DĚJINY ODĚVNÍ KULTURY
STAROVĚKÝ EGYPT
STAROVĚKÝ EGYPT 3000 - 200 let př.n.l. Vyspělá starověká kultura v údolí Nilu, zatímco na přelomu 4. a 3. tis, př.n.l. na našem území ještě doba kamenná. Nejstarší otrokářská společnost zemědělství a chov dobytka, rozvoj řemeslné výroby hrnčířství, kovotepectví, šperkařství, výroba jemných lněných a bavlněných tkanin, jejich barvení aj.
Džoserova pyramida v Sakkaře nejstarší stupňovitá pyramida
Stavební umění zde stálo zcela ve službách náboženského kultu, především pyramidy – hroby vládců rovných bohu (především Stará říše). Obrovské chrámy s impozantními sloupovými prostory (Střední a Nová říše). Chufuvova, Raachefova a Menkauréova u Gízy, Stará říše, 4. dynastie
STAROVĚKÝ EGYPT Základním znakem egyptského oděvu je jeho neměnnost - zůstává po staletí stejný. •technicky dokonalé zpracování tkanin, •oděv podporuje přirozené proporce těla, nic neskrývá, nic nepotlačuje, rafinované výtvarné řešení oděvu, •základní typy oděvů jsou jak bohatě řasené i těsné, přiléhavé, •odhalení těla - průsvitné tkaniny, volné otevřené oděvy na nahém těle (nahota je přirozenou součástí kultu těla, vysokého stupně hygieny a pěstěnosti), •oděv tvarově jednoduchý, ale ozdobami a použitým materiálem odlišeny jednotlivé společenské vrstvy
Mužský oděv
Bederní rouška - zástěrka, suknice základ oblečení - obdélník, čtverec, nebo polokruh většinou bílé tkaniny, ovinutý kolem boků, někdy i podvlečený mezi nohama a uvazovaný v pase (lišily se délkou, úpravou).
Rouška se lišila délkou a šířkou plátna i úpravou - záleželo na postavení i na módním trendu - od nejstarších dob do Střední říše krátká (zástěrka), v Nové říši dlouhá a široká (suknice).
Schéma oblékání jednoduché a náročné bederní roušky
Pohřbívání - malba, 18. dynastie bílé bederní roušky
Česání fíků - malba, 12.dynastie prostá a úzká bederní zástěra
Thutmose I. - malba, 18. dynastie ozdobná suknice s trčícím cípem
Rybáři -prosté bederní zástěry, mírně řasené, na hlavách bíle šátky a stužky
Vrchní oděv - i když byla často vrchní část mužského těla zcela odkrytá, nosil se i aranžovaný oděv sahající ke kolenům, mnohdy průsvitný.
Ženský oděv Meses - oděv podobný košili, z bílého plátna, délka ke kotníkům, krátké rukávy a nevelký výstřih, přiléhající těsně k tělu. V dějinách módy obvykle označovaný názvy odvozenými z antické kultury kalasiris, tunika. Tkanina musela být pružná, ale jsou pouze doklady o plisování – ruční skládání a tužení gumou, získanou z rostlinných šťáv.
Vývojem košile – nazývané též kalaris (kalasiris) vznikají varianty košile s jedním či dvěma ramínky, z jemných transparentních tkanin.
Používají se jemné tkaniny, často plisování (ručně skládané a tužené), později i pestré, s výšivkou nebo malbou, potiskem a pod.
Nákladnější oděv - mesesset - rozměrný obdélník s otvorem pro hlavu, sahající ke kotníkům a spoutaný šerpou - aranžovaný oděv s náznakem rukávů nebo jakési krátké peleríny (z jemné, někdy transparentní látky). Přes základní oděv se kladl šál – rozdílný dle sociálních vrstev.
Ženský oděv: jednoduchá forma, aranžovaný symetricky a asymetricky.
Ukázka aranžování řaseného oděvu
.
Hrob Nabamana, Nová říše, 18. dynastie vrchní košilovitý šat
Podobizna královny 14.stol.př.n.l.
