Waste utilization, recycled materials in the building industry
Dlouhodobé chování vrstvy z popílkového stabilizátu v konstrukci pracového podloí M. Lidmila Fakulta stavební, �VUT v Praze, Praha, �eská republika
RESUME: Long-term behaviour of the layer of fly ash stabilizer in the track bed construction Since 2000, the Department of Railway Structures, FCE, CTU in Prague has been engaged in experimental research of using fly ash stabilizer from the Chvaletice Power Plant (CPP) in the track bed construction (Lidmila 2005). Part of the research plan MSM 6840770005 was the establishment of a trial section for the operational verification of the fly ash stabilizer use in the track bed sub-ballast layers. The objective was to verify and monitor on a long-term basis the layer of fly ash stabilizer that will protect the subgrade composed of rock susceptible to weathering due to water and frost effects. The trial section situated at the Smi�ice railway station on the running rail No. 3, km 32.940 km 33.270 was built in April 2005. The Smi�ice railway station lies on a national railway track with an axle load of 22.5 tons on a single-track line Hradec Králové Jarom��. The trial section is 330 m long. A schematic cross-section of the trial section is in Fig. 1. Three measurement profiles marked P1 (km 32.978), P2 (km 33.108) and P3 (km 33.249) were selected on the trial section for a long-term monitoring of the behaviour of the structural layer of fly ash stabilizer. The used fly ash stabilizer from CPP is a mixture of fly ash (52 %), FGD gypsum (25 %), CaO (3 %) and water (20 %). The fly ash stabilizer of the above composition was mixed in the CPP mixing centre. It is a material generating hydration heat and hardening in time. Its optimum workability time is up to 4 hours from mixing. To perform a long-term monitoring of the behaviour of the sub-ballast layer of fly ash stabilizer a five-year experimental plan was developed, which contained the scope and process of in-situ and laboratory tests, including the planned work sequence. Selected insitu tests are listed in Table 2. The frequency of in-situ tests selected was twice a year, in spring and autumn. The places of in-situ tests were determined by the measurement profiles P1, P2 and P3. In-situ tests were complemented by the production of test specimens using boreholes 100 mm in diameter. The results of plate load tests on the surface of the fly ash stabilizer layer are displayed in the graph in Fig. 2. The results of plate load tests on the surface of crushed stone mixture sub-ballast surface are in the graph in Fig. 3. The results of laboratory tests of the fly ash stabilizer volume density on test specimens from the boreholes are in the graph in Fig. 4, while the results of uniaxial compressive strength of the test specimens are in the graph in Fig. 5.
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
107
Waste utilization, recycled materials in the building industry
1 ÚVOD V �eské republice byl v letech 1992 a 2000 realizován program odsí�ení a modernizace uhelných elektráren. Výsledkem tohoto programu byla zásadní objemová a kvalitativní zm�na v oblasti produkce takzvaných zbytk� po spalování uhlí, d�íve ozna�ovaných jako vedlejí energetické produkty (VEP). Ke zbytk�m po spalování uhlí lze za�adit nap�íklad fluidní popílek, popílek, popel a energosádrovec. Produkce t�chto materiál� je ovlivn�na pouitou technologii spalování, odsí�ení a druhem spalovaného uhlí. V �R ro�n� vzniká a 14 milión� tun t�chto materiál�, které vdy mají individuální materiálové vlastnosti. P�es