Urad pro eivi ni lele Ivi CR dalum: 8.06.2015
s'Ař'6777;;A7Ů-
řťř iť~ťa
1-44 ,
Očť
c.J :5272-15-701v pnbiann, dne 15 čeivna 2015 Ministerstvo dopravy České republiky prostřednictvím Úřadu pro civilní letectví Letiště Ruzyně 160 08 Praha 6
IV ý;(
k č. j. 4616-15-701 sp. zn. 12/730/0100/LKPM/08/15
Účastník správntho řízení: společnost Letiště Příbram s.r.o., IČ 274 21 821, Drásov, Skalka 39 právně zastoupena JUDr. Jaroslavou Žákovou, advo sídlem v Příbrami III, Komenského náměstí 289, P ŽMZOIJÁ
Odvolání společnosti Letiště Příbram s.r.o. proti rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, Č. j. 4616-15-701 (sp. zn. 12/730/0100/LKPM/08/15) ze dne 2.6.2015
Přílohy:- dle textu
'
aiWoRMIra adv0l0001 kaneelff 2M 01 Prtararn 111/269
-2I.
Společnosti Letiště Příbram s.r.o. (dále jen „účastník správního řízení") bylo prostřednictvim její právní zástupkyně doručeno rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, Č. j. 461615-701 ze dne 2.6.2015. Úřad pro civilní letectví jako speciální stavební úřad pro letecké stavby ve smyslu ustanovení § 15, odst.1) zákona Č. 183/2006 Sb., o úzenmím plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen stavební zákon a ustanovení § 36 a § 89 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 130 odst. 2 stavebního zákona stanovil podmínky k odstranění stayby částí RWY 06-24 a TWY na letišti Příbram. Stavby se nachází na pozemcích parc. Č. 452/2, 452/171, 452/172, 452/190, 452/192, 452/193, 452/2010, 452/214, 452/215, 452/239, 452/240 v katastrálním území Suchodol, ve vlastnictvl oprávněného Irena Zemanová, bytem Suchodol 25, 261 01 Příbram, nar. 13.06.1958 v zastoupení Mgr, Jiří Kokeš, advokát, Příbram 1111168, 2610 1 Příbram.
Účastník správního řízení, jako provozovatel letiště PřIbram (LKPM), tímto podává v zákonné Ihůtě odvolání proti rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, Č. j. 4616-15-701, sp. zn. 12/730/0100/LKPNI/08/15 ze dne 2.6.2015, neboť toto rozhodnutí správního orgánu není správné, resp. je v rozporu s platnou právní upravou. Účastník správniho řízení odůvodňuje podané odvolání takto: 1. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že „správní řízení bylo zahájeno na základé předloženého oznámení o nařízení exekuce vyplývající z usnesení čj. 21 E 5/2012-18 Okresního soudu v Příbrami a rozsudku Krajského soudu v Praze čj. 25 Co 501/2010 ze dne 18. 5.2011, které bylo doručeno ÚCL prostřednictvím listovní zásilky dne 3. 7 2012 a to v souladu s ustanovením ý 130 odst. 2 stavebního zákona, za účelem stanovení výše uvedených podmínek pro odstranění stavby". Ze shora uvedených skutečností a ze správního spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno na základě oznámení vlastníka pozemku, a to paní Ireny Zemanové prostřednictvím jejího právního zástupce Mgr. Jiřího Kokeše. V této souvislosti však účastník správního řízení poukazuje na ust. § 130 Stavebního zákona, které zní takto: § 130 odst. 1 zní: „V povolení nebo nařízení odstranéní stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky ptv archivování dokumentace, popřípadé pořadavky k úpravé pozemku po odstranéní stavby. Může ta uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologickěho postupu pract při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci přfpadných negativních důsledků na životní prostředí v okoll stavby.
