Diplomová práce. Ballroom dance as a leisure activity

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Husitská teologická fakulta

Diplomová práce Společenský tanec jako forma vyuţití volného času Ballroom dance as a leisure activity

Vedoucí diplomové práce

Autor:

PhDr. Hana Dvořáčková

Bc. Martina Jeţková

PRAHA 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci s názvem „Společenský tanec jako forma vyuţití volného času“ zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů.

V Praze dne:

.............................................. Martina Jeţková

Poděkování: Děkuji mé vedoucí diplomové práce, paní Haně Dvořáčkové, která mi byla ochotnou rádkyní po celou dobu tvoření mé diplomové práce. Dále děkuji profesionálním tanečníkům, kteří si ve svém nabitém programu našli čas a odpovídali na otázky z řízeného rozhovoru.

Anotace: Téma mé diplomové práce „Společenský tanec jako forma vyuţití volného času“ si klade za cíl odhalit široké veřejnosti tanec očima profesionálních tanečníků. Ukázat a doporučit společenský tanec, jako jednu z velmi dobrých moţností, jak smysluplně vyuţít svůj volný čas. Cílem práce je zjistit, jak ţáci a studenti do 20 let tráví svůj volný čas a jak vnímají tanec, jako zájmovou aktivitu. Tato práce je rozdělena do dvou celků: teoretické a empirické části. V teoretické části pracuji s pojmem volného času. Jak si tento pojem můţeme vyloţit, co znamená a jak je důleţité smysluplné vyuţití volného času. Dále se podrobně zabývám dějinami tance, na kterých se ukazuje, proč lidé začali tančit, jak dlouho se jiţ tančí a co tanec lidem přináší. Teoretická část dále obsahuje informace o tanečním sportu, institucích poskytujících taneční průpravu, sportovní výţivě a také o tom, ţe tanec můţe pomáhat a léčit. Empirická část je věnována dotazníkům, zjišťujícím to, jak děti tráví svůj volný čas v závislosti na tanečních aktivitách a řízeným rozhovorům s profesionálními tanečníky, kteří nás nechají nahlédnout do svého tanečního světa. Tito tanečníci nám odpoví na otázky: proč se stal tanec jejich ţivotním stylem; jaké s sebou nese pozitiva a negativa; co je na tanci tak krásného a osvobozujícího a třeba také to, proč se v tanečním prostředí tak často mluví o místě jménem Blackpool.

Klíčová slova: Volný čas, funkce volného času, struktura volného času, motivace zájmových činností, dějiny tance, společenský tanec, instituce poskytující taneční průpravu, sportovní výţiva, výzkum formou dotazníku a řízeného rozhovoru.

Annotation: This thesis aims to reveal to the general public, what dance is in the eyes of professional dancers, and to recommend ballroom dancing as one of the very good ways to meaningfully use their free time. The aim is to find out how pupils and students under 20 years of age spend their free time and how they perceive dance as a leisure activity. This work is divided into theoretical and empirical part. In the theoretical part, I explain the concept of free time and the importance of meaningful use of it. Further, I detail the history of dance, which shows why people started to dance and what it yields to them. The theoretical part also includes information about the dance sport, institutions providing dance training, sports nutrition, and also the fact that dance can help and heal. The empirical part is devoted to questionnaires measuring how much of their free time children spend on dance activities, and guided interviews with professional dancers who let us peek into their dance world. These dancers will answer the questions: why dancing became their way of life, what positives and negatives it brings, what is so beautiful and liberating about the dance, and also why a place called Blackpool is often mentioned in the dance environment.

Keywords: Leisure time, leisure time functions, structure of leisure time, motivation for leisure activities, history of dancing, ballroom dancing, dance training institutions, sports nutrition, research by questionnaire and guided interview.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 11 1. Volný čas ............................................................................................................................. 11 1.1 Charakteristika času ....................................................................................................... 11 1.2 Struktura volného času ................................................................................................... 13 1.3 Motivace zájmových činností ........................................................................................ 15 1.4 Prevence sociálně patologických jevů ........................................................................... 16 1.5 Právo a volný čas ........................................................................................................... 19 2. Tanec jako sportovní aktivita ............................................................................................... 21 2.1 Dějiny tance ................................................................................................................... 21 2.2 Společenský tanec .......................................................................................................... 41 2.3 Blackpoolský taneční festival - historie ......................................................................... 49 2.4 Instituce nabízející taneční aktivity ................................................................................ 55 2.5 Tanec a děti .................................................................................................................... 62 2.6 Sportovní výţiva ............................................................................................................ 64 2.7 Tanec léčí a pomáhá ....................................................................................................... 70 EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 73 3. Dotazník zjišťující, jak děti tráví svůj volný čas ................................................................. 73 3.1 Cíl výzkumu ................................................................................................................... 73 3.2 Výzkumné otázky........................................................................................................... 73 3.3 Hypotézy ........................................................................................................................ 73 3.4 Informace o sběru dotazníků .......................................................................................... 74 3.5 Vyhodnocení dotazníku ................................................................................................. 75 4. Řízené/strukturované rozhovory s profesionálními tanečníky ............................................ 98 4.1 Místo konání a časové rozmezí řízených rozhovorů ...................................................... 98 4.2 Společenské tance .......................................................................................................... 99 4.3 Párový akrobatický Rokenrol ....................................................................................... 116 4.4 Vyhodnocení řízených rozhovorů ................................................................................ 125 5. Moje vlastní zhodnocení společenského tance .................................................................. 131 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 134 SUMMARY ........................................................................................................................... 135 LITERATURA ...................................................................................................................... 136 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 138

PŘÍLOHA I. ....................................................................................................................... 139 PŘÍLOHA II. ...................................................................................................................... 144 PŘÍLOHA III. .................................................................................................................... 147 PŘÍLOHA IV. .................................................................................................................... 148

ÚVOD Nacházíme se na plese, světla pohasínají, hlasy přítomných utichají a na parket vchází jemnou chůzí útlá tanečnice. Reflektory doprovází pouze jistou chůzi tanečnice, která se zastavuje ve středu parketu. Vidíme jen ji, odlesky jejích krásných šatů, jinak je všude tma. Všichni napjatě očekávají, co bude následovat. V tom se rozsvítí další reflektor a zabere jejího tanečního partnera. Začíná hrát příjemná hudba a tanečníci nám ukazují svůj příběh, který právě proţívají před všemi přihlíţejícími... Tanec bychom mohli pokládat za jedno z nejstarších druhů umění v historii lidstva, proto bychom i mohli očekávat, ţe literatury k tomuto uměleckému odvětví bude mnoho, opak je však pravdou. Literatury, která se zabývá vznikem a vývojem tance bohuţel není mnoho. Díky této skutečnosti, jsem se rozhodla pracovat i se zahraniční literaturou, abych byla schopná na následujících stránkách podat ucelený pohled na taneční dějiny. Fenomén jménem tanec, je ve 21. století stále častěji propagován a dle mého názoru i čím dál více oblíben. Počínaje společenskými událostmi jako jsou plesy, přes televizní pořady jako je velice oblíbená řada Star Dance aţ po tanec na vrcholové úrovni. Tanec úzce souvisí s hudbou. Pokud někdo tvrdí, ţe tanec není součástí jeho ţivota, tak hudba určitě. Můţe se jednat o jakýkoliv typ hudby. Kdyţ se hlouběji zamyslíte, přijdete na to, ţe hudbu si pouštíte buď pasivně, jako kulisu k určité činnosti nebo cíleně k poslechu a právě při aktivním poslechu hudby, si často s hudbou zpíváme, vybavujeme si příjemné situace, spojené s hudbou nebo se mírně pohupujeme do rytmu hudby. Pevně věřím, ţe následující podání tance vás zaujme, moţná i naladí a vybídne ke strávení nějakého času na tanečním parketu. Dále věřím, ţe vám následující řádky pomohou při rozhodování, na jaký sport, dáte své dítě. Vřele doporučuji, abyste si sami vyzkoušeli pár tanečních lekcí a aţ zjistíte, jaký krásný pocit ve vás tanec probudí, určitě budete schopni tento sport doporučit ostatním lidem. Téma své diplomové práce „Společenský tanec jako forma vyuţití volného času“, jsem si vybrala, protoţe tanec, je součástí mého ţivota jiţ od útlého věku. Troufám si říci, ţe 8

tanec se v určité formě dotkl kaţdého člověka, alespoň jedenkrát za jeho ţivot, a pro ty, kteří si tanec připustili blíţe k tělu, uţ ho nikdy nenechali vytratit ze svých ţivotů. Diplomovou práci jsem rozdělila do dvou velkých celků: teoretické části a praktické části. Teoretická část je dělena do dvou velkých celků: volného času a tance. V části volného času se zabývá obecnými charakteristikami volného času, funkcemi a strukturou volného času. Také rozebírám motivaci do zájmových činností, která je v přímé závislosti na prevenci sociálně patologických jevů. Podrobně rozebírám instituce volného času, které nabízejí taneční průpravu. Taneční část zahrnuje rozsáhlé dějiny tance, které slouţí k bliţšímu pochopení toho, proč tanec vznikl a co vede k jeho několikaleté oblíbenosti. Po všeobecných dějinách tance přistupuji k podrobnému popisu společenského tance a jednoho z nejznámějších a nejprestiţnějších tanečních festivalů konaných v anglickém Blackpoolu. V závěru teoretické taneční části se zaobírám prospěšností tance u dětí, taneční terapií a správnou výţivou, kterou by měl kaţdý sportovec nejen znát, ale také dodrţovat. Praktická část je také dělena do dvou velkých ceků. V prvním díle praktické části uvádím dotazník, který byl rozdán dětem na základní a střední škole a který si kladl za cíl zjistit způsoby, jakými děti tráví svůj volný čas v závislosti na tanečních aktivitách. Druhý díl praktické části je věnován řízeným rozhovorům s profesionálními tanečníky společenských tanců a tanečníky rokenrolu. Prostřednictvím těchto dotazníků, bych ráda ukázala „netaneční veřejnosti“, jak se na tanec a svět okolo sebe dívají zrovna profesionální tanečníci a jak jim tanec ovlivnil ţivot. Cílem práce je odhalit široké veřejnosti tanec očima profesionálních tanečníků. Ukázat a doporučit společenský tanec, jako jednu z velmi dobrých moţností, jak smysluplně vyuţít svůj volný čas. Cílem práce je zjistit, jak dnešní ţáci a studenti do 20 let tráví svůj volný čas a jak vnímají tanec, jako zájmovou aktivitu. Sama osobně jsem přesvědčena, ţe tanec je sport, který se dá provozovat v jakémkoliv věku. Tanec je také společenskou událostí, tudíţ podporuje setkávání lidí, stmeluje kolektiv, dává příleţitost vzniku nových přátelství. Na rozdíl od ostatních sportů není tak agresivní k našemu tělu, dává nám moţnost projevit své pocity, komunikovat s publikem, propojuje 9

hudbu s pohyby našeho těla. Jiţ název společenský tanec nám napovídá, ţe ten kdo tančí, dostává od trenérů zásady slušného chování, základy, jak se chovat ve společnosti, dává nám určité hranice. Tanec má také jedno obrovské plus a to, ţe nám pomáhá budovat zdravé sebevědomí. Ukazuje nám, ţe píle, poctivost a vytrvalost nám postupem času přinese ovoce. Podívejme se tedy detailněji na to, jak se tanec vyvíjel, jak dokázal pohltit některé lidi a v dobrém slova smyslu jim změnil ţivot.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1. Volný čas Kdyţ se řekne volný čas, kaţdý z nás si ho vyloţí trošku jinak. Jsou lidé, kteří se snaţí zvládnout své povinnosti v co nejkratším časovém intervalu, aby jim naopak co největší časový interval zbyl na aktivity, které provozují ve volném čase. Pak jsou lidé, kteří jsou natolik zaneprázdnění, ţe si snad ani neuvědomí, ţe k dobrým výkonům je zapotřebí odpočinuté a zregenerované tělo. Tito lidé stále pracují, a kdyţ se jich někdo zeptá, jaké jsou jejich zájmy a koníčky, jen mávnou rukou a řeknou, ţe na takové věci nemají vůbec čas. Vysoké pracovní nasazení jim vydrţí pár let, kdy jsou od rána do večera v práci a „ţivot jim doslova uteče mezi prsty“. Stejně tak, jako lidé rozdílně vnímají pojem volného času, tak i výklad volného času můţe mít dva různé aspekty. 1

S pojmem volný čas jsou tedy spojeny nejen časové (volný čas – pracovní doba), ale také

obsahové aspekty (volný čas – svoboda, volnost v jednání). Přes značné těţkosti, způsobené tímto omezením, se v současné době uvádějí dva hlavní směry v chápání termínu volný čas: A) negativní pojem – volný čas v tomto smyslu znamená zbývající dobu celkového denního průběhu, která zůstala po studijně nebo pracovně podmíněném čase, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických potřeb B) pozitivní pojem – volný čas je charakterizován jako disponibilní časový prostor, v němţ by volný časový prostor mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níţ se individuum můţe nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu je nikdo nenutí a k čemu téţ není podvědomě nuceno.

1.1 Charakteristika času2 1)čas ţivota (biologické rytmy a poznávání času, proměnlivost a učení se času, čas v různých obdobích ţivota včetně stárnutí člověka) 2) čas komunikace 3) čas prezentace světa (čas kosmický, biologický a sociální) 4) čas ve vědeckém poznání a jeho měření

1 2

Váţanský M., Smékal V.: Základy pedagogiky volného času. Brno 1995, str. 23 Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogické ovlivňování volného času. Praha 2008, str. 10

11

Volný čas je částí lidského ţivota mimo čas pracovní (návštěva školy a pracovní proces) a tzv. čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíţdění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti. Volný čas je dobou, kterou má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro činnosti sebeurčující a sebevytvářející: - odpočinek a zábavu - rozvoj zájmové sféry - zlepšení kvalifikace - účast na veřejném ţivotě Někdy se uplatňuje také pojem čas polovolný, kam se řadí hraniční činnosti na pomezí času povinného a vázaného, jsou to aktivity přinášející radost a současně i případný praktický uţitek (ruční práce, kutilství, zahrádkaření). Věda o volném čase zkoumá vznik volného času, rozvoj jeho rozsahu a funkcí i podmíněnost společenským kontextem, řeší jeho pronikání mezi mladou populaci, pro kterou je významnou podmínkou jejího současného ţivota i perspektivou úspěšného rozvoje Pedagogika volného času je jedním z oborů pedagogiky a zabývá se pojetím a cíli, obsahem a způsoby výchovného zhodnocování volného času, organizacemi a institucemi, které tyto aktivity uskutečňují nebo pro ně vytvářejí podmínky, a koncepcemi jeho dalšího vývoje propracovávanými na základě vývoje společnosti a oboru samého. Jedním z oborů pedagogiky, je téţ pedagogika volného času, jeţ se zaobírá pojetím a cíli, obsahem a způsoby. Oblast volného času zahrnuje odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost a časové ztráty s těmito činnostmi související. Ukázky vymezení pojmu volný čas: A) časový prostor, který člověku umoţňuje svobodnou volbu činností

12

B) volný čas lze dělit dle toho, zda jej pojmeme negativně (zbývající po splnění povinností) či pozitivně (čas nezávislého a svobodného rozhodování pro činnosti), přičemţ lze obecně říci, ţe volný čas je opakem doby, jeţ je nutná pro práci, povinnosti a reprodukci sil C) čas, kterým člověk můţe nakládat podle svého uváţení a na základě svých zájmů. Doba, která zůstane z 24 hodin po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, o vlastní fyzické potřeby včetně spánku D) opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil E) čas, ve kterém se můţeme věnovat činnostem, které máme rádi, baví nás, přinášejí radost a uvolnění, chceme a můţeme je dělat Volný čas dětí a mládeţe má své zvláštnosti. Od volného času dospělých se většinou liší: - rozsahem - obsahem - mírou samostatnosti a závislosti - nezbytností pedagogického ovlivňování Funkce volného času3 Známe tři základní funkce volného času: 1) odpočinek (délassement), zotavení, reprodukce pracovní síly. Volný čas osvobozuje od únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, výkonem povinností a zejména práce 2) rozptýlení (divertissement), zábava, rozptýlení, kompenzace, únik z monotónnosti práce 3) rozvoj osobnosti (développement) fyzický, kulturní, sociální

1.2 Struktura volného času Strukturou volného času máme na mysli konkrétní činnosti, které člověk ve svém volném čase provozuje. Činností, které lze ve volném čase provozovat je velké mnoţství, záleţí na tom, na co se daná osobnost orientuje. Člověk aktivnější si jako náplň svého volného času spíše vybere různé sportovní aktivity nebo cestování. Ten, kdo je rád ve společnosti lidí, bude vyhledávat místa, kde se lidé sdruţují, např. různé kavárny, restaurace, music kluby. Tvořiví, ale uzavřenější lidé si budou více vybírat ruční práce, malování, poslech hudby. Lidé, kteří se cítí vyčerpaní, a nechce se jim nikam vyráţet, mohou volit např. sledování televize.

3

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%BD_%C4%8Das, vyhledáno dne: 15. 10. 2012

13

Je mnohou druhů volnočasových aktivit, které se pojí s určitým typem sociálních rolí. S příchodem nové doby, jsou i volnočasové aktivity ovlivněny tím co je a co není moderní. Mohu uvést například hru golfu, tenisu, potápění, létání. Tyto a jim podobné aktivity jsou spojeny s určitou mírou prestiţe. Na druhou stranu existují aktivity, na které nemusíme vykládat skoro ţádné finanční prostředky a i ty se pojí s naším statusem. Jako příklad takovýchto aktivit mohu uvést jízdu na kole, in-line bruslích, domácí rukodělné práce atd. Náplň volného času je nedílně spjata s lidskými hodnotami a jejich ţivotním stylem. Aktivity provozované ve volném čase dělíme dle specifik do různých kategorií. Základní dělení obsahuje dvě skupiny, dle míry vynaloţené aktivity na: 1) Aktivní 2) Pasivní V tomto dělení, se musíme orientovat dle pasivního příjmu záţitků a informací, a nebo dle aktivní účasti na činnostech a vlastní tvorbě. 1.2.1 Dělení volnočasových aktivit:4 1) Kulturní aktivity – zde ještě existuje dělení na receptivní (příjem kulturních hodnot – návštěva divadla, výstavy) a na perceptivní (vytváření kulturních hodnot – hra na hudební nástroj, malování, vytváření dekorativních předmětů). 2) Sportovní aktivity – sem je moţné zahrnout jakoukoliv sportovní činnost, samostatnou nebo kolektivní, při které je naše tělo i mysl v pohybu (volejbal, tanec, cyklistika, běh). 3) Sociální a společenské aktivity – zde je důleţitá sociální vazba na ostatní lidi, tvorba společenských i mezilidských vztahů (posezení v kavárnách, návštěva plesu či společenského večera). 4) Vzdělávací aktivity – sem řadíme sebevzdělávání z vlastní vůle (četba, hledání informací, návštěvy různých přednášek a besed, studium). 5) Veřejné aktivity – občanská angaţovanost ve veřejných věcech (domovní schůze, řešení problémů na daném území). 6) Rekreační a cestovatelské aktivity – zahrádkaření, včelaření, pobyt u moře, turistika, slouţící jako dovolená a relaxace a poznání. 7) Pěstování koníčků a manuálních aktivit – jedná se o aktivity, ke kterým má člověk citovou vazbu, jsou hodně zastoupeny v jeho volném čase a snaţí se v nich vyniknout. 8) Hry – jedná se zejména o společenské (deskové a karetní hry) a také o hry počítačové. 4

Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogika volného času. Praha 2003, str. 32

14

Kategorizace zájmových činností Pokud chceme děti dobře motivovat a zaměřit se na jejich rozvoj, musíme nejdříve poznat jejich osobnost. Je dobré si uvědomit, ţe naše potřeby nám vyvolávají naše zájmy, ale nejsou s nimi totoţné. Vztah mezi zájmy a potřebami je oboustranný. Pokud tedy mám určité potřeby, je dobré vnímat, ţe na základě těchto potřeb se mi rozvíjejí zájmy. Tím, ţe se o něco zajímáme, uspokojujeme své potřeby, a dáme prostor pro vznik potřeb dalších. Dalším plusem, kromě uspokojování potřeb je i pedagogické regulování osobnosti na základě poţadavků společnosti, a to v souladu s dispozicemi jednotlivců. Zájmy kaţdého jednotlivce můţeme dělit podle úrovně činnosti, časového trvání, koncentrace, společenské hodnoty a tradičně podle obsahu.

1.3 Motivace zájmových činností 1) zájmová činnost musí aktivizovat, tzn. musí být přiměřená; čím je dítě mladší, tím více se motivace váţe na elementární potřeby a na vlastní předchozí smyslové záţitky 2) regulovat - určuje, co se má dítě naučit, zvládnout, udělat, jak postupovat 3) posilovat ţádoucí chování a jeho směr Motivování můţeme shrnout také takto: Jednou z nejlepších věcí, která nás dokáţe motivovat k určité činnosti, je zájem o činnost a radost z dané činnosti. Pokud se snaţíme zaujmout dítě novou činností, velice důleţité je, aby daná činnost byla zcela dokončena, protoţe pokud vidíme nadšené dítě, které se po hlavě vrhá do činnosti, a my v polovině činnosti dítě odtrhneme, tak najednou toto nadšení a zaujetí, se kterým dítě do činnosti vstoupilo, ustane a je velmi sloţité, aby se dále odhodlalo, podniknout něco podobného – strach z nedokončení, zklamání je větší neţ by se dalo předpokládat. To, co kaţdý z nás potřebuje (a je jedno zda je to dítě nebo dospělý), je vidina výsledku, která nás motivuje k dalším činnostem. Kaţdý potřebuje vědět, ţe to, co právě dělá, je smysluplné a ţe je za ním vidět odvedená práce. Kaţdá zkušenost z odvedené práce nás posouvá dále. Úspěch je podle úsloví nejlepší motivací, kaţdý úspěch povzbuzuje a láká k dalším úspěchům, přičemţ měřítkem úspěchu je ocenění ostatních5. Další důleţitou pohnutkou k činnosti je zvědavost. Zvědavost dětí je nekonečná, takţe, pokud dokáţeme dětem ukázat, ţe je zajímavé vědět, jak něco funguje, jak se něco dělá, proč je důleţité, aby se něco dělalo atd., přirozená zvědavost v nich zakoření a děti neustrnou. 5

Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogické ovlivňování volného času. Praha 2008, str. 172

15

Kaţdý z nás si také musí být vědom spoluodpovědnosti za činnost celé skupiny. Participace je výrazným motivačním činitelem. Nedílnou součástí motivace je také vědomí výhry. Kaţdý z nás můţe vyhrát a výhra s sebou nese příjemné pocity a uznání ostatních lidí. Nezapomeňme tedy do motivace zahrnout i soutěţivost mezi členy skupiny a vědomí výhry.

1.4 Prevence sociálně patologických jevů6 Cílem současné výchovy je nejen vybavovat děti příslušnými kompetencemi, ale také je učit odolávat nástrahám, které jim společnost připravuje. Drogové závislosti, gamblerství, nesnášenlivost, agresivita apod. jsou dlouhodobé trendy vývoje společnosti a je nutné na ně reagovat ve výchovném působení. Skupiny dětí, u nichţ je riziko k sociálně patologické činnosti: - děti bez zájmu, motivace, úsilí, cílevědomosti - děti, které sice navštěvují některé organizované zájmové činnosti, většinou na přání rodičů, ale neztotoţňují se s nimi (i u těchto dětí je moţný únik k drogám či jiným zástupným aktivitám). Současný výchovný trend nám velí vybavovat děti jistými kompetencemi, připravovat je na určité situace, zocelovat je, vést je k samostatnosti, ale měli bychom děti také učit odolávat nástrahám, které na děti, v dnešní společnosti, číhají na kaţdém kroku. Dlouhodobými vývojovými trendy ve společnosti jsou zejména drogové závislosti, gamblerství apod. Je třeba na ně reagovat jiţ v raném věku a výchovu tomuto trendu přizpůsobit. Bylo by mylné předpokládat, ţe moje dítě se nepřipojí k nějaké pochybné partě a ţe nikdy nepomyslí na to, aby si vyzkoušelo něco „zakázaného“. Včasným, důsledným a srozumitelným způsobem bychom měli děti jiţ od útlého věku připravovat na nástrahy současného světa. Nejohroţenější skupinou jsou děti bez zájmů, se špatným rodinným zázemím a výchovnými vzory a děti, které jsou rodiči pouze nuceni k tomu, aby docházeli na nějaký krouţek. Děti se mohou cítit osamocené, odstrčené a začnou hledat jinou alternativu. Děti, které navštěvují různé zájmové krouţky, by měli mít pocit, ţe jsou tam dobrovolně, ţe je krouţek baví, ţe se dozvídají nové věci, které je obohacují, ţe se učí něčemu novému, co kaţdý neví a mohou někoho jiného „poučit“. Takové děti se pak cítí výjimečně a nemají důvod úniku. Učitelé či lektoři krouţků, by se měli snaţit vytvořit pro 6

Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogické ovlivňování volného času. Praha 2008, str. 192

16

děti co nejpříjemnější a nejbezpečnější prostor, kam se děti budou rádi vracet a kde budou mít pocit, ţe se případně mohou se svým trápením někomu svěřit (a ţe je daná osoba neodsoudí). 7

V různých výchovných programech pro děti a mládeţ se v poslední době stále více

klade důraz na primární prevenci sociálně patologických jevů u ţáků v působnosti MŠMT. Jedná se zejména o: - záškoláctví - šikanu, rasismus, xenofobii, vandalismus - kriminalitu a delikvenci - uţívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné psychotropní látky) - závislost na politickém a náboţenském extremismu - netolisms (virtuální drogy, patologické hráčství – gamblerství) Kaţdý pedagogický pracovník, pracujícími s dětmi a mládeţí, by měl být citlivý a vnímavý k dětskému chování a měl by umět rozpoznávat a včasně intervenovat přítomnost negativních jevů (domácí násilí, zneuţívání, ohroţování mravní výchovy mládeţe, poruchy příjmu potravy). Jiţ od útlého věku bychom měli děti vychovávat ke zdravému ţivotnímu stylu, osvojování pozitivního sociálního chování a k zachování integrity osobnosti. Výborným doplňkem takového výchovy je jiţ výše zmíněná kvalitní zájmová činnost, která dětem přinese kladné emoce a nové záţitky. 8

Ve výchovných programech se klade důraz na prevenci, která je pojímána podle

stupně ohroţení dětí a mládeţe: - nespecifická primární prevence – zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý ţivotní styl a osvojování pozitivního chování prostřednictvím volnočasových aktivit - specifická primární prevence – je cíleně zaměřena na předcházení a omezení výskytu různých forem rizikového chování dětí - všeobecná prevence – je orientována na standardní populaci, u níţ nebyla zjištěna tendence k rizikovému chování - selektivní prevence – je zaměřena na ţáky, u nichţ lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování

7 8

Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogické ovlivňování volného času. Praha 2008, str. 192 Hájek B., Hofbauer B., Pávková J.: Pedagogické ovlivňování volného času. Praha 2008, str. 193

17

- indikovaná prevence je orientována na jednotlivce i skupiny, u nichţ byl jiţ zaznamenán výskyt rizikových faktorů v chování, ať ve škole, nebo v rodině. Mezi velice účinné metody, které pomáhají dětem odolávat různým závislostem a sociálním tlakům, jsou interaktivní programy. Nejen, ţe ukáţou fakta, ale nabízejí prostor pro otázky a následnou diskuzi. Já sama, si stále pamatuji na podobné programy ve škole. Byly nám pouštěny videa například o narkomanech a byli k nám zváni např. lidé s HIV na besedy. Musím říci, ţe to na mne velice zapůsobilo a díky jasným informacím a střetu s reálnými osobami, které v ţivotě udělali špatné rozhodnutí a doplatili na něj, jsem nikdy ničemu podobnému nepodlehla. Kaţdý z nás, by měl dostat šanci řešit nepříjemné situace, vyhrocené konflikty, stresové situace. Měli bychom mít příleţitost zvyšovat své komunikační dovednosti a zdravé sebevědomí, protoţe kdyţ se to nenaučíme v nízkém věku, později si obtíţně osvojíme podobné návyky. V různých literaturách najdeme, ţe neúčinné jsou hromadné jednorázové akce, pouhé předávání informací a zastrašování. Já si myslím, ţe k výše popsaným metodám je moţné přidat i „drastický“, ale pravdivý příběh, aby kaţdý viděl hrůzné dopady závislostí nebo nemocí. Já osobně to za zastrašování nepovaţuji. Beru to tak, ţe v dané chvíli, to můţe mít na dítě neblahý dopad v podobě nepříjemných myšlenek, ale podle mého názoru je to realita, která je někdy velice tvrdá a pokud mě s ní nikdo neseznámí, tak nevím celou pravdu a mohu mít pocit, ţe kdyţ párkrát „zkusím nějako drogu“, nic se nestane. Důsledky jsou pak fatální. Veškerá organizovaná zájmová činnost s dětmi bývá souhrnně označována jako primární prevence neţádoucích jevů. Toto označení vyplývá ze skutečnosti, ţe pedagogičtí pracovníci mají v dané době nad dětmi dohled a děti se tím pádem nemohou dopouštět neţádoucích věcí. Cílem organizované zájmové činnosti je vytváření návyků na aktivní společensky ţádoucí vyuţívání volného času. Volnočasové aktivity mají za úkol rozvíjet osobnost dítěte a naučit je kvalitně vyuţívat svůj volný čas. Děti by neměli chápat svůj volný čas jako nějaký zbývající čas, ve kterém nemají co dělat, ale měli by ho uchopit a plnohodnotně proţívat. Pro to, aby se v dětech vzbudila touha po aktivním proţití volného času, musíme jim ukázat, jak se to dělá. Proto se snaţme zajímavě si plánovat a plnými doušky proţívat svůj volný čas a totéţ učme své děti. Ukaţme jim, jak velké spektrum zájmových činností existuje, nechme je vyzkoušet 18

si je a rozhodnout se, co je baví, co chtějí zkusit. Vţdyť jak jinak, by přišli na to, co je baví, kdyby neměli moţnost to vyzkoušet. Pokud zachytíme, ţe dítě tápe, nemá dostatek sebevědomí nebo postává v pozadí, pomozme mu objevit jeho skryté síly a talent. Kaţdý jsme jiný a máme talent na něco jiného a proto je svět tak krásný a rozličný.

