Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace

2008

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

OBSAH

CONTENTS

A ZÁKLADNÍ INFORMACE . . . . . . . . . 9 A1 SHRNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 A2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY . . . . . . . . 17

A BASIC INFORMATION . . . . . . . . . . . 9 A1 SUMMARY . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 A2 BASIC CHARACTERISTICS OF THE CITY . . . . . . . . . . . . . . . 14 A3 SUSTAINABILITY INDICATORS OF THE CITY OF PRAGUE . . . . . . . 17

B STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . 21 B1 OVZDUŠÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

B STATE AND DEVELOPMENT OF THE ENVIRONMENTAL COMPARTMENTS . 21 B1 AIR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA . . . . . . B1.2 EMISE – ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ . . . . . . . . . . . . . . . . B1.2.1 Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší . B1.2.2 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1–3) . . . . . . . . B1.2.2.1 Počet zdrojů . . . . . . . . . . . . B1.2.2.2 Emise . . . . . . . . . . . . . . . B1.2.2.3 Spotřeba paliv . . . . . . . . . . B1.2.3 Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava) . . . . . . . . B1.2.4 Emise skleníkových plynů . . . . . . B1.3 IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ . . . . . B1.3.1 Hodnocení kvality ovzduší . . . . . . B1.3.2 Měřicí síť sledování kvality ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . B1.3.3 Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . B1.3.3.1 Oxid siřičitý (SO2) . . . . . . . . B1.3.3.2 Částice frakce PM10 a PM2,5 . . . . . . . . . . . . . . B1.3.3.3 Oxid dusičitý (NO2) . . . . . . . B1.3.3.4 Oxid uhelnatý (CO) . . . . . . . . B1.3.3.5 Benzen . . . . . . . . . . . . . . B1.3.3.6 Přízemní ozon . . . . . . . . . . B1.3.3.7 Těžké kovy . . . . . . . . . . . . B1.3.3.8 Benzo(a)pyren . . . . . . . . . . B1.3.3.9 Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2 a CO v období 1996–2008 . . . . . . . B1.3.4 Monitoring prekurzorů ozonu ve venkovním ovzduší . . . . . . . . B1.3.5 Atmosférická depozice, kvalita srážek . . . . . . . . . . . . . B1.3.6 Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce . . . . . . . . . . . . . B1.4 OVZDUŠÍ – NÁSTROJE A DALŠÍ INFORMACE . . . . . . . . . B1.4.1 Smogové regulační systémy a hodnocení jejich provozu na území Prahy a Středočeského kraje . . . . . B1.4.2 Modelování kvality ovzduší . . . . . B1.4.2.1 Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy (projekt ATEM) . . . . . . . . . . B1.4.3 Vybrané činnosti Magistrátu hl. m. Prahy . . . . . . . . . . . . . . B1.4.3.1 Poplatky za znečišťování ovzduší . B1.4.3.2 Program dotací . . . . . . . . . .

B1.1 METEOROLOGY AND CLIMATE . . . . . B1.2 EMISSIONS – AIR POLLUTION SOURCES . . . . . . . . . . . . . . . . . B1.2.1 Categories of air pollution sources . . . B1.2.2 Stationary air pollution sources (REZZO 1–3) . . . . . . . . . . . . . . B1.2.2.1 Number of sources . . . . . . . . . B1.2.2.2 Emissions . . . . . . . . . . . . . . B1.2.2.3 Fuel consumption . . . . . . . . . . B1.2.3 Mobile air pollution sources (REZZO 4 – transport) . . . . . . . . . B1.2.4 Greenhouse gases emissions . . . . . . B1.3 IMMISSIONS – AIR QUALITY . . . . . . B1.3.1 Air quality assessment . . . . . . . . . B1.3.2 Network of measuring stations for air quality monitoring . . . . . . . B1.3.3 Air quality assessment in Prague based on limit values for human health protection . . . . . . . . . . . . B1.3.3.1 Sulphur dioxide (SO2) . . . . . . . . B1.3.3.2 Suspended particulate matter, fractions PM10 and PM2.5 . . . . . . B1.3.3.3 Nitrogen dioxide (NO2) . . . . . . . B1.3.3.4 Carbon monoxide (CO) . . . . . . . B1.3.3.5 Benzene . . . . . . . . . . . . . . . B1.3.3.6 Ground-level ozone . . . . . . . . . B1.3.3.7 Heavy metals . . . . . . . . . . . . B1.3.3.8 Benzo[a]pyrene . . . . . . . . . . . B1.3.3.9 Trends in immission yearly characteristics of SO2, PM10, PM2.5, NO2, and CO in the period 1996–2008 . . . . . . B1.3.4 Monitoring of ground-level ozone precursors in ambient air . . . . . . . . B1.3.5 Atmospheric deposition, rainwater quality . . . . . . . . . . . . B1.3.6 Air pollution measurements using a passive sorption method . . . . . . . B1.4 AIR – INSTRUMENTS AND OTHER INFORMATION . . . . . . B1.4.1 Smog regulation systems and evaluation of their operation on the territories of Prague and Central Bohemia Region . . B1.4.2 Air quality modelling . . . . . . . . . . B1.4.2.1 Model-based evaluation of air quality on the territory of Prague (Project of ATEM) . . . . . . . . . B1.4.3 Selected activities of the Prague City Hall . . . . . . . . . . . . . . . . B1.4.3.1 Air pollution charges . . . . . . . . B1.4.3.2 The Programme of subsidies . . . .

. 22 . 25 . 25 . . . .

25 25 26 29

. . . .

29 33 35 35

. 35 . 37 . 37 . . . . . . .

39 43 45 47 48 49 51

. 52 . 53 . 54 . 55 . 56 . 56 . 58 . 58 . 63 . 63 . 63

22 25 25 25 25 26 29 29 33 35 35 35 37 37 39 43 45 47 48 49 51

52 53 54 55 56 56 58 58 63 63 63

B2 VODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 B2.1 POVRCHOVÁ VODA . . . . . . . B2.1.1 Správa a sledování povrchových vod v Praze . . . . . . . . . . . . B2.1.2 Odtokové poměry . . . . . . . . . B2.1.3 Jakost vody . . . . . . . . . . . . B2.2 PITNÁ VODA . . . . . . . . . . . . B2.2.1 Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě . B2.2.2 Kvalita pitné vody . . . . . . . . B2.2.3 Generel zásobování vodou hl. m. Prahy . . . . . . . . . . . . B2.3 ODPADNÍ VODA . . . . . . . . . . B2.3.1 Legislativní požadavky pro čištění odpadních vod v ČR . . . . . . . B2.3.2 Odvádění a čištění odpadních vod B2.3.3 Generel odvodnění hl. m. Prahy . B2.4 HAVARIJNÍ ÚNIKY ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK . . . . . B2.5 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ .

. . . 64 . . . .

. . . .

. . . .

64 64 66 71

. . . 71 . . . 74 . . . 74 . . . 76 . . . 76 . . . 77 . . . 81 . . . 83 . . . 84

B2 WATER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 B2.1 SURFACE WATER . . . . . . . . . . . . B2.1.1 Administration and monitoring of surface water in Prague . . . . . . B2.1.2 Hydrological effluent conditions . . . B2.1.3 Water quality . . . . . . . . . . . . . B2.2 DRINKING WATER . . . . . . . . . . . B2.2.1 Drinking water supply through the public water supply system . . . . B2.2.2 Drinking water quality . . . . . . . . B2.2.3 General Plan for the Water Supply to the City of Prague . . . . . . . . . B2.3 WASTE WATER . . . . . . . . . . . . . B2.3.1 Legislation requirements for the waste water treatment in the Czech Republic B2.3.2 Disposal and treatment of wastewater B2.3.3 General Drainage Plan for Prague . B2.4 ACCIDENTAL CONTAMINANT SPILLS . . . . . . . . . . . . . . . . . . B2.5 FLOOD CONTROL MEASURES . . . .

. 64 . . . .

64 64 66 71

. 71 . 74 . 74 . 76 . 76 . 77 . 81 . 83 . 84

B3 KRAJINA A ZELEŇ . . . . . . . . . . . 85

B3 LANDSCAPE AND GREENERY . . . . . 85

B3.1 BILANCE PLOCH . . . . . . . . . . . . 85 B3.2 UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 B3.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY . . . . . . . . . . . . . . . . 91 B3.4 MĚSTSKÁ ZELEŇ . . . . . . . . . . . . 93 B3.4.1 Obnova mimořádně významných pražských parků . . . . . . . . . . . . 93 B3.4.2 Stromořadí . . . . . . . . . . . . . . . 93 B3.4.3 Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 B3.4.4 Revitalizace potoků a nádrží . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 B3.4.5 Péče o zvláště chráněná území . . . . 100 B3.5 BIOINDIKAČNÍ MONITORING ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . 101

B3.1 LAND BALANCE . . . . . . . . . . . . . . 85 B3.2 SUSTAINBALE USE OF THE TERRITORY . . . . . . . . . . . 87 B3.3 NATURE CONSERVATION AND LANDSCAPE PROTECTION . . . . 91 B3.4 CITY GREENERY . . . . . . . . . . . . . 93 B3.4.1 Recovery and revitalisation of Prague parks of extraordinary importance . . . 93 B3.4.2 Alleys . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 B3.4.3 Forests . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 B3.4.4 Renewal and revitalisation of Prague’s creeks and reservoirs . . . . 97 B3.4.5 Care of protected areas . . . . . . . . 100 B3.5 BIOINDICATION MONITORING OF THE ENVIRONMENT . . . . . . . . 101

B4 ODPADY . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

B4 WASTE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

B4.1 EVIDENCE ODPADŮ . . . . . . . . B4.2 KOMPLEXNÍ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY . . . B4.2.1 Systém sběru komunálního odpadu v Praze . . . . . . . . . . . . . . . B4.2.2 Tříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů . . . . . . . . . . . . . . B4.2.3 Tříděný sběr nebezpečných odpadů B4.2.4 Zpětný odběr některých výrobků . B4.2.5 Sběrné dvory . . . . . . . . . . . B4.2.6 Směsný odpad . . . . . . . . . . . B4.2.7 Objemný odpad . . . . . . . . . . B4.2.8 Sběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou . B4.2.9 Zkušební projekty . . . . . . . . . B4.2.10 Úklid černých skládek . . . . . . B4.2.11 Plán odpadového hospodářství Hl. m. Prahy (krajský) . . . . . . . . . . . . . B4.2.12 Náklady komplexního systému nakládání s komunálním odpadem B4.3 NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI . . . . . . . . . . . . . . B4.3.1 Kontrola uvádění nebezpečných látek a přípravků na trh a do oběhu . . . . . . . . . . . . .

. . 103 . . 105 . . 105 . . . . . .

. . . . . .

107 108 109 109 110 111

. . 112 . . 112 . . 112 . . 113 . . 113 . . 114 . . 114

B4.1 REGISTRATION OF WASTE . . . . . . B4.2 COMPLETE SYSTEM OF MUNICIPAL WASTE MANAGEMENT . . . . . . . . B4.2.1 System of the municipal waste collection in Prague . . . . . . . . . B4.2.2 Sorted collection of paper and cardboard, glass, plastics, and beverage boxes . . . . . . . . . B4.2.3 Sorted collection of hazardous waste . B4.2.4 Re-taking of some products for free . B4.2.5 Collecting yards . . . . . . . . . . . B4.2.6 Mixed waste . . . . . . . . . . . . . B4.2.7 Mixed bulky waste . . . . . . . . . . B4.2.8 Collection of bags filled with foliage infested by horse chestnut leaf miner . B4.2.9 Pilot projects . . . . . . . . . . . . B4.2.10 Cleaning up of illegal dumpsites . . B4.2.11 Waste Management Plan of the Capital City of Prague (Regional Waste Management Plan) . . . . . B4.2.12 Costs of the complete municipal waste management system . . . . . B4.3 HAZARDOUS CHEMICALS MANAGEMENT . . . . . . . . . . . . B4.3.1 Control of placing of hazardous substances and preparations on the market . . . . . . . . . . . .

. 103 . 105 . 105 . . . . . .

107 108 109 109 110 111

. 112 . 112 . 112 . 113 . 113 . 114 . 114

B5 HLUK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 B5.1 HODNOCENÍ HLUKU . . . . . . . B5.2 HLUK Z POZEMNÍ DOPRAVY . . B5.2.1 Měření hluku . . . . . . . . . . . B5.2.2 Hlukové mapy . . . . . . . . . . . B5.2.2.1 Výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy v denní a noční době – 2007 . B5.2.2.2 Hlukové mapy jako součást projektu ENVIS4 – 2008 . . . B5.2.2.3 Strategická hluková mapa aglomerace Praha a navazující akční plán . . . . . . . . . . . B5.3 LETECKÝ HLUK . . . . . . . . . .

C POPULACE A ZDRAVÍ . . . . . . . C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY . . . . . . . . . . . . . . . . C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA . . . . . . . . . . C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY . . . . .

. . . .

. . . .

115 116 116 117

. . 119 . . 120 . . 122 . . 125

. . 129 . . 130 . . 134 . . 138 . . 147

B5 NOISE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 B5.1 NOISE ASSESSMENT . . . . . . . . B5.2 ROAD TRAFFIC NOISE . . . . . . . B5.2.1 Noise measurements . . . . . . . . B5.2.2 Noise maps . . . . . . . . . . . . B5.2.2.1 Calculated noise maps of automotive traffic in daytime and night-time – 2007 . . . . . B5.2.2.2 Noise maps of as a part of the Project ENVIS4 – 2008 . B5.2.2.3 Strategic noise map of the agglomeration of Prague and the following Action plan . B5.3 AIR TRAFFIC NOISE . . . . . . . . .

C POPULATION AND HEALTH . . . . C1 POPULATION, HOUSES, AND APARTMENTS . . . . . . . . . C2 POPULATION HEALTH STATISTICS . . . . . . . . . . . . . C3 HEALTH AND THE ENVIRONMENT C4 BIOLOGICAL FACTORS . . . . . .

. . . .

. . . .

115 116 116 117

. . 119 . . 120 . . 122 . . 125

. . 129 . . 130 . . 134 . . 138 . . 147

C4.1 SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU PŮVODCŮ NÁKAZ V KLÍŠŤATECH . . . . . . . . 147 C4.2 AEROBIOLOGICKÝ MONITORING OVZDUŠÍ V PRAZE . . . . . . . . . . . 148

C4.1 MONITORING OF OCCURENCE OF AETIOLOGICAL AGENTS IN TICKS . . 147 C4.2 AEROBIOLOGICAL MONITORING OF AIR IN PRAGUE . . . . . . . . . . . 148

D HOSPODÁŘSTVÍ A SOUVISEJÍCÍ FAKTORY . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 D1 EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE . . 152 D2 ENERGETIKA . . . . . . . . . . . . . . 159

D ECONOMY AND RELATED FACTORS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 D1 ECONOMY, LABOUR, FINANCES . . . 152 D2 ENERGY INDUSTRY . . . . . . . . . . . 159

D2.1 SPOTŘEBA ENERGIE . . . . . . . . . 159

D2.1 ENERGY CONSUMPTION . . . . . . . . 159

D3 DOPRAVA . . . . . . . . . . . . . . . . 163

D3 TRANSPORT . . . . . . . . . . . . . . . 163

D3.1 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA . . . . D3.2 HROMADNÁ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA . . . . . . . . . . . . . . . D3.3 ŘÍZENÍ DOPRAVY, TELEMATIKA . D3.4 CYKLISTICKÁ DOPRAVA V PRAZE

. 163 . 167 . 169 . 169

D3.1 AUTOMOTIVE TRANSPORT . . . . D3.2 PUBLIC AND COMBINED TRANSPORT . . . . . . . . . . . . . D3.3 TRAFFIC CONTROL, TELEMATICS D3.4 BICYCLE TRANSPORT IN PRAGUE

. . 163 . . 167 . . 169 . . 169

E NÁSTROJE A POLITIKY . . . . . . . . 171 E1 VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . 172 E2 STRATEGIE A KONCEPCE . . . . . . 175

E INSTRUMENTS AND POLICIES . . . . . 171 E1 SELECTED ENVIRONMENTAL LEGISLATION . . . . . . . . . . . . . . 172 E2 STRATEGY AND CONCEPTS . . . . . . 175

E2.1 PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUVISEJÍCÍ OBLASTI . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

E2.1 OVERVIEW OF CONCEPTUAL DOCUMENTS FOR THE ENVIRONMENT AND RELATED FIELDS . . . . . . . . . 175

E3 EKONOMICKÉ NÁSTROJE . . . . . . 178

E3 ECONOMIC INSTRUMENTS . . . . . . 178

E3.1 STATISTICKY SLEDOVANÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . . . . . . . 178

E3.1 EXPENDITURES ON ENVIRONMENTAL PROTECTION UNDER STATISTICAL MONITORING . . 178

E4 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ . . . . . 181

E4 ENVIRONMENT IMPACT ASSESSMENT, INTEGRATED POLLUTION PREVENTION AND CONTROL . . . . . . . . . . . . . . 181

E4.1 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA) . . . . 181 E4.2 INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ (IPPC) . . 184

E4.1 ENVIRONMENT IMPACT ASSESSMENT (EIA) . . . . . . . . . . . 181 E4.2 INTEGRATED POLLUTION PREVENTION AND CONTROL (IPPC) . . 184

E5 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA V HL. M. PRAZE . . . . . . 185

E5 ENVIRONMENTAL EDUCATION AND AWARENESS (EEA) IN THE CITY OF PRAGUE . . . . . . . 185

E5.1 AKTIVITY HL. M. PRAHY V RÁMCI EVVO . . . . . . . . . . . . . 185 E5.2 AKTIVITY REALIZOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM DALŠÍCH ORGANIZACÍ . . . . . . . . 187 E5.3 FINANCOVÁNÍ EVVO V HL. M. PRAZE . . . . . . . . . . . . 188

E5.1 ACTIVITIES OF THE PRAGUE CITY HALL WITHIN THE EEA . . . . . 185 E5.2 ACTIVITIES IMPLEMENTED BY MEANS OF OTHER ORGANISATIONS . . . . . . . . . . . . 187 E5.3 THE EEA FUNDING IN THE CITY OF PRAGUE . . . . . . . 188

E6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE . . . . . . 189

E6 VOLUNTARY INSTRUMENTS . . . . . 189

E6.1 MÍSTNÍ AGENDA 21 . . . . . . . . . E6.1.1 Místní Agenda 21 v ČR . . . . . . . E6.1.2 Praha a místní Agenda 21 v roce 2008 E6.2 SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ, CERTIFIKACE ISO 14001 A EMAS . . . . . . . . . . . . . . . .

. 189 . 189 . 190 . 191

E6.1 LOCAL AGENDA 21 . . . . . . . . . . E6.1.1 Local Agenda 21 in the Czech Republic E6.1.2 Prague and Local Agenda 21 in 2008 . E6.2 ENVIRONMENTAL MANAGEMENT SYSTEM, CERTIFICATION BY ISO 14001 AND EMAS . . . . . . .

. 189 . 189 . 190 . 191

E7 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE . . . . 193

E7 INTERNATIONAL CO-OPERATION . . 193

E7.1 SOUHRNNÉ INFORMACE . . . . . . . 193

E7.1 SUMMARY INFORMATION . . . . . . . 193

E8 INFORMAČNÍ SYSTÉMY . . . . . . . 198

E8 INFORMATION SYSTEMS . . . . . . . 198

E8.1 INFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V PRAZE (IOŽIP) . . . . . 198 E8.2 INFORMAČNÍ SYSTÉM O ÚZEMÍ HL. M. PRAHY (ISU) . . . . . . . . . . 202

E8.1 PRAGUE ENVIRONMENTAL INFORMATION SYSTEM (IOŽIP) . . . . 198 E8.2 INFORMATION SYSTEM OF THE TERRITORY OF THE CAPITAL CITY OF PRAGUE (ISU) . . . 202

F DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE . . . . . . . 203 F1 INFORMAČNÍ ZDROJE . . . . . . . . 204

F ADDITIONAL INFORMATION . . . . . . 203 F1 INFORMATION SOURCES . . . . . . . 204

PŘEHLED HLAVNÍCH ZKRATEK . . . . 208

ACRONYMS AND ABBREVIATIONS . . . . 208

Vážení čtenáři, letos již po devatenácté Vám představujeme Ročenku o stavu životního prostředí v hlavním městě Praze. Tato ročenka není jen souhrnem statistických dat. Pro hlavní město Prahu je nepostradatelným vodítkem při tvorbě koncepce ochrany životního prostředí v Praze a následně pro podporu reálných opatření, která vedou ke zlepšení životního prostředí v hlavním městě. Ročenka byla jedním z rozhodujících materiálů, na základě kterých se vedení hlavního města Prahy rozhodlo v rámci projektu Pro zdravé město spuštěném v roce 2007 razantně zvýšit objem finančních prostředků investovaných do péče o zelené plochy v Praze, jejich rozšiřování, snížení prašnosti v Praze prostřednictvím úklidu komunikací, nákupu dopravních prostředků MHD splňujících přísné normy Euro 5 a dalších aktivit. Projekt Pro zdravé město se, kromě cílených investic do zlepšení životního prostředí v Praze, snaží zapojit do péče o své okolí i občany. Po dvou letech od začátku projektu rád konstatuji, že Pražanům na prostředí, ve kterém žijí, záleží a jsou ochotni se aktivně zapojit do péče o něj.

MUDr. Pavel Bém Primátor hlavního města Prahy Mayor of Prague

Doufám, že pozitivní dopad projektu Pro zdravé město se projeví i na statistických údajích zveřejněných v dalších ročenkách a nadále bude motivovat vedení hlavního města Prahy a občany ke zvýšení péče o životní prostředí v našem krásném městě.

Dear Readers, This year, we introduce the nineteenth Yearbook on the Present State of the Environment in the Capital City of Prague. The Yearbook is not only a summary of statistical data. For the Capital City of Prague, it is an indispensable guide to achieving environmental protection and consequently to supporting concrete actions that lead to environmental improvements in our city. The Yearbook was one of the critical materials based on which the city officials decided, as part of the Healthy City Project launched in 2007, to significantly increase funding invested in the care of green areas in Prague, in their development, dust reduction through street cleaning, purchase of public transport vehicles that would meet stringent Euro 5 standards, and in other activities. The Healthy City Project, in addition to targeted investments in improving the environment in Prague, is also trying to engage our citizens in the care of their surroundings. After two years since the beginning of the project, I would like to note that Prague citizens care for the environment in which they live and are willing to actively participate in that care. I hope that the positive impact of the Healthy City Project will be evident in the statistical data published in other yearbooks and will continue to encourage officials of the Capital City of Prague and its citizens to improve care for the environment in our beautiful city.

Vážení čtenáři, máte před sebou další vydání ročenky o životním prostředí v Praze, kterou vydal Odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. Možná se ptáte, jak souvisí životní prostředí s informačními technologiemi a efektivním výkonem veřejné správy. Rád bych Vás ujistil, že hlavní město Praha si uvědomuje význam moderních technologií ve všech odvětvích, které správa města zahrnuje. Životní prostředí je jedním z nich a Praha má v oblasti zpracování a zveřejňování informací o životním prostředí dlouhodobou tradici, uznávanou i v zahraničí. Otevřenost, vstřícnost a transparentnost při správě města jsou pro nás stejně důležité jako zákonem stanovené právo na informace o životním prostředí. Ročenka je jen zavedenou a viditelnou špičkou aktivit realizovaných JUDr. Rudolf Blažek v rámci Informačního systému o životním prostředí v Praze, jehož výprvní náměstek primátora hl. m. Prahy stupy naleznete i na webových stránkách města. Odbor informatiky First Vice-Mayor ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí a s Útvarem rozvoje hlavof the City of Prague ního města Prahy zajišťují řadu dalších činností, které se neobejdou bez kvalitních dat o území, bez informačních technologií, modelových výpočtů či vazeb mezi různými informačními systémy města i státu. Takovéto nástroje nám pomáhají při rozhodování i zpracování odborných podkladů. Životní prostředí je nicméně věcí nás všech a důležité jsou výsledky. Ročenka je proto vhodnou příležitostí posoudit, k jakým výsledkům jsme dosud dospěli a jaké výzvy před námi stojí. S pomocí technologií se nám daří informace zpracovat i nabídnout co nejširšímu okruhu zájemců. Věřím, že i pro Vás bude ročenka spolu s nabídkou dalších informací na internetu přínosem a dobrou inspirací.

Dear Readers, You have received another issue of the annual report on the Prague environment published by the IT Department of the City Hall of the City of Prague. You may be wondering about the relationship between the environment, information technologies and effective public administration. I would like to assure you that the City of Prague is well aware of the importance of the modern technologies in all areas of administration carried out by the city. The environment is one of them and there has been a long and internationally recognized tradition of processing and publishing of environmental data in Prague. Openness, helpfulness and transparency of the city administration are as important to us as the legally granted right of access to the environmental information. The annual report is but the well-established and visible top of the activities forming a part of the Environmental Information System in Prague. Its outputs can be found at the city web site as well. The IT Department, along with the Environment Protection Department and the City Development Authority Prague carry out a number of other activities which would not be possible without quality data about the area, information technologies, model calculations or interrelations between different information systems of the city and the state. These tools help us in making decisions and preparation of specialist background information. Nevertheless, the environment is a matter of concern of all of us and the results are important as well. The annual report therefore provides you with an opportunity to review the results we have achieved so far and the challenges we are facing. We are able to process the information with the help of modern technologies and offer it to a wide range of people interested. I believe the annual report, along with the additional information offered through the Internet, will be beneficial and inspiring to you.

Vážení čtenáři, Praha dlouhodobě usiluje o koncepční přístup k řešení otázek kvality prostředí a o otevřený dialog s občany a ročenka je souhrnem nezbytných informací pro vedení města, odborníky i veřejnost. Velkou šíři problematiky prostředí a udržitelného rozvoje města nejlépe dokládá skutečnost, že v ročence nalezneme vedle informací o složkách prostředí také údaje o energetice, dopravě, zdraví obyvatelstva nebo o nástrojích ochrany prostředí v oblasti legislativní, posuzování vlivů, dobrovolných aktivit a mnoho dalších. Ročenka dokládá, že se nám daří zajistit pro Pražany čistou vodu, pečovat o městskou zeleň i cenná přírodní území, třídit odpady, snižovat emise škodlivin do ovzduší z vytápění. Zahájili jsme cestu prosazování energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů. Na druhé straně, přetrvávají problémy způsobované automobilovou dopravou jakožto zdroje hluku a znečištění ovzduší. Podporujeme proto městskou hromadnou dopravu, zavádíme vozidla s nízkými emisemi, hledáme místa, na která se máme zaměřit při dalším snižování hlukové zátěže obyvatel, budujeme nové cyklostezky. Zároveň však podporujeme projekty v oblasti ekologické výchovy a osvěty.

Mgr. Petr Štěpánek, CSc. radní pro oblast životního prostředí Councillor responsible for the Environment

Přeji Vám, abyste v ročence našli nejen zajímavé informace, čísla, grafy a mapy, ale aby Vás inspirovala třeba i k rozhodnutí vyrazit do práce na kole nebo hromadnou dopravou místo autem, nebo k návštěvě zajímavé pražské přírodní lokality o víkendu.

Dear Readers, The City of Prague has been trying to develop a conceptual approach to the solution of the environment quality issues and to an open dialogue with the citizens. The annual report is a summary of the information necessary for the city administration, specialists, as well as the public. The wide scope of issues from the area of the environment and sustainable development of the city is best evidenced by the fact that besides the data on the individual components of the environment the report also contains information about the energy industry, transport, citizens’ health or the tools for environment preservation from the field of legislation, evaluation of influences, voluntary activities and many others. The annual report attests the fact that we are managing to provide the citizens of Prague with clean water, take care of the urban green areas, as well as precious natural areas, separate waste, and decrease the volume of harmful substances released in relation to heating. We have set on the path of energy savings and utilization of the renewable resources. On the other hand, there are problems persisting due to automobile transport as a source of noise and air pollution. Therefore, we support the municipal transport and we are introducing low emissions vehicles, we are looking for places where further decrease of the noise load on the citizens is necessary, and we are building new bicycle trails. At the same time, we support projects related to environmental education and edification. I wish to you that you not only find interesting information, numbers, graphs and maps in the annual report but that it also inspires you to make a decision, for example, to travel to your place of work by bike or by municipal transport instead of driving, or to visit some natural point of interest during a weekend.

A1

SHRNUTÍ / SUMMARY

A1 SHRNUTÍ

A1 SUMMARY

Praha je hlavním městem České republiky a zároveň jejím městem největším svojí rozlohou (496 km2) a počtem obyvatel (1,23 mil. obyvatel v roce 2008). Z hlediska kvality prostředí musí Praha řešit obdobné otázky jako jiná velká města ve světě. Jedná se především o vliv automobilové dopravy, hospodaření s vodou a energiemi, nakládání s odpady, ale také udržitelné využívání území, péči o čistotu, zeleň a cenné přírodní lokality na území města. Ve svém Strategickém plánu Praha deklaruje záměr: „Dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.“

Prague is the Capital City of the Czech Republic and at the same time it is the largest city in the country by its area (496 km2) and by population (1.23 million inhabitants in 2008). Concerning quality of the environment the City of Prague must solve similar issues as other large cities in the world. These are especially automotive traffic impacts, water and energy management, waste management, yet also sustainable use of land, care for cleanliness, greenery, and valuable nature localities on the City territory. In its Strategic Plan the Capital City of Prague declares the intention as follows: “Attaining of high quality nature environment and urban environment while respecting sustainable development principles. It strives for substantial reduction of the current environmental load and to achieve balance between residential structures and landscape the way the City would become clean, healthy, and harmonic municipality.”

V posledních letech se v Praze podařilo úspěšně vyřešit řadu problémů, kterými bylo prostředí města zatíženo z minulých desetiletí, převážně z éry předchozího režimu. Jiné problémy jsou naopak výzvou k novým opatřením. • Podařilo se mnohonásobně snížit emise základních znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů. Například emise oxidu siřičitého se snížily za období od roku 1990 více než dvacetkrát. Projevuje se vliv snižování spotřeby tuhých paliv a instalace účinných technologií u větších zdrojů. • Přetrvává problém znečišťování ovzduší z automobilové dopravy. Dopravní zátěž na území města výrazně narůstá, za posledních dvacet let je zhruba dvojnásobná. Vliv tohoto nárůstu na kvalitu ovzduší a hluk je částečně kompenzován obměnou vozového parku vozidly s příznivějšími emisními parametry, stavbou nových okruhů mimo zástavbu, omezováním vjezdu do centra města i podporou hromadné dopravy. Dopravním opatřením v zájmu kvality prostředí i zdravého životního stylu obyvatel je podpora cyklistické dopravy a budování cyklostezek. • Na základě údajů z měření lze konstatovat, že kvalita ovzduší je po většinu roku uspokojivá. Limitní hodnoty jsou na některých stanicích překračovány pouze přechodně, zejména v případě jemné frakce tuhých částic (PM10), oxidu dusičitého a organických látek. V letním období

10

In recent years numerous issues, which were putting burden on the City environment from the past decades, mostly from the former regime era, were managed to be solved. Other issues are, on the contrary, challenge to new measures. • Emissions of basic pollutants into air from stationary sources were successfully reduced by many times. For instance, sulphur dioxide emissions were reduced by over than twenty times within the period since 1990. The effect of solid fuel reduction and installation of efficient technologies at larger air pollution sources have brought their benefits. • The issue of automotive traffic generated air pollution still persists. Traffic load on the City territory has been significantly growing; over the last twenty years it was roughly doubled. Effects of this increase on air quality and noise are partly compensated by replacement in fleet by vehicles having better emission parameters, construction of new ring roads outside the developed areas, limited entry to the City downtown, as well as support to public transport. The support to bicycle transport and building of cycling routes is also a traffic measure in the interest of high quality environment and healthy life style of the inhabitants. • It can be stated, on the basis of data from measurements, that air quality is satisfactory for majority of year. Limit values are at certain stations temporarily exceeded, namely in the PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

SHRNUTÍ / SUMMARY

jsou registrovány zvýšené koncentrace ozonu. V posledních letech však nedošlo k vyhlášení smogové situace a uplatnění regulačních opatření. • V okrajových částech města je kvalita výrazně lepší, nežli v centrální části a v okolí frekventovaných komunikací. • Kvalita vody v povrchových tocích se rovněž výrazně zlepšila. Pro většinu sledovaných skupin ukazatelů je voda klasifikována prvními třemi z pětistupňové hodnotící škály, tedy jako voda neznečištěná či mírně až středně znečištěná (spíše v případě potoků). Vyšší hodnoty znečištění jsou registrovány u některých obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů (např. biochemická spotřeba kyslíku, organický uhlík a celkový fosfor). • Zásobování obyvatel pitnou vodou je dlouhodobě na vysoké úrovni. Cenným zdrojem vody pro Prahu je vodárna Želivka, z níž je voda do Prahy přiváděna unikátním 52 km dlouhým štolovým přivaděčem. Z celkové výroby 125 mil. m3 pitné vody vyrobené v roce 2008 bylo zhruba 75 % pokryto právě z vodního zdroje Želivka. Na veřejnou vodovodní síť jsou napojeny všechny domácnosti, daří se efektivní hospodaření s vodou. Snižuje se specifická spotřeba vody (v roce 2008 činila 122 l na osobu). Dříve kritické ztráty vody ze sítě jsou úspěšně snižovány (ze 46 % v roce 1996 klesly na 20 % v roce 2008). Kvalita pitné vody je systematicky kontrolována a vyhovuje přísným limitům. • Na systém kanalizační sítě je napojeno téměř 100 % domácností. Za rok 2008 bylo čištěno 120 mil. m3 odpadních vod. Z toho 93,8 % na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), zbývající podíl na pobočných čistírnách v okrajových částech města. Objem znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do povrchových vod, vyhovuje stanoveným limitům a průběžně je snižován. Připravuje se modernizace ÚČOV.

•

•

•

•

• Po zkušenostech z roku 2002 Praha pokračuje v intenzivním budování systému protipovodňových opatření. • Bilance ploch podle evidence ČÚZK dokumentuje průběžný mírný nárůst zastavěných ploch, převážně na úkor zemědělské půdy (1,5 % z celkové rozlohy města od roku 1990). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

•

•

A1

case of the fine fraction of particulate matter (PM10), nitrogen dioxide, and organic compounds. In summer time increased ozone concentration has been registered. In recent years, however, no smog conditions were signalled and no regulating measures were applied. In the suburban areas of the City environmental quality is substantially better than in the downtown section and in the vicinity of traffic loaded roads. Water quality in surface water courses has also improved a lot. In majority of indicator groups monitored water is classified in first three quality levels of the five-level evaluation scale; that means as unpolluted water, slightly to moderately polluted (mostly in the cases of creeks). Higher values of pollution are registered at some of general, physical and chemical indicators (for example, biochemical oxygen demand, organic carbon content, and total phosphorus content). The drinking water supply to population has been at high level for a long time. The Water Treatment Plant Želivka is the precious water source for the City of Prague, which water is taken to Prague by the unique 52-km long shaft supply tunnel. Out of the total production of 125 million cubic metres of drinking water produced in 2008 about 75 % came from the Water Source Želivka. All households are connected to public water mains, effective water management is being implemented. The specific water consumption has been decreasing (in 2008 it was 122 l per capita). Formerly critical water loss through network leakages has been successfully reduced (from 46 % in 1996 it was reduced on 20 % in 2008). Drinking water quality is systematically checked and complies with strict limit values. Almost 100 % of households are connected to the sewerage system. In 2008 the amount of waste water treated was 120 million m3. Out of that 93.8 % is treated in the Central Waste Water Treatment Plant (CWWTP), the rest in local waste water treatment plants at the City outskirts. Volume of pollutants, which are discharged into surface water complies with established limit values and has been continuously reduced. The CWWTP modernisation is under preparation. Following experience of 2002 the City of Prague has been continuing in the intensive building of flood control measures. The balance of land types according to the registration of the COSC documents continuously

11

SHRNUTÍ / SUMMARY

v rozvojových plánech města, včetně využití zanedbaných zdevastovaných ploch a objektů (tzv. „brownfields“). • Na území Prahy se nachází řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona a město jim věnuje zvýšenou péči. Zejména 88 maloplošných zvláště chráněných území, které zaujímají cca 4,4 % z celkové rozlohy města. Dále se na území města nachází 11 přírodních parků, 24 významných krajinných prvků, 171 chráněných památných stromů a 8 evropsky významných lokalit zařazených do systému Natura 2000. • Město se systematicky věnuje péči o krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. Jsou realizovány projekty revitalizace potoků a vodních nádrží. • Cílená pozornost je věnována i problematice odpadového hospodářství. Město úspěšně rozvíjí komplexní systém nakládání s komunálními odpady. Narůstá objem tříděného odpadu (51 tis. tun v roce 2008), je zajišťován sběr nebezpečných odpadů a zpětný odběr některých výrobků, zejména elektrozařízení. Přibývá počet sběrných dvorů (12 v roce 2008) i míst s nádobami pro separovaný sběr (3200 míst). Jsou realizovány další aktivity a projekty, např. sběr objemného odpadu, sběr bioodpadu, úklid černých skládek apod. • Přestože je v Praze evidován pozvolný nárůst produkce odpadů – cca 4 tuny na obyvatele v roce 2008, daří se prosazovat šetrné způsoby nakládání s odpadem. Radikálně se snížil podíl odpadu likvidovaného spalováním (z 5,4 % v roce 2000 na necelou desetinu procenta v roce 2008), snižuje se i podíl likvidace skládkováním (pod 10 %). Zvyšuje se podíl využívaného odpadu (71 %, z toho energetické využití 4,1 %). • Závažným problémem města zůstává hluk ve venkovním prostředí. Převažujícím zdrojem hluku je automobilová doprava. Podle výpočtů je více než 50 % obyvatel Prahy vystaveno zátěži nadměrným hlukem. Na základě hlukových map jsou identifikována kritická místa, jimž je věnována prioritní pozornost v plánování a realizaci protihlukových opatření.

12

•

•

•

•

•

a slight increase in developed areas, mostly at expense of agricultural land (1.5 % of the City total area since 1990). Sustainable usage of land has been systematically taken into account in the City development plans, including the use of devastated and mismanaged areas and premises (so-called brownfields). On the Prague territory there are numerous valuable nature localities, which are legally protected and the City dedicates special management to them. Namely 88 small-area protected areas, which occupy approx. 4.4 % of the City total area. Furthermore, there are 11 nature parks, 24 landmarks, 171 protected memorial trees, and 8 localities of European importance included into the system of Natura 2000. The City has been systematically managing landscape and greenery, also in the form of street alleys, parks in historical neighbourhoods of the City, and forests in suburban sectors. The objective is there is no decrease in greenery areas in the City, yet increase instead. Projects of creeks and water reservoirs have been implemented. Dedicated attention is paid to issues of waste management. The City has been successfully developing the complete system of municipal waste management. The volume of sorted waste has been increasing (51,000 tonnes in 2008), collection of hazardous waste and re-taking of some products, namely electrical equipment are ensured. The number of collecting yards has been increasing (12 in 2008) and points with containers for separated collection (3,200 points). Other activities and projects, as for instance collection of bulky waste, collection of biological waste, cleaning of illegal dumpsites have been under implementation, too. Although there is a gradual increase in waste production in Prague – approx. 4 tonnes per capita in 2008, friendly methods of waste management have been successfully put through. The share of waste disposed by incineration was radically cut down (from 5.4 % in 2000 to less than one tenth of per cent in 2008); the share of disposal by landfilling has also been reduced (below 10 %). The share of reused waste has been increasing (71 %, out of that 4.1 % for the energy generation). Ambient noise remains the principal issue of the City. The prevailing noise source is automotive traffic. According to calculations over 50 % population of Prague is exposed to excessive

PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

SHRNUTÍ / SUMMARY

• Pro řízení péče o prostředí města jsou systematicky uplatňovány nástroje strategického a územního plánování, jsou uplatňována legislativní opatření a agendy vyplývající ze zákona (např. hodnocení vlivů na životní prostředí), stejně jako finanční nástroje a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Na druhé straně, Praha i některé městské části jsou aktivní v oblasti dobrovolných nástrojů, např. v uplatňování Místní Agendy 21, zavádění certifikace a systémových opatření pro ochranu životního prostředí. Významným přínosem jsou projekty mezinárodní spolupráce a zajišťování informační podpory. S ohledem na současnou situaci jsou další záměry v oblasti péče o prostředí hl. m. Prahy formulovány ve Strategickém plánu a v řadě koncepčních dokumentů zaměřených na dílčí tematické oblasti. • Zlepšovat kvalitu všech složek životního prostředí na celém území Prahy, zejména redukcí znečištění ovzduší a snižováním hlukové zátěže. • Posilovat prvky udržitelného rozvoje města – v energetických systémech prosazovat účinné využití energie a snižovat její spotřebu. • Účelně využívat území, infrastrukturu a další zdroje. • Hospodárně nakládat s odpady. • Rozvíjet harmonický vztah města a příměstské krajiny, především ve snaze zmírnit negativní dopady suburbanizace a rozpínání města, upřednostňovat využití stávajících zastavěných nebo stavebně dotčených území. • Usilovat o dosažení souladu mezi rozvojem města a ochranou jeho historického, kulturního a přírodního bohatství. • Využívat všech dostupných prostředků komunikace s veřejností v otázkách ochrany životního prostředí a při přípravě rozvojových záměrů města.


A1

noise burden. On the basis of noise maps critical locations are identified, which are given priority attention in planning and implementation of noise control measures. • In the environmental control of the City instruments of strategic planning and land-use planning are systematically applied, legal measures and agendas following from legislation (as for example environmental impact assessment) are thoroughly implemented, as well as financial instruments and environmental education and awareness. On the other hand, the City of Prague as well as some City Districts are active in the field of voluntary instruments, for instance, in applying of Local Agenda 21, implementation of certification and systematic measures for environmental protection. Projects of international cooperation and provision of information support bring important benefits. Due to the current conditions further intentions in environmental management and care for the environment of the Capital City of Prague are formulated in the Strategic Plan and in numerous conceptual documents aiming at particular thematic fields. • Improving of quality of all environmental compartments on the whole territory of Prague, especially by reducing air pollution and abatement of noise nuisance. • Reinforcing elements of the City sustainable development – implementing efficient use of energy and reducing consumption in energy systems. • Using the lands, infrastructure, and other resources in useful and purposeful manner. • Economic waste managing. • Developing of harmonic relations in between the City and its suburban landscape with the effort to mitigate adverse effects of its suburban development and city sprawling; giving preferences to currently developed areas or by development affected ones. • Striving for the City development and protection of its historic, cultural, and natural richness are in harmony. • Using of all available tools for communication with the public on issues of environmental protection and when preparing the City development plans.

13

A2

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA / BASIC CHARACTERISTICS OF THE CITY

A2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA

A2 BASIC CHARACTERISTICS OF THE CITY

Praha je hlavním městem České republiky. Počtem obyvatel a rozlohou je největším městem České republiky. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Praha je nejen pro Středočeský kraj ale i pro celé území ČR centrem pracovních příležitostí, koncentrují se zde nadnárodní společnosti a firmy podnikající v progresivních odvětvích ekonomiky. Z toho vyplývá její vysoká ekonomická výkonnost, vysoké průměrné mzdy a nízká nezaměstnanost. Počet obyvatel Prahy roste především díky ekonomicky motivované zahraniční migraci.

Prague is the Capital City of the Czech Republic. Its number of inhabitants and area makes it the largest city in the Czech Republic. Its role of the country natural centre of politics, international affairs, education, cultural life, and economy just follows from these factors. Prague is not merely a centre of employment opportunities for the Central Bohemia Region, yet also for the whole country; here the international companies and firms doing business in progressive sectors of economy get concentrated. This determines its high economic performance, high average pay, and low unemployment rate. The number of the Prague inhabitants has been growing namely due to economically motivated foreign migration.

Praha je atraktivní metropolí díky svému kulturnímu i přírodnímu dědictví. Město je situováno v členitém terénu údolí řeky Vltavy. Na území Prahy se nachází cenné přírodní lokality. Od roku 1992 je historické centrum města zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Podle zákona o hlavním městě je Praha statutárním městem. Je spravována orgány hlavního města – Zastupitelstvem hl. m. Prahy, Radou a Magistrátem hl. m. Prahy. Pro výkon státní správy je Praha od roku 2001 členěna na 22 správních obvodů, z hlediska samosprávného ji tvoří 57 autonomních městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je zároveň jedním ze 14 krajů ČR.

14

Its cultural and natural heritage makes Prague an attractive metropolis. The City is located on the widely varied terrain of the Vltava River valley. There are precious natural sites located on the City territory as well. Since 1992 the City historic centre has been enlisted on the World Heritage List of UNESCO. The City is a statutory city according to the Act on the Capital City of Prague. It is administered by bodies of the Capital City – Assembly of the Capital City of Prague, Council of the Capital City of Prague, and the Prague City Hall. For purposes of government administration Prague has been subdivided into 22 administrative districts since 2001; concerning its self-government it comprises of 57 autonomous City Districts having their own elected bodies. Prague forms, at the same time, one of 14 regions of the Czech Republic.


ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA / BASIC CHARACTERISTICS OF THE CITY Tab. A2.1

Praha – základní charakteristika / Prague – basic characteristics 2

Rozloha [km ] Správní členění počet městských částí počet katastrálních území Poloha (střed města) zeměpisná šířka (s. š.) zeměpisná délka (v. d.) Nadmořská výška [m] maximální (Zličín) minimální (Suchdol) Klima (Ruzyně) prům. roční teplota vzduchu [°C] roční úhrn srážek [mm] Řeka Vltava délka toku [km] průtok – Podolí [m3.s-1] Druhy pozemků zemědělská půda lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Obyvatelstvo počet obyvatel k 31. 12. 2008 – ženy – muži střední stav obyvatelstva zalidnění obyvatel na 1 km2 Domy, byty* počet domů počet bytů obytná plocha [m2] Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (2007) – Kč – EURO Registrovaná míra nezaměstnanosti [%]

Area [km2] Administrative division number of City Districts number of Cadastral Districts Location (City centre) geographical latitude geographical longitude Altitude [m] maximum (Zličín) minimum (Suchdol) Climate (Ruzyně) average annual air temperature [°C] annual rainfall [mm] Vltava River length [km] flow rate in Podolí [m3.s-1] Types of land agricultural land forest land water bodies developed areas other areas Population number of inhabitants by 31. 12. 2008 – females – males average population population density per 1 sq km Houses, apartments* number of houses number of apartments dwelling area [m2] Gross national product per capita (2007) – CZK – EURO Registered unemployment rate [%]

496 57 112 50°05´ 14°27´ 399 177 9,4 492,1 30 108 20 516 5 021 1 079 5 006 17 981 1 233 211 634 173 599 038 1 225 281 2 486 88 200 551 243 21 157 895 709 125 25 539 2,14

* Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001 / Census (SLDB) 2001

Obr. A2.1

A2

Zdroj / Source: ČSÚ, ČHMÚ, ČÚZK

Praha – správní členění / Prague – Administrative map

hranice správních obvodů boundaries of administrative districts

hranice městských částí boundaries of City Districts

Březiněves Čakovice Dolní Chabry

Praha 18

Ďáblice

Suchdol Vinoř

Přední Kopanina

Lysolaje

Nebušice

Praha 18

Praha 8

Troja

Praha 8

Praha 19 Praha 19 Satalice

Praha 7

Praha 6

Praha 9

Praha 7

Praha 6

Praha 9 Praha 1

Praha 17 Zličín

Praha 3

Praha 14

Praha 3

Praha 2

Praha 17

Dolní Počernice

Praha 2 Praha 5

Dubeč

Praha 15 Dolní Měcholupy

Praha 13 Řeporyje Slivenec Praha 4 Velká Chuchle Kunratice

Lochkov Praha 16 Praha 12

Praha 21 Koloděje

Praha 15

Praha 4

Praha 16

Praha 21

Praha 10

Praha 5

Klánovice

Běchovice

Štěrboholy

Praha 10

Praha 13

Praha 20

Praha 20

Praha 14

Praha 1

Libuš

Praha 12

Praha 11

Praha 11

Petrovice

Křeslice Újezd u Průhonic Šeberov

Praha 22

Královice

Praha 22 Benice

Nedvězí Kolovraty

Zbraslav Lipence

Pozn.: S účinností od 1. listopadu 2007 vykonává pro MČ Praha - Čakovice přenesenou působnost MČ Praha 18 namísto MČ Praha 19. Note: Effective since 1 November 2007 the City District Prague 18 has been acting with delegated powers for the City District Prague - Čakovice instead of the City District Prague 19. Zdroj / Source: ÚRM, MHMP


15

A2

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA / BASIC CHARACTERISTICS OF THE CITY

Obr. A2.2 Výškový reliéf, vodní toky a nádrže Vertical relief, water courses and reservoirs Nadmoøská výška v m n.m.

177 m n.m.

Altitude

175 200 225 250 275 300 325 350 375 400

399 m n.m.

Zdroj / Source: ÚRM, MHMP

Obr. A2.3 Mapa technického využití území (druh povrchu) Map of technical usage of the territory (type of area)

hospodáøská pùda agricultural land les forest land louky, zahrady meadows, gardens zeleò v zástavbì greenery within developed areas vodní plochy water bodies zástavba developed areas

Bøezinìves

Dolní Chabry

Èakovice

Ïáblice

Suchdol Pøední Kopanina

Praha 18

Lysolaje

Nebušice

Troja

Praha 8

Vinoø Praha 19 Satalice

Praha 9

Praha 7

Praha 6

Praha 20 Praha 14

Praha 1 Praha 3

Praha 17 Zlièín

Dolní Poèernice

Praha 2 Štìrboholy

Praha 10

Praha 13

Klánovice

Bìchovice Praha 21

Praha 5 Praha 15 Dolní Mìcholupy

Dubeè Kolodìje

Praha 4 Øeporyje Slivenec

Praha 11 Velká Chuchle Kunratice

Lochkov Praha 16 Praha 12

Zbraslav Lipence

16

Libuš

Petrovice

Praha 22

Královice

Køeslice Újezd u Prùhonic Šeberov

Benice

Nedvìzí Kolovraty

komunikace roads, streets, and paths letištì airports rekreaèní plochy recreational areas ostatní plochy other areas železnice railways

Zdroj / Source: ÚRM


INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE / SUSTAINABILITY INDICATORS

A3

A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY

A3 SUSTAINABILITY INDICATORS OF THE CITY OF PRAGUE

Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků. Při hodnocení trvale udržitelného rozvoje jsou zvažovány aspekty environmentální, ekonomické a sociální. Přehled indikátorů uvedených v této kapitole představuje výběr indikátorů zaměřených zejména na oblast životního prostředí. Výběr indikátorů a jejich hodnot je zpracován redakcí ročenky s ohledem na různé mezinárodně uznávané metodiky, zkušenosti z účasti v projektech a potřeby koncepčních dokumentů města, ale i s ohledem na dostupnost údajů pro hl. m. Prahu.

Sustainability indicators make the evaluation of progress towards sustainable development easier, enable to make benchmarking to recommended values and legal limits, and to compare states, regions, and cities with each other; enable to set the development objectives, and to evaluate effectiveness of resources spent. When assessing sustainable development aspects of the environment, economy, and society are all evaluated. The overview of indicators given in the chapter represents a selection of indicators focused namely on the environment. The indicators are selected and evaluated by the Yearbook editorial team taking into account various internationally recognised methodologies, experience with participation in projects, and needs of conceptual documents of the City, yet also affected by availability of data on the Capital City of Prague.

Podněty zohledněné při výběru indikátorů: • Sada společných evropských indikátorů (European Common Indicators) • Projekt CEROI (Cities Environment Report on Internet), UNEP • Projekt Urban Ecosystem Europe • Soutěž Evropské zelené město (European Green Capital Award) • Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na území hl. m. Prahy • Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy • Územní energetická koncepce hl. m. Prahy • Územně analytické podklady hl. m. Prahy.


Aspects taken into account when selecting the indicators: • The set of European Common Indicators; • Project CEROI (Cities Environment Report on Internet), UNEP; • Project Urban Ecosystem Europe; • Competition European Green Capital Award; • Regional Concept of Environmental Education, Bring-up, and Awareness on the Territory of the City of Prague; • Waste Management Plan of the Capital City of Prague; • Territorial Energy Concept of the Capital City of Prague; • Documents on Territorial analysis of the Capital City of Prague.

17

18

– pozaďové stanice

– dopravní stanice

.

počet number

Kvalita ovzduší – počet případů překročení limitu PM10 (stanice s největším počtem překročení)

.

0,0029 0,0030

t/obyv./rok tonnes/capita/year 0,0022

0,019

. .

0,0023

0,0022

0,017

198,0

165,0 0,020

93,0

0,64

5,61

1 239

4,0 % 0,3 % 40,3 % 24,9 % 30,6 %

49,1

2005

89,5

0,63

0,671) .

5,58

1 193

.

2004

5,34

1 171

.

2003

0,0019

0,019

209,6

113,62)

0,64

5,66

1 248

.

2006

85 140 135 66 129 (n. Republiky) (Smíchov) (Smíchov) (Legerova) (Legerova 60 68 20 34 38 (Riegrovy sady) (Riegrovy sady) (Kobylisy) (Riegrovy sady) (Řeporyje)

0,0022

0,0183)

0,0193)

Emise SO2 do ovzduší

. .

.

0,67

5,04

1 137

2002

. .

.

0,015

. .

.

t/obyv./rok tonnes/capita/year

km

0,65

4,85

1 138

4,7 % 0,4 % 41,1 % 25,0 % 28,8 %

50,4

2001

Emise NOx do ovzduší

– cyklistické stezky – cyklopruhy – cyklistické trasy

Délka značených cyklistických stezek a cyklistických tras

Celkový počet počet/obyv. vozidel na obyvatele number/capita

0,63

4,64

tis.vozokm/ obyv./rok thousand vehiclekm/capita/year

Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele

.

1 022

%

GJ/obyv./rok GJ/capita/year

2000

Roční spotřeba elek- kWh/obyv./rok třiny v domácnostech kWh/capita/year na obyvatele

Z toho – tuhá paliva – kapalná paliva – plynná paliva – CZT – elektřina

Roční spotřeba paliv a energie na obyvatele po přeměnách

Jednotka Unit

Vybrané indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy, hodnoty pro období 2000–2008 Selected sustainability indicators of the City of Prague, values for the period 2000–2008

Indikátor

Tab. A3.1

0,0012

0,016

111,0 1,8 324,0

0,65

5,77

1 231

.

2007

49 (Legerova) 4 (Řeporyje)

.

.

129,1 7,8 350,0

0,74

5,63

1 245

.

2008

– bicycle paths – bicycle lanes – cycling routes

Length of marked bicycle paths and cycling routes

Total number of vehicles per capita

Annual vehicle-kilometres travelled per capita

Annual electricity consumption per capita

Out of that – solid fuel – liquid fuel – gaseous fuel – central heating – electricity

Annual consumption of fuel and energy per capita after the conversion

Indicator

ČHMÚ

– background station

– traffic stations

Quality of local air – Number of exceedances of the PM10 limit value (station with the highest number of exceedances)

ČHMÚ, ATEM, Air emissions of SO2 MHMP

ČHMÚ, ATEM, Air emissions of NOx MHMP

HMP

TSK ÚDI

TSK ÚDI

PRE, ČSÚ, MHMP

MHMP, ÚRM

Zdroj Source

A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE / SUSTAINABILITY INDICATORS


Jednotka Unit

%

%

Podíl čištěných odpadních vod

Čištění odpadních vod – odstraněné znečištění – BSK

PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008 19,7

5,4

12,8

%

Podíl odpadů odstraněných spalováním

Podíl využitých % odpadů – z toho energetické využití

11,5

8,7

9,0

10,3

0,220

0,210

%

0,402 0,225

0,426 0,272

2,20

19,7

2,70

4,3

93,0

100

99,4

1,74 0,18 3,17

137,9

2001

4,3

93,7

100

99,3

3,41 0,20 3,01

143,3

2000

Podíl odpadů odstraněných skládkováním

Z toho – komunální odpady – nebezpečné odpady – odpady z domácností

Produkce odpadů t/obyv./rok na obvatele (celkem) tonnes/capita/year

– zvláště chráněná území – přírodní parky

Rozloha chráněných % území jako podíl na celkové rozloze

%

mg O2/l µg/l mg/l

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

– BSK5 – P celkový – N jako NO3

Jakost vody na povrchových tocích

Průměrná spotřeba l/den/obyv. vody v domácnostech l/day/capita

Indikátor

22,2

5,7

29,7

6,5

11,0

0,250

0,240 18,5

0,418 0,181

2,90

19,7

4,3

96,0

100

99,6

2,53 0,14 2,86

136,6

2003

0,450 0,309

3,20

19,7

4,3

99,2

2,14 0,15 3,68

134,7

2002

36,6 7,0

1,2

0,1

7,9

0,270

0,409 0,160

3,00

19,7

4,4

97,7

100

99,2

2,10 0,12 3,06

126,8

2005

38,8

5,9

7,6

0,260

0,475 0,105

3,15

19,7

4,3

97,3

100

99,5

2,21 0,13 3,10

130,8

2004

6,2

54,2

0,1

7,3

0,276

0,440 0,132

2,93

19,7

4,4

97,9

100

99,2

2,17 0,10 2,70

129,0

2006

4,7

49,3

0,1

7,9

0,285

0,474 0,097

3,78

19,7

4,4

97,8

100

99,7

2,34 0,08 2,31

128,7

2007

4,1

71,0

0,07

9,5

0,320

0,488 0,080

4,17

19,7

4,4

97,8

100

99,0

2,53 0,08 2,60

121,6

2008

CENIA, MHMP

CENIA, MHMP

CENIA, MHMP

CENIA, MHMP

MHMP, ÚRM

PVK

ČSÚ

ČSÚ

ČHMÚ

PVK, ČSÚ

Zdroj Source

Percentage of reused waste – out of used to energy production

Percentage of waste disposed by incineration

Percentage of waste disposed by landfilling

– household waste

Out of that – municipal waste – hazardous waste

Waste production per capita (total)

– specially protected areas – nature parks

Area of protected areas as percentage of the City total area

Waste water treatment – percentage of pollution removed as BOD

Percentage of waste water treated

Percentage of inhabitants connected to the public sewage system

– BOD5 – P total – N as NO3

Water quality of surface watercourses

Average household water consumption

Indicator

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE / SUSTAINABILITY INDICATORS

A3

19

20

8)

7)

6)

5)

4)

3)

2)

1)

roky years

Střední délka života při narození

73,29 79,03

14,7

2000

73,58 79,03

14,8

2001

73,71 78,94

15,3

2002

73,68 79,15

16,2

2003

74,10 79,60

15,4

2004

74,70 80,00

17,6

2005

75,21 80,36

14,7

2006

75,60 80,70

75,90 80,70

ČSÚ

– males – females

Life expectancy at birth

The number of respiratory diseases as hospital admissions per 1,000 inhabitants

– above Ln 45 dB

15,0

ÚZIS

Noise – percentage of population exposed to noise

Indicator

52,0 (85)

MZd ČR, Akustika Praha

Zdroj Source

– above Lden 55 dB 14,0

2008

53,1 (87)

2007

Zdroj – uveden aktuální zdroj údajů. Source – the given one is the updated data source.

Hluk – výpočet podle německé metodiky VBEB (údaje v závorce podle metodiky WG-AEN). Strategická hluková mapa aglomerace Praha. According to the German calculation methodology of VBEB (data in brackets according to WG-AEN methodology). The Strategic noise map of the agglomeration of Prague.

Odpady – předběžné údaje za rok 2008. Waste – preliminary data for 2008.

Čištění odpadních vod – z důvodu povodní v srpnu 2002 neuváděna hodnota za tento rok. Waste water treatment – value for 2002 is not given for the sake of floods in August 2002.

Odpady – indikátory dle Programu odpadového hospodářství hl. m. Prahy (POH). Od roku 2002 uplatněna nová metodika. Waste – indicators according to the Programme of waste management of of the Capital City of Prague. There is new methodology since 2002.

Emise – od roku 2001 uplatněna nová metodika pro výpočet emisí z mobilních zdrojů, od roku 2002 nová metodika pro malé stacionární zdroje. Nejsou k dispozici údaje pro mobilní zdroje v roce 2008. Emissions – since 2001 a new methodology has been applied for the calculation of emissions from mobile sources; since 2002 there is a new methodology for small stationary sources. No data available on mobile sources in 2008.

Cyklistická doprava – údaje jsou pouze orientační z důvodu rozdílných metodik před a po roce 2006. Bicycle transport – data are just preliminary for different methodologies used before and after 2006.

Automobilová doprava – údaje o počtu evidovaných motorových vozidel za rok 2003 jsou zatíženy chybou. Automotive transport – data on the number of registered vehicles for 2003 bear a significant error.

– muži – ženy

Počet na 1000 obyvatel Number per 1,000 inhabitants

%

Jednotka Unit

Počet hospitalizovaných pro nemoci dýchací soustavy na 1000 obyvatel

– nad Ln 45 dB

– nad Ldvn 55 dB

Hluk – podíl obyvatelstva vystaveného hluku

Indikátor

A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE / SUSTAINABILITY INDICATORS


B1

OVZDUŠÍ / AIR

B1 OVZDUŠÍ

B1 AIR

B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA

B1.1 METEOROLOGY AND CLIMATE

Vyhodnocení meteorologických prvků ze stanice Praha - Ruzyně za rok 2008 a předchozí období je dokumentováno v následujících obrázcích a tabulkách. Podrobnější informace, včetně roku 2007 a hodnocení z dalších stanic, jsou uvedeny v elektronické verzi ročenky.

The evaluation of meteorological elements measured at the Station Prague - Ruzyně in 2008 and in the previous period is documented in the following figures and tables. Detailed information, including data for 2007 and evaluation from other stations, is given in the electronic version of the Yearbook.

Tab. B1.1.1

Roční hodnoty vybraných meteorologických prvků v letech 2004–2008 a jejich srovnání s třicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Yearly values of selected meteorological elements in 2004–2008 and their comparison with the thirty-year moving average in Prague - Ruzyně 2004

2005

2006

2007

2008

Průměrná teplota vzduchu [°C]

8,6

8,6

9,1

9,9

9,4

Average air temperature [°C]

T 61–90

7,9

7,9

7,9

7,9

7,9

T 61–90 Difference

Rozdíl

0,7

0,7

1,2

2,0

1,5

Úhrn trvání slunečního svitu [h]

1 797,3

1 829,9

1 928,6

1 824,6

1 732,6

Yearly sunshine duration [h]

SSV 61–90

1 669,6

1 669,6

1 669,6

1 669,6

1 669,6

SSV 61–90

% normálu

107,6

109,6

115,5

109,3

103,8

% of long-term normal average

Úhrn srážek [mm]

491,5

498,5

463,2

503,4

492,1

Yearly total rainfall [mm]

SRA 61–90

526,6

526,6

526,6

526,6

526,6

SRA 61–90

% normálu

93,3

94,7

88,0

95,6

93,4

7,2

6,8

6,7

6,9

7,0

Yearly cloud cover in tenths of sky O 61–90

Oblačnost v desetinách pokrytí oblohy O 61–90


6,6

6,6

6,6

6,6

6,6

109,4

103,3

101,8

104,9

106,4

Průměrná rychlost větru [m.s-1]

4,2

3,9

3,8

4,3

4,0

Average yearly wind speed [m.s-1]

F 61–90

4,4

4,4

4,4

4,4

4,4

F 61–90

96,1

89,2

86,9

98,4

91,5

% normálu

% normálu T SSV SRA O F

22



průměrná měsíční a roční teplota vzduchu [°C] / average monthly and yearly air temperature [°C] měsíční a roční úhrn trvání slunečního svitu [h] /monthly and yearly sunshine duration [h] měsíční a roční úhrn srážek [mm] / monthly and yearly total rainfall [mm] průměrná měsíční a roční oblačnost v desetinách pokrytí oblohy /average monthly and yearly cloud cover in tenths of sky -1 -1 průměrná měsíční a roční rychlost větru [m.s ] / average monthly and yearly wind speed [m.s ] Zdroj / Source: ČHMÚ


B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.1.1 Prùmìrné denní hodnoty vybraných meteorologických prvkù v roce 2008 a jejich srovnání s tøicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Average daily values of selected meteorological elements in 2008 and their comparison with the thirty-year moving average in Prague - Ruzynì b) Denní trvání sluneèního svitu SSV Daily sunshine duration SSV

a) Prùmìrná denní teplota vzduchu T Average daily air temperature T 14

30 25

SSV 2008 SSV 1961–1990

12

20 10

15 [hod. / h]

[°C]

10 5 0 –5

8 6 4

T 2008 T MAX 1961–1990 T MIN 1961–1990

–10 –15

2

–20

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

I.

II.

III.

c) Postupné sumy denních úhrnù srážek sSRA Daily total rainfall sSRA

V.

VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

X.

XI. XII.

d) Oblaènost O Cloud cover O

600 [desetiny pokrytí oblohy / tenths of cover]

10 sSRA 2008 sSRA 1961–1990

500

400 [mm]

IV.

300

200

100

0

O 2008 O 1961–1990

9 8 7 6 5 4 3 2

I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

e) Prùmìrná denní rychlost vìtru F Average daily wind speed F 9 F 2008 F 1961–1990

8 7

[m.s-1]

6 5 4 3 2 1 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX.

a, b, d, e – desetidenní klouzavé prùmìry / ten-day moving averages c – kumulativní hodnoty / cumulative values


X.

