Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova. Mise Vyšehrad. Popis interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro školní třídy

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova

Mise Vyšehrad Popis interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro školní třídy

Bakalářská práce

Autor práce: Vít Maštalíř Vedoucí práce: prof. PhDr. Silva Macková Oponent práce: MgA. Jitka Vrbková

Brno 2013

Bibliografický záznam MAŠTALÍŘ, Vít. Mise Vyšehrad – popis interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro školní třídy. [Vyšehrad Mission - Description of interactive cognitive walks around Vysehrad for school classes]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, 2013. 64 s., vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Silva Macková.

Anotace Bakalářská práce Mise Vyšehrad – Popis interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro školní třídy přibližuje a snaží se vysvětlit tento druh programu vytvořený pro národní kulturní památku Vyšehrad.

Přibližuje realizační tým,

postupy a důvody vzniku programu. Práce se zabývá pojmy, ze kterých při vzniku programu tvůrci čerpali inspiraci: zážitková pedagogika, dramatická výchova, participační divadlo a pedagogický kostruktivismus. V práci je dále popsán celý program Mise Vyšehrad i s rekvizitami a tezemi, který může být použitý jako návod k tvorbě podobného programu. Tato práce by měla sloužit všem, kteří hledají inspiraci pro tvorbu podobných programů pro děti a rodiče s dětmi.

Annotation Bachelor diploma thesis „Vyšehrad Mission - Description of interactive cognitive walks around Vysehrad castel for school classes” is based on an educational project for school children through the use of participation theatre and drama. This exact project is made as an educational programme specially created for the national historical landmark Vysehrad castle. It provides a closer look on project´s organization, team, process and most of all the reason of developing such an educational programme based on drama. Terms as inspiration, participatory theatre, interactive theatre, education through the experience and educational programmes are exposed also explained in the work. The last part of this thesis is the screen play of Vysehrad Mission. It contains all the characters which are played by project lectors also props are described and the basic thesis of interactions including the impact on children’s educational process. The whole work can be used as a manual to those who would be looking for inspiration in children’s education.

Klíčová slova VyšeHrátky, participační divadlo, interaktivní divadlo, zážitková pedagogika, edukativní program.

Keywords VyšeHrátky, Participatory theater, interactive theater, Education trough experience, education program.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu.

V Brně, dne 24. května 2013

Vít Maštalíř

Poděkování Rád bych poděkoval Prof. PhDr. Silvě Mackové za trpělivé vedení bakalářské práce. Dále pak děkuji Mgr. Kristýně Cihlářové, Kateřině Chvátalové, Patricii Glinské a v neposlední řadě všem tvůrcům a přátelům Mise Vyšehrad.

Obsah

ÚVOD .................................................................................................................................................... 7 1.

2.

SITUACE NA VYŠEHRADĚ .................................................................................................... 8 1.1.

ZADÁNÍ EDUKATIVNÍHO PROGRAMU .................................................................................... 9

1.2.

VYŠEHRÁTKY ...................................................................................................................... 9

1.2.1.

Obecné............................................................................................................................ 9

1.2.2.

Manifest VyšeHrátek .................................................................................................... 10

1.2.3.

Realizační tým .............................................................................................................. 11

INSPIRACE .............................................................................................................................. 13 2.1.

PEDAGOGICKÁ INSPIRACE .................................................................................................. 13

2.1.1.

Pedagogický konstruktivismus...................................................................................... 13

2.1.2.

E-U-R (Evokace – uvědomění – reflexe) ...................................................................... 14

2.1.3.

Zážitková pedagogika ................................................................................................... 15

2.2.

DIVADELNÍ INSPIRACE ....................................................................................................... 16

2.2.1.

Interaktivní divadlo ...................................................................................................... 16

2.2.2.

Participační divadlo ..................................................................................................... 19

2.2.3 Dramatická výchova .......................................................................................................... 21 3

MISE VYŠEHRAD................................................................................................................... 24 3.1.

VYSVĚTLENÍ TABULKY ...................................................................................................... 25

3.2.

SCÉNÁŘ MISE VYŠEHRAD .................................................................................................. 27

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 57 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 60 SEZNAM ILUSTRACÍ ..................................................................................................................... 62 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 63 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 64

Úvod Napsat o Misi Vyšehrad, a tím s tímto projektem seznámit jak studenty Ateliéru divadlo a výchova, tak i pedagogy, mám v plánu už dlouho. Od roku 2008 spolupracuji s Filipem Jevičem a Kristýnou Cihlářovou na projektu VyšeHrátky, kde jsme se snažili při vytváření programů řídit hesly: umění, hra, vzdělávání. Myslím, že jsme za ty roky nasbírali dost zkušeností s programy pro děti. Velmi se mi líbí propojování složek, mám tím na mysli dramaturgickou, pedagogickou, hereckou a v neposlední řadě scénografickou složku. Líbí se mi na tom, že se k dětem chováme rovnoprávně a bereme je jako partnery k dialogu. Dlouho jsem ale nevěděl, kam mám zařadit projekt, nebo jak někdo říká edukativní program, Misi Vyšehrad. Je to participační divadlo, zážitková pedagogika či výukový program? Ani jedno z toho, co jsem vyjmenoval, to přesně není. A právě na toto téma se zaměřuji ve své práci. Popíši podněty jak pedagogické, tak i divadelní, kterými jsme se nechali inspirovat při tvorbě Mise Vyšehrad. Ve čtvrté kapitole je sepsán celý scénář Mise Vyšehrad pro lepší představu samotného projektu. V závěru bych chtěl shrnout a reflektovat, co vlastně Mise Vyšehrad je a kam patří. Práce je určena jako inspirace všem tvůrcům edukativních, zábavných i zážitkových programů pro děti.

7

1. Situace na Vyšehradě Vyšehrad1je národní kulturní památka v Praze. Jedná se o historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy. K Vyšehradu se pojí řada pověstí z českých dějin. Podle jedné z nich ho založil bájný kníže Krok. Na Vyšehradě koncem 11. století sídlil i první český král Vratislav I., který při kostele sv. Petra a Pavla založil vyšehradskou kapitulu. V druhé polovině 19. století došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem. Vyšehrad je jedním z míst, která vytváří národní identitu. Nachází se zde různé významné kulturní památky: Národní hřbitov, podzemní sál Gorlice, kapitulní kostel sv. Petra a Pavla, rotunda sv. Martina, kostel stětí sv. Jana Křtitele, gotický sklep, staré purkrabství a Vyšehradská galerie. Na Vyšehradě se nachází i rozsáhlé místa k odpočinku, parky a dětská hřiště. Od roku 2007 se na Starém purkrabství a královské a knížecí akropoli koná festival VyšeHrátky, rodinný festival pro rodiče s dětmi a školní třídy. Do roku 2009 se dramaturgie národní kulturní památky (dále jen“NKP“) Vyšehrad neprofilovala, ale na základě požadavků tehdejší ředitelky NKP Vyšehrad Mgr. Miloslavy Havelkové se od roku 2009 dramaturgie kulturních pořadů začala orientovat na dětského diváka, a to zejména na rodiny s dětmi a školní třídy. Tato změna nastala v důsledku všeobecné tendence podpory zavádění edukativních programů, které NKP Vyšehrad do té doby nepořádal. Ředitelka NKP Vyšehrad Mgr. Havelková se rozhodla následovat trendy ze západní Evropy, kde jsou tyto programy běžné, a oslovila Kristýnu Cihlářovou a Filipa Jeviče. Tito dva se ujali dramaturgie a režie festivalu VyšeHrátky a tvorby edukativních programů na Vyšehradě.

1

www.vysehrad.cz

8

1.1. Zadání edukativního programu Ke konci roku 2009 paní ředitelka Mgr. Havelková oslovila Kristýnu Cihlářovou s prosbou o vymyšlení a zhotovení edukativního programu na Vyšehradě. Zadání bylo dost široké a obecné: seznámit veřejnost s památkami a mýty na Vyšehradě. Cílovou skupinou byli jak rodiče s dětmi, tak i školní skupinky a třídy. První realizace měla proběhnout v dubnu roku 2010. Edukativní program měl vycházet z osnov RVP (rámcový vzdělávací program)2.

1.2. VyšeHrátky V následující kapitole je popsán samotný projekt VyšeHrátky pro NKP Vyšehrad, včetně konceptu, plánu realizace a týmu lidí podílejícího se na jeho vzniku.

1.2.1. Obecné VyšeHrátky vznikly už v roce 2005 jako festival experimentálního, výtvarného, a loutkového divadla. Už tehdy byl nedílnou součástí festivalu jakýsi netradiční dětský den. V roce 2007 opustil festival jeho zakladatel, režisér Jiří Adámek. Po něm práci převzali Filip Jevič a Kristýna Cihlářová. Hledal se nový koncept festivalu, který vyšel ze zmiňovaných netradičních dětských dnů. A tak se roku 2008 staly VyšeHrátky festivalem pro děti a jejich rodiče. V roce 2009 se přiřadila jako podtitul festivalu hesla: hra - umění – vzdělávání. Z festivalu se stal jakýsi koncept interaktivních programů. Kristýna Cihlářová vysvětluje VyšeHrátky takto: „VyšeHrátky jsou interaktivní program pro děti a jejich rodiče. Snaží se propojit hru, umění a vzdělávání. Vyšehrátky spolupracují s mladými umělci, studenty uměleckých škol i prostými nadšenci a spolu s nimi vytvářejí vícežánrové projekty a dílny. Ty neslouží jen obyčejné hře, ale mají také svou nezaměnitelnou estetickou hodnotu. Hra pro autory VyšeHrátek není jen zábava. Je to zároveň

2

www.rvp.cz

9

prostředek, díky kterému se člověku otevírají oči pro vnímání okolního světa jinak, než je zvyklý. Prostředek, kterým si utváří a objevuje nové souvislosti, zraje a rozvíjí se.“3 Festival VyšeHrátky se koná vždy první týden v září a jeho obecným cílem je rodinám a školám co nejvíce zpříjemnit začínající školní rok. Program festivalu je složen z divadelních pohádek, koncertů pro děti, tatínkovských večerníčků (slavní otcové čtou dětem pohádky), autorských interaktivních projektů a tzv. divadelních bojovek, které mají dvě verze - pro veřejnost a pro školy. V průběhu roku se konají čtyřikrát až pětkrát i tzv. Malé VyšeHrátky, kde je obecným cílem seznámit rodiny s probíhajícími svátky, jako jsou Dušičky, Sv. Martin, Vánoce a Velikonoce. Za pět let své působnosti navštívily VyšeHrátky se svým pojízdným hřištěm, nebo programy na klíč i různé festivaly či akce, například Důlnohrátky-důl Hubina Ostrava, loutkářská Chrudim nebo Divadlo evropských regionů v Hradci Králové. Pod hlavičkou VyšeHrátek se na zakázku NKP Vyšehrad v roce 2010 vytvořila i interaktivní vycházka po Vyšehradě s názvem „ Mise Vyšehrad“.