1.5 Právo a volný čas9 Právo Právo je soubor pravidel chování, jejichţ dodrţování je vynucováno státní mocí. Vytváří navenek jednotný, vnitřně však diferencovaný systém, jehoţ součástmi jsou jednotlivá právní odvětví, z nichţ kaţdé upravuje vţdy relativně samostatnou skupinu společenských vztahů. Právo nepochybně vychází z morálky – někdy se hovoří o tom, ţe právo je minimum morálky – avšak dodrţování morálních pravidel je vynutitelné státní mocí jen zcela výjimečně, kdyţ na ně právní norma přímo odkazuje. Ke kategorii volný čas se právo vztahuje jen nepřímo. Svým působením některé aktivity 1. omezuje (např. určuje maximální týdenní a denní pracovní dobu) a tím bezprostředně ovlivňuje mnoţství volného času. 2. v minimální míře zabezpečuje (např. stanoví délku dovolené či prázdnin, a tím vytváří určité časové bloky volného času) 3. pro určité aktivity stanoví pravidla, jejichţ smyslem je především chránit ţivot a zdraví (např. dopravní předpisy, pravidla bezpečnosti práce, hygienické normy, technické normy pro určité výrobky a zařízení atd.) 4. určité společensky škodlivé aktivity zakazuje (např. fyzicky mimořádně namáhavé práce pro ţeny, těţké a rizikové práce pro mladistvé, nošení a pouţívání zbraní apod.) 5. určité aktivity přímo či nepřímo podporuje (např. stanoví moţnost zakládání spolků a společenských organizací) 6. vytváří právní předpoklady vzniku a existence určitých aktivit (např. stanoví povinnost pojistit účastníky určitých organizovaných činností. Dále určuje právní povinnosti pořadatelům některých akcí, popř. dává těmto pořadatelům pravomoc stanovit takové

9

Spousta V.: Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno 1994, str. 68

19

povinnosti pro své členy – právo stanoví povinnosti pořadateli letního tábora a dává mu pravomoc v souladu s tím určovat pracovní povinnosti svých zaměstnanců) 7. určuje ekonomická pravidla činnosti různých zájmových organizací, způsob získávání prostředků pro činnost, zvýhodňuje případy sponzorování některých činností atd. Dalo by se říci, ţe právo vytváří všeobecné předpoklady pro uplatnění vlastní aktivity, představ, zájmů a zálib ve volném čase. Lidé jsou ve svých činnostech omezeni jen tím, ţe vlastní aktivitou nesmějí zasahovat do práv jiných lidí. ---- práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého

20

2. Tanec jako sportovní aktivita 2.1 Dějiny tance 2.1.1 Tance 16. – 19. století Tance 16. – 17. století vycházely z kořenů evropské instrumentální hudby, která se rozvíjela v době baroka a klasicismu. Pro toto období je charakteristická také klasická hudební tradice. Tance 18. – 19. století jsou spojeny s romantismem, americkou čtverylkou a hudbou country stylu, která byla v daném období velice blízká mladým lidem. 10

Staré skupinové tance byly velice oblíbené a tuto oblíbenost je také moţno si vyloţit

tak, ţe do skupinového tance se zapojovali všichni bez ostychu, nenásilně rozvíjely partnerskou roli, přizpůsobivost, ohleduplnost a zodpovědnost za celek. První dělení tanců Nejdříve se tance dělily podle toho, kolik osob se jich zúčastňovalo a za jakým účelem byly tančeny. Později se tance začaly dělit na tance: lidové a panské (dvorské), na venkovské či městské (salónní), na národní a společenské (či lidové národní a národní společenské). Ve středověké latině se tance dělili na tance skupinové a tance ve dvojici. 11

Zatímco párový tanec obsahoval vţdy více či méně prvek erotický, ke kterému v určitých

obdobích přistupoval ještě prvek ceremoniální reprezentace, byl tanec ve skupině, pokud se odpoutal od své původní náboţensky obřadní funkce, formativním prostředkem rozvíjení mezilidských vztahů. Odpovídá tomu i obsah řeckého slova chorós, z něhoţ je slovo chorea nepochybně odvozeno, které znamená nejen zpívající a tančící sbor (např. v antickém divadle), ale také shromáţdění, zástup, kolo, rej. – Tance, kterými se budu zabývat, jsou vybrány s ohledem na prvek druţnosti. Jsou to jednak bránly, patřící do starší rodiny 12

chorovodů, jednak kontratance, které se plně rozvinuly aţ v 17. – 19. století. Na rozdíl od kuranty nebo menuetu 17. st., které se staly doménou určité společenské

třídy, bránly a kontratance se tančily v různých společenských vrstvách a pojily se k určitému 10

Kroeschlová E.:Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 7 Kroeschlová E.:Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 7 12 Chorovody byly původně řetězové, půlkruhové, a kruhové, popř. i procesionální tance nejvyšší vrstvy. Původně byly tyto tance obřadného významu, spojené se zpěvem, bez doprovodu nástrojů. 11

21

období, kde vyjadřovaly svou demokratickou tendenci (např. v cromwellovské Anglii nebo v revoluční Francii). Dějiny tance jsou odrazem dějin společnosti, proto je zajímavé všímat si historického vývoje jejich druhů a srovnat je s kulturním vývojem jejich doby. Skupinové tance byli oblíbené jiţ například v 16. století a jejich oblíbenost přetrvala i do dnešní doby. Tato oblíbenost skupinových tanců je přičtena mnoha důvodům, některé z nich mohu nyní vyjmenovat. Jednak jsou tyto tance tančeny bez ohledu na věkový rozdí, dále se nestávají terčem posměchu starší nebo naopak mladší generace a neméně důleţitý aspekt je, ţe zde není na překáţku, pokud je skupina tanečníků sloţena převáţně z dívek. Neţ přistoupím k popisu jednotlivých tanců, ráda bych upozornila na fakt, ţe ţádný z renesančních ani barokních tanců nepřetrval v původní podobě do naší doby. Podrobný popis následujících tanců je z velké části čerpán z knihy Dobové tance 16. aţ 19. století. Bránly Jméno bránly je patrně odvozeno od francouzského slova branler = houpat, kývat se. Bránly se dá vyloţit dvěma způsoby: A) jedná se o 13název tanečního motivu, který byl součástí pozdně gotických párových tanců (zejména tzv. nízkého tance, franc. bassedanse), jehoţ podstatným znakem bylo kývání těla ze strany na stranu B) druhý způsob výkladu souvisí se jménem samostatného řetězového tance, v němţ se tančící pohybovali v půlkruhu nebo v zavřeném či otevřeném kruhu střídavě vlevo a vpravo, s větším postupem doleva. Doba, kdy tento tanec vznikl, není moţné přesně určit, ale podobné řetězové tance se tančily jiţ v prvobytných kulturách a dodnes se v obměněné podobě najdou mezi lidovými tanci Francie, Dánska, Skotska, Balkánu. 14

Ve Francii byl branle jako druh chorovodu pravděpodobně rozšířen uţ v době, kdy

šlechta i lid tančili společně, a tudíţ téměř stejně. Kdyţ se v období rytířského středověku 13

Kroeschlová E.: Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 21 Kroeschlová E.: Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 21

14

22

oddělil dvorský způsob tance od lidového, zůstaly v uţívání patrně v obou společenských vrstvách. V 15. století se objevuje krátká zmínka ve zprávě o slavnosti v Nancy (1445), ţe po bassesdances přišly na řadu branles. První anonymní taneční mistři si hleděli jen dvorních párových tanců a kruhové a řetězové chorovody povaţovali za podruţné a nezapisovali je. První písemné spisy z francouzských pramenů máme aţ z 16. století. Kruhový tanec brando, ale nebyl zaznamenán například v pokrokové Itálii, kde v té době jiţ působili váţení a vzdělaní taneční mistři. Na dvorních plesech se tančí španělská pavana, italská gagliarda, německý tanec zvaný ve Francii allemande, francouzská courante a branles z různých francouzských provincií, s nimi dokonce Branled´Écosse, který se objevil v době, kdy do Paříţe přijela Marie Stuartovna jako nevěsta francouzského dauphina. 15

Otec Arbeau ve své „Orchésographii“ v r. 1588 zapsal řadu tanců, mezi nimi 23

bránlů, které lze rozdělit do tří skupin. Především je tu sled tří základních tanců, které si zřejmě i v dvorských kruzích uchovaly přímou tradici. Jsou to: A) branle double ou commun, B) branlesimple, C) branlegai, které zahajovaly ples, pokud nebyl zahajován párovými tanci kráčenými v obřadném zástupu, tj. některou bassedanse nebo později pavanou. Druhou skupinu tvoří bránly z provincií, které rovněţ tvořily malé svity, např. branles de Bourgogne, de Champagne, de Henault, d´Avignon a získaly si oblibu u dvorů a ve městech. K nim se řadí i gavotte, passepied a triory (v tomto tanci se prý vysoko vyhazovaly nohy, na způsob kankánu). Do třetí skupiny patří bránly, které se tančily v přestrojení, hlavně na maškarádách, a byly určeny pro podívanou. Byly pravděpodobně vytvořeny nějakým tanečním mistrem pro určitou slavnostní příleţitost a potom ještě opakovány u menších dvorů a v domech bohatých měšťanů. Připomínají italské balli a balletti, které skládali slavní taneční mistři uţ v 15. století po šlechtice-amatéry, často s bohatými prostorovými figuracemi, někdy s náznakem dějového obsahu. 15

Kroeschlová E.: Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 21

23

Všechny výše jmenované tance mají v základu střídání tzv. dvojkroků a jednokroků, které pocházejí ze středověku. Tyto jednokroky a dvojkroky mají různé varianty, mohou být postupné vpřed nebo vzad, stranou po kruhu, hladce nebo skočně, dle tempa a charakteru hudby. Původně byli v bránlech tanečníci natočeni do směru tance.

16

Antonius de Arena v r.

1536 píše ve svých maccaronskýchverších, ţe se v branlos duplos střídají tři kroky dopředu a dva dozadu. V době Arbeauově se v bránlu postupovalo bokem ke směru tance, zejména v pomalém tempu. Základní kroky se s oblibou prokládaly rychlejšími krůčky s ozdobným pozvednutím nohy. Zpočátku se zřejmě při bránlech zpívalo. V 17. století se tančily za instrumentálního doprovodu – píšťaly s bubínkem nebo houslí či loutny. Francouzští taneční mistři byli většinou znamenitými houslisty či loutnisty a tak si mohli dovolit při učení své ţáky sami doprovázet. Při slavnostech však hrály malé ansámbly, v určitých obdobích se kráčené tance doprovázely strunným nebo smyčcovým souborem, skočné tance se doprovázely zejména v Itálii dechovými nástroji. 17

V druhé polovině 16. století se bránly stávají součástí základního tanečního

repertoáru zejména ve Francii, odkud se šíří po ostatních evropských dvorech. Za Rudolfa II. se objevily i v Praze, na hradě a ve studentském prostředí, svědčí o tom dvě skladby v loutnovém sborníku Štěpána Vavřince Jacobidese z počátku 17. století. V barokní době dostaly dvorské bránly novou podobu. Máme o tom představu díky kníţce Fr. de Lauze „Apologie de la danse“, kterou vydal r. 1623 v Londýně. Staly se obřadnými, kroky umnějšími, hudbu k nim skládali uznávaní skladatelé. Svita základních bránlů se rozšířila a jejich pořadí se změnilo. V 18. století bránly ustoupily novým kolektivním tancům. Ţijí však dále na francouzském venkově v nejrůznějších formách. V následujících kapitolách:Počátky vývoje tanečního vzdělání, Tanec v primitivních kulturách, Tanec ve středověku, Tanec v Americe – koncepty a trendy, Tanec a jeho cíle 16

Kroeschlová E.: Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 21- 22 Kroeschlová E.: Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha 1981, str. 22

17

24

v současném vzdělávání a Tanec jako forma umění – problémy a vyhlídky, jsem pracovala s knihou v anglickém originále History of the Dance in Art and Education, od autorů Kraus Richard a Sarah ChapmanHilsendager. 2.1.2 Počátky vývoje tanečního vzdělání18 Někteří kritici se domnívají, ţe taneční výuka na amerických školách je poměrně novým fenoménem, který byl ovlivněn zejména posunem k progresivnímu vzdělávání v první dekádě 20. století. Ale ve skutečnosti tomu je jinak. Tanec zaujímá uţ po velmi dlouhou dobu vysoce váţené místo v osnovách. A to nejen ve vyspělých západních státech, ale také v primitivních společnostech celého světa. V méně rozvinutých kulturách je tanec přirozenou součástí dospívání dětí, které se jeho prostřednictvím zúčastňují kaţdodenníchspolečenských zvyklostí nebo výjimečných festivalů a rituálů. Někdy se tak musí naučit specifický tanec pro rituál, kterého se mají zúčastnit. Dokonce i Aristoteles kladl důraz na výuku tance. Ačkoliv jej nedoporučoval zařadit do vyučování před dovršením čtrnáctého roku, povaţoval ho za nástroj k dosaţení intelektuálního a estetického uspokojení vysoké úrovně. Z jeho pohledu bylo přínosné očistit za pomoci tance mladickou duši od „nevhodných emocí“ a také připravit budoucí občany na vhodnou zábavu pro volný čas. V Evropě se prosazuje výuka zejména ve šlechtických rodinách během středověku a renesance. Umění hudby a tance, stejně jako válečné a lovecké dovednosti se řadily mezi součásti vzdělání na hradech a zámcích celé Evropy. Mnozí historikové usuzují, ţe moderní tělesné vzdělávání započalo se vznikem textu De Arte Gymnastica (datován 1569), který napsal Heronymus Mercurialis. Další důleţité dílo s podobnou tématikou publikoval John Locke roku 1693 pod názvem Some thoughts on Education. V tomto díle se Locke intensivně zabývá tréninkem nejen intelektu, ale také postavy a zdraví dítěte. V roce 1793 se výuka tance posunuje díky Němci Johannu Gutmuthsovi o další krok dál. Ve své publikaci Gymnastics for Youth zahrnuje tanec do forem fyzického cvičení. Gutmuths velmi propagoval tanec na gymnáziu ve Schnopfenthlau a je pravděpodobně autorem termínu „gymnastický tanec“.

18

Kraus R., Hilsendager S. Ch.:History of the Dance in Art and Education. Prentice-Hall 1981

25

Estetický a gymnastický tanec Hlavní vliv v zavádění taneční výuky do škol měl francouzský učitel dramatické výchovy Francois Delsarte. Jeho američtí následovníci vytvořili takzvaný Delsartinův systém cvičení, který zdůrazňoval svobodu a harmonii pohybu. Tento systém, leckým nazývaný estetická gymnastika, dosáhnul největšího rozkvětu koncem 19. a počátkem 20. století. Estetická gymnastika, jak ho také mnozí nazývali, byla často doplněna recitací básní nebo zpěvem a zahrnovala širokou škálu tanečních pohybů a figur. Delsartinův systém napomohl Melvinu Ballou Gilbertovi k jeho vlastní metodě zvané „estetická kalastenika“, která byla původně určena jako pravidelné gymnastické cvičení pro ţeny. Toto cvičení se skládalo z pěti pozic pro nohy, pěti pozic pro ruce a společně s drţením celého těla zahrnovalo postoje, pózy, arabesky atp. Na základě těchto zásad tak bylo vytvořeno systematické pořadí kroků, postojů a pohybů ve striktní harmonii s časem a hudbou. Gilbertova metoda se dostala do obecného povědomí pod názvem „estetický tanec“. Pronikaly do ní prvky baletu, ale také kroky sálových tanců (např. polky, waltzu), skotských tanců nebo mazurky. Dala se tak jednoduše upravit náročnost a přizpůsobit cvičení aktuálnímu prostoru a počtu cvičících - tančících. Dudley Sargent, profesor fyzického tréninku na Harvardu, doufal, ţe Gilmertova metoda by mohla být vyţívána jak ţenami, tak muţi, přestoţe šlo spíše o uměleckou formu tance. Nicméně muţi a chlapci odolávali, a tak bylo potřeba upravit tanec tak, aby přinesl moţnost pro náročnější cvičení. Náročnější a více svalové cvičení se stalo populární pod názvem „gymnastický tanec“. Základní pozice nohou a rukou, stejně jako terminologie kroků estetického tance byly nahrazeny technickými kroky a jednoduchými pohyby, které však byly dostatečně náročné na to, aby umoţnily tvorbu svalové hmoty a fyzické síly. Gymnastický tanec vyuţíval terminologii gymnastiky a i tanečníci nosili úbory spíše blízké gymnastům trikoty, kraťasy. Odlišností však byly basketbalové tenisky a podkolenky. Tanec umoţňoval sólové, párové, skupinové nebo masové provedení a skládal se zejména z pobíhání, skákání, kroků a cvalu. A tak byly na počátku 20. století zařazeny dvě formy tance do vyučovacích osnov základních a středních škol - estetický tanec pro dívky a ţeny, gymnastický tanec pro chlapce a muţe. Došlo tak k rozdělení obou pohlaví do dvou striktně neslučitelných skupin, jak tomu bylo zvykem zejména v americké tělesné výchově. 26

Folklorní a národní tance Třetí druh tance, který se stal velmi rapidně populární na počátku 20. století, byl folklorní či jinak řečeno národní tanec. Jednalo se například o irský jig, italskou tarantellu nebo skotské tance. Sběratelé národních tanců Elizabeth Burchenal a C-Ward Crampton provedli rozsáhlý průzkum po celé Evropě, na jehoţ základě publikovali obsáhlé dílo shrnující tradiční folklorní tance, které byly stále předváděny v zemích jako Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko a na britských ostrovech, ale také v Americe. Tyto tance se následně zařadily do sylabů fyzického vzdělávání nejen z důvodu budování tělesné zdatnosti, ale také kvůli společenskému a mezikulturnímu vzdělávání. Kořeny moderního tance ve vzdělávání K počátkům moderního tance se bezpochyby řadí zejména tři jména: Getrude Colby, Bird Larson a Margareth H’Doubler. V roce 1913 se Colby připojila ke sboru Speyer School a jejím úkolem bylo vymyslet program pro tělesnou výchovu, který by byl přirozený a volný a který by umoţnil sebevyjádření. Colby začala experimentovat s kreativním tancem a vyuţívala hudby jako emočního stimulu. Její tanec nebyl postaven na přesném systému pohybů, jako tomu bylo u estetického a gymnastického tance, a moţná i proto pojmenovala Colby tento nový druh „natural dance“. V zásadě se jednalo o předchůdce toho, co se později stalo moderním tancem. Neţ se tomu tak stalo, musela být její metoda nejprve ovlivněna tanečníky 20. a 30. let 20. století a také ostatními učiteli. Bird Larson velmi dobře pochopila hodnotu toho, co Colby vytvořila a také cítila, ţe je potřeba vytvořit taneční techniky zaloţené na pravidlech anatomie, kinesiologie a fyziky. Larson tedy začala experimentovat se směsí pohybů, které by měly základ v trupu a které by nereprezentovaly předpřipravený systém technik a tanečních vzorců, ale umění pohybu v rytmu za zvuku hudby. Larson tak rozšířila systém vytvořený Colby a toho času nazývaný „natural rythmicexpression“ - přirozený rytmický výraz. Margareth H’Doubler pracovala mezi lety 1916 a 1918 jako učitelka na částečný úvazek na Columbijské univerzitě, kde pracovaly Colby a Larson, a mohla tak velmi pečlivě sledovat jejich experimentální práci v oblasti taneční výuky. Poté, co se vrátila na Wisconsinskou univerzitu, vytvořila taneční program vycházející z pochopení původu fyzického pohybu propojeného s filozofií kreativního vyjádření. Díky jejím snahám a 27

publikování mnoha textů, pochopili učitelé důleţitost tanečního vzdělání na školách a tanci se tak dostalo zaslouţeného publika. Během 30. let se daly pozorovat tři zásadní proudy taneční aktivity - folklorní a společenský tanec, step a charakteristický tanec, a zejména nový moderní tanec Kreativní tanec na školách Většina výuky kreativního tance se v 30. letech 20. století zakládala na tom, co vytvořila Colby. Přirozený tanec a nestrukturované pohyby měly být prostředkem k sebepoznání, na něţ navazovala spontánní reakce na hudbu. Na základní úrovni prezentovali učitelé „kreativní rytmický pohyb“, aby vytvořili inspiraci l. pohybu u dětí. Učitelé byli podporováni, aby se zúčastňovali aktivity s malými dětmi bez ohledu na to, zda měli sami taneční schopnosti, nebo ne. Tento postup se uplatňoval nejen u malých dětí, ale také během vyššího vzdělávání. Po tom, co se u tanečníků rozvinuly schopnosti kontrolovat své tělo do vyšší úrovně a tedy, kdy byli schopni „cítit rytmus emocí v hudbě“, tak po tom byli schopni vytvořit tanec sami. V zásadě se dá říci, ţe hlavní důraz se v této době kladl na osobní kreativitu a estetické vyjádření - bez přesvědčení o tom, ţe tělo musí být trénováno jako nástroj před tím, neţ je schopno pracovat efektivně. A jak vlastně vznikl moderní tanec? Ve 30. letech existovaly paralelně dva hlavní proudy - první, charakterizovaný výukou na školách a základem ve vyjádření pocitů z hudby prakticky bez jakéhokoli pohybového schématu a druhý, reprezentovaný profesionálními tanečníky, kteří předváděli striktní systém pečlivě trénovaných pohybů. Brzy obě popsané skupiny pochopily, ţe jedna nemůţe existovat bez druhé. Učitelé tance na školách potřebovali profesionály k zajištění výuky techniky tance a k poznání potenciálu jednotlivých studentů. Profesionálové si tak zajistili publikum pro svá vystoupení a ţáky svých tanečních tříd. 2.1.3 Tanec v primitivních kulturách V primitivních kulturách plnil tanec velmi důleţitou roli v ţivotech lidí. Ačkoli tyto primitivní kultury ţily v kmenovém zřízení, byly závislé na lovu nebo zemědělství v oblasti, kterou obývaly, a jejich vývoj v oblasti vědy a techniky nepostupoval nijak rychle, tak úroveň společenských zvyklostí, náboţenských obřadů a vzdělání se dá povaţovat za velmi komplexní. Mnohé kmeny také charakterizuje velmi sofistikované umění. Při náboţenských 28

rituálech se vyuţívalo tance jako hlavního nástroje pro vyjádření. Tanec pomáhal při vyjádření víry, náleţitosti a síly kmene. Původ primitivních tanců Lidé v minulosti začali tančit z mnoha důvodů. Za jeden z nich se povaţuje komunikace mezi silami, které lidé uctívali proto, aby se jim vţdy dostalo potravy, plodnosti, příznivého počasí nebo štěstí, které bylo nutné k přetrvání kmenu. Tanec však neslouţil pouze ke komunikaci jen mezi bohy a lidmi, ale také jako komunikační prostředek uvnitř kmene. Gesta, posunky, hrdelní zvuky a pohyby těla umoţňovaly lidem vyprávět příběh nebo předat důleţité informace. Z důvodu nedostatečné schopnosti mluvit, se slova nahrazovala gesty případně zvuky zvířat, která byla pro všechny velmi dobře známá a pochopitelná. Primitivní člověk hledal inspiraci pro tanec zejména ve svém okolí. Je nezpochybnitelné, ţe si byl velmi dobře vědom zvířat ţijících v okolí. Nejen ţe je lovil pro potravu a oděvy, ale také uctíval jejich odvahu, sílu a krásu – často tancem. Mnohé taneční pohyby, či dokonce celkové koncepce tance pocházely z odpozorovaných pohybů hmyzu, zvířat a někdy i ryb. Pravděpodobně nejvíce se tanci blíţí formy hry u šimpanzů. Studiu chování šimpanzů se věnoval německý vědec Kohler. Jeho výzkumy popisují chování šimpanzů při přijímání nového člena. V takové situaci vyuţili šimpanzi širokou škálu pohybů od šplhání aţ po „rytmický pohyb či tanec“, vše bylo doprovázeno skřeky, mumláním a nadšenými výkřiky. Primitivní kultury pravděpodobně věřily, ţe napodobováním pohybu zvířat získají jejich sílu, obratnost a chytrost. Náboţenská úloha tance Síla víry měla neuvěřitelnou moc. Mnohé kmeny vyznávaly animální náboţenství a s vyuţitím masek, kůţí nebo rohů zvířat praktikovaly náboţenské rituály, které mnohdy trvaly i několik hodin. Po celém světě probíhaly takové rituály (někde pravděpodobně dodnes probíhají). Tanečníci se při něm dostávají do různých transů, ve kterých vydrţí tančit dlouho bez ohledu na únavu a dokazují svojí víru a pravost náboţenství. Jako například tanečníci v Indonésii, kteří opakovaně naráţejí ostrými dýkami na svůj nahý hrudník, dokud se dýky neohnou. I po takovém chování však zůstávají nezraněni – je to trik, nebo skutečný zázrak? Není to zcela jasné, ale jedním z moţných vysvětlení je hypnóza, nebo spíše hypnotický stav, ve kterém 29

tanečníci během rituálů setrvávají. Věřící však vţdy budou zarytě tvrdit, ţe je ochrání jejich pevná víra a jejich bohové. Témata a příklad primitivních tanců Námětů k tanci se dá vyjmenovat mnoho. Ke hlavním však patří zvířecí námět, válka a znázornění slunce, měsíce či hvězd. Zvířecí tance se vyuţívaly zejména k získání vlastností zvířete, které bylo imitováno. K reálnému ztvárnění si tanečníci vypomáhali barvami, kůţi, rohy či jinými částmi zvířete. Téma válečných tanců je rozšířené po celém světě. Nejčastěji zobrazuje boj dobra a zla, ţivota a smrti. Jedním z nejznámějších tanců je tanec Slunce. V základu šlo o prosbu k bohům o sílu a úspěch ve válce. Jednalo se však o jeden z nejkrutějších testů válečníků před tím, neţ se doopravdy války zúčastní. Po sérii tajných rituálů a příprav bylo potřeba najít vhodný strom, který byl skácen a znovu postaven ve vesnici. U tohoto centrálního bodu celého rituálu se po několik dní a nocí modlilo, zpívalo a přinášely se oběti bohům. Vrcholem tance Slunce bylo mučení jednotlivých tanečníků. Šaman kmene propíchl kůţi tanečníků pod bradavkami a otvory protáhl jehlice. Jehlice byla následně přivázána dlouhými lany utkanými z vlasů nebo řemínků ke stromu. Tanečníci pak tančili směrem od stromu, dokud se maso na jejich hrudi neroztrhlo a jehlice s řemínky nebyly vytrţeny. Tento tanec obvykle trval několik hodin, aby válečníci skutečně prokázali svoji muţnost a statečnost. 2.1.4 Tanec ve středověku Vývoj tance, stejně jako všech ostatních umění, který následoval po pádu říše římské, byl silně ovlivněn katolickou církví a jejím odporem k římskému způsobu ţivota a k jeho excesům. Následuje tedy doba, kdy bylo všechno vedeno přísným asketismem a náboţenským přesvědčením. Je potřeba pochopit, ţe po pádu Říma byla Evropa zmítána válčícími kmeny a ţe kultura, která vybudovala síť cest, podporovala obchod a ochraňovala umění a vzdělání, skončila. V tomto temném období nabídla církev jednotnost a formu všeobecného občanství v Evropě. Církev a feudální páni, kteří si kaţdý kontrolovali svoje panství, byly zdrojem autority v této době.

30

Odpor náboţenství k tanci Divadlo bylo prakticky zakázané, ale tanec dále ţil. Ačkoliv se dá říct, ţe na nejméně předpokládaném místě - v církvi. Je prokázáno, ţe křesťanští kněţí povolovali vyuţití tance během náboţenských obřadů a zajišťovali tak, ţe téma a forma budou svaté a ne pohanské. Tanec byl součástí mší aţ do 12. století, kdy proti němu vzrůstal nevole a byl všeobecně zakázán. Formy tance podporované církví se různě odlišovaly. Souhrnně se dá však říci, ţe byly zaloţeny na rituálech dřívějších náboţenství zejména z oblasti Evropy a malé Asie. Důvodem bylo, ţe při snaze misionářů konvertovat tyto kmeny na křesťanskou víru, byly kostely stavěny nejčastěji na místech jejich původních svatyní a náboţenských míst. Také významné křesťanské svátky se často překrývaly s původními pohanskými, a tak není divu, ţe křesťané přejali některé zvyky z pohanských rituálů, jako zvonky, svíčky a také tanec, do svých bohosluţeb za vlastní prvky. Faráři však upravili tanec tak, aby nevyzníval hříšně a nepřipomínal tak tanec, který byl provozován ve starověkém Římě. Jedním ze základních témat byla poslední večeře Páně, kdy místo klasického lámání a dělení chleba a pití vína se účastníci chytili za ruce a zpěvem a pohybem vyjadřovali tuto významnou událost. Taneční zvyky ve středověku Niţší sluţebníci církve - mniši a chlapci ve sboru - často jako důkaz vzdoru vůči vyšším církevním hodnostářům oţivovali staré festivaly, pocházející z dřívějších náboţenství. Dle záznamů Johna Beletche, který byl rektorem univerzity v Paříţi v 12. století, se jednalo zejména o tyto čtyři tance: „Deacons“ v den svatého Štěpána, „Priests“ na den svatého Jana, „Choirboys“ na den ctnosti a „Subdeacons“ při festivalu cirsumisition. Poslední jmenovaný se později stal velmi oblíbeným pod názvem Slavnost bláznů. Jednalo se o oslavu nového roku, která se stala dramatickou parodií na tradiční bohosluţby. Od konce 12 století se tento festival zahrnující tanec, zpěv, popíjení a parodování vyšších církevních hodnostářů (kardinály a papeţe nevyjímaje) rozšířil do celé Francie a mnoha dalších evropských zemí. Určitou formu tance měla i veškerá náboţenská procesí, neboť lidé často pochodovali v rytmu náboţenských a liturgických písní a vytvářeli tak jistou formu skupinového tance.

31

Tanec smrti Tanec smrti (Toten Tanz), který původně pocházel pravděpodobně z Francie a který se rozšířil do Španělska, Anglie, Německa a Itálie, byl jedním ze zvyků, na něţ církev neměla velký vliv. K jeho produkci docházelo během celého středověku, avšak vrchol jeho oblíbenosti spadá do 14. a 15. století. Smrt se objevovala v básních, písních a i jako tanečník, se kterým měli tancovat všichni bez ohledu na věk, míru hříchů, společenské postavení nebo majetek. Tanec smrti byl chápán jako společenská satira, která poukazovala na striktní asketismus církve a protest proti umírající demokracii ve středověku, ve kterém vládnoucí vrstvy vedly báječný a plnohodnotný ţivot, zatímco ţivot chudých byl mizerný. K dalším výrazným tanečním projevům patřila Dansemonia (taneční mánie), která byla pravděpodobně nejneobvyklejší vyjádřením tance ve středověku a která se zaměřovala na ochranu před kalamitami té doby (války, mor, hladomor). Tanec čarodějnice souţil k uctění temných sil a byl velmi často doplněn kostýmy a maskami. Tanec svatého Víta znamenal pro většinu lidí pád do deliria, ve kterém se zmítali, křičeli a pěna jim tekla z úst. Počátek dvorního tance I přes nevoli církve, která tanec chtěla úplně zakázat, se mezi prostým lidem tanec stále udrţel. Základem byly řetěz lidí drţící se za ruce a tvořící linii nebo kruh, kteří se pohybovali do rytmu poskoky, potřásáním či případně napodobování divoké zvěře. Tanec v párech se ve větší míře poprvé objevil aţ v 15. století, předtím převládaly tance skupinové. Tanec šlechty vznikl napodobování tance poddaných v noblesnějším duchu. V základu se jednalo o tance v pomalém rytmu, protoţe dámy se nemohly volně pohybovat kvůli těţkým a dlouhým šatům a mnoţství šperků, které nosily. První taneční sály byl pravděpodobně vybudován ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1350 a jeho podlaha umoţnila tanečníkům ladné pohyby a plynulé otočky. To bylo hlavním rozdílem oproti tancům poddaných, který musel nutně být přizpůsoben povrchu, na kterém se tančilo. Dalším rozdílem se dá také jmenovat sestavení tanečních formací - na rozdíl od tance obyčejných lidí, kde se střídaly tance v páru nebo ve skupinách nehledě na pohlaví, tance vyšších společenských vrstev, měly přesně definované sloţení skupin, které tancovaly jednotlivé tance. Po dobytí Konstantinopole se díky místním zachovaným zvykům tanec rozšířil ještě více. Lidé uţ měli dost asketického ţivota dle církevních dogmat a touţili po zábavě. Protoţe 32

se velmi ceněným doplňkem dvorů ve Francii a Itálii stali potulní pěvci, minesengři a další hudební i taneční umělci. 2.1.5 Tanec v Americe: Koncepty a trendy Jedním z nejvíce markantních aspektů dnešních Spojených států amerických a i celé západní civilizace je rapidní vzrůst obliby tance jednak jako umění, ale také jako formy vzdělávání. Baletní a ostatní taneční společnosti posílily svoji taneční základnu a nalezly nové diváky. Došlo k zaloţení mnoha nových tanečních skupin a nikdy předtím nebylo k vidění tolik různorodých, kreativních a neznámých stylů tance. Vláda spojených států vynaloţila nemalé finanční prostředky na zaměstnání tanečních profesionálů, podporu choreografické práce a tanečních představení všech druhů a úrovní. Došlo k velikému vzrůstu zájmu o folklorní, jazzový, moderní tanec, stejně jako o hip-hop, step a všechny ostatní druhy. Tento fenomén je vidět i ve zvýšené frekvenci tématu tance v divadle, filmu a hudbě. Popularita moderního tance a baletu. Důkaz je nezaměnitelný - 70. léta 20. století lze s naprostou jistotou povaţovat za éru rozkvětu všech druhů umění. Zejména však baletu a moderního tance. Důvodem k takto masivnímu rozmachu tance byl zřejmě fakt, ţe došlo také k velkému rozšíření výuky rozmanitých tanečních stylů. Mnoho škol začalo nabízet bakalářský a magisterský obor zaměřený na tanec a jeho výuku. Rozkvět tance také ovlivnil počet tanečních studií, který se v Americe vyšplhal na přibliţně 8000 a popularita společenského tance umoţnila Fredu Asterovi a Johnu Murraymu vytvoření řetězce čítajícího stovky propojených tančíren. I disco tance se dostaly do povědomí široké veřejnosti jako „Saturday night fever“. Souhrnně se dá říci, ţe došlo k nárůstu aktivního i pasivního zájmu o všechny druhy tance u amatérů i profesionálů. 2.1.6 Základní dělení tance Stejně tolik, kolik je druhů tance, tak stejné mnoţství je důvodů, proč tyto druhy zachovat. Pro uvědomění si základní různorodosti tanečního spektra je uveden následující přehled: 1) balet - vysoce disciplinovaná forma tance zaloţená na dlouhé historii a propojená se soudobými tématy a přístupy k choreografii.

33

2) moderní tance (často označovaný jako soudobý tanec) - vysoce individuální taneční představení, kde se forma liší od umělce k umělci. Obsahuje v sobě hlavně prvky baletu, ale také dalších tanečních směrů 3) tanec v muzikálech, divadlech a televizi - hybridní forma pocházející z Broadwaye, která obvykle kombinuje prvky baletu, moderního tance, jazzového tance, stepu či dokonce etnických tanců. Hlavním úkolem je zaujmout širokou veřejnost. 4) společenský tanec - nejvíce známá forma tance. Dělí se v základu na dvě části - standardní tance jako waltz, tango, valčík, slowfox, quickstep a latinské tance jako samba, chacha, rumba, pasodoble, jive. Široké spektrum společenského tance můţe být ještě dále rozšířeno o rock-and-roll a disko tance. 5) ostatní rekreační formy tance - mnoho lidí se rádo zapojí do folklorních tanců pocházejících i cizích zemí. Hlavní důvodem je často touha po zachování dědictví z let minulých. 6) etnické tance - jak uţ název napovídá, jedná se o tance etnických skupin - často přímo spojené s přírodou, náboţenskými praktikami nebo společenskými zvyky. Na rozdíl od folklorních tanců, kde jde tanečníkům zejména o pobavení a příjemně strávený čas, etnické tance mají často jako hlavní úkol pobavení a zaujetí diváků. Společenský pohled na tanec Tanec byl velmi důleţitý pro ţivot primitivních lidí, a se stal primárním ukazatelem sociální identifikace jedince. Moc tance poskytla prostředek jak upevnit pocit jednotnosti kmene. Tanec se také stal jedním z mála prvků společenského ţivota, na kterém se po celý vývoj lidstva podílela obě pohlaví. Dá se říci, ţe je součástí tzv. kolektivního nevědomí společně s mýty, tradicemi, historií a podobně. Společenská role tance můţe výt velmi všeobecná ve chvíli, kdy se jedná pouze o zábavu, nebo vyplnění volného času, ale podněty pro tanec mohou mít u lidí také více konkrétní účel. Typicky se dá vyuţít jako forma politické propagandy nebo společenského protestu. Zatímco někteří argumentují, ţe tento způsob vyuţití umění není vhodný, během celé historie umělci ztvárňovali vize a krize jako komentátoři nebo propagátoři.