3-
§ 130 odst. 2 zní: „Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad o stanovení podmínek piv odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním ůkonem v řízení". V komentáti je obecně k ust. § 130 Stavebního zákona výslovně uvedeno:
„Toto ustanovení, které zůstává i po 31. 12. 2012 zcela beze změny, stanoví společně jak pro povolení k odstranění stavby, terénních áprav nebo zařízení (§ 128), tak pro nařízení odstranění stavby (§ 129) jeho základní obligatorní obsahové podmínky a vedle toho uvádí, jaké podmínky může rozhodnutí obsahovat jako fakultativní (odst. I). Druhá část tohoto ustanovení stanoví, jakou povinnost má stavební úřad v případě, kdy o odstranění stavby rozhodl soud (odst. 2). V komentáři k § 130 odst. 1 Stavebního zákona je uvedeno:
Stavební úřad v rozhodnutí, kterým povoluje nebo nařizuje odstranění stavby, terénních áprav nebo zařízen4 stanoví tak jako podle předchozí právní ápravy (srov. § 90 odst. I zák. 50/1976 Sb.) především podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby I§ 2 odst. 2 písm. e) zákona a komentář k tomuto ustanoveng, dále podmínky pro archivování dokumentace (§ 167 a 168 zákona a komentář k těmto ustanove~, a je-li to třeba, podmínky, které budou obsahovat požadavky, jak má být upraven pozemek po odstranění stavby. Jako fakultativní podmínky uvádl komentované ustanovení požadavek na předložení návrhu technologického postupu prací při odstraňování stavby a stanovení nutnych opatřent, která mají za cíl vyloučit, popřipadě alespoň omezit či kompenzovat, případné negativní důsledky odstraňování stavby na Ěivotní prostředí v jejím okolí". Dále je v komentáři k ust. § 130 odst. 2 Stavebního zákona uvedeno:
„V případě, že soud nařídil odstranění neoprávněné stavby, zákon stanoví, že „povinná osoba požádá stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby". Pokud o stanovení těchto podmínek povinná osoba (vlastník stavby) požádá, stavební úřad je rozhodnutím, které je prvním ůkonem v řízení, stanoví. V takovém případě jde o podmínky podle odst 1 komentovaného ustanovení". Problém ovšem může vzniknout, když vlastník stavby o stanovení těchto podmínek stavební úřad nepožádá, ač mu to zákon v komentovaném ustanovení ukládá (viz formulace „Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; - n). V tom případě stavební úřad nemůže podmínky stanovit, neboť dikce komentovaného, která je v tomto případč zcela jasná, na rozdíl od předchozí právní ňpravy (§ 90 odst. 3 zák. č. 5011976 Sb.) neumožňuje, aby stavební úřad vydal rozhodnutí bez návrhu, tj. z moci tířední Bylo by jistě mnohem praktičtější, kdyby byla převzata starší právní áprava. Ta možnost stanovit nezbytné stavebně technické podmínky pro odstraňování stavby, které je vždy nutné alespoň v minimálním rozsahu stanovit, neponechávala na „dobré váli" vlastníka neoprávněné stavby. Ten celkem logicky v takových případech na jejich stanovení, tj. na následném odstranění své stavby, nebude mít v naprosté většině případů zájem, a nelze proto očekávat jeho „součinnost", se kterou však toto ustanovení, má-li být ňčinné, nezbytně počítá. Možnost odstranit tuto dosavadní přinejmenším nepřesnost platné právní ápravy, nebyla „velkou novelou" bohužel vyuřita. Rozhodnout v těchto případech o stanovení podmínek bez řádosti povinné osoby by znamenalo již rozhodování extra legem.
