Dlouhodobý záměr. Fakulty právnické ZČU na období Zpracoval kolektiv pod vedením: JUDr. Viléma Knolla, Ph.D

Dlouhodobý záměr Fakulty právnické ZČU na období 2011 - 2015

Zpracoval kolektiv pod vedením: JUDr. Viléma Knolla, Ph.D. V Plzni dne 17. května 2011

Předkládá prof. JUDr. Květoslav Růžička CSc. Děkan

Dlouhodobý záměr FPR ZČU na období 2011 - 2015

Obsah Přehled zkratek........................................................................................................................................ 4 Obecné ................................................................................................................................................ 4 Pracoviště ZČU ..................................................................................................................................... 4 1.

Poslání ............................................................................................................................................. 6

2.

Vize .................................................................................................................................................. 6

3.

Východiska ....................................................................................................................................... 7

4.

3.1.

Postavení FPR v důsledku aféry ............................................................................................... 7

3.2.

Postavení FPR v terciální sféře vzdělávání............................................................................... 9

3.3.

Postavení FPR ve VaVaI ......................................................................................................... 12

3.4.

Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do státních, nestátních a regionálních aktivit ............... 16

3.5.

Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do mezinárodních aktivit .............................................. 16

Vzdělávání ..................................................................................................................................... 17 4.1.

5.

Studijní programy a jejich inovace – obecná východiska ...................................................... 17

4.1.1.

Bakalářské studium ........................................................................................................... 21

4.1.2.

Magisterské studium ......................................................................................................... 22

4.1.3.

Doktorské studium ............................................................................................................ 25

4.1.4.

Programy CŽV a ostatní formy vzdělávání ......................................................................... 27

4.2.

Podpora a rozvoj excelence................................................................................................... 28

4.3.

Kvalita výuky a její monitoring .............................................................................................. 30

4.4.

Zahraniční styky a výměnné programy.................................................................................. 33

4.5.

Nové metody vzdělávání ....................................................................................................... 35

4.6.

Spolupráce s dalšími součástmi ZČU ..................................................................................... 37

4.7.

Vztahy se studenty a podpora studentských aktivit.............................................................. 37

Výzkum, vývoj a inovace................................................................................................................ 39 5.1.

Obecná východiska, cíle a opatření k jejich naplnění ............................................................ 39

5.2.

Opatření v jednotlivých oblastech VaVaI jako specifikace a doplnění opatření obecných ... 44

5.2.1.

Publikační činnost .............................................................................................................. 44

5.2.2.

Projektová činnost ............................................................................................................. 44

5.2.3.

Zapojení studentů.............................................................................................................. 45

5.2.4.

Přímo relevantní činnost financovaná z fakultních zdrojů a podpůrná činnost ................ 45

6.

Otevřenost a spolupráce ............................................................................................................... 46

7.

Rozvoj lidských zdrojů ................................................................................................................... 49 Stránka | 2


7.1.

Akademičtí pracovníci ........................................................................................................... 49

7.2.

Ostatní pracovníci.................................................................................................................. 53

8.

Řízení ............................................................................................................................................. 54

9.

Financování.................................................................................................................................... 56

10.

Vztahy k ostatním součástem ZČU ............................................................................................ 57

11.

Infrastruktura ............................................................................................................................ 58

Stránka | 3


Přehled zkratek Obecné CE CŽV DSP DZ MŠMT

DZ ZČU EIZ FRVŠ GA AV ČR GA ČR LS MŠMT OBD OP OP VaVpI OP VK PF MU PF UK PF UP RIV ÚSP AV ČR, v.v.i. VaVaI ZS

centrum excelence celoživotní vzdělávání doktorský studijní program Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti MŠMT pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 Dlouhodobý záměr ZČU pro období 2011 – 2015 Elektronické informační zdroje Fond rozvoje vysokých škol Grantová agentura Akademie věd ČR Grantová agentura České republiky letní semestr Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Osobní bibliografická databáze (evidence publikační činnosti) Operační program Operační program výzkum a vývoj pro inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje. Ústav státu a práva Akademie věd České republiky, vědeckovýzkumná instituce věda, výzkum a inovace zimní semestr

Pracoviště ZČU CIV FAV FEL FEK FF FPE FPR

Centrum informatizace a výpočetní techniky ZČU Fakulta aplikovaných věd ZČU Fakulta elektrotechnická ZČU Fakulta ekonomická ZČU Fakulta filozofická ZČU Fakulta pedagogická ZČU Fakulta právnická ZČU Stránka | 4


FST FZS KCP KFP KMP KOP KPD KPF KPO KPP KSP KSR KTP KTR KUP NTC RCV REK UJP UK UUD ÚCV ZČU

Fakulta strojní ZČU Fakulta zdravotnických studií ZČU Katedra soukromého práva a civilního procesu FPR Katedra národního hospodářství a finančního práva FPR Katedra mezinárodního práva FPR Katedra obchodního práva FPR Katedra právních dějin FPR Katedra forenzní psychologie a sociologie FPR Katedra občanského práva FPR Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení FPR Katedra správního práva FPR Katedra veřejné správy FPR Katedra teorie práva FPR Katedra trestního práva FPR Katedra ústavního práva FPR Centrum nové technologie ZČU Rada celoživotního vzdělávání Rektorát ZČU Ústav jazykové přípravy ZČU Univerzitní knihovna ZČU Ústav umění a designu ZČU Ústav celoživotního vzdělávání ZČU Západočeská univerzita v Plzni

Stránka | 5


1. Poslání Hlavním posláním Fakulty právnické ZČU je: 

poskytovat kvalitní vysokoškolské vzdělání především v oblasti práva a právní vědy, jakož i veřejné správy a úzce souvisejících disciplín, a to na stupni bakalářském, magisterském i doktorském, doplněné o kurzy celoživotního vzdělávání či jiné specializované programy;



vykonávat vlastní vědecko-výzkumnou činnost samostatným bádáním s cílem přinášet nové poznatky do jednotlivých oborů práva, právní vědy, veřejné správy i souvisejících disciplín, přispívat k jejich obohacení a rozvoji, a být tak plnohodnotnou součástí ZČU jako výzkumné univerzity.

2. Vize FPR ZČU je ekonomicky a personálně stabilizovaná součást ZČU jako výzkumné univerzity s rovnováhou pedagogické a vědecké činnosti, založená na rovnocenném postavení soukromoprávních i veřejnoprávních disciplín a kolegiálních vztazích v akademické obci, která disponuje dostatečnými prostředky k zajištění své činnosti, v jejichž struktuře dochází k trvalému navyšování příjmových položek vytvořených vlastní činností. Hlavní priority FPR ZČU tak tvoří: 1. Ekonomicky funkční model (úplné pokrytí nákladů)   

Dostatečné využívání grantových příležitostí a financování prostřednictvím OP. Trvalý růst objemu prostředků získaných za výstupy v oblasti VaVaI. Využití programu CŽV i jiných výukových programů jako podpůrného zdroje financování.

2. Personálně funkční model (úplné personální pokrytí)   

Funkční vyváženě složený kolektiv motivovaných akademických pracovníků (vědců i pedagogů) odměňovaných v závislosti na svém výkonu. Trvalý kvalitativní růst struktury zaměstnanců co do výkonu i kvalifikace. Stabilizovaný kolektiv zaměstnanců s fungující intergenerační kontinuitou.

3. Vědecko-výukový model (zabezpečení vědy i výuky) 

Širokospektrální zaměření v oblasti práva s profilováním center excelence a konkurence schopných specializací, udržení a rozšíření doktorského studia, a v dlouhodobém horizontu směřování k habilitačnímu řízení. Stránka | 6




Transformace pojetí studia dle aktuálních trendů a možností společnosti a FPR s jasnou formulací cíleného profilu absolventa. Propojení výuky práva s informačními zdroji – humanitně technický přístup.



4. Aspirativně-rozvojový model (potvrzení dosavadních pozic fakulty a její další rozvoj) 

Reakreditace stávajících programů a oborů, a získání nových akreditací na doktorském stupni. Jasná a strategicky koncepční profilace a konkurenceschopnost v národním kontextu právnických fakult. Výrazné posílení výstupů z vědecko-výzkumné činnosti a mechanismů směřujících k samofinancovatelnosti fakulty. Obnovení prestiže a její systematické budování v oblasti výuky i vědy s cílem získání dominantního postavení v oblastech zaměření fakulty. Prohlubování mezinárodní spolupráce a posilování strategicky významných vztahů. Bezproblémové uplatnění absolventů v praxi a růst jejich hodnoty na trhu práce.

    

5. Sociálně-axiologický model (harmonicky fungující mezilidské vztahy)  



Posílení akademické kolegiality a hodnot v interpersonálních vztazích v rámci fakulty. Podpora akademické diskuse i samosprávy s řešením názorových diskursů výlučně na akademické půdě a pomocí standardních demokratických mechanismů. Podpora mezikatederní spolupráce a konsensuálních způsobů řešení.

3. Východiska 3.1.

Postavení FPR v důsledku aféry

FPR dospěla v roce 2009 do stavu hluboké krize, kdy jako mezník v identifikaci nedostatečného stavu bylo hodnocení Akreditační komise MŠMT z roku 2008 a následná ztráta akreditace některých oborů doktorského studijního programu, doprovázené i celkovou ztrátou prestiže školy proti ostatním právnickým fakultám i akademickým institucím obecně. Samotné události roku 2009 však v tomto ohledu představovaly pouze reakci na dlouhodobě kumulované nedostatky, které se ve fungování fakulty projevovaly. Důsledkem událostí z podzimu 2009 bylo nejprve odstoupení tehdejšího děkana a s tehdejšími událostmi spjatých proděkanů, následně pak volba nového děkana a zahájení kroků k nastolení transparentního režimu přijímacího řízení (využití SCIO testů) i studia (reálné zavedení kreditního systému, přezkoumání plnění studijních povinností řady Stránka | 7


studentů i absolventů s vytvořením jasných a skutečně aplikovaných pravidel). Zásadní pozitivní změny v této oblasti konstatovala Akreditační komise MŠMT na svém jednání v roce 2010. Komise jmenovaná pro prověření dokumentace průběhu studia na FPR konstatovala po ukončení svého šetření v roce 2010 v oblasti všech na FPR uskutečňovaných studijních programů i rigorózního řízení vážná porušení Studijního a zkušebního řádu i dalších předpisů, které vedly k pochybení v průběhu studia a jeho administraci. Podle závěrů etického panelu zřízeného k situaci na FPR se vedení FPR dopustilo svým jednáním porušení principu rovných podmínek pro získání akademických a vědeckých titulů a umožnilo některým studentům absolvovat studium i získání titulů nestandardní cestou. Současně selhaly jak vnitřní kontrolní mechanismy FPR i ZČU, tak i kontrolní mechanismy vnější. Ze strany MŠMT i široké veřejnosti byl vznesen požadavek na odebrání neoprávněně získaných titulů. V řadě případů bylo zahájeno správní řízení, jedná se však o velmi složitě právně řešitelnou situaci, která je i časově náročná. V některých případech však již bylo přikročeno ke zrušení diplomu, konečné slovo zde však nejspíše vysloví až v budoucnosti příslušné soudy. Mezi další problémy FPR patřila nedostatečná vědecká činnost a její vykazování, nedostatečná grantová výtěžnost, neujasněná koncepce fakulty či pro fakultu velmi nevýhodně nastavené vztahy s Ústavem státu a práva AV ČR, v.v.i. Proto dochází k posílení v oblasti vědy a výzkumu (doplnění údajů do RIVu za předchozí období, tlak na vědeckou činnost, širší zapojení do grantové činnosti atd.). Stejně tak byla nově upravena oboustranně výhodná spolupráce s Ústavem státu a práva AV ČR, v.v.i. Dopad celé aféry na vnímání FPR byl fatální a jméno FPR se stalo synonymem pro zavrženíhodné jednání a nekvalitní vzdělání. Prestiž fakulty byla zničena a nejdrtivější dopad celé aféry nesli absolventi akademického roku 2009-2010 při hledání svého uplatnění. Aféra jako taková překryla i jednoznačné úspěchy, kterých dosáhli nejen jednotliví akademičtí pracovníci, ať již na poli legislativním či vědeckém, tak i studenti a absolventi. V důsledku celé situace došlo také ke zpochybnění dobrého jména ZČU i českého vysokého školství jako celku. Kromě výše popsaných negativních dopadů na zájem o studium na FPR ZČU je pro období 2011-2015 nutno očekávat obecný klesající trend v počtu zájemců o studium na vysokých školách z důvodu demografického vývoje. Nutno brát v úvahu též záměr MŠMT směřující k zastavení růstu počtu vysokoškolských absolventů a podpoře zájmu o technické obory namísto humanitních. Je proto nutno se připravit na kumulativní účinky těchto nepříznivých vlivů na zájem o studium na FPR pro plánované období a přijmout patřičná opatření.

Stránka | 8


3.2.

Postavení FPR v terciální sféře vzdělávání

FPR ZČU poskytuje jako jedna ze čtyř právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice vzdělání v magisterském oboru Právo a právní věda, což je nutný předpoklad pro výkon některé z právnických profesí, a je to rovněž vhodná kvalifikace pro další uplatnění na trhu práce mimo vymezený rámec právních profesí. Zájem o studium na FPR je dlouhodobě vysoký, stejně jako na ostatních právnických fakultách. FPR je na poli právnického vzdělávání integrální součástí systému vysokých škol, přičemž právnické fakulty veřejných vysokých škol (Brno, Olomouc, Plzeň a Praha) jsou v rámci České republiky prostorově relativně rovnoměrně rozmístěny. V Čechách je dominantním centrem Praha, na Moravě pak Brno. Geografická lokalizace Plzně představuje oproti Praze komparativní výhodu pro plzeňský a částečně též karlovarský a jihočeský kraj, v ostatních krajích na území Čech je její geografická pozice s Prahou srovnatelná či dokonce méně výhodná. Vzhledem k prostorové charakteristice České republiky a její dopravní infrastruktuře, jakož i rostoucí role využití elektronické komunikace a jiných forem distančního přístupu ke studiu však význam geografického kritéria postupně klesá a ve volbě studentů se významněji uplatňují mnohem podstatnější kritéria (prestiž školy, náročnost a celkové podmínky studia, uplatnitelnost absolventů apod.) Nesporně významným pozitivním kritériem je tak kupř. velmi nízká míra nezaměstnanosti absolventů FPR, mírně přesahující 1 %, což je velmi příznivý výsledek ve srovnání s ostatními fakultami univerzity (podrobnější údaje viz DZ ZČU 2011-15, s. 49). Trh právnického vzdělání je v České republice, vedle zmíněných právnických fakult veřejných vysokých škol akreditovaných v České republice, postupně sycen též soukromými vysokými školami akreditovanými ve Slovenské republice, přičemž lze očekávat další rozvoj nastoupeného trendu též o další instituce, patrně i z dalších zemí. Přestože soukromá instituce pro studenty představuje finančně nákladnější způsob studia, dosahují zde určitého úspěchu a získávají podíl na zájemcích o studium práv. V rámci spádové oblasti to je zejména pobočka Paneurópské vysoké školy v Praze (další jsou v Brně a Ostravě) a pak český Bankovní institut, vysoká škola, který poskytuje navazující magisterské studium v oboru právo podle studijního programu Vysoké školy v Sládkovičove mimo jiné v Praze. FPR se proto musí na tento nastupující trend připravit a rozvíjet své komparativní výhody, které v porovnání se soukromými institucemi má. Nutno se zde orientovat na budování prestiže fakulty spojené s obranou proti její masifikaci a poklesu znalostních požadavků, jakož i usilovat o obsahově konkurenceschopné studijní programy, které nebudou zaostávat za soukromoprávní nabídkou. FPR tedy do budoucna musí, jakkoliv je to optikou nedávných událostí obtížně představitelné, stavět především na dobrém jménu a vhodných specializacích, díky kterým bude usilovat o zvýšení své atraktivity pro zájemce o studium i při zpravidla vyšší náročnosti studia ve srovnání se soukromými institucemi. Stránka | 9


Příbuzné programy právní specializace, v kteréžto oblasti nabízí FPR obor zaměřený na veřejnou správu, jsou pak vyučovány v rámci České republiky větším množstvím soukromých škol, z nichž část disponuje i navazujícím magisterským programem. Většina z nich sídlí v Praze, ale využívají různě rozprostřenou síť poboček, respektive konzultačních středisek, po celé České republice. Vzhledem k tomu, že v tomto segmentu je vzdělávací trh otevřen i soukromým institucím akreditovaným v České republice, je nutno věnovat maximální pozornost i konkurenceschopnosti bakalářského programu, který je takto vystaven ještě intenzivnějšímu tlaku než program magisterský. V rámci Plzeňského a Karlovarského kraje působí dvě soukromé vysoké školy, které nabízí bakalářské obory s právním zaměřením. Jde o Vysokou školu Karlovy Vary, o.p.s. a Univerzitní středisko Plzeň Metropolitní univerzity Praha, o.p.s., nicméně existence těchto dvou soukromých škol neměla na zájem o studium magisterského programu na FPR zásadní dopad, zejména proto, že tyto školy nemají magisterský obor Právo. Metropolitní univerzita Praha sice nabízí ve své plzeňské pobočce magisterské studium v oboru Evropská studia a veřejná správa v rámci studijního programu Mezinárodní teritoriální studia, to však není nikterak podobné magisterskému oboru Právo a právní věda na FPR a neumožňuje zejména uplatnění v právních povoláních. V případě obou škol však dochází ke konkurenci v oblasti bakalářských programů právní specializace, kde Metropolitní univerzita Praha nabízí obor Veřejná správa a Vysoká škola Karlovy Vary pak vedle obdobného oboru ještě obory Právo v podnikání, Sociálně právní činnost a Soudní a notářská administrativní činnost. Pro Metropolitní univerzitu Praha pak je v této souvislosti oproti FPR komparativní výhodou zmíněný navazující magisterský obor věnovaný veřejné správě. V této oblasti, vzhledem k neexistenci navazujícího magisterského studijního programu a k neprostupnosti bakalářského studijního programu s pětiletým programem magisterským přichází FPR o skupinu studentů, kteří by po absolvování bakalářského programu rádi pokračovali ve studiu, které jim FPR v současné době nemůže nabídnout, a tak odcházejí na konkurenční školy. Soukromé vysoké školy nabízející programy s právním zaměřením již nyní představují pro FPR významnou konkurenci z hlediska pracovní síly a jejího vytížení. Mají-li mnozí akademičtí pracovníci FPR paralelní poměr též na Metropolitní univerzitě Praha či Vysoké škole Karlovy Vary, jsou tím limitováni časově i z hlediska vědecké efektivity, uvážíme-li klauzule o povinném vykazování za tyto instituce v pracovních smlouvách. Fakulta veřejné univerzity může jen velmi obtížně soukromým subjektům konkurovat nabízenou výší mezd, i zde je proto nezbytné založit komparativní výhodu působení na FPR na spojení s budovanou prestiží, kterou toto působiště svému zaměstnanci dodává. Ve vztahu k zaměstnancům musí FPR vycházet též ze silné konkurence ostatních veřejnoprávních právnických fakult, zejména pak Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jakož i ÚSP AV ČR, v.v.i. I na těchto institucích má řada pracovníků FPR paralelní pracovní poměry, přičemž to je z části, zejména pak u starších generací, způsobeno historickými souvislostmi Stránka | 10


vzniku FPR. Také zde je proto nutno analyzovat postavení fakulty a její potenciální konkurenční výhody, které je třeba dlouhodobě rozvíjet. Ve vztahu k pražské či brněnské fakultě se v časovém měřítku tohoto DZ samozřejmě nebude jednat o vyšší míru prestiže naší fakulty (jak je reálné se o její budování opírat ve vztahu k soukromým institucím), může se však jednat kupř. o možnost rychlejší profesní seberealizace zejména mladších akademiků či odlišnou oborovou profilaci ve srovnání s pražskou a brněnskou fakultou. Částečně bude tento problém vyřešen i přirozenou mezigenerační obměnou pracovníků. Tabulka vyjadřující počty studentů v jednotlivých akreditovaných studijních programech na ZČU Skupiny akreditovaných studijních programů Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky

Zemědělské, lesnické a veter. vědy a nauky Zdravot., lékař. a farmac. vědy a nauky Společenské vědy, nauky a služby Ekonomie Právo, právní a veřejnoprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Obory z oblasti psychologie Vědy a nauky o kultuře a umění CELKEM

Studenti ve studijním programu Bakalářský

Navazující magisterský P K

P

K

793

141

102

2884

738

0

Magisterský

Doktorský

Celkem studentů

P

K

P

K

9

0

0

23

9

1077

1042

242

3

0

299

302

5510

0

0

0

0

0

0

0

0

609

191

0

0

0

0

0

0

800

2173

446

488

116

0

0

71

46

3340

1504

360

381

106

0

0

13

32

2486

285

0

0

0

2381

0

15

208

2880

1139

101

333

2

813

124

14

43

2571

0

0

0

0

0

0

0

0

0

294

0

77

0

0

0

0

0

371

9771

1977

2423

475

3197

124

435

640

19044

Stránka | 11


Počty studujících studentů na FPR 2010/2011 místo

Plzeň

typ

forma

Bak.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

46

13

2

16 6

13 1

8

7

7 1

5

3

3

320 390

308 335

382 392

156 163

54 62

16 21

5 8

3 6

Dist.

vyšší

34

Komb.

Prez. Plzeň

Dokt.

123

30

Dist. Komb.

Prez. Plzeň

Mag.

Dist.

22

Komb.

Prez.

CELKEM

3.3.

167 312

302 366

1 1

Postavení FPR ve VaVaI

V oblasti VaVaI došlo v návaznosti na události z roku 2009 k mnoha změnám směřujícím k významnému posílení činnosti a koncentrovanému zaměření na identifikované problémy. Jejich podstatou byl především nízký důraz na ekonomickou reflexi vědecko-výzkumné činnosti ve vztahu k fakultě a nízký stupeň formalizace jednotlivých výstupů. Dalším významným nedostatkem (bohužel doposud přetrvávajícím) byla též výrazná vnitřní nevyrovnanost v tvorbě jednotlivých výstupů ve VaVaI, kdy potřebný rozsah publikačních výstupů v RIVu i zapojení do projektové činnosti splňovalo a stále splňuje pouze malé množství pracovišť a menšina zaměstnanců. Fakulta se v dosavadních reformách zaměřila především na posílení aktivního přístupu k tvorbě relevantních výstupů ve VaVaI, důraz na požadovanou formalizaci jednotlivých výstupů (problematika vykazování), ekonomický přínos vykazovaných výstupů (orientace na RIVové výstupy) a systematizaci vědecko-výzkumné činnosti. Významným způsobem byl též zlepšen informační systém o jednotlivých grantových příležitostech, které jsou prezentovány zejména na webu FPR. Ve výsledcích za rok 2009 (podrobnější data viz DZ ZČU 2011-15, s. 17an.) získala FPR 1788,529 bodů za 106,042 ohodnocených výsledků. Mezi součástmi ZČU se tak umístila na pátém místě. Ve srovnání s ostatními právnickými fakultami se umístila FPR na třetím místě (PF UK získala 4876,806 bodů, PF MU 3808,551 bodů a PF UP 330,866 bodů). V roce 2010 se trend FPR potvrdil jako rostoucí, když FPR získala 3.258,469 bodů za 182,481 výsledků. Mezi součástmi ZČU se umístila na šestém místě. Ve srovnání s ostatními právnickými fakultami se opět umístila na třetím místě (PF MU získala 9.534,317 bodů, PF UK 6.804,430 bodů a PF UP 774,680 bodů). ÚSP AV ČR, v.v.i. pak získal v roce 2009 3160,113 bodů a v roce 2010 Stránka | 12


3.810,546 bodů. Je však nutno si uvědomit rovněž okolnosti skokového nárůstu, jenž byl vyvolán mj. nárazovým doplněním výsledků v uplynulých letech nevykázaných, a zároveň připomenout skutečnost, že podíl jednotlivých kateder na tomto výsledku je velmi nerovnoměrný. Podíl jednotlivých kateder FPR na vědeckých výstupech evidovaných v databázích OBD a RIV Katedry

RIV 2005-2009

OBD 2005-2009

OBD 2010

KPF KMP KPD KCP KSP KTP KTR KSR KUP KOP* KPP* KFP*

0 3,343 477,383 2052,01 135,159 23,4 211,436 2,34 353,408

37 6 351 241 90 6 168 4 148 119 10 95

8 8 88 74 17 3 11 0 28 3 0 0

* Původní katedry, zaniklé sloučením. Zdroj informací: Hodnocení výsledků výzkumných organizací v roce 2010, http://www.isvav.cz/h10/prepareResultForm.do, Integrovaný informační systém ZČU, databáze aplikace OBD 2.6, https://zeus-web.zcu.cz:7443/fcgi/verso.fpl?fname=web_index

Datům v RIVu i OBD vévodí především značná nevyrovnanost v mezikatederním srovnání, kdy na jedné straně jsou zde katedry s produkcí značnou, na straně druhé ovšem i pracoviště s produkcí zcela minimální. Rovněž je zřejmé, že výsledky v RIVu za období 2005-2009 pouze částečně korelují s výstupy v OBD za stejné období. V RIVu výrazně dominuje KCP, s nadpolovičním podílem všech výstupů fakulty. V OBD je situace vyrovnanější a nejlepších výsledků zde dosahují KCP (nutno připočítat výsledky KOP a KPP, které působily v tomto období jako samostatné katedry) a KPD. Z ostatních kateder pak výsledkově slabší skupinu tvoří KPF, KMP, KTP a KSR, silnější pak KSP, KTR a KUP, přičemž KUP lze považovat v této skupině výsledkově za mírně dominující. Výsledky OBD za rok 2010 (RIV dosud není k dispozici) z větší části potvrzují závěry učiněné z předchozích období, jakož i rozvojovou dynamiku zejména u KPD a KUP. Nejmenší množství výstupů vykazuje KSR a KTP, mezi zbývajícími katedrami není významnější rozdíl a Stránka | 13


pohybuje se v intervalu 8 – 17 výstupů. KOP, KPP a KFP nemohou být za rok 2010 relevantně hodnoceny, neboť v převážné většině jeho části již jako samostatné katedry nepůsobily. Celkově lze tedy konstatovat přetrvávající výrazné disproporce v produkci výstupů VaVaI v mezikatederním srovnání. Nízkou produkci sumárně v RIVu i OBD zaznamenáváme především u KPF, KMP i KTP a téměř nulovou u KSR. Zde je proto nezbytné akcentovat významné posílení tvorby výstupů ve VaVaI v obecném významu. U zbývajících kateder, s výjimkou KCP, je nutné pracovat především na posílení RIVové produkce, tj. akcentu na zvyšování kvality publikačních výstupů do roviny bodově hodnocených, ale i posílení ekonomické výtěžnosti z jejich stávající úrovně produkce, která je s ohledem na aktuální stav i trendy ve financování vysokého školství nadále poměrně nízká. Fakulta rozšířila aktivity i v oblasti pořádání konferencí, odborných seminářů a kolokvií. Zmínit lze uspořádání celostátního semináře „Evropský zatýkací rozkaz“ katedrou trestního práva (2009), setkání finančních právníků vysokých škol ČR a SR „Finanční právo de lege ferenda“ (2009), konference „Správa obchodních korporací v rekodifikačních a evropských konotacích“ (2010), „Mezinárodní právní konference setkání mladých vědeckých pracovníků Býkov 2010“ (Býkov 2010), „Metamorfózy práva ve střední Evropě II. – 20 let poté“ (Znojmo 2010, ve spolupráci s ÚSP AV ČR, v.v.i.), „Old Case Law in the Light of New Laws – System Solution“ (2010), konference „Trestní zákoník po roce jeho účinnosti“ (2010), „Kodifikační geneze soukromého práva a její myšlenkové zázemí“ (2011) apod. I přes uvedená opatření v některých oblastech VaVaI bohužel doposud k plošnému signifikantnímu zlepšení nedošlo. Na FPR působí zaměstnanci s vysokým potenciálem v oblasti VaVaI, koncentrovaných zejména na KCP, charakteristické vysokým podílem výstupů v RIVu i projektové aktivity na celkovém objemu těchto činností na fakultě. Někteří akademičtí pracovníci FPR jsou tvůrci či spolutvůrci mimo jiné nově přijatých a připravovaných kodifikací (trestní, soukromé, insolvenční právo), přičemž především rekodifikace soukromého práva je svojí koncepcí unikátním počinem dokladujícím vysokou odbornou erudici jejích tvůrců. Naopak některá jiná pracoviště vyvíjejí dlouhodobě jen velmi malou činnost, ostře kontrastující s vysokou produkcí jiných pracovišť. Zejména značná míra nevyrovnanosti výstupů vyplývající z mezikatederního srovnání je tak přetrvávajícím nedostatkem, který je nutno v nadcházejícím období důsledně řešit a kvantifikovat objem určitých výstupů jako obligatorní. Řešení vyžaduje komplexní přístup, včetně účinných pozitivních i negativních motivačních mechanismů a vymezení příslušných pravidel v pracovním a karierním řádu, jak bude blíže popsáno v kapitole č. 5.

Stránka | 14


Tabulka porovnání všech výstupů VaVaI v mezifakultním srovnání ZČU za rok 2009: 21 FST

22 FEL

32 FPR

33 FF

42 FPE

51 FEK

52 FAV

53 FZS

61 NTC

62 UUD

90 R

94 UK

98 CIV

CELKEM

1

1

20

20

0

2

3

0

2

0

0

0

0

49

0

0

1

48

11

2

3

0

6

0

0

0

0

71

3

3

6

31

42

4

3

0

1

0

0

0

0

93

49

134

7

9

15

11

141

0

9

0

2

0

2

379

Editorství díla

5

7

1

17

4

2

9

0

1

1

0

0

0

47

F – Průmyslový vzor

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

F – Užitný vzor

9

1

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

11

G – Funkční vzorek

9

88

0

0

0

0

0

0

24

0

0

0

0

121

G – Prototyp

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

J – Články z časopisů

17

23

39

60

21

3

119

0

15

6

0

0

0

303

Kapitoly v knize

0

0

2

8

4

1

1

0

0

0

0

0

0

16

0

1

0

5

1

0

5

0

0

0

0

0

1

13

0

0

0

3

7

5

1

0

0

0

1

1

0

18

O – Ostatní

44

62

7

2

0

5

26

0

9

0

1

0

0

156

O – VŠ kvalifikační práce

3

1

0

1

0

0

5

0

0

0

0

0

0

10

Ostatní (neRIV)

0

2

0

3

0

0

2

0

0

0

0

0

0

7

P – Patent

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Překlady

0

0

0

3

1

0

0

0

0

0

0

0

0

4

R – Software

2

26

0

6

0

0

38

0

13

0

0

0

1

86

Recenze

0

0

10

18

5

0

0

0

0

0

0

0

0

33

Recenzentský posudek

1

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

3

Statě ve sborníku

39

75

3

16

36

25

51

0

6

0

1

0

0

252

Učební texty, skripta

1

5

5

3

3

4

3

2

0

0

0

0

0

26

Typ publikace/fakulta B – Monografie RIV

C – kapitoly v knize RIV Články z novin a časopisů D – Statě ve sborníku RIV

M – Uspořádání konference Monografická publikace

Stránka | 15


VŠ kvalifikační práce

7

2

4

0

1

0

7

0

0

0

0

0

0

21

Výzkumná zpráva

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

W – uspořádání workshopu

0

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

3

Z - Poloprovoz

0

1

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

5

Z – Technologie

31

2

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

35

CELKEM ZA FAKULTU

233

437

107

253

151

66

424

2

87

8

5

1

4

1768

Zdroj informací: www.inis.zcu.cz, stav za rok 2009

3.4. Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do státních, nestátních a regionálních aktivit V rámci svých aktivit se FPR snaží spolupracovat s orgány veřejné správy, nicméně tyto aktivity jsou v současné době omezeny buď na osobní angažovanost některých akademických pracovníků v poradních orgánech (např. Legislativní rada vlády), nebo na jednoúčelové analýzy pro některé státní orgány. Nadto lze zmínit též členství některých zaměstnanců ve vědeckých a oborových radách ostatních právnických fakult v ČR, v redakčních radách odborných právnických periodik či odborných spolcích. Lze konstatovat též různou míru provázanosti členství v profesních komorách právnických povolání se zaměstnaneckým poměrem na FPR (silnou provázanost představuje např. Česká advokátní komora, naopak slabou Exekutorská komora České republiky). Za zmínku stojí aktivní spolupráce se soudy různých stupňů. Z dalších míst lze jmenovat Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky či Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i.

3.5.

Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do mezinárodních aktivit

Na poli mezinárodních vztahů a aktivit je FPR zapojena zejména do programů Socrates/Erasmus a Leonardo da Vinci, jejichž prostřednictvím dochází k realizaci výměnných pobytů pro její studenty i k realizaci mobility jednotlivých akademických pracovníků. Fakulta je rovněž zapojena do Evropské asociace právnických fakult (ELFA), jednotliví zaměstnanci pak jsou členy Mezinárodní asociace ústavního práva (IACL) či Světové asociace právníků (WJA). Velkou rezervou jsou nedostatečné kontakty FPR na akademické instituce mimo Evropu a EU, zejména pak v USA a jiných státech světa, tyto kontakty je třeba vyhledat a s předmětnými institucemi navázat spolupráci, ať již v některém programu EU (Erasmus Mundus) nebo v rovině bilaterální spolupráce na jiném základě, včetně reciprocity. Stránka | 16


4. Vzdělávání 4.1.

Studijní programy a jejich inovace – obecná východiska

Na FPR jsou uskutečňovány tři studijní programy. V rámci studijního programu Právní specializace je vyučován bakalářský studijní obor Veřejná správa, v rámci studijního programu Právo a právní věda magisterský studijní obor Právo a v rámci studijního programu Teoretické právní vědy doktorské studijní obory Občanské právo, Obchodní právo a Trestní právo. Tabulka vývoje počtu uchazečů v mezifakultním srovnání za období 2000-2010 Roky

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

Fakulta strojní Fakulta elektrotechnická

839

1 124

1 121

1 518

1 308

1 359

1 277

1 190

1 461

1 336

1 083

13 616

986

1 411

1 209

1 254

1 224

1 270

1 484

1 383

1 415

1 418

1 549

14 603

Fakulta právnická

4 621

4 351

3 469

3 405

3 861

3 438

3 635

3 480

3 186

2 964

2 460

38 870

Fakulta filozofická Fakulta pedagogická Fakulta ekonomická Fakulta aplikovaných věd Fakulta zdravotnických studií Ústav umění a designu

2 165

1 723

2 498

2 923

2 956

3 255

3 332

3 691

3 694

3 567

3 070

32 874

3 597

3 783

3 517

3 670

4 415

3 319

3 265

4 154

3 362

3 180

3 497

38 312

1 799

1 895

1 909

2 053

3 206

3 024

2 803

3 131

2 952

3 080

2 460

28 312

638

1 225

1 050

1 193

1 275

1 065

1 072

1 220

1 234

1 588

1 343

12 903

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 240

1 518

2 758

0

0

0

0

0

460

448

492

586

658

565

3 209

Celkem

14 645

15 512

14 773

16 016

18 245

17 190

17 316

18 741

17 890

19 031

17 545

186 904

Pro období 2011-2015 lze očekávat klesající trend v počtu zájemců o studium na vysokých školách z důvodu demografického vývoje. Ve vztahu k FPR lze očekávat zesílení těchto důsledků dále vzhledem k záměru MŠMT směřujícímu k preferenci technických oborů a zastavení růstu počtu vysokoškolských absolventů. Nutno počítat též s negativně působícím faktorem v podobě následků aféry spojené s FPR. Na dopady uvedených skutečností proto musí být FPR pro období 2011-2015 patřičně připravena.

