Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Osvětlení vnitřních prostor nábytku“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně, dne 21.4. 2006
podpis studenta
1
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 21.4. 2006
podpis studenta
2
Děkuji Ing. Arch. Martinu Kovaříkovi za komentáře při zpracování této práce. Dále děkuji společnosti Hettich ČR, k.s. za poskytnutí podkladů a ochotu spolupracovat.
3
1
Abstrakt Cílem předkládané diplomové práce je navrhnout a následně zhodnotit správný
typ vnitřního osvětlení a vysvětlit jeho význam v současném nábytkovém designu. V práci je shrnut vliv nových materiálů, technologií a techniky, souvisejících s tvorbou řešených nábytkových prvků. V diplomové práci je rovněž uveden přehled kritérií, včetně bezpečnosti osvětlení a elektroinstalací z hlediska platné legislativy a norem, jež by se měly při správném postupu osvětlování dodržovat. Na základě dostupných informací jsou navrženy dvě modelové situace, sloužící jako příklad současného nábytku. Výstupem jsou funkční modely nábytkové zásuvky a svítící úchytky, které jsou podrobně popsány a konstrukčně řešeny.
Klíčová slova : Osvětlení, svítidla, světelné zdroje, nábytek, konstrukce.
2
English Abstract The target of submitted diploma work is to propose and evaluate correct type of
inner lighting and explain its sense in present furniture design. There are influences of new material, technology and technique in the diploma work, which are connected with creation of designed furniture parts. There is also a view of criterions in the diploma work, included safety lighting and electric equipment according to valid legislature and norms which should be accepted at correct process of lighting. On the basis of the available information there are created two model situations showing an example of present furniture. Output of the examples are two working models of furniture drawer and lighting handle which are carefully described and constructive solved.
Key words : Lighting, lamps, lighting sources, furniture, construction.
4
3
Úvod do problematiky, psychologie osvětlení Světlo je odjakživa jednou z nejdůležitějších součástí života. Dalo by se říct, že
bez světla by život na zemi vůbec neexistoval. Nejdůležitější forma světla pro člověka je bezpochyby přirozené denní světlo, které je v mentalitě lidí hluboce zakořeněno. Již v pravěku „člověk“, stejně jako každý jiný živočišný druh, potřeboval světlo k vykonávání základních fyziologických potřeb a denní světlo bylo tehdy jediným využívaným světelným zdrojem. Postupně se lidé naučili ovládat oheň jako zdroj tepla a světla a nebyli již závislí pouze na slunečním světle. Přesto bylo denní světlo z hlediska kvality a funkčnosti v žebříčku hodnot na prvním místě a je zde dodnes. V současnosti existuje v oblasti osvětlení několik požadavků. Jedním z nich je napodobení přirozeného světla světlem umělým. Čili ve dne využíváme zdroje přirozeného světla a v noci nebo v případě špatné viditelnosti používáme zdrojů umělého světla tak, aby se co nejvíce přiblížilo světlu dennímu. Jiným, zcela odlišným požadavkem, je například světlo tlumené, příjemných odstínů a barev, které navozuje příjemnou atmosféru. Záleží totiž na účelu použití. Člověk využívá světla z několika důvodů. Jsou to například – snadná orientace v prostoru, potřeba dobře osvětlené pracovní plochy, ať už v kuchyni nebo v kanceláři, navození intimity, vytvoření příjemného prostředí apod. K tomu, aby uspokojil svoji potřebu správného vidění, používá jednak hlavní osvětlení, které je v mnoha případech jediným zdrojem světla, ale také velmi často kombinuje toto hlavní osvětlení s přídavnými světelnými zdroji. Přídavné světelné zdroje můžeme chápat buď jako zdroj osvětlující cílovou pracovní plochu (např. bodová světla, stolní lampy), prostor (vestavěná bodová světla, nebo zářivky uvnitř nábytku) nebo jen náladová světla ( lampy s tlumeným světlem). Zdrojem všech těchto světel jsou různé druhy již zmiňovaných zářivek, dekorativních žárovek, halogenových nízkonapěťových žárovek a jiné. Barevnost světel a její sladění může být zajímavým prvkem především pro vyvolání určité atmosféry nebo nálady. Různé odstíny barev vyvolávají v podvědomí člověka charakteristické pocity. V jiném případě se barevnost světel dá využít jako vhodný designový prvek nábytku v podobě lineárního světla, jako je například prosvícení průsvitných a průhledných materiálů nebo jiných světelných efektů. Barevnost světla je jistě velmi užitečná, nicméně použití takového barevného světla je
5
v některých případech nevhodné nebo se nedoporučuje. Jedná se zejména o místa kde dochází ke stravování a přípravě pokrmů. Zde se může vyskytnout nechuť k jídlu vlivem jeho nepřirozeného zbarvení. Větší podíl soustředěného světla poutá pozornost, v případě překročení přípustného poměru světla rozptýleného a soustředěného dochází k fyzickému dráždění zraku, které při nadměrných hodnotách vede k oslnění. [1] Nesprávná volba typu a intensity osvětlení může tedy vážně ovlivňovat lidskou psychiku a často bývá příčinou zrakových onemocnění. Cílem této diplomové práce je přiblížit především problematiku osvětlení vnitřních prostor nábytku, jeho konstrukční řešení a smysl jeho použití, dále pak inovace nebo design nového typu osvětlení. Nábytková svítidla mají široké využití a dalo by se říct, že se mohou aplikovat téměř na kteroukoliv část nábytku počínaje policemi, dvířky, korpusem zásuvkami atd.
6
4
Bezpečnost osvětlení a elektroinstalací z hlediska platné
legislativy a norem. Světla se dělí podle účelu použití a podle toho v jakých podmínkách budou používána nebo umístěna. Ne každé světlo bude mít stejná bezpečnostní kritéria. Všechna světla však musí být bezpečná a to jak v zapnutém, tak i ve vypnutém stavu. Proto vlastnosti všech svítidel musí být v souladu s platnými normami a musí splňovat požadavky bezpečnosti. Jedná se především o ochranu před úrazem elektrickým proudem, která je dána správnou konstrukcí svítidla a to tak, aby jeho živé části nebyly přístupné, je-li svítidlo nainstalováno a připojeno jako pro normální používání, jakož i pro výměnu světelných zdrojů nebo vyměnitelných startérů. To platí i tehdy, když svítidla není možno otevřít manuálně. Ochrana před úrazem elektrickým proudem musí být zachována při všech způsobech montáže a polohách svítidla při jeho normálním používání. Přitom je třeba dodržet omezení uvedená v montážních instrukcích výrobce. To platí i pro přestavování stavitelných částí svítidla. Tyto živé části musí být řádným způsobem odizolovány. Za izolaci se nepovažuje papír, smalt, vrstva laku a podobných materiálů, protože nejsou dostatečně spolehlivé pro zajištění požadované ochrany před úrazem elektrickým proudem a ochrany proti zkratu. Kryty a jiné části poskytující ochranu před úrazem elektrickým proudem musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a musí být spolehlivě zajištěny proti uvolnění při normální manipulaci. Nedílnou součástí bezpečnosti osvětlení je odolnost proti vniknutí prachu, pevných cizích těles a vody. Jedná se zejména o prašná, špatně dostupná místa nebo naopak místa permanentně vystavena vlhkému nebo mokrému prostředí. V takovém případě musí být světla opatřena ochranou proti vnikání cizích těles v rozmezí IP 0 až IP 6, což znamená, že světlo je podle daného prostředí chráněno od 0 do 100 % proti vniknutí jakéhokoli prachu nebo cizího předmětu. Odolnost proti vodě a vlhkosti je rozdělena taktéž podle prostředí, ve kterém se svítidlo nachází a označuje se stejnou značkou. IP 1 až IP 6, což znamená, že světlo je chráněno od kapající vody po úplnou vodotěsnost. Záměrně je vypuštěno označení IP 0, jelikož by při ponoření světla bez jakékoli ochrany do vody došlo ke zkratu, což je nežádoucí. V případě používání běžných světel platí, že všechna svítidla musí být odolná proti působení vlhkosti, která se může vyskytnout při normálním používání.
7
Neméně důležitým hlediskem v oblasti bezpečnosti je odolnost proti teplu, ohni a plazivým proudům. Tato odolnost také z části souvisí s předešlými ochranami, díky nimž je například riziko vzplanutí minimalizováno. Vnější části z izolačního materiálu, které zajišťují ochranu před úrazem elektrickým proudem a části z izolačního materiálu, které drží vodiče, musí být odolné vůči tepelnému působení alespoň 125°C v části držící vodiče a 75°C u všech ostatních částí. Odolnost proti ohni je opět rozdělena na dvě části. Jednak na část z izolačního materiálu, které drží živé části, jež musí odolat působení plamene mířeného po dobu 10s na místo s nejvyšší teplotou. Izolace může hořet po odstranění plamene 30s a posléze musí samovolně uhasnout. Přitom nesmí zapálit žádnou další část ani hedvábný papír rozprostřený pod hořící izolací v důsledku odkapávání hořících kapek. Části z izolačního materiálu zajišťující ochranu před úrazem elektrickým proudem musí taktéž zhasnout nejdéle do 30s po oddálení zdroje ohně. Odolnost proti plazivým proudům řešíme tak, aby nedocházelo k poruše ani po odkapání padesáti kapek tekutiny. Tato situace by mohla nastat v případě umístění svítidla do vlhkého prostředí bez vodotěsné ochrany. Posledním kritériem bezpečnosti osvětlení je tepelná zátěž vlastního světelného zdroje. Zdroje světla se dělí na teplé (vyzařující nadměrnou tepelnou energii) a na zdroje studené (vyzařující zanedbatelnou nebo žádnou tepelnou energii). Toto kritérium je nutno brát v potaz hlavně u materiálů citlivých na teplo, kde by mohlo dojít k deformaci nebo dokonce ke vznícení. Doporučuje se použít odolnější materiál s nízkou tepelnou vodivostí nebo vyměnit zdroj teplého světla za světlo studené. [2]
Kritérium výběru vhodného materiálu musí vyhovovat požadavkům ekologie. Materiál nesmí být zdraví škodlivý v jakékoli fázi jeho používání včetně jeho pozdější likvidace, jako tomu je např. v případě azbestu. Tento materiál je vysoce karcinogenní. Používáním azbestu dochází k uvolňování mikroskopických křemičitých vláken, které se dostávají do lidského organismu. Jeho likvidace podléhá přísným předpisům a směrnicím.