34

2.1.7 Definování tance Propojením následujících elementů se dá izolovat mnoho faktorů, které jsou nápomocné při vytváření definice tance, která v zásadě obsahuje následující: 1) Vyuţití lidského těla - v tomto bodě se berou v úvahu ty formy tance, které zapojují tanečníky dopředstavení. 2) Rozšíření skrz období - tanec není zamrzlý výjev, jediné gesto nebo jediný obraz pohybu. Naopak, je to nepřetrţitá aktivita přetrvávající po dlouhou dobu, která můţe být záleţitostí pár momentů nebo můţe trvat několik hodin 3) Existence v prostoru - tanec existuje ve třech dimenzích. Je všude od tanečních sálů, prken divadel aţ povesnická náměstí. 4) Existence v energii- tanec vzniká vynaloţením energie. Jedná se o vyšší, nebo niţší úroveň svalové energie vyuţité k znázornění pohybu 5) Existence v proudu- mnoţství energie, které je vyuţito pro pohyb, nebo pohybem uvolněno je zobrazeno plynulostí tance. 6) Doprovodný rytmus- většina tanců je doprovázena nějakým druhem rytmu - tleskáním, bubnováním, instrumentální hudbou nebo zpěvem. I tance, které jsou předváděny v tichu, nebo jsou doprovázeny mluveným slovem, mají většinou rytmickou strukturu. 7) Prostředek komunikace- tance často mají komunikační obsah. Od moţnosti vyprávět pohybem a pantomimou příběh nebo jako například v baletu vyjádřit pohybem jakékoli emoce. I tance, kterémají abstraktní obsah, něco sdělují, a záleţí jen na pozorovacích schopnostech diváků, zda toto sdělení uvidí a pochopí 8) Styl a forma pohybu- na rozdíl od bezcílného prozkoumávání pohybů u dětí, většina tanců má strukturu, styl pohybů a formu. Rozsah je velmi široký - můţe se jednat o gesta, taneční kroky, které lze typicky najít v určitých společenských nebo etnických tancích, aţ po velmi pečlivě sloţenou choreografii tanců pro balet či moderního tance.

35

Společenská podpora tance Je třeba zdůraznit, ţe společnost je překvapivě nevyhraněný k souhlasu a podpoře všech forem umění a tanec nevyjímaje. Zdá se, ţe je důleţitější a více ceněné mít úspěch v oblasti businessu, neţ jako umělec, spisovatel a podobně. I kdyţ tance v poslední době zaznamenává veliký rozmach a nárůst počtu tanečních skupin, finanční podpora zejména alternativních stylů je stále velmi nízká. I kdyţ otevřenost vůči rozmanitým stylům je větší, neţ za dob minulých, tak s výjimkou vrcholných baletních hvězd, které mají vysoké platy, většina tanečních společností a umělců má větší či menší problémy s financování a pokračování v předávání zkušeností dalším generacím. 2.1.8 Tanec a jeho cíle v současném vzdělávání Během doby po 2. Světové válce, kdy došlo k masivnímu růstu aktivit spojených s tancem, bylo nutné, aby si taneční lektoři zodpověděli následující otázku: Jaké je teoretické zdůvodnění pro tanec ve vzdělávání? Racionální zdůvodnění tance ve vzdělávání Přirozeně to nebyla úplně nová otázka. Během různých dob v historii byl tanec podporován jako aktivní fyzické vzdělávání a dosáhl tak jasných výstupů důleţitých pro tuto oblast. Avšak potřeba vytvořit více přesvědčující a objektivní důvody pro tanec jako pro součást moderního vzdělávání se stala více neţ jasnou, díky mnoha studiím, které podporovaly pozitivní účinek „progresivního vzdělávání“. Ve 30. a 40. letech 20. století byl kladen mnohem větší důraz na základní akademické disciplíny jako přírodní a společenské vědy a jazykové znalosti. Různým druhům umění byl přiřazen pouze druhotný význam. To způsobilo veliký tlak na lektory těchto oborů. Mnoho z nich přijalo cíl sociální adjustace jako primární cíl vzdělávání. Ke konci 50. let se staly cíle jako přizpůsobení se ţivotu ve vzdělávání rozhodně velmi nepopulárními. Lektoři tělesného vzdělávání si uvědomili, ţe dva cíle, které v minulosti uznávala většina odborníků (konkrétně šlo o sociální adjustaci a vzdělávání pro zábavu) uţ dále nejsou podporovány. Místo toho se zaměřili na výsledky tehdejších studií, které ukazovaly velmi nízkou fyzickou úroveň americké mládeţe. Bohuţel lektoři nebyli ochotni akceptovat tento důvod jako ohnisko jejich úsilí. Místo toho zejména ti, kteří byli špičkami ve svých oborech, dávali ještě větší důraz na odlišování tance jako formy tělesného vzdělávání a tance jako druhu umění. V takovém myšlení nebyli podporováni jen svým vlastním přesvědčením, ale také vzrůstajícími vlnami přesvědčení o důleţitosti umění v národním ţivotě během počátku 60. let. 36

Růst zájmu a zapojení veřejnosti do umění, poskytl odůvodnění, pro vtlačení umění do vzdělávacích tabulek. I mnoho ředitelů škol tuto změnu podpořilo. Umělecké vzdělávání dokázalo podpořit pocit jedinečnosti u studentů a dodat jim sebevědomí a takové zkušenosti, které v budoucnu mohly pomoci studentům ve smysluplném rozhodování ve všech oblastech jejich ţivota. Ačkoli zde není jednotná definice kreativity, tak se dá říci, ţe všechny definice jsou zaloţeny na „odlišném“ myšlení a prozkoumávání. Všeobecně se věří, ţe kreativita je podporována ve chvílích, kdy jsou studenti nuceni, nebo podporování něco předvést spontánně a individuálně. Ve chvíli, kdy nemají zadáno, co konkrétně mají ukázat a je to jen na jejich svobodné vůli, ve chvíli, kdy nejsou káráni nebo trestáni za nonkonformní chování, pak si sami vybírají formu učení a získání zkušeností. Většina lektorů umění, mezi které patří i lektoři tance, věří, ţe jejich dnešní postavení je posílené díky aktuální potřebě kreativního rozvoje studentů. Je to však pouze jeden aspekt racionálního zdůvodnění tance ve vzdělávání. 2.1.8.1 Hlavní hodnoty tance ve vzdělávání Tanec má svůj vlastní charakter a identitu. Nemůţe být proto jednoduše řazen mezi další sporty nebo dokonce jako forma „gymnastiky“. Má dlouholetou historii v lidské společnosti a role, které hraje v kulturách po celém světě, musí být vnímány a chápány jako vlastní práva tance. V základu můţe být identifikováno šest základních oblastí jako důvod tance ve vzdělávání. 1) Pohybové vzdělání Pohybové vzdělávání je velmi důleţité zejména na základním stupni vzdělávacího systému. Za jeho pomoci dochází k všeobecnému rozvoji osobnosti dítěte. Motorické projevy dítěte jsou úzce propojeny s jeho emočním rozvojem, inteligencí, kognitivními funkcemi a jsou také důleţitým prvkem v osobnostním rozvoji. Tanec naprosto očividně poskytuje prostor pro experimentování a kreativní výkony. Ačkoli je pohybové vzdělávání primárně určeno pro děti a ládeţ, můţe být prospěšné pro lidi všech věkových kategorií. Psychologové se shodují na faktu, ţe se vzrůstajícím věkem mají lidé tendenci být více konzervativní a méně kreativní. A všichni bez ohledu na věk potřebují získat vitalitu a kreativitu, kterou tanec nabízí.

2) Rozvoj kreativity Tanec, stejně jako ostatní formy umění, nabízí moţnosti učení a je nastaven tak, aby podporoval kreativitu studentů. Student je mírnou formou donucen k tomu, aby řešil 37

pohybové problémy za pomoci imaginace a inovativního myšlení bez pouţití jiných nástrojů. Jeho jediným nástrojem, se kterým pracuje, je tělo a sestavení pohybů je jeho slabikářem. Správným vyuţitím obojího přenáší informaci a smysl toho, co dělá těm, kteří ho pozorují. 3) Estetická zkušenost Ve stejnou chvíli jako se rozvíjí kreativita, poskytuje tanec také estetickou příleţitost pro studenty. Tanec jim tak otvírá smysly pro moţnosti reakce na umělecké stimuly a chutě vyjádřit se skrze kreativní medium. Jedinečnost tance spočívá ve faktu, ţe tělo, intelekt a emoce jsou přímo zapojeny do vyjádření. Na rozdíl od ostatních forem umění (jako třeba básně, malby nebo sochy), kde je umělecký výtvor od osoby umělce odtrţen, u tance je tomu naopak – umělec je se svým výtvorem přímo spojen. Dalším důleţitým aspektem je moţnost propojení tance s ostatními druhy umění. Tanec se můţe propojit s hudbou nebo recitací a vyjádřit tak ještě více myšlenky obou uměleckých forem. Tanec můţe doplnit výstavu soch, nebo tělo tanečníka můţe být samo o sobě plátnem malíře, nebo „nosičem“ pro kostým. Tanec tedy skýtá prakticky bez limitní potenciál pro estetický růst. 4) Interkulturní a integrační zkušenost Skrze studium národních a etnických tanců se studenti mohou dostat hloubějido antropologie a etnografie. Tanec poskytuje rozsáhlé moţnosti jak prozkoumat zvyky, hodnoty, tradice a historii. Zejména v primárním vzdělávání je tanec jednou z častých forem aktivity. Je přímo propojen s hudbou, jazyky, či divadlem. Za předpokladu plného porozumění a správné formy prezentace, umoţňuje tanec přenos hlubokého povědomí o filozofii a ţivotním stylu lidí na celém světě. 5) Společenské propojení Je podstatné pochopit, ţe tanec poskytuje jedinečnou moţnost pro smysluplné skupinové zapojení. Podporuje pozitivní společenské interakce a interpretuje vztahy i v malých skupinách. V takových formách tance, jako je folklorní tanec, společenský tanec apod. je moţnost pro konstruktivní a klidný společenský kontakt pro studenty. 6) Přenos hodnot Obecně se dá říci, ţe účel vzdělávání v dnešní době je hlavně příprava na uţitečné a naplňující vyuţití volného času. Tanec, stejně jako ostatní druhy umění, je potřeba vidět jako 38

takovouto přípravu. Je proto zásadní, aby školy a ostatní vzdělávací instituce pomohly studentům, aby kreativním a konstruktivním způsobem trávili svůj současný a budoucí volný čas. Tanec a jeho hodnoty – estetická, fyzická, společenská a intelektuální – je jedinečně vyuţitelná, a to i z hlediska toho, ţe si ho můţou lidé uţívat nehledě na věk. 2.1.9 Tanec jako forma umění – problémy a vyhlídky Obecně se dá říci, ţe tance, stejně jako většina ostatních druhů umění, trpí následujícími problémy: - problém nalezení stálého a stabilního místa - zajištění adekvátního ţivotního standardu pro umělce - nedostatek moţností pro trénování - nedostatek divadel nastavených pro potřeby tanečníků a volných pro taneční skupiny na dostatečně dlouhý čas během sezóny - nedostatek silných a stabilních sponzorů - závislost na „krizovém financování“ - nedostatečné dlouhodobé plánování a výzkum Tanec rozhodně je oblast umění s velikým potenciálem do budoucna, ale za předpokladu podpory od státu, nadací a tanečních konzervatoří. To pomůţe všem tanečním společnostem fungovat na stabilním základě, který bude oporou pro všechny jejich členy. Většina hlavních společností a organizací by tak měla moţnost zajistit svým členům celoroční stabilní zaměstnání, kde by po celý rok byla předváděna představení vysoké kvality s vysokou návštěvností. Tento systém by však vyţadoval značnou roční dotaci. Vládní podpora umění Jak slibné jsou vyhlídky podpory tance? Situace je v různých státech světa odlišná. V Británii byl velmi efektivní „The Arts Council of Great Britain“ uţ od konce 2. světové války podporoval ročními dotacemi operu, balet i divadlo. Ve Francii dostávají dvě národní divadla (Opera Comique la Comédie Française) dotace aţ několik milionů dolarů ročně. Kaţdá spolková země Německa má svoje vlastní ministerstvo kultury – ve velkých městech jsou budovy divadla a opery v odlišných budovách. Představení se hrají kaţdý večer, jedenáct měsíců v roce. Personál divadel je financován jako státní zaměstnanci s nárokem na důchod. Vládní podpora je rozšířena také na velké festivaly (např. Bayreuth Festival). Italská La Scala je finančně podporována z obecních a vládních fondů, stejně jako například národní festival ve Spoletu. V Rakousku dostávají vládní finance Vídeňská státní opera, Vídeňská filharmonie 39

a Salzburský festival. Holandská vláda sponzoruje několik hlavních orchestrů a festivalů. I ve východní Evropě bere vláda podporu koncertních sálů, divadel, oper a baletů jako část své zodpovědnosti. Často se klade otázka nejen, jestli by měla vláda finančně podporovat umění, ale hlavně proč by to měla dělat. Mnozí zdůrazňují, ţe pokud se umění nemůţe doloţit skrze návštěvnost a prodej vstupenek, stejně jako to dělají lední revue, cirkusy a ostatní show, nemá pak právo na ţádost o finanční podporu či dotaci od státu. Reakce na tyto podněty je jednoduchá – pokud stát povaţuje umění jako část národního a společenského ţivota, pak je naprosto na místě toto umění podporovat. Stejně jako parky, nemocnice, policie a vzdělání jsou financovány státem, i kdyţ nepřinášejí ţádný přímý zisk. Po celou historii lidstva byly všechny druhy umění podporovány v evropských zemích. I dnes je zřejmé, ţe umění přispívá k plnohodnotnému ţivotu nejen lidí, ale i celého národa, a to v nemalé míře. Vyjadřuje nejvyšší ideály společnosti a poskytuje ţivoucí a nezbytnou dimenzi lidské existence

40

2.2 Společenský tanec 2.2.1 Taneční sport19 Čím se liší společenský tanec od tanečního sportu? Odpověď je velice jednoduchá, společenský tanec nás provází na společenských akcích, jako jsou různé firemní večery nebo plesy. Firemní večery mají většinou daný program a po skončení tohoto programu přichází kapela a lidé si mohou zatančit, pobavit se. Plesy mají jednotný program a tím je tanec. Jak firemní večery, tak plesy máme většinou spojené s „bujarou zábavou“, popíjením vína či tvrdšího alkoholu a konzumací nejrůznějších pochutin. Při společenském tanci nejste nikdy vázáni ţádnými tanečními pravidly. Naproti tomu taneční sport je snaha o předvedení správné techniky pohybu, nálady i charakteru jednotlivých tanců. Taneční sport je provozován vţdy v tanečních školách a na českých nebo mezinárodních soutěţích. Ukázky tanečního sportu mohou doprovázet i společenské večery. Avšak veškeré úsilí vedoucí k výkonu, podávanému na soutěţi, musí být soutěţícími maskováno a taneční výkon má na diváky působit, jako velice snadná, lehce a s úsměvem proveditelná činnost, která osloví všechny věkové kategorie a vnukne jim myšlenku vyjít na taneční parket a tančit. Na soutěţích se nehodnotí maximální rychlost nebo výdrţ, ale cílem provedení je kvalita a krása pohybu, charakterizace tanců a doprovodné hudby a atmosféra, kterou páry svým výkonem vytvářejí. Co tedy tanečníkům přináší taneční sport20– je to ţivotní droga, styl fyzická i psychická námaha, kondice, poznávání různých lidí, pocity vítězství i prohry, týmového ducha, ale i individuální výjimečnost. 2.2.2 Čím se tanec liší od ostatních sportů 1. Tanec je párovou záleţitostí muţe a ţeny. 2. Tanec je přímo závislý na hudbě. Někdo by mohl namítat, ţe i v jiných sportech je pouţita hudba, to je sice pravda, ale v jiných sportech funguje hudba pouze jako doprovod prováděného sportu, nebo jako prostředek, který můţe propojovat skupinu sportovců a násobit jejich výkon. Velmi často se jedná o sjednocení pohybů sportovců nebo vytváření společného rytmu, coţ bylo, jak při trénincích, tak při vystoupení nacvičováno na jednu a tu samou hudbu.

19 20

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 6-7 Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 6

41

21

Ţádný jiný sport však nevyţaduje reagovat na neznámou hudbu, na její rytmus,

melodii, strukturu a charakteristické prvky. V tanečním sportu je hudba především inspirací, nikoliv doprovodem tanečního výkonu. 3. Tanec se odlišuje i způsobem soutěţení. Taneční sport vyšel ze společenského tance, jehoţ principem je společné tančení. I v tanečním sportu tedy soutěţí na parketě současně více párů. A tak, přestoţe se jedná o ryze individuální sport, není zbaven aspektů kolektivního soupeření. To má ale i jeden nepříjemný důsledek – rozhodčí nemohou sledovat kaţdý pár po celou dobu jeho tance a jejich rozhodnutí se proto mohou lišit. V praxi se ovšem většina porotců shoduje. Taneční sport má i řadu dalších aspektů, které mu dávají zcela ojedinělé postavení v

22

rodině sportů – např. důraz na správné drţení těla a na celkový vzhled, na estetickou, hudební a citovou výchovu, na vztah k opačnému pohlaví, na schopnost vlastní prezentace. Lze jej provozovat v kaţdém věku a pro kaţdý věk má své kouzlo. Od mateřských škol, kde se jen tak hopsá, přes výkonnostně špičkové kategorie juniorů a dospělých, kde je moţné stát se i mistrem světa, aţ po kategorie seniorů, kde je soutěţení spíše příleţitostí ke společnému setkávání a trávení volného času. Děti mohou tancem rozvíjet rytmické a pohybové nadání, alespoň trochu si zvýšit obratnost, rychlost, koordinaci a vytrvalost, získat základní návyky pohybu v kolektivu a ve společnosti. 2.2.3 Charakteristiky jednotlivých tanců23 2.2.3.1 Latinskoamerické tance Samba U samby je moţné zmínit jednu zajímavost, a to, ţe tento tanec proslavil svou vlast ještě víc neţ káva. O přesném místě vzniku není třeba spekulovat, protoţe s jistotou víme, ţe je to Brazílie – Rio de Janeiro – Copacabana. Díky tomu, ţe kořeny tohoto tace sahají aţ do Afriky, samba si z původních rituálních tanců ponechala vášeň a ţivočišnost, ale i melancholii. Postupové kroky, poskoky, valení a kolébky, jí dovolují pohyb po celém parketu. Bouncing, tak zvané zhoupnutí v kolenou, doprovázené pohybem kyčlí vpřed a vzad, je po celém světě charakteristickým znakem. Stejně jako rytmus. Samba pouţívá nejvíce rytmických obměn a její specialitou jsou tříkrokové variace, ve kterých je moţné zdůraznit

21

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 7 Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 7 23 Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 14-15 22

42

kterýkoliv krok a kteroukoliv dobu. A po rituálních tancích sambě zůstaly – batucadas. Drobné, rychlé, triolové kroky dokáţí rozkmitat kyčle kaţdého! Chacha Slova cha−cha−cha (čačača) svým zvukem doprovázejí její základní přeměnný krok a díky tomu je snadno rozpoznatelná od ostatních tanců. Stačí si v ní najít nástroj, kterému Kubánci říkají giro (to je to zvláštní vrčení). Rytmus cha-chy není komplikovaný. Přeměny se zkombinují v jednom taktu se dvěma volnými kroky nebo s další přeměnou. Chacha vznikla ze všech tanců nejdříve a její rytmická jednoduchost jí na parketě dovoluje být bezstarostná, svěţí, lehkomyslná, mít radost nejen z pohybu, ale i z flirtování a koketování. Nohy, paţe, ruce a prsty, celé tělo, dokonce i oči hrají v ustavičném pohybu. A pohyby kyčlí podtrhují její kubánský původ. Rumba Její vznik je trochu nejasný a jméno rumba, dříve patřilo jinému tanci. Dokonce i stylů měla více. Současný „kubánský“ styl jí paradoxně dali aţ po jejímzabydlení se v Evropě francouzští učitelé tance ţijící v Londýně. Charakteristickým se pro mě stal pomalý krok, který se tančí přes hranici taktu (na doby 4−1). K rozmanitosti latinskoamerických rytmů přispívá typickým dvoutaktovým rytmem (1., 4. a 7. osminka v prvním taktu a 3. a 5. osminka ve druhém taktu), který hrajíclaves – dřeva. Horká atmosféra kubánských tančíren dala vzniknout jejímu základnímu pohybu kyčlemi, který je výrazem erotického lákání i dobývání, ale i hrdosti a vznešenosti. Paso doble Jako jediný latinskoamerický tanec nevychází z černošské kultury, ale má kořeny ve Španělsku. Býčí zápasy a flamengo vytvořily jeho odlišné postavení, základní kroky a celou atmosféru

tance.

Výjimečnost

podtrhuje

i

doprovodná

hudba,

která

má

svou

ustálenou strukturu s typickými „korunami“, vytvářejícími iluzi určitého příběhu. O specifičnosti pasa doble svědčí i to, ţe ho tanečníci nejraději tančí na stále stejnou hudbu „Espaňa Cani“. Základní prvky jsou inspirovány pohyby toreadorů a jejich pomocníků v aréně. I názvy figur jasně ukazují, co který pohyb a figura představují. Za zmínku určitě stojí to, ţe partnerka nepředvádí pohyby býka, ale šátek nebo pláštěnku toreadora. Druhý kořen pasa doble – flamengo – dává partnerce rovnoprávnější roli a umoţňuje jí vyuţívat typické pohyby rukou vycházející z pouţívání kastanět. Jive Je

neuvěřitelné,

černochů pouhé

co

přesunutí

dokázalo důrazu

z

v

monotónních

lichých 43

na

sudé

rytmech doby.

severoamerických Omamné

rytmy

boogie−woogie,swingu a jitterbugu se s americkými vojáky v druhé světové válce z rodného Harlemu rozletěly do světa a staly se pro mě základem i inspirací. Pak přišel ještě rock−and−roll, ale jeho divokost byla jiţ příliš. Akrobatické kousky zůstaly rok-androllovým specialistům a jive vyuţil pouze nové krokové techniky pro obohacení svého repertoáru. Porotci rádi vidí, kdyţ ho tanečníci dokáţou předvést ve více stylech a umějí jeho jednotlivé kořeny pouţít podle typu doprovodné hudby. Být tvrdý a důrazný v rock−and−rollu, měkký a kočkovitý ve swingu, hravý a odvázaný v boogie. Jive je fyzicky velice náročný a klade velký důraz na fyzickou kondici párů, proto je také na soutěţích zařazen jako poslední. Charakteristiky latinskoamerických tanců24

2.2.3.2 Standardní tance Waltz Kdyţ uslyšíme slovo waltz, většina z nás si vybaví, ţe se jedná o pomalý valčík, protoţe waltz a valčík se k sobě, hlavně v tanečních, hodně přirovnávají. Oba dva tance se tančí na tři doby. Ač se nám to můţe zdát divné, počet dob, na které se tance tančí, je jedinou podobností, která tyto tance spojuje. Pro waltz je typický kyvadlový švihový pohyb, který můţeme zachytit na soutěţích u velmi dobrých párů. Tento pohyb nám při dobrém provedení můţe připomínat pohyb, který vytváří houpačka nebo skateboardista na U rampě. Díky tomuto houpavému pohybu mohou tanečníci ukázat měkkost, plynulost, stoupání a klesání postupového kroku. Pokud chceme docílit krouţivého pohybu, přidáme k postupovému kroku rotace. Waltz byl první tanec, ve kterém se objevily otáčky pouze o ¾ a nikoliv o celý obrat. Díky ¾ otáčkám, je v tomto tanci moţné tančit po diagonálních směrech a lze měnit i směr

24

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 15

44

točení. Kdyţ si nebudete jisti, co za tanec se zrovna tančí, pamatujte si, ţe pokud uvidíte tanec, ve kterém jsou prováděny přísuny, ve kterých tanečníci vytvářejí měkké stlačení do nohou a v dalším kroku jsou zase v nejvyšším bodě, jaký mohou vytvořit, buďte si jistí, ţe sledujete waltz. Pro waltz je typická romantická, jemná a plynulá hudba, která dá patřičně vyniknout kaţdému pohybu. Tango Tango se vyznačuje plochým a ostrým pohybem, které si zachovalo z dřívější doby, kdy bylo tango zařazeno mezi latinskoamerické tance. Rytmus zde určuje nezatíţená noha, která zastavuje pohyb.

25

Pro tango je stěţejní prostor uvnitř páru. Tento tanec nemá působit

učesaným dojmem, je plný rozporů, proto i jeho pohyby jsou tvrdé, trhavé a muţné v kontrastu s měkkými, plíţivými aţ ţenskými. Velmi časté jsou zde prudké pohyby kontrastující s výdrţemi. Kaţdý pohyb musí být proveden celým tělem, nikoli pouze nohama. V tangu můţeme vnímat jak pomalé části, ve kterých tanečníci dokazují měkkost tance a zadrţování energie, díky čemuţ jsou následně schopni vytvořit rychlé, ostré a útočné změny. Tango nás dokáţe provést příběhem, kdy nikdo dopředu neví, jaká změna přijde. Valčík Ve valčíku si hned od začátku můţeme všimnout rozdílů, které nabízí. Ze všech uvedených standardních tanců, má valčík ty nejstarší kořeny, ale i přes tuto skutečnost byl mezi soutěţní standardní tance zařazen jako poslední. Dokonce ještě v současné době existují soutěţe, kde valčík, ve standardní kategorii, uveden není. Valčík má oproti ostatním tancům velmi omezený počet figur, které se dají tančit. To pramení ze základního rotačního švihového pohybu, který je prováděn velmi rychle. Při tomto sloţitém pohybu, se navíc tanečníci musejí pohybovat plynule, po obvodu sálu. Nejznámější figury, tančené při valčíku jsou: fleker – točení na místě, pivoty a spiny.

26

Základní točivý pohyb je doprovázen

změnami, které přecházejí v postupové figury. Typickou a také nejkrásnější hudbou, která můţe být k valčíku pouţita, je hudba od Johanna Strausse. Nejvíce vynikne v Opeře ve Vídni. Slowfoxtrot Nejtypičtějším, avšak nejméně nápadným tancem, pro anglické prostředí je slowfoxtrot. Tento tanec je také typický zařazením co největšího počtu základních figur. Slowfoxtrot nás svým pomalým tempem přímo vybízí k tomu, abychom divákům ukázali krásu tohoto tance, plynulost a velkoprostorovost pohybu. Slowfoxtrot se typem svého pohybu podobá waltzu. Ve waltzu jsem se zmínila o houpačce a U rampě. Zde se pohyb blíţí 25

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 12 Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 12

26

45

spíše houpačce – jedná se o rozprostřený pohyb do dálky, který nám můţe připomínat pohyb dlouhé ploché vlny. Charakteristickou hudbou jsou zde neustále plynoucí, valící se tóny ţivého orchestru. Quickstep 27

Poslední standardní tanec vás určitě nenechá v klidu sedět, je známý svou

výbušností, bujností a skvělou náladou. Tanec podobající se charlestonu je rychlý, veselý, obratný, bez pauz a s poskočnými kroky. Ţádné vracení, úskoky, vše se nezadrţitelně valí vpřed, stejně jako muzika, která vám nedá vydechnouta neustále vás ţene do vyšších a vyšších výkonů. Charakteristiky standardních tanců28

2.2.4 V jakých soutěţních disciplínách se dnes soutěţí: 1) standardní tance (STT) - waltz, tango, valčík, slowfoxtrot, quickstep; 2) latinskoamerické tance (LA) - samba, chacha, rumba, pasodoble, jive; 3) kombinace (všech 10 tanců, u dětí 8 resp. 6 tanců) – 10T, 8T, 6T. Méně časté, zato neméně oblíbené jsou i další kategorie: 4) Na plesech často vidíme, ve formě předtančení, skupinu cca 6 – 8 párů, které nazýváme formacemi. Tyto formace mohou soutěţit buď ve standardních, nebo latinskoamerických tancích. 5) Tanečníky oblíbenou disciplínou je také soutěţ týmů. Takovéto soutěţe často vidíme na Mistrovství druţstev, kde se z kaţdého klubu poskládá tým, výkonnostně podobných párů, které se seřadí př. od čísla 1 do čísla 6. Kaţdý klub má svůj tým nebo týmy dva. Na soutěţi proti sobě nastupují páry se stejným číslem. Hodnocení je pak stejné, jako na soutěţích, jen vítěz není jeden, ale vţdy celý tým, tedy i klub. 27 28

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 13 Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 14

46

2.2.5 Věkové a výkonnostní kategorie29 Tanečníci jsou, podobně jako v jiných sportech, rozděleni do kategorií podle věku. Určují to mezinárodní pravidla, která platí i u nás. O zařazení do příslušné věkové kategorie rozhoduje rok narození tanečníků, do vyšší kategorie se tedy přechází na Nový rok. Zařazení páru se řídí věkem staršího v páru, přičemţ druhý partner můţe být mladší. U kategorií seniorů je to samozřejmě obráceně. Rozdělení je následující: děti I (Juveniles I) do 10 let, děti II (Juveniles II) 11–12 let, junioři I (Juniors I) 12–13 let, junioři II (Juniors II) 14–15 let, mládeţ (Youth) 16–18 let, dospělí (Adults) nad 18 let, senioři (Seniors) nad 35 let. Podle výkonnosti jsou u nás páry rozděleny do tříd – D (nejniţší), C, B, A a M (mezinárodní = nejvyšší). Nositelem třídy páru, počtu bodů a účastí ve finále, tedy toho, co rozhodujeo třídě soutěţe, které se pár můţe zúčastnit, je partner. Malou náplastí na tutonespravedlnost je, ţe pokud pár sestoupí do niţší třídy, partnerkám, na rozdíl od partnerů, třída zůstává.

29

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 20

47

2.2.6 Struktura soutěţí30:

30

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 19

48

2.3 Blackpoolský taneční festival - historie 31

Zcela ojedinělé postavení ve světě tanečního sportu má samostatnásoutěţ na

Blackpoolském tanečním festivalu. Je to největší a nejproslulejší taneční festival – slavný British Open – otevřené mistrovství Velké Británie, které se koná kaţdoročně v anglickém lázeňském městečku Blackpool. Jiţ od roku 1920 se sem kaţdý rok sjíţdějí všechny celebrity, trenéři, porotci, všechny špičkové páry, ale i tisíce těch méně významných. Vítězství a tituly z těchto soutěţí jsou odborníky ceněny stejně jako tituly mistrů světa. A doprovodné kongresy, na kterých přednášejí a předvádějí největší světoví experti, předurčují další vývoj světové scény tanečního sportu. Přesný vznik tohoto festivalu není přesně zmapován, nicméně z pramenů lze vypozorovat, ţe myšlenkami na vznik festivalu se zaobíral Harry Wood (hudební ředitel Winter Gardens) nebo Nelson Sharples z hudebního nakladatelství v Blackpoolu (Messers Sharples & Son Ltd.). Toto hudební nakladatelství vydávalo veškeré listy s notami tanečních novinek. Dle pramenů, jeţ jsou k dispozici, můţeme s určitostí tvrdit, ţe se první Blackpoolský festival konal roku 1920 a to během velikonočního týdne. Místem konání byl přepychový sál Empress Ballroom v komplexu Winter Gardens. Vzhledem ke skutečnosti, ţe standardní tance („anglický styl“) nebyly v té době ještě plně rozvinuty, festival se věnoval třem soutěţím, jejichţ cílem bylo nalézt tři řadové tance v různých tempech; jednalo se o Waltz, Twostep a Foxtrot, přičemţ se po dobu tří dnů konala večer vţdy jedna soutěţ a následující, čtvrtý den, byl jeden z tanců vyhlášen jako vítězný. V obdobném duchu pokračoval festival aţ do roku 1926, ovšem s tím, ţe roku 1922 byl zařazen téţ scénický tanec, anglický lidový tanec a venkovský lidový tanec ze Severní Anglie_Morris Dancing. Posledně jmenovaný tanec byl předváděn ve speciálních kostýmech. Zatímco popularita scénického tance byla čím dál tím větší, od lidových tanců se po dvou letech upustilo. Vzhledem ke změnám ve vedení společnosti Winter Gardens se roku 1927 festival neměl konat, ovšem společnost The Dancing Times toto rozhodnutí porušila a jako obvykle

31

Odstrčil P.: Sportovní tanec. Grada 2004, str. 19

49

prosadila sekci scénického tance (Stage Dance), včetně Severoanglické soutěţe amatérů ve Foxtrotu (North of England Amateur Foxtrot Competition). Z roku 1927 se nedochovaly ţádné výsledky a následujícího roku nebyl festival vůbec uspořádán. „Festivalová mezera“ netrvala dlouho a na počátku roku 1929 bylo rozhodnuto, ţe bude v červnu taneční festival oţiven. Festival se skládal ze čtyř soutěţí. Jednalo se o Severoanglické mistrovství amatérů a profesionálů, Soutěţ amatérů ve Veletě, Soutěţ veteránů ve Waltzu a Soutěţ v originálním řadovém tanci. V kategorii řadového tance byla vítězům po dobu deseti let (1929 – 1939) udělována trofej sira Johna Bickerstaffa. Jednou z nejvýznamnějších postav festivalu byl P. J. S. Richardson, jeţ se stal předsedou poroty, a v této funkci setrval aţ do svého odchodu do důchodu v roce 1960. Od roku 1930 byl téţ předsedou nově vzniklého Oficiálního výboru pro společenský tanec. V průběhu tohoto období se tanec začal měnit a veřejnost stále více zajímal „rozvoj anglického tanečního stylu“. Od roku 1931 se festival začal orientovat nejen na severské zaměření, a slavnostně otevřel Britská profesionální a amatérská mistrovství ve standardu pro celý svět. Odborníci tento počin nazvali velikým pokusem, který vyšel.

Kvalifikace do amatérské soutěţe

probíhala tak, ţe celé soutěţi předcházelo 250 předkol po celé zemi, jeţ vrcholila přibliţně 40 oblastními finále, jejichţ vítězové měli právo tancovat Velké finále v Blackpoolu. Roku 1937 byl v Blackpoolu zaveden sytém skatingu, jeţ se nejen tam, ale i v celém světě, pouţívá dodnes. O rok později bylo uvedeno mistrovství dětí, jeţ bylo po dalších dvou letech pozastaveno, a na obnovení se čekalo téměř dvacet let. Ovšem původní věkové kategorie (do 12 let a 12 – 16 let), zůstaly zachovány dodnes. Poté, co vypukla druhá světová válka, se festival konal v omezené míře roku 1940; pak nastala odmlka, jeţ trvala pět let. Roku 1946 se upustilo od soutěţí ve scénickém tanci, populárním řadovém tanci a v novinkách. Poprvé byla ovšem zařazena nová soutěţ – Amatérské mistrovství Británie v Old Time sequencích. Tato soutěţ se stala brzy velmi populární.