Stránka | 17


Tabulka zachycující vývoj počtu studentů na FPR v období 2006-2010 Počty studentů za 10. 2010 bak. mag.n mag. dokt. Fakulta právnická

249

0 2018

121

celkem 2388

Počty studentů za 10. 2009 bak. mag.n mag. dokt. Fakulta právnická

286

0

2389 220

celkem 2895


285

0 2445

263

celkem 2993


223

0 2426

241

celkem 2890


319

0 2388

219

celkem 2926

Vzhledem k trvale vysokému převisu počtů zájemců o studium oproti přijatým studentům lze předpokládat, že se i tak podaří dosáhnout cílových počtů studentů. Hrozí však, že bude klesat kvalita studentů a v souvislosti s tím také stoupat jejich neúspěšnost při studiu. Cílové počty studentů jsou mimo jiné dány DZ ZČU, který určuje pro bakalářský studijní program realizovaný na FPR do roku 2014 maximální počet přepočtených vnitřně financovaných studentů na 250, v roce 2015 pak 200. V magisterském programu to je 1850 studentů a od roku 2012 pak 1800. Vliv na konečné počty studentů však bude mít MŠMT svým rozhodnutím o počtu dotovaných studentů v příštích letech. V tomto akademickém roce přitom na FPR studuje v bakalářském studijním programu 253 studentů, z toho v 1. ročníku 131, v magisterském studijním programu pak 2121, z toho v 1. ročníku 183 (údaje k 31. 10. 2010). V předchozím akademickém roce 2009/2010 to bylo v bakalářském programu 291 studentů, z toho v 1. ročníku 156, v magisterském programu 2472, z toho v 1. ročníku 440 (k 31. 10. 2009). Stránka | 18


FPR v současnosti nabízí vysokoškolské vzdělání v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu, a dále v programu celoživotního vzdělávání (dále „CŽV“). Současně s přípravou DZ na období 2011-2015 na FPR probíhá příprava reakreditace obou hlavních výukových programů – bakalářského studijního programu Právní specializace, obor Veřejná správa (B6804) i magisterského Právo a právní věda, obor Právo (M6805), se kterým je spojeno i právo konat rigorózní řízení. Stávající akreditace končí v roce 2012. Doktorský studijní program Teoretické právní vědy je v současné době realizován v oborech Občanské právo, Obchodní právo a Trestní právo, přičemž na základě rozhodnutí Akreditační komise v současnosti nesmí FPR přijímat nové studenty ke studiu. Akreditace končí v roce 2013. Je třeba připravit uvolnění přijímání, reakreditaci uvedených oborů a usilovat i o akreditaci některého ze ztracených oborů. Tato situace umožňuje právě v období platnosti tohoto DZ provést inovaci prováděných studijních programů. Při přípravě reakreditace bude využit, respektive implementován, připravovaný národní rámec kvalifikací, určující znalosti, dovednosti a kompetence absolventů. Inovované studijní programy budou plně splňovat požadavky ECTS a budou odpovídat kvalifikačnímu rámci absolventů vysokých škol. Pro další směřování fakulty je nezbytné důsledné zaměření na využití jejích konkurenčních výhod. Jejich těžištěm by měla být nově formulovaná originální koncepce studijních programů, kterou fakulta vyplní mezery ve stávajícím zaměření PF UK a PF MU. Fakulta se pokusí zaujmout pomocí prvků a přístupů, které nejsou dostatečně realizovány na obou největších právnických fakultách, je po nich patřičná poptávka mezi studenty a při konformitě s DZ ZČU i MŠMT zároveň povedou ke kvalitativnímu rozvoji vzdělávací nabídky fakulty. Originální profil absolventa, výrazný podíl oborové specializace v posledních semestrech studia a flexibilní reakce na vývoj vzdělávacího trhu i trhu práce jsou k tomu jedním ze základních předpokladů. Fakulta může těžit i z vysoké dynamiky změn, k nimž došlo po aférách v roce 2009. Katarze, jakou fakulta prošla, znamenala nejen velkou akceleraci jejího rozvojového potenciálu, ale současně i opuštění mnohých tradicionalismů, které mohou v akademické sféře, vzhledem k její konzervativní povaze, dlouhodobě přežívat i bez vazby na racionální důvody jejich zachovávání. Významnou konkurenční výhodou proto může být dynamický rozvoj fakulty, která je po aféře v mnoha ohledech budována v podstatě znovu a tudíž nezatížena formalizací a stagnací, k nimž dlouhodobá multiplikace totožných vzorců jednání nutně vede. Fakulta je při snaze o obnovení svého renomé otevřena novým myšlenkám a postupům nesvázaných samoúčelným tradicionalismem, což může na mnohé aspiranty o studium i akademickou činnost působit velmi pozitivně. Konkurenční výhodou fakulty je dále silná skupina akademiků mezi 30 – 40 lety v řadě právních odvětví fakultou vyučovaných, z nichž nemalý počet má habilitační potenciál a pro futuro lze tak očekávat jejich pozitivní přínos pro akreditabilitu fakulty a garantování jednotlivých oborů. Někteří z nich mají navíc podíl na přípravě významných legislativních děl Stránka | 19


a představují ve svých oborech mimořádně respektované autority, jejichž přítomnost značně zvyšuje atraktivitu fakulty. Počet studentů připadajících na jednoho vyučujícího umožňuje individualizovanou a velmi intenzivní seminární výuku interaktivní povahy, která je umocněna přátelskou atmosférou a tradičně vysokou úrovní vztahů v akademické obci. Nižší životní náklady v Plzni ve srovnání s Prahou a Brnem může být pro některé studenty rovněž nikoliv nepodstatným motivem rozhodování, k nimž lze připočítat dominantní postavení fakulty v oboru pro Plzeňský, Karlovarský a částečně též Jihočeský kraj. Tabulka počtu absolventů za období 01. - 12. 2010

bak. Fakulta strojní (21) Fakulta elektrotechnická (22) Fakulta právnická (32) Fakulta filozofická (33) Fakulta pedagogická (42) Fakulta ekonomická (51) Fakulta aplikovaných věd (52) Fakulta zdravotnických studií (53) Ústav umění a designu (62)

132 264 142 477 397 367 144 163 47

Typ studia mag. – nav. mag. 70 207 0 181 129 148 134 0 11

0 1 306 0 386 1 1 0 0

Celkem dokt. 14 17 3 21 0 3 14 0 0

216 489 451 679 912 519 293 163 58

V obecné rovině všech vzdělávacích programů lze pro období 2011-2015 vymezit následující cíle: 



FPR je dynamicky se rozvíjející instituce nabízející vysoce kvalitní vysokoškolské vzdělání v souladu s moderními vzdělávacími trendy, s jasně vymezenými výstupními způsobilostmi v diverzifikaci bakalářského, magisterského i doktorského stupně, s dostatečnými možnostmi specializace v rámci studia, rozvoje výuky v cizích jazycích a v orientaci na uplatnitelnost studenta na trhu práce nejen v ČR, ale v rámci EU jako celku, a to v oblasti právnických profesí i veřejné správy. Diverzifikace studijních plánů je výrazná z hlediska rozlišení jednotlivých stupňů a naopak intenzivně propojena v oblasti vytváření a rozvíjení potřebných způsobilostí studentů. Bakalářský studijní program je orientován na kombinaci teoretických poznatků a formování praktických dovedností, magisterský na získávání teoretických poznatků doplněných významnými poznatky z praxe, doktorský na získávání hlubokých teoretických znalostí s jednoznačně profilovanou vědecko-výzkumnou dimenzí a samostatnou vědeckou činností doktorandů. Ostatní formy vzdělávání (CŽV, certifikátové programy) jsou účelově zaměřeny dle poptávky cílového relevantního trhu a po stránce ekonomické z nich fakulta musí profitovat. Stránka | 20








FPR podporuje rovný přístup ke studiu. Studium je orientované na studenta a jeho uplatnitelnost na trhu práce. Naplňuje poslání vysokého školství a je mezinárodně otevřená. Podporuje celoživotní učení a vzdělávání. FPR zlepšuje vzdělávací prostředí, odstraňuje bariéry při studiu a vytváří vhodné ekonomické podmínky pro studenty, aby mohli využívat studijní příležitosti na všech úrovních (i formou stipendií). FPR akcentuje metody výuky zaměřené na pochopení obsahu a souvislostí vyučované materie, schopnosti studentů zaujímat k ní vlastní argumentačně podložená stanoviska, jakož i samostatně plnit úkoly vyžadující kreativní přístup, přičemž pozornost věnuje též podpoře mimořádně nadaných studentů a cílenému vyhledávání talentů. FPR uskutečňuje inovace s co nejvyšším využitím OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu výuky a jejího zázemí na fakultě. Rozšiřuje své zapojení i do dalších vhodných programů v rámci EU (např. Lifelong Learning Programme) i programů pro spolupráci EU s ostatními částmi světa (Erasmus Mundus, Tempus, EU-USA, EU-Canada apod.).

4.1.1. Bakalářské studium Bakalářský studijní obor Veřejná správa (B6804), uskutečňovaný v rámci studijního programu Právní specializace, je koncipovaný jako tříletý a poskytuje svým absolventům kompetence, znalosti, dovednosti a způsobilosti uplatnitelné zejména v oblasti veřejné správy. Vedle základních způsobilostí v oblasti práva se zaměřuje především na specifické způsobilosti potřebné pro výkon veřejné správy. Těžištěm je zde tak akcentovaná výuka specializovaných právních odvětví (zejména správní právo a pracovní právo), oborově spjatých disciplín (správní věda, územní správa a samospráva, sociální a zdravotní politika a správa aj.) i dalších souvisejících předmětů nezbytných pro porozumění organizačním i funkčním aspektům veřejné správy (např. ekonomie, socioekonomická a správní geografie, regionální sociologie aj.). Výuka je založena na kombinaci teoretických poznatků a formování praktických dovedností. Další směřování fakulty v oblasti bakalářského studia oboru Veřejné správy by mělo pokračovat v dosavadním trendu orientace na uplatnění absolventů v administrativněprávních funkcích. Posílena by zde měla být evropská dimenze vzdělávání v oblasti veřejné správy, jakož i intenzivnější reflexe procesů modernizace veřejné správy a v té souvislosti též modifikujících se požadavků na její zaměstnance. Vzhledem k vzájemné neprostupnosti studijních oborů „Právo“ a „Veřejná správa“ a trvalému velmi vysokému zájmu absolventů bakalářského studia o získání magisterského vzdělání by fakulta měla na základě podrobných analýz zvážit zahájení přípravy akreditace navazujícího magisterského oboru „Veřejná správa“. Dosažení této akreditace se jeví jako racionální z mnoha důvodů (nabídka dvou odlišných oborů magisterského studia v rámci jedné instituce, čímž se docílí vyšší výtěžnosti všech dosavadních hmotných i personálních kapacit pro atraktivitu školy, možné dílčí Stránka | 21


prolínání výuky jednotlivých předmětů a zároveň vyšší diferenciace na „právní“ a „úřední“ vysokoškolské vzdělání v rámci zastřešující veřejnoprávní specifikace školy apod.), přínos tohoto záměru je však nutno ještě potvrdit potřebnými analýzami a jeho realizaci je možné očekávat až v okamžiku stabilizace stávajících programů. Za hlavní cíle v oblasti bakalářského studia lze považovat: 

studijní program je založen na koncepčním propojení obecných právních znalostí se znalostmi specifickými, zaměřenými na oblast veřejného, a zejména správního práva i disciplíny bezprostředně využitelné pro výkon veřejné správy, přičemž získané způsobilosti absolventů odpovídají požadavkům moderní veřejné správy v národním i evropském měřítku a absolventi jsou uplatnitelní v širokém spektru pracovních pozic vyžadujících základy právního vzdělání i mimo veřejný sektor.

K realizaci uvedeného cíle fakulta přijme především tato opatření:     







dosažení úspěšné reakreditace bakalářského studijního programu, jenž zakotví veškeré inovativní změny ve studijním programu. v návaznosti na reakreditaci provedení veškerých potřebných změn k úspěšné realizaci reakreditovaného studijního programu. průběžný monitoring trhu a uplatnitelnosti absolventů s flexibilní reakcí na zjištěné skutečnosti. intenzifikace spolupráce s praxí včetně evropských institucí. studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského vzdělávání v oblasti veřejné správy a požadavky trhu s cílem maximalizovat získané způsobilosti našich absolventů a možnosti jejich uplatnění, včetně potřebné flexibility ve vztahu k dynamickému vývoji potřeb společnosti. provedení komplexních analýz k rozšíření oborové nabídky ve vztahu k cílovým pozicím profilových absolventů v bakalářském studijním programu Právní specializace (kupř. obor „Vyšší soudní úředník“ apod.). provedení komplexních analýz ve vztahu k aspiracím na získání akreditace navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa (a to včetně ekonomických). V případě příznivých výstupů jeho akreditace a realizace. využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu výuky a průběžné inovace.

4.1.2. Magisterské studium Magisterský studijní obor Právo (M6805), uskutečňovaný v rámci studijního programu Právo a právní věda, je koncipován jako pětileté univerzální právnické vzdělání, umožňující svým záběrem uplatnění v širším segmentu trhu práce vyžadující právnické vzdělání Stránka | 22


v soukromém i veřejném sektoru. Těžištěm je výuka poskytující patřičnou šíři i hloubku znalostí z oblasti právní vědy i pozitivního práva, opírající se v prvních semestrech o potřebnou základnu průřezových předmětů (teorie práva, právní dějiny, státověda, dějiny právní filozofie aj.) a ve vyšších ročnících akcentující výuku nosných pozitivněprávních disciplín (ústavní, občanské, obchodní, trestní a správní právo) s možností širokého výběru z nabídky povinně volitelných předmětů, včetně výuky v cizích jazycích. Absolventi magisterského studijního oboru Právo mohou na fakultě následně vykonat též státní rigorózní zkoušku spojenou s obhajobou rigorózní práce. Výuka je v magisterském studijním programu založena především na získávání teoretických poznatků, doplněných významnými poznatky z praxe. Pro období tohoto Dlouhodobého záměru bude FPR v souladu s novou reakreditační koncepcí magisterského studijního programu usilovat především o maximalizaci svých výše uvedených konkurenčních výhod ve srovnání s ostatními právnickými fakultami v ČR s cílem vytvořit svůj vlastní odborný profil, s nímž bude FPR usilovat o významné posílení svého postavení mezi právnickými fakultami v České republice. FPR bude proto nabízet klasické magisterské pětileté studium práva s cílem poskytovat univerzální právní vzdělání těžící z dlouhodobě vysoké úrovně soukromoprávních disciplín a akcentující rozvoj především disciplín veřejnoprávních a průřezových oborů v právu EU s cílem vybavit absolventy komplexními znalostmi korespondujícími s požadavky integrující se Evropy. Obsah výuky vychází z interdisciplinárního přístupu s možností specializace v posledních ročnících v jednotlivých oborech. Studium povede nejen k získání standardního objemu právních znalostí a aplikačních dovedností, ale i k schopnosti právnického myšlení ve vzájemných souvislostech jednotlivých oborů práva a společenského kontextu. Absolventi tak budou schopni na potřebné úrovni pracovat základními vědeckými metodami a ovládat nejen jednotlivé přístupy ke zkoumání práva, ale i základy získávání a vyhodnocování dat pro tvorbu, interpretaci i aplikaci práva potřebných, přičemž dosažené výstupy budou schopni interpretovat v přiměřeném multidisciplinárním kontextu. FPR poskytne studentům kvalitní všeobecné základy práva, kdy znalosti v klasických právních disciplínách přinejmenším pokryjí standardní rozsah znalostí poskytovaný jinými právnickými fakultami. Nadále bude těžit ze svých tradičně rozvinutých oborů, zároveň se však intenzivně zaměří na rozvoj v oblasti práva veřejného a evropského, což bude podpořeno též zavedením absolvování povinné výuky ve dvou světových jazycích. Nově formulovaný profil absolventa je založen na širokém všeobecném právním základu s jazykovými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderními technologiemi. Absolvent je vysokoškolsky připravený odborník pro právní, administrativní, analytické a konzultační práce v klasických právních povoláních, státní správě a samosprávě, soukromé a politické sféře, ve výzkumných ústavech a pracovištích v celoevropském měřítku. Cílem je adaptabilita Stránka | 23


absolventů magisterského studia pro potřeby Evropy 21. století a předání právních znalostí a zkušeností pro samostatnou práci. Absolventi budou uplatnitelní v širokém spektru pracovních pozic. Vedle klasických judiciálních povolání (soudce, notář, advokát, státní zástupce, exekutor) budou připraveni aktivně pracovat také na různých pozicích veřejné správy s důrazem na uplatnění v řídících funkcích, jakož i v evropských administrativních strukturách. Univerzálnost studia však umožní absolventům i velmi dobrou a širokou možnost uplatnění v mnoha jiných oblastech, které nemají přímo právní povahu, kupř. ve strukturách podnikatelských a politických. Vzdělávací struktura bude rozšířena prostřednictvím doplňkových modulů v podobě certifikátových programů. Skupina takto provázaných předmětů poskytne absolventům specifické způsobilosti uplatnitelné na trhu práce. Bude se jednat například o programy z oblasti veřejné správy, trestního práva, evropského práva, ale i úžeji zaměřené specializace na herní právo, náboženské právo, právní informační technologie, může se však jednat i o program tvořený odbornými předměty vyučovanými v cizím jazyce. Posílení orientace fakulty na evropskou dimenzi veřejného i soukromého práva se jeví jako vhodná strategická specializace anticipující další vývoj společenské poptávky, přičemž využívá prostor, na který se doposud cíleně žádná právnická fakulta v ČR primárně nezaměřuje. Toto zaměření nabízí značný rozvojový potenciál, který vyplývá z charakteristiky evropského práva coby originálního právního systému, který nelze běžnými metodami plně klasifikovat a jehož výsledná podoba je dynamickým fenoménem bez plánovaného a plně předvídatelného vyústění. Tím zároveň představuje materii zdrojově velmi bohatou pro činnost v oblasti VaVaI nejen nyní, ale i pro futuro. Za hlavní cíle v oblasti magisterského studia lze považovat: 





Studijní program, založený primárně na teoretických poznatcích, těží z postavení tradičně rozvinutých oborů fakulty, poskytuje studentům kvalitní komplexní vysokoškolské vzdělání ve všech oblastech práva opírající se o dosaženou úroveň v právu soukromém a rozvíjející především obory práva veřejného, obojí s patřičnou reflexí evropské dimenze. Znalosti v klasických právních disciplínách přinejmenším pokrývají standardní rozsah znalostí poskytovaný jinými právnickými fakultami v ČR, koncepce magisterského studijního programu je z hlediska veřejnoprávních a soukromoprávních disciplín vyvážená a v oblastech svého zaměření dosahuje FPR úrovně excelence. Absolventi jsou vhodně připraveni pro klasická judiciální povolání i pro práci v řídících funkcích veřejné správy v integrované Evropě 21. století, přičemž kromě právních disciplín jsou vybaveni též potřebnými znalostmi v oblasti všeobecného základu a

Stránka | 24


přehledu, jazyků a moderních technologií, které studentům již v průběhu studia umožňují absolvovat výuku v cizím jazyce na FPR a zahraniční stáže či kurzy.  V případě vhodné situace (a to i z hlediska ekonomického) příprava a realizace akreditace navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:   

    

Dosažení úspěšné reakreditace magisterského studijního programu, jenž zakotví veškeré inovativní změny v magisterském studijním programu. V návaznosti na reakreditaci provedení veškerých potřebných změn k úspěšné realizaci reakreditovaného studijního programu. Studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského vzdělávání v oblasti práva a požadavky trhu s cílem maximalizovat získané způsobilosti našich absolventů a možnosti jejich uplatnění, včetně potřebné flexibility ve vztahu k dynamickému vývoji potřeb společnosti. V posledních semestrech studium nabízí dostatečné množství specializovaných předmětů v jednotlivých odvětvích práva v souladu s oborovým zaměřením fakulty. Monitoring trhu a uplatnitelnosti absolventů s flexibilní reakcí na zjištěné skutečnosti. Intenzifikace mezinárodní spolupráce fakulty s důrazem na evropské instituce. Využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu výuky a průběžné inovace. Provedení komplexních analýz ve vztahu k aspiracím na získání akreditace navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa (a to včetně ekonomických). V případě příznivých výstupů jeho akreditace a realizace.