XI. XII.

Zdroj / Source: ÈHMÚ

23

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.1.2 Vývoj roèních hodnot vybraných meteorologických prvkù a jejich srovnání s tøicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Trends in yearly values of selected meteorological elements and their comparison with the thirty-year moving average in Prague - Ruzynì b) Úhrn trvání sluneèního svitu SSV Sunshine duration SSV

a) Prùmìrná teplota vzduchu T Average air temperature T 12

Prùmìrná teplota vzduchu Average air temperature

Úhrn trvání sluneèního svitu Sunshine duration

2 000

SSV 1961–1990

T 1961–1990

10

[hodiny / hours]

8

6

4

1 500

1 000

500

2

0

2005

2006

2007

2008

2006

2007

2008

2004

2003

2002

2005

[desetiny pokrytí oblohy / tenths of cover]

600 500 400 300 200 100 0

7,2 7,0 6,8 6,6 6,4 6,2 6,0

e) Prùmìrná rychlost vìtru F Average wind speed F

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

5,8 1997

[mm]

Oblaènost Cloud cover O 1961–1990

7,4

Úhrn srážek Total rainfall SRA 1961–1990

700

2001

d) Oblaènost O Cloud cover O

c) Úhrn srážek sSRA Total rainfall sSRA 800

2000

1999

1998

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0 1997

[°C]

2 500

Prùmìrná rychlost vìtru Average wind speed F 1961–1990

5,0 4,5 4,0 3,5 [m.s-1]

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0,0


24


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.2 EMISE – ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

B1.2 EMISSIONS – AIR POLLUTION SOURCES

B1.2.1 Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší

B1.2.1 Categories of air pollution sources

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích REZZO 1–3, čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (REZZO 4).

Sources generating atmospheric pollutants are monitored nation-wide within the so-called Air Pollution Sources and Emissions Register (the corresponding Czech acronym is REZZO). Sources are classified into respective categories depending on the level of their effects on air quality. Stationary air pollution sources are registered in the databases of REZZO 1–3; the fourth category (REZZO 4) includes mobile sources.

Tab. B1.2.1

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Categorization of air pollution sources

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Stationary air pollution sources

REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie.

REZZO 1 – extremely large and large sources, combustion processes with heat output over 5 MW and very important technologies.

REZZO 2 – střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW a významné technologie.

REZZO 2 – mid-sized sources, combustion processes with heat output 0.2–5 MW and important technologies.

REZZO 3 – malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie.

REZZO 3 – small sources, combustion processes with heat output under 0.2 MW, local heating systems, and less important technologies.

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 – doprava.

Mobile air pollution sources REZZO 4 – transportation.

REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší / Air Pollution Sources and Emissions Register Evidence je zajišťována podle § 13 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. The registration is carried out pursuant to Section 13 (1) of the Act No. 86/2002 Code on air pollution control.

B1.2.2 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1–3)

B1.2.2 Stationary air pollution sources (REZZO 1–3)

B1.2.2.1 Počet zdrojů

B1.2.2.1 Number of sources

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Vývojem procházel i počet evidovaných zdrojů. Počet zdrojů v kategorii REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

The number of extremely large and large pollution sources (category REZZO 1) is based on data of the Summary Operation Register verified by the Czech Environmental Inspection (ČIŽP). Such emission sources are distributed unevenly across the territory of Prague. The number of registered sources has undergone certain evolution. The number of mid-sized sources (category REZZO 2) is based on data collected by the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP). Small pollution sources (category REZZO 3) are not registered individually (only selected types of boiler units).


25

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.2.2

Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1998–2008 Number of registered air pollution sources in Prague, 1998–2008

Kategorie

1998

2000

2002

2004

2005

2006

2007

2008

231

201

237

240

246

258

245

244

2 868

3 006

2 866

3 055

3 098

3 252

3 246

3 304

Tuhá paliva

384

202

131

105

78

62

60

55

Solid fuel

Kapalná paliva

109

81

59

48

46

45

41

60

Liquid fuel

1 931

2 259

2 310

2 406

2 528

2 551

2 660

2 713

444

464

366

496

446

594

485

476

REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem REZZO 2 – střední zdroje celkem

Plynná paliva Ostatní vč. technologie

Category REZZO 1 – extremely large and large sources, total REZZO 2 – mid-sized sources, total

Gaseous fuel Others incl. technology sources

Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

B1.2.2.2 Emise

B1.2.2.2 Emissions

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko-legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů. Na rozdíl od celorepublikových emisí, u nichž došlo k výraznému poklesu mezi roky 2007 a 2008, emise zdrojů na území Prahy zůstaly s výjimkou emisí SO2 na stejné úrovni. Důvodem nárůstu emisí SO2 byla vyšší spotřeba uhlí daná nejen navýšením výroby tepla při nižší průměrné teplotě topného období, ale také navýšením vedlejší výroby elektrické energie.

The tables and charts document the long-term emission reduction in particulate matter, sulphur dioxide, and nitrogen oxides from stationary sources. This favourable trend results partly from the decrease in fuel consumption (higher utilisation of heat from the heat supply pipeline Mělník Prague, heat savings at end consumers, decrease in industrial production output after 1990, etc.), and partly from the change in fired fuel structure (replacing solid fuel by gaseous fuel) and efficient operations (reconstruction and modernisation of boilers). Other important reason is also the pressure of economic and legislative measures aimed at the emission reduction from these sources. On the contrary to nation-wide emissions, which significantly dropped in between years 2007 and 2008, emissions on Prague territory remained at the same level, except for those of SO2. The reason for the increase in SO2 emissions was the increased coal consumption due not only higher heat production, when the heating season ambient temperature was lower, yet also by the increased electricity generation as a by-product.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2007 i 2008 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice, cementárna Radotín a další provozy Pražské teplárenské, a. s. Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí.

26

In 2007 and 2008 the largest stationary emission source located on the territory of Prague was the Prague Heat Utility Company – the Malešice Co-Generation Plant, then followed by the Radotín Cement Plant, and other plants of the Prague Heat Utility Company. Due to high stacks of large emission sources (REZZO 1) their contribution to air pollution is manifested over much larger territory than that of mid-sized sources and small ones, which exert pollution load to their very surroundings.


B1

OVZDUŠÍ / AIR Tab. B1.2.3

Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze v letech 1975–2008 [t.rok-1] Emissions of selected principal pollutants generated by stationary sources in Prague in the period from 1975 to 2008 [t.year-1] Kategorie zdrojů / Source Category

Rok Year

Střední a malé zdroje Mid-sized and small sources

Velké zdroje Large sources tuhé látky particulate matter

SO2

NOx

tuhé látky particulate matter

1980

19 152

48 402

15 950

9 481

12 304

1990

tuhé látky particulate matter

SO2

NOx

1 473

28 633

60 706

17 423

NOx

SO2

Stacionární zdroje celkem Stationary sources total

5 862

24 361

8 855

15 149

21 006

7 318

21 011

45 367

16 173

2000*

175

1 294

2 394

475

496

737

650

1 790

3 131

2003*

124

1 250

2 398

575

696

812

699

1 946

3 210

2004*

197

1 800

2 789

516

569

771

713

2 369

3 559

2005*

130

1 752

2 675

529

616

864

659

2 368

3 540

2006*

166

1 702

2 791

474

526

751

640

2 228

3 541

2007

92

969

2 396

443

453

726

535

1 422

3 122

2008**

92

1 252

2 482

481

465

659

573

1 717

3 141

* korigované údaje / corrected data ** předběžné údaje / preliminary data

Tab. B1.2.4


Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2007, 2008 Emissions of principal pollutants (total and shares in %) generated by stationary sources, Prague 2007 and 2008

a) 2007 Kategorie Category Velké zdroje Large sources

Tuhé látky Particulate matter t.rok-1 t.year-1

%

SO2 t.rok-1 t.year-1

NOx

NH3

CO

%

t.rok-1 t.year-1

%

t.rok-1 t.year-1

%

t.rok-1 t.year-1

%

92,4

17,2

969,2

68,1

2 396,0

76,7

582,6

27,5

0,2

0,7

Střední zdroje Mid-sized sources

223,9

41,8

76,9

5,4

321,7

10,3

225,8

10,7

14,0

48,4

Malé zdroje Small sources

219,4

41,0

376,2

26,5

404,6

13,0

1 309,4

61,8

14,7

50,9

Celkem Total

535,7

100,0

1 422,3

100,0

3 122,3

100,0

2 117,8

100,0

28,9

100,0

b) 2008 (předběžné údaje / preliminary data) Kategorie Category

Tuhé látky Particulate matter

NOx

NH3

CO

%

t.rok-1 t.year-1

%

t.rok-1 t.year-1

%

92,4

16,1

1 251,6

72,9

2 481,8

79,0

582,0

26,0

0,2

0,5

Střední zdroje Mid-sized sources

234,2

40,8

49,8

2,9

322,8

10,3

176,1

7,9

25,6

63,0

Malé zdroje Small sources

246,9

43,1

415,4

24,2

336,3

10,7

1 484,6

66,1

14,8

36,5

Celkem Total

573,5

100,0

1 716,8

100,0

3 140,9

100,0

2 242,7

100,0

40,6

100,0

Velké zdroje Large sources

t.rok-1 t.year-1

SO2

t.rok-1 t.year-1

%

t.rok-1 t.year-1

%



27

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.2.5

Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2007, 2008* Comparison of total area specific emissions generated by stationary sources, Prague – Czech Republic, 2007 and 2008* Rozloha Area

Tuhé látky Particulate matter

SO2

NOx

CO

[km2]

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2




Oblast Region

2007

2008

2007

2008

2007

2008

2007

2008

496

1,08

1,15

2,87

3,46

6,29

6,33

4,27

4,52

78 864

0,47

0,45

2,74

2,20

1,97

1,82

3,34

2,81

Praha / Prague ČR / CR

* rok 2008 předběžné údaje / preliminary data for 2008

Obr. B1.2.1


Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2007, 2008 Emissions of pollutants generated by stationary sources (REZZO 1–3), Prague, 2007 and 2008 2008 (předběžné údaje / preliminary data) 3 500

3 000

3 000

2 500

2 500

[t.rok -1 / t.year -1 ]

[t.rok -1 / t.year -1 ]

2007 3 500

2 000 1 500

2 000 1 500

1 000

1 000

500

500

0

0 tuhé látky Particulate matter

SO 2

NOx

CO

tuhé látky Particulate matter

NH3

Malé zdroje REZZO 3 Small sources

SO 2

Střední zdroje REZZO 2 Mid-sized sources

NOx

NH3

CO

Velké zdroje REZZO 1 Large sources Zdroj / Source: ČHMÚ

140

60

120

-1

70

50

SO2

100

40

tuhé látky Particulate matter

80

NOX 30

60

20

40

10

20

0 1984

1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

celkové emise [tis. t.rok ] total emissions [thous. t.year -1]

Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2008 Total and specific emissions generated by stationary sources, Prague, 1984–2008

-1

měrné emise [t.rok .km-2] specific emissions [t.year-1.km -2]

Obr. B1.2.2

2006

0 2008

Zdroj / Source: ČHMÚ

28


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.2.2.3 Spotřeba paliv

B1.2.2.3 Fuel consumption

Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

The development trend of the fuel consumption structure, i.e. increase in gaseous fuel consumption at the expense of solid fuel, results from the changes in the boilers used. The total heat consumption from fuel in the monitored years was also influenced by various weather conditions, higher efficiency of the natural gas combustion, and by the utilisation of heat from the heat supply pipeline Mělník - Prague. The total decrease in fuel consumption has also been influenced by substantial energy savings by end customers, lower output of production, change in customers’ behaviour adequate to the environmental development, social conditions, etc., both in companies and in households.

Obr. B1.2.3

Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1996–2008 Fuel consumption trend in REZZO 1 and 2 boiler units, Prague, 1996–2008

60 000 TN EMĚ - Praha Heat supply pipeline Mělník - Prague plynná paliva Gaseous fuel

50 000

kapalná paliva Liquid fuel tuhá paliva Solid fuel

[TJ]

40 000

30 000

20 000

10 000

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

* předběžné údaje / preliminary data

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008*

Zdroj / Source: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

B1.2.3 Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)

B1.2.3 Mobile air pollution sources (REZZO 4 – transport)

Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. Na základě vstupních dopravních údajů z roku 2007 byly v roce 2008 provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro znečišťující látky: částice PM10, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), celkové uhlovodíky (CxHy), těkavé organické látky (VOC) a benzen (C6H6).

At present the automotive traffic is the most important source of air pollution on the territory of Prague. Traffic emissions evaluations have been calculated within the regular update of the project “Model air quality assessment on the territory of the City of Prague” of ATEM at two-year interval. On the basis of the traffic data input for 2007 calculations of the traffic emissions production were carried out for 2008 for pollutants as follows: emissions of particulate matter fraction PM10, sulphur dioxide (SO2), nitrogen oxides (NOx), carbon monoxide (CO), total hydrocarbons (CxHy), volatile organic compounds (VOC), and benzene (C6H6).


29

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.2.6

Emise z dopravy na území Prahy [t.rok-1], 2007 Traffic emissions on the Prague territory [t.year-1], 2007

Osobní automobily

PM10*

SO2

NOx

CO

CxHy

VOC

Benzen Benzene Passenger cars

1 967

33,0

7 371

22 781

10 339

9 799

407,0

Lehké nákladní automobily

738

2,0

860

725

132

45

2,0

Light delivery trucks and vans

Těžké nákladní automobily

5 234

4,0

5 289

2 797

603

234

9,0

Heavy trucks and lorries

Autobusy

2 669

3,0

1 764

1 092

292

85

4,0

Buses

10 608

42,0

15 284

27 395

11 366

10 163

422,0

21

0,4

109

219

90

80

4,0

Tunnels

Křižovatky

7

0,4

127

1 723

72

65

3,0

Crossroads

Čerpací stanice PHM

1

0,2

24

34

15

14

0,7

Pump and refuelling stations

125

0,1

72

46

14

13

0,2

Bus stations and terminals Garages and parkings

Liniové zdroje celkem Tunely

Nádraží a terminály BUS Garáže a parkoviště Celkem

47

0,5

87

285

157

141

8,0

10 809

44,0

15 703

29 702

11 714

10 476

438,0

* včetně sekundární prašnosti / including secondary dust generation

Line sources total

Total Zdroj / Source: ATEM

Výsledky výpočtů emisí z dopravy na území Prahy ukazují, že:

Results of traffic emissions calculations on Prague territory demonstrated that:

• Na celkových emisích PM10 z dopravy se rozhodujícím způsobem podílí tzv. sekundární prašnost (přes 90 %). Množství zvířeného prachu roste s hmotností projíždějících vozidel (nákladní auta, autobusy).

• The so-called secondary dust generation is the vastly prevailing factor contributing to total PM10 emissions from traffic (over 90 %). The amount of airborne dust increases with weight of the vehicles passing by (trucks, buses).

• Automobilová doprava produkuje poměrně malou část z celkových emisí oxidu siřičitého v Praze, rozhodující podíl emisí mají u této látky stacionární zdroje.

• Automotive traffic produces a relatively small portion of total sulphur dioxide emissions in Prague; the decisive share of these emissions comes from stationary sources.

• Rozhodujícím zdrojem emisí oxidů dusíku v Praze je automobilová doprava. Na produkci emisí NOx se podílejí cca z 1/2 osobní automobily, těžké nákladní automobily tvoří 34 % celkových emisí.

• The decisive source of nitrogen oxides emissions in Prague is automotive traffic. The NOx emission production comes by 1/2 from passenger cars; heavy trucks and lorries contribute by 34 % to the total emissions.

• U oxidu uhelnatého jsou hlavním producentem emisí osobní automobily (77 %); tento fakt je způsoben zejména zvýšenou produkcí CO při studených startech.

• Major producer of carbon monoxide emissions are passenger cars (77 %); this is namely caused by increased CO production of at cold starts.

• Emise uhlovodíků a zejména benzenu jsou produkovány v podstatně větší míře při spalování benzínu než nafty, což se projevuje vysokým zastoupením osobních aut. Celková produkce emisí CxHy z dopravy dosahuje téměř 11,4 kt.rok-1, z toho těkavé organické látky tvoří téměř 10,2 kt.rok-1.

30

• Hydrocarbon emissions, especially those of benzene, are produced substantially more in the petrol combustion than in the diesel fuel one, which is showed in the high share of passenger cars. The total production of CxHy traffic emissions reaches almost 11.4 kt.year-1, out of that volatile organic compounds account for almost 10.2 kt.year-1.


Obr. B1.2.4 Produkce emisí oxidù dusíku z dopravy, Praha, 2007 Production of NOx emissions from traffic, Prague, 2007

PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008 Zdroj: ATEM

výduchy tunnel ventilation exhausts portály / portal tunely / tunnels Zdroj / Source: ATEM

Parkovištì / Parkings P < 0,5 NOx – [t.rok -1 / t.year-1] P 0,5–1,0 P 1,0–2,0 P 2,0–4,0 P > 4,0

Garáže / Garages < 0,25 NOx – [t.rok -1 / t.year-1] 0,25–0,50 0,50–1,00 1,00–2,00 > 2,0

Èerpací stanice PHM Petrol stations < 0,1 NOx – [t.rok -1 / t.year-1] 0,1–0,2 0,2–0,4 0,4–0,6 > 0,6

Autobusová nádraží Bus depots NOx – [t.rok -1 / t.year-1] < 0,50 0,50–0,75 0,75–1,00 1,00–1,50 > 1,50

Køižovatky Crossings NOx – [t.rok -1 / t.year-1] < 0,10 0,10–0,25 0,25–0,50 0,50–1,00 > 1,00

Liniové zdroje Line sources NOx – [t.rok -1.km-1 <5 t.year-1.km-1] 5–10 10–20 20–50 > 50

OVZDUŠÍ / AIR

B1

31

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.2.5

Zastoupení jednotlivých emisních kategorií vozidel, 2007 Shares of respective emission categories of vehicles, 2007

Jiné dopravní zdroje * Other traffic sources Liniové zdroje – autobusy Line sources – Buses Liniové zdroje – těžké nákladní automobily Line sources – Heavy trucks and lorries Liniové zdroje – lehké nákladní automobily Line sources – Light delivery trucks and vans Liniové zdroje – osobní automobily Line sources – Passenger cars

30 000

25 000

[t.rok-1 / t.year -1 ]

[t.rok-1 / t.year -1 ]

20 000

15 000

450 400 350 300 250 200 150

10 000

100 5 000

50 0

0 CO

NOx

PM10

benzen benzene

CxHy

* křižovatky, tunely, čerpací stanice, autobusová nádraží a terminály, garáže a parkoviště Crossings, tunnels, petrol stations, bus depots and terminals, garages and parkings.

Ve vývoji emisí z dopravy se uplatňují dva proti sobě jdoucí vlivy. Nárůst intenzit dopravy působí na zvyšování emisí, které může být ještě zvýrazněno tím, že při vyšší dopravní zátěži dochází ke snižování plynulosti dopravního proudu. Proti tomu však působí obměna vozového parku. Ta se projevuje odstavováním nejstarších vozidel a naopak přibýváním vozidel nových, často až s řádově nižšími měrnými emisemi. Obměna vozidel probíhá různou rychlostí v jednotlivých kategoriích vozidel (osobní, nákladní, autobusy). Ve výsledku se tak můžeme setkávat jak s meziročním nárůstem, tak i s poklesem emisí z dopravy. Pro období 2001–2007 platí, že do roku 2003 se projevoval spíše nárůst emisí, pak stagnace a v posledním období 2005–2007 pokles emisí. Výraznější zlepšení v roce 2007 je dáno značným zpomalením nárůstu intenzit dopravy v posledním období, kdy na řadě úseků již došlo dokonce ke snížení dopravní zátěže. Odlišná je situace u částic PM10, u nichž se projevuje velký podíl tzv. sekundární prašnosti (prach zvířený z vozovky) rostoucí úměrně s počtem vozidel na komunikacích.

32

SO 2

Zdroj / Source: ATEM

In the emission trend development there are two counteracting effects. Increase in traffic intensity increases emissions, which may be even more increased by that smoothness of traffic flow is reduced at heavier traffic load. The counteracting is the replacement of fleet. This means the oldest vehicles are decommissioned and new vehicles, often having by an order of magnitude lower emissions, are increasing in their number. The replacement of vehicles has been running at various speeds for respective vehicle category (passenger cars, trucks, buses). As a result, one may encounter both annual increase as well as decrease in emissions. It holds for the period 2001–2007 that till 2003 emissions were rather growing, then they were stagnant, and in the recent period 2005–2007 they have dropped. More significant improvement in 2007 is due to substantial slowing of the traffic intensity increase in recent years when traffic load has been reduced on numerous sections of the road system. Conditions are different concerning particulate matter fraction PM10 where the great share of secondary dust generation (airborne dust from roads) has been growing with the increasing number of vehicles on roads. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.6

Vývoj emisí z dopravy Trend development in traffic emissions NOx

PM10

25 000

12 000 10 000

[t.rok -1 / t.year -1]

20 000


B1

15 000 10 000 5 000

8 000 6 000 4 000 2 000 0

0 2001

2003

2005

2007

2003

2005

2007

2005

2007

CxHy

CO 45 000

25 000

40 000 20 000



35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000

15 000 10 000 5 000

5 000 0

0 2001

2003

2005

2007

Jiné dopravní zdroje * Other traffic sources Autobusy Buses

2003 Těžké nákladní automobily Heavy trucks and lorries Lehké nákladní automobily Light delivery trucks and vans

* křižovatky, tunely, čerpací stanice, autobusová nádraží a terminály, garáže a parkoviště Crossroads, tunnels, petrol stations, bus depots and terminals, garages and parkings.

Osobní automobily Passenger cars


B1.2.4 Emise skleníkových plynů

B1.2.4 Greenhouse gases emissions

Systematické sledování emisí skleníkových plynů má v České republice kratší historii, než je tomu u klasických škodlivin. Na základě požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv a s využitím mezinárodně standardizovaných metodik je v ČR od roku 2007 vybudován Národní inventarizační systém (NIS) emisí skleníkových plynů, jehož správu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav. Systém je primárně určen pro mezinárodní srovnání jednotlivých zemí. Regionální či lokální propočty nejsou standardizovány a jejich provádění je obtížné.

The systematic monitoring of greenhouse gases emissions has shorter history in the Czech Republic than that in the case of classic pollutants. On the basis of requirements following from international treaties and using internationally standardised methodologies the National Inventory System (NIS) of greenhouse gases emissions, which is administered by the Czech Hydrometeorogical Institute, was established in the Czech Republic in 2007. The system is primarily dedicated to international comparison of respective countries. Regional or local calculations are not standardised and making their comparisons is hard.

Při národní inventarizaci se sledují tyto skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6) a dvě velké skupiny plynů označované jako částečně (HFC) a zcela (PFC) fluorované uhlovodíky. V podmínkách velkých měst, jakým je i Praha, lze konstatovat, že PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

Greenhouse gases monitored in the national inventory taking are as follows: carbon monoxide (CO2), methane (CH4), nitrous oxide (N2O), sulphur fluoride (SF6), and two large groups of gases marked as

33

B1

OVZDUŠÍ / AIR

nejvýznamnějšími zdroji emisí skleníkových plynů jsou energetika, spalování paliv a doprava. Na tyto sektory byly zaměřeny specifické výpočty emisí skleníkových plynů pro hl. m. Prahu, uvedené dále v obvyklých jednotkách – CO2 ekvivalent. Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 8 t CO2 ekvivalent na obyvatele a za posledních 5–7 let se výrazně nemění. V roce 2008 činily zhruba 7,87 t CO2 ekvivalent na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny (41 %), dále emise ze spalování zemního plynu (20 %), z dopravy (18 %) a z výroby tepla (13 %).

Tab. B1.2.7

partially (HFC) and completely (PFC) fluorinated hydrocarbons. It can be stated, under conditions of large cities as Prague, that the most important sources of greenhouse gases emissions are energy industry, fuel combustion, and transport. These sectors were in focus of specific calculations of greenhouse gases emissions for Prague as given here below in usual units of CO2 equivalent. Specific emissions of greenhouse gases in Prague from the categories of sources monitored have been recentlyat stabilised level of approximately 8 tonnes of CO2 equivalent per capita and have not changed significantly over the last 5–7 years. In 2008 the emissions were roughly 7.87 tonnes of CO2 equivalent per capita. The largest contribution is emissions from electricity generation (41 %), further then emissions from natural gas combustion (20 %), from transport (18 %), and from heat production 13 %).

Celkové emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy [t CO2 ekv.] Total greenhouse gases emissions on the territory of Prague [t CO2 eq.] 1996

2003

2004

2005

2006

2007

2008*

Zemní plyn

2 596

2 211

2 154

2 116

2 115

2 031

1 931

Tuhá paliva

Natural gas Solid fuel

1 185

815

894

863

842

726

819

Kapalná paliva

417

75

31

17

30

12

12

Emise z výroby elektřiny

3 901

3 502

3 497

3 693

3 776

3 992

3 971

Emissions from electricity generation

909

1 332

1 221

1 275

1 267

1 210

1 243

Emissions from heat production

Emise z výroby tepla

Liquid fuel

Doprava

–

1 607

1 689

1 815

1 887

1 712

1 735

Transport

Celkem

9 009

9 541

9 486

9 778

9 918

9 684

9 711

Total


[t CO2 ekv..obyvatel-1 / tonnes of CO2 eq. per capita]

Obr. B1.2.7

Měrné emise skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, 2000–2008 Specific greenhouse gases emissions on the territory of Prague, 2000–2008

9

Doprava Transport Emise z výroby tepla Emissions from heat production Emise z výroby elektřiny Emission from electricity generation Kapalná paliva Liquid fuel Tuhá paliva Solid fuel Zemní plyn Natural gas

8 7 6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002


34

Zdroj / Source: ČHMÚ, CDV

2003

2004

2005

2006

2007

2008* Zdroj / Source: ČHMÚ, CDV



B1

Podíly kategorií zdrojů na emisích skleníkových plynů, Praha Shares of sources of various categories of greenhouse gases emissions in Prague 2008*

2007 Doprava Transport 18 %

Doprava Transport 18 %

Zemní plyn Natural gas 21 %

Zemní plyn Natural gas 20 %

Emise z výroby tepla Tuhá paliva Emissions from Solid fuel heat production 7% 13 % Kapalná paliva Liquid fuel 0,1 %

Emise z výroby tepla Emissions from heat production 12 %

Emise z výroby elektřiny Emission from electricity generation 42 % * předběžné údaje / preliminary data

Tuhá paliva Solid fuel 8% Kapalná paliva Liquid fuel 0,1 %

Emise z výroby elektřiny Emission from electricity generation 41 % Zdroj / Source: ČHMÚ, CDV

B1.3 IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

B1.3 IMMISSIONS – AIR QUALITY

B1.3.1 Hodnocení kvality ovzduší

B1.3.1 Air quality assessment

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány naměřené a agregované hodnoty koncentrací imisí s příslušnými hodnotami imisních limitů, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto hodnot. Imisní limity by neměly být nadále překračovány od data stanoveného legislativou. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Česká legislativa zahrnuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší. Podrobnější informace o legislativním rámci, imisních limitech a dalších mezích pro hodnocení kvality ovzduší jsou uvedeny v elektronické verzi publikace.

The level of air pollution is in objective manner determined by means of monitoring of pollutants concentrations in the ground-level strata of atmosphere within the network of measuring stations. The evaluation of ambient air quality, first of all, compares the determined immission levels with appropriate immission limit values, or potentially acceptable frequency of exceedances of those limit values, as the levels, which according to the legislation on air pollution control should not have been further exceeded since the date as stipulated by law. The fundamental legal standard regulating air quality assessment is the new Act No. 86/2002 Code on air pollution control and amending certain other acts, in valid wording (act of air pollution control). Details are further specified by the Order of the Government of the Czech Republic No. 597/2006 Code on monitoring and assessing of air quality. The Czech legislation fully reflects requirements of the European Union as defined in directives on ambient air quality. Detailed information on legal framework, immission limit values, and on other limits for air quality assessment are given in the electronic version of the Yearbook.

B1.3.2 Měřicí síť sledování kvality ovzduší Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky, která obsahuje také údaje z měřicích stanic znečištění ovzduší. Stanice mají různý měřicí program a technické vybavení, jsou klasifikovány podle typu stanice a oblasti v souladu s evropským standarPRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B1.3.2 Network of measuring stations for air quality monitoring Assessment of immission conditions is based on data archived in the Immission Database of the ISKO of the Czech Republic, which contains also

35

B1

OVZDUŠÍ / AIR

dem. Přehled stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2008 a zastoupení monitorujících organizací vystihuje obrázek.

data from measuring stations of the air pollution monitoring. The stations have various measuring programmes and technical equipment, are categorised depending on the type of station and area in accordance with the European standard. The overview of measuring stations for air pollution monitoring on the territory of Prague in 2008 and representation of organisations performing the monitoring can be seen in Figure.

Klasifikace stanic podle evropského standardu pro výměnu informací (EoI) Categorisation of stations according to the European Standard for exchange of information (EoL) Typ stanice Station type

T – dopravní / measuring traffic pollution, I – průmyslová / measuring industrial pollution, B – pozaďová / measuring background

Typ oblasti Area type

U – městská / urban, S – předměstská / suburban, R – venkovská / countryside

Charakteristika oblasti Area characteristics

R – obytná / residential, C – obchodní / commercial, I – průmyslová / industrial, A – zemědělská / agricultural, N – přírodní / natural, RC – obytná-obchodní / residential-commercial, CI – obchodní-průmyslová / commercialindustrial, IR – průmyslová-obytná / industrial-residential, RCI – obytná-obchodní-průmyslová / residentialcommercial-industrial, AN – zemědělská-přírodní / agricultural-natural

Obr. B1.3.1

Staniční síť sledování kvality ovzduší, Praha, 2008 Network of air quality measuring stations, Prague, 2008

AKOBA ASUCA

AVELA

AALZ0 AALZK

AVYNA

AKALA

AREPA ARIEA AMUZK AMUZ0 ASMIA ALEGA AMLYA ALEGM ASMIM ASMIH, ASMIP ASVO0 AVRSA ASMID ASVOK ASTOA

ASOKK ASOKT ASRO5 ASRO0 ASROP ASROM AJAS0

APRUA AJASK

ABRAA ARERK ARER0

ALIBA ALIBV ALIBH, ALIBP ALIBM ALIB5 ALIB0 ALIBD

ČHMÚ manuální / CHMI manual ČHMÚ TK v PM10 / CHMI HM in PM 10 ČHMÚ TK v PM 2,5 / CHMI HM in PM 2.5

ČHMÚ / CHMI AMS ČHMÚ / CHMI PAH ČHMÚ / CHMI VOC ČHMÚ / CHMI PD ZÚ komb. / comb. ZÚ TK v PM10 / HM in PM10 ZÚ TK v TSP / HM in TSP Zdroj / Source: ČHMÚ

36


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.3.3 Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

B1.3.3 Air quality assessment in Prague based on limit values for human health protection

Hodnocení je dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

The assessment is first of all documented in tables giving stations where the highest immission values were detected as required by legislation for the respective pollutants. Shade highlights in the tables shall mean the following:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV). Exceedance of the margin of tolerance (LV + MT), or of the limit value (LV) in cases which the margin of tolerance is not set for. Překročení imisního limitu (LV). Exceedance of the immission limit value (LV). Hodnota je pod imisním limitem. The value measured is below the immission limit value. Zkratky v tabulkách mají následující význam / Abbreviation in tables shall mean the following: KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě / code of the measuring programme on the given locality pLV – počet překročení LV / number of LV exceedances pLV + MT – počet překročení LV + MT / number of LV + MT exceedances

B1.3.3.1 Oxid siřičitý (SO2)

B1.3.3.1 Sulphur dioxide (SO2)

Oxid siřičitý emitovaný z lidské činnosti vzniká hlavně spalováním fosilních paliv (převážně uhlí a těžkých olejů). Do roku 1999 došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého na všech měřicích stanicích v Praze. Po zakolísání v letech 2003 a 2006 klesající trend pokračoval. V roce 2007 i 2008 nedošlo na žádné monitorovací stanici k překročení imisních limitů stanovených legislativou.

Sulphur dioxide emitted from human activities is formed mostly in combustion of fossil fuel (mostly coal and heavy oils). Till 1999 a significant drop in the sulphur dioxide concentration was recoded at all measuring station in Prague. Following the fluctuations in 2003 and 2006 the decreasing trend has been continuing. In 2007 and 2008 there was no exceedance of the immission limit values as determined by legislation recorded at any of the monitoring stations.

Tab. B1.3.1

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého, Praha, 2008 Stations with the highest values of the yearly average concentration of SO2, Prague, 2008

Poř. č. No.

Lokalita Locality

Klasifikace Station category

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3]

1

P10 - Průmyslová

T/U/IC

5,0

2

P10 - Vršovice

T/U/R

3,7

3

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

3,3

4

P4 - Braník

T/U/R

3,8

5

P4 - Libuš

B/S/R

3,3

6

P5 - Stodůlky

B/U/R

5,2

7

P6 - Suchdol

B/S/R

4,3

8

P8 - Karlín

T/U/C

4,5

9

P8 - Kobylisy

B/S/R

3,9

T/U/CR

4,5

10

P9 - Vysočany



37

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.3.2

Vývoj ročních charakteristik koncentrace oxidu siřičitého, Praha, 1996–2008 Trends in yearly characteristics of the sulphur dioxide concentration, Prague, 1996–2008

[µg.m-3]

LV

Roční průměr Yearly average concentration 4. nejvyšší 24hod. koncentrace* 4th highest 24-hour concentration of SO2*

125

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

32,8

23,3

12,8

9,4

9,1

9,6

8,7

7,2

5,0

5,3

6,6

4,7

3,6

148,5 132,8

54,1

32,6

26,4

28,5

27,5

32,8

27,1

24,5

33,5

17,3

12,0

Pozn.: údaje za výběr stanic charakteristických pro aglomeraci Praha, dlouhodobě sledovaných s požadovaným minimálním počtem měření za rok: P4 - Braník, P8 - Kobylisy, P4 - Libuš, P2 - Riegrovy sady, P10 - Vršovice Note: from selected stations characteristic to the Prague agglomeration which are long-term monitoring and comply with the minimum number of measurements collected per a year: Prague 4 - Braník, Prague 8 - Kobylisy, Prague 4 - Libuš, Prague 2 - Riegrovy sady, Prague 10 - Vršovice. Zdroj / Source: ČHMÚ

Obr. B1.3.2

Čtvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a 25. nejvyšší hodinová koncentrace oxidu siřičitého v letech 1996–2008 4th and 25th highest values of the 24-hour concentration of SO2 in 1996–2008 LV 1hod. / 1-hour

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

LV 24hod. / 24-hour

nedostatečný počet dat pro roční hodnocení insufficient data for annual assessment


38


B1

OVZDUŠÍ / AIR

Vývoj ročních charakteristik koncentrace oxidu siřičitého, Praha, 1996–2008 Trends in yearly characteristics of the sulphur dioxide concentration, Prague, 1996–2008 roční průměr yearly average concentration 4. nejvyšší 24hod. koncentrace 4 th highest 24-hour concentration LV (24hod. koncentrace) LV (24-hour concentration)

200

150

40 30

100

20

50

10 0

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

koncentrace (roční) [µg.m-3] concentration (yearly) [µg.m-3]

koncentrace (24hod.) [µg.m-3] concentration (24-hour) [µg.m-3]

Obr. B1.3.3

2008 Zdroj / Source: ČHMÚ

B1.3.3.2 Částice frakce PM10 a PM2,5 Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních nebo z antropogenních zdrojů. Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v atmosféře. Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Částice PM10 (velikost do 10 µm) vykazují významné negativní účinky na lidské zdraví. Daleko horší zdravotní účinky jsou však korelovány s jemnou frakcí PM2,5 (velikost do 2,5 µm), která při vdechnutí proniká hluboko do plic. Frakce částic PM2,5 byla v Praze sledována na šesti stanicích. Do roku 1999 byl zaznamenán podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a na většině monitorovacích stanic dochází ke kolísání hodnot koncentrací. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 stále zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.


B1.3.3.2 Suspended particulate matter, fractions PM10 and PM2.5 Particulate matter contained in air can be subdivided into primary particles and secondary ones. Primary particles are directly emitted into air either from natural of anthropogenneous sources. Secondary particles are mostly of anthropogenneous origin and are formed in oxidation and subsequent reactions of gaseous compounds in air. The main anthropogenneous source area transport, power stations, combustion sources (industrial as well as households), fugitive emissions from industry, loading/unloading of goods, mining activities, and construction works. Because of their variety of emission sources suspended particulate matter has different chemical composition and varies in size. Particles of the fraction PM10 (up to 10 µm in size) demonstrate significant adverse effects on human health. Yet even far worse health effects come from the fine fraction PM2.5 (up to 2.5 µm in size), penetrate deep into lungs when bread. The fraction PM2.5 was monitored at six stations in Prague. It can be seen from the graph that there was a similar decreasing trend in air pollution with suspended particulate matter till 1999 as in the case of sulphur dioxide. After 2000 the development was stopped and a gradually increasing tendency, which was proven in 2003, has appeared at majority of the stations. Air pollution with suspended particulate matter, fraction PM10 has remained one of the major issues of the providing for air quality pursuant to requirements and terms of the new legislation.

39

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.3.3

Poř. č. No.

Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10, Praha, 2008 Stations with the highest numbers of exceedances of 24-hour limit value for PM10, Prague, 2008 Lokalita Locality


pLV

36. nejvyšší 24hod. koncentrace Max. 24hod. koncentrace Max. 24-hour concentration 36th highest 24-hour concentration [µg.m-3] [µg.m-3]

1

P2 - Legerova (hot spot)

T/U/RC

84

130,0

62,0

2

P5 - Smíchov

T/U/RC

67

132,7

60,0

3

P5 - Mlynářka

T/U/RC

43

155,1

51,9

4

P8 - Karlín

T/U/C

40

140,8

50,7

5

P5 - Řeporyje

B/S/RA

39

120,0

52,0

6

P10 - Vršovice

T/U/R

39

119,0

51,9

7

P10 - Průmyslová

T/U/IC

32

93,7

48,1

8

P5 - Stodůlky

B/U/R

20

105,9

41,1

9

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

19

131,4

41,0

10

P9 - Vysočany

T/U/CR

19

130,2

41,1

11

P10 - Šrobárova

B/U/RC

18

102,0

41,0

12

P6 - Suchdol

B/S/R

16

107,3

37,8

13

P4 - Libuš

B/S/R

14

106,9

37,7

14

P1 - nám. Republiky

B/U/C

14

103,8

38,9

15

P4 - Braník

T/U/R

13

97,4

36,0

16

P8 - Kobylisy

B/S/R

5

81,0

29,5

17

P6 - Veleslavín

B/S/R

5

62,2

33,0

-3

Pozn.: pLV – počet překročení limitní hodnoty (50 µg.m ) Note: pLV – number of exceedances of the limit value (50 µg.m-3) Kurzívou: nedostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů In italics: Insufficient number of measurements concerning the minimum data collection requirement.

Tab. B1.3.4


Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10, Praha, 2008 Stations with the highest values of the yearly average concentration of PM10, Prague, 2008

Poř. č. No.

Lokalita Locality



1

P5 - Svornosti

T/U/IR

40,9

2


T/U/RC

38,4

3

P5 - Smíchov

T/U/RC

36,2

4

P5 - Mlynářka

T/U/RC

31,4

5

P8 - Karlín

T/U/C

31,0

6

P10 - Vršovice

T/U/R

30,9

7

P10 - Průmyslová

T/U/IC

30,3

8

P10 - Šrobárova

B/U/RC

28,2

9

P6 - Alžírská

T/U/R

26,1

10

P1 - Národní muzeum

T/U/RC

25,9

11

P9 - Vysočany

T/U/CR

25,3

12

P10 - Jasmínová

T/U/RI

25,0

13

P2 - Riegrovy sady

B/U/NR

24,3

14

P5 - Stodůlky

B/U/R

24,3

15


B/U/C

24,1

16

P4 - Libuš

B/S/R

23,7

17

P6 - Suchdol

B/S/R

22,3

18

P8 - Kobylisy

B/S/R

20,3

19

P6 - Veleslavín

B/S/R

19,5

-3

Pozn.: Imisní limit = 40 µg.m Note: Immission limit value = 40 µg.m-3

40



B1

OVZDUŠÍ / AIR Tab. B1.3.5

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM2,5, Praha, 2008 Stations with the highest values of the yearly average concentration of PM2.5, Prague, 2008

Poř. č. No.

Lokalita Locality



1

P5 - Smíchov

T/U/RC

21,1

2

P10 - Šrobárova

B/U/RC

20,4

3

P4 - Libuš

B/S/R

18,3

4

P5 - Mlynářka

T/U/RC

17,6

5

P9 - Vysočany

T/U/CR

17,6

6

P8 - Karlín

T/U/C

15,6 Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.6

Vývoj ročních charakteristik PM10, Praha, 1996–2008 Trends in yearly characteristics of the fraction PM10, Prague, 1996–2008

[µg.m-3]

LV

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Roční průměr Yearly average

40

52,2

38,5

35,5

28,7

33,9

31,9

37,7

40,5

34,3

32,5

35,6

27,5

25,1

36. nejvyšší 24hod. koncentrace 36th highest 24-hour concentration

50

111,7

71,0

73,9

50,2

60,1

53,9

63,2

71,5

55,7

57,0

58,1

47,9

40,8

Pozn.: údaje za výběr stanic charakteristických pro aglomeraci Praha, dlouhodobě sledovaných s požadovaným minimálním počtem měření za rok: P8 - Kobylisy, P4 - Libuš, P5 - Mlynářka, P6 - Veleslavín, P10 - Vršovice Note: Data from a selection of stations characteristic for Prague agglomeration, which has long-term monitoring and having the minimum number of measurements per a year: Prague 8 - Kobylisy, Prague 4 - Libuš, Prague 5 - Mlynářka, Prague 6 - Veleslavín, Prague 10 - Vršovice. Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.7

Vývoj ročních charakteristik PM2,5, Praha, 2004–2008 Trends in yearly characteristics of the fraction PM2.5, Prague, 2004–2008

[µg.m-3]

LV

2004

2005

2006

2007

2008

Roční průměr Yearly average

25

22,2

26,1

23,7

18,4

19,0

Pozn.: údaje za výběr stanic charakteristických pro aglomeraci Praha, dlouhodobě sledovaných s požadovaným minimálním počtem měření za rok: P4 - Libuš, P5 - Mlynářka, P5 - Smíchov Note: Data from a selection of stations characteristic for Prague agglomeration, which has long-term monitoring and having the minimum number of measurements per a year: Prague 4 - Libuš, Prague 5 - Mlynářka, Prague 5 - Smíchov. Zdroj / Source: ČHMÚ

Obr. B1.3.4

Vývoj ročních charakteristik PM10, Praha, 1996–2008 Trends in yearly characteristics of the fraction PM10, Prague, 1996–2008 roční průměr yearly average concentration 36. nejvyšší 24hod. koncentrace 36 th highest 24-hour concentration LV (roční koncentrace) LV (yearly concentration) LV (24hod. koncentrace) LV (24-hour concentration)

koncentrace [µg.m-3] concentration [µg.m-3]

120 100 80 60 40 20 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008



41

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.3.5

Vývoj ročních charakteristik PM2,5, Praha, 2004–2008 Trends in yearly characteristics of the fraction PM2.5, Prague, 2004–2008 roční průměr yearly average concentration LV (roční koncentrace) LV (yearly concentration)


30 25 20 15 10 5 0 2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj / Source: ČHMÚ

Obr. B1.3.6

Třicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech 1996–2008 36th highest value of the 24-hour concentration and yearly average concentration of PM10 in 1996–2008 LV 24hod. / 24-hour

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

LV roční průměr LV yearly average nedostatečný počet dat pro roční hodnocení data > LV insufficient for annual assessment


42


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.3.3.3 Oxid dusičitý (NO2)

B1.3.3.3 Nitrogen dioxide (NO2)

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2, který vzniká relativně rychle reakcí primárně emitovaného NO s přízemním ozonem nebo radikály v atmosféře. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro NO2. Emise NOx vznikají převážně z antropogenních spalovacích procesů. Hlavním zdrojem v Praze je především silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích.

In the monitoring of ambient air and evaluating its quality the term nitrogen oxides – NOx shall mean a mixture of nitrous oxide – NO, and nitrogen dioxide NO2, which is formed at a relatively fast reaction of primary emitted NO with ground-level ozone, or with airborne radicals. The immission limit for human health protection is determined for NO2. NOx emissions are mostly generated from antropogenneous combustion processes. The major source thereof I Prague is first of all transport and combustion processes in stationary sources.

Na většině stanic se projevoval mírně klesající trend do roku 2000, v dalších letech pak naopak trend mírně narůstající, resp. kolísavý. K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 22 stanic, které měly dostatečný počet měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů, došlo k překročení ročního imisního limitu včetně meze tolerance v roce 2007 i 2008 na 5 lokalitách.

At majority of stations a slightly decreasing trend was recorded till 2000; in the next years then, on the contrary, a slightly increasing trend, or fluctuating, respectively. The year immission limit for nitrogen dioxide is mostly exceeded at traffic loaded localities. Out of the total number of 22 stations, where there were sufficient numbers of measurements concerning the requirement for minimum data collected, the year immission limit, including its margin of tolerance, was exceeded at five localities in 2007 and 2008.

Na stanici Praha 2 - Legerova (hot spot) byl zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (v roce 2007 – 254, v roce 2008 – 106) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 µg.m-3. Výsledky měření této stanice dokládají velký problém hl. m. Prahy s dopravou vedenou středem města.

Tab. B1.3.8

At the station Prague 2 - Legerova (hot spot) a high number of exceedances was recorded as in the past years (in 2007 – 254, in 2008 – 106) of the hourly immission limit value of the nitrogen dioxide concentration of 200 µg.m-3. Measurement results obtained at this station produce evidence of the great trouble of the City of Prague caused by traffic taken through its downtown.

Vývoj ročních charakteristik NO2, Praha, 1996–2008 Trends in the yearly characteristic of NO2, Prague, 1996–2008

[µg.m-3] Roční průměr Yearly average 19. nejvyšší 1hod. koncentrace 19th highest hourly concentration

LV

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

40

37,6

35,3

33,5

33,6

32,1

34,7

34,8

38,8

32,2

33,6

34,7

30,0

29,3

120,2 115,7 115,1 103,6

97,0

94,9

200

103,4 133,9 111,3 113,5 121,7 106,4 100,4

Pozn.: údaje za výběr stanic charakteristických pro aglomeraci Praha, dlouhodobě sledovaných s požadovaným minimálním počtem měření za rok: P4 - Braník, P8 - Kobylisy, P4 - Libuš, P5 - Mlynářka, P2 - Riegrovy sady, P6 - Veleslavín, P10 - Vršovice Note: Data from a selection of stations characteristic for the Prague agglomeration, which has long-term monitoring and having the minimum number of measurements per a year: Prague 4 - Braník, Prague 8 - Kobylisy, Prague 4 - Libuš, Prague 5 - Mlynářka, Prague 2 - Riegrovy sady, Prague 6 Veleslavín, Prague 10 - Vršovice. Zdroj / Source: ČHMÚ


43

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.3.9

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2, Praha, 2008 Stations with the highest values of the yearly average concentration of NO2, Prague, 2008

Poř. č. No.

Lokalita Locality



1

P5 - Svornosti

T/U/IR

79,1

2

P8 - Sokolovská

T/U/R

66,9

3


T/U/RC

65,9

4

P1 - Národní muzeum

T/U/RC

52,3

5

P5 - Smíchov

T/U/RC

46,3

6

P10 - Jasmínová

T/U/RI

43,2

7

P10 - Šrobárova

B/U/RC

41,7

8

P9 - Vysočany

T/U/CR

41,5

9

P8 - Karlín

T/U/C

38,6

10

P10 - Průmyslová

T/U/IC

38,2

11

P6 - Alžírská

T/U/R

37,9

12


B/U/C

37,4

13

P10 - Vršovice

T/U/R

34,5

14

P5 - Mlynářka

T/U/RC

34,1

15

P4 - Braník

16

P2 - Riegrovy sady

17

T/U/R

33,2

B/U/NR

31,0

P8 - Kobylisy

B/S/R

26,1

18

P6 - Veleslavín

B/S/R

25,7

19

P5 - Stodůlky

B/U/R

25,6

20

P6 - Suchdol

B/S/R

22,6

21

P4 - Libuš

B/S/R


Obr. B1.3.7

Vývoj ročních charakteristik NO2, Praha, 1996–2008 Trends in the yearly characteristic of NO2, Prague, 1996–2008 roční průměr yearly average concentration 19. nejvyšší 1hod. koncentrace 19 th highest 1-hour concentration LV (roční koncentrace) LV (yearly concentration)


140 120 100 80 60 40 20 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


44



B1

Devatenácté nejvyšší hodinové koncentrace a roční průměrné koncentrace NO2 v letech 1996–2008 19th highest hourly concentrations and the yearly average concentration of NO2 in 1996–2008 LV 1hod. / 1-hour

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

LV roční průměr LV yearly average

nedostatečný počet dat pro roční hodnocení > LV+MT insufficient data for annual assessment


B1.3.3.4 Oxid uhelnatý (CO)

B1.3.3.4 Carbon monoxide (CO)

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Jedná se především o dopravu a stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

The anthropogenic source of air pollution with carbon monoxide is processes, in which incomplete combustion of fossil fuel may occur. These are present mostly in transport followed with stationary sources, especially house fireplaces.

V letech 2007 a 2008 nedošlo k překročení imisního limitu ani na jedné z pražských měřicích stanic. Na všech byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

In 2007 and 2008 the carbon monoxide immission limit was not exceeded at any of the Prague measuring stations. At every station the maximum daily 8-hour moving average measured was below the bottom limit of the air quality assessment.


45

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.3.10

Vývoj ročních charakteristik CO, Praha, 1996–2008 Trends in the yearly characteristic of CO, Prague, 1996–2008

[µg.m-3]

LV

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Max. denní 10 000 5 471 3 709 3 565 2 537 2 242 2 531 2 484 3 595 2 843 1 987 2 678 1 581 1 908 8hod. klouzavý průměr Maximum daily 8-hour moving average Pozn.: údaje za výběr stanic charakteristických pro aglomeraci Praha, dlouhodobě sledovaných s požadovaným minimálním počtem měření za rok: P4 - Libuš, P5 - Mlynářka Note: Data from a selection of stations characteristic for the Prague agglomeration, which has long-term monitoring and having the minimum number of measurements per a year: Prague 4 - Libuš, Prague 5 - Mlynářka. Zdroj / Source: ČHMÚ

Obr. B1.3.9

Vývoj ročních charakteristik CO, Praha, 1996–2008 Trends in the yearly characteristic of CO, Prague, 1996–2008


6 000 Nejvyšší hodnota maximálního denního 8hod. průměru Highest value of the maximum 8-hour daily average

5 000

Praha / Prague ČR / Czech Republic

4 000 3 000 2 000 1 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


Obr. B1.3.10

Maximální denní 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1996–2008 na vybraných stanicích The maximum daily 8-hour moving average concentration of CO in 1996–2008 at selected stations

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

LV max. 8hod. denní klouzavý průměr LV maximum daily 8-hour moving average



46


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.3.3.5 Benzen

B1.3.3.5 Benzene

Aromatické uhlovodíky mají významný negativní vliv na lidské zdraví. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho derivátů – je především automobilová doprava (výfukové plyny benzinových motorových vozidel, dále vypařování a manipulace s benziny).

Aromatic hydrocarbons have important adverse effects on human health. The decisive source of aromatic hydrocarbons air emissions, namely those of benzene and its derivatives, is automotive traffic (flue gases from petrol engine motor driven vehicles, then evaporation of petrol grades and handling thereof).

V Praze byl v letech 2007 a 2008 benzen sledován na 3 resp. 4 lokalitách, které splnily požadavky minimálního počtu dat pro výpočet ročního průměru. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit. Měření benzenu bylo na stanici ZÚ Praha 10 - Šrobárova v roce 2007 ukončeno. V roce 2008 bylo maximum v Praze naměřeno na lokalitě Praha 5 - Smíchov (1,5 µg.m-3).

Obr. B1.3.11

In 2007 and 2008 in Prague benzene was monitored at three localities, or four localities, respectively, which met the requirement for the minimum number of data for the yearly average concentration calculation. The immission limit value was not exceeded at either of these stations. The benzene measurement was terminated at the station Prague 10 - Šrobárova in 2007. In 2008 the maximum benzene concentration was measured at the locality of Prague 5 - Smíchov (1.5 µg.m-3).

Roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1998–2008 The yearly average concentration of benzene in ambient air in 1998–2008

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008





47

B1

OVZDUŠÍ / AIR

B1.3.3.6 Přízemní ozon

B1.3.3.6 Ground-level ozone

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Tím je dáno i jeho zařazení mezi sekundární znečišťující látky.

In ground-level strata of atmosphere ozone (tropospheric ozone) is formed due to effects of sunshine through a complex system of chemical reactions, namely in between nitrogen oxides (nitrogen dioxide), volatile organic compounds (namely hydrocarbons), and other components of atmosphere. Tropospheric ozone is referred to as a secondary pollutant due to its origin. The target immission limit value is defined that maximum daily 8-hour moving average concentration must not exceed more than twenty-five times the value of 120 µg.m-3 on average over three years. Out of eight stations, where ground-level ozone was measured in Prague, the immission limit value was exceeded within the evaluated period 2005–2007 at four stations as follows: Prague 6 - Suchdol, Prague 4 - Libuš, Prague 5 - Stodůlky, and Prague 6 Veleslavín. In the next evaluated period 2006–2008 concentrations decreased at six localities and at one locality an increase was recorded. The special immission limit value for ozone (hourly concentrations above 180 µg.m-3), was in the period April–September 2007 exceeded most at the station Prague 6 - Suchdol, in total for 10 hours (always during July). In 2008 this limit value was not exceed on the Prague territory. The target immission limit value for vegetation protection (exposition index AOT40) was in 2007 exceeded at three localities and in 2008 solely at two localities (Prague 6 - Suchdol and Prague 4 - Libuš). A significant portion of the Prague territory falls in the sub-limit ozone concentration zone due to high traffic intensity, because traffic emissions in the vicinity of transport roads degrade the high ozone concentration (mostly in reactions with NO).

Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní 8hodinový klouzavý průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m-3 v průměru za 3 roky. Z celkem 8 měřicích stanic na území Prahy byl cílový imisní limit překročen v hodnoceném obdobích 2005–2007 na 4 stanicích: Praha 6 - Suchdol, Praha 4 - Libuš, Praha 5 - Stodůlky a Praha 6 - Veleslavín. Během dalšího hodnoceného období 2006–2008 došlo k poklesu na 6 lokalitách a na 1 lokalitě byl zaznamenán nárůst. Zvláštní imisní limit pro ozon (hodinové koncentrace nad 180 µg.m-3), byl překročen v období duben–září 2007 nejvíce na stanici Praha 6 Suchdol, a to celkem 10 hodin (vždy během července). V roce 2008 tento limit na území Prahy nebyl překročen. Cílový imisní limit na ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl v roce 2007 překročen na 3 lokalitách a v roce 2008 pouze na 2 lokalitách (Praha 6 - Suchdol a Praha 4 - Libuš). Díky emisím z dopravy v blízkosti dopravních tepen, které odbourávají vysoké koncentrace ozonu (převážně reakce s NO) se značná část území Prahy nalézá v oblasti podlimitních koncentrací ozonu. Tab. B1.3.11

Poř. č. No. 1 2 3 4 5 6 7 8

Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu, Praha, 2008 Stations with the highest values of the maximum daily 8-hour moving average concentrations of ozone, Prague, 2008 Lokalita Locality

P6 - Suchdol P4 - Libuš P5 - Stodůlky P6 - Veleslavín P8 - Kobylisy P1 - nám. Republiky P9 - Vysočany P5 - Smíchov

Klasifikace Station category B/S/R B/S/R B/U/R B/S/R B/S/R B/U/C T/U/CR T/U/RC

n

ppLVn 2006–2008

3 3 3 3 3 1 3 3

31,7 29,3 29,3 22,3 17,0 11,0 6,0 3,0

MAX8h-n 2006–2008 [µg.m-3] 203,4 193,2 198,6 187,9 194,8 149,2 158,9 165,2

MAXx-n 2006–2008 [µg.m-3] 125,1 124,0 122,0 116,4 110,4 104,9 97,2 91,9

x 76 76 76 76 76 26 76 76

Platné roky Valid years 2006–8 2006–8 2006–8 2006–8 2006–8 2008 2006–8 2006–8

Poznámka / Note: n počet platných let pro výpočet / number of valid years for the calculation x x-tá max. denní 8hod. koncentrace / xth max. daily 8-hour concentration ppLVn průměrný počet překročení LV za n platných let / average number of LV exceedances for n valid years MAX8h-n nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest max. daily 8-hour concentration for n valid years MAXx-n nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest xth max. daily 8-hour concentration for n valid years Zdroj / Source: ČHMÚ

48



B1

Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého průměru koncentrací ozonu v průměru za 3 roky v letech 1996–2008 26th highest values of the maximum 8-hour moving average of the ozone concentration averaged over 3 years in 1996–2008

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

LV max. 8hod. denní klouzavý průměr LV maximum daily 8-hour moving average

nedostatečný počet dat pro roční hodnocení insufficient data > LV for annual assessment


B1.3.3.7 Těžké kovy

B1.3.3.7 Heavy metals

Ve vztahu k imisním limitům a cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví je významné sledování obsahu olova, kadmia, arsenu a niklu v ovzduší, zejména v jemné velikostní frakci částic PM10. Sledování a následné vyhodnocení ročních průměrných koncentrací probíhá v Praze na několika lokalitách. Od roku 2004 je postupně nahrazováno sledování obsahu kovů v SPM právě sledováním v PM10 (v letech 2007 a 2008 probíhalo na 5 stanicích). Průměrná hodnota průměrných ročních koncentrací Pb, Cd, As a Ni ze stanic v Praze se pohybuje hluboko pod limitem (pouze v lokalitě Praha 5 - Řeporyje byl překročen cílový limit pro arsen). Zjištěné hodnoty nevykazují v posledních 5 letech žádný výrazný trend, odpovídají městskému prostředí bez výrazného vlivu znečištění z průmyslové výroby. Současná situace je tak příznivější, než v polovině 90. let, kdy byly

It is important, concerning the immission limit values and target immission limit values for human health protection, to monitor the content of lead, cadmium, arsenic, and nickel in air, namely in the fine sized fraction of particulate matter PM10. The monitoring and subsequent evaluation of the yearly average concentrations has been carried out at several localities in Prague. Since 2004 the monitoring of mettles in suspended particulate matter has been replaced by the monitoring of their content in fraction PM10 (in 2007 and 2008 is was carried out at five stations). Average value of the yearly average concentration of Pb, Cd, As, and Ni at Prague stations fell deep below the limit values (only at locality Prague 5 - Řeporyje the target limit value for arsenic was exceeded). The values found has not demonstrated any significant trend in recent years. They correspond to the urban environment without any important effects of pollution


49

B1

OVZDUŠÍ / AIR

coming from industrial production. The current conditions are thus more favourable than those in the half of the 1990s when immission limit values used to be exceeded at numerous stations. The significant decrease in the airborne lad concentration compared to those at the beginning of the 1990s was also achieved due to the area-wide introduction of unleaded petrol.

na řadě stanic překračovány imisní limity. K výraznému snížení koncentrace olova v ovzduší ve srovnání s počátkem 90. let došlo v důsledku plošného zavedení bezolovnatého benzínu.

Obr. B1.3.13

Průměrné koncentrace Pb, Cd, As a Ni v ovzduší (PM10) v letech 2004–2008 Average concentrations of Pb, Cd, As, and Ni in air (PM10) in 2004–2008

koncentrace [ng.m -3] concentration [ng.m -3]

18 16

Pb

14

Cd

12

As

10

Ni

8 6 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

Pozn. / Note: -3

-3

-3

-3

1) Imisní limity LV: Pb = 500 ng.m , Cd = 5 ng.m , As = 6 ng.m , Ni = 20 ng.m . Immission limit values – LVs: Pb = 500 ng.m-3, Cd = 5 ng.m-3, As = 6 ng.m-3, Ni = 20 ng.m-3. 2) Jsou uvedeny průměry z průměrných ročních koncentrací z 5 stanic, kde probíhá měření ve frakci PM10 (P4 - Libuš, P1 - Národní muzeum, P5 - Řeporyje, P10 - Šrobárova, P5 - Svornosti). There are averages of the yearly average concentrations at five stations are given here where the measurement in the fraction PM10 is carried out (Prague 4 - Libuš, Prague 1 - Národní muzeum, Prague 5 - Řeporyje, Prague 10 - Šrobárova, Prague 5 - Svornosti). Zdroj / Source: ČHMÚ, SZÚ

Obr. B1.3.14

Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2008 Yearly average concentrations of arsenic in air in 1996–2008

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008




50


OVZDUŠÍ / AIR

B1

B1.3.3.8 Benzo(a)pyren

B1.3.3.8 Benzo[a]pyrene

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren, zástupce skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH). Příčinou vnosu PAH do ovzduší je nedokonalé spalování fosilních paliv, ale také některé výrobní technologie. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště, z mobilních zdrojů pak zejména vznětové motory spalující naftu.

One of the toxicologically most serious pollutants is benzo[a]pyrene, a representative of the pollutant group called polyaromatic hydrocarbons (PAHs), The reason they become airborne is either incomplete combustion of fossil fuels, but also certain production technologies. The stationary sources are mostly represented by household fireplaces. Among mobile sources, first of all, diesel engines are the primary source.

V roce 2007 i 2008 byl benzo(a)pyren v Praze sledován na 3 lokalitách, které měly platný roční průměr (Praha 5 - Smíchov, Praha 4 - Libuš a Praha 10 - Šrobárova). V roce 2008 bylo překročení cílového imisního limitu 1 ng.m-3 zaznamenáno na 2 lokalitách. Po nárůstu koncentrací během let 2004–2006 došlo v roce 2007 k poklesu na všech pražských lokalitách. V roce 2008 pokles pokračoval s výjimkou lokality Praha 10 Šrobárova, kde byl zaznamenán mírný nárůst ročního průměru koncentrací. Tento cílový imisní limit musí být splněn do 31. 12. 2012.

Obr. B1.3.15

In 2007 and 2008 benzo[a]pyrene in Prague was monitored at three localities having the valid yearly average Prague 5 - Smíchov, Prague 4 - Libuš, and Prague 10 - Šrobárova. In 2008 the target immission limit value of 1 ng.m-3 was exceeded at two localities. Following the increase in the concentration during the period of 2004–2006 then in 2007 its concentration dropped at all Prague localities. In 2008 the decrease continued, except for the locality Prague 10 - Šrobárova, where a slight increase in the yearly average concentration was recorded. This target limit value must be complied with by 31 December 2012.

Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2008 Yearly average concentrations of benzo[a]pyrene in the ambient air in 1997–2008

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008


nedostatečný počet dat pro roční hodnocení insufficient data > LV for annual assessment



51

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Tab. B1.3.12

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu, Praha, 2008 Stations with the highest values of average yearly concentration of benzo[a]pyrene, Prague, 2008

Poř. č. No.

Lokalita Locality


Roční koncentrace Yearly concentration [ng.m-3] 1,42

1

P10 - Šrobárova

B/U/RC

2

P5 - Smíchov

T/U/RC

1,23

3

P4 - Libuš

B/S/R


B1.3.3.9 Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2 a CO v období 1996–2008

B1.3.3.9 Trends in immission yearly characteristics of SO2, PM10, PM2.5, NO2, and CO in the period 1996–2008

Dlouhodobý trend vývoje znečištění ovzduší v Praze za období 1996–2008 je uveden v předchozích kapitolách, vždy u příslušných látek. Na tomto místě přinášíme souhrnný komentář.

The long-term trends in air pollution in Prague over the period 1996–2008 are given in previous chapters, always at the respective pollutant. Here we bring a summarising comment.

Do roku 1999 je patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve srovnání s předchozím rokem Příčinou bylo ovšem vysoké znečištění v roce 2003 vzhledem k extrémně nepříznivým meteorologickým podmínkám (extrémně suchý rok). V roce 2005 nastal v případě PM10 a NO2 opět mírný vzestup. V roce 2006 byl vzrůstající trend PM10 a NO2 potvrzen, k určitému zvýšení koncentrací došlo i v případě SO2. V roce 2007 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší ve všech uvedených látkách. Tento pokles byl ovlivněn příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu a únoru 2007 oproti předchozím dvěma rokům. V roce 2008 pokračoval klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10 a NO2. V koncentracích PM2,5 (měří se na méně lokalitách než PM10) došlo k velmi mírnému vzestupu. Největší pokles byl zaznamenán v nejvyšších denních koncentracích PM10. Tato skutečnost mohla být ovlivněna příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v dubnu, listopadu a prosinci 2008 proti předchozímu roku.

Till 1999 a significant decreasing trend in air pollution by SO2, PM10, is clear, and solely moderate one in the case of NO2. In 2001 the still descending trend was stopped and on the contrary there was a slight increase in the concentration of SO2 and NO2 and substantial increase in the PM10 pollution. In 2004, then pollution was reduced in all pollutant monitored, by contrast. The reason for the aforementioned drop in 2004, compared to the conditions in 2003, was the high level of pollution in 2003 due to extremely adverse weather conditions (that year was extremely dry). In 2005 the trend is reversed in the case of PM10 and NO2 and a moderate increase occurred. In 2006 the increasing trend in PM10 and NO2 was confirmed; a certain increase occurred in SO2 as well. In 2007, on the contrary, air pollution by every pollutant decreased. This decrease was affected by more favourable weather and dispersion conditions namely in January and February 2007 compared to two previous years. In 2008 the decreasing trend in air pollution by SO2, PM10, and NO2 continued. In the concentration of PM2,5 (measured at lower number of localities than that of PM10) a very moderate increased occurred. The highest drop was recorded in the highest daily concentrations of PM10. This fact could have been affected favourable weather and dispersion conditions in April, November, and December 2008 compared to the previous year.