uvedenou problematiku je snaha producent� VEP o jejich vyuití nap�íklad p�i výrob� betonu, cementu, um�lého kameniva, asfaltových sm�sí a sádrokartonových desek. Dále n�které sm�si VEP naly uplatn�ní p�i rekultivaci povrchových dol�, odkali� a modelování krajiny zasaené antropogenní �inností �lov�ka. Samostatnou a dynamicky se rozvíjející oblastí vyuití VEP je výroba stabilizát�. Z oblasti stabilizát� jsou vyuívány hlavn� popílkové stabilizáty, které se uplat�ují p�i výstavb� t�les pozemních komunikací. Pro navrhování a provád�ní staveb pozemních komunikací s vyuitím popílkových stabilizátu, ji byla vypracována legislativní a p�edpisová základna. V oblasti elezni�ních staveb vak dosud chybí praktické zkuenosti s jejich vyuitím. Od roku 2000 je na Kated�e elezni�ních staveb Fakulty stavební �VUT v Praze provád�n experimentální výzkum pouití popílkového stabilizátu z Elektrárny Chvaletice do konstrukce pracového podloí (Lidmila 2005). V roce 2005 se Katedra elezni�ních staveb Fakulty stavební �VUT v Praze zapojila do realizace výzkumného zám�ru Ministerstva kolství, mládee a t�lovýchovy s názvem Udritelná výstavba a registra�ním �íslem MSM 6840770005. V rámci uvedeného výzkumného zám�ru byl realizován zkuební úsek pro provozní ov��ení pouití popílkového stabilizátu v konstruk�ních vrstvách pracového podloí. Dále v textu jsou stru�n� popsány základní dosaené výsledky chování vrstvy popílkového stabilizátu v pr�b�hu p�ti let.
2 CHARAKTERISTIKY POPÍLKOVÉHO STABILIZÁTU Z ELEKTRÁRNY CHVALETICE Obecn� lze popílkový stabilizát charakterizovat jako sm�s popílku (nebo popela ) s pojivem (nap�. vápno, cement) a vodou. Norma �SN 72 2071 Popílek pro stavební ú�ely a �SN EN 450-1 Popílek do betonu definuje popílek jako produkt vzniklý vysokopecním spalováním uhlí. Popílek je tvo�en jemným prákem p�eván� z kulovitých sklovitých �ástic. Popílek má pucolánové vlastnosti. Klasické popílky (vzniklé p�i rotovém nebo prákovém spalování) a fluidní popílky (vzniklé p�i fluidním spalování) se ve velkých objemech zpracovávají do sm�sí s dalími vedlejími energetickými produkty (VEP) a výsledné sm�si mají po vytvrdnutí lepí environmentální a mechanickofyzikální vlastnosti ne jednotlivé VEP. Popílkový stabilizát z Elektrárny Chvaletice je sm�s úletového popílku (52 %), energosádrovce (25 %), CaO (3 %) a vody (20 %). Popílkový stabilizát v uvedeném sloení je míchán v míchacím centru Elektrárny Chvaletice pod technologickým ozna�ením receptura R4. Vyrobený stabilizát se neskladuje, ale z míchacího centra se p�ímo expeduje na nákladní auta. Kapacita míchacího centra je max. 300 t.h-1, ro�ní produkce stabilizátu je cca 450000 tun. Popílkový stabilizát z Elektrárny Chvaletice je certifikovaným výrobkem pro pouití p�i rekultivaci území Chvaleticka a pro pouití na stavbách pozemních komunikací. Pat�í do skupiny tzv. klasických popílkových stabi-
108
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
Waste utilization, recycled materials in the building industry
lizát�. Je to materiál, který vyvíjí hydrata�ní teplo a v �ase tvrdne. Optimální doba zpracovatelnosti je do 4 hodin od zamíchání. V rámci diserta�ní práce (Lidmila 2005) byly provedeny laboratorní zkouky základních mechanicko-fyzikálních parametr�, které jsou rozhodující pro aplikaci v konstrukci pracového podloí. Výsledky laboratorních zkouek jsou uvedeny v Tabulce 1. Sou�ástí uvedených laboratorních zkouek bylo provedení poloprovozních zkouek vrstvy z popílkového stabilizátu. Poloprovozní zkouky byly realizovány na 6 modelech elementu konstrukce pracového podloí v m��ítku 1:1. Modelování konstrukce pracového podloí bylo provád�no ve speciálním zkuebním boxu Katedry elezni�ních staveb Fakulty stavební �VUT v Praze o vnit�ních rozm�rech 2095 � 990 � 800 mm. Výsledky poloprovozních zkouek se staly v roce 2005 jedním z podklad� p�i ádosti na z�ízení zkuebního úseku pro provozní ov��ení popílkového stabilizátu v konstrukci elezni�ní trat�. Tabulka 1. Výsledky laboratorních zkouek popílkového stabilizátu. Parametr Zhutnitelnost