4.1.3. Doktorské studium Doktorský studijní program Teoretické právní vědy je koncipován jako tříleté denní nebo kombinované studium zaměřené na samostatné vědecké bádání a tvorbu vlastních vědeckých výstupů. Jako nejvyšší stupeň právnického vzdělávání u nás je zaměřen na získávání hlubokých teoretických znalostí v oboru a jejich využití k získávání nových poznatků vlastním bádáním. Doktorský studijní program je v současné době nabízen v oborech Občanské právo, Obchodní právo a Trestní právo, přičemž pro všechny obory je společná povinnost vykonat zkoušku z teorie práva a právní filozofie a z cizího jazyka. Na základě rozhodnutí Akreditační komise v současnosti nesmí FPR přijímat nové studenty ke studiu. Pro nadcházející období je nezbytným krátkodobým cílem především dosáhnout zrušení tohoto omezení. Akreditace končí v roce 2013 a tak je třeba připravit i reakreditaci uvedených oborů. Vedle nich lze přitom usilovat i o akreditaci některého ze ztracených oborů, přičemž připadá v úvahu i postavení oboru interdisciplinárního. V souvislosti s reakreditačním procesem je nutno zakotvit veškeré inovace studijního programu, vedoucí Stránka | 25


k posílení jeho vědecko-výzkumné dimenze a intenzifikaci zapojení doktorandů do vlastní výzkumné činnosti v rámci fakulty. Za hlavní cíle v oblasti doktorského studia lze považovat: 

Studijní program založený primárně na získávání hlubokých teoretických znalostí s jednoznačně profilovanou vědecko-výzkumnou dimenzí, který je nabízen v dostatečném počtu studijních oborů v oblasti veřejného i soukromého práva, je spojen s budováním a rozvojem center excelence fakulty a je zaměřen na samostatné vědecké bádání doktorandů, kteří jsou zároveň aktivně zapojováni do výuky v bakalářském a magisterském programu, přičemž fakulta si touto cestou vychovává vlastní vědecko-pedagogické kapacity, z nichž nejlepším absolventům následně nabízí pracovněprávní spolupráci (pozice akademických a vědecko-výzkumných pracovníků apod.). K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření: 











Přijetí všech potřebných opatření k dosažení uvolnění přijímání do doktorského studijního programu Teoretické právní vědy, obory Občanské právo, Obchodní právo a Trestní právo. Dosažení úspěšné reakreditace doktorského studijního programu v oborech Občanské, Obchodní a Trestní právo a získání akreditace v dalších vhodných oborech, a to se současným zakotvením veškerých inovativních změn ve studijním programu. Důraz na realizaci záměru MŠMT spočívající v přechodu od kvantity ke kvalitě, kdy do DSP bude přijímáno jen velmi malé množství uchazečů na základě přísných kritérií přijímacích zkoušek požadujících prokázání nejen relevantních předpokladů k samostatnému řešení náročných teoretických úkolů, ale i jasného záměru jejich činnosti předpokládající obohacení oboru, včetně publikace originálních výstupů z jejich činnosti. Studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského vzdělávání v oblasti práva na doktorském stupni s akcentem na získané způsobilosti odpovídající úrovni špičkových vědeckých odborníků v příslušné oborové specializaci s koncipováním obsahu a podmínek doktorského studia jako součástí centra excelence. Pojetí doktorského studia jako integrální součásti pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti fakulty, předpokládající posílení aktivní účasti doktorandů na výuce v bakalářském a magisterském programu, grantových projektech, zapojení do výzkumných týmů, aktivní publikační činnosti apod. Využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu výuky a průběžné inovace.

Stránka | 26


4.1.4. Programy CŽV a ostatní formy vzdělávání Kurz celoživotního vzdělávání Veřejná správa je uskutečňován FPR na základě akreditace RCV ZČU. V rámci dvouletého kurzu dochází k doškolování zaměstnanců státní správy v návaznosti na právní úpravu požadující doplnění kvalifikace. Absolventi získávají vedle specifických znalostí z oblasti správní také další znalosti potřebné pro porozumění problematice veřejné správy (ekonomie, oborová historie, psychologie, sociologie). V současnosti není o tyto kurzy poskytované naší fakultou ze strany zaměstnanců veřejné správy příliš zájem. Mimo jiné z důvodů změny legislativy, konkurence ze strany soukromých škol, dosažení limitní hranice pro doškolování v roce 2012 aj. Na tento trend bude muset FPR reagovat podrobnějším rozborem jeho příčin a možných řešení, neboť kurzy CŽV tvoří jeden ze zdrojů doplňkového financování. Kurz celoživotního vzdělávání Základy práva je uskutečňován FPR na základě akreditace RCV ZČU. Během ročního kurzu absolventi získají základní znalosti o jednotlivých právních odvětvích a jejich vzájemných souvztažnostech, které jim pomohou k lepší orientaci v právním prostředí a také k zlepšení všeobecného rozhledu. Kurz byl spuštěn v loňském roce. Vzhledem k tomu, že se jedná o placený kurz, má jeho realizace pozitivní dopad na rozpočet FPR. Proto je třeba rozvinout a profesionalizovat jeho nabízení cílovým skupinám. Je třeba zmapovat další možnosti využití CŽV ve vazbě na požadavky trhu v této oblasti. Je třeba zvážit a případně realizovat vhodné interdisciplinární kurzy a zejména pak krátkodobé kurzy a školení ke konkrétním právním problémům či odvětvím, například při větších legislativních změnách. Zde se otvírá možnost širokého působení FPR, která má komparativní výhodu v akademických pracovnících, kteří se přímo podílejí na legislativním procesu ať již jako autoři předmětných předpisů či jako členové různých je připravujících grémií včetně legislativní rady vlády. Vedle toho je možno zvážit i možnost tvorby kurzů tzv. na klíč pro potřeby různých organizací a firem. Současně je možno využít i komparativní výhodu prostředí ZČU a připravit a nabízet takovéto kurzy ve spolupráci s jejími dalšími součástmi. Vzdělávací strukturu lze dále rozšířit prostřednictvím doplňkových modulů v podobě certifikátových programů, případně i za využití certifikátových programů připravovaných pro magisterský studijní program. Zajímavou oblastí by mohlo být zřízení postgraduálního právnického studia, ve světě známého jako LL.M. (Master of Laws), které by mohlo být nabízeno i zahraničním studentům.

Stránka | 27


Za hlavní cíle v oblasti programů CŽV a ostatních forem vzdělávání lze považovat: 

Optimalizovat stávající strukturu kurzů CŽV a případně ji doplnit o další možnosti vzdělávání s ohledem na požadavky maximální ekonomické výtěžnosti těchto činností pro fakultu při zachovávání patřičných znalostních požadavků na absolventy.

K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření: 



   

Provést a každoročně aktualizovat analýzu kurzů CŽV v různých formách a podobách. V případě zjištění potřebné výtěžnosti je bude organizovat formou kurzů šitých na míru pro veřejnou správu i podnikatelskou sféru a spolupracovat s jinými univerzitními pracovišti – Ústav celoživotního vzdělávání – Univerzita třetího věku, se středními školami v regionu, a to v rámci nabídky vzdělávacích kurzů i individuálních přednášek, a to v patřičné harmonizaci se studijními programy a ve spolupráci s regionálními zaměstnavateli, úřady práce i požadavky praxe. FPR za tímto účelem propracuje marketingovou strategii a pružně reaguje na poptávku trhu. Provést a každoročně aktualizovat analýzu kurzu CŽV Základy práva (tzv. „0. ročník“), s cílem identifikovat podmínky vedoucí k maximalizaci jeho ekonomické výtěžnosti při zachování potřebných znalostních požadavků (tj. počet uchazečů a jejich úroveň ve vztahu k ceně kurzu a způsobu bonifikace za jeho absolvování u přijímacích zkoušek do 1. ročníku). Propracovat marketingovou strategii nabízených produktů v oblasti CŽV, jakož i dalších produktů (certifikátové programy aj.), budou-li fakultou realizovány. Provést analýzu přínosu certifikátových programů v různých formách a podobách, a v případě zjištěné rentability připravit jejich akreditaci. Provést analýzu přínosu zavedení postgraduálního programu zakončeného udělením titulu LL.M. a v případě zjištěné rentability připravit jeho akreditaci. Zřízení, podpora a rozvoj dalších forem vzdělávání, které budou pro fakultu na základě ekonomické analýzy vyhodnoceny jako perspektivní a podpora mezikatederní spolupráce při jejich realizaci.

4.2.

Podpora a rozvoj excelence

FPR se profiluje jako aktivní součást ZČU, která má ambici stát se výzkumnou univerzitou. K tomu chce FPR přispět činností svých pracovišť jak v rovině pedagogické, tak zejména v rovině VaVaI. Je však třeba reflektovat reálné výzkumné možnosti v oblasti humanitních oborů na rozdíl od oborů aplikovaných věd. Potenciál FPR přitom představují zejména jednotlivé obory civilního práva a trestní právo, které úspěšně udržely doktorské studijní obory (i když v současné době s pozastaveným přijímáním nových studentů).

Stránka | 28


Možnost dalšího rozvoje a dosažení excelence se pak otvírá i před některými dalšími pracovišti FPR, jejichž činnost má postupně gradující charakter. Jedná se zejména o katedru právních dějin a v případě rychlého rozvoje stávajícího potenciálu i o katedry ústavního práva, teorie práva a mezinárodního práva. Zajímavý je také rozvoj úzce profilovaného oboru herního práva. Nezbytnou se jeví podpora výuky aplikace informačních technologií v právu, zejména využívání existujících právních informačních systémů, které obsahují národní, evropské i mezinárodní normy a eventuelně se podílet výzkumně na zdokonalování takovýchto systémů. Kvalitní výsledky VaVaI se současně pozitivně promítnou i do pedagogické činnosti, neboť umožňují studentům přímý kontakt s nejnovějšími trendy v oboru a s nejaktuálnějšími výsledky bádání. Centrum excelence lze pro potřeby tohoto materiálu charakterizovat jako pracoviště, kumulující k oborovým i průřezovým projektům nejvýznamnější personální zdroje fakulty především z nejrozvinutějších oborů, které je schopno dosahovat mimořádně kvalitních výsledků ve VaVaI, promítat je prostřednictvím zúčastněných zaměstnanců do výukové činnosti jednotlivých kateder, spolupracovat na jejich tvorbě s předními národními i zahraničními pracovišti a s výstupy ve VaVaI výrazně vyššími než činí průměr ostatních pracovišť fakulty. Budování center excelence (dále „CE“) tvoří součást DZ ZČU i MŠMT a realizuje též jeden z jeho záměrů v podobě přechodu od kvantity ke kvalitě. FPR musí tento trend patřičně reflektovat. Zároveň však nelze akceptovat budování CE způsobem, kdy privilegováním určitých oborů dochází k nerovnoměrnému rozvoji fakulty, respektive dokonce k regresu v určitých oborech. Budování CE by tak mělo být koncipováno v kontextu s dalšími cíli fakulty tak, aby z jejich úspěchu profitovala celá fakulta, která je jejich institucionálním zázemím. Koncepce budování CE na FPR proto bude založena na mezioborovosti, opírající se především o pracovníky produkující nadprůměrné kvalitativní výstupy v oblasti VaVaI činné v oborech, v nichž fakulta má akreditován DSP, či k jehož akreditaci má předpoklady a k jejímu dosažení podniká strategické kroky. Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní obory, disponující doktorským studiem, jsou v rovnováze z hlediska soukromoprávní i veřejnoprávní příslušnosti (soukromé právo je zastoupeno právem občanským a obchodním, veřejné pak civilním procesem a trestním právem), lze očekávat jejich rozšíření o další průřezové (právní dějiny) či veřejnoprávní disciplíny (ústavní právo, evropské a mezinárodní právo). Vysoce kvalitní výstupy jsou vázány na jednotlivce ve více oborech. Proto je nutné budovat excelenci nevázanou na jediný obor, ale na průřezová témata. Tím bude dosaženo akumulace nosného personálního portfolia na projektech dosahující úrovně excelence bez oborových limitů, bude podporován patřičný rozvoj nejperspektivnějších odvětví a jejich prostřednictvím pak rozvoj dalších odvětví i fakulty jako celku. CE by tak měla být hlavním hybatelem rozvoje celé fakulty, nikoliv separatizovanými Stránka | 29


jednotkami izolovanými od fakultní struktury. Od pracovišť a pracovníků zařazených do CE pak bude očekáván nadstandardní výkon, ohodnocovaný dle pravidel motivačního řádu a řádu podrobněji upravujícího činnost center excelence. Za hlavní cíle v oblasti podpory a rozvoje excelence lze považovat: 



Budovat CE jako integrální součást fakultní struktury na principu kombinace oborové a personální excelence, postavené na mezioborovosti, propojující nejrozvinutější obory fakulty a zároveň kumulující personální zdroje fakulty způsobilé produkce v dimenzi excelence. CE koncipovat na bázi tzv. pólu rozvoje a inovace, jehož prostřednictvím se rozvíjí celá fakulta, a jemuž je poskytnuta veškerá podpora, která není na úkor rozvoje dalších pracovišť či harmonického rozvoje fakulty jako celku, a umožňuje co nejintenzivnější prohlubování stupně excelence centrem produkované.

K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:      

Zpracování rozvojového plánu koncepce centra excelence v návaznosti na reakreditaci studijních programů. Vytvoření řádu činnosti centra excelence. Motivační systém podporující výstupy v oblasti excelence (autory prací v impaktových časopisech, vědeckých monografiích vydaných u zahraničních vydavatelů apod.). Podpora institucionální spolupráce (vnitrostátní i nadstátní) zaměřené na tvorbu excelentních výstupů. Podpora doktorského studia a výstupů studentů DSP odpovídajících úrovni CE. Příprava k habilitačnímu řízení v nejrozvinutějších oborech fakulty.

4.3.

Kvalita výuky a její monitoring

Kvalita vzdělávacího procesu na FPR ZČU je hodnocena v současnosti pravidelnou celouniverzitní studentskou anketou po skončení každého semestru. Hodnocení kvality je nástrojem získání zpětné vazby, přičemž je zaručena anonymita hodnotícího, pokud si nepřeje být zveřejněn. Student nemá povinnost, ale právo se jí zúčastnit a stejné je to i s reakcí zodpovědných pracovníků a vyučujících. Účast studentů na něm, i když se postupně zlepšuje, je nadále neuspokojivá a bude podpořeno její posílení zejména v rovině propagace. Systém zvyšování kvality výuky na FPR i celé ZČU je určen především pro její vnitřní potřebu a pro potřebu jednotlivých pedagogů a pracovníků odpovědných za kvalitu výuky. Výstupy systému mohou sloužit i jako součást akreditace jednotlivých předmětů nebo jako zdroj podkladů pro akreditaci studijních programů, oborů a fakult. Cílem je důraz na Stránka | 30


kontinuální zvyšování kvality samotného vzdělávacího procesu, lidského faktoru i materiálního a technického zabezpečení výuky. V systému jsou zatím implementovány následující druhy anket: Anketa pro hodnocení semestru používá dynamický dotazník typu A. Student hodnotí stejnými otázkami předměty, které měl v daném semestru zapsané. Pro každého studenta se generuje individuální dotazník. Anketa je pro každý semestr jedna a inicializuje ji prorektor pro studijní a pedagogickou činnost. Je otevřena od konce hodnoceného semestru do prvních týdnů následujícího semestru. Anketa pro hodnocení předmětu používá dotazník typu B s deseti povinnými a maximálně pěti volitelnými otázkami. Slouží pro podrobnější hodnocení jednoho předmětu. Pro každý předmět a semestr může být inicializována jedna anketa a je plně v kompetenci garanta hodnoceného předmětu. Anketa pro hodnocení služeb používá dotazník typu C, jehož prostřednictvím mohou vyjádřit učitelé nebo studenti svůj názor na fungování služeb, které jsou zajišťovány fakultními (univerzitními pracovišti) a které mají vytvářet kvalitní zázemí pro studenty i vyučující. Navíc je možné se slovně vyjádřit ke všem službám nebo k vlastní anketě. Hodnocení kvality jak je koncipováno, je nástrojem, který by měl být využíván. FPR má po mnoho let nízký počet respondentů. Za poslední roky se však objevuje zřetelně stoupající tendence a přibývá připomínek k jednotlivým předmětům, na které by akademici měli reagovat. Ankety za LS 2009/2010 se účastnilo 300 studentů z 2316. Anonymních připomínek bylo napsáno 208 a podepsaných 60. Celkem získala FPR průměrné hodnocení ve výši 3,84 bodu, přičemž studenti hodnotí výběrem ze stupnice 1-5, čím vyšší stupeň, tím lepší. Za ZS 2010/2011 se ankety zúčastnilo již 542 studentu z celkového počtu 1862, tedy 29,11 %. Počet anonymních připomínek byl 286 a podepsaných 77. Počet neimplicitních odpovědí byl 12 430 a průměr 3,93 bodu. Vedení se připomínkami zabývá a zveřejňuje svá vyjádření, reakce z jednotlivých kateder mají rostoucí trend. Pro období 2011-2015 je nutno intenzivně působit především k dalšímu posilování zapojení zodpovědných pracovníků do reakcí, což přispěje k zvýšenému zájmu studentů o účast na ní. Relevantní připomínky by měly být zároveň účinně řešeny odpovědnými orgány a funkcionáři fakulty (vedoucí kateder, proděkan pro studium, děkan apod.) s cílem dosažení do nejrychlejší účinné nápravy případných nedostatků odhalených na základě těchto připomínek.