8
5
Vliv nových materiálů, technologií a techniky na řešení
daného téma
V současnosti se na trhu objevuje široká škála nových materiálů a různé druhy světelných zdrojů, což má za následek vývoj nových typů svítidel. V této oblasti zaručeně vede plastická hmota a sklo, jež mohou být součástí jak svítidel, tak i nábytku popřípadě nábytkových doplňků. Z hlediska vývoje je to právě plast, který již nyní existuje v nepřeberném množství druhů a stále se vyvíjí nové a nové typy na již známých bázích. Novým materiálem
v oblasti
osvětlování
nábytku,
spíše
v dekoračním slova smyslu, je bezpochyby materiál známý pod názvem umělý kámen - Corian, ale i běžný kámen jako je mramor, onyx, alabastr apod.
5.1
Plasty Plasty
jsou
z nejpoužívanějších
v současnosti
materiálů.
Pro
své
jedním výjimečné
vlastnosti a téměř neomezené možnosti využití jsou žádané ve stále širším zpracovatelském okruhu. V našem případě tvoří podstatnou část skladby svítidel například jako kryty svítidel, prosvětlených polic nebo výplní dveří skříňového nábytku apod. Mohou mít různou strukturu povrchu, barvu, mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti. Jednou z nejdůležitějších vlastností by měla být nehořlavost, ale také nízká tříštivost, což by při nynějším tempu vývoje neměl být žádný problém. Plasty ve většině případů nahrazují sklo a to z důvodu lepší opracovatelnosti, houževnatosti a nižší hmotnosti. Také cena značně ovlivňuje výběr materiálu.
9
5.1.1
Druhy plastů využitelné v problematice osvětlovací
PMMA Akrylát patří mezi nejpoužívanější plasty téměř ve všech odvětvích průmyslu. Jeho předností je především nízká hmotnost, vysoká odolnost proti nárazu, možnost tepelného tváření a velmi dobrá světelná prostupnost. Materiál je standardně UV stabilizován a proto jeho další vlastností, pro kterou je tento materiál tak oblíben je odolnost proti drsným klimatickým podmínkám a poměrně dobrá chemická odolnost. Podle technologie výroby se dělí na dva druhy. Extrudované plexisklo se vyznačuje výbornou tolerancí v síle materiálu, možností vyrobit větší formáty a nižší cenou než litý druh. Výhodou litého plexiskla je především větší spektrum barev, lepší kvalita povrchu, snazší opracování díky menšímu vnitřnímu pnutí a možnost výroby v malých sériích. PMMA, jak se zkráceně označuje plexisklo, je dodáváno ve formě desek, strukturovaných desek, trubek, tyčí a komůrkových desek. Vlastnosti těchto dvou druhů plexiskla se liší jen nepatrně. Proto můžeme říct, že PMMA je v obou případech odolné proti rázu, velmi dobře propouštějí světlo, jsou odolné vůči klimatu, jednoduše se zpracovávají a mají nízkou hmotnost. Komůrkový polypropylen Barevná provedení, mimořádná lehkost, netečnost vůči vlhku a chemickým látkám - to je jen několik ze zajímavých vlastností těchto materiálů. Jedná se o desku s vnitřním žebrováním, které dává deskám tuhost a pevnost při extrémně nízké váze. Z desek lze snadno vyřezat nebo vyseknout jakýkoli tvar. Desky lze připevnit pomocí oboustranné lepící pásky, ale přitom jsou tak houževnaté, že je lze i nýtovat. Komůrkové neboli dutinkové PP mimo jiné slouží pro výrobu krabic, kancelářských složek či obalů. Vzhledem na hygienickou nezávadnost a odolnosti proti páře a teplotám od -20°C do +115°C je možno je použít v potravinářství. Hrany jsou přitom vytvořeny ohybem v naseknuté linii. Výrobek slouží nekonečně dlouho, aniž by došlo ke zlomení nebo protržení v ohybu, a přitom neztrácí svou funkčnost ani při dlouhodobém umístění ve vlhkém prostředí.
10
Polykarbonát Polykarbonát si pro své mimořádné vlastnosti získává čím dál větší oblibu téměř ve všech oborech lidské činnosti. Materiál je vysoce rázově houževnatý, prakticky nerozbitný s velmi dobrými optickými vlastnostmi a velmi příznivými požárními charakteristikami. Mechanické a fyzikální vlastnosti jsou stabilní v širokém teplotním rozmezí od -40°C do +120°C. Ve spojení s koextrudovanou vrstvou UV filtru se materiál vyznačuje vysokou odolností proti „stárnutí“ vlivem klimatických podmínek. Ochrana proti UV zajišťuje také zachování optických vlastností i při intenzivním UV záření a pomáhá zachovávat vysokou tuhost, únosnost a rázovou odolnost. Nezanedbatelnou výhodou polykarbonátu je i nízká hmotnost. Použití materiálu je v dnešní době velice široké - stavebnictví, hudební průmysl, interiérové doplňky, automobilový průmysl, strojírenský průmysl atd. Desky jsou ve formě komůrkových nebo plných desek. V této formě se využívá především rázové pevnosti a výborné optické vlastnosti v průmyslu - např.bezpečnostní kryty a průhledy, ve stavebnictví - protihlukové stěny, prosvětlení, v reklamě prosvětlení proti vandalům apod. [11]
Obr.1 Složení vrstev v příčném řezu plastu Corian Je materiál vyrobený z přírodních minerálů (bauxitu) a polymetyl-metakrylátové pryskyřice. Corian je pevná, homogenní hmota, odolná a trvanlivá, s rovnoměrně rozloženou barvou a texturou v celém průřezu. Má velmi dobré mechanické vlastnosti (tvrdost, houževnatost, otěruvzdornost). Je také velmi odolný proti mechanickému poškození, extrémním teplotám a chemikáliím. Nelze jej štípat, není tříštivý ani křehký. Snadno se udržuje čistý a jeho vzhled je pěkný po celou dobu životnosti. Škrábance a
11
drobné vrypy je možné odstranit prostým přebroušením a přeleštěním, aniž by utrpěl vzhled a celistvost barevné plochy. Corian, neboli umělý kámen je opracovatelný stejnými způsoby jako dřevo. Lze jej řezat, frézovat, brousit, lepit atd. Je možné jej snadno kombinovat s dalšími materiály (např. s korozivzdornou ocelí či dřevem). Díky své snadné opracovatelnosti nabízí architektům a designérům netušené možnosti atypicky jej tvarovat. Ohýbá se a tvaruje ve formách při teplotách 150 až 180°C. [7]
Obr. 2 Corianová svítidla 5.1.2
Úprava plastů Plasty jsou materiálem neomezených možností. Jejich technologie zpracování
umožňuje poskytnout plastu jakoukoli barvu i tvar. Dělíme je buď na čiré nebo barevné a to jak průsvitné, tak případně průhledné. Prosvícení materiálu v různých rovinách, jako jsou plochy nebo hrany, mohou v kombinaci s dalším materiálem vytvořit zajímavý barevný detail.
12
V případě požadavku rovnoměrně rozptýleného světla, například u velkých podsvícených tabulí, kde je zapotřebí víc než jeden zdroj světla, je možno využít několika variant a to použitím : •
pískovaného povrchu plastu,
•
difúzní fólie,
•
nástřiku,
•
leptání,
•
mléčně zbarveného materiálu.
Z jednoho druhu plastu se potom může snadno vytvořit kompozit nebo se jednotlivé vrstvy skládají úmyslně vzdáleny několik centimetrů od sebe, což ještě více umocní efekt rovnoměrného rozptýlení světla po celé ploše.
5.2
Sklo Sklo se v posledních letech stalo v nábytkářství doménou špičkového designu.
Mezi plasty a sklem je několik shodných rysů a to jak v úpravě povrchu, tak v barevnosti a zejména použitelnosti obou materiálů. K úpravě povrchu se používá podobných nebo dokonce stejných metod jako u plastů, viz výše. Podstata tohoto materiálu je však na zcela jiné bázi. Sklo vyráběli již staří Egypťané a dodnes je jedním z nejpoužívanějších materiálů. Jeho hlavní výrobní složkou je písek. Tavením a přidáváním různých dalších oxidů v přesném poměru ovlivňujeme jeho mechanicko fyzikální a chemické vlastnosti. Sklo je vodovzdorné, snadno se čistí, nekoroduje vlivem působení chemikálií, je pevné, ale křehké, má malou houževnatost, pružnost a v mnoha případech je těžší než plast. [9] Ploché sklo se dnes vyrábí strojním tažením, litím, válcováním a plavením. Z hlediska bezpečnosti dělíme sklo na několik dalších druhů. Je to vrstvené sklo, které zamezuje rozpadnutí šavlovitých střepin a tvrzené bezpečnostní sklo získané zahříváním zrcadlového skla nad teplotu měknutí a rychlým ochlazením. Vyvolané vnitřní pnutí vytvoří při náraze drobné tupohranné úlomky, které nezpůsobují vážná zranění. [8]
13
Jednou z jeho kladných vlastností je tepelná odolnost, která je vítána převážně u světelných zdrojů se sálavým teplem jako jsou například halogenové výbojky apod. Také cena odpovídá úměrně požadavkům skla. 5.2.1
Úprava skla Úprava skla resp. jeho povrchu a barevnosti je velice podobná jako u plastů.