Zkuební metoda �SN 72 1015 metoda B (Proctorova modifikovaná zkouka)
Dosaená hodnota �dmax = 1310 kg.m-3 wopt = 20%
Pevnost v prostém tlaku (bez saturace vodou)
�SN 73 6125
1.04 MPa po 7 dnech zrání
Odolnost proti mrazu a vod�
�SN 73 6125
6.07 MPa po 162 dnech zrání
Propustnost
�SN 72 1020 metoda F
3.5×10-8 m.s-1 po 164 dnech zrání
Sou�initel tepelné vodivosti �
p�ístroj ISOMET 2104
0.7 W.m-1.K-1
3 VÝSTAVBA ZKUEBNÍHO ÚSEKU V b�eznu 2005 podala Katedra elezni�ních staveb Fakulty stavební �VUT v Praze návrh na z�ízení zkuebního úseku v st. Smi�ice. Cílem návrhu zkuebního úseku bylo ov��it a dlouhodob� sledovat vrstvu popílkového stabilizátu, která bude chránit zemní plá� tvo�enou horninami náchylnými ke zv�trávání p�sobením vody a mrazu. Generální �editelství �eských drah, a.s., odbor stavební vydal dne 4. 4. 2005 souhlasné stanovisko s provozním ov��ením pouití popílkového stabilizátu z Elektrárny Chvaletice jako konstruk�ní vrstvy pracového podloí v st. Smi�ice. Zkuební úsek se nachází v st. Smi�ice v dopravní koleji �. 3, km 32.940 km 33.270. elezni�ní stanice Smi�ice leí na celostátní trati se zatíením 22.5 tuny na nápravu v jednokolejném tra�ovém úseku Hradec Králové Jarom��. Zkuební úsek má délku 330 m. Schematický p�í�ný �ez zkuebním úsekem je na obrázku 1. Pro dlouhodobé sledování chování konstruk�ní vrstvy z popílkového stabilizátu byly ve zkuebním úseku zvoleny t�i m��ící profily ozna�ené jako P1 (km 32.978), P2 (km 33.108) a P3 (km 33.249).
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
109
Waste utilization, recycled materials in the building industry
Obrázek 1. Schematický p�í�ný �ez zkuebním úsekem s vrstvou z popílkového stabilizátu.
3.1 Technologie výstavby Výstavba vrstvy z popílkového stabilizátu byla provedena ve dnech 18.4 a 19.4.2005. P�ed vlastní výstavbou konstruk�ní vrstvy z popílkového stabilizátu byl vybudován nový odvod�ovací systém, snesena stará kolejová pole a odt�eno staré kolejové loe a pracové podloí do úrovn� nov� projektované zemní plán�. Zemní plá� po odt�ení byla tvo�ena jílovitým vápencem (slínovcem) v r�zném stupni zv�trání. Zemní plá� byla provedena v úklonu 5 % sm�rem do odvod�ovacího systému. V místech kde byla zemní plá� tvo�ena zdravým jílovitým vápencem charakteru pevné horniny, dolo vlivem nesnadné rozpojitelnosti k p�et�ení úrovn� zemní plán� místy a o 0.4 m. Tato místa byla od úlomk� ru�n� do�it�na. Popílkový stabilizát s ozna�ením receptura R4 byl z míchacího centra Elektrárny Chvaletice p�epravován na stavenit� velkoobjemovými automobilovými náv�sy. Ihned po vysypání byl popílkový stabilizát p�ekládán na standardní nákladní auta a naváen na zemní plá�, kde byl pomocí grejdru urovnán do projektované výky a p�í�ného sklonu a následn� hutn�n. Dovozní doba od naloení popílkového stabilizátu v míchacím centru do vysypání na staveniti byla v závislosti na dopravní situaci cca 1.5 hodiny a celkový �as od zamíchání v míchacím centru po zhutn�ní se pohyboval v rozmezí 3 a 4 hodin. P�i dovozu popílkového stabilizátu na stavbu byla m��ena jeho vlhkost a teplota. Teplota dováeného popílkového stabilizátu se pohybovala od 36.5 °C do 43.5 °C.