Stránka | 31


Vývoj hodnocení kvality na FPR 2007-2010

Období

Počet Počet studentů respondentů

%

Počet Počet Počet Průměr připomínek připomínek neimplicitních bodů anonymních podepsaných odpovědí

ZS 10/11

1862

542

29.11

286

77

12430

3.93

LS 09/10

2316

300

12.95

208

60

7050

3.84

ZS 09/10

2510

338

13.47

117

42

7004

3.87

LS 08/09

2175

241

11.08

109

24

5454

3.83

ZS 08/09

2215

256

11.56

59

26

4870

3.83

LS 07/08

2181

58

2.66

15

8

1462

3.75

FPR hodnotí vnímání kvality vzdělávacího procesu i u svých absolventů, a to formou listinného dotazníku. Oproti minulému roku se zvýšil počet respondentů z 52 na 71. Kvalita výuky oproti minulému roku zůstala na stejné úrovni. Zvýšil se počet respondentů, kteří nevědí, kde budou pracovat a poklesl nepatrně zájem o doktorský studijní program.

Za hlavní cíle v oblasti kvality výuky a jejího monitoringu lze považovat: 

Trvalý rozvoj systémů vnitřního hodnocení kvality a účinnosti reakce na jejich výstupy znamenající ve srovnání s rokem 2010 významná zlepšení ve všech kritériích, tedy vyšší procentuelní zapojení studentů (dle DZ ZČU alespoň 50 %), reakcí odpovědných pracovníků (dle DZ ZČU 100 %) i účinnost opatření provádějících nápravu případných nedostatků odhalených na základě připomínek studentů. V hodnocení vnímání kvality vzdělávacího procesu u absolventů dosáhnout alespoň 50 % účasti formou intenzivnější spolupráce se studenty nejen v oblasti vzdělávání, ale i v napojení na jejich akademický život. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření: 



Posílit a harmonizovat role jednotlivých aktérů vysokého školství (akademičtí pracovníci, vedení fakulty, studenti, absolventi aj) v systému vnitřního zajišťování kvality. fakulta implementuje v souladu s DZ ZČU připravený ucelený systém hodnocení kvality, doplněný o respondenty z řad absolventů a jejich zaměstnavatelů.

Stránka | 32


4.4.

Zahraniční styky a výměnné programy

FPR v současné době zajišťuje mobilitu studentů zejména prostřednictvím jedno a dvousemestrálních stáží v rámci programů Socrates/Erasmus a Leonardo da Vinci a aktivit Free Movers. Celkově v současné době existuje 21 bilaterálních dohod se zahraničními univerzitami z Francie, Itálie, Německa, Polska, Řecka, Slovenska, Španělska, Turecka a Velké Británie, které umožňují výjezd pro studenty FPR. Celkově je tak v nabídce 49 pobytových míst v rozsahu jednoho či dvou semestrů. Vedle toho studenti průběžně využívají aktivity Free Movers v závislosti na výši přidělených rozpočtových prostředků. Silně determinující skutečností je, že studenti v postupných ročnících přicházejících na FPR odrážejí podprůměrný stav jazykové vybavenosti českých středoškoláků ve srovnání s jinými členskými státy EU, zejména v jiných jazycích než je angličtina. Z toho také pramení klesající průměrný zájem studentů FPR o zahraniční studium (Erasmus). Výjimku tvoří jen setrvalý zájem o britské a německé univerzity. Ve vztahu k Velké Británii je to dáno i malým počtem míst (4), která jsou k dispozici. Nedostatečný zájem studentů je vážný ve vztahu k univerzitám ve Francii a Španělsku. Zájem studentů o Itálii je adekvátní počtů míst (3) a eventuelní nižší znalost italštiny je vyvážena možností studovat v angličtině. Druhým důsledkem nedostatečné jazykové vybavenosti je i nižší zájem o předměty vyučované v cizích jazycích, kde nejvíce dominují Úvody do britského práva, Úvod do francouzského práva a Úvod do německého práva, které jsou vyučovány z větší části vyučujícími z partnerských zahraničních univerzit. Obdobná situace je i u studentů doktorského studijního programu i u akademických pracovníků, kdy je odhadováno, že pouhých 10 % z nich je schopno a ochotno se účastnit na zahraničních aktivitách. FPR pravidelně každý rok organizuje letní školu ve spolupráci s Manchester Metropolitan University, na které přednáší v angličtině učitelé z obou univerzit na vybraná odborná témata a účastní se jí skupiny vybraných studentů z obou škol. FPR se podílí na organizace letní školy v Igalo v Černé hoře ve spolupráci s Center for Constitutional Studies and Democratic Development (CCSDD) se sídlem v Bologni, kde se výuky účastní studenti 5. ročníků a doktorandi. Z hlediska možnosti přijímat studenty ze zahraničních univerzit je na FPR formálně uspokojivá nabídka předmětů, která čítá 18 kurzů z různých kateder. Co se týče skladby předmětů a rozsahu vyučujících jedná se o nevyváženou nabídku předmětů, která nerespektuje průřez magisterského studijního programu a zároveň se jedná o poměrně malý počet akademických pracovníků, kteří dané předměty jsou schopni učit.

Stránka | 33


Za hlavní cíle v oblasti zahraničních styků a výměnných programů lze považovat: 

   

 



 



Posílení motivace studentů a akademických pracovníků k realizaci mobility. U studentů propojení se studiem, u vyučujících propojení se systémem odměňování a kariérního růstu. Výjezdová mobilita by u magisterských studentů měla dosahovat minimálně 10 % a u prezenční formy doktorského studia minimálně 90 %. Příjezdová mobilita by měla dosahovat minimálně 40 % mobility výjezdové. Dosažení nárůstu příjezdu studentů ze zahraničí v návaznosti na modifikace skladby studia v cizím jazyce. Zajištění zahraničních přednášejících v rámci speciálních kurzů nebo i jako hostujících profesorů tak, aby mohli vyučovat v blokové výuce a tím umožnit seznámení se studentů s přednáškami zahraničních učitelů. Zvýšení počtu spolupracujících univerzit, a to i mimo členské státy EU, za předpokladu zachování kvalitativní úrovně kooperace. Podpora a další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi s perspektivou dalšího rozvoje mobility členů akademické obce, participace na společných výzkumných projektech a účast ve společných vědeckých týmech. Nalezení možností spolupráce s orgány Evropské unie i s jinými zahraničními orgány (soudy, vládní i nevládní organizace) s modifikací výuky studentů na základě zkušeností a potřeb těchto orgánů a organizací. Zvýšení rozsahu mezinárodních aktivit typu letní školy (ať již v rámci Letní školy jazyků ZČU nebo v rámci bilaterálních aktivit obdobného druhu). Restrukturalizaci nabídky cizojazyčných předmětů, zejména pak předmětů v angličtině, do podoby plné nabídky, reprezentující převážnou většinou oborů zastoupených v magisterském studijním programu a ty sestavit do nabídky v podobě modulu (certifikátového programu). Posílit a dále rozvíjet zahraniční spolupráci s možností jejího využití i v jiných oblastech činnosti fakulty, kupříkladu v podobě tvorby společných vědeckých týmů.


 

Provede restrukturalizaci studijního plánu a nabídky předmětů tak, aby bylo možné zavést povinnou výuku odborného jazyka pro každého studenta magisterského studijního programu a dále povinnost absolvovat k tomu jeden odborný předmět vyučovaný v dalším cizím jazyce. Provede audit obsahových potřeb zahraničních vztahů a lingvisticko-odborných dispozic akademických pracovníků. Vstoupí do jednání s dalšími akademickými institucemi v zahraničí, a to jak v rámci EU tak i mimo něj za účelem navázání spolupráce. Stránka | 34




    

 

Umožní komparaci různých právních systémů v globalizovaném světě (rozšiřování výuky tradičních právních kultur typu islámského práva, asijského práva, židovského práva) a dosáhnout tím opět specifického postavení FPR mezi ostatními právnickými fakultami. Zajistí projektové financování mobility v co nejširší míře. Zpracuje kompletní cizojazyčnou prezentaci FPR (minimálně v anglickém jazyce). Připraví programy pro zahraniční studenty, zejména pak v podobě ucelených modulů (certifikovaných programů). Podpoří rozvoj předmětů odpovídající průřezu studia daného studijního programu v anglickém jazyce v reakci na poptávku zahraničních studentů. Ve spolupráci se ZČU začlení FPR do nabídky letní školy jazyků specializované odborné právní kurzy, vyučované akademickými pracovníky FPR a případně hostujícími odborníky z partnerských univerzit. Zavede specializované jazykové kurzy (přednášky) pro vyučující a studenty (zaměřené tematicky dle právních odvětví). Zhodnotí perspektivy získání zahraničních odborníků jako externích vyučujících a v případě pozitivních výsledků toto bude realizovat.

4.5.

Nové metody vzdělávání

Na FPR v současné sobě neprobíhá v magisterském ani v bakalářském studijním programu výuka žádné formy kombinovaného studijního programu nebo jiné formy dálkového studia. Kombinovaná forma výuky je využívána v současné době pouze v doktorském studijním programu a pro potřeby kurzů celoživotního vzdělávání, přičemž výhodnost tohoto řešení je nutno podrobit analýze. Používání distančních forem výuky, zejména pak e-learningu, není na FPR rozšířeno. Dosavadní elektronický výukový systém ZČU je ze strany vyučujících FPR využíván minimálně a to většinou spíše jako doplňková platforma pro výměnu informací mezi vyučujícími a studenty, jelikož je jednak limitován možnostmi tohoto systému a jednak se vždy jedná o doplněk výuky klasické. Někteří akademičtí pracovníci využívají k podpoře své výuky i jiné elektronické systémy, a to na vlastních platformách. Možnosti výuky moderních informačních technologií, zejména právních informačních systémů, zůstávají otevřeny. Vzhledem k charakteru studia na FPR a rovněž i vzhledem k některým aspektům nedávné aféry, není rozvoj kombinované formy studia v hlavních studijních oborech, tj. Právo a Veřejná správa, prioritou fakulty. FPR bude rozvíjet tyto formy studia zejména pro další výukové programy a moduly, které budou případně realizovány v rámci samostatných programů či v rámci celoživotního vzdělávání a bude v něm pokračovat v oblasti doktorského studijního programu. Stránka | 35


Oproti klasické formě kombinovaného studia je situace jiná u elektronických systémů k podpoře prezenční výuky, kde FPR bude usilovat o maximální využití možností platformy Courseware a účasti na jejím případném rozšíření. FPR hodlá podporovat rozvoj e-learningu a podobných metod, jako dalšího vzdělávacího kanálu, který by primárně byl určen jako podpora stávajícího prezenčního studia v hlavních oborech a dále pak jako alternativní způsob výuky v rámci doplňkových programů. FPR se chce zaměřit na téměř zcela chybějící segment výuky, který je zaměřen na praktickou aplikaci práva, tzv. právní kliniky. Tyto musejí být chráněnými a dozorovanými pracovišti, kde si studenti mohou vyzkoušet své znalosti na reálných právních případech, a kde bude vyřešena otázka právní odpovědnosti za poskytnuté služby třetím subjektům ze strany studentů. V jejich rámci bude poskytováno také bezplatné právní poradenství občanům. Stejně tak FPR zvýší svou podporu těm výukovým aktivitám, které nabízejí simulované soudní procesy a další formy praktické přípravy (tzv. moot court competitions). FPR bude motivovat akademické pracovníky, aby v rámci celoživotního vzdělávání absolvovali kurzy zaměřené na inovační vzdělávací metody. Zároveň bude podporovat inovaci jednotlivých kurzů v pravidelných cyklech tak, aby do nich byly implementovány nové metody výuky. Nově lze do celoživotního vzdělávání akademických pracovníků zahrnout i nové metody supervize při výuce, videotréninku atp. Za hlavní cíle v oblasti nových metod vzdělávání lze považovat:  

Hlavní programy uskutečňované na fakultě probíhají v presenční formě studia. Posílení prvků moderních technologií ve výuce za účelem zvýšení její kvality, efektivity a distanční dostupnosti výukových pomůcek.  Rozvoj prakticistních předmětů s atypickou formou výuky (právní kliniky, simulované soudní procesy atd.) zejména v magisterském studijním programu.  Vytvořená studijní podpora prostřednictvím Courseware alespoň pro 70 % vyučovaných předmětů.  Využití e-learningu jako doplňkové podpory pro výuku části předmětů presenčního studia. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:   

Podpoří zavádění nových technologií efektivizujících výuku. Po pečlivém zhodnocení z ekonomické perspektivy lze uvažovat např. o zřízení tzv. počítačového test centra. Zařadí prakticistní předměty do studijních programů. Zajistí proškolení potřebného množství akademických pracovníků v inovačních vzdělávacích metodách.

Stránka | 36




Zajistí zmapování možností využití různých distančních forem studia v rámci kursů nabízených v CŽV a v případně kladných výsledků podnikne kroky k jejich realizaci.

4.6.

Spolupráce s dalšími součástmi ZČU

V oblasti výukové spolupráce s ostatními součástmi ZČU jsou i přes zlepšující se situaci stále ještě rezervy. Fakulta je schopna nabízet široké spektrum exportovaných předmětů dle výukových potřeb ostatních fakult, v současnosti však z jejich strany je o tuto možnost není příliš velký zájem. Současně dochází k importu některých vybraných předmětů z ostatních součástí do výukových programů FPR. Do budoucna je možno se zaměřit na tvorbu společných modulů, programů CŽV, případně interdisciplinárních programů (oborů) zejména (nikoliv však pouze) s FEK či FF. Za hlavní cíle v oblasti spolupráce s dalšími součástmi ZČU v oblasti vzdělávání lze považovat: 



Export výuky právnických předmětů pro potřeby ostatních součástí ZČU jak za využití existujících akreditovaných předmětů, tak i nově postavených předmětů, a to v závislosti na poptávce těchto součástí. Realizace společných výukových projektů s dalšími součástmi ZČU.

K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:   

Zmapuje a vyhodnotí poptávku po exportu výuky a příčiny zjištěného stavu. V případě poptávky realizace poptávaných předmětů. Dokončí standardizaci vzájemných vztahů u realizovaných exportů a importů výuky včetně finančních toků. Zmapuje možnosti tvorby společných výukových projektů a v případě kladných výsledků se bude podílet na jejich přípravě a realizaci.

4.7.

Vztahy se studenty a podpora studentských aktivit

V rámci FPR je velmi aktivní studentská komora AS, zastupující zájmy studentů ve fakultní samosprávě. Právě aktivity studentské samosprávy významně přispěly k řešení krizové situace na fakultě v předchozích letech a následně k reformním krokům, které fakulta podnikla a podniká. Velmi aktivně v rámci fakulty působí také Evropská organizace studentů práva (The European Law Student´s Association, ELSA), která se vedle své vlastní činnosti zahrnující mimo jiné organizaci studentského života, stáží či přednášek pro studenty podílí také ve formě organizátorského servisu na průběhu fakultních akcí, například odborných konferencí.

Stránka | 37


Fakulta bude nadále spolupracovat se zástupci studentů ve fakultní samosprávě i se studentskými organizacemi ve všech oblastech. Vedení se bude nadále scházet s jejich reprezentanty a reagovat na jejich podněty. Formou využití různých fondů, včetně mimořádných stipendií, bude podporovat činnost studentských organizací a zejména akce jimi organizované. Ke zlepšení komunikace se studenty by mohlo přispět zřízení osobních webových stránek všech pracovníků fakulty s jejich fotografiemi a u akademických pracovníků i s jejich krátkými životopisy, seznamem publikační činnosti, odborným zaměřením a spojením, při využití stávajících systémů ZČU, stejně tak jako využití systému courseware a dalších obdobných nástrojů. Zároveň je však nutno vyvíjet tlak na akademické pracovníky k využívání těchto nástrojů, neboť stále přetrvávají rezervy i u mnohem jednodušších prvků (např. využívání fakultního mailu akademickými pracovníky a průměrná lhůta jejich reakce na mail obdržený od studenta). Za hlavní cíle v oblasti vztahů se studenty a podpory studentských aktivit lze považovat: 



 

Veškerou činnost fakulty koncipovat v souladu se základním východiskem, že fakulta je zde pro studenty a nikoliv studenti pro fakultu, a kromě maximalizace získaných využitelných způsobilostí by fakulta měla paralelně rozvíjet i osobnostní a obecně lidské kvality každého studenta. Rozvoj pozitivních vztahů mezi vyučujícími a studenty v rámci pedagogického působení fakulty, kdy student není vyučujícím vnímán jako podřízený, ale profesní partner a spolupracovník v úsilí o maximalizaci svých znalostí, která je společným cílem celé akademické obce. Rozvoj spolupráce při tvorbě hodnotících kritérií pro hodnocení výuky na FPR. Široká vzájemně přínosná spolupráce se studenty a výrazný podíl studentských organizací na organizaci akcí pořádaných fakultou.

K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:    

Pokračovat ve vzájemné komunikaci mezi vedením fakulty a představiteli studentských organizací. Různou formou (včetně mimořádných stipendií) podporovat činnost studentských organizací a akcí jimi organizovaných. Různou formou (včetně mimořádných stipendií) podporovat spolupráci studentských organizací na organizaci akcí pořádaných fakultou. Vhodnými formami podporovat vnitřní soudržnost akademické obce, otevřenou prezentaci názorů studentů a jejich bezbariérového přístupu k orgánům fakulty.

Stránka | 38






Zvážení možnosti zřídit funkci fakultního ombudsmana, který by představoval sběrné místo pro studentské stížnosti a dle okolností je sám vyřizoval či předával vedení fakulty s návrhem řešení. Vyšší stupeň přizpůsobení činnosti studijního oddělení potřebám studentů, a to včetně elektronických forem komunikace.