1.2.2. Manifest VyšeHrátek Manifest VyšeHrátek4 Synonymem pro dětskou zábavu se staly červené nosy a boty nadměrných velikostí. Zábava hloupých vtipů, šišlavých dam v růžových šatečkách zpívajících přihlouplé, leckdy normalizační písně. Dětská zábava znamená zábavu pro hlupáky, pro méněcenné lidské bytosti. Dítě není uzlíček roztomilých končetin! Dítě je rozvíjející se lidská bytost, do jejíhož nitra a mysli se ukládá vše, s čím se v životě setká. Nenechávejme děti vyrůstat v rukou nezodpovědných manažerů anonymního zábavního průmyslu!

3

viz.Cihlářová K., Animace kultury, str.106

4

www.vysehratky.cz/node/26

10

VyšeHrátky říkají - dost ušišlané zábavě, dost dětskému kýči, dost červeným nosům, dost přihlouplému culení! VyšeHrátky hlásají konec dětské zábavy přes kopírák! VyšeHrátky volají po chytrém trávení volného času! VyšeHrátky se pokoušejí propojit hru a umění s všestranným vzděláváním lidské bytosti. Kultivovat, ne jen povrchně zabavit. Vytváříme tvůrčí prostředí nejen pro děti, ale i pro rodiče. Nejsme odkladištěm pro zlobivé děti, nejsme dětským koutkem! Chceme, aby si u nás hrály celé rodiny. Naším cílem je poskytnout rodičům a jejich vzácným ratolestem témata k diskuzi. Nekopírujeme zábavu amerického typu, ale vytváříme program z témat české kultury a historie. Helloween jsou u nás Dušičky, Santa Claus bojuje s Ježíškem a 1. máj je lásky čas. VyšeHrátky vybízejí rodiče, aby mluvili se svými dětmi! VyšeHrátky vybízejí učitele, aby vedli se svými žáky diskuzi! VyšeHrátky vybízejí děti, aby se ptaly, zkoumaly, byly zvídavé.

1.2.3. Realizační tým

Na tvorbě Mise Vyšehrad se podílelo několik tvůrčích složek.

1)Režijně - dramaturgické vedení O režijně dramaturgické vedení se se postarala Kristýna Cihlářová a Filip Jevič. Jeho základními úkoly bylo: a) vymyslet a vybrat obsah - jakou historickou etapou se budou zabývat, či které téma budou v programu rozebírat např. zaměření se jen na pověsti pojící se k Vyšehradu, či období prvního českého krále Vratislava I. (pozn. Vratislav II. byl český kníže a poté první český král z rodu Přemyslovců. Jako kníže byl Vratislav II. Jako král Vratislav I.). b) vymyslet formu a metody - jakým způsobem se dá obsáhnout a přiblížit několik staletí či historické události? 11

Tvůrčí tým se scházel po dobu dvou měsíců, kdy se během studia historických pramenů a diskuzí došlo k základnímu dramaturgickému rámci. Koncept edukativního programu je založen na tom, že: Děti na Vyšehradě provází starší kolega badatel (někdo, kdo misi Vyšehrad absolvoval už před dětmi, je jejich průvodce a někdy i rádce). Děti jsou v rolích „badatelů“, a stejně jako tvůrci edukativního programu bádají po informacích o Vyšehradě a jeho postavách. Tak budou i děti bádat po informacích za pomoci kolegy badatele.

2)Herci Jejich základním úkolem bylo rozpracovávat jednotlivé dramatické situace pojící se k tématům a metodám edukativního programu. Úkolů se zhostili Vít Maštalíř a Tomáš Běhal. Tvůrci si sami v prostoru na sobě zkoušeli různé metody a situace, jak účastníkům nejlépe navodit atmosféru. Pracovalo se hodně se zážitkem a pocitem. Zde se také vymýšlelo, jaké rekvizity by byly potřeba.

3) Scénografie a audio Pro podporu atmosféry i zážitku účastníků byly potřeba různé rekvizity a zvuky. Co se přesně za rekvizity bude potřeba, tvůrci zjišťovali během zkoušení. O scénografii a celkovou vizualizaci nejen rekvizit se postaral Kamil Bělohlávek a o audio tvorbu Lukáš Kosek. Kladně zhodnoceno zde je, že všechny složky pracovaly ruku v ruce. Nad konceptem se dlouho diskutovalo a řešil se ze všech možných úhlů. Kristýna Cihlářová hlídala pedagogické vedení věci, aby Mise naplňovala cíle Rámcově vzdělávacího programu pro základní školy. Herci hlídali a vytvářeli určitou dramatičnost v předávání informací a Kamil Bělohlávek technické možnosti.

12

2. Inspirace „Mise Vyšehrad“ se nedá jednoznačně zařadit do kategorií jako je třeba, výukový program, participační divadlo, interaktivní divadlo či zážitková pedagogika. Tvůrci to sami nazývají jako „interaktivní poznávací vycházka po Vyšehradě pro školní třídy“. Mise je inspirovaná hlavně dvěma proudy, a to pedagogickými a divadelními.

2.1.

Pedagogická inspirace

Tvůrci Mise Vyšehrad vycházeli z několika pedagogických přístupů, jejichž principy se snažili v programu naplňovat. Program Mise Vyšehrad je ideální příležitostí pro inovativní metody ve výchově a vzdělávání.

2.1.1. Pedagogický konstruktivismus Pedagogický konstruktivismus5 vychází z výzkumů psychologů J. Piageta, L. S. Vygotského a dalších odborníků. Podle konstruktivistů je učení velmi složitým psychologickým a sociálním procesem. Dítě si již v předškolním věku vytváří vlastní obraz o světě, ostatních lidech i sobě samém. Jeho pojetí světa se konstruuje z individuálních zkušeností, které postupně nabývá. Dítě si vytváří tzv. naivní prekoncepty a na vše nové se dívá jejich optikou. Pokud je nová informace v rozporu s jeho dosavadním pojetím světa, dítě ji nemusí vůbec přijmout. Aby došlo k jejímu přijetí, musí si jedinec vybudovat nový koncept, respektive starý naivní koncept rekonstruovat. Opuštění původního konceptu ovšem dělá některým lidem značné problémy. Přicházejí totiž o dosavadní jistoty. Hrozba jejich ztráty může způsobit setrvávání u původního konceptu, přestože ostatní jasně vidí, že je neudržitelný. Takový člověk nepřijímá žádné nové argumenty z vnějšku. Cílem vyučování je, aby žáci dostali příležitost opustit naivní prekoncepty a mohli je re-konstruovat tak, aby byly v lepším souladu s realitou. 5

Tonucci, Francesco: Vyučovat nebo naučit?, přel. Stanislav Štech, Středisko vědeckých

informací PedF UK, Praha 1991

13

2.1.2. E-U-R (Evokace – uvědomění – reflexe) V Misi Vyšehrad autoři naplňovali konstruktivistický přístup pomocí E-U-R. Jde o popis6 průběhu učení pomocí zjednodušujícího modelu. Model E – U – R popisuje proces učení ve třech fázích.

Evokace (brainstorming se žáky před odchodem do Archívu) •

první fáze procesu učení

•

žáci si vybavují to, co si myslí o tématu, které mají studovat, co o něm vědí jistě, co se jen domnívají, jaké otázky v nich vyvolává

•

to, co mají učící se na začátku v hlavě a vybavují si, se v procesu vybavování (evokování) strukturuje a díky tomu se v další fázi mohou nové informace zařadit na vhodné místo v mysli těch, kteří se učí

•

v procesu vybavování se vyvolává vnitřní motivace pro učení (jinak řečeno – zvědavost na to, jak to tedy je doopravdy; potřeba získat nové informace pro vyřešení otázky; chuť něco zažít nebo si vyzkoušet, čím bychom mohli potvrdit nebo vyvrátit svou hypotézu atd.)

•

již v této fázi se žáci učí (nejde jen o přípravu na učení)

Uvědomění si významu nové informace (jednotlivé úkoly během cesty) •

druhá fáze procesu učení

•

žáci aktivně zpracovávají zdroj nových informací, procházejí novou zkušeností

•

žáci propojují nové informace, které v této fázi přicházejí z vnějšího zdroje (text

připravený

učitelkou,

videoprojekce,

pokus,

exkurze,

…),

s informacemi, jež si vybavili a utřídili v první fázi procesu učení

6

O. Hausenblas, H. Košťálová, www.kritickemysleni.cz

14

Reflexe (závěrečná reflexe) •

třetí fáze procesu učení

•

žák se ohlíží za procesem učení, kterým právě prošel, a formuluje si svůj nový obraz tématu nebo problému (co teď o něm ví, co si potvrdil, co si opravil, jaké otázky zůstaly nezodpovězeny, čemu by se chtěl v rámci tématu příště naučit)

2.1.3. Zážitková pedagogika Zážitková pedagogika7 je přístup ke vzdělání založený na vyšší schopnosti lidské paměti vstřebávat informace, jejichž vnímání je provázeno intenzivní emocí. Zážitková pedagogika pracuje s prožitkem jako prostředkem k ovlivňování žáka. Směr tohoto ovlivňování je určen pedagogickým cílem. Práce zážitkového pedagoga spočívá v záměrném vytváření situací, v nichž předpokládá intenzivní prožívání, a následné pedagogické práci s těmito prožitky (zpětnou vazbou). Učení zážitkem je založeno na aplikaci cyklů učení zážitkem posloupnostech jednotlivých kroků, z nichž první je obvykle akce, zážitek, prožitek. Nejznámější a nejcitovanější z těchto cyklů je Kolbův cyklus:

7

Hrkal, J., Hanuš, R. Zlatý fond her II. Praha: Portál, 1998., Hanuš, R., Chytilová, L.

Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009.

15

Obrázek č.1: Kolbův cyklus učení

Kolbův cyklus učení. In: Česká cesta [online]. 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskacesta.cz

2.2. Divadelní inspirace Následující dva pojmy, které budou popsány, jsou interaktivní divadlo a participační divadlo. Tyto pojmy nejsou dodnes v divadelní terminologii jednoznačně vymezeny. V této práci budou pojmy vysvětleny tak, jak je používají a vysvětlují sami autoři interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě, Mise Vyšehrad.

