Děkuji paní náměstkyni a nyní požádám o slovo RNDr. Jindřicha mládeže a tělovýchovy.
Kitzbergera,
náměstka
ministryně
školství,
Název referátu: Postup ministerstva v oblasti učňovského školství při realizaci opatření členění usnesením vlády do tzv. akčního plánu na podporu odborného vzdělávání. Vážená paní náměstkyně, vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi na úvod, abych poděkoval organizátorům této konference nejenom za pozvání a možnost tady vystoupit, ale především za samotnou volbu tématu, které ministerstvo, stejně jako hlavní město Praha, považuje za jedno ze stěžejních témat v oblasti podpory odborného vzdělávání, ale i v oblasti stále aktuálnějších snah sladit vzdělávací politiku a trh práce. Jsme si vědomi toho, že dosáhnout úplného souladu těchto dvou oblastí, není prakticky možné. Vazba mezi trhem práce a sférou vzdělávání má určitý, a to poměrně dlouhý časový posun. Jednotlivé strany, které se zde pohybují, jednotliví aktéři, ať už zaměstnavatelé, zaměstnanci, vzdělávací instituce, rodiče nebo žáci jednají zcela svobodně, samostatně, a především vývoj ekonomiky lze předvídat jenom z části, jak jsme se nedávno přesvědčili. Nestabilita trhu práce generuje poměrně rychle a nečekaně měnící se požadavky v oblasti kvalifikace pracovníků. Nyní dobře vidíme, jak se trh práce radikálně změnil, jak v prostředí hospodářské krize řešíme trochu jiné problémy, než jsme řešili před rokem, před dvěma. Pro vzdělávací politiku by to neměl být signál k nějakým rychlým přizpůsobováním školské sféry okamžitým podmínkám, ale spíše signál k zamyšlení nad tím, zda vzdělávací systém je dostatečně flexibilní, aby dokázal v takovýchto situacích poskytnout odpovídající odezvu na jakékoliv turbolence v ekonomice. Abychom posílili ty jeho stránky, které byly vždy důležité při jakýchkoliv změnách v ekonomice, a hlavně ty stránky, které působí jako protikrizový faktor. Hospodářská krize trochu zmírnila problém, který náš všechny nutí zamýšlet se nad opatřeními na podporu tzv. učňovských oborů. Je pravděpodobné, že jsme tím pouze získali víc času na řešení, těžko nás může ale uspokojit, že to není jen problém náš, ale také problém celého západního světa. Jenom pro ilustraci - v roce 2030 bude ve srovnání s rokem 2005 v EU o 2,3 mil. žáků ve věku od 15 – 24 let v odborném vzdělávání a přípravě méně. Bude to pokles o 17%, což je ještě střední odhad. Tzn. za předpokladu, že budou
platit určité prognózy, které se týkají podobnosti a že bude zhruba zachována míra zájmu mezi všeobecným a odborným vzděláváním. V každém případě je pravděpodobné, že se nepodaří udržet počty absolventů odborného vzdělávání. Totéž platí i pro naši republiku. Přiložený klasický graf ukazuje pokles počtu patnáctiletých v následujících letech, a to je jistě dostatečně jasný signál pro úvahy nad dalším řešením. Jaké tedy mohou být strategie ve vzdělávací politice? Jedna z nich je samozřejmě všemožná podpora odborného vzdělávání, na kterou jsme se v podstatě nyní zaměřili, a je to pro nás jedno z hlavních témat proto, že v dřívějších letech byla podpora směřována spíše směrem k všeobecnému vzdělávání. Nemyslím si, že bychom měli upřednostňovat jednu nebo druhou složku, jedny nebo druhé školy. Pravdou ale je, že teprve nyní se snažíme vyrovnat kyvadlo na druhou stranu, snažíme se mírně kompenzovat dřívější vývoj a samozřejmě se snažíme reagovat na situaci, která vznikla v ekonomice a na trhu práce. Je faktem, že nejenom u nás, ale ve většině evropských zemí odborné vzdělávání a příprava má nižší společenský statut. Je považováno za druhou volbu, za vhodné uplatnění pro ty, kdo se špatně učí. To platí zejména pro řemeslné obory, případně pro tzv. učňovské obory, jak jim u nás říkáme. Těžko nás může utěšovat, že v řadě západních zemí je ten problém ještě vyhrocenější než u nás a účast v odborném vzdělávání tam zatím dosahuje i nižšího procenta než u nás. Jak tedy tento problém řešit? Tak za prvé bych chtěl ocitovat z materiálu, který nedávno pro ministerstvo připravil Národní ústav odborného vzdělávání a který se jmenuje „Role odborného vzdělávání a příležitosti pro jeho rozvoj v období ekonomické krize“. Doporučuji ho Vaší pozornosti, je na naší webové stránce, doporučuji vstup do diskuse o tom, co je tam napsáno. V závěrech především je, že příchod ekonomické krize potvrdil, že vzdělávací politiku nebo vzdělávací nabídku nelze přizpůsobovat a směřovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuální potřeby na trhu práce a podle ekonomické situace. Důležité je, aby se žákům umožnilo studovat ty obory, o které se zajímají a pro které mají předpoklady. V případě přílišné snahy o ovlivnění vzdělanostní struktury z pozice státu s nějakými striktnějšími omezeními nebo nařízeními zpravidla hrozil problém jednak např. předčasného odchodu ze vzdělávání a pak především větší míra neshody mezi vystudovaným oborem a skutečně vykonávaným zaměstnáním. Naším cílem je připravit absolventy, kteří budou co nejšíře uplatnitelní na trhu práce. Flexibilní, samostatné, vybavené nejširším okruhem kompetencí, zejména těch přenositelných, absolventy schopné a ochotné dále se vzdělávat a v neposlední řadě také podpořit možnosti zájemců o zvýšení úrovně dosaženého