Na stav znečištění ovzduší má vliv více faktorů. Překračování limitů souvisí především se značným dopravním zatížením. Dále se na znečištění podílí příznivá či nepříznivá meteorologická situace především v zimní části roku. Výsledky na-

52

The air pollution state is affected by multiple factors. The exceedances of limit values are mostly connected to heavy traffic loads. Furthermore, PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B1

OVZDUŠÍ / AIR

měřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci Praha, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace.

the adverse or favourable weather conditions especially in the winter season are of high importance. Results of the measured concentrations of PM10, NO2, and benzo[a]pyrene provides impulse for the solution of the entirely unsatisfactory traffic conditions in the Prague agglomeration where a significant portion of population suffers from limit-exceeding concentrations of pollutants.

B1.3.4 Monitoring prekurzorů ozonu ve venkovním ovzduší

B1.3.4 Monitoring of ground-level ozone precursors in ambient air

Mezi prekurzory ozonu řadíme zejména těkavé organické uhlovodíky, které při určité intenzitě slunečního záření, teplotě, relativní vlhkosti ovzduší a dalších faktorů indukují v přízemní vrstvě atmosféry fotochemický proces, jehož reakčním produktem je ozon. Kinetiku tohoto chemického procesu významně ovlivňuje koncentrace prekurzorů v ovzduší.

The ground-level ozone precursors come, first of all, from volatile hydrocarbons, which at certain intensity of sunlight, temperature, relative humidity, and other factors may induce a photochemical process in the ground-level of atmosphere, which reaction product is ozone. Kinetics of this chemical process is significantly affected by the precursors concentration in air.

Obr. B1.3.16

10

Koncentrace vybraných prekurzorů ozonu na stanici Praha - Libuš, 2007, 2008 Concentrations of selected ground-level ozone precursors at the Station Prague - Libuš, 2007 and 2008

2007 ETAN ETHANE ETEN ETHENE ACETYLEN ACETYLENE N-PENTAN N-PENTANE BENZEN BENZENE

[µg.m -3 ]

8

6

4

2

0 I. 18

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

IX.

XI.

XI.

XII.

XI.

XI.

XII.

2008

16

ETAN ETHANE ETEN ETHENE ACETYLEN ACETYLENE N-PENTAN N-PENTANE BENZEN BENZENE

14 12

[µg.m -3 ]

VIII.

10 8 6 4 2 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.



53

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Graf reprezentuje celoroční průběh koncentrací vybraných prekurzorů ozonu. Koncentrace dosahují maxima v zimních měsících, kdy je zvýšený výskyt inverzních situací. V letním období naopak koncentrace klesají, s výjimkou isoprenu, který vzniká rozkladem terpenoidních sloučenin v listech a jehličí. V zimě je jeho koncentrace téměř zanedbatelná. Koncentrace všech prekurzorů významně závisí na směru proudění větru a rozptylových podmínkách.

The graph shows the yearly trends in concentrations of selected ground-level ozone precursors. The concentrations reach their maxima in winter months when inversion conditions occur more frequently. In the summer season the concentrations on the contrary drop, except that of isoprene, which is formed by the decomposition of terpenoic compounds contains in foliage and needles. In winter time its concentration is almost negligible. Concentrations of all precursors depend an important way on the wind direction and disperse conditions.

B1.3.5 Atmosférická depozice, kvalita srážek

B1.3.5 Atmospheric deposition, rainwater quality

Atmosférickou depozici lze rozdělit na dvě základní složky – mokrou a suchou. V prostředí města se znečištěným ovzduším má významný vliv suchá složka depozice, jejíž velikost je přímo úměrná imisním koncentracím jednotlivých znečišťujících látek. Zvýšené koncentrace některých iontů ve srážkách včetně suché depozice mají v prostředí města negativní vliv především na stavební materiály, dále na městskou vegetaci a povrchové a podzemní vody.

Atmospheric deposition comprises of two basic components – wet deposition and dry one. In the urban environment with its polluted air dry deposition plays important role which size is proportional to the immission concentration of respective pollutants. Increased concentration of certain ions in precipitation, including the dry deposition, exert adverse impacts on building materials, furthermore on urban vegetation, and on the quality of surface water and groundwater.

Chemické složení atmosférických srážek je na území Prahy dlouhodobě sledováno na dvou lokalitách s rozdílnou metodikou odběru vzorků. Na lokalitě Praha 4 - Libuš (ČHMÚ, odběr typu „wet only“) a na lokalitě Podbaba (VÚV TGM, odběr typu „bulk“ s příměsí prašného spadu).

In Prague, chemical composition of the atmospheric deposition has been long-term monitored on two localities with different sampling methodology. On the locality of Prague - Libuš (operated by the Czech Hydrometeorological Institute – ČHMÚ, sampling is done as “wet only”) and on the locality of Prague 6 - Podbaba (run by the T.G. Masaryk Water Research Institute – VÚV TGM; sampling is done as “bulk” of both wet deposition with dust fallout added).

Hlavní složkou srážek jsou sírany a dusičnany, jejichž obsah určuje kyselost srážkových vod. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší, než je průměrná depozice na území České republiky, jak je typické pro všechny oblasti s vyšším emisním zatížením. Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let. Koncentrace i depozice dusičnanů naproti tomu nevykazují jednoznačný trend. Hodnoty pH ani na jedné z hodnocených pražských stanic nemají významnou rostoucí či klesající tendenci.

54

Sulphates and nitrates constitute the principal components in precipitation, and their content determines the acidity of rainwater. Atmospheric depositions of sulphur and nitrogen on the territory of Prague exceed the average values for the Czech Republic, that is typical for all areas under higher emission load. The measured results confirm sulphate concentrations in rainwater have been dropping, which in turn results in the total sulphur deposition being reduced to approximately a half of that in the late 1980s. The concentrations and deposition of nitrates on the contrary, does not show any unambiguous trend. pH values on any of the Prague stations evaluated does not demonstrate any significant increasing or decreasing trend.


B1


Vývoj roční mokré depozice hlavních složek na lokalitách Praha 4 - Libuš a Podbaba Trends in wet deposition of major components on the localities Prague 4 - Libuš and Prague 6 - Podbaba

Praha 4 - Libuš / Prague 4 - Libuš

Praha 4 - Libuš / Prague 4 - Libuš 25

mokrá depozice [mg.m-2] wet deposition [mg.m-2]


4 000

3 000

2 000

1 000

20

15

10

0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0

Podbaba

Podbaba

4 000

25



1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

5

3 000

2 000

1 000

20

15

10

5

0

NO3-

NH4+

H+

Pb

2007

2008

2006

2005

2004

2003

2002

2000

2001

1999

1998

1997

2008

2007

2006

2004

SO42-

2005

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

Cd Zdroj / Source: ČHMÚ, VÚV TGM

B1.3.6 Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce

B1.3.6 Air pollution measurements using a passive sorption method

Doplňující údaje o znečištění ovzduší v Praze poskytuje celoroční měření průměrných koncentrací oxidu siřičitého (SO2) a oxidu dusičitého (NO2) metodou pasivní sorpce. Jednoduchá metoda je založena na samovolné sorpci těchto plynů, zpravidla po dobu 30 dnů, do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Byla ověřena korelace s výsledky klasických metod. Síť vzorkovačů je uzpůsobena požadavkům různých objednatelů – v Praze např. úřadů městských částí a státních institucí (školy, památkově chráněné objekty apod.).

Additional data on air pollution in Prague is provided by the year-round measurement of average concentration of sulphur dioxide and nitrogen dioxide by a passive sorption method. The simple method is based on the spontaneous absorption of these gases, usually over the period of 30 days, into suitable absorbents and in subsequent laboratory evaluation. The method correlation with classic methods was verified. The network of sampling points is adjusted to suit requirements of various parties ordering – in Prague these are for instance authorities of City Districts and government institutions (schools, Historical monuments, etc.).


55

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Za celou dobu měření touto metodou (zahájeno v roce 1993) bylo nashromážděno značné množství dat, která potvrzují základní trendy i územní rozložení znečištění ovzduší zjištěné klasickými metodami nebo modelovými výpočty. V roce 2007 bylo sledováno 27 lokalit. Obr. B1.3.18

Over the whole time this measurement has been operated (started in 1993) a lot of data has been collected, that confirms basic trends as well as area distribution of air pollution found by classic methods or by model calculations. In 2007 27 localities were monitored using this method.

Vývoj znečištění SO2 a NO2 na stanicích měřených metodou pasivní sorpce Trends in air pollution with SO2 and NO2 at stations where measured by a passive sorption method

průměrné roční hodnoty / yearly average values 40 SO 2

35

NO 2

30

[µg.m-3]

25 20 15 10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj / Source: SVÚOM, s. r. o., Pragochema, s. r. o.

B1.4 OVZDUŠÍ – NÁSTROJE A DALŠÍ INFORMACE

B1.4 AIR – INSTRUMENTS AND OTHER INFORMATION

B1.4.1 Smogové regulační systémy a hodnocení jejich provozu na území Prahy a Středočeského kraje

B1.4.1 Smog regulation systems and evaluation of their operation on the territories of Prague and Central Bohemia Region

ČHMÚ je na základě legislativních opatření odpovědný za zajištění rutinního provozu smogového regulačního systému v určených oblastech ČR, včetně Prahy. V rámci systému jsou vyhodnocovány meteorologické údaje, předpovědi, údaje z měření kvality ovzduší, informace o zdrojích emisí a další. V situacích s nepříznivými rozptylovými podmínkami a při překročení zvláštních imisních limitů jsou vydávány signály pro subjekty zúčastněné v systému (upozornění, regulace) a informace pro veřejnost (varování, doporučení pro úpravy životního režimu osob citlivých na účinky znečištěného ovzduší).

On the basis of legislative measures the CHMI is responsible for providing for routine operation of the smog regulation system in determined areas of the Czech Republic, including Prague. Meteorological data, forecasts, data from air quality monitoring, information on emission sources, and others are evaluated within this system. Under defined conditions of worse air quality and under adverse dispersion conditions signals are given to entities participating in the system (Notifications, Regulating Measures) and information is given to the public (Warnings, Recommendations for life regime adjustment to persons sensitive to polluted air effects).

Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, potenciálně podmiňovaly zvyšování koncentrací znečiš-

56

Although meteorological conditions, when adverse dispersion conditions potentially indicating increased PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

OVZDUŠÍ / AIR

B1

ťujících látek, ke vzniku smogové situace a k vyhlášení žádných signálů v letech 2007 a 2008 nedošlo.

concentrations of pollutants, occurred, no smog condition developed and thus no signal of smog warning and regulation was given in 2007 and 2008.

Výjimkou bylo krátkodobé vydání signálu Upozornění pro všechny kraje ČR dne 17. 7. 2007 (do 18. 7. 2007) v důsledku výskytu podmínek příznivých pro vznik troposférického ozonu a zjištění nadlimitních hodnot na měřicích stanicích. K takovéto situaci pak v létě 2008 v Praze nedošlo.

There was one exception when a short-term signal of Notification was given to all regions of the Czech Republic on 17 July 2007 (till 18 July 2007) as a result of conditions favourable for the development of tropospheric ozone and above limit concentrations of ozone were detected at measuring stations. In summer 2008 there was no such situation in Prague.

Obr. B1.4.1

Průměrné hodinové koncentrace troposférického ozonu na vybraných stanicích Average hourly concentrations of tropospheric ozone at the selected stations

240 Praha 6 - Suchdol Praha 6 - Veleslavín Ondřejov

2007 210

-3

koncentrace [µg.m ] -3 concentration [µg.m ]

180 150 120 90 60 30

22. 7. 00:00

21. 7. 12:00

21. 7. 00:00

20. 7. 12:00

20. 7. 00:00

19. 7. 12:00

19. 7. 00:00

18. 7. 12:00

18. 7. 00:00

17. 7. 12:00

17. 7. 00:00

16. 7. 12:00

16. 7. 00:00

0

datum – čas / date – time 240

2008

Suchdol nám. Republiky Kladno Ondřejov

210

-3

koncentrace [µg.m ] -3 concentration [µg.m ]

180 150 120 90 60 30

4. 7. 00:00

3. 7. 12:00

3. 7. 00:00

2. 7. 12:00

2. 7. 00:00

1. 7. 12:00

1. 7. 00:00

0

datum – čas / date – time Zdroj / Source: ČHMÚ


57

B1

OVZDUŠÍ / AIR

B1.4.2 Modelování kvality ovzduší

B1.4.2 Air quality modelling

B1.4.2.1 Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy (projekt ATEM)

B1.4.2.1 Model-based evaluation of air quality on the territory of Prague (Project of ATEM)

Hodnocení imisní situace na základě modelových výpočtů je vhodným nástrojem, který rozšiřuje informace ze sítí měřicích stanic, umožňuje detailně posoudit situaci v území a kvalifikovaně zhodnotit dopady plánovaných opatření. Pro území hl. m. Prahy je stěžejní projekt „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (projekt ATEM), který probíhá již od roku 1992 (pozn.: zkrácený název projektu je odvozen podle nositele metodiky a zpracovatele – Ateliér ekologických modelů, s. r. o.). V roce 1994 byla dokončena tzv. základní úroveň projektu, následně byly emisní údaje a modelové výpočty imisní situace v Praze aktualizovány vždy ve dvouletých cyklech (aktualizace A1–A7, 1996–2008). Výstupy těchto hodnocení jsou pravidelně užívány pro potřeby orgánů města a městských částí nebo pro aktuální hodnocení vlivu všech předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší.

Assessment of immission conditions on the basis of model calculations is a suitable instrument, which broadens information collected from measuring stations, it further enables to perform a detailed evaluation of conditions on the given territory, and to make a qualified estimate of impacts of the measures planned. The Project “Model-Based Assessment of Air Quality on the Territory of the City of Prague” (the Project of ATEM), that has been running in Prague since 1992, is the core project for Prague air (Note: The abbreviated nickname of the project is derived from the methodology developer and entity carrying out the modelling name that is called Studio of Ecological Modelling Ltd.). In 1994 the so-called basic level of the Project was completed, then the emission data and immission conditions in Prague have been assessed on regular basis in two-year periods within the framework of so-called regular biennial updates (updates A1–A7, 1996–2008). Outputs of these assessments are regularly used for purposes of the City and City Districts authorities or for updated assessment of effects of all assumed changes on a respective area on air quality.

V průběhu roku 2008 byla na základě nejaktuálnějších dostupných podkladů (2007) kompletně aktualizována emisní bilance všech zdrojů znečištění a následně byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu. Jako modelové znečišťující látky byly v Aktualizaci A7 – 2008 hodnoceny suspendované částice frakce PM10 (se zahrnutím sekundární prašnosti), oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Vyhodnocení imisní situace v Praze je provedeno v rozsáhlém souboru 8647 referenčních bodů, v pravidelné trojúhelníkové síti s roztečí 250 m. Kromě základních imisních hodnot (průměrné roční a maximální hodinové hodnoty) jsou ve všech bodech vyhodnoceny podíly bodových zdrojů, plošných zdrojů, dopravy a dálkového přenosu znečištění i další podrobné výstupy sloužící k detailním analýzám jednotlivých lokalit. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v elektronické verzi ročenky.

58

In the course of 2008 the emission balance of all air pollution sources was completely updated on the basis of the most up-to-date data (for 2007) and then new calculations of immission conditions for the whole Prague were performed. In the Update A7 – 2008 the model pollutants assessed were particulate matter fraction PM10 (including secondary dust generation), sulphur dioxide, nitrogen dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, and benzene. The immission conditions assessment in Prague is made in a vast set of 8,647 reference points of the regular triangular network with span of 250 m. Besides basic immission values (average yearly value and maximum hourly one), shares of point sources, line sources, transport, long-range transmission of pollution, and other detailed outputs, serving from detailed analyses of respective localities, are evaluated at all the network points. The detailed assessment is given in the electronic version of the Yearbook.


B1

OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.4.2 Oxid dusièitý – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 2006, 2008 Nitrogen dioxide – trends in the average yearly concentration, 2006 and 2008

2006

IHr NO2 [µg.m -3 ] < 15 15–20 20–25 25–30

2008

30–40 40–60 60–80 > 80 silnièní úseky road network



59

B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.4.3 Benzen – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 2006, 2008 Benzene – trends in the average yearly concentration, 2006 and 2008

2006

IHr BENZEN [µg.m-3 ] IHr BENZENE [µg.m-3] < 0,50 0,50–0,75 0,75–1,00 1,00–1,50

2008

1,50–2,00 2,00–3,00 3,00–4,00 4,00–5,00 > 5,00 silnièní úseky road network


60


B1

OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.4.4 Suspendované èástice frakce PM10 – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 2006, 2008 Particulate matter of fraction PM10 – trends in the average yearly concentration, 2006 and 2008

2006

IHr PM10 [µg.m -3 ] < 20 20–25 25–30 30–40

2008

40–60 60–80 > 80 silnièní úseky road network



61

62

2002

1994

2008

1998

Obr. B1.4.5 Oxid siøièitý – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 1994–2008 Sulphur dioxide – trends in the average yearly concentration, 1994–2008


hranice MÈ boundaries of City districts

> 80

60–80

50–60

40–50

35–40

30–35

25–30

20–25

15–20

< 15

IHr SO2 [µg.m -3 ]

B1 OVZDUŠÍ / AIR


B1

OVZDUŠÍ / AIR

B1.4.3 Vybrané činnosti Magistrátu hl. m. Prahy

B1.4.3 Selected activities of the Prague City Hall

B1.4.3.1 Poplatky za znečišťování ovzduší

B1.4.3.1 Air pollution charges

V souladu s kompetencemi podle zákona vykonává Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy poplatkovou agendu zdrojů znečišťování ovzduší (velké a zvláště velké zdroje, střední zdroje). Za emise škodlivin do ovzduší v roce 2008 byly provozovatelům zvláště velkých, velkých a středních zdrojů během roku 2008 předepsány poplatky v celkové výši 5,68 mil. Kč.

In compliance with delegated powers according to legislation the Department of Environment of the Prague City Hall keeps the registration and issues decisions of charges for air pollution (for large and extra large air pollution sources as well as for mid-sized ones). Charges for air pollutants emissions to the operators of extra large and large, as well as mid-sized stationary air pollution sources in 2008 totalled the amount of CZK 5,680,000.

B1.4.3.2 Program dotací

B1.4.3.2 The Programme of subsidies

Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy (dále jen „Program“) probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2009 je Program z důvodu širšího zaměření přejmenován na Program Čistá energie Praha.

The Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion and use of renewable energy sources on the territory of the City (hereinafter as “the Programme”) has been running since 1994. The objective of subsidies provided is to motivate owners or users of apartments to convert their original heating systems (namely the solid fuel fired) into environmentally friendly fuels and with renewable energy sources. Since 2009 the Programme has been renamed, because of its broader scope, to Programme of Clean Energy Prague.

Průběh Programu dotací v letech 1994–2008 History of the Programme of subsidies in 1994–2008 12,0

120 Vyplacená částka [mil. Kč] Amount paid [CZK million] Počet bytů [tis.] Number of apartments [thousand]

[mil. Kč] [CZK million]

100 80

10,0 8,0

60

6,0

40

4,0

20

2,0 0,0

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

počet bytů [tis.] number of apartments [thousand]

Obr. B1.4.6

Zdroj / Source: OOP MHMP

Obr. B1.4.7

Struktura čerpání dotací v roce 2008 Structure of subsidies granted in 2008 Fotovoltaika Photovoltaic energy 16 % Solární kolektory Solar energy collectors 6%

Topný plyn Heating gas 39 %

Biomasa Biomass 1% Tepelné čerpadlo Heat pump 36 %

Elektřina Electricity 2% Zdroj / Source: OOP MHMP


63

B2

VODA / WATER

B2 VODA

B2 WATER

B2.1 POVRCHOVÁ VODA

B2.1 SURFACE WATER

B2.1.1 Správa a sledování povrchových vod v Praze

B2.1.1 Administration and monitoring of surface water in Prague

Prahou protéká řeka Vltava, do níž se v jižní části města vlévá řeka Berounka. Na území města je rovněž několik významných drobných vodních toků, které rovněž ústí do Vltavy (Botič, Kunratický potok, Rokytka, Šárecký potok a další). Celkový obraz povrchových vod v členitém terénu na území města dotváří řada nádrží a rybníků.

Prague is flown through by the Vltava River, which is fed by the Berounka River in the southern City part. There are also several important smaller water courses on the City territory, which also have estuaries into the Vltava River (Botič Stream, Kunratický Creek, Rokyta Stream, Šárecký Creek, and others). The complete picture of surface water on the broken topography on the City territory is supplemented with numerous reservoirs and lakes.

Údaje o hydrologických poměrech a jakosti vody pro vybrané toky na území celé České republiky eviduje a zpracovává Český hydrometeorologický ústav, který úzce spolupracuje s dalšími organizacemi, včetně Povodí Vltavy, s. p. Z hlediska území hl. m. Prahy a jejího nejbližšího okolí jsou významné tři sledované profily na Vltavě (Vrané, Podolí, Libčice) a jeden na Berounce (Lahovice). Péči o drobné vodní toky a nádrže na území města, které jsou ve správě hl. m. Prahy (Odbor ochrany prostředí MHMP), zajišťuje pro Magistrát hl. m. Prahy organizace Lesy hl. m. Prahy, a to včetně monitorování a hodnocení.

B2.1.2 Odtokové poměry V roce 2007 resp. 2008 dosahovaly hodnoty průměrného průtoku na Vltavě v Praze cca tří čtvrtin dlouhodobého průměru za období 1961–2005 (Qa07 = 77 %, Qa08 = 75 %). Obdobná situace byla i na Berounce (Qa07 = 80 %, Qa08 = 75 %). Hodnoty průměrných ročních průtoků na přítocích pak byly různé. Od podprůměrných (2007: Rokytka, 2008: Kunratický potok, Dobřejovický potok, Botič), převážně průměrných až po ojediněle nadprůměrné (2007: Botič). Významnější kulminace proběhla na Botiči a na Rokytce (srpen 2007, květen 2008), dále na Kunratickém a Dobřejovickém potoce (září 2007, březen 2008).

64

Data on hydrologic conditions and water quality of selected water courses on the territory of the whole the Czech Republic is registered and processed by the Czech Hydrometeorological Institute, which closely cooperates with other organisations, including Vltava River Catchment Co. Concerning Prague territory and its closest surroundings there are important three monitored profiles on the Vltava River (Vrané, Podolí, and Libčice) and one on the Berounka River (Lahovice). The care for small water courses and reservoirs on the City territory, which are administered by the Prague City Hall (Department of the Environment of the Prague City Hall), is provided, for the Prague City Hall, by the company of Lesy hl. m. Prahy (Forests of the Capital City of Prague), including monitoring and assessment.

B2.1.2 Hydrological effluent conditions In 2007 and 2008, respectively values of the average flow rate of the Vltava River in Prague reached approx. three quarters of the long-term average of the period 1961–2005 (Qa07 = 77 %, Qa08 = 75 %). There were similar conditions on the Berounka River (Qa07 = 80 %, Qa08 = 75 %). Values of yearly average flow rates of tributaries were different. Starting form under average ones (2007: the Rokytka Stream; 2008: the Kunratický Creek, the Dobřejovický Creek, the Botič Stream), mostly average to exceptionally above average (2007: the Botič Stream). There was more important culmination on the Botič Stream and the Rokytka Stream (August 2007, May 2008), furthermore on the Kunratický Creek and Dobřejovický Creek (September 2007, March 2008). PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B2

VODA / WATER

Obr. B2.1.1 Prùmìrné roèní prùtoky na vybraných profilech, 1980–2008 Yearly average flow rates at selected hydrometric profiles, 1980–2008 350

prùtok / flow rate [m3.s-1]

300 250 200 150 100

Vltava – Vrané Vltava – Vrané (1961–2005)

Vltava – Podolí Vltava – Podolí (1961–2005)

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

1980

50

Berounka – Lahovice Berounka – Lahovice (1961–2005)

Pozn.: Úplné údaje z vodomìrných profilù pøepoètené na hodnoty odpovídající profilùm pro sledování jakosti vody. Qa1961–2005 – dlouhodobý prùmìr (normál) Note: Complete data from water metering profiles recalculated to values corresponding to profiles for water duality monitoring. Qa1961–2005 – long-term average (normal) Zdroj / Source: ÈHMÚ

Obr. B2.1.2 Prùmìrné mìsíèní prùtoky na vybraných profilech, 2007–2008 Monthly average flow rates at selected hydrometric profiles, 2007–2008 300

prùtok / flow rate [m3.s-1]

250

200

150

100

50

0 I.

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

I.

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

mìsíc / month Vltava – Vrané

Vltava – Podolí

Berounka – Lahovice


PRAHA – Životní prostředí 2008 / Prague – Environment 2008

65

B2

VODA / WATER

B2.1.3 Jakost vody

B2.1.3 Water quality

Hodnocení jakosti vody se každoročně provádí podle normy ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod. Norma byla zpřesněna na základě užívání v praxi a zároveň se přiblížila klasifikaci povrchových vod, používané v členských státech EU. Předmětem normy je jednotné určení třídy jakosti tekoucích povrchových vod – klasifikace, která slouží k porovnání jakosti na různých místech a v různém čase. Povrchové vody se zařazují podle kvality do 5 tříd (I. neznečištěná voda až V. velmi silně znečištěná voda). Jakost vody se klasifikuje na základě výsledků kontroly z delšího uceleného období (nejméně jeden rok). Hodnocené ukazatele jsou členěny do pěti skupin (A, B, C, D, E). Ve skupině rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje pak nejhorší klasifikace ze skupin.

The water quality assessment is every year performed according to the Czech Standard ČSN 75 7221 “Classification of Surface Water Quality”. The standard was made more exact on the basis of practical experience and at the same time it was closer harmonised with the surface water classification, which is in use in the EU Member States. The standard is focused on the uniform determination of quality class of flowing surface water – the classification, which serves for benchmarking of water quality at various locations and in various times. Surface water is classified into five classes based on quality (I. non-contaminated water through V. very heavily contaminated water). Water quality is classified on the basis of check results acquired over a longer continuous period (at least one year). The assessment indicators evaluated are sorted into five groups (A, B, C, D, and E). The indicator of the worst quality determines the entire group value. Then the group of the indicators of the worst classification value determines the overall classification of quality of water in a particular watercourse.

Kvalitu povrchové vody lze hodnotit rovněž podle další normy – nařízení vlády 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Novelizací předchozího nařízení vlády (NV) 61/2003 Sb. byly změněny nejenom imisní standardy u některých ukazatelů, ale i porovnávané koncentrace. Změna se promítá i do nehomogenity v hodnocení dlouhodobých časových řad.

66

The surface water quality can also be evaluated according to other standard – Order of the Government of the Czech Republic No. 229/2007 Code on indicators and values of acceptable contamination of surface water and wastewater, required documents for permission of the wastewater discharge into surface water and sewerage systems, and on sensitive areas. Amending the previous Order of the Government (OG CR No. 61/2003 Code) changed not solely immission standards of certain indicators, yet also concentrations benchmarked. The modification is reflected in inhomogeneity of evaluation of long-term time series.


B2

VODA / WATER Obr. B2.1.3 Prùbìh roèních hodnot C95/C90 vybraných látek a srovnání s limitem podle NV è. 61/2003 Sb. (1996–2006, C95) a NV è. 229/2007 (2007–2008, C90) Trends of yearly values of C95/C90 selected substance and comparison with the limit value according to OR CR No. 61/2003 (1996–2006, C95) and that of the OG CR No. 229/2007 (2007–2008, C90)

Celkový fosfor / Total phosphorus

Dusiènanový dusík / Nitrate nitrogen 0,7 koncentrace / concentration [mg.l-1]

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

0,5 0,4 0,3 0,2 0,1

2006

2007

2006

2007

2008

2005

2004

2003

2002

2005

Arsen / Arsenic

2001

2000

1999

1998

1997

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0,0

25,0

Olovo / Lead 35,0 koncentrace / concentration [µg.l-1]

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

Adsorbovatelné organické halogeny (AOX) Absorbable organohalogens (AOX)

2008

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0,0

suma PAU / Sum of PAHs 250,0 koncentrace / concentration [ng.l-1]

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

200,0

150,0

100,0

50,0

Lahovice

Libèice

Podolí

Vrané

NV 61/2003

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1997

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0,0 1998

koncentrace / concentration [µg.l-1]

0,6

1997

koncentrace / concentration [mg.l-1]

12,0

NV 229/2007 Zdroj / Source: ÈHMÚ


67

B2

VODA / WATER

Tab. B2.1.1

Třídy jakosti vod v povrchových tocích podle ČSN 75 7221, 2007–2008 Classes of water quality of surface water courses according to the Czech Standard ČSN 75 7221, 2007–2008 Ukazatel / Indicator

A – OBECNÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE GENERAL, PHYSICAL AND CHEMICAL INDICATORS Elektrolytická konduktivita / Electrolytic conductivity Rozpuštěné látky / Dissolved matter Nerozpuštěné látky / Insoluble matter Rozpuštěný kyslík / Dissolved oxygen Biochemická spotřeba kyslíku / Biochemical oxygen demand Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Chemical oxygen demand by permanganate Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Chemical oxygen demand by dichromate Organický uhlík / Organic carbon Absorbovatelné organické halogeny (AOX) Absorbable organohalogens (AOX) Amoniakální dusík / Ammonia nitrogen Dusičnanový dusík / Nitrate nitrogen Celkový fosfor / Total phosphorus Chloridy / Chlorides Sírany / Sulphates Vápník / Calcium Hořčík / Magnesium B – SPECIFICKÉ ORGANICKÉ LÁTKY SPECIFIC ORGANIC COMPOUNDS Dichlorbenzeny – směs Dichlorobenzene – mixture of congeners Chlorbenzen / Chlorobenzene 1,2-dichloretan / 1,2-dichloroethane Trichloreten / Trichloroethene Tetrachloreten / Tetrachloroethene Chloroform / Chloroform Tetrachlormetan / Tetrachloromethane Lindan / Lindane SUMA kongenerů PCB / Sum of PCB congeners SUMA PAU (6 látek) / Sum of PAHs (6 compounds) C – KOVY A METALOIDY METALS AND METALLOIDS Chrom / Chromium Mangan / Manganese Železo / Iron Nikl / Nickel Měď / Copper Zinek / Zinc Kadmium / Cadmium Rtuť / Mercury Olovo / Lead Arsen / Arsenic D – MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ UKAZATELE MICROBILOGICAL AND BIOLOGICAL INDICATORS Fekální koliformní bakterie / Faecal coliforms Enterokoky / Enterococci Index saprobity bentosu / Index of saprobic benthos Chlorofyl / Chlorophyll

VL1044 VL1045 VL1046 BE1090 BO01 DL01 KU00 RO01 SP01 II.

II.

III.

IV.

V.

IV.

IV.

IV.

V.

I. I. I. II. II. II.

I. I. I. I. II. II.

I. I. II. I. III. II.

II. I. II. I. III. II.

III. 0 IV. I. IV. 0

IV. 0 III. I. III. 0

III. 0 II. I. IV. 0

III. 0 IV. I. III. 0

III. 0 V. I. IV. 0

II.

II.

II.

III.

III.

III.

III.

III.

V.

II. 0

II. 0

III. III.

III. IV.

V. 0

II. 0

III. 0

IV. 0

V. 0

I. II. II. I. I. I. I. II.

I. II. II. I. I. I. I. II.

II. II. III. I. I. I. I. II.

I. II. III. I. I. I. I. II.

IV. II. IV. II. II. I. I. 0

II. III. IV. II. III. II. I. 0

I. II. III. II. III. I. I. 0

II. II. IV. II. III. I. I. 0

II. III. IV. II. II. I. I. 0

0

0

I.

I.

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 II. II.

0 0 0 0 0 0 0 0 II. II.

I. I. I. I. I. I. 0 0 II. II.

I. I. I. I. I. I. I. I. II. III.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 III.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 II.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 II.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 III.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 IV.

I. 0 I. I. I. I. I. I. I. II. I.

I. 0 I. I. I. II. I. I. I. II. I.

I. 0 II. I. I. II. II. I. II. II. II.

I. II. III. I. I. II. II. I. II. II. II.

0 II. III. 0 0 0 0 0 0 0 I.

0 I. II. 0 0 0 0 0 0 0 II.

0 II. II. 0 0 0 0 0 0 0 I.

0 III. III. 0 0 0 0 0 0 0 I.

0 II. IV. 0 0 0 0 0 0 0 I.

I. 0 0 0

I. 0 0 0

II. 0 0 0

I. II. 0 0

I. 0 0 0

II. 0 0 0

I. 0 0 0

I. 0 0 0

I. 0 0 0

Profily: VL1044 Vltava – Vrané, VL1045 Vltava – Podolí, VL1046 Vltava – Libčice, BE1090 Berounka – Lahovice, BO01 Botič – Nusle, DL01 Dalejský potok – ústí do Vltavy, KU00 Kunratický potok – ústí do Vltavy, RO01 Rokytka – Voctářova, SP01 Šárecký potok – ústí do Vltavy. Hydrometric profiles: VL1044 Vltava River – Vrané, VL1045 Vltava River – Podolí, VL1046 Vltava River – Libčice, BE1090 Berounka River – Lahovice, BO01 Botič Stream – Nusle, DL01 Dalejský Creek – estuary into the Vltava River, KU00 Kunratický Creek – estuary into the Vltava River, RO01 Rokytka Stream – Voctářova, SP01 Šárecký Creek – estuary into the Vltava River. Zdroj / Source: ČHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP

68



RA02

SP11

RA02

DL12

SP07

1044

RA01

DL11

MO01

SP04

SP03

1090

KU02

1045

SP01

LH00

ZA00

BR00

DL01

1046 DR00

C – kovy a metaloidy metals and metalloids

SP11

KU11

SP03

RA01

DL11

MO01

SP04

LH00

ZA00

BO12

BO11

RO12

RO13

KU02

1045 1045 DL01

BR00

1090 1090

RO11

1044

1044

RO01

DR02

DL12

SP07

SP01

DR00

1046

A – obecné, fyzikální a chemické ukazatele general, physical and chemical indicators

KU11

RO01

DR02

RO12

BO11 BO12

RO11

RO13

SP11

RA02

ZA00 LH00

BR00

DL01

1044

KU02

1045

SP01

1090 CH00 KO00 RA01

DL11

MO01

SP04

DL12

DL12

SP07

SP03

DR00

1046

KU12

KU11

RO01

DR02

BO12

BO11

RO11

RO12

RO13

RO14

D – mikrobiologické a biologické ukazatele microbiological and biological indicators

RO14

1046

B – specifické organické látky specific organic compounds

I. nezneèištìná voda non-polluted water II. mírnì zneèištìná voda slightly polluted water III. zneèištìná voda polluted water IV. silnì zneèištìná voda heavily polluted water V. velmi silnì zneèištìná voda very heavily polluted water hlavní toky (Vltava, Berounka) main water courses (Vltava River, Berounka River) vedlejší toky side water courses

Zdroj / Source: ÈHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP

Obr. B2.1.4 Sledované profily na povrchových tocích – tøídy jakosti ve skupinách ukazatelù, Praha, 2007–2008 Monitored profiles of surface water courses – classes of quality in groups of indicators, Prague, 2007–2008

VODA / WATER

B2

69

70

DL01

LH00

ZA00

KU02

1045

BR00

1090

1044

RA01

DL11

MO01

SP01

KU11

RO01

DR02

RA02

DL12

SP11 SP07

DL01

LH00

ZA00

KU02

1045

SP01

BR00

1090

1044

RA01

DL11

MO01

SP03 SP04

DR00

1046

KU11

RO01

DR02

d) N-NH4 – amoniakální dusík Ammonia nitrogen

RA02

DL12

SP11 SP07

SP03 SP04

DR00

1046

BO12

BO11

RO13

RO11 RO12

BO12

BO11

RO13

RO11 RO12

a) BSK5 – biochemická spotøeba kyslíku Biochemical oxygen demand

DL01

LH00

ZA00

KU02

1045

BR00

1090

1044

RA01

DL11

MO01

SP01

KU11

RO01

DR02

RA02

DL12

SP11 SP07

DL01

LH00

ZA00

KU02

1045

SP01

BR00

1090

1044

RA01

DL11

MO01

SP03 SP04

DR00

1046

KU11

RO01

DR02

e) Pcelk. – celkový fosfor Total phosphorus

RA02

DL12

SP11 SP07

SP03 SP04

DR00

1046

BO12

BO11

RO13

RO11 RO12

BO12

BO11

RO13

RO11 RO12

b) CHSK(Cr) – chemická spotøeba kyslíku dichromanem Chemical oxygen demand by dichromate

RA02

DL12

SP11 SP07

-

DL01

LH00

ZA00 KU11

RO01

DR02

BO12

BO11

RO13

RO11 RO12

Zdroj / Source: ÈHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP

I. nezneèištìná voda non-polluted water II. mírnì zneèištìná voda slightly polluted water III. zneèištìná voda polluted water IV. silnì zneèištìná voda heavily polluted water V. velmi silnì zneèištìná voda very heavily polluted water hlavní toky (Vltava, Berounka) main water courses (Vltava River, Berounka River) vedlejší toky side water courses

KU02

1045

SP01

BR00

1090

1044

RA01

DL11

MO01

SP03 SP04

DR00

1046

c) N-NO 3 – dusiènanový dusík Nitrate nitrogen

Obr. B2.1.5 Sledované profily na povrchových tocích – tøídy jakosti pro vybrané ukazatele, Praha, 2007–2008 Monitored profiles of surface water courses – classes of quality in selected indicators, Prague, 2007–2008

B2 VODA / WATER


VODA / WATER

B2

B2.2 PITNÁ VODA

B2.2 DRINKING WATER

B2.2.1 Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě

B2.2.1 Drinking water supply through the public water supply system

Zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod je základní službou hl. m. Prahy. K zajištění této služby je na území města již více než sto let systematicky budován vodohospodářský infrastrukturní majetek, který svým rozsahem a hodnotou představuje jednu z nejvýznamnějších položek majetkového vlastnictví města.

The drinking water supply, discharge and treatment of waste water are the basic services of the City of Prague. In order to provide for these services on the City territory water management infrastructure has been built systematic way for over hundred years, which in its range and value represent on of the most important items of the City property.

Veřejná vodovodní síť v Praze a k ní příslušející úpravny pitné vody pro zásobování odběratelů pitnou vodou jsou od počátku roku 1998 ve správě akciové společnosti Pražská vodohospodářská společnost, a. s. (PVS).

The public water supply system in Prague and the drinking water treatment plants for the customer drinking water supply has been administered by Pražská vodohospodářská společnost, a. s. since the beginning 1998.

Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK), člen skupiny Veolia Voda. Společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. zajišťuje výrobu a dodávku pitné vody odběratelům na území města (částečně i v přilehlých oblastech), stejně jako měření spotřeby vody.

The joint stock company of Prague Water Mains and Sewerage Systems Co. (Pražské vodovody a kanalizace, a. s. = PVK, a. s.), a member of the Veolia Voda group, is the operator of the Prague’s water supply system. The company of Pražské vodovody a kanalizace, a. s. provides for the production and delivery of drinking water to parties purchasing on the City territory (partially also in adjacent areas), as well as the water consumption metering.

Výroba vody: V roce 2008 bylo vyrobeno celkem 125,4 mil. m3 pitné vody. Z tohoto množství bylo předáno mimopražským odběratelům 16,5 mil. m3. V porovnání s rokem 2007 bylo vyrobeno celkem o 2,6 mil. m3 vody méně, tzn. pokles výroby vody o 2 %. Trend snižování výroby vody, který začal v roce 1991, tedy pokračuje i nadále, avšak hodnota meziročního poklesu se patrně bude v dalších letech snižovat. Veškerá voda spotřebovaná v Praze byla vyrobena ve zdrojích provozovaných Pražskými vodovody a kanalizacemi, a. s. Nejvýznamnější podíl výroby vody pro zásobování Prahy zajišťuje úpravna vody Želivka (74 % v roce 2008, zdroj vodní nádrž Švihov), dále úpravna vody Káraný (25 %, zdroj vody břehová a umělá infiltrace řeky Jizery). Oba zdroje leží mimo území města. Úpravna vody Podolí (zdroj řeka Vltava na území města) je v posledních letech využívána pouze jako záložní zdroj. Pitnou vodou vyrobenou společností PVK, a. s. je zásobováno cca 1,23 mil. obyvatel hl. m. Prahy a dalších téměř 200 tisíc obyvatel jiných regionů ČR.


Water production: In 2008 there were produced 125.4 million m3 drinking water in total. Out of that amount 16.5 million m3 went to parties purchasing out of the City territory. Compared to 2007, there was produced by 2.6 million m3 water less, that means the drop in water production by 2 %. Trend in the water production decrease, which started in 1991, has been still continuing yet the annual drop value will probably be reduced in next years. All water consumed in Prague is produced in sources operated by Prague Water Mains and Sewerage Systems Co. The most important share of the water produced for Prague supply comes from the Water Treatment Plant Želivka (74 % in 2008, resource is the Water Reservoir Švihov), then the Water Treatment Plant Káraný (25 %, water resources are bank and artificial recharge filtration of water from the Jizera River). Both sources are located out of the City territory. The Water Treatment Plant Podolí (resource is the Vltava River on the City territory) has been used only as aback-up source in recent years. The drinking water produced by the company of PVK, a. s. is delivered to approx. 1.23 million inhabitants of the City of Prague and further almost 200 thousand residents of other regions of the Czech Republic.

71

B2

VODA / WATER

Tab. B2.2.1

Vývoj výroby pitné vody v Praze Development in the drinking water production in Prague

Rok Year

Počet obyvatel zásobených z veřejného vodovodu Number of inhabitants supplied with water from public mains

Vyrobená voda pitná [tis. m3] Drinking water produced [thousand m3]

Pitná voda k realizaci [tis. m3] Drinking water for sale [thousand m3]

Pitná voda k realizaci [l/osoba/den] Drinking water for sale [l/person/day]

2002

1 154 000

145 061

132 521

315

2003

1 162 000

142 654

128 588

303

2004

1 165 000

136 427

122 203

287

2005

1 172 000

132 264

118 052

276

2006

1 184 000

131 366

116 250

269

2007

1 204 800

128 052

112 335

255

2008

1 226 700

125 438

108 913

243 Zdroj / Source: PVK, a. s.

Tab. B2.2.2

Výroba vody v jednotlivých úpravnách společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. v roce 2008 The drinking water production in respective water treatment plants of the company of Prague Pražské vodovody a kanalizace, a. s. in 2008

Úpravna Water Treatment Plant

Výroba [tis. m3] Production [thousand m3]

Podíl [%] Share [%]

Želivka

93 912

74,23

Káraný

31 526

24,92

Podolí Průmyslový vodovod / Industrial water mains Celkem / Total

0

0,00

1 078

0,85

126 515

100,00 Zdroj / Source: PVK, a. s.

Obr. B2.2.1

Vývoj výroby pitné vody Development of the drinking water production

300 Želivka Káraný Podolí

[mil. m 3] [million m3]

250 200 150 100 50 0

86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 0% 0& Zdroj / Source: PVK, a. s.

Spotřeba vody: Specifická spotřeba pitné vody v domácnostech se od roku 1990 snížila o více než 40 %. V současné době činí 122 litrů na osobu za den. Na snížení spotřeby mělo vliv několik faktorů – výše ceny vodného a stočného, osvěta za účelem šetření vodou a rozšíření úsporných spotřebičů. Další výrazný pokles spotřeby není očekáván. V Praze je evidováno celkem 88 200 domů, resp. 551 243 bytů, z toho 99,1 % je napojeno

72

Water consumption: The specific consumption of drinking water in households has decreased by over 40 % since 1990. At present it is 122 litres per capita and day. The water consumption drop was affected by several factors – price level of for water delivery and discharge levies, education focused on water savings, and penetration of households with water saving appliances. No further significant drop in water consumption is not expected. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

VODA / WATER

na veřejnou vodovodní síť (zdroj: ČSÚ, Census 2001). Veškerá dodávka vody je měřena odběratelskými vodoměry, resp. více než 99,8 %.

Obr. B2.2.2

B2

There are in total 88,200 houses, that is 551,243 apartments registered in Prague. Out of that 99.1 % is connected to the public water mains (Source: CSO, Census 2001). All water deliveries, over 99.8 %, are measured by water meters.

Vývoj specifické spotřeby pitné vody v Praze Development of the specific consumption of drinking water in Prague

150

140

[l/osoba/den] [l/person/day]

143 138 135

130

137 131 127

129

120

127 122

110

100 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj / Source: PVK, a. s.

Ztráty vody se od roku 1996, kdy činily rekordních 46 %, daří úspěšně snižovat. Účinným opatřením je rozdělení vodovodní sítě na jednotlivá zásobní pásma a jejich nepřetržité monitorování a vyhodnocování v součinnosti s aktivním vyhledáváním skrytých úniků vody. V současné době dosahují ztráty vody v distribuční síti cca 20 %. Obr. B2.2.3

Water loss since 1996, when it accounted for record breaking 46 %, have been managed to reduced successfully. The effective measure for is the subdivide the public water mains network into respective delivery zones and their permanent monitoring and assessment along with active searching for hidden water leakages. At present water loss from the distribution network is about 20 %.

Ztráty vody v síti Water loss in the public mains network

50 45 40 35

[%]

30 25 20 15 10 5 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj / Source: PVK, a. s.


73

B2

VODA / WATER

Tab. B2.2.3

Distribuční síť pro zásobování pitnou vodou v Praze The public water mains network supplying drinking water to Prague

Délka vodovodní sítě Délka vodovodních přípojek Počet vodovodních přípojek Počet havárií na vodovodních řadech a přípojkách Počet odběrových míst (vodoměrů) Počet čerpacích stanic Počet vodojemů Objem vodojemů

3 679 km 754 km 99 843 ks 2 478 107 163 ks 42 ks 68 ks 949 600 m3

Public mains network length Length of branches to the public water mains network Number of branches to the public water mains network Number of failures of branches and the public water mains network Number of delivery points (water meters) Number of pumping stations Number of drinking water reservoirs Volume of drinking water reservoirs Zdroj / Source: PVK, a. s.

B2.2.2 Kvalita pitné vody

B2.2.2 Drinking water quality

Pitná voda z vodovodu pro veřejnou potřebu, kterou dodávají Pražské vodovody a kanalizace, a. s., je v celé Praze nezávadná a její kvalita je systematicky kontrolována. Na základě trvalého sledování kvality pitné vody v pražské distribuční síti je možné zodpovědně prohlásit, že kvalita dodávané pitné vody zcela vyhovuje tuzemským i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické.

Drinking water from public water mains as supplied by the company of Pražské vodovody a kanalizace, a. s. is innocuous in the whole City of Prague and its quality has been checked in regular intervals. It can be stated, on the basis of permanent monitoring of drinking water quality, that the quality of the water supplied is in full compliance with domestic as well as European standards concerning its physical, chemical, microbiological, and biological properties.

Kvalita pitné vody byla sledována v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu, rozsah a četnost kontroly pitné vody. Jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2001 Sb.

The drinking water quality has been monitored in compliance with the Decree No. 252/2004 Code, in valid wording, establishing requirements for drinking and water and hot water, the extent and frequency of drinking water checks. This is an executive decree to the Act No. 258/2001 Code on public health protection.

B2.2.3 Generel zásobování vodou hl. m. Prahy

B2.2.3 General Plan for the Water Supply to the City of Prague

Základním celoměstským koncepčním dokumentem v oblasti zásobování pitnou a průmyslovou vodou je Generel zásobování vodou hl. m. Prahy. Generel řeší hlavní směry rozvoje vodárenského systému města, je jedním z podpůrných dokumentů pro řešení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací hl. m. Prahy a Územního plánu hl. m. Prahy. Celý projekt byl z časových a finančních důvodů rozdělen na dvě základní fáze, fázi koncepční a fázi detailní. V rámci koncepční fáze byl v letech 2001–2003 zpracován Koncepční model distribučního systému a další návazné dokumenty. Od roku 2005 jsou postupně realizovány jednotlivé projekty detailní fáze.

The fundamental whole-City conceptual document for the drinking water supply and industrial water supply is the General Plan for the Water Supply to the City of Prague. The General Plan solves the two major directions of the City water supply system; it is one of the supportive documents for the developing of the Development Plan of Public Water Mains and Sewerage System of the City of Prague and of the Land-Use Plan of the City of Prague. The whole project was, for time and financial reasons, subdivided into two basic phases, the conceptual one and the detailed one. In 2001 to 2003 the conceptual phase enabled to develop the Conceptual model of the distribution system and following documents. Since 2005 respective projects of the detailed phase have been implemented.

V roce 2008 byla zpracována detailní fáze Generelu zásobování vodou území Podolí, Michle, Nusle, Krč, Braník.

74

In 2008 the detailed phase of the General Plan for the Water Supply to the territories of the City Districts of Podolí, Michle, Nusle, Krč, and Braník. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B2

VODA / WATER

Obr. B2.2.4 Porovnání úpraven a vodovodní sítì z hlediska vybraných ukazatelù Comparison of water treatment plants and public water supply system in light of selected indicators CHSK – Mn, prùmìrné roèní hodnoty COD – Mn, average yearly values

pH, prùmìrné roèní hodnoty pH, average yearly values

2,0

8,4 8,2 8,0 [mg.l-1]

[mg.l-1]

1,5

1,0

7,8 7,6 7,4

0,5

7,2 0,0

2007

2008 2008

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

2007

Dusiènany, prùmìrné roèní hodnoty Nitrates, average yearly values

1997

1996

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

7,0

Amonné ionty, prùmìrné roèní hodnoty Ammonium ions, average yearly values

40

0,06

35

0,05 0,04

25

[mg.l-1]

[mg.l-1]

30

20 15

0,03 0,02

10

0,01

5

Konduktivita, prùmìrné roèní hodnoty Conductivity, average yearly values

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1996

0,00

0

Mikroskopický obraz – mrtvé organismy Microscopic image – dead organisms 20

70 60

[jedinci.ml-1] [specimen.ml -1]

[mg.l-1]

50 40 30 20

15

10

5

10

Káraný

Podolí

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

Želivka

1996

0

0

vodojemy a sítì Water reservoirs and water mains networks



75

B2

VODA / WATER

Tab. B2.2.4

Přehled realizovaných investičních akcí v období 2000–2009 Overview of investments implemented in 2000–2009

Název akce / Investment name • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Vypich, Praha 6 • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Ruzyně, Praha 6 • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Karlín, Florenc, Revoluční, Praha 1, 8 • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Holešovice, Praha 7 • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Spořilov, Praha 4 • Systémová obnova vodovodních řadů / Systematic reconstruction of public water mains – Zbraslav, Praha 5 • Obnova vodovodního řadu / Reconstruction a public water mains DN 400 Hlubočepy – Radotín, Praha 5 • Obnova vodovodních řadů Haštalské náměstí a okolí / Reconstruction a public water mains in Haštalské Square and vicinity, Praha 1 • Obnova vodovodních řadů ul. Pařížská a okolí / Reconstruction a public water mains in Pařížská Street and vicinity, Praha 1 • Rekonstrukce vodojemu Karlov (komora č. 3) / Reconstruction of drinking water reservoir Karlov (chamber No. 3), Praha 2 • Rekonstrukce vodojemu Lhotka (komora č. 1) / Reconstruction of drinking water reservoir, Lhotka (chamber No. 1), Praha 4 • Rekonstrukce ozonizace na ÚV Želivka / Reconstruction of ozonisation unit at the WTP Želivka

Tab. B2.2.5

Přehled investičních akcí plánovaných ve vazbě na Generel zásobování vodou hl. m. Prahy Overview of investments planned in relation to the General Plan for the Water Supply to the City of Prague

Název akce / Investment name • Rekonstrukce filtrace na ÚV Káraný / Reconstruction of the filtration unit at the WTP Káraný • Výstavba a obnova řadu DN 1200 Chodová – Kyjský uzel Construction and reconstruction of the mains DN 1200 Chodová – Kyje Junction • Výstavba řadu / Construction of the mains DN 1000 Jesenice – Újezd u Průhonic • Výstavba řadu / Construction of the mains DN 800 Újezd u Průhonic – Uhříněves • Rekonstrukce čerpací stanice a vodojemu Bruska / Reconstruction of the pumping station and water reservoir Bruska, Praha 6 • Obnova vodovodních řadů Myslíkova ul. a okolí / Reconstruction of the mains at Myslíkova Str. and surroundings, Praha 1 • Obnova vodovodních řadů Národní třída a okolí /Reconstruction of the mains at Národní Avenue and surroundings, Praha 1 • Dostavba vodojemu Uhříněves / Completion of the water reservoir at Uhříněves, Praha 22

B2.3 ODPADNÍ VODA

B2.3 WASTE WATER

B2.3.1 Legislativní požadavky pro čištění odpadních vod v ČR

B2.3.1 Legislation requirements for the waste water treatment in the Czech Republic

Pro státy v EU je závazná Směrnice Rady Evropského hospodářského společenství č. 91/271/EHS ze dne 21. 5. 1991 „o čištění městských odpadních vod“. V ČR je základním právním předpisem ve vodním hospodářství zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), který je se směrnicemi EU harmonizován. V souladu s vodním zákonem stanovila vláda ČR hodnoty přípustného znečištění pro vypouštění odpadních vod do vodních toků (emisní standardy) a přípustné znečištění v tocích (imisní standardy) nařízením vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto nařízení z roku 2003 bylo novelizováno nařízením vlády ČR č. 229/2007 Sb.

The Member States of the European Union are bound by the Council Directive 91/271/EEC of 21 May 1991 on treatment of urban waste water. In the Czech Republic the fundamental legal regulation of water management is the Act No. 254/2001 Code, on water and amending certain acts (hereinafter as the Water Act), which is harmonised with the EU legislation. In accord with the Water Act the Government of the Czech Republic established acceptable values of pollution for the wastewater discharged into water courses (emission standards) and in the Order of Government No. 61/2003 Code on indicators and values of acceptable pollution of surface water and wastewater, on details of the permit for the waste water discharge into surface water and into sewerage systems, and on sensitive areas. This Order of Government was amended by the Order of Government No. 229/2007 Code.

76


VODA / WATER

B2

Požadavky na vypouštěné znečištění v odpadních vodách jsou podle uvedených předpisů v ČR přísnější nežli ve směrnici EU.

Requirements for waste water discharged are, according to the aforementioned regulations, stricter in the Czech Republic than those imposed by the EU directive.

B2.3.2 Odvádění a čištění odpadních vod

B2.3.2 Disposal and treatment of wastewater

Kanalizační síť

Sewerage system

Centrální kanalizační síť byla v Praze založena na počátku minulého století jako jednotná, odvádějící splaškové a srážkové vody jednou kanalizační soustavou. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy již mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a srážkové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody kmenovými sběrači do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV).

The downtown sewerage system in Prague was founded at the beginning of the last century as an integrated sewerage system taking the mixed sewage and rainwater in the same pipes. The newly built housing estates at the Prague outskirts have separated sewerage systems, which do not mix together sewage and rainwater and taking them away in separated systems. The housing estates sewerage systems are connected to main sewers of the Integrated Centralised Sewerage System. This system disposes waste water to the Central Waste Water Treatment Plant (CWWTP) on the Cesar Island in Troja.

Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (dále ČOV), které slouží k čištění odpadních vod z území jednotlivých městských částí, které leží v okrajových částech města a nejsou připojeny na centrální pražskou kanalizační síť (celkem 26 ČOV a další dvě pro letiště Ruzyně). Na tyto ČOV jsou odpadní vody přiváděny převážně oddílnou kanalizací. Všechny pobočné čistírny splňují vodohospodářské limity v souladu s evropskou směrnicí. Na systém kanalizační sítě je v současné době napojeno zhruba 99,2 % z celkové populace v Praze (1,21 mil. obyvatel), z toho PVK zajišťuje 99,0 %. Veškerá odpadní voda čištěná na ÚČOV i pobočných ČOV je vypouštěna do vodních toků a není znovu využívána.

Obr. B2.3.1

Besides this Central WWTP, there are other auxiliary (local) waste water treatment plants (hereinafter as the WWTPs) under operation on the City territory, which mostly serve for wastewater treatment of water from territories of the City Districts, which are located in the City outskirts and are not connected to the Prague Central Sewerage System (in total 26 WWTPs and two more for the Ruzyně Airport). Waste water to these WWTOPS is taken to mostly by separated sewerage systems. All local WWTPS are compliant with water management limit values in accordance with the European directive. At present roughly 99.2 % of the whole Prague population of 1.21 million inhabitants is connected to the sewerage system; out of that 99.0 % is served by the company of PVK, a. s. All wastewater treated in the CWWTP and in local WWTPs is discharged into water courses and is not reused.

Podíl čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV Shares of waste water treated in the CWWTP and in local WWTPs 2007

Pobočné ČOV local WWTP 5,5 %

Ústřední ČOV CWWTP 94,5 %

2008

Pobočné ČOV local WWTP 6,2 %

Ústřední ČOV CWWTP 93,8 %



77

B2

VODA / WATER

Obr. B2.3.2

Množství čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV Amounts of waste water treated in the CWWTP and in local WWTPs

140 000 130 000 120 000

[tis. m3] [thous. m 3]

110 000 100 000 90 000

Ústřední ČOV Central WWTP Pobočné ČOV Auxiliary (local) WWTP

80 000 70 000 60 000 50 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj / Source: PVK, a. s.

Tab. B2.3.1

Technické údaje k odvádění a čištění odpadních vod v hl. m. Praze zajišťovaných PVK, a. s., 2008 Technical data of waste water disposal and treatment in the City of Prague provided by the company of PVK, a. s., 2008

Počet obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu Number of inhabitants connected to the public sewerage system

cca 1,21 mil. / million (99 %)

Délka stokové sítě / Length of the sewerage system

3 691 km

Délka kanalizačních přípojek / Length of sewerage system branches Počet kanalizačních přípojek / Number of sewerage system branches Počet havárií na kanalizaci a přípojkách Number of failures of the sewerage system and branches Počet čerpacích stanic / Number of pumping stations Počet čistíren odpadních vod Number of waste water treatment plants

Množství vyčištěné odpadní vody, celkem Amount of treated waste water, total – ÚČOV / CWWTP

919 km 88 898 ks 93 263 1 Ústřední čistírna odpadních vod v Bubenči (ÚČOV) 1 Central Waste Water Treatment Plant in Bubeneč + 21 pobočných čistíren 21 local waste water treatment plants 120 007 206 m3 112 565 590 m3 (93,8 %) 7 441 616 m3 (6,2 %)

– pobočné ČOV / local WWTPs Zdroj / Source: PVK, a. s.

Rozvoj a rekonstrukce kanalizační sítě Z důvodu vysokého nárůstu nové zástavby na území okrajových městských částí hl. m. Prahy se zvětšuje počet obyvatel, produkce odpadních vod a tím i problémy s kapacitním řešením čistíren. Dochází k rychlému vyčerpání kapacity pobočných ČOV, k potřebě jejich rekonstrukce a rozšíření kapacity. Některé pobočné ČOV v současné době dosáhly limitních hodnot a nelze zajistit připojení plánované hromadné zástavby na kanalizační systém do realizace úprav na těchto ČOV (např. ČOV Uhříněves - Dubeč, Miškovice, Běchovice VÚ, Královice, Vinoř, Kbely a Horní Počernice - Čertousy).

78

Development and reconstruction of the sewerage system network For the sake of the high increase in new development on the outskirts City Districts the population is growing, the waste water production and therefore troubles with waste water treatment plants capacity are growing as well. Capacity of local WWTPs is being quickly used, so they must be expanded and reconstructed. Recently, some of the local WWTPs has reached limits values and the planned development sets cannot be connected to the sewerage system till such modifications are completed (for instance, WWTPs in Uhříněves Dubeč, Miškovice, Běchovice VÚ, Královice, Vinoř, Kbely, and Horní Počernice - Čertousy). PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B2

VODA / WATER

Rovněž na ÚČOV byly prováděny dílčí rekonstrukce a instalace nových technologií. Přesto ÚČOV není v současné době schopna plnit požadavky NV ČR č. 61/2003 Sb. Hl. m. Praha proto připravuje její rozsáhlou rekonstrukci a rozšíření, aby zabezpečila plnění přísných limitů na vypouštěné znečištění v ukazatelích celkového dusíku. Na základě této skutečnosti vydal podle § 38 odstavce 9 vodního zákona vodoprávní úřad dne 23. 6. 2005 rozhodnutí o prodloužení doby stávajícího povolení z 22. 11. 2000 do 31. 12. 2010.

In 2007 and 2008 modifications and reconstructions were completed of the following WWTPs: Březiněves, Horní Počernice - Čertousy, Kolovraty, Nebušice. The WWTP Březiněves was put on stream in 2008 following trouble free pilot operation. The Local WWTPs are almost all equipped with systems for nutrient removal (nitrogen and phosphorus) and are complaint with emission limits established in the OG CR No. 61/2003 Code. The CWWTP underwent partial reconstruction and new technologies were installed there too. Nevertheless the CWWTP is at present not able to comply with the requirements of the OG CR No. 61/2003 Code and therefore the Prague City Hall has been preparing a vast reconstruction and expansion of it ion order to secure compliance with the strict limits for pollution discharged in indicators of total nitrogen. On this basis the water management authority issued, pursuant to Section 38 of paragraph 9 of the Water Act, on 23 June 2005 the decision on the prolongation of validity of the current permit of 22 November 2000 till 31 December 2010.

Hodnocení provozu ÚČOV

Evaluation of the CWWTP operation

Hodnocení provozu ÚČOV je založeno na plnění hodnot povolených Odborem výstavby MHMP č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr dne 22. 11. 2000 pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z Ústřední čistírny odpadních vod Praha do toku Vltavy v říčním kilometru 43,3. Vývoj skutečnosti je dokumentován na obrázcích.

Evaluation of the CWWTP operation is based on compliance with values permitted by the City Development Authority of the Prague City Hall Ref. No. 76063/2000/VYS/Tr of 22 November 2000 for waste water discharge from the Central Waste Water Treatment Plant Prague into the Vltava River water course at the stream kilometre 43.3. The actual development is documented in figures. In 2007 extraordinary operational measures had to taken to solve deteriorated treatment process at the CWWTP, which was caused by accidental inflow of a massive amount of sludge unruly discharged into the sewerage system during the sludge dredging of Lake Kyjský.

V roce 2007 a 2008 byly dokončeny úpravy a rekonstrukce na ČOV: Březiněves, Horní Počernice - Čertousy, Kolovraty, Nebušice. ČOV Březiněves byla po bezproblémovém zkušebním provozu uvedena v roce 2008 do trvalého provozu. Pobočné ČOV jsou téměř všechny vybaveny systémy na odstraňování nutrientů (dusíku a fosforu) a plní emisní limity stanovené podle NV ČR č. 61/2003 Sb.

V roce 2007 bylo nutno mimořádnými provozními opatřeními řešit zhoršení čistícího procesu na ÚČOV, ke kterému došlo po havarijním přítoku velkého množství bahna, nedovoleně vypuštěného do kanalizace při odbahňování Kyjského rybníka.

Tab. B2.3.2

Průměrné koncentrace znečištění a účinnost čištění na ÚČOV v období let 2007 a 2008 Average concentrations of pollution and treatment effectiveness in the CWWTP in 2007 and 2008 Výsledky ÚČOV 2007 / CWWTP results in 2007

Ukazatel kvality Quality indicator

Výsledky ÚČOV 2008 / CWWTP results in 2008

Přítok Inflow

Odtok Effluent

Účinnost Effectiveness

Přítok Inflow

Odtok Effluent

Účinnost Effectiveness

průměr average value [mg.l-1]


průměr average value [%]



průměr average value [%] 97,7

BSK5 / BOD5

238,0

5,2

97,8

258,0

5,6

CHSK / COD

634,0

36,8

94,2

685,0

38,5

94,4

Nerozpuštěné látky Insoluble matter

387,0

7,7

97,9

361,0

10,4

97,0 –

N-NH4

28,8

4,1

–

30,3

6,3

Nanorg / Nin

29,8

15,7

–

31,2

18,3

–

Nc

55,1

18,6

66,3

54,7

21,4

60,7

Pc

6,4

0,6

89,9

6,8

0,5

92,8 Zdroj / Source: PVK, a. s.


79

B2

VODA / WATER

Obr. B2.3.3 Povolená a vypouštìná roèní množství vypouštìných zneèišujících látek z ÚÈOV Praha, 2002–2008 Permitted and discharged annual amounts of the discharged pollutants from the CWWTP Prague, 2002–2008 BSK 5 / BOD 5 vypouštìné discharged povolené permitted

4 000 [t.rok -1] [tonnes.year-1]

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

14 000 12 000

8 000 6 000 4 000

500

2 000 00

01

02

03

04

05

06

07

vypouštìné discharged povolené permitted

10 000

1 000 0

CHSK / COD

16 000

[t.rok -1] [tonnes.year-1]

4 500

0

08

00

01

02

03


8 000 6 000 4 000



2 000 0

00

01

02

03

04

05

06

07

08

2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

3 500

250

3 000



300

200 150

0

vypouštìné discharged povolené permitted 00

01

02

03

00

01

08

02

03

04

05

06

07

08

06

07

08

2 500 2 000 1 500


1 000 500

04

07

Nanorg / Nin 4 000

50

06


Pc 350

100

05

N-NH4

Nerozpuštìné látky / Insoluble matter 12 000 10 000

04

05

06

07

0

08

00

01

02

03

04

05


Obr. B2.3.4 Roèní množství odpadních vod na ÚÈOV, 1996–2008 Annual amount of waste water in the CWWTP, 1996–2008 200 000 180 000

[tis m 3.rok -1] [thous. m 3 .year -1]

160 000 140 000 120 000 100 000 průtok amount povolená hodnota permitted value

80 000 60 000 40 000 20 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2005

2007

2008


80


VODA / WATER

B2

V roce 2008 činil průměrný denní přítok odpadních vod na ÚČOV včetně dešťových přítoků 307 564 m3.den-1, tj. 3,56 m3.sec-1. To v porovnání s předcházejícími lety znamená stálý trend mírného poklesu, který je způsoben jednak úsporami domácností a podniků (vybavování spotřebiči s nižší spotřebou vody) a jednak prováděnými rekonstrukcemi a opravami vodovodní a kanalizační sítě, jež omezují vtok balastních vod do kanalizační sítě.