2.2.1. Interaktivní divadlo Interaktivní divadlo je nedefinovaný pojem, pod kterým se nachází velká řada představení. Spíše se ale jedná o určité prvky, které se v představeních objevují. Pojem interakce je ve slovníku cizích slov vysvětlen jako vzájemné působení dvou nebo více činitelů.

16

Interaktivním divadlem mají tvůrci na mysli divadlo, kde se z diváků pasivních stávají diváci aktivní. Pasivní divák je chápan jako divák, který pouze přijímá příběh bez jakékoli interakce nebo bez výraznějších vnějších projevů. Aktivní divák je divák, který nějakým způsobem aktivně reaguje na dění na jevišti, ať už je to na vyzvání herců, nebo sám od sebe. „Interakce v divadle může mít několik podob. Vzájemné působení, tedy akce–reakce je přece základním stavebním kamenem divadla. Vždy jde o komunikaci mezi hledištěm a jevištěm. Interakce probíhá v divadle neustále, a to právě v podobě komunikace. Diváci jsou ovlivněny samotným dějem představení, ale i hudbou a naopak herci jsou zcela určitě ovlivněni diváky. V širším slova smyslu by se dalo říci, že vše v divadle na sebe navzájem působí. Tedy divadlo je samo o sobě interaktivním.“8 Základním rozdělením interakce na divadle mohou být diváci v hledišti a diváci na jevišti, někdy mohou diváci být zapojováni či interakčně vybízeni ještě před začátkem představení, v průběhu nebo o pauzách po cestě či přechodu na jiné místo.

a) diváci v hledišti Do této skupiny patří všechny aktivity a akce, při nichž diváci neopustí svoje místa v hledišti. 1. odpovídání na otázky Nejčastější zapojení diváků probíhá formou otázek. Jde o slovní dialog mezi jevištěm a hledištěm. Ten může mít několik podob. Herec se ptá na jednoduchou otázku s odpovědí ano/ne celého hlediště, hlediště odpovídá najednou (např. princ se ptá: „Mám jít zachránit princeznu?“ a diváci odpovídají: „Ano.“). Druhá varianta je, že se ptá jen jednoho diváka, který mu odpovídá. Zde může dojít i k rozhovorům. 2. jednoduché úkoly Do tohoto bodu patří úplně vše, co se dělá kolektivně v hledišti, na vyzvání herce, např. zpívání společné písně, pískání, dupání, tleskání, hlasování o nějaké věci 8

Maxová, B., Divadlo ve školce, ADV DIFA JAMU, Brno,2009

17

či házení nějakých rekvizit (v představení Teatromat od pražského divadla Vosto5 diváci hlasují o zásadním rozhodnutí hlavní hrdinky: má se vrátit ke svému bývalému příteli, ano nebo ne? Moderátoři vyzývají diváky k hlasování různými způsoby, počtem zvednutých rukou, hlasitostí křiku atd.).

b) diváci na jevišti 1. práce s rekvizitou Tato aktivita je většinou spojena s nějakým drobným úkolem. Divák je vyzván k příchodu na pódium, kde dostane nějakou zapůjčenou rekvizitu. Má s ní splnit přidělený úkol, nebo ji jen držet jako pomocník herce. Tato úloha funguje diametrálně jinak v dětském divadle, než v divadle pro dospělé. Když se zeptáte v dětském divadle, kdo by chtěl hercům s něčím pomoci, většinou se přihlásí všechny děti. Ty mohou prožívat i drobné zklamání v momentě, když nejsou vybrány. V divadle pro dospělé to funguje naopak, většinou se diváci stydí jít na pódium. Bývají tam proto hercem téměř dovedeni (např. v divadelním představení Obludárium od Divadla bratří Formanů jsou na začátku přivedeni dva diváci na pódium. Posadí je na dvě šlapací kola, která slouží jako nabíjecí dynamo na elektřinu celého stanu. Na vyzvání herců musí šlapat tak dlouho, dokud se nerozsvítí celý stan). 2. role Dalším interakčním úkolem v této kategorii může být role. Divák nebo celá skupina diváků dostane roli s jednoduchým úkolem. Pro lepší vžití a znázornění mohou od herců jednotlivci dostat i část kostýmu (např. ve one man show představení Moby Dyk francouzského performera Daniela Gulka si aktér na pódium přivede diváka, který ztvárňuje kapitána. Divák dostane kapitánské sako a text, který má říkat, se promítá projektorem na scénu. Herec mu odpovídá a vzniká vtipná a zajímavá interakce).

c) diváci na cestě Často vzniká interakce diváků před samotným představením nebo o pauzách, ať už ve foyer divadla, v divadelním baru nebo přímo na pódiu. Je i varianta, kde 18

se v průběhu představení mění lokace prostoru, kde bude představení pokračovat. Právě tyto přechody bývají vyplněny interakcí s diváky. Ať už jde o otázky průvodce během cesty, nebo diváci musí zvládnout nějakou složitější cestu (např. projít po lávce po jednom a nenechat se chytit vodníkem, který sahá na nohy zespodu lávky). V rodinném divadelním představení Čarokraj od Divadla bratří Formanů hraném v Národním divadle Praha jsou diváci po skupinkách vyzvednuty žabáky (průvodci) před budovou Národního divadla. S průvodci musejí zvládnout strastiplnou cestu podzemím divadla, kde se setkávají s různými mytologickými bytostmi. Cesta vede speciálními tunely přes celé jeviště a končí na forbíně divadla, odkud si jdou diváci sami sednout do hlediště.

2.2.2. Participační divadlo Ve slovníku cizích slov participace znamená sdílení něčeho, účast nebo podílení se na něčem. Odtud také participovat - podílet se a participant účastník či podílník. Pojem participační divadlo není nikterak v divadelní terminologii ustálen. Používání tohoto termínu se dokonce liší i mezi divadelními školami, pražskou DAMU a brněnskou JAMU. V roce 2008 vznikla na Divadelní fakultě DAMU v Praze při katedře Výchovné dramatiky diplomová práce s názvem Participační divadlo od Viktora Dočkala. V ní popisuje pojem interaktivní divadlo takto: „Předpokladem tohoto typu divadla je jednak plně zapojený, podílející se divák – emočně, fyzicky, kontextově (daná kultura, societa) a podobně, a jednak “plně zapojený” aktér (herec), nabízející jednání, bytí, nabízející kontakt, možnost spoluúčasti, kontext, možnost uchopit či upozornit - prostřednictvím divadla na jednotlivá témata týkající se jednak jedince, ale i celé společnosti. Výsledkem je pak vzájemnost, společný proces představení – spoluúčast / participace.“9 9

Dočkal, V., Participační divadlo, KVD, Praha 2008

19

Pro autory mise Vyšehrad je participační divadlo formou divadla pro děti a mládež, které počítá s přímou účastí diváků. Participační divadlo má omezenou kapacitu diváků, protože se počítá s přímým aktivním zapojením všech diváků do děje. Aktivní zapojení diváků se realizuje mnoha způsoby. Participační divadlo má několik prvků, které dělají participační divadlo participačním divadlem.

1. diváci mají roli Diváci (děti) na začátku dostávají přidělenou roli, v níž se pohybují většinou až do konce představení. V roli diváci jednají a rozhodují se vždy sami za sebe, to znamená, že roli přijímají, ale nic nehrají a nestylizují se do rolí. Role je většinou skupinová, to znamená, že všichni diváci hrají stejnou roli (např. skřítkové, badatelé, detektivové). Pro větší vžití do role mohou dostat diváci i část kostýmů či rekvizity (např. v inscenaci „Svolávám všechny skřítky – Královna!“ režisérky Evy Tálské v brněnském divadle Husa na provázku dostanou děti lucerničky a čepičky skřítků). V Misi Vyšehrad děti přijímají roli badatelů a dostávají zapůjčenou badatelskou helmu.

2. diváci ovlivňují děj Diváci průběh inscenace velmi ovlivňují. Neznamená to, že by děj úplně změnili, ten je většinou dán. Diváci mají na výběr z několika variant toho, co chtějí splnit nejdříve, scénář je díky tomu částečně improvizovaný (např. ve hře „Kudy na draka“ - koncept Kamil Bělohlávek, hrané v městě Trutnově při městských slavnostech s názvem „Už ho nesou“, kde diváci měli za úkol pomoci princovi při shánění koně, štítu, meče, lektvaru odvahy a doprovodit ho před dračí sluj a kde pro tyto účely diváci dostali mapky města s vyznačením míst, kde se potřebné rekvizity nacházejí a bylo jen na nich, kam se chtěli s princem vypravit nejdříve a jakou cestu zvolili).

20

3. diváci nejsou jen pozorovateli Diváci jsou aktivně zapojeni do děje a jsou součástí celé hry. Komunikují s hercem a radí mu, plní úkoly. Diváci nesedí na místech, ale putují s hercem po prostoru. Do hry jsou zapojeni všichni diváci, jedná se o kolektivní práci. „Krok, kdy člověk překračuje hranice nezúčastněného pozorovatelství a je novým jevem pohlcen skrze svoji vlastní činnost, může být nepatrný, ale znamená vždy změnu pro postoj člověka. V momentě, kdy do nějaké oblasti vložíme vlastní energii, dostává tato skutečnost pro nás jinou hodnotu, stává se součástí nás samých, naše aktivita ji spoluvytváří a začne nám na ní více záležet.“10

2.2.3 Dramatická výchova Jednou z inspirací pro některé aktivity byly metody a hry sepsané a používané pedagogy dramatické výchovy. Autor této práce sám o sobě pojem dramatická výchova vysvětlit nedokáže, proto je zde shrnutí, jakým způsobem vysvětluje dramatickou výchovu pedagog katedry výchovné dramatiky na pražské DAMU, pan profesor Josef Valenta, které se blíží autorovu názoru: „Dramatická výchova je systém řízeného, aktivního, sociálně uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupů dramatu a divadla, limitovaných primárně výchovnými či formativními a sekundárně specificky uměleckými požadavky na straně jedné a individuálními i společnými možnostmi dalšího rozvoje zúčastněných osobností na straně druhé.“11

„Cíle dramatické výchovy jsou12: a) Osobnostně̌ sociální rozvoj – vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje ve vztahu k sobě samému a druhým lidem, konkrétně: 10

Matiášová, L., Participační divadlo, ročníková práce, ADV DIFA JAMU, str. 8

11

Valenta, J., Metody a techniky dramatické výchovy, str. 27

12

Valenta, J., Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik: srovnání systémů, str. 18