Sklu můžeme přiřknout jakoukoliv barvu stejně jako v případě plastických hmot s tím rozdílem, že k jeho dosáhnutí používáme jinou technologii a jiných surovin, jako jsou např. různé druhy oxidů. Rovněž je můžeme různě tvarovat, ovšem za podstatně vyšších teplot než u běžných termoplastických hmot. Metody úpravy povrchu jsou u obou metod stejné. Jedná se o již výše uvedené pískování, lepení různých druhů fólií, nástřiky, leptání, apod. [9]
5.3
Kámen Kámen jako je např. onyx, mramor, alabastr atd. se v nábytkářství využíval
odedávna v podobě stolových desek, podstavců nebo celých kusů nábytku. Kvůli jeho vysoké ceně je stále jakýmsi symbolem luxusu. Přírodní kámen se vyznačuje originální kresbou a barevností.. Vlastnosti kamene jsou však v určitých ohledech značně nedostatečné. Především jde o jeho nadměrnou hmotnost a křehkost, ale i sníženou chemickou odolnost. Naproti tomu jsou některé druhy minerálů odolné vůči tlaku, otěru, teplu apod. Pro účely osvětlování jsou vhodné pouze průsvitné druhy minerálů, které se dále upravují ručně nebo strojně k dokonalejšímu vzhledu. 5.3.1
Úprava kamene Nová technologie řezání kamene již dovoluje jeho zpracování na velké formáty
s tloušťkou jen několika milimetrů. Jeho povrch se upravuje leštěním a broušením minerálními brusnými pastami, čímž dochází ještě k většímu zvýraznění jeho jedinečného vzhledu.
14
Obr 3. Prosvětlený a neprosvětlený onyx
5.4
Světelné zdroje Důležitým prvkem k dosažení zrakové pohody v bytě a jeho zázemí je správně
navržený systém umělého osvětlení v jednotlivých místnostech. To je však většinou řešeno nám dobře známým způsobem a to centrálním světelným zdrojem uprostřed místnosti. Často je však vhodnější umístit těchto zdrojů v místnosti více hned z několika prostých důvodů, jako jsou například tyto : •
centrální osvětlení je nedostačující, vrhá nežádoucí stíny a tím negativně
působí i na náladu člověka. Hodí se spíše pro rychlou orientaci, •
při práci nebo čtení potřebuje člověk osvětlení s větší intenzitou, kterou
mu centrální osvětlení zřídkakdy poskytuje. Proto je zvláště v obývacích pokojích kladen důraz na pohodu a decentní intimitu, kterou docílíme nasvícením některých zajímavých bytových doplňků. Taktéž při sledování televize je vhodné pro snížení kontrastu používat utlumený zdroj světla v oblasti za nebo po stranách televizní obrazovky. Důležité při tom je, aby navržené umělé osvětlení plnilo požadavky na zrakovou pohodu a zrakový výkon. K osvětlení interiérů se používá několik základních světelných zdrojů. Patří sem klasická žárovka, halogenová žárovka, lineární zářivka, kompaktní zářivka a LED dioda.
15
5.4.1
Klasická žárovka
Obr. 4 Příklady klasických žárovek
Je založena na vyzařování světla velmi horkými tělesy - v tomto případě rozžhaveným wolframovým vláknem. Jde o velmi nehospodárný zdroj světla - na světlo se přemění jenom 6-10 % spotřebované elektřiny, zbytek představuje ztrátové teplo. Životnost je zpravidla krátká, u standardních typů 1000 hodin, tj. asi jeden rok provozu. 5.4.2
Halogenová žárovka
Obr. 5 Příklady halogenových žárovek
Pracuje na stejném principu jako klasická žárovka. V baňce ze skla jsou přítomny sloučeniny halových prvků. Wolfram vypařený z vlákna, který u klasické žárovky způsobuje černání baňky, se v halogenové žárovce slučuje s halogeny na průhlednou sloučeninu. Má zpravidla o něco lepší parametry než klasická žárovka. Vyrábí se v trubkovém provedení nebo jako speciální a miniaturní typy, ne o mnoho větší než hrášek, často uložené v malém reflektorku. Zajímavostí u těchto halogenových žárovek je, že se jich nikdy nesmíme dotýkat holou rukou. Pokud se tak stane, musí se žárovka omýt před zapnutím čistým lihem. Látky z potu dokážou rozleptat povrch žárovky během několika hodin od zapnutí.
16
5.4.3
Lineární zářivka
Obr. 6 Lineární (trubicová) zářivka
Zářivka je nízkotlaká rtuťová výbojka, v níž se původně ultrafialové záření transformuje v záření viditelné. Jde o velmi účinný zdroj - zářivky jsou čtyřikrát až pětkrát energeticky účinnější, než je klasická žárovka při stejné hladině osvětlení. Oproti klasické žárovce uspoří zářivka až 80 % elektřiny. Lineární zářivky se vyrábějí v řadě s průměrem 26 mm a příkony 18, 36 a 58 W, nevadí jim časté zapínání. Díky vysoké frekvenci napájecího proudu se neprojevuje poblikávání charakteristické pro starší typy s indukčním předřadníkem. Životnost kompaktních zářivek se pohybuje v širokém rozpětí - u značkových výrobků dosahuje 6 - 15 tisíc hodin, tj. přibližně 6-15 let provozu při třech hodinách svícení denně. 5.4.4
Kompaktní zářivka
Obr. 7 Příklady kompaktních zářivek
Zářivka a elektronický předřadník jsou spojeny v jeden celek. Používá se úplně stejně jako klasická žárovka - jde zašroubovat do klasického závitu E27 nebo závitu E14 (tzv. miňonky). Kompaktní zářivka je také asi čtyřikrát až pětkrát účinnější než klasická žárovka - uspoří až 80 % energie při stejné hladině osvětlení. Elektronický 17
předřadník, dnes již běžná součást zářivky, odstranil problém snížení životnosti v závislosti na častém zapínání. Životnost kompaktních zářivek se pohybuje v širokém rozpětí - u značkových výrobků 6-15 tisíc hodin.To je přibližně 6-15 let provozu při třech hodinách svícení denně (tedy životnost šestkrát až patnáctkrát delší než u běžné žárovky). U úsporné zářivky musíme počítat s trochu většími rozměry svítící části, což u většiny svítidel není zásadní problém. Musí se však dbát, aby příliš nepřesahovala okraj svítidla, a nedocházelo tak k oslnění. [10] 5.4.5
LED dioda
Obr. 8 LED diody (LED diodový pásek)
Luminiscenční dioda se používá již déle než dvacet let. Z počátku byla využívána v elektronice k indikaci provozních stavů. Jako výkonnější světelný zdroj se používá teprve v posledních asi pěti letech. Přesto existují dosud značné rezervy. Možnosti dalšího použití LED jsou obrovské. Podobně jako u kompaktních zářivek pro úspornou náhradu klasických žárovek byly vyvinuty celé řady tzv. LED-žárovek, tj. prvků s paticí žárovky, které mají za úkol tuto žárovku nahradit. I přes zatím vyšší cenu je ekonomického efektu dosaženo omezením následné údržby a výměny žárovek. Budoucnost použití LED je však pravděpodobně v zařízeních s trvale zabudovanými světelnými zdroji bez možnosti výměny. Život je u barevné LED 100 000 hodin, bílá LED obvykle dosahuje života 50 000 hodin, přičemž v průběhu této doby intenzita světla poněkud klesá Provozní teplota je relativně nízká. Vyzařované teplo je tedy v podstatě nulové. To je výhoda při osvětlování předmětů citlivých na teplo nebo teplem rychleji degradujících, jako jsou například potraviny. UV záření není vyzařováno barevnými ani bílými diodami LED, protože světlo je vyzařováno v úzkém intervalu vlnových délek. Výjimkou jsou ultrafialové LED, kde je toto záření naopak žádoucí. Napájecí napětí je 18
vždy bezpečné, světelný zdroj sám o sobě tedy v podstatě nevyžaduje vážnější ochranu před nebezpečným napětím. Barva světla je při použití více typů LED nastavitelná a je nezávislá na teplotě. [7] 5.4.6
RGB zdroje světla
Obr. 9 RGB zdroj světla zářivkového typu Aktivní světlo, jak se tomuto zdroji říká, je prezentováno sekvencemi, v nichž jsou definovány rychlosti změn barev, počty opakování a samotné barvy. Scény mohou být nastaveny jako statické (pouze určitá barva), nebo obsahují již zmíněné sekvence. Každý vnímá barvy individuálně, rovněž oblíbenost barevných odstínů je různá. Proto lze v rámci barevné sekvence nastavit barvy, kterými sekvence prochází, nebo ve kterých po určitou dobu setrvává. Co se týče využití světelných zdrojů, jedná se o lineární zářivky a zdroje LED. Je dokonce možné nainstalovat u zářivkových svítidel jakýkoliv stmívatelný předřadník. Za stěnou, která má v každém okamžiku jinou barvu, a to bez jakkoliv patrných přechodů, se skrývají obyčejné barevné zářivky nebo LED diody, které se skládají z trojice barev R, G, B, tedy červené, zelené a modré, v optimální vzdálenosti vzhledem k ploše svítidla (v současné době lze objednat „stěnu“ o velikosti až 3 100 × 1 550 mm) a v optimální vzdálenosti od povrchu propouštějícího světlo. Plocha, která propouští světlo, je vyrobena ze speciální difúzní fólie, jež vylučuje možnost vnímat jednotlivé světelné zdroje. Výsledkem je skutečně jednolitá barevná plocha. Postupným stmíváním je možné vytvořit ještě další různé barevné odstíny. Tato funkce bude mít pravděpodobně v budoucnu pevné místo ve světelné technice a zúročí se v moderních trendech osvětlování obchodních ploch, recepcí, ale i soukromých prostorů či kanceláří. Lze si představit i úspěšnou aplikaci v odpočinkových místnostech dispečerských pracovišť, kde je vykonávána zrakově i psychicky velmi náročná práce, a proto je rychlá regenerace na prvním místě. [7]
19
Obr. 10 Použití RGB osvětlení v místnosti ¨ Všechny zmíněné světelné zdroje jsou použity více či méně v oblasti osvětlování nábytku. Jejich výběr závisí na druhu použití a tedy i na vlastních technických parametrech, jako je např. jejich výkon, svítivost, životnost apod. Tab.1 Srovnání parametrů světelných zdrojů příkon (W)
světelný tok (lm)
provozní teplota
životnost (h)
klasická žárovka
40
430
vysoká
1000
35
650
vysoká
3000
36
2600
nízká
18000
42
3200
nízká
8000
1
16
nízká
50000
halogenová žárovka lineární zářivka kompaktní zářivka LED dioda
20
6
Popis jednotlivých fází tvůrčího procesu designéra Základem pro navržení vhodného, použitelného a bezpečného svítidla je
především správně určit účel osvětlení. Existuje určitá závislost mezi potřebou množství světla v různých místnostech, rozmístěním, ale i vlastním charakterem světla. Dále je pak důležité vhodně určit druh světelného zdroje a to v závislosti jak na rozměrových, tak teplotních parametrech, které úzce souvisí s konstrukcí daného nábytku. V mnoha případech se setkávám se svítidly s externími předřadníky, svorkovnicemi a napájecími kabely, které je třeba někudy vést a uložit. Vývoj osvětlení se pak dělí podle tří základních kritérií, které zahrnují další požadavky. Použití osvětlení v jednotlivých pokojích: •
kuchyně,
•
obývací pokoje,
•
koupelny,
•
ložnice,
•
atd.