In 2008 the average daily inflow of waste water to the CWWTP, including rainwater inflow, was 307,564 m3.day-1, that is 3.56 m3.sec-1. This means, if compared to the previous years, a permanent trend to slight decrease, which is caused either by households and companies savings (using appliances with lower water consumption), and either by reconstructions an repairs of the public water mains and sewerage systems carried out which limit the inflow of ballast water into the sewerage systems.

Provoz kalového hospodářství ÚČOV, ve kterém je zpracováván kal produkovaný při čištění odpadních vod, byl částečně omezen. Postupně jsou prováděny rekonstrukce jednotlivých dvojic vyhnívacích nádrží. V kalovém hospodářství ÚČOV bylo v roce 2008 zpracováno celkem 38 515 t sušiny produkovaného kalu, to odpovídá při průměrné sušině kalu 5,1 % objemové produkci 2000 m3.den-1. K dalšímu zpracování bylo v roce 2008 předáno 76 992 t odvodněného kalu.

The operation of sludge management at the CWWTP, where sludge produced at waste water treatment is further processed, was partially limited. Reconstruction of respective pairs of digesters is gradually performed. The CWWTP sludge management processed in 2008 in total 38,515 tonnes of dry matter of the sludge produced, which is volume produced of 2,000 m3.day-1 at the average dry matter content of 5.1 % in the sludge. In 2008 there were 76,992 tonnes of dewatered sludge handed over for further processing.

Produkované znečištění, které přichází v odpadních vodách na ČOV je limitováno hodnotami danými kanalizačními řády zpracovanými pro jednotlivá povodí ČOV. Provozovatel (PVK, a. s.) zajišťuje kontrolu producentů z hlediska jejich dodržování. Problémem je přetrvávající nekázeň producentů, kteří vypouštějí do kanalizace nedovolené látky, i přes riziko vysokých sankcí při překročení stanovených limitů. To se odráží i na kvalitě produkovaných kalů a jejich omezené využitelnosti pro aplikaci na zemědělskou půdu (vysoký obsah těžkých kovů – chrom, olovo, kadmium a rtuť).

B2.3.3 Generel odvodnění hl. m. Prahy Generel odvodnění hl. m. Prahy (dále GO) je základním celoměstským koncepčním dokumentem v oblasti odvádění a čištění odpadních vod a odvádění srážkových povrchových vod. V generelu jsou řešeny a stanoveny hlavní směry rozvoje systému odvodnění města. Odvodnění je řešeno ve variantách včetně technických, ekonomických a ekologických dopadů. Tato koncepce představuje nástroj pro řídící a rozhodovací procesy při údržbě a rozvoji systému odvodnění města. Umožňuje postupovat operativně a systémově v investiční činnosti. Jedním z výstupů generelu je plán investic a návrh protipovodňové ochrany stokové sítě. Po dokončení I. fáze generelu odvodnění v roce 2001 zahájila PVS, a. s. zpracování II. detailní fáze, řešící podrobně odvodnění jednotlivých dílčích území. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

Pollution produced, which arrives in waste water at WWTP is limited by values established in sewerage system rules developed for respective catchment areas of the WWTP. The operator (PVK, a. s.) provides for checking of producers concerning their compliance with the rules. Trouble is the still lacking discipline of the producers, which discharge banned substances into the sewerage system even if there is a risk of high sanctions when established limit values are exceeded. This is reflected in quality of sludge produced which then find only a limited usage for fertilisation of agricultural land (for high content of heavy metals as chromium, lead, cadmium, and mercury).

B2.3.3 General Drainage Plan for Prague The General Drainage Plan for Prague (hereinafter as the GDPP) is one of the basic whole-City documents in the field of drainage and treatment of water and drainage of surface rainwater. The Plan solves and determines major development directions of the City drainage system. Drainage is solved in variants, including technical, economic, and environmental impacts. This concept represent a tool for the management and decision making processes for the maintenance and development of the City drainage system. It enables to proceed in operative and systematic manner in investments. One of the General Plan outcomes is the Investment Plan and design of flood control system for the sewer

81

B2

VODA / WATER

V rámci postupné realizace II. detailní fáze GO proběhly v roce 2008 dílčí projekty pro oblasti Kbely - Vinoř a Modřany - Komořany. Byly rovněž zajištěny projekty pro správu a aktualizaci GO.

Tab. B2.3.3

system. Once I phase of the General Drainage Plan was completed in 2001 the company of PVS, a. s. the developenmt of II detailed phase dealing in detail with drainage of respective partial areas. In 2008 partial projects were made for areas Kbely - Vinoř and Modřany - Komořany within the gradual implementation of II detailed phase of the GDPP. Project for the administration and updating of the GDPP were also secured.

Realizace nejdůležitějších staveb v letech 2002–2009 Implementation of the most important constructions in 2002–2009

Zařízení – název akce / Facility – name of the investment Stoková síť / Sewer network • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system Zálesí I. etapa / I phase, P4 • Výstavba kanalizace / Construction of the sewerage system Troja - Podhoří, P7 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system Českobrodská, P9 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system Českomoravská, P9 • Sanace kanalizace / Sanitation of the sewerage system ulice Křižíkova, P3 - Karlín • Sanace Modřanského sběrače / Sanitation of the collecting sewer Modřany, P4 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system v ul. Sokolovská, P9 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system v ul. Husitská, P3 • TP 405 Vypich, etapa IX., X., rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system, phases IX and X, P6 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system v ul. Pařížská, P1 • Sanace kanalizace / Sanitation of the sewerage system Březiněves, P8 • TP 411 Holešovice – IV. etapa, rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system – IV phase, P6 • Rekonstrukce Radlického sběrače / Reconstruction of the collecting sewer Radlice, P5 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system v ul. Pařížská, P1 • Rekonstrukce kanalizace / Reconstruction of the sewerage system ul. Chodovská, P4 • PPO stokové sítě, I. etapa – hradidlová komora / The sewer system PPO, phase I – barrier chamber, P3 - Karlín ÚČOV / CWWTP • ÚČOV – teplovod VN – EGC / Heat pipeline VN – EGC • ÚČOV – Hořáky zbytkového plynu / Flares for residual gas • ÚČOV – 5. kogenerační jednotka / 5th cogeneration unit • ÚČOV – rekonstrukce rozvoden a hlavních rozvaděčů / Reconstruction of substations and main switchgears • ÚČOV – Dmychadla pro aktivační nádrže / Blowers for sludge activating tanks • ÚČOV – Míchání, zastřešení a dezodorizace MN1-3 / Stirring, roofing, and deodorisation of MN1-3 • ÚČOV – Odstranění pěny z nátokové galerie / Foam removal from inflow gallery • ÚČOV – čištění bioplynu / Biogas cleaning • ÚČOV – Rekonstrukce VN5-6 a strojovny B / Reconstruction of VN5-6 and machinery room B • ÚČOV – Zahuštění přebytečného kalu a zastřešení MN4 / Thickening of excessive sludge and roofing of MN4 • ÚČOV – Norné stěny SDN / Immersed barriers SDN Pobočné ČOV / Local WWTPs • PČOV Vinoř, intenzifikace / Operation intensity increase, P19 • PČOV Kbely – rekonstrukce biologického stupně / Reconstruction of the biological stage, P19 • PČOV Zbraslav – intenzifikace / Operation intensity increase, P16 • PČOV Březiněves – intenzifikace / Operation intensity increase, P8 • PČOV Kolovraty – intenzifikace – výstavba II. linky / Operation intensity increase – construction of the second line, P22 • PČOV Čertouzy – intenzifikace, mechanicko biologická část / Operation intensity increase, mechanical and biological sections, P20 • PČOV Nebušice – intenzifikace / Operation intensity increase, P6 • PČOV Uhříněves – Dubeč – rekonstrukce I. etapa / Reconstruction, phase, P15 • PČOV Zbraslav – odvodnění kalu / Sludge dewatering, P16 Zdroj / Source: PVS, a. s.

82


VODA / WATER Tab. B2.3.4

B2

Připravované stavby převážně vyplývající z vypracovaného Generelu odvodnění hl. m. Prahy Constructions under preparation, mostly following from the developed General Drainage Plan of the City of Prague

Zařízení – název akce / Facility – name of the investment Stoková síť / Sewer network • Výstavba sběrače „G“ do Uhříněvsi / Construction of the collecting sewer “G” to Uhříněves, P22 • Výstavba sběrače „H“ do Běchovic / Construction of the collecting sewer “H” to Uhříněves, P21 • Výstavba sběrače / Construction of the collecting sewer „Folimanka“, P2, 10 • Přeložka kmenové stoky „B“ v Holešovicích a nová „Karlínská shybka“ / Relocation of the main collecting sewer „B“ in Holešovice and new “Karlín diversion”, P7 • Výstavba retenční nádrže v Karlíně a dostavba sběrače v ul. Pobřežní / Construction of the retention basin in Karlín and completion of the collecting sewer in Pobřežní Str., P8 • Výstavba retenční nádrže při / Construction of the retention basin at ul. Voctářova, P8 • Výstavba sběrače „P“ do Třebonic / Construction of the collecting sewer “G” to Třebonice, P13 ÚČOV / CWWTP • Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově / Overall reconstruction and expansion of the CWWTP at the Caesar Island, P6 Pobočné ČOV / Local WWTPs • Intenzifikace PČOV / Increased operation intensity of the WWTP Miškovice, P18 • Intenzifikace PČOV / Increased operation intensity of the WWTP Vinoř, P19 • Intenzifikace PČOV / Increased operation intensity of the WWTP Klánovice, P21 • Intenzifikace PČOV / Increased operation intensity of the WWTP Uhříněves Dubeč, II etapa / II phase, P22 • Intenzifikace PČOV / Increased operation intensity of the WWTP Nedvězí, P22 Pozn.: Pobočné ČOV Nedvězí a Klánovice – není zpracován detailní GO, rekonstrukce je připravována na základě požadavků na plnění limitů NV 61/2003 Sb. Note: Local WWTPs Nedvězí and Klánovice – there is no General Drainage Plan, their reconstructions are prepared on the basis of requirements for compliance with limit values of the OG CR No. 61/2003 Code. Zdroj / Source: PVS, a. s.

B2.4 HAVARIJNÍ ÚNIKY ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

B2.4 ACCIDENTAL CONTAMINANT SPILLS

V hl. m. Praze je výkonem státní správy v přenesené působnosti dle ustanovení § 41 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, pověřen Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen OOP MHMP) ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí – oblastní inspektorát Praha (ČIŽP). Havarijní úniky závadných látek jsou nejčastěji hlášeny Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy a následně pak Operačnímu středisku Krizového štábu hl. m. Prahy, které informuje OOP MHMP, ČIŽP, Povodí Vltavy, s. p. a další orgány podílející se na likvidaci havárie. OOP MHMP, jako vodoprávní úřad, řídí průběh likvidace havárie. Souběžně OOP MHMP vydává rozhodnutí o uložení opatření k nápravě závadného stavu.

Two institutions are authorised to perform government functions in water management in accordance with Section 41 of the Act No. 254/2001 Code, on water and amending certain acts (hereinafter as the Water Act), which is harmonised with the EU legislation. These are Department of the Environment of the Prague City Hall (hereinafter as OOP MHMP) and the Czech Environmental Inspection (CEI) – Prague Regional Inspectorate. Accidental contaminant spills are mostly reported to the Fire and Rescue Brigade of the City of Prague and then to the Operation Centre of the Crisis Staff of the Capital City of Prague, which give information to the OOP MHMP, CEI, Vltava River Catchment, s. p. and other institutions contributing to the emergency control. The OOP MHMP, as the water management authority, manages the emergency control. Simultaneously the OOP MHMP issues the decisions on measures imposed to remedy the adverse state.

V roce 2008 OOP MHMP zasahoval při 39 haváriích a následně vydal 30 správních rozhodnutí. Pokud není původce havarijního znečištění znám, likviduje OOP MHMP znečištění na náklady hl. m. Prahy, prostřednictvím odborně a technicky způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající dle zvláštních předpisů. V roce 2008 nePRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

In 2008 the OOP MHMP was active at 39 spills and subsequently issues 30 administrative decisions. If the contamination originator is not known, then the OOP MHMP eliminates the emergency at expenses of the Prague City Hall using profes-

83

B2

VODA / WATER

byl původce zjištěn v 19 případech. V roce 2008 šetřilo oddělení ochrany vod ČIŽP, oblastního inspektorátu Praha na území města 17 havárií znečištění vod. V 11 případech nebyl zjištěn původce havárie.

sionally and technically capable legal or natural entities making business according to special regulations. In 2008 the contamination originator was not determined in 19 cases thereof. In 2008 the Department of Water Protection of the CEI, Regional Inspectorate Prague dealt with 17 accidental contaminant spills on the City territory. In 11 cases the spill originator was not found.

B2.5 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ

B2.5 FLOOD CONTROL MEASURES

Intenzivní výstavba protipovodňové ochrany probíhá na celém území hlavního města Prahy. Po dokončení bude hlavní město chráněno proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni hladiny velké povodně v srpnu roku 2002 s rezervou +30 cm. Výjimkou je pouze Zbraslav, kde po dohodě s MČ a po projednání v Radě HMP bude výše ochrany na stoletou vodu s rezervou +30 cm.

An intensive construction of the flood control system has been ongoing on the whole territory of the City of Prague. Once the system is completed the City shall be protected against the flooding of high water of the Vltava River and the Berounka River as in the case of the great deluge of August 2002 plus the spare margin of water level +30 cm. The exception is the City District Zbraslav where, following the arrangement with the City District and discussion at the Council of the Capital City of Prague, the protection level shall be to hundred year water with the spare margin of +30 cm. The construction of flood control measures was originally in 1997 designed for 100-year water and subdivided into seven phases (0001–0007). After the deluge in 2002 a decision was made to increase the current protecting dykes and expand the construction of flood control measures by two more phases (0008, 0009). The phases protecting the City downtown (0001– 0005, and 0008) were completed and they are expected to be fully functional at potential flood conditions. In 2008 work was ongoing on the phases 0006 Zbraslav – Radotín and 0007 Troja. The first eight phases have been invested by the Department of the City Investor of the Prague City Hall (OMI MHMP). The phase 0009 Measures against internal water is invested by the company of PVS, a. s.

Výstavba protipovodňových opatření byla v roce 1997 původně navržena na 100 letou vodu a rozdělena do 7 etap (0001–0007). Po povodni 2002 bylo rozhodnuto zvýšit stávající ochranné hráze a rozšířit výstavbu protipovodňových opatření o další dvě etapy (0008, 0009). Etapy ochraňující centrum města byly dokončeny a počítá se s jejich plnou funkcí při možné povodňové situaci (0001–0005, 0008). V roce 2008 probíhaly práce na etapách 0006 Zbraslav – Radotín a 0007 Troja. Prvních osm etap je po investorské stránce zajišťováno Odborem městského investora Magistrátu hl. m. Prahy (OMI MHMP). Etapa 0009 Opatření proti vnitřním vodám je pod investorstvím PVS, a. s.

Tab. B2.5.1

Přehled etap výstavby protipovodňové ochrany na území hl. m. Prahy Overview of the phases of the construction of flood control measures on the territory of Prague

Etapa / Phase

Název / Name

Realizace (stav 2008) / Implementation (as of 2008)

0001

Staré Město a Josefov

realizováno (2000) / implemented (2000)

0002

Malá Strana a Kampa

realizováno / implemented

0003

Karlín a Libeň


0004

Holešovice a Stromovka


0005

Podolí a Výtoň


0006

Smíchov, Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle,

probíhá / under construction

0007

Troja

probíhá / under construction

0008

Modřany


0009

Opatření proti vnitřním vodám Measures against internal water

průběžně zajišťuje PVS, a. s. under construction, managed by PVS, a. s. Zdroj / Source: OMI MHMP

84


KRAJINA A ZELEŇ / LANDSCAPE AND GREENERY

B3

B3 KRAJINA A ZELEŇ

B3 LANDSCAPE AND GREENERY

B3.1 BILANCE PLOCH

B3.1 LAND BALANCE

Bilance ploch uvedená v této kapitole vychází z evidence katastru nemovitostí, kterou spravuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Součástí evidence jsou úhrnné hodnoty druhů pozemků (ÚHDP), uvedené dále vždy k poslednímu dni příslušného roku.

Land balance given in the chapter is based on registration in the Cadastre of Real Estate, which is administered by the Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre. The registration also includes total areas of types of lands, given always by the last day of the appropriate year.

Údaje dokumentují dlouhodobý trend nárůstu evidovaných zastavěných ploch na území města. Ve srovnání s rokem 1990 je v roce 2008 zaznamenán nárůst o 764 ha, tj. 18 % v dané kategorii, resp. 1,5 % z celkové rozlohy města. Tento nárůst jde na vrub úbytku zemědělské půdy. Na druhé straně je zřetelný nárůst evidovaných lesních ploch za stejné období (157 ha, tj. 3,2 % v kategorii, resp. 0,3 % z celkové rozlohy města).

The data document the long-term trend in increase of registered developed areas on the City territory. Compared to 1990 the increase by 764 ha, that is by 18 % and 1.5 % of the City total area, was recorded in this category in 2008. This increase is at expense of agricultural land. On the other side, there is clear increase ion registered forest lands in the same period (157 ha, that is 3.2 % in the category, and 0.3 % of the City total area respectively).

Tab. B3.1.1

Úhrnné hodnoty druhů pozemků (v hektarech) Aggregate areas of land types [ha]

Druh pozemku Zemědělská půda – Orná půda – Vinice – Chmelnice – Zahrady

2003

2004

2005

2006

2007

2008

21 047

20 985

20 870

20 788

20 691

20 516

Land type

15 484

15 430

15 329

15 269

15 183

15 009

10

11

11

11

11

10

– Vineyards

1

1

0

0

0

0

– Hop-fields

Farmland – Arable land

3 997

3 996

3 992

3 978

3 976

3 975

– Gardens

– Ovocné sady

687

680

672

664

657

650

– Orchards

– Trvalé travní porosty

868

868

866

866

865

872

4 911

4 920

4 927

4 960

4 970

5 021

Forest land

Lesní půda

– Permanent grassland

Vodní plochy

1 080

1 079

1 079

1 079

1 078

1 079

Water bodies

Zastavěné plochy

4 854

4 871

4 884

4 907

4 955

5 005

Built-up areas

Ostatní plochy**

17 698

17 753

17 853

17 876

17 910

17 981

Other lands**

Celková výměra*

49 590

49 608

49 613

49 610

49 605

49 603

Total area*

Poznámka / Note: * Rozdíly v celkové výměře jsou způsobeny zaokrouhlováním / Differences in total area are caused by rounding. ** Ostatní plochy zahrnují i staveniště / Other lands also include construction sites.

Obr. B3.1.1

Zdroj / Source: ČÚZK

Úbytky a přírůstky ploch podle druhů pozemků Decrements and increments of aggregate areas of different land types

1 000

[ha]

500

0

–500 –1 000

Zemědělská půda Farmland Zastavěné plochy Built-up areas

Lesní půda Forest land Ostatní plochy Other lands

Vodní plochy Water bodies

–1 500 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj / Source: ČÚZK


85

B3


Obr. B3.1.2 Pøehled katastrálních území v hl. m. Praze Overview of cadastral districts in the City of Prague

Zdroj / Source: MHMP

Obr. B3.1.3 Druh pozemku podle kategorií katastru nemovitostí, stav v roce 2008 Land types by category of the Cadastre of Real Estates, 2008 Zemìdìlská pùda [%] Farmland [%] 0– 20 20– 40 40– 60 60– 80 80–100

zastavìné plochy Built-up areas

lesní pùda Forest land zemìdìlská pùda Farmland

ostatní plochy Other lands vodní plochy Water bodies

86

Zdroj / Source: ÈÚZK, MHMP



B3

B3.2 UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ

B3.2 SUSTAINBALE USE OF THE TERRITORY

Základním předpokladem udržitelnosti využívání území je trvalá snaha po harmonizaci soukromých a veřejných zájmů s cílem uspokojit oprávněné ekonomické a sociální zájmy a při tom udržet kvalitní životní prostředí. Hlavní město Praha v posledních dvaceti letech výrazně změnilo charakter svého rozvoje. Od růstu kvantity (redukce novou výstavbou zabírané plochy, zvýšený podíl regenerace již zastavěného území) k růstu intenzity a kvality využití stávajících objektů a pozemků. Od monofunkčních zón obytné výstavby sídlišť a výrobních či skladovacích areálů k větší pestrosti a promíšenosti funkcí, což minimalizuje nároky na dopravu. Od anarchie v nové výstavbě izolovaných kolonií rodinných domků, nákupních center a skladů „na zelené louce“ mimo zastavěného území k přísnější ochraně přírody a krajiny a regulaci funkční i prostorové.

The basic prerequisite for sustainable use of land is the permanent effort to harmonise private and public interests with the objective to satisfy entitled economic and social interests while keeping high quality environment. From growing quantity (reduction of area occupied by new development, increased share of recovered formerly developed areas) to increased intensity and quality of usage of the current premises and lands. From monofunctional zones of residential housing estates, manufacturing or warehousing premises to greater varieties and mixed functionality minimising demand for transport. From anarchy of the new development of isolated colonies of family houses, shopping centres, and warehouses built from scratch outside the developed areas, towards stricter nature conservation and landscape protection and controlled functionality and space.

Tato kapitola doplňuje bilanci využití ploch podle ČÚZK (viz předch.) o další údaje související s udržitelným využíváním území.

This chapter is adding the balance of types of land according to the COSMC (see here above) with other data related to sustainable use of land.

Využití brownfields (nevyužívané zdevastované plochy a objekty)

Usage of brownfields (non-used and devastated areas and premises)

Platný Územní plán hl. m. Prahy řeší mj. začlenění dnes degradovaných a nevyužívaných průmyslových, zemědělských, dopravních či vojenských ploch do městského organizmu a vytváření tak efektivnějších investorských možností uvnitř města a snižování záborů dosud nezastavěných ploch pro nové účely.

The valid Land-Use plan of the City of Prague deals with, inter alia, embedding of degraded and out of use industrial, agricultural, transport, or military areas into the City organism and creating this way more effective opportunities for investors inside the City and reducing encroachment of so far not developed areas for new purposes.

V posledních dvaceti letech došlo na území Prahy k novému využití tzv. brownfields zejména na Smíchově v Praze 5 (nové centrum městské čtvrti na místě průmyslových ploch, plocha téměř 7 ha) a ve Vysočanech v Praze 9 (víceúčelová hala na bývalých plochách ČKD a návazné projekty přeměny území, celková plocha 21 ha). Na Rohanském ostrově a Maninách v Praze 8 byla zahájena obnova vltavských nábřeží (zatím realizováno na 2,6 ha z celkové plochy 22 ha). Některé drobnější přestavby vznikly v souvislosti s odstraňováním povodňových škod v Karlíně a v Holešovicích. V Praze 6 vznikl nový obytný soubor na místě bývalé sladovny v Praze 6 - Podbabě.

In the last twenty years brownfields have found new use in Prague namely in Smíchov in Prague 5 (new centre of the City District on industrial sites with area of almost 7 hectares) and in Vysočany in Prague 9 (multipurpose hall on former premises of ČKD and following projects transforming the land of total area of 21 hectares). On the Rohanský Island and Maniny in Prague 8 there was the renewal of the Vltava River embankments launched (as of yet they have been implemented on 2.6 hectare of 22 hectare area). Some smaller reconstructions were done in relation with fixing of flood damage in Karlín and Holešovice. A new residential set was built on the site of the former malt works in Prague 6 - Podbaba.

Podíl dosud realizované transformace brownfields je pouze 2,2 % z celkových ploch určených k novému využití, avšak velká většina z celkové rozlohy téměř 800 ha brownfields v Praze je v poPRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

The share of the brownfields’ transformation implemented so far accounts for 2.2 % of the total area dedicated to the new usage yet a great majority

87

B3


předí zájmu investorů a projekty na nové využití se připravují. K nejvýznamnějším připravovaným změnám v území pražských browfields patří rozsáhlé plochy bývalého Nádraží Praha - Bubny, Nákladového nádraží Praha - Žižkov, bývalých libeňských doků, území bývalého cukrovaru v Modřanech a pokračující transformace Smíchova v oblasti Nádraží Praha - Smíchov, dále v Malešicko-hostivařské oblasti, v Jinonicích, Radlicích, Nuslích a dalších lokalitách. Další opatření Vedle využití brownfields a nové zástavby na volných pozemcích byly provedeny rekonstrukce většiny významných budov. Městská zástavba prošla ve velké míře zásadní renovací (např. obvodová a místní centra ve Vysočanech nebo ve Vinoři). Na některých místech se renovace dokončuje (např. dostavby na Národní třídě, na Smíchově, na Těšnově a na Albertově). Dalším ukazatelem využití území je i hustota obyvatelstva na urbanizovaných územích. V nových obytných lokalitách městského charakteru bytových domů se průměrná hustota zástavby pohybuje v rozmezí 200–350 obyvatel/ha, při obložnosti bytu 2,0–2,5 obyvatel/byt. V lokalitách rodinné nízkopodlažní zástavby je průměrná hustota 50–150 obyvatel/ha při obložnosti 2,5–3,5 obyvatel/byt. Zvyšování hustoty obyvatel je výsledkem zahušťování sídlišť další obytnou zástavbou, dostavbami a nástavbami stávajících objektů, ale i výstavbou kapacitních obytných, kancelářských a obchodních ploch ve smíšených územích. V souvislosti s využitím území může být hodnocena i dojížďka za prací a do škol. Význam mobility pracovní síly stále narůstá, počet dojíždějících roste. Po Praze cestuje za prací cca 550 tisíc osob, které zde i bydlí a více než 150 tisíc osob, které přijíždějí z jiných lokalit. Ze všech pracujících v Praze více než pětina bydlí mimo hlavní město a téměř čtvrtina ze všech žáků, studentů a učňů je mimopražských. Pracovní místa jsou v Praze soustředěna spíše v centrálních městských částech, kam směřují hlavní dojížďkové proudy, a to především z okrajových částí města s převažující obytnou funkcí. Dojíždění je významně ovlivněno kvalitní dopravní obslužností, tj. systémem městské hromadné a příměstské integrované dopravy.

88

of areas out of almost the total 800 hectares in Prague is in focus of investors and project of the new utilisations are under preparation. The most important Prague’s brownfields intended for change are the vast areas of the former Station Praha - Bubny, Cargo Station Praha - Žižkov, formel Doks in Libeň, premise of the former sugar mill in Modřany, and continuing transformation of Smíchov in the area of Station Praha - Smíchov, further more in area of Malešice and Hostivař, in Jinonice, Radlice, Nusle, and other sites. Other Measures Besides the usage of brownfields and new development on free lands majority of important buildings were reconstructed. Urban developed areas were mostly principally renovated (District and local centres in Vysočany or Vinoř, for instance). At some places the reconstructions are being completed (for example, completion in National Avenue, Smíchov, Těšnov, and Albertov). Further indicator of the land use is population density on urban developed areas. Average development density of new residential localities is within the range 200–350 inhabitant/ha while the apartment resident number is 2.0–2.5 inhabitant/ apartment. On localities of low-rise family development the average density is 50–150 inhabitant/ha while apartment resident number is 2.5–3.5 inhabitant/apartment. The population density increase results from the fact housing estates are concentrated by further residential development, completions and additional structures to the current buildings yet also by construction of high-capacity of residential, office, and commercial areas on mixed lands. In relation with the land use commuting to work and school can be also evaluated. The importance of workforce mobility has been ever increasing, the number of commuters has been growing. Approximately 550 thousand persons, who live in Prague, commute to work across Prague and over 150 thousand persons, who come from other localities. Out of all working persons in Prague over one fifth lives out of the Capital City and almost one fourth of all pupils, students, and apprentices come from areas out of Prague. Jobs in Prague are concentrated rather in downtown districts where major commuting flows are targeted, namely from the City outskirts with prevailing residential functionality. Commuting is significantly affected by availability of high quality public transport, that means the systems of the City public transport and suburban integrated transport. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


B3

Cíle a plánovaná opatření

Objectives and measures planned

Základním dlouhodobým opatřením jsou přijaté zásady koncepce rozvoje území prostřednictvím funkční a prostorové regulace, zakotvené v platném Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, resp. v Zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy (jako kraje) a ve zpracovaném konceptu nového Územního plánu. Dalšími dokumenty ovlivňujícími udržitelný rozvoj území jsou Strategický plán hl. m. Prahy a připravovaný Management Plan Památkové rezervace v hlavním městě Praze, zapsané na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

The fundamental long-term measure is the adopted principles of the land development by means of functional and spatial control anchored in the valid Land-Use Plan of the Municipality of the Capital City of Prague, or in the Principles of the land use development of the Capital City of Prague (as a region), respectively, and in the developed concept of the new Land-Use Plan. Other documents affecting sustainable development of the territory are the Strategic Plan of the Capital City of Prague and the prepared Management Plan of the Historical Reserve of the Capital City of Prague, registered in the list of world heritage of UNESCO.

Součástí územní přípravy je koncepce ochrany ploch pro umístění veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, koncept Územního plánu respektuje schválenou Prognózu, koncepci a strategii ochrany přírody a krajiny hlavního města Prahy. Pro rozhodující záměry je dále vyhlášena nebo je uvažováno o vyhlášení stavební uzávěry jakožto ochranného opatření. Praha se musí rovněž vypořádat se zásadní koncepční změnou dopravní obsluhy, protože právě v dopravě jsou v současnosti hlavní příčiny problémů ve fungování města a v jejích důsledcích na životní prostředí a veřejné zdraví. Je navrženo dokončit dříve rozpracovaný systém dvou silničních okruhů a radiál, navazujících na republikovou dálniční a silniční síť, ale daleko větší zapojení železnice do dopravy osob i uvnitř města, výraznou podporu kolejové dopravy (nové metro D, prodloužení větve A, rozvoj tramvajových tratí) a současně progresivní regulaci vjezdu individuální automobilové dopravy do centrální oblasti města. K naplnění vize dlouhodobé udržitelnosti vývoje města patří i zpřísněná ochrana stávající zeleně ve městě, její účelné doplnění v deficitních oblastech a zapojení do uceleného systému, vycházejícího z principu zeleného pásu kolem města a navazujících do města hluboko zasahujících zelených klínů, propojených navzájem i tangenciálně. Povinný podíl zeleně v nové zástavbě bude stanoven v regulativech územního plánu.


The preparation of land includes the concept of protection of areas for placement of public benefit constructions and public benefit measures, concept of the Land-Use plan respects the approved Prognosis, Concept, and Strategy of Nature Conservation and Landscape Protection of the Capital City of Prague. For decisive intentions the measure of construction closure is declared or considered to be declared as a protective measure. Prague must also deal with a principal conceptual change in the transport system, because it is transport as the major cause of troubles of the City functions and also its impacts on the environment and human health. It is proposed to complete the formerly developed system of two ring roads and radial roads connected to the national highway and road network, yet also much higher incorporation of railway transport into passenger transport inside the City, significant support to rail transport (new underground line D, prolongation of the line A, development of tram routes), and at the same time progressive control of entry of individual automotive transport into the downtown areas of the City. In order to fulfil the vision of the long-term sustainable development of the City protection of greenery in the City shall be stricter and added greenery to deficient areas and incorporation into the wholesome system based on the principle of the green belt around the City and following green wedges penetrating deep inside the City which are also tangentially interconnected. The obligatory portion of greenery in the new development shall be determined in the control regulations of the Land-Use Plan.

89

B3


Obr. B3.2.1 Plochy k obnovì nebo opìtovnému využití znehodnoceného území Lands for recovery or reuse of degraded areas Brownfields Brownfields Pøestavbová území Converted lands Devastovaná území Devastated areas

Problematicky využívaná území zabírají 1707 ha zastavìného území, z toho brownfields 747 ha, pøestavbové plochy 508 ha a devastované plochy 452 ha. Lands of troublesome use occupy 1,707 hectares of developed areas, out of that brownfields account for 747 ha, converted lands 508 ha, and devastated areas 452 ha.

Brownfields jsou území zaniklých prùmyslových a skladovacích areálù a objektù, zemìdìlských areálù a objektù, skleníkù, èásti drážních území, opuštìných vojenských areálù a jiných pùvodnì zastavìných ploch, pro které je nutno najít nové využití v souladu s udržitelným rozvojem mìsta a se snahou o zvýšení kvality mìstského prostøedí. Brownfields are lands of abandoned industrial and warehousing premises and buildings, agricultural premises and buildings, greenhouses, sections of railway system, military premises, and others originally developed areas, for which new usage shall be found in accordance with the City sustainable development and efforts for improved quality of urban environment. Pøestavbová území mají charakter pozemkù, souborù budov nebo budov uvnitø zastavìného (urbanizovaného) území. Jejich funkce a provoz s tìmito funkcemi spojený neodpovídá významu místa a potenciálu pozemkù, nebo jejich stavební stav neodpovídá funkci, které slouží. Tato území mají zpravidla ekonomicky výraznìjší potenciál, než jaký v souèasné dobì vykazují. Converted lands have characteristic of lands, sets of buildings, or buildings inside developed (urban) areas. Their function and operation related to these functions is not appropriate to the site location and potential of the plots, or their developed state is not appropriate to the function they serve for. These lands have usually higher economic potential than that they have at present. Devastovaná území jsou zanedbaná území bez objektù (èasto vznikají v souvislosti se stavební èinností v okolí), které je nutno rekultivovat, využít pro další rozvoj nebo navrátit do nezastavitelných ploch, do ploch zelenì a pøípadnì do mìstské krajiny. Devastated areas are deprived or mismanaged lands without buildings and structures (they are often formed in relation to construction activities in their vicinity), which must be recultivated, used for further development, or returned to state of undeveloped areas, greenery areas, or into urban landscape potentially. Zdroj / Source: ÚRM

90



B3

B3.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

B3.3 NATURE CONSERVATION AND LANDSCAPE PROTECTION

Pro území hl. m. Prahy zajišťuje agendu ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP):

The Department of the Environment of the Prague City Hall, within the agenda established by the Act No. 114/1992 Code, on nature conservation and landscape protection as amended, implemented measures for nature conservation and landscape protection and significant events as follows:

• Na území hl. m. Prahy byla k 31. 12. 2008 zajištěna legislativní ochrana 88 maloplošných zvláště chráněných zemí, která jsou vyhlášena za přírodní památku nebo přírodní rezervaci. Do těchto zvláště chráněných území je zahrnuto také 7 národních přírodních památek. Jedná se o široké spektrum území od geologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města).

• On the Prague territory legal protection of 88 small-area protected areas, which are declared as nature monument or nature reserve. These areas of special protection also include 7 national nature monuments. These are a wide spectrum of areas from geological localities through botanical, zoological, and entomological ones, to forest localities with total area of over 2,200 hectares (approx. 4.4 % of the city total area).

• Na území hlavního města je zároveň zřízeno 11 přírodních parků. Současně je provedena registrace 24 významných krajinných prvků, zejména botanicky cenných. 171 stromů bylo k 31. 12. 2008 chráněno jako stromy památné. Památné stromy jsou vyhlašovány jako jedinci, skupiny nebo stromořadí. V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládním nařízením schváleno na území města 8 evropsky významných lokalit (významná část EVL Břežanské údolí se nachází na území Středočeského kraje).

• There are 11 nature parks established ion the City territory. Simultaneously 24 important landmarks, especially of botanical importance, are registered. By 31 December 2008 there were 171 trees protected as memorial trees. Memorial trees are declared as individual specimen, groups, or alleys. Within the system of Natura 2000 there are 8 localities of European importance approved on the City territory (important part of the AEI Břežanské Valley is located on the territory of the Central Bohemia Region).

• V roce 2008 byly zaregistrovány 3 nové významné krajinné prvky (Podmáčené louky v prameništi Svépravického potoka, Stepní trávníky a lesostep nad Sklenářkou, k.ú. Troja a Step v Řeporyjích). Předmětem ochrany jsou zde společenstva travin s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů organismů.

• In 2008 there were 3 new important landmarks (waterlogged meadows at the spring site of the Svépravický Creek, steppe grassland and forest-steppe above Sklenářka in the cadastral district Troja and Steppe in Řeporyje). The subject of protection there is grass communities with occurrence of many organisms of special protection.

• Dále bylo vyhlášeno 11 památných stromů, včetně dvou skupin po dvou a čtyřech stromech. V průběhu roku došlo k odbornému ošetření 18 stromů, byl vybudován ochranný plot kolem památného stromu v Oboře Hvězda. Proběhla kontrola značení památných stromů a následně byla provedena oprava značení, případně bylo instalováno nové značení u nově vyhlášených stromů, nebo pokud došlo k jeho poškození, zničení nebo zcizení.


• Furthermore, there were 11 memorial tress declared, including two groups of two and four specimen each. During the year 18 trees were professionally treated and protective fencing was built around the memorial tree in the Game Preserve Hvězda. The marking of memorial trees was checked and repaired, or new marks were installed at newly declared trees, or if they were damaged, destroyed or stolen.

91

92

ª

Suchdol

ª 42 ªªª ªª ª

69

Nebušice 82 40 ŠÁRKA 86 24 - LYSOLAJE Praha13 6

64

11

71 23

ª

Praha 8

78

ª ª Praha 7

48 28

ª

4

30

ª

58

7

Praha 19

32

Èakovice

Praha 18

Praha 9

60 ª

Ïáblice

ª44

Dolní Chabry

Troja 15

DRAHÁÒ - TROJA

17

85 5 53

3

Satalice

ª ª

Vinoø

ª ª ª ª

22

81

ª

Zbraslav

Zdroj / Source: OOP MHMP, ÚRM

memorial tree – established

ª památný strom – vyhlášený

chránìná území protected areas ochranná pásma – def. pásmem 50 m protection zones – established as 50 m wide zone ochranná pásma – def. parcelami z vyhlášek protection zones – established as plots listed in decrees pøírodní parky nature parks významný krajinný prvek significant landscape element

ª Praha 20 31 ª ª ª ª 49ª ª Praha 14 ª Praha 1 ª 83 ª ª ª Praha 3 83 ª ªª 66 Praha 17 ª ª ªª ªZlièín 25 51 26 Dolní Poèernice Klánovice ª Praha 2 75 38 ª ª 80 KOŠÍØE - MOTOL KLÁNOVICE - ÈIHADLA ªª Bìchovice Štìrboholy Praha 10 ªPraha 13 ª Praha 21 10 33 Praha 5 54 Dubeè 5956 ª 59 63 Kolodìje Praha 15 Mìcholupy 45 12 8855 ª Dolní ª ª PROKOPSKÉ A DALEJSKÉ ÚDOLÍ 6 76 ª 35 57 ª Praha ª4 ØÍÈANKA HOSTIVAØ ZÁBÌHLICE ª ª 72 2 ª ª Øeporyje Slivenec ª 16 21 Petrovice ª 73 ª ª Praha 11 87 ª4322 Královice Praha ª ª 36 ª Velká Chuchle 8 ª79 ª ª ROKYTKA 41 ª 50 34 62 9 ª Kunratice 47 ª- CHUCHELSKÝ Újezd u PrùhonicKøeslice ª 19Lochkov HÁJ ª RADOTÍNSKO ªª 67 BOTIÈ - MILÍÈOV ª ª39 37 Šeberov 61 Benice Praha 16 27 Nedvìzí 18 Libuš Kolovraty ª ª ª Praha 12 68 MODØANSKÁ ROKLE - CHOLUPICE ª 29 ª20 77 ª70ª Lipence

46

Pøední Kopanina

66

ª ª 52 Lysolaje 14ª1

74

Bøezinìves

ª

Obr. B3.3.1 Chránìná území, jejich ochranná pásma a pøírodní parky, 2008 Protected areas, their protection zones, and nature parks, 2008

B3 KRAJINA A ZELEŇ / LANDSCAPE AND GREENERY



B3

B3.4 MĚSTSKÁ ZELEŇ

B3.4 CITY GREENERY

V této kapitole jsou uvedeny informace o obnově a péči o městskou zeleň (parky, stromořadí), dále o činnostech souvisejících s výkonem péče o krajinu a zeleň, včetně lesů, potoků a chráněných území, které v rámci samosprávné působnosti zajišťuje Odbor ochrany prostředí Magistráty hl. m. Prahy (OOP MHMP).

This chapter gives information on the recovery and care for the City greenery (parks, alleys), furthermore on activities related to the management of landscape and care of greenery, including forests, creeks, and protected areas, which are provided by the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP).

B3.4.1 Obnova mimořádně významných pražských parků

B3.4.1 Recovery and revitalisation of Prague parks of extraordinary importance

Odbor ochrany prostředí MHMP pokračuje mimo pravidelné údržby i v nezbytné obnově parků, uličních stromořadí a zajišťuje rozvojové projekty zeleně. Péče je prováděna v souladu s dokumentem „Zásady péče o zeleň v hlavním městě Praze“. Postupně se obnovují následující zahrady a parky: Letenské sady, zahrada Kinských, komplex zahrad vrchu Petřína, Královská obora, park na vrchu Vítkově.

The Department of the Environment of the Prague City Hall continues, besides of regular maintenance, in the inevitable recovery of parks, street alleys, and provides for greenery development projects. The care of carried out in accord with the document “Principles of the Care for Greenery in the Capital City of Prague”. Gardens and parks are being gradually revitalised and recovered as follows: Letenské Orchards, Kinských Garden, premises of gardens on the Petřín Hill, Royal Game Preserve, and the park on the Vítkov Hill.

B3.4.2 Stromořadí Od roku 1995, kdy hlavní město zahájilo projekt Praha stromům – stromy Praze, v jehož rámci započala systematická obnova uličních stromořadí, se podařilo ve stromořadích zařazených do systému stromořadí I. kategorie významu vysadit do konce roku 2008 více než 3050 nových stromů. Obr. B3.4.1

B3.4.2 Alleys Since 1995 when Prague launched the project of Prague to Trees – Trees to Prague, within which the systematic renewal of street alleys was started, the City managed to plant over 3,050 new trees

Obnova stromořadí I. kategorie v roce 2008 Renewal of alleys of category I in 2008

Kostelní, Praha 7 Kostelní Str., Prague 7

Benátská, Praha 2 Benátská Str., Prague 2

Vinohradská, Praha 2 Vinohradská Str., Prague 2



93

B3


I v roce 2008 pokračovala postupná obnova uličních stromořadí I. kategorie. Péči o stromořadí zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy na základě smlouvy s MHMP. Při obnovách je kladen důraz na snahu rozšířit stávající počet výsadbových míst i v úsecích, kde v současné době stromy v ulicích nejsou. Počet nově vysazovaných stromů v uličních stromořadích vždy značně převyšuje počet stromů kácených. V roce 2008 proběhly práce zejména v lokalitách Benátská – Praha 2, Bratří Dohalských – Praha 9, Kostelní – Praha 7, Vinohradská – Praha 2 a 3.

in the alleys of the system of alleys of importance category I by the end 2008. In 2008 the gradual recovery of street alleys of category I has been continuing. The Technical Administration of Roads provides the care for alleys on the basis of a contract with the Prague City Hall. The renewal is directed to expansion of the current number of plantation points also in sections where there are no trees in the streets at present. The number of newly planted tree specimen in street alleys is always significantly higher than the number of felled trees. In 2008 works were carried out especially in localities Benátská – Prague 2, Bratří Dohalských – Prague 9, Kostelní – Prague 7, Vinohradská – Prague 2 and 3.

Obr. B3.4.2

Obnova stromořadí I. kategorie Renewal of alleys of category I

250 pokáceno felled vysazeno planted

[ks] [item]

200 150 100 50 0 2006

2007

2008 Zdroj / Source: OOP MHMP

B3.4.3 Lesy

B3.4.3 Forests

Všechny lesy na území hl. m. Prahy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8, odst. 2c zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění). V rámci tvorby územního plánu jsou lesy jednou z nejvíce respektovaných a chráněných kategorií zeleně.

All forest on the Prague territory are enlisted in the category of forests of special purposes as suburban forest with more intensive recreational function (Section 8 paragraph 2c of the Act No. 289/1995 Code on forest in valid wording). Forests are one of the most respected and protected categories of greenery in the development of the Land-Use Plan.

Výměra lesů na území Prahy vzrostla za posledních sto let téměř o třetinu. V současné době lesní porosty zaujímají přibližně 10 % z celkové rozlohy města. Charakter nově zalesňovaných ploch se v průběhu let měnil s tím, jak se měnily důvody zalesňování: od zamezení eroze, přes snahy o zvýšení krásy pražského okolí a zpříjemnění pobytu obyvatel v přírodě, až po cílevědomé zakládání lesoparků jako míst pro krátkodobou rekreaci obyvatel nově vznikajících sídlišť.

The forest area on the Prague territory has grown in the last hundred years by almost one third. At present forests stands occupy approximately 10 % of the City total area. The character of newly afforested areas has been changing over years as reasons for forestation has been changing from prevention of erosion, through efforts for adding beauty to the Prague surroundings and making the stay of inhabitants in nature more conformable, to ambitious establishing of forest-parks as places for short-term recreation of the inhabitants of newly developed housing estates.

Hlavní město Praha prostřednictvím Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (od-

94



dělení městských organizací) zajišťuje správu a péči o lesní pozemky ve vlastnictví obce o výměře téměř 2645 ha. Péče o lesy se řídí lesním zákonem a lesním hospodářským plánem (LHP), který se zpracovává vždy na desetileté období. V lednu 2004 začal platit nový LHP na období 2004–2013. Na území hlavního města Prahy (k 1. 1. 2009) bylo 5021 ha lesních pozemků, z toho: • cca 2645 ha ve vlastnictví hl. m. Prahy • cca 1700 ha ve vlastnictví státu • cca 676 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Péče o lesy ve vlastnictví hl. m. Prahy V roce 1994 schválilo Zastupitelstvo HMP záměr vykupovat lesy ve vlastnictví fyzických osob. K 31. 12. 2008 bylo vykoupeno do vlastnictví obce přes 207 ha lesa, tím je na této ploše zajištěna řádná lesnická péče. V lesích vlastněných městem pokračují výchovné a obnovní zásahy (např. přeměna smrkových a borových monokultur ve špatném zdravotním stavu na porosty smíšené), obnovy a údržby cest, sbírání papírů, vyvážení košů a sekání luk. Lesy jsou doplňovány rekreačními prvky, kterých je v současné době evidováno více než 2600 ks (zejména lavičky a lavice, koše, altány, dětské herní prvky, vítací tabule aj.). Výrazným trendem posledních let, kromě stálého nárůstu počtu návštěvníků, je příklon k šetrnému, trvale udržitelnému a přírodě blízkému hospodaření v lesích. I s ohledem na tuto skutečnost prošel v roce 2007 lesní majetek hl. m. Prahy certifikací, a to jak systémem PEFC (Pan European Forest Certification Council), tak v roce 2007 i systémem FSC (Forest Stewardship Council). V roce 2008 bylo nově zalesněno celkem 125 000 m2 původně zemědělských půd, a to v k.ú. Letňany (8,62 ha), Dubeč (0,77 a 0,78 ha) a Šeberov (2,33 ha). Celkem bylo vysázeno více než 113 000 ks sazenic, poměr listnatých a jehličnatých dřevin byl vzhledem k přírodním poměrům 75 : 25. Rovněž byl v rámci zalesňování ploch založen luční trávník na ploše 3600 m2. Obnova v lesích probíhá přísně maloplošně – průměrná velikost obnovované plochy činila v roce 2008 12 arů. Průměrné roční těžby činí v lesích ve vlastnictví hl. m. Prahy v posledních letech 2–4 m3.ha-1 lesa, což je cca polovina přírůstku. Hospodaření v lesích ve vlastnictví hl. m. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

B3

The City of Prague by means of the Department of the Environment of the Prague City Hall (Section of City organisations) provides for administration and management of forest plots owned by the municipality having area of almost 2,645 hectares. Forest management is regulated by the Forest Act and by the respective forest management plan, which is developed for the period of a decade. In January 2004 new forest management plan began to be effective for the period 2004–2013. On the Prague territory there were 5,021 hectares of forest land (by 1 January 2009) and out of that: • Approx. 2,645 hectares owned by the City of Prague; • Approx. 1,700 hectares owned by the Government; • Approx. 676 hectares owned by natural and legal entities. Forest management of forests owned by the City of Prague In 1994 the Assembly of the City of Prague approved the intention to purchase forests owned by natural entities. By 31 December 2008 the municipality purchased over 207 hectares of forest and this way proper forest management is secured on these lands. In forests owned by the City activities of forest development and recovery (for instance conversion of spruce and pine monocultures of bed shape into mixed stands), renewal and maintenance of roads, picking of papers, emptying of dust baskets, and cutting of meadows. Forests are added with recreational elements, which are now registered at the number of over 2,600 pieces (namely benches and bars, baskets, pavilions, gaming elements for children, welcome boards, etc.). The important trend in recent years, besides the permanent increase of the number of visitors, is the move to friendly, sustainable and nature close forest management. In 2007 the forest property of the City of Prague was certified both by the system of the Pan European Forest Certification Council and also by the system of the Forest Stewardship Council. In 2008 there were newly forested in total 125,000 m2 of originally agricultural land in the Cadastral Districts of Letňany (8.62 ha), Dubeč (0.77 and 0.78 ha), and Šeberov (2.33 ha). In total there were planted over 113,000 seedlings; the ratio of deciduous and coniferous trees species was 75 : 25 due to natural conditions. Meadow turf was also established on the area of 3,600 m2. Recovery of forests has been careered out in strictly small-area manner – average area of the

95

B3


Obr. B3.4.3

Vývoj nově zalesněných ploch, 2002–2008 Development on newly afforested areas, 2002–2008

300 000 250 000

261 700

[m2]

200 000 150 000 133 600

100 000

125 000

87 000 50 000

59 800 41 000

25 000

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007


Obr. B3.4.4

Výsadba a dřevinná skladba při obnově lesa, 2008 Plantation and tree species composition at the forest recovery, 2008

a) výsadba / plantation Dub letní / Common oak Buk lesní / European beech

27 900 6 450 6 200

Borovice lesní / Scotch pine Lípa srdčitá / Small-leaved lime

4 200

Douglaska tisolistá / Douglas fir

1 650 1 500 1 500 950 750 550 150 150 50

Jedle bělokorá / European silver fir Modřín opadavý / European larch Javor mléč / Norway maple Habr obecný / Hornbeam Třešeň ptačí / Wild cherry Jasan ztepilý / European ash Olše lepkavá / Black alder Ostatní jehličnany / Other conifers

0

5 000

10 000 15 000 20 000 počet kusů / number of specimen

25 000

30 000

b) skladba / tree species composition Dub letní / Common oak Habr obecný / Hornbeam 1 % Javor mléč / Norway maple 2 % Modřín opadavý / European larch 3 %

55 %

Jedle bělokorá / European silver fir

3% Douglaska tisolistá / Douglas fir

3%

Lípa srdčitá / Small-leaved lime

8%

Borovice lesní / Scotch pine Buk lesní / European beech

12 %

13 % Zdroj / Source: OOP MHMP

96



Prahy se striktně řídí ekologickými principy. Ve stávajících lesích bylo v roce 2008 vysázeno celkem 52 000 ks sazenic na celkové ploše 61 700 m2. Při obnově lesa je rovněž dodržován poměr vysazených jehličnanů a listnáčů 25 : 75 ve prospěch listnáčů. Lesy na území hl. m. Prahy plní především mimoprodukční funkce lesa, zejména funkce rekreační. To je dáno především extrémně vysokou návštěvností (dle průzkumu návštěvnosti se jedná o 2250–7400 osob na 1 hektar lesa za rok). Z důvodů maximalizace rekreačních funkcí lesů mají vybrané části lesa charakter lesoparků, nebo parkově upravených lesů, takže část lesních pozemků není zalesněna. Na 110 ha se nacházejí lesní rekreační louky, které se pravidelně udržují.

B3.4.4 Revitalizace potoků a nádrží Potoky a vodní díla ve správě hl. m. Prahy Územím Prahy protéká (stav k 12/2008) 99 potoků v celkové délce téměř 374 km. Z toho je ve správě hl. m. Prahy (zastoupené OOP MHMP) téměř 226 km a přibližně 120 ha zeleně podél těchto vodotečí. Mezi nejvýznamnější pražské potoky patří Botič, Dalejský potok, Kunratický potok, Litovicko-Šárecký potok, Motolský potok, Rokytka a Brusnice.

B3

recovered land was 12 ars in 2008. The average yearly exploitation in forests owned by the City of Prague was 2–4 m3.ha-1 of forest in recent years, which is about a half of the increment. Forest management in forests owned by the City of Prague is strictly controlled by environmental principles. In 2008 there were in total 52,000 pieces of seedlings planted on the total area of 61,700 m2 in existing forest. When making forest recovery the ratio of deciduous and coniferous tree species of 25 : 75 in favour of the deciduous one is maintained. Forests on the Prague territory are mostly used for the forest non-production functions, namely recreational function. This is especially due to extremely high frequency of visitors (visitors survey revealed it is 2,250–7,400 persons per 1 hectare of forest per year). For the reason of maximised recreational functionality of forests their selected parts bear the character of forest-parks, forest with park structure, that means portions of forest land is not afforested. Forest recreational meadows under regular management are on 110 hectares.

B3.4.4 Renewal and revitalisation of Prague’s creeks and reservoirs Creeks and water management works administered by the City of Prague The Prague territory is home to 99 creeks of total length of almost 374 km (as of December 2008). Out of them almost 226 km and approximately 120 hectares of greenery along these creeks are administered by the City of Prague (represented by OOP MHMP). The most important Prague’s creeks are: Botič Stream, Dalejský Creek, Kunratický Creek, Litovicko-Šárecký Creek, Motolský Creek, Rokytka Stream and Brusnice Stream.

Ve vlastnictví hl. m. Prahy se k 31. 12. 2008 nacházely 4 přehrady, 47 rybníků, 33 retenčních nádrží (včetně 7 suchých poldrů) a 34 dešťových usazovacích nádrží, které spravují Lesy hl. m. Prahy. K nejvýznamnějším vodním dílům (VD) patří VD Hostivař (34,9 ha), VD Džbán (12,6 ha), VD Jiviny (9 ha) a Velký Počernický rybník (19,6 ha).

By 31 December 2008 there were 4 dam lakes, 47 lakes, 33 retention reservoirs (including 7 dry polders), and 34 rainwater settling reservoir administered by the company of Lesy hl. m. Prahy and owned by the City of Prague.

Na území města se nachází dále řada dalších rybníků a nádrží ve svěřené správě městských částí a dalších subjektů.

On the City territory there are other numerous lakes and reservoirs administered by City Districts and other entities.

Od roku 2003 je zajišťována realizace dlouhodobého projektu Obnova a revitalizace pražských nádrží ve spolupráci s organizací Lesy hl. m. Prahy (viz www.lesypraha.cz). Cíle projektu jsou stanoveny ve třech kategoriích: ekologické, technické, kulturně-historické a společenské.

Since 2003 the long term project of the Renewal and revitalisation of Prague’s reservoirs has been implemented in cooperation with the company of Lesy hl. m. Prahy (see www.lesypraha.cz). The project objectives set are in three categories: environmental, technical, cultural-historic and social.


97

Kar

lick

ý

ý

lá Ma

rok

or

1p

Korá

2p

4p

Vš en

nor

Ber

bka

ský

l

vá

o Trn

jov Bo

Boj 2l

bez Vlt 5l

lt 4

be zV

ský

bez V lt 5p

Bø e á ý žan Toèn Zábìhlick sk ý ý k Báòs oty Od Lh

Lh ý

sk

ot

iè

Bot

ý Písn ický

do

o Ch

OO uZ

ký Roztylský

Libušský

Lh

to e ck

Kunratic

Zátišský

Bra nic ký

Radlický

Cholupický

Cha Zvolsk lup ý e kc ás trou ha

Vlt 3 l

ký bez

Kyjov

rsk

Vše

ský Lipan

nec Lipe

no

a

ý

Ber 5p

ch

k ets

Vrutice

todùle cký) ý nick Ji n o Kl Dalejský uk ov ick ý

4p

ek

Ša

pský (S

Motolský

ý

Vltav a

nick

eb

tka

Tøeb

Há

a

nk rma

ý sk

ov

líè

Mi

ký jec

ký

Mìcholupský ovs Košík

ký ins

ký

Roky

ora dic

Hovorèovický

ý nsk Slati

Tø

ický

Jesen

le

Ho

Do

rá ob

tiè

Bo

kic

jov

bøe

Ctìnický

ý

a

ve rov

zjm be

5 it _p

sk ýp oto k

Netluck

ý

od

Se d

lèa

ns

sv

i ce

bezjm_rok2

ký

1

ic jov sta Še

Horoušanský

e1 _kr jm tok bez od n

po

kovk a

Pacovský

ká

Sr níè

Smr

oš ov ic

Ra d

Bìchovický Blatovský

Xa

Jíre sn


vlastník / proprietor MHP Capital City of Prague MÈ City District ostatní others

vodní plochy / water bodies

ký

OOP MHMP / Department of Environmental Protection of the Prague City Hall Lesy ÈR / Forests of the Czech Republic Co. Povodí Vltavy / Catchment of the Vltava River Co. Povodí Labe / Catchment of the Labe River Co. ZVHS Praha / Agricultural Water Management Authority Prague ZVHS Beroun / Agricultural Water Management Authority Beroun ý oøsk ZVHS / Agricultural Water Management Authority Kladno VinKladno ZVHS Kutná Hora / Agricultural Water Management Authority Kutná Hora ZVHS Ml. Boleslav / Agricultural Water Management Authority Ml. Boleslav ostatní ZVHS / other Agricultural Water Management Authorities

ko Východní svodnice vic ký

Pit

vod

ka

kyt

Ro

ý nn me a zej valk Be S vépra Ch vick ý

1l

D

teø Fo Ka aj ezd Újezdský potok od Ú od Š š matl íka Rozko

ký

c ve

ns

Klu è

Švarc 4l

Radotínský

Ra

p

10 dot

Jinoèanský ý šsk Oøe

Proko

tý ini Hl

Boh

í Drahanský Luèn Èimický

Sedlecký lajsk ý

Lys o

ice

n Brus

m ro

ký

ic ìø

Ves ý ký v tec

nk

Zlodìjka

šický

Ho

nì2

lt3p

bez V

ša

e Vš

rou

ský

anin

Kop

bez Vlt2

Ol

Be

a

arc av

Šv

Radot

6p

l t1 do Ra

recký ko-Šá Lit 4p

Radot 4p

c Litovi

Lit 2l

ký

eès

ška

Holy

Jen

Nebu

lu

Únìtický

Vì

tve

ný

po

U

bezjm_u

eá

zV be

ický

bezjm_unì6

3l

ho

Svì tlu

tok

òsk

ní

al

Sk

Dejv

Podmoráòs ký

bezjm_bot6.1

rokle

bezjm_pit2

Èervená

svodnice

arc

fo vé

go l

ý

ký Kr ùt ec

ar

lt1p

Obr. B3.4.5 Vodní toky a vodní díla na území hl. m. Prahy Water courses and water management works on the Prague territory

Vrtilka

ý lej ze r

sk Da Re

ký a ul k

vy

a štola

Šv

ý ick

Od

Št ì r bo ho ls Hostavic ký ký

èín Cib

Há

ps

Øe

tok

Zli po

Rudolfov

tka

roky ký

Malá de c

t 1p

_ri c6

Mra

zjm

.

be

98 en

ý

ký

Kø

Ves tec k

s Mratín

bezjm_rok10

nický

Placina

Rado

bezjm_kre1

B3 KRAJINA A ZELEŇ / LANDSCAPE AND GREENERY

lavý Bub a Lad

ký ns èa Øí

ký

cho dní

le



B3

Obr. B3.4.6 Obnova a revitalizace pražských nádrží a potokù Renewal and revitalisation of Prague's creeks and reservoirs Revitalizace rybníka Kanèík / Revitalisation of Kanèík Lake

Revitalizace Práèského rybníka Revitalisation of Práèský Lake

Oprava a revitalizace RN Chvalka / Repair and revitalisation of the RR Chvalka

Èihadla – tùnì Èihadla – pools



99

B3


V rámci projektu byly v roce 2008 provedeny opravy a revitalizace na rybnících a nádržích: rybník Kančík, Práčský rybník, retenční nádrž (RN) Chvalka, Kyjský rybník*, VD Džbán*, RN Košík, Ořech, Mlýnský rybník, RN Nepomucký – Stodůlky. Další práce byly zahájeny.

In 2008 repairs and revitalisation were carried out within the project of the following lakes and reservoirs: Lake Kančík, Lake Práčský, retention basin (RB) Chvalka, Lake Kyjský*, Dam Lake Džbán*, RB Košík, Lake Ořech, Lake Mlýnský, RB Nepomucký – Stodůlky.

* Pozn.: Realizace projektů označených hvězdičkou byla spolufinancována ze strukturálních fondů EU.

* Note: Implementation of projects marked with asterix was co-financed from the Structural Funds of the EU.

Od roku 2007 probíhá v hl. m. Praze také dlouhodobý projekt revitalizace pražských potoků (www.lesypraha.cz). Revitalizace technicky upravených koryt v přírodních lokalitách je důležitým krokem ochrany a zlepšování životního prostředí zejména v městských aglomeracích. Revitalizace vrací potokům nejen život, ale i přírodní krásu. V roce 2008 byly realizovány či ukončeny projekty: revitalizace koryta Rokytky v suchém poldru Čihadla a generální úklid Rokytky ve Vysočanech. V přípravě byly projekty na Dalejském potoce (lapač splavenin v Řeporyjích) a na Botiči (náprava povodňových škod u Kozinova náměstí). Pozn.: k 9/2009 již ukončeny.

Since 2007 there has been also the long-term project of the revitalisation of Prague’s creeks (www.lesypraha.cz). Revitalisation of technically treated water course beds in natural localities is an important step of environmental protection and improvement, namely in urban agglomerations. Revitalisation is not only gives back life to creeks yet also their natural beauty. In 2008 projects were implemented of completed as follows: revitalization of the Rokyta Stream bed on the dry polder Čihadla and capital cleaning of the Rokytka Stream in Vysočany. Projects under preparation were for the Dalejský Creek (entrainment trap in Řeporyje) and for the Botič Stream (remediation of flood damage at Kozinovo Square). Note: Already completed by September 2009.

V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) jsou i na malých vodních tocích vyhlašována záplavová území. Do konce roku 2007 bylo vyhlášeno záplavové území v povodí Botiče, povodí Litovicko-Šáreckého potoka, povodí Dalejského potoka, povodí Motolského potoka, povodí Rokytky. V roce 2008 bylo vyhlášeno záplavové území v povodí Kunratického potoka. Pozn.: K termínu září 2009 je dokončeno zpracování generelů Drahaňského potoka, Vrutice, Lipeneckého potoka a Kyjovského potoka.

In accord with the Act No. 254/2001 Code on water (Water Act) there are flooding areas determined also at smaller water courses. By the end of 2007 the flooding areas were established at catchment areas of the Botič Stream, LitovickoŠáreckého Creek, Dalejský Creek, Motolský Creek, and the Rokytka Stream. In 2008 the flooding territory in the catchment area of the Kunratický Creek. Note: By September 2009 the General Plan of the Drahaňský Creek, Vrutice Creek, Lipenecký Creek, and Kyjovský Creek.

B3.4.5 Péče o zvláště chráněná území

B3.4.5 Care of protected areas

Pražská chráněná území vznikla činností člověka, který po staletí a někde i po tisíciletí ovlivňoval krajinu, kterou dnes nazýváme krajinou kulturní. V některých místech (např. přírodní rezervace Divoká Šárka, Prokopské údolí, zvláště chráněná území v oblasti Troje či přírodní památka Hrnčířské louky) můžeme nazvat současnou údržbu péčí o přírodní území města tradičními metodami směřujícími k obnovení a zachování historické krajiny. Postupně se daří potlačovat nevhodné a agresivní dřeviny a vytvářet podmínky pro návrat a opětovné šíření rostlinných společenstev, ale i odpovídající dřevinné skladbě lesních porostů. Hlavní město České republiky Praha si uvědomuje cenu

Prague protected areas were created by human activities, who for centuries, at some localities for millennia affected landscape, which is nowadays called cultural landscape. At some sites (as for instance the Nature Reserves of Divoká Šárka, Prokopské údolí, protected areas in Troja, or Nature Monument Hrnčířské Meadows) the current management can be called care for natural areas of the City by traditional methods towards recovery and maintenance of historic landscape. It is managed the unsuitable and aggressive tree species are suppressed and conditions for return and respreading of plant communities yet also appropriate composition of tree species of forest stands. The City

100



a význam svých dochovaných přírodních lokalit. Součástí péče o tato území je i osvěta a výchova. V listopadu 2008 byla otevřena nová naučná stezka ze Satalic do Vinoře, dále proběhla celková rekonstrukce naučné stezky Povodím Botiče. Pokračovala tvorba internetové stránky www.prazskestezky.cz. V přípravě je zcela nová stezka Divokou Šárkou. Z dalších činností lze uvést průběžnou údržbu naučných stezek, údržbu studánek a pramenů, umisťování informačních tabulí, informování na internetových stránkách města, přeměna a zmlazování porostů, obhospodařování luk, řízená pastva na vybraných plochách, údržba sadů, skalních profilů, odstraňování černých skládek apod.