5. Výzkum, vývoj a inovace 5.1.

Obecná východiska, cíle a opatření k jejich naplnění

Činnost vysoké školy musí spočívat na dvou silných pilířích, kterými jsou činnost pedagogická a činnost vědecká. Oblast vědecké činnosti byla na FPR v minulosti podceněna vzhledem k nedostatečnému akcentu na tvorbu formalizovaných výstupů i velmi nerovnoměrnému zapojení jednotlivých kateder, přičemž jakkoliv došlo v mnoha ohledech ke zlepšení situace, je nezbytné vyvinout intenzivní úsilí k dalšímu a především systémovějšímu pokroku v této oblasti. V oblasti projektové činnosti došlo ve druhé polovině období 2006-2010 k podstatnému zlepšení situace díky intenzifikaci úsilí zaměstnanců některých kateder. Jednotlivým grantovým týmům či jednotlivcům se v rámci fakulty zejména od roku 2009 podařilo získat podporu pro řadu projektů, a to jak rozvojových, tak i vědeckých. V minulých letech zaměstnanci řešili (případně se podíleli na řešení ve spolupráci s ÚSP AV ČR, v.v.i.) či v současné době řeší zejména projekty financované z GA ČR, GA AV ČR, v.v.i. či z FRVŠ. Velkým úspěchem je přitom projekt OPVK, Oblast podpory 2.2 „Podnikatelské dovednosti“ nebo projekt „Spolupracující právníci“. Přesto však v projektové činnosti zůstávají stále mnohé rezervy, které by měly být postupně eliminovány. Především je nutné vyřešit otázku administrativního poradenství zejména na úrovni fakulty, neboť administrativní zátěž je u mnohých projektových žádostí velmi vysoká a reálně není možné očekávat, že se v příslušných podmínkách (navíc odlišných mezi různými projekty) budou schopni všichni řešitelé orientovat. Nelze totiž směšovat samotné řešení vědecko-výzkumného úkolu a jeho formálně-administrativní vizualizaci, přičemž právě vyšší administrativní náročnost mnohé potenciální zájemce odradí. Monitorovací a analytická činnost by rovněž měla být více orientována na akcentování příhodných příležitostí v oblasti institucionálních grantů a důslednějšího odlišování různých typů grantových příležitostí s cíleným oslovováním pracovišť. Velký potenciál představují projekty rozvojového typu zaměřené na inovaci předmětů, které přinášejí prostředky přímo do oblastí hlavní činnosti fakulty (nákup učebnic, vybavení učeben, přístup do informačních databází apod.) a je díky nim možné ušetřit část běžných provozních výdajů.

Stránka | 39


V oblasti presentace dosažených výsledků a setkávání vědeckých pracovníků fakulta plánuje přiměřené posilování svých aktivit, kde však nutno přihlížet k hledisku jejich ekonomické rentability a zájmu odborné veřejnosti, přičemž při splnění těchto podmínek lze za ideální cílový stav považovat dvě komplexní konference ročně, z čehož jedna orientována na mladé vědecké pracovníky. Ty by měly být doplňovány konferencemi či kolokvii oborovými, návaznými k aktuálním významným otázkám či skutečnostem (rekodifikace apod.), přičemž tematicky by měla být v přibližné rovnováze soukromoprávní i veřejnoprávní témata. Minimálním výstupem by měl být recenzovaný sborník publikovaných příspěvků. Po personální stránce je pro VaVaI významná dlouhodobá strategie FPR založená na systematické výchově vlastních odborných kapacit, které budou mít zájem spojit svoji vědecko-pedagogickou profesní dráhu s FPR i pro futuro, rozvíjet zde příslušný obor a případným dosažením habilitace rovněž zvýšit akreditabilitu fakulty. Cílem je vybudovat stabilní personální strukturu s ustáleným počtem aktivně vědecky činných profesorů a docentů, kteří budou vychovávat své nástupce a spolupracovat s nimi na jednotlivých vědecko-výzkumných projektech, tj. vytvoření mechanismu kontinuálně probíhající intergenerační obměny. Z hlediska zapojení studentů do VaVaI je rovněž nutno zmínit intenzifikaci činnosti. V roce 2010 se konala Studentská vědecká konference v nové formě, která oslovila především studenty magisterského studia, přičemž prezentované práce budou součástí připravovaného sborníku. Fakulta výrazně rozvinula rovněž vnitřní grantový systém, jenž podporuje aktivní zapojení magisterských studentů i doktorandů do fakultních projektů. Byl zřízen Grantový výbor pro realizaci vnitřního grantového systému fakulty. Ustavující zasedání se konalo 18. února 2010, přičemž na základě jeho doporučení byly granty z prostředků SGS ZČU uděleny třem projektům, na nichž spolupracují akademičtí pracovníci a studenti doktorského i magisterského studia. K zajištění generační kontinuity, ale i zvětšení objemu vědeckých výstupů, je však především nezbytné co nejrychlejší obnovení nabídky doktorského studia v rozsahu odpovídajícímu situaci před událostmi v roce 2009. Současný stav, kdy má fakulta akreditované pouze tři obory postgraduálního studia (občanské, obchodní a trestní právo) je zcela nedostačující především z hlediska rovnoměrného rozvoje oborů fakulty, kdy zejména veřejnoprávní obory jsou v důsledku tohoto stavu ve značné nevýhodě. Strategickým dlouhodobým cílem FPR samozřejmě nadále zůstává získání vlastního habilitačního řízení, reálně však o něm lze uvažovat až v okamžiku stabilizace doktorského studia. Hlavním problémem FPR je přetrvávající nízké povědomí o roli vědy v rámci VŠ, její podceňování a trvající vnímání FPR řadou pracovníků (téměř) výlučně jako pedagogického pracoviště. To generuje přetrvávající nízký počet výstupů v RIVu a tím i nedostatek finančních prostředků na jejich základě získávaných. Trend FPR je sice rostoucí (v roce 2010 to bylo Stránka | 40


3258,469 bodů oproti 1788,529 bodům v roce 2009), ale sumární výstup je stále nedostatečný, a to jak ve vazbě na aktuální rozpočtové potřeby fakulty, tak i koncepci financování vysokého školství pro futuro i aspiraci ZČU získat status výzkumné univerzity. Strategie v této oblasti musí vycházet jak z významu vykazování v RIVu pro hodnocení fakulty jako vědecké instituce, tak i pro získávání zdrojů na činnost fakulty, přičemž získané prostředky mohou sloužit rovněž jako motivační odměny, podpora vlastní ediční činnosti generující možnost další intenzifikace činností vytvářející požadované výstupy apod. Obzvláště kritickým místem je především výrazná vnitřní nevyrovnanost v tvorbě jednotlivých výstupů ve VaVaI. Potřebný rozsah výstupů v RIVu i zapojení do projektové činnosti splňuje pouze malé množství pracovišť a menšina zaměstnanců. S některými jednotlivci z řad zaměstnanců fakulty jsou spojena velmi významná legislativní díla (zmínit lze návrh nového občanského zákoníku, návrh zákona o obchodních korporacích, insolvenční zákon, zákon o mezinárodním právu soukromém, trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže apod.), naopak řada jiných akademických pracovníků vykazuje v oblasti VaVaI dlouhodobě podprůměrné množství výstupů či dokonce výstupy žádné (viz kapitola 3.3). Pro strukturu výstupů je dále charakteristické, že výstupy v RIVu tvoří u většiny pracovišť pouze poměrně malé procento jejich celkových výstupů v OBD. Mnozí zaměstnanci jsou tak aktivní ve tvorbě sledovaných výstupů jako takových, bohužel však stále bez potřebné koncentrace na výstupy v RIVu. Řada z těchto výstupů nesporně splňuje parametry výstupů RIVových a je publikována významnými odborníky fakulty. Tím spíše je nutné dále zintenzivnit vnitrofakultní osvětu týkající se RIVových výstupů, neboť umístění publikačního výstupu RIVových parametrů do periodika nezařazeného v tomto rejstříku představuje neefektivní přístup, díky kterému fakulta zbytečně přichází o potřebné prostředky. Každá z kateder musí být i přes individuální rozdíly způsobilá ročně garantovat určitý minimální rozsah výstupů v RIVu. Je třeba proto provést analýzu zaměstnanců coby personálních zdrojů způsobilých tvorby výstupů v RIVu, zhodnotit reálné hodnoty jejich možné produkce a klást důraz na potřebný rozsah tvorby těchto výstupů. Druhá fáze analýzy pak proběhne v rámci kateder, kdy jejich vedoucí zhodnotí personální možnosti konkrétní katedry a bude dbát na organizaci její činnosti v souladu s výše uvedeným akcentem výstupů vědecké činnosti. Pro období 2011-2015 je nezbytné zdůraznit, že pro FPR je existenční nutností usilovat o další rozvoj a maximální ekonomickou výtěžnost výstupů z VaVaI, tj. přijetí takových opatření, která budou tento cíl podporovat. Přístup k výstupům z VaVaI nutno nastavit kontextuálně s dalšími procesy a mechanismy fakulty (tj. kupř. množství prostředků, které z VaVaI potřebujeme, je přirozeně závislé i na tom, jak budeme úspěšní v jiných příjmově Stránka | 41


relevantních oblastech, jaké budou mzdové výdaje atd.), tj. strategii ve VaVaI je nutno tvořit dle celkové rozpočtové strategie a výsledků ekonomické analýzy. Je nutno postupovat konformně s DZ ZČU a jeho aktualizací, DZ MŠMT a jeho aktualizací, současnými trendy ve vysokém školství a dalšími relevantními procesy, jenž je nutno v činnosti FPR ZČU patřičně reflektovat a flexibilně na ně reagovat. V popředí zde stojí záměr ZČU stát se výzkumnou univerzitou, podpora center excelence i záměr ministerstva indikující přesun od kvantity ke kvalitě. Dále je nutno reagovat na skutečnost, že probíhající reforma vysokého školství u nás akcentuje posilování prvků samofinancovatelnosti vysokých škol, jehož klíčovou složkou jsou výstupy VaVaI – význam těchto výstupů pro příjmovou strukturu fakultního rozpočtu se tak oproti současnosti ještě zvýší. Zároveň roste počet subjektů cíleně sledujících vykazování v RIVu (soukromé VŠ apod.) a vzhledem k nastoleným pravidlům i tlak na vykazování na všech institucích – tím roste konkurence (kupř. o prostor v recenzovaných časopisech aj.). Bude nutno též důsledně odlišit rozvoj ve VaVaI, který přináší fakultě externí prostředky (RIV apod.), od činnosti interní, která je závislá na množství prostředků získaných z externích zdrojů (tj. např. vnitřní grantový systém je vhodným motivačním prvkem, je však realizovatelný pouze je-li na něj dostatek prostředků) i na zájmu a ekonomickém i vědeckém přínosu takové činnosti (např. pořádání konferencí). Na základě výše uvedených skutečností lze současnou situaci shrnout tak, že fakulta identifikované nedostatky v oblasti VaVaI v nezanedbatelné míře eliminovala a usiluje o nastolení rovnováhy mezi oběma stěžejními pilíři své činnosti, kterými jsou činnost pedagogická a vědecká. I přes tato zlepšení však přetrvávají poměrně významné rezervy v celkovém vědeckém výkonu i zajištění vyšší efektivity některých dílčích činností. Problémem je rovněž v současnosti oborově poměrně omezená možnost výchovy vlastních vědeckých sil. Za hlavní cíle v oblasti VaVaI lze považovat: 

  

Fakulta stabilně dosahuje v souvislosti s VaVaI takové úrovně příjmů, která je na základě ekonomických analýz vymezena pro VaVaI jako postačující k udržení vyrovnaného fakultního rozpočtu a všestranného rozvoje fakulty bez sociálních otřesů, tj. VaVaI přináší reálný ekonomický efekt korespondující s jeho plánovanou výší. VaVaI stoupne na úroveň potřebnou k realizaci předchozího cíle, v roce 2015 však bude její rozsah nejméně dvojnásobný ve srovnání s údaji za rok 2010. Fakulta se ve výstupech VaVaI v rámci srovnání s jinými fakultami ZČU pohybuje v nadprůměru a výše než ostatní humanitně zaměřené fakulty. Fakulta se v přepočtu na jednotlivce výrazně přiblížila v množství výstupů k PF UK i PF MU a vykazuje vyšší výstupy než PF UP. Stránka | 42


    

 



Produkce výstupů VaVaI je standardní součástí práce převážné většiny pracovníků a zahrnuje publikační i projektovou činnost. Produkce výstupů VaVaI probíhá srovnatelně na všech katedrách, je dodržován minimální objem této produkce všemi katedrami. Budovaná centra excelence standardně produkují nadprůměrné výstupy ve VaVaI. Funguje plánování, systematizace a efektivita v tvorbě a vykazování výstupů. Do výstupů ve VaVaI jsou aktivně zapojeni i doktorandi, vnitřní grantový systém je funkční motivační složkou a DSP je koncipováno s jednoznačným zaměřením na vědu a výzkum. Fakulta má zajištěny stabilní, dostatečné a pluralitní zdroje příjmů z činnosti v rámci VaVaI. Profesní růst vlastních zaměstnanců zvýšil akreditabilitu fakulty tak, že je ve všech svých hlavních oborech či jejich průřezové kombinaci akreditabilní pro doktorský program, tj. je v tomto ohledu soběstačná se svými kmenovými pracovníky. Fakulta má stabilizované doktorské studium v rozsahu blížícímu se stavu před rokem 2009 a ve svých nejlepších oborech se cíleně připravuje k akreditaci habilitačního řízení.

Obecná opatření směřující k naplnění těchto cílů: 



Vědecký audit personálního portfolia fakulty: analýza personálních zdrojů FPR způsobilých tvorby výstupů VaVaI, zhodnocení dosavadní produkce a rezerv v její tvorbě (nízké výstupy některých kateder a jejich příčiny aj.) upřesní data vypovídající o reálných možnostech v této oblasti. Audit by měl mít dvě části, a to celofakultní (zhodnocení výtěžnosti identifikovaných personálních zdrojů v rámci celé fakulty) a katederní (totéž v prostředí týmů jednotlivých kateder). Mezi katedrami mohou pochopitelně existovat rozdíly, v zásadě by však každá z kateder měla být způsobilá ročně garantovat určitý rozsah výstupů a přinášet prostředky za publikační i grantovou činnost. Normativní úprava produkce ve VaVaI jako standardní součásti pracovních povinností ve formě pracovního řádu: současná nedostatečná systematizace a nejasně vymezené povinnosti zapříčiňují, že činnost ve VaVaI je někdy nadále vnímána jako dobrovolná či nadstandardní. Jedním z kroků nezbytných ke změně tohoto stavu a posílení povědomí o významu výstupů VaVaI bude přijetí pracovního řádu, který zakotví konkrétní rozsah pracovních povinností kateder a akademických pracovníků, způsob jejich určení a důsledků jejich neplnění, jakož i podmínky kompenzace. Monitoring jejich plnění bude probíhat na dvou úrovních. Plnění objemu diferencovaných činností (tj. zvlášť pro oblast vědeckou a zvlášť pro pedagogickou) se bude sledovat v přepočtu na jednotlivce se základní jednotkou katedry či eventuelně Stránka | 43




jinak formulovaného kolektivu. Plnění objemu sumární činnosti (tj. celková činnost zaměstnance) se bude sledovat u jednotlivců bez vazby na katedru, tj. každý musí vykázat celkový objem činnosti (vědecké, pedagogické či souhrnu obou) v rozsahu z pracovního řádu vyplývajícího (tj. dle výše úvazku atd.). Na objem vykonávané činnosti pak bude navázáno i odměňování, které tak bude působit jako základní motivační prvek. Rámcové plánování výstupů VaVaI a hodnocení jeho plnění: Pro posílení systematizace, efektivizace a výtěžnosti výstupů VaVaI bude rozsah požadovaných výstupů plánován vždy na následující kalendářní rok ve vazbě na ekonomickou rozvahu tak, aby to odpovídalo i rozpočtovým potřebám fakulty. Stanovený rozsah potřebného plnění bude pak od kateder požadován na základě pracovního řádu. Standardní plnění je plněním běžných pracovních povinností a proto bez finanční motivační bonifikace, nadstandardní od určitého rozsahu je odměňováno v rámci motivačního systému. Nedostatečné plnění je naopak sankcionováno, primárně opět finančně. Je nutno dále sledovat celou řadu doplňkových kritérií, např. orientovat se pokud možno na výstupy bodově výrazněji hodnocené.

5.2. Opatření v jednotlivých oblastech VaVaI jako specifikace a doplnění opatření obecných 5.2.1. Publikační činnost   

   

Analýza současného stavu a jeho rezerv. Plánování potřebného objemu publikačních činností evidované v RIVu s akcentem na požadavek rostoucí tendence a zapojení všech kateder v potřebném rozsahu. Pracovní řád, přinášející jasné vymezení publikačních výstupů jako standardní pracovní povinnosti ve vazbě na rozpočtové potřeby fakulty, pravidel její realizace a odpovědnosti na úrovni vedoucích kateder i jednotlivců. Kontrola plnění požadované publikační činnosti na úrovni kateder i jednotlivců motivující k nadlimitní činnosti a sankcionující podlimitní činnost. Karierní řád a motivační systém. Maximum publikačních výstupů orientovat tak, aby mohly být vykázány v RIVu. Důsledně dbát na vykazování všech dosažených výstupů, nedostatky sankcionovat v souladu s pracovním řádem.

5.2.2. Projektová činnost  

Analýza současného stavu a jeho rezerv. Zlepšení specializované administrativní koordinace v projektové oblasti na úrovni fakulty. Stránka | 44


 

     

Plánování potřebného objemu prostředků k získání projektovou činností s akcentem na rostoucí tendence a zapojení všech kateder v potřebném rozsahu. Pracovní řád, přinášející jasné vymezení obligatorního zapojení kateder a jednotlivců do projektové činnosti jako standardní pracovní povinnosti ve vazbě na rozpočtové potřeby fakulty, pravidel její realizace a odpovědnosti na úrovni vedoucích kateder i jednotlivců. Kontrola plnění požadované účasti na projektové činnosti na úrovni kateder i jednotlivců motivující k nadlimitní činnosti a sankcionující podlimitní činnost. Karierní řád a motivační systém. Důsledně dbát na vykazování všech dosažených výstupů, nedostatky sankcionovat v souladu s pracovním řádem. Intenzifikace projektové aktivity v oblasti rozvojových i oborových projektů. Mezifakultní projektová spolupráce na VaVaI projektech (zejména FF, FEK, FPE). Spolupráce se zahraničními partnery na nadstátních projektech (v rámci evropských fondů i fondů mimo EU).