Charakter osvětlení: •
barva světla,
•
intenzita,
•
odraz a oslnění,
•
umístění světla.
Konstrukce nábytku:
6.1
•
umístění kabelů,
•
umístění předřadníků.
Použití osvětlení v jednotlivých pokojích Osvětlení v bytech má tři základní funkce.Orientační, dekorační a pracovní. Z hlediska náplně diplomové práce je řešeno jak dekorační osvětlení v podobě
prosvětlených dvířek, světelných ramp a úchytek, tak pracovní osvětlení, kam patří 21
osvětlovací rampy, bodová světla, vnitřní funkční osvětlení atd. Každý druh nábytku má následně své předpoklady a kritéria pro správné použití osvětlení viz kapitola 6.2 Charakter osvětlení. 6.1.1
Kuchyň Kuchyň je především pracovnou. Je zde vykonávána řada zrakově náročných
operací. Velmi důležité je osvětlení pracovní plochy kuchyňské linky, protože zde též může docházet k četným úrazům.
Obr. 11 Příklad osvětlení kuchyně
Kuchyň musí nejen dosahovat odpovídající úrovně osvětlenosti (pracovní plocha linky 300 lx i více), ale i kvalitní podání barev, důslednou zábranu oslnění a vhodné směrování světla. Barevnost světel by se měla vyvarovat používání nepřirozených barevných odstínů z důvodů nepříznivého ovlivnění vnímání barev pokrmů. Snahou je dosáhnout co nepřirozenější barvy a hladiny světla. Celkové osvětlení prostoru by mělo dosahovat úrovně 200 až 300 lx. Pro osvětlení pracovní plochy linky se používají svítidla zabudovaná přímo do dolní části linky, jako jsou lineární zářivky obr.6, ale také LED diodové pásky obr.8 nebo bodová světla nejčastěji s halogenovou žárovkou obr.5 V některých případech
22
bývají bodová světla uložena v římsách, případně ve vnitřním prostoru skříněk, zásuvek apod. 6.1.2
Obývací pokoj Požadavkem obývacího pokoje je převážně navození příjemné atmosféry
k posezení a konverzaci. Obývací pokoje jsou ve většině případů i pracovnou, a proto by hladina osvětlení pracovní plochy měla dosahovat hodnot od 200 do 500 lx, podle náročnosti práce. Příjemnou atmosféru naopak vytvoří světelný zdroj teple bílého odstínu s nižší světelnou intenzitou, což jsou například kompaktní zářivky obr.7, halogenové světelné zdroje, ale i LED diodové zdroje apod.
Obr.12 Příklad osvětlení obývacího pokoje
Samostatnou kapitolou je sledování televize. Mezi Jasnou obrazovkou televize a tmavým okolím vzniká značný kontrastní rozdíl. Pro odstranění přílišného kontrastu je možné použít jakékoli svítidlo, nerušící sledování televize a zároveň navozující pohodu. Buď jsou použita světla integrovaná do některého z okolního nábytku (prosvětlené skříňky, světelné rampy, úchytky apod.) nebo je nahradí jakékoli stolové nebo nástěnné svítidlo. Vždy se však musí brát ohled na umístění světla tak, aby se neodráželo ve skle obrazovky a neoslňovalo uživatele.
23
Pro navození příjemné decentní atmosféry, která je také jednou z neodmyslitelných funkcí obývacích pokojů, je vhodné aplikovat např. bodové osvětlení vyzdvihující hodnotu vystavovaných exponátů na stěnách, policích, nebo podsvícením různých částí nábytku, jak již bylo zmíněno výše. 6.1.3
Ložnice Ložnice patří také do typu pokojů, kde se musí dbát na osvětlení raději nižší
intenzity s příjemným barevným tónem, které napomáhá vytvářet příjemnou až, v určitém slova smyslu, vzrušující atmosféru. Z tohoto hlediska je patrné použití kompaktních zářivek s teple bílou barvou, LED diod nebo halogenových žárovek atd. Hladina osvětlení by měla dosahovat hodnoty 75 až 100 lx, která postačí k základní orientaci. Docílení intimní atmosféry je pak možno dosáhnout použitím stávajících světelných zdrojů a jejich rozdělením zapojení na několik vypínačů, ovládáním pomocí stmívače (u zářivek s odděleným předřadníkem) - v tomto případě lze množství světla plynule měnit. Osvětlení by mělo poskytovat převážně měkké, rozptýlené světlo. Svítidla pro čtení nesmí, pokud je ložnice společná, rušit partnera a mělo by být dobře směrovatelné. Zdroj světla je možné integrovat do nábytkového prvku nebo použít jako stojanovou popřípadě stolovou lampu.
Obr.13 Příklad osvětlení ložnice
24
Osvětlení toaletního stolku a zrcadla je realizována několika nastavitelnými reflektory, osvětlujícími odkládací plochu stolku, a lineární zářivkou po stranách zrcadla a nad ním. Hladina osvětlení by se zde měla pohybovat jako při běžné pracovní činnosti v rozmezí 200 až 500 lx. 6.1.4
Příslušenství bytu Koupelna podléhá, díky své manipulaci s vodou, nejvíce bezpečnostním
kritériím. Jedná se hlavně o opatření proti úrazům elektrickým proudem. Koupelnu je vybavena opět klasickými světelnými zdroji, viz kapitola 5.4 Světelné zdroje, skrytými buď v nábytku nebo v podobě osvětlovacích ramp, kompaktních popřípadě trubicových zářivek apod. Ve všech případech se musí dodržet bezpečnostní předpisy a používat svítidla s ochrannými kryty proti vnikání cizích předmětů, zejména vody viz kapitola 4. Bezpečnost osvětlení a elektroinstalací z hlediska platné legislativy a norem Z dostupných zdrojů se hodnota osvětlení ložnice pohybuje od 75 do 100 lx, přičemž pro koupelnové zrcadlo a odkládací plochu pod ním se vztahují stejná kritéria osvětlení jako u toaletních stolků, jak bylo uvedeno v předcházející kapitole 6.1.3 ložnice.
Obr.14 Příklad osvětlení koupelny 25
6.2
Charakter osvětlení Za nejdůležitější část pro řešení nových typů nábytkových svítidel lze pokládat
určení správného množství světla, účelu jeho použití, bezpečnostních podmínek apod. Světlo zároveň podléhá úpravám podle svých vlastních požadavků např. ostré, tlumené, teplé, studené nebo je možné plynule snižovat intenzitu nebo měnit jeho barvu pomocí RGB systému či výměnných krytů. V závislosti na požadované volbě světla závisí řešení
kvalitního osvětlení na jeho základních vlastnostech jako je barva světla,
intenzita, odraz a oslnění apod. 6.2.1
Barva světla Barva světla by měla vyvolávat požadovanou náladu, která danou místnost
reprezentuje. Pokud se vychází z potřeby navodit čistě pracovní atmosféru, jsou vhodné světlé barevné odstíny. Naopak klidná a pohodová nálada je podmíněna teplými barvami laděnými do odstínu červené. Nejsou však výjimkou ani odstíny modré a zelené, které vyvolávají klidnou a střízlivou atmosféru. Působení barev na psychiku člověka popisuje tabulka 2. Jednotlivé světelné zdroje vydávají různé barevné odstíny světla. Například světlo, jaké vydává zářivka nebo tlumená halogenová svítidla, je velmi jasné a má velký podíl modré a zelené barvy. Tyto světelné zdroje jsou použitelné např. pro nasvícení pracovní plochy, kde je potřeba kvalitního a jasného osvětlení, připomínajícího přirozené světlo. V jiném případě, jako je tomu u kompaktních zářivek nebo LED diodových světelných zdrojů, je možné se setkat jak s variantou studeného světla resp. světla s odstínem modré a zelené barvy, tak i teplého světla s odstínem žluté až červené barvy. Teplé světlo je potom použitelné v místnostech určených k odpočinku, konverzaci, případně ke sledování televize, tedy všude tam, kde není potřeba příliš mnoho kvalitního osvětlení. Další možností, jak se dá ovlivnit odstín nebo dokonce barva světla je aplikovat na použité světlo barevný kryt. Přes vhodně zbarvený kryt svítidla pak vyzařuje příjemné světlo i chladný světelný zdroj a v kombinaci se stmívacím zařízením dosahuje dobrých světelných efektů.
26
Tab.2 Vliv barvy na lidskou psychiku [3]
V neposlední řadě existuje barevný zdroj světla s libovolně nastavitelnou barvou. Jedná se o RGB svítidla. RGB svítidla jsou využitelná teoreticky v kterékoliv místnosti. Otázkou je, zda-li jsou z ekonomického hlediska a využitelnosti použitelné v místnostech, kde by jich za normálních okolností nebylo potřeba. Z pravidla jejich využitelnost spadá do místností, jako jsou obývací pokoje nebo pokoje podobného rázu.
27
6.2.2
Intenzita osvětlení Kromě barvy světla je důležitá také jeho intenzita. Osvětlení podléhá stylu
osvětlovaného prostředí, zejména pak nábytku a hlavně účelu osvětlení. Příliš zářící světla umístěná na nedostatečně osvětleném pozadí a oslňující svítidla s nezastíněnými světelnými zdroji spíše rozrušují, než uklidňují. Jsou stejně nevhodná jako jediné centrálně umístěné svítidlo v místnosti, jehož světlo působí monotónně a zároveň odhaluje každou nerovnost vrháním nepřirozených stínů. Vše zcela jistě závisí jednak na rozmístění, ale i na určení správné hladiny osvětlení. Hladina osvětlení je závislá, jak již bylo několikrát zmíněno v minulých kapitolách, na účelu použití osvětlovaného nábytku případně místnosti. Snaha zvolení ideální hodnoty intenzity osvětlení nabízí možnosti jako jsou útlumová světla, rozdělení světel a zapojení do více vypínačů, použití zdrojů se slabším výkonem apod. Kombinace předešlých možností vytváří libovolnou intenzitu nejen integrovaného osvětlení v nábytku, ale i celé místnosti. S intenzitou světla také úzce souvisí volba barvy osvětlovaného povrchu a barva okolí respektive to, zda je pokoj tmavý či světlý. To znamená, že je nutno předvídat jak jednotlivé barevné povrchy odráží světlo, ale také je-li světlo přímé nebo nepřímé apod.