B3

of Prague is aware of the value and importance of its surviving nature localities. The care for these areas also includes education and bringing up. In November 2008 new nature trail from Satalice to Vinoř was opened. Then the nature trail The Botič Stream Catchment Area was completely reconstructed. The Internet server of www.prazskestezky.cz was further developed. A completely new nature trail through Divoká Šárka Valley is under preparation. Among other activities there are maintenance of nature trails, spring wells and springs, allocating of information boards, information posting on the City internet pages, transformation and new plantation of stands. Meadow management, controlled pasture on selected lands, maintenance of orchards, rock profiles, and removal of illegal dumpsites, etc.

B3.5 BIOINDIKAČNÍ MONITORING ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

B3.5 BIOINDICATION MONITORING OF THE ENVIRONMENT

Pravidelné sledování živé složky na vybraných lokalitách

Regular monitoring of living organisms at selected localities

Při hodnocení kvality životního prostředí pomocí chemických a fyzikálních veličin může být otázkou hodnocení jejich vlivu na prostředí. Znečišťující látky však nepůsobí izolovaně, ale jako celá množina ovlivňujících faktorů. Mnohdy dochází ke zvýšenému účinku vlivem synergického efektu. Metodika bioindikačního monitoringu sleduje reakci organismů na souhrn všech faktorů, které v daném místě kvalitu prostředí ovlivňují. Zvláštní pozornost si při tom zaslouží organismy citlivější než člověk a signalizující tedy s předstihem možné vlivy na lidskou populaci.

When assessing environmental quality by means of chemical an physical quantities the assessment question may ask for their environmental effects. Pollutants are, however, affecting the environment separately yet as a whole set of affecting factors. In many times effect is reinforced by their synergic effect. Methodology of the bioindication monitoring observes the response of organisms to the sum of all factors, which affects the environment on the given site. Then special attention is paid to organisms more sensitive then the humans and therefore signalling potential effects on the human population in advance. In Prague this monitoring has been carried out over long-term, since 1984. In five-year cycle there is inventory taking of selected groups of flora and fauna carried out continuously over year at five selected areas. The model localities are Divoká Šárka Valley, Prokopské Valley, Pitkovice Valley and Uhříněves Game Preserve, confluence of the Vltava River and the Berounka River, and Troja Valley. Repetition and benchmarking with the previously found results enables to evaluate the development trend. In 2008 in the protected area of Divoká Šárka Valley groups were monitored as follows: lichens, mosses, higher vascular plants, molluscs, butterflies, phytophagus beetles, Carabidae beetles, amphibians and reptiles, and birds.

V Praze je takovéto sledování prováděno dlouhodobě, od roku 1984. V pětiletém cyklu se na pěti vybraných územích provádí v průběhu roku inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů s výraznou výpověďní hodnotou. Modelové lokality jsou Divoká Šárka, Prokopské údolí, Pitkovické údolí a Uhříněveská obora, Soutok Berounky s Vltavou a Trojská kotlina. Opakování a porovnání s předešlými výsledky umožňuje hodnotit i trend vývoje. V roce 2008 byly zpracovány v CHÚ Divoká Šárka tyto skupiny: lišejníky, mechorosty, vyšší cévnaté rostliny, měkkýši, motýli, fytofágní brouci, střevlíci, obojživelníci a plazi, ptáci. Celkově lze konstatovat, že většina indikovaných změn je způsobena převážně návštěvností, stavební či regulační činností, měnící místní podPRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

Overall it may be stated that majority of changes indicated is caused mostly by visitors, construc-

101

B3


tion or water course engineering, that have been changing local conditions. Concerning effects of the atmospheric transport of urban pollution a decreasing trend in environmental quality till 1990 has been noted similarly as on other territories investigated. Subsequent decrease in some pollutants (SO2, lead, acid rain, dust, etc.) led to halted degradation and even a moderate recovery of some of indicators, which has been most recently overlapped by increase in nitrogenous substances (for instance NOx, NH3). This is represented by the invasion of toxine-tolerant species, namely nitrogenophillous species. The territory of Divoká Šárka Valley, as one of the most valuable part of Prague nature, should deserve stricter observance with the protective regime and more careful and optimised management.

mínky. Z hlediska vlivů atmosférického přenosu městského znečištění se podobně jako na dalších zpracovávaných územích konstatuje sestupná tendence kvality prostředí do roku 1990. Následný ústup některých polutantů (SO2, olovo, kyselé deště, prašnost aj.) vedl k zastavení degradace a i mírnému zotavení v některých ukazatelích, které je však nejnověji překrýváno nárůstem dusíkatých látek (např. NOx, NH3). Tomu odpovídá invaze specifických toxitolerantů, zejména nitrofilů. Území Šárky jako jedné z nejhodnotnějších částí pražské přírody by zasloužilo důraznější dodržování ochranného režimu, důkladnější a optimalizovaný management.

Obr. B3.5.1 Divoká Šárka – počty druhů střevlíkovitých brouků podle bioindikačních skupin a období Divoká Šárka Valley – numbers of beetle species of Carbidae by bioindication groups and periods 160

141

R

počet druhů number of species

140

A

E

Celkem / Total

141

134

138

124 114

120

114

112

100

75

80

55

60

76

70 60

60 48

61 58

58 49

75 60

59

58

49

40 20

11

6

5

5

5

5

5

5

0 do r. 1950 till 1950

1951–70

1984

1988

1993

1998

2003

Pozn.: R – reliktní, A – adaptabilní, E – expanzivní Note: R – relict species, A – adaptable species, E – expansive species

Obr. B3.5.2

2008

Zdroj / Source: ČSOP

Divoká Šárka – změny v poměrném zastoupení zavlečených druhů rostlin Divoká Šárka Valley – changes ion the relative representation of invasive plant species

20 18 16 14

[%]

12 10 8 6 4 2 0 1982

1984

1986

1988

% zavlečených druhů % imported species % invazních % invasive species

1990

1992

1994

1996

1998

2000

% archeofytů % archeophyts % přechodně zplaňujících % temporarily escaped species

2002

2004

2006

2008

% naturalizovaných % introduced species % neofytů % neophyts Zdroj / Source: ČSOP

102


ODPADY / WASTE

B4

B4 ODPADY

B4 WASTE

B4.1 EVIDENCE ODPADŮ

B4.1 REGISTRATION OF WASTE

Uvedené údaje o produkci a nakládání s odpady jsou výstupem z Informačního systému o odpadech (ISOH), který od roku 2007 pro MŽP ČR provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí (do roku 2006 údaje spravoval Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Centrum pro hospodaření s odpady – CeHO).

The given data on the waste production and management are an output of the Waste Information System (ISOH) which has been operated by the CENIA, the Czech Information Agency of the Environment (till 2006 by the Water Research Institute – Centre for Waste Management – CeHO).

Data o odpadech z let 2005 až 2008 byla získána z hlášení o produkci a nakládání s odpady, zaslaných Magistrátu hl. m. Prahy v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dále s navazujícími vyhláškami.

Data on waste for 2005 to 2008 were acquired from waste production and management reports sent to the Prague City Hall in accordance with the Act No. 185/2001 Code, on waste, and the following decrees.

S ohledem na dobu potřebnou k verifikaci a zpracování dat jsou údaje za rok 2008 předběžné.

Because of the period required for the data verification and processing the data for 2008 is just preliminary one.

Komunálními odpady se v této ročence rozumí celá skupina 20 dle Katalogu odpadů.

The municipal waste shall mean the whole group No. 20 of the Catalogue of Wastes in this Yearbook.

Tab. B4.1.1

Produkce odpadů podle původu v členění dle OECD [t.rok-1] Waste production by origin as established by the OECD Classification [tonne.year-1] Odpady

2005

Odpady ze zemědělství a lesnictví

15 381

Odpady z dolování a těžby Průmyslové odpady

13 517

2007 35 535

2008*

Type of waste

22 252

Waste from agriculture and forestry Mining waste

2 228

3 968

2 463

2 198

128 135

93 595

146 936

279 128

89 529

29 711

30 785

34 699

Energy industry waste (except radioactive waste)

2 003 187

1 575 307

2 891 842

3 697 398

Demolition waste (rubble)

5 494

6 467

5 443

5 483

Odpad z energetiky (mimo radioaktivního) Odpady ze stavebnictví

2006

Odpady ze zdravotnictví

Industrial waste

Medical waste

Komunální odpady

502 001

521 097

566 723

620 403

Municipal waste

Jiné odpady

789 173

1 223 516

837 214

467 630

Other waste

3 535 128

3 467 178

4 516 941

5 129 191

Celkem

Total


Tab. B4.1.2

Zdroj / Source: CENIA (ISOH), MHMP

Produkce odpadů v členění dle kategorie [t.rok-1] Waste production according to category [tonne.year-1]

Odpady Celkem

2005

2006

2007

2008*

3 535 128

3 467 178

4 516 941

5 129 191

Waste

186 313

156 453

115 559

96 769

3 345 815

3 310 725

4 401 382

5 032 422

Z toho v kategorii: – Nebezpečné odpady – Ostatní

Total Out of that in category


Nakládání s odpady v Praze v letech 2007 a 2008 (využívání, odstraňování, předúprava) v členění z hlediska původu podle OECD a dále v členění dle kategorie odpadů je uvedeno v následujících obrázcích. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

– Hazardous – Others


Waste management in Prague in 2007 and 2008 (utilisation, disposal, pre-treatment) classified by origin according to the OECD Classification and furthermore by the waste category is shown in following figures.

103

B4

ODPADY / WASTE

Obr. B4.1.1 Celková produkce odpadù Total waste production 6

Jiné odpady Other waste Komunální odpady Municipal waste Odpady ze zdravotnictví Medical waste Odpady ze stavebnictví Demolition waste (rubble) Odpad z energetiky (mimo radioaktivního) Energy industry waste (except radioactive waste) Prùmyslové odpady Industrial waste Odpady z dolování a tìžby Mining waste Odpady ze zemìdìlství a lesnictví Waste from agriculture and forestry

5

[mil. t.rok-1] [mill. t.year-1]

4

3

2

1

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008*

Pozn.: Èlenìní pùvodu podle metodiky OECD. * rok 2008 pøedbìžné údaje Note: Classified by origin according to the OECD Classification. * preliminary data for 2008


Obr. B4.1.2 Produkce odpadù podle pùvodu Waste production by origin 2007

2008*

Odpady z dolování a tìžby Mining waste Prùmyslové odpady Odpady ze zemìdìlství a lesnictví 0,1 % Industrial waste Waste from agriculture and forestry Odpady ze zemìdìlství a lesnictví 3,3 % 0,4 % Waste from agriculture and forestry Odpad z energetiky 0,8 % (mimo radioaktivního) Jiné odpady / Other waste Energy industry waste 9,1 % Jiné odpady / Other waste (except radioactive waste) 18,5 % 0,7 % Komunální odpady Municipal waste 12,1 %

Komunální odpady Municipal waste 12,5 %

Odpady z dolování a tìžby Mining waste 0,0 % Prùmyslové odpady Industrial waste 5,4 % Odpad z energetiky (mimo radioaktivního) Energy industry waste (except radioactive waste) 0,7 %

Odpady ze zdravotnictví Medical waste 0,1 % Odpady ze stavebnictví Demolition waste (rubble) 72,1 %

Odpady ze stavebnictví Demolition waste (rubble) 64,0 %

Odpady ze zdravotnictví Medical waste 0,1 %

Pozn.: Èlenìní pùvodu podle metodiky OECD. * rok 2008 pøedbìžné údaje Note: Classified by origin according to the OECD Classification. * preliminary data for 2008


Obr. B4.1.3 Odstraòování odpadu skládkováním Waste disposal by landfilling 500 000

[t.rok-1] [t.year-1]

400 000

300 000

200 000

100 000

0 2003

2004

* rok 2008 pøedbìžné údaje / preliminary data for 2008

104

2005

2006

2007

2008*



ODPADY / WASTE Obr. B4.1.4

B4

Využívání odpadu Waste utilisation

3,5 ostatní / others druhotná surovina (N10) secondary raw materila (N10) rekultivace (N1) / recultivation (N1) recyklace (R5) / recycling (R5) jako palivo (R1) / as fuel (R1)

3,0

[mil. t.rok-1] [mill. t.year-1]

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008*

* rok 2008 předběžné údaje / preliminary data for 2008 Nárůst množství využitých odpadů v roce 2008 v oblasti ostatní využití je způsoben zejména nakládáním způsobem N11 – Využití odpadů na rekultivaci skládek. / The increase in the amount of waste disposed as other use in 2008 was caused namely by the disposal by the Method N11 – Waste used for recultivating of landfills. Zdroj / Source: CENIA (ISOH), MHMP

Obr. B4.1.5 70 60

[%]

50 40

Podíl vybraných druhů nakládání s odpady k celkové produkci odpadů Shares of selected types of waste disposal and utilisation of the total production thereof Podíl využitých odpadů Share of reused waste Podíl energeticky využitých odpadů Share of waste used for energy generation Podíl odpadů odstraněných skládkováním Share of waste disposed by landfilling Podíl odpadů odstraněných spalováním Share of waste disposed by incineration

30 20 10 0 2000

2001

2002

2003


2004

2005

2006

2007

2008*


B4.2 KOMPLEXNÍ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY

B4.2 COMPLETE SYSTEM OF MUNICIPAL WASTE MANAGEMENT

B4.2.1 Systém sběru komunálního odpadu v Praze

B4.2.1 System of the municipal waste collection in Prague

V roce 2008 probíhala již 11. rok realizace Projektu hospodaření s odpady na území hl. m. Prahy. Principem tohoto projektu schváleného usnesením Rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu (KO). Odpad byl v roce 2008 tříděn na následující složky komunálního odpadu:

In 2008 the implementation of the Project of Waste Management on the Territory of the City of Prague has been already running for eleventh year. The Project principle approved by the Decision of the Council of Assembly of the Capital City of Prague No. 47 of 1996 is the entire City covering complete system of sorting of municipal waste. In 2008 the waste sorted fell into the following categories of waste components:

• • • •

papír a lepenka sklo barevné sklo čiré plasty směsné


• paper and cardboard; • coloured glass;

105

B4

ODPADY / WASTE

• • • • •

clear glass; mixed plastics; beverage boxes; hazardous waste; ferrous and non-ferrous metals, demolition waste, electrotechnical waste, waste from care for greenery, wood waste, tyres; • bulky mixed waste; • mixed waste.

• nápojové kartony • nebezpečný odpad • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky • objemný odpad • směsný odpad. Mimo sběru složek komunálního odpadu probíhal i zpětný odběr vybraných elektrozařízení pocházejících z domácností. Tento odběr byl zahájen v roce 2006.

Besides the collection of municipal waste components the inhabitants had the option to submit selected electrical waste from households for retaken for free. This re-take was launched in 2006.

Jednotlivé složky KO mají občané možnost odkládat donáškovým nebo odvozným systémem (sběrné nádoby, stabilní sběrny a sběrné dvory, mobilní sběrny, velkoobjemové kontejnery, zpětný odběr – různé dle druhu odpadu).

Obr. B4.2.1

The inhabitants can dispose respective components of municipal waste by using the kerbside collecting system or delivery system (collecting containers, stationary collecting points and collecting yards, large-volume containers, and the re-take systemdifferent way depending on type of waste).

Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2008 The organisation of the mixed and sorted waste collecting by means of authorised companies, collecting yards, and stationary collecting points for hazardous waste, 2008 PRAŽSKÉ SLUŽBY AVE CZ IPODEC KOMWAG

Březiněves Dolní Chabry

Suchdol Přední Kopanina

Troja

Praha 8

Svozové firmy zajišťují na daném území: Collecting companies provide on the given area: – směsný odpad mixed waste – tříděný odpad sorted waste – objemný odpad bulky waste

Vinoř

Praha 18

Lysolaje

Nebušice

Čakovice

Ďáblice

Praha 19 Satalice Praha 9

Praha 7

Praha 6

Praha 14 Praha 1

Praha 20 Praha 3

Praha 17 Zličín

Dolní Počernice

Praha 2 Praha 10

Praha 13

Klánovice

Běchovice

Štěrboholy

Praha 21 Dolní Měcholupy

Praha 5 Řeporyje

Praha 4 Praha 11 Velká Chuchle

Praha 16

Zbraslav Lipence

Libuš

Praha 22 Petrovice

Královice

Újezd Křeslice u Průhonic

Kunratice

Praha 12

Koloděje

Praha 15

Slivenec

Lochkov

Dubeč

Šeberov

Benice

Nedvězí Kolovraty

sběrny nebezpečného odpadu Hazardous waste collecting points sběrné dvory hl. m. Prahy (zdarma pro všechny občany hl. m. Prahy) Collecting yards of the Capital City of Prague (free of charge for all residents of the Capital City of Prague) sběrné dvory městské části (zdarma pro občany dané MČ) Collecting yards of the City District (free of charge for all residents of the given City District) Zdroj / Source: OOP MHMP

106


B4

ODPADY / WASTE Tab. B4.2.1

Produkce a nakládání s komunálním odpadem [kt] Production and management of municipal waste [ktonnes] Využití Use

Komunální odpad Municipal waste

Skládkování Landfilling

Celkem Total

Termické energetické Thermic - energy generation

vytříděno1) Sorted1)

Fe – ze škváry Fe from cinder

2003

292,9

43,4

249,5

205,40

44,1

3,6

2004

305,0

42,4

262,6

208,10

54,5

2,8

2005

319,1

54,0

265,1

201,20

63,9

3,4

2006

326,4

53,7

272,7

200,50

72,2

3,3

2007

340,5

62,9

277,6

197,30

80,3

3,1

2008

392,4

78,0

314,4

190,78

86,1

3,1

Rok Year

1)

Odstranění Disposal

Materiálové Material reuse

včetně nebezpečných odpadů / including hazardous waste

Obr. B4.2.2


Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem Trends in the production and management of municipal waste Produkce / Production Odstranění skládkováním Disposed by landfilling Energetické využití Energy generation Využití celkem Used in total

400 350 300

[kt]

250 200 150 100 50 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


B4.2.2 Tříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů

B4.2.2 Sorted collection of paper and cardboard, glass, plastics, and beverage boxes

Tříděný sběr je na území Prahy zajišťován donáškovým, odvozným a kombinovaným systémem.

The sorted waste on the territory of Prague is provided by using the kerbside collecting system, delivery system, or a combined system.

Občané především využívají donáškový způsob, kde je separovaný odpad odkládán do sběrných nádob (kontejnerů). V roce 2008 byl počet sběrných míst přes 3200. Zvýšená potřeba objemu je řešena zvýšením četností svozů. Odvozný způsob je zajišťován v kombinaci s donáškovým způsobem na území Pražské památkové rezervace pomocí plastových sběrných nádob. V roce 2008 byly sběrné nádoby umístěny ve více než 1000 objektech. Od roku 2004 probíhá sběr nápojových kartonů (2217 nádob v roce 2008) a oddělený sběr čirého skla (854 nádob). PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

The inhabitants have been mostly using the delivery system where sorted waste is dropped into collecting containers. In 2008 the number of collecting points was over 3,200. The increased need for container volume has been solved by increased frequency of collecting trips. The kerbside collecting system is provided in the combination with the delivery system on the territory of the Prague Historical Reserve by means of plastic collecting containers. In 2008 the collecting containers were allocated in over 1,000 buildings and premises.

107

B4

ODPADY / WASTE

Sběrná místa určují městské části po konzultaci se svozovými společnostmi. Počet sběrných míst odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby.

Since 2004 there has been operated the collection of beverage boxes (2,217 containers in 2008) and separated collection of clear glass (854 containers). The collecting points are determined by City Districts upon consultancy of the collecting companies. The number of collecting points corresponds to the number of inhabitants and type of development.

Obr. B4.2.3

Vývoj množství vytříděného papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu [t] Trends in the amount of sorted paper, glass, plastics, beverage boxes, and biological waste [tonnes]

70 000 bioodpad / biological waste nebezpečný odpad / hazardous waste papír ZŠ / paper element. schools papír / paper nápojové kartony / beverage boxes sklo barevné / coloured glass sklo čiré / clear glass plasty / plastics

60 000

[t] [tonnes]

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


B4.2.3 Tříděný sběr nebezpečných odpadů

B4.2.3 Sorted collection of hazardous waste

Sběr nebezpečného odpadu (NO) probíhal v roce 2008 na území hl. m. Prahy v několika úrovních:

The hazardous waste collection was carried out at several levels on the territory of Prague in 2008 as follows:

• mobilní sběr – celkem 250 tras s 8 zastávkami • stabilní sběr – celkem 24 stabilních shromažďovacích míst NO • doplňkový sběr léků a rtuťových teploměrů – celkem 290 lékáren • doplňkový sběr monočnánků – v objektech Magistrátu hl. m. Prahy, v úřadech městských částí a v základních a středních školách. V roce 2008 bylo uvedenými způsoby sebráno 470 t nebezpečného odpadu (cca 70 prostřednictvím stabilního sběru).

108

• mobile collection – in total 250 routes with 8 stops; • stationary collection – in total 24 stationary collecting points of hazardous waste; • additional collection of drugs, medicines, and mercury-filled thermometers in total 290 pharmacies; • additional collection of spent batteries – at elementary and secondary schools, at Local Authorities of City Districts, and premises of the Prague City Hall. 470 tonnes of hazardous waste were collected by the aforementioned methods of collection (approx. 70 tonnes by means of stationary collecting points) in 2008. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

ODPADY / WASTE

B4

B4.2.4 Zpětný odběr některých výrobků

B4.2.4 Re-taking of some products for free

Na základě zákona o odpadech je zavedena povinnost osobám, které dováží či vyrábí určené výrobky, zajistit jejich bezplatný zpětný odběr od spotřebitelů. Jedná se o:

On the basis of the Act on Waste there is the duty established for entities, which import or produce certain determined products, to provide for their re-taking for free from consumers. These are:

• • • • •

minerální oleje a oleje ze živičných nerostů elektrické akumulátory galvanické články a baterie výbojky a zářivky pneumatiky (nejsou nebezpečným odpadem, ale jsou odpadem se specifickým režimem) • elektrozařízení.

• • • • •

Tyto výrobky jsou dosud výrazným způsobem zastoupeny v látkovém toku komunálního odpadu, zejména v jeho nebezpečných složkách. U všech uvedených výrobků kromě chladicích zařízení byla stanovena povinnost zpětného odběru od 23. 2. 2002, u elektrozařízení pak od 13. 8. 2005.

These products are still significantly represented in material flux of municipal waste, namely in hazardous components of municipal waste. For all the products given, except for refrigerating equipment, the duty of re-take for free was established since 23 February 2002, for electric equipment then since 13 August 2005.

V roce 2008 bylo formou zpětného odběru sebráno 2,38 tis. tun elektrozařízení (převážně TV, PC monitory a chladící zařízení).

In 2008 the citizens within the re-taking delivered 2,380 tonnes of electric equipment (mostly TV sets, PC monitors, and refrigerating equipment).

B4.2.5 Sběrné dvory

B4.2.5 Collecting yards

Vedle celoplošného třídění skla, papíru, plastů a nápojových kartonů je zřizována síť sběrných dvorů hl. m. Prahy, které umožňují odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu. Navíc byla zřízena v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Besides all-City sorted collection of glass, paper, plastics, and beverage boxes the network of collecting yards, which enable to return selected types of waste at larger amount and in wide range of commodities, is established. These are bulky waste, demolition waste, waste from greenery, wood, metals, tyres, paper, glass, plastics, beverage boxes, and hazardous components of municipal waste. Moreover, re-taking points for discarded electrical and electronic equipment were established in collecting yards of the Capital City of Prague.

Fyzické osoby s trvalým pobytem na území Prahy mají službu odkládání odpadu zdarma (výjimku tvoří pneumatiky a stavební odpad nad 1 m3), právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu.

Natural entities with permanent residence on the territory of Prague can turn waste there for free (with exception of tyres and demolition waste at volumes over 1 m3); legal entities and natural entities with trade licence have this service for fee.

K 31. 12. 2008 provozovala hl. m. Praha 12 sběrných dvorů:

By 31 December 2008 the City of Prague operated twelve collecting yards as follows:

• • • • • •

• • • • • •

Praha 4, Zakrytá ul. Praha 5, Puchmajerova Praha 5, Ke Kotlářce 4 Praha 6, Proboštská 1 Praha 8, Voctářova ul. Praha 9, Pod Šancemi 1


mineral oils and oils from bituminous minerals; electric accumulators; galvanic cells and batteries; incandescent and fluorescent lamps; tyres (these are not hazardous waste yet waste falling under specific regime); • electric equipment.

Prague 4, Zakrytá Street Prague 5, Puchmajerova Street Prague 5, Ke Kotlářce Street 4 Prague 6, Proboštská Street 1 Prague 8, Voctářova Street Prague 9, Pod Šancemi Street 1

109

B4 • • • • • •

ODPADY / WASTE

• • • • • •

Praha 12, ul. Generála Šišky Praha 14, Teplárenská 5 Praha 15, Za Zastávkou 3 Praha 16, V Sudech 2 Praha 20, Chvalkovická 3 Praha 22, Bečovská 939.

Obr. B4.2.4

Prague 12, Generála Šišky Street Prague 14, Teplárenská Street 5 Prague 15, Za Zastávkou 3 Prague 16, V Sudech Street 2 Prague 20, Chvalkovická Street 3 Prague 22, Bečovská Street 939.

Hmotnostní zastoupení jednotlivých druhů odpadů na sběrných dvorech hl. m. Prahy, 2008 Weight percentage of respective types of waste at the Prague’s collecting yards, 2008

sklo glass 0,5 %

zeleň greenery 13,0 %

kovy metals 1,2 %

nebezpečný odpad hazardous waste 0,7 %

papír paper 1,0 %

stavební suť demolition waste 35,8 %

dřevo wood 8,3 % pneu tyres 0,5 %

plasty plastics 0,2 %

objemný odpad bulky mixed waste 38,9 %


Vývoj množství odevzdaných odpadů a návštěvnosti sběrných dvorů hl. m. Prahy Trend in the amount of waste returned and frequency of visits to Prague’s collecting yards

návštěvnost [počet osob] frequency of visits [number of persons]

300 000

60 000

250 000

návštěvnost frequency of visits

50 000

200 000

množství odpadu amount of waste

40 000

150 000

30 000

100 000

20 000

50 000

10 000

0

množství odpadu [t] amount of waste [t]

Obr. B4.2.5

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


B4.2.6 Směsný odpad

B4.2.6 Mixed waste

Dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad zajišťovali vlastníci nebo správci nemovitostí. Počet sběrných nádob se v roce 2008 pohyboval nad 113,5 tis. Na produkci směsného odpadu se podílí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc. V rámci sběru směsného odpadu je zajišťován také sběr vánočních stromků.

The provision for the collecting container large enough for mixed municipal waste was the duty of the landlords or administrators of real estates. The total number of collecting containers at respective premises was approx. 113,500 pieces in 2008. The mixed waste produced also includes contributions from persons not having permanent residence in Prague. Their number is estimated to approx. 300,000. The collection of Christmas trees is also provided within the framework of the missed waste collection.

110


B4


Vývoj produkce směsného odpadu Trend in the mixed waste production

250 240 230

[tis. tun] [ktonnes]

220

227

230

231

2003

2004

235

238

241

2006

2007

243

210 200

211

209

210

212

1998

1999

2000

2001

190 180 170 160 150 2002

2005

2008


B4.2.7 Objemný odpad

B4.2.7 Mixed bulky waste

Objemný odpad od občanů je možné odložit do velkoobjemových kontejnerů (dále jen VOK) o minimálním objemu 9 m3. Hl. m. Praha hradí přistavení přibližně 9,8 tis. kontejnerů ročně.

The citizens may turn bulky waste into largecapacity containers (VOKs) with minimum volume 9 m3. The Prague City Hall reimburses the installation of approximately 9,800 large-capacity containers per year.

VOK jsou přidělovány městským částem podle počtu obyvatel s tím, že minimálně má každá městská část k dispozici 24 kontejnerů za rok (jeden VOK každých 14 dní jako prevenci vzniku černých skládek). Některé městské části na své náklady přistavují dle svého uvážení další VOK. Objemný odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech.

Obr. B4.2.7

The VOKs are allocated to the City Districts depending on their respective population and every City District has annually as minimum 24 VOKs at its disposal (that means 1 VOK emptying per fortnight, to prevent illegal dumpsite formation). Some City Districts place further VOKs at their expense and decision. The citizens may also turn bulky waste into the collecting yards.

Vývoj produkce objemného odpadu Trend in the mixed bulky waste production

40 000 35 000

Sběrné dvory města Collecting yards of the City

30 000

VOK v ulicích Large-volume containers in streets

[t] [tonnes]

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008



111

B4

ODPADY / WASTE

B4.2.8 Sběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou

B4.2.8 Collection of bags filled with foliage infested by horse chestnut leaf miner

Již několik let jsou na území hl. m. Prahy koňské kaštany (jírovec maďal) napadeny klíněnkou jírovcovou. Jedním z nejúčinnějších opatření proti klíněnce je shrabání listí. Z tohoto důvodu město, ve spolupráci s městskými částmi a svozovými firmami, několik let organizuje výdej, sběr a svoz pytlů s napadeným listím.

Horse chestnut (Aesculus hippocastanum) trees on the territory of the City of Prague has been already infested by horse chestnut leaf miner (Cameraria ohridella) for several years. One of the most effective measures suppressing horse chestnut leaf miner is raking and removal of foliage. For the reason the Prague City Hall in cooperation with City districts and waste collecting companies have been organising the providing, collecting, and removal of bags filled with the infested foliage.

B4.2.9 Zkušební projekty

B4.2.9 Pilot projects

Zkušební provoz kompostárny Malešice

Pilot operation of the Composting Facility Malešice

V říjnu 2004 byl zahájen zkušební provoz první kompostárny hl. m. Prahy „Kompostárny Malešice“ v Praze 10. Zařízení je určeno pro odkládání odpadu z údržby zeleně od občanů i firem. V roce 2008 bylo odevzdáno 306 tun bioodpadu. Zařízení bylo zkolaudováno jako stavba dočasná a její provoz byl již od roku 2005 dvakrát prodloužen. V prosinci 2008 byl provoz kompostárny ukončen s tím, že nadále zde bude sběrné místo pro bioodpad.

In October 2004 the pilot operation of the first composting facility of the City of Prague “Composting Facility Malešice” was launched in Prague 10. The composting facility is dedicated to the disposal of waste from the greenery management both from citizens and from companies engaged in these activities. The facility was approved as a temporary structure and still has this status which has been twice prolonged since 2005. In December 2008 the facility operation was terminated and further on there shall be a collecting point for biological waste on the site.

Zkušební projekt sběru objemného bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů V roce 2008 hl. m. Praha opakovaně zorganizovala sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů. Zapojení do projektu bylo nabídnuto všem městským částem. Sběr byl zaměřen na komunální bioodpad objemnějších rozměrů (především listí, tráva, větve, neznečištěná zemina). Celkem bylo přistaveno 854 velkoobjemových kontejnerů pro bezplatný sběr bioodpadu od občanů, do kterých se sebralo cca 793 tun bioodpadu následně předaného ke zpracování do kompostárny. Projekt měl velký pozitivní ohlas.

Pilot project for the collection of bulky biological waste by means of large-volume containers In 2008 the Prague City Hall repeatedly organised the collection of biological waste by means of large-volume containers. All City Districts were called to participate in the project. The collection was focused on bulky municipal biological waste (mostly foliage, grass, branches, non-contaminated soil). There were in total 854 large-volume containers used for fee-of-charge biological waste collection from citizens and there were approx. 793 tonnes of biological waste collected and then handed over to be processed at a composting facility. The project received a great response.

B4.2.10 Úklid černých skládek

B4.2.10 Cleaning up of illegal dumpsites

Na území města je každoročně organizován úklid černých skládek. Odklízí se na pozemcích, které jsou ve vlastnictví HMP případně ve správě městských částí. V roce 2008 bylo odklizeno na náklady Odboru ochrany prostředí MHMP cca 111 t odpadu z černých skládek. Nemalá množství každoročně odklidí v samostatné působnosti městské části a neziskové organizace pořádající dobrovolné akce.

Every year the cleaning of illegal dumpsites is organised. These are cleaned on lands, which are property of the Prague City Hall, or administered by City Districts. In 2008 approx. 111 tonnes from illegal dumpsites were cleaned off at the expense of the Department of the Environment of the Prague City Hall. Further important amount of waste is also cleaned by City Districts Authorities and nonprofit organisations arranging voluntary activities.

112



B4

Množství odpadu z černých skládek uklizených OOP MHMP, 2004–2008 [t] Amount of waste from illegal dumpsites cleaned by the OOP MHMP, 2004–2008 [tonnes]

8 000 ostatní / other waste

7 000

zemina a kamení / earth and stones objemný odpad / bulky waste

6 000

stavební suť / demolition waste

[t] [tonnes]

5 000

pneu / tyres nebezpečný odpad / hazardous waste

4 000

bioodpad / biological waste 3 000 2 000 1 000 0 2004

2005

2006

2007


B4.2.11 Plán odpadového hospodářství Hl. m. Prahy (krajský) V roce 2005 byl schválen krajský Plán odpadového hospodářství Hl. m. Prahy. Tento dokument slouží jako podklad pro původce odpadu, kteří překročí zákonem stanovené limity a tím jim vznikne povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadu. V souladu se zákonem je plán každoročně vyhodnocován. V listopadu 2008 proběhlo vyhodnocení za rok 2006.

B4.2.12 Náklady komplexního systému nakládání s komunálním odpadem Obr. B4.2.9

B4.2.11 Waste Management Plan of the Capital City of Prague (Regional Waste Management Plan) In 2005 the Waste Management Plan of the Capital City of Prague was approved as the regional plan. This document serves as the background material for the waste originators, who exceed the legal limits and thus are obliged to develop the Waste Management Plan of the Waste Producer. This plan is to be evaluated every year in accordance with the act. In November 2008 the evaluation of the years 2006 was carried out.

B4.2.12 Costs of the complete municipal waste management system

Vývoj nákladů komplexního systému nakládání s komunálním odpadem Trends in costs of the complete municipal waste management system

1 400 000 sběrné dvory / collecting yards nebezpečný odpad / hazardous waste

1 200 000

směsný odpad / mixed waste objemný odpad / bulky waste

1 000 000

[tis. Kč] [thous. CZK]

tříděný sběr / sorted waste

800 000 600 000 400 000 200 000 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008



113

B4

ODPADY / WASTE

B4.3 NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

B4.3 HAZARDOUS CHEMICALS MANAGEMENT

B4.3.1 Kontrola uvádění nebezpečných látek a přípravků na trh a do oběhu

B4.3.1 Control of placing of hazardous substances and preparations on the market

V souvislosti s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a řízení Evropské agentury pro chemické látky, došlo ke změně systému kontroly chemických látek a přípravků. V rámci legislativních změn byly upraveny kompetence krajských úřadů směrem k posílení centrální kontrolní činnosti státních orgánů – ČIŽP. S ohledem na tyto legislativní změny byla kontrolní činnost Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP) před závěrem roku 2008 ukončena.

In relation of the Regulation (EC) No. 1907/2006 of the European Parliament and of the Council of 18 December 2006 concerning the Registration, Evaluation, Authorisation, and Restriction of Chemicals (REACH), establishing a European Chemicals Agency, the system of control of chemicals and chemical preparations was changed. Within the legislation changes powers of Regional authorities were modified to the reinforced centralised control activities of government – the CEI. Because of these legislation changes the control activities of the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP) was terminated before the end of 2008.

V období od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2008 zkontrolovali pracovníci OOP MHMP 81 subjektů zabývajících se výrobou, dovozem nebo distribucí nebezpečných chemických látek se sídlem nebo provozovnou na území hl. m. Prahy.

114

In the period from 1 November 2007 to 31 October 2008 the officers of the OOP MHMP checked in total 81 entities, which produce, import, export, or distribute hazardous chemicals and chemical preparations and having their registered offices, or operating premises on the territory of the City of Prague.


HLUK / NOISE

B5

B5 HLUK

B5 NOISE

B5.1 HODNOCENÍ HLUKU

B5.1 NOISE ASSESSMENT

Nadměrný hluk je jedním z nejzávažnějších faktorů působících negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže snižuje kvalitu života a může spolupůsobit při vzniku řady onemocnění, jako jsou stresy, neurózy, chorobné změny krevního tlaku apod.

Excessive noise is one of the most serious factors affecting adverse way health of inhabitants of large cities. Long-term affecting noise nuisance reduces quality of life and may be joint reason of the creation of a number of diseases as stress, neurosis, pathological changes in blood pressure, etc.

Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především narůstající doprava automobilová. Kromě okolí frekventovaných komunikací jsou silně exponovanými oblastmi také okolí letišť, železnic, příp. okolí stavenišť. Negativní působení hluku je zvýrazněno vysokou koncentrací obyvatel na poměrně malých plochách. Praha je v působení hluku na obyvatele nejhůře postiženou oblastí České republiky. Legislativně zavedeným ukazatelem pro hodnocení imise hluku v životním prostředí je ekvivalentní hladina hluku LAeq. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A za definovanou časovou jednotku. Vyjadřuje se v decibelech [dB]. Právní úprava operativního posuzování stavu akustické situace ve venkovním prostředí byla v České republice v roce 2007 daná zákonem č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví, v platném znění a s ním souvisejícím nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Zákon č. 258/2000 Sb., v platném znění, ukládá všem provozovatelům a správcům zdrojů hluku povinnost nepřekračovat limity hluku v prostředí. Pokud by tuto povinnost nemohli dodržet, stanoví zákon obsahové a termínové požadavky pro jejich další postup ve správním řízení ve vztahu k orgánům ochrany veřejného zdraví. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které je prováděcím předpisem k tomuto zákonu, pak kromě stanovení limitů hluku v prostředí pracuje s pojmem „stará zátěž“ a stanoví pro ni zvláštní limit LAeq = 70 dB v denní době a 60 dB v noční době. V oblasti strategické hlukové legislativy nabyla v roce 2007 v České republice účinnosti také transpozice „Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 2002/49/ES o hodnocení a řízení environmentálního hluku.“


Road traffic is the major source of noise in urban environment and especially the heavily growing automotive transport. Except for vicinities of heavily loaded roads the heavily exposed areas are also vicinities of airports, railways, or even construction sites. Adverse effects of noise are reinforced due to highly concentrated population on relatively small areas. Prague is the worst affected area of the Czech Republic concerning noise effects on inhabitants. The legally established criterion for environmental noise immission assessment is the equivalent sound pressure level LAeq. It is average energy of momentary sound pressure level values A over a defined period of time. It is expressed in decibels [dB]. Valid legislation on the operative assessment of acoustic conditions in ambient environment was in 2007 established by the Act No. 258/2000 Code, on public health, in valid wording, and in the related Order of the Government of the Czech Republic No. 148/2006 Code, on health protection against adverse effects of noise and vibrations. The Act No. 258/2000 Code, imposes on every operator and administrator of noise sources the duty not to exceed the highest acceptable noise levels in the environment. If an operator or administrator is not able to fulfil this duty the Act establishes factual requirements and time limits for their further proceeding in the administrative procedure to the authorities of public health protection. The Order of the Government of the Czech Republic No. 148/2006 Code, which is the executive regulation to the Act, then establishes, inter alia, acceptable values of noise (“limits”) in the environment also works with the term of “old nuisance” and determines a special limit value for it as LAeq = 70 dB in daytime and 60 dB in night-time. In the field of strategic legislation on noise transposition of the Directive of the European parliament and Council of Europe (EC) 2002/49/EC on evaluation and control of environmental noise became effective in the Czech Republic in 2007.

115

B5

HLUK / NOISE

Transpozice zmíněné směrnice sestává z: a) Novely zákona o integrované prevenci č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, jíž byl novelizován zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. b) Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., ze dne 21. listopadu, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). c) Vyhlášky č. 561/2006 Ministerstva pro místní rozvoj o stanovení aglomerací.

B5.2 HLUK Z POZEMNÍ DOPRAVY Nejvýznamnějším zdrojem nadměrného hluku působícího na největší počet obyvatel města je automobilová doprava. Počet automobilů i dopravní výkon se stále zvyšují. I přes pokračující výstavbu dopravních okruhů a radiál dosahují komunikace v hustě obydlené zástavbě v centru města dopravní nasycenosti v průběhu celého dne. Stav povrchu vozovek v řadě případů přispívá ke zvýšení hlučnosti. Protihlukové clony mohou být realizovány jen na malé části komunikační sítě. Na nejrušnějších komunikacích v Praze dosahují ekvivalentní hladiny hluku (akustického tlaku A) v denním období hodnot téměř 80 dB, např. Veletržní, Legerova, Sokolská apod.

B5.2.1 Měření hluku Pravidelná měření imise hluku v 8 vybraných lokalitách v Praze byla prováděna v rámci systému IOŽIP do roku 2000. Opakovaná měření hluku provádí dlouhodobě Hygienická služba, v rámci celostátního programu Státního zdravotního ústavu Monitorování životního prostředí ve vztahu ke zdraví obyvatelstva (viz kapitola C3). Výsledky dlouhodobých měření potvrzují, že v lokalitách s ustáleným dopravním řešením a vesměs naplněnou dopravní kapacitou se příliš nemění ani hlukové poměry. Vlivem celodenní zátěže se stírá vliv dopravních špiček. V hlučnějších lokalitách jsou stabilně překračovány limity hluku LAeq ve dne i v noci.

116

The transposition of the aforementioned directive comprises of: a) Amended Act No. 222/2006 Code on integrated pollution prevention and control, which amends the Act No. 76/2002 Code on integrated pollution prevention and control, on the Integrated Pollution Register, and amending certain acts in wording of the following regulations, which amended the Act No. 258/2000 Code on public health protection in its valid wording. b) The Decree of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 523/2006 Code of 21 November 2006, establishing limit values of noise indicators, their calculations, fundamental requirements for the content of strategic noise maps and action plans, and conditions for the public involvement in their preparation (the Decree on Noise Mapping). c) The Decree of the Ministry for Regional Development of the Czech Republic No. 561/2006 Code determining agglomerations.

B5.2 ROAD TRAFFIC NOISE The most important source of excessive noise affecting the largest portion of the City population is automotive traffic. The number of automobiles and transported volumes have been ever increasing. Although the construction of outer ring roads and radial roads has been ongoing, roads in the densely populated built-up areas in the City downtown remain in the state of traffic saturation, that is jammed, for all day. Road pavement condition in many cases contributes to the noise level increase. Noise control barriers have been implemented along a small portion of the road network only. In the most roads of Prague with intensive traffic the equivalent levels of noise (acoustic pressure A) reach up to 80 dB in daytime, as in Veletržní, Legerova, and Sokolská Streets, and so on.

B5.2.1 Noise measurements Regular noise measurements at eight selected localities of Prague had been carried out within the system of the IOŽIP till 2000. Repeated noise measurements has been carried out on a long-term basis by the Public Health Authorities, namely within the framework of the National Programme of the National Institute for Public Health called “Monitoring of the Environment Related to Public PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

HLUK / NOISE

Nepravidelná a časově omezená měření hluku jsou prováděna rovněž jako součást ekologických studií u rozsáhlejších investičních akcí, kdy jsou zároveň navrhována protihluková opatření. Další jednorázová měření jsou prováděna jako kontrola k prošetření stížností nebo pro ověření a kalibraci modelových výpočtů.

B5.2.2 Hlukové mapy Hlukové mapy se staly ve světě i v České republice významným nástrojem popisu hlukové zátěže měst jako prvního kroku ke koncepčnímu řešení nepříznivé situace. Zatímco dříve se mapy vytvářely pouze na základě měření v terénu, dnes jednoznačně převládají hlukové mapy zpracované na základě modelových výpočtů. Výhodou modelových výpočtů je nižší nákladnost ve srovnání s měřeními, která jsou pro detailní hodnocení rozsáhlejšího území prakticky neproveditelná. Výpočtové mapy se využívají především pro hodnocení očekávaných vlivů při plánování investičních akcí, změn v dopravě nebo jiných opatření ke zlepšení prostředí. Pro tyto účely jsou aktualizované výpočty pro určité lokality nebo celé území města dobrým východiskem a jsou často využívány. Hl. m. Praha má v oblasti tvorby hlukových map již dlouholeté zkušenosti. První hlukové mapy automobilové dopravy byly v Praze zpracovány na základě měření již v roce 1976. V 90. letech byly zpracovány na základě kombinované metodiky měření a výpočtů. Teprve po roce 1998 byla zahájena práce na sérii Výpočtových hlukových map automobilové dopravy, posléze i tramvajové dopravy a map rozlišujících denní a noční dobu. Základem výpočtů byly údaje o intenzitách dopravy na vybrané komunikační síti, údaje o povrchu vozovek, rychlostních omezeních, zástavbě a zeleni v okolí komunikací apod. Součástí navazujících prací bylo i hodnocení hlukové zátěže obyvatel, kdy byly využity demografické údaje.


B5

Health” (see chapter C3). Results of long-term measurements confirm that at localities of stable traffic solution and more or less filled traffic capacity noise conditions do not change much either. Due to all-day traffic load the effects of rush hours are minimised. At noisier localities the acceptable values of LAeq are permanently exceeded all day and night. Occasional noise measurements and timely limited measurements of noise are carried out mostly as a part of environmental studies of larger investment projects when noise abatement measures are also proposed. Further one-time measurements are performed as checks in the course of investigation of complaints or in order to perform calibration of results of model calculations.

B5.2.2 Noise maps Noise maps have become an important tool to describe urban noise nuisance as the first step of the conceptual solution of the adverse conditions in the world as well as in the Czech Republic. While formerly maps were developed only on the basis of field measurements, nowadays the clearly prevailing type is noise maps developed on the basis of model calculations. Advantage of model noise calculations is the lower costs compared to measurements, which cannot be virtually performed for a detailed assessment of a larger area. Calculated maps are used primarily for assessment of expected effects when planning investments, changes in traffic, or other measures improving environment. For these purposes updated calculations for certain localities or for the whole City area are the good onset and are of frequent use. The City of Prague has long-term experience in the field of the noise map development. First noise maps of automotive traffic were in Prague developed on the basis of measurements in 1976. In the 1990s they were developed ion the basis of combined methodology of measurements and calculations. After 1998 works started on the series of calculated noise maps of automotive traffic, and then also on tramway traffic and maps distinguishing in between daytime and night-time conditions. The basis of calculations were data on traffic intensity on the selected network of roads, data on road surface, speed limits, developed areas and greenery along the roads, etc. The following works also included assessment of noise burden to population for which demographic data were employed.

117

B5

HLUK / NOISE

Tab. B5.2.1

Přehled projektů hlukového mapování v Praze Overview of noise mapping projects in Prague

Název projektu Project name

Rok zpracování Developed in

Hlukové mapy automobilové dopravy (HMAD) Noise maps of automotive traffic (HMAD)

1976–1996 (interval 5 let) (at 5-year interval)

Mapy rozložení hlukové zátěže (MRHZ) Noise nuisance distribution maps (MRHZ)

1992–1997

Zpracovatelé Worked by

Metodika Methodology applied

IMIP, PÚDIS, SVÚSS Běchovice, Enviconsult aj.

měření (krátkodobá) measurements, short-term

IMIP, PÚDIS, AKMEST

kombinace měření (krátkodobá, dlouhodobá), výpočty measurements (short-term, long-term), calculations

Plošná hluková mapa automobilové dopravy v Praze 2 Area noise map of automotive traffic in Prague 2

1998

IMIP, Enviconsult, JpSoft

výpočty (ověřovací studie), HLUK + MAPA calculations (verification study) NOISE + MAP

Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy (VHMAD) Calculated noise map of automotive traffic (VHMAD)

2000

INF MHMP, EKOLA

výpočty, HLUK + MAPA calculations, NOISE + MAP

Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy, Praha - severozápad Calculated noise map of automotive traffic, Prague - Northwest

2000

INF MHMP, Akustika Praha

výpočet, MITHRA calculations, MITHRA

Analýza zátěže obyvatelstva nadměrným hlukem dle VHMAD Analysis of population load with excessive noise according to the VHMAD

2001

INF MHMP, EKOLA, Enviconsult, Hydrosoft Veleslavín

výpočet (analýza GIS) calculations (GIS analysis)

Výpočtová mapa tramvajového provozu v denní době Calculated noise map of tramway traffic in daytime

2002

Dopravní podnik hl. m. Prahy, Enviconsult a kol.

výpočet, HLUK + MAPA calculations, NOISE + MAP

Výpočtová hluková mapa automobilové dopravy v noční době Calculated noise map of automotive traffic in night-time

2004

INF MHMP, Enviconsult a kol.

výpočet, HLUK + MAPA calculations, NOISE + MAP

Součtová výpočtová hluková mapa automobilové a tramvajové dopravy v denní a noční době Summary calculated noise map of automotive and tramway traffic in daytime and night-time

2005

INF MHMP, Enviconsult a kol., Hydrosoft Veleslavín

výpočet (shrnutí), HLUK + MAPA calculations (summary), NOISE + MAP

Výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy v denní a noční době – 2007 Calculated noise map of automotive traffic in daytime and night-time – 2007

2007

INF MHMP, TSK, Enviconsult, výpočet, EKOLA group, Hydrosoft Veleslavín 3D CADNA A calculations, 3D CADNA A

Hluk jako součást projektu ENVIS4 (výpočty pro územní detail, 24 MČ, JPD2) Noise as a part of the Project ENVIS4 (calculations fro land detail, 24 CDs, JDP2)

2008

INF MHMP, Ekola group

výpočet, 3D CADNA A calculations, 3D CADNA A

Strategická hluková mapa aglomerace Praha Strategic noise map of the agglomeration of Prague

2007

MZd ČR, Akustika Praha

výpočet LimA C calculations, LimA C

Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha Action plan for noise reduction in the agglomeration of Prague

2008

Hl. m. Praha, Akustika Praha

výpočet LimA C calculations, LimA C

Základní informace ze zpracování hlukových map jsou pravidelně zveřejňovány v ročenkách o životním prostředí v Praze, v Atlasu životního prostředí Prahy (www.premis.cz/atlaszp) a na CD/DVD Praha životní prostředí.

118

Basic information from the noise maps processing are regularly published in the Yearbooks Prague – the Environment, Atlas of the Prague Environment (www.premis.cz/atlaszp) and on the CD/DVD Prague – The Environment. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

HLUK / NOISE

B5

B5.2.2.1 Výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy v denní a noční době – 2007

B5.2.2.1 Calculated noise maps of automotive traffic in daytime and night-time – 2007

Výpočtové hlukové mapy automobilové dopravy Praha 2007 vycházejí z dopravních údajů pro rok 2005 a jsou rozšířenou aktualizací map z roku 2000, na něž metodicky navazují. Mapy byly vypracované na základě požadavků legislativy ČR. Jako ukazatele imise hluku ve venkovním prostředí byly stanoveny LAeq pro denní dobu (06–22 h) a LAeq pro noční dobu (22–06 h). Imisní hodnoty byly vypočítané celkem ve 964 tis. výpočtových bodech na území hl. m. Prahy, což obnáší výpočet imisních hodnot LAeq pro 4,82 tis. km fasád objektů ve 120-metrovém oboustranném okolí automobilových komunikací.

Calculated noise maps of automotive traffic in Prague in 2007 are based on traffic data of the year 2005 and are the expanded update of maps of 2000, which they follow in methodology. Maps were developed on the basis of requirements of the Czech Republic legislation. LAeq for daytime (06–22 o’clock) and LAeq for night-time (22–06 o’clock). As the indicators of noise immissions in ambient areas. The immission values were calculated in total 964,000 calculation points on the territory of the City of Prague which means the calculation of immission values of LAeq for 482,000 kilometres of building facades in 120-metre deep surroundings along automobile roads.

Obr. B5.2.1

Rozdělení četnosti imisních hodnot LAeq v pětidecibelovém škálování, Praha, výpočet 2007 Frequency distribution of immission values of LAeq at 5 dB interval, Prague, calculated in 2007

50 den (06–22 hod.) daytime (06–22 o’clock) noc (22–06 hod.) night-time (22–06 o’clock)

40

[%]

30 20 10 0 < 40

40–45

45–50

50–55

55–60 [dB]

60–65

65–70

70–75

nad / over 75

Zdroj / Source: Enviconsult, EKOLA group

Obr. B5.2.2

Rozdělení četnosti imisních hodnot LAeq podle limitů NV č. 148/2006 Sb., Praha, výpočet 2007 Frequency distribution of immission values of LAeq according to limit values of the OG CR No. 148/2006 Code, Prague, calculated in 2007

a) den / daytime

b) noc / night-time

80

80 den (06–22 hod.) daytime (06–22 o’clock)

70 60

60

50

50

[%]

[%]

noc (22–06 hod.) night-time (22–06 o’clock)

70

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0 < 55

55–60 [dB]

60–70

70 <

< 45

45–50

50–60 [dB]

60 <



119

B5

HLUK / NOISE

Obr. B5.2.3

Ukázka hlukové mapy automobilové dopravy v denní době, Praha – centrum (www.premis.cz/atlaszp) Example of the automotive traffic noise map in daytime, Prague – downtown (www.premis.cz/atlaszp) výpočtové body, ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq v dB calculation points, equivalent sound pressure level LAeq in decibels [dB] < 50 50–54,9 55–59,9 60–64,9 65–69,9 70–74,9 > 74,9

Pozn.: Výpočet 2007, vstupní údaje o dopravě stav 2005. Note: Calculations in 2007, input data on traffic as of 2005.


B5.2.2.2 Hlukové mapy jako součást projektu ENVIS4 – 2008

B5.2.2.2 Noise maps of as a part of the Project ENVIS4 – 2008

Projekt ENVIS4 (Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy) byl realizován v roce 2008 odborem informatiky MHMP s využitím dotace ze strukturálních fondů EU. Projekt se zabýval informacemi o čtyřech složkách prostředí: OVZDUŠÍ, HLUK, KRAJINA a ZELEŇ v dosud chybějícím územním detailu. S ohledem na pravidla programu JPD2 byl projekt realizován pouze pro část území města (24 MČ, cca 1/3 území města, převážně severovýchodní část).

The project ENVIS4 (Environmental Information Service in selected CDs of the Capital City of Prague) was implemented in 2008 by the department of Informatics of the Prague City Hall using subsidies from the Structural Funds of the EU. The project dealt with information on the four environmental compartments: AIR, NOISE, LANDSCAPE, and GREENERY in the land detail that has been missing so far. Due to rules of the programme JPD2 the project was implemented only for a part of the City territory (24 CDs, approx. 1/3 of the City territory, mostly the northwester section thereof). Noise conditions were assessed, using model calculations and their verification, also in surroundings of roads, which are not a part of the selected network of the TSK – ÚDI. A questionnaire survey was carried out aiming at requirements of the evaluation details. Both troublesome localities and noise sources were determined and out of them the most important was automotive traffic as expected. At selected profiles the calculation of noise conditions in the vertical direction were also carried out. The assessment also included risk and population impact analysis. The Project outcomes are published at web pages http://envis4.praha.eu. They contain textual part and the map one. The pilot posting of the project outcomes at the web pages of the City District (Prague 12) was implemented as well.

Pomocí modelových výpočtů a jejich verifikace byla mj. posouzena hluková situace i v okolí komunikací, které nejsou součástí vybrané sítě TSK – ÚDI. Proběhlo dotazníkové šetření s cílem upřesnit požadavky na podrobnost hodnocení. Byla vytipována problematická místa i zdroje hluku, z nichž podle očekávání byla nejvýznamnější automobilová doprava. Ve vybraných profilech byl proveden i výpočet hlukové situace ve vertikálním rozložení. Součástí hodnocení byla i analýza rizik a dopadů na obyvatelstvo. Výstupy projektu jsou zveřejněny na stránkách http://envis4.praha.eu. Obsahují textovou a mapovou část. Bylo pro realizováno pilotní zveřejnění výstupů projektu na webových stránkách MČ (MČ Praha 12).

120


HLUK / NOISE

B5

Obr. B5.2.4 Podíl exponovaných osob hladinám hluku nad 65 dB v denní dobì a nad 60 dB v noèní dobì (zvýšené zdravotní riziko) Share of persons exposed to noise levels above 65 dB in daytime and above 60 dB in night-time (higher health risk) 80 000

40 noc (nad 60 dB) / night-time (60 dB) poèet obyvatel / number of inhabitants

[%]

30

60 000

20

40 000

10

20 000

Praha 15

Petrovice

Štìrboholy

Dubeè

D. Mìcholupy

Praha 14

Újezd n. Lesy

Kolodìje

Klánovice

H. Poèernice

D. Poèernice

Praha 12

Bìchovice

Libuš

Vinoø

Praha 9

Satalice

Kbely

Èakovice

Praha 8

Ïáblice

Dol. Chabry

Bøezinìves

0 Praha 1

0

poèet obyvatel number of inhabitants

den (nad 65 dB) / daytime (above 65 dB)

Zdroj / Source: EKOLA group

Obr. B5.2.5 Ukázky mapových výstupù ENVIS4 – Hluk, detailní pohledy pro MÈ Praha 12 Examples of map outcomes of ENVIS4 – Noise, detailed views for the CD Prague 12 a) plošná hluková mapa area noise map

b) hluk ve výpoètových bodech na fasádách objektù noise at calculation point on building facades

Zdroj / Source: EKOLA group, Hydrosoft Veleslavín


121

B5

HLUK / NOISE

B5.2.2.3 Strategická hluková mapa aglomerace Praha a navazující akční plán

B5.2.2.3 Strategic noise map of the agglomeration of Prague and the following Action plan

Strategická hluková mapa aglomerace Praha

Strategic noise map of the agglomeration of Prague

Strategická hluková mapa aglomerace Praha byla zpracována v roce 2007. Podnětem pro její tvorbu byla Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Directive 2002/49/EC), resp. její transpozice do podmínek ČR.

The Strategic noise map of the agglomeration of Prague was developed in 2007. Impulse for the development was the Directive 2002/49/EC of the European Parliament and the Council of 25 June 2002 relating to the assessment and management of environmental noise and its transposition into the Czech Republic legislation, respectively.

Výsledky Strategické hlukové mapy zpracované v roce 2007 pro hl. m. Prahu a její blízké okolí (aglomerace Praha) potvrdily, že nejvýznamnějším zdrojem hluku v Praze je silniční doprava. Hluk ze železniční dopravy a z leteckého provozu je významný pouze místně, v okolí zdrojů. Nejméně významný je hluk šířený z integrovaných průmyslových zařízení. Podle německé metodiky (VBEB) je podíl populace zatížené hlukem Ldvn nad 55 dB je 53,1 % a Ln nad 45 dB 52 % (metodika WG-AEN dává pro stejné kategorie nadhodnocené údaje 87 %, resp. 85 %).

Tab. B5.2.2

Results of the Strategic noise map developed in 2007 for the City of Prague and its close surroundings (agglomeration of Prague) confirmed that the most important source of noise in Prague is road traffic. Noise from railway traffic and from air traffic operation is important solely locally, on the locality of their sources. The least important is noise from integrated industrial facilities. According to the German calculation methodology (VBEB) the share of population affected by noise Lden above 55 dB is 53.1 % and Ln above 45 dB is 52 % (the WG-AEN methodology gives overestimated values for the same categories by 87 % and 85 %, respectively).

Počty osob (v tisících) zasažených hlukem v aglomeraci Praha z různých kategorií zdrojů (podle Strategické hlukové mapy) Number of persons (in thousand) affected by noise in the agglomeration of Prague from sources of various categories (according to the Strategic Noise Map) Silnice / Roads

Železnice / Railways

Letiště / Airport

Průmysl / Industry

Rozpětí [dB] Interval [dB]

Ldvn

Ln

Ldvn

Ln

Ldvn

Ln

Ldvn

40–44

–

116,2

–

66,6

–

1,7

–

0,1 < 0,1

Ln

45–49

–

463,7

–

57,0

–

27,0

–

50–54

95,4

312,8

64,2

45,2

7,4

0,0

< 0,1

0,0

55–59

465,3

144,1

50,9

52,6

0,7

0,0

0,0

0,0 0,0

60–64

334,9

68,9

44,3

26,2

0,0

0,0

0,0

65–69

146,7

16,5

49,6

0,4

0,0

0,0

0,0

0,0

70–74

68,9

0,6

12,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

> 75

12,6

0,0

< 0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Ldvn – ukazatel pro celkové obtěžování hlukem (den, večer, noc) / indicator of overall noise nuisance (daytime, evening-time, night-time) Ln

– ukazatel pro rušení spánku (noc) / indicator of sleep interference (night)

Zdroj / Source: MZd ČR, Akustika Praha

Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha

Action plan for noise reduction in the agglomeration of Prague

Na základě strategické hlukové mapy je dále vypracován akční plán. Magistrát hlavního města Prahy byl jako krajský úřad povinen vyhotovit návrh akčního plánu na snížení hluku v celé aglomeraci a do roku 2013 zajistit jeho postupné naplnění.

The action plan was developed on the basis of the Strategic noise map. The Prague City Hall, as a regional authority, was obliged to work out a proposal of the Action plan for noise reduction in the whole agglomeration and to ensure its gradual implementation by 2013.

Příprava Akčního plánu snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008 byla zahájena na počátku roku 2008 po předání materiálů zpracovaných

Preparations of the Action plan for noise reduction in the agglomeration of Prague 2008 stared at the beginning of 2008 once materials developed by

122


Obr. B5.2.6 Strategická hluková mapa aglomerace Praha – L dvn, 2007 Strategic Noise Map of the agglomeration of Prague – Ldvn, 2007

Zdroj / Source: MZd ÈR, Akustika Praha

HLUK / NOISE


B5

123

B5

HLUK / NOISE

Obr. B5.2.7

Kritická místa imise hluku dle akčního plánu snižování hluku Critical noise immission points according to the Action plan for noise reduction

Zdroj / Source: MHMP, Akustika Praha

Ministerstvem zdravotnictví ČR. V červnu 2008 bylo na MHMP nově zřízeno systemizované místo „koordinátora protihlukových opatření“. V souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES byla ze strany MHMP formou připomínkové řízení zajištěna informovanost a aktivní zapojení široké veřejnosti. V kritických lokalitách, kde dochází k překročení noční mezní hodnoty hlukového ukazatele, byla navržena opatření ke zlepšení situace.

the Ministry of health of the Czech Republic were handed over. In June 2008 a new systematic position of “coordinator of noise control measures” was established at the Prague City Hall. In accordance with requirements of the Directive 2002/49/EC the Prague City Hall provided for information dissemination to and active participation of the general public by means of commentary proceedings. For critical localities, where nighttime limit value of noise is exceeded, measures were proposed to improve conditions.

Veřejnost možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením využila a své názory i připomínky zasílala písemně i elektronicky (jednotlivci, občanská sdružení i zastupitelé jednotlivých městských částí). Přijato bylo celkem 186 připomínek, které byly jednotlivě vypořádány v definitivní verzi akčního plánu.

The public (individuals, civic associations, as well as representatives of City Districts) used opportunity to express their opinions to the proposed measures and sent their opinions and comments in writing or electronically. In total 186 comments were received, which were separately dealt with in the final version of the Action plan.

Pozn.: Po zapracování připomínek vznikla v průběhu roku 2009 konečná podoba Akčního plánu snižování hluku pro aglomeraci Praha, která byla Radou hl. m. Prahy projednána dne 15. 9. 2009.

Note: The final version of the Action plan for noise reduction in the agglomeration of Prague was created in the course of 2009 and was discussed at the Council of the Capital City of Prague on 15 September 2009.

124


HLUK / NOISE

B5

B5.3 LETECKÝ HLUK

B5.3 AIR TRAFFIC NOISE

Letecká doprava se jako významný zdroj hluku projevuje zejména v okolí mezinárodního letiště Praha v Ruzyni, které provozuje společnost Letiště Praha, a. s. (společnost vzniklá v roce 2008 privatizací státního podniku Správa Letiště Praha, s. p.). Letiště Praha - Ruzyně je významným článkem dopravní infrastruktury České republiky, v posledních letech odbavuje zhruba 12 mil. cestujících za rok.

Air traffic is pronounced as an important noise source namely in the surroundings of the international airport Prague in Ruzyně, which is operated by the company of Airport Prague Co. (that was established in 2008 by privatisation of the company of Airport Prague Administration, g. o. c.) The airport Prague - Ruzyně is an important member of the Czech Republic transport infrastructure; in recent years it has been processing roughly 12 million passenger per year. The company of Letiště Praha Co. has been striving for the minimisation of the air traffic burden on inhabitants living in the airport surroundings and supporting activities, which lead to higher quality of their living conditions. It has been, inter alia, systematically implementing the programme of noise control measures (in the declared noise protective zone and assesses all environmental impacts of all its activities. Letiště Praha Co. has also been developing the environmental management system and making decisions of investments and their implementation taking environmental issues into account. It also works with local authorities, communities in the airport surroundings and other stakeholders (programmes We Live Here Together and Good Neighbourhood). Simultaneously it shares environmental experience with other members of the ACI Europe. In 2008 Letiště Praha Co. put under operation the most modern system of air traffic noise monitoring and has been for long time implementing activities reducing noise effects on the surroundings, including preventive measures. Due to progressive policy of fees transport agents are also motivated to adhere to the determined tracks of flights and use aircraft as silent as possible. Moreover, in residential localities affected by air traffic and located inside the noise protective zone of the Airport Prague Ruzyně the airport operator has been implementing noise control measures. On 1 January 2008 the new, highly sophisticated air traffic noise and flight routes monitoring system called Noise and Track Monitoring System – NTMS begin to operate at the Airport Prague Ruzyně. The airport operator – Letiště Praha Co. this way acquired an effective instrument for efficient solutions of noise issues because it has now operating workplace directly at the airport. Calculations for the characteristic air traffic operation day in 2008 were carried out based on data recorded by the monitoring system and data from the Central Database of Airport Prague Co. while respecting the methodology instruction of the Ministry of heal of the Czech Republic.