5.2.3. Zapojení studentů 







Cílená kooperace uvnitř fakulty pro tvorbu výstupů na ose zaměstnanci – doktorandi – studenti magisterského programu. Podpora vytváření dílčích výzkumných týmů s cílem řešení určitého specifického úkolu s následnými výstupy v RIVu a to i v rámci grantů a mezikatederní spolupráce jako průřezové grantové týmy za využití projektového financování (např. SGS ZČU). Intenzifikace zapojení doktorandů do VaVaI, kteří představují velký a dosud nepříliš využitý potenciál. Určitý počet publikačních výstupů v RIVu je nutnou podmínkou připuštění k obhajobě, pozitivní/negativní motivace doktorandů k participaci na tematicky vhodných grantech by měla být velmi výrazná. Rozvoj systému vnitřní podpory odborných výstupů doktorandů a zlepšování jejich předpokladů pro individuální publikační činnost, a to zejména v rámci vnitřního grantového systému, studentských konferencí a obdobných instrumentů v závislosti na ekonomických možnostech fakulty. Zapojení studentů magisterského studia při tvorbě kolektivních výstupů, mimořádně talentovaní studenti se mohou podílet též jako spoluautoři.

5.2.4. Přímo relevantní činnost financovaná z fakultních zdrojů a podpůrná činnost  

Analýza současného stavu podpůrné činnosti ve vztahu ke všem aktivitám tvořícím výstupy ve VaVaI. Analýza současného stavu přímo relevantní činnosti financované z vnitrofakultních zdrojů (např. pořádání konferencí) se zaměřením na jejich ekonomickou rentabilitu a Stránka | 45


 

    

možnosti jejich potenciálního rozvoje či obohacení o nové formy aktivity (např. pořádání elektronických distančních konferencí). Analýza možného zavedení vlastního recenzovaného periodika fakulty, a v případě vyhodnocení jeho přínosnosti pak jeho zavedení V případě zájmu cílových skupin účastníků a dostatečného ekonomického zajištění pokračovat v pravidelném pořádání konferencí a kolokvií, či jejich počet dále rozšiřovat. Dotazníkové šetření mezi akademickými pracovníky mapující limity jejich zapojení do VaVaI a zejména jejich příčiny. Zvýšení servisního komfortu k tvorbě výstupů ve VaVaI a vyhledávání vhodných příležitostí. Snaha o využití OP VaVp pro podporu vědy a výzkumu na fakultě. Důslednější systematizace servisní podpory výstupů ve VaVaI v rámci fakulty. Zkvalitnit a rozšířit výroční hodnocení vědecké práce na fakultě, výsledky projednávat především na úrovni vedoucích kateder a přijímat potřebná doporučení.

6. Otevřenost a spolupráce Fakulta v oblasti své působnosti představuje dominantní meziregionální integrační centrum spolupráce v institucionálním i personálním významu. Otevřenost fakulty a její zájem na spolupráci s jinými subjekty náleží mezi její koncepčně budované rysy, v nichž navazuje na DZ 2006-2010 včetně jeho aktualizace, a zároveň reaguje na předloňské události i aktuální potřeby a priority. Svůj kooperativní potenciál FPR realizuje v dimenzi vnitrostátní i nadstátní a oblasti veřejnoprávní i soukromoprávní, včetně spolupráce s neziskovým sektorem a studentskými organizacemi. Někteří pracovníci fakulty působí v justici a jejích orgánech, vědeckých radách ostatních právnických fakult v ČR, poradních orgánech vlády a ministerstev (Legislativní rada vlády a její komise, odborné komise ministerstev, rekodifikační komise apod.), jakož i v nadstátních institucích (např. Swiss Institute of Comparative Law, International Law Association, International Association for Comparative Law v Paříži, Permanent Court of Arbitration v Haagu, International Association of the Constitutional Law v Rotterdamu) apod., což mj. přispívá ke zvyšování jejich odborné erudice. V této souvislosti lze také zmínit účast pracovníků fakulty ve vědeckých radách jiných institucí, v redakčních radách odborných časopisů či v odborných spolcích. Přes zapojení řady zaměstnanců v právnických profesních organizacích (zejména Česká advokátní komora) je pociťován nedostatek širší spolupráce. Ze spolupráce se studentskými organizacemi je nutno zmínit zejména organizaci ELSA. Rezervy lze doposud identifikovat především v nedostatečné harmonizaci a koordinaci jednotlivých okruhů nabízené spolupráce s ostatními strategickými záměry fakulty a v Stránka | 46


nepříliš koncentrované orientaci na možnosti poskytování komerčních forem spolupráce či ekonomické využitelnosti již existující spolupráce vědecko-výzkumné (kupř. evropské dotace na společné vědecké týmy apod.), což by v následujícím období mělo být předmětem primárního zájmu cíleného k maximalizaci možné výtěžnosti pro fakultu. V oblasti prezentace fakulty ve vztahu k médiím a široké veřejnosti byly doposud výrazné rezervy, které je nutno nadále cíleně napravovat. Je třeba standardizovat oficiální komunikaci fakulty a její jednotnou prezentaci navenek. Cílem je předejít pokračování dosavadní nekoordinovanosti a medializace informací různé kvality a hodnověrnosti z různých neoficiálních zdrojů, které opakovaně značně poškodily dobré jméno FPR a potažmo i celé ZČU. Význam prezentace FPR široké veřejnosti byl v minulosti podceněn, čemuž je nutno systémovými opatřeními pro futuro předejít. S presentací fakulty souvisejí také možnosti oslovení cílových skupin budoucích studentů všech vzdělávacích programů, fakultou poskytovaných. Rezervy lze identifikovat v oblasti spolupráce a s ní související propagací zejména vůči středním a vyšším odborným školám. Stejně tak s ní souvisí potřeba komunikace s absolventy fakulty a její využití pro další rozvoj fakulty, přičemž lze v této souvislosti zintenzivnit činnost nově založeného Klubu absolventů ZČU. Za hlavní cíle v oblasti otevřenosti a spolupráce lze považovat: 

 

Orientace primárně na rozvoj takových forem spolupráce, které fakultě mohou přinést kromě jiného též ekonomický profit s cílem pozitivně ovlivnit příjmovou stránku fakultního rozpočtu. Další rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu, reflektující potřebu posílení role fakulty v této oblasti i koncepci ZČU v DZ 2011-2015 jako výzkumné univerzity. Zajištění jednotné a oficiální prezentace fakulty navenek posilující její obraz transparentní a důvěryhodné instituce s vysokým odborným potenciálem.


  

Provést analýzu dosavadních okruhů externích vztahů fakulty s vyhodnocením jejich přínosu pro plnění stanovených cílů a vytvořit strategický plán v této oblasti a jeho následné naplňování. Provést rozvojovou analýzu možností v oblasti komerční spolupráce fakulty a jejího významu pro fakultní rozpočet, a vytvořit strategický plán vedoucí k její realizaci. Posilování spolupráce s ostatními fakultami v rámci univerzity a využití jejich kontaktů pro rozšiřování možné spolupráce s mimouniverzitními subjekty. Podpora a další rozvoj všech dosavadních forem pro fakultu přínosné místní (město Plzeň), regionální (Plzeňský kraj), meziregionální (zejména Karlovarský a Jihočeský Stránka | 47


   



    



 

kraj) i celorepublikové spolupráce na komerční i nekomerční bázi, včetně spolupráce s neziskovým sektorem. Definovat strategické partnery ke spolupráci v rámci ekonomických i výzkumných cílů fakulty. Hledání možností spolupráce s orgány státní správy (soudy, vládní i nevládní organizace) s eventuelní modifikací výuky studentů pro potřeby těchto organizací. Vytvořit systematickou nabídku komerčních činností, které může FPR v externí spolupráci nabídnout a přizpůsobit ji ostatním strategickým cílům fakulty. Definovat strategii pro oblast komunikace i propagace fakulty a pravidelně ji vyhodnocovat i aktualizovat s cílem vyvracet dezinformace exaktními argumenty a předejít tak dalším případným snahám o poškozování dobrého jména fakulty v médiích. Vytvořit mechanismus poskytování oficiálních informací o činnosti fakulty s cílem jasně formulovat oficiální stanoviska fakulty a započít s koordinovaným formováním jejího mediálního obrazu. Zkvalitnění průběžného informování veřejnosti o činnosti fakulty a jejích výsledcích na webových stránkách fakulty, koncentrovaně pak formou tiskových zpráv. Prezentace významných výsledků fakulty v médiích s cílem pozitivní propagace fakulty jako stabilizovaného významného vědeckého a pedagogického pracoviště. Pořádání veřejných přednášek a tematických seminářů. Pořádání přednášek, seminářů, školení, vzdělávacích kurzů a dalších komerčních aktivit zejména ve vztahu k zaměstnancům veřejné správy i justice. Příprava pomůcek, příruček a jiných materiálů k výkonu vybraných profesí (kupř. v souvislosti s podstatnější změnou právní úpravy, ve spojení se školením či odbornou prezentací apod.). Posilování odborně-pedagogické spolupráce se středními a vyššími odbornými školami (informace o studiu na FPR, soutěže, vyhledávání talentů, poradenství k výuce právnických předmětů apod.). Propagace FPR v oblasti středních škol, zejména pak jejich cílového segmentu (gymnázia). Podpora a další rozvoj spolupráce se studentskými organizacemi a využití klubu absolventů FPR v rámci klubu absolventů založeného v roce 2010 ZČU k posilování vazeb fakulty a jejích absolventů a ve vhodných případech i k navázání spolupráce fakulty s pracovištěm absolventa či zapojení absolventů do činnosti fakulty.

Stránka | 48


7. Rozvoj lidských zdrojů 7.1.

Akademičtí pracovníci

Pro další řízení rozvoje akademických pracovníků je nutné provedení personálního auditu, na jehož základě bude možné dokončení restrukturalizace a zejména vyvážení pracovní zátěže pracovníků a v návaznosti na to i jejich odměňování. Audit, který bude sloužit jako podklad pro další rozhodování vedení FPR i vedoucích kateder, bude zpracován v roce 2011. V současné době je obecně pociťována nerovnost mezi pracovními výkony a odměňováním pracovníků FPR. Odměna by měla být do budoucna navázána na výkony v oblasti vzdělávací, výzkumné i ostatní činnosti. Dle DZ ZČU má tvořit tarifní složka cca 50 %, další část odměny má být určena dle výsledků daného pracovníka. Pracovníci tak budou více motivováni k dosahování výsledků vyšší kvality. Pro splnění těchto požadavků je třeba v návaznosti na personální audit stanovit podmínky odměňování pracovníků, které budou navázány na měřitelný výkon a přínos každého z pracovníků. Pokud nebude přijat celouniverzitní předpis upravující tuto oblast, připraví FPR vlastní metodiku. V současné době (12/2010) pracuje na FPR 125 akademických pracovníků, z toho 13 profesorů, 9 docentů, 84 odborných asistentů, 7 asistentů, 2 lektoři a 10 vědeckých pracovníků. Problémem přitom je nerovnoměrné zastoupení zejména profesorů a docentů v rámci kateder a zejména pak jejich věková struktura. Všichni profesoři jsou starší 55 let, tři dokonce 70 let. U docentů je situace obdobná – kromě tří výjimek jsou všichni starší 55 let. Dobrá situace je u odborných asistentů, jichž je téměř polovina, celkem 41, ve věku 30 až 39 let. Věkovou strukturu akademických pracovníků je nutno v krátkém čase zlepšit a zajistit nástupce pro stárnoucí generaci. Nadějí je právě silná skupina třicátníků, u nichž již ve většině případů uběhl určitý čas od získání doktorského titulu a tak mají reálnou šanci na zahájení habilitačního řízení. Obdobně je třeba podpořit zejména mladší skupinu docentů padesátníků v řízení jmenovacím. Druhá silná skupina odborných asistentů, celkem 24 ve věku 50 až 59 let, je ve větší míře tvořena zkušenými odborníky z praxe, z nichž pouze část bude uvažovat o habilitačním řízení. Jejich přínos pro FPR tkví právě v přenosu praktických zkušeností zejména z justice.

Stránka | 49


Tabulka věkové struktury akademických pracovníků ZČU k 12/2010 - Fakulta právnická Fakulta právnická do 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 44 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 - 69 let nad 70 let

Pedagogičtí pracovníci Vědečtí pracovníci Celkem odb. asistenti profesoři docenti asistenti lektoři 0 0 0 0 0 0 7 3 0 3

0 0 1 0 0 0 4 1 2 1

0 19 22 4 3 12 12 4 5 3

2 3 0 0 0 0 2 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0 1 0 0

1 7 2 0 0 0 0 0 0 0

3 29 25 4 3 12 25 9 7 7

Dle DZ ZČU má být v rámci každého magisterského oboru alespoň jeden aktivní profesor, v rámci každého bakalářského oboru pak alespoň jeden aktivní docent. Vzhledem ke specifické situaci FPR, která má v porovnání s ostatními fakultami úzké oborové portfolio, a vzhledem ke standardům na ostatních právnických fakultách i k požadavkům akreditační komise, je cílovým stavem alespoň jeden aktivní docent pro každé hlavní právní odvětví (evropské právo, mezinárodní právo soukromé, mezinárodní právo veřejné, občanské právo, obchodní právo, pracovní právo, právní dějiny, správní právo, teorie práva, trestní právo, ústavní právo, finanční právo) a alespoň jeden aktivní profesor na každé katedře. Aktivním docentem a profesorem je přitom takový docent a profesor, který má na FPR pracovní úvazek nejméně 0,5, na FPR vykazuje svou vědeckou činnost, garantuje kursy a vede zde přednášky. Na fakultě je vyšší počet absolventů postgraduálního studia ve věku 30 až 39 let, kteří usilují, či v historicky krátké době budou usilovat o získání habilitace. Je proto naděje na relativně rychlou změnu stávající situace směrem k požadovanému cíli. Situaci však komplikuje absence habilitačního a jmenovacího řízení na FPR. Potřebné kvalifikace je možno získat jen na omezeném počtu pracovišť v rámci ČR. FPR bude poskytovat pracovníkům usilujícím o habilitaci či profesuru všechnu potřebnou podporu v jejich úsilí o úspěšné dokončení habilitačního, respektive jmenovacího řízení.

Stránka | 50


Tabulka počtu zaměstnanců ZČU v mezifakultním srovnání (stav k 12/2010) Divize profesoři ZČU v Plzni Fakulta strojní Fakulta elektrotechnická Fakulta právnická Fakulta filozofická Fakulta pedagogická Fakulta ekonomická Fakulta aplikovaných věd Fakulta zdravotnických studií Nové technologie-Výzkumné centrum

Ústav umění a designu Ústav jazykové přípravy Regionální inovační centrum elektrotechniky Správa kolejí a menz Provoz a služby Školící a ubytovací zařízení Rektorát Ústav mezioborových studií Studijní poradenské centrum Ústav celoživotního vzdělávání

Univerzitní knihovna Vydavatelství Centrum informatizace a výpoč. techniky

95 9 16 13 8 6 5 24 5 1

Pedagogičtí pracovníci docenti odb. asistenti asistenti 167 564 98 27 51 6 36 48 13 9 84 7 14 65 49 31 124 7 10 47 8 27 78 3 5 30 0 0 1 0

Vědečtí pracovníci

Celkem

lektoři 46 0 1 2 0 1 1 0 0 0

244 45 17 10 21 0 1 95 0 46

1 214 138 131 125 157 169 72 227 40 48

8 0 0

4 0 0

32 4 0

5 0 0

0 41 0

0 0 0

49 45 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 3 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 0 0 0 0 0 8

0 0 0 5 0 0 0 0 0 8

V této souvislosti budou na katedrách zpracovány plány individuálního osobního rozvoje jednotlivých akademických pracovníků, akcentující specifika oboru, schopnosti pracovníka a možnosti i potřeby pracoviště včetně možnosti podpory této činnosti. Budou zahrnovat zejména reálný horizont dosažení vědeckých titulů a hodností, plánovanou vědeckou a publikační činnost, zamýšlené zahraniční pobyty a podobně. Plnění stanovených úkolů bude důsledně sledováno. Je třeba vytvořit metodiku hodnocení činnosti akademických pracovníků a v souladu s ní provádět pravidelná hodnocení. Na FPR bude implementován Kariérní řád ZČU.

Stránka | 51


Tabulka počtu zaměstnanců FPR dle jednotlivých kateder Pracoviště

Fakulta právnická celkem*

Pedagogičtí pracovníci

Fyzické osoby Přepočtení

Katedra teorie práva


Katedra právních dějin


Vědečtí pracovníci

Další pracovníci

profesoři

docenti

odb. asistenti

asistenti

lektoři

13

9

84

7

2

7

20

9,33

7.64

59,4

4,96

0,53

3,45

19,44

1

0

5

0

0

0

1

0,94

0,07

4,94

0

0

0

1

3

1

9

0

0

0

1

1,78

1,64

5,64

0

0

0

1

Katedra soukromého práva

Fyzické osoby

1

2

20

1

1

3

2

a civilního procesu

Přepočtení

1

0,86

12,19

0,11

0,07

1,13

2

Katedra trestního práva

Fyzické osoby

2

1

9

0

0

0

1

1,82

0,63

5,62

0

0

0

1

Fyzické osoby

0

1

4

4

0

2

1

Přepočtení

0

1

3,64

4

0

1,44

1

Fyzické osoby

0

1

21

2

1

1

2

Přepočtení

0

0,79

14,24

0,57

0,46

0,38

2

Fyzické osoby

1

1

7

0

0

1

1

0,50

0,88

5,43

0,28

0

0,50

1

4

0

4

0

0

0

1

2,75

0

2,29

0

0

0

1

1

2

5

0

0

0

1

0,54

1,77

5,41

0

0

0

1

Přepočtení Katedra ústavního práva

Katedra správního práva

Katedra veřejné správy

Přepočtení Katedra mezinárodního práva


Katedra forenzních disciplin


*včetně zaměstnanců děkanátu a studijního oddělení

Vedle rozvoje vlastních pracovníků bude FPR usilovat také o získání významných akademických pracovníků a dalších odborníků z jiných pracovišť. Zaměří se i na vyhledávání Stránka | 52


nadějných mladých pracovníků působících na jiných pracovištích. Prioritou však je podpora kariérního a odborného růstu vlastních pracovníků. Jedním z omezujících prvků je stále vysoký podíl akademických pracovníků bydlících mimo Plzeň a na fakultu tak jen dojíždějících. Dalším částečně souvisejícím problémem je u řady pracovníků vyšší počet úvazků na různých pracovištích v různých městech. Tato situace je z části důsledkem relativně nízkých odměn. Důsledkem této situace je mimo jiné nižší pracovní efektivita těchto pracovníků. I v souvislosti s reakreditací a se standardy zavedenými akreditační komisí je třeba dosáhnout optimální celkové vázanosti těchto pracovníků ve prospěch fakulty. Je třeba pokračovat v trendu zvyšování podílu v místě bydlících akademických pracovníků a současně zvyšovat podíl pracovníků působících na fakultě na celý úvazek. Věc bude z části řešena proměnou systému odměňování pracovníků. V současné době je jen minimum akademických pracovníků proškoleno v oblastech vysokoškolské didaktiky a VaVaI. Většinou se jedná o absolventy kurzů nabízených Akademií věd ČR, v.v.i. Obdobně není uspokojivé proškolení vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu. Je třeba podpořit další vzdělávání zaměstnanců v těchto oblastech. Nutno motivovat akademické pracovníky k absolvování vzdělávacího kurzu v oblasti vysokoškolské didaktiky a vedoucí pracovníky pak k absolvování vzdělávacího kurzu v oblasti vysokoškolského managementu. Vedle stávajících možností vzdělávacích kurzů nabízených v rámci ZČU, které je třeba zmapovat, lze využít spolupráci s dalšími součástmi (zejména FPE, ÚCV), případě také využít kurzy pořádané Akademií věd ČR, v.v.i. K financování těchto kurzů bude nutno využít projektové financování. Takto získané kompetence umožní profesionalizaci zejména ekonomické oblasti řízení na všech stupních.