Tab. 3 Odrazivost materiálu
28
6.2.3
Odraz a oslnění Odraz může být nepříjemným projevem nevhodného osvětlení. Je závislý na
povrchu odrazné plochy, viz tab. č. 2 Odrazivost materiálů, a úhlu dopadu a odrazu světelného svazku. Z toho vyplývá, že odrazy mohou být odstraněny buď změnou úhlu plochy vůči světelnému svazku, nebo změnou charakteru plochy. Odrazy mohou v lepším případě pouze snižovat pozornost, při dlouhodobějších expozicích jsou dokonce příčinou časté únavy. Oslnění vzniká vniknutím intenzivního světelného vjemu do oka. Nepříjemný projev oslnění zaniká použitím vhodných stínítek a krytů. Jestliže nelze oslnění nijak zabránit, je řešením problému útlum svítivosti nebo výměna zdroje světla. [6]
6.3
Konstrukce nábytku Konstrukcí je především konstrukční řešení nábytku, jako je zakrytí
nežádoucích, avšak potřebných součástí pro správný chod osvětlujících doplňků. Konstrukce nábytku nesmí ovšem nijak snížit nebo omezit bezpečnost uživatelů a v souladu s tím platnou
legislativu a normy viz kapitola 4 Bezpečnost osvětlení
a elektroinstalací z hlediska platné legislativy a norem. 6.3.1
Umístění kabelů Vzhledem bezpečnosti proti vznícení a úrazu elektrickým proudem je nezbytné
používat zásadně jen izolované kabely. Izolované musí být i materiály sloužící na výrobu svítidel resp. jejich součástí. Řádně izolované kabely jsou vedeny v drážkách nebo vyvrtaných otvorech jak je patrné z obr.15, 16 a 17. Vzniklé drážky jsou zaslepeny izolovanými lištami. Otázkou je míra tolerance viditelnosti lišt, resp. umístění drážek a zvolený materiál krycí lišty. Důležitým požadavkem je neomezit pevnostní vlastnosti nábytku a zároveň umístit lišty co možná nejnenápadněji pokud nejsou vhodné jako designový detail. Následné protažení kabelů do zadní nebo horní části nábytku směrem k elektrickému zdroji umožňuje připojení světla ke svorkovnici nebo přímo do zásuvky.
29
Příklady vedení kabelů
Obr. 15 Vedení kabelu v podélném směru plochy
Obr. 16 Vedení kabelu v příčném směru plochy
30
Obr. 17 Vedení kabelu v podélném směru plochy s krycí lištou
6.3.2
Umístění elektronických předřadníků a transformátorů Předřadníky jsou závislé na použitém druhu světelného zdroje. Jsou-li
integrované, jako je tomu u kompaktních zářivek, problém s umístěním světla podléhá pouze řešení uložení svítidla. V opačném případě, např. u některých trubicových zářivek, je zapotřebí externí elektronický předřadník. Obecně platí, že čím více je zapojeno zdrojů k jednomu elektronickému předřadníku, tím se zvětší i jeho fyzické rozměry. Stejný problém nastává i v případě, kdy potřebuji delší distanci mezi svítidlem a předřadníkem. Délka kabelu mezi světelným zdrojem a předřadníkem je omezena parametry předřadníku a i zde následně narůstají jeho rozměry. Transformátory mají velmi podobná kriteria jako elektronické předřadníky. Jsou také závislé na délce kabelu mezi světelným zdrojem a transformátorem a také se liší podle počtu zapojitelných svítidel. Místo pro uložení předřadníků a transformátorů musí být dostatečně větratelné, protože při jejich provozu vzniká teplo. Okolní vzduch odvádí teplo z jejich povrchu a tím je ochlazuje.
31
Příklady zapojení
Obr.18 Zapojení svítidla přímo do zásuvky (zářivkové svítidlo)
Obr.19 Zapojení svítidla přes elektronický předřadník ke svorkovnici (zářivkové nebo LED diodové svítidlo)
Obr.20 Zapojení svítidla do předřadníků s trojitým terminálem (LED diodové svítidlo)
32
7
Aplikace získaných poznatků na konkrétním návrhu
osvětlení ve variantách Pro názornou ukázku jsem si vybral dva případy návrhu osvětlení, na kterých popíši své poznatky, resp. jejich aplikace a odůvodní jejich použití. Účelem je, poukázat na rozdíly potřeby osvětlení ve dvou odlišných situacích. V první variantě se budu věnovat osvětlení obývacího pokoje a v druhé popíši závislosti osvětlení kuchyňské linky. Znovu uvedu a vysvětlím kritéria osvětlení pro každou z variant.
7.1
Obývací pokoj Obývací pokoj je místo určené k odpočinku, konverzaci či sledování televize. Je
to prostor reprezentující životní styl. Obývací pokoj je bytový prostor v němž lidé tráví společný čas s rodinou, ale i s přáteli a hosty. Proto bylo mou snahou, aby návrh modelového příkladu budil dojem funkčnosti klidu a harmonie. V prvním návrhu jsem řešil osvětlení stěny obývacího pokoje, vybavené jak vnějším dekoračním osvětlením v podobě světelných úchytek, tak i osvětlením vnitřního prostoru skříněk. Pro názorné vysvětlení problematiky jsem v předloženém návrhu použil dvířka skříněk ve dvou odlišných provedeních. V prvním případě tvoří dvířka skříněk neprůsvitný materiál pro zvýraznění vnějšího osvětlení úchytek viz obr. 25. Zde se vnitřní osvětlení sepne až po otevření dvířek požadované skříňky. Světlo tak plní pouze činnost funkčního osvětlení. V druhém případě jsem dvířka skříněk zhotovil z průsvitného materiálu jako je např. povrchově upravené sklo nebo plast viz kapitola 5 Vliv nových materiálů, technologií a techniky na řešení daného téma. Použitím průsvitných materiálů jsem docílil stavu, kdy se z vnitřního funkčního osvětlení stane zároveň estetický prvek viz obr. 23. Osvětleného stavu skříňky lze dosáhnout sepnutím externího spínače, kdy světla svítí nepřetržitě stejnou intenzitou nebo pomocí interního spínače, který otevřením dvířek další světelné zdroje a tím současně zvýší
rozsvítí
intenzitu vnitřního
osvětlení. Stejně jako ve variantě s neprůsvitnými dvířky jsem i zde využil světelné úchytky, které v obou případech plní převážně dekorační funkci.
33
Jak jsem již uvedl v kapitole o charakteru osvětlení, je důležité aplikovat do zmiňovaných návrhů poznatky z oblasti barvy světla, intenzity osvětlení, odrazu a oslnění, umístění světla apod. 7.1.1
Barva světla Barvu světla svítících úchytek jsem záměrně zvolil neutrálně bílou s minimálním
barevným odstínem z toho důvodu, že okolní světlo je tvořeno dalšími světelnými zdroji, které jsou již podbarveny. Úchytky jsou tak snadno aplikovatelné v kterémkoliv barevném prostředí a je možné určit požadovanou barvu světla výměnou nebarevného krytu za barevný. Není-li možné vyměnit kryt světla, připadá v úvahu změna barvy světelného zdroje, což ale značně snižuje počet variant možných zdrojů.
Obr. 21 Příklad barevných variant úchytek
Barvu osvětlení vnitřního prostoru skříňky jsem zvolil světlého odstínu. Umístění svítidel v nábytku napomáhá převážně ke snazší orientaci při hledání uschovaných předmětů. Někdy je vhodné použít funkční osvětlení v kombinaci s průsvitným materiálem, jehož vedlejším produktem je mimo jiné zajímavé prosvícení dvířek a čel nábytku, které díky barevnosti materiálu určují barevnost vnějšího světla. Požadovaného barevného efektu lze dosáhnout volbou barvy upraveného skla nebo plastu ve výplni dvířek viz obr. 22.
Obr. 22 Příklady světelných efektů barevných variant dvířek
34
7.1.2
Intenzita osvětlení Intenzitu světla úchytky jsem zvolil tak, aby byl její světelný efekt jasně
viditelný i v případě osvětlení všemi světelnými zdroji v dané místnosti. Účel rámové svítící úchytky je převážně obohatit nábytek o nový design, který vytvoří za daných okolností intimní atmosféru. V rámové konstrukci úchytky pak proužek světla informuje o tom, kde a kterým směrem může uživatel skříňku otevřít. Rám zároveň slouží k pohodlnému vedení kabelů, které se při použití průsvitného materiálu dvířek nemohou vést jinak. Co se intenzity osvětlení týče, ve vnitřním prostoru nábytku resp. prostoru skříňky, záleží na požadavku intenzity osvětlení v uzavřeném či otevřeném stavu. V uzavřeném stavu postačuje stejné množství intenzity osvětlení jako u náladových svítidel, které nemají za úkol osvětlovat pracovní plochu, ale jen podbarvit atmosféru prostředí. Naopak v případě otevření skříňky je z důvodu snazší orientace v jejím vnitřním prostoru při hledání a ukládání předmětů potřeba zvýšit hladinu osvětlení viz obr. 24 a 26.
Obr. 23 Modelové schéma obývacího pokoje s průhlednými uzavřenými dvířky
35
Obr.24 Modelové schéma obývacího pokoje s průsvitnými otevřenými dvířky. 7.1.3
Odraz a oslnění Odraz a oslnění jsem eliminoval volbou materiálu svítidla, ale i okolních
materiálů viz tab.3. Odrazivost také úzce souvisí s intenzitu osvětlení a umístěním světelných zdrojů. V případě předloženého návrhu stěny obývacího pokoje jsem použil nižší intenzitu osvětlení s velkým rozptylem světla, což umožňuje použít za určitých okolností i materiál s vysokým leskem v kombinaci se sklem. Zároveň je vhodné umístit místa k sezení mimo eventuelní odrazovou zónu osvětlených kusů nábytku. Rovněž zde hraje velkou roli centrální osvětlení místnosti, které může situaci podstatně ovlivnit. 7.1.4
Umístění světla Na správném umístění světla závisí pohodlné a bezpečné používání nábytku.