21

1) v oblasti individuálně psychické: senzorické, motorické, řečové schopnosti, myšlenkové operace a logické myšlení, představivost a fantazie, emocionalita, tvořivost, sebepoznání, sebedůvěra a dobré sebevědomí, seberegulace, schopnost změny a adaptace, volní vlastnosti, schopnost zaujímat postoje a být aktivní ve vztahu k realitě, předpoklady pro přenos naučeného do života mimo dramatiku vůbec nebo prostě mimo situaci, v níž si žák naučené osvojil – transfer, 2) v oblasti sociální: Komunikační schopnosti, sociální inteligence a empatie, cit pro skupinu, kooperace a schopnost pomoci, „ušlechtilá“ kompetice, dovednosti ochrany proti rizikovému chování, předpoklady pro transfer naučeného do života mimo hru, 3) v oblasti etické: senzitivita a vnímavost vůči existenci etických problémů, postoje k etickým otázkám adekvátní pozitivní společenské morálce, schopnosti analyzovat a řešit etické problémy, hodnotové žebříčky a osobní životní filozofie, motivační a volní předpoklady k pozitivním etickým aktivitám mimo rámec hodin dramatu. b) Umě̌lecký rozvoj a vztah k divadelnímu umě̌ní – rozvíjení všech předchozích cílů se zřetelem k uměleckému vyžití, senzorické a interpretační dovednosti ve vztahu k umění, expresivní schopnosti a symbolické vyjadřování, schopnost vytvářet děje, schopnost hrát v roli, schopnost improvizovat v dramatické situaci, schopnost využívat dalších prostředků divadla ke hře, dovednost komunikovat hrou s divákem, vystupovat veřejně, estetická stránka osobnosti, cit pro umění, umělecká tvořivost). c) Facilitovat uč̌ení v jiných oblastech mimo zde uvádě̌né – (např. v jednotlivých školních předmětech, kde je drama užito jako metoda – zde rozvíjet soubory znalostí vázaných k danému předmětu, odborné myšlení ve vztahu k předmětu, včetně řešení problémů, specifické dovednosti). Tento cíl se mimo jiné snaží naplňovat animační programy.“

22

shrnutí: Tvůrci

Mise

Vyšehrad

se

nechali

inspirovat

jak

pedagogickými,

tak i divadelními vlivy. Nepracovali však s myšlenkou, že všechny tyto inspirace se musí použít stejným dílem, ani že se musí požít všechny. Při vymýšlení programu a situací se pracovalo spontánně. Sami na sobě si zkoušeli, co by mohlo bavit účastníky. Po dokončení Mise Vyšehrad se tvůrci ohlédli zpět a až tehdy mohli zrekapitulovat, do kterých inspirací daná aktivita nebo styl patří. Ale i tak tyto děje nelze jednoznačně oddělit a říct striktně, co vzniklo ze které inspirace. Všechny složky spolu navzájem působí vcelku, který se jmenuje Mise Vyšehrad.

23

3 Mise Vyšehrad V této kapitole se práce zabývá samotnou interaktivní poznávací vycházkou po Vyšehradě pro školní třídy s názvem „Mise Vyšehrad“. Kapitola bude rozdělena do dvou částí. V prvním bodě bude vysvětlen systém tabulky, v druhém bude popsán celý průběh Mise Vyšehrad. Výjimečnost Mise Vyšehrad se podle autorů nachází v těchto bodech: 1) jedinečnost místa Mise Vyšehrad se odehrává přímo na Vyšehradě, účastníci tedy přicházejí do prostoru, který neznají. Výhodou je, že si tvůrci mohou na místech nachystat různé rekvizity, které budou po cestě potřebovat. Další výhodou je, že diváci, kteří přicházejí do prostor poprvé, jsou kromě programu ovlivněny i jakýmsi „geniem loci“, který Vyšehrad nabízí. Program se tedy pro ně může stát mnohem atraktivnějším. V prostorech, jako je třeba „Mlatová chodba“, jsou účastníci vedeni se zavřenýma očima, tudíž mohou historii místa vnímat i jinými smysly než jen zrakem. V kasematech dobře funguje práce se světlem, kdy účastníci na různé povely musejí buď baterky zhasínat, nebo je rozsvěcet. I akustika těchto chodeb je natolik specifická, že v divákovi nechává silný zážitek. 2) rekvizity Dalším bodem jsou rekvizity. Tvůrci Mise Vyšehrad se domnívají, že díky rekvizitám a scénografickému ztvárnění celé mise mají účastníci intenzivnější zážitek. Mezi scénografické prvky patří: •

Badatelova koloběžka: Působí trochu jako „Land rower“, koloběžka je vybavena halogenovými světly, dalekohledem, polní lopatkou, polním telefonem, kanystry na tekutiny atd. Hlavní účel koloběžky je v tom, že se v bedně vezou rekvizity pro další využití (ruka krále Vratislava I., pracovní listy atd.).

•

Badatelův batoh: batoh s reproduktorem, ze kterého se pouští podpůrná hudba na dotváření atmosféry. Celý batoh připomíná staré zavazadlo dobrodruha. Nechybí na něm srolovaná deka, lano, lucerna nebo malá pánvička. 24

•

Ruka krále Vratislava I.: skládací pozlacená ruka (výška cca 150 cm), se kterou badatel hraje v kostele sv. Petra a Pavla před bystou Krále Vratislava I. Ruka dotváří gesta statické bystě, vybírá si také jednoho z účastníků, který bystě poví své přání.

•

Vyšehradský erb s atributy: velký dřevěný erb s železným lemováním, který děti objeví na konci Mise v sálu Gorlice. Do erbu se zasadí atributy, dřevěné destičky 30 x 30 cm s plastickým pozlaceným symbolem (klíče, český lev, atd.).

•

Kniha Mise Vyšehrad: velká kniha (stránka 100 x 120 cm) na podstavci. Badatel ji na začátku otevře. První stránka je prázdný list, funguje jako tabule na psaní nápadů od účastníků. Na druhé stránce je mapa Vyšehradu, na třetí vyobrazený prázdný erb a na poslední stránce je vyobrazeno deset symbolů pravidel Mise Vyšehrad.

•

Vyšehradská helma badatelova (VHHB) : jedná se o ušitý tunel ze strečové látky, který dostane na začátku Mise Vyšehrad zapůjčen každý účastník. VHHB slouží jako páska na oči či třeba vojenská kukla. Podle rozdílných barev jsou účastníci rozděleni v týmech.

•

Vyšehradský archiv: napatinované regály, v nichž se nachází lampička, mapy, staré knihy (Staré pověsti české), v nich jsou zvýrazněny nebo vloženy důležité informace či klíček od bedny, aby účastníci vybádali hmatatelný důkaz o existenci některé vyšehradské postavy.

•

Další výraznější scénografické doplňky a rekvizity jen vyjmenuji: kostým badatele, dobíjecí baterky, nasazovací vojenská helma, síťka na motýly, ocelové bedny s pískem, polštářky…

3.1. Vysvětlení tabulky Scénář Mise Vyšehrad autor práce sepsal do tabulky. Tabulka má tři sloupečky. 25

a) popis činnosti V tomto sloupečku je sepsán veškerý popis činnosti, který dělá lektor nebo děti. Lektor je v textu nazván kolegou badatelem, či pouze badatelem. Jsou zde také sepsány různé rekvizity, které se k dílčím úkolům používají, nebo je zde sepsána hudba, která se dětem pouští. b) lektor Mise Vyšehrad je částečně postavena i na charismatickém lektorovi pojmenovaném „kolega badatel“, který osobitou formou předává dětem informace a zadává jim úkoly. Z tohoto důvodu je zde sepsána větší část pevného textu, který kolega badatel říká. V Misi Vyšehrad je i tak dost prostoru pro improvizaci, která vzniká z přímé interakce s diváky. c) teze Ve sloupečku s názvem teze jsou napsány postřehy a doporučení lektorů. Co je dobré zdůraznit, proč se určitá aktivita dělá, jaký má smysl a podobně.

26

3.2. Scénář Mise Vyšehrad Popis činnosti (v sále je připravena tabule ve tvaru velké knihy). Kolega badatel vjede do sálu na

Lektor Jo, jsem na Vyšehradě. Nevím, asi 30 dětí. Jo,

Děti na kroužícího badatele reagují s úsměvem.

naučím, rozumím. Tak dobře.

Tím, že je divný (zvláštní oblečení, koloběžka),

koloběžce. Z reproduktoru schovaného v batohu Nazdar badatelé, takže vy se mnou chcete projít mu hraje vstupní melodie (remixovaná ústřední

dnes Misi Vyšehrad? Nu dobrá.

melodie z filmu Sedm statečných). Několikrát obkrouží skupinku a u toho hlasitě zdraví a

Dříve ale než se vydáme na cestu, musím zjistit,

navazuje kontakt. Potom koloběžku zaparkuje a

co vše víte o Vyšehradu. Zavřete si, prosím, oči a

vyskočí na jeviště. Vypne hudbu a začne mluvit. řekněte mi, co vás napadne se slovem Vyšehrad. Etuda s telefonem na koloběžce

Děti mají zavřené oči a v mysli pátrají po tom, co vědí o Vyšehradu. Na vyzvání lektora

TO je jen zlomek toho, co Vyšehrad nabízí. Zde v

říkají vše, co je k Vyšehradu napadne (Šemík,

Národní kulturní památce Vyšehrad je Kapitulní

kostel, rotunda, Libuše, metro…). Badatel to vše kostel sv. Petra a Pavla s pohřbeným prvním zapisuje na tabuli.

Teze

českým králem, okolo národní hřbitov se 27

přitahuje na sebe pozornost dětí.

Slavínem, rotunda sv. Martina se zazděnou Badatel kouká na tabuli a reaguje na to, co švédskou dělovou koulí cihelná brána postavená je na ni napsáno. Když s dětmi probere

Marií Terezií, temné Kasematy, které ústí do

nejdůležitější hesla napsané na tabuli, otočí

podzemního sálu Gorlice, Královská akropole,

stránku knihy. Na nové stránce je namalovaná

památník krále Vratislava I, Podzemní sál

mapa důležitých míst Vyšehradu. Průvodce

Gorlice s originály soch z Karlova mostu. A ještě

jakoby čaruje okolo mapy a ukazuje na místa, o

královská akropole se Starým purkrabstvím, ve

kterých mluví. Dává tomu nádech tajemna až

kterém se nyní nacházíme. Ale to stále není

mystiky.

všechno,…. Leopoldova brána, Táborská brána, sochy Libuše a Přemysla, Ctirada a Šárky, Sv. Šebestiána, Sv. Vojtěch., socha sv. Václava na Vyšehrad přemístěna z Václavského náměstí a zde bronzová polostavba probošta Václava Štulce… A částí těch památných míst dnes spolu projdeme. Dooobrý, ne?

Kolega badatel otočí další stránku knihy.