50

Ačkoliv byl velmi oblíbený řadový tanec, na festivalu roku 1946 byl vypuštěn, to mu však na jeho oblíbenosti neubralo. Z tohoto důvodu se rozhodla společnost Winter Gardens v říjnu roku 1950 uspořádat ples ve stylu Old Time, jeţ byl povaţován za první Blackpoolský festival řadového tance. Festival se i nadále rozvíjel a v roce 1953 se zde jiţ konalo mnoho soutěţí. Jednalo se o tyto32: Severoanglická mistrovství amatérů a professionálů (North of England Amateur and Professional Championships), Soutěţ ve standardních Formacích (Ballroom Formation Dancing Competition), Britská profesionální a amatérská mistrovství ve standardu (British Professional and Amateur Ballroom Dancing Championships) a Soutěţ v profesionálních tanečních Exhibicích dvojího druhu (Professional Exhibition Dancing Competition in Evening Dress and in Costume). Jednotná exhibiční soutěţ měla premiéru v roce 1952 a jako dvojitá se drţela aţ do r. 1964, kdyţ se 10 let na festivalu odmlčela. V posledních několika letech se festivalu zúčastnili reprezentanti z více neţ 50 zemí, s vysokou účastí obzvláště z Japonska, Německa, Itálie a USA. Jelikoţ do Blackpoolu přijíţdělo čím dál tím více zahraničních soutěţících, byl vytvořen menší festival pouze pro soutěţící z Británie a roku 1957 byl uspořádán Uzavřený britský festival tance, jeţ nyní nese název Národní mistrovství Británie. Vzhledem k tomu, ţe latinskoamerické tance měly velký dopad na celý taneční svět, byly zařazeny i na Blackpoolský festival. Roku 1961 byl uspořádán Britský turnaj amatérů v latinskoamerických tancích a o rok později se přidruţila i soutěţ profesionálů. O další dva roky později, tedy roku 1964, byly tyto soutěţe povýšeny na Britská mistrovství. 33

Největší přitaţlivost pro diváky má kaţdoročně konaná Týmová soutěţ profesionálů

pro zvané země, jeţ byla poprvé uspořádána v roce 1968 pro TV a pokračuje dodnes. Prvními účastníky byly dva týmy, Německo a Anglie. Celkem v této soutěţi jiţ tancovaly týmy z Německa, Japonska, Itálie, USA, Austrálie, Ruska a Skandinávských zemí. V poslední době 32

Landsfeld Z.: Skripta pro trenérské studium, Latinskoamerické tance. 2011, str. 16 Landsfeld Z.: Skripta pro trenérské studium, Latinskoamerické tance. 2011, str. 17

33

51

se ve standardu a latině utkávají pravidelně 4 týmy. Zajímavé ovšem je, ţe, ač tradiční týmové střety Anglie – Dánsko byly časté, v Blackpoolu se tato „druţstva“ nikdy neutkala. Na hodnocení této události jsou vţdy zváni neutrální porotci z „neanglických“ zemí. V současnosti je festival v Blackpoolu velice rozšířený a akce, jeţ se koná na přelomu května a června zahrnuje34: 1) Britskou amatérskou soutěţ“vycházejících hvězd“ ve STT a v LAT. 2) Prestiţní soutěţ amatérských nadějí, zařazená od roku 2004. 3) Britské mistrovství seniorů nad 35 let ve STT. 4) Otevřené mistrovství veteránů, pořádané od roku 1967. Česká republika zde měla zastoupení i ve finále – Rostislav a Jana Filgasovi. 5) Britskou profesionální soutěţ “vycházejících hvězd“ ve STT a v LAT. Zajímavá soutěţ profesionálních začátečníků i odpadlíků. Pořádá se od roku 1972, kdy zvítězil legendární Len Goodman s Cherry Kingston (LAT). 6) Týmovou soutěţ profesionálů pro zvané země (International Invitation Professional Team Match). Velmi zajímavá kombinovaná soutěţ čtyřpárových druţstev, ve které se stala zvykem rozlučka profi hvězd s aktivní činností. 7) Britské mistrovství párů pod 21 let v LAT (British under 21 Years Latin Championship). Tak zvané Mistrovství mladistvých, soutěţ, kterou Blackpool zná jiţ 40 let, ale teprve od r. 1989 jako „mistrovství“. V roce 2011 dosáhl náš pár Jakub Drmota s Terezou Flórovou finálového umístění. 8) Britskou profesionální soutěţ “vycházejících hvězd“ ve STT (Bitish Professional Rising Stars Ballroom Competition). Soutěţ, která začínala dvojnásobným vítězstvím George Coada s Patricií Thompson v roce 1967 a 68. Dnešní pravidla takovéto opakování jiţ nedovolují, ale i u nás dobře známý, George tak ukončil celou svojí profi kariéru. 9) Britské mistrovství seniorů nad 35 let v LAT (British Senior (over 35´s) Latin Championship). Stejně jako standardní, spatřilo toto mistrovství světlo světa v roce 67 a nesmazatelně se v něm zapsali do historie naši Petr a Eva Bartuňkovi, kteří si třikrát vybojovali právo nosit po celý rok hrdý titul BRITSKÝCH CHAMPIONŮ. Také v roce 2011 skončil Martin Macoun a Romana Motlová ve finále.

34

Landsfeld Z.: Skripta pro trenérské studium, Latinskoamerické tance. 2011, str. 17-18

52

10) Britské amatérské mistrovství v latině (British Amateur Latin Championship). Atraktivní měření sil nese také stopy našich výjimečných úspěchů v podobě semifinále našich mistrů Jaroslava Kuneše a Jany Vondruškové. 11) Britské mistrovství párů pod 21 let ve STT (British under 21 Years Ballroom Championship). I tato soutěţ měla v roce 2005 své čtyřicáté narozeniny, i kdyţ jako mistrovství slavila teprve 16-té. 12) Britské profesionální mistrovství v latině (British Professional Latin Championship). Nejsledovanější Championát, kde se od „čtyřiadvacítky“ soutěţí v kaţdém tanci zvlášť. Celkové pořadí je pouze neoficiální, ale první místo a titul jsou úředně stvrzeny. 13) Britské mistrovství amatérských standardních formací (British Ballroom Formation Championship). Kořeny této soutěţe sahají aţ do roku 1937, kdy zvítězila dánská formace pánů Andersena a Jensena. S výjimkou válečných let se v této soutěţi stále pokračovalo aţ do dnešních dnů. Formace se průběhem let posuzovaly jako čtyřpárové a šesti aţ osmipárové (jedině ty směly od roku 61 poţívat titul championi). Na startu byly kdysi výtečné formace (Opitz, Dresden, Spencerovi, Mavor atd.). Dnes ale není o toto měření sil rozumný zájem. Významnou roli tu kdysi hrála slovenská formace Ing. Milana Štiavnického, která tu získala v slušné konkurenci dokonce titul. V roce 2011, se v této soutěţi umístila česká formace, TK Chvaletice na čtvrtém místě. 14) Britské amatérské mistrovství ve standardu (British Amateur Ballroom Dancing Championship). Nejpopulárnější soutěţ, která také jednou vynesla náš pár aţ do semifinále. Bylo to před válkou, kdyţ František Novotný (alias Towen) s Anuškou Romlerovou si svými výkony vydobyli semifinále. 15) Britská zvací soutěţ profesionálů v exhibicích (British Professional Invitation Exhibition Competition). V této soutěţi se tančí rovnou finále, do kterého byli třikrát pozvaní naši reprezentanti Martin Pyšna s Renatou Gregorovou. 16) Britské profesionální mistrovství ve standardu (British Professional Ballroom Dancing Championship). Systém tohoto zápolení prakticky nejlepších párů světa je stejný jako otevřené profesionální mistrovství v latině. V ní to bývá sice napínavé, zvláště pak při vyhlašování výsledků v jednotlivých tancích, ale zde uţ se většinou, vyjasníkdo získal celkový titul přinejmenším poměrem 3:2. Ve standardu se však, ve vyrovnaném souboji vyskytuje větší moţnost dílčího nerozhodného výsledku 2:2, coţ se zdá chvíli ještě napínavější, protoţe je nutno čekat aţ na závěrečný výrok konferenciéra). 17) Britské mistrovství amatérských latinských formací (British Latin Formation Championship). Tato soutěţ nese v historii mnoho bílých míst, ale první stopy po latinských 53

formacích vedou k roku 1960. V současné době je mistrovská soutěţ dobře obsazena a ve finále, dokonce na druhém místě, se nedávno vyskytovala i formace TK Jarky Calábkové Ostrava Vítkovice pod vedením Miroslava Kuchaře. Vznik Juniorského tanečního festivalu v roce 1957 dal pokračovat soutěţení dětí a juniorů z let 1937 a 1938. Termín a místo se však změnily a tak se od té doby, s výjimkou přestávky v letech 1965 aţ 1979, “závodí“ v dubnu a v překrásném sále Tower Ballroom. Je snad o mnoho hezčí neţ skvostný Empire Ballroom. Historický úspěch našeho sportovního tance se tu datuje rokem 2004, kdy se naše dvojice v kategorii Juveniles Jan Skuhravý Dominika Bergmannová dostali aţ do finále standardních tanců, sourozenci Markovi vytančili v Juniorech latina semifinále.

54

2.4 Instituce nabízející taneční aktivity Existuje mnoho institucí, které nabízejí taneční aktivity. Instituce se od sebe liší zřizovatelem, sortimentem sluţeb, polohou, osobou, která instituci vede a jejími kompetencemi. U kaţdého druhu instituce náhodně vyberu jednu a podrobně popíši sluţby, které nabízí. Kurzívou vyznačím taneční aktivity, které daná instituce nabízí. Tyto instituce jsem seřadila, od č. 1 do č. 5. Číslo 1 zde značí instituci, která má nejkomplexnější a nejkvalitnější nabídku tanečních aktivit, číslo 5 zde značí instituci, která má nejmenší nabídku tanečních aktivit. 2.4.1 Taneční školy Taneční školy vedou vţdy profesionálové ve svém oboru. Lidé, kteří vystudovali školy sportovního zaměření, sloţili trenérské zkoušky a v tanci dosáhli nejvyšší moţné úrovně. Tito lidé bývají většinou hodně všestranní, takţe jsou schopni vést kurzy od juniorů, přes dospělé aţ po seniory. Nejen, ţe se věnují obecným tanečním kurzům, ale do jejich práce spadá i příprava párů na profesionální kariéru. Taneční školy jsou podle mého názoru nejkvalitnějšími institucemi, které v člověku dokáţí rozvinout estetické i hudební cítění; správné drţení těla a pohybové nadání; soustředěnost a vytrvalost; víru ve vlastní sebevědomí. Taneční škola Maestro Taneční škola Maestro má zastoupení ve třech městech po ČR, v Praze, Plzni a v Brandýse nad Labem. Taneční školu Maestro zaloţili v Praze v roce 2001 Eva a Petr Bartuňkovi, trojnásobní mistři světa a trojnásobní vítězi nejprestiţnější světové soutěţe v anglickém Blackpoolu v kategorii Senior Latin. TŠ Maestro organizuje řadu kurzů pro veřejnost všech věkových kategorií se zaměřením zejména na latinsko-americké a standardní tance pro páry, sólo dámy (ladies’ dancing), pro děti a mládeţ, dále individuální výuku, svatební tanec, ukázky tanců pro rozličné příleţitosti, popřípadě spojené i s výukou tanců, včetně pořádání nejrůznějších akcí s taneční tématikou, seminářů s mezinárodní účastí, aj. Mezi stálicemi popularity jsou kurzy Taneční JINAK, Latin Dance pro ţeny, Taneční PRO-AM pro sólo partnerky s profesionálními partnery (zkratka znamená spojení profesionál-amatér), novinkou je celosvětový hit ZUMBA. Výuka probíhá v neformálním duchu, v taneční škole mluvíme česky, anglicky a rusky. V roce 2009 byla otevřena pobočka TŠ Maestro v Plzni. Na základě dohody a spolupráce mezi TŠ Maestro a firmou DP Image design s.r.o. vzniklo v témţe roce 55

v Praze moderní multifunkční taneční studio Dance Hall, které zastřešuje taneční kurzy pod vedením obou firem. V taneční škole Maestro vyučují manţelé Bartuňkovi spolu s dalšími lektory z řad bývalých i současných ţáků, tanečníků nejvyšších výkonostních tříd. Nabídka aktivit Kurzy pro jednotlivce 1) Latin dance pro ženy – kurzy LAT pro ženy bez tanečních partnerů 2) Taneční PRO-AM – neformální kurzy pro sólo ženy, kterým taneční škola nabídne profesionálního tanečního partnera 3) Zumba – fitness program s prvky LAT, kt. kombinuje prvky aerobiku a tance Kurzy pro dospělé páry 1) Latinskoamerické tance pro páry - neformální kurzy latinskoamerických tanců se sportovním nádechem pro páry bez rozdílu věku. 2) Taneční jinak - Neformální výuka standardních a latinsko-amerických tanců pro taneční páry bez rozdílu věku. Kurzy pro děti a mládež 1) Přípravka (začátečníci) - Taneční přípravka pro děti a mládež, dívky i chlapce, ve věku 6-9 let a 10-15 let. Lze se přihlásit i jednotlivě bez partnera (intenzivní kurz 2x týdně). 2) Přípravka latin junioři 2 – 10 – 15 let (jedenkrát týdně). 3) Junior latin 2. ročník (1x týdně) 4) Junior latin B – mírně pokročilí 5)Juniorlatin A - pokročilí 6) Pokračující lekce STT a LAT – pro děti a mládež Kurzy pro soutěžní páry 1) STT 2) LAT 3) Možnost individuálních lekcí i volných tréninků Taneční kurzy ve spolupráci s La Danza Kurzy pro děti 1) Baletní přípravka + tanečně pohybová průprava – pokročilí, děti 7 – 9 let 56

2) Baletní přípravka + tanečně pohybová průprava – mírně pokročilí, děti 5 – 7 let 3) Taneční a pohybová průprava - děti 4 – 6 let – začátečníci 4) Latinskoamerická přípravka - pro nejmenší děti 4 – 7 let

Kurzy v Plzni 1) Lady salsa - Základní kroky a variace do salsy pro dámy - ladies styling 2) Salsa pro páry - Základní kroky a variace do salsy pro páry. 3) Zouk pro páry - Zouk znamená „party nebo festival“ – jedná se o tanec, který doprovází hudba ve svižném tempu, tento tanec vznikl v 80. letech na karibských ostrovech 4) Kizomba pro páry – africký tanec a hudební styl, kt. vznikl na koci 80. let v Angole 2.4.2 Zájmové krouţky Existuje velká spousta zájmových krouţků. Otázkou je, jak vybrat správný krouţek, kde vaše dítě opravdu naučí to, co v názvu slibují? Ze zkušenosti se mi osvědčilo, vybrat jednu, větší známou agenturu a zjistit si o ní co nejvíce. Například: kdy vznikla; kdo a z jakého důvodu ji zaloţil; jaké má vzdělání a vztah k oblasti, jakou vede; jaké lektory zaměstnává a jak je prověřuje, neţ s nimi vejdedo zaměstnaneckého vztahu. U agentur, které zajišťují zájmové krouţky, je také zajímavé zjistit, zda majitel agentury má vlastní děti nebo ne. Samozřejmě to není ţádné relevantní měřítko, ale v zásadě lidi, kteří mají děti a zaloţili agentury, poskytující zájmové krouţky, je zaloţili i z toho důvodu, ţe se jejich dětem nebo dětem jejich známých nedostalo té kvality, kterou agentury slibovaly. Jedním z takovýchhle příkladů můţe být i Dětská agentura Krouţky. Kterou v r. 1998 zaloţila Marie Růţičková. S touto agenturou mám přímé zkušenosti a vím, ţe lektoři jsou zde pečlivě vybírání dle věku, pedagogického a odborného vzdělání, praxe s výukou v daném oboru a vztahu k dětem. Všichni lektoři následně prochází několikahodinovým školením, kde jsou jim, nehledě na léta jejich praxe, připomínány zásady dobrého „pedagoga“ a jsou připravováni na oblast, kterou budou vykonávat. Jako příklad mohu uvést školení na pohybové aktivity. Toto školení je rozděleno dle věku, na děti v Mateřské škole, na prvním stupni Základní školy a druhém stupni Základní školy. Lektorům jsou předvedeny nové typy básniček, tanečků a her z příručky, kterou si agentura, ke kaţdému typu zájmového krouţku, sama vytvořila. Souhrnnou příručku, pak dostává kaţdý lektor a učí dle této příručky a samozřejmě i dle své dosavadní praxe.

57

Dětská agentura Krouţky, s. r. o. - Charakteristika organizace Dětská agentura Krouţky organizuje zájmové krouţky pro téměř 8500 dětí ze 400 mateřských škol a základních škol v Praze. Jiţ 13 let zabezpečuje smysluplné, kvalitní, naučné a zábavné proţití volného času dětí od 3 do 15 let. Děti v těchto krouţcích sportují, vzdělávají se, věnují se umění a aktivně odpočívají. Dětská agentura Krouţky pozitivně rozvíjí jejich osobnost, talent a kamarádské vztahy mezi spoluţáky. Tyto krouţky probíhají přímo ve školách a školkách pro místní děti a ţáky – ve známém a bezpečném prostředí mezi kamarády. Rodičům tak odpadá starost s doprovodem dětí na krouţky. Velký důraz je kladen na spolehlivost, stálost, profesionální přístup a kreativitu. Dětská agentura Krouţky spolupracuje s Pedagogickou fakultou a Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a její lektory školí přední odborníci jednotlivých oborů. V červnu 2011 agentura Krouţky otevřela nový areál Krouţky na Vltavě v Praze 4 Braníku. Tento areál má největší hřiště v Česku, kam mohou děti vstoupit zdarma. Součástí areálu je také jídelna a kavárna, kde se připravují zdravé speciality pro děti i jejich rodiče. V tomto areálu jsou také dětské koutky a je moţné zde pořádat i narozeninové oslavy. Nabízené aktivity 1) Taneční – hip hop, street dance, disko, aerobik, moderní tanec, zumba, jóga 2) Sportovní hry – fotbal, florbal, vybíjená, ringo, basketbal 3) Výtvarné – práce s netradičním a přírodním materiálem, keramika, korálkování 4) Bojové sporty – sebeobrana, sportovní průprava nejznámějšími bojovými sporty 5) Angličtina – aktivní konverzace při hrách pro začátečníky i pokročilé 6) Vaření – vaříme s radostí, zábavou a fantazií, od základů po náročnější recepty 7) Hudební – zpívaní s kytarou, hra na perkusové nástroje, hra na flétnu 8) Divadelní – dramatické hry, příprava závěrečného divadelního vystoupení 2.4.3 Domy dětí a mládeţe V domovech dětí a mládeţe jsou zaměstnáni vţdy lidé s příslušným vzděláním a kaţdý má na starost oblast výchovy, která je mu nejbliţší.

58

Dům dětí a mládeţe Praha 4 – Hobby centrum Cílem je „otevřený dům pro všechny“, dále zájmové vzdělávání pro děti a mládeţ, naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé činnosti. Zřizovatelem je hlavní město Praha. Personální obsazení: 1) stálí zaměstnanci – VŠ vzdělaní s pedagogickým zaměřením; 2) externisté, THP, dělníci Rozsah nabízených sluţeb DDM nabízí především dětem a mládeţi pravidelnou zájmovou činnost (krouţky, kluby, kurzy) ve více neţ 150 zájmových útvarech. Zájmovou činnost dělí do 7 základních oblastí: 1) Výtvarná a výtvarně řemeslná 2) Sportovní a turistická 3) Společenskovědní 4) Taneční a pohybová 5) Hudební 6) Technická 7) Přírodovědná Zájemci zde najdou i speciální krouţky a kluby, kterých kaţdoročně přibývá a kterými DDM reaguje na zájem veřejnosti (klub Sedmikráska, Pampeliška, Klub maminek aj.) DDM má 4 střediska: 1) Pavilon A (digitální nahrávací studio se zázemím pro hudební skupiny, výpočetní technika s kabinetem, středisko informačních sluţeb, kabinet sportovních soutěţí a turistiky, učebna pro elektrotechniku) 2) Pavilon B (výtvarné studio s galerií a kabinetem, textilní ateliér, relaxační místnost, keramická dílna, administrativní úsek) 3) Pavilon C (fotografický ateliér, který slouţí i jako galerie, fitness s recepcí, sál pro sportovní aktivity a tělovýchovné aktivity) 4) Klub Amfora (detašované pracoviště, nově zrekonstruovaný víceúčelový sál s příslušným zázemím a otevřeným klubem pro volně příchozí děti a mládeţ v přízemí, s ubytovnou, tanečním sálem, učebnami pro výuku hry na kytaru) 59

DDM dále nabízí: - pedagogickou knihovnu, stálou školu v přírodě a učební středisko, výukové programy – lezecká stěna, literárně hudební pásma, fotografie, přírodovědné programy, celopraţské projekty – Vlak, Akademie, Bambiriáda, Den dětí hl. m. Prahy, Poznejte praţské domy dětí a mládeţe, tábory – lyţařský, horolezecký, výtvarný, pobytové akce – turistika, cykloturistika, vodní turistika a současně i poznávání zajímavých míst ČR, Mezinárodní spolupráce. V roce 2009 realizovali následující mezinárodní projekty a návštěvy: Lisabon – projekt Kontrasty; Krakov – projekt II. světová válka; Bratislava – návštěva u příleţitosti měsíce fotografie říjen; Berlín – projekt Berlín na kolech i pěšky; Barcelona – projekt Po stopách Gaudího; Mnichov – foto projekt Všichni stejní a přece různí; Vídeň - návštěva galerie Albertina. Prázdninové dny v průběhu školního roku a během letních prázdnin mohou zájemci trávit na desítkách táborů a výletů nejen v Čechách, ale i v zahraničí. 2.4.4 Centra volného času Centrum volného času Praha 9 Centrum volného času Praha 9 rozvíjí svou činnost od počátku roku 2004. Věnuje se především organizování sportovních soutěţí i dalších volnočasových aktivit pro děti i mládeţ. Působí ve zrekonstruovaných prostorách v Lovosické ulici na Proseku. Cílem Centra volného času je přispět k nabídce volnočasových aktivit pro obyvatele Proseka a přilehlých čtvrtí. CVČ nabízí moţnost trávit volný čas smysluplně, snaţí se být subjektem se širokou škálou působnosti, který pruţně reaguje na podněty ze strany jak obyvatel okolí, tak veřejných institucí. Nabízené aktivity A) Aktivity pro děti 1) Výtvarný krouţek 2) Dramatický krouţek 3) Všeználkova dílna 4) Dílna Montessori 5) Úlevová sluţba pro osoby, pečující o hadicapované děti 6) Tanec pro děti, juniory, dospělé pod vedením tanečního studia Dancers4You 7) První krůčky k hudbě (18 měsíců – 3,5 let) 60

8) Rytmické kroky (4 – 6 let) 9) Nástrojová výuka pro děti a dospělé – flétna, klávesy, kytara, sólový zpěv 10) Miniškolka pro děti od 2,5 do 5 let, školka Montessori 11) Logopedie 12) Hřiště B) Aktivity pro dospělé 1) Cvičení 2) Lymfatický salon 3) Dancers4you 4) Škola zpěvu 5) Kurzy angličtiny 2.4.5 Kulturní centra Kulturní centrum Novodvorská, Praha 4, nabízí jak sportovní, tak vzdělávací aktivity, pro děti od 4 let po seniory. Nabízené aktivity 1) Děti od 4 do 5 let – sebeobrana 2) Školáci a teenageři – rokenrol, výtvarná výchova, moderní yoyování, freestyle mix – yoyo, fotbal, footbag, frisbee 3) Dospělí – angličtina, jóga, kondiční cvičení na míčích, pilates, taiji 4) Hudební kurzy pro děti i dospělé – flétna, klavír, kytara 5) Senioři – taneční odpoledne 6) Všechny věkové skupiny - výstavy, přednášky, semináře, koncerty, cestovatelské besedy, taneční kurzy – Galeo (kurzy tance a společenské výchovy)

61

2.5 Tanec a děti 2.5.1 Sportovně-taneční příprava dětí Tréninkový plán Kaţdý trenér, který má ve své péči mladé sportovce, by měl mít sepsán seznam dovedností, schopností a obsah tréninku, který bude po dětech v průběhu roku vyţadovat. Součástí tohoto obsahu činností by měl být i kalendář soutěţí, kterých by se děti měli účastnit, protoţe z toho vychází tréninkový plán. Dále by tréninkový plán měl obsahovat lokalizaci, kde budou tréninky probíhat; materiální poţadavky na trénink, schůzky s rodiči. Zásadním bodem, který by měl být dán předem, jsou finanční nároky na tréninkový cyklus. Tréninková jednotka má většinou 3 – 4 části: úvodní, průpravnou, hlavní, závěrečnou. Části tréninku Úvodní část Je vţdy na začátku kaţdého tréninku, slouţí jako jakýsi úvod do tréninkové jednotky, k přípravě organismu. 1. Psychická příprava35 Psychická příprava obsahuje uvítání trenérem, formální zahájení tréninku, seznámení s náplní tréninku, která se bude probírat, navození pracovní aktivity. Hlavním cílem je, aby si děti uvědomily, ţe jiţ nejsou někde na přestávce nebo venku s kamarády, ale ţe se musí začít soustředit a cíleně pracovat na zadaných úkolech. Důleţitou součástí hlavní části je motivace dětí pro následující činnost. 2. Rozcvičení A) zahřátí a prokrvení organismu Zde je potřeba říci tělu, ţe ho čeká větší aktivita, proto je potřeba ho zahřát kardio cvičením (běh, rychlá chůze), při kterém se nám zvýší tepová frekvence, srdce pracuje rychleji a dech se také zrychlí. Pokud pracujeme s malými dětmi, není od věci taneční hodinu začít hrou (na babu, rybičky, rybičky...). B) protaţení hlavních svalových skupin Po zahřátí svalů následuje jejich protaţení, to je nejlepší metoda, jak svaly a tělo připravit na fyzickou zátěţ, která bude následovat. Jedná se tedy o malou rozcvičku, ve které strečujeme různé části svého těla.

35

Perič T.: Sportovní příprava dětí. Praha 2012, str. 51

62

3. Průpravná část Tato část je poslední částí, která tělo připravuje na hlavní část. Pokud se rozhodneme, ţe následující taneční hodinu budeme probírat rumbu, je dobré dát dětem například základní rumbový krok, ve kterém uţ tělo aktivně zapojují v krocích, které se jim budou hodit do sestavy, kterou budou celou hodinu nacvičovat. 4. Hlavní část Na řadu přichází přímo daná sestava, kterou děti nejdříve zatančí trenérovi a pak se postupně budou rozebírat prvky, na kterých je potřeba zapracovat. Hlavní část zabírá největší část hodiny, je potřeba se na ni hodně koncentrovat, vyţaduje spoustu soustředění, energie a také motivace od trenéra. 5. Závěrečná část Tato poslední část slouţí ke shrnutí probírané látky, k případným posledním dotazům, úkolům na příští hodinu a protaţení tanečníků. Zde by trenér neměl zapomenout děti pochválit za dobře odvedenou práci a motivovat je do dalšího úsilí.

63

2.6 Sportovní výţiva Sportovní výţiva36 Lidé mají často utkvělou představu toho, ţe nestihnou ani najíst. To je pravda jen částečně. Ano, hodně své práce, a pokud máme při práci stíhat domácnost a ještě nám má zbýt čas na vlastní být tento způsob ţivota velice vyčerpávající,

mají tolik práce, ţe se všichni

máme

péči o rodinu, koníčky, můţe ale

z nás by neměl zapomínat na své zdraví,

nikdo

které by

měl vţdy stavět na první místo. Klíčem k úspěšné sportovní výţivě je konzumace pestré a nutričně

bohaté

zaloţené

na

potravinových

stravy pěti

skupinách

(ovoci, zelenině, obilovinách, libových bílkovinách a nízkotučných mléčných produktech). Potravinová pyramida by měla obsahovat přibliţně 1800 kcal (cca 7500 kJ) energie, coţ představuje minimální mnoţství energie pro většinu sportovců včetně těch, kteří chtějí sníţit mnoţství tělesného tuku, a zahrnuje následující mnoţství potravin: Ovoce: 250 g ovoce a dţusu denně Zelenina: 400 g denně v různých barvách Obiloviny: 175 g obilovin – polovina celozrnných. Mléčné výrobky: 700 ml nízkotučného mléka nebo jogurtu, 60 g sýra Maso a jiný zdroj bílkovin: 30 g masa odpovídá jednomu vejci, 10 g arašídového másla nebo 15 g ořechů. Bílkoviny bychom měli konzumovat v malých dávkách 2x denně. Celozrnný chléb, cereálie, obiloviny – základ optimální výţivy, zejména u pohybově aktivních osob. Obiloviny, které nejsou průmyslově zpracovány, jsou vynikajícím zdrojem sacharidů, vlákniny a vitamínů skupiny B. Slouţí jako zdroj energie pro svalovou práci, zabraňují předčasné svalové únavě a pokud obsahují vlákninu, omezují i problém zácpy.

36

Clark N.: Sportovní výţiva. Praha 2009, str. 63

64

Obiloviny představují asi 25% přijaté energie – většina této energie bohuţel pochází z rafinovaných obilovin – bílého pečiva, rýţe a produktů bílé mouky. Proces rafinování zbaví zrno slupky a klíčku a tím také odstraní vlákninu, antioxidanty, minerály a další zdraví prospěšné součásti. Lidé, kteří konzumují pouze rafinované obiloviny, vykazují častější výskyt chronických onemocnění, jako je cukrovka dospělých nebo srdečně cévních onemocnění. Osoby konzumující naopak dostatek celozrnných produktů vykazují o 20 – 40% niţší četnost výskytu srdečně cévních onemocnění. Volte tedy obiloviny, které jsou minimálně průmyslově zpracovány: hnědou rýţi, celozrnný chléb, více vitamínu B, draslíku, vlákniny, dále ţitné krekry, popcorn, celozrnný pita chléb, bulgur či krupici. Základní pravidlo zní: vţdy se nasnídejte! Vysokoenergetická snídaně je základem pro den plný energie. Zapomeňte na výmluvy a snídejte! Vaše tělo pak bude mít energii, vy se budete lépe soustředit, práce bude efektivnější. Pokud se nenasnídáte, rychle vám klesne hladina cukru v krvi a vy budete mít potřebu vzít si sladkosti. Pohybově aktivní lidé dostanou hlad max. do 4 hodin od posledního jídla. Svačina Záleţí na velikosti a vydatnosti snídaně – pokud se v 6 hodin ráno nasnídám jen ½ misky cornflaků s mlékem, hlad dostanu jiţ do 2 hodin. Pokud si v 6 hodin ráno dám vajíčka na cibulce s chlebem, hlad se dostaví aţ kolem 9 hodiny ranní. Na dopolední svačinu se hodí různé druhy ovoce, celozrnný chléb s medem atd. Oběd Je druhým, hned po snídani, nejdůleţitějším jídlem dne. Mezi 12. a 13. hodinou jsme většinou, dle hodiny kdy vstáváme, připraveni na oběd. Svačina Po obědě stejně jako po snídani by do 4 hodin měla následovat druhásvačina. Pokud k první svačině volíme ovoce, ke druhé svačině je vhodná zelenina a př. celozrnný rohlík s plátkem sýra a kvalitní šunky. Večeře K večeři je vhodné zvolit lehký pokrm, s jehoţ trávením nebude mít ţaludek moc práce, po kterém se nám dobře usne, a zbytečně se nám nebudou ukládat tuky v těle. Příkladem lehké a výţivné večeře můţe být ryba pečená v troubě, s bramborem a zeleninou. 65

Pokud někdo nerad večeří teplá jídla, doporučuji zvětšit porci 2. svačiny a k večeři stačí zeleninový salát, alespoň se 4 druhy zeleniny, porcí bílkovin a trochou semínek. Pro ty z vás, kteří si nedokáţou představit, ţe do sebe vpraví samotnou zeleninu bez zálivky, doporučuji smíchat bílý, netučný jogurt se lţící hořčice – tato zálivka je velice chutná a hlavně neobsahuje zbytečné tuky a další látky, které jsou pro tělo nevhodné. 2.6.1 Škroby vs. cukry37 Rostliny ukládají přebytečný cukr ve formě škrobu. Například kukuřice je sladká, kdyţ je mladá, později se stává škrobovitou. Přebytečný cukr se přeměňuje na škrob. Ovoce se v porovnání s kukuřicí a jinou zeleninou chová opačně, protoţe ovoce v procesu zrání přeměňuje škroby na cukry. Názorným příkladem je banán: - nezralý zelený banán, který teprve začíná ţloutnout, obsahuje 80% škrobu a 7% cukru - téměř ţlutý banán obsahuje 25% škrobů a 65% cukru - přezrálý ţlutý banán s tmavými skvrnami obsahuje 5% škrobu a 90% cukru. Brambory, rýţe, chléb a jiné škroby, které se trávením přemění na glukózu, jsou buď pouţity jako zdroj energie, nebo jsou uloţeny do zásoby pro pozdější pouţití. Člověk ukládá přebytečnou glukózu ve formě svalového nebo jaterního glykogenu (zpravidla ne v podobě tělesného tuku). Tento glykogen je pak pohotovostně připraven pro cvičení. Cukry a škroby poskytují svalům v konečném důsledku zhruba stejné mnoţství energie, ale mají rozdílné schopnosti vyţivovat je vitamíny a minerály. 

cukry ve slazených nealkoholických nápojích poskytují energii, ale ţádné vitamíny a minerály



sacharidy ve sportovních polymerových nápojích zajišťují energii, ale ţádné vitamíny a minerály, pokud o ně nejsou uměle obohaceny



sacharidy v ovoci, zelenině a obilovinách obsahují energii, vitamíny, minerály a fytochemikálie, které náš tělesný „motor“ potřebuje pro optimální výkon. Ke sportovní výţivě je ještě nutno podotknout, ţe bychom neměli zapomínat na

dostatečný přísun tekutin, nejlépe obyčejné, neslazené vody. Optimální mnoţství pro sportovce je kolem 3 litrů denně, pro ostatní kolem 2 litrů denně.