4 SLEDOVÁNÍ ZKUEBNÍHO ÚSEKU Pro dlouhodobé sledování chování konstruk�ní vrstvy z popílkového stabilizátu byl vypracován na dobu p�ti let zkuební plán, který obsahoval rozsah a postup terénních a laboratorních zkouek v�etn� návrhu postupu prací. Cílem zkuebního plánu bylo vybrat vhodný rozsah a typ zkouek s ohledem na p�edpis SDC S4 elezni�ní spodek, na minimalizaci omezení provozu koleje a na monost porovnání výsledk� s výsledky poloprovozních zkouek. Na základ� výe uvedených poadavk� byly zvoleny terénní zkouky uvedené v Tabulce 2. �etnost terénních zkouek byla zvolena 2× ro�n� a to v jarním a podzimním období. Místa terénních zkouek byla ur�ena m��ícími profily P1, P2 a P3.
110
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
Waste utilization, recycled materials in the building industry Tabulka 2. Vybrané terénní zkouky. _____________________________________________________________________________ Typ zkouky Výková úrove� Sledovaný parametr Jednotky (povrch vrstvy) _____________________________________________________________________________ Statická zat�ovací zkouka t�rkodrti modul p�etvárnosti MPa Statická zat�ovací zkouka popílkového stabilizátu modul p�etvárnosti MPa Rázová zat�ovací zkouka* t�rku rázový modul deformace MPa Rázová zat�ovací zkouka* t�rkodrti rázový modul deformace MPa Rázová zat�ovací zkouka* popílkového stabilizátu rázový modul deformace MPa _____________________________________________________________________________ *m��eno od roku 2007.
Pro realizaci vybraných terénních zkouek bylo nutné vdy provád�t kopané sondy a do úrovn� povrchu popílkového stabilizátu. Kopané sondy dosahovaly hloubek cca 1 m od horní hrany prac�. V pr�b�hu provád�ní kopaných sond byly pr�b�n� odebírány vzorky pro stanovení vlhkosti jednotlivých vrstev. P�ed záv�re�nou likvidací kopaných sond byly z vrstvy popílkového stabilizátu provedeny v kadé sond� 4 vývrty zkuebních t�les. Vývrty byly provád�ny ru�ní vrtací soupravou HILTI s pr�m�rem vrtací korunky 100 mm. Vývrty zkuebních t�les musely být provád�ny za pomocí vodního výplachu. Návrh laboratorních zkouek byl zam��en na sledování vlastností odebraných zkuebních t�les z popílkového stabilizátu (vývrt�). Pro analýzu dlouhodobého chování byly navreny laboratorní zkouky uvedené v Tabulce 3. Terénní a laboratorní zkouky byly dopln�ny m��ením geometrických parametr� koleje m��icím vozíkem KRAB. Tabulka 3. Vybrané laboratorní zkouky popílkového stabilizátu. _____________________________________________________________________________ Typ zkouky Jednotky Poznámka _____________________________________________________________________________ po vysuení na 105°C Objemová hmotnost kg.m-3 Pevnost v prostém tlaku MPa -1 Propustnost* m.s koeficient filtrace, konstantní spád _____________________________________________________________________________ *m��eno do roku 2007.