Světlo jsem umístil tak, aby jeho zdroj nijak neomezoval funkčnost nábytku a aby napomáhal k jeho plnohodnotnějšímu využití. Světla jsem připevnil v prostoru skříňky do půdy a zad, což zajistí nasvícení požadované plochy. Umístěním světla do větší vzdálenosti od dvířek, které zde slouží jako difuzor, je dosaženo lepšího lomu světla a jeho rovnoměrnějšího rozptylu v celém průřezu průsvitného materiálu viz kapitola 5.1.2
36
Úprava plastů. Stavu úplného rozptýlení vnitřního světla v ploše dvířek nelze v daném případě docílit, protože jsem za materiál dvířek záměrně zvolil lehce mléčně tónované sklo, bez jakékoli další úpravy. Vzniklé prosvítající proužky světla skrze dvířka považuji za jedno z možných designových řešení. 7.1.5
Umístění elektronických předřadníků a transformátorů V řešeném návrhu jsem použil pro veškeré osvětlování LED diody, resp. LED
diodové pásky, které jsou ekonomicky a ekologicky méně náročné než jiné světelné zdroje. Pro jejich zapojení je potřeba transformátoru na úpravu napětí, jenž jsem umístil na skrytých místech nábytku. U horních skříněk jsem jej uložil na vnější stranu zad, jelikož jsou skříňky umístěny relativně nízko nad zemí a nemohl bych jej tedy položit na půdu. Stejně tak jsem u spodních skříněk připevnil transformátor na vnější stranu zad skříňky a konstrukčně jej upevnil. Transformátory vyžadují dostatečný přísun vzduchu, jelikož se během svého provozu zahřívají a okolní vzduch je pomáhá ochlazovat.
Obr.25 Modelové schéma obývacího pokoje s neprůsvitnými uzavřenými dvířky
37
Obr.26 Modelové schéma obývacího pokoje s neprůsvitnými otevřenými dvířky
7.2
Kuchyň Kuchyň je účelová místnost určená pro přípravu jídla. V poslední době se z ní
však stává čím dál tím víc také jakési komunikační centrum. Dobří přátelé nebo blízcí příbuzní často tráví většinu návštěvního času v kuchyni. Někdy je součástí kuchyně barový pult, k němuž má možnost návštěva usednout do doby, kdy je hostitel s přípravou pokrmu nebo nápoje hotov. Z těchto důvodů je snahou vytvořit v kuchyni příjemné a atraktivní prostředí, v němž se budou všichni cítit uvolněně, a přitom aby světlo plnilo svou funkční podstatu. Funkční podstatou světla se míní jak dostatečné osvětlení pracovní plochy, tak osvětlení vnitřních prostorů skříní a zásuvek. Použitím průsvitných materiálů do výplní dvířek nebo čel zásuvek jsem docílil dekorativního světelného efektu, o kterém jsem se již detailněji zmínil v předchozím případě osvětlení stěny obývacího pokoje.
38
Obr.27 Modelové schéma kuchyně
V kuchyni vyobrazené na obr.27 jsem použil osvětlené zásuvky a horní skřínky s vnitřním osvětlením. Zároveň pracovní plochu osvětluje soustava lineárních svítidel pod horními skříňkami. skladba svítidel a průsvitných materiálů vytváří zajímavé prostředí, splňující jak požadovanou intenzitu světla při práci, tak dekorativní obohacení interiéru. Návrh osvětlení kuchyně je opět nutné řídit podle kritérií popsaných v kapitole 6.2 Charakter osvětlení.
39
7.2.1
Barva světla Barvu světla použitého v kuchyni jsem zvolil tak, aby se co nejvíce podobala
přirozenému světlu a to z několika důvodů: •
nepřirozená barva osvětlení může negativně ovlivnit vzhled pokrmu a do
jisté míry navodit nechuť k jídlu, •
kuchyň je především pracovní místnost, kde je kladen důraz zejména na
funkčnost osvětlení. Z těchto důvodu jsem aplikoval takové zdroje, jejichž barva je nejvíce podobná přirozenému dennímu světlu, tedy jasně bílou s minimálním barevným odstínem. 7.2.2
Intenzita osvětlení V určitých částech nábytku, jako je úložný prostor zásuvek, skříněk, skříní atd.,
je zapotřebí intenzivní osvětlení z důvodu snazší orientace a manipulace s kuchyňským nádobím. Za neméně důležitou součást světelné výbavy kuchyně považuji osvětlení pracovní plochy.V návrhu kuchyně jsem pro účel osvětlení stolové desky použil lineárních zářivek a pro osvětlení úložných prostorů LED diodových pásků. V případě svítících úchytek, které jsou v návrhu také použity, intenzitu světla díky nízké hladině osvětlení jejich světelných zdrojů nijak zvlášť neovlivňují. 7.2.3
Odraz a oslnění Jak jsem již popsal v předchozí kapitole, v tabulce č.2 jsou uvedeny některé
důležité materiály a jejich hodnoty odrazivosti světla. Podstatný vliv na oslnění a odrazivost má hlavně jejich provedení povrchu materiálů a jejich barva. Navzdory povrchové úpravě nábytku na vysoký lesk a skleněných dvířek, které jsou z jedněch nejvíce světlo odrážejících materiálů, jsem tyto materiály použil i do návrhu kuchyně. Jako zdroje světla jsem použil LED diodové pásky a lineární trubicové zářivky malého průměru, které vydávají rozptýlené světlo. 7.2.4
Umístění světla Kuchyň je místnost spojená s požadavkem kvalitního osvětlení pracovní plochy
a úložných prostorů na nádobí z důvodu často zrakově náročné činnosti. Zejména při přípravě pokrmů, při práci s noži a jinými ostrými předměty, musí být zajištěno kvalitní osvětlení, a proto pracovní plochu osvětluje soustava lineárních svítidel, které jsem účelově umísil pod horní skříňky, resp. na spodní stranu dna. Současně světlo nesmí
40
oslňovat uživatele při práci. Proto jsem linii světel zapustil hlouběji směrem ke zdi. Stojící postavě pak brání oslnění spodní roh skříňky. 7.2.5
Umístění elektronických předřadníků a transformátorů Pro zapojení světelných zdrojů umístěných v kuchyňské lince je potřeba kabeláž
vedená podle dostupných způsobů uvedených v kapitole konstrukce nábytku a také elektronické předřadníky a transformátory pro úpravu napětí. V případě osvětlení aplikovaného na horních skříňkách jsem využil výšku zavěšení skříněk, jež je větší než v případě skříněk v obývacím pokoji, a transformátory, popř. elektronické předřadníky jsem bez obav ze zahlédnutí uložil na půdu. U spodních skříněk a zásuvek jsem kabely a transformátory protáhl na vnější stranu zad, kde jsou přichyceny pomocným konstrukčním prvkem. V obou případech je docíleno umístění součásti elektronického vybavení na místech s přístupem vzduchu kvůli jejich ochlazení.
41
8
Výtvarný
návrh
vybraného
prvku
vč.
detailu
a konstrukce Z hlediska přiblížení návrhů kuchyně a obývacího pokoje se budu věnovat dvěma použitým prvkům.
8.1
Kuchyňská zásuvka
Obr.28 Model osvětlené kuchyňské zásuvky
Zásuvka použitá v návrhu kuchyně viz obr.27 se skládá z několika „stavebnicových“ dílů, které jsou obměnitelné v závislosti na požadavku jejího použití. Modifikací některých částí zásuvky jako je roštové dno, materiál čel a boků či barvy světla, lze zhotovit zásuvku podle svých představ. Jednotlivé díly jsou spojeny do celku pomocí jednoduchých spojů, což také umožňuje snadnou a pohodlnou výměnu poškozených dílců. Díly, ze kterých se zásuvka skládá, jsou patrné z obr 29 až 32 a jsou to :
8.1.1
•
dno,
•
korpus,
•
rohový spoj.
Dno Podle účelu zásuvky lze použít dno jak na bázi dřevěných materiálů, tak
v podobě drátěných programů či roštů s pevným rámem. V případě zásuvky určené do kuchyně jsem záměrně použil kovového roštu. Jsou to speciálně tvarované drátěné programy používané převážně pro jejich vzdušnost, pevnost apod. Kabely jsem vložil u roštů s pevným rámem do dutého profilu okrajové lišty. Při použití materiálu na bázi 42
dřeva lze použít buďto stejný způsob vedení kabelů nebo vedení kabelu v drážce na spodní straně dna, kterou je následně nutné zaslepit lištou. Zásuvka s drážkovaným dnem je použitelná z důvodu oslabení průřezu pouze pro účely s nízkým zatížením dna. 8.1.2
Korpus Je sestavitelný ze čtyř kusů, kam patří dva boky, čelo a záda. Kvůli využití
vnějšího světelného efektu jsem v případě kuchyňské zásuvky, použil průsvitný materiál kromě zadního dílu. Zadní díl není v podstatě viditelný a zároveň použitím neprůhledného materiálu zakrývá prostor za ním. Barevnost materiálu čel, případně boků a zásuvek, závisí na účelu použití zásuvky. Každý díl je osazen třemi otvory na obou stranách. Vložením těchto dílů na spojovací roh a následným zajištěním pomocí plechů s háčky lze jednoduše vytvořit pevný, avšak rozebíratelný spoj. 8.1.3
Rohový spoj Pro spojení čtyř stěn korpusu a zároveň upevnění dna slouží rohové spoje. Spoj
se skládá z hlavního modulu s očky, daných dvou dílů korpusu a dvou plechů s háčky, do nichž se zasunují. Vzniklý korpus spojuje s dnem pár vymezovacích kolíků a šroub. Rohový spoj je snadno smontovatelný a demontovatelný a během používání při běžném zatížení např. kuchyňským nádobím vykazuje dostatečnou pevnost. 8.1.4
Postup složení Základem postupu složení je určit účel použití zásuvky a s tím i vhodné
materiály. Například pro kuchyňskou zásuvku je typické roštové dno resp. drátěný program.. Jinou možností je neprodyšné dno, které je zhotoveno např. z překližované nebo aglomerované desky, plastu případně plechu. Důležité je osazení lištami na okrajích, které umožňují vedení kabelů s úchyty pro rohové moduly, jako jsou vymezovací kolíky, konektor a otvor pro šroub. Každý ze čtyřech rohových modulů musí nejprve dosednout na požadované místo, které je dáno již zmíněnými vymezovacími kolíky. Tak je zaručena správná poloha rohových modulů a bezpečné připojení ke konektoru lišty. Rohový modul se upevní ke dnu šroubem vedeným ze spodní strany zásuvky. K přichycenému rožku se přiloží spojované dílce tak, aby očka přesahovala tloušťku spojovaného materiálu jak je patrné na obr. 29. Do oček se nasadí plechy s háčky, které spoj zajistí.