37

Clark N.: Sportovní výţiva. Praha 2009, str. 101

66

2.6.2 Výţiva sportujících dětí K dostatečnému tréninku a sportovnímu výkonu

je

zapotřebí

dostatek energie. Energii získáváme Pokud

ze se

stravujeme,

stravy. správně zajišťuje

nám to obnovu a růst tkání

a

především

zabezpečuje energetické poţadavky

organismu.

Organismus vyvíjejícího se sportujícího dítěte má zvýšené poţadavky na příjem

sacharidů,

bílkovin, tuků, vitamínů a minerálů. Doplníme-li energii správně sloţeným a vyváţeným jídelníčkem, dokáţeme tak vyrovnat ztráty, ke kterým došlo vývojem organismu; v průběhu tréninku a také zajistíme rychlejší regeneraci organismu.38 Energetický výdej dospívajícího jedince se můţe pohybovat okolo 2500 kilokalorií (kcal) denně. K tomu připočtěme dalších 500 kcal spálených během tréninku a rázem se dostáváme na 3000 kcal a více. Odhadovaný energetický výdej u chlapců a dívek s ohledem na věk39 Věk

Chlapci (kcal)

Dívky (kcal)

5-6

1740

1680

7-8

1740

1900

9-11

2280

2025

12-14

2640

2150

15-17

2880

2150

38

Perič T.: Sportovní příprava dětí. Praha 2012, str. 152 Perič T.: Sportovní příprava dětí. Praha 2012, str. 152

39

67

Příklad jídelníčku mladého fotbalisty s tréninkem 1,5 hod s celkovým energetickým výdejem okolo 2500 kcal40 (lze aplikovat na jakýkoliv sport) Snídaně

Celozrnný chléb se slunečnicovými semínky (80 g) Máslo čerstvé (15 g) Šunka drůbeţí (60 g) Rajče (40 g)

Svačina I

Tvaroh s jogurtem ananas a kokos (150 g) Jablka (150 g) Ořechy vlašské (30 g) Krůtí prsa zapékaná se sýrem (150 g)

Oběd

Rýţe Basmati (100 g) Salát zeleninový mrkvový (100 g) Svačina II před

Be-Be müsli (25 g)

tréninkem Svačina III po tréninku

Rohlík grahamový (50 g) Dţem (20 g) Dţus jablečný (2 dl) Sleďové filety (150 g)

Večeře

Brambory (200 g) Olivový olej (15 ml)

V zásadě se drţím názoru, ţe pokud člověk dodrţuje zásady pestré stravy, jí pravidelně, nenahrazuje obědy a večeře sladkostmi a do toho je aktivním sportovcem nebo se alespoň aktivně pohybuje, neměl by mít problémy s váhou. Pokud však začneme nekontrolovatelně přijímat rychlé cukry a to dokonce několikrát denně, naše tělo si začne cukry a tuky, takovouto formou přijaté, ukládat a začneme nabírat na váze. Nemluvím ani o tom, ţe své tělo ochuzujeme o vitamíny, minerály a důleţité prvky, které jsou obsaţeny v základní zdravé stravě. Jedinou výjimkou je, přijmout rychlé cukry těsně před nebo těsně po tréninku. Takto přijaté cukry tělo spotřebuje a vyuţije přímo při tréninku nebo těsně po tréninku na doplnění ztráty energie nebo energetických rezerv ve svalech.

41

Zejména po zátěţi je příjem

vysokoglykemického jídla příznivý a uvolněný inzulín podpoří adaptační efekt tréninku. Uvádí se, ţe nejoptimálnější je přijmout jídlo do 30 – 45 minut po skončení tréninkové činnosti. Příkladem je chléb s medem, rozinky, ovocný dţus s energetickou tyčinkou nebo 40

Perič T.: Sportovní příprava dětí. Praha 2012, str. 153 Perič T.: Sportovní příprava dětí. Praha 2012, str. 155

41

68

přímo některý sportovní nápoj doplňující cukry po tréninku. Pokud nepřijmeme vysokoglykemickou potravu, nemůţeme dosáhnout původního přínosu těchto ţivin. Výsledkem je prodlouţení doby regenerace a schopnosti vyrovnat se se zvyšujícími tréninkovými dávkami. Jako rodiče bychom dětem měli stále připomínat další důleţitou věc a to, ţe po skončení tréninku by do sebe měli vpravit jídlo s obsahem středně aţ nízkoglykemickými sacharidy (rýţe, těstoviny, celozrnné pečivo) max. do 1,5 hodiny. Pokud do sebe dítě těsně po skončení tréninku nevpraví vysokoglykemickou potravu, 1,5 hodinu po tréninku uţ je pozdě a je lepší si tuto stravu odpustit.

69

2.7 Tanec léčí a pomáhá 2.7.1 Historie tanečně-pohybové terapie42 Tanečně-pohybová terapie se jako taková vyvinula především díky rozvoji moderního tance na počátku 20. století. Moderní tanec vznikl jako reakce na předešlou klasickou formu tance, tedy balet. V baletu, který se postupně profesionalizoval, během času převládala technika nad výrazem a tanec tak ztrácel výrazový obsah a hloubku. Za zakladatelku moderního tance povaţujeme IsadoruDuncenovou (1877 – 1927), dále pak LoieFullera (1862 – 1928) a Ruth StDenisovou (1879 – 1968). Cílem Isadory Duncanové bylo najít zdroj či pramen tance, který se nacházel v solar plexus a představoval pro ni vnitřní impuls. Inspirovala se přírodou. Pohyb byl jednoduchý a přirozený. Mezi základní hodnoty, které průkopníci moderního tance zdůrazňovali, patřily – spontaneita, autentičnost individuálního výrazu, vědomí těla a výraz emoce. Témata tance poukazovaly na důleţitost vztahů a konfliktů mezi lidmi. Vznikala velká řada škol moderního tance. Tanečně pohybová terapie se vyvíjela po druhé světové válce propojením poznatků psychoterapie a zkušeností moderního tance. První terapeuti byli především tanečníci bez jakéhokoliv psychoterapeutického vzdělání. Ve spolupráci s psychiatry vyuţívali tanec jako prostředek komunikace s pacienty z uzavřených oddělení v psychiatrických léčebnách. Tanečně-pohybová terapie byla pouţívána především u pacientů, u nichţ nebyla moţná verbální terapie. 2.7.2 Tanečně-pohybová terapie v USA Hlavní osobností podílející se na rozvoji tanečně-pohybové terapie v USA byla Mariam Chaceová, která hledala souvislost mezi individuálním pohybovým projevem s aktuálním duševním stavem a psychickými potřebami. Postupně začala spolupracovat s psychiatry a psychology ve Washingtonu. Podílela se na vzniku Americké asociace taneční terapie (American Dance Therapy Association – ADTA) a stala se i její první prezidentkou v roce 1966. Její práce se stala základem pro všechny, kteří vyuţívali pohybově-taneční terapii ve zdravotnictví. 2.7.3 Tanečně-pohybová terapie v ČR Výcvik v tanečně-pohybové terapii proběhl v letech 1996 – 1999 v praţském Duncan Centre pod vedením terapeutů Americké asociace tanečně-pohybové terapie. Následně pak byla v roce 2002 zaloţena Česká tanečně-terapeutická asociace. Záštitu nad klasickou taneční a pohybovou terapií převzala ADTA, Společnost pro taneční a múzickou výchovu, 42

http://www.maut.cz/cz/clanek-12-2/main-top, vyhledáno dne 12. 11. 2012

70

DuncanCentre Praha a NROS (Nadace pro rozvoj občanské společnosti). V roce 2008 vznikl MAUT – Moravská asociace uměleckých terapií, která je sloţena ze čtyř samostatných asociací. Asociace muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie a asociace tanečně-pohybové terapie. Od roku 2011 začal také první ročník oboru Tanečně-pohybové terapie na Akademii Alternativa s.r.o.. Tento tříletý sebezkušennostní výcvik získal akreditaci MŠMT. Výše popsaná historie tanečně-pohybové terapie je kompletně převzatá z výše uvedených stránek, Moravské asociace uměleckých terapií, které uvádím v poznámce pod čarou. Autorkou článku je Bc. Eliška Šindelířová. Tento článek mne natolik oslovil, ţe jsem ho zde musela celý publikovat. Tento článek stručně, ale velice výstiţně popisuje vznik tanečně-pohybové terapie a určitě by bylo škoda, ho zde nepublikovat. 2.7.4 Taneční terapie Taneční terapie bývá většinou doprovázena klasickou hudbou nebo bubny. Jedná se tedy o spojení pohybových a hudebních prvků. Jsou dvě moţnosti, jak terapeut vede taneční terapii: buď on sám zadává účastníkům prvky, které musí odtančit, nebo nechá volbu na účastnících a pozoruje, jak se sami projeví.

43

Terapeuticky působí především tyto faktory:

skupina, rytmus, kontakt se zemí, jednoduchost pohybů, opakování a trans, hlasový doprovod a terapeutické prostředky vloţené do rituálu. Členství ve skupině je samo o sobě léčivým agens u pacientů depresivních, úzkostných, izolovaných a inhibovaných, protoţe poskytuje emočně korektivní záţitek neverbálního kontaktu s ostatními, přijetí skupinou a podílení se na společné věci za podpory terapeuta jako modelu autority. Taneční terapie je tak dobře vyuţitelná i z toho důvodu, ţe kontakt se zemí symbolicky i proţitkově odpovídá pocitu opory, stability, zakotvení, proto se dříve nebo později účastníci uvolní, začnou vnímat hudbu, která začne proudit jejich tělem a nakonec jim dovolí relaxaci a splynutí s hudbou. Zkušený terapeut zadává účastníkům terapie jednoduché pohyby, které zvládne kaţdý, a díky tomu, se účastníci mohou soustředit přímo na sebe, vnímat pouze své tělo a mysl a lépe si pak mohou uvědomit úspěch, ze zvládnutého pohybu, který mohou následně rozvíjet dle své fantazie. Ten, kdo se poddá hudbě a tanci umoţní svému tělu uvolněný pohyb, který je protikladem úzkostného staţení a znehybnění strachem. 44

Taneční sekvence zadávané terapeutem vyjadřují konkrétní terapeutické cíle. Některé školy

vycházejí z psychoanalýzy, pouţívají například gesta, která symbolizují univerzální lidské city (láska, nenávist, hrdost), v tom pořadí, v jakém se objevují ve vývoji jedince. Subjektivní 43

Vymětal J.: Speciální psychoterapie. Praha 2007, str. 289 Vymětal J.: Speciální psychoterapie. Praha 2007, str. 289

44

71

zabarvení a vyjádření pak souvisí s ţivotním osudem kaţdého účastníka. Hlasový doprovod (zpěv) vede k uvolnění svalstva (pouţívá se také v logopedii při léčbě koktavosti) a prohloubení dýchání, které je u úzkostných pacientů často mělké. Taneční terapie je také dobře vyuţitelná při práci se seniory, trpícími demencí. 2.7.5 Taneční terapie u seniorů s demencí 45 Tanec a hudba mají silný emoční náboj a jsou prostředkem snadnější nonverbální komunikace. U seniorů, jiţ jen samotný poslech hudby (pokud je dobře zvolena), můţe evokovat pozitivní pocity, které kdyţ spojíme s jednoduchými pohyby, které senior snadno napodobí, vnímání hudby se stane velice příjemné a senioři dokáţou vyjadřovat své emoce. Pozitivní zpětná vazba ze strany terapeutapůsobí velice pozitivně na psychiku seniora. Jestliţe terapeut dokáţe připravit atmosféru radosti, klidu, důvěry a empatie, můţe seniory motivovat nejen k vlastnímu pohybu (coţ bývá zpravidla v jiných situacích u pacientů s demencí velmi obtíţné), ale také k intenzivnějšímu a pozornějšímu vnímání, k pozvolnému získávání sebedůvěry, zájmu o ţivot a dění kolem sebe i k překvapivým fyzickým výkonům. Cíle taneční terapie 46

Cílem pohybově-taneční terapie je umoţnit člověku jasnější vnímání a orientaci ve

vztazích, vztah k sobě samému (porozumění a přijetí sebe sama, otevřené vyjadřování sebe sama). Prostřednictvím tanečně-pohybové terapie pacient lépe poznává své tělo, svůj pohybový styl a jeho souvislost s osobnostními rysy a aktuálním emočním stavem. Dochází k propojení pohybu, atmosféry a emoce a přesného pojmenování.

45

Jirák R. Holmerová I., Borzová C.: Demence a jiné poruchy paměti. Praha 2009, str. 100 www.maut.cz/cz/clanek-12-2/main-top, vyhledáno dne 13. 11. 2012

46

72

EMPIRICKÁ ČÁST 3. Dotazník zjišťující, jak děti tráví svůj volný čas 3.1 Cíl výzkumu - cílem výzkumu bylo identifikovat trávení volného času dětíZŠ a SŠ, se zaměřením na zařazení sportovních aktivit do jejich volného času v závislosti na rizikových faktorech

3.2 Výzkumné otázky Hlavní výzkumná otázka: Jaká jsou specifika trávení volného času dětí od mladšího školního věku (6 – 11) aţ po adolescenty ve vztahu k vyuţívání počítače a televize? Další výzkumné otázky: 1) Jaká je struktura vašeho volného času? 2) Jakým způsobem a jak často vyuţíváte počítač? 3) Jakčasto a jaké pořady sledujete v televizi? 4) Jak ovlivňuje sport vaše další činnosti?

3.3 Hypotézy 1) Domnívám se, ţe v dnešní době budou děti trávit více času u televize a počítače neţ sportovními aktivitami. 2) Domnívám se, ţe při trávení času u počítače, vyuţívají děti spíše sociální sítě, youtube, chat apod. 3) Domnívám se, ţe pokud děti tráví svůj čas sledováním televize, budou v jejich zájmu spíše zábavné pořady (reality show, MTV, HBO) a seriály. 4) Domnívám se, ţe přibliţně 1/3 respondentů odpoví, ţe jiţ někdy navštěvovali taneční krouţek. 5) Domnívám se, ţe většina respondentů odpoví, ţe se věnovali typům tance: street dance, hip hop, breakdance a RNB. Výzkumný problém: Je sport základní sloţkou volného času u dětí staršího školního věku? Vzorek respondentů: 300 respondentů – dětí navštěvujících základní a střední školu. 73

Výzkumná metoda: Dotazník

3.4 Informace o sběru dotazníků Vyplňování dotazníku se celkem zúčastnilo 300 respondentů, z toho 150 dívek a 150 chlapců. Dotazníky byly rozdány na: 1) Střední odborné škole civilního letectví v Praze (K Letišti 278,161 00 Praha 6 – Ruzyně) a 2) na Základní škole v Plané nad Luţnicí (CSLA 65, Planá nad Luţnicí 391 11). Na SOŠ obdrţeli dotazníky ţáci všech 4 ročníků, na ZŠ obdrţely dotazníky děti od 4. třídy výše. Dotazníky byly rozdány v předmětech občanské výchovy a ZSV. Doba vyplňování: 6 – 10 minut. Do svého výzkumu jsem záměrně nevybrala školy, které mají sportovní zaměření.

Fakta ve zkratce: Celkem respondentů: 300 (150 dívek, 150 chlapců) Místo rozdání dotazníků: ZŠ a SOŠ Předměty, ve kterých se dotazníky vyplňovaly: Občanská výchova/nauka, Seminář společenských věd Doba vyplňování: na SOŠ 6 – 10 minut, za ZŠ 10 – 15 minut

74

3.5 Vyhodnocení dotazníku 3.5.1 Grafické znázornění

DOTAZNÍK 1) Pohlaví A) Dívka B) Chlapec

Počet respondentů Chlapci

Dívky

50%

50%

2) Věk A) do 15 let B) 16 – 19 let C) 20 let a více

Věkové rozmezí respondentů Chlapci

Dívky 96

67

52

78

2 5 Do 15 let 16 - 19 let 20 let a více

75

Otázka č. 3) Trávení volného času

3) Trávení VČ - Chlapci Hodnota 1

43

A)

33

17

C)

Hodnota 3

12

23

36

30

12

21 44

H)

25

10 26

54

25

37

41

57

32

I)

36

51

35

31

9 9 1 20

33

48

6

23

49 37

29

F)

19

45

61

E)

Hodnota 5

31

69

D)

Hodnota 4

51

26

B)

G)

Hodnota 2

15 1

21

18

3) Trávení VČ - Dívky Hodnota 1

A)

32

B)

32

C)

H) I)

26

16

38

11 17

27

50 43

21

33

34

76

12 16

43 27

42

8 19

31

51

46 30

41 46

36

9

26 51

32

42 20

Hodnota 5

17

45 40

35

F)

Hodnota 4

53

30 30

E)

Hodnota 3

40

8

D)

G)

Hodnota 2

20

11 15

Vyhodnocení otázky č. 3 v tabulce: D – dívka; D 1 – dívka, která odpověděla hodnotu č. 1 atd. CH – chlapec; CH 1 – chlapec, který odpověděl hodnotu č. 1 atd. Odpověď D 1

CH 1

D2

CH 2

D3

CH 3

D4

CH 4

D5

CH 5

A

32

43

40

51

53

31

17

19

8

6

B

32

26

30

33

45

23

26

45

19

23

C

8

17

30

12

40

36

51

49

21

36

D

35

69

32

37

41

25

31

10

11

9

E

42

61

46

51

33

26

17

9

12

1

F

20

29

36

30

51

54

27

25

16

20

G

9

12

26

21

38

35

34

37

43

41

H

16

44

46

57

50

33

27

15

11

1

I

30

32

43

48

42

31

20

21

15

18

Vyhodnocení otázky č. 3) Chlapci V této otázce měli ţáci ohodnotit kaţdou odpověď příslušnou hodnotou (1 – vykonávám nejméně tuto aktivitu, 5 – vykonávám nejvíce tuto aktivitu). Ve výše uvedené tabulce lze velice přehledně porovnat odpovědi, které ţáci zaznamenávali. A) Pracuji na věcech do školy – z uvedených odpovědí vyplývá, ţe ţáci ve svém volném čase pracují na věcech do školy zcela zřídka. B) Věnuji se sportu – zde jsou odpovědi poměrně vyrovnané, nejvíce ţáci uváděli hodnotu č. 3 a 4. C) Trávím čas s přáteli – ve svém volném čase děti nejvíce tráví čas se svými přáteli D) Chodím za zábavou

- značný rozdíl mezi odpověďmi zde můţeme zaznamenat u

hodnoty č. 1, a u hodnoty č. 3. – z odpovědí vyplývá, ţe dívky chodí ve svém volném čase mnohem více za zábavou, neţ chlapci. E) Navštěvuji kulturní akce – kulturní akce většinou nevyplňují volný čas dětí F) Pracuji na počítači – práce na počítači je u dětí zastoupena nejvíce v hodnotě č. 3 G) Trávím čas na počítači – hodnoty č. 5, 4 a 3 jsou u této odpovědi nejvíce zastoupeny H) Úklid domácnosti – s úklidem v domácnosti pomáhají spíše dívky neţ chlapci I) Sleduji televizi – v této odpovědi byla nejvíce zastoupena hodnota č. 2

77

Ţebříček 1) Přátelé 2) Sport 3) Pracuji na počítači 4) Úklid domácnosti 5) Práce na věcech do školy 6) Televize 7) Chození za zábavou 8) Navštěvování kulturních akcí 9) Trávím čas na počítači Vyhodnocení otázky č. 3J)Doplňte aktivity, které jsou obsahem vašeho volného času 3J) Další aktivity

Dívky

Chlapci

Poslech hudby

54

50

Četba

23

12

Sport

24

52

Relaxace, spánek

6

6

Práce

5

6

Rodina

4

2

Cestování

4

2

Kreslení

6

2

Návštěva kina

4

0

Procházky

3

1

školy

5

1

Čas strávený s přítelem

2

1

mazlíčky

6

1

Čas strávený na počítači

1

7

Rybaření

3

7

Sebevzdělávání, příprava do

Aktivity s domácími

78

4) Jaká aktivita je na prvním místě ve vašem volném čase?

4) Aktivita, kt. je na 1. místě v trávení VČ dětí Chlapci

Dívky

58 36

34

33

3020 70

8 7

7

7

0 5

0 5

2 5

16 5

0 5

4 1

2 3

Vyhodnocení otázky č. 4): Chlapci a dívky se v této otázce shodli na prvních třech místech, v oblasti trávení volného času. 1. místo zaujalo posezení s přáteli 2. místo zaujaly sportovní aktivity 3. místo zaujal čas strávený na počítači 4. místou chlapců obsazuje létání, příprava do školy a četba, u dívek je to relaxace, příprava do školy a četba 5) Jakým způsobem trávíte svůj čas u počítače? A) Připravuji se do školy B) Sebevzdělávám se (z vlastní vůle) C) Vyuţívám sociální sítě, chat, skype, ICQ... D) Vyhledám nové internetové stránky E) Hraji hry Pokud hrajete hry, upřesněte jaké (př. logické, akční...) F) Vyuţívám různé programy (filmy, hudba, foto...) G) Nakupuji přes internet H) Jiné: 79

5) Trávení času u pc - Chlapci 30 25 20

Hodnota 1

15 10

Series2

5

Series3

0 Series4 Series5

Ţebříček trávení času na pc – Chlapci: 1) vyuţíváním různých programů 2) tráví čas na sociálních sítích 3) hraním her 4) vyhledáváním nových stránek 5) sebevzděláváním se 6) přípravou do školy 7) nákupem přes internet

80

5) Trávení času u pc - Dívky 60 50 40 30 1

20

Series2

10

Series3

0

Series4 Series5

Ţebříček trávení času na pc – Dívky: 1) Vyuţíváním sociálních sítí 2) Vyuţitím různých programů 3) Sebevzděláváním 4) Přípravou do školy 5) Vyhledáváním nových stránek 6) Nákupem přes internet 7) Hraním her

5E) Jaké hry hrajete nejčastěji? Chlapci 48

48 39

24

24 12

Dívky

24 16

24 9 8

81

4

12 1

6

1

Chlapci hrají nejčastěji hry: 1) Akční 2) Logické a závodní 3) Strategické 4) Oddechové a tvořivé Dívky hrají nejčastěji hry: 1) Logické 2) Akční 3) Oddechové a strategické 4) Závodní 6) Kolik hodin denně strávíte u počítače? A) max. 1 hodinu B) 2 – 3 hodiny C) 4 – 5 hodin D) 6 hodin a více

6) Kolik hodin denně strávíte u pc? Dívky

Chlapci

28

A) max. 1 hodinu

18 78

B) 2 - 3 hodiny

71 40 39

C) 4 - 5 hodin

D) 6 hodin a více

4 22

Vyhodnocení u této otázky je zřejmé, protoţe chlapci a dívky se v počtu hodin, které denně stráví u počítače, skoro jednomyslně shodli. Níţe je uveden společný ţebříček pro chlapce i dívky: 82

1) 2 – 3 hodiny 2) 4 – 5 hodin 3) max. 1 hodinu 4) 6 hodin a více zejména chlapci 7) Co nejčastěji sledujete v televizi? A) Zprávy B) Vzdělávací pořady (dokumenty – historie, příroda...) C) Sport D) Zábavné pořady (reality show, MTV, HBO...) E) Seriály, filmy F) Jiné, uveďte přesně, co sledujete:

7) Co nejčastěji sledujete v televizi? 120 100 80 Chlapci

60

Dívky 40 20 0 Zprávy Vzdělávací pořadySportZábavné pořadySeriály

Dívky i chlapci se v této otázce také shodli a nejvíce v televizi sledují různé seriály. Dívky na druhém místě sledují zábavné pořady a na třetím místě zprávy. Chlapci na druhém místě sledují sport a na třetím místě vzdělávací pořady. 8) Kolik hodin denně strávíte sledováním televize? A) max. 1 hodinu B) 2 – 3 hodiny C) 4 – 5 hodin

83

8) Kolik hodin denně strávíte sledováním tv? 70 60 50 40

Chlapci

30

Dívky

20 10 0 A) max. 1 hodinu

B) 2 - 3 hodiny

C) 4 - 5 hodin

Z této otázky vyplývá, ţe chlapci a dívky denně sledují televizi v rozmezí od jedné hodiny do tří hodin. 9) Jakým sportovním aktivitám se ve svém volném čase věnujete?

9) Jakým sportovním aktivitám se věnujete ve svém VČ? Chlapci

6250

38 29

28

30 22

18 4

Dívky

8

28 22 30 16

18 12

10 6

14 18

4 2

84

14 16

Nejčastější sportovní aktivity, které ve své volném čase provozují chlapci: 1) Míčové hry (basketbal, tenis, nohejbal...) 2) Posilování 3) Indoorové sporty (bojové sporty, sebeobrana, šerm, badminton...) 4) Letní sporty a outdoorové sporty (cyklistika, lezení po skalách, kánoje, airsoft, in-line brusle...) 5) Běh Nejčastější sportovní aktivity, které ve své volném čase provozují dívky: 1) Míčové hry (basketbal, fotbal, tenis, florbal, volejbal...) 2) Tanec 3) Indoorové sporty (pilates, gymnastika, joga, bowling...) 4) Letní sporty (cyklistika, in-line brusle) 5) Plavání a běh 10) Provozujete nějaký sport na závodní úrovni nebo navštěvujete tento sport min. 3x týdně? A) ano B) ne

10) Provozujete sport min. 3x týdně? 100 80 Chlapci

60

Dívky

40 20 0 Ano

Ne

V této otázce odpovědělo 88 chlapců a 95 dívek, ţe sport neprovozují minimálně 3x týdně. 62 chlapců a 55 dívek odpovědělo, ţe sport provozuje minimálně 3x týdně. 85

11) Jak moc vás ovlivňuje sport? A) Protoţe trávím hodně času sportem, nezbývá mi moc času na učení B) Protoţe trávím hodně času sportem, nemám čas na ostatní zájmy C) Díky tomu, ţe hodně sportuji, se mi lépe učí D) Sport mě baví a chci se mu věnovat i v budoucnosti E) Výhodou sportu je menší riziko závislosti (pc, tv, návykové látky) F) Sport je pro mne důleţitý (cítím se dobře; setkávám se tam s přáteli)

11) Jak moc vás ovlivňuje sport Chlapci 30 25 20 Ano 15

Ne

10 5 0 A)

B)

C)

D)

E)

F)

11) Jak moc vás ovlivňuje sport Dívky 30 25 20 Ano 15

Ne

10 5 0 A)

B)

C)

D)

E)

F)

86

U otázky č. 11 vidíme, ţe chlapci i dívky vesměs odpovídali velice podobně a v těchto otázkách se shodli. Kromě první otázky, kde se vzácně chlapci i dívky rozdělili skoro na polovinu – kdy jedna skupina vnímá sport, jako překáţku při učení druhá skupina necítí nějaké zásadní ovlivnění učení sportem. Na další otázky mají ţáci podobně vyhraněné názory. 12) Shledáváte tanec přitaţlivým sportem (vzpomeňte si př. na Star Dance)? A) Ano B) Ne

12) Shledáváte tanec přitaţlivým sportem? 120 100 80 60

Chlapci

40

Dívky

20 0 Ano

Ne

Zde vidíme typicky ambivalentní přístup ze strany chlapců a dívek v pohledu na určitý druh sportu. Zatímco 114 dívek shledává tanec přitaţlivým a pouze 36 dívek ne, u chlapců pozorujeme opačnou reakci. 57 chlapců zhodnotilo tanec jako přitaţlivý sport a 93 jako nepřitaţlivý. 13) Navštěvovali jste někdy taneční krouţky nebo skupiny? A) Ano B) Ne Proč:

87

13) Navštěvovali jste někdy taneční krouţek? 120 100 80 60

Chlapci

40

Dívky

20 0 Ano Ne

Vyhodnocení: Podobné ambivalentní odpovědi zachycujeme i u této otázky, kdy pouze 51 chlapců navštěvovalo taneční krouţky a 99 chlapců kurzy nenavštěvovalo. U dívek jsou odpovědi skoro totoţně opačné - 105 dívek navštěvovalo taneční krouţky a 45 ne. Zdůvodnění ţáků, proč nenavštěvovali taneční krouţky, byly nejčastější odpovědi: nezájem, časové moţnosti, málo příleţitostí, neotevření krouţku z důvodu malé obsazenosti, finanční důvody, pak byla také častá odpověď, ţe vlastně ani neví, proč tanec nezkusili, a poslední zajímavá odpověď byla, ţe dotyčný nepovaţuje tanec jako sport. 14) Jakým stylům tance jste se věnovali?

14) Jakým tanečním stylům jste se věnovali? 60 50 40 30 20

Dívky

10

Chlapci

0

88

Výsledky otázky č. 14 jsou zřetelně zaznamenané a lze snadno vyčíst, jaké sporty vedou u chlapců (street dance, základní taneční, hip hop, latinskoamerické tance) a jaké u dívek (základní taneční, street dance, hip hop, latinskoamerické tance, balet, maţoretky, aerobic, moderní tanec). 15) Chodili jste někdy do tanečního krouţku, kde se vyučovaly latinskoamerické (samba, chacha, rumba, jive) nebo standardní (waltz, tango, valčík, quickstep, polka) tance? A) Ano B) Ne

15) Navštěvovali jste někdy taneční krouţky se stt nebo lat? 50 40 30

Chlapci

20 10 0

Dívky

Ano Ne

Vyhodnocení otázky č. 15: - 20 chlapců ano, 30 chlapců ne, - 47 dívek ano, 34 dívek ne. 16) Jak dlouho jste tento krouţek / skupinu navštěvovali? A) Méně neţ rok Jaký byl důvod, ţe jste přestali krouţek navštěvovat? B) 1 – 2 roky C) 3 roky a více

89

16) Jak dlouho jste taneční krouţek navštěvovali? 50 40 30 20 10 0

Chlapci Dívky A) Méně neţ rok

B) 1 - 2 roky

C) 3 roky a více

Zde vidíme, ţe nejčastěji chlapci a dívky navštěvovali taneční krouţek 1 rok a méně. Z uvedených důvodů lze odvodit, ţe chlapci i dívky navštěvovali zejména základní taneční kurzy, které po určité době skončily, a oni neměli potřebu vyhledávat podobný kurz znovu. U dívek bylo důvodů více (časové důvody, finanční náročnost, kurzy je přestaly bavit a zdravotní důvody). 17) Jak často jste taneční krouţek navštěvovali/navštěvujete: A) 1x týdně B) 2x – 3x týdně C) 4x týdně a více

17) Jak často jste tento krouţek navštěvovali? 40 30 20

Chlapci

10

Dívky

0 A) 1x týdně

B) 2x - 3x týdně

C) 4x týdně a více

90

U této otázky se potvrzují jak odpovědi, tak důvody z minulé otázky. Chlapci a některé dívky navštěvovali hlavně taneční kurzy, které byly pouze 1x týdně. Tím, ţe tanec je přitaţlivější více pro dívky neţ pro chlapce, můţeme si zde všimnout, ţe ty dívky, které tanec zajímá, jsou ochotné ho navštěvovat 2x – 3x týdně v ojedinělých případech (závodní úroveň) i více neţ 4x týdně. 18) Absolvovali jste nějaké vystoupení s tanečním krouţkem nebo skupinou, kterou jste navštěvovali? A) Ano - Jak se vám vystoupení líbilo? B) Ne

18) Absolvovali jste někdy taneční vystoupení? 60 50 40 30

Chlapci

20

Dívky

10 0 Ano

Ne

I do této otázky se nám u chlapců stále promítají základní taneční kurzy – vzhledem k tomu, ţe ve velké většině absolvovali pouze základní taneční, je pochopitelné, ţe se tanečního vystoupení neúčastnili. U dívek se nám promítá předešlá otázka, díky které si můţeme odvodit, ţe dívky, které se tanci věnují častěji, vynakládají větší úsilí a účastní se i tanečních vystoupení.

91

19) Chtěli byste se zúčastnit nějakého tanečního vystoupení? A) Ano Proč: B) Ne Proč:

19) Chtěli byste se zúčastnit tanečního vystoupení? 50 40 30

Chlapci

20

Dívky

10 0 Ano

Ne

Z těchto odpovědí můţeme vyvodit, ţe ne kaţdý, kdo dělá nějaký sport, má potřebu ukázat ostatním lidem na vystoupení, jaké dovednosti během trvání kurzu získal. Můţe to souviset s našimi temperamenty, kdy extrovert rád ukáţe, co umí a introvert si raději uchová pocity z naučeného v sobě. U dívek a chlapců, kteří odpověděli ano, byly důvody, proč se účastnit vystoupení takové: miluji tanec; při vystoupení je úţasná atmosféra; díky tanci mohu divákům ukázat své pocity; je to krásný pocit stát na pódiu v záři reflektorů; vystoupení je určitě dobrá zkušenost; tanec je zajímavý; tanec mě baví; chci být slavný. U odpovědí ne, byly důvody: přílišná stydlivost; jiţ netancuji a nejsem v kondici; při vystoupení vás kaţdý sleduje a lehce odhalí chyby; zbytečný stres; tréma; nejsem si sebou jistá; nerada se předvádím; tanec mě nebaví, protoţe soutěţi předchází tvrdý trénink.