Společnost Letiště Praha usiluje o minimalizaci vlivu letecké dopravy na obyvatele bydlící v okolí letiště a podporuje aktivity, které vedou ke zkvalitnění jejich životních podmínek. Mimo jiné soustavně realizuje protihlukový program ve vyhlášeném ochranném hlukovém pásmu a hodnotí vlivy všech svých činností na životní prostředí. Společnost také rozvíjí systém environmentálního managementu a o investičních záměrech a jejich realizaci rozhoduje s ohledem na životní prostředí. Rozvíjí spolupráci s místními úřady, komunitami v okolí letiště a dalšími zúčastněnými stranami (programy Žijeme zde společně, Dobré sousedství). Současně sdílí environmentální zkušenosti s ostatními členy ACI Europe (Mezinárodní rady letišť). Společnost Letiště Praha v roce 2008 uvedla do provozu nejmodernější systém monitorování leteckého hluku a letových tratí a dlouhodobě realizuje aktivity snižující dopad hluku na okolí včetně preventivních opatření. Díky progresivní poplatkové politice jsou zároveň dopravci motivováni dodržovat stanovené trasy letů a používat co nejtišší stroje. Nadto, v obydlených lokalitách dotčených leteckým provozem a nacházejících se v ochranném hlukovém pásmu letiště Praha - Ruzyně provádí provozovatel letiště protihluková opatření. Dne 1. 1. 2008 byl zahájen na letišti Praha - Ruzyně provoz nového vysoce sofistikovaného monitorovacího systému leteckého hluku a letových tratí (Noise and Track Monitoring System – NTMS). Společnost Letiště Praha, a. s. tak získala účinný nástroj k efektivnějšímu řešení hlukové problematiky, neboť má k dispozici operační pracoviště přímo na letišti. Z údajů zaznamenaných monitorovacím systémem a z údajů centrální databáze Letiště Praha, a. s. byly provedeny výpočty pro charakteristický letový den za rok 2008 s respektováním metodického návodu MZd ČR. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

125

B5

HLUK / NOISE

Tab. B5.3.1

Hodnoty údajů pro charakteristický letový den, Praha, 2008 Data values for a characteristic flight operation day, Prague, 2008

A. Počet pohybů Number of moves Celkem za 24 hodin / Total of 24-hour

527

– v denní době / in daytime 06.00–22.00

469

– v noční době / in night-time 22.00–06.00

58

B. Využití jednotlivých směrů RWY 06/24 a RWY 13/31 v procentech Level of use of respective directions at RWY 06/24 and RWY 13/31 as percentage RWY 24

RWY 06

ARR

DEP

ARR

Den / Daytime

35,1

31,9

Noc / Night-time

36,7

37,4

RWY 13

RWY 31

DEP

ARR

DEP

ARR

DEP

10,0

8,8

0,3

3,7

4,7

5,5

9,0

9,5

0,1

0,3

3,3

3,7

C. Směrodatný letecký provoz Decisive air traffic operation RWY 24 Den / Daytime Noc / Night-time

RWY 06

RWY 13

RWY 31

ARR

DEP

ARR

DEP

ARR

DEP

ARR

DEP

165

150

47

41

1

17

22

26

21

22

5

6

0

0

2

2

D. LAeq (v dB) pro jednotlivé stacionární měřicí stanice (hodnota porovnatelná s hygienickým limitem) LAeq [dB] for respective stationary measuring stations (value comparable to the hygiene limit value) Lokalita / Locality

LAeq, 16h

LAeq, 8h

Jeneč*

57,3

52,5

Červený Újezd

52,1

47,2

Unhošť

53,9

49,8

Pavlov

54,2

48,6

Hostivice

42,7

37,8

Dobrovíz*

54,6

48,4

Kněževes*

55,6

49,1

Horoměřice střed / centre**

57,8

51,9

Přední Kopanina*

56,7

50,0

Horoměřice JV**

52,5

47,6

Řepy

48,8

34,6

Bílá Hora**

51,5

43,7

Suchdol

55,4

50,6

Pozn.: celková nejistota měření je +/– 2 dB. Note: The total inaccuracy of measurements is +/– 2 dB. Označení / Marking: bez označení = měřicí stanice mimo ochranné hlukové pásmo (OHP) no marking = the measuring station is out of the noise protective zone (OHP) * = měřicí stanice uvnitř OHP / the measuring station is inside the OHP ** = měřicí stanice na hranici OHP / the measuring station is at the OHP boundary

126



Prodloužená osa RWY 06/24 Axis extension of RWY 06/24 Prodloužená osa RWY 13/31 Axis extensionof RWY 13/31 Prodloužená osa plánované paralelní RWY 06R/24L Axis extension of planned parallel RWY 06R/24L Vyhlášené ochranné hlukové pásmo Established noise protection zone Lokality stacionárních mìøicích stanic Locations of stationary measuring stations

Obr. B5.3.1 Ochranné hlukové pásmo letištì Praha - Ruzynì a umístìní stacionárních mìøicích stanic Noise protective zone of the Airport Prague - Ruzynì and location of stationary measuring stations

Jeneè Èervený Újezd Unhoš Pavlov Hostivice Dobrovíz Knìževes Horomìøice – støed / centre Pøední Kopanina Horomìøice – JV / SE Øepy Bílá Hora Suchdol

Zdroj / Source: Letištì Praha, a. s.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

È. Lokalita No. Locality

HLUK / NOISE

B5

127

B5

HLUK / NOISE

S uvedením nového monitorovacího systému hluku z leteckého provozu a letových tratí do provozu mohlo Letiště Praha, a. s. pokračovat 2. ročníkem soutěže „Nejtišší dopravce“. Soutěž probíhala od května do října, tedy v období, kdy byl letecký provoz na Ruzyni největší. Smyslem akce je pozitivní motivace leteckých společností k vstřícnému přístupu k životnímu prostředí s důrazem na otázku hluku. Do hodnocení bylo zařazeno 15 leteckých společností, které v roce 2008 létaly na pražské letiště nejčastěji. Soutěžilo se ve dvou kategoriích – proudová letadla a vrtulová letadla. Kriteria hodnocení odrážela nejenom „hlučnost“ každého letadla (tzn. jeho zařazení do hlukové kategorie Letiště Praha, a. s podle hlukového certifikátu), ale i přesnost provedených příletových a odletových postupů. V kategorii proudových letadel zvítězila letecká společnost KLM, v kategorii vrtulových letadel letecká společnost Austrian Airlines.

128

Airport Prague Co. could continue for the second year in the competition for “The Most Silent Transporter” when put the new air traffic noise monitoring system under operation. The competition was opened from May to October, that means in the period, when the air traffic at Ruzyně is the highest. The event meaning is to motivate in positive manner airline companies to more open approach to the environment with accentuated issues of noise. There were 15 airline companies involved in the competition, which in 2008 has the most frequent flights to the Prague airport. There were two competition categories – jet planes and propeller planes. Evaluation criteria reflected not only “noise level” of each pane (that means its classification to some of the noise categories of Airport Prague Co. according to the noise certificate), also adherence to landing and taking-off procedures. In the jet planes category the winner was KLM airlines and Austrian Airlines won in the propeller planes category.


C1

OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY / POPULATION, HOUSES, AND APARTMENTS

C1 OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY

C1 POPULATION, HOUSES, AND APARTMENTS

Obyvatelstvo

Population

Počet evidovaných obyvatel v Praze se od roku 2001 opět zvyšuje (ve druhé polovině 90. let docházelo ke snižování). Tato změna je však způsobena tím, že do celkového počtu obyvatel se od roku 2001 začali počítat také cizinci s přiznaným azylem a ti, kteří v ČR pobývali na základě víz nad 90 dní déle než rok. Od roku 2004, v souvislosti se vstupem ČR do EU byli započteni také cizinci s dlouhodobým a přechodným pobytem. Současný počet obyvatel (k 31. 12. 2008) v Praze je 1 233 211 obyvatel, což je o 5 % více než v roce 2004.

The number of registered inhabitants in Prague has been growing since 2001 again (it was decreasing in the second half of the 1990s). This change was, however, made due to the fact that since 2001 foreigners with awarded asylum and those foreigners, who are staying on the territory of the Czech Republic on the basis of visas for over 90 days, have been taken into the number of the total population. Since 2004, in relation to the Czech Republic accession to the European Union, the foreigners having a long-term stay and interim stay have also been taken into the number. The current number of inhabitants (by 31, December 2008) in Prague is 1,233,211, which is by 5 % more than in 2004.

Počet obyvatel je výsledkem přirozeného pohybu obyvatel (narození a zemřelí) a stěhování (migrace). V Praze má na zvyšování počtu obyvatel největší vliv právě migrace a to především migrace cizích státních příslušníků. Co se týče českých občanů, ti území Prahy spíše opouštějí a nejčastěji se stěhují za hranice Prahy do jejího zázemí. Od roku 1997 došlo i k zastavení úbytku živě narozených dětí a dochází k pomalému nárůstu. Nejvíce se jich narodilo v posledním sledovaném roce 2008 (14 339 živě narozených oproti 11 131 v roce 2004). Příčinou je zejména zakládání rodin matkami ve vyšším věku z populačně silných ročníků ze sedmdesátých let. Naopak počet zemřelých dlouhodobě spíše klesá (prodlužování střední délky života v souvislosti s vysokou úrovní lékařské péče, dostupností rychlé zdravotnické pomoci v Praze a celkovým aktivnějším přístupem starších lidí k životu). Mezi nejčastější příčiny smrti patří v Praze nemoci oběhové soustavy a novotvary. Pražská populace měla vždy spíš starší věkovou strukturu než ostatní kraje ČR a snižování počtu zemřelých tento trend ještě umocní. Věková struktura populace na daném území se odvíjí od věkové struktury přistěhovalých a vystěhovalých a od přirozeného pohybu obyvatel (narození a zemřelí). V současnosti se také často hovoří o stárnutí populace zejména s přesunem populačně silných ročníků do důchodového věku. Největší posuny ve věkové struktuře obyvatel byly mezi lety 2004 až 2008 zaznamenány ve věkové skupině 30–44 let, kde došlo k největšímu růstu a ve skupině 45–59 let, kde byl zaznamenán největší pokles podílu obyvatel v těchto věkových skupinách na celkovém počtu obyvatel. Do věkové skupiny 30–44 let přicházejí silné ročníky let sedmdesátých a zároveň cizinci, kteří do ČR a Prahy přichází za prací. Druhý nej-

130

The number of inhabitants is a result of spontaneous movement in population (births and deaths) and migration. In Prague it is just migration having the highest effect on the number of inhabitants, mostly the migration of persons with foreign citizenship. Concerning the Czech Republic citizens these have been rather leaving the territory of Prague and most frequently move beyond the Prague limits to its surrounding back country. Since 1997 the decrease in the number of live births was stopped and it has been slowly increasing. The highest number of births was in the latest year monitored – 2008 (14,339 live born children compared to 11,131 in 2004). The reason for is namely that families are settled by mothers at higher age belonging to generations of the highly populated 1970s. On the contrary, the number of deaths has been rather decreasing over the long-term) due to the average life expectancy prolongation in relation to the high level of medical care, availability of medical emergency in Prague, and overall more active approach of the elderly to life). The most frequent causes of death in Prague are diseases of circulatory system and neoplasms. The Prague’s population has always had rather older age structure than other regions of the Czech Republic and the reduction in the number of deaths will even more pronounce this trend. The population age structure on the given territory is determined especially by the shift of highly populated generations into the pension age. The largest shifts in the population age structure were in the years from 2004 to 2008 recorded in the age group 30–44 years of age, having the highest increase, and in the group 45–59 years PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


C1

of age, recording the highest drop of these age group persons of the total population number. The age group 30–44 years of age is now entered by highly populated generations of the 1970s and also foreigners, which come to the Czech Republic and to Prague searching work. The second highest increase was recorded in the population category 60–74 years of age.

větší nárůst je zaznamenán v kategorii obyvatel ve věku 60–74 let. Celkový počet uzavřených sňatků od sedmdesátých let mírně klesá, počet rozvodů je spíše stabilní s mírnou tendencí k poklesu. Z celkového počtu živě narozených se jich stále větší podíl rodí mimo manželství (v roce 2008 to bylo 33 %). V Praze to souvisí s celkovými změnami ve společnosti směrem k větší individualitě.

The total number of marriages has been slightly decreasing since the 1970s; the number of divorces is rather stable having a moderate tendency to drop. Out of the number of live births the ever growing portion has been born out of marriage (it was 33 % in 2008). In Prague this relates to overall society changes towards more individually living people.

Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Českého statistického úřadu, Praha (www.czso.cz, resp. www.praha. czso.cz Regionální pracoviště hl. m. Praha).

Further detailed information are published and updated on regular basis on the pages of the Czech Statistical Office, Prague (www.czso.cz, or www.praha.czso.cz Regional Workplace of the Capital City of Prague).

Tab. C1.1

Počet a pohyb obyvatel Number of inhabitants and their movement 2004

Počet obyvatel (k 31. 12.)

2005

2006

2007

2008 Total population (by 31 December of respective year)

1 170 571

1 181 610

1 188 126

1 212 097

1 233 211

– muži

559 108

566 542

570 881

585 728

599 038

– Males

– ženy

611 463

615 068

617 245

626 369

634 173

– Females

Střední stav obyvatelstva

Mid-year population, total

1 165 617

1 176 116

1 183 576

1 196 454

1 225 281

– muži

555 798

563 147

567 948

576 206

594 034

– ženy

609 819

612 969

615 628

620 248

631 247

Živě narození

11 131

11 943

12 530

13 195

14 339

Live births

Zemřelí

12 849

12 673

12 274

12 208

12 269

Deaths

Přirozený přírůstek

–1 718

–730

256

987

2 070

Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel

–1,5

–0,6

0,2

0,8

– Males – Females

Natural increase

1,7 Natural increase per 1,000 inhabitants

Přistěhovalí

28 763

40 482

45 061

54 811

47 194

Immigrants

Vystěhovalí

22 055

28 713

38 801

31 827

28 150

Emigrants

Přírůstek stěhováním

6 708

11 769

6 260

22 984

19 044

Net migration increment

Přírůstek stěhováním na 1000 obyvatel

6

Celkový přírůstek Celkový přírůstek na 1000 obyvatel Zalidnění obyvatel na 1 km2

4 990 4,3 2 350

10,0 11 039

5,3 6 516

9,3 2 371

5,5 2 386

19,2 23 971 20,0 2 444

15,5 Net migration increment per 1,000 inhabitants 21 114

Total increase

17,2 Total increase per 1,000 inhabitants 2 486

Population density per 1 km2 Zdroj / Source: ČSÚ


131

C1


Obr. C1.1 Obyvatelstvo / Population 1 250 000 počet obyvatel (k 31. 12.) total population (31. Dec.)

1 200 000

1 150 000

1 100 000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj / Source: ČSÚ

Obr. C1.2 Prùmìrný vìk / Average age

věk / age

45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35

celkem total ženy females muži males

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj / Source: ČSÚ

Obr. C1.3 Støední délka života / Average life expectancy

věk / age

82 80 78 76 74 72 70 68 66 64

ženy females muži males

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


Obr. C1.4 Vìkové složení obyvatelstva 1991, 2008 / Age distribution of the population 1991, 2008 85 + 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44 35–39 30–34 25–29 20–24 15–19 10–14 5–9 0–4

MUŽI MALES 1991 2008

70

60

50

40

30

20

10

0

ŽENY FEMALES 1991 2008

0

10

20

30

40

50

60

70

poèet obyvatel [tis.] / number of inhabitants [thous.] k 1. 3. 2001 SLBD / by 1 March 2001 Census

132

Zdroj / Source: ČSÚ


OBYVATELSTVO, DOMY A BYTY / POPULATION, HOUSES, AND APARTMENTS Obr. C1.5

C1

Počet a hustota obyvatelstva v městských částech Prahy, 2008 Number of inhabitants and population density of Prague City Districts, 2008

počet obyvatel na km2 inhabitants per km 2 < 200 201– 500 501– 1 000 1 001– 5 000 3 001– 6 000 6 001–10 000 10 001 a více / and more


Tab. C1.2

Domy, byty a vybavenost Houses, apartments, and their utilities 1980

Počet domů – celkem

1991

2001 Number of houses – total

77 827

83 267

88 200

z toho trvale obydlené

75 794

78 977

82 160

z toho rodinné domy

44 270

47 257

50 258

of which family houses

461 984

516 293

551 243

Number of apartments – total

448 741

495 804

496 940

59 757

58 836

63 642

Počet obytných místností v trvale obydlených bytech

901 969

1 107 062

1 162 928

Počet m2 obytné plochy v trvale obydlených bytech

16 468 794

19 472 200

21 157 895

Počet bytů – celkem z toho trvale obydlené z toho v rodinných domech

Vybavenost bytů [%]

of which permanently occupied

of which permanently occupied of which in family houses Number of dwelling rooms in the permanently occupied apartments Dwelling area of permanently occupied apartments [m2] Apartment facilities [%]

plyn ze sítě

75,3

77,2

73,9

gas network connection

vodovod v bytě

96,4

99,1

99,1

drinking water mains supply

veřejná kanalizace

91,5

94,4

96,9

public sewerage

ústřední nebo etážové topení

53,8

70,6

75,1

central heating

z toho na pevná paliva kamna z toho na pevná paliva

4,1

27,3

2,1

45,0

28,4

22,5

24,9

5,9

3,9

of which solid fuel fired stoves of which solid fuel fired Zdroj / Source: ČSÚ SLBD / Census 2001


133

C2

STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA / POPULATION HEALTH STATISTICS

C2 STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA

C2 POPULATION HEALTH STATISTICS

Počet narozených v Praze od konce 90. let stále narůstá. Zvýšení porodnosti v posledních letech může být důsledkem realizace odkládaného mateřství silných ročníků žen narozených v sedmdesátých letech. Počet potratů od počátku 90. let trvale klesá a snižuje se podíl umělých přerušení těhotenství. Kojenecká a novorozenecká úmrtnost se snižuje a je již na velmi nízkých hodnotách.

The number of births in Prague has been permanently growing since the end of the 1990s. The increased natality in recent years may be a consequence of the implementation of postponed maternity of highly populated generations of females born in the 1970s. The number of abortions has been permanently dropping since the 1990s and the portion of artificial interruptions has been decreasing as well. Neonatal and infant mortalities have been decreasing and already reached very low value.

Počet zemřelých celkem a na 1000 obyvatel se zvolna snižuje. Standardizovaná úmrtnost v Praze je u obou pohlaví nižší než v ČR. Od roku 1990 standardizovaná úmrtnost stále klesá u obou pohlaví. Standardizovaná úmrtnost žen je v ČR i Praze nižší než úmrtnost mužů. Zvyšuje se průměrný věk i střední délka života u mužů i žen. Nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy v čele s ostatními ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku a dále novotvary. Počet zemřelých na novotvary na 100 000 obyvatel pozvolna klesá. Incidence zhoubných novotvarů na 100 000 obyvatel celkem se mírně zvyšuje. Karcinom průdušnice, průdušky a plíce (C33–34) je na jednom z prvních míst u mužů i žen. Zatímco incidence u mužů, i když je stále vysoká, v posledních několika letech spíše stagnuje, u žen incidence dlouhodobě roste. U mužů je další významnou diagnózou zhoubný nádor prostaty (C61), jejíž incidence na 100 000 obyvatel je na 1. místě. U žen je na prvním místě incidence zhoubný nádor prsu (C50). Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR – www.uzis.cz.

The total number of deaths and the number of deaths per 1,000 inhabitants have been moderately decreasing. The standardised mortality in Prague is for both sexes lower than that of the whole Czech Republic. Since 1990 the standardised mortality has been permanently decreasing in both sexes. The standardised mortality of females is lower in the Czech Republic as well as in Prague than that of males. The average age and average life expectancy of males and females are increasing. The most frequent cause of death is diseases of cardiovascular system lead by other ischemic diseases of hearth and vascular diseases of cerebrum and than followed by neoplasms. The number of deaths caused by neoplasms per 100,000 inhabitants has been slowly decreasing. Incidence of malignant neplasms per 100,000 inhabitants has been overall moderately increasing. Carcinomas of trachea, brochi, and lungs (C33–34) is one of the first rank in males and females. While incidence in males, even though it is still high, has been rather stagnating in recent years, in females it has been growing over long-term. In males another important diagnosis is the malignant tumor of prostate gland (C61), which incidence per 100,000 inhabitants is ranked first. In females the fist rank of incidence is occupied by malignant breast tumor (C50). Further detailed information are published and updated on regular basis at web pages of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic – www.uzis.cz.

134


C2

STATISTIKY ZDRAVÍ OBYVATELSTVA / POPULATION HEALTH STATISTICS Tab. C2.1

Narození, potraty, zemřelí Births, abortions, deaths

Narození celkem v tom živě narození

2004

2005

2006

2007

2008

11 160

11 966

12 556

13 228

14 362

11 131

11 943

12 530

13 195

14 339

Živě narození na 1000 obyvatel

9,5

Potraty celkem samovolné miniinterupce jiné Potraty na 1000 obyvatel Potraty na 100 narozených Zemřelí celkem

10,6

11,0

out of that live births

11,7

Live births per 1,000 inhabitants Total abortions

4 506

4 507

4 293

4 408

4 694

967

1 002

1 023

1 127

1 257

spontaneous abortions

2 761

2 692

2 533

2 436

2 511

vacuum aspirations

686

703

662

779

829

other abortions

3,9

3,8

3,6

3,7

3,8

40,4

37,7

34,2

33,3

32,7

12 849

Zemřelí na 1000 obyvatel

10,2

Births

12 673

12 274

12 208

Abortions per 1,000 inhabitants Abortions per 100 births Total deaths

12 269

Deaths per 1,000 inhabitants

11,0

10,8

10,4

10,2

10,0

Kojenecká úmrtnost [‰]

3,1

1,9

2,6

2,2

1,5

Infant mortality [‰]

Novorozenecká úmrtnost [‰]

1,7

0,8

1,5

1,3

1,0

Neonatal mortality [‰] Zdroj / Source: ČSÚ, ÚZIS

Obr. C2.1

Narození, potraty, zemřelí na 1000 obyvatel Births, abortions, deaths per 1,000 inhabitants Živě narození na 1000 obyvatel / Births per 1,000 inhabitants Zemřelí na 1000 obyvatel / Deaths per 1,000 inhabitants Potraty na 1000 obyvatel / Abortions per 1,000 inhabitants

14 12 10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj / Source: ČSÚ, ÚZIS

Tab. C2.2

Úmrtnost podle příčin smrti Mortality per death cause 2004

2005

2006

2007

2008

Zemřelí podle vybraných příčin smrti na 100 000 obyv. novotvary

Deaths by selected causes per 100,000 inhabitants Neoplasms

330,8

295,7

300,0

292,6

278,5

8,3

7,1

9,8

20,8

17,9

546,8

526,6

478,7

484,4

465,3

nemoci ústrojí dýchacího

51,0

78,0

68,1

60,1

57,9

Diseases of the respiratory system

nemoci ústrojí trávicího

40,6

47,5

46,7

46,0

49,5

Diseases of the digestive system

nemoci ústrojí močového a pohlavního

15,8

14,7

16,7

8,5

8,8

Diseases of the genitourinary system

úrazy, otravy a sebevraždy

65,9

56,0

59,6

55,2

54,8

Injury, poisoning and suicide

alergie, nemoci žláz a přeměny látkové nemoci ústrojí cévního

ostatní příčiny smrti Celkem Praha

43,1

51,9

57,4

52,7

68,6

1 102,3

1 077,5

1 037,0

1 020,3

1 001,3

Endocrine and metabolic diseases, allergies Diseases of the cardiovascular system

Other causes of death Prague total Zdroj / Source: ČSÚ, ÚZIS


135

C2


Obr. C2.2

Podíly jednotlivých příčin smrti Proportions of respective death causes 3%

8%

1995

7%

2008

1% 4%

5% 1% 5%

26 %

28 %

3% 6% 1% 2%

54 %

46 %

novotvary Neoplasm

nemoci ústrojí cévního Diseases of the circulatory system

nemoci ústrojí trávicího Diseases of the digestive system

úrazy, otravy a sebevraždy Other causes of death

alergie, nemoci žláz a přeměny látkové Endocrine and metabolic diseases, allergies

nemoci ústrojí dýchacího Diseases of the respiratory system

nemoci ústrojí močového a pohlavního Diseases of the genitourinary system

ostatní příčiny smrti Other causes of death Zdroj / Source: ČSÚ, ÚZIS

Obr. C2.3

Vývoj standardizované úmrtnosti podle pohlaví na 100 000 obyvatel Development of the standardised mortality per sexes and per 100,000 inhabitants

1 700 muži ČR males CR muži Praha males Prague

1 500

ženy ČR females CR ženy Praha females Prague

1 300 1 100 900 700

2007

2008

2006

2004

2005

2003

2002

2000

2001

1999

1998

1996

1997

1995

1994

1992

1993

1991

1990

1988

1989

1987

1986

1984

1985

1983

1982

500

Zdroj / Source: ČSÚ, ÚZIS

počet na 100 000 obyvatel number per 100,000 inhabitants

Obr. C2.4

Zemřelí na zhoubné novotvary Deaths for malignant tumors

400 350 300 250 200

muži / males

150

ženy / females

100 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj / Source: ČSÚ, Národní onkologický registr ČR / National Oncology Register of the Czech Republic

136



C2

Obr. C2.5 Poèet hlášených zhoubných nádorù a novotvarù in situ Number of reported malignant tumors and neoplasms in situ a) Celkový poèet / Total number 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

muži males ženy females celkem total

b) Poèet pøípadù na 100 000 obyvatel / Number of cases per 100,000 inhabitants 800 750 700

muži males ženy females celkem total

650 600 550 500 450 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

400

Zdroj / Source: ÚZIS, Národní onkologický registr ÈR / National Oncology Register of the Czech Republic

Obr. C2.6 Poèet vybraných hlášených zhoubných nádorù na 100 000 obyvatel Number of selected reported malignant tumors per 100,000 inhabitants MUŽI / MALES 160

C16

C19–C21

140

C18

C33–C34

C61

120 100 80 60 40 20 0 1994 160 140

1995

1996

1997

1998

ŽENY / FEMALES C19–C21 C16 C33–C34 C18

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

C50

120 100 80 60 40 20 0

1994

1995

1996

1997

1998

1999

C33–C34 ZN prùdušnice,prùdušky a plíce C16 ZN žaludku / malignant tumors of the stomach malignant tumors of the trachea, bronchi and lungs C18 ZN tlustého støeva / malignant tumors of theintestine C50 ZN prsu / malignant tumors of the breast C19–C21 ZN rektosigmoidálního spojení, rekta, øiti a øitního kanálu C61 ZN prostaty / malignant tumors of the prostatic gland malignant tumors of the recto-sigmoidal connection, rectum, rectal passage Zdroj / Source: ÚZIS, Národní onkologický registr ÈR / National Oncology Register of the Czech Republic


137

C3

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / HEALTH AND THE ENVIRONMENT

C3 ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

C3 HEALTH AND THE ENVIRONMENT

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí

The Health Monitoring System of the Czech Republic Population in Relation to the Environment

Životní prostředí je spolu s výživou jednou z nejrozsáhlejších determinant zdraví člověka. Je proto nezbytné sledovat zdravotní rizika a dopady znečištěného životního prostředí na lidský organismus. Stěžejním monitorovacím programem v České republice je od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, který je realizován na základě Usnesení vlády České republiky č. 369/1991 Sb., je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a zároveň je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, schváleného Usnesením vlády č. 810/1998 Sb. Systém monitorování přestavuje ucelený systém sběru údajů, zpracování a hodnocení informací o stavu složek životního prostředí a o jejich vlivu na zdravotní stav české populace. V roce 2007 a 2008 probíhal Systém monitorování v sedmi subsystémech:

The environment is, along with nutrition, one of the largest determinants of the human health. Therefore it is inevitable to monitor health hazards and impacts of the polluted environment on the human organism. The core monitoring programme in the Czech Republic has been the Health Monitoring System of the Czech Republic Population in Relation to the Environment since 1994, which has been implemented on the basis of the Decision of the Government of the Czech Republic No. 369/1991 Code, and is included in the Act No. 258/2000 Code on the public health protection, and, at the same time, makes one of priorities of the Action Plan for Health and the Environment of the Czech Republic approved by the Decision of the Government of the Czech Republic No. 810/1998 Code. The Monitoring System represents a comprehensive system of data collection, processing, and evaluation of information on state of environmental compartments and on their effects on health of the Czech population. In 2007 and 2008 the Monitoring System was carried out in the seven subsystems as follows:

• zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší (subsystém I), • zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody (subsystém II), • zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku (subsystém III), • zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice (subsystém IV), • zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring (subsystém V), • zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky (subsystém VI), • zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky (subsystém VII). Výsledky jsou každoročně publikovány v Souhrnné a Odborných zprávách, které vydává Ústředí monitoringu, působící ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v Praze. Tyto zprávy jsou pro odbornou i širší veřejnost k dispozici na internetových stránkách www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-azivotniho-prostredi. Systém monitorování probíhá ve vybraných sídlech, kterými jsou hl. m. Praha, krajská města, bývalá okresní města a další sídla. Ve dvou subsysté-

138

• Health consequences and risks of air pollution (subsystem I); • Health consequences and risks of drinking water contamination (subsystem II); • Health consequences and interference effects of noise (subsystem III); • Health consequences of the human organism load with chemicals from food chains, dietary exposition (subsystem IV); • Health consequences of the human organism exposition to toxic substances from external environment, biological monitoring (subsystem V); • Health state and selected demographic indicators and health statistics (subsystem VI); • Health risks of labour conditions and their consequences (subsystem VII). Its results are every year published in the Summary Report and Professional Reports, which are issued by the Monitoring Centre at the National Institute of Public Health in Prague. These reports are available for the professional and general public at the Internet pages at: www.szu.cz/publikace/ monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


mech je monitorování prováděno naopak na celostátní úrovni (monitorování kvality veřejného zásobování pitnou vodou a zdravotních rizik pracovních podmínek). Ovzduší Údaje o znečištění ovzduší použité v rámci Systému pocházejí z měřicích stanic provozovaných hygienickou službou a ČHMÚ (21 stanic). Vývoj znečištění ovzduší je od roku 2006 příznivý, trend má u většiny měřených škodlivin charakter mírného poklesu. Tento vývoj (2007 i 2008) lze však připsat spíše přetrvávajícím klimaticky i rozptylově příznivým podmínkám, tj. meteorologickým faktorům. Problémem přesto zůstávají látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravou a s procesy s ní spojenými (primární emise, resuspenze, otěry, koroze…). Patří sem především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo(a)pyren (PAU), u kterých byly v Praze překročeny imisní a cílové imisní limity, a benzen. V okrajových částech města byly zaznamenány vyšší hodnoty arsenu jako zátěž ovzduší z lokálních malých zdrojů (< 0,2 MW). Zatímco zátěž obyvatel těkavými organickými látkami (VOC), ozonem, oxidem uhelnatým nebo oxidem siřičitým z venkovního ovzduší byla v roce 2008 víceméně zdravotně nevýznamná, u dalších látek: oxidu

Obr. C3.1

C3

The Monitoring System is carried out in selected municipalities, which are the Capital City of Prague, regional capitals, former district capitals, and other municipalities. On the contrary, monitoring in two subsystems is carried out nation wide (monitoring of public drinking water supply quality and health risks of labour conditions). Air Data on air pollution used within the System originate from measuring stations operated by the Hygiene Service and the CHMI (21 stations). Development in air pollution has been favourable since 2006; the trend in majority of pollutants measured is characteristic for slight decrease. This development (2007 and 2008) can, however, be assigned to rather prevailing favourable weather and dispersing conditions, that means to meteorological factors. Despite the substances, which air emissions are directly bound to transportation and to processes related to transportation (primary emissions, re-suspensions, attrition, corrosion…), have remained troublesome. These are mostly particulate matter of the fraction PM10, NO2, and benzo[a]pyrene (PAU), in which the immission and target immission limits were exceeded in Prague, and also benzene. On the City outskirts higher values of arsenic were recorded as the air load from small local air pollution sources (< 0.2 MW).

Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z příjmu As, Ni, BaP a benzenu z venkovního ovzduší v Praze Comparison of the range of theoretical probability estimate of increase in the number of neoplasms from the uptake of As, Ni, PAHs, and benzene from ambient air in Prague

AVG ČR

pozadí ČR

AVG CR

CR background

Arsen Arsenic

5,29E-06

8,25E-07

Nikl Nickel

9,44E-07

1,79E-07

Benzen Benzene

7,15E-05

–

BaP PAHs

1,07E-04

2,97E-05

Arsen Arsenic

Nikl Nickel

Benzen Benzene

Benzo(a)pyren PAHs 1,00E-07

1,00E-06

1,00E-05

1,00E-04

1,00E-03 Zdroj / Source: SZÚ


139

C3

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / HEALTH AND THE ENVIRONMENT While the population load with volatile organic compounds (VOCs), ozone, carbon monoxide, or sulphur dioxide was in 2008 more or less unimportant from the health impact point of view, in the case of other materials as: nitrogen dioxide (NO2), particulate matter fraction PM10, polyaromatic hydrocarbons (PAHs), and heavy metals health hazards were higher.

dusičitého (NO2), suspendovaných částic frakce PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a těžkých kovů jsou zdravotní rizika vyšší. Pitná voda V rámci celostátního monitoringu veřejného zásobování pitnou vodou v ČR je také v Praze sledována kvalita pitné vody v distribučních sítích veřejných vodovodů včetně malých vodovodů v okrajových částech hlavního města. Jakost dodávané pitné vody je hodnocena podle platného znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 252/2004 Sb.

Drinking water The drinking water quality in the distribution networks of public water mains, including small water mains in the outskirts of Prague, have been monitored within the national monitoring of the drinking water supply in the Czech Republic. Quality of the drinking water supplied has been evaluated according to the valid wording of the Decree of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 252/2004 Code.

V roce 2008 bylo v Praze získáno 56 000 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. U kontaminantů, které mají stanoven přijatelný či tolerovatelný expoziční limit, bylo provedeno hodnocení zátěže obyvatelstva z konzumace pitné vody. Podle výsledků dominovala expozice dusičnanům. Expozice ostatním škodlivinám byla v obou letech na velmi nízké úrovni. Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech. Konzumací pitné vody z veřejného zásobování nemohlo dojít k přímému poškození zdraví obyvatelstva. Z rozboru epidemiologické situace vyplývá, že nebyl prokázán případ onemocnění, ve kterém by pití vody z veřejných vodovodů bylo označeno jako příčina vzniku onemocnění.

Obr. C3.2

In Prague 56,000 values of the drinking water quality indicators were obtained in 2008. For contaminants, which have established acceptable or tolerable exposition limit values, the evaluation of the population load from the drinking water consumption was made. Results were dominated by the exposition to nitrates. Exposition to other contaminants was at very low level in both the years. The drinking water quality in the Prague’s water mains remained virtually at the same level as in the previous years. The drinking water consumption from public supply could not directly endanger public health. The epidemiological conditions analysis revealed that no case of disease was proven, in which drinking of potable water from the public water mains would be determined as the disease cause.

Podíl pitné vody na čerpání denního přijatelného přívodu kontaminantů The drinking water share of the daily acceptable uptake of contaminants

16

Denní přívod [% přijatelného přívodu] Daily intake [% of acceptable intake]

14 12

Rozpětí středních hodnot v letech 1994–2008 Median range 1994–2008

10

Střední hodnota 2008 Median 2008

8 6 4 2 0 Dusičnany Nitrates

Chloroform Chloroform

Nikl Nickel

Rtuť Mercury

Pozn.: Při denním příjmu 1 litru pitné vody z veřejného vodovodu. Note: At the daily uptake of 1 litre drinking water from public water mains.

140

Olovo Lead

Kadmium Cadmium

Mangan Manganese

Dusitany Nitrites

Zdroj / Source: SZÚ



C3

Hluk

Noise

Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám v prostředí. Dlouhodobé působení nadměrného hluku prokazatelně poškozuje sluchový aparát člověka, ovlivňuje kardiovaskulární systém a nepříznivě působí na osvojování řeči a čtení u dětí. Hluk způsobuje obtěžování a rušení spánku a vyvolává tak chronickou stresovou reakci, která může následně působit jako spouštěcí nebo urychlující faktor u řady tzv. civilizačních onemocnění.

At present noise is one of most widely spread pollutants in the environment. Long-term effect of noise clearly causes damage to the human auditory organ, affects the cardiovascular system and has adverse effects on learning of speaking and reading skills in children. Noise causes nuisance and interference with sleeping and thus causes development of the chronic stress response, which may subsequently play as the triggering or accelerating factor in the number of so-called civilisation diseases.

Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku probíhá v rámci Systému monitorování od roku 1994 v 19 městech ČR, vždy ve dvou lokalitách s rozdílnou hlučností. V Praze 3 v ulici Koněvova (hlučnější z dvojice monitorovaných lokalit), došlo ve sledovaném období k mírnému poklesu celodenní hlučnosti podle ukazatele pro den-večer-noc LDVN (pokles o 2 dB za 10 let). V lokalitě v ulici Pod Lipami nebyla změna hlukového ukazatele LDVN statisticky významná. Měření hluku ve sledovaných lokalitách je opakovaně doplňováno dotazníkovým šetřením, které zaměřeno na obtěžování obyvatel hlukem, případně dalšími faktory. Obtěžování hlukem zjištěno u 71 % respondentů v lokalitě Koněvova a 22 % v lokalitě Pod Lipami. Příčinami obtěžování byla nejčastěji automobilová doprava a stavební činnost. Jako další obtěžující faktory byly nejčastěji uváděny znečištění ovzduší a prašnost (75 %), dále znečištění veřejných prostranství a zápach.

Obr. C3.3

The monitoring of health impacts and adverse effects of noise has been carried out within the framework of the Monitoring System since 1994 in 19 cities of the Czech Republic, always arranged in two localities having different noise level. In Prague 3 on Koněvova Street (the noisier one of the two localities) the all-day noise level has slightly dropped in the period monitored according to the indicator for daytime-evening timenight-time LDVN (decrease by 2 dB in 10 years). On the locality of Pod Lipami Street the change in the noise indicator LDVN was not statistically important. The noise measurement on the localities monitored has been repeatedly complemented with a questionnaire survey, which is concentrated on inhabitants’ noise nuisance, or potentially nuisance with other factors. The noise nuisance was found in 71 % respondents on the locality of Koněvova Street and in 22 % on the locality of Pod Lipami Street. Causes of the nuisance were most frequently automotive transport and construction activities. The other most often cited nuisance factors were air pollution and dust generation (75 %), then contamination of public areas, and odour.

Vývoj hlukového ukazatele pro den-večer-noc LDVN ve sledovaných pražských lokalitách Development in noise indicator for daytime-evening time-night-time LDVN on the Prague’s localities monitored Praha 3 / Prague 3

80

[LDVN]

60

Lokalita ul. Koněvova pokles L DVN Locality Koněvova Street decrease in L DVN

40

Lokalita ul. Pod Lipami náhodné kolísání Locality Pod Lipami Street random fluctuations

20

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj / Source: SZÚ


141

C3 Obr. C3.4

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / HEALTH AND THE ENVIRONMENT Obtěžování hlukem během dne podle příčin Noise nuisance during daytime by cause

osobní automobily passenger cars nákladní automobily heavy trucks motocykly motorcycles autobusy buses sirény záchranné služby medical emergency service sirens restaurace a kultura restaurants and cultural events stavební činnost construction activities tramvaje trams zásobování obchodů shop supplies sousedský hluk neibourhood noise technické zařízení v domě technology equipment in house letecká doprava air transport železniční doprava railway transport průmysl industry

66

19 61

13 53

9 50 2

40

7 23

2

23 19 22

4 18 1 11 12

6

12

lokalita Koněvova ul., Praha 3 Locality Koněvova Street, Prague 3 lokalita ul. Pod Lipami, Praha 3 Locality Pod Lipami Street, Prague 3

17

7

1 2

0

18

6

10

20

30

40

50

60

70

[% obtěžovaných osob] [% of persons suffering the nuisance] Zdroj / Source: SZÚ

Biologický monitoring

Biological monitoring

Biologický monitoring představuje spojnici všech expozičních cest škodlivých látek a působení negativních faktorů ze znečištěného životního prostředí, včetně pracovního. Sledování obsahu vybraných kontaminant životního prostředí, zejména toxických kovů a persistentních chlorovaných organických látek, v tělních tekutinách populace probíhá v rámci Systému monitorování od roku 1994 (v Praze od roku 2005).

Biological monitoring represents the intersection of all exposition ways to pollutants and effects of adverse factors of polluted environment, including labour environment. The monitoring of the selected environmental pollutants content, namely toxic metals and persistent chlorinated organic compounds, in the population body fluids has been carried out within the framework of the Monitoring System since 1994 (in Prague since 2005).

Hladiny olova, kadmia a rtuti v krvi pražské populace nepřekračují zdravotně významnou hodnotu. Kuřáci měli významně vyšší obsah kadmia v krvi ve srovnání s nekuřáky. Zjištěné hladiny nezbytného prvku selenu v krvi naznačují zvyšující se, i když ne zcela optimální saturaci populace tímto prvkem. Výsledky však mohou být ovlivněny malým počtem účastníků šetření.

Levels of lead, cadmium, and mercury in the Prague population blood have not exceeded the health important values. Smokers showed significantly higher cadmium content in blood compared to non-smokers. Levels found for the inevitable element of selenium in blood indicated increasing, even still not sufficient saturation of the population with this element. Yet these results may be affected by the small number of participants in the investigation.

Výsledky cytogenetické analýzy u dospělých rovněž nesignalizují výraznou expozici genotoxickým faktorům prostředí. Z hlediska mezinárodního srovnání je nutno konstatovat, že hladiny PCB v tělních tekutinách české populace se pohybují v horní části rozmezí zjišťovaného v zemích EU. Důvodem je výroba těchto látek v bývalém Československu a jejich opožděná regulace.

142

Results of cytogenetic analysis in adults also did not give any signal of any significant exposition to genotoxic factors from the environment. Concerning international comparison it has to be stated that PCB levels in body fluids of the Czech population fall in the upper section of the range found in the EU countries. The reason is these compounds were produced in the former Czechoslovakia and their regulation was performed rather late.



C3

Obr. C3.5 Obsah olova v krvi dospìlých, Praha, 2007 Lead content in blood of adults, Prague, 2007 55

Medián Median

50

25%–75% kvantil 25 th–75 th percentile

45


[µg.l -1]

40 35 30 30 24

25

20

20 15 10

Ženy / Females

Muži / Males

Celkem / Total


Obr. C3.6 Obsah kadmia v krvi dospìlých, Praha, 2007 Cadmium content in blood of adults, Prague, 2007 2,2

Medián Median

2,0 1,8


1,6


[µg.l -1]

1,4 1,2 1,0 0,8 0,60 0,6 0,4

0,40 0,30

0,40

0,2 0 Celkem / Total

Kuøáci / Smokers

Nekuøáci / Non-smokers

Pasivní kuøáci / Passive smokers Zdroj / Source: SZÚ

Obr. C3.7 Obsah PCB 153 a sumy DDT v mateøském mléce v roce 2008 Contents of PCB 153 and sum of DDT congeners in breast milk in 2008 1 000 PCB 153

900

[µg.kg -1 tuku / fat]

800 700

suma DDT sum of DDT

Medián Median

600


500


400

345 280

300 200

164

165

Celkem všechny oblasti Total – all localities

Praha / Prague

100 0


Celkem všechny oblasti Total – all localities

Praha / Prague Zdroj / Source: SZÚ

143

C3


Zdravotní stav obyvatel v Praze, studie HELEN 2005

Health status of Prague’s population, Study HELEN 2005

Studie HELEN je opakované šetření zdravotního stavu populace a k němu se vztahujícího chování. Součástí studie je také zjišťování postojů lidí k problematice zdraví a životního prostředí. Studie obsahuje dotazníkové šetření a lékařské vyšetření, cílovou populací je městské obyvatelstvo ve věku 45–54 let. Praha byla do šetření zařazena v roce 2005 (lokalita Praha 10, dotazník vyplnilo 236 osob, tj. respondence 32 %).

The Study HELEN is a repeated investigation of the population health status and related behaviour thereof. The Study also includes investigation of people attitude to issues of health and the environment. The Study contains a questionnaire survey and medical examination, the target population is the urban population from 45 to 54 years of age. Prague was included into the investigation in 2005 (locality Prague 10, the questionnaire was filled in by 236 persons, that is response rate 32 %).

Obr. C3.8

Příčiny dlouhodobých zdravotních obtíží obyvatel Prahy Causes of long-term health troubles of Prague population

pohybový aparát locomotion apparatus

44 27

nervové ústrojí nervous system

12 4

srdce a cévy cardiovascular system

11 13

dýchací ústrojí respiratory system

9 10

trávicí ústrojí digestive system

8

Ženy / Females

11

játra a žlučové cesty liver and biliary system

Muži / Males

4 4

ledviny a močové cesty kidneys and urinal system

4 9

0

5

10

15

20 25 30 [% osob s onemocněním] [% persons with a disease]

35

40

45

Pozn.: Na základě dotazníkového šetření zdravotního stavu obyvatel Prahy 10 ve věku 45–54 let v roce 2005. Note: On the basis of the questionnaire survey of the health status of Prague 10 population of the age group 45–54 years in 2005. Zdroj / Source: SZÚ

Obr. C3.9

Pocit spoluodpovědnosti obyvatel Prahy za své zdraví Feeling of shared responsibility for their health of Prague population

Být zdravý závisí na mě Be healthy depends on me

Mohu ovlivnit (snížit) riziko srdečního infarktu I can affect (reduce) the risk of hearth attack

Mohu ovlivnit (snížit) riziko rakoviny I can affect (reduce) the risk of cancer

3% 9% 15 % 23 %

31 %

44 % 47 %

velmi nesouhlasím definitely disagree

74 %

54 %

neutrální postoj neutral position

velmi souhlasím definitely agree

Pozn.: Na základě dotazníkového šetření zdravotního stavu obyvatel Prahy 10 ve věku 45–54 let v roce 2005. Note: On the basis of the questionnaire survey of the health status of Prague 10 population of the age group 45–54 years in 2005. Zdroj / Source: SZÚ

144


C3

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / HEALTH AND THE ENVIRONMENT Obr. C3.10

Obtěžování negativními faktory životního prostředí v Praze Nuisance by adverse environmental factors in Prague

automobilová doprava v okolí bydliště automotive traffic in the residence vicinity

42,2

znečištění ovzduší v okolí bydliště air pollution in the residence vicinity

30,1

prašnost v okolí bydliště dust generation in the residence vicinity

29,7

znečištění veřejných prostranství contamination of public areas

29,4

hlučnost v okolí bydliště ve dne daytime noise level in the residence vicinity hlučnost v okolí bydliště v noci night-time noise level in the residence vicinity zápach v okolí bydliště odour in the residence vicinity

23,7 16,7 5,8

znečištění vodních toků v okolí bydliště water courses contamination in the residence vicinity znečištění pitné vody v místě bydliště drinking water contamination in the residence

5,1 1,4 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

[% silně obtěžovaných osob] [% persons suffering heavy nuisance] Pozn.: Na základě dotazníkového šetření zdravotního stavu obyvatel Prahy 10 ve věku 45–54 let v roce 2005. Note: On the basis of the questionnaire survey of the health status of Prague 10 population of the age group 45–54 years in 2005. Zdroj / Source: SZÚ

Alergická onemocnění u dětí

Allergic maladies in children

Studie výskytu alergických onemocnění probíhá od roku 1996 pravidelně v pětiletých intervalech v 18 městech ČR ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři. V roce 2006 se v Praze do studie zapojilo 8 dětských lékařů v šesti pražských obvodech a byly získány údaje od 736 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let.

The study on occurrence of allergic maladies has been carried out since 1996 regularly in five-year interval in 18 cities in the Czech Republic in cooperation with pediatrists. In 2006 eight pediatrists collaborated on the study in six Prague City Districts and data were obtained on 736 children at the age groups of 5, 9, 13, and 17 years.

V Praze bylo alergické onemocnění zjištěno u 33 % dětí, což se významně nelišilo od celostátního průměru. Nejvíce alergiků bylo ve věkové skupině 13 let (37 %).

Tab. C3.1

Some allergic disease was found in 33 % of children, which does not show any significant difference from the national average. The highest number of allergic children was found in the age group of 13 years (37 %).

Výskyt sledovaných diagnóz (v % dětské populace) Incidence of diagnoses monitored (as % of child population)

Diagnóza Astma

Praha Prague

Ostatní města ČR Other cities CR

Celkem ČR CR total

Diagnosis Asthma

6,9

8,4

8,2

Atopický ekzém

15,8

11,9*

12,3

Atopic dermatitis

Sezónní pylová rýma

10,7

13,1

12,8

Seasonal pollen fever

Alergická rýma jiná

2,9

3,3

3,3

Allergic rhinitis other

Bronchitida

2,5

3,0

2,9

Bronchitis

* statisticky významný rozdíl mezi Prahou a ostatními městy Statistically significant difference in between Prague and other cities.



145

C3


Obr. C3.11

Podíl dětí s alergickým onemocněním v Praze, 2006 Share of children with allergies in Prague, 2006

Podíl dětí [%] / Share of children [%]

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 5

9 13 Věková skupina [roky] / Age groups [years] Astma Asthma Bronchitida Bronchitis

Atopický ekzém Atopic dermatitis Pylová rýma Pollen fever

17

Jiná alergická rýma Other Allergic rhinitis Jiné alergie Other allergic disease Zdroj / Source: SZÚ

Pracovní podmínky

Labour conditions

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ukládá zaměstnavateli povinnost, aby práce vykonávané na jeho pracovištích zařadil do jedné ze čtyř kategorií, a to po zhodnocení míry expozice rizikovým faktorům. V Praze bylo zaregistrováno 36 275 zaměstnanců v rizikových kategoriích, z nichž 10 678 byly ženy (zhruba 3krát méně v porovnání s celostátním průměrem). Nejvíce pražských zaměstnanců v rizikové práci je exponováno faktoru Psychická zátěž a Hluk. V nejrizikovější kategorii práce je nejvíce zaměstnanců exponováno vibracím.

The Act No. 258/2000 Code on public health protection imposes on the employer the duty the works performed at his workplaces are to be classified into one of four categories according to the evaluation of exposition to risk factors. In Prague 36,275 employees were registered in risky categories, out of them 10,678 were females (approximately three times less if compared to the national average). The most Prague’s employees working at hazardous workplaces are exposed to the factors of psychical load and noise. In the most hazardous category of work the highest number of employees is exposed to vibrations.

V roce 2008 bylo v celé ČR hlášeno 1403 profesionálních onemocnění (1327 nemocí z povolání a 76 ohrožení nemocí z povolání), tedy 30,7 případů na 100 tisíc pojištěnců. V Praze byla hlášena incidence 44 případů, z nichž 45 % tvořily nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, 30 % nemoci z povolání kožní a 25 % nemoci z povolání přenosné a parazitární. Nejčastěji byl výskyt onemocnění hlášen v odvětví „zdravotní a sociální péče“ a „stavebnictví“.

146

In 2008 1,403 occupational diseases were reported in the whole Czech Republic (1,327 occupational diseases and 76 hazards of occupational diseases), that is 30.7 cases per 100,000 insured persons. In Prague the incidence reported was 44 cases, out of which 45 % were occupational diseases caused by physical factors, 30 % dermatologic occupational diseases, and 25 % transitional and parasitary occupational diseases. The most frequent reports were received from the branches of “health and social care” and “building industry”.


BIOLOGICKÉ FAKTORY / BIOLOGICAL FACTORS

C4

C4 BIOLOGICKÉ FAKTORY

C4 BIOLOGICAL FACTORS

C4.1 SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU PŮVODCŮ NÁKAZ V KLÍŠŤATECH

C4.1 MONITORING OF OCCURENCE OF AETIOLOGICAL AGENTS IN TICKS

V roce 2008 pokračovalo monitorování aktuální promořenosti původcem nákazy lymeské borreliózy a klíšťové meningoencefalitidy ve vytypovaných lokalitách na území hl. m. Prahy, které je cíleně zaměřeno na sledování aktivity přírodních ohnisek nákazy v podmínkách hlavního města.

In 2008 the monitoring of updated occurrence of the aetiological agents of Lyme borreliosis and meningoencephalitis on selected localities on the territory of the Capital City of Prague continued. It was targeted on the monitoring of activities of natural focuses of the infection under conditions of the Capital City.

Klimatické podmínky ovlivnily biologický vývoj klíšťat, zejména v letních měsících, kdy převládalo proměnlivé počasí. Na výskyt klíšťové meningoencefalitidy bylo vyšetřeno velké množství klíšťat ve všech vývojových stadiích. Lokalitami s typicky vysokým výskytem klíšťat byla Praha 3, 4, 6 a 10. V roce 2007 byly všechny výsledky negativní. V roce 2008 byl zjištěn vysoký výskyt zejména v Praze 4 a 10. Promořenost klíšťat původcem Lymeské borreliózy byla v roce 2007 v průměru 11,2 %, v roce 2008 10,3 %. Odborné statistiky MZ ČR potvrzují, že hygienickou službou dlouhodobě evidovaný výskyt počtu onemocnění lymeskou borreliózou má v celé ČR poměrně ustálené hodnoty, které závisejí zejména na vývoji počasí a na charakteru lokality v místě nákazy (mnohdy odlišné od místa trvalého pobytu). Podle výsledků z období 2006 do poloviny roku 2009, patří Praha v bilanci za jednotlivé kraje ČR k místům s nejnižším počtem výskytu tohoto onemocnění – 37 na 100 000 obyvatel, tj. zhruba 3,5krát méně než činí průměr za celou ČR. Přesto je třeba dbát na prevenci (vhodné oblékání, použití repelentů, včasné odstranění klíštěte, včetně dezinfekce místa přisátí klíštěte, očkování) při návštěvě pražské přírody nejen ve výše uvedených lokalitách. Podrobnější informace jsou k dispozici na webových stránkách Hygienické stanice hl. m. Prahy (www.hygpraha.cz, sekce odborné informace/epidemiologie).

Climate conditions affected the biological development of ticks, especially in summer months, when varying weather prevailed. A great number of ticks of all development stadiums were examined for the occurrence of meningoencephalitis. Localities with typically high tick occurrence were Prague 3, 4, 6, and 10. In 2007 all results were negative. In 2008 high occurrence was found namely in Prague 4 and 10. The percentage of ticks infected with the aetiological agent of Lyme borreliosis was on average 11.2 % in 2007 and in 2008 it was 10.3 %. Professional statistics of the Ministry of Health of the Czech Republic confirmed, that by the Hygiene Service registered long-term occurrence of people suffering from Lyme borreliosis has stable values across the whole Czech Republic, which depend mostly on weather development and character of the locality on the infection site (often different from the respective permanent residence). According to results from 2006 to the half of 2009 Prague is one of the locations having the lowest occurrence of this disease concerning the evaluation of the Czech Republic regions – 37 cases per 100,000 inhabitants, that is roughly 3.5 times lower than the Czech Republic average. Nevertheless, everybody must care for prevention (suitable clothing, using repellents, timely removal of the tick, including disinfection of the attacked place, vaccination) when visiting Prague’s nature and not only on the aforementioned localities. Detailed information is available at web pages of the Hygiene Station of the Capital City of Prague (www.hygpraha.cz, section professional information/ epidemiology).


147

C4


Obr. C4.1.1

Průměrná promořenost původcem lymeské borreliózy v klíšťatech, Praha, 2003–2008 Average occurrence of Lyme borreliosis aetiological agent in ticks, Prague, 2003–2008

12 11,2

10

10,3

9,8 8

9,2 8,5

[%]

8,1 6 4

2

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj / Source: HS HMP

C4.2 AEROBIOLOGICKÝ MONITORING OVZDUŠÍ V PRAZE

C4.2 AEROBIOLOGICAL MONITORING OF AIR IN PRAGUE

Od 60. let 20. století se začala v Evropě rychle rozšiřovat síť monitorovacích stanic, která umožňuje na základě vzájemného porovnání výsledků výrazně upřesnit předpovědi vývoje pylové sezóny. Pylová sezóna probíhá každý rok trochu jinak. Důvodem je rozdílná meteorologická a tím i fenologická situace v jednotlivých letech, především vývoj průměrných denních teplot a vlhkosti. V jednotlivých letech se navíc významně liší intenzita pylové sezóny pro různé rostlinné druhy, tedy množství pylu, které určité rostliny na daném území uvolní do ovzduší a které tedy může ovlivňovat míru potíží alergického člověka. Československo se zapojilo do sítě Evropské pylové informační služby v roce 1992. Pražská stanice začala pracovat v březnu 1993. V roce 2008 bylo na území České republiky v provozu celkem 11 monitorovacích stanic Pylové informační služby (www.pylovasluzba.cz).

Since the 1960s the network of monitoring stations, enabling to make the predictions of the pollen season more precise, on the basis of mutual results comparison, become to grow fast in Europe. The pollen season course is different every year. The reason for is the various weather conditions and so phenological conditions in respective year, namely the development in average daily temperature and humidity. Furthermore, in respective years the intensity of pollen season is different in various species of flora, that the amount of pollen, which certain plant species growing over the area release into air and which thus may affect the level of troubles to an allergic person. Czechoslovakia joined the network of the European Pollen Information Service in 1992. The Prague Station began to work in March 1993. In 2008 there were in total eleven monitoring stations of the Pollen Information Service (www.pylovasluzba.cz) operated on the territory of the Czech Republic.

V Praze a obecně v České republice patří k nejvýznamnějším aeroalergenům v jarním období (dominuje pyl stromů) pylová zrna břízy (Betula), v širším pojetí celá čeleď Betulaceae. V letním období jsou jednoznačně nejvýznamnější skupinou aeroalergenů trávy (Poaceae). Výrazně také v tomto období stoupá koncentrace spor plísní v ovzduší, především rodu Cladosporium a Alternaria. Pro podzimní období je typická dominance pylu plevelů, především pelyňku (Artemisia). Pylová zrna ambrózie (Ambrosia), se v posledních letech pra-

148

In Prague and generally in the Czech Republic the most important allergens in the spring season (dominated by pollen of tree species) are pollen grains of birch (Betula), in the broader sense of the whole family of Betulaceae. In summer time the unambiguously most important airborne allergens are grass species (Poaceae). Concentration of mould spores usually increases in this period too. This applies most significantly to families of Cladosporium and Alternaria. The dominance of weed, mostly PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


videlně objevují také ve spektru pražských aeroalergenů konce léta a začátku podzimu. S ohledem na explozivní šíření ambrózie po Evropě v posledních letech je třeba výskyt tohoto alergenu pečlivě monitorovat a urychleně zahájit preventivní opatření k jeho eradikaci v oblasti Prahy. V srpnu také obvykle vrcholí sezóna plísní, koncentrace jejich spor v ovzduší řádově převyšuje koncentraci všech pylových alergenů tohoto období. Pylová sezóna 2008 začala opět velmi brzy – koncem ledna rozkvetly olše a lísky. Byla průměrně silná, ale v důsledku deštivého podzimu trvala jen do druhé poloviny září. Jako první rozkvetly lísky (Corylus) a olše (Alnus). Bříza (Betula), jejíž sezóna probíhá obvykle společně se sezónou jasanu (Fraxinus), rozkvetla v posledních dnech března a její sezóna byla mírně nadprůměrně silná (vrchol v první polovině dubna). Sezóna trav (Poaceae) se v roce 2008 rozběhla začátkem května a svou intenzitou byla rovněž lehce nadprůměrná. Nejvíce pylu trav se v ovzduší objevovalo na začátku června, druhý vrchol byl zaznamenán na přelomu června a července. Od druhé dekády července se v ovzduší Prahy objevovalo už jen malé množství pylu trav. Pelyněk (Artemisia) se začal pravidelně objevovat v ovzduší v poslední dekádě července. Jeho sezóna s vrcholem v první polovině srpna byla v Praze poměrně slabá. Ambrózie (Ambrosia) měla v roce 2008 průměrnou sezónu, s krátkým vrcholem na přelomu srpna a září. Pylové analýzy v roce 2008 prováděli pracovníci Státního zdravotního ústavu – Monitoring zdraví a životního prostředí.

C4

mugwort (Artemisia), pollen is typical for the autumn period. Pollen grains of ragweed (Ambrosia) have been regularly occurring in the spectrum of aeroallergens found in Prague at the end of summer and brink of autumn. With respect to the explosive spreading of ragweed throughout Europe observed during the recent years this allergen occurrence must be carefully monitored and preventive measures implementation to eradicate ragweed from the Prague region must be promptly started. In August, a peak concentration of mould spores usually occurs being an order of magnitude higher than concentration of all other pollen allergens in this period. The pollen season 2008 started very early again – by the end of January by blooming of hazel (Corylus) and alder (Alnus). The season was average in strength, yet due to rainy autumn it lasted only to the second half of September. The first blooming were hazels (Corylus) and alders (Alnus). The birch (Betula) season is usually simultaneous with that of ash (Fraxinus). Birch bloomed in the last days of March and was slightly above average (peak in the first half of April). The grass (Poaceae) season in 2008 started at the beginning of May and was also slightly above average. The highest amount of grass pollen in air appeared at the beginning of June and the second peak was recorded at the brink of June and July. Since the second decade of July just a small amount of grass pollen appeared in Prague’s air. Mugwort (Artemisia) began to appear regularly in air in the last decade of July. Its season was relatively weak in Prague and attained its peak in the first half of August. The ragweed (Ambrosia) season in 2008 was also average with a short peak at the brink of August and September. Pollen analyses in 2008 were carried out by personnel of the National Institute of Public Health – Monitoring of Health and the Environment.


149

C4


Obr. C4.2.1

Koncentrace pylových alergenů v ovzduší, Praha, 2008 Concentrations of pollen allergens in air, Prague, 2008

počet pylových zrn.m-3 vzduchu za týden number of pollen grains.m -3 air per a week

4 500

ALNUS – olše / alder BETULA – bříza / birch POACEAE – trávy / grasses ARTEMISIA – pelyněk / sagebrush AMBROSIA – ambrózie / ragweed

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 březen March

1 000

červen June

květen May

červenec July

srpen August

září September

500 0 10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

40

týden / week Zdroj / Source: PIS

počet pylových zrn za rok number of pollen grains per a year

Obr. C4.2.2

Koncentrace pylu ambrózie v ovzduší, Praha, 1993–2008 The concentration of ragweed (Ambrosia) pollen in air, Prague, 1993–2008

1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj / Source: PIS

150


D1

EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE / ECONOMY, LABOUR, FINANCES

D1 EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE

D1 ECONOMY, LABOUR, FINANCES

Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má hl. m. Praha zcela výsadní postavení. Region Praha vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. V přepočtu HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly dosahuje ČR cca 81,3 % průměru zemí EU, ale v případě Prahy objem regionálního HDP na 1 obyvatele překračuje několik let průměr EU o více než polovinu. V roce 2007 převýšila Praha průměr zemí Evropské unie (EU27) o 68,6 %. Vysoká úroveň tohoto ukazatele je pro metropole typická a je ovlivněna některými okolnostmi, které jsou úzce spojeny s ekonomickými podmínkami života v těchto městských aglomeracích. Je to odlišná hospodářská struktura oproti ostatním regionům, dále vysoká úroveň mezd, ale i velký objem dojížďky za prací a také lokalizace či registrace sídel významných ekonomických subjektů ve městě.

Concerning economic performance of the region Prague occupies absolutely exclusive position. The Prague Region generates almost one fourth of the national GDP. If GDP per capita is converted to purchasing power parity the Czech Republic reaches approx. 81.3 % of the EU average yet in the case of Prague the region GDP per capita has been over the EU average by almost a half for several years. In 2007 Prague’s GDP was above the European Union average (EU27) by 68.6 %. The high level of this indicator is typical for metropolis and is affected by several circumstances, which are closely related to the economic conditions of life in these urban agglomerations. These are the different economic structure compared to other regions, furthermore high level of pay, yet also a great proportion of work commuting, and also localisation or better registration of registered offices of important economic entities in the City.

Charakteristickým rysem vývoje pražské ekonomické základny je dlouhodobá výrazná pozice obslužné sféry a menší význam výrobních odvětví. Terciární odvětví představují již dlouhodobě v Praze více než 80 % hrubé přidané hodnoty. Také zaměstnanost v této sféře je v Praze výrazně vyšší než v ČR úhrnem, cca 80 % všech zaměstnaných. Podíl výrobních odvětví na tvorbě přidané hodnoty i zaměstnanosti je v Praze naopak výrazně nižší, než je celorepublikový průměr. Průmysl v Praze ztratil na významu, problematické je zejména řešení využití starých průmyslových areálů. Ty byly často v posledních letech přeměněny na obchodní a kancelářské plochy. Ve stavebnictví byl dlouhodobě pozorován stoupající trend, v posledních dvou letech dochází ke stagnaci. Objem stavebních prací, které představují více než třetinu z celé ČR, je v posledních třech letech zhruba stejný. Mezi významná odvětví patří v Praze také cestovní ruch, který se stal oporou ekonomického rozvoje města. Většinu hostů v pražských hromadných ubytovacích zařízeních tvoří cizinci. Naopak v ostatních krajích jsou to domácí návštěvníci. S výkonností ekonomiky bezprostředně souvisí i situace na trhu práce. Praha je největším regionálním trhem práce v České republice. Charakteristickými rysy dosavadního vývoje jsou na jedné straně vysoká lokalizační atraktivita pražského trhu práce, na druhé straně schopnost Prahy pokrýt zvýšenou poptávku. To je dáno jak značnou profesní

152

The characteristic feature of the Prague economic basis development is the long-term important position of the services segment and lower importance of the industrial production segment. Tertiary segment has been representing over 80 % of value added over long-term in Prague. Employment in this segment in Prague has also been significantly higher than in the whole the Czech Republic; it is approx. 80 % of all employees. Share of the production segment on the value added creation and employment in Prague is, on the contrary, substantially lower than the national average. Processing industry has lost its importance in Prague. Especially troublesome is solving of conditions on the old industrial premises for their further usage. These were recently often turned into commercial and office areas. Construction industry demonstrated a long-term growing trend yet in the last two years it has been stagnating. Volume of construction works in Prague, which represent almost one third of them in the Czech Republic, has remained the same for the last two years. Tourist industry also belongs to important branches in Prague. It became the supporting pillar of the City economic development. Majority of guests lodging in Prague is foreigners. On the contrary, in other regions the majority comes of domestic guests. Conditions on labour market are directly bound to economy performance. Prague is the largest regional labour market in the Czech Republic. Characteristic features of the current development PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


mobilitou vnitřních zdrojů, tak doposud rychle rostoucími zdroji zahraničních pracovníků. Pražská pracovní síla má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Také průměrné mzdy v Praze dosahují výrazně vyšších hodnot než v ostatních regionech. Dalším charakteristickým rysem pražského trhu práce je i podprůměrná míra nezaměstnanosti (2,14 % v roce 2008). Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Českého statistického úřadu, Praha (www.czso.cz, resp. www.praha. czso.cz Regionální pracoviště hl. m. Praha).

Tab. D1.1

D1

are high localisation attractiveness of the Prague’s labour market on one hand, and Prague’s capability to cover increased demand, on the other one. This is due to either profession mobility of internal resources as well as still rapidly growing resources of foreign workers. Prague’s workforce has substantially higher qualifications compared to other regions. Average pay in Prague is also significantly higher compared to other regions. Further characteristic features of Prague labour market is under average unemployment rate (2.14 % in 2008). Further detailed information is published and regularly updated on pages of the Czech Statistical Office, Prague (www.czso.cz, or www.praha.czso.cz Regional Workplace of the Capital City of Prague).

Makroekonomické ukazatele Macroeconomic indicators

Hrubá přidaná hodnota celkem [mil. Kč]

2004

2005

2006

2007

2008

594 958

642 151

704 608

791 804

841 009

Hrubý domácí produkt v běžných cenách – mil. Kč

Gross value added in total [CZK million] Gross domestic product in current prices

662 008

716 225

780 871

880 863

934 095

– CZK million

– mil. EURO

20 758

24 049

27 552

31 725

37 445

– Euro million

– mil. PPS

39 038

41 903

45 622

51 428

53 056

– PPS million

Podíl kraje na HDP České republiky v % (ČR = 100)

23,5

24,0

24,2

24,9

Vývoj HDP ve stálých cenách, předchozí rok = 100 [%]

103,8

106,7

106,7

109,7

25,3 Share of region of the Czech Republic GDP in % (CR = 100) 102,4 GDP development in fixed prices, previous year = 100 [%]

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele – Kč

Gross domestic product per capita 567 946

608 975

659 756

736 228

762 352

– CZK

– EURO

17 809

20 448

23 278

26 515

30 560

– Euro

– PPS

33 782

35 787

38 546

42 983

43 301

– PPS

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [PPS]

Gross domestic product per capita [PPS]

– ČR = 100 %

205,9

208,9

210,2

215,0

215,5

– CR = 100 %

– EU27 = 100 %

154,3

158,3

163,3

172,6

172,5

– EU27 = 100 %

Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance [Kč] – ČR = 100 %

1 024 524 146,0

1 065 661

1 125 111

145,9

145,3

1 262 910

1 291 078

152,9

151,7

Tvorba hrubého fixního kapitálu [mil. Kč]

Gross domestic product per 1 employee [CZK] – CR = 100 % Creation of gross fixed capital [CZK million]

– mil. Kč

204 639

204 444

226 613

241 341

.

– CZK million

– na 1 obyvatele [Kč]

175 563

173 829

191 465

201 713

.

– per 1 inhabitant [CZK]

– podíl na celkové THFK v ČR [%]

28,1

27,6

30,3

33,6

.

– share of total THFK in the CR [%]

– na 1 obyvatele, ČR = 100 [%]

246,3

239,8

248,1

242,8

.

– per 1 inhabitant, CR = 100 [%]

PPS – jednotka pro měření kupní síly / unit of purchasing power parity



153

D1


Obr. D1.1

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [PPS] Gross domestic product per capita [PPS]

50 000 45 000

Praha Prague

40 000

ČR CR

35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

PPS – jednotka pro měření kupní síly / unit of purchasing power parity

Tab. D1.2

2007

2008


Struktura hrubé přidané hodnoty podle odvětví OKEČ Structure of gross value added by respective NACE branch

Hrubá přidaná hodnota celkem [mil. Kč]

2004

2005

2006

2007

2008

594 958

642 151

704 608

791 804

841 009

v tom podíl odvětví [%]:

Gross value added in total [CZK million] shares of respective branches [%]:

A Zemědělství, myslivost, lesnictví

0,1

0,2

0,2

0,2

0,2 A Agriculture, game keeping, forestry

B Rybolov

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 B Fishing

C Těžba nerostných surovin

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1 C Mineral exploitation

D Zpracovatelský průmysl

9,4

9,6

9,3

8,7

8,4 D Processing industry

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

3,2

2,9

4,3

4,3

4,9 E Generation and distribution of electrify, natural gas, and water

F Stavebnictví

5,4

5,4

5,2

4,9

5,0 F Construction industry

15,8

17,5

17,8

16,6

G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování

16,8 G Trade; repairs of motor vehicles and products for personal needs and mostly for households 2,5 H Accommodation and board

3,4

3,1

2,8

2,4

13,4

12,0

12,9

12,8

9,6

8,6

8,4

10,0

K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

21,6

22,3

21,1

22,9

L Veřejná správa, obrana; povinné sociální zabezpečení

7,0

7,2

6,9

6,4

6,3 L Public administration, defence; mandatory social insurance

M Vzdělávání

3,0

3,2

3,1

3,1

3,0 M Education

N Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti

3,1

3,0

2,9

2,7

2,8 N Medical and social care; veterinary activities

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

5,0

5,0

5,1

5,0

4,7 O Other public, social, and personal services

P Činnosti domácností

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 P Household activities

Q Exteritoriální organizace a instituce

–

–

–

–

–

I

Doprava, skladování a spoje

J Finanční zprostředkování

12,5 I

Transport, warehousing, and communications

9,3 J Financial mediation 23,5 K Activities in real estate and renting; entrepreneurial activities

Q Exterritorial organisations and institutions Zdroj / Source: ČSÚ

154


D1


Obr. D1.2 Hrubá pøidaná hodnota podle vybraných odvìtví v roce 2008 (bìžné ceny) Gross value added by selected branches in 2008 (in current prices) Hl. m. Praha Capital City of Prague

Česká republika Czech Republic 2,4 %

0,2 %

13,3 %

20,7 % 4,9 % 32,6 %

37,6 %

3,8 %

4,1 % 19,4 %

5,5 %

2,8 %

6,3 %

10,3 %

3,1 % 12,5 %

6,3 %

14,4 %

A, B – Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov Agriculture, game keeping, forestry, fishing C, D, E – Průmysl Industry F – Stavebnictví Construction industry G, H – Obchod; pohostinství a ubytování Trade; accommodation and board I – Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Transport, warehousing, and communications

L – Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení Public administration, defence; social insurance M – Školství Education N – Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost Medical and social care; veterinary activities J, K, O–Q – Ostatní Others Zdroj / Source: ÈSÚ

12

120

10

100

inflace meziroèní annual inflation inflace k základnímu období (2005 = 100) rate of inflation to the basic period (2005 = 100)

8

6

80

60

4

40

2

20

0

inflace k základnímu období rate of inflation to the basic period

inflace meziroèní annual inflation

Obr. D1.3 Míra inflace, ÈR Rate of inflation, CR

0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pozn.: – inflace k základnímu období = míra inflace vyjádøená pøírùstkem indexu spotøebitelských cen k základnímu období (rok 2005 = 100) – inflace meziroèní = míra inflace vyjádøená pøírùstkem prùmìrného roèního indexu spotøebních cen Note: – rate of inflation to the basic period = rate of inflation expressed as increment of the consumer price index in the basic period (year 2005 = 100); – annual inflation = rate of inflation expressed as increment of the yearly average consumer price index. Zdroj / Source: ÈSÚ


155

D1


Tab. D1.3

Vybrané ukazatele hospodářského vývoje (průmysl, stavebnictví, cestovní ruch) Selected indicators of economic development (processing industry, construction industry, tourist industry) Měrná jednotka Unit

2004

2005

2006

2007

2008

230 894

252 638

288 095

310 478

330 322

PRŮMYSL1) PROCESSING INDUSTRY 1) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mil. Kč průmyslové povahy (běžné ceny) CZK mil. Revenues from sales of own products and services of industrial nature (current prices) STAVEBNICTVÍ 2) CONSTRUCTION INDUSTRY 2) Základní stavební výroba Basic construction production

mil. Kč CZK mil.

60 926

71 968

77 167

80 305

87 507

Stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách Construction works on subcontracts (“S”) in current prices

mil. Kč CZK mil.

100 377

109 831

115 383

116 184

116 303

z toho: nová výstavba, rekonstrukce out of that: new constructions, refurbishing

mil. Kč CZK mil.

88 389

98 372

102 953

102 950

101 605

opravy a údržba Repairs and maintenance

mil. Kč CZK mil.

10 366

10 113

10 797

10 493

11 447

osoby persons

3 863 894

4 108 565

4 142 538

4 485 372

4 587 483

osoby persons

3 470 211

3 725 180

3 702 116

4 009 463

4 051 137

CESTOVNÍ RUCH TOURIST INDUSTRY Příjezdy hostů Guest incomings z toho nerezidenti out of that non-residents Průměrná doba pobytu Average period of stay z toho nerezidenti out of that non-residents

dny days

3,8

3,7

3,7

3,7

3,7

dny days

3,8

3,8

3,8

3,8

3,7

1)

podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, od roku 2005 změna metodiky ve sledování tržeb ve výrobě a rozvodu elektrické energie, rok 2008 – předběžné údaje Companies with 100+ employees having registered office in the region; since 2005 methodology of the revenue monitoring in the generation and distribution of electricity has been changed; preliminary data for 2008.

2)

podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Hl. m. Praha Companies with 20+ employees having registered office in the region of the Capital City of Prague.

Obr. D1.4


Průměrná hrubá měsíční mzda Average gross monthly pay

35 000 Praha Prague ČR CR

30 000

[Kč / CZK]

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pozn.: bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, subjekty se sídlem v kraji, rok 2008 – předběžný údaj Note: Excluding enterprises up to 20 employees, organisations having registered office in the region; preliminary data for 2008. – od roku 2002 včetně zaměstnanců ozbrojených složek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra – Since 2002 including employees of armed forces of the Ministry of Defence of the Czech Republic and Ministry of the Interior of the Czech Republic. Zdroj / Source: ČSÚ

156


D1

EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE / ECONOMY, LABOUR, FINANCES Tab. D1.4

Zaměstnanost a mzdy, nezaměstnanost Employment and pay, unemployment Měrná jednotka Unit

Míra ekonomické aktivity2) (VŠPS) Rate of economic activity2) (VŠPS)

%

Zaměstnaní v NH celkem (VŠPS) Employees in the NE in total (VŠPS) z toho podle postavení v zaměstnání podnikatelé out of that according to position entrepreneurs

2005

2006

2007

2008

62,0

62,0

61,8

61,4

tis. osob person thousand

615,2

627,2

632,4

645,6

tis. osob

125,2

131,2

128,1

132,8

person thousand

Zaměstnaní v podnicích nad 20 zaměstnanců3) Employees in companies with 20+ employees3)

přepočtené osoby recalculated persons

Průměrná hrubá měsíční mzda3) Average gross monthly pay3)

888 538

905 311

922 419

933 397

Kč CZK

24 624

26 154

27 806

30 496

Volná pracovní místa Vacant positions

místa positions

11 119

16 192

28 746

25 002

Neumístění uchazeči Applicants without position

osoby persons

24 571

21 364

17 363

17 433

z toho ženy out of that women

osoby persons

13 011

11 343

9 193

8 940

Dosažitelní uchazeči Available applicants

osoby persons

22 520

19 603

15 813

16 143

Uchazeči pobírající příspěvek Applicants on unemployment benefit

osoby persons

9 392

8 520

7 268

8 518

Míra registrované nezaměstnanosti Rate of registered unemployment

%

Nezaměstnanost1) Unemployment1)

Uchazeči na 1 volné pracovní místo Applicants per 1 vacant position

3,25

2,72

2,16

2,14

1,8

2,7

0,6

0,7

1)

stav k poslednímu dni sledovaného období. Od roku 2004 nová metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. State as of the latest day of the period monitored. Since 2004 there is new methodology of the registered unemployment rate calculation.

2)

podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech 15ti letých a starších (VŠPS) Share of employed and unemployed (workforce) of the number of all persons 15+ years of age.

3)

ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje (2008 – předběžné údaje) Economic entities as enterprises with 20+ employees having registered office on the region territory (preliminary data for 2008). Zdroj / Source: ČSÚ

Obr. D1.5

Registrovaná míra nezaměstnanosti Registered unemployment rate

11 10 9 8

Praha Prague ČR CR

[%]

7 6 5 4 3 2 1 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pozn.: od roku 2004 – nová metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti, data nejsou plně srovnatelná Note: Since 2004 there is new methodology of the registered unemployment rate calculation, therefore data are not fully comparable. Zdroj / Source: ČSÚ


157

D1 Tab. D1.5

EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE / ECONOMY, LABOUR, FINANCES Čerpání výdajů hl. m. Prahy podle kapitol rozpočtu (včetně městských částí) v tisících Kč Costs of the Capital City of Prague by Budget Chapters (including City Districts) in CZK thousands

Rozpočtová kapitola Výdaje celkem

Skutečnost Actual 2004





54 549 850

52 685 801

55 855 693

58 929 453

59 265 936

3 580 627

2 436 330

2 066 756

1 379 905

1 236 707

Municipality development Municipal infrastructure

z toho: Rozvoj obce Městská infrastruktura

Budget chapter Total costs out of that:

4 390 570

5 048 611

4 859 252

5 265 925

4 505 991

Doprava

19 666 834

18 539 016

19 366 948

21 124 326

20 616 725

Transport

Školství, mládež a samospráva

10 850 899

11 338 941

12 067 756

12 764 389

13 468 516

Education, youth, and self-government

Zdravotnictví a sociální péče

3 019 007

2 949 444

3 272 836

3 787 977

4 141 969

Medical and social care

Kultura, sport a cestovní ruch

1 903 063

2 113 748

2 691 489

2 462 043

2 417 847

Culture, sports, and tourism

Bezpečnost

1 195 684

1 304 433

1 558 144

1 957 803

1 971 738

Safety and security

Hospodářství

2 549 824

1 773 281

1 999 664

2 480 579

2 229 742

Economy

Vnitřní správa

4 631 368

4 767 850

5 225 091

5 978 028

6 811 143

Internal administration

Pokladní správa

2 761 975

2 414 150

2 747 756

1 728 476

1 865 560

Treasury administration Zdroj / Source: ČSÚ

158


ENERGETIKA / ENERGY INDUSTRY

D2

D2 ENERGETIKA

D2 ENERGY INDUSTRY

D2.1 SPOTŘEBA ENERGIE

D2.1 ENERGY CONSUMPTION

Spotřeba paliv a energie v hl. m. Praze, sloužící pro uspokojování potřeb na otop a ohřev teplé vody, má sestupný trend. Naopak, spotřeba elektrické energie neustále roste.

The consumption of fuel and energy in Prague serving for purposes of heating and the hot water production has been following a decreasing trend. On the contrary, the electricity consumption has been ever increasing.

Na snižování spotřeby paliv, spálených na území hl. m. Prahy pro vytápění a ohřev vody, mělo největší vliv ukončení provozu mnoha průmyslových podniků, související s restrukturalizací hospodářství. Výrazně ke snížení spotřeby též přispěla rozšiřující se plynofikace kotelen, kdy se dosluhující kotle na tuhá a kapalná paliva nahrazovaly kotle na zemní plyn s vyšší účinností spalování. V polovině devadesátých let minulého století pak pro energetické účely začalo být využíváno teplo z elektrárny Mělník I. Díky využití tepla z Mělníka bylo možno odstavit řadu lokálních blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníky tepla (Jižní Město, Krč, Modřany, Horní Počernice, Horní Měcholupy, Petrovice). Trend spotřeby paliv a energie v domácnostech kopíruje celkový trend spotřeby. Ke snižování spotřeby v tomto sektoru dlouhodobě pozitivně přispívá Program Čistá energie Praha (dříve Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy), v rámci kterého dochází k postupnému odstavování neekologických kotlů na tuhá paliva. Na snižování spotřeby má vliv i zavádění úsporných opatření – v poslední době např. Program Zelená úsporám, který poskytuje dotace zaměřené na zateplování domácností. K šetření paliv a energie na vytápění dochází v domácnostech rovněž vlivem cenového vývoje. V posledním desetiletí není celkový pokles spotřeby tak markantní. Celková výše spotřeby je ovlivňována klimatickými podmínkami otopného období, realizací úsporných opatření na straně odběratelů a novou výstavbou na rozvojových plochách. Struktura spotřeby paliv se v posledních letech ustálila – přibližně dvě třetiny spotřeby energie na vytápění a ohřev vody jsou kryty zemním plynem, pětina tuhými a kapalnými palivy a zbytek dodávkou tepla z Mělníka. Dodávka paliv a energie je v hl. m. Praze realizována prostřednictvím 3 hlavních distribučních společností – zemní plyn dodává Pražská plynárenská, a. s., elektřinu Pražská energetika, a. s. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

The reduction of the consumption of fuel burnt on the territory of Prague for heating and hot water purposes was mostly affected by the decommissioning of many industrial companies related to the economy restructuring. The widely spread conversion of boiler rooms to natural gas fired, where old boilers for solid and liquid fuel were replaced by natural gas boilers with higher combustion efficiency, also significantly contributed to the consumption reduction. Then in the half of the 1990s heat from the Power Station Mělník I began to be used for energy purposes. Due to the usage of waste heat from Mělník a number of local block boiler rooms could be set aside and retrofitted into heat exchange stations (Jižní Město, Krč, Modřany, Horní Počernice, Horní Měcholupy, Petrovice). The trend of the fuel and energy consumption in households copies the trend of the overall consumption. The Programme of Clean Energy Prague (formerly the Programme of subsidies of the Capital City of Prague for the heating systems conversion and use of renewable energy sources on the territory of Prague), within which framework the non-environmentally friendly boilers for solid fuel are being gradually set out operation, has been contributing positively in this sector to the fuel consumption over long-term. The consumption reduction is also affected by energy saving measures – recently, for instance, by the Programme Green to Savings, which provides subsidies focused on thermal insulation of households. The price development has been also shaping savings of fuel and energy for heating in households. In the last decade the overall decrease in consumption was not so pronounced. The total consumption is affected by climate conditions in the heating season, implementation of saving measures by energy purchasers, and by new constructions on the development areas. The fuel consumption structure has been stable in latest years – approximately two thirds of energy consumption for heating and the hot water production are covered by natural gas, one fifth by solid and liquid fuel, and the rest by the heat supplies from Mělník.

159

D2


a teplo Pražská teplárenská, a. s. Základní údaje o energetické infrastruktuře a o dodávce jednotlivých druhů energií jsou uvedeny v následujících tabulkách a obrázcích.

Tab. D2.1.1

The fuel and energy supply in Prague has been implemented by means of three major utility companies – natural gas is supplied by the Prague Gas Utility Company, electricity by the Prague Energy Utility Company, and heat by the Prague Heat Utility Company. Basic data on the energy infrastructure and on deliveries of respective energies can be found in the following tables and figures.

Elektřina Electricity 2004

2005

2006

2007

2008

11 197

11 229

11 229

11 544

11 552

napětí 110 kV

196

196

196

196

206

vysoké napětí

3 581

3 556

3 476

3 670

3 701

nízké napětí

7 420

7 477

7 557

7 678

7 645

Rozsah sítě celkem [km]

Počet odběrných míst velkoodběratelé

1 894

1 900

1 916

1 854

1 929

High voltage Low voltage Number of high consumption customers Number of low consumption customers

podnikatelé

128 347

131 052

132 323

136 320

136 089

domácnosti

566 872

574 085

579 235

588 192

597 750

5 265

5 486

5 736

5 845

6 042

2 770

2 913

3 121

3 236

3 346

velkoodběratelé

Voltage 110 kV

Number of delivery points

maloodběratelé

Dodávka elektřiny celkem [GWh]

Grid length, total [km]

maloodběratelé

of which enterprises of which households El. energy supply, total [GWh] to high consumption customers to low consumption customers

podnikatelé

1 097

1 108

1 124

1 128

1 161

of which enterprises

domácnosti

1 397

1 465

1 491

1 481

1 535

of which households

Zdroj / Source: PRE, a. s. (2002–2005), PREdistribuce, a. s. (2006–2008)

Tab. D2.1.2

Plyn Natural gas 2004

Délka sítě [km]

2005

2006

2007

2008 Length of network, total [km]

4 147

4 216

4 273

4 331

4 363

437 997

438 769

439 201

441 735

442 719

1 187

1 183

1 165

1 193

1 171

Number of large and medium consumption customers

36 209

37 470

38 035

39 131

39 562

Number of low consumption customers

Počet odběratelů domácností

399 911

399 499

400 001

401 411

401 986

Prodej plynu celkem [mil. m3]

1 134

1 113

1 069

1 016

1 101

Prodej plynu celkem [mil. kWh]

11 961

11 739

11 261

10 706

11 615

Natural gas sale, total [kWh million]

velkoodběr + střední odběr

6 351

6 166

5 769

5 686

6 322

to large and medium consumption customers

maloodběr

1 795

1 938

1 908

1 793

1 942

to low consumption customers

domácnosti

3 809

3 618

3 561

3 201

3 313

7

17

23

27

38

Počet odběrných míst Počet velkoodběratelů a středních odběratelů Počet maloodběratelů

ostatní (prodej tepla, prodej CNG)

Number of delivery points

Number of households as customers Natural gas sale, total [m3 million]

to households to others (sales of heat, sales of CNG) Zdroj / Source: PP, a. s.

160


ENERGETIKA / ENERGY INDUSTRY Tab. D2.1.3

D2

Teplo Heat 2004

Délka topných kanálů (STK + PTK) [km]

2005

2006

2007

2008 Length of heating channels [km]

649

630

664

667

676

2 113

2 125

2 156

2 169

2 191

Number of heat exchange stations

Vyrobené a nakoupené teplo [TJ]

16 995

16 688

16 144

14 897

15 420

Heat production and purchase [TJ]

Prodej tepla celkem [TJ]

14 801

14 346

13 900

12 596

13 088

Heat sale, total [TJ]

bytový odběr

9 438

9 065

8 649

7 887

8 075

Household consumption

nebytový odběr

5 363

5 281

5 251

4 709

5 013

Non-household consumption

Počet výměníkových stanic

Zdroj / Source: PT, a. s.

Obr. D2.1.1

Vývoj spotřeby elektřiny, plynu a tepla Development of consumption of electricity, natural gas, and heat a) Elektřina / Electricity

7 000 6 000 dodávka elektřiny celkem El. energy supply, total

[GWh]

5 000 4 000 3 000

z toho domácnosti to households

2 000 1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj / Source: PRE, a. s. (2002–2005), PREdistribuce, a. s. (2006–2008)

b) Plyn / Natural gas 16 000

[GWh]

12 000

prodej plynu celkem Natural gas sale, total z toho domácnosti to households

8 000 4 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 3

Pozn.: Od 1. 4. 2001 došlo ke změně způsobu účtování dodávek zemního plynu. Objemové jednotky m byly nahrazeny energetickými jednotkami kWh. Note: Since 1 April 2001 the supplies of natural gas have been calculated differently. The volumetric unit of m3 was replaced by energy unit of kWh. Zdroj / Source: PP, a. s.

c) Teplo / Heat 20 000

[TJ]

16 000 prodej tepla celkem Heat sale, total bytový odběr Household consumption

12 000 8 000 4 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj / Source: PT, a. s.


161

D2


Tab. D2.1.4

Spotřeba paliv a energie v Praze v podnicích s 20 a více zaměstnanci* Consumption of fuel and energy in Prague in companies with 20+ employees* Měřicí jednotka Unit

Černé uhlí Hard coal

tuny / tonnes

Hnědé uhlí 2) Bituminous coal 2)

tuny / tonnes

Benziny Petrol

tis. l / thousand litre

Nafta Diesel fuel

tuny / tonnes

Zemní plyn Natural gas

tis. m3 / thousand m3

2005

2006

20071)

20081)

230 924

208 580

172 176

177 893

5 700 796

5 384 377

4 457 329

3 967 014

38 712

56 331

22 489

41 853

485 156

702 879

282 660

535 718

78 691

73 182

61 790

54 708

2 519 148

2 342 790

1 998 165

1 769 143

149 523

192 078

201 193

366 516

6 305 086

8 099 545

8 590 941

15 650 233

586 584

565 849

531 024

514 278

GJ

19 955 587

19 250 183

18 054 804

17 485 440

Tepelné energie Thermal energy

GJ

34 968 571

42 740 034

39 460 264

54 412 647

Elektrická energie Electric energy

MWh

3 400 312

3 687 513

3 474 986

4 475 950

GJ GJ GJ GJ

* podle místa spotřeby místní jednotky, v letech 2006 a 2007 podniky od 20 a více zaměstnanců plošně, v roce 2008 podniky od 20 až 99 zaměstnanců výběrem a od 100 a více zaměstnanců plošně According to the point of consumption of local unit, in 2006 and 2007 enterprises with 20+ employees are covered all, in 2008 enterprises with 20–99 employees are sampled and enterprises with 100+ employees are covered all. 1)

předběžné údaje / preliminary data

2)

v roce 2005 a 2006 hnědé uhlí včetně lignitu / in 2006: brown coal incl. lignite

162



DOPRAVA / TRANSPORT

D3

D3 DOPRAVA

D3 TRANSPORT

Doprava má klíčovou roli pro zajištění základních funkcí města, má však také negativní vliv na kvalitu prostředí (hluk, znečištění ovzduší z automobilové dopravy). Vyvážený a udržitelný rozvoj dopravy je tedy tématem pro všechna velká města na světě, Prahu nevyjímaje.

Transport plays a crucial role in ensuring of basic city functions yet it also has adverse effects on the environmental quality (noise, polluted air from automotive transport). The balanced and sustainable development of transport is therefore the theme for every large city around the world, Prague making no exclusion.

Praha, zaujímá v automobilové dopravě České republiky specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách i dopravních výkonech ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu. Problematikou automobilové dopravy v Praze a sledováním dopravy na vybrané komunikační síti se zabývá Úsek dopravního inženýrství Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK – ÚDI, pozn. do 31. 12. 2007 Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy – ÚDI), z jehož podkladů čerpá tato kapitola (www.tsk-praha.cz, sekce doprava/úsek dopravního inženýrství/ročenky). Údaje o cyklistické dopravě jsou pak zpracovány podle podkladů Komise Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu (viz též http://cyklo.praha-mesto.cz).

D3.1 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Po roce 1989 došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel a provozu automobilové dopravy, což trvá v podstatě až do současnosti. Počet registrovaných vozidel mezi roky 1990 a 2008 stoupl z 429 000 více než na dvojnásobek (907 000), dopravní výkony (ve vozokilometrech) téměř na trojnásobek (ze 7,3 mil. vozokm na 21 mil. vozokm) a intenzita dopravy na konkrétních úsecích komunikační sítě podle lokality běžně na dvoj- až čtyřnásobek. Nedostatek kapacity a výskyt kongescí se staly celoplošnou problematikou městského prostoru. Na nejzatíženějších úsecích komunikační sítě v Praze je dosahováno celodenních obousměrných intenzit přes 130 000 vozidel a nejzatíženějšími křižovatkami projíždí řádově 200 000 vozidel za den. Významný byl i vývoj nákladní automobilové dopravy, kdy počet nákladních vozidel překračujících hranice hlavního města vzrostl od roku 1990 téměř na dvojnásobek z 34 000 na 58 000 vozidel. Nicméně poslední meziroční vývoj mezi roky 2007 a 2008 vykazuje poprvé po řadě let zpomalení nárůstu. Meziroční navýšení dopravních výkonů z dříve dosahovaných hodnot 0.5 až 0,6 mil. vozokm/den poklesl na úroveň +0,1 mil. vozokm/den. V intenPRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

Prague occupies a specific position in automotive transport in the Czech Republic which features above average high traffic intensity and transport performance compared to other cities of the country or to highways and roads in the countryside. The Section of Transport Engineering of the Technical Administration of Roads of the Capital City of Prague (TSK – ÚDI, Remark: till 31 December 2007 as the Institute of Transportation Engineering of the City of Prague – ÚDI) deals with automotive transport issues and monitoring of traffic on the selected road network and this institution background documents served as the basis for the chapter (www.tsk-praha.cz, section transport/section of transport engineering/yearbooks). Data on bicycle transport were processed from background documents of the Committee for Bicycle Transport of the Council of the Capital City of Prague (see also http://cyklo.praha-mesto.cz).

D3.1 AUTOMOTIVE TRANSPORT After 1989 the number of vehicles rapidly increased and automotive traffic intensity increased as well, and the growth has been permanent till these days. The number of registered vehicles in between years 1990 and 2008 increased from 429,000 to more than doubled number of 907,000, transport performance (in vehicle-kilometres) grew almost three times (from 7.3 million vehicle-kilometres to 21 million vehiclekilometres), and traffic intensity at concrete sections of the road network usually increased from two times to four times depending on locality. Insufficient capacity and traffic congestion occurrence have become all-city issues of the urban area. All-day both-direction traffic intensity on the road network sections with highest load in Prague achieves over 130,000 vehicles and the heaviest loaded crossings are run through by 200,000 vehicles per a day. The cargo transport development was also important when since 1990 the number of cargo vehicles crossing the Capital City borders has increased to almost double number from 34,000 to 58,000 vehicles.

163

D3

DOPRAVA / TRANSPORT

Obr. D3.1.1

Intenzita dopravy na centrálním a vnějším kordonu, 1961–2008 Traffic intensity on the Central and Outer Ring Roads, 1961–2008

tis. vozidel / 6–22 hod. / thous. cars / 6–22 o’clock

700

600

500

centrální kordon Central Ring Roads vnější kordon Outer Ring Roads

400

300

200

100

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0

Zdroj / Source: TSK – ÚDI

zitách na vnějším kordonu došlo k nárůstu jen o 8000 vozidel za den (z 504 000 na 512 000) a na centrálním – kordonu k poklesu o 15 000 vozidel za den (z 573 000 na 558 000). Vývoj dalších dopravních charakteristik v posledním období lze shrnout následovně: • přetížení komunikační sítě má již plošný charakter; za přetíženou lze považovat celou oblast centra a navazujícího středního pásma města o rozměrech cca 7 x 6 km • dochází častěji k dopravním zácpám nejen v centru, ale i na nejkapacitnějších komunikacích • postupně se snižuje rozdíl mezi špičkami a sedlovými obdobími • prodlužuje se doba v průběhu dne, kdy je kapacita rozhodujících křižovatek vyčerpána, dopravní zácpy jsou stále častější, rozsáhlejší a déle trvající • maximální hodinová množství se vyskytují v pátečním odpoledni • odlišný je průběh variací intenzit nákladní automobilové dopravy s výskytem maxim v dopoledním období mezi 10–11 hod. na úrovni 8,5% celodenního množství oproti průběhu variací osobních vozidel s maximy v ranní a odpolední dopravní špičce na úrovni cca 7% denního množství

164

Nevertheless, the latest annual development in between 2007 and 2008 showed the slowing increase for the first time after a number of years. The annual increase in transport performance from the formerly achieved values of 0.5 to 0.6 million vehicle-km/day dropped to the level of +0.1 million vehicle-km/day. Traffic intensity on the Outer Ring Road increased by mere 8,000 vehicles per a day (from 504,000 to 512,000) and on the Central Ring Road it dropped by 15,000 vehicles per a day (from 573,000 to 558,000). Development of other traffic characteristics in recent time can be summarised as follows: • the overloading of the communication network has all-territory characteristic. The whole area of downtown and the adjacent middle annular area of the City in dimensions of approx. 7 x 6 km may be considered overloaded; • traffic jams happen more often not in the downtown only yet in the major capacity communications as well; • gradually, the difference in between rush hours and saddle periods has been decreasing; • time of the day when capacity of governing crossings is fully used has been longer and longer, traffic jams are more and more frequent, covering larger areas and lasting longer; • maximum hourly numbers occur on Friday afternoons; PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

DOPRAVA / TRANSPORT

• variations in cargo automotive traffic is different having maxima in morning times from 10 to 11 o’clock at the level of 8.5% of the daily number compared to variations in the number of passenger cars having maxima in the early morning and afternoon rush hours at the level of approx. 7% of the daily number; • the average number of passengers per a car has been continuously decreasing over time (1.71 in 1990 and 1.36 in 2008); • the high share of passenger cars of the traffic flow composition (approx. 90–95 %) still remains.

• plynule dochází ke snižování průměrné obsazenosti osobních vozidel v čase (1,71 v roce 1990, 1,36 v roce 2008) • zůstává zachován vysoký podíl osobních vozidel ve skladbě dopravního proudu (cca 90–95 %). Město si klade za cíl směřovat k moderní, efektivní a spolehlivě fungující dopravní infrastruktuře šetrné k lidem i k životnímu prostředí a k zajištění předpokladů pro zvýšení kvality života v Praze, zachování atraktivity města s dlouhou historickou tradicí při zachování podmínek pro ekonomickou prosperitu metropole. Tyto zásady jsou zohledněny v koncepcích přijatých vedením města pro problematiku dopravy, územního plánování i strategického rozvoje města, stejně jako v plánech investiční výstavby.

The City has the goal to head towards a modern, effective, and reliably working transport infrastructure, that is environmentally as well as people friendly, and towards ensuring of prerequisites for increased quality of life in Prague, maintaining of the City attractiveness with long-term traditions while keeping conditions for the economic prosperity of the metropolis. These principles are taken into account in concepts adopted by the City management for transport issues, land-use planning, and City strategic development, as well as in investment development plans.

Jednou z priorit je pokračování výstavby nadřazeného dopravního skeletu města – radiálně okružního systému hlavní komunikační sítě. Nadřazená komunikační síť svou atraktivitou na sebe navazuje velký objem dopravy a vytváří podmínky pro další regulaci automobilové dopravy v centrální části města. Nezanedbatelným přínosem je i zvýšení bezpečnosti provozu.

Tab. D3.1.1

D3

One of priorities is to continue in the construction of the superior transport skeleton of the City – radial and ring roads system of the main road network. The superior road network attracts high volume of traffic and creates conditions for further control of automotive traffic in the City downtown. Non-negligible benefit is the increased traffic safety as well.

Automobilová doprava Automotive transport 2004

Délka komunikační sítě [km]

2005

2006

2007

2008

3 538

3 538

3 775

3 770

z toho dálnice

10

10

10

10

10

motorways

ostatní rychlostní komunikace

76

76

76

76

76

other speedways

Počet motorových vozidel z toho osobních automobilů

3 815 Length of road network [km]

735 350 749 786 761 071 780 738 906 571 Number of motor vehicles 594 100 602 339 605 774 612 879 678 056

out of this passenger cars

Stupeň motorizace (počet vozidel na 1000 obyvatel)

628

635

640

644

735 Number of motor vehicles per 1,000 inhabitants

Stupeň automobilizace (počet osob. automobilů na 1000 obyvatel)

507

510

510

506

550 Number of passenger cars per 1,000 inhabitants

Dopravní výkon automobilové dopravy na celé komunikační síti [mil. vozokm] za průměrný pracovní den [mil. vozokm] za rok [mld. vozokm] Počet dopravních nehod za rok Relativní nehodovost (počet nehod na 1 mil. ujetých km) Intenzita automob. dopravy v centr. části města v 1000 voz./den (6–22 hod.) – centrální kordon

Automotive transport performance on the whole road network [million vehicle-km] 20

20

20

21

7

7

7

7

29 598

33 349

34 689

33 484

5

5

5

5

587

574

578

573

21 7

in average working day [million vehicle-km] in a year [billion vehicle-km]

30 251 Number of accidents per a year 5 Relative accident rate (number of accidents per 1 million km) 558 Automotive traffic intensity in the City centre (1,000 vehicles/day; 6.00–22.00), Central Ring Road Zdroj / Source: TSK – ÚDI


165

166

0– 5 000 5 000– 10 000 10 000– 20 000 20 000– 60 000 60 000–122 000

Poèet vozidel za den (6–22 hod.) Number of vehicles/day (6.00–22.00)

Zlièín

137 000

Zbraslav

Praha 16

Lochkov

Lipence

Praha 5

Lysolaje

Velká Chuchle

Øeporyje Slivenec

Praha 13

Praha 17

Praha 6

Nebušice

Pøední Kopanina

Praha 12

Petrovice

Šeberov

Újezd u Prùhonic Køeslice

Praha 11

Praha 20

Praha 22

Dubeè

Kolovraty


Nedvìzí

Praha 21

Klánovice

Královice

Kolodìje

Bìchovice

Benice

Praha 15 Dolní Mìcholupy

Štìrboholy

Satalice

Vinoø

Dolní Poèernice

Praha 14

Praha 19

Èakovice

Praha 18

Praha 9

Praha 10

Kunratice Libuš

Praha 4

Praha 2

Praha 3

Praha 8

Praha 7

Troja

Praha 1

Suchdol

Bøezinìves Dolní Chabry Ïáblice

Obr. D3.1.2 Intenzita automobilové dopravy na vybrané komunikaèní síti, 2008 Automotive traffic intensity on the selected road network, 2008

D3 DOPRAVA / TRANSPORT


DOPRAVA / TRANSPORT

počet vozidel v tisících / number of vehicles in thous.

Obr. D3.1.3

D3

Počet motorových vozidel Number of motor vehicles

1 000 900

2008 celkem / total – 907 000

800 700 600 500 400 300

2008 osobní / passenger cars – 678 000

200 100 0 64

66

68

70

72

74

76

78

80

82

84

86

88

90

92

94

96

98

00

02

04

06

08

rok / year Zdroj / Source: TSK – ÚDI

Obr. D3.1.4

Dopravní výkon automobilové dopravy za průměrný pracovní den Automotive transport performance on average working day

[mil. vozokm / milllion vehicle-kilometres]

24

20 16 12 8 4 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008


D3.2 HROMADNÁ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

D3.2 PUBLIC AND COMBINED TRANSPORT

Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky a Programového prohlášení Rady HMP. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, lanovku na Petřín a přívozy. Hromadná doprava přepravila Praze za rok 2008 v systému PID 1 328 865 tis. osob.

Priority given to the public transport development is one of the pillars of the transport policy principles and of the Programme Declaration of the Council of the Capital City of Prague. In Prague and its surroundings public transport has been provided by the system of the Prague Integrated Transport (PID), which encompasses the underground, trams, city and commuting buses, railway, funicular to Petřín Hill, and ferries. Public transport in Prague transported within the PID system 1,328,865 thousand persons in 2008.

Pojítkem mezi individuální a hromadnou dopravou je systém záchytných parkovišť P + R (park PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

167

D3

DOPRAVA / TRANSPORT

and ride) a míst pro krátkodobé zastavení K + R (kiss and ride). Systém P + R má v současnosti k dispozici 17 záchytných parkovišť (ve 14 lokalitách) o kapacitě v řádu 3000 parkovacích stání. Míra využití kapacity jednotlivých parkovišť až na výjimky dosahuje hodnot 80–100 %. Aktuální informace o obsazenosti jsou nejširší veřejnosti k dispozici na webových stránkách TSK (www.tsk-praha.cz). Místa pro krátkodobé zastavení typu K + R umožňující spolucestujícím přestoupit mezi automobilem a hromadnou dopravou nebo obráceně jsou v současnosti situována na 16 lokalitách.

Tab. D3.2.1

The interface in between individual and public transport is the system of park-and-ride parkings and kiss-and-ride places for short stops. The P + R parking system has at present 17 parkings available at 14 localities with overall capacity of 3,000 parking lots. The rate of usage of respective parkings attains, with couple exceptions, 80 to 100 %. Updated information on the rate of occupation of respective parking is available to the general public at web pages of TSK (www.tsk-praha.cz). Places for the short stop of the kiss-and-ride type enabling the co-passengers to change between a car and public transport, or vice versa, are allocated at 16 localities at present.

Městská hromadná doprava Public City Transport 2004

Provozní délka sítě celkem [km] metro

833

2005 870

2006

2007

878

881

2008 891

Length of the public city transport network, total [km] underground

54

54

55

55

59

tramvaje

141

141

141

141

142

trams

autobusy

688

676

682

685

690

buses

157 427

158 790

158 537

157 559

163 475

metro

44 705

46 602

46 976

47 110

52 780

underground

tramvaje

49 702

49 330

49 606

49 411

48 704

trams

autobusy

63 020

62 858

61 955

61 038

61 991

1 134

1 185

1 221

1 242

1 312

metro

496

515

531

537

597

underground

tramvaje

343

340

349

352

357

trams

autobusy

294

330

340

353

358

buses

Ujeté vozokilometry celkem [tis.]

Přepravené osoby za rok celkem [mil. osob]

Vehicle-kilometres travelled, total [thousand]

buses Passengers transported in a year [million persons]


Obr. D3.2.1

MHD – přepravené osoby za rok Public City Transport – passengers per a year

2 000

[mil. osob / million persons]

1 600

autobusy / buses tramvaje / trams metro / underground

1 200

800

400

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj / Source: TSK – ÚDI

168


DOPRAVA / TRANSPORT

D3

D3.3 ŘÍZENÍ DOPRAVY, TELEMATIKA

D3.3 TRAFFIC CONTROL, TELEMATICS

V roce 2002 byly vedením města schváleny „Zásady pro rozvoj dopravní telematiky v hlavním městě Praze“, které se staly základním materiálem pro rozvoj telematických aplikací v Praze. Základním přínosem dopravní telematiky je zvýšení efektivního využití stávající dopravní infrastruktury cestou vhodného řízení dopravy a usměrňování dopravní poptávky v místě a čase a vytváření podmínek pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy. Plynulost dopravy, regulace rychlosti, preference autobusů a tramvají i další opatření mají pozitivní vliv na snižování dopadů automobilové dopravy na životní prostředí (snížení emisí do ovzduší, snížení hlučnosti).

In 2002 the City management approved “Principles for the Traffic Telematics Development in the Capital City of Prague”, which became the principal material for the development of telematic applications in Prague. The basic benefit of traffic telematics is the increase in effective utilisation of the current transport infrastructure on a given location at a time and creating of conditions for increased safety and smoothness of traffic. Smooth traffic, speed control, preference given to buses and trams, as well as other measures have had positive effects on the reduction of environmental impacts of automotive transport (reduced air emissions, lower noise level).

D3.4 CYKLISTICKÁ DOPRAVA V PRAZE

D3.4 BICYCLE TRANSPORT IN PRAGUE

Podpora cyklistické dopravy a vytváření potřebné infrastruktury na území Prahy je součástí plánovaného rozvoje města. Rada hl. m. Prahy schválila v roce 2003 Koncepci rozvoje základního systému cyklistických tras na území hl. m. Prahy, která předpokládala postupnou realizaci cca 450 km cyklotras celoměstského významu. V říjnu 2006 vzala Rada HMP na vědomí návrh Nového systému číselného označování cyklistických tras na území hl. m. Prahy, který na koncepci navazuje a rozšiřuje síť cyklotras celoměstského významu na cca 670 km. Rozvojem cyklistické dopravy se ve spolupráci s organizacemi města i jednotlivými MČ zabývá Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu.

The support to bicycle transport and creating of the infrastructure necessary on Prague territory is a part of the planned City development. In 2003 the Council of the Capital City of Prague approved the Concept of the Development of the Basic System of Bicycle Routes on Prague Territory, which expected gradual implementation of approx. 450 km of bicycle routes of all-city importance. In October 2006 the Council of the Capital City of Prague adopted the proposal of the New System of Numerical Marking for Bicycle Routes on Prague Territory, which followed the Concept and expanded the network of bicycle routes of all-City importance to approx. 670 km. The bicycle transport development is managed by the Committee for Bicycle Transport of the Council of the Capital City of Prague in collaboration with respective City Districts.

Ke konci roku 2008 bylo vyznačeno směrovým značením celkem 335 km cyklotras, stále větší část již v novém systému. Z celé sítě cyklistických komunikací bylo 170 km vedeno mimo profil automobilové dopravy v režimech stezek pro chodce a cyklisty, bezmotorových zón nebo vyhrazených pruhů.


By the end of 2008 in total 335 km of bicycle routes were marked with direction signs, ever growing proportion in the new system. Out of the whole bicycle route network 170 km are running out of the automotive traffic routes under the regime of pathways for pedestrians and cyclists, non-motor vehicle zones, or in reserved lanes.

169

170 Zdroj / Source: ÚRM, MHMP, TSK – ÚDI

regionální cykloturistické trasy regional tourist bicycle routes

ostatní cyklostezky, úèelové komunikace other bicycle paths, purpose reserved roads

cyklistické trasy bicycle routes cyklopruhy, cyklostezky bicycle lanes, bicycle paths

Obr. D3.4.1 Základní sí cyklistických tras v Praze a navazující cyklotrasy ÈR, 2008 Basic network of bicycle routes in Prague and connected bicycle routes in the Czech Republic, 2008

D3 DOPRAVA / TRANSPORT


E1

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ŽP / SELECTED ENVIRONMENTAL LEGISLATION

E1 VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Tab. E1.1

E1 SELECTED ENVIRONMENTAL LEGISLATION

Státní legislativa – zákony (setříděno tematicky) National legislation – acts (grouped by subject)

Číslo Number

Obecné právní předpisy General regulations

500/2004 Sb.

správní řád, ve znění pozdějších změn a doplňků Administrative Code as amended by the following regulations

183/2006 Sb.

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších změn a doplňků on land use planning and the Building Code (Building Act) as amended by the following regulations

128/2000 Sb.

o obcích, ve znění pozdějších změn a doplňků on communities as amended by the following regulations

131/2000 Sb.

o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších změn a doplňků on the Capital City of Prague as amended by the following regulations

388/1991 Sb.

o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků on the State Environmental Fund of the Czech Republic as amended by the following regulations

17/1992 Sb.

o životním prostředí, ve znění pozdějších změn a doplňků on the environment as amended by the following regulations

18/1997 Sb.

o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on peaceful utilisation of nuclear energy and ionising radiation (the atomic act) and on modifications and amendments to certain acts as amended by the following regulations

123/1998 Sb.

o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších změn a doplňků on the right to information on the environment as amended by the following regulations

106/1999 Sb.

o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších změn a doplňků on free access to information as amended by the following regulations Složkové právní předpisy Compartmental regulations Ochrana přírody a krajiny Nature conservation and landscape protection

114/1992 Sb.

o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků on nature conservation and landscape protection as amended by the following regulations

395/1992 Sb.

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků implementing certain provisions of the Act on nature conservation and landscape protection Ochrana rostlinstva a živočišstva Protection of flora and fauna

246/1992 Sb.

na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších změna doplňků on protection of animals against cruelty as amended by following regulations

166/1999 Sb.

o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on veterinary service and amending certain related acts as amended by the following regulations

449/2001 Sb.

o myslivosti, ve znění pozdějších změn a doplňků on gamekeeping as amended by the following regulations

99/2004 Sb.

o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších změn a doplňků on lake administration, performance of fishing rights, fishing guard, protection of maritime fishing resources, and amending certain acts (the act on fisheries)

100/2004 Sb.

o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších změn a doplňků on protection of species of wild fauna and flora through the control of trade in such species and other measures of protection of such species and amending certain acts (the act on trade in endangered species), as amended by the following regulations

326/2004 Sb.

o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on plant protection service and amending certain related acts as amended by the following regulations

115/2000 Sb.

o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů on providing of compensations for damage caused by selected animals under special protection, in wording of the following regulations

172


VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ŽP / SELECTED ENVIRONMENTAL LEGISLATION Číslo Number 185/2001 Sb.

E1

Odpady Waste o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on waste and amending certain acts as amended by the following regulations as amended by the following regulations Nakládání s chemickými látkami Management of chemicals

356/2003 Sb.

o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů on chemicals and chemical preparations and amending certain acts Ochrana ovzduší Air pollution control

86/2002 Sb.

o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on air pollution control (the clean air act) and amending certain other acts as amended by the following regulations Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu Protection of agricultural and forest land resources

334/1992 Sb. 13/1994 Sb.

o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších změn a doplňků on protection of agricultural land resources as amended by the following regulations kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu defining certain details in the protection of agricultural land resources

289/1995 Sb.

o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on forests, and amending certain acts as amended by the following regulations

149/2003 Sb.

o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) on placing reproductive material of forest tree species of forestry importance and artificial hybrids dedicated to forest renewal and forestation and amending certain related acts (the act on trade in reproductive material of forest tree species Ochrana vod Water protection

254/2001 Sb.

o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on water and amending certain acts as amended by the following regulations

274/2001 Sb.

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů on water mains and sewerage systems for the public needs and amending certain acts (the act on water mains and sewerages), in wording of the following regulations Ochrana horninového prostředí Rock protection

44/1988 Sb.

o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů on protection and utilisation of mineral wealth (mining act) as amended by the following regulations

62/1988 Sb.

o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů on geological works as amended by the following regulations

61/1988 Sb.

o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů on mining activities, explosives, and on the State Administration of Mines, in wording of the following regulations Posuzování vlivů na životní prostředí Environmental impact assessment

100/2001 Sb.

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on environmental impact assessment and amending certain related acts, as amended by the following regulations Integrovaná prevence znečišťování Integrated pollution prevention and control

76/2002 Sb.

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků on integrated pollution prevention and control, on the integrated pollution register, and amending certain acts, as amended by the following regulations Zdroj / Source: OOP MHMP


173

E1 Tab. E1.2

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ŽP / SELECTED ENVIRONMENTAL LEGISLATION Vyhlášky a nařízení hl. m. Prahy (setříděno chronologicky) Municipal Ordinances of the Capital City of Prague (in chronological order)

Číslo Number 12/1964 Sb. NVP

Název Name vyhlášení chráněného přírodního výtvoru „Divoká Šárka“ establishing of the Protected Natural Monument “Divoká Šárka”

5/1968 Sb. NVP

o prohlášení přírodních výtvorů v Praze a jejich ochranných pásem on establishing of Natural Monuments in Prague and their respective protection zones

1/1982 Sb. NVP

o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Klánovický les, Xaverovský les, Šance, Cholupická bažantnice, U Hájů, Homolka a jejich ochranných pásmech establishing of the Protected Natural Monuments on the localities of Klánovický les, Xaverovský les, Šance, Cholupická bažantnice, U Hájů, and Homolka and establishing their protection zones

3/1982 Sb. NVP

o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Požáry, Dalejský profil, Opatřilka Červený lom, U Nového mlýna, Chuchelský háj, Housle, Ládví, Okrouhlík, Vinořský park, Obora v Uhříněvsi a jejich ochranných pásmech establishing of the Protected Natural Monuments on the localities Požáry, Dalejský profil, Opatřilka Červený lom, U Nového mlýna, Chuchelský háj, Housle, Ládví, Okrouhlík, Vinořský park, and Obora in Uhříněves and establishing their protection zones

4/1982 Sb. NVP

o chráněných přírodních výtvorech v hlavním městě Praze na lokalitách Barrandovské skály, Kalvárie v Motole, Baba, Dolní Šárka, Podbabské skály, Sedlecké skály, Salabka, Havránka, Trojská, Podhoří, Bohnické údolí, Zámky a jejich ochranných pásmech establishing of the Protected Natural Monuments on the localities Barrandovské skály, Kalvárie in Motol, Baba, Dolní Šárka, Podbabské skály, Sedlecké skály, Salabka, Havránka, Trojská, Podhoří, Bohnické údolí, Zámky and establishing their protection zones

3/1984 Sb. NVP

o zřízení oblasti klidu „Botič - Milíčov“ a „Říčanka“ a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti establishing areas of rest “Botič - Milíčov” and “Říčanka” and declaring the prohibition of construction activities in these areas

5/1988 Sb. NVP

kterou se určují chráněné přírodní výtvory v hl. m. Praze establishing Protected Natural Monuments on the territory in the Capital City of Prague

8/1990 Sb. NVP

o zřízení oblastí klidu v hl. m. Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti establishing areas of rest on the territory of the Capital City of Prague and declaring the prohibition of construction activities in these areas

3/1991 Sb. HMP

o zřízení oblastí klidu v hl. m. Praze a vyhlášení stavební uzávěry pro tyto oblasti (Modřanská rokle Cholupice, Košíře - Motol, Klánovice - Čihadla) establishing areas of rest on the territory of the Capital City of Prague and declaring the prohibition of construction in these areas (Modřanská rokle - Cholupice, Košíře - Motol, and Klánovice - Čihadla)

7/1993 Sb. HMP

o zřízení přírodního parku „Prokopské a Dalejské údolí“ a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park establishing the Nature Park “Prokopské Valley and Dalejské Valley” and declaring the prohibition of construction in the park

22/1994 Sb. HMP

o nařízení mimořádných veterinárních opatření k ochraně chovu hospodářských zvířat před zavlečením velmi nebezpečných nákaz ordering emergency veterinary measures for the prevention of the spreading of extremely dangerous infections onto livestock breeds

6/2001 Sb. HMP

o ochraně veřejné zeleně on protection of the public greenery

2/2005 Sb. HMP

kterou se stanoví poplatek za komunální odpad establishing the fee for municipal waste

4/2005 Sb. HMP

kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze (krajský regulační řád) establishing the Regional Control Rules to control sources in the Capital City of Prague (Regional Control Rules)

5/2007 Sb. HMP

kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území hlavního města Prahy a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech) establishing the system for collection, transport, sorting, use, and disposal of municipal waste generated on the territory of the Capital City of Prague and the system of construction waste disposal (Ordinance on Waste)

8/2008 Sb. HMP

o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích (vyhláška o čistotě) on maintaining of cleanliness in streets and other public space (Ordinance on Cleanliness) Zdroj / Source: MHMP

174


STRATEGIE A KONCEPCE / STRATEGY AND CONCEPTS

E2

E2 STRATEGIE A KONCEPCE

E2 STRATEGY AND CONCEPTS

E2.1 PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUVISEJÍCÍ OBLASTI

E2.1 OVERVIEW OF CONCEPTUAL DOCUMENTS FOR THE ENVIRONMENT AND RELATED FIELDS

V průběhu roku 2008 pokračovaly práce na přípravě dalších významných koncepčních dokumentů města a akčních plánů souvisejících s ochranou životního prostředí. Následující přehled zachycuje stav přípravy a projednání těchto dokumentů k prosinci 2008. Dále je uveden přehled existujících platných dokumentů, které byly přijaty již dříve, včetně dokumentů pro oblasti s problematikou životního prostředí související.

In the course of 2008 works continued on the development of other important conceptual documents of the City and action plans, which are in close relation to environmental protection. The following overview captures the state of preparation and discussion of these documents by December 2008. Furthermore there is an overview of the existing and valid documents, which were adopted previously, including documents for fields related to the environment.

Samostatně jsou uvedeny dokumenty pro oblast strategického plánování a územního rozvoje města, kde je problematice životního prostředí a udržitelného rozvoje věnována významná pozornost.

Documents given separately are for the fields of strategic planning and land-use planning of the City in which issues of the environment and sustainable development received significant attention.

Podrobnější informace k dokumentům jsou uvedeny v následujících podkapitolách.

Detailed information on the documents is given in the following subchapters.

Dokumenty projednané a přijaté orgány města v roce 2008 • Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Pozn.: Dokument byl schválen Radou HMP 2. 12. 2008 (viz usnesení Rady HMP číslo 1767 ze dne 2. 12. 2008).

Dokumenty v roce 2008 rozpracované nebo připravené k projednání orgány města • Akční plán krajské koncepce EVVO kraje Hlavní město Praha na rok 2009–2010 Pozn.: Dokument byl schválen Radou HMP 10. 3. 2009 (viz usnesení Rady HMP č. 268 ze dne 10. 3. 2009).

• Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008 Pozn.: Dokument byl projednán Radou HMP 15. 9. 2009 (viz usnesení Rady HMP č. 1306 ze dne 15. 9. 2009).

• Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy. Dříve zpracované a přijaté dokumenty (před rokem 2008) • Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na území hl. m. Prahy na roky 2005–2015 (KK EVVO) • Akční plán krajské koncepce EVVO kraje Hlavní město Praha na rok 2008 • Akční plán na rok 2007 ke KK EVVO kraje Hlavní město Praha PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

Documents discussed and adopted by the City bodies in 2008 • Prognosis, Concept, and Strategy of Nature Conservation and Landscape Protection in Prague Note: The document was approved by the Council of the Capital City of Prague on 2 December 2008 (see the Decision of the Council of the Capital City of Prague No. 1767 of 2 December 2008).

Documents developed or prepared to be discussed by the City bodies in 2008 • Action Plan to the Regional Concept of Environmental Education, Bring-up, and Awareness on the Territory of the City of Prague for 2009–2010 Note: The document was approved by the Council of the Capital City of Prague (see the Decision of the Council of the Capital City of Prague No. 268 of 10 March 2009).

• Action Plan for noise reduction for the agglomeration of Prague 2008 Note: The document was discussed by the Council of the Capital City of Prague (see the Decision of the Council of the Capital City of Prague No. 1306 of 15 September 2009).

• Principles of development of pedestrian transport on the territory of the Capital City of Prague. Formerly developed and adopted documents (before 2008) • Regional Concept of Environmental Education, Bring-up, and Awareness on the Territory of the City of Prague for 2005–2015 (RC EEBA)

175

E2


• Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (POH hl. m. Prahy) • Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (ÚEK) • Akční plán k realizaci ÚEK v letech 2007–2010 • Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hl. m. Praze • Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha Pozn.: Pod dohledem Komise Rady HMP pro implementaci Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší ustavené v roce 2007 byly v průběhu roku 2007 a 2008 zpracovány, připomínkovány a kladně projednány prováděcí projekty k jednotlivým v programu stanoveným opatřením. V průběhu roku 2009 je v souladu s požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, připravována aktualizace uvedeného programu.

• Generel odvodnění hl. m. Prahy (GO HMP) Pozn.: Od roku 2001 je postupně zpracovávána II. Detailní část GO HMP.

• Generel zásobování vodou hl. m. Prahy (GZV HMP) Pozn.: Od roku 2005 jsou postupně realizovány jednotlivé projekty Detailní fáze.

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací – aktualizace 2007 • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací • Zásady péče o zeleň v hl. m. Praze • Zásady dopravní politiky hl. m. Prahy • Zásady nového systému číselného označování cyklistických tras na území hl. m. Prahy. Dokumenty v oblasti strategického a územního plánování • Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy Schválena v prosinci 2008 (viz usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 22/42 ze dne 11. 12. 2008, předkladatel Rada HMP, zpracovatel Útvar rozvoje hl. m. Prahy).

• Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy (ÚP SÚ) Schválen Zastupitelstvem hl. m. Prahy v roce 1999 (viz usnesení ZHMP č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999). Dále aktualizován vyhláškami hl. m. Prahy. Od roku 2007 změny vydávány podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) formou opatření obecné povahy. V aktualizované podobě je ÚP SÚ platným dokumentem.

• Územně analytické podklady hl. m. Prahy (ÚAP) ÚAP hl. m. Prahy 2008 (kraj a obec hl. m. Praha) byly projednány v ZHMP dne 29. 1. 2009 (usnesení ZHMP č. 23/28) a nahradily v roce 2007 pořízené ÚAP hl. m. Prahy – kraj 2007. Jsou jedním z podkladů pro práci na novém Územním plánu hl. m. Prahy.

176

• Action Plan to the Regional Concept of EEBA of the Region of the City of Prague 2008 • Action Plan to the RC EEBA of the Region of the City of Prague for 2007 • Waste Management Plan of the Capital City of Prague (WMP CC Prague) • Territorial Energy Concept of the Capital City of Prague (TEC) • Action Plan to the TEC implementation in 2007–2010 • Long-term plan of the air pollution control in the Capital City of Prague • Integrated Regional Plan for emission abatement and air duality improvement on the territory of the agglomeration of the Capital City of Prague Note: Under the supervision of the Commission of the Council of the Capital City of Prague for the implementation of the Integrated Regional Programme of emission abatement and air quality improvement established in 2007 implementation projects to respective measures set by the programme were worked out, commented, and discussed and approved in the course of 2007 and 2008. In the course of 2009 update of the programme has been prepared in accordance with requirements of the Act No. 86/2002 Code on air pollution control.

• General Drainage Plan of the Capital City of Prague (GDP CCP) Note: Since 2001 there has been gradually worked out II Detailed part of the GDP CCP.

• General Water Supply Plan of the Capital City of Prague (GWSP CCP) Note: Since 2005 there has been gradually implemented respective projects of the Detailed Phase thereof.

• Development plan of public water mains and sewerage systems – update for 2007 • Development plan of public water mains and sewerage systems • Principles of greenery management of the Capital City of Prague • Principles of transport policy of the Capital City of Prague • Principles of the new system of numeric marking of cycling routes on the territory of the City of Prague. Documents in the field of strategic and land-use planning • Update of the Strategic Plan of the Capital City of Prague The document was approved in December 2008 (see the Decision of the Assembly of the Capital City of Prague No. 22/42 of 11 December 2008, submitted by the Council of the Capital City of Prague, developed by the City Development Authority of the Capital City of Prague). PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


• Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy (ZÚR) K prosinci 2008 ve fázi projednávání. (Pozn. k 8/2009: vyhodnocují se doplňující stanoviska, připomínky a námitky uplatněné během veřejného projednání. Za předpokladu, že nebude třeba materiál zásadně přepracovávat a nebude vyvoláno opakované veřejné projednání, budou ZUR pro hl. m. Prahu představeny na přelomu roku 2009/2010 výborům zastupitelstva, Radě HMP a následně Zastupitelstvu HMP k vydání.)

• Koncept nového územního plánu hl. m. Prahy K prosinci 2008 byl dokument ve fázi přípravy. (Pozn. k 9/2009 je dokument zpracován a připraven k veřejnému projednání.) Do schválení nového územního plánu je platným dokumentem Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy z roku 1999 v průběžně aktualizované podobě.

E2

• Land-Use Plan of the Municipality of the Capital City of Prague (LUP CCP) The document was approved by the Assembly of the Capital City of Prague in 1999 (see the Decision of the Assembly of the Capital City of Prague No. 10/05 of 9 September 1999). Further updated by Ordinances of the Capital City of Prague. Since 2007 changes have been issued according to the Building Act (Act No. 183/2006 Code) in the form of a general nature measure. The LUP MCCP is the valid document in it valid wording.

• Land Analysis Documents of the Capital City of Prague (LAD CCP) The documents for 2008 (for the region and municipality of Prague) were discussed on 29 January 2009 (decision of the Assembly of the Capital City of Prague No. 23/28) and in 2007 replaced the LAD CCCP – Region 2007. They are one of background documents for the works on the new Land-Use plan of the Capital City of Prague.

• Principles of the Land Development of the Capital City of Prague By December 2008 the document was under discussion. (Note: By August 2009 opinions, comments, and objections placed in the public hearing process are being evaluated. Under conditions that there is no need to principally rework the material and no repeated public hearing is called, the PLD CCP shall be placed before at the brink of 2009/2010 to committees of the Assembly of the Capital City of Prague, the Council of the Capital City of Prague and to Assembly of the Capital City of Prague to be published.)

• Concept of the new Land-Use Plan of the Capital City of Prague The document was under preparation by December 2008. (Note: September 2009 the document has been worked out and is ready to be discussed at public hearing.) Till the new Land-Use Plan is approved the valid document is the Land-Use Plan of the Municipality of the Capital City of Prague of 1999 in the continuously updated form.


177

E3

EKONOMICKÉ NÁSTROJE / ECONOMIC INSTRUMENTS

E3 EKONOMICKÉ NÁSTROJE

E3 ECONOMIC INSTRUMENTS

V ochraně životního prostředí jsou uplatňovány vedle jiných nástrojů (administrativně právní, koncepční, informační, dobrovolné) rovněž nástroje ekonomické. Může jít o daňové úpravy, sankce ve formě poplatků a pokut (např. za znečišťování), či naopak o různé formy cílených veřejných výdajů a finanční podpory. Z větší části jsou tyto nástroje řízeny na úrovni státu, jen některé z nich pak na úrovni kraje nebo města při výkonu přenesené působnosti nebo v rámci samosprávných činností. Na úrovni hl. m. Prahy, resp. Magistrátu hl. m. Prahy je zajišťována např. agenda poplatků za znečišťování ovzduší, jsou realizovány investiční i neinvestiční aktivity financované z rozpočtu hl. m. Prahy, dále projekty realizované s využitím finanční podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR a ze Strukturálních fondů EU. Samo město pak vypisuje grantové programy pro oblast životního prostředí. Informace k různým aktivitám realizovaným městem jsou uvedeny v ostatních kapitolách ročenky. Na tomto místě jsou uvedeny údaje o výdajích na ochranu životního prostředí na území hl. m. Prahy podle sledování Českého statistického úřadu.

In environmental protection economic instruments are also applied besides other ones (administrative and legal, conceptual, informative, and voluntary). These can be tax abolitions, sanctions in the form of fees, levies and fines (for instance for contamination and pollution released), or on the contrary various forms of targeted public expenditure and financial supports. Majority of these instruments is controlled and managed at the level of government only some of them within the self-government activity. At the level of the Capital City of Prague, or the Prague City Hall, respectively the agenda of air pollution fees is managed, investment and non-investment activities are financed from the budget of the Capital City of Prague, and furthermore projects implemented using the financial support from the State Environment Fund of the Czech Republic and Structural Funds of the EU. The City sets grant programmes for the environment. Information on various activities implemented by the City is given in other chapters of the Yearbook. Here data on expenditure on environmental protection on the territory of the Capital City of Prague as monitored by the Czech Statistical Office.

