Dějiny moderní Číny * Zimní semestr
中国, Zhōngguó;Čína 元, Yuán;dynastie Jüan, 1271-1368 清, Qīng;dynastie Čching, 1644-1911 中国人, Zhōngguórén;Číňan 汉人, Hànrén;Chan, Číňan 满族人, Mǎnzúrén;Mandžuové 松花江, Sōnghuā Jiāng;řeka Sungari, v povodí domovina Mandžuů 沈阳, Shěnyáng;Mukden, hlavní město Mandžuů 明, Míng;dynastie Ming, 1368-1644 北京, Běijīng;Peking 台湾, Táiwān;Tchaj-wan, 1683 dobyt Qingy 乾隆, Qiánlóng;císař Čchien-lung, císařem 1735-1796 鸦片战争, Yāpiàn Zhànzhēng;1. opiová válka, 1839-1842 总理衙门, zŏnglǐyámen, (总理各国事物衙门);Ministerstvo zahraničí 理藩院, Lǐfān yuàn;Úřad pro řízení závislých států 光绪, Guāngxù;císař Kuang-sü, císařem 1875-1908 慈禧, Cíxǐ;císařovna-vdova Cch´-si, 1835-1908 康有为, Kāng Yǒuwéi;Kchang Jou-wei, vůdce reforem na konci dynastie Čching 梁启超, Liáng Qǐchāo;Liang Čchi-čchao, vůdce reforem na konci dynastie Čching 袁世凯, Yuán Shìkǎi;Jüan Š´-kchaj, důstojník mandžuské armády, potlačil reformy, později prezidentem republiky, 1917 se sám prohlásil císařem 孙中山, Sūn Zhōngshān;Sunjatsen, iniciátor myšlenky násilnou revolucí svrhnout mandžuský dvůr
1
兴中会, xìngzhōnghuì;Společnost Sing-čung-chuej, společnost založená Sunjatsenem, jejich programem bylo násilné svržení Mandžuů a nastolení republiky, 24.11.1894 国民党, Guómíndǎng;Kuomintang 义和团, Yìhétuán;Boxerské povstání, 2.11.1899-7.9.1901 山东, Shāndōng;Šantung, ústředí Boxerského povstání 天津, Tiānjīn;Tiencin, velvyslanectví Rakouska-Uherska, jediná rakousko-uherská koncese, po 1. světové válce připadla Maďarsku 溥仪, Pǔ Yí;Pchu I, poslední mandžuský císař, později císař Mandžukua 唐, Táng;dynastie Tchang, 618-907 澎湖, Pénghú;Pescadorské ostrovy, předány Japonsku po prohrané čínsko-japonské válce 陈少白, Chén Shǎobǎi;Čchen Šao-paj, spolupracovník Sunjatsena, 1897 v Taipei zakládal pobožku Xingzhonghui 台北, Táiběi;Tchaj-pej, hlavní město Taiwanu 辛亥革命, Xīn-Hài Gémìng;Sinchajská revoluce, vypukla náhodou výbuchem munice ve štábu večer 9.10.1911, den 10.10. je na Taiwanu dodnes svátkem vzniku republiky 中国同盟会, Zhōngguó Tóngménghuì;Čung-kuo tchung-meng-chuej, Sunjatsenova společnost, sjednocený protimandžuský odboj, 1906-1911 organizovali povstání na čínském jihu, ústředí mezi čínskými studenty v Japonsku 上海, Shànghǎi;Šanghaj, 1911 pobočka Tongmenghui 武昌, Wǔchāng;Wu-čchang, do Wuchangu dorazila Nová hubeiská armáda, aby sjednala pořádek na jihu 武汉, Wǔhàn;Wu-chan, trojměstí na Dlouhé řece 长江, Cháng Jiāng;Čchang-ťiang 中华民国, Zhōnghuá Mínguó;Čínská republika, vyhlášena 1.1.1912 宋教仁, Sòng Jiàorén;Sung Ťiao-žen, vůdce politické kampaně ve volbách 1912 中国国民党, Zhōngguó Guómíndǎng;Čínský Kuomintang, strana založená Sunjatsenem v Japonsku po útěku před Yuan Shikaiovou diktaturou 青岛, Qīngdǎo;Čching-tao, přístav na Shandongu, železnice do Jinanu, z rukou Německa přešla pod Japonsko po 1. světové válce 济南, Jǐnán;Ťi-nan, hlavní město Shandongu, železnice do Qingdaa, z rukou Německa přešla pod Japonsko po 1. světové válce 2
贡, gòng;tribut 磕头, kētóu;poklona císaři, kowtow 北洋, Běiyáng;Pej-jang, vojenská akademie, z jejích řad se rekrutovali vojáci tvořící ústřední vládu v Pekingu 北洋军阀, Běiyáng jūnfá;Vláda severních militaristů, 1916-1925 段祺瑞, Duàn Qíruì;Tuan Čchi-žui, náčelník vojenské akademie Beiyang 安福国会, Ānfú guóhuì;An-fu kuo-chuej, založena 1918 Duan Qiruiem, klika An-fu, organizace pekingských intelektuálů usilujících o novou legislativu 黎元洪, Lí Yuánhóng;Li Jüan-chung, jeden z vůdců Wuchangského povstání, po smrti Yuan Shikaie prezidentem 吴佩孚, Wú Pèifú;Wu Pchej-fu, vládce v provincii Zhili 张作霖, Zhāng Zuòlín;Čang Cuo-lin, ovládal Mandžusko, koketoval s Japonci, 1928 podpořil Kuomintang a byl za to Japonci zavražděn 冯玉祥, Féng Yùxiáng;Feng Jü-siang, křesťanský generál, ovládal území na severu Číny - nárazník mezi Kuomintangem a KS Číny 阎锡山, Yán Xīshān;Jen Si-šan, vládce Shanxi, prováděl společenské i hospodářské reformy 满洲帝国, Mǎnzhōu dìguó;Mandžukuo, Mandžuské císařství, 1934-1945 哈尔滨, Hā'ěrbīn;Charbin, konzulát ČSR 陆征祥, Lù Zhēngxiáng;Lu Čeng-siang, ministr zahraničí pekingské vlády, vedl čínskou delegaci na konferenci v Paříži, 1915 souhlasil s japonskými požadavky 顾维钧, Gù Wéijūn;Ku Wej-ťün, dominantní postava čínské delegace na konferenci v Paříži, Wellington Ku, čínský vyslanec v USA 施肇基, Shī Zhàojī;Š´ Čao-ťi, člen čínské delegace na konferenci v Paříži, čínský vyslanec v Londýně 王正廷, Wáng Zhèngtíng;Wang Čeng-tching, člen čínské delegace na konferenci v Paříži, účastnil se prozatímní vlády v Nankingu, po smrti Yuan Shikaie místopředseda obnoveného parlamentu v Pekingu, 1918 odešel se Sunjatsenem do Kantonu 五四运动, wǔsì yùndòng;Májové hnutí, hnutí 4. května 文言, wényán;Wen-jen, klasická čínština 白话, báihuà;Paj-chua, hovorová čínština 新青年, Xīnqīngnián;časopis Nové mládí, hrál významnou úlohu v prosazování hovorového jazyka, vycházel od roku 1915 v Tokiu 3
青年杂志, qīngnián zázhī;časopis Mládí, vycházel v Tokiu, původní název časopisu Nové mládí 陈独秀, Chén Dúxiù;Čchen Tu-siou, šéfredaktor Nového mládí, později děkan filozofické fakulty Pekingské univerzity a generální tajemník KS Číny 蔡元培, Cài Yuánpéi;Cchaj Jüan-pchej, rektor Pekingské univerzity, studoval v Německu, ve státních zkouškách dosáhl nejvyššího titulu, uvedl do funkce děkana filozofické fakulty Chen Duxiua 胡适, Hú Shì;Chu Š´, profesor na Pekingské univerzitě, zastánce nové formy psaného projevu, propagoval až nekritickou westernizaci 李大钊, Lǐ Dàzhāo;Li Ta-čao, knihovník Pekingské univerzity, redaktor Beijing Chenbao, jeden ze zakladatelů KS Číny, 1926 po obsazení Pekingu Zhang Zuolinem zatčen a oběšen 北京晨报, Běijīng chénbào;Pej-ťing čchen-pao, redaktorem byl Li Dazhao 毛泽东, Máo Zédōng;Mao Ce-tung, knihovník Pekingské univerzity, později generální tajemník KS Číny a prezident ČLR, Velký kormidelník 黄埔军校, Huángpǔjūnxiào;Akademie Huangpu, akademie Whampoa, na ostrově nedaleko Kantonu, školila důstojnický sbor Národní revoluční armády 蒋介石, 蒋中正, Jiǎng Jièshí, Jiǎng Zhōng zhèng;Čankajšek, velitel akademie Huangpu, pozdější předseda ÚV Kuomintangu a prezident Čínské republiky 汪精卫, Wāng Jīngwèi;Wang Ťing-wej, ve vedení Kuomintangu, zastánce levicového směru 林森, Lín Sēn;Lin Sen, pozdější prezident Čínské republiky, ze skupiny 15 politiků, kteří se nad Sunjatsenovým hrobem zapřísáhli, že v Číně nepřeváží sovětský vliv 北伐, Běifá;Pej-fa, pochod Národní revoluční armády na sever, 1926-1928 汉口, Hànkǒu;Chan-kchou, mezinárodní koncese, zrušeny po obsazení NRA 九江, Jiǔjiāng;Ťiou-ťiang, mezinárodní koncese, zrušeny po obsazení NRA 瞿秋白, Qú Qiūbái;Čchü Čchiou-paj, generální tajemník KS Číny, vystřídal Chen Duxiua, loajální vůči rozkazům z Moskvy 宋美龄, Sòng Měilíng;Sung Mej-ling, manželka Čankajška, nejmladší sestra vdovy po Sunjatsenovi 宋子文, Sòng Zǐwén;Sung C-wen, bratr Čankajškovy ženy, finančník 孔祥熙, Kǒng Xiángxī;Kchung Siang-si, švagr Čankajškovy ženy, finančník 张学良, Zhāng Xuéliáng;Čang Süe-liang, syn a nástupce Zhang Zuolina 南昌, Nánchāng;Nan-čchang, povstání KS Číny 1.8.1927, poraženo 井冈山, Jǐnggāng Shān;Ťing-kang-šan, sovět na hranicích Hunan a Jiangxi
4