-4S ohledem na shora uvedené skutečnosti účastník správního řízení upozorňuje na to, že rozhodnutí správntho orgánu na odstranění stavby je rozhodnutím extra legem, neboť návrh na zahájení správního řízení nepodal vlastník stavby. Správní řízení bylo zahájeno z podnětu paní Ireny Zemanové, jako vlastník stavby však v předchozích řízení, které paní Irena Zemanová vedla, vystupovala Česká republika, Ministerstvo obrany. Pokud by měla být dodržena dikce zákona, mělo by být řizení o odstranění stavby zahájeno výhradě na základě návrhu České republiky, Ministerstva obrany. V souvislosti s touto skutečností účastník správniho řízení poukazuje na to, že otázka vlastnického práva k povrchu vzletové a přistávact dráhy (asfaltové a travnaté) není do dnešntho dne zcela vyjasněna. Nelze totiž přehlédnout, že v řízení žalobce pana Evžena Sosny o určení vlastnictví, které bylo vedeno Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. 16 C .118/2009 bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. 16 C 118/2009-163 ze dne 1.7.2010 tak, že se určuje, že živičné plochy na pozemcích Č. parc. 452/117, 452/255, 452/259 a 452/157, zapsaných v katastrálním území Suchodol, obec Suchodol, okres PřIbram u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, na LV Č. 244, jsou součástí těchto pozemků a jejich vlastntkem je žalobce, tedy pan Evžen Sosna. V této souvislosti účastník správního řízení poukazuje na to, že se jedná o identické pozemky, jako jsou pozemky, které jsou předmětem tohoto správntho řízení. Rozsudkem Č. j. 28 Co 646/2010-2012 ze dne 17.2.2011 rozhodl Krajský soud v Praze, jako soud odvolací o odvolání ČR - Ministerstva obrany proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami Č. j. 16 C 118/2009-163 ze dne 1.7.2010 tak, že rozsudek soudu prvntho stupně v napadených výrocích I. a III. potvrdil, ve výroku I. pouze Krajský soud v Praze dopinil, že živičné povrchy představují část vzletové a přistávací dráhy letiště. Proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 646/2010-2012 ze dne 17.2.2011 podala ČR - Ministerstvo obrany dovolání, o němž rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem č. j. 22 Cdo 2417/2011-295 ze dne 30.7.2013 tak, že dovolání zamítl. Ze shora uvedených listirmých důkazů vyplývá, že jak obecné soudy, tak Nejvyšší soud ČR jsou tohoto názoru, že vzletová a přistávací dráha, tedy živičný povrch předmětných pozemků, jsou součástí těchto pozemků a jsou ve vlastnictvi vlastnika těchto pozemků. Nejedná se tedy o samostatnou stavbu. Při posouzení věci současně však nelze přehlédnout nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3143/13 ze dne 23.3.2015, který dospěl k závěru, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2013, Č. j. 22 Cdo 2417/2011-295 bylo porušeno základní právo stěžovatelky (České republiky - Ministerstva obrany) na spravedlivý yroces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva svobod a rozhodnutí Nejvyššího soudu Ustavní soud zrušil. Důvodem zrušení rozsudku Nejvyššího soudu bylo jeho nedostatečné odůvodnění. V této souvislosti účastník správntho řízení poukazuje na názor Ústavntho soudu ČR, jež je vyjádřen v bodě 28. nálezu, podle kterého „rozhodnutí Nejvyššího soudu však nelze pokládat za dostatečně odůvodněné, jak bude v nálezu vyloženo". Současně nelze přehlédnout závěr nálezu, který je uveden v bodě. 41: „Ústavní soud považuje však, aniž by předjímal výsledek řízení, za nezbytné (i vzhledem k rozhodnému právu), aby byl závěr o vlastnictví postaven obecnými soudy na jasných a přesvědčivých interpretačních základech o povaze sporné stavby. Bude-li vzletová a přistávad dráha Letiště Příbram uznána obecnými soudy na základě důsledného právniho posouzení stavbou v občanskoprávním smyslu, tedy samostatnou věcí, můře ranvej letiště podléhat i smluvnímu převodu vlastnického práva bez toho, že by byl současně převeden pozemek, resp. pozemky, na nichž byla letištní stavba zřízena. Pokud by bylo přistoupeno na odlišný vyklad, tedy že jde v daném připadč u vzletové a přistávad dráhy o součást věci (pozemků pod m), přeeházela by tato spolu s