Co je to? (Erb) Dooobrý. A co je na tom erbu 28

Je na ní namalován obrys erbu. Badatel ukazuje zvláštního? (Je prázdný, něco tam chybí atd.). na tabuli a vysvětluje cíl mise. Dává dětem

Dooobrý. Co tam chybí? Jaké obrázky bývají

otázky a děti na ně odpovídají. Průvodce

v erbu?

vytahuje první atribut (destička s klíči). Cílem Mise Vyšehrad je nalézt atributy, které

Oslava získání atributů spočívá v chycení se za

jedno z dětí do opatrování první atribut (1.

patří do tohoto erbu, a pak je do erbu vsadit.

ruce a společného zvolání Hééééj!

atribut - čtvercová destička s klíči).

Badateli, za tvou správnou odpověď získáváš na

Tomu se ostatní děti smějí. Je dobré je upozornit

Za dobře zodpovězenou otázku dostává

Badatel demonstruje s žákem, jak budou probíhat společné oslavy dalších získaných

starost tento první atribut. Opatruj ho a nikde ho ať dávají pozor na to, že od příštího získaného nenechej.

atributu to takhle budou dělat všichni a ještě jednou jim to s žákem předvést.

atributů. Každá mise má svá pravidla. To platí i pro naši misi Vyšehrad. Průvodce obrátí další stránku. Vysvětluje 1) O tom co se bude dělat, co se dělat nebude, kam se bude chodit, kam ne, kdy se bude ukazovátkem. mluvit a kdy mlčet rozhoduje šéf! A šéfem MISE VYŠEHRAD jsem já. Nápis „pravidla“ a na jednom listu je koláž 2) Nikdo nesahá na moji koloběžku, pokud ho k ikonek (čůrající chlapeček za ruku s paní tomu nevyzvu. 3) Nikdo se neztratí, nikdo si neublíží. Kdyby se učitelkou, kostra dítěte, které sáhlo na to náhodou stalo, okamžitě o tom informuje pravidla. Na danou ikonku vždy upozorní

29

koloběžku, přeškrtnuté krvácející dítě, dítě které kouká do mapy Vyšehrad a za sebou má pyramidy). Ukazovátko, síťka na motýly, kterou si kolega badatel přivezl na koloběžce.

šéfa (tedy mě) a spolu jeho problém vyřešíme. 4) V průběhu MISE VYŠEHRAD opustíme prostor kde se bude moci jít na záchod (jako například tato budova starého purkrabství) Kdo bude potřebovat na záchod v prostoru mimo dosah záchodů, dojde si na záchod s paní učitelkou (panem učitelem). Paní učitelka (pan učitel) může jít samozřejmě na záchod sama (sám). 5) V průběhu MISE VYŠEHRAD se netelefonuje, neesemeskuje, ani neposlouchá hudba 6) Nikdo nesahá na moji koloběžku, pokud ho k tomu nevyzvu! 7) Jmenuji se Vítek, (Tomáš) a můžete mi říkat Tome (Vítku) nebo kolego badateli. 8) Svolávací signál (megafon). Zacpěte si uši. (Průvodce spustí na megafonu sirénu). Kdykoliv se ozve tento svolávací signál, všeho zanecháte a přijdete k šéfovi (čili ke mě). 9) Ještě nikdo Misi nezvládl sám. Proto apeluji na všechny skupinky NAVZÁJEM SI POMÁHEJTE. 10) Nikdo nesahá na moji koloběžku, pokud ho k tomu co? (nevyzvu - doplní děti). Dooobrý!

30

U pravidel číslo 2 a 6 se musí dát důraz na slovo „nevyzvu“. Aby ho děti v pravidle číslo 10 doplnily samy bez vyzvání. Už při říkání pravidla číslo 6 děti namítají, že už ho badatel říkal. Tím, že badatel některé pravidlo zopakuje a děti si toho všimnou, je přivádí k větší pozornosti na pravidla.

Badatel drží stále roli přísného chlapíka a silně reaguje na děti. Dítě, které odpoví na otázku, je pochváleno povzbuzujícím „ Dooobrý“. To má za následek lehké probourání bariér mezi badatelem a dětmi. Roli přísného chlapíka začíná pomalu ztrácet v průběhu vysvětlování pravidel, po vysvětlení VHHB2010 už je spíše na kamarádské, partnerské úrovni.

Průvodce uloží síťku a sejme si z hlavy

A nyní bych vám rád představil nejnovější model

čepici. Pod ní má VHHB. (VHHB 2010 -

badatelské helmy VHHB 2010 čili VyšeHradská

Vyšehradská helma badatelova, dále v textu jen

Helma Badatelova. Tato unikátní VHHB 2010

VHHB 2010. Jedná se o ušitý tunel z elastické

nám bude pomáhat v naší misi. VHHB je

látky, děti si ho mohou nasazovat na hlavu

nepostradatelnou pomůckou každého badatele.

různými způsoby. Dobře poslouží i jako páska

Má mnoho funkcí. Slouží například jako

přes oči). Nastává prezentace VHHB, něco jako dokonalá pomůcka na strašení nepřátel, tento teleshopping, průvodce na sobě ukazuje různé

mód se dá snadno přetvořit v bojovou kuklu a

módy a vtipnou formou prezentuje, aby děti na

zpět. Prostým pohybem změníme VHHB 2010

VHHB nalákal. Jednou ji má přetaženou přes

v ochranný krční límec. Klíčovým je mód

hlavu, potom například nasazenou jako čelenku, neviditelnosti (páska přes oči)Pro ty kdo nejdůležitější je ale mód neviditelnosti – tedy

nedokážou udržet jazyk za zuby má VHHB

přes oči.

speciální mód mlčenlivosti (přes pusu). Každý z vás dostane zapůjčenou pro naši MISI jednu unikátní VHHB 2010.

31

Popis činnosti Průvodce rozhodí na kraj pódia pět papírových tašek.

Děti po povelu vstávají a staví se do

Lektor

Teze

Až řeknu, budete mít dvacet vteřin na to rozdělit

Skupinky dětí se někdy strkají u tašek některé

se do předem připravených skupin. Zde je pět

z barev a nemohou si vybrat. Tam pomůže

pytlů pro každou skupinu jeden. Každá skupina

časový přes, který je vyvolán hlasitým

vytvoří zástup na úrovni jednoho pytle. Každý ze odpočítáváním průvodce.

zástupů k taškám v ruce drží polštářek, na

skupiny bude v ruce držet polštářek, na kterém teď

kterém seděli.

sedíte.

Nyní budete mít 30 vteřin na to, abyste vhodili polštářek na pódium tak, aby nikdo netrefil tabuli, Průvodce měří 20 vteřin. Když jsou badatelé zástupech, pokračuje.

mě a už vůbec ne moji koloběžku. Poté si půjčíte jednu unikátní VHHB 2010, kterou si nasadíte v módu čelenky a postavíte se do jednoho velkého kruhu. Tři, dva, jedna.

Děti se snaží opatrně hodit polštářek tak, aby nic z toho, co řekl kolega badatel, netrefily.

Nyní nastává čas hledat druhý atribut do našeho

Pak si z papírových tašek vyndají VHHB2010 a erbu. Na začátku každého bádání, potřebuje nasadí v modu čelenky. Děti se seřadí do

badatel zjistit co nejvíce informací o předmětu 32

velkého kruhu, vprostřed je kolega badatel, který svého zkoumání. A kde se získává nejvíce motivačně zadává instrukce. Děti poslouchají průvodce a odpovídají na otázky. Po té zvednou pravou ruku a udělají

informací? Nejvíce informací se získává v archivech. Cesta do archivu není jednoduchá. Ty nejlepší archivy jsou totiž bedlivě stráženy. Proto musíme proklouznout do archivu nepozorovaně.

vpravo bok. Chytnou si spolužáka za pravé

Nyní se všichni otočte doprava, abyste viděli záda

rameno, pak si všichni z čela posunou VHHB a

vašeho kolegy badatele. Pravou rukou se ho

zakryjí si oči. Všechny děti už mají zakryté oči. chyťte za rameno. Tohoto rameno vás za chvilku Průvodce chodí v kruhu a kontroluje, zda to mají povede. Nyní si nasadíme helmu v módu všichni dobře udělané a jsou připraveni na cestu. neviditelnosti. Opět nahmatejte rameno vašeho kolegy badatele. Vydáváme se na spletitou cestu do archivu, na které nás nikdo nesmí zpozorovat. Nestačí jen mód neviditelnosti, ale navíc musíme Děti jsou spojeny za ramena do velkého hada a průvodce je vede poslepu do Mlatové

být všichni úplně potichu, jinak se prozradíme a celá MISE VYŠEHRAD bude zmařena.

Děti by měly jít opravdu potichu a vnímat změny

chodby. Průvodce a učitelé dávají pozor, aby

prostředí jinými smysly než zrakem, to se zdaří

cesta proběhla v pořádku.

jen tehdy, když budou dobře namotivované.

33

Jakmile dojde průvodce s dětmi do

Slyšíte, jak je archiv napěchovaný různými

Mlatové chodby, zavře dveře a spustí zvuk

informacemi. Staletí válek, půtek, radosti, hojnosti

lidového vyprávění z reproduktoru. (Z batohu

i hladomorů o tom všem jsou zmínky v

hraje zvuk lidového vyprávění Šemík

historických pramenech, které jsou okolo vás.

s Horymírem uskutečnili skok do Guinesovy

Regály plné knih, pergamenů, kronik, obrázků. A

knihy rekordů.......). Průvodce chodí mezi dětmi, v každé archiválii jsou ukryty příběhy lidí, zvířat i které mají stále zakryté oči (mód neviditelnosti). věcí. A zadává instrukce.

Vaším úkolem bude najít informace o nejstarších postavách Vyšehradu. A na základě těchto informací přinést mi HMATATELNÝ DŮKAZ o

V Mlatové chodbě je vytvořený archiv

jejich existenci. Není v lidských silách žádného

z pěti regálů. Každý obsahuje informace o jedné badatele zkoumat všechny osoby historie z hledaných postav (Přemysl, Libuše, Bivoj,

najednou. Proto si každá ze skupiny vybere

Krok, Vratislav I, Horymír). Knihy, mapy,

(najde) svůj regál, který obsahuje materiál o

klíčky od bedýnek.

jedné Vyšehradské osobnosti, a ten probádá. Až řeknu teď, sundáte si mód neviditelnosti a vyberete si regál, ve kterém chcete hledat. Na regálu bude napsáno, co máte dělat dál. Pozor! 34

Vždy musíte danou informaci přečíst pořádně a až do konce, jinak se nedostanete dál. Pozor!! Celá skupina se musí pohybovat pohromadě. Pozor!!! Každá skupinka si vybírá jeden regál, děti

Je jen na vás, který regál si vyberete

v regálu bádají po jménu postavy, po níž pátrají. k prozkoumání. Kdybyste čemukoliv nerozuměli, Zjišťují, jaký předmět hledají jako hmatatelný

najděte mě a zeptejte se. Jasné? 3, 2, 1,

Děti jsou někdy tak rozjívené z objevů v regále,

důkaz. Nacházejí mapu s křížkem označení

jako je mapa nebo klíč, že úplně zapomínají, co

toho, kde se nalézá bedýnka, ve které mají hledat

s objevy mají dělat.

hmatatelný důkaz, a klíč od bedýnky. Po složení

Předtím, než vyběhne skupinka na královskou

informací vybíhají na Královskou Akropoli.