43
Obr.29 Princip složení rohového spoje 8.1.5
Vedení kabelů Pro každý světelný zdroj je potřeba kabel a transformátor na úpravu napětí.
Snahou je vést tyto komponenty co nejnenápadněji a bezpečně je uložit. Zejména pak transformátor musí být umístěn na dobře větratelném místě kvůli ochlazování. U posuvných zařízení však nastává otázka, jak zapojit kabeláž, aniž by zapojení a vedení omezilo funkčnost zásuvky či jejího osvětlení. Řešením by bylo použití koncového spínače, umístěného na zásuvkovém pojezdu, který by se sepnul až po maximálním vysunutí. Je- li ale požadavkem, aby světlo svítilo i v uzavřeném stavu zásuvky, bylo by zapotřebí další kabeláže k jinému koncovému spínači. Jiné řešení, které jsem uvedl na obr.30 umožňuje osvětlení zásuvky po celou dobu manipulace v jakékoliv poloze.
Obr. 30 Pojezdové kování s pásem pro vedení kabelů
44
Kabeláž je umístěna v pohyblivém pásu a dále rozvedena k jednotlivým zdrojům pomocí okrajových lišt s dutým profilem připevněných k roštu. Pás se skládá z dutých navzájem spojených kloubových elementů. Kabely vložené uvnitř pásu jsou zapojeny v zadní části dna zásuvky. Pás je přichycen na rozšířeném plechu pojezdů, na který se při otevírání zásuvky volně pokládá a obráceně. Transformátor pak může být bez problémů pevně umístěn na požadovaném místě. Poloměr ohybu pásu je dán konstrukcí zásuvky resp. vzdáleností dna od opěrného plechu kování a flexibilitou elektrických kabelů. Jednotlivé elementy jsou pružně ohýbatelné, avšak pouze v jednom směru. Tím je docílen daný tvar pásů a jejich správná funkce. V řešeném případu zásuvky jsem použil záměrně dvou pásů a to z důvodu jak omezené délky kabelů viz kapitola 6.3.2 Umístění elektronických předřadníků a transformátorů, tak díky parametrům pásu. Do pásového vedení se vleze jen omezený počet kabelů. V současném řešení jsou do každého pásu vloženy dva kabely, které napájí buď pravou či levou stranu rohových světel. 8.1.6
Světelný zdroj Prvotní otázkou pro volbu správného světelného zdroje je účel a hodnota hladiny
osvětlení. V případě požadavku dekorativního osvětlení to znamená, že když je zásuvka osvětlená i v době, kdy není přímo používána, je užitečné ptát se i po spotřebě energie. Na trhu se vyskytuje několik druhů světelných zdrojů, které však nesplňují většinu zmíněných podmínek. Z hlediska nízké spotřeby energie a vysoké účinnosti se nejlépe jeví LED diodový zdroj v podobě světelných pásků. LED diody jsou známé svou vysokou životností a malými rozměry. Přibližná doba životnosti LED diod činí 50 000 h.. I tento důvod je jedním z hlavních kritérií, proč použít právě diody. Zdroj je navíc snadno vyměnitelný ze spodní strany rohového modulu. K síti se zapojuje nasazením patice světelného zdroje na konektory umístěné v rohové části dna a pomocí vymezovacích kolíků dosahuje správného spojení a požadované stability.
45
Obr. 31 Detail zapojení světelného zdroje 8.1.7
Materiál Z hlediska přesné sestavitelnosti a pevnosti zásuvky je nejvhodnější kovový
konstrukční materiál. Druhotným materiálem pro vyplnění ploch zásuvky jako je čelo, boky, záda a dno, může být v podstatě jakýkoliv materiál splňující požadované mechanické vlastnosti konstrukčních materiálů. Otázkou je vždy cena, hmotnost, použití, vzhled apod. V návrhu kuchyňské zásuvky jsem použil pro spojovací prvky nerezovou ocel a jako materiál výplní čel a boků jsem zvolil průsvitný plast. Místo klasického plného dna zásuvky jsem aplikoval prodyšný drátěný program. Záda zásuvky by měla být neprůhledná, aby nedocházelo k případné viditelnosti kabelů a systémů vedení.
Obr. 32 Kuchyňská zásuvka v provedení - kov, plast
46
Obr. 33 Kuchyňská zásuvka – pohled na roštové dno zásuvky
8.2
Svítící úchytka Jiným navrženým nábytkovým prvkem je univerzální svítící úchytka. Úchytka je
vhodná pro dvířka skříněk a po rozměrových a částečně tvarových modifikacích lze vytvořit i varianty úchytek pro čela zásuvek a je, jak už bylo zmíněno, použitelná pro všechny typy nábytku. Tvoří ji kovová rámová konstrukce, na jejíž straně otevírání je umístěno světlo v podobě úzkého proužku. Kryt světelného zdroje udává barvu světla, případně ji může vytvořit samotný barevný zdroj s použitím mléčně bílého krytu.
Obr.34 Svítící úchytka na neprůsvitných dvířkách 47
8.2.1
Vedení kabelů Kabely jsou uloženy v dutém profilu rámové konstrukce a jsou řádně izolovány.
Pojítkem k elektronickému předřadníku je u dvířek závěsné kování, které skryje kabel a zároveň plní svou funkční podstatu. Kabely vedou z horní části úchytky k výše uloženému závěsu skrz spoj úchytky se závěsným kováním až do korpusu skříňky viz obr 35 b, odkud jsou vedeny běžnou metodou popsanou v kapitole 6.3.1 Umístění kabelů. Metoda je značně komplikovaná a v případě aplikace neprůsvitných materiálů, např. MDF desek se může řešit i jiným způsobem. Místo vedení kabelu v dutině úchytky se kabel jednoduše položí do vyfrézované drážky s otvorem vyvrtaným do boční plochy dvířek. Kabel se pak protáhne k závěsům dvířek, kde jej spojuje s korpusem vroubkovaná trubice, jak je patrné z obrázku obr 35 c. Dále se kabeláž vede některým z možných způsobů popsaných v kapitole 6.3.1 Umístění kabelů.
Obr. a
Obr. b Obr.35 a) Vedení kabelu skrz dvířka v podélném směru( neprůsvitný materiál dvířek) b) Vedení kabelu závěsovým kováním (průsvitný materiál dvířek) c) Vedení kabelu vroubkovanou trubicí ( neprůsvitný materiál dvířek)
Obr. c
48
8.2.2
Uchycení úchytky Uchycení se liší podle použitého typu vedení kabelů resp. použitím druhu
materiálu dvířek či zásuvkových čel. Úchytka je ke dvířkům přichycena ve čtyřech bodech. Na straně otevírání je to šroub s válcovou hlavou, která může nebo nemusí být zapuštěna do plochy dvířek. Na straně druhé je rozdíl v uchycení v závislosti na druhu použitého materiálu dvířek. S použitím průsvitného materiálu plyne požadavek speciálního závěsového kování, které zároveň slouží k přichycení úchytky, ukrytí kabelů a plní funkci běžného závěsu. V případě použití neprůsvitného materiálu může být úchytka přichycena i mimo závěsné kování a potom je připevněna klasickými šrouby. Místo speciálního kování lze použít standardních nábytkových závěsů.
Obr.36 Schéma upevnění úchytky a speciálního závěsného kování 8.2.3
Světelný zdroj Účelem svítící úchytky je podněcovat v člověku vlivem barevného osvětlení
příjemnou náladu. Zároveň světelný pruh na jedné ze čtyř stran rámové úchytky informuje, kde a jakým směrem se dají dvířka skříňky otevírat. K tomu postačuje světelný zdroj se slabší hladinou osvětlení avšak s dostatečnou účinností a spolehlivostí. Proto jsem v návrhu úchytky použil LED diody. Alternativou by mohla být lineární zářivka, která má však podstatně nižší dobu životnosti, vyšší příkon a několikanásobně vyšší světelný tok viz tab.1. Světelný zdroj je umístěn ve vertikální části úchytky. Aby se zdroj jevil jako jednolité, svítící, homogenní těleso, překrývá jej mléčné sklo s difúzní fólií, která napomáhá k ještě většímu rozptylu světla. Zdroj lze po sejmutí krytek v horní a spodní části vyjmout ze zadní části úchytky. Rovněž tak je měnitelný i kryt světelného zdroje.
49
Z důvodu použití LED diodového světelného zdroje, u kterého se počítá s vysokou životností, je také přihlíženo na složitost konstrukce úchytky. 8.2.4
Materiál Úchytka je tvořena ze dvou druhů materiálu. Jedná se o kovový rám a skleněný
kryt světelného zdroje. Kov je v nábytkovém kování vyhledáván zejména pro svůj vzhled a výborné mechanické vlastnosti. Ne jinak je tomu i v případě svítící úchytky. Z jiného pohledu je pevnost úchytky a nízká deformovatelnost prioritou. Například při spojení úchytky se závěsným kováním nebo při otevírání zatažením za úchytku, dochází k silovému působení a tudíž i deformaci. Z tohoto hlediska je nejvhodnějším materiálem kov. Skleněný kryt světelného zdroje není podmínkou. Existuje celá řada plastů, které mají podobné optické vlastnosti jako sklo. Sklo jsem však použil z toho důvodu, že se světelnou úchytkou je počítáno spíše pro luxusní nábytek, kde se sklo vyskytuje poměrně častěji něž plastická hmota. V případě požadavku dvířek z průsvitného materiálu je vhodné volit materiál s nižší hmotností nebo alespoň menší tloušťky z důvodu snížení zatížení závěsného kování.