92

20) Máte pocit, ţe kdybyste se zúčastnili tanečního vystoupení, dostalo by se vám uznání, obdivu a pochvaly od rodičů a kamarádů...? A) Ano B) Ne

20) Souvisí účast na tanečním vystoupení s obdivem? 70 60 50 40 30 20 10 0

Chlapci Dívky

Ano

Ne

Z odpovědí na poslední otázku je patrné, ţe jak chlapci, tak dívky mají pocit, ţe pokud by se zúčastnili tanečního vystoupení, dostalo by se jim obdivu od rodiny, přátel a ostatních lidí. Vyhodnocení dotazníku – trávení volného času Cíl výzkumu Pokud tedy bylo cílem mého výzkumu identifikovat trávení volného času dětí na ZŠ a SŠ se zaměřením na zařazení sportovních aktivit do jejich volného času v závislosti na rizikových faktorech, musím říci, ţe děti tráví více času sledováním televize a prací na počítači neţ by asi bylo třeba. Kdyby zkrátili dobu strávenou třeba u televize, zbylo by jim více času na sportovní aktivity, při kterých by mohli spojit svou touhu trávit čas s přáteli, a čas by byl mnohem více vyuţitý a děti by více obohatil. 3.5.2Shrnutí výsledků dotazníku Z vyhodnocení odpovědí z dotazníku je zřejmé, jak vzorek 300 dětí ze ZŠ a SŠ tráví svůj volný čas. Jak chlapci, tak dívky se na prvním místě, ve svém volném čase setkávají s přáteli. Zajímavostí je, ţe dívky vyráţejí za zábavou častěji neţ chlapci. Druhé místo obsazuje sport. Nejčastěji provozovaný sport jak pro chlapce a pro dívky jsou míčové hry. Při vyhodnocování dotazníků jsem si všimla, ţe děti na ZŠ sportují více a 93

pravidelněji neţ děti na SŠ. Podle mého názoru je to důsledek povinné tělesné výchovy ve škole. Sport minimálně 3x týdně provozují děti hlavně na ZŠ díky mnoha krouţkům, které navštěvují, na SŠ se dle dotazníků pravidelně zabývá sportem jen zlomek respondentů. Důleţité pro mne je, ţe ti, co sportují pravidelně, tak si uvědomují, ţe sniţují riziko závislosti na omamných látkách a ţe jsou schopni se s přáteli bavit na sportovních aktivitách a ne jen v různých klubech a hospodách. Bohuţel mám pocit, ţe čím více mají mladí času, tím razantněji se mění jejich náplň volného času. Kdyţ ještě navštěvovali ZŠ, bylo jasné, ţe jsou od rána do odpoledních hodin ve škole, pak plynule navazují krouţky, pak přijdou domů, kde se setkají s rodiči. Úkolysi v raném věku dělali s rodiči, v pozdějším věku je stihli třeba v odpolední druţině při čekání na krouţky. Jenţe přestup na SŠ je většinou spojen i s větším dojíţděním a to uţ se děti ztrácejí rodičům z očí. Na SŠ je běţné odpolední vyučování a po vyučování dětem nic nebrání zajít do hospody nebo posedět na lavičce v parku a pak aţ dojet domů. Tím ţe jsou na ně kladeny větší nároky v oblasti učení, je pochopitelné, ţe v prvním ročníku jsou vypuštěny mnohé aktivity, které byly dosud součástí jejich denního programu. Jakmile však něco vypustíme, málokdy se sami donutíme, abychom se k dané činnosti vrátili. Uteče nám rok, naše tělo si zvykne, ţe nic pravidelně nemusí a uţ se mu nechce vracet do zajetých kolejí. Děti cítí svobodu, hodně času a snaţí se s ním naloţit dle svého. Kromě míčových her se chlapci zabývají posilováním a bojovými sporty, dívky se zajímají o tanec a strečingové a uvolňovací sporty. Třetí místo v trávení volného času u zkoumaného vzorku zaujímá práce na počítači. Při práci na počítači vyuţívají chlapci i dívky nejvíce různé programy (úpravy videí, hudby, fotografií...), sociální sítě a chlapci hrají hry. Dívky se místo hraní her sebevzdělávají. Nejčastěji se hrají logické, akční a strategické hry. Pokud se detailněji podíváme na čas strávený na počítači, denně to v průměru činí 3,5 hodiny a sledováním televize ţáci stráví v průměru 2 hodiny denně. V televizi nejčastěji děti sledují seriály. V domácnosti pomáhají více dívky neţ chlapci. Hodně je ještě v trávení volného času u ţáků zastoupena četba a poslech hudby. Pokud se tedy detailně podíváme na přibliţnou skladbu dne zkoumaných respondentů, bylo by to asi takhle: - 1 hodina ranní (večerní) hygieny, snídaně (večeře), cesty do a ze školy - 6 hodin ve škole 94

- 2 hodiny strávené s přáteli - 0,5 hodiny sportu - 0,5 hodiny příprava do školy - 0,5 hodiny volného času - 3,5 hodiny práce na počítači - 2 hodiny sledování televize - 8 hodin spánku Z tohoto přibliţného sestavení dne je zřejmé, ţe u takovéto vytíţenosti není mnoho prostoru na to, aby děti sklouzly k návykovým látkám, pokud veškerý čas vyuţijí efektivně, včetně času stráveného s přáteli. 1. výzkumná otázka - Jaká je struktura vašeho volného času? Trávení času s přáteli, sport, čas strávený na počítači, poslech hudby, četba knih, úklid domácnosti, práce na věcech do školy, sledování televize. 2. výzkumná otázka - Jakým způsobem a jak často vyuţíváte počítač? Chlapci a dívky tráví čas na počítači vyuţíváním různých programů, sociálních sítí, hraní her a sebevzděláváním. Počítač je u chlapců i dívek vyuţíván v průměru 3,5 hodiny denně. 3. výzkumná otázka - Jak často a jaké pořady sledujete v televizi? V televizi respondenti nejčastěji sledují seriály, zábavné pořady, sport, zprávy a sebevzdělávací pořady. 4. výzkumná otázka - Jak ovlivňuje sport vaše další činnosti? Respondenti se rozdělili na polovinu, kdy 1. skupina měla pocit, ţe jsou sportem přetíţeni a ţe se pak těţce soustředí na učení, 2. skupina nevnímala, ţe by sport ovlivňoval jejich další aktivity. Respondenti si také uvědomují, ţe sport je můţe udrţet ve zdravém prostředí (existuje přesvědčení, ţe díky sportu se vyhnou škodlivému prostředí, kde se uţívají návykové látky) a také si uvědomují, ţe na sportovních krouţkách najdou spoustu přátel, se kterými stráví příjemné chvilky.

95

3.5.3 Hypotézy – potvrzení či vyvrácení 1) Domnívám se, ţe v dnešní době budou děti trávit více času u televize a počítače neţ sportovními aktivitami. Tato hypotéza se mi potvrdila. 2) Domnívám se, ţe při trávení času u počítače, vyuţívají děti spíše sociální sítě, youtube, chat apod. Tato hypotéza se mi také potvrdila, ale na prvním místě je zařazeno vyuţívání různých programů. 3) Domnívám se, ţe pokud děti tráví svůj čas sledováním televize, budou v jejich zájmu spíše zábavné pořady (reality show, MTV, HBO) a seriály. Děti v televizi nejčastěji sledují seriály, takţe mohu říci, ţe i tato hypotéza se mi potvrdila. 4) Domnívám se, ţe přibliţně 1/3 respondentů odpoví, ţe jiţ někdy navštěvovali taneční krouţek. Taneční krouţek jiţ někdy navštěvovalo 51 chlapců a 105 dívek, tj. celkem 165 respondentů, tj. mírně nad ½ respondentů. Tato hypotéza se mi také potvrdila. 5) Domnívám se, ţe většina respondentů odpoví, ţe se věnovali typům tance: street dance, hip hop, breakdance a RNB. Tato hypotéza se mi potvrdila pouze z části. Protoţe nenavštěvovanější taneční styl je street dance a druhý v pořadí jsou kurzy základních tanečních. 3.5.4 Výzkumný problém: Je sport základní sloţkou volného času u dětí staršího školního věku? Sport je základní sloţkou u dětí do 15 let, tj. ještě do konce ZŠ. Přestupem na SŠ se tento předpoklad mění a děti mají sport spíše jako doplněk, kdyţ zbude nějaký volný čas.

96

3.5.5. Závěr Jsem ráda, ţe se mi díky těmto dotazníkům ověřily mé hypotézy a ţe jsem se na vlastní oči přesvědčila o aktivitách, které děti samy uvedli, ţe ve svém volném čase provozují. Dlouho jsem přemýšlela, proč je na prvním místě ve trávení volného času zrovna setkávání se s přáteli. A napadá mne stále jeden a ten samý důvod, kterým lze zdůvodnit hodně věcí, které se dnes dějí. Je to prostě dobou! Dříve si děti hledaly zábavu a vţdy ji našly. Vzpomeňme si, jakou jsme zaţili zábavu při pouhém cvrnkání kuliček, nebo při stavění lesních domečků, při prozkoumávání lesa, při pomáhání rodičům nebo prarodičům na poli, louce nebo jen při domácích pracích. Ale dnes...ze všech stran se na nás valí, ţe trávení času s přáteli je „cool“, tenhle druh alkoholu musíme vyzkoušet, ţe se na sociální síti objevila nová hra, kterou hrají všichni atd. Doba je jiná a ţádá si jiné chování a jiné vzory. Rodiče jsou v dnešní uspěchané době velice vytíţeni a mnohdy jim nezbývá čas na smysluplné trávení času s dětmi a tak, protoţe jsou znavení z celého dne, po příchodu domů děti usadí k televizi, k počítači, anebo s chutí uvítají zprávu, ţe se jde jejich dítko bavit s přáteli ven. Rodiče si mohou vydechnout a děti si zvyknou trávit čas tímto stylem a uţ jim ani nepřijde zajímavé ho trávit jinak. V tuto chvíli mám pocit, ţe se kruh začíná zamotávat a jako spirála nás „táhne do svého středu.“ Pak jsem si také kladla otázku, proč tanec nepřitahuje více lidí. Dotazníky mi ho zodpověděli. Je tam spousta důvodů: na tanec je potřeba být trochu extrovert nebo ho v sobě rozvinout. To není snadné, a pokud se nedostaneme do rukou někomu, kdo je opravdový odborník, je to marné. Proto si myslím, ţe je velice důleţité, pokud začínáte tančit, nebo zkoušíte, zda vaše dítko zaujme zrovna tanec (ale asi to platí u více sportů), dejte ho rovnou k opravdovému profesionálovi. Jedině ten, ho totiţ dokáţe zaujmout, dokáţe pracovat s člověkem, jako s individualitou a také mu takový přistup dát. Nemám nic, proti začínajícím lektorům, kaţdý musel někdy začít, ale z dotazníků vyplývá, ţe děti přestaly krouţky navštěvovat z důvodu, ţe je lektor nedokázal zaujmout, nedokázal dobře vysvětlit kroky, stavěl nepřiměřené sestavy v poměru k tomu, ţe děti začínaly atd. Samozřejmě neříkám, ţe tanec musí bavit kaţdého, ale rozhodně by nikoho neměl odradit.

97

4. Řízené/strukturované rozhovory s profesionálními tanečníky – Tanec jako ţivotní postoj V následující části je uvedeno 6 řízených rozhovorů, z nichţ 3 řízené rozhovory byly vedeny s tanečníky latinskoamerických a standardních tanců a 3 řízené rozhovory byly vedeny s tanečníky rokenrolu. Pro tyto rozhovory jsem si předem stanovila: 33 otázek pro tanečníky společenských tanců a 30 otázek pro tanečníky rokenrolu, které jsem tanečníkům pokládala vţdy ve stejném pořadí. Otázky jsou v zásadě stejné, aby bylo moţné jejich vzájemné porovnání. Otázky se liší pouze v drobnostech, aby odpovídaly typu zaměření tanečníků. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o rozhovor, tedy o předem připravené otázky, mohlo by se stát, ţe se dotazovaní zcela neuvolní, nebudou chtít sdělit odpovědi na všechny otázky nebo ţe rozhovor bude působit příliš strojeně. Proto jsem, jako místo rozhovorů, vybrala prostory tanečního studia nebo tělocvičny, kde profesionální tanečníci působí. Tento prostor je jim známý, tráví v něm většinu svého času, dokáţou se v něm uvolnit a udělat si pohodlí. V průběhu rozhovoru jsem tanečníky nijak neovlivňovala. Při rozhovorech jsem si přepisovala jejich odpovědi do počítače a současně, s jejich souhlasem, zaznamenávala jejich odpovědi na diktafon. Později jsem si z diktafonu doplnila části odpovědí, které mi během rozhovoru unikly, aby odpovědi byly přesné.

4.1 Místo konání a časové rozmezí řízených rozhovorů Původně jsem očekávala, ţe rozhovory nám zaberou cca 1 hodinu aţ 1 hodinu 15 minut, ale je pravda, ţe kdyţ se tanečníci rozmluvili, nechali jsme se unést a aţ po skončení rozhovorů jsme zjistili, kolik uběhlo času. Naštěstí jsme se scházeli aţ po skončení jejich tréninku, takţe je netlačil čas, strávili jsme společně příjemné chvíle a já jsem se přiučila novým poznatkům. Tanečníci společenských tanců: Taneční studio, Praha 4 Kateřina Hrstková, čas: 1 hodina a 45 minut Marek Hrstka, čas: 1 hodina a 30 minut Veronika Flašková, čas 50 minut Tanečníci rokenrolu: Tělocvična, Praha 7 Jana Volková, čas: 45 minut Tomáš Prediger, čas 45 minut Petra Jezberová, čas 45 minut 98

4.2 Společenské tance 4.2.1 Bc. Kateřina Hrstková (25 let) - trenér II. třídy - vítězka MČR ve Free Style - finalistka MS v Show Dance - MČR LAT 8. místo a MČR 10 tanců 1) V kolika letech a kde jste začala tančit? „Tančit jsem začala v 9 letech, v Neratovicích, v klubu Baby dance.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „16 let.“ 3) Kdo vás přivedl k tanci? „K tanci mě přivedla maminka. Do teď si vzpomínám na to, jak jsem se jako malá válela na hřišti v teplákách a maminka pro mě přišla a dovedla mě do tanečního náboru. Nechtěla dopustit, abych se jen tak někde bezcílně potulovala. Před tímto tanečním náborem jsem ještě chodila na gymnastiku, balet a judo. Jeden rok jsem vlastně dělala balet i judo zároveň, coţ mi dnes přijde hodně komické. Gymnastika mě odradila trenérkami, které nás místo trénování jen „komandovaly“ z lavičky, na které si povídaly. Balet mě nebavil a na judu jsem měla velké obavy ze zkoušek na výkonnostní pásky. Takţe v celku jsem byla ráda, ţe se těchto sportů zbavím a začnu dělat něco nového. V Baby Dance se přímo tančila latina a standard, tak jsem u toho jiţ zůstala.“ 4) Co odstartovalo vaší taneční kariéru? „Prvního dva a půl roku jsem se jen tak „plácala“. Prvního tanečního partnera mi vzali, protoţe jsem na něj byla ošklivá. Věděla jsem, ţe je tanečně horší, neţ já a stále jsem ho opravovala. On se párkrát rozbrečel a netrvalo to dlouho a vzali mi ho. Potom jsem se dala dohromady s kamarádem z Prahy a začali jsme trénovat u pana Janouda. Kamarád neměl moc talent, ale rodiče mě do tance tlačili, vozili mě na tréninky a pak přišla vánoční soutěţ. Byli jsme poslední a v únoru nás chtěli poslat na další soutěţ, ale my jsme nechtěli být poslední, tak jsme si řekli, ţe radši skončíme. Dva dny po tomto rozhodnutí (asi to byl osud), mi zavolala maminka mojí velké lásky, která tančila na náboru (kde jsem byla) ukázky, zda bych s ním nechtěla tancovat. Tak jsem si řekla, ţe kvůli němu to s tancem ještě zkusím. Asi díky zamilovanosti jsem se hodně odpoutala od rodičů. Kdyţ mi bylo 12 let a rodiče se rozváděli, byl tanec to jediné, co mě drţelo nad vodou. Vţdy na tréninku jsem zapomněla na rozvod. Můţe za to také drsný trenér, kterého jsme měli a který po nás 99

vyţadoval velké výkony. Protoţe se při pocení z těla vyplavují endorfiny, měla jsem vţdy pár hodin denně čistou hlavu. Hodně důleţitý pro nás byl trenér Tomáš Novák, jehoţ osobnost nás vţdy dokázala velice dobře „namotivovat“. Dával nám na tréninku například 200 kliků, nebo nám dal za úkol dělat hodinu New Yorky (figura v chache nebo rumbě)....a to nás hodně bavilo.“ 5) Co vás na tanci baví (fascinuje)? „Původně jsem chtěla být návrhářkou, takţe mě baví, ţe při tanci si musíte krásně upravit vlasy, make-up, mít perfektní šaty. Často se stává, ţe zadarmo češu a líčím ostatní holky, které se připravují na soutěţ. Tohle mě opravdu baví. Zboţňuji propojení s publikem, kdyţ se na mě všichni dívají a přivozuje jim to hezké pocity. Tohle propojení je skvělé, kdyţ vám tleská celá Lucerna nebo sál ve Stuttgartu. Dále se mi líbí, ţe se v tanci pohybuje hodně chytrých a hezkých lidí a kluků, kteří pouţívají „selský rozum“ a ţe je to kontaktní sport.“ 6) Navštěvovala jste základní nebo pokračovací taneční? „Ne, rovnou jsem pak vedla taneční pro dospělé, asi kdyţ mi bylo 20 let.“ 7) Chtěla jste se jiţ od malička věnovat tanci na profesionální úrovni? Od té doby, co jsem začala tančit s Kubou (s mojí velkou láskou), ano. Bylo mi jasné, ţe budu tančit do konce ţivota.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v tanci? „Začalo to tak, ţe v Neratovicích, kde jsme s partnerem tančili, se rozpadli 2 kluby s republikovou špičkou a na jedné soutěţi jsme s partnerem porazili všechny tyto špičkové páry. - Přeskočila jsem kategorii D, C a za ¾ roku jsme se stali semifinalisty české republiky, - 7. místo v kategorii Junioři (Kuba), - 3. místo na MČR v kategorii Mládeţ (s partnerem Danem), - 3. místo na soutěţi Brno Open (soutěţ, na kterou se sjíţdějí páry z celého světa), kde jsme porazili mistra a vicemistra republiky (kt. se na této soutěţi nedostali ani do finále) a my jsme byli jediní Češi ve finále, - s partnerem Lukášem jsme se 2x stali vicemistry taneční Ligy (pro r. 2008 a r. 2009 – Liga je ţebříček, kde se sbírají body za soutěţe za celý rok), - 4x semifinalisté české republiky, - 70. místo v anglickém Blackpoolu (r. 2010), porazili jsme Lenku Návorkovou a Lukáše Hojdana (81. místo), které jsme v české republice nemohli porazit, ale venku se soutěţe hodnotí trochu jinak, 100

- 60. místo ve Stuttgartu na German Open (55. byl Karásek, vicemistr republiky), - 10. místo v Číně - semifinále Grans lam – ve finále byla pouze světová špička - top 10 (r. 2011), to pro nás byl obrovský úspěch, - semifinále v Číně ve Free stylu (r. 2011), - mistři republiky ve Free stylu (r. 2012).“ 9) Co povaţujete za váš největší úspěch a proč si ho ceníte? „Semifinále republiky – je to dobré, ale ne tak dobré, jak bych chtěla. Viděla jsem své první mistrovství, kde ve finále byli jen taneční bozi. Kdyţ jsem se já dostala do semifinále, stala jsem se bohem pro ostatní – dostala jsem se na to místo, na které jsem vzhlíţela. Doufám, ţe se dostanu ještě dál. Finále mistrovství světa ve Free Stylu – nikdy jsem nebyla tak nervózní. Opravdu jsem byla velice vystresovaná. Finále se tančí tak, ţe kaţdý pár tančí samostatně na parketu, aby porotci měli dost času si ho prohlédnout. My jsme tedy byli jediný pár na parketu, a to je vidět kaţdá chyba. Byl to pro nás nový stresor, se kterým jsme neuměli pracovat a byli jsme z toho hodně rozhození. Tato zkušenost v Číně nám pak přinesla obrovskou výhodu na mistrovství české republiky. Mistrovství republikyve Free stylu – to bylo poprvé, kdy nám hráli hymnu. Byl to skvělý pocit, ţe ji hrají pouze pro nás. Toto mistrovství bylo méně obsazené, protoţe nedorazili všichni. Účastnilo se 7 párů z 20 přihlášených, ale jsme historicky první mistři republiky v kategorii Free style. 10) Kolik hodin denně, trávíte na tanečním parketě (vlastní trénink X učení ostatních párů)? „Během roku máme 3 – 4 tréninkové cykly, které začínají 2 měsíce před hlavní soutěţí jako je například mistrovství, Blackpool, Stuttgart. Tento tréninkový cyklus nám vydrţí i na Prague Open a Ostravu. Kdyţ skončí tyto cykly, tak máme 2 – 3 týdny, kdy máme volněji, jinak trénujeme velice intenzivně. Denně trénujeme od 12 do 15 hod, pak následuje 1, 5 hodiny semináře nebo individuální lekce, a zbývají 4 hodiny na trénování ostatních párů.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým tanečním partnerem? „Jsme na sebe zvyklí a musím říci, ţe Lukáš je jediný člověk, se kterým tak dlouho vydrţím. Ale kdyţ uţ toho mám hodně, tak se seberu, uteču a jdu si vyčistit hlavu. Je to „plánovaný útěk“ cca na den mimo domov. Někdy je to opravdu náročné, protoţe spolu bydlíme, tančíme, učíme a minulý rok jsme spolu dokonce i chodili do školy. Je asi pravdou, ţe kdybychom spolu neţili, tak se méně hádáme, ale takhle se to nabaluje. 101

Přesto si myslím, ţe dobře dokáţeme oddělit tanec a normální ţivot, proto jsme spolu tak dlouho vydrţeli. Tančíme spolu 6,5 roku.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali takovýchto úspěchů? „Máme dva trenéry.“ 13) Proč je potřeba trénovat s tolika trenéry (popis toho, co kdo učí)? „Můj názor je ten, ţe se vyplatí mít jeden směr, který se jen doplňuje. Dva trenéři jsou maximum a i ti si mohou protiřečit. Je třeba udrţet jeden systém a dělat ho na 100%, neţ dělat více systémů na méně procent. Vystřídala jsem čtyři taneční kluby a kaţdý vedl jiný trenér, s jiným stylem. Pamatuji si, ţe dva roky mi trvalo, neţ jsem se naučila nový styl. Změna trenéra, nebo velké mnoţství trenérů, zpomaluje vývoj páru. Většinou se děje to, ţe kdyţ páry nemají do dvou měsíců poţadovaný výkon, odcházejí od trenéra a hledají si jiného, ale ve skutečnosti je to tak, ţe aţ kdyţ se rok poctivě trénuje, tak se ukazuje výkon. - Holger Nietzsche (Němec) – učí nás rytmiku (sílu pro tanec – spojení hudby a rytmu – které nástroje, jak hrají, vytvoření odpovídajících pohybů, nenechá nás se jen tak plácat mezi dobami). Práci v těle – ne linie, ale jak se dostat z bodu A do bodu B. Holger má v Německu systém, kdy jednou měsíčně pořádá akademie – ty jsou zaměřeny vţdy na jeden tanec a zakončeny fyzickým tréninkem. Technika i výkon – to je to, o co se rok a půl, co tam měsíčně jezdíme, snaţíme naučit. Myslím, ţe jsme udělali velký pokrok, také díky tomu, jak jeho akademie na sebe navazovaly – dodrţeli jsme systém a pracovali na něm. Kdyţ je člověk dospělý, dokáţe si informace sám zpracovat, ale junioři by měli mít pouze jednoho trenéra. Kdyţ se něco dospělému nelíbí, nemusí to tančit a trénuje s někým jiným, ale junior neví, co si vybrat. - Petr Bartuněk – pracuje s námi na liniích a dotahování věcí, které jsou na první pohled viditelné. Holger se „v tom šťourá uvnitř“, Petr řeší prezentaci a povrch páru. Na určité informace, je potřeba mít určitý level zkušeností (začátečníka nemůţeš učit práci v těle).“ 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Na běţnou soutěţ se fyzicky moc nepřipravujeme. Materiální příprava – zajištění výborně připravených bot, šatů, líčidel, laku na vlasy, hnědidel, nehtů. Den před soutěţí se snaţíme nepít alkohol (takţe nechodíme na akce a oslavy před soutěţí a snaţíme se dobře vyspat). 102

Před soutěţí se snaţíme pít hodně vody – ţádné cukry, neznečišťovat se. Připravujeme si kůţi na soutěţ – top páry jsou jako ze škatulky, tak se také snaţíme nanést na tělo peeling, provést depilaci, nanést samoopalovací mléko (to nanášíme pod hnědidlo, aby kdyţ se při soutěţi někde smaţe, aby byla kůţe tmavší a nebyly na ní bílé čáry). V den soutěţe pijeme isostary.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Zde platí všechny věci, co jsem řekla v předchozí otázce plus... Před velkými soutěţemi je důleţité: posilování, strečing, relaxace, regenerace (to v běţném tréninku neděláme). Kdyţ nás čeká velká soutěţ, tak týden před ní nemáme fyzicky náročné tréninky, ale jen udrţovací, abychom si „nezbořili“ tělo. Jednou jsem před MČR v 10 tancích učila, jive, zumbu, posilování, a nechala jsem si jen jeden den na regeneraci. To bylo málo a já nemohla pořádně tančit. Kdyţ vidím, ţe moje páry jedou 3. kolo practisu před soutěţí, tak je jdu usměrnit a posílám je hned domů, aby se zregenerovali. Na velké soutěţe si hlídám dobarvení vlasů. Měsíc před soutěţí pijeme keratin, který pomáhá budovat svaly.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Výţivovým doplňkům věříme, protoţe nás ve škole učili, ţe rychlé cukry opravdu fungují, takţe pijeme isostar, kreatin, turbosnack. Bez iontových nápojů člověk soutěţ odtančí, ale s nimi to není taková ztráta energie. Co se týče výţivy, nejíme knedlíky, omáčky a hutnou stravu. Snaţíme se jíst ryby, omezujeme fast foody, pouze ve stavu nouze (max. bageta), jíme hodně zeleniny. Je pravda, ţe díky našemu ţivotnímu stylu večeříme o půlnoci, ale to se nedá jinak zvládat, tak zase snídáme v 10 aţ 11 hod – máme to posunuté. Nejíme tučné věci, ovoce jíme na soutěţích (hlavně banány, víno, jablka, pomeranče).“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do tance? „Akademie nás stojí bez lekcí 10 000,-. Kdyţ si bereme lekce, tak nás vyjdou v rozmezí od 20 000,- do 30 000,- (to je jedenkrát za 2 měsíce). Na štěstí máme sponzory, kteří nám často proplácejí cesty a hotely. Někdy nám pořadatel proplatí náklady na startovné.

103

Kdyţ to zprůměruji, měsíčně do tance investujeme za pár 15 000,- aţ 20 000,-, ale někdy nám to proplatí sponzoři.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Výuka tance.“ 19) Berete tanec jako práci nebo jako zábavu? „Rozhodně jako zábavu. Jako práci beru administrativu, kterou dělám pro vedení klubu. Učení je tvořivý proces a nedá se brát jako práce.“ 20) Je pro vás tanec „drogou“? „Ano.“ 21) Máte pocit, ţe jste tanci musela něco obětovat? „Ano, vzal mi normální způsob ţivota (hraní v lese, výlety na hrady o víkendech, návštěvy divadel). Na ples se také normálně nedostaneme, protoţe tam většinou máme jen ukázky. Tanci jsem obětovala hodně peněz. Bere mi to čas na rodinu a kamarády, ale všechny kamarády mám v tanci, s ostatními se vidím 1x za čtvrt roku.“ 22) Co vám naopak tanec dal? „Naučil mne se překonávat, nevzdávat se, cílevědomosti, věřit si, zdravému sebevědomí – i na veřejnosti, naučil mne mluvit a vystupovat před lidmi. Naučila jsem se i managerské dovednosti díky pořádání kongresů a soutěţí. Hezky se líčit a česat. Poznala jsem zajímavé lidi ze showbyznysu, natáčení seriálů a filmů.“ 23) Jak se změnil tanec od doby, kdy jste začínala tančit? „Image párů je profesionální. České tancování se dostává na světovou úroveň. Jezdí sem mnohem více zahraničních trenérů – kaţdý měsíc se tu někdo objeví, dříve to bylo jednou za rok. Kolébka tance se z Anglie přesunula do Ruska a Itálie.“ 24) Chtěla jste někdy s tancem skončit? „Mnohokrát, kdyţ je člověk unavený, nedaří se mu, nejradši by se na to vykašlal, ale kdyţ to člověk zvládne přejít, překoná se, přinese to výsledky. „Nesmíš se nechat utlouct neúspěchem.“ 25) Způsobila jste si při tanci nějaké zranění? „Kdyţ jsem nezahřátá dělala provaz, natrhla jsem si sval. Měla jsem zánět šlach v kotníku, nevyléčila jsem ho, protoţe jsem trénovala na MČR, do teď mám zkrácenou šlachu a začíná mi artróza.“ 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo tanec? „Přednost má tanec. Přes mrtvoly nejdu, ale rýmičku a kašel neřeším. Abych nešla na trénink, nebo nejela na soutěţ, tak by se mi musela motat hlava a musela bych mít teploty. Soutěţe a 104

vystoupení jsem normálně jezdila s antibiotiky. Snaţím se brát doplňky na imunitu, protoţe od dětí snadno něco chytím. 27) Jaký je váš nejoblíbenější tanec a proč? „Pasodoble, je stejně váţné a dramatické, jako já. Radši mám latinu.“ 28) Máte nějaký taneční vzor? „Beru si od holek z top 10, od kaţdé něco. Nerada někoho kopíruji. Na kaţdé tanečnici si hledám to nejlepší a beru to pro sebe.“ 29) Kolik jste měla, za vaši taneční kariéru, tanečních partnerů? „Měla jsem devět tanečních partnerů.“ 30) Jak dlouho se jiţ věnujete Free Style a proč jste ho začali tančit? „Show dance děláme jiţ od r. 2006 na ples a na ukázky. Free style jako novou disciplínu s konkrétními pravidly děláme od r. 2011. Strašně nás to baví. Je to kreativnější a atraktivnější neţ samotná latina.“ 31) Jaký je, podle vás, ideální věk pro to, začít s tancem? „Vţdy záleţí na dávce talentu a píle. Úspěch se odvíjí spíše od těchto dvou věcí, neţ od věku ve kterém se s tancem začne. Obecně bych řekla, ţe je dobré začít mezi 8 aţ 11 lety. Pokud, mají takhle staré děti, dobré vedení můţe z nich trenér vytvořit skvělé sportovce i kdyţ ty děti budou relativně bez talentu. Dosáhne toho aplikací těch správných cvičení na rozvoj rychlosti, svalové hmoty, dovedností atd.. Začne-li netalentovaný člověk tančit později, neţ ve třinácti letech bude jeho cesta k úspěchu dost pomalá, neúspěšná a náročná. Talentovaný člověk můţe začít i později a přesto dosáhne velkých úspěchů. Například Brigita Fursterová začala v patnácti letech a stala se několikrát mistryní ČR a semifinalistkou Blackpoolu. Holger Nitsche začal snad aţ v sedmnácti letech a stal se Mistrem světa, ale to jsou extrémně talentovaní lidé a je pravdou, ţe tančili dvanáct aţ patnáct let zpátky a to se tancovalo trošku tuţším způsobem. Dnes se podle mě tanečník víc zapotí. Kdyţ začne dítě brzo, třeba uţ v šesti a uţ od začátku má zkušené trenéry a dobré hmotné zázemí, včetně podpory rodičů, má velkou pravděpodobnost, ţe bude v budoucnu úspěšné, pokud bude pilné. Ale velké procento lidí, kteří začnou tančit v útlém věku, často s tancem v období puberty skončí.“ 32) Jaké je vaše ţivotní motto? „Nemám ráda, kdyţ někdo říká, ţe něco nejde – vše jde, kdyţ se chce, kdyţ máš vůli a víru, dokáţeš vše!“

105

33) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěla k tanci říci.... „Tanec je úţasný v tom, ţe se uţ děti naučí k sobě hezky chovat. Učí je to chovat se ve společnosti (kluci si ve 12 letech vezmou frak, musí se upravovat, starat se o sebe vzhledově; pár kilo navíc je u tance na překáţku, znám i pár lidí, které to dohnalo k anorexii, ale to je extrémní příklad, mělo by to kaţdého naučit zdravý ţivotní styl – člověk se hýbe a snaţí se, aby dobře ţil a dobře vypadal. Tento sport není tak extrémní jako například gymnastika. Děti se setkají s klasickou hudbou – poslouchají i něco jiného neţ je Evropa 2, Óčko, ale poslouchají hudbu Francka Sinatry, Raye Charlese. Pro kaţdého je to celoroční zápřah a nedovolí to dětem se flákat. Pořád se něco děje, připravujete se a výpadky se dohání jen těţko. Děti nesedí na lavičce a nepoflakují se. Vrcholem tance je pro kaţdého jet na Blackpool, coţ je tradiční soutěţ v anglickém Winter Gardens. Zaţijete tam historické prostředí (jako u nás např. v Lucerně). Soutěţ na tomto místě je vrcholně slavnostní, pánové nosí oblek, dámy róby (i diváci), hraje orchestrální hudba. Kdyţ bych společenský tanec porovnala s Hip Hopem, kde se nosí tepláky, kšiltovka, kouří se tráva, tak v tanci je to přesný opak – jde o úchvatnou kulturu tance a dětem to moc dá.