-5převodem pozentků na nového nabyvatele bez zřetele k tontu, že se o vybudovátur letištniť dráhy zasloužila jiná osoba". Vzhledem k tomu, že pozemky ve vlastnictví pani Ireny Zemanové se nacházejí stejně jako pozemky pana Evžena Sosny pod vzletovou a přistávact dráhou, ať už asfaltovou nebo travnatou, je nutno přihlédnout k tomuto ústavnímu nálezu a konstatovat, že otázka vlastnictví ke vzletové a přistávad dráze na povrchu pozemku ve vlastnictvi paní Ireny Zemanové není otázkou dostatečně vyjasněnou. Posouzení této věci má zcela zásadní dopad na projednávanou problematiku i proto, že pokud je vlastnicí vzletové a přistávací dráhy paní Irena Zemanová, neměla by nést náklady na odstranění stavby Česká republika - Ministerstvo obrany. Účastníku správního řízení je známo, že Ministerstvo obrany CR již složilo na účet paní Ireny Zemanové částku ve výši 10,000.000,-- Kč za účelem provedení odstranění, rovněž je součástí právního spisu vyjádření Ireny Zemanové ohledně celkovych nákladů na odstranění stavby a konstatování, jakým způsobem bude s odstraněným materiálem naloženo. Účastiňk správního řízení je přesvědčen, že má-li nést stát náklady na odstraněnt vzletové a přistávact dráhy, pak musí za tímto účelem vyhlásit vyběrové řizení v souladu s platnou právní fmravou, neboť je zcela nepochybné, že se bude jednat o značné náklady. Jejich vyši však nemůže vyčíslovat ani paní Zemanová, ani její právní zástupce. Dle názoru účastníka správního řízení je třeba, aby bylo nejprve postaveno najisto, zda vlastníkem stavby je skutečně ČR - Ministerstvo obrany. Účastnik správního řízení poukazuje na probthající soudní řízení o neplatnost kupní smlouvy ze dne 4.11,2011, na základě níž mělo dojít k převodu vlastnického práva ke stavbě dráhy letiště Příbram (LKPM) na společnost AIR STATION s.r.o.. Toto řízení dosud není skončeno, neboť jak je Úřadu pro civilní letectví známo žalobou, která je vedena u Okresnítto soudu v Příbrami pod sp. zn. 11 C 86/2012 se domáhala žalobkyně paní Hana Čorňáková určení neplatnosti kupní smlouvy a určení, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictv1 České republiky - Ministerstva obrany. V současné době je řízení vedeno před dovolacím soudem. Důkaz: - rozsudek Okresniho soudu v Příbrami č. j. 16 C 118/2009-163 ze dne 1.7.2010 - rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. 28 Co 646/2010-2012 ze dne 17.2.2011 - rozsudek Nejvyššího soudu ČR, čj. 22 Cdo 2417/2011-295 ze dne 30.7.2013 - nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3143/13 ze dne 23.3.2015 Ze shora uvedenych skutečností nelze učinit jiný závěr, než že návrh na zahájení správního řízení nebyl podán subjektem, který je k podání takového návrhu zákonem zmocněn. 2. Dále účastník správntho řízení považuje napadené rozhodnutí za neurčité a nedostatečně vymezující podmínky odstranění stavby. Jakje uvedeno v ust. § 130 odst. 1 Stavebního zákona: „Správní orgán může ta uložit vlastníku stavby povinnost předlořit návrh technologického postupu prací při odstrahování stavby, véetné nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby". Správní orgán se sice v bodě 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8. a 9. rozhodnutt snažil vymezit tyto podmínky, avšak účastník správntho řizení je považuje za zcela nedostatečné a trvá na tom, aby byla správním orgánem uložena vlastníku stavby povinnost předložit projektovou dokumentaci k odstranění předmětné stavby, včetně technické zprávy, ze které bude jednoznačně vyplyvat, jak bude při odstraňování stavby postupováno, budou zde uvedeny