Akropoli, musejí průvodci zodpovědět správně

Na Akropoli je sedm beden s pískem se

otázky. Po jaké postavě z Vyšehradu pátráte,

sedmi zámky, ale jen v jedné je hmatatelný

jaký předmět budete hledat a kde ho budete

důkaz - koruna do erbu – druhý atribut.

hledat?

Kolega badatel jede na Akropoli a postaví

Badatel nabádá děti, aby se podívaly ještě

se do středu, aby byl ze všech stran vidět.

Jak jste si všimli, pouze jedna badatelská jednou, vyzvídá, co měly hledat atd. Zkrátka

Postupně k němu přicházejí zklamaní badatelé,

skupina našla hmatatelný důkaz o existenci snaží se naplnit čas mezi první a poslední

kteří nic v bedýnce nenašli.

dávné Vyšehradské postavy. Podobně se dařilo i skupinkou. 35

Když i poslední tým otevře bedýnku, dá

všem badatelům před vámi. Také hledali důkazy

svolávací signál a všechny děti se seběhnou

o Libuši, Přemyslovi, Krokovi a dalších a také

k němu a postaví se podle skupinek do zástupu.

jako vy našli jen povídání v knížkách, ale nikoliv Je dobré dávat prostor dětem, aby samy přišly na nějaký hmatatelný důkaz.

Reflexe: Děti stojí v půlkruhu naproti

Tedy není zatím to, čím to je, že jediná skupinka, která pátrala po

dokázáno, že by tyto postavy (s výjimkou knížete knížeti Vratislavovi II., byla úspěšná. Badatel

Badatelovi. Badatel se ptá postupně členů

Vratislava

skupinek: Po jaké Vyšehradské postavě jste

badatelský výkon si ovšem zaslouží pochvalu. I Libuše...odkud je známe? ( pověsti)

pátrali a jaký hmatatelný důkaz jste hledali?

ti, co nic nenašli, prokázali, že skutečně do

Kolega badatel se jich ptá i na pocity zklamání

hloubky probádali každou postavu. A proto teď

z toho, že téměř všechny skupinky až na jednu

všichni můžeme oslavit získání druhého atributu.

II)

skutečně

existovaly.

Váš jim může i návodnými otázkami pomoci. Krok,

neměly v bedně nic jiného než písek. V reflexi je (Položi v kruhu ruce na sebe a héééééj!) Kníže čas i na otevření tématu: postavy z pověstí –

Vratislav II žil zde na královské Akropoli. Proč

historicky doložené postavy.

vládl kníže na královské Akropoli, se dovíme na dalším stanovišti. Za mnou! (Přesun před Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla)

36

Setkání s prvním českým králem Vratislavem I. Místo: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla Téma: Knížectví vs. království, evropanství, kapitula Popis činnosti Kolega Badatel stojí zády ke kostelu, děti v půlkruhu před ním. Badatel přehrává před kostelem sv. Petra a Pavla život a korunovaci Krále Vratislava I. Upozorňuje na Vyšehradskou kapitulu a vysvětluje dětem, co to je.

Lektor

Teze

Nalézáme se před kapitulním chrámem svatých apoštolů Petra a Pavla, který založil nám již Když badatel trochu hraje příběh Vratislava I. známý kníže Vratislav II. Povídá se, že kníže děti dávají větší pozor, než když se jen tak Vratislav II. přinesl sám na Vyšehrad nůši plnou odříká. základních kamenů tohoto kostela. Za své Je dobré nechávat děti doplňovat některé věty. zásluhy v boji byl korunován králem, a stal se Např. Badatel si nasazuje korunu z VHHB a u tak prvním českým králem Vratislavem I. toho říká „ a stal se tak....“ děti doplní „ prvním Korunovace proběhla ještě na Pražském hradě, českým králem.“ ale pak už Král Vratislav I. vládl českým zemím z Vyšehradu a Vyšehrad se za jeho vlády stal důležitějším hradem než Pražský hrad. Vratislav vybudoval na Vyšehradě mnoho staveb a založil tzv. Vyšehradskou kapitulu, což bylo sídlo Pokud

se

děti

ztrácejí

v

tématu

např.

vzdělanců. Vyšehradská kapitula je jedinou Vyšehradská kapitula, je dobré ukázat a vysvětit 37

institucí,

která

spojuje

dávnou

historii jim

konkurenční

boj

mezi

vyšehradskou

Vyšehradu s nynější dobou, protože zde funguje kapitulou a pražským arcibiskupstvím na něčem, dodnes a mimo jiné se stará i o tento kapitulní co znají. „Vodafone, O2, oba dělají to samé, ale chrám svatého Petra a Pavla. Nyní se půjdeme podívat do nejslavnějších dob Vyšehradu na návštěvu za prvním českým králem Vratislavem I. Nyní máte ve skupinkách čas na to na to, vymyslet co byste popřáli českému králi a tím i celé české zemi. Každý ze skupinky musí to přání znát, protože až do poslední chvíle není jisté, kdo ze skupiny ho poví králi. Po zadání úkolu, nechává Badatel dětem čas a sám si připravuje věci, které bude za okamžik potřebovat (ruka Vratislava I. - připraví si ji za vchod do kostela, umístí atribut (orlici) za památeční desku Vratislava I. a připraví si královskou znělku na reproduktoru).

Nyní půjdeme do kostela. Každý si sundá z hlavy čelenku, dá si ji do nového módu náramku. 38

jsou to jiné firmy. Rozumíte, znáte to?“

V kostele si po skupinkách sednete do lavic co nejblíže Vratislava

oltáři I.

a

památeční

Postupně

desce

každá

krále

skupinka

předstoupí před krále, poklekne a král vybere jednoho, který bude mít tu čest přednést mu své přání. Nejlepší přání odmění král třetím Děti vcházejí do kostela, po skupinkách se atributem. usazují do lavic a prohlíží si kostel. Badatel spustí královskou melodii a vyzve děti „Povstaňte, král přichází!“. Děti vstanou v lavicích, badatel zapne královskou melodii a jde uprostřed kostela obřadně s rukou k desce Vratislava I. Ruku přidá k bystě Vratislava I. Pronese přivítací řeč v roli krále. Poté vyzývá pokynem ruky jednotlivé skupiny, aby předstoupily a

U vybírání dítěte, které pronese přání, je dobrá

poklekly. Chvíle napětí: Vratislav I. si vybírá

chvilka napětí. Rozhodování rukou o tom, koho

jednoho z badatelů tak, že všem dětem rukou

že si král vůbec vybere. Pozor, nesmí to ale 39

jezdí nad hlavami, dotkne se jednoho badatele a

přesáhnout únosnou mez. Někdy u toho dělají

ten přednese přání. Vratislav I. jej zopakuje, aby

někteří chlapci opičky, stylem „jéé, ať to nejsem

to slyšeli všichni. Poté se celá skupinka zvedá a

Já“. Takové jedince je dobré nevybírat. Jsme

jde si sednout zpět do lavic, přichází další, dokud

v kostele, a tak i přání a vystupování by mělo být

se nevystřídají všechny. Král se zamyslí a řekne,

důstojné.

že obdaruje jeden tým atributem. Ruka s atributem cestuje prostorem mezi dětmi, až se zastaví u jednoho z nich, a to si atribut vezme. Badatel vyzve děti: „ Král odchází, můžete ho následovat.“ Za zvuku královské hudby vycházejí všichni ven z kostela. Venku proběhne oslava dalšího atributu.

Nyní máme tři atributy, podívejte se pořádně na Časté připomínání atributů (symbolů), které už průčelí chrámu sv. Petra a Pavla a spočítejte, děti získaly, jim pomůže lépe si zapamatovat, kolik

je

na

něm

Badatel má během počítání dětí čas si srovnat Přemyslovských orlic. věci, poté následuje kontrola počtů a přesun před hřbitov.

40

párů

klíčů

a

kolik s čím jsou spojeny. To se prokáže u závěrečné reflexe.

Národní hřbitov část 1 Místo: Národní hřbitov na Vyšehradě a Slavín Téma: Ač zemřeli, ještě mluví, aneb každý se může stát ctěným občanem

Děti se seřadí do půlkruhu okolo badatele, aby

Víte co je za touto zdí? (Hřbitov) Jasně. Na

každý na něj dobře viděl.

hřbitově bývají pochovaní lidé. Hřbitovů jsou na celém světě spousty (znáte nějaký?). Tohle není jen tak ledajaký hřbitov. Zhruba před 150 lety v 60. letech 19. století, což by si mohla pamatovat ještě tvojí babičky babička, se ve spolku Svatobor scházela skupina českých literátů v čele s Františkem Palackým.

Badatel zadává instrukce, když se dostane k Františkovi Palackému, otočí se a nasadí si fousy. Děti si nasadí VHHB v módu límečků (nasadí si to na krk). Badatel hraje Františka Palackého a dav, animuje děti (které jsou nyní František: Pánové, již nějakou dobu se staráme členy spolku Svatobor - dav).

o chudé spisovatele, aby mohli tvořit 41

a svým dílem tak přispět naší české kultuře. Dav:

Ano, máte pravdu, Františku, a je to tak správné.

František: Souhlasím. Ale co s literáty a jinými drahými

českými

osobnostmi

po

jejich smrti? Neměl by náš ctěný národ mít nějaký národní hřbitov? Místo, kde budou uloženy ostatky těch nejvýznamnějších Čechů? Dav:

To je nápad! Jistě, náš Český národ si něco takového určitě zaslouží. Ale kam takový Národní hřbitov umístit? Národní hřbitov nelze založit jen tak někde. Představte si Národní hřbitov někde mezi poli, nebo někde za městem. To by byla ostuda. A také by tam nikdo nepřišel! 42

František: Máte

pravdu,

pánové.