南京, Nánjīng;Nanking, hlavní město za prvních Mingů (1368-1410), 1911 sídlo prezidentského úřadu Sunjatsena, 1928 hlavní město Čínské republiky 北平, Běipíng;Pej-pching, původní historický název Pekingu 蒋经国, Jiǎng Jīngguó;Ťiang Ťing-kuo, syn Čankajška, studoval na vojenské a politické akademii v Moskvě 护照, Hùzhào;Importní povolení 大连, Dàlián;Dalnyj, Ta-lien, konference 1928, Japonsko potvrzuje mocenské ambice v Číně 长春, Chángchūn;Čchang-čchun, jihomandžuská železnice na jižní cíp Liaodongu, 1905 přešla z Ruska na Japonsko 辽东, Liáodōng;Liao-tung, poloostrov, jihomandžuská železnice do Changchunu, 1905 přešla z Ruska na Japonsko 旅顺, Lüshùn;Port Arthur, 1905 přešel z Ruska na Japonsko 关东, Guāndōng;Kuan-tung, jižní cíp poloostrova Liaodong, "uzavírající východ", na východ od Shanhaiguan 广东, Guǎngdōng;Kuang-tung, jihočínská provincie 九一八事变, Jiǔ-Yībā Shìbiàn;Incident z 18.září, 18.9.1931, incident na jihomandžuské železnici, začal postup japonské Guandongské armády 新京, Xīnjīng;Sin-ťing, Nové hlavní město, hlavní město Mandžukua, dnešní Changchun 王道, wángdào;Princip wangtao, japonský nejvyšší správce v Mandžukuu 康得, Kāngde;Kchang-te, od roku 1934 císařské jméno Pu Yiho v čele Mandžuského císařství 红胡子, Hónghúzi;Chunchuzové, rudovousové, zbojníci, ožebračení rolníci nebo zběhlí vojáci, přepadávali a poškozovali tratě a vagony na sovětské Čínské východní železnici 汤玉麟, Tāng Yùlín;Tchang Jü-lin, guvernér provincie Džehol, utekl v únoru 1933 před Japonci, prodejem opia získával peníze na nákup zbraní (z brněnské Zbrojovky) 谢介石, Xiè Jièshí;Sie Ťie-š, ministr zahraničí státu Mandžukuo 吉林, Jílín;Ťi-lin, biskup v Jilinu zastupoval v Mandžukuu zájmy Vatikánu, 1934 Vatikán jako první porušil diplomatickou blokádu Mandžukua 苏维区, Sūwéiqū;Sovětské oblasti, sověty, (Hunan, Jiangxi, Henan, Anhui, Fujian) 中央革命根据地, Zhōngyāng gémìng gēnjùdì;Ústřední revoluční základna, na hranicích jižní Jiangxi a západního Fujianu, do roku 1934
5
李立三, Lǐ Lìsān;Li Li-san, 1929 v čele KS Číny, 1930 kritizován za levičáckou úchylku a zbaven vedoucích funkcí 朱德, Zhū Dé;Ču Te, armádní velitel v sovětech, spolupracovník Mao Zedonga, spolu jednali nezávisle na ÚV KS Číny 瑞金, Ruìjīn;Žuej-ťin, hlavní město Ústřední revoluční základny, listopad 1931, 1. všečínský sjezd sovětů, sestavil prozatímní ústřední vládu, Mao pozval i 28 "bolševiků" (studovaných v Moskvě), kteří ale uspořádali konferenci mimo sjezd a Maovu linii odsoudili za neprincipální 李德, Lǐ Dé;Li Te, Otto Braun, vojenský poradce vyslaný Kominternou, měl rozhodující slovo v politbyru 张闻天, Zhāng Wéntiān;Čang Wen-tchien, v čele 28 bolševiků, rozhodující slovo v politbyru, 1934 odstranil Maa z funkcí a na 3 měsíce jej izoloval v domácím vězení u Ruijinu 长征, Chángzhēng;Dlouhý pochod, říjen 1934-1936 遵义, Zūnyì;Cun-I, leden 1935, Konference v Zunyi, Mao svolal rozšířené politbyro a podařilo se mu izolovat jeho politické odpůrce 林彪, Lín Biāo;Lin Piao, pochodoval s Maem na sever k hranicím Shaanxi 彭德怀, Péng Déhuái;Pcheng Te-chuaj, pochodoval s Maem na sever k hranicím Shaanxi, Gansu, Ningxia 周恩来, Zhōu Ēnlái;Čou En-laj, pochodoval s Maem na sever k hranicím Shaanxi, Gansu, Ningxia 高岗, Gāo Gǎng;Kao Kang, vedl komunisty, kteří ovládali oblast u hranic Shaanxi, Gansu, Ningxia 张国焘, Zhāng Guótāo;Čang Kuo-tao, Maův rival, pochodoval dále na západ 陕甘宁, Shǎn-gān-nìng;Šen-kan-ning, Shanxi-Gansu-Ningxia 延安, Yán'ān;Jen-an, hlavní město sovětu v Shan-gan-ning 陕甘宁边区, Shǎn-gān-nìng biānqū;Šen-kan-ning pien-čchü, Pohraniční oblast Shan-gan-ning 西安事变, Xī'ān Shìbiàn;Si´-an š´-pien, prosinec 1936, Xi'anský incident 杨虎城, Yáng Hǔchéng;Jang Chu-čcheng, generál, účastnil se převratu během Xi'anského incidentu 热河, Rèhé;Že-che, Džehol, Jehol, provincie, v květnu 1933 obsazena Japonci 卢沟桥事变, Lúgōuqiáo Shìbiàn;Lu-kou čchiao, incident u mostu Marca Pola, na JV předměstí Pekingu, 7.7.1937, pod záminkou vojáka ztraceného během manévrů obsadili městečko Wanbing, Japonci žádali úpravu demarkační linie - pekingská vojenská rada přijala, po Xi'anském incidentu ale ústřední vláda v Nankingu prohlásila vojenskou radu za nekompetentní, japonské požadavky odmítla a do oblasti stahovala vojenské posily, japonská vláda 11. července vydala zákaz mobilizace byť jediné divize, ale armáda jednala na vlastní pěst - začala čínsko-japonská válka, v září japonská vláda dodatečně schválila akce armády 6
重庆, Chóngqìng;Čchung-čching, 1938 se do Chongqingu evakuovala čínská vláda 汪精卫, Wāng Jīngwèi;Wang Ťing-wej, dlouholetý spolupracovník Čankajška, Japonci dosazen do čela loutkové vlády v Nankingu, bojoval proti Qingům, po smrti Sunjatsena se dostal do čela jihočínské vlády, v Kantonu vedl protičankajškovskou opozici, těžce nesl neschopnost Kuomintangu čelit japonské agresi, tragédie v Changsha jej zlomila a začal s Japonci jednat 王克敏, Wáng Kèmǐn;Wang Kche-min, dosazen Japonci do čela loutkové vlády v Beipingu, kolaborant, bývalý guvernér Čínské banky, ministr financí a ekonomický poradce Zhang Zuolina 长沙, Chángshā;Čchang-ša, 1938 guvernér uvěřil pověstem, že se blíží Japonci, a nechal zapálit město - došlo k vysokým ztrátám na životech a majetku, pověsti se ukázaly jako liché 李宗仁, Lǐ Zōngrén;Li Cung-žen, generál, v lednu 1941 provedl Čankajškův rozkaz zaútočit na Novou 4. armádu, patřil mezi ne příliš loajální jižní militaristy, když se roku 1949 Čankajšek vzdal všech funkcí, stal se Li Zongren úřadujícím prezidentem, ale na Taiwan neodešel, po 20 letech v USA se vrátil na pevninskou Čínu, za boj proti komunistům se omluvil, v Pekingu byl vřele přijat (přestože byl na seznamu válečných zločinců) 毛泽东思想, Máo Zédōng sīxiǎng;Mao Zedongovy myšlenky, maoismus 太平起义, tàipíng qǐyì;Taipingské povstání, 1850-1871 洪秀全, Hóng Xiùquán;Chung Siou-čchüan, ideolog Taipingského povstání, přetvořil křesťanství k obrazu čínskému a došel k závěru, že je mladším bratrem Ježíše Krista 整风运动, zhěngfēng yùndòng;Kampaň za nápravu stylu práce, 1942, měla zajistit ideologickou jednotu strany a popularitu Mao Zedongova myšlení 解放日报, jiěfàng rìbào;Ťie-fang ž’-pao, v literární příloze dostávali prostor k diskuzi mnozí intelektuálové, zejména spisovatelé, novináři a herci 丁玲, Dīng Líng;Ting Ling, spisovatelka, po popravení manžela Kuomintangem roku 1931 vstoupila do strany, během kampaně za nápravu stylu práce zbavena všech funkcí a přinucena k převýchově prací 罗烽, Luó Fēng;Luo Feng, člen strany od roku 1926, sekretář stranické skupiny Svazu spisovatelů, kritizoval špatné vztahy mezi funkcionáři a netrpělivost vůči mladým 杂文, Záwén;Ca-wen, zvláštní forma satiricko-kritických esejů 王实味, Wáng Shíwèi;Wang Š´-wej, spisovatel, překladatel marxistické literatury, apeloval na uvolnění vztahu mezi politikou a kulturou a proti vzniku stranické elity jako nové třídy 陈伯达, Chén Bódá;Čchen Po-ta, Maův tajemník, 1942 řídil kampaň za nápravu stylu 周扬, Zhōu Yáng;Čou Jang, nejvyšší ideolog Číny, řídil kampaň za nápravu stylu 成都, Chéngdū;Čcheng-tu, univerzita, centrum čínské inteligence 昆明, Kūnmíng;Kchun-ming, univerzita, centrum čínské inteligence 7