navrhované technologické postupy prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativinch důsledků na životní prostředí v okolí stavby. Rovněž tak je účastnik správního řízení přesvědčen, že povinná osoba musí před zahájením stavebnIch pract předložit správnímu orgánu návrh, jakým způsobem budou upraveny pozemky, kterých se odstranění tyká. V této souvislosti účastník správního řízení podotýká, že se jedná o letištní pozemky, které jsou zatíženy věcným břemenem provozování letiště a je třeba, aby správní orgán v napadeném rozhodnutí jednoznačně vymezil povinnosti povinné osoby ve vztahu k následné úpravě pozemků tak, aby tyto mohly byt využívány v souladu s jejich určením, tedy s ohledem na to, že se jedná o část vzletové a přistávact dráhy. Za zcela nedostatečné vymezent považuje účastník správniho řízení bod 11. napadeného rozhodnutí podle kterého, "provozovatel letiště, po dohodě se stavebníkem, omezí letecký provoz v rozsahu zajišťujícím bezpečnost letového provozu v průběhu bouracích prací s ohledem na pouěitou techniku". V tomto směru podotýkám, že jakákoli dohoda se stavebníkem, pokud jím vůbec je paní Irena Zemanová, je v podstatě s ohledem na dosavadní situaci nemožná. Dle názoru účastníka správního řízení je třeba, aby správní orgán jasně vymezil podmínky, za nichž má být letecky provoz omezen. Je zcela nepochybné, že toto omezení leteckého provozu must být po dobu pouze nezbytně nutnou a je třeba, aby za tímto účelem předložila povinná osoba přesný harmonogram prací, ze kterého bude vyplývat časové omezení leteckého provozu. Tento harmonogram by měl být předně správním orgánem schválen a následně by měl být nedílnou součástí rozhodnutí o odstranění stavby, neboť nelze připustit situaci, že bourad práce budou prováděny v řádech několika týdnů, či dokonce měsíců. V této souvislosti účastník správního řIzení předpokládá, že to bude právě správní orgán, ktery přihlédne ke všem rozhodným skutečnostem a stanoví reálný časový harmonogram provádění bouracích prací, resp. všech prací pro stavebnika, z jehož nedodržení by měly vyplývat i určité sankce. Účastník správního řízení tímto žádá, aby byla správním orgánem stanovena Ihůta sedmi kalendářních dnů pro případné odstranění stavby s tím, že všechny práce budou prováděny výhradně v nočních hodinách, resp. v době od 21,00 hod do 7,00 hod. 3. Účastník správntho řízení současně upozorňuje na písařskou chybu, která je uvedena v napadeném rozhodnutí, když pozemek č. parc. 452/210 v k.ú. Suchodol je nesprávně ve výroku označen jako 452/2010. 4. Ze všech shora uvedených skutečností vyplývá, že napadené rozhodnutí není správné, neboť správní orgán rozhodoval o návrhu navrhovatele, ktery není aktivně legitimován k podání takového návrhu a z komentáře k ust. § 130 Stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že v takovém přIpadě správní orgán nemhže rozhodnout ex offo, rozhodnutí je v tomto případě rozhodnutím extra legem. Současně účastník správního řízení stanovené podmínky povazuje za nedostatečné, stavebníkovi, jehož osoba dle účastnika správního řízení, není v tuto dobu spolehlivě známa, je třeba, aby správní orgán pevně stanovil jednoznačné podmínky, ať již časové či prostorové, aby stavebník do žádosti připojil technickou zprávu, která bude obsahovat přesné postupy prováděných bouracích prací, nakládání s odstraněným materiálem a rovněž tak byla jednoznačně vymezena povrchová úprava dotčenych pozemků tak, aby tyto kontinuálně navazovaly na okolní pozemky, neboť se jedná o pozemky letištní.
-7-
5. Účastník správniho řízení si je vědom toho, že se vydaným rozhodnutím snažil správní orgán vyjít vstřIc navrhovatelce Ireně Zemanové, neboť opakovaně čelil výtkám ze strany jejího právního zástupce, že je ve věci nečinný. Ani tento nátlak právního zástupce vlastníka pozemku však nemůže zatožit povinnost správniho orgánu rozhodnout způsobem, který je v rozporu s platnou právní upravou, 6. Ze všech shora uvedených důvodů účastník správního řízení navrhuje, aby Ministerstvo dopravy, jako odvolací orgán, napadené rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví, č. j. 4616-15701, sp. zn. 12/730/0100/LKPM/08115 ze dne 2.6.2015
a vrátil věc zpět k dalšímu řízent před Úřadem pro civilní letectví, neboť nejsou spiněny zákonné předpoklady pro vydání rozhodnutt o odstranění stavby. Současně účastník správntho řizení žádá, aby Ministerstvo dopravy, jako odvolací orgán, poučil Úřad pro civilní letectví ohledně subjektu, který je oprávněn zahájit správní řizení o odstranění stavby, resp. bylo vyčkáno do vydání rozhodnutí, kterým bude postaveno najisto, který je subjekt je vlastnikem povrchu letištnich pozemků letiště Příbram (LKPM),
Letiště Příbram s.r,o. Evžen Sosna jednatel