50
9
Diskuse Při řešení osvětlení zásuvky jsem vycházel z požadavku lepší viditelnosti na
ukládané předměty. Zároveň, je-li požadavek vnějšího dekorativního osvětlení, měla by světla osvětlovat vnitřní stranu čela zásuvky, čehož jsem docílil vertikálním uložením světelných zdrojů do rohů zásuvky. Vlivem odrazu světla od uložených předmětů pak dochází k prosvícení čela a tudíž i ke zmíněnému vnějšímu světelnému efektu. V případě, že by v zásuvce byly pouze dva světelné zdroje namísto čtyř, odrazila by se tato skutečnost v omezení viditelnosti na protější neosvětlené straně nebo by nebylo možné dosáhnout vnějšího dekorativního efektu. Čtyři světelné zdroje jsou optimální počet pro osvětlení zásuvky vertikálně uloženými světelnými zdroji. Na druhé straně jsou zásuvky jakousi „stavebnicí“, která umožňuje kdykoliv pohodlně a rychle vyměnit nefunkční zdroj, či poškozený dílec zásuvky. Osvětlení je tedy součástí „stavebnice“ a nedá se aplikovat do zásuvek jakéhokoliv jiného typu. Jiné řešení osvětlení zásuvky by mohlo být realizováno pomocí horizontálně uložených zdrojů na horní straně boků zásuvky, případně na čele a zádech. Vnitřní prostor zásuvky by osvětlil i jediný světelný zdroj umístěný v horní části čela, který by zároveň vytvořil efekt vnějšího osvětlení. V návrhu svítící úchytky jsem se zabýval spíše dekorativním typem osvětlení. Prvotní otázkou při řešení osvětlení bylo kudy vést kabely. Jedinou možnou cestou je strana spojující dvířka s korpusem skříňky. Jiným problémem byla volba materiálu dvířek Při použití průsvitného materiálu se vedení kabelů liší od vedení použitelného pro neprůsvitný materiál. V návrhové části jsem přiblížil princip závěsového kování, jež je spojeno skrz dvířka s úchytkou. Kabely jsou v tomto případě ukryty v dutém profilu úchytky a vedou skrz dvířka, závěs a bok korpusu skříňky až k předřadníku. U dvířek z neprůsvitného materiálu je pak kabel veden vyvrtanými otvory a polodrážkou v horní části dvířek. Pro uchycení dvířek je možné zvolit libovolné závěsné kování, které je nezávislé na poloze úchytky. Kabely však budou viditelné. Takový nedostatek lze eliminovat použitím pryžové nebo plastové vroubkované trubice, v niž jsou kabely umístěny a navzájem spojeny.
51
10
Závěr Diplomová práce řeší charakter a smysl osvětlení nábytku. Na základě
shromážděných informací z dostupných zdrojů je specifikován souhrn požadavků pro vytvoření optimálního osvětlení. Podle těchto podmínek jsou zhotoveny konkrétní návrhy interiérů, jejichž některé dílčí součásti jsou dále řešeny. Prvotním východiskem práce jsou základní bezpečnostní požadavky pro osvětlení a elektroinstalace z hlediska platné legislativy a norem. Normy se týkají bezpečnostních opatření a podmínek při instalaci a standardního používání osvětlení. Vliv nových materiálů, technologií a techniky významně ovlivňuje možnosti konstrukce a designu jak osvětlení, tak nábytku, které spolu úzce souvisí. Řada materiálů je spojena spíše s konstrukcí nábytku a jeho světelného efektu, než s vlastním svítidlem. Vývoj nových materiálů je zaznamenán hlavně v oblasti plastů, prosazuje se však i sklo a kámen, které lze díky novým technologiím upravovat na požadované provedení. Novinky světelných zdrojů používaných v nábytkářství reprezentují LED diody, jež jsou díky svým parametrům a ekonomičnosti schopny nahradit některé z dosud používaných zdrojů. Cílem popisu jednotlivých fází tvůrčího procesu designéra je určení pravidel a požadavků, které slouží pro zvolení správných parametrů požadovaného osvětlení. V jednotlivých místnostech se požadavky na osvětlení liší, a proto designér postupuje podle dílčích kroků v závislosti na kvalitě, intenzitě osvětlení, umístění zdroje apod.. Nedodržením některého z kritérií se stane světlo neúčinné nebo dokonce rušivé a může negativně ovlivnit psychiku člověka. Z důvodu aplikace získaných poznatků na konkrétním návrhu osvětlení jsou vytvořena dvě modelová prostředí, z nichž jedno prostředí reprezentuje obývací pokoj a druhé kuchyň. Modely vychází pro snazší srovnání ze stejného základu a v každém z nich je vyzdvižena hlavní funkce osvětlení. V modelových prostředích jsou použity prvky, u kterých jsou blíže představeny jejich funkce a požadavky a ke každému z nich je zpracován jejich funkční návrh včetně detailu konstrukce.
52
11
Resume The diploma work solves character and sense of furniture lighting. The summary
of requirements for creating optimal lighting is specified on the basis of the acquired information from available sources. There are designed concrete interiors in the diploma work and some parts of them are further solved according to those requirements The first way out of work is basic safety lighting and electric equipment from the standpoint of valid legislature and norms. Norms are concern a safety arrangement and conditions by the installation and standard using of lighting. New material influence, technology and technique are significantly influencing options of construction and design of lighting and furniture, which are closer connected together. A lot of material is connected rather with furniture construction and its lighting effect than for lamp construction. New material development is remarkable especially in plastic area, enforcing is also glass and even stone that is possible to arrange by the new technology. New lighting sources used in furniture are represented by LED diode that are able to change some of standard sources because of their better parameters. The aim of designer individual phases description is to determine rules and requirements that are served for getting correct parameters of target lighting. In the individual rooms there are different lighting requirements and therefore designer proceed, by the individual steps dependent on quality, lighting intensity, source place etc. Departing some of those phases light is not effective even is disturbing and can change psychical mind of man. As an application of acquired information for concrete lighting design are created two model situations. First of them is represented by living room and the second one is represented by kitchen. Both models are from the same basis for easier comparison and their main lighting function are lifted. There are used parts in model situation, which are closer specified for their function and requests. There are created their function design included construction detail for both parts.
53
12
Anotace Předkládaná práce popisuje důležitost a funkci osvětlení v domácnosti. Zvláště
se pak zaměřuje na smysl osvětlení nábytku a zohledňuje jeho význam v každodenním životě. Na základě poznatků z dostupných zdrojů jsou sestaveny modelové příklady dvou místností pro rozlišení požadavků osvětlení. Výstupem práce jsou dva příklady řešení osvětlení nábytku včetně zpracování návrhu a konstrukčního detailu.
13
English Annotation The submitted diploma work describes importance and lighting function at
household. It is mainly oriented in a sense of furniture lighting and it respect his signification in everyday life. On the basis of the acquired information from available sources there are created two model room examples for showing request differences for lighting between them. The way out of this work are two examples of furniture lighting solution and theirs design of construction detail included.
54
Obsah 1
ABSTRAKT ................................................................................................ 4
2
ENGLISH ABSTRACT ............................................................................. 4
3
ÚVOD DO PROBLEMATIKY, PSYCHOLOGIE OSVĚTLENÍ ......... 5
4
BEZPEČNOST OSVĚTLENÍ A ELEKTROINSTALACÍ
Z HLEDISKA PLATNÉ LEGISLATIVY A NOREM. .............................................. 7 5
VLIV NOVÝCH MATERIÁLŮ, TECHNOLOGIÍ A TECHNIKY NA
ŘEŠENÍ DANÉHO TÉMA ............................................................................................ 9
6
5.1
PLASTY .................................................................................................. 9
5.2
SKLO .................................................................................................... 13
5.3
KÁMEN ................................................................................................ 14
5.4
SVĚTELNÉ ZDROJE ............................................................................... 15
POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ TVŮRČÍHO PROCESU
DESIGNÉRA................................................................................................................. 21
7
6.1
POUŽITÍ OSVĚTLENÍ V JEDNOTLIVÝCH POKOJÍCH ................................. 21
6.2
CHARAKTER OSVĚTLENÍ ...................................................................... 26
6.3
KONSTRUKCE NÁBYTKU ...................................................................... 29
APLIKACE ZÍSKANÝCH POZNATKŮ NA KONKRÉTNÍM
NÁVRHU OSVĚTLENÍ VE VARIANTÁCH ........................................................... 33
8
7.1
OBÝVACÍ POKOJ ................................................................................... 33
7.2
KUCHYŇ .............................................................................................. 38
VÝTVARNÝ NÁVRH VYBRANÉHO PRVKU VČ. DETAILU
A KONSTRUKCE ........................................................................................................ 42 8.1
KUCHYŇSKÁ ZÁSUVKA ........................................................................ 42
8.2
SVÍTÍCÍ ÚCHYTKA ................................................................................ 47
9
DISKUSE................................................................................................... 51
10
ZÁVĚR ...................................................................................................... 52
11
RESUME ................................................................................................... 53
12
ANOTACE ................................................................................................ 54
13
ENGLISH ANNOTATION...................................................................... 54
OBSAH............................................................................................................... 55
55
Seznam použitých zdrojů a) Knihy [1]
Brunecký, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí, 1998).
[2]
ČSN EN 60598-1: Svítidla – Část 1 – Všeobecné požadavky a zkoušky, 1998
[3]
JOKL, M.Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 266s.
[4]
Maňák, J. Maňáková, J.Rodinný dům než začnete stavět Praha Grada publishing 2006 128s.
[5]
MONZER, L. Osvětlení a svítidla v bytech. Praha: Nakladatelství
Grada
Publishing, 1998. 136 s.
b) Časopisy [6]
MEDKOVÁ, J. Praktik. Kouzlení světlem, 2005, ročník 10. s. 4 - 7.
c) Internetové odkazy [7]
Časopis světlo (online) [citováno 21. února 2006]. Dostupné na World Wide Web:
.
[8]
V. Kovářová (online) [citováno 21. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .
[9]
Pavel Gloss (online) [citováno 21. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .
[10]
K.Špačková (převzato z MFD);14.03.2003 (online) [citováno 21. února 2006]. Dostupné
na
World
Wide
Web: . [11]
ARKIN (online) [citováno 21. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .
56