7.2.

Ostatní pracovníci

Neakademičtí pracovníci FPR působí zejména na administrativních postech, v převážné míře na jednotlivých katedrách a na studijním oddělení. Bude proveden personální audit v této oblasti včetně analýzy efektivity. V souvislosti s potřebnou modernizací FPR je třeba zvážit i možnost vytvoření nových administrativních postů (agenda ekonomická, organizace grantové činnosti, organizace a marketing projektů souvisejících s CŽV), přičemž některé z těchto postů mohou být spojeny v jedné osobě či s postem akademického pracovníka. Za hlavní cíle v oblasti rozvoje lidských zdrojů lze považovat:      

Zvýšení efektivity práce akademických pracovníků. Spravedlivější odměňování pracovníků podle jejich výkonu a přínosu pro fakultu. Výrazné zvýšení počtu aktivních docentů a profesorů v produktivním věku. Zvýšení kompetencí pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky a VaVaI. Zvýšení kompetencí vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu. Zvýšení efektivity práce administrativních pracovníků. Stránka | 53


K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:      

Provede personální audit pracovníků akademických i administrativních. Zavede nový systém odměňování pracovníků, který bude přesněji akcentovat měřitelné výkony zejména v oblasti pedagogické a vědecké. Poskytne plnou podporu pracovníkům směřujícím k habilitačnímu či jmenovacímu řízení. Zpracuje plány individuálního osobního rozvoje jednotlivých akademických pracovníků. Zavede vzdělávání zejména začínajících akademických pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky a VaVaI. Zavede vzdělávání vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu.

8. Řízení Řízení FPR je organizováno na základě Statutu FPR. V současné době je vedení FPR tvořeno děkanem a čtyřmi proděkany (pro studijní záležitosti, pro vědu a výzkum, pro mezinárodní vztahy a pro strategii a rozvoj), jejichž kompetence jsou stanoveny. Hospodaření a vnitřní správu řídí tajemník. Dále je FPR organizačně tvořena devíti katedrami, které jsou základními pracovišti pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost. Katedry odpovídají za kvalitativní, personální a technické zabezpečení vyučovaných předmětů, jejichž jsou garantem. V jejich čele stojí vedoucí katedry a tajemník katedry. Některé z kateder se ještě dále člení na oddělení, v jejichž čele stojí vedoucí oddělení. Proměna financování vysokého školství přináší nutnou proměnu hospodaření FPR. Vyšší míra odpovědnosti spojená s rozhodováním přejde v souladu s předpisy ZČU na úroveň jednotlivých pracovišť, zejména kateder, tedy na úroveň vedoucích kateder a tajemníků kateder. Tato proměna je plně umožněna rozpočtovým systémem užívaným na ZČU. V této souvislosti je nutné doplnění kompetencí vedoucích pracovníků zejména v oblasti vysokoškolského managementu, leadershipu a financí. K tomu je nutno provést zmapování možností využít zkušenosti jiných součástí univerzity a to včetně kurzů jimi nabízených. V souvislosti s proměnou financování a zejména s potřebou aktivního vyhledávání dodatečných zdrojů finančních prostředků pro provoz FPR je nutno posílit úsek tajemníka FPR v oblasti marketingu a projektového financování. Jedním z velkých problémů FPR, který stále přetrvává, je nedostatečná vnitřní komunikace. Řada pracovníků získává informace z doslechu, případně z internetového prostředí. S tím souvisí i řádné fungování kolektivních orgánů fakulty. V této oblasti se bude nadále pokračovat v reformních krocích, které byly nastartovány a které vedou k standardizovaným a transparentním procesům. Kolegium děkana se bude scházet pravidelně Stránka | 54


obvykle jednou za dva měsíce. Zápisy z jeho jednání jsou a budou i nadále zveřejňovány mj. na fakultním webu. Porada vedoucích kateder se bude konat pravidelně, obvykle dvakrát za semestr. Zápisy z jejího jednání jsou a budou i nadále zveřejňovány mj. na fakultním webu. Porada tajemníků kateder, zabývající se zejména hospodářskými otázkami, se bude konat pravidelně, obvykle jednou za dva měsíce. Zápisy z jejího jednání budou zveřejňovány mj. na fakultním webu. Porady kateder se budou konat pravidelně, obvykle dvakrát za semestr. Alespoň jednou za akademický rok se jich zúčastní členové vedení FPR. Zápisy z porady katedry budou rozeslány všem členům katedry a přítomným hostům. Akademický senát FPR se bude scházet pravidelně, zpravidla jednou za dva měsíce. Jednání se budou účastnit členové vedení FPR. Zápisy z jeho jednání budou zveřejňovány mj. na fakultním webu. Vědecká rada se bude scházet pravidelně, a to minimálně jednou za semestr. Zápisy z jejího jednání budou zveřejňovány mj. na úřední desce a na fakultním webu. Velmi neuspokojivá situace je v současné době ve vnitřním hodnocení fakulty. Pokud jde o samotnou činnost akademických pracovníků, bude, pokud nebude přijat celouniverzitní předpis, v návaznosti na personální audit zpracována metodika hodnocení pracovníků, vycházející z měřitelného výkonu a přínosu každého z pracovníků zejména v oblasti pedagogické a VaVaI. Současně bude provedeno zpracování plánů individuálního osobního rozvoje jednotlivých akademických pracovníků, jejichž plnění bude vedoucími pracovníky pravidelně kontrolováno. Za hlavní cíle v oblasti řízení lze považovat  Profesionalizace vedení fakulty na všech stupních a ve všech oblastech.  Přijetí větší míry odpovědnosti za hospodaření jednotlivých pracovišť fakulty jejich vedoucími.  Aktivní vyhledávání dodatečných zdrojů finančních prostředků pro chod fakulty.  Zvýšení aktivní role kolektivních orgánů fakulty.  Zvýšení významu hodnocení kvality činnosti fakulty. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:  Doplnění kompetencí vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu, leadershipu a financí.  Posílení úseku tajemníka FPR v oblasti marketingu a projektového financování.  Plné využití studentského hodnocení fakulty a implementace ZČU připravovaným doplněním o segment absolventů a jejich zaměstnavatelů.

Stránka | 55


9. Financování Fakulta, mimo jiné vzhledem ke změnám probíhajícím v oblasti financování veřejného vysokého školství, není v dobré finanční situaci. I přes postupné snižování nákladů a razantní personální opatření provedená zejména v průběhu roku 2010 končí většina pracovišť kalendářní rok 2010 se záporným hospodářským výsledkem. Cílem je vyrovnaný rozpočet fakulty jako celku i jejích jednotlivých součástí, přičemž dle DZ ZČU je cílové financování nastaveno na třetinu z MŠMT, třetinu z výzkumné činnosti z veřejných zdrojů a třetinu z další činnosti (CŽV, smluvní činnost, zakázky apod.). Vzhledem k tomu, že další snižování nákladů je možné jen v omezené míře, je nutno v souladu s DZ ZČU aktivně hledat dodatečné zdroje financování. Hlavní potenciál fakulty spočítá ve využití excelence jejích hlavních činností – tedy v rovině pedagogické a vědecké, zaměřené na oblast práva. V rovině pedagogické lze nové zdroje získat zejména v oblasti rozšíření nabídky různých produktů vzdělání v oblasti práva. Zde jsou rezervy především v CŽV, kde po restrukturalizaci nabízeného programu došlo k poklesu zájemců, který by bylo vhodné opět oživit. V případě zájmu trhu lze nabízet též krátkodobé kurzy širší právnické veřejnosti a ostatním cílovým skupinám, které potřebují zvýšení kompetencí v oblasti práva. V této oblasti má fakulta v porovnání s ostatními subjekty na regionálním trhu komparativní výhodu ve znalostním potenciálu svých akademických pracovníků zahrnujícím všechna právní odvětví a v možnosti využití vlastních prostor. Lze přitom nabízet i produkty či jejich balíčky na klíč. V této oblasti lze využít také spolupráci s dalšími součástmi univerzity a nabízet společné produkty. Fakulta v této oblasti musí rozvinout marketingovou činnost směrem k potenciálním zájemcům, respektive zákazníkům. Zajímavou oblastí z hlediska možných příjmů se jeví i postgraduální právnické studium ve formě LL.M. (Master of Laws). Rezervy jsou i v oblasti projektového financování, ať již se jedná o prostředky určené na VaVaI či na rozvoj infrastruktury, pedagogických kompetencí apod. Fakulta jako celek a její jednotlivá pracoviště musí usilovat o získání co největšího objemu těchto prostředků. Je nutno zvýšit úsilí v oblasti aktivního vyhledávání možností projektového financování a současně také zvýšit komfort servisu pro pracoviště či jednotlivé pracovníky pokud jde o administrativní zpracování projektu i podpory jeho následného vedení. S vědeckou činností souvisí také nedostatečné vykazování výstupů (zejména směrem k databázi RIV), které je nutno napravit mimo jiné i za pomoci výkonového hodnocení zaměstnanců. Další prostředky lze získat i ze zakázkové činnosti, mezi kterou lze zahrnout zhotovování odborných posudků a stanovisek zejména v oblasti složitých právních případů pro různé subjekty, včetně ZČU a jejích součástí. Dále jistý objem příjmů lze získat vydáváním znaleckých posudků v oboru právních vztahů k cizině. Pro tuto činnost by mohl být zřízen znalecký ústav jako jedno z fakultních pracovišť, a to v návaznosti na splnění podmínky Stránka | 56


existence doktorského studia v příslušném nebo příbuzném oboru. I v těchto oblastech se jistě projeví komparativní výhoda fakulty jako pracoviště disponujícího širokými znalostními kompetencemi v oblasti práva. V neposlední řadě fakulta může pravděpodobně od roku 2013 dále počítat s příjmy ze školného coby zcela novou položkou v příjmové struktuře rozpočtu. Je proto nutné provést analýzy, jaké dopady na příjmovou stránku fakultního rozpočtu lze ve spojení s touto skutečností očekávat v kontextu dalších okolností (kupř. vliv zavedení školného na zájem o vysokoškolské studium, vztah navýšení příjmové položky o školné k paralelnímu procesu snižování dotací MŠMT na jednotlivého studenta apod.). Za hlavní cíle v oblasti financování lze považovat:  Vyrovnaný rozpočet.  Zvýšení příjmové složky rozpočtu.  Posílení odpovědnosti kateder za jejich rozpočet. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:  Navýší podíl projektových prostředků na rozpočtu fakulty.  Analyzuje očekávaný vliv zavedení školného na fakultní rozpočet  Zpracuje nabídkový katalog možných kurzů a školení, které může nabídnout veřejnosti, zejména právnické veřejnosti, profesním komorám, institucím veřejné správy i soukromým subjektům.  Rozvine marketingovou činnost v oblasti CŽV i v oblasti nabídky kurzů a školení.  Zvýší komfort servisu v oblasti administrativní přípravy a podpory vedení projektů.  Analyzuje platby v rámci ZČU a vyhodnotí jejich nastavení.

10. Vztahy k ostatním součástem ZČU Fakulta je jednou z jedenácti součástí ZČU. Vztahy mezi nimi jsou nastaveny vnitrouniverzitními přepisy a lze je označit za korektní, i když ne vždy jsou tak úzké, jak by měly být. Jedním z příkladů je právě FPR, která dlouhodobě zaujímala autonomistické až izolacionistické postavení. V předchozích dvou letech však začala podnikat kroky k plné integraci do struktur ZČU, ve kterých je nutno pokračovat. Velké rezervy jsou v oblasti výukové, kde je možno využít mezioborovost ZČU a znalostní excelenci jejích fakult, obdobně v oblasti VaVaI. Je třeba zmapovat možnosti vzájemné spolupráce fakulty s ostatními součástmi na uskutečňování mezioborových studijních programů, oborů i dalších forem výuky včetně CŽV, a to až na úroveň nabídky jednotlivých předmětů. Obdobně je potřeba zmapovat možnosti spolupráce při přípravě a realizaci Stránka | 57


projektů VaVaI. Fakulta může rovněž nabídnout právní podporu, například v oblasti autorských práv. Za hlavní cíle v oblasti vztahů k ostatním součástem ZČU lze považovat:  Spolupráci na uskutečňování výukových programů různých typů.  Spolupráci v interdisciplinárních výzkumných týmech.  Poskytování podpory ostatním součástem v oblasti práva. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:  Průběžné mapování možností spolupráce v oblasti výukové, jejich vyhodnocení a případná realizace.  Průběžné mapování možností spolupráce v oblasti VaVaI, jejich vyhodnocení a případná realizace.  Průběžné mapování potřeb ostatních součástí ZČU v oblasti právní podpory a jejich případná realizace.

11. Infrastruktura FPR chce v souladu s dlouhodobými strategickými záměry nadále setrvat v centru města. Prostory budovy PC jsou dostačující pro potřeby pracovníků a pro běžný chod FPR. V budově však je nedostatek výukových prostor, jejichž kapacitu zde již není možno rozšiřovat. Pro FPR je klíčové využití výukových prostor jak pro přednáškovou, tak i pro seminární výuku v jiných budovách (zejména PD, HJ) a bude nutné řešit i rozšíření administrativních prostor. Ke zlepšení podmínek jistě přispěje plánovaná rekonstrukce velkokapacitních poslucháren i ostatních prostor budovy HJ. Další případné změny využití budov v centru jsou vázané na plánované změny lokací ostatních fakult (zejména FF, FEK, FZS a částečně FPE) v závislosti na investičních projektech ZČU. Žádoucí je minimální rozptyl využívaných budov včetně knihovny, a to v dochozí vzdálenosti od hlavního sídla FPR. V případě dostatečné investiční podpory ze strany ZČU bude žádoucí rekultivace prostoru dvora navazujícího východním směrem na budovu PC. FPR se bude podílet na ideovém záměru jeho dalšího využití. Právnická knihovna je lokalizována společně s knihovnou FF nedaleko od hlavní budovy fakulty. Spojení obou humanitních knihoven má své výhody i nevýhody. Za klad můžeme považovat relativně komplexní spektrum publikací ze širší skupiny oborů a postupný rozvoj elektronických publikací i databází komfortněji dostupných studentům obou fakult v jedné budově, negativní pak je z prostorových možností vyplývající omezení počtu publikací, přístupných v příruční knihovně. V budoucnu lze tento nedostatek částečně eliminovat rozšířením publikací dostupných v elektronické podobě. Stránka | 58


Dosavadní inovace základní studijní literatury v knihovním fondu je relativně uspokojivá, stejně tak i doplňování základních odborných publikací a periodik domácí provenience. Horší situace je v případě zahraniční literatury, jejíž fond je třeba doplnit. Obměna a doplňování knihovního fondu je financována z finančních prostředků kateder, z rozvojových projektů i z grantových prostředků. S klesajícím objemem disponibilních prostředků však postupně dochází ke ztrátě aktuálnosti knihovního fondu, zejména v oblasti odborných monografií a periodik. V obměně a doplňování knihovního fondu je třeba pokračovat, cílem je průběžná inovace studijní literatury a pravidelná obměna a doplňování odborné domácí i zahraniční literatury, stejně jako doplňování periodik. Ve spolupráci s univerzitní knihovnou je třeba také udržet a rozšířit alespoň základní databáze EIZ. Z hlediska využívání výpočetní techniky a tím i služeb CIV se FPR, jako humanitně orientovaná fakulta, řadí k méně náročným součástem ZČU, kdy její informační potřeby zahrnují zejména publikační služby na webu, elektronickou poštu a diskuse a nasazení přístupů k elektronickým zdrojům informací, včetně specializovaných právních informačních systémů. V současné době jsou ze strany FPR všechny výše uvedené technologie využívány, nicméně bylo by vhodné zajistit jejich zlepšení, a tím umožnit akademickým pracovníků i studentům více využívat elektronické informační zdroje v jejich práci, stejně jako přiblížit další služby blíže ke studentům a akademickým pracovníkům, jako jsou možnosti tisku či skenování, bezproblémový chod všech právních informačních systémů a elektronických informačních zdrojů na všech počítačích, ke kterým mají zaměstnanci nebo studenti přístup. V souvislosti s rozsahem využívání služeb CIV je třeba v dalších letech vyjasnit rozsah služeb, které jsou zahrnuty v platbách za služby CIV tak, aby tyto platby odpovídaly potřebám FPR a poskytovaným službám, zejména pak v porovnání s ostatními součástmi ZČU. Za hlavní cíle v oblasti infrastruktury lze považovat:  Fakulta sídlící v centru města a využívající ke své výukové, vědecké i jiné činnosti prostory v budovách ZČU ležících v dochozí vzdálenosti od sebe.  Knihovna vybavená dostačujícím množstvím studijní i odborné literatury, která je pravidelně obměňována a doplňována, a to včetně databází EIZ. K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:  Případná potřeba redislokace zejména výukových prostor, předpokládaná v souladu s DZ ZČU bude řešena v návaznosti na redislokaci ostatních součástí ZČU (zejména FF, FEK a FPE). Stránka | 59


 Cílená podpora doplňování a obměňování knihovního fondu i EIZ z různých prostředků (zejména projektové financování).  Definice potřeb a vyjasnění rozsahu služeb, které FPR poskytuje CIV.

Stránka | 60

Dlouhodobý záměr. Fakulty právnické ZČU na období Zpracoval kolektiv pod vedením: JUDr. Viléma Knolla, Ph.D

Recommend Documents