vzdělání tím, že se zvýší prostupnost vzdělávacího systému. Pokud nemůže být počet absolventů zvýšen, tak demografická změna nabízí určitou možnost prohloubení investic do lidského kapitálu. Musíme se zaměřit na lidi s nízkou kvalifikací, na migranty, na etnické skupiny, na všechny jakkoliv znevýhodněné lidi, na starší pracovníky, na ty, co předčasně systém vzdělávání opouštějí. Přitom není podstatné, že třeba v některých kategoriích je u nás poměrně malé procento těchto lidí, protože v tom dalším období určitě půjde o každého jednotlivce. Ministerstvo školství k tématu spolupráce škol a zaměstnavatelů v oblasti odborné přípravy připravilo v minulém roce tzv. „Akční plán podpory vzdělávání“. Je to plán, který se podařil dovést až do vlády, která ho schválila v prosinci roku 2008 a zabývá se komplexní problematikou odborného vzdělávání ve vztahu k požadavkům trhu práce. Chtěl bych stručně popsat, v jakém stádiu jsme z hlediska plnění toho akčního plánu. Chci zdůraznit, že to je plán za otevřený, to znamená může být doplňován jakýmikoliv dalšími návrhy, např. ve spolupráci s Vámi všemi kteří zjistíte, že by byly prospěšné hlavní strategii, která je tam zakotvena. Neobsahuje žádná zásadně radikálně řešení, je to spíše soubor drobnějších opatření, která mohou mít synergický efekt, tzn. že ve svém souhrnu pomohou té věci, o které tady dnes budeme hodně mluvit. Za největší úspěch považuji, že se podařilo aktérům, kteří ten akční plán připravovali a zajišťovali, dosáhnout meziresortní spolupráce, což byly doposud ojedinělé případy. Podařilo v řadě bodů poměrně dobře sladit jednání mezi resorty. Představy o řešeních, zejména mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Akční plán obsahuje návrhy opatření k podpoře odborného vzdělávání. Chtěl bych se stručně zmínil o tom, v jakém stavu ta opatření jsou.
Prvních několik směřuje ke zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy tak, jak již bylo řečeno a zasahují do novelizace školského zákona. První bod byl vytvořit podmínky pro maximální prostupnost oborů tak, aby se nástavbová studia oddělila nebo osvobodila od té povinné vazby, která tam byla doposud na příbuzné obory. To už je zakotveno ve školském zákonu, v tomto roce jsou zařazeny do nařízení vlády první tři samostatné nástavby a pro příští rok je jich připraveno zhruba 30 dalších.
Chci jen zdůraznit, že toto opatření jsme dělali ve vazbě s vědomím toho, že se připravuje a bude realizována státní maturita. To znamená krok, který podle nás má zajistit kvalitu toho výstupu na nějaké minimální úrovni. Čili jedině
s realizací státní maturity se vyhneme zase naopak rizikům, které samozřejmě uvolnění toho nástavbového studia představuje. Nástavbové studium je jeden ze segmentů, který vidíme z hlediska státní maturity jako jeden z nejrizikovějších segmentů v systému školské soustavy. Druhé opatření, které tam bylo, zavedení zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem, čili pro absolventy oborů vzdělání s výučním listem, čili možnost získat druhý výuční list zkráceným studiem. Tak je to již zakotveno ve školském zákoně a školy můžou tato studia zařadit do jejich vzdělávacích programů. Třetí z tohoto tématu byla podpora čtyřletých oborů vzdělání s maturitou v denní formě, jejíž součástí je odborný výcvik tak, aby ti kteří tam studují, mohli také současně získat výuční list. To bylo zařazeno do druhé novely školského zákona, ta zatím čeká před projednáním vlády a bude, doufám, projednána příští vládou. Další oblastí, která je v tom akčním plánu rozpracována, je oblast kariérového poradenství a oblast informování veřejnosti. Tam chci odkázat zejména na programy a projekty, které realizuje Národní ústav odborného vzdělávání. Zrovna nedávno bylo na ministerstvu školství schváleno pokračování systémového projektu VIP kariéra II, protože to je velmi podstatný projekt, který přispívá k rozšiřování informací a takového objektivního pohledu na obory odborného vzdělávání. V tomto projektu je zakotvena práce i s kariérovými poradci nebo výchovnými poradci na základních školách, což jsou pro další volbu vzdělávací dráhy podle mého jedni z klíčových osob. Dále akční plán obsahuje tzv. motivační program spolupráce škol a zaměstnavatelů. Tam jsou některé drobnější legislativní úpravy. Samozřejmě ta opatření musí být jak se říká ekonomicky rozpočtově neutrální, což přeloženo znamená, že bychom nemohli prosadit nic, co znamená nějaký plusový dopad do rozpočtu. Snažili jsme se tam zakotvit právě opatření, která vyžadovala meziresortní spolupráci, o které jsem mluvil. Kdybych měl charakterizovat ty základní oblasti řešení, tak je to větší podíl praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů, výraznější spoluúčast zaměstnavatelů při inovacích školního kurikula při hodnocení výsledků vzdělávání a podpora vstupu zaměstnavatelů do financování odborného školství, odborného vzdělávání. A zase k těm konkrétním opatřením. Jednak již bylo do školského zákona vloženo, aby školy mohly použít část normativ na mzdové náklady smluvního partnera tak, aby mohla být zajišťována tímto způsobem praktická výuka.