106

4.2.2 Marek Hrstka (23 let) - trenér I. třídy - studoval střední podnikatelskou školu v Mělníce - nyní studuje FTVS na UK, obor porotce a trenér 1) V kolika letech a kde jste začal tančit? „Tančit jsem začal v r. 1998.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „15 let.“ 3) Kdo vás přivedl k tanci? „Mamka – prošel jsem těmito zájmovými krouţky: fotbal, tenis, ping pong, judo, ale nic mě nebavilo. Původně jsem si představoval, ţe zkusím Break Dance, ale dostal jsem se do krouţku společenského tance, kde bylo 30 holek a 3 kluci. Já jsem dostal nejlepší partnerku a tanec mě nadchl. Poté jsem se dostal na ples, kde jsem zahlédl Jindřicha Tillingera (tančil s Vandou Dětinskou), při ukázkách, a začal jsem ho obdivovat. Zaujalo mne vznosné postavení při tanci, vyzařování energie a charisma, které měl.“ 4) Co odstartovalo vaší taneční kariéru? „ Od roku 1998 do r. 2000, jsem byl v tomto krouţku, pak jsem se dostal do Prahy, k trenérovi Marcelu Novákovi, který nás výborně vedl k tanci, vychovával nás skrz tanec, učil nás základy morálky, dal nám tréninkové návyky, výdrţ, motivaci, vzpomínám na spousty kliků, které jsme dělali... Poté se spojili rodiče dětí z krouţku a pan Marcel Novák a vytvořili nový taneční klub Millenium Dance Team. Po 4 letech tréninku (r. 2004) u tohoto trenéra, jsme se s partnerkou dostali do finále MČR v latině a v 10 tancích. Ve standardních tancích jsme se probojovali do semifinále. Pak přišla smutná událost - autonehoda našeho trenéra. Hledal se nový vedoucí klubu, takový nový „táta“, a na blízku byl pan Karel Bank. V této smutné době všem pomáhal, dodával nám vnitřní motivaci a stále nám zpětně dokazoval, ţe to, co jsme se naučili, nebylo zbytečné. V roce 2005, po 1 roce tréninku s Karlem Bankem, jsme na jednom semináři objevili Jardu Kuneše. Jeho styl učení nás tak zaujal, ţe jsme ho oslovili a začali s ním trénovat, v malé tělocvičně na Mělníku. Ještě nyní slyším, památnou větu, kterou Jarda pronesl: „vy se nemůţete zlepšit, vy se musíte změnit“, to bylo v r. 2006. Mám takový pocit, ţe v té době, jsem postoupil do vývojové fáze „vím, ţe nevím“. Po 2 letech (r. 2008), přišel náš velký

107

úspěch - na German Open jsme se stali 2. nejúspěšnějšími Čechy, obsadili jsme 36. místo ze 180 párů a porazili jsme mistry republiky.“ 5) Co vás na tanci baví (fascinuje)? „V tanci vidím ţivot, výchovný efekt pro všechny generace, formu zkušeností. Po 11 letech jsem našel pravou partnerku. Zjištění, ţe při společném tréninku uteče 5 hod a člověk si toho ani nevšimne, je úţasný pocit, ale je to také etapa, ke které jsem musel dojít. Hudba – bez hudby by to nebylo ono; rytmus, dynamické fráze, charakter skladeb, kubánské skladby, brazilské – kaţdá vyjadřuje něco jiného, ţivý orchestr – staré přezpívané písničky třeba od Louise Armstronga. Došel jsem také k tomu, ţe se mi více líbí orchestrální blackpoolské skladby, neţ dnešní zpopularizování hudby, která má prostou strukturu, aby ji slyšel kaţdý. Je to deevoluce moderní hudbou. Úţasná je také atmosféra na Blackpoolu, jsou tam nejlepší trenéři a tanečníci světa, Winter Gardens – skvělé prostory, ţivá orchestrální kapela, songy z r. 1930.“ 6) Navštěvoval jste základní nebo pokračovací taneční? „Ne.“ 7) Chtěl jste se jiţ od malička věnovat tanci na profesionální úrovni? „Díky tomu, jak nás trenér rozvíjel, a po jeho odchodu, jsem si uvědomil, ţe se chci realizovat přes tanec a ţe kdyţ ho budu dělat dobře, mohu pomoci i ostatním lidem (pomocí ovlivnění a jejich rozvoje). Původně jsem chtěl studovat psychologii, ta je v tanci velice důleţitá. Tanec je prostředek v komunikaci s lidmi. Zajímá mne psychologie páru, důraz na to, aby si kaţdý v páru dokázal sám pomoci a dohromady jim to fungovalo. Tato věc se moc netrénuje, ale má obrovskou hodnotu a důleţitost. Měla by se trénovat ruku v ruce s fyzickým výkonem – k tomu jsem došel sám, k tomu mne nikdo přímo nedovedl.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v tanci? - 1. místo Jelenie Gora, Polsko Open - 2 x 3. místo – MČR druţstev - 36. místo German Open ChampionChip - 66. místo Blackpool Festival - 4. místo, Marribor Open, RisingStars - 6. a 7. místo MČR lat - 4. místo MČR v 10 tancích - 3., 4. a 6. místo Polské Zawierce - 2. a 3. místo Taneční liga Kamenice u Prahy 108

9) Co povaţujete za váš největší úspěch a proč si ho ceníte? „Splnilo se mi velké přání a vesmír mi nadělil partnerku. Ţe moje (taneční i ţivotní) partnerka byla na úspěšné operaci s kolenem (dokázala se uzdravit a mohou jít naproti jejich společnému štěstí). Povaţuji za úspěch to, ţe mi Marcel věřil, ţe jsem mu za to stál, ţe mě učil, přijal a pracoval se mnou. Ţe trenér a ţák si dokonale porozuměli a vedlo to k dalšímu rozvoji. Ţe jsem mohl porozumět kráse tance, hlavně od Jardy Kuneše. R. 2007 finále Prague Open – porazili jsme páry, které byli do té doby před námi. Zatím necítím, ţe přišel největší úspěch, vím, ţe se stále dokáţu zdokonalovat a ţe ten očekávaný úspěch teprve přijde.“ 10) Kolik hodin denně, trávíte na tanečním parketě (vlastní trénink X učení ostatních párů)? „4 hodiny trávím samostatným tréninkem. 4 – 5 hodin trenérstvím.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým tanečním partnerem? „Poučné a dynamické.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali takovýchto úspěchů? „Nezáleţí na kvantitě, ale kvalitě kaţdého z nich a na vhodných dávkách pro kaţdé období. Důleţitý je určitý tým cca 5 lidí. 13) Proč je potřeba trénovat s tolika trenéry (popis toho, co kdo učí)? „Jednoduše víc očí, víc vidí. Toto však neplatí v úměře – kaţdý pár musí mít utvořený vlastní systém, na kterém pracuje a do tohoto systému brát od lidí informace. - Jarda Kuneš – je praktický systematik, který vidí o 3 tahy vpřed. Je přísný ve smyslu, ţe tě nenechá odejít od toho, co děláš, do té doby, neţ to uděláš dobře. Tím zajišťuje, ţe věci jsou prostředek k vyjádření toho, jak cítíš tanec ty sám. Je cílevědomý, neztratí důvod, proč věci dělá. - Petra Kostovčíková – je podobná Jardovi a také mé taneční partnerce – posouvá naše limity, je technická, systematická, zabývá se NLP – neurolingvistickým programováním, coţ je profesionální koučing lidí i párů, vede psychologické analýzy. - Karel Bank – je naše „jedinečné třetí oko“, ukazuje nám image páru, má k nám rodinný přístup, je výborný rádce a moudrý člověk. - Petr Bartuněk – učí nás sportovní výţivu, je to zkušený člověk a dobrý rádce - pí. Tamelová – jiţ 6 let s ní spolupracuji, vysvětluje mi základní esoterické věci mezi nebem a zemí a odpovídá mi na otázky víry.“ 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Řídím se heslem: „těţko na cvičišti, lehko na bojišti“ 109

Důkladně plánujeme fyzická a kondiční cvičení, psychicky se zocelujeme a relaxujeme.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Já osobně rozdíl nevnímám.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Vím, jak bychom se měli stravovat, ale prostředky nám nedovolují, tyto zásady dodrţovat a dělat to tak, jak bychom měli a chtěli. Důleţité je magnesium a isostar, turbosnack při soutěţích. Jíme lehká jídla, jako je: rýţe s kuřecím masem, těstoviny all dente s čímkoliv (parmezán). Ovoce a zelenina moc nepatří do našeho jídelníčku, max. rajčatový salát.“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do tance? „Průměrně za oba v páru je to cca 25 000,- aţ 30 000,- měsíčně. Kdyţ se účastníme zahraničních kempů, tak je to více.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Trenérství.“ 19) Berete tanec jako práci nebo jako zábavu? „Jako práci i jako zábavu.“ 20) Je pro vás tanec „drogou“? „Ano, jiţ po 2 dnech nic nedělání mi tanec velmi chybí.“ 21) Máte pocit, ţe jste tanci musel něco obětovat? „Tanec mě omezil, ale v dobrém (vidím pozitivní hranice).“ 22) Co vám naopak tanec dal? „Všechno! Partnerku, výchovu, přátele, zdravý pohled na svět, hodnoty (co je dobré, špatné), příleţitost se učit, ţít (ţivot je pro mne zakoušení okamţiku, toho, co víš).“ 23) Jak se změnil tanec od doby, kdy jste začínal tančit? „Hodně se posouvají fyzické hranice tanečníků, koordinační hranice jsou detailnější a přesnější.“ 24) Chtěl jste někdy s tancem skončit? „Ne.“ 25) Způsobil jste si při tanci nějaké zranění? „Ano, měl jsem natrţené tříslo, odřeniny, dostal jsem pěstí...“ 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo tanec? „Na prvním místě je pro mě zdraví. Vím, ţe kaţdou nemoc si člověk přitáhne, ale tělo si řekne, kdy uţ má dost. Do určité míry je člověk líný a nemoci jsou otázkou psychiky. Kdyţ 110

mohu, dám na 1. místo tanec, kdyţ uţ to brání v základních ţivotních funkcích, tak je na 1. místě zdraví. Ale samozřejmě jsem jezdil soutěţe i s angínou. A pokud se ptáš, proč jedu, i kdyţ vím, ţe se cítím na houby? Je to proto, ţe kdyţ uţ tu jsem, tak budu tancovat!“ 27) Jaký je váš nejoblíbenější tanec a proč? „Všechny tance jsou nejoblíbenější, protoţe kaţdý je unikátní a mám je všechny rád, ale radši mám latinu.“ 28) Máte nějaký taneční vzor? „Dříve to byl Marcel Novák, nyní to je Jarda Kuneš, MaurizioVescovo, Slavik Kryklyvyy, Bryan Watson. Postupem času, čím se v tanci pohybuji déle, tak je obraz toho, jak chci tanec realizovat a jak chci, aby ho lidé vnímali, jasnější. Vzor je sloţený ze zkušeností, které mám a stále získávám. Tento vzor se stále vybrušuje.“ 29) Kolik jste měl, za vaši taneční, kariéru tanečních partnerek? „Šest.“ 30) Myslíte si, ţe někdy začnete tančit Free Style? „Moţná k němu někdy dojdeme, ale nyní nám jde o efektivitu času.“ 31) Jaký je, podle vás, ideální věk pro to, začít s tancem? „Co nejdříve, ale hodně důleţité je také odhodlání, píle, cílevědomost atd.“ 32) Jaké je vaše ţivotní motto? „Vychovej své tělo a pak zvládneš vše“ – Baryshnikov (Marcel Novák) „Kdyţ nejde o ţivot, jde o h...“ „Miluj svůj ţivot, a on ti to dvakrát vrátí“ „Domov je místo, kde tvůj ţivot začal“ „Víra v Boha“ Bůh je pro mne vše, co je. Jsem věřící křesťan, ač Svatá Trojice není blízká mému srdci, tak jí i přes to ctím. Ctím také energii, vesmír a boţí dokonalost.“ 33) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěl k tanci říci.... „Mé odpovědi byly upřímné, pravdivé, umocněné tím, ţe včerejší den byla klubová oslava, a já jsem příjemně otupělý, a to mi dává zpětnou vazbu. Hodně se učím tím, ţe hledám odpovědi. Udělalo by mi radost, kdyby si toto někdo přečetl a něco ho tam zaujalo a inspirovalo k rozhodnutím, nebo mu to dalo odpovědi na to, co v sobě dlouho hledá. Také bych rád řekl, ţe jsi výborný posluchač a já si váţím toho, ţe mě respektuješ, i kdyţ ti tu neuspořádaně a bláznivě odpovídám. Obdivuji to, jak ji přišla na některé otázky.“ 111

4.2.3 Veronika Flašková (20 let) - studuje Jihočeskou univerzitu v ČB, sociálně zdravotní fakultu 1) V kolika letech a kde jste začala tančit? „V šesti letech v Českých Budějovicích.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „Tančím 14 let, ale měla jsem 3 letou přestávku, kdyţ nebyli chlapi.“ 3) Kdo vás přivedl k tanci? „Rodiče. Kluk od sousedů tančil a rodiče se mezi sebou bavili o tanci, zrovna kdyţ pro mě mamka hledala nový pohybový krouţek, tak mě tam rovnou zavedla.“ 4) Co odstartovalo vaší taneční kariéru? „Kdyţ mi bylo 8 let, tak mě v ČB oslovil kluk, který měl vytančenou třídu „C“, zda bych s ním začala tančit.“ 5) Co vás na tanci baví (fascinuje)? „Vyjádření pohybu na hudbu. Ráda vytvářím pohyb s někým. Baví mne to, ţe tanec není jen o jednotlivci.“ 6) Navštěvovala jste základní nebo pokračovací taneční? „Ne.“ 7) Chtěla jste se jiţ od malička věnovat tanci na profesionální úrovni? „Ano.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v tanci? - 1. místo na druţstvech v kategorii mládeţ (2008) - 3. místo na druţstvech v kategorii dospělí (2012) - 4. místo RisingStarsMarribor (2012) - 18. místo na mistrovství ČR 9) Co povaţujete za váš největší úspěch a proč si ho ceníte? „To, ţe jsem našla pravého tanečního partnera, bez toho by úspěchy nemohli být. Co se týče tanečního úspěchu, tak si váţím 4. místa z Marriboru.“ 10) Kolik hodin denně, trávíte na tanečním parketě (vlastní trénink X učení ostatních párů)? „Vlastním tréninkem strávíme cca 4 hodiny, trenérstvím 1 hodinu.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým tanečním partnerem? „Protoţe si moc rozumíme, tak je to moc fajn.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali takovýchto úspěchů? „Trénujeme se dvěmi aţ třemi trenéry.“ 112

13) Proč je potřeba trénovat s tolika trenéry (popis toho, co kdo učí)? - Jarda Kuneš – je to náš hlavní trenér, převáţně se zabývá mechanickými věcmi a technikou. - Petra Kostovčíková – učí nás, jaký by měl být projev na soutěţi a zaměřuje se na ţenské prvky. Je také mým vzorem. - Karel Bank – je naším psychickým trenérem – můţeme u něj cokoliv konzultovat – udává nám směr, kterým se má tanec ubírat.“ 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Před soutěţí máme větší intenzitu tréninků – trénujeme vícefázově, to znamená, ţe trénujeme dopoledne, pak máme chvíli odpočinku, jdeme se naobědvat a znovu trénujeme odpoledne. Také neřešíme tolik technické věci, ale snaţíme se vytvořit atmosféru, jako na soutěţi. Fyzickou přípravu (kondiční trénink) máme 2x týdně.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Ne.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Stravuji se jako ostatní, jím všechno, hodně ovoce a zeleniny. Z výţivových doplňků pravidelně uţíváme vitamíny, isostar, turbosnack a podpůrné přípravky na zvýšení energie.“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do tance? „Tréninky 6 000,-. Soutěţe 6 000,-. Šaty 15 000,-. Boty 3 000,-.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Protoţe ještě studuji, tak jsou to rodiče a trenérství.“ 19) Berete tanec jako práci nebo jako zábavu? „Určitě jako zábavu.“ 20) Je pro vás tanec „drogou“? „Ano.“ 21) Máte pocit, ţe jste tanci musela něco obětovat? „Všichni mi říkají, ţe ano, ale sama to tak necítím. Ostatní mi říkají, ţe mi tanec vzal dětství, ţe jsem si nemohla hrát venku s kamarády, ale pro mě to, v té době, opravdu nebylo důleţité. Byla jsem spokojená.“ 113

22) Co vám naopak tanec dal? „Styl ţivota. Líbí se mi, jak se k sobě druzí chovají. Díky tanci jsem se poznala se svým ţivotním partnerem. Přátele. Je to rozhodně smysl mého ţivota. Mám stále cíl, který je v nedohlednu, ale snaţím se k němu přiblíţit – tím snem je titul mistrů republiky a finále na Blackpoolu.“ 23) Jak se změnil tanec od doby, kdy jste začínala tančit? „Jako malá jsem musela jezdit za nejlepšími trenéry do Ostravy, teď se centrum přesunulo do Prahy. Potom se také hodně posunuly moţnosti a výkonnosti párů.“ 24) Chtěla jste někdy s tancem skončit? „Ano, jedenkrát – tančila jsem s partnerem, se kterým jsme si nerozuměli a nechoval se ke mě tak, jak by měl. V tu chvíli, pro mě tancování nemělo cenu, tak jsem si řekla, ţe radši nebudu tančit vůbec, neţ s ním. Pak se ale stala zvláštní věc - nenašla jsem nic jiného, co by mě bavilo, tak jsem se k tanci vrátila. 25) Způsobila jste si při tanci nějaké zranění? „Tancem se mi hodně opotřebovala chrupavka v koleni a musela jsem na operaci.“ 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo tanec? „Vím, ţe zdraví má přednost, ale na trénink jdu, i kdyţ zdravá nejsem. Kdyţ máme plánovanou soutěţ a já mám zrovna chřipku nebo antibiotika, není to pro mě důvod, abych na soutěţ nejela.“ 27) Jaký je váš nejoblíbenější tanec a proč? „Oblíbené tance se u mě mění. Kdyţ se na individuální lekci, v daném tanci něčím zaobíráme, tak to člověka tak dostane, ţe ten tanec chce dělat nejvíce a ostatní tance jdou stranou. Nyní je to rumba.“ 28) Máte nějaký taneční vzor? „Ano, je to Anna Melnikovova.“ 29) Kolik jste měla, za vaši taneční kariéru, tanečních partnerů? „Pět.“ 30) Myslíte si, ţe někdy začnete tančit Free Style? „Zatím nad tím neuvaţujeme. Můţe to být dobré, kdyţ vás daná hudba omezuje a vy nemáte prostor vyjádřit to, co chcete. Moţná časem.“ 31) Jaký je, podle vás, ideální věk pro to, začít s tancem? „Šest let.“ 32) Jaké je vaše ţivotní motto? „Řekla bych, ţe ţádné nemám.“ 114

33) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěla k tanci říci.... „Pokud někdo začne s tancem, tak podle mého názoru je nejdůleţitější, aby se hned od začátku dostal k těm nejlepším trenérům a trénoval u nich. Pak se nemusí přeučovat různé chybky, které vznikají, kdyţ lidé netrénují s těmi nejlepšími. Pro mě jsou nejlepší trenéři Jarda, Péťa a Karel Bank.“

115

4.3 Párový akrobatický Rokenrol 4.3.1 Bc. Jana Volková (23 let) - trenér, mistr světa 2006 1) V kolika letech a kde jste začala tančit rokenrol? „V 10 letech, v klubu Silueta Praha.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „Tančila jsem cca 10 let, nyní uţ 9. rokem trénuji.“ 3) Kdo vás přivedl k rokenrolu? „Mamka, viděla plakát na nábor a potom jsme náhodou viděly vystoupení, které se mi moc líbilo, a chtěla jsem to zkusit.“ 4) Co odstartovalo vaší rokenrolovou kariéru? „Dá se říci, ţe první trénink.“ 5) Co vás na rokenrolu baví (fascinuje)? „Na rokenrolu mě baví to, ţe i přes určitá pravidla můţete mít v sestavě, v podstatě cokoliv (je to hodně o svobodě). Rokenrol není jednoduchý, ale zároveň je vhodný pro kaţdého.“ 6) Navštěvovala jste základní nebo pokračovací taneční? „Ne, ani jedno.“ 7) Přemýšlela jste někdy o tom, ţe byste se rokenrolu věnovala na profesionální úrovni? „Ne, myslím, ţe díky podmínkám v ČR, to skoro ani není moţné.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v rokenrolu? „Mistr světa s formací Magic – r. 2006 - Švýcarsko - 1. vicemistr světa s formací Magic – r. 2007 - Švýcarsko - Mistr republiky s formací Magic – r. 2004 – 2007.“ 9) Co povaţujete za váš největší úspěch a proč si ho ceníte? „Účast obou formací, které trénuji, ve finále na MS r. 2012.“ 10) Kolik hodin denně, trávíte tréninkem (vlastní trénink X učení ostatních párů)? „Uţ jenom trénuji cca 3-4 hodiny denně.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým rokenrolovým partnerem? „Párový rokenrol jsem nikdy nedělala, tančila jsem vţdy jen ve formacích, takţe partnera posoudit neumím, ale s holkama z formace, to bylo občas super a občas na zabití.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali potřebných úspěchů? „S co nejvíce trenéry, co to jde - kaţdý má jiný názor, vidí něco jiného – propojení všech bývá nejúčinnější.“

116

13) Pokud trénujete s více trenéry, popište zde, co kdo učí. „V párech jsou specialisti na akrobacii, na tanec, na techniku, na gymnastiku, na choreografii. Ve formacích dělá kaţdý trenér v podstatě všechno.“ 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Sjíţdění sestav na hudbu a psychická příprava.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Jelikoţ mimo ČR bývají pro formace jen titulární soutěţe (MS a ME), tak ano.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Výţivové doplňky nepodporuji, ale hodně zeleniny a ovoce a pravidelnou stravu ano.“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do rokenrolu (kostým, boty, soutěţe, trenéři, doprava)? „Svěřenci investují v průměru 1 000,- měsíčně, někdy více někdy méně.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Práce.“ 19) Pokud se zabýváte i trenérstvím ostatních párů, berete rokenrol jako práci nebo jako zábavu? „Jak kdy, ale převáţně jako zábavu.“ 20) Je pro vás rokenrol „drogou“? „Ano, ale uţ ne takovou, jakou býval kdysi, kdyţ jsem ještě tancovala.“ 21) Máte pocit, ţe jste rokenrolu musela něco obětovat? „Ano, byl to čas, přátelé, kteří se rokenrolem nezabývají a jiné zájmy.“ 22) Co vám naopak rokenrol dal? „Nové přátele, řadu zkušeností a skvělých záţitků.“ 23) Jak se změnil rokenrol od doby, kdy jste začínala tančit? „Styl jde hodně dopředu, je kladen větší důraz na správné provedení prvků. Řekla bych, ţe v dnešní době je to mnohem těţší neţ dříve.“ 24) Chtěla jste někdy s rokenrolem skončit? „Ano, ale uţ je to dlouho.“ 25) Způsobila jste si při rokenrolu nějaké zranění? „Ano, různé výrony v kotníku.“ 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo rokenrol? „Rozhodně zdraví.“ 27) Máte nějaký rokenrolový vzor? „Ne.“ 117

28) Jaká je podle vás propagace rokenrolu a zájem o tento sport? „Propagace není v podstatě ţádná a od toho se odvíjí i zájem. Myslím, ţe kdyby se o rokenrolu více vědělo, vzrostl by i zájem.“ 29) Jaké je vaše ţivotní motto? „Přeţít (úsměv).“ 30) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěla k rokenrolu říci.... „Ať to kaţdý zkusí!“

118

4.3.2 Tomáš Prediger (21 let) - student ČZU TF obor silniční a městská automobilová doprava 1) V kolika letech a kde jste začal tančit rokenrol? „Začal jsem tančit v Ga&Ma Dance kdyţ mi bylo 7 let.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „Čtrnáctým rokem.“ 3) Kdo vás přivedl k rokenrolu? „Sám jsem to viděl a chtěl jsem to začít dělat.“ 4) Co odstartovalo vaší rokenrolovou kariéru? „To, ţe jsem viděl rokenrol, mě velice zaujalo a dá se říci, ţe to odstartovalo mou kariéru.“ 5) Co vás na rokenrolu baví (fascinuje)? „Baví mě především spojení tance jako takového s akrobatickými prvky.“ 6) Navštěvoval jste základní nebo pokračovací taneční? „Navštěvoval jsem pouze základní taneční.“ 7) Přemýšlel jste někdy o tom, ţe byste se rokenrolu věnoval na profesionální úrovni? „Rokenrolu se věnuji na profesionální úrovni, jen za to nemám ţádné peníze. Podle mě to ani úplně nejde, vzhledem k podmínkám v ČR.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v rokenrolu? - vícemistři ČR kategorie B 2011 - finalisté světového poháru 2011 - dvojnásobní 2. vícemistři Slovenska 2011 a 2012 - 2. vícemistři ČR kategorie A 2012 - reprezentanti ČR na Mistrovství světa 2012 - 2. vícemistři Polska 2012 9) Co povaţujete za váš největší úspěch/y a proč si ho/jich ceníte? „Jako největší úspěch povaţuji postup do nejvyšší kategorie A.“ 10) Kolik hodin denně, trávíte tréninkem (pokud se věnujete i trenérství, uveďte: vlastní trénink X učení ostatních párů)? „Průměrně 3 hodiny denně.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým rokenrolovým partnerem? „Jelikoţ spolu chodíme, tak je to velice příjemné.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali potřebných úspěchů? „Minimálně jsou potřeba dva trenéři.“ 119

13) Pokud trénujete s více trenéry, popište zde, co kdo učí. „Jednoho trenéra máme na tanec a druhého na akrobacii.“ 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Jdu včas spát, abych byl odpočatý.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Jak kdy, většinou je to ale stejné. Záleţí, ovšem na tom, jaká je to kategorie.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Partnerka určitě musí dodrţovat nějaké zásady, aby si drţela svoji váhu. Já si musím hlídat jen to, abych měl dostatečnou váhu a příjem vitamínů. Doplňky většinou neberu, jen na klouby.“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do rokenrolu (kostým, boty, soutěţe, trenéři, doprava)? „Měsíčně se to nedá úplně určit, jelikoţ záleţí na tom, jestli je sezóna nebo ne. Jako příklad mohu uvést listopad, kdy jsem dal za soutěţe přibliţně 20 000,-. Do této částky nepočítám kostým, boty a jiné věci, které není třeba kupovat měsíčně.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Rodiče, jelikoţ jsem student.“ 19) Pokud se zabýváte i trenérstvím ostatních párů, berete rokenrol jako práci nebo jako zábavu? „Jako zábavu.“ 20) Je pro vás rokenrol „drogou“? „Jde to tak říci.“ 21) Máte pocit, ţe jste rokenrolu musel něco obětovat? „Obětoval jsem spousty kamarádů, nespočet času a určitě spousty piv v hospodě. :-)“ 22) Co vám naopak rokenrol dal? „Moji partnerku, obrovskou komunitu lidí, se kterými je zábava, fyzický a pohybový základ, moţnost poznávat cizí země.“ 23) Jak se změnil rokenrol od doby, kdy jste začínal tančit? „Určitě se zvyšuje úroveň. Mění se pravidla. Jinak podstata je stále stejná.“ 24) Chtěl jste někdy s rokenrolem skončit? „Několikrát. Jenţe mi to rodiče nikdy nedovolili a dnes jim jsem za to vděčný.“ 25) Způsobil jste si při rokenrolu nějaké zranění? „Ano, kdyţ nebudu počítat různé výrony, tak třeba uvedu zlomený nos, který mi partnerka přerazila loktem, kdyţ jsem ji chytal ze salta.“ 120

26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo rokenrol? „Jak kdy. Zdraví je sice přednější, ale například s rýmou je hloupost vzdávat zahraniční soutěţe.“ 27) Máte nějaký rokenrolový vzor? „Ano mám.“ 28) Jaká je podle vás propagace rokenrolu a zájem o tento sport? „Propagace se mi zdá nedostatečná a zájem se mi jeví jako malý.“ 29) Jaké je vaše ţivotní motto? „Ţivot je boj, ale stojí za to.“ 30) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěl k rokenrolu říci.... „Za zkoušku nic nedáte, přijďte si rokenrol vyzkoušet a pobavit se.“

121

4.3.3 Bc. Petra Jezberová (24 let) - studentka VŠE Praha - 26. místo na ME 2012 v kategorii A - 6. místo na MS v kategorii formace 1) V kolika letech a kde jste začala tančit rokenrol? „V devíti letech, v Náchodě.“ 2) Jak dlouho jiţ tančíte? „Deset let.“ 3) Kdo vás přivedl k rokenrolu? „K rokenrolu mě přivedla maminka, protoţe jsem si to přála. Důvodem bylo, ţe rokenrol tancoval spoluţák ve třetí třídě, který se mi líbil. :-D“ 4) Co odstartovalo vaší rokenrolovou kariéru? „První závody.“ 5) Co vás na rokenrolu baví (fascinuje)? „Je to směsice tance i sportu.“ 6) Navštěvovala jste základní nebo pokračovací taneční? „Ano, oboje.“ 7) Přemýšlela jste někdy o tom, ţe byste se rokenrolu věnovala na profesionální úrovni? „Ne.“ 8) Jaké jsou vaše úspěchy v rokenrolu?„26. místo na ME Ţeneva 2012 v kat. A, 6. místo na MS Schaffhausen v kat. formace, 6. místo na MČR v Jihlavě 2011.“ 9) Co povaţujete za váš největší úspěch/y a proč si ho/jich ceníte? „Účast v kat. A.“ 10) Kolik hodin denně, trávíte tréninkem (pokud se věnujete i trenérství, uveďte: vlastní trénink X učení ostatních párů)? „Čtyřikrát týdně dvě hodiny.“ 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým rokenrolovým partnerem? „Jde o zvyk.“ 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali potřebných úspěchů? „Se dvěma.“ 13) Pokud trénujete s více trenéry, popište zde, co kdo učí. „Jeden trenér nás učí akrobacii, jeden trenér tanec.“

122

14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? „Jezdíme na tréninku celé sestavy.“ 15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? „Ne.“ 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? „Jím hodně zeleniny a ovoce, důleţitá je pravidelná strava.“ 17) Kolik peněz měsíčně investujete do rokenrolu (kostým, boty, soutěţe, trenéři, doprava)? „Asi 1000,- měsíčně.“ 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? „Pracuji, ale mimo rokenrolový sektor.“ 19) Pokud se zabýváte i trenérstvím ostatních párů, berete rokenrol jako práci nebo jako zábavu? „Ostatní páry netrénuji, proto je pro mne rokenrol zábava.“ 20) Je pro vás rokenrol „drogou“? „Ano.“ 21) Máte pocit, ţe jste rokenrolu musela něco obětovat? „Ano, kamarády.“ 22) Co vám naopak rokenrol dal? „Rokenrol mi dal zábavu, ale z trochu jiného úhlu pohledu, neţ lidem, kteří nesportují.“ 23) Jak se změnil rokenrol od doby, kdy jste začínala tančit? „Podle mého názoru se nezměnil nijak.“ 24) Chtěla jste někdy s rokenrolem skončit? „Ne.“ 25) Způsobila jste si při rokenrolu nějaké zranění? „Ano, měla jsem přetrhané vazy v kotníku.“ 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo rokenrol? „Zdraví je pro mne vţdy na prvním místě. Nikdy jsem na soutěţ nebo trénink nešla nemocná.“ 27) Máte nějaký rokenrolový vzor? „Nemám, ţádný vzor nepotřebuji.“ 28) Jaká je podle vás propagace rokenrolu a zájem o tento sport? „Propagace je špatná a zájem o rokenrol je nízký. Lidé o rokenrolu moc nevědí a kluci na tance moc nejsou. Ale myslím si, ţe by se propagace dala zvýšit pomocí peněz na PR.“ 123

29) Jaké je vaše ţivotní motto? „Nemám ţádné.“ 30) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěla k rokenrolu říci.... „Určitě si rokenrol zkuste, je to fajn, protoţe je to tanec i sport dohromady a to je pro tento sport jedinečné.“

124

4.4 Vyhodnocení řízených rozhovorů Na následujících řádcích uvádím názory tanečníků a rokenrolistů ve 13 bodech, které mi přišly nejzajímavější na porovnání. Ač zde porovnávám dvě taneční odvětví, někdy mi odpovědi tanečníků přijdou tak rozdílné, ţe bych ani neřekla, ţe se jedná o nadskupinu tanec. Odpovědi tanečníků na mne působí tak, ţe společenský tanec, je mnohem náročnější neţ rokenrol. Kdyţ se dáte na dráhu tanečníka, musíte být ne jen velice dobrý sportovec, ale také velice dobrý herec. Musíte cítit hudbu, přizpůsobovat své pohyby kaţdému tónu hudby nebo hlasu zpěváka. Soutěţnímu výkonu předchází několika měsíční fyzická a psychická příprava. V neposlední řadě je potřeba být velmi dobře finančně zajištěn nebo „sponzorován“ někým z rodiny nebo jiným sponzorem. Avšak najít sponzora v České republice, je pěkný oříšek i pro páry, které jsou v nejvyšší taneční skupině. V oblasti toho, co tanečníkům tanec vzal, se vzácně shodují. Je to asi jako u kaţdého sportu, kdyţ ho děláte naplno, ztratíte spoustu přátel, ale další přátele zase najdete. Je pravda, ţe pokud dáváte tanci vše, dost často se můţete cítit vyčerpaně, bez energie, bez chuti zpracovávat učivo do školy, ale tento pocit rychle vymizí s příchodem úspěchu ve formě pochvaly od trenéra nebo úspěchu na soutěţi. Poslední důleţitou oblastí jsou vzkazy nebo důvody, proč by si někdo měl vybrat tanec nebo rokenrol za sport, kterému by se věnoval. Kaţdý z vás, si můţe udělat obrázek o tom, jaký vzkaz je jeho srdci bliţší a pro jaký druh tanečního sportu by se rozhodl. V závěru shrnutí, vyhodnocení řízených rozhovorů, bych ráda poděkovala všem tanečníkům, kteří byli tak ochotní a udělali si čas na uskutečnění těchto řízených rozhovorů. Bez nich by tento díl empirické části neměl smysl. 1. Začátek taneční kariéry Byl u všech respondentů, dá se říci, stejný. Vţdy to byli rodiče, kteří se rozhodli, dát děti do krouţku tance. Bylo to v momentě, kdy uţ děti měli zkušenosti s jinými sporty a tyto sporty je nijak nezaujaly. Zajímavým momentem je, ţe jakmile se respondenti dostali k tanci, nemohli (nechtěli) s ním přestat. Ano, byly tam chvíle, kdy chtěli skončit, ale vţdy jim tanec tak chyběl, ţe se k němu museli vrátit, coţ se u dříve provozovaných sportů nestalo. Z řízených rozhovorů vyplývá, ţe díky kontaktu s přáteli a známými, se jim tanec dostal lépe do podvědomí, a jestliţe jedna rodina dala své dítě do krouţku tance a druhá 125

rodina nevěděla, co s dítětem, protoţe ho krouţky moc nebavily, tak kdyţ se nezávazně bavili, došlo i na téma krouţků a protoţe tanec nás učí cílevědomosti a trpělivosti, byl jasnou volbou. To souvisí s tím, ţe si stále myslím, ţe dřívější doba, byla lepší na příleţitosti. Lidé se znali, bavili se spolu, zajímali se jeden o druhého. Dnešní doba je plná spěchu, sousedé v domech se skoro ani nepozdraví, natoţ aby se znali a povídali si o všedních věcech. Potom je propagace, dá se říci, jakéhokoliv sportu mnohem sloţitější, kdyţ nemáte ničí doporučení a dítě dáte na krouţek jen proto, aby někam chodilo. To není ten správný důvod a děti tam pak ani dlouho nevydrţí. Důvod je asi ten, ţe ho vytrhnete z prostředí kamarádů a dáte ho do prostředí, které vůbec nezná. Kdyby to bylo tak, ţe z prostředí kamarádů, ho na doporučení jiného rodiče dáte do prostředí, kde má také kamarády, kteří dělají některý sport, který je baví, i toto nové dítko se lépe přizpůsobí a je příjemně a hlavně přirozeně motivované. 2. Doba, po kterou tanec provozují Společné pro tanečníky je, ţe všichni tančí v rozmezí 14 – 16 let (10 – 14 let u rokenrolu). K tanci je přivedli rodiče, kteří jim vyjadřovali svou podporu a ukázali jim cestu, jakou by se jejich volný čas mohl ubírat. Díky kamarádům nebo idolům jim tanec přišel fascinující a jiţ u něj zůstali. 3. Co tanečníky na tanci baví Tanec Tanec v sobě spojuje eleganci, krásu, styl, krásné šaty, upravené lidi. Tanec propojuje tanečníka s publikem, tanečníci se snaţí přivodit publiku různé pocity z různých tanců. Někdy je to romantika, někdy drama. Tanec je záleţitost páru, muţe a ţeny, kaţdý v páru se musí rozhodnout, kolik práce, času, peněz a své osobnosti bude do páru investovat. Konečný výsledek by se měl u obou osob shodovat nebo se k sobě alespoň velice blízce přibliţovat, protoţe kdyby kaţdý pracoval jen na svých snech, cílech a potřebách, nikdy by spolu ničeho velkého nedosáhli. Tanečníci mají vznosné postavení při tanci, vyzařují určitou energii a charisma. Tanec je ţivot, výchovný efekt pro všechny generace formou zkušeností. Na tanci je fascinující hudba – rytmus, charakter skladeb, styl hudby. Tanec je vyjádření pohybu na hudbu a zároveň tvoření pohybu s další osobou. Rokenrol Na rokenrolu je příjemná svoboda v prvcích, obsaţených v sestavě. Rokenrol je pro kaţdého. 126

Rokenrol je spojení tance s akrobatickými prvky. Rokenrol je směsice tance i sportu. 4. Tanec na profesionální úrovni Tanec Od té doby, co tanečníci začali tančit se svým vysněným nebo vhodným partnerem, stalo se spojení mezi danou osobou a tancem nerozlučitelné. Zajímavé je, ţe k tomuto rozhodnutí dospěli tanečníci jiţ v útlém věku (mezi 10 a12 lety), kdy ostatní děti mají úplně jiné zájmy a na sport, na profesionální úrovni, nemají vůbec pomyšlení. Zaujala mne výpověď Marka, který řekl, ţe tanec je prostředek pro komunikaci s lidmi a ţe zjistil, ţe skrz tanec můţe pomáhat ostatním lidem. Tanečníci byli tancem natolik pohlceni, ţe se jím chtěli zabývat na profesionální úrovni. Rokenrol Rokenrolisté vnímají rokenrol spíše jako zábavu a na profesionální dráhu pomýšlí jen malé procento z nich. 5. Je dobré trénovat s více trenéry? Tanec Vyplatí se mít jeden směr, který se jen doplňuje. Pro tanec je dobrý jeden hlavní trenér a jeden aţ dva doplňkoví. V tanci je potřeba pracovat na: rytmice – spojení hudby a rytmu, práce v těle – přenos váhy z nohy na nohu; liniích – efektních pohybech rukou; technice tance – tanečníci musí pochopit, proč dělají určitý pohyb a jaký to bude mít důsledek; posunu limitů – technika, systematika, psychologie páru; projevu na soutěţi; znát a dbát na sportovní výţivu. Rokenrol Rokenrolisté zastávají názor mít co nejvíce trenérů, protoţe kaţdý z nich má jiný názor a dokáţe vám poradit něco jiného. 6. Soutěţe Tanec Před soutěţí je důleţité pít hodně vody, očistit organismus, připravit kůţi, aby dobře přijímala hnědidla.