Místo

Národního hřbitova musí být něčím zvláštní, musí to být místo, které leží v srdci všech Čechů, místo, které je spjato se slavnou českou minulostí a zároveň místo, které svým vzezřením inspiruje všechny umělce k tvorbě. Dav: Následuje Následuje herecká etuda – takové lazzi toho, jak

Anooo, správně, přesně takové by to místo mělo být.

jednotliví lidé přemýšlejí. Jednoduché pohybové aktivity, děti zkoušejí přemýšlet po vzoru Průvodce: A tak začali přemýšlet, jaké místo badatele. V ideálním případě nějak nenásilně

odpovídá takovému popisu.

navedeme děti k tomu, aby řekly „Vyšehrad“.

Průvodce: Dooobrý. A možná právě tímto způsobem si někdo z těch pánů vzpomněl na Vyšehrad.

43

Dav:

No jistě, Vyšehrad, proč nás to nenapadlo dřív. Na Vyšehradě přeci sídlila nejstarší česká knížata, Libuše odtud národu věštila...

Průvodce: To oni ještě nevěděli, že o ní nemáme žádné důkazy, a tak volali Vyšehrad, Vyšehrad…

František: Ano, Vyšehrad se zdá býti pro Národní

hřbitov

přímo

ideálním

místem. Ale kdo takový hřbitov vybuduje?

Dav:

To přeci není jen tak. Přesvědčit lidi, aby se jim náš nápad také zalíbil, sehnat povolení pro tak náročnou stavbu, …a těch peněz, co to bude 44

stát! Ajajaj. Průvodce: A tak tam takhle vrtěli hlavami a Je dobré se v tomto vyprávění dostat až k paním soužili se, až přišel pán, který se učitelkám. A udělat z jedné z nich Václava jmenoval Václav Svatopluk Štulc a Štulce tím, že ji animujeme stejně jako před tím řekl:

děti. Děti si v budoucnu s paní učitelkou spojí i jméno

Štulc:

Pánové, já vše zařídím a s pomocí zakladatele hřbitova. mého

přítele

Karla

Karlacha

Národní hřbitov vybuduji.

Průvodce: A jak oba pánové řekli, tak učinili. A máme,

drazí

badatelé,

nějaký

hmatatelný důkaz o tom, že svá slova splnili? Hřbitov. Jasně, tady za těmi zdmi se nalézá onen Národní hřbitov, kde jsou uloženy ostatky významných Čechů.

Pan

Štulc

byl

později

proboštem místní kapituly a jeho 45

přítel vedl Vyšehradskou kapitulu po něm. A tak Vyšehradská kapitula, která je zde od dob Vratislava I,. opět významně ovlivnila dnešní podobu Vyšehradu. Průvodce si sundá fousy a mluví zase civilně.

Teď již víme, kde je Národní hřbitov. Víme, že zde jsou pohřbeny významné osobnosti českých dějin. Ale co nevíme je, jakých osobností si Český národ natolik vážil, že je po jejich smrti zde pochoval. Čtvrtý atribut získáme zde na Národním Rozdá mapy, společně se s dětmi v mapách

hřbitově. Každá skupina dostane takovouto

hřbitova zorientuje.

mapku, na které je zakresleno místo hrobu, který musí najít. Na hrobě zjistí, jak se daná hledaná osoba jmenovala, kdy se narodila a kdy zemřela. Zde dole máte napsáno, v kolika letech ta 46

daná osoba něco významného udělala. Jelikož jste zjistili, kdy se osoba narodila, nebude pro vás jistě problém doplnit letopočet dané události. Uvedu příklad: Máte zde napsáno Karel Šikovný v devíti letech rozbil míčem okno. Vy připočtete k datu narození například 1934 devět let a výsledek 1943 napíšete tady do toho Pravidla i místo setkání musejí být všem jasné a

okýnka. A nyní důležitá informace. Na hřbitově

až poté přistoupíme k tomu, jak se pohybovat po

jsou pochováni lidé. A co dělají pochování lidé? Národním hřbitově. Chtějí mít klid, usnuli zaslouženým, věčným spánkem. Sami víte, jak vám je nepříjemné, když vás ze spánku někdo budí. A proto se po hřbitově chodí potichu, nehuláká se, nevykřikuje. Neběhá se. Představte si, že spíte a někdo by kolem vás pořád probíhal, země by se chvěla a všechno okolo vás by dunělo. A poslední věc, představte si, že by na vás ve spánku někdo šlápl. Nic moc 47

Děti vyrážejí na hřbitov plnit úkol, badatel si příjemný pocit, že. A proto se v žádném případě zatím připraví čtvrtý atribut (kněžskou berlu) za na hroby nestoupá. Je to jasné? sochu Slavína. Když má skupinka hotovo, přichází za badatelem ke Slavínu, kde badatel zadá další instrukce.

Slavín je největší společnou hrobkou Národního

Vyberte si z papíru nejdůležitější informace a

hřbitova a místem, kde se po nalezení dat

připravte si krátký referát o osobnosti, kterou jste

narození a úmrtí všichni sejdou.

probádali na hřbitově. Až budou mít všechny skupinky splněno, vždycky jeden ze skupiny půjde sem dopředu a odprezentuje referát zbytku třídy.

Skupinky si z papíru vyberou nejdůležitější

Musíte pozorně poslouchat ostatní spolužáky,

informace, které se dozvěděly (např. kdy dostal

bude následovat otázka z informací, které se

J. E. Purkyně svůj první mikroskop, v kolika

dozvíte.

letech se v dala B. Němcová). Když mají všechny skupinky hotovo, vždy přijde jeden zástupce a odprezentuje, co se s dětmi dozvěděli. Kolega badatel dává pozor, když tak 48

doplní chybějící informace. Když mají odprezentováno všechny skupiny, kolega badatel se ptá všech na náhodné otázky (např: kdo z lidí, o kterých jsme si říkali, byl sportovec a v jakém klubu hrál (J. Bican), kdo ze zmíněných umřel nejmladší a v kolika letech (K. H. Mácha). Posléze vyzve jednu skupinku, aby přečetla nápis na Slavíně ( „ač zemřeli, přesto mluví“) Následuje debata nad významem této věty. Poté badatel vyšle jednu skupinku (za správnou odpověď na otázku) okolo sochy Slavín, aby přinesla další atribut. Všichni v klidu odcházejí dolní branou ze hřbitova, kde se oslaví další získaný atribut.

49

Vyšehrad jako pevnost 1 Místo: prostranství před cihelnou branou, pak kasematy Téma: Pevnost naplněná zvuky válek Popis činnosti

Lektor

Cestou ze hřbitova, která je již inspirovaná předbitevní vřavou (je rychlá, ideálně v indiánském běhu), badatel se mění v generála, nasadí si vojenskou kuklu a helmu. Děti se vyrovnají do řady a nasadí si VHHB do modu vojenské kukly. Průvodce se postaví před vyšehradské hradby.

(Ukazuje na svoje svaly) Toto je měkkost. A toto (bouchá do zdi VH) to je pevnost. To je pevnost Vyšehrad! Tyto zdi tu stojí přes 400 let. A před nimi tu byly jiné hradby a před nimi ještě dřevěné a jak to tak bývá veškeré hradby přitahují války. Tyto hradby chránili Prahu před Husity, Švédy i Francouzi a tyto hradby nikdy Prahu neuchránily. V každé době vítězí vojsko s nejlepší taktikou. Proto to vždy Vyšehrad prohrál, 50

Teze

protože nezvolili dobrou taktiku. Kdybychom my s našimi zkušenostmi byli na jejich místě, tak bychom si již věděli rady. Představte si útok Švédů, viděli jste někdy Švéda? To jsou obři... švédští hokejisti. Když bychom my viděli Švéda, tak si všichni dřepneme a on nás neuvidí. Pojďte to zkusit. Zavolám Švédové a všichni do dřepu. Výborně. Husiti. Ty poráželi své nepřítele mnohdy jen svým hromovým zpěvem. Proto až zavolám Husiti, začneme všichni křičet abychom je přeřvali. Zkusme... Francouzi. Ajajaja, zapeklitý nepřítel. Francouzi byli vždy pověstní svými špióny, vždy se dozvěděli o nejslabším článku protivníka a na něj zaútočili. Proto když se ozve Badatel si vymění místo s dětmi, nyní děti budou Francouzi, musím splynout se zdí. Zkusme. Tak a stát před hradbami Vyšehradu.

teď dávejte pozor. Bude cvičení.

Kolega badatel s dětmi zkouší naučené povely. 51

Tak nyní máme nacvičeno, těžko na cvičišti lehko na bojišti. Nyní se postavte do Na slovo Švédové si děti dřepnou na bobek a

dvojstupu.

ručičkami před sebou mlátí, na slovo Husiti děti hlasitě křičí, a na slovo Francouzi se děti postaví ke zdi.

Děti se seřadí na chodníčku do dvojstupu, s kolegou badatelem v čele pochodují do cihelné brány.

52

Vyšehrad jako pevnost 2 Místo: kasematy Téma: Pevnost naplněná zvuky válek Popis činnosti V dvojstupu děti pochodují před vstup do Kasemat. Děti se seřadí do družstev, badatel jim

Lektor Za těmito vraty se nachází dlouhé a temné kasematy. Mám pro vás dvě zprávy, jednu

rozdá baterky (rekvizita - ruční dobíjecí baterky). dobrou a druhou špatnou. Jakou chcete slyšet Proběhne rekapitulace jednotlivých bitevních taktik včetně toho, že u Francouzů

nejdříve? Špatná zpráva je, že v kasematech

zhasínáme baterky a u husitů naopak máváme

nebudeme samy. Budou tam s námi duchové

baterkami nad hlavami, abychom je nejen

švédských, francouzských i husitských vojsk. Ale

přehlušili, ale i oslnili. Navíc se mohou objevit

nebojte, já půjdu první a budu vás v čas

neočekávaní nepřátelé, a tak musejí všichni

informovat, které vojsko se blíží, abychom na něj

poslouchat průvodce.

uplatnili správnou taktiku. Dobrá zpráva je že se v kasematech nachází i další atribut, takže sledujte pozorně. Ti, co v týmu mají baterku, mají také za úkol starat se o zbytek skupiny, aby nikdo nešel po 53

teze

tmě. Navzájem si pomáhejte. Můžeme dovnitř!!! Děti s badatelem vstupují do kasemat, badatel jde první a má před dětmi náskok. Děti jdou po tmě jen s mechanickými baterkami. Po cestě průvodce několikrát zavolá Švédové, Francouzi, Husiti. U toho pustí z reproduktoru zvuk charakterizující vždy jedno vojsko a podmaluje atmosféru bitvy. Děti podle toho reagují. Když se pustí zvuk Francouzů, děti jsou zády nalepeny ke zdem, nemluví a ani nesvítí baterkami. Takto se postupuje až k bráně do podzemního sálu Gorlice. Ve střílně v chodbě je ukrytý pátý atribut (vojenské dělo), který děti objeví. Vyplnění erbu Místo: Gorlice Téma: Vítězství Popis činnosti

Lektor 54

teze

Děti stojí v dlouhé chodbě kasemat před branou Za mými zády se nachází podzemní sál Gorlice s do podzemního sálu Gorlice. Badatel stojí před originály soch z Karlova mostu. V sále se nimi a zespodu si osvětluje baterkou obličej.

nachází i erb a někde je ukryt i poslední atribut. V sále se neběhá, pořádně si prohlédněte sochy, jedna z těch soch ho hlídá. Poslední atribut už nebudeme spolu oslavovat. Neb se nesmí v sále promluvit. Kdo najde poslední atribut, postaví se v tichosti k erbu, to bude znamení pro ostatní a všichni se postavíme do velkého půlkruhu naproti erbu. Musíte se domlouvat bez řeči jen posunky. Až budeme všichni, začnu postupně vyvolávat atributy tak, jak jsme je postupně získali, aby byly zasazeny do erbu. Kdo by v sále nevydržel nemluvit, nyní si může nasadit mód

Děti vejdou do zhasnutého sálu Gorlice.

mlčenlivosti.