5 DOSAENÉ VÝSLEDKY V pr�b�hu 5 let sledování zkuebního úseku bylo nam��eno velké mnoství dat, které vzhledem k rozsahu tohoto �lánku nelze publikovat. Pro dlouhodobé zhodnocení vývoje vlastností vrstvy popílkového stabilizátu ve zkuebním úseku byly vybrány a dále podrobn�ji hodnoceny výsledky: � statických zat�ovacích zkouek, � laboratorních zkouek stanovení objemové hmotnosti, � laboratorních zkouek pevnosti v prostém tlaku.
5.1 Výsledky statických zat�ovacích zkouek V pr�b�hu sledování zkuebního úseku bylo provedeno celkem 39 statických zat�ovacích zkouek na povrchu popílkového stabilizátu a 36 zkouek na povrchu t�rkodrti plá� t�lesa elezni�ního spodku.
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
111
Waste utilization, recycled materials in the building industry
Výsledky statických zat�ovacích zkouek v jednotlivých zkuebních profilech na povrchu popílkového stabilizátu a pr�b�h pr�m�rné hodnoty modulu p�etvárnosti jsou na obrázku 2. Výsledky statických zat�ovacích zkouek v jednotlivých zkuebních profilech na povrchu t�rkodrti (plá� t�lesa elezni�ního spodku) a pr�b�h pr�m�rné hodnoty modulu p�etvárnosti jsou na obrázku 3. 1600
Modul p�etvárnosti v MPa
1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0
365
730
1095
1460
1825
2190
Doba od výstavby ve dnech P1
P2
P3
Pr�m�r
Obrázek 2. Výsledky statických zat�ovacích zkouek v úrovni povrchu vrstvy z popílkového stabilizátu v jednotlivých zkuebních profilech (P1, P2, P3) a pr�b�h pr�m�rné hodnoty modulu p�etvárnosti. 250
Modul p�etvárnosti v MPa
200
150
100
50
0 0
365
730
1095
1460
1825
2190
Doba od výstavby ve dnech P1
P2
P3
Pr�m�r
Obrázek 3. Výsledky statických zat�ovacích zkouek v úrovni povrchu t�rkodrt� (plá� t�lesa elezni�ního spodku) v jednotlivých zkuebních profilech (P1, P2, P3) a pr�b�h pr�m�rné hodnoty modulu p�etvárnosti.
112
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
Waste utilization, recycled materials in the building industry
5.2 Výsledky laboratorních zkouek stanovení objemové hmotnosti V kadém zkuebním profilu byla vdy na 3 zkuebních t�lesech (vývrtech) stanovena suchá objemová hmotnost popílkového stabilizátu. Pro kadý m��ící profil byla vypo�ítána pr�m�rná hodnota objemové hmotnosti. Pr�m�rné hodnoty objemové hmotnosti pro jednotlivé zkuební profily jsou uvedeny v grafu na obrázku 4. Tento graf na obrázku 4 je dopln�n o pr�b�h pr�m�rné hodnoty vech m��ících profil�. Objemová hmotnost p�i realizaci zkuebního úseku byla stanovena pomocí kovových odb�rných pouzder odebraných ihned po zhutn�ní vrstvy popílkového stabilizátu. P�i stanovení uvedených výsledk� objemové hmotnosti byla pouita teplota suení 105°C.
Suchá objemová hmotnost v kg.m -3
1400
1350
1300
1250
1200
1150
1100 0
365
730
1095
1460
1825
2190
Doba od výstavby ve dnech P1
P2
P3
Pr�m�r
Obrázek 4. Výsledky stanovení objemové hmotnosti popílkového stabilizátu v jednotlivých profilech a pr�b�h pr�m�rné hodnoty.
5.3 Výsledky laboratorních zkouek stanovení pevnosti v prostém tlaku V kadém m��ícím profilu byly provedeny vdy 3 zkouky pevnosti v prostém tlaku a dosaené výsledky byly zpr�m�rovány. Pr�m�rné hodnoty pevnosti v prostém tlaku pro jednotlivé zkuební profily jsou uvedeny v grafu na obrázku 5. Graf na obrázku 5 je dopln�n o pr�b�h pr�m�rné hodnoty vech m��ících profil�.