127

V přípravě na soutěţ musí být zahrnuto: fyzická a kondiční cvičení, více fázové tréninky, posilování, strečing, relaxace, regenerace těla, psychické zocelení, vytváření atmosféry, která bude podobná té na soutěţi. Výţivové doplňky: isostar, kreatin, turbosnack, magnesium, vitamíny, další podpůrné přípravky pro zvýšení fyzické kondice. Výţiva před soutěţí a v průběhu tréninku: lehká jídla, rýţe, těstoviny, kuřecí maso, ryby, ovoce, zelenina. Rokenrol Příprava před soutěţí zahrnuje: sjíţdění sestav na hudbu, psychická příprava, před soutěţí jít včas spát. Výţiva před soutěţí a v průběhu tréninku:pravidelná strava, ovoce, zelenina, příjem vitamínů, kloubní výţiva.

7. Finance Tanec Průměrně pár do tance měsíčně investuje 25 000,- + zahraniční kempy + jednorázové investice na: šaty, boty, hnědidla, make-up, řasy, přípravky na vlasy, finance na úpravu nehtů pro tanečnice. Rokenrol Pokud se v rokenrolu jedná o formace, tam jsou dívky zvyklé měsíčně investovat cca1 000,-. Pokud pár není na profesionální úrovni, měsíčně do rokenrolu investuje také cca 1 000,-, pokud pár soutěţí na profesionální úrovni, do rokenrolu průměrně investuje 20 000,- měsíčně za pár.

8. Tanec jako droga Tanečníci i rokenrolisté, kteří tento sport vykonávají, se pro ně stal drogou. Pokud tanec vyučují, berou ho spíše jako zábavu neţ jako práci, i kdyţ na parketě tráví několik hodin denně. 9. Obětování tanci Jak tanečníci, tak rokenrolisté se shodli, ţe tanci obětovali: normální způsob ţivota, čas, peníze, přátele, rodinu. V případě tanečníků je to i fakt, ţe pokud jdou na ples, je to většinou za účelem tanečních ukázek, takţe ples si neuţívají jako ostatní lidé. 128

10.Přínos tance Tanec Tanečníci mluvili o tom, ţe jim tanec dal schopnost: překonávat se, nevzdávat se, cílevědomost, sebedůvěru, zdravé sebevědomí, umět vystupovat a mluvit na veřejnosti, managerské dovednosti, hezky se upravovat, česat, seznámení se známými lidmi ze showbyznysu, ţivotního partnera, určitou výchovu, nové přátele, zdravý pohled na svět, pravé hodnoty, příleţitost se učit nový věcem, ţít hezký ţivot, určitý styl ţivota, smysl ţivota a dlouhodobé cíle. Rockenrol Rokenrolistům dal rokenrol: přátele, zkušenosti, nové záţitky, komunitu lidí, ve které se rádi pohybují, fyzický a pohybový základ, moţnost poznávat cizí země, zábavu, ale z jiného pohledu neţ mají lidé, kteří nesportují. 11. Tanec a zdraví Tanec Přednost má vţdy tanec. Tanečníci proţívají tanec jak tělem, tak duší. Rokenrol Přednost má ve velké většině zdraví. 12. Taneční vzory Tanec Tanečníci většinou mají nějaké vzory, ze kterých si po kouskách berou to, co povaţují za nejlepší – ať uţ je to rychlost, přesnost, dynamika, výraz, procítění – na tanci je skvělé to, ţe vţdy jde něco zlepšit a odpozorovat od jiných tanečníků. Rokenrol Rokenrolisté vzory moc nemají. Rokenrol je statický sport s akrobatickými prvky – prvky se buď provedou dobře, nebo ne, ale asi není moc věcí, které lze odpozorovat. Důleţité je stát rovně, být přesný, dobře vybrat hudbu a správně technicky provést prvky. 13. Důvody, proč by si někdo měl vybrat tanec Tanec Tanec vás učí, jak se chovat ve společnosti, zdravý ţivotní styl, jste stále v pohybu, nehuntuje tělo jako ostatní sporty, učí vás poslechu klasické hudby, nedovolí vám polevit, je to určitě dobře vyuţitý čas, dává vám unikátní moţnost podívat se na tradiční soutěţ do Blackpoolu, 129

ukazuje kulturu tance. Kdo chce s tancem začít, měl by se určitě hned dostat k těm nejlepším trenérům. Nebude se pak muset přeučovat styly, které učí někdo jiný. Rokenrol Ať to kaţdý zkusí, je to legrace. Přijďte si rokenrol vyzkoušet a pobavit se. Zkuste rokenrol, je to fajn, zahrnuje tanec i sport a to ho dělá jedinečným.

130

5. Moje vlastní zhodnocení společenského tance Moje shrnutí Tanec vás podrţí v době, kdy to nejvíce potřebujete, kdy máte pocit, ţe byste se vším praštili, ţe nic nemá smysl. Kdyţ se opravdu nic nedaří a tančíte, nastupuje tanec, který odpoutá vaši pozornost, kdy se pár hodin na parketě musíte soustředit pouze na taneční kroky, figury, postavení rukou, výraz a najednou zjistíte, ţe uplynuly 4 hodiny a vám to přijde jako chvilka. Tanec se stane vaším opěrným bodem. Fyzické a psychické dovednosti v páru Tanec je hodně všestranný sport. Pokud chcete tančit, musíte ovládat základy baletu, gymnastiky, musíte umět komunikovat pomocí gest a mimiky obličeje. Po náročném tanečním tréninku, v sobě musíte najít síly a pracovat na své fyzické kondici, posilování a protahování. Součástí tanečních tréninků je i psychologie páru – lidé se v páru musí naučit komunikovat, nacházet řešení a přistupovat na kompromisy. Oba v páru, musí znát své cíle, spojit je a pracovat na nich. Tanec je i o sledování konkurence. Pokud chcete být “top“, je důleţité sledovat videa mistrů a učit se od nich, ať uţ výraz, provedení, dynamiku nebo ladnost pohybu.

Hudba Soutěţní verze latinskoamerických tanců obsahuje pět tanců, ale je třeba si uvědomit, ţe i kdyţ mi zvukař pětkrát po sobě pustí skladbu, na kterou se tančí rumba, a tuto skladbu bude zpívat jiný interpret, i vyjádření původně jednoho tance, bude pětkrát jiné. V kaţdé skladbě je nutné, ale i zábavné, hledat něco jiného. Své pohyby i náladu, přizpůsobuji nástrojům, tempu, hlasu zpěváka, ale i celkové náladě písně. V jiných tanečních odvětvích je to naopak. Vezme se jedna skladba, na kterou se nacvičuje choreografie, která sedí pouze na tuto hudbu. Kdyţ bychom na vystoupení pustili jinou skladbu, s jinou rytmizací, tanečníci jiných stylů, by si s ní těţko poradili. To všechno činí tanec jedinečným a nenapodobitelným sportem, jehoţ krásu můţe obdivovat kaţdý. Kostýmy Tanec je hodně náročný na kostýmy. Před 6 nebo 7 lety, kdyţ děti začínaly tančit, mohly vyjet soutěţ jen v hezkém tričku a lepší letní sukni. Nyní je něco takového nemyslitelné. Jiţ od tanečních začátků, jsou na tanečníky kladeny vysoké poţadavky, na 131

garderóbu. Šaty musí být z kvalitních strečových materiálů, nejlépe výrazné barvy, aby na soutěţi nezanikly, nejčastěji se šaty šijí přímo na míru. Látky si tanečníci nechají dováţet př. z Anglie nebo z Ameriky, kde výběr, kvalita a ruční práce (barvení), je na vyšší úrovni, neţ v ČR. Cena nejlevnějších šatů, šitých na míru, je bez zdobení cca kolem 6 000,-. Nestačí však ušít kvalitní barevné šaty, nedílnou součástí šatů je zdobení. Pouţívají se flitry, korálky, trubičky, Swarovski kamínky, třásně, krajky... Zdobení šatů vychází cca od 2 500,- (do neuvěřitelných výšin). K šatům jsou zapotřebí různé doplňky v podobě blyštivých náramků, náhrdelníků, náušnic. Doplňky k šatům se pohybují kolem 3 000,-. Kdyţ máme vyřešeny šaty, na řadu přichází boty. Na trhu je obrovský výběr bot. Boty se liší výrobcem, kvalitou, barvou (nejčastěji se pouţívá bronzový satén), typem, designem, tvrdostí, výškou a šířkou podpatku, cenou. Cena těch nejlevnějších bot začíná na 1 500,-, optimální cena bot v poměru cena X kvalita je 3 000,-. K botám se ještě dokupují chrániče na podpatky bot, které chrání povrch, na kterém tanečníci trénují. Podráţky bot mají koţený povrch, který se kartáčuje speciálním kartáčem. K botám lze dokoupit př. olej, nebo vosk, který zabraňuje nadměrnému klouzání (ale tyto prostředky bývají pořadateli soutěţí zakazovány, protoţe nemají dobrý vliv na parkety). Úprava zevnějšku Taneční páry si jiţ zvykly (díky zkušenostem ze zahraničí), upravovat svůj zevnějšek podle nejnovějších trendů. V současné době jsou trendy: u tanečnice - nagelované vlasy, pevně staţené, buď do volného culíku, nebo do drdolu, přetaţeného síťkou. Ve standardních tancích se ještě z pramenů vlasů tvoří různé květiny a vlnky. U tanečníka je to jednoduché – vlasy se téţ nagelují a vytvoří se z nich hladká „helma“. To platí pro standardní i latinskoamerické tance. Všichni víme, ţe v šatech světlých barev, je přitaţlivější tmavší, opálená, kůţe. Tento trend se přenesl i do tance. Nezáleţí zde na barvě šatů, ale tanečníci pouţívají různé samoopalovací a hnědící prostředky, které jim jejich kůţi zbarví do hodně tmavého, aţ čokoládového odstínu.

132

Olympijské hry Díky snahám dostat tanec mezi sporty, které jsou zařazeny na Olympijských hrách, se tanec za posledních pár let velice profesionalizoval. Všechny pohyby, otočky, kroky, gesta, vše se neuvěřitelně zrychlilo. Hodně se posouvají fyzické hranice tanečníků. České tancování se dostává na světovou úroveň. Čím dál, tím častěji navštěvují Českou republiku zahraniční trenéři, kteří zde mají různé workshopy. Image párů je rok od roku profesionálnější. Avšak i přes všechny tyto snahy je zařazení tance mezi disciplíny na Olympijských hrách (dále jen OH) velice sloţité. Všechny disciplíny, kt. jsou na OH, jsou nějak měřitelné, př. kdo bude první v cíli, v běhu na 100m, jasně vyhrál; kdo skočí nejvýše ve skoku o tyči, je také jasným vítězem. V gymnastice jsou zase určeny figury, které gymnastky musí zařadit do své sestavy a co nejpřesněji je provést...vše se dá změřit, ale v tanci to tak není. Kdyţ vedle sebe postavíme 10 párů a všem řekneme, aby zatančili př. figuru alemany a New Yorků, kaţdý pár to zatančí jinak, i kdyţ všichni tančí totéţ. Ještě k tomu můţeme pustit muziku a bude to zase jiné. Interpretace kaţdého páru je jiná a kaţdý porotce preferuje něco jiného – jeden chce figuru zatančit přesně, jiný, procítěně, jiný chce prodluţovat doby...a tak to je stále dokola. Kaţdý porotce má jiné preference a proto je hodnocení tance vţdy trochu subjektivní záleţitostí. To je důvod, proč je tak sloţité zařadit tanec mezi disciplíny na OH. Ale kdo ví, s novými metodami hodnocení a novými trendy v tanci, se tohoto zařazení moţná někdy dočkáme.

133

ZÁVĚR Cílem práce bylo odhalit široké veřejnosti tanec očima profesionálních tanečníků. Ukázat a doporučit společenský tanec, jako jednu z velmi dobrých moţností, jak smysluplně vyuţít svůj volný čas. Cílem práce také bylo zjistit, jak dnešní ţáci a studenti do 20 let tráví svůj volný čas a jak vnímají tanec, jako zájmovou aktivitu. Mnou vytyčené cíle diplomové práce byly dle mého názoru splněny a podrobné vyhodnocení dotazníku, potvrzení či vyvrácení hypotéz a vyhodnocení řízených rozhovorů je uvedeno v závěrech daných oddílů empirické části. Jsem přesvědčena o tom, ţe pokud taneční školy a pořadatelé soutěţí vyčlení určitou finanční částku na větší propagaci tance, dostanou ho tak do podvědomí lidí nejen jako hezký sport, ale také jako formu zdravého ţivotního stylu a zájemců o taneční odvětví jistě přibude. Věřím, ţe kaţdý, kdo bude mít zájem přečíst si tuto práci, v ní najde nějaké uţitečné informace, které bude moci následně vyuţít. Také jsem přesvědčená o tom, ţe pokud někdo váhá, zda s tancem začít nebo ne, najde zde mnoho pádných argumentů, proč si tanec alespoň jednou vyzkoušet nebo se přijít alespoň na některou z tanečních soutěţí podívat. V závěru své práce, bych ráda poděkovala účastníkům dotazníkového šetření, za jejich dobrou vůli a zodpovědnost, při vyplňování odpovědí. Také bych velice ráda poděkovala profesionálním tanečníkům za to, ţe si našli čas a chuť být součástí mé diplomové práce. Ač to na první pohled nemusí bát tak patrné, je nutné si uvědomit, ţe zde publikované řízené rozhovory obsahovaly i poměrně osobní otázky a ne kaţdý je schopen a ochoten se někomu cizímu svěřovat a mluvit o svých pocitech, úspěších, neúspěších nebo třeba obětovaných financích. Musím také přiznat, ţe oslovení profesionálních tanečníků nebylo vţdy snadné a z důvodu „moc velkého odkrytí soukromí“, jsem byla některými tanečníky odmítnuta. O to více si cením těch, kteří byli ochotni se mnou spolupracovat.

134

SUMMARY The aim of the work was to reveal the dance in the eyes of professional dancers to the general public, and to recommend ballroom dancing as one of the very good ways to meaningfully use their free time. Another aim was to find out how pupils and students under 20 years of age spend their free time and how they perceive dance as a leisure activity. These objectives have been fulfilled in my opinion, and detailed evaluation of the questionnaire, confirmation or rejection of the hypotheses and evaluation of the guided interviews are stated in the conclusions of the respective sections of the empirical part.

I am convinced that if dance schools and dance competition organizers allocate a certain amount of money to promote dances better, dance will get into the subconscious of people not only as a nice sport, but also as a form of healthy lifestyle, and the number of those interested in dance will certainly increase.

I believe that everyone interested to read this work will find some useful information there which he can subsequently use. I also believe that if someone is deciding whether to start dancing, he will find many compelling arguments for trying it or at least coming to one of the dance competitions.

Finally, I would like to thank the survey participants for their good will and responsibility in completing answers. I would also like to thank the professional dancers for finding their time and will to be part of my thesis. Although it might not be obvious, it should be noted that the guided interviews published here include also rather personal questions, and not everyone is able and willing to talk with a stranger about their feelings, successes, failures, or spent finances. I must also admit that addressing professional dancers was not always easy, and because "too much privacy is being revealed," I was rejected by some of the dancers. The more I appreciate those who were willing to cooperate.

135

LITERATURA 1)

BENÍČKOVÁ

MARIE.

Muzikoterapie

a

specifické

poruchy

učení.

Praha:

GradaPublishing, 2011. ISBN 978-80-247-3520-7 2) BRAYOVÁ-MOFFATOVÁ NAIA. Škola baletu. Slovart, 2004. ISBN 80-7209-562-5 3) DALLALOVÁ TAMALYN, HARRIS RICHARD. Břišním tancem ke kráse: moderní taneční program, při kterém vyuţijete svou fantazii. Beta, 2006. ISBN 80-7306-249-6 4) CHRÁSKA MIROSLAV. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4 5) CLARK NANCY, Sportovní výţiva. Praha: GradaPublishing, 2009. ISBN 978-80-247-2783-7 6) COLUCCIA PINA, PAFFRATH ANETTE, PÜTZ JEAN. Umění břišního tance: cesta ke kráse, energii a smyslnosti (ucelený průvodce orientálním tancem). Rybka Publishers, 2005. ISBN 80-86182-85-1 7) DOSEDLOVÁ JAROSLAVA. Terapie tancem. Role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Praha: GradaPublishing, 2012. ISBN 978-80-247-3711-9 8) FOŘT PETR, Výţiva pro dokonalou kondici a zdraví. Praha: GradaPublishing, 2005. ISBN 80-247-1057-9 9) HÁJEK BEDŘICH, HOFBAUER BŘETISLAV, PÁVKOVÁ JIŘINA. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-473-1 10) HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: UK v Praze, 2003. ISBN80-7290-128-1. 11) JIRÁK ROMAN, HOLMEROVÁ IVA, BORZOVÁ CLAUDIA a kol. Demence a jiné poruchy paměti. Komunikace a kaţdodenní péče. Praha: GradaPublishing, 2009. ISBN 978-80-247-2454 12) KLEINER SUZAN M., GREENWOOD-ROBINSO MAGGIE. Fitness výţiva. Praha: GradaPublishing, 2010. ISBN 978-80-247-3253-4 13) KLUGEROVÁ JARMILA, PRÁZOVÁ IRENA, VACÍNOVÁ TEREZA. Jak vypracovat bakalářskou, diplomovou, rigorózní a disertační práci, Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. ISBN 978-80-86723-72-3 14) KRAUS RICHARD, SARAH CHAPMAN HILSENDAGER. History of the Dance in Art and Education.Prentice-Hall, 1981. ISBN 9780133900217 15) KROESCHLOVÁ EVA. Dobové tance 16. aţ 19. století. Praha: SPN, 1981. ISBN 14-583-81 136

16) KULKA JIŘÍ. Psychologie umění. Praha: GradaPublishing, 2008. ISBN 978-80-247-2329-7 17) LANDSFELD ZDENĚK. Skripta pro trenérské studium. Latinskoamerické tance. 2011 18) ODSTRČIL PETR. Sportovní tanec. Grada, 2004. ISBN 978-80-247-6445-0 19) PÁVKOVÁ JIŘINA a kol. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-295-5 20) PELIKÁN JIŘÍ. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-569-8 21) PERIČ TOMÁŠ a kol. Sportovní příprava dětí. Praha: GradaPublishing, 2012. ISBN 978-80-247-4218-2 22) REICHEL JIŘÍ. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6 23) SKOLNIK HEIDI, CHERNUS ANDREA. Výţiva pro maximální sportovní výkon. Praha: GradaPublishing, 2011. ISBN 978-80-247-3847-5 24) SPOUSTA VLADIMÍR et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, fakulta pedagogická, 1994. ISBN80-210-1007-X 25) VÁŢANSKÝ MOJMÍR, SMÉKAL VLADIMÍR. Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995. ISBN 80-901737-9-9 26) VESELÁ JANA. Jak ve volném čase: projekty her pro volný čas dětí a mládeţe. 1. díl. Při VŠ pedagogické v Hradci Králové: Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-146-5 27) VYMĚTAL JAN a kol. Speciální psychoterapie. Praha: GradaPublishing, 2007. ISBN 978-80-247-1315-1 Internetové odkazy: Zdroj: www.krouzky.cz 4. 2. 2012 Zdroj: http://www.kcn.cz/ 4. 2. 2013 Zdroj: http://www.cvcpraha9.cz/ 4. 2. 2013 Zdroj: http://www.dancers4you.cz/ 4. 2. 2013 Zdroj: http://www.hobbycentrum4.cz/ 4. 2. 2013 Zdroj: http://www.blackpooldancefestival.com 1. 2. 2013 Zdroj: http://www.tsmaestro.cz/index.php 7. 2. 2013 Zdroj: http://www.dance-hall.cz/ 7. 2. 2013 www.citace.com – jak citovat 10. 2. 2013 www.boldis.cz - bibliografické citace dokumentů 10. 2. 2013 137

http://knihovna.vsb.cz/kurzy/citace – zpracování bibliografických citací 10. 2. 2013 www.csts.cz 20. 3. 2013 http://www.stephaniekristl.com/ 6. 3. 2013 http://www.majkluvsvet.cz/ 6. 3. 2013

PŘÍLOHY Příloha I. – Dotazník pro děti na ZŠ a SŠ, zjištující, jak tráví volný čas Příloha II. – Řízený rozhovor pro profesionální tanečníky Příloha III. – Fotografie Winter Gardens – místa konání Blackpoolského tanečního festivalu Příloha IV. – Fotografie ze soutěţí ve společenských tancích

138

PŘÍLOHA I. Dotazník na ZŠ a SŠ ohledně trávení volného času

DOTAZNÍK Váţená respondentko, váţený respondente

dovoluji si Vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je zaměřen na to, jakým způsobem tráví děti svůj volný čas. Výsledky tohoto dotazníku slouţí pouze jako zdroj dat pro mou diplomovou práci.

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku. Bc. Martina Jeţková studentka 2. navazujícího ročníku UT na UK v Praze

1) Pohlaví A) Dívka B) Chlapec 2) Věk A) do 15 let B) 16 – 19 let C) 20 let a více 3) Trávení volného času - u jednotlivých odpovědí zakroužkujte hodnotu, která odpovídá množství času, které strávíte danou aktivitou (1 – tuto činnost provozuji nejméně, 5 – tuto činnost provozuji nejvíce) A) Pracuji na věcech do školy (domácí úkoly, povinná četba)

1–2–3–4–5

B) Věnuji se sportu (jakákoliv sportovní aktivita)

1–2–3–4–5

C) Trávím čas s přáteli (posezení, popovídání...)

1–2–3–4–5

D) Chodím za zábavou (disco, music cluby...)

1–2–3–4–5

139

E) Navštěvuji kulturní akce (koncerty, výstavy...)

1–2–3–4–5

F) Pracuji na počítači (příprava do školy, sebevzdělávání...)

1–2–3–4–5

G) Trávím čas na počítači (sociální sítě, chat, hry, zábava...)

1 – 2 – 3 – 4 –5

H) Úklid domácnosti (např. i nákup do domácnosti...)

1–2–3–4–5

I) Sleduji televizi

1–2–3–4–5

J) Doplňte jiné aktivity, které jsou obsahem vašeho volné času (př. četba, poslech hudby, rybaření...).................................................................................... 4) Jaká aktivita je na prvním místě ve vašem volném čase? Upřesněte:...................................................................................... 5) Jakým způsobem trávíte svůj čas u počítače? - u jednotlivých odpovědí zakroužkujte hodnotu, která odpovídá množství času, které strávíte danou aktivitou (1 – tuto činnost provozuji nejméně, 5 – tuto činnost provozuji nejvíce) A) Připravuji se do školy

1–2–3–4–5

B) Sebevzdělávám se (z vlastní vůle)

1–2–3–4–5

C) Vyuţívám sociální sítě, chat, skype, ICQ....

1–2–3–4–5

D) Vyhledám nové internetové stránky

1–2–3–4–5

E) Hraji hry

1–2–3–4–5

Pokud hrajete hry, upřesněte jaké (př. logické, akční...)........................................ F) Vyuţívám různé programy (filmy, hudba, foto...)

1–2–3–4–5

G) Nakupuji přes internet

1–2–3–4–5

H) Jiné:................................................................................................................... 6) Kolik hodin denně strávíte u počítače? A) max. 1 hodinu B) 2 – 3 hodiny C) 4 – 5 hodin D) 6 hodin a více 7) Co nejčastěji sledujete v televizi? A) Zprávy 140

B) Vzdělávací pořady (dokumenty – historie, příroda...) C) Sport D) Zábavné pořady (reality show, MTV, HBO...) E) Seriály, filmy F) Jiné, uveďte přesně, co sledujete:...................................................................... 8) Kolik hodin denně strávíte sledováním televize? A) max. 1 hodinu B) 2 – 3 hodiny C) 4 – 5 hodin 9) Jakým sportovním aktivitám se ve svém volném čase věnujete? Upřesněte:............................................................................................................. 10) Provozujete nějaký sport na závodní úrovni nebo navštěvujete tento sport min. 3x týdně? A) ano B) ne Pokud jste v otázce č. 10 odpověděli ANO, pokračujte otázkou č. 11, pokud jste v otázce č. 10 odpověděli NE, na otázku č. 11 neodpovídejte. 11) Jak moc vás ovlivňuje sport? Na kaţdou podotázku odpovězte ANO nebo NE (A – N) A) Protoţe trávím hodně času sportem, nezbývá mi moc času na učení

A-N

B) Protoţe trávím hodně času sportem, nemám čas na ostatní zájmy

A-N

C) Díky tomu, ţe hodně sportuji, se mi lépe učí

A-N

D) Sport mě baví a chci se mu věnovat i v budoucnosti

A-N

E) Výhodou sportu je menší riziko závislosti (pc, tv, návykové látky)

A-N

F) Sport je pro mne důleţitý (cítím se dobře; setkávám se tam s přáteli)

A-N

12) Shledáváte tanec přitaţlivým sportem (vzpomeňte si př. na Star Dance)? A) Ano B) Ne 141

13) Navštěvovali jste někdy taneční krouţky nebo skupiny? A) Ano B) Ne Proč:....................................................................................................................... Pokud jste odpověděli na otázku č. 12 NE, dotazník je pro vás u konce. Další odpovědi jiţ nevyplňujte. Děkuji za váš čas a vyplnění dotazníku. Pokud jste odpověděli na otázku č. 12 ANO, pokračujte prosím v dotazníku do konce. Děkuji 14) Jakým stylům tance jste se věnovali? Upřesněte:............................................................................................................. 15) Chodili jste někdy do tanečního krouţku, kde se vyučovaly latinskoamerické (samba, chacha, rumba, jive) nebo standardní (waltz, tango, valčík, quickstep, polka) tance? A) Ano B) Ne 16) Jak dlouho jste tento krouţek / skupinu navštěvovali? A) Méně neţ rok Jaký byl důvod, ţe jste přestali krouţek navštěvovat?........................................... B) 1 – 2 roky C) 3 roky a více 17) Jak často jste taneční krouţek navštěvovali/navštěvujete: A) 1x týdně B) 2x – 3x týdně C) 4x týdně a více 18) Absolvovali jste nějaké vystoupení s tanečním krouţkem nebo skupinou, kterou jste navštěvovali? A) Ano - Jak se vám vystoupení líbilo?............................................................................... B) Ne

142

19) Chtěli byste se zúčastnit nějakého tanečního vystoupení? A) Ano Proč:....................................................................................................................... B) Ne Proč:....................................................................................................................... 20) Máte pocit, ţe kdybyste se zúčastnili tanečního vystoupení, dostalo by se vám uznání, obdivu a pochvaly od rodičů a kamarádů...? A) Ano B) Ne Děkuji za vyplnění dotazníku.

143

PŘÍLOHA II. Řízené rozhovory s profesionálními tanečníky Řízený rozhovor

Cílem řízených rozhovorů bylo odkrýt taneční prostředí očima profesionálních tanečníků Představení osoby: jméno, věk, čeho dosáhl 1) V kolika letech a kde jste začala tančit? 2) Jak dlouho jiţ tančíte? 3) Kdo vás přivedl k tanci? 4) Co odstartovalo vaší taneční kariéru? 5) Co vás na tanci baví (fascinuje)? 6) Navštěvovala jste základní nebo pokračovací taneční? 7) Chtěla jste se jiţ od malička věnovat tanci na profesionální úrovni? 8) Jaké jsou vaše úspěchy v tanci? 9) Co povaţujete za váš největší úspěch a proč si ho ceníte? 10) Kolik hodin denně, trávíte na tanečním parketě (vlastní trénink X učení ostatních párů)? 11) Jaké to je, trávit tolik času se svým tanečním partnerem? 12) S kolika trenéry potřebujete trénovat, abyste dosahovali takovýchto úspěchů? 13) Proč je potřeba trénovat s tolika trenéry (popis toho, co kdo učí)? 14) Jak vypadá vaše příprava na soutěţ? 144

15) Je rozdíl, zda se připravujete na soutěţ v ČR nebo mimo ČR? 16) K takovým vrcholovým výkonům, jakých dosahujete, je určitě zapotřebí dodrţovat zásady pestré stravy. Jak se stravujete a jaký máte vztah k výţivovým doplňkům? 17) Kolik peněz měsíčně investujete do tance (šaty, boty, soutěţe, trenéři, doprava)? / Jaké máte s tancem výdaje? 18) Jaký je hlavní zdroj vaší obţivy? 19) Berete tanec jako práci nebo jako zábavu? 20) Je pro vás tanec „drogou“? 21) Máte pocit, ţe jste tanci musela něco obětovat? 22) Co vám naopak tanec dal? 23) Jak se změnil tanec od doby, kdy jste začínala tančit? 24) Chtěla jste někdy s tancem skončit? 25) Způsobila jste si při tanci nějaké zranění? 26) Jak přistupujete k nemocím a zraněním? Má přednost zdraví nebo tanec? 27) Jaký je váš nejoblíbenější tanec a proč? 28) Máte nějaký taneční vzor? 29) Kolik jste měla, za vaši taneční kariéru, tanečních partnerů? 30) Myslíte si, ţe někdy začnete tančit Free Style?

145

31) Jaký je, podle vás, ideální věk pro to, začít s tancem? 32) Jaké je vaše ţivotní motto? 33) Náš rozhovor je u konce a je tady ještě prostor pro vás, je něco, co byste ještě chtěla k tanci říci....

146

PŘÍLOHA III. – Fotografie Winter Gardens Fotografie Winter Gardens – vchod do budovy

Fotografie Winter Gardens – sál, ve kterém se konají taneční soutěţe

147

PŘÍLOHA IV. – Fotografie ze soutěţí ve společenských tancích Soutěţ – latinskoamerické tance, kategorie Děti (Mimoňský střevíček)

Soutěţ – standardní tance, kategorie Junioři (Jarní pohár Kladna)

Soutěţ – standardní úklona v závěru tance, kategorie Junioři (Jarní pohár Kladna)

148

Soutěţ – latinskoamerické tance, kategorie

Soutěţ – standardní tance, kategorie

Mládeţ (Prague Open)

Senioři (MČR)

Soutěţ – latinskoamerické tance, kategorie

Soutěţ – standardnítance, kategorie

Dospělí (Prague Open)

Dospělí (MČR)

149

Soutěţ – latinskoamerické tance, kategorie Senioři (Prague Open)

Soutěţ – latinskoamerické tance, kategorie Dospělí (Prague Open)

150