Z badatelova reproduktoru zní tajuplná hudba, která dokresluje atmosféru. Děti procházejí Gorlicí, svítí si na sochy a hledají 55

poslední atribut. Když děti najdou poslední atribut (český lev) za jednou ze soch, postaví se do velkého kruhu okolo erbu. Badatel začne vyzývat děti k vložení atributů do erbu.

Nechť je do erbu zasazen první atribut. Atribut klíčů.

Po každé výzvě přistoupí k erbu jedno z dětí a založí atribut do erbu. Každým vloženým atributem se trochu rozsvítí sál. Po vložení všech atributů je sál už plně osvícen.

Nechť je do erbu zasazen druhý atribut . Atribut koruny. Nechť je do erbu zasazen třetí atribut. Atribut orlice Nechť je do erbu zasazen čtvrtý atribut. Atribut berly

Z badatelova reproduktoru se ozývá vítězná hudba. Silní kluci vyzvednou erb na ramena a vynášejí ho po schodech ven, kde se s ním vyfotí celá třída. Přesun i s erbem do budovy

Nechť je do erbu zasazen pátý atribut. Atribut děla Nechť je do erbu zasazen šestý atribut. Atribut lva

purkrabství, kde již čeká Lektorka, a následuje reflexe.

56

Závěr Mým původním záměrem bylo v práci sepsat a pojmenovat Misi Vyšehrad. V průběhu psaní a reflektování práce jsem zjistil, že to není zas tak jednoduché a že se nedá Mise Vyšehrad jednoznačně pojmenovat. Za dva a půl roku co se Mise Vyšehrad realizuje, proběhlo více jak sto úspěšných realizací. Během prvního půl roku se dopracovávaly aktivity tak, aby co nejvíce vyhovovaly našim potřebám a hlavně potřebám žáků. V této fázi se bez žáků (realizací) nedá nic naplánovat a vymyslet od stolu. Co se za dva roky realizací v Misi Vyšehrad proměnilo? V první řadě se lehce proměnila role kolegy badatele. Ze začátku byl kolega badatel pouze jako průvodce na prostřední (nejdelší) část vycházky. Evokaci na začátku a závěrečnou reflexi prováděla lektorka sama. Během realizací se do závěrečné reflexe více zapojoval kolega badatel. Mohl přímo reflektovat konkrétní situace, které se po cestě staly, protože byl celou cestu s dětmi. Během několika realizací se zkoušelo, jestli dokáže postava kolegy badatele udělat i úvodní evokaci u dětí. Našel se způsob, kde je hranice mezi hrou hercem a lektorem. Tudíž jsme zjistili, že to jde. V dnešních dnech Misi Vyšehrad vede celou pouze kolega badatel od začátku až do konce. Tím se snížili náklady na „lektorné“ a ušetřené peníze mohly požít na obnovu a výrobu nových rekvizit a kostýmů. Další věc, která se proměnila, byla aktivita, probíhající u prvních realizací, kdy se děti na hřbitově po vyřešení úkolu stavěli na schody do časové osy. Vypadalo to tak, že byl udělané velké destičky s letopočty, mezi kterými děti stály. Děti měli VHHB v módu čepiček na spaní. Bylo na tom dobře vidět, která z osobností žila jak dlouho. Ale celá aktivita byla zdlouhavá v porovnání s celým programem. Proto se z ní postupně upustilo a skončilo to u konference, kde vždycky jeden z týmu představí zbytku dětí postavu, po které bádali na hřbitově. Jinak se v Misi Vyšehrad nic víc neproměnilo. Další otázkou je: na kolik přesáhne Mise Vyšehrad dopolední program, a kolik si toho děti zapamatují do budoucna? Zatím nemáme žádným způsobem zmapováno ani zjištěno kolik si děti zapamatují z dopoledne a jak se zážitkem a vědomostmi z Mise Vyšehrad pracují v budoucnu. Bylo by dobré v budoucnu 57

udělat třeba dotazník s otázkami týkající se Mise Vyšehrad a zaslat do škol, které se účastnily s nějakým časovým odstupem (cca půl roku). Po vyhodnocení by měli autoři větší představu, která aktivita a technika funguje nejlépe. Toto se zatím ale nestalo, takže jakékoli domněnky, co funguje více a méně, nejsou nikterak vědecky podložené. Můžeme zatím jenom hodnotit bezprostřední zapamatování a to díky reflexi, která se s dětmi realizuje bezprostředně po skončení Mise Vyšehrad. Mise Vyšehrad, co je to za tvorbu práce? Autoři Mise Vyšehrad shledávají jako velkou přednost při vytváření takovýchto projektů v kooperaci mezi jednotlivými složky realizačního týmu. Na způsobu práce se také dost odráží skutečnost, že autoři se nesetkávají jenom při práci takovýchto projektů, ale dokáží spolu fungovat i mimo pracovní pole působnosti. Navštěvují společně různé společenské nebo sportovní akce. To má za následek, že autoři mají stejné zájmy a podobný náhled na téma či věc („ jsou naladěni na stejné vlně“). Tým Mise Vyšehrad byl vytvořen uměle na základě předchozích zkušeností z jiných projektů. Autoři i zadavatel NKP Vyšehrad vyhodnotily tento typ edukativního programu jako vhodný a udržitelný do budoucnosti. Důkaz pro toto tvrzení je velký počet úspěšných realizací, což dokládá kladné hodnocení učitelů (viz. příloha). V současné době pracuje část týmu na novém edukativním programu, tentokrát zaměřený na cílovou skupinu středoškolských studentů. Za cíl si tvůrci tentokrát dali představit Vyšehrad jako místo setkání a rodiště důležitých okamžiků našeho národa. Setkávali se zde obrozenci, ale také se zde u hrobu Karla Hynka Máchy setkali studenti 17. listopadu 1989. První realizace nové interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro středoškolské studenty jsou plánované na září roku 2013. V celé práci jsem se pokusil popsat interaktivní poznávací vycházku po Vyšehradě s názvem Mise Vyšehrad. Doplnil jsem ji o vysvětlení některých inspirací, kterými se tvůrci nechali při vytvoření vycházky podněcovat. Práce je určena nejenom studentům, kteří by se sami v budoucnu chtěli podobnými edukativními programy zaobírat, ale také kulturním a vzdělávacím institucím, které by chtěli mít v nabídce pro návštěvníky a školy podobný program. Interaktivní poznávací programy mají podle mého názoru velkou budoucnost a své místo jako 58

doplněk učiva o daném tématu. Doufám, že se mi, povedlo v této práci vysvětlit proč.

59

Použité informační zdroje MARUŠÁK, R. Literatura v akci: metody dramatické výchovy při práci s uměleckou literaturou. Praha: AMU, 2010, ISBN 978-80-7331-172-8. MARUŠÁK,R., KRÁLOVÁ, O., RODRIGUEZOVÁ, V. Dramatická výchova v kurikulu současné školy. Praha: Portál 2008: ISBN: 978-80-7367-472-4 VALENTA, J. Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik: srovnání systémů. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-858666-40-4. VALENTA, J. Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Srom, 1997. ISBN 80901954-1-5. CIHLÁŘOVÁ, K. Animace kultury – diplomový práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2011 PELÁNEK, R. Zážitkové výukové programy. Praha: Portál, 2010. 130 s. ISBN: 78807367-656-8 ŠPATNÁ, E. Výukové programy dramatické výchovy v Brně: bakalářská práce. ADV DIFA JAMU, Brno: 2008 MAXOVÁ, B. Divadlo ve školce – principy interakce a participace v inscenacích pro předškolní děti.: diplomová práce. ADV DIFA JAMU, Brno: 2009 PLÍHALOVÁ, K. Vyšehrátky aneb hra-umění-vzdělávání: Diplomová.práce. KALD DAMU.Praha, 2012. TONUCCI, FRANCESCO. Vyučovat nebo naučit?, přel. Stanislav Štech, Středisko vědeckých informací PedF UK, Praha 1991 HRKAL, J., HANUŠ, R. Zlatý fond her II. Praha: Portál, 1998. ISBN 978-80-7367923-1 HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L. Zážitkové pedagogické učení. Nakl. Grada, Praha 2009 PAVIS, P. Divadelní slovník. Praha; Divadelní ústav; 2003; ISBN 80-7008-157-0 MATYÁŠOVÁ, L. Participační divadlo, ročníková práce, ADV DIFA JAMU

60

Webové stránky: www.rvp.cz www.vysehratky.cz www.kritickemysleni.cz www.praha-vysehrad.cz www.psl.cz

61

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Kolbův cyklus učení

62

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Scénář Mise Vyšehrad

63

Seznam příloh Příloha č.1: Vzkazy učitelů k Misi Vyšehrad (fotografie) Příloha č.2: Část scénografických prvků (fotografie) Příloha č.3: Průběh mise v obrazech (fotografie)

64

Přílohy Příloha č.1: Vzkazy učitelů k Misi Vyšehrad

obr.1

obr.2

obr.3

obr.4

obr.5

Příloha č.2: Část scénografických prvků

kniha obr.1

kniha obr.2

Část atributů

Erb s atributy

Kolega badatel s koloběžkou

Příloha č.3: Průběh mise v obrazech

Badatelé jdou do archivu.

Badatelé hledají bednu.

Kolega badatel animuje paní učitelku před hřbitovem.

Nácvik boje před pevností

Přesun dětí před kostel

Závěrečná reflexe

Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova. Mise Vyšehrad. Popis interaktivní poznávací vycházky po Vyšehradě pro školní třídy

Recommend Documents