闻一多, Wén Yīduō;Wen I-tuo, básník, 1946 zavražděn v Kunmingu kuomintangskou tajnou policií 龙云, Lóng Yún;Lung Jün, yunnanský militarista, obchodoval s narkotiky, profitoval z toho, že kontroloval koncový bod Barmské cesty 林森, Lín Sēn;Lin Sen, hlava Čínské republiky se sídlem v Chongqingu, od roku 1932 předseda lidové vlády, představitel pravicového křídla Kuomintangu, nad Sunjatsenovým hrobem přísahal, že nedopustí sovětizaci Číny
8
* Letní semestr
开封, Kāifēng;Kchaj-feng, květen 1948, přechod od války partyzánské k pravidelné bojové činnosti 孙科, Sūn Kē;Sun Kche, Sunjatsenův syn, pověřen sestavením vlády po rezignaci Čankajška, nehodlal se vzdát komunistům 黄骅, Huáng Huā;Chuang Chua, šéf zahraničního oddělení dočasné správy Nankingu, pozval čs. úředníka Hejla k rozhovorům, později jeden z prominentních diplomatů ČLR 傅作义, Fù Zuòyì;Fu Cuo-i, generál KMT, jeho prozíravostí byl Peking osvobozen bez boje 台湾, Táiwān;Tchaj-wan 郑成功, Zhèng Chénggōng;Čeng Čcheng-kung, Koxinga, mingský admirál, stáhl se na Taiwan, kde pokračoval v boji proti Mandžuům, 1683 byl ale ostrov stejně dobyt 陈仪, Chén Yí;Čchen I, KMT generál, ve 30. letech guvernér provincie Fujian, zavedl "systém státního socialismu" (ještě větší vykořisťování provincie), 1935 gratuloval Taiwancům k připojení k Japonsku, v říjnu 1945 jmenován guvernérem Taiwanu, odvolán po incidentu z 28. února, později i jako obětní beránek popraven zastřelením 二.二八, èr. èr bā;Povstání z 28.února, konflikt mezi prodavačkou cigaret a agenty protimonopolního úřadu, agenti si prostříleli cestu zpět na úřad, na demonstraci za potrestání viníků nechal Chen Yi do davu bez upozornění střílet, po celé zemi se konaly demonstrace, z Fujianu se přepravilo 13 000 vojáků KMT a krutě protestující potlačilo 台北, Táiběi;Tchaj-pej 香山, Xiāngshān;Siang-šan, Mao Zedongův hlavní stan u Pekingu, setkal se tam s Fu Zuoyim 新政治协商会议筹备会, Xìn zhèngzhì xiéshānghuìyì chóubèihuì;Přípravný výbor Nového politického poradního shromáždění, celkem 23 organizací, mělo za cíl utvořit podmínky pro ustavení nové vlády a navrhnout dokument, který by v přechodném období suploval ústavu, sešel se v červnu a září 1949 政治协商会, zhèngzhì xiéshānghuì;Politické poradní shromáždění, z roku 1946 中国国民党革命委员会, Zhōngguó Guómíndǎng gémìng wěiyuánhuì;Revoluční výbor Kuomintangu, strana ochotná spolupracovat v Novém politickém shromáždění, vznikla roku 1948 z nespokojenosti části vedení KMT s Čankajškem 中国民主同盟, Zhōngguó mínzhǔ tóngméng;Demokratická liga, součást Nového politického shromáždění 台湾民主自治同盟, Táiwān mínzhǔ zìzhìtóngméng;Liga za sebeurčení Taiwanu, součást Nového politického shromáždění, přesídlila z Hong Kongu 9
中国人民政治协商会议, Zhōngguó rénmín zhèngzhì xiéshānghuìyì;Čínské lidové politické poradní shromáždění, přejmenováno z Nového politického poradního shromáždění 中国政治协商会议共同纲领, Zhōngguó zhèngzhì xiéshānghuìyì gòngtóng gānglǐng;Společný program, programové prohlášení Čínského lidového politického poradního shromáždění, dokončit osvobození celé země, zajistit integritu a suverenitu, odstranění privilegíí imperialistických států, znárodnění byrokratického kapitálu, likvidace feudálních a polofeudálních vztahů na venkově, ochrana státního, družstevního i soukromého vlastnictví lidu 中华人民共和国, Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó;Čínská lidová republika 北京, Běijīng;Peking 北平, Běipíng;Pej-pching, starší název Pekingu 政协第一届全国委员会, zhèngxié dìyī jiè quánguó wěiyuánhuì;Celostátní výbor politického shromáždění prvního funkčního období, 1949-1954, plnil funkci parlamentu 中央人民政府, Zhōngyāng rénmín zhèngfǔ;Ústřední lidová vláda, nejvyšší orgán státní správy, složená ze 5 částí 中央人民政府委员会, Zhōngyāng rénmín zhèngfǔ wěiyuánhuì;výbor Ústřední lidové vlády, součást ústřední lidové vlády, předsedou do roku 1954 Mao Zedong, tři ze šesti místopředsedů nebyli komunisté, komunisté měli 34 ze 63 členů 国务院, guówùyuàn;státní rada, součást ústřední lidové vlády 人民革命军事委员会, Rénmín gémìng jūnshì wěiyuánhuì;vojenská komise, součást ústřední lidové vlády 最高人民法院, zuìgāo rénmín fǎyuàn;nejvyšší soud, součást ústřední lidové vlády 最高人民检察, zuìgāo rénmín jiǎnchá;nejvyšší prokuratura, součást ústřední lidové vlády 李济深, Lǐ Jìshēn;Li Ťi-šen, předseda Revolučního výboru KMT, člen výboru ústřední lidové vlády ČLR 张澜, Zhāng Lán;Čang Lan, předseda demokratické Ligy, člen výboru ústřední lidové vlády ČLR 宋庆龄, Sòng Qìnglíng;Sung Čching-ling, vdova po Sunjatsenovi, členka výboru ústřední lidové vlády ČLR, v dubnu 1959 zvolena náměstkem Liu Shaoqiho 刘少奇, Liú Shàoqí;Liou Šao-čchi, člen výboru ústřední lidové vlády ČLR, v roce 1957 na 8. sjezdu KSČ potvrdil platnost generální linie 1952, za což byl za kulturní revoluce kritizován, kritizoval pravou i levou úchylku, zvolen místopředsedou KS Číny, v dubnu 1959 zvolen do čela státu 朱德, Zhū Dé;Ču Te, člen výboru ústřední lidové vlády ČLR, 1957 zvolen místopředsedou KS Číny, 1959 zvolen místo Liu Shaoqiho předsedou stálého shromáždění VSLZ
10
高岗, Gāo Gǎng;Kao Kang, člen výboru ústřední lidové vlády ČLR, později kritizován za nesouhlas s odklonem od generální linie 1952, vazby na SSSR, obviněn ze spiknutí za účelem uchopení moci ve státě a straně, zlikvidován 周恩来,Zhōu Ēnlái;Čou En-laj, předseda státní rady (výkonného orgánu vlády) až do smrti 1976, 1957 zvolen místopředsedou KS Číny 三反运动, sānfǎn yùndòng;boj proti třem zlům, proti korupci ve státní správě, 1951, korupce, plýtvání, byrokracie 五反运动, wǔfǎn yùndòng;boj proti pěti zlům, 1952, rozšíření i na drobnou a národní buržoazii, úplatkářství, daňové podvody, rozkrádání státního majetku, lajdáctví, soukromé spekulace 土地改革, tǔdì gǎigé;pozemková reforma, 30. června 1950-1953, zrušení feudálního vlastnictví, neobdělávaná půda a lesy se staly majetkem státu, půda kterou rolníci neobdělávali sami nebo rodinnými příslušníky byla zabavena, reformu prováděly rolnické výbory a brigády z měst, které měly pravomoce odsoudit i k trestu smrti (zneužitelná zbraň) 雇农, gùnóng;bezzemek 贫农, pínnóng;chudý rolník, museli si najímat půdu 中农, zhōngnóng;střední rolník, vlastnili dostatek pro vlastní obživu a nevykořisťovali jiné 富农, fùnóng;bohatý rolník, buď najímali pracovní síly nebo půdu pronajímali chudším rolníkům 地主, dìzhǔ;statkář, buď najímali pracovní síly nebo půdu pronajímali chudším rolníkům, nepřátelé lidu 亩, mǔ;mu, 1/16 ha, čínská plošná míra 官僚资产阶级, guānliáo zīchǎnjiējí;kompradorská buržoazie, jediná složka ve městech nezařazená mezi lid, velkoburžoazie, která zbohatla ve spolupráci se zahraničním kapitálem, podílela se na politické moci předchozích režimů 宋美龄, Sòng Měilíng;Sung Mej-ling, Čankajškova manželka, pocházela z tzv. čtyř rodin velkoburžoazie, které podporovaly Čankajška v puči proti komunistům v roce 1927 a dále ovlivňovaly politiku 官僚资本, guānliáo zīběn;byrokratický kapitál, majetek v držení kompradorské buržoazie, roku 1949 znárodněn, základ státního sektoru, movitý majetek byl většinou přenesen na Taiwan či emigranty do USA 民族资产阶级, mínzú zīchǎn jiējí;národní buržoazie, nekompromitovala se se zahraničním kapitálem či domácí reakcí, v době protijaponské války se podílela (v rámci třetinového systému) na správě osvobozených oblastí, vláda jí respektovala právo vlastnit soukromé výrobní prostředky a garantovala jí omezenou svobodu podnikání 清宫秘事, qīnggōng mìshì;Tajná historie qingského dvora, film na motivy boxerského povstání, roku 1949 byl podroben kritice, první kulturní kampaň KS 11
武顺传, Wǔ shùn zhuān;Vyprávění o Wu Shunovi, kritická kampaň z roku 1951, Wu Shun byl šiřitel osvěty z konce 19. století, kritika se zaměřovala hlavně na výběr témat a způsob jejich zpracování 郭沫若, Guō Mòruò;Kuo Mo-žuo, ministr kultury, terč kampaně proti filmu Vyprávění o Wu Shunovi 周扬, Zhōu Yáng;Čou Jang, hlavní ideolog KS Číny, o 15 let později se sám stal obětí vlastních metod, režisér mnoha kulturně-politických kampaní 姚文元, Yáo Wényuán;Jao Wen-jüan, další ideolog KS Číny, za kulturní revoluce nechal vláčet Zhou Yanga pekingskými ulicemi s čepicí hanby, tlumočil názory Mao Zedonga v kampani proti Hu Fengovi, později jeden z Gangu čtyř, zeť Jiang Qing 大连, Dàlián;Dalnyj, Ta-lien, předmět smlouvy o přátelství a hospodářské pomoci mezi SSSR a ČLR 西藏, Xīzàng;Tibet 唐, Táng;Tchang 西安, Xī'ān;Si-an, hlavní město Tangů 亲和, qīnhé;udržovat mír navazováním příbuzenských vztahů, tangské princezny provdávány do sousedních zemí 五台山, Wǔtái shān;Wu-tchaj-šan, chrámový komplex vybudovaný v provincii Shanxi Tibeťany 元, Yuán;Jüan 明, Míng;Ming 清, Qīng;Čching, zřídili ve Lhase úřad ambanů (dvou místodržících) a vojenskou posádku 乾隆, Qiánlóng;Čchien-lung 承德, Chéngdé;Čcheng-te, letní sídlo Qianlonga, nechal vybudovat repliky tibetských klášterů Potály a Tašilhünpo 慈禧, Cíxǐ;Cch'-si, zemřela roku 1908 光绪, Guāngxù;Kuang-sü, zemřel roku 1908 武汉, Wǔhàn;Wu-chan, začátek protimandžuské revoluce, v prosinci 1958 se sešlo plénum UV KSČ, odbouralo některé výstřelky předchozích kampaní, lidové komuny nahradily lidové brigády, přestalo se tavit železo v miniaturních hliněných pecích 陈毅, Chén Yì;Čchen I, maršál, předsedal inauguraci přípravného výboru Autonomní oblasti Tibet, 1957 zvolen místopředsedou KS Číny, starosta Šanghaje 张国华, Zhāng Guóhuá;Čang Kuo-chua, člen přípravného výboru Autonomní oblasti Tibet 西藏自治区, Xīzàng zìzhìqū;Tibetská autonomní oblast, pouze historický centrální Tibet, založena 1965 12
胡耀邦, Hú Yàobāng;Chu Jao-pang, generální tajemník KS v 80. letech, 1980 navštívil Tibet, 1975 pověřen dohledem nad normalizací Akademie věd, z jeho iniciativy vycházel časopis Teoretické trendy, soustřeďoval ideové protivníky zastánců neomylnosti Maa, prezentoval vize Deng Xiaopinga, nikdy neprovedl pokořující sebekritiku, zajímal se i o vědu a kulturu, Hu Yaobangova intelektuální dílna, pravá ruka Deng Xiaopinga, v souvislosti se studentskými nepokoji 1987 z funkce generálního tajemníka KS Dengem odvolán 汉族, Hànzú;Chanové 中华民族, Zhōnghuá Mínzú;čínský národ, všichni obyvatelé Číny i v zahraničí (pokud mají čínské předky) 蒙藏委员会, Méngzàng wěiyuánhuì;Výbor pro mongolské a tibetské záležitosti, ustavený v 30. letech v Nankingu, dodnes sídlí v Taibei, součást výkonného dvora (vlády) 蒙藏之友, Méngzàng zhīyǒu;Mongolsko-tibetské přátelství, časopis vydávaný Výborem pro mongolské a tibetské záležitosti 金门岛, Jīnmén Dǎo;Kinmen, Quemoy, ostrov u čínského pobřeží ovládaný KMT 马祖岛, Mǎzǔ Dǎo;Matsu, Mazu, ostrov u čínského pobřeží ovládaný KMT 党在过渡时间的总路线, dǎng zài guòdùshíjiānde zǒnglùxiàn;generální linie strany v přechodném období, 1952, důraz na postupnou socializaci prováděnou během dost dlouhého období 全国人民代表大会, quánguó rénmín dàibiǎo dàhuì;Všečínské shromáždění lidových zástupců, nejvyšší zastupitelský orgán, první zasedání v září 1954, převzalo úkoly Lidového politického poradního shromáždění 农业合作化运动, nóngyè hézuòhuà yùndòng;združstevňování zemědělství, do roku 1955 velmi pomalu 农业生产互助组织, nóngyè shēngchǎn hùzhù zǔzhī;svépomocná družstva, zachování soukromého vlastnictví půdy 初级形式合作社, chūjí xíngshì hézuòshè;družstva nižšího typu, rolníci vkládali půdu jako svůj podíl 高级形式合作社, gāojí xíngshì hézuòshè;družstva vyššího typu, půda přestala být soukromým majetkem a rolníci již nebyli odměňováni dle výše podílu 发展国民经济的第一个五年计划, fāzhǎn guómín jīngjì de dì yī ge wǔnián jìhuà;I. pětiletý plán hospodářského rozvoje, 1953-1957, důraz na těžký průmysl a investice do energetických zdrojů, znárodnění průmyslových závodů a obchodních firem, které dosud zůstaly v soukromých rukách, znárodnění pomocí mezistupně, tzv. "státní kapitalismus", nejdříve dělba práce a zadávání objednávek 公私合营, gōng-sī héyíng;státně-soukromé podniky, druhý stupeň státního kapitalismu, závod byl již spravován funkcionáři jmenovaných vládou z řad původních vlastníků a dělníků, bývalým majitelům vypláceny dividendy odpovídající hodnotě vloženého majetku a zisku
13
高潮, gāocháo;přeměna národní buržoazie - příliv, leden 1956, kapitalisté Pekingu "požádali" o vytvoření kolektivního státně-soukromého podniku na vlastní žádost, sdružoval státně-soukromé průmyslové podniky a obchodní firmy, ale i zemědělská a řemeslná družstva 邓小平, Dèng Xiǎopíng;Teng Siao-pching, architekt hospodářských reforem po roce 1978, 1957 zvolen generálním tajemníkem KS Číny, kulturní revoluci prožil ve vyhnanství, 1975 zvolen místopředsedou státní rady a za nemocného Zhou Enlaie tak vykonával funkci nejvyššího správce státní administrativy, na počátku kulturní revoluce byl generálním tajemníkem KS Číny, kulturní revoluce jej ale smetla do ústraní, nejbližší spolupracovník Zhou Enlaie, předvedl vizi 3 světů, po smrti Zhoua ale musel znovu odejít, rehabilitován až 1977, 1981 odmítl post předsedy KS, přijal post předsedy Vojenské komise 饶漱石, Ráo Shùshí;Žao Šu-š', přední funkcionář KS, kritizován za nesouhlas s odklonem od generální linie 1952, vazby na SSSR, obviněn ze spiknutí za účelem uchopení moci ve státě a straně, politicky zlikvidován 俞平伯, Yú Píngbó;Jü Pching-po, literární kritik, podroben převýchově za rozbor románu Hongloumeng 红楼梦, Hónglóumèng;Sen v červeném domě, za jeho rozbor byl kritizován literární vědec Yu Pingbo 胡风, Hú Fēng;Chu Feng, obět kampaně z roku 1955, marxistický literární kritik, dlouholetý přítel Mao Duna, za války působil mezi levicovou mládeží v KMT ovládaných oblastech, vstoupil do diskuse k rozboru Snu v červeném domě, ale za svůj názor byl obviněn z vedení kliky, která organizovaně protistranickou činnost a snaží se paralyzovat úlohu strany jako vedoucí síly, vyloučen ze svazu spisovatelů, zbaven mandátu, zatčen 矛盾, Máo Dùn;Mao Tun 人民文学, Rénmín wénxué;Žen-min wen-süe, literární časopis, redaktorem byl Hu Feng, než byl zbaven funkce a zatčen 百花齐放百家争鸣, bǎihuā-qífàng, bǎijiā-zhēngmíng;ať rozkvétá sto květů, ať spolu soupeří sto škol, květen 1956, velká kultura pomáhá formovat velký národ, kultura v třídní společnosti je důležitým nástrojem třídního boje, první část použil Mao už v roce 1951 v diskusi s divadelníky 陆定一, Lù Dìngyī;Lu Ting-i, komentoval Maův proslov k hnutí sto květů, později obviněn ze špatné interpretace, vedoucí oddělení propagandy ÚV KSČ, zdůrazňoval, že nejde o revizi dosavadní politiky, ale o její novou fázi, vyzval i ke kritice KS, protože dobrá kritika může být užitečná, kritikům zaručil beztrestnost, pronásledoval jej Chen Boda 整风运动, zhěngfēng yùndòng;hnutí za nápravu stylu práce, mezi 1. a 2. zasedáním 8. sjezdu KSČ, také vrcholí kampaň sta květů 关于正确处理人民内部矛盾, guānyú zhèngquè chǔlǐ rénmín nèibù máodùn;O správném řešení rozporů uvnitř lidu, Mao Zedongův projev ze zasedání státní rady ČLR 27.2.1957, rozpory uvnitř lidu se řeší kritikou, zhodnocení demonstrací z roku 1956, rozpory mezi státem a soukromokapitalistickým sektorem, mezi inteligencí vychovanou ve starém režimu, ve vztazích národnostních menšin ke státu, válku nerozpoutáme, ale také se jí nebojíme
14
人民日报, Rénmín rìbào;Lidový deník, ústřední orgán KS Číny, 27.4.1957 v úvodníku komentuje Maův projev o správném řešení rozporů uvnitř lidu, v červenci však zveřejňuje celý projev, pasáž o existenci kontrarevolucionářů, jež musí být potlačeni, 1989 se sympatiemi referoval o studentských nepokojích 反右派斗争, fǎn yòupài dòuzhēng;boj proti pravičákům, druhá fáze boje za nápravu stylu, nejdříve obviněni funkcionáři menšinových stran a zástupci inteligence (i z řad strany), posláni na venkov k převýchově prací, na všechna vlivná místa dosazení poslušní lidé, kteří souhlasili s teorií dosažení socialismu po skocích 青岛, Qīngdǎo;Čching-tao, 1957, zasedání tajemníků městských a provinčních výborů strany, Mao nastínil boj proti pravičákům 又穷又白, yòu qióng yòu bái;chudý a bílý, Maova charakteristika čínského lidu, chudý a čistý jako nepopsaný papír 辽东, Liáodōng;Liao-tung, sovětské základny, 1957 se stáhli, zařízení základen předali Číně bez náhrady 和平共处的五项原则, hépíng gòngchǔ de wǔ xiàng yuánzé;pět zásad mírového soužití, principy diplomatických jednání se zahraničními státy 大跃进, dàyuèjìn;Velký skok, 1957 多快多省, duō-kuài-duō-shěng;rychleji a hospodárněji, napnout všechny síly, jít kupředu, budovat socialismus rychleji a hospodárněji, nová generální linie, přijata na 2. zasedání 8. sjezdu KSČ za zavřenými dveřmi, ostrá výměna názorů 三面红旗, sānmiàn hóngqí;tři rudé prapory, generální linie 1958, velký skok, lidové komuny 十大关系, shí dà guānxi;deset velkých vztahů, deset předpokladů úspěšného rozvoje, v době kulturní revoluce hodnoceno jako Maův přínos politické ekonomii socialismu, přizpůsobení marxismu epoše rozpadu imperialismu a vítězství socialismu 林彪, Lín Biāo;Lin Piao, náměstek ministra národní obrany, na 5. plénu ÚV KSČ zvolen členem politbyra, poté nejbližší Maův druh ve zbrani, ještě později osnoval spiknutí proti Maovi 人民公社, rénmín gōngshè;lidové komuny, měly nahradit zemědělská družstva, zahrnovaly výrobní i nevýrobní sféry, měly plnit prvky základní společenské jednotky 北戴河, Běidàihé;Pej-taj-he, přímořské letovisko, zasedání politbyra v srpnu 1958, přijato usnesení o zakládání lidových komun, později osudné Lin Biaovi, zasedání přijato jednomyslnou podporou (pocit ohrožení, USA slíbily bránit pozice KMT) 赶上英国超过英国, gǎnshàng Yīngguó chāoguò Yīngguó;dohnat a předehnat Velkou Británii, úkol zadaný na zasedání politbyra v Beidaihe, na základě zvýšení výroby oceli 一手拿枪一手拿锄, yīshǒu ná qiāng, yīshǒu ná chú;v jedné ruce držet pušku, v druhé motyku, heslo zakládání lidových milicí během velkého skoku, militarizace společnosti, umožňovaly lepší organizaci práce a straně důslednou kontrolu aktivit všech jednotlivců 15
董必武, Dǒng Bìwǔ;Tung Pi-wu, v dubnu 1959 zvolen náměstkem Liu Shaoqiho 庐山, Lúshān;Lu-šan, 8. zasedání ÚV KSČ, srpen 1959, bývalé vily Britů, jednu vilu dostala darem i Song Meiling 九江, Jiǔjiāng;Ťiou-ťiang, město na jižním břehu Dlouhé řeky, poblíž horské pásmo Lushan 彭德怀, Péng Déhuái;Pcheng Te-chuaj, odvážil se v Lushanu Maa kritizovat (osobně dopisem), zhodnotil přínos Velkého skoku, ale vyjmenoval chyby, ze kterých by se měla strana poučit, Mao dopis zveřejnil a vyhlásil, že pokud nedostane podporu, odejde znovu do hor, vybuduje novou armádu a začne znova, Peng odsouzen jako spiklenec a hlava protistranické skupiny, na jeho post ministra národní obrany dosazen Lin Biao 独立自主，自力更生, dúlì zìzhǔ, zìlì gēngshēng;spolehnout se na vlastní síly, SSSR zastavil veškerou hospodářskou pomoc, odvolal odborníky z Číny 事实就是, shìshí jiù shì;realita je kriteriem pravdy, od ledna 1961, kdy se sešlo 9. plénum ÚV KSČ, které mělo zemi vyvést z krize po Velkém skoku, citát Mao Zedonga, ale poslední dobou často připisován Deng Xiaopingovi, v roce 1977 v časopise Teoretické trendy vyšel úvodník s tímto nadpisem 李富春, Lǐ Fùchūn;Li Fu-čchun, předseda Státní plánovací komise, na základě jeho referátu přijaty 4 zásady konsolidace státního hospodářství 八字方针, bāzì fāngzhēn;Zásady osmi znaků, 4 zásady konsolidace státního hospodářství 调整, tiáozhěng;upravit 巩固, gǒnggù;upevnit 充实, chōngshí;zlepšit 提高, tígāo;zvýšit 七千人大会, qī qiān rén dàhuì;Konference 7000 osob, členové ÚV KSČ, odpovědných resortů a armády, 11.-27. leden 1962 v Pekingu, řešila hospodářskou krizi, základem řeč předsedy ČLR a místopředsedy ÚV KSČ Liu Shaoqiho, zodpovědnost padá na hlavu ÚV a provinčních výborů, nedokázala ale důsledně eliminovat levičáckou úchylku, Lin Biao nadále vyhlašoval, že chyby jsou kvůli nesprávné aplikaci Maových teorií 陈云, Chén Yún;Čchen Jün, renomovaný ekonom, po Konferenci 7000 osob v západní věži pekingské zoo přednášel na konspirativní schůzce, Liu Shaoqi, bez účasti Maa, dokonce za jeho zády, Chen Yun navržen do čela zvláštního výboru pro finanční otázky 永远不要忘记阶级斗争, yǒngyuǎn bùyào wàngjì jiējí dòuzhēng;nikdy nezapomínat na třídní boj, Maovo heslo ze srpna 1962, reflektuje Maův nesouhlas s určitými vývody Konference 7000 osob 一分为二, yīfēnwéi'èr;rozdvojení, Maovy teorie pro složitou situaci v Číně mezi Velkým skokem a Kulturní revolucí
16
继续革命, jìxù gémìng;teorie pokračující revoluce, Maovy teorie pro složitou situaci v Číně mezi Velkým skokem a Kulturní revolucí 五个统一, wǔ gè tǒngyī;patero sjednocení, Maovy teorie pro složitou situaci v Číně mezi Velkým skokem a Kulturní revolucí 社会主义教育运动, shèhuìzhǔyìjiàoyù yùndòng;za socialistickou výchovu, kampaň přijatá 10. plénem ÚV KSČ, původně na odstraňování nešvarů v práci nižších kádrových pracovníků na venkově 四清运动, sì qīng yùndòng;hnutí čtveré očisty, první fáze hnutí za socialistickou výchovu, očista účtů, očista skladišť, očista financí, spravedlivá dělba práce, vedlo ke zvýšení pracovní iniciativy, odstranění plýtvání a normalizaci vztahů na venkově 杭州, Hángzhōu;Chang-čou, schůzka některých členů ÚV v květnu 1963, myšlenky hnutí za socialistickou výchovu přenášela i do měst 学习毛泽东思想, xuéxí Máo Zédōng sīxiǎng;za studium Mao Cetungových myšlenek, další fáze hnutí za socialistickou výchovu, v polovině 60. let proběhlo v armádě, snaha v radikalizaci vnitropolitického života Číny 政治第一, zhèngzhì dì-yī;politika především, zbraně neznamenají nic, člověk znamená všechno, snaha zajistit obranný potenciál armády, nahradit scházející zbraně a technologie ideologií 雷锋, Léi Fēng;Lej Feng, dobrý voják, personifikace hnutí "učme se od Čínské lidové osvobozenecké armády", původně sirotek, kterého se Rudá armáda ujala, za což byl srdečně vděčný, řidič nákladního automobilu, zahynul v autonehodě, po jeho smrti jeden dělník zapsal jeho příhody (ale i myšlenky, které jej při psaní napadly), nekritický obdiv k Maovi 文，武, wén, wǔ;slovo a zbraň, pro zdar každé akce je třeba opřít se o dvě nohy, Maův citát, zbraň Lin Biao, slovo - Jiang Qing 江青, Jiāng Qīng;Ťiang Čching, původně herečka, manželka Mao Zedonga 邓拓, Dèng Tuò;Teng Tchuo, bývalý šéfredaktor Renmin Ribao, kritizoval Mao Zedonga formou jinotajných dramat a esejů, tvořil pod ochranou pekingského městského výboru strany (bašty protimaovské opozice), nepřežil kulturní revoluci, 1979 rehabilitován 吴晗, Wú Hán;Wu Chan, dramatik, kritizoval Mao Zedonga formou jinotajných dramat a esejů, tvořil pod ochranou pekingského městského výboru strany (bašty protimaovské opozice), odborník na mingskou historii, uštván 1966 rudými gardami, 1979 rehabilitován, v dramatu Hai Rui opouští úřad kritizuje Maa za odvolání Peng Dehuaie 廖沫沙, Liào Mòshā;Liao Mo-ša, básník, kritizoval Mao Zedonga formou jinotajných dramat a esejů, tvořil pod ochranou pekingského městského výboru strany (bašty protimaovské opozice), nepřežil kulturní revoluci, 1979 rehabilitován 海瑞, Hǎi Ruì;Chaj Žuej, postava z Wu Hanova dramatu, mandarín, celý život sloužil věrně císaři, upozornil jej na chyby a musel odejít, zemřel ve vyhnanství, parafrázuje osud Peng Dehuaie 前线, Qiánxiàn;Čchien-sien, jeden ze tří listů, kam přispíval Wu Han, Deng Tuo a Liao Mosha 17
北京晚报, Běijīng wǎnbào;Pej-ťing wan-pao, jeden ze tří listů, kam přispíval Wu Han, Deng Tuo a Liao Mosha 北京日报, Běijīng rìbào;Pej-ťing ž-pao, jeden ze tří listů, kam přispíval Wu Han, Deng Tuo a Liao Mosha 彭真, Péng Zhěn;Pcheng Čen, člen malé skupiny pěti pro kulturní revoluci, měla sjednat nápravu na oddělení propagandy, nesplnil ale Maova očekávání, oběť kulturní revoluce, kritizovali mj. Wu Hana a Deng Tuoa 罗瑞卿, Luó Ruìqīng;Luo Žuej-čching, náčelník generálního štábu, člen malé skupiny pěti pro kulturní revoluci, měla sjednat nápravu na oddělení propagandy, kritizovali mj. Wu Hana a Deng Tuoa, nesplnil ale Maova očekávání, odmítal velet zpolitizované armádě beze zbraní, v prosinci 1965 obviněn ze snahy uzurpovat moc v armádě, zatčen 陈伯达, Chén Bódá;Čchen Po-ta, člen malé skupiny pěti pro kulturní revoluci, měla sjednat nápravu na oddělení propagandy, nesplnil ale Maova očekávání, stál v čele nové skupiny pro kulturní revoluci, v čele s Lin Biaem a Jiang Qing vedl kulturní revoluci, po smrti Liu Shaoqiho si dělal nárok na post předsedy ČLR, po zasedání pléna v Lushanu v roce 1970 ale vytlačen z funkcí, o 10 let později souzen s Gangem čtyř za vlastizradu 文汇报, wénhuìbào;šanghajský list, v listopadu 1965 Yao Wenyuan kritizoval Wu Hana, článek považován za startovací výstřel kulturní revoluce 解放军报, jiěfàngjūnbào;armádní list 大字报, dàzìbào;noviny velkých znaků, na starém novinovém papíře štětcem napsány znaky, poprvé použity během návštěvy albánského zástupce ke kritice vedení Pekingské univerzity 红卫兵, Hóngwèibīng;Rudé gardy, původně mládežnické i dětské oddíly na školách, bouřit se proti autoritám je správné 李宗仁, Lǐ Zōngrén;Li Cung-žen, bývalý prezident Čínské republiky po odstoupení Čankajška, emigroval do USA, 1964 se vrátil do ČLR, přestože válečný zločinec, byl vřele přijat, za kulturní revoluce jej skrýval Zhou Enlai 杨尚昆, Yáng Shàngkūn;Jang Šang-kchun, 1988-93 předseda státu, v prosinci 1966 spolu Peng Zhenem, Luo Ruiqingem a Lu Dingyim odvlečen na stadion a podroben soudu rudých gard, proti jeho volbě prezidentem bylo 128 poslanců (nejednotnost špiček KS) 夏衍, Xià Yǎn;Sia Jen, náměstek ministra kultury Guo Moruo, terč kampaně proti filmu Vyprávění o Wu Shunovi, spisovatel, spolu s Zhou Yangem a Wu Hanem odvlečen na druhý soud rudých gard 王洪文, Wáng Hóngwén;Wang Chung-wen, pod jeho vedením se v Šanghaji vytvářely "dělnické štáby", stávky, blokády (i orgánů strany), správní orgány nahrazeny pařížskou komunou XX. století 华国锋, Huá Guófēng;Chua Kuo-feng, poprvé se výrazně objevil roku 1971, nevýrazný stranický funkcionář z Hunanu, 1975 povýšen do funkce místopředsedy státní rady a ministra veřejné bezpečnosti, po smrti Maa (údajně na jeho přání) předsedou ČLR
18
五七一, wǔqīyī;plán 571, Lin Biaovo spiknutí, chtěl odstranit Mao Zedonga a ujmout se vedení státu, protože nesouhlasil s normalizací vztahu s USA 反徒，内奸，工贼刘少奇,fǎntú, nèijiān, gōngzéi Liú Shàoqí;proti šejdířům typu Liu Shaoqiho, vrchol v listopadu 1971, organizovaná skupinou kolem Jiang Qing, měla najít exemplární oběť za výstřelky kulturní revoluce 批林批孔, pī lín pī kǒng;kritika Lin Biaa a konfucia, boj proti výstřelkům kulturní revoluce, ale zdůrazňuje i nutnost kulturní revoluce pro upevnění diktatury proletariátu 法家, Fǎjiā;škola legalistů, filozoficko-státoprávní škola vzniklá ve 4. století př.n.l. 法, fǎ;zákon, nadřazený nepsaným principům 礼, lǐ;princip, podřízený psanému zákonu 四人帮, sìrénbāng;banda čtyř, skupina kolem Jiang Qing, která si nárokovala nejvyšší stranickou funkci, předsedou stálého výboru VSLZ měl být Wang Hongwen, předseda státní rady Zhang Chunqiao a vedoucím oddělení propagandy Yao Wenyuan, po smrti Mao Zedonga obviněni a souzeni z vlastizrady 叶剑英, Yè Jiànyīng;Jie Ťien-jing, nahradil Lin Biaa na postu ministra národní obrany, roku 1975 dal svolat konferenci o konsolidaci armády, odstranit roztříštěnost a nekoncepčnost velení 学习无产阶级专政运动, Xuéxí wúchǎn jiējí zhuānzhèng yùndòng;za studium diktatury proletariátu 张春桥, Zhāng Chūnqiáo;Čang Čchunčchiao, blízký spolupracovník Jiang Qing, člen Gangu čtyř, spolu s Yao Wenyuanem měli vypracovat studii na aplikaci marx-lelinského učení na čínské poměry, vyvolalo to nepokoje v průmyslové sféře, kandidát extrémní levice na post předsedy ČLR po smrti Mao Zedonga 批评所谓投降主义, pīpíng suǒwèi tóuxiángzhǔyì;proti empirismu, kampaň původně namířena proti rehabilitovaným stranickým funkcionářům, ale proti postupu se ohradil i Mao Zedong 批评水浒传运动, pīpíng shuǐhǔzhuàn yùndòng;proti empirismu, na příbězích jednotlivých románů kritizováno kapitulanství 水浒传, Shuǐhǔzhuàn;Příběhy od jezerního břehu, základ kampaně proti empirismu 投降, tóuxiáng;kapitulantství, před těmi, kdož byli kritizování za kulturní revoluce, ale znova se vracejí do veřejného života 毛远新, Máo Yuánxīn;Mao Yüan-sin, Mao Zedongův syn, silně ovlivněn matkou Jiang Qing (nevraživost vůči Dengovi), po smrti Zhou Enlaie a onemocnění Mao Zedonga zprostředkovával jednání mezi Maem a politbyrem, na setkání politbyra po Zhouově smrti kritizoval Denga, který byl opět zbaven funkcí 中南海, Zhōngnánhǎi;Čung-nan-chaj, vládní čtvrť v Pekingu
19
汪东兴, Wáng Dōngxìng;Wang Tung-sing, velel zvláštní jednotce o síle 20 000 mužů na ochranu nejvyšších státních a stranických funkcionářů, Jiang Qing na něj spoléhala, ale v kritické chvíli ji opustil 蒋介石, Jiǎng Jièshí;Čankajšek, dlouholetý předseda ÚV KMT a prezident Čínské republiky, 1975 zemřel ve funkci 蒋经国, Jiǎng Jīngguó;Ťiang Ťing-kuo, syn Čankajška, ve 20. letech studoval v Moskvě, své poznatky z organizace státní správy podřízené všudypřítomným a nepostižitelným orgánům státní bezpečnosti zužitkoval na Taiwanu, 1978 zvolen prezidentem, 1988 zemřel ve funkci, 1970 nezdařený atentát taiwanských separatistů, jeho manželka Faina byla občankou SSSR 戒严令, jièyánlìng;výjimečný stav, zákon vyhlášený po událostech z 28. února, byl zrušen až roku 1987, likvidoval v zárodku všechny projevy nespokojenosti 国民大会, Guómíndàhuì;Národní shromáždění, zasedali zástupci za celou Čínu, zástupci všech národnostních menšin, první volby 1947 na pevnině, 3000 poslanců reprezentujících všechny vrstvy společnosti, 1949 se na Taiwan přepravila jen třetina, nebylo usnášeníschopné, podle zákona se nesmělo znovu volit ani doplňovat během komunistické rebelie, dodatky v ústavě měli poslanci doživotní mandát, dodatečné volby povoleny až 1969 总统, zǒngtǒng;prezident, nejvyšší představitel Čínské republiky, všechna státoprávní rozhodnutí se dějí jeho jménem, dle ústavy může být jednou opakovaně zvolen, ale protože ústava výslovně nezakazuje další opakovaná zvolení, měl Čankajšek také doživotní mandát 行政院, xíngzhèngyuàn;Výkonný dvůr, obdoba naší vlády 立法院, lìfǎyuàn;Legislativní dvůr, původně 760 poslanců zastupujících všechny provincie, brzdil demokracii, jeho omezení je průvodním jevem demokratizace taiwanské společnosti 司法院, sīfǎyuàn;Soudní dvůr, respektuje práva občanů a dodržování zákonů 考试院, kǎoshìyuàn;Zkušební dvůr, odpovídá za úroveň úředníků ve státních službách, navazuje na čínskou tradici úředních zkoušek 检察院, jiǎncháyuàn;Kontrolní dvůr, nejvyšší dohlížecí orgán s mocí schvalovací, žalovací, odvolávací a revidující, volený orgán státní moci 严家淦, Yán Jiāgàn;Jen Ťia-kan, převzal pravomoce prezidenta po smrti Čankajška v roce 1975 国民党, Guómíndǎng;Kuomintang, nosná a v podstatě jediná strana Čínské republiky do roku 1986 彭明敏, Péng Míngmǐn;Pcheng Ming-min, profesor, mluvčí nové generace mladé inteligence soustředěné kolem klubů taiwanských studentů v USA, postavil ideu nezávislého Taiwanu na moderní základy, odborník a Čankajškův poradce na mezinárodní právo letecké a kosmické, formuloval tzv. Deklaraci taiwanské nezávislosti, zatčen a bez procesu vězněn, 1966 na nátlak zahraničí propuštěn do domácího vězení, 1970 utekl do Švédska 民主进步党, mínzhǔ jìnbùdǎng;Strana demokratického pokroku, vznikla 1986, v modifikované podobě přijala program nezávislého Taiwanu 20
大学杂志, Dàxué zázhì;Univerzitní časopis, Taibeiská univerzita, po projevu Jiang Jinggua se na jeho stránkách rozvinula diskuse o slabinách KMT režimu, dotýkala se i do té doby tabuizovaných témat, zástupci univerzity pozvali Jianga na půdu unvierzity a požadovali záruky beztrestnosti za své názory 中央日报, Zhōngyāng rìbào;Čung-jang ž'-pao, ústřední tiskový orgán Čínské republiky, v roce 1972 vyšlo na pokračování zhodnocení akademické diskuse, studentské hnutí je proti zájmům prostých obyvatel ostrova 李登辉, Lǐ Dēnghuī;Li Teng-chuej, první viceprezident výkonného dvora narozený na Taiwanu, pozdější prezident, navržený Jiang Jingguem za jeho nástupce, původně zemědělský inženýr 党外, dǎngwài;nestraníci, po nástupu Jiang Jinggua na post prezidenta výkonného dvora mohli kandidovat na významnější funkce 蒋纬国, Jiǎng Wěiguó;Ťiang Wej-kuo, mladší bratr Jiang Jinggua, studoval v Německu a v roce 1939 s německou armádou připochodoval do Prahy 郭婉容, Guō Wǎnróng;Kuo Wan-žung, ekonomka, z pozice ministryně financí se účastnila zasedání Asijské banky 1989 v Pekingu, první žena ve stálém výboru ÚV KMT 新党, Xīndǎng;Nová strana, sdružuje členy KMT nesouhlasící s politikou reformního křídla 巴金, Bā Jīn;Pa Ťin, spisovatel, o kulturní revoluci prohlásil, že to byla léta zoufalého kulturního rozvratu, jaký jejich společnost po 5000 let nezažila 批评四人帮, pīpíng sìrénbāng;kampaň za kritiku bandy čtyř, kritika nedostatků posledních 20 let tak, aby nebyl kritizován sám Mao, Gang čtyř měl falšovat Maovy předsmrtné směrnice a využít je ve svůj prospěch, utichla koncem roku 1976 大寨, Dàzhài;Ta-čaj, zemědělci se učí od Dazhaie, konference pracovníků, kteří si měli ujasnit skutečný stav národního hospodářství, modelový komplex podle hesla "spoléhat se na vlastní síly" 大庆, Dàqìng;Ta-čching, průmysl se učí od Daqingu, konference pracovníků, kteří si měli ujasnit skutečný stav národního hospodářství, modelový komplex podle hesla "spoléhat se na vlastní síly" 客家, Kèjiā;Hakka, potomci severních Číňanů co před 1500 lety odešli na jih, kde se nikdy nesžili, z národnosti Hakka pocházel Hu Yaobang 中国社会科学院, Zhōngguó shèhuì kēxuéyuàn;Čínská akademie společenských věd, založena 1978, nebyla vyžadována uniformita myšlení 伤痕文学, shānghén wénxué;literatura jizev a ran, zavrhovala vnucené Mao Zedongovými Yan'anskými rozhovory, navazovala na literaturu 20. a 30. let, popisovala kruté poměry kulturní revoluce 王蒙, Wáng Méng;Wang Meng, nejvýznamnější představitel literatury jizev a ran, 1986 ministr kultury, žádal nezávislost umělecké tvorby, po událostech na Tian'anmen 1989 rezignoval 刘宾雁, Liú Bīnyàn;Liou Pin-jen, redaktor Renmin ribao, angažoval se v hnutí sto květů, kritizován během boje proti pravičákům, 1966 sice rehabilitován, ale za kulturní revoluce poslán do školy 5. 21
července, investigativní reportér, 1984 na tajném hlasování zvolen místopředsedou Svazu spisovatelů, 1987 obviněn z buržoazní liberalizace, po červenci 1989 se do ČLR nevrátil 中国青年, Zhōngguó qīngnián;Čínské mládí, po návratu z venkova v něm pracoval Liu Binyan 七五学校, Qīwǔ xuéxiào;Škola 5. července, školy pro intelektuály neposlušné stranické disciplíně 吴德, Wú Dé;1976 starosta Pekingu, předseda pekingského revolučního výboru, nechal uklidit pietní předměty u hrobu Zhou Enlaie, čímž se pokojná akce změnila v davovou demonstraci, násilně potlačena, zodpovědný za způsob, jakým byly demonstrace u památníku hrdinů potlačeny, den před zasedáním 3. pléna po XI. sjezdu KS byl zbaven všech funkcí 有中国特色的社会主义, yǒu Zhōngguó tèsède shèhuìzhǔyì;socialismus se specificky čínskými rysy, společenský systém nastolený v duchu Deng Xiaopingových reforem 魏京生, Wèi Jīngshēng;Wej Ťing-šeng, nejznámější radikální aktivista na zdech demokracie, požadoval pátou modernizaci - demokratizaci, v mládí člen rudých gard, rychle ale vystřízlivěl, po žádosti některých radikálů, aby Jim Carter podpořil boj za lidská práva v Číně hnutí bylo potlačeno, Wei odsouzen k 15 letům a hnutí roku 1981 utichlo 白花, Bái Huā;Paj Chua, spisovatel, oběť kampaně na poč. 80. let, napsal scénář k filmu Nevyžádaná láska, alegoricky vyslovil, že za chyby Mao Zedonga můžou všichni, kdo jej tak nekriticky obdivovali 祖国, zǔguó;vlast, bez komunistické strany 国家, guójiā;stát, s komunistickou stranou 四项基本原则, sì xiàng jīběn yuánzé;čtyři stěžejní principy, sledovat cestu k socialismu, udržet diktaturu proletariátu, zachovat vedoucí úlohu komunistické strany a nezpronevěřit se idejím marxismu-leninismu 杨得志, Yáng Dézhì;Jang Te-č', náčelník generálního štábu, chráněnec Deng Xiaopinga 赵紫阳, Zhào Zǐyáng;Zhao C'-jang, nastoupil 1980 do funkce předsedy státní rady po Hua Guofengovi, skončilo období kompromisů, působil v Sichuanu, kde prosadil hospodářské reformy, které stabilizovaly zemědělství, 1987 nahradil Hu Yaobanga na postu generálního tajemníka KS 康生, Kāng Shēng;Kchang Šeng, stál dlouhá léta v čele čínské státní bezpečnosti, obviněn z příprav puče proti Mao Zedongovi, ale procesu se nedožil 谢富治, Xiè Fùzhì;Sie Fu-č', stál dlouhá léta v čele čínské státní bezpečnosti, obviněn z příprav puče proti Mao Zedongovi, ale procesu se nedožil 陶铸, Táo Zhù;Tchao Ču, tajemník provincie Guangdong, pronásledoval jej Chen Boda 宝山, Bǎoshān;Pao-šan, ocelárenský komplex budovaný z japonských investic a za účasti 1000 japonských odborníků, kvůli špatné situaci (mělký přístav, lehká půda) se projekt prodražil, stavba přerušena a kontrakty zrušeny 深圳, Shēnzhèn;Šen-čen, zvláštní ekonomická zóna u Hong Kongu