Královna při motlibě
Královna a bohyně
Účesy ženské - velká péče, umně splétané do velmi tenkých provázkovitých copánků, zdobené květy a čelenkami, - často i černé paruky, - účesy asymetrické, s vlasy částečně vyholenými, částečně dlouhými, volně spuštěnými nebo splétanými v copy mužské - krátce střižené - paruky s pěšinkou uprostřed čela - Horova lokna – vlasy spletené na jednu stranu do lokny, ostatní krátké nebo vyholené - nepravé vousy
Ženské účesy, poslední Horova lokna
Vezír Ramose s manželkou - zdobené paruky, čelenka s lotosem
Nofret, Stará říše, 4. dynastie, úprava vlasů – většinou hladké s pěšinkou uprostřed, ozdobené čelenkou líčení očí, úst a tváří
Bohyně Selket plisovaný oděv meses, rouška chat)
Dáma Hanonton dřevěná figurka,19. dynastie Urozená dáma má velkou paruku - oděna do kalarisu
Princ jako kněz, 19. dynastie Ukázka účesu s Horovou loknou
Inherchauova hrobka, 18. dynastie Paruky z dlouhých vlasů, plisované oděvy
Oděv panovníků -ve Staré říši prostý - bederní rouška z jemného plátna - jako symbol moci koruna – čapka do špičky se spirálovitou ozdobou. - slavnostní příležitosti – rouška nemes
Královská rouška nemes s kobrou a „dlouhá brada“
Král Mykerinos mezi bohyněmi Král s korunou vládce Horního Egypta a bederní rouškou,plisovanou zástěrkou bohyně mají paruky a přiléhavá meses
Mykerinos s manželkou, Stará říše, 4. dynastie, panovník - bederní rouška a nemes manželka - přiléhavý oděv
Rahotep a Nofret, Stará říše, 4. dynastie, Rahotep - bederní rouška Nofret – meses a košilovitý vrchní oděv, doplňky – nákrčník, čelenka
Oděv panovníků -v Nové říši nákladný
Malba v pohřební komoře Tutanchamovy hrobky - 18. Dynastie Král má korunu Horního Egypta v kombinaci s pery a těsný bílý oděv s pestrým límcem, jeho nástupce jako velekněz modrou korunu, bederní zástěrku a leopardí kožešinu
Límec -nezbytná součást oděvů vznešených vrstev - je nejenom ozdobou, ale i ochranou - praktická funkce, upevňuje aranžovanou část oděvu - symbolická funkce - amulety
Procházka v zahradě - malba, 18.dynastie Muž v bederní zástěrce s bohatou výzdobou, žena v průsvitném otevřeném rouchu, oba mají široké límce
koruna – chepreš
nákrčník
bederní rouška
suknice
sandály
Ženský slavnostní oděv Koruna- hedžet
nákrčník přehoz
meses
košilovitý oděv
Víko kanopské vázy nemes –z jemného plátna, plisovaná, přes čelo po stranách zdvižené do dvou rohů, spadala vpředu na prsa
Tutanchamonova maska v. 54 cm, š.39 cm, váha 11 kg zlato, polodrahokamy, sklo na zadní straně ochranný text uloženo Kahira Egyptské muzeum
Soška Tutanchámona z jeho hrobky - ozdobná bederní zástěrka, sandály s prodlouženou špičkou, koruna Dolního Egypta, límec
Sarkofág na vnitřnosti Výška 39,5 cm, šířka 11,5 cm, hloubka 11,5 cm, zlato, karneol, sklo, obsidián Nejmenší ze čtyř sarkofágů určených pro uložení faraónových vnitřností a uložených v alabastrové kanopské skříni.
Zlatý trůn krále Tutanchámona - jemně plisované kalasiris královny a bederní rouška krále doplňují šperky, paruky a koruny moci
Isis přijímá Ramsese III. a jeho syna - malba, 20. dynastie Faraón má límec s rozšířenými cípy, tuniku a královskou roušku nemes
Isis doprovází královnu Nefertiti na onen svět - malba, 19.dynastie Královna v bílém rouch se zlatým límcem a šerpou a s péřovou korunou, bohyně má korunu s kravskými rohy
Oděv otroků - bederní rouška - kalasiris řešené na jedno rameno
Oděv otroků
Oděv prostých lidí
Kniha mrtvých
Sennedžem a jeho žena Ijnefert při rozrývání půdy na mytických polích jaru Nová říše 19. dynastie malba na sádrové omítce Dér el-Medína Sečnnedžemova hrobka
Otrokyně a královna
Oděv válečníků - základem bederní zástěra, ale barevná (modrá) a zpevněná koženými pruhy, hruď obvykle nechráněná, ale vznešení bojovníci košili pošitou koženými pásky. Hlavu si bojovníci chránili koženou přilbou.
Egyptští vojáci s různými druhy zbraní. Detail výzdoby chrámu Ramesse III. v Medínit Habu. 20. dynastie bederní roušky a pláště
Kopitníci z Asjútu, hrobka Mesehtiho, dřevený model, kol 2000 př. Kr., Střední říše, 11. dynastie, bederní roušky
Kosmetika a péče o tělo - hygiena na vysoké úrovni - líčení, ochrana těla před vysoušením olejem - thébský kužel zhotovený z tuku a vonných přísad - součástí úpravy vlasů (paruky). Tuk se zvolna rozpouštěl, vsakoval do vlasů a vydával příjemnou vůni. (Thébský kužel na hlavách dámy a služek)
-
Hrobka Nofretari , Nová říše, 19. dynastie meses
Hudebnice, služka a paní hudebnice mají roucha z transparentní textilie, služka ramínkový oděv, podobně jako vznešená paní
Obuv - převážně bosi, sandály z palmových nebo papyrusových vláken, ze dřeva i kůže, faraón s prodlouženou špičkou
Šperky
Náramek se scarabem průměr 5,5 cm, zlato, lazurit, karneol, tyrkys, křemen Káhira, Egyptské muzeum
Náušnice d. 11 cm, š. 5 cm zlato, polodrahokamy, sklo uloženo Kahira Egyptské muzeum Ve tvaru kachny s rozevřenými křídly a se závěsem tvořeným z pěti šňůrek zlatých článků. K připevnění náušnic se používaly butony zdobené na jedné straně královskou podobiznou a na druhé ureů
Přívěsek s okřídleným scarabem nalezený na mumii Pasbachenniuta, ochranný amulet Nová říše karneol, tyrkys, skleněné perly, Káhira Eg. muzeum Téma věčného znovuzrození slunce a samotného faraóna. Na kartuši faraónovo jméno
Supice, v. 6,5 cm, š. 11 cm, zlato, lazurit, karneol, onyx, živec a sklo uloženo Kahira, Egyptské muzeum Přívěsek k náhrdelníku v podobě erbovní supice Horního Egypta, nalezená mezi obaly mumie
Nechbet v. 40 cm, š. 48 cm zlato, polodrahokamy, sklo Přes 250 článků vykládaných sklem imitujícím tyrkys, jaspis a lazurit uloženo Kahira Egyptské muzeum Jeden ze sedmi slavnostních límců, tento v podobě ochranné bohyně Nechteby
Měsíční pektoral v. 15 cm, š. 14,5 cm zlato, stříbro, polodrahokamy uloženo Kahira Egyptské muzeum Uprostřed sokol s tělem a hlavou ze scaraba, nad ním sluneční bárka boha Ra Harachteje s Horovým okem (Wedžat) a nad ním v měsíčníku srpku je měsíční kotouč s Thovtem (vlevo), Ra-Harachtejem (vpravo) a faraonem
Nábytek
truhly, lehátka, sedací nábytek
Tutanchamonovo křeslo, dřevo, zlato, kůže uloženo Kahira Egyptské muzeum
Skřínka na paruku
Stůl
Skládací židle bronzový nýt, kožené sedadlo uloženo Kahira, Egyptské muzeum
nízká židle sedadlo vyplétané z lněných provazů
Podhlavička, v. 17,5 cm, š. 29 cm, slonovina Káhira, Egyptské muzeum
Lampa Výška 27 cm Alabastr Olejová lampa stylizovaná do lotosové rostliny, nalezeny zbytky oleje
Tyto materiály byly zpracovány z podkladů přednášek Ing. Elišky Kadlecové Použitá literatura: •
KADLECOVÁ E. Dějiny oděvní kultury – přednášky. https://skripta.ft.tul.cz/ , Elektronické studijní materiály FT TUL
•
CZUMALOVÁ P. Dějiny oděvní kultury – přednášky 2009
•
KYBALOVÁ, L. Dějiny odívání, Starověk. Praha: 1998
•
TYLÍNEK, P. Základní etapy vývoje oděvní kultury. Liberec: TUL, 2004
•
John Peacock THE CHRONICLE OF COSTUME STYLES, London 2003, ISBN 0-500-51151-9