6 VYHODNOCENÍ UVEDENÝCH VÝSLEDK�
M��ení modulu p�etvárnosti v úrovni povrchu popílkového stabilizátu prokázalo, e po dobu p�iblin� 3 let od výstavby vrstvy z popílkového stabilizátu docházelo genereln� k nár�stu modulu p�etvárnosti. Po této dob� dolo na povrchu popílkového stabilizátu k �áste�né degradaci vrstvi�ky o tlou�ce 10 a 20 mm. Tato vrstvi�ka m�la za následek sníení modulu p�etvárnosti. V sou�asné dob� lze konstatovat, e povrch popílkového stabilizátu dosahuje modulu p�etvárnosti cca 400 MPa. M��ení modulu p�etvárnosti v úrovni povrchu t�rkodrti, která odpovídá úrovni plán� t�lesa elezni�ního spodku, výrazn� konsolidovala v pr�b�hu prvních 200 dn� od realizace výstavby. Z dalího pr�b�hu modulu p�etvárnosti lze konstatovat, e modul p�etvárnosti konstruk�ní vrstvy ze t�rkodrti se pr�m�rn� pohybuje na hodnot� 150 MPa.
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví
113
Waste utilization, recycled materials in the building industry
Odchylky od této hodnoty kopírují ro�ní období a to tak, e v jarním období jsou hodnoty vyí cca o 20% ne hodnoty nam��ené na podzim p�ísluného roku. Sledování suché objemové hmotnosti prokázalo, e objemová hmotnost kolísá v rozsahu od 1161 kg.m-1 do 1387 kg.m-1. Sou�asn� nebyla prokázána p�ímá závislost mezi hodnotou suché objemové hmotnosti popílkového stabilizátu a pevností v prostém tlaku. Pr�b�h výsledk� pevností v prostém tlaku ukazuje, e pevnost popílkového stabilizátu nar�stala v pr�b�hu 2 let od výstavby zkuebního úseku. Po této dob� ji k výraznému nár�stu pevnosti v prostém tlaku nedochází a hodnota osciluje kolem 5.0 MPa. 8
Pevnost v prostém tlaku v MPa
7 6 5 4 3 2 1 0 0
365
730
1095
1460
1825
2190
Doba od výstavby ve dnech P1
P2
P3
Pr�m�r
Obrázek 5. Pr�b�h pevnosti v prostém tlaku zkuebních t�les z popílkového stabilizátu.
7 ZÁV�R
Výstavbou popsaného zkuebního úseku a realizací terénních a laboratorních zkouek po dobu 5 let vznikl ucelený soubor informací o chování vrstvy z popílkového stabilizátu v reálné konstrukci pracového podloí. Uvedené výsledky jednozna�n� potvrzují, e aplikace popílkového stabilizátu ve form� receptury R4 z elektrárny Chvaletice byla pro ochranu zemní plán� tvo�ené slínovcem, vhodným �eením. REFERENCE Lidmila, M. 2005. Ekologické vyuití vedlejích energetických produkt� v konstrukci pracového podloí. Praha, 2005, 143 s. Diserta�ní práce. �VUT v Praze, Fakulta stavební v Praze, 2005. �SN 72 2071. Popílek pro stavební ú�ely Spole�ná ustanovení, poadavky a metody zkouení. Praha, 2000, 36 s. Praha: �eský normaliza�ní institut. �SN EN 450-1+A1. Popílek do betonu �ást1: Definice, specifikace a kritéria shody. Praha, 2008, 328 s. Praha: �eský normaliza�ní institut. SDC S4. elezni�ní spodek. Praha, 2008, 189 s. Praha: Správa elezni�ní dopravní cesty, státní organizace.
114
Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví