Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2015/2016 Úvod do zahraničních vztahů starověkého Egypta – druhá polovina 2. tisíciletí II. Budování impéria a svět amarnského archivu Petra Maříková Vlčková 19.04.2016 Dějiny druhé poloviny 18. dynastie: Panovníci: Amenhotep IV.-Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon, Aje, Horemheb Období tzv. amarnské revoluce (Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon) a vyrovnávání se s ní (Aje, Horemheb). Hlavní město: Achetaton (Tell el-Amarna); Memfida, Théby Diplomacie: vrchol velmocenského postavení Egypta – odraz v tzv. amarnském archivu: propojený systém pokrývající celé východní Středomoří. Velmi proměnlivá situace, především v severní Levantě a Mezopotámii Dějiny Předního východu v druhé polovině 2. tisíciletí: Archeologicky: pozdní doba bronzová (1550-1200 BC): Ahmose I. (18. dynastie)-19. dynastie. Úzké propojení s vojenskými aktivitami egyptských panovníků: absolutní chronologie. Přední východ: 2 hlavní oblasti, jejichž vývoj se diametrálně liší. J Levanta: plně vyvinutý a hierarchicky uspořádaný svět městských států: Megiddo, Lachíš, Jeruzalém, Tell elAjjúl X S Levanta: velké státy: Babylonie, Asýrie, Mitanni, Chetité Syropalestina: propojený systém mezinárodních vztahů se společým jazykem (lingua franca): akkadštinou Závěr a nástup doby železné: nástup tzv. mořských národů Říše Mitanni: Jedno z hlavních impérií 15.-13. stol. BC: vrchol rozmachu: 14. stol. Zánik: nápor Chetitů a Asyřanů Eg. prameny: Naharin, asyrské prameny: Chanigalbat Churrritské obyvatelstvo Hlavní centra: Karchemiš, Aleppo, Ugarit, Qatna, Alalach, Kadeš Hlavní město: Waššukkani: přesná poloha neznámá, někde v SZ Sýrii Hlavní panovníci v eg. pramenech: Šuttarna II. (dcera Giluchepa), Tušrata (syn Šuttarty II., dcera Taduchepa): korespondence s Amenhotepem III. Chetité: Původ: centrální Anatolie. Chetitština: indoevropský jazyk (rozluštitel: Bedřich Hrozný). Vrchol: král Šuppiluliuma (polovina 14. stol. BC) Hlavní město: Chattuša (turecké Bogazkoy) Boje s Egypťany: uváděný důvod: zavraždění prince Zananzy (Aje, Horemheb). Bitva u Kadeše: Ramesse II. X Muvatalli II. Vojenské výpravy egyptských panovníků do oblasti Předního východu: preamarnské období: Ahmose I.: asi 22. rok vlády: výprava proti Sýrii: bárka boha Amona z cedrového dřeva Amenhotep I.: drží Tell el-Ajjúl (Šaruhen) a přilehlou oblast: způsob moci?: Obchodní kontakty? Egyptská nadvláda? nebo polonezávislé městské státy – vazalové Egypta? Nejasné zmínky o lovu v zemi Qedem (zázemí Byblu) – výprava do Sýrie? Thutmose I.: jediná výprava – 3. rok vlády: překročil řeku Eufrat a vztyčil tam stélu: boje s říší Mitanni (eg. prameny Naharin): pravděpodobně v oblasti kolem Karchemiše 1
Thutmose II.: žádné výpravy X Egypt byl uznáván – jeho poslové nebyli napadáni a nezávislé státy v Syropalestině posílali do Egypta „tribut“ Hatšepsut: možná inspekční cesta po Syropalestině a výprava do Byblu pro cedrové dřevo X nic jednoznačně prokázáno Thutmose III.: Obr. 12. 17 výprav ve 20 letech (samostatné vlády) 3 hlavní cíle: Nutnost získání kontroly nad strategicky významnou Levantou (ekonomická a politická sféra Egypta). Zajištění a zabezpečení přístupu k pobřeží a jeho přístavům. Omezit moc Mitanni 22. rok: Bitva o Megiddo (Obr. 13, koalice 330 vládců městských států v čele s princem z Kadeše) Rok 22/23: bitva u Megidda, posádka v Libanonu Inspekční cesty a drobné bojové akce; dobytí Kadeše; od 30. roku: zajištění přístupu k syrským přístavům – zlepšení zásobování vojsk Rok 33: překročení Eufratu, vztyčení stély; přímá konfrontace s Mitanni; vyplenění regionu J od Karchemiše Roky 34-42: potvrzení politických a teritoriálních zisků: opakované rebelie a aliance s Mitanni Amenhotep II.: Obr. 12. Kolísající panství a opakované rebelie (3x: rok 3, 7 a 9) v Syropalestině – rebelové povzbuzení nárůstem moci Mitanni: do 9. roku vlády. Masové deportace: téměř 90000 lidí – krutost. Nejednoznačné líčení průběhu tažení, zdůrazňování osobní iniciativy a statečnosti panovníka. Amenhotep III.: Vrchol prosperity NK. Edice tzv. komemorativních skarabů: Obr. 14, domácí a zahraniční události: např. sňatek s Tejí, Giluchepou, lovy: lvů, divokého dobytka apod. Téměř žádné vojenské akce X vzrůstá moc země Amurru (vojenská expedice v 5. roce?) Program vlastní glorifikace: staví jemu samotnému zasvěcené chrámy: Núbie (Soleb), Egypt. Teje: chrám v Sedenze (Núbie) Palácový komplex v Malkatě (Z břeh Nilu, Théby): administrativní centrum rozsáhlé říše Periodická výměna diplomatické korespondence 36. rok: Dcera mitannského krále Tušraty, Taduchepa se vdává za Amenhotepa III. Mitannský vládce Tušrata posílá Amenhotepovi III. sochu bohyně Ištary nadanou léčivými schopnostmi Hrobky hodnostářů: přinášení darů: Syropalestina, Núbie, Keftiu (Kréta) apod. Politická izolace severních sousedů Egypta a nedostatek politické a finanční podpory ze strany severních velkých království: výrazné snížení možností jakýchkoli rebelií vazalských států v prostoru severní Syropalestiny X situace se mění za Amenhotepa IV.Achnatona. Amenhotep IV.-Achnaton: Doby vlády: 17 let. Sňatek: Nefertiti. Postupné změny ve vládě: od 2. RV. 6.-7. RV: přesídlení do Achetatonu (Tell el-Amarny). 9 RV: radikalizace, zakázání uctívání dalších bohů Role armády – podceňována X nebylo by možné prosadit královu vůli. 12. rok vlády – výprava do Núbie – potlačení revolty. Menší vojenské zásahy v severní Sýrii (boje Chetitů s egyptskými a mitannskými vazaly) 2
Egypt: projevování nezájmu o oblast S Levanty: nárůst neklidu, vzájemné boje mezi vazaly: část jich přechází k Chetitům (Ugarit, Amurru, Kadeš) Roky 12-15, Achnaton: vlny moru ničí Mitanni, Přední východ a Egypt: zabíjí členy královské rodiny Tutanchaton / Tutanchaton: Dědic královské rodiny 18. dynastie. Manželka: Anchesenpaaton / Anchesenamon Rezidenční město: Memfida, následně návrat do Théb Zahraniční politika: Vojenská výprava do Núbie, oprava a výstavba chrámů v Núbii (Soleb, Faras), změna hlavních správních center: nově to jsou Faras a Soleb. Minimálně 1 vojenská výprava do Syropalestiny: znovunastolení eg. moci= reliéfní vyobrazení z chrámu milionů let na Z břehu v Thébách. Velitel: asi Horemheb Tell el-Amarna / Achetaton a diplomacie: především v tzv. centrálním městě: administrativní centrum celé říše = dům záznamů. Výkopce: William M. Flinders Petrie „Okno zjevování se“: na mostě spojujícím královský rituální a soukromý palác: způsob prezentace královské moci, odměňování hodnostářů, přijímání cizích vyslanců, vysílání a přijímání vojenských jednotek apod. Amarnský archiv: 382 tabulek a fragmentů: muzea – Berlín, Londýn, Paříž, Káhira, New York, ... Jazyk: akkadština (periferní akkadština) + 2 texty chetitsky a 1 churritsky. Rozmanitost textů: dopisy, lexikální seznamy, bilingvní seznamy, sylabáře, literární skladby. Datace: polovina 14. st. - Amenhotep III. – Amenhotep IV.-Achnaton – Smenchkare(?) a Tutanchamon(?) = asi 27 let 2 typy korespondence: Tzv. královská korespondence: Arzawa, Chatti, Mitanni, Alašíja, Asýrie a Babylonie. Tzv. vazalská korespondence: oblast Syropalestiny Všechny zaujaté strany si byly vědomy svého postavení – ustálení diplomatického protokolu Různé typy oslovení: „můj bratře“ X „mé slunce, můj pane“ Přijímání cizích princezen jako stvrzení vztahů mezi Egyptem a okolními zeměmi. Výměna darů: zlato, sochy. Kontrolní otázky Jak probíhala tažení Thutmose III. na Předním východě? Jak vypadal svět mezinárodní diplomacie za vlády Amenhotepa III.? Jak vypadal svět mezinárodní diplomacie v amarnské době? Doporučená studijní literatura Bárta, M.: Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahámově. SetOut 1999. Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). 3
Více na: http://petra-marikova-vlckova.webnode.cz/
Srovnávací chronologie největších států druhé poloviny 2. tisíciletí Datace 1500 1450 1400
Mitanni Parrattarna
1350
Tušratta
Artatama I
Babylonie
Asýrie
Chetité
Egypt Amenhotep I Thutmose III Amenhotep III
Aššur-uballit I
Achnaton
KadašmanEnlil I Burnaburiáš II
Šattivaza
Šuppiluliuma I Muršili II
Kirigalzu II 1300
Adad-nárárí I Muvatalli I ELAM
1250
Kadašman-Enlil II
Salmanasar I
Kaštiliaš IV
TukultíNinurta I
Untaš-Napiriša
1200
Muvatelli II
Ramesse II
Chattušili III Tutchalija IV Šuppililiuma II
Merenptah
Šutruk-Nahhunte Kutir-Nahhunte 1150
Ramesse III Šilhak-Inšušinak Aššur-réša-iši I
Nabukadnezar I 1100
Tiglatpilesar I
4
1. Přední východ v pozdní době bronzové
2. Severní Sýrie v době uzavření mírové smlouvy mezi Mitanni a Egyptem
3. Obchodní kontakty Egypta v době Nové říše
4. Tažení Thutmose III. a Amenhotepa II. na Předním východu
5
5. Bitva u Megidda
6. Tzv. kommemorativní skarab Amenhotepa III.
7. Svět amarnského archivu
8. příklad jedné z tabulek amarnského archivu
6
9. Tell elAmarna, centrální město s rezidenčními a administrativními budovami. Dům záznamů označen kroužkem
7