V této souvislosti ještě upravujeme vyhlášku o středním vzdělávání, kde budou doplněny náležitosti, které by měla obsahovat smlouva se zaměstnavatelem a školou. Bude tam doplnění o bližší specifikaci činností, které budou žáci na pracovištích zaměstnavatele vykonávat a některé další věci.Také je nově stanoven maximální počet žáků na jednoho instruktora ze 3 na 6. Návrh úpravy vyhlášky je připraven, je ukončeno vnější připomínkové řízení a je připraven do
legislativní rady vlády. To jenom schéma toku těch finančních prostředků o kterých jsem teď mluvil. Druhé opatření je doplnit ustanovení školského zákona původně o předpoklady a požadavky na výkon činnosti instruktorů. Tam po právním rozboru jsme šli na úroveň legislativně o jednu níž, opět do vyhlášky o středním vzdělávání. Je připraven návrh, ukončeno vnější připomínkové řízení a připraveno pro legislativní radu vlády tak, aby byli instruktoři více zabezpečeni z hlediska právního. Dalším opatřením je podmínka účasti odborníka z praxe ve zkušebních komisích maturitních. To je připraveno v legislativní oblasti, v druhé vlně novely školského zákona, ale je tam ještě jedno uvažované opatření, aby tam byl nárok na odměnu finanční, což nám zatím neprošlo z hlediska rozpočtového. Pak je důležité opatření, které zatím, přestože se tam k mému velkému překvapení podařilo dosáhnout dohody s Ministerstvem financí, je úprava zákona o daních z příjmů, kde byla vypracována varianta daňových úlev pro zaměstnavatele v případě uznání výdajů, které by směřovaly do odborné přípravy, odborného vzdělávání, samozřejmě v případě, že ty výdaje není připraven uhradit stát nebo zřizovatel. Novela zákona o daních z příjmů je připojena k podpoře rodin s dětmi, což je zákon Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale zatím do programu schůze Poslanecké sněmovny nebyl zařazen, tak je pravděpodobné, že to spíš přejde do příštího volebního období. No a poslední téma, které jsme řešili za spolupráce několika resortů, je právní rámec vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy, což doposud není dobře legislativně ošetřeno. Tam je potřeba vytvořit určitou možnost přímé smlouvy. Ten stav je takový, že je připraveno doporučení ministerstva pro školy, žáky, rodiče, zřizovatele k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu. Jsou připravené vzory dohody o poskytnutí motivačního příspěvku, pracovní smlouvy s odloženým nástupem do práce, dohody o ručení, včetně čestného prohlášení ručitele. To vše je dohodnuto se zúčastněnými resorty. Tak to byl asi tak stručný přehled opatření, která se nejvíce týkají dnešního tématu. Závěrem bych chtěl říci, že Ministerstvo školství si velmi váží toho aktivního přístupu, který hlavní město Praha zaujalo v oblasti podpory odborného vzdělávání a myslím si, že tento přístup je jeden z kvalitních příkladů
toho, jak lze danou oblast aktivně propagovat a podporovat na úrovni kraje a má to i vazbu na ten plán podpory odborného vzdělávání ministerstva školství, o kterém jsem mluvil. Mohu tedy ujistit, že ministerstvo bude tento postup podporovat, bude se i nadále snažit zapojovat do všech aktivit, které budou hlavním městem Prahou v této oblasti realizovány.
Na závěr mi dovolte, abych vyjádřil osobní přesvědčení, že i ta dnešní konference může přispět svým dílem k prohloubení spolupráce mezi zaměstnavateli a školami a tím přispět i k dalšímu zkvalitňování úrovně odborného vzdělávání na půdě hlavního města Prahy. Děkuji za pozornost a těším se na dnešní závěry.