22
珠海, Zhūhǎi;Ču-chaj, zvláštní ekonomická zóna u Macaa 汕头, Shàntóu;Šan-tchou, zvláštní ekonomická zóna, východ Guangdongu 厦门, Xiàmén;Sia-men, zvláštní ekonomická zóna, Fujian, pobřeží Taiwanské úžiny 黄华, Huáng Huā;Chuang Chua, ministr zahraničí, vedl čínskou delegaci na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v květnu 1978 o odzbrojení 一个国家两个制度, Yīgè guójiā liǎng ge zhìdù;jeden stát – dva systémy 香港, Xiāng Gǎng;Hongkong, 1842 po 1. opiové válce přiřčen Velké Británii na věčné časy, později na základě americké politiky otevřených dveří pronajat bezplatně na 99 let, smlouva vypršela 1997 九龙, Jiǔlóng;Kowlung, 1862 po 2. opiové válce přičleněn ke kolonii Hong Kong na věčné časy 澳门, Àomén;Macao, portugalská kolonie, z poloviny 16. století, v zátoce Perlové řeky 苏绍智, Sū Shàozhì;Su Šao-č', ředitel Ústavu marxismu-leninismu ČASV, poradce Hu Yaobanga, teorie "nového socialismu", centrem není stát, ale občan, 1988 sesazen z pozice ředitele Ústavu marxismu-leninismu 经济改革研究所, jīngjì gǎigé yánjiūsuǒ;Institut pro hospodářské reformy, líheň radikálně reformních idejí, největší věhlas 法学季刊, fǎxué jìkān;Právo, čtvrtletník vydávaný ČASV, razil názor, že právo je důležitější než politika, i strana musí jednat v limitech práva 吴祖光, Wú Zǔguāng;Wu Cu-kuang, spisovatel, během hnutí proti pravičákům nemohl publikovat, 7 let v pracovním táboře v Heilongjiangu, pronesl řeč na 4. sjezdu Svazu čínských spisovatelů, svobodu projevu nyní garantuje ústřední výbor, ale musí být zaručena i právem 王实味, Wǎng Shíwèi;Wang Š'-wej, za své kontroverzní články na téma čínské revoluce roku 1947 popraven
三家庄, sān jiā zhuāng;vesnice tří rodin 万里, Wàn Lǐ;Wan Li, tehdejší první tajemník provincie Anhui, opora Hu Yaobanga, prosadil dekolektivizaci a systém hmotné zainteresovanosti rolnických rodin, společnost musí být řízena na vědeckém základě, vědecké řízení musí být demokratické 钦本立, Qīn Běnlì;Čchin Pen-li, šéfredaktor časopisu Review světové ekonomiky, kdysi jako redaktor Wenhuibao kritizován za buržoazní orientaci, označen za iniciátora studentských demonstrací 1986 世界经济导报, shìjiè jīngjì dǎobào;Review světové ekonomiky, polooficiální, publikoval většinu z prací Hu Yaobangovy dílny, jako jediný pozitivně informoval o peticích Salonu osvícenectví 方励之, Fāng Lìzhī;Fang Li-č', profesor astrofyziky, také označen za iniciátora studentských nepokojů, proslavil se v zahraničí, jednoznačně odmítal marxismus 23
科大, Kē-Dà;Vysoké učení technické, Hefei, 1984 jmenován rektorem Fang Lizhi, pod jeho vedením tribuna reformních názorů 蔡元培, Cài Yuánpéi;Cchaj Jüan-pchej, rektor Pekingské univerzity 江泽民, Jiāng Zémín;Ťiang Ce-min, první tajemník v Šanghaji v době nejsilnějších studentských nepokojů 1986, pozdější prezident, neúspěšně chtěl studenty odradit od pochodu městem, vydal zákaz shromažďování 鲍彤, Bào Tóng;Pao Tchung, stylizoval projev Zhao Ziyanga proti buržoazní liberalizaci, místopředseda státní komise pro vědu a techniku, nejbližší spolupracovník Zhao Ziyanga 红旗, Hóngqí;Rudá vlajka, nejprestižnější časopis KS Číny, 1988 ale zakázán, protože se změnil v tribunu odpůrců reforem a nebyl přijatelný pro Zhao Ziyangovo vedení 河殇, Héshāng;Žalozpěv o řece, televizní seriál, výraz politického oteplení, řeka (Žlutá řeka) symbolizuje čínskou civilizaci, vysychání Žluté řeky znázorňuje vysychání čínské civilizace a kultury uzavíráním se do sebe 苏晓康, Sū Xiǎokāng;Su Siao-kchang, autor Žalozpěvu o řece 王鲁湘, Wáng Lǔxiāng;Wang Lu-siang, autor Žalozpěvu o řece 王震, Wáng Zhèn;Wang Čen, 1988 viceprezident, proti němu hlasovalo dokonce 212 poslanců 李鹏, Lǐ Péng;Li Pcheng, předseda vlády (vystřídal 1988 Zhao Ziyanga), na návštěvě zemí střední a východní Evropy vypustil Československo 新启蒙, Xīn qǐméng;Nové osvícenectví, časopis založený kolem Hu Yaobangovy intelektuální dílny, po čtyřech číslech zakázán 启蒙沙龙, Qǐméng shālóng;Salon osvícenectví, založen v lednu 1989, přesun aktivit z Nového osvícenectví, Fang Lizhi, Su Xiaozhi, tři petice, za propuštění Wei Jingshenga a dalších politických vězňů, za konec nových autorit, proti zveřejnění peticí se postavili jak stařešinové KS, tak i reformní křídlo Zhao Ziyanga 独乐, Dúlè;Tu-le, soukromé knihkupectví, ve kterém sídlil Salon osvícenectví 新权威主义, Xīn quánwēi zhǔyì;nové autority, proti nim směřovala druhá petice Salonu osvícenectví, snaha stranických výborů opět rozhodovat o všem 戴晴, Dài Qíng;Taj Čching, iniciátorka třetí petice Salonu osvícenectví, redaktorka listu Guangming ribao, zveřejnila studii na téma výstavba přehrady Tři soutěsky, upozorňovala na možné negativní dopady na životní prostředí, přílišné megalomanství 王丹, Wáng Dān;Wang Tan, vedl Salon demokracie na Pekingské univerzitě 光明日报, Guāngmíng rìbào;Kuang-ming ž'-pao, v čele s Dai Qing vystoupil na podporu Review světové ekonomiky, šéfredaktor Qin Benli na příkaz Jiang Zemina odvolán
24
农业日报, Nóngyè rìbào;Zemědělské noviny, objektivně informovaly o studentských akcích, aby nevyplašily rolníky, kteří se obávali dalšího řádění studentských rudých gard 工人日报, Gōngrén rìbào;Dělnické noviny, se sympatiemi referovaly o studentských nepokojích 北京青年报, Běijīng qīngnián bào;Pekingské mládí, se sympatiemi referoval o studentských nepokojích 陈希同, Chén Xītóng;Čchen Si-tchong, 1989 starosta Pekingu, tvrdil, že studentské akce zorganizoval Zhao Ziyang, že jednal ve spolupráci s disidenty v zahraničí 袁木, Yuán Mù;Jüan Mu, mluvčí vlády, měl za úkol před televizními kamerami odpovídat na otázky studentů, mistr slovní ekvilibristiky, jeho odpovědi ale studenty neuspokojily, neformuloval konkrétní opatření vlády 蛇口, Shékǒu;Še-kchou, součást Shenzhenu, daroval 210 000 RMB na podporu studentských nepokojů 1989 四通, Sìtōng;S'-tchung, softwarová společnost, podporovaná Zhao Ziyangem, na podporu štábu studentských nepokojů věnovali 200 000 RMB, tiskli a rozšiřovali tiskoviny 万润南, Wàn Rùnnán;Wan Žun-nan, hlava společnosti Sitong 中国共产党六十周年, Zhōngguó gòngchǎndǎng liùshí zhōunián;60. výročí vzniku KS Číny, publikace hodnotící historii KS 昆仑, Kūnlún;Kchunlun
25