E3.1 STATISTICKY SLEDOVANÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

E3.1 EXPENDITURES ON ENVIRONMENTAL PROTECTION UNDER STATISTICAL MONITORING

Údaje o výdajích na ochranu životního prostředí zjišťuje ČSÚ na základě výkaznické povinnosti. Od roku 2006 je příslušný výkaz ŽP 1-01 rozesílán vybraným ekonomickým subjektům, obcím nad 500 obyvatel, rozpočtovým organizacím, organizačním složkám státu a státním fondům.

Data on expenditure on environmental protection is investigated by the CSO on the basis of notification obligation. Since 2006 the appropriate questionnaire ŽP 1-01 has been delivered to selected economic entities, municipalities over 500 inhabitants, government-sponsored organisations, organisations of government, and state funds.

Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části), jejichž hlavním účelem je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků. Ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí zahrnuje tržby z prodeje služeb

178

Environmental protection expenditure includes investments and non-investment costs for environmental protection, which relate to activities for environmental protection (technologies, processes, facilities, or parts thereof), which main purpose is to capture, remove, monitor, check, abate, reduce, prevent, or eliminate pollutants and pollution, or any other damage to the environment, which may occur at activities of companies. Economic benefits from activities of environmental protection include revenues from sales of services PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

E3


na ochranu ŽP, tržby z prodeje vedlejších produktů, které vznikly při činnostech spojených s ochranou životního prostředí a úspory z opětovného využití vedlejších produktů. Kromě úspor z vlastního opětovného využití vedlejších produktů se jako přínos zahrnují také úspory nákladů, kterých podnik dosáhl díky opatřením na ochranu životního prostředí v daném roce.

Tab. E3.1.1

for environmental protection, revenues from sales of by-products, which were produced in activities related to environmental protection, and saving from reuse of by-products. Besides savings from the company own reuse of by-products, savings of costs, which the company attained due opt environmental protection measures in the given years, are also included.

Investice, neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí a přínosy z aktivit na ochranu ŽP podle sídla investora, hl. m. Praha (v tis. Kč běžné ceny) Investments, non-investment costs for environmental protection and benefits from activities for environmental protection by the registered office of the investor, Prague (CZK thousand, current prices) Investice Investments

Neinvestiční náklady (z toho podíl vnitřních) Non-investment costs (out of that internal ones)

Ekonomický přínos Economic benefits

2007

2008

2007

2008

2007

2008

3 525 215

3 336 715

12 871 438 (50,8 %)

11 333 401 (53,5 %)

8 965 022

9 004 735

ochrana ovzduší a klimatu air pollution control and climate protection

596 509

532 313

784 832 (22,2 %)

628 895 (22,9 %)

6 373

68 966

nakládání s odpadními vodami waste water management

277 801

161 177

1 238 213 (42,7 %)

924 807 (48,9 %)

522 216

544 142

nakládání s odpady waste management

914 855

930 315

9 880 238 (56,5 %)

8 985 411 (58,6 %)

7 628 181

7 833 931

1 736 020

1 712 910

968 155 (26,0 %)

794 288 (25,1 %)

808 252

557 696

Celkem Total v tom / out of that

ostatní others


Obr. E3.1.1

14 000 12 000

[mil. Kč] [CZK million]

10 000

Výdaje na ochranu životního prostředí v hl. m. Praze Expenditure for environmental protection in the Capital City of Prague ostatní others nakládání s odpady waste management nakládání s odpadními vodami wastewater treatment ochrana ovzduší a klimatu air pollution control and climate protection

8 000 6 000 4 000 2 000 0 Investiční Neinvestiční Investiční Neinvestiční Investiční Neinvestiční Investiční Neinvestiční Investiční Neinvestiční Investment Non-invest. Investment Non-invest. Investment Non-invest. Investment Non-invest. Investment Non-invest.

2004

2005

2006

2007



179

E3


Obr. E3.1.2

Investice na ochranu životního prostředí podle krajů, 2008 Investments for environmental protection by the region, 2008

Hl. m. Praha Capital City of Prague

Středočeský Jihočeský Plzeňský

ostatní others nakládání s odpady waste management nakládání s odpadními vodami wastewater treatment ochrana ovzduší a klimatu air pollution control and climate protection

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

[mil. Kč] [CZK million] Zdroj / Source: ČSÚ

Obr. E3.1.3

Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle krajů, 2008 Non-Investment costs for environmental protection by the region, 2008

Hl. m. Praha Capital City of Prague Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

ochrana ovzduší a klimatu air pollution control and climate protection nakládání s odpadními vodami wastewater treatment nakládání s odpady / waste management ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod soil protection and sanitation, protection of groundwater and surface water ostatní / others

Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

0

2 000

4 000

6 000 [mil. Kč] [CZK million]

8 000

10 000

12 000

Poznámka: * Kategorie „ostatní“ zahrnuje – omezování hluku a vibrací; ochrana biodiverzity a krajiny; ochrana proti záření; výzkum a vývoj na ochranu ŽP; ostatní aktivity na ochranu životního prostředí. Note: *The category “Others” shall include reduction of noise and vibrations; protection of biodiversity and landscape; radiation protection; research and development of environmental protection; other activities for environmental protection. Zdroj / Source: ČSÚ

180


EIA, IPPC / EIA, IPPC

E4

E4 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ

E4 ENVIRONMENT IMPACT ASSESSMENT, INTEGRATED POLLUTION PREVENTION AND CONTROL

E4.1 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA)

E4.1 ENVIRONMENT IMPACT ASSESSMENT (EIA)

Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen zákon), podléhají posuzování vlivů na životní prostředí záměry (projektová EIA) a koncepce (strategická EIA), jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

Pursuant to the Act No. 100/2001 Code, on environment impact assessment and amending certain related acts (hereinafter as the Act) plans of activities (projects EIA) and concepts of activities (strategic EIA), which implementation could seriously affect the environment, are subject to environment impact assessment procedure pursuant to this Act. In 2008 (period from 1 January 2008 to 31 December 2008) the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP), as the competent authority, received ninety-seven notifications requiring preliminary proceedings pursuant to the Act. On the basis of preliminary proceedings in 2008 fifteen EIA processes were terminated concluding the activities should be further assessed pursuant to the Act, and one hundred seven plans preliminary proceedings were finished concluding that activities should not be further assessed pursuant to the Act. In the period nine decisions were issued pursuant to Section 10 of the Act, twelve EIA processes were cancelled upon the request of their respective investors, and one process was handed over for the completion of preliminary proceedings to the Ministry of the Environment of the Czech Republic. Since the Act No. 100/2001 Code became effective, that is from 1 January 2002 to 31 December 2008, the OOP MHMP received 609 notifications in total. Out of the plans being subject to preliminary proceedings the majority was of plans in sense of point 10.6 category II of the Annex No. 1 (warehouse or commercial premises, including shopping centres, parkings, or garages), that means various multifunction premises where besides trade function there administrative, cultural, sports, etc. functions. Since the amendment to the Act became effective (that is from 22 August 2007 to 31 December 2008) the OOP MHMP received in total 517 EIA notifications of activities with details pursuant Annex No. 3a that were below limits. Out of them 425 notifications were submitted in 2008. In case of 401 notifications communication was released that the activity is subject of preliminary proceedings and fin case of 11 notifications that the activity is subject of preliminary proceedings.

V roce 2008 (období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008) obdržel Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen OOP MHMP) jako příslušný úřad 97 oznámení podléhajících zjišťovacímu řízení dle zákona. Na základě zjišťovacího řízení bylo v roce 2008 15 procesů EIA ukončeno závěrem, že záměr bude dále posuzován dle zákona a 107, že nebude. V tomto období bylo vydáno 9 stanovisek dle § 10 zákona, na žádost investora bylo ukončeno 12 procesů EIA a 1 proces byl předán k dokončení zjišťovacího řízení na Ministerstvo životního prostředí. Za celé období od nabytí účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., tj. od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2008, obdržel OOP MHMP celkem 609 oznámení podléhajících zjišťovacímu řízení. Ze záměrů podléhajících zjišťovacímu řízení byly nejvíce zastoupeny záměry ve smyslu bodu 10.6 kategorie II přílohy č. 1 zákona (skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, parkoviště nebo garáže), tzn. různé polyfunkční objekty, kde vedle obchodní funkce je zastoupena funkce administrativní, kulturní, sportovní apod. Od nabytí účinnosti novely zákona (od 22. 8. 2007 do 31. 12. 2008) bylo na OOP MHMP podáno celkem 517 podlimitních oznámení s náležitostmi dle přílohy č. 3a. Z toho bylo v roce 2008 podáno 425 oznámení. Pro 401 záměrů bylo vydáno sdělení, že nepodléhají zjišťovacímu řízení a pro 11, že řízení podléhají. Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) jako příslušný úřad obdrželo v roce 2008 7 oznámení záměrů podléhajících zjišťovacímu řízení týkajících se území hl. m. Prahy a jeden proces PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

181

E4


z MHMP převzalo k dokončení zjišťovacího řízení. Ve sledovaném období byly 2 procesy ukončeny závěrem, že záměr nebude dále posuzován dle zákona, stejně tak 2 se závěrem, že posuzován bude. Bylo vydáno 1 stanovisko dle § 10 zákona. Za období od nabytí účinnosti zákona (od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2008), obdrželo MŽP celkem 43 oznámení záměrů týkajících se území hl. m. Prahy. Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný úřad obdržel ve sledovaném období 3 záměry podléhající zjišťovacímu řízení, které by svými vlivy zasahovaly na území hl. m. Prahy. Dva procesy EIA byly ukončeny závěrem, že záměr nebude dále posuzován dle zákona a jeden, že posuzován bude. Nebylo vydáno žádné stanovisko. Od nabytí účinnosti zákona (od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2008) bylo Krajským úřadem Středočeského kraje projednáváno celkem 8 záměrů podléhajících závěru zjišťovacího řízení s vlivy zasahujícími na území hl. m. Prahy. Další informace: www.cenia.cz/eia nebo http://envis. praha-mesto.cz/eia.

Tab. E4.1.1

In 2008 the Ministry of the Environment of the Czech Republic (the MOE CR), as the competent authority received seven notifications of activities on the territory of the City of Prague and one process delegated from the Prague City Hall for the completion thereof. In the period monitored two processes were concluded that the activity concerned shall not be further assessed pursuant to the Act, and two processes that the activity concerned shall be further assessed pursuant to the Act. One decision was issued pursuant to Section 10 of the Act. Since the Act became effective (that is from 1 January 2002 to 31 December 2008) the MOE CR received in total forty-three EIA notifications of activities affecting the territory of the City of Prague. In the period monitored the Regional Authority of the Central Bohemia Region, as the competent authority, has received three notifications on a project plan, which would affect the Prague’s territory. Two EIA processes were concluded that the plans shall not be further assessed pursuant to the Act, and one that the activity concerned shall be further assessed pursuant to the Act. No decision has been issued. Since the Act became effective (that is from 1 January 2002 to 31 December 2008) the Regional Authority of the Central Bohemia Region has dealt with in total eight activities being subject to the preliminary proceedings decision and affecting the territory of the City of Prague. Further information at www.cenia.cz/eia or http://envis.praha-mesto.cz/eia.

Bilance podaných oznámení v členění podle druhu posuzovaného záměru, příslušný úřad OOP MHMP, 2008 Balance of notifications submitted by the type of plan assessed, competent authority is the OOP MHMP, 2008

Druh posuzovaného záměru Type of the plan assessed Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technická meliorace atd.) na ploše od 10 do 50 ha (dle bodu 1.3 kategorie II příl. č. 1 zákona) Water management modifications or other modifications affecting the drainage conditions (for instance, drainage, irrigations, erosion control modifications, terrain modifications, forestry-technical ameliorations, etc.) on the area form 10 to 50 ha (pursuant to point 1.3 category II of the Annex No. 1 to the Act) Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm (dle bodu 1.9 kategorie II příl. č. 1 zákona) / Waste water treatment plants with capacity from 10,000 to 100,000 p.e, and sewerage systems with capacity from 5,000 to 50,000 p.e. connected, or industrial sewerage systems with diameter larger than 500 mm (pursuant to point 1.9 category II of the Annex No. 1 to the Act) Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel (dle bodu 4.3 kategorie II příl. č. 1 zákona) Machinery or electric technology production having manufacturing area over 10,000 sq metres – production and repair of motor vehicles, railway vehicles, road and railway tankers, vessels, airplanes (pursuant to point 4.3 category II of the Annex No. 1 to the Act) Výroba stavebních hmot a výrobků (dle bodu 6.2 kategorie II příl. č. 1 zákona) Production of building materials and products (pursuant to point 6.2 category II of the Annex No. 1 to the Act) Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl.rok-1 výrobků (dle bodu 8.1 kategorie II příl. č. 1 zákona) Production facilities of non-alcoholic beverages with capacity over 50 000 hl.year-1 of products (pursuant to point 8.1 category II of the Annex No. 1 to the Act) Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic (dle bodu 9.1 kategorie II příl. č. 1 zákona) / New constructions, expansion and relocation of roads (pursuant to point 9.1 category II of the Annex No. 1 to the Act)

182

Počet Number 2

Podíl Share 2,1 %

4

4,1 %

1

1,0 %

2

2,1 %

1

1,0 %

4

4,1 %



E4

Druh posuzovaného záměru Type of the plan assessed

Počet Number

Podíl Share

Železniční dráhy (dle bodu 9.2 kategorie II příl. č. 1 zákona) Railways (pursuant to point 9.2 category II of the Annex No. 1 to the Act) Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (dle bodu 10.4 kategorie II příl. č. 1 zákona) / Warehousing of selected hazardous chemicals and chemical preparations (pursuant to point 10.4 category II of the Annex No. 1 to the Act) Skladové nebo obchodní komplexy vč. nákupních středisek, parkoviště nebo garáže (dle bodu 10.6 kategorie II příl. č. 1 zákona) / Warehouse or commercial premises, incl. shopping malls, parkings, or garages (pursuant to point 10.6 category II of the Annex No. 1 to the Act) Sportovní areály, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály (dle bodu 10.8 kategorie II příl. č. 1 zákona) / Sports premises, golf courses, motocross, cyclocross, and cyclotrial premises (pursuant to point 10.8 category II of the Annex No. 1 to the Act) Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů (dle bodu 10.10 kategorie II příl. č. 1 zákona) Recreational and sports premises, hotel premises and related facilities on areas protected pursuant special legal regulations (pursuant to point 10.10 category II of the Annex No. 1 of the Act) Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení (dle bodu 10.11 kategorie II přílohy č. 1 zákona) Recreational premises, hotel premises and related facilities (pursuant to point 10.11 category II of the Annex No. 1 of the Act) Záměry uvedené v příloze č. 1, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (podlimitní záměr) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení (dle § 4 odstavec 1 písmene d) Plans pursuant to the Annex No. 1, which do not reach the appropriate limit values, if these limit values are given in the Annex (plans under limits) and the competent authority determines they shall be subject of preliminary proceedings (pursuant to Section 4 paragraph 1d of the Act) Stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (dle § 4 odstavec 1 písmene e) / Constructions, activities, and technologies, which may, according to the opinion of the nature conservation body issued pursuant to a special legal regulation, either themselves or if connected with other plans significant manner affect an area of a locality of European importance or a bird area (pursuant to Section 4 paragraph 1e of the Act) Celkem / Total

2

2,1 %

4

4,1 %

63

64,9 %

1

1,0 %

4

4,1 %

1

1,0 %

7

7,2 %

1

1,0 %

97

100,0 %


Tab. E4.1.2

Bilance podaných oznámení v členění podle správních obvodů, příslušný úřad OOP MHMP, 2008 Balance of notifications submitted by the administrative district, competent authority is the OOP MHMP, 2008

Správní obvod / Administrative district Praha / Prague 1 Praha / Prague 2 Praha / Prague 3 Praha / Prague 4 Praha / Prague 5 Praha / Prague 6 Praha / Prague 7 Praha / Prague 8 Praha / Prague 9 Praha / Prague 10 Praha / Prague 11 Praha / Prague 12 Praha / Prague 13 Praha / Prague 14 Praha / Prague 15 Praha / Prague 16 Praha / Prague 17 Praha / Prague 18 Praha / Prague 19 Praha / Prague 20 Praha / Prague 21 Praha / Prague 22 Akce zasahující do více správních obvodů Plans concerning multiple administrative districts Celkem / Total

Počet záměrů / Number of plans 4 0 1 9 10 7 0 6 3 2 3 3 2 2 2 0 2 11 0 3 0 4 23 97 Zdroj / Source: OOP MHMP


183

E4


E4.2 INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ (IPPC)

E4.2 INTEGRATED POLLUTION PREVENTION AND CONTROL (IPPC)

Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) je základním kamenem harmonizace české legislativy v oblasti životního prostředí s legislativou Evropské unie.

The Act on Integrated Pollution Prevention and Control – IPPC, including the Integrated Pollution Register, forms the cornerstone of the Czech environmental legislation harmonisation with that of the European Union.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), nabyl účinnosti dne 1. 1. 2003. Současně byly přijaty prováděcí předpisy k zákonu. Zákon o integrované prevenci byl několikrát novelizován, úplné znění zákona o integrované prevenci vyšlo s účinností od 1. 1. 2006 pod č. 435/2006 Sb. Integrované povolení – rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě. Vydává se namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů zejména v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany veřejného zdraví. V hl. m. Praze bylo od účinnosti zákona do konce roku 2008 vydáno 30 pravomocných integrovaných povolení a desítky jejich změn. Další informace: www.env.cz/ippc, www.ippc.cz, www.cenia.cz/ippc.

The Act No. 76/2002 Code on integrated pollution prevention and control, on the Integrated Pollution Register, and amending certain acts (Act on Integrated Pollution Prevention and Control) became effective on 1 January 2003. At the same time executive regulations to the Act were adopted. The Act on Integrated Pollution Prevention and Control has been amended several times and the full text of the Act was published under No. 435/2006 Code being effective of 1 January 2006. Integrated permit – a decision establishing conditions of the installation operation including the operation of activities directly related to the installation operation on the location. It is issued replacing statements, opinions, declarations, and approvals issued pursuant to special regulations on environmental protection, public health protection. On the territory of the City of Prague, since the Act became valid there have been in total 30 legally valid integrated permits and tenths of changes to them issued by the end of 2008. Further information at www.env.cz/ippc, www.ippc.cz, www.cenia.cz/ippc.

184


ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA / EEA

E5

E5 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA V HL. M. PRAZE

E5 ENVIRONMENTAL EDUCATION AND AWARENESS (EEA) IN THE CITY OF PRAGUE

Hl. m. Praha vyvíjí aktivity v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále EVVO) v návaznosti na celostátní koncepční dokumenty, platné právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Téma EVVO je součástí programového prohlášení Rady hl. m. Prahy na léta 2006–2010 a bylo rovněž součástí i programového prohlášení na léta 2002–2006. Rada hl. m. Prahy schválila v roce 2002 cíle a hlavní úkoly v návaznosti na Státní program EVVO. V únoru roku 2005 byl schválen zásadní krajský dokument – Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na území hl. m. Prahy (dále KK EVVO). Koncepce je základním strategickým dokumentem v této oblasti do roku 2015. Pro realizaci cílů a úkolů byl v srpnu roku 2006 schválen Akční plán KK EVVO kraje Hlavní město Praha na rok 2007.

The City of Prague has been active in the field of environmental education and awareness (hereinafter as EEA) in relation to national conceptual documents, valid legal regulations, and international documents. EEA issues are included into the Programme Declaration of the Council of the Capital City of Prague for 2006–2010 and was also included in the Programme Declaration for 2002–2006. In 2002 the Council approved objectives and main tasks in relation to the State Programme of EEA. In February 2005 the fundamental regional document was approved – the Regional Concept of Environmental Education and Awareness on the territory of the capital City of Prague (hereinafter the RC EEA). The Concept is the fundamental strategic document in this field till 2015. For the implementation of objectives and tasks the Action Plan of RC EEA of the Region of the Capital City of Prague for 2007 was approved in August 2006.

V roce 2007 bylo zřízeno pracovní místo koordinátora EVVO v Praze a byla ustavena poradní skupina EVVO (15 členů, zástupců zainteresovaných skupin). Koncem roku 2008 byl zpracován a připraven ke schválení Akční plán KK EVVO kraje Hlavní město Praha na období 2009–2010. Pozn.: Akční plán KK EVVO kraje Hlavní město Praha na období 2009–2010 byl Radou HMP schválen v březnu roku 2009.

In 2007 there was the position of the EEA coordinator in Prague and the consultancy task force for EEA (15 members, representatives of stakeholders) was established. By the end of 2008 the Action Plan of RC EEA of the Region of the Capital City of Prague for 2009–2010 was developed and ready to be approved. Note: The Action Plan of RC EEA of the Region of the Capital City of Prague for 2009–2010 was approved by the Council of the Assemble of the Capital City of Prague in March 2009.

E5.1 AKTIVITY HL. M. PRAHY V RÁMCI EVVO

E5.1 ACTIVITIES OF THE PRAGUE CITY HALL WITHIN THE EEA

Řadu dílčích aktivit v oblasti EVVO realizují již delší dobu jednotlivé odbory Magistrátu hl. m. Prahy. Problematiku EVVO mají ve své působnosti zejména Odbor ochrany prostředí (OOP), kde je zařazen koordinátor EVVO v hl. m. Praze, dále Odbor školství, mládeže a tělovýchovy (SMT) a Odbor informatiky (INF).

A number of partial activities of EEA have been implemented by respective departments of the Prague City Hall for a long time. The EEA issues are namely within the scope of activities of the Department of Environmental Protection (OOP), where there is organisationally included the EEA coordinator for Prague, furthermore the Department of Education, Youth and Sports – SKU, and the Department of Informatics – INF.

• Odbor ochrany prostředí MHMP zajišťuje přípravu informačních a osvětových materiálů a akcí s tématikou ochrany životního prostředí (se zaměřením zejména na ochranu přírody a městské zeleně, energetiku a odpadové hospodářství), podporuje ekovýchovné projekty, zabezpečuje také grantovou agendu PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

• Department of Environmental Protection of the Prague City Hall provides the preparations of information and educational documents and events with environmental protection and events on environmental

185

E5


projektů ke zlepšení životního prostředí města (EVVO je jednou z oblastí). • Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MHMP zabezpečuje agendu spojenou s celoměstskými programy podpory vzdělávání a využití volného času dětí a mládeže, které každoročně vyhlašuje hl. m. Praha. V rámci těchto programů byly podány a podpořeny rovněž projekty týkající se EVVO. • Odbor informatiky MHMP zabezpečuje, zejména po stránce technické, provoz a rozvoj informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) a dalších projektů. IOŽIP zahrnuje přípravu ročenky Praha životní prostředí, webové stránky ENVIS – Informační servis o životním prostředí v Praze (http://envis. praha-mesto.cz), Atlas ŽP (www.premis.cz/atlaszp), PREMIS (www.premis.cz) a výstup projektu ENVIS4 (http://envis4.praha.eu) – více v kapitole Informační systémy. Po stránce obsahové byla správa serveru ENVIS zajišťována Odborem ochrany prostředí MHMP a správa Atlasu ŽP rovněž ve spolupráci s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. V průběhu roku 2008 byla posílena úzká spolupráce INF MHMP, OOP MHMP a ÚRM.

Hl. m. Praha se v roce 2008 aktivně připojilo k celoevropskému projektu s názvem EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY, který se konal v září. Součástí programu byly mj. akce Den městské hromadné dopravy, Den Eska, Den pěších a cyklistů, prezentace dopravních staveb, Den bez aut, Pražské cyklozvonění a velká „cyklojízda“, Na kole do práce, byla vydána skládačka s hlavními cykloprůjezdy do centra. Aktivity v oblasti EVVO vyvíjí také další organizace v působnosti města, např. Botanická zahrada hl. m. Prahy, Zoologická zahrada hl. m. Prahy, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy, nově od ledna 2008 Středisko ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy. Významná část aktivit je zaměřena i na dospělou veřejnost. K základním pilířům systému EVVO na území hl. m. Prahy patří školy a školská zařízení. • Realizace environmentální výchovy v pražských mateřských školách probíhá na základě Rámcového programu pro předškolní vzdělávání. Některé mateřské školy mají EVVO přímo ve svém hlavním zaměření, jiné pak využívají pouze určité prvky, případně se zapojují do projektů (např. „MRKVIČKA“ – Síť pedagogů mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu, „Zdravá mateřská škola“ apod.). • Od roku 2007 je uváděn do školní praxe schválený Rámcový vzdělávací program pro základní školy, ve kterém je ekologické výchově (EV) věnována značná

186

protection (especially focused on nature and city greenery conservation, energy management, and waste management themes), supports eco-education projects, and also deals with agenda related to grants to support projects improving the environment in the City (EEA is one of the fields). • Department of Education of the Prague City Hall deals with agenda related to the City-wide programmes on education support and spare time use of children and the youths, which are every year announced by the City of Prague. Projects on EEA have also been submitted and supported within these programmes. • Department of Informatics of the Prague City Hall provides, namely concerning technical, operational, and development aspects, for the Prague Environmental Information System (IOŽIP), and other projects. The IOŽIP includes, among others, preparations of the Yearbook Prague – The Environment, web pages of ENVIS – Information Service on the Environment (http://envis.praha-mesto.cz), the Atlas of the Environment (www.premis.cz/atlaszp), PREMIS (www.premis.cz), and the outcome of the project ENVIS4 (http://envis4. praha.eu) – more can be found in the chapter Information systems. Concerning the content of pages the administration of the web server ENVIS has been provided by the Department of Environmental Protection of the Prague City Hall, and the administration of the Atlas of the Environment also in cooperation with City Development Authority of the Capital City of Prague. In the course of 2008 the close cooperation of the INF MHMP, OOP MHMP and ÚRM was reinforced.

In 2008 the City of Prague joined in active manner the Pan-European project named European Mobility Week, which was held in September 2008. The project included events of the Day of Prague’s Public Transport, Day of Eska Day of Pedestrians and Cyclists, presentation of transport constructions, Car Free Day, Prague’s Cycle Ringing and a great “cycle ride”, To Work on Bicycle, concertina book with main cycling routes passing to the down was published. Activities in the field of EEA have also been made by other organisations of the City, for instance as the Botanical Garden of the City of Prague, Zoological garden of the City of Prague, Observatory and planetarium of the City of Prague, House of children and the youth of the City of Prague, and newly since January 2008 the Centre of Environmental Education of the company of Forests of the City of Prague. The important portion of the activities is targeted to adults as well. Among the basic pillars of the EEA system on the territory of the City of Prague there are schools and educational facilities. • The implementation of environmental education in Prague’s kindergartens has been performed on the basis of the Framework Programme for the Preschool Education. Some kindergartens are focused on EEA PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA / EEA pozornost. Školy si vytvářejí své vzdělávací programy, jejichž součástí má být ekologická výchova (v rámci jednotlivých oborů i jako průřezové téma). V říjnu roku 2008 vydalo MŠMT upravený Metodický pokyn, který informuje ředitele škol a školských zařízení o EVVO, stanoví doporučené postupy při jeho realizaci ve školách, a mimo jiné také vymezuje roli a kompetence koordinátora EVVO na školách. Téměř polovina pražských základních škol je zapojena do dlouhodobých programů a projektů zaměřených na EVVO, spolupracuje s dalšími subjekty – středisky ekologické výchovy, nestátními neziskovými organizacemi (projekt M.R.K.E.V. – SSEV Pavučina, programy GLOBE a EKOŠKOLA – Sdružení TEREZA, projekt Za NATUROU na túru – REC ČR, projekt EKOGRAMOTNOST – Klub ekologické výchovy aj.). • Střední školy: Na gymnáziích bývá vzdělávací obsah EVVO realizován v řadě předmětů a je částečně uplatňován i ve středním odborném vzdělávání. V roce 2008 byly schváleny rámcové vzdělávací programy pro gymnázia a pro většinu oborů středního odborného školství. Tyto programy vyžadují, aby se ekologická výchova stala nedílnou součástí školních vzdělávacích programů. Část pražských středních škol se účastní dlouhodobých programů a projektů Sdružení TEREZA se zaměřením na EVVO. V roce 2008 proběhly na pražských středních školách ekologické olympiády organizované ČSOP – Sdružením mladých ochránců přírody a také ekologické olympiády organizované Klubem ekologické výchovy.

E5

right in the core education plan thereof; others use only some of the elements thereof (for example, as “MRKVIČKA” – a network of teachers of kindergartens interested in environmental education, “Healthy Kindergarten”, etc.). • Since 2007 the school practise is added with the approved Framework Educational Programme for Elementary Schools, in which EEA is given a great attention. The elementary schools shall implement their own school educational programmes, which EEA shall be a part and parcel thereof (within respective disciplines as well as an interdisciplinary subject). In October 2008 the Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic issued the modified Methodology Instruction, which informs principals of schools and educational facilities on EEA, establishes recommended procedures in its implementation in schools, and also, inter alia, also determines its role and powers of the EEA coordinator at schools. Almost the half of the Prague’s elementary schools is involved in long-term programmes and projects concentrated on EEA; they cooperate with other entities – centres of environmental education, non-governmental non-profit organisations (project M.R.K.E.V., SSEV Web, projects GLOBE or ECOSCHOOL of the Association for the Environmental Education TEREZA, project On tour after NATURA of the REC CR, project ECO-LITERACY – Club of Environmental Education, etc.). • Grammar schools: At grammar schools the educational content of EEA is implemented in numerous subjects and partly applied also in the secondary professional education. In 2008 the framework educational programmes for grammar schools and for majority of secondary professional schools were approved. These programmes require environmental education shall become a part and parcel of the school educational programme. A part of secondary schools participate in long-term projects concentrated on EEA of the Association TEREZA concentrated on EEA. In 2008 Olympics on the Environment were held at Prague’s secondary schools organised by the ČSOP – Czech Union of Nature Conservators; and also Environmental Olympics organised by the Club of Environmental Education.

E5.2 AKTIVITY REALIZOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM DALŠÍCH ORGANIZACÍ

E5.2 ACTIVITIES IMPLEMENTED BY MEANS OF OTHER ORGANISATIONS

Vysoké školy: Praha je důležitým centrem také pro oblast terciárního vzdělávání. Na jejím území v současné době působí přibližně 26 vysokých škol nejrůznějšího zaměření a profilace studentů. Na problematiku životního prostředí jsou zaměřeny školy vzdělávající odborníky nejrůznějších oborů – přírodovědných, lesnických, zemědělských, i technických. Jako příklad specializovaných vysokoškolských pracovišť na problematiku

Universities: Prague is also an important place of tertiary education. At present there are approximately 26 universities active on the territory of the City of Prague of various focuses and student profiles. Issues of the environment are in focus of universities educating professionals of various branches – natural history, forestry, agricultural, as well as technical. As an example of university workplaces specialised in issues of the environment


187

E5


životního prostředí a udržitelného rozvoje je možné uvést Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Ústav životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK a některé fakulty České zemědělské univerzity.

and sustainable development one can give the Centre for Environmental Issues of the Charles University, Department of the Environment at the Faculty of Science of the Charles University, and some faculties of the Czech University of Agriculture.

Problematice ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a EVVO se v rámci přípravy pedagogických pracovníků věnují v různém rozsahu fakulty připravující učitele – Pedagogická fakulta UK, ale i další fakulty. Na území hl. m. Prahy působí také řada výzkumných a odborných institucí resortu MŠMT s celostátní působností.

Faculties or schools preparing future teachers, as Faculty of Pedagogy of Charles University, and others, include in their preparation issues of environmental protection, sustainable development, and EEA at various scopes. On the territory of the City of Prague there are numerous professional institutions falling into the responsibility of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (MEYS CR), which are active nation-wide.

Nestátní neziskové organizace (NNO): Významná část aktivit v oblasti EVVO se zaměřením na veřejnost, děti a mládež je realizována nestátními neziskovými organizacemi (NNO). V Praze působí přibližně 26 celostátních nebo místních organizací s tímto zaměřením. Zvláštní skupinu významnou pro EVVO v Praze tvoří mezi NNO střediska ekologické výchovy a ekocentra. V Praze funguje několik profesionálních specializovaných organizací pro EVVO – členové celorepublikového sdružení středisek ekologické výchovy SSEV Pavučina (Sdružení TEREZA, Ekocentrum Podhoubí, Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr a občanské sdružení Ekodomov), ekocentra ČSOP (Sdružení Mladých ochránců přírody a jeho Centrum pro děti a mládež a další akreditovaná ekocentra ČSOP).

Activities of non-government, non-profit organisations (NGOs): The non-government, non-profit organisations have been implementing an important part of activities in the EAA field focused on the public, children, and youth. In Prague there are 26 national or local organisations active dealing with EEA. A special group of NGOs important for EEA in Prague are centres of environmental education and eco-centres. In Prague there are several professional organisations specialised in EEA – members of the national Association of SSEV Web (Association TEREZA, Eco-Centre Mycelium, and the Centre of Environmental Education of the City of Prague Toulcův dvůr, and civic association Ecohome), eco-centres of the CUNC (Czech Union of Nature Conservationists and its Centre for Children and the Youth, and other accredited eco-centres of the CUNC).

E5.3 FINANCOVÁNÍ EVVO V HL. M. PRAZE

E5.3 THE EEA FUNDING IN THE CITY OF PRAGUE

Zajišťování EVVO na území hl. m. Prahy je realizováno s využitím nejrůznějších zdrojů financování (veřejné prostředky státu i města, grantové programy, sponzorské příspěvky aj.). K financování EVVO z rozpočtu hl. m. Prahy prostřednictvím grantového systému na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy (zabezpečuje OOP MHMP) lze uvést, že v roce 2008 bylo podáno celkem 119 projektových žádostí. Přijatých žádostí bylo 73 přijato (z toho 54 EVVO). Byla udělena podpora ve výši 7,3 mil. Kč (z toho 5,8 EVVO). Z rozpočtu hl. m. Prahy určeného na realizaci Akčního plánu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Praze pro rok 2008 byly financovány zakázky zadané OOP MHMP v objemu 5,7 mil. Kč.

The providing of EEA on the territory of the City of Prague has been implemented by means of using very varied financial sources) public resources of government and the municipality, grant programmes, sponsorships, etc.) In 2008 there were in total 119 project applications submitted for the EEA financing from the Budget of the Capital City of Prague through the grant programme. 73 applications were approved (out of them 54 were for EEA). The support granted accounted from CZK 7.3 million (out of that CZK 5.8 million for EEA). Orders for implementation of the EEA Action Plan for 2008 commissioned by OOP MHMP were financed from the Budget of the Capital City of Prague at the total amount of CZK 5.7 million.

188


DOBROVOLNÉ NÁSTROJE / VOLUNTARY INSTRUMENTS

E6

E6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE

E6 VOLUNTARY INSTRUMENTS

E6.1 MÍSTNÍ AGENDA 21

E6.1 LOCAL AGENDA 21

E6.1.1 Místní Agenda 21 v ČR

E6.1.1 Local Agenda 21 in the Czech Republic

Místní Agenda 21 a místní Akce 21 (MA 21) jsou dobrovolné programy a projekty pro udržitelný rozvoj konkrétních obcí, měst a regionů. Jsou založeny na spolupráci nejširších zájmových skupin – občanů, veřejné správy, ziskových a neziskových organizací. Impulsem byl dokument Agenda 21, který je globálním programem pro udržitelný rozvoj a byl přijat na Světovém summitu o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 v Riu de Janeiro.

Pracovní skupina pro místní Agendu 21, která je poradním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj, koordinovala zpracování sady kritérií pro měření kvality procesů MA 21 v ČR. Sada je členěna do čtyř hlavních kategorií kvality (A–D) a zahrnuje také „startovací“ skupinu Zájemci. Každá z kategorií má měřitelné ukazatele, kterými lze hodnotit úroveň procesu MA 21 v dané municipalitě (podrobně viz http://ma21.cenia.cz/kriteria).

Local Agenda 21 and local Action 21 (LA 21) are voluntary programmes and projects for sustainable development of concrete municipalities, cities, and regions. They are based on collaboration of the widest possible interest groups – citizens, public administration, profit and non-profit organisations. The impulse for was the document Agenda 21, which is the global programme for sustainable development and was adopted at the World Summit of the Environment and Development in 1992 in Rio de Janeiro, Brazil. Local Agenda 21 is in the Czech Republic supported by official documents at the national level – Strategy of sustainable development of the Czech Republic, State Environmental Policy (2004), or the State Programme of Environmental Education and Awareness with following action plans. Since 2006 the Ministry of the Interior of the Czech Republic included Local Agenda 21 among the official methods for quality improvement in the public administration. The Czech Republic coordinator for these issues is the workplace for Agenda 21 at the CENIA, the Czech Environmental Information Agency, which facilitates information and contacts, provides for consultancies, methodology, and operates a database enabling to monitor the level of Local Agenda 21 (www.ma21.cz, resp. http://ma21.cenia.cz). By the end of 2008 there were 109 municipalities officially registered, out of that 96 communities, 3 regions, and 10 micro-regions, and 25 other entities (o. s., o. p. s.), that means in total 134 officially registered projects of LA 21 in the Czech Republic. The Working Group of LA 21, which is the advisory body to the Council of the Government of the Czech Republic for sustainable development, coordinated the development of a set of criteria for the measuring of quality of LA 21 processes in the Czech Republic. The set is classified into four main quality categories (A–D) and also includes “starting” group of Applicants. Each category has measurable indicators, which can evaluate the LA 21 process level of the given municipality (for details see http://ma21.cenia.cz/kriteria).

Pozn.: V nejnižší kategorii D je třeba realizovat aktivity na principu partnerství, vytvořit základní organizační zázemí (odpovědná osoba) a komunikovat s veřejností a zapojovat ji do procesů plánování. Subjekty v nejvyšší kategorii A prokazatelně usilují o harmonický, strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje (mají stálý orgán pro MA 21, zavádějí certifikovaný systém řízení kvality, např. EMAS, ISO 14001 nebo 9000).

Note: In the lowest category D activities shall be implemented on the principle of partnership, basic organisational backup must be formed (responsible person), and communication with the public must be established and the public must be involved in the planning processes. Entities in the highest category A must verifiably strive from harmonic, strategic, and long-term development under active public participation based on sustainable development principles (they must have a permanent

Místní Agendu 21 podporují v ČR oficiální dokumenty na celorepublikové úrovni – Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí (2004) nebo Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty s navazujícími akčními plány. Ministerstvo vnitra ČR zařadilo Místní Agendu 21 od roku 2006 mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě. Koordinátorem v ČR pro tuto problematiku je pracoviště pro místní Agendu 21 CENIA, České informační agentury pro životní prostředí, které zprostředkovává informace a kontakty, zajišťuje konzultační činnost, poskytuje metodiku a provozuje databázi umožňující monitorování úrovně místní Agendy 21 (www.ma21.cz, resp. http://ma21.cenia.cz). Ke konci roku 2008 bylo oficiálně zaregistrováno 109 municipalit, z toho 96 obcí, 3 kraje a 10 mikroregionů a 25 dalších subjektů (o. s., o. p. s.), celkově 134 oficiálně evidovaných projektů MA 21 v ČR.


189

E6


Celostátně významné jsou dvě sítě měst a obcí podporujících MA 21 – Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (o. s. TIMUR) pro sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje a Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR).

E6.1.2 Praha a místní Agenda 21 v roce 2008 Na celopražské úrovni v současné době proces místní Agendy 21 neprobíhá. Z podnětu radního pro ŽP v Praze byly v roce 2008 osloveny všechny městské části s výzvou k zapojení se do aktivity v oblasti MA 21 v rámci existujících sítí a byly obeslány informačními a metodickými materiály. K MA 21 se oficiálně hlásí (stav k 31. 12. 2008) již šestým rokem Městská část Praha 7 a čtvrtým rokem Městská část Praha - Libuš, od konce roku 2007 nově i Městské části Praha 10 a Praha 13, a dále také MČ Praha 1, Praha - Běchovice, Praha - Dolní Počernice a Praha - Slivenec. Městské části registrované v roce 2008 v databázi pro MA 21 spravované CENIA (http://ma21.cenia.cz) v členění dle metodiky Pracovní skupiny pro MA 21 v ČR jsou uvedeny v tabulce včetně základních informací. V kategorii C byla evidována MČ Praha Libuš, ostatní pak v kategorii Zájemci. V kategoriích A, B a D nebyly v roce 2008 registrovány žádné městské části hl. m. Prahy.

Tab. E6.1.1

body of LA 21), introduce a certified quality assurance system, for instance EMAS, ISO 14001, or 9000).

There are two networks of cities and communities supporting LA 21 at the national level – Team Initiative for Sustainable Local Development (o. s. TIMUR) for monitoring of indicators of sustainable local development, and the National Network of Healthy Cities of the Czech Republic (NSZM CR).

E6.1.2 Prague and Local Agenda 21 in 2008 At present and at the whole City level there is no LA 21 process. In 2008 upon the instigation of the Councillor for the Environment all City Districts were addressed with an appeal to become involved in activities of LA 21 within the existing networks and information and methodology materials were sent to them. The City District Prague 7 has been officially working in LA 21 by already six years and the City District Prague - Libuš by already four years; since the end of 2007 newly then also the City Districts Prague 10, Prague 13, Prague 1, Prague - Běchovice, Prague - Dolní Počernice, and Prague - Slivenec. City districts registered in 2008 in the LA 21 database administered by the CENIA (http://ma21.cenia.cz) classified by the methodology of the Working Group for LA 21 in the Czech Republic are given in table below including basic information. The CD Prague Libuš was registered in category C, others in category Applicants. In categories A, B, and D there was no City District of the City of Prague registered in 2008.

Městské části hl. m. Prahy evidované v databázi MA 21/CENIA, 2008 City Districts of the Capital City of Prague registered in the database LA 21/CENIA, 2008 Kategorie C / Category C

Praha / Prague Libuš

Aktivity v oblasti MA 21 zahájeny v roce 2005. Od roku 2006 registrována v kategorii D, v roce 2008 splnění podmínek pro kategorii C. Člen NSZM ČR od roku 2005. Za rok 2008 udělena cena Ministerstva vnitra ČR „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby“ za metodu místní Agendy 21. Activities in LA 21 began in 2005. Since 2006 registered in category D, in 2008 met conditions for category C. Member of NSZM CR since 2005. For 2008 awarded with the Award “Organisation improving public service quality” of the Ministry of the Interior of the Czech Republic for the method of LA 21.

Praha / Prague 1

MČ Praha 1 se přihlásila k MA 21 v roce 2008. V kategorii Zájemci je registrována od října 2008. CD Prague 1 adopted LA 21 in 2008. It has been registered in category Applicants since October 2008

Praha / Prague 7

MČ se oficiálně přihlásila k MA 21 v roce 2003. V kategorii Zájemci registrována od roku 2007. Vstup do NSZM ČR v roce 2008. / CD officially adopted LA 21 in 2003. Since 2007 registered in category Applicants. In 2008 becamec a member of the NSZM CR.

Praha / Prague 13

Aktivity v oblasti MA 21 zahájeny v roce 2007. Od května 2007 registrována v kategorii Zájemci. Activities in LA 21 began in 2007. Since 2007 registered in category Applicants.

Praha / Prague Běchovice

Aktivity v oblasti MA 21 zahájeny v roce 2008. Od prosince roku 2008 registrována v kategorii Zájemci. Activities in LA 21 began in 2008. Since December 2008 registered in category Applicants.

Praha / Prague Dolní Počernice

Aktivity v oblasti MA 21 zahájeny v roce 2008. Od dubna 2008 registrována v kategorii Zájemci. Člen NSZM ČR od roku 2008. / Activities in LA 21 began in 2008. Since April 2008 registered in category Applicants. In 2008 became a member of the NSZM CR.

Zájemci / Applicants

Stav k 31. 12. 2008. / State as of 31 December 2008. Pozn. (k 8/2009): MČ Praha - Dolní Počernice získala v červnu 2009 potvrzení o splnění podmínek pro kategorii D. Během roku 2009 byly v kategorii Zájemci zaregistrovány MČ Praha 18 a MČ Praha - Slivenec. Note: (by August 2009) CD Prague - Dolní Počernice acquired in June 2009 certificate on meeting of conditions for category D. In the course of 2009 CD Prague 18 and CD Prague - Slivenec were registered in category applicants. Zdroj / Source: CENIA

190



E6

V roce 2008 vyvíjely aktivity související s MA 21 a účastí veřejnosti na rozhodování také další MČ Praha 10 a MČ Praha - Slivenec, které nejsou registrovány v databázi CENIA.

In 2008 activities related to LA 21 and the public participation in decision making processes were also performed by CD Prague 10 and CD Prague - Slivenec, which are not registered in the CENIA database.

E6.2 SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ, CERTIFIKACE ISO 14001 A EMAS

E6.2 ENVIRONMENTAL MANAGEMENT SYSTEM, CERTIFICATION BY ISO 14001 AND EMAS

Systémy environmentálního řízení podle normy ISO 14001 nebo podle systému EMAS, jsou nástrojem, s jehož pomocí nejrůznější organizace usilují o snížení dopadů své činnosti na životní prostředí. Získání příslušných certifikátů může rovněž přispět k pozitivnímu vnímání takovéto organizace ze strany veřejnosti, případně zvýšit konkurenceschopnost. V podmínkách hl. m. Prahy mohou být takovéto nástroje uplatňovány v organizacích různého typu – v úřadech, městem zřizovaných organizacích, ale i ve společnostech s městem úzce spolupracujících.

Systems of environmental management according to standard ISO 14001 or the EMAS system are an instrument assisting to various entities in their efforts to reduce environmental impacts of their activities. The acquisition of appropriate certificate may also contribute the positive image of given entity by the public and potentially improve its competitiveness. Under conditions of the City of Prague such instruments may be applied in organisations of various types – authorities, organisations established by the City, yet also in companies in close cooperation with the City.

Norma ISO 14001

Standard ISO 14001

Norma ISO 14001 pojednává o enviromentálním managementu, tj. řízení, které se dotýká životního prostředí (viz www.iso.cz).

Standard ISO 14001 deals with environmental management, that is environmentally friendly management (see www.iso.cz).

Podle průzkumu z roku 2008 není systém certifikací ISO 14001 a EMAS přímo v úřadech města zatím příliš uplatňován. Některé městské části však uvádějí, že je k principům environmentálního řízení přihlíženo v rámci rozhodovacích procesů, případně o získání certifikátu ISO 14001 uvažují (např. MČ Praha 4, MČ Praha - Libuš).

According to survey of 2008 the certification systems of ISO 14001 and EMAS has not been much in place at the City authorities. Some City Districts gave that principles of environmental management are taken into account within decision making processes, or potentially they have been considering the acquisition of ISO 14001 certificate (for instance, CD Prague 4, CD Prague - Libuš).

Počet společností se zavedeným systémem dle ISO 14001 je v České republice odhadován na 3000 organizací (z toho zhruba 300 organizací se sídlem v Praze). Mezi držitele certifikátu z okruhu organizací s majetkovou účastí města patří např.: • • • • •

Pražská energetika, a. s. Pražská plynárenská, a. s. Pražská teplárenská, a. s. Pražské služby, a. s. Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

Systém EMAS Systém environmentálního managementu podle EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) představuje aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých činností na životní prostředí. Funguje na základě Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

The number of companies having implemented a system according to ISO 14001 in the Czech Republic is estimated to 3,000 entities (out of that roughly 300 having their registered offices in Prague). Organisations, in which the City holds some stake or property, the following are holders of the certificate: • • • • •

Prague Energy Utility Co. Prague Gas Utility Co. Prague Heat Utility Co. Prague Services Co. Prague Water Management Co.

EMAS system The environmental management system according to EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) is an active approach of a company to monitoring, managing, and gradual reduction of environmental impacts of the company activities. It works on the

191

E6


Systém EMAS je v rámci celé České republiky rozvinutý méně než ISO 14001. Odpovědným orgánem programu EMAS je Ministerstvo životního prostředí, registraci organizací zajišťuje Agentura EMAS při CENIA, české informační agentuře životního prostředí (viz www.cenia.cz/emas). V národním registru EMAS, který je spravován Agenturou CENIA je k 31. 8. 2009 registrováno celkem 30 organizací, zejména v oblasti stavebnictví. První organizací veřejné správy registrovanou v programu EMAS se stala i CENIA. Jiné Města a obce a jejich úřady se v systému certifikací a řízení jakosti orientují spíše na certifikáty řady ISO 9001 a nástroje CAF. Pozn.: Model CAF je nástroj řízení kvality, který byl vytvořen specielně pro podmínky organizací veřejného sektoru (zkratka podle názvu Common Assessment Framework – Improving an organisation through selfassessment, Společný hodnoticí rámec – Zlepšování organizace pomocí vlastního hodnocení).

Přestože se nejedná o nástroj zaměřený primárně na životní prostředí, lze jej pokládat za první krok v systematickém dobrovolném úsilí o zlepšování řízení a dosažení určitých standardů. V Praze je několik úřadů městských částí držitelem certifikátu ISO 9001 (např. MČ Praha 5, MČ Praha 10, MČ Praha 11, MČ Praha 14), další úřady MČ o získání tohoto certifikátu nebo o zavedení systému CAF uvažují (MČ Praha 17, MČ Praha 2). Certifikace podle normy ISO 9001 je dále uplatňována u některých organizací, jež zřizuje hlavní město Praha. Dalším dobrovolným nástrojem je spotřeba ekologicky šetrných výrobků. V úřadech a organizacích města jsou z vlastní iniciativy uplatňována některá další opatření s cílem šetřit životní prostředí, např.: • požadavky na certifikaci ISO u dodavatelů (zejména v oblasti životního prostředí) • třídění odpadů v kancelářích a v objektech úřadů • nákup kancelářských a hygienických potřeb z recyklovaných surovin • nákup ekologicky šetrných úklidových prostředků • recyklace tonerů do tiskáren a kopírek • nákup nízkoenergetických elektrických spotřebičů aj.

192

basis of the Regulation of the European Parliament and the Council of Europe (EC) No. 761/2001. The EMAS system is less developed within the Czech Republic than ISO 14001. Responsible body of the EMAS is the Ministry of the Environment of the Czech Republic, the EMAS Agency at the CENIA, the Czech Environmental Information Agency, is the body registering organisations. The National Register of EMAS, which is administered by the CENIA, there were in total 30 organisations registered by 31 August 2009, namely in the field of construction industry. The first organisation of public sector registered in the EMAS Programme was also the CENIA. Others Cities and municipalities and their authorities get rather concentrated on certificates of the series ISO 9001 and CAF instruments in the certification systems and quality assurance. Note: Model CAF is a quality assurance instrument which was created specifically for conditions of organisations of public sector (abbreviation of “Common Assessment Framework – Improving an organisation through self-assessment”).

Although this not an instrument primarily focused on the environment it can be taken as the first step in the voluntary systematic approach to improved management and attaining of certain standards. In Prague there are several City District authorities holding certificates of ISO 9001 (for instance, CD Prague 5, CD Prague 10, CD Prague 11, and CD Prague 14); further CD authorities consider the certification or introduction of the CAF system (CD Prague 17 and CD Prague 2). Certification pursuant the standards ISO 9001 is also applied in certain organisations established by the Prague City Hall. Other voluntary instrument is the consumption of environmentally friendly products. At authorities and organisations established by the City some measures aimed at environmental protection are voluntarily applied as, for instance: • Required ISO certifications of suppliers (namely environmental ISO); • Sorting of waste in offices and premises of the authorities; • Purchasing office needs and hygiene preparations from recycled raw material; • Purchasing of environmentally friendly cleaning agents; • Recycling of printer and copy machine toner cartridges; • Purchasing of low-energy consumption electric appliances. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE / INTERNATIONAL CO-OPERATION

E7

E7 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

E7 INTERNATIONAL CO-OPERATION

E7.1 SOUHRNNÉ INFORMACE

E7.1 SUMMARY INFORMATION

Praha dlouhodobě usiluje o posilování svého významného postavení na evropské i světové scéně a o prohloubení mezinárodní spolupráce. Praha rozvíjí aktivní vztahy s partnerskými městy, zapojuje se do činnosti mezinárodních organizací a asociací samospráv, podílí se na výměně zkušeností a realizaci mezinárodních projektů, usiluje o prestižní ocenění a realizuje řadu dalších aktivit. Jednou z oblastí mezinárodní spolupráce je i problematika životního prostředí.

The City of Prague has been making long-term efforts to reinforce is important position at the European as well as global scene and for deeper international cooperation. The City of Prague develops active relations with partner cities, has been involved in active manner in activities of international organisations ad associations of selfgovernments, contributes to experience exchange and implementation of international projects, strives for prestigious awards, and implements numerous other activities. One area of international cooperation is also environmental issues.

V problematice životního prostředí je významnou platformou pro výměnu zkušeností organizace EUROCITIES a její Fórum pro životní prostředí (EUROCITIES Environment Forum). Tato organizace sdružuje celkově více než 100 velkých evropských měst, Praha je členem od roku 1993 (více na www.eurocities.org). Aktivity se soustřeďují na ovlivňování procesu tvorby legislativy a politik EU, spolupráci a výměnu zkušeností v oblasti ochrany prostředí a udržitelného rozvoje měst, tvorbu a realizaci koncepcí, využití indikátorů a poměřování, přípravu a realizaci společných projektů, zajištění spolupráce různých zainteresovaných stran aj. Spolupráce hl. m. Prahy je zajišťována Odborem ochrany prostředí MHMP. V letech 2006 a 2007 se Praha zúčastnila mezinárodního projektu „Urban Ecosystem Europe“ s účastí 25 (v roce 2006), resp. 32 (v roce 2007) velkých evropských měst. Výstupem byly publikace porovnávající životní prostředí a politiku životního prostředí prostřednictvím sady indikátorů. Praha se také podílela na přípravě publikace „Our Clean Cities“ best practise booklet, která zahrnovala 22 příkladů dobré praxe z evropských měst – členů Eurocities. V roce 2008 byl Evropskou komisí vyhlášen první ročník soutěže o titul Evropské zelené město (European Green Capital Award, www.europeangreencapital.eu), a to ve spolupráci s dalšími organizacemi jako je Výbor regionů, Evropská agentura ŽP, Unie hlavních měst EU aj. Soutěž je určena pro velká evropská města (nad 200 tis. obyvatel). Cílem soutěže je ocenit města aktivní v systematickém přístupu k péči o životní prostředí a přispět k výměně zkušeností a propagaci příkladů dobré praxe. V prvním ročníku sou-


The organisation of EUROCITIES and its EUROCITIES Environment Forum is an important platform for experience exchange. The organisation associates in total over 100 large European cities, Prague has been a member since 1993 (for more see www.eurocities.org). Activities are concentrated on affecting of the EU legislation and policies development, cooperation and experience exchange in environmental protection and sustainable development of cities, development and implementation of concepts, usage of indicators and benchmarking, preparation and implementation of joint projects, providingfor cooperation of various stakeholders, etc. The City of Prague cooperation is provided by the Department of environmental protection of the Prague City Hall (OOP MHMP). In 2006 and 2007 the City of Prague participated in the international project “Urban Ecosystem Europe” with the participation of 25 (in 2006) and 32 (in 2007) large European cities, respectively. The outcome was publications benchmarking the environment and environmental policies by means of a set of indicators. The City of Prague also participated in the preparation of the publication “Our Clean Cities”, the best practise booklet, which included 22 case studies of good practise of European cities – members of Eurocities. In 2008 the European Commission announced the first competition for the title of European Green Capital Award (www.europeangreencapital.eu), in cooperation with other organisations as the Committee of Regions, European Environmental Agency, Union of Capital Cities of the EU, and others. The competition is for large European cities

193

E7


těže se soutěžilo o tituly Evropské zelené město pro roky 2010 a 2011. Přihlásilo se 35 měst, včetně Prahy. Součástí přihlášky byla povinná dokumentace obsahující požadavky ve formě indikátorů a realizovaných i plánovaných opatření v 11 dílčích tematických oblastech. Vítězi se stala města Stockholm (2010) a Hamburg (2011). V oblasti informatiky o životním prostředí si Praha vytváří podmínky pro mezinárodní spolupráci již řadu let. Od roku 1992 jsou zpracovávány informační výstupy i v angličtině (ročenka). Informačnímu systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) se dostalo v minulosti významného uznání (publikace ENWAP a CAPE vydané v rámci aktivit Evropské komise, DG Information Society, databáze HABITAT Best Practices Hub aj.). Server ENVIS získal v červnu 2003 ocenění na 3. místě v mezinárodní soutěži webových stránek o životním prostředí (UNEP/GRID). Praha se jako partner účastnila příprav konference Towards eEnvironment (www.e-envi2009.org). Konference se konala v Praze v březnu 2009 jako akce v rámci předsednictví ČR v EU. Na konferenci byly mj. prezentovány aktivity realizované v rámci evropských iniciativ Single Information Space in Europe for the Environment (SISE), Shared Environmental Information System (SEIS), Global Monitoring for Environment and Security (GMES), Infrastructure for Spatial Information in Europe (INSPIRE) aj. Praha měla příležitost k propagaci a porovníní svých aktivit v oblasti infromatiky o životním prostředí (Informační systém IOŽIP) a odnesla si ocenění za přednášku Urban Atlas helps Urban Planners in Prague (Útvar rozvoje hl. m. Prahy). Projekty Jedním z prvních mezinárodních projektů v oblasti životního prostředí a práce s informacemi, do něhož se Praha zapojila (v roce 1999), byl projekt CEROI (Cities Environment Reports On the Internet, www.ceroi.net, resp. http://ceroi.net, program UNEP, koordinace GRID – Arendal). Praha společně s dalšími městy zpracovala pilotní prezentaci podle stanovené metodiky. V dalších letech (2000–2002) se Praha účastnila projektů EU v oblasti informatiky o životním prostředí – INTERACT a HEAVEN (FP5 – IST). V posledních letech se Praha zapojila ve spolupráci s jinými městy EU i do příprav dalších projektů v tematických oblastech informatika, životní prostředí, územní plánování, doprava aj. (např. Air

194

(over 200 thousand inhabitants). The competition objective is to award cities active in the systematic approach to care for the environment and to contribute to experience exchange and promotion of good practise examples. In the frits year of the competition the title of the European Green Capital was to be awarded for 2010 and 2011. There were 35 cities enrolled, including Prague. The application also had to be accompanied by obligatory documentation containing requirements in the form of indicators and implemented as well planned measures in 11 partial fields. The city of Stockholm (for 2010) and Hamburg (for 2011) were awarded. In the field of environmental informatics the City of Prague has been creating conditions for international cooperation for many years. Since 1992 information outcomes have been also developed in English (the Yearbook). The Prague Environmental Information System (IOŽIP) received in the past an important appraisals (publications of ENWAP and CAPE issued with activities of the European Commission DG Information Society, database HABITAT Best Practices Hub etc.). In June 2003 the server ENVIS received 3rd prize in the international competition of environmental web pages (UNEP/GRID). The City of Prague as a partner participated in preparations of the conference Towards eEnvironment (www.e-envi2009.org). The conference was held in Prague in March 2009 as an event of the Czech Republic presidency to the European Union. At the conference activities implemented within European initiatives of Single Information Space in Europe for the Environment (SISE), Shared Environmental Information System (SEIS), Global Monitoring for Environment and Security (GMES), Infrastructure for Spatial Information in Europe (INSPIRE) etc. were presented. The City of Prague had a chance to promote itself and compare its own activities of environmental informatics (the information system IOŽIP) and received appraisal for the presentation “Urban Atlas helps Urban Planners in Prague” (City Development Authority of the Capital City of Prague). Projects One of the first international projects on the environment and work with information, which Prague became involved in (in 1999), was the project CEROI (Cities Environment Reports On the Internet, www.ceroi.net, resp. http://ceroi.net, programme of the UNEP, coordinated by GRID –



For Europe, CITEAIR, INTELCITY, INSPIRE, SURE, BOOCLA). Projekty byly představeny podrobněji v minulých ročenkách. Novými projekty jsou např. CITEAIR II, PROMOTE (problematika ovzduší) a Urban Atlas (monitoring krajiny a využívání území s využitím DPZ). • Projekt CITEAIR II (www.citeair.eu), Společná informace o kvalitě ovzduší v Evropě (Common Information to European Air II), je realizován v rámci programu meziregionální spolupráce INTERREG IVC pro období 2008–2011, jako pokračování předchozího projektu CITEAIR. Záměrem projektu CITEAIR II je dále prohlubovat spolupráci evropských měst a regionů při zavádění evropské legislativy a účinných opatření na zlepšení stavu ovzduší. Jedním z výstupů projektu je i prezentace on-line údajů o kvalitě ovzduší v evropských městech a regionech na webové stránce (www.airqualitynow.eu) s využitím společného evropského indexu kvalita CAQI (The Common Air Quality Index).

Obr. E7.1.1

E7

Arendal). The City of Prague along with other cities worked out the pilot presentation according to the methodology set. In next years (2000–2002) the City of Prague participated in EU projects on environmental informatics – INTERACT and HEAVEN (FP5 – IST). In recent years the City of Prague participated in cooperation with other EU cities in preparations of other projects in thematic fields of informatics, environment, landuse planning transport, etc. (as for example, Air For Europe, CITEAIR, INTELCITY, INSPIRE, SURE, and BOOCLA). These projects were introduced in detail in the last Yearbooks. New projects are, for instance, CITEAIR II, PROMOTE (issues of air) and Urban Atlas (monitoring of landscape and land-use using DPZ). • The project of CITEAIR II (www.citeair.eu), Common Information to European Air II, has been implemented within the framework of the inter-regional cooperation programme of INTERREG IVC for the period 2008–2011, as the continuation of the previous project of CITEAIR. The objective of the Project CITEAIR II is to further deepen the cooperation of European cities and regions in implementation of European legislation and effective measures for improved air quality. One of the project outcomes is also the presentation of on-line data on air quality in European cities and regions at the web pages (www.airqualitynow.eu) using the common European quality index of the Common Air Quality Index.

Indexy kvality ovzduší v evropských městech na www.airqualitynow.eu Air quality indexes of European cities at www.airqualitynow.eu


195

E7


• Projekt Urban Atlas v hl. m. Praze vychází z projektu GSE Land (www.gmes-gseland.info) financovaného Evropskou kosmickou agenturou ESA (European Space Agency) v rámci evropské iniciativy GMES (Global Monitoring of Environment and Security). Je založen na využívání dat Dálkového průzkumu Země (DPZ) pro informační podporu rozhodování. Projekt byl zaměřený na služby monitoringu krajiny a je následovníkem či předchůdcem řady dalších aktivit.

• The Project of Urban Atlas is in the Capital City of Prague based on the Project GSE Land (www.gmesgseland.info) financed by the European Space Agency within the European initiative GMES (Global Monitoring of Environment and Security). It is based on the usage of data from the remote sensing of the Earth (DPZ) for the information support to the decision making processes. The project was focused on services of the landscape monitoring and is the ancestor or predecessor of other numerous activities.

Partnerem služby GSE Land v ČR je společnost Gisat. Útvar rozvoje hl. m. Prahy byl za Prahu referenčním partnerem pro téma využití dat dálkového průzkumu Země pro hodnocení změn využití území v metropolitním území. Konkrétně bylo v rámci Prahy testováno mapování M11 – produkt Urban Atlas. S využitím dat DPZ SPOT5 (2003) bylo vyhodnocováno celkem 26 hierarchických tříd využití území, z toho 22 je zaměřeno na městské areály. Dále bylo provedeno testování mapování změn využití území na základě historických leteckých snímků (1938, 1953, 1976, 1988, 1996 a 2005).

The partner of the service of GSE Land in the Czech Republic was the company of Gisat. The City Development Authority of the Capital City of Prague was the reference partner for Prague for theme of the Earth remote sensing data utilization for assessment of changes in the land use on the metropolis area. In Prague the concrete one tested was the mapping of M11 – product Urban Atlas. Using data of the DPZ SPOT5 (2003) in total 26 hierarchy classes of land use were assessed, out of that 22 was focused on urban areas. Furthermore, testing of the mapping of changes in land use on the basis of historic aerial photographs (1938, 1953, 1976, 1988, 1996, and 2005) was carried out.

Obr. E7.1.2

Projekt GSE Land – hodnocení změn využití území v hl. m. Praze Project GSE Land – assessment of the land use changes on the territory of the Capital City of Prague


196


Obr. E7.1.3 Ukázka mapy základní klasifikace využití území, Urban Atlas Examples of a map of the basic classification of land use, Urban Atlas

Continuous urban development

PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008 Water bodies

50000 Vodní plochy

Forests and nature-close areas

30000 Lesy a semi-pøirodní oblasti

Agricultural areas

20000 Zemìdìlské oblasti

Sports and recreational areas

14200 Sportovní a rekreaèní plochy

Urban greenery areas

14100 Mìstské zelené plochy


Areas without current mining activities

13400 Oblasti bez souèasného využití k tìžbì

Construction sites

13300 Staveništì

Areas of current mining activities

13100 Oblasti souèasné tìžby surovin

Airports

12400 Letištì

Ports

12300 Pøístavy

Railways and related areas

12230 Železnice a související plochy

Other roads and related areas

12220 Ostatní silnice a související plochy

Transit traffic roads and related areas

12210 Tranzitní silnice a související plochy

Infrastructure for utility services

12140 Infrastruktura pro síové služby

Public, private, and military schools

12130 Veøejné, soukromé a vojenské školy

Commercial, trade, and related premises

12120 Komerèní, obchodní a související areály

Industrial premise and related premises

12110 Industriální a související areály

Isolated structures

11320 Izolované struktury

Housing estates with large accompanies areas

11310 Sídlištì s velkými pøidruženými plochami

Primarily residential urban development of low density

11230 Primárnì obytná zástavba s nízkou hustotou

Primarily residential urban develop. of medium density

11220 Primárnì obytná zástavba se støední hustotou

Scattered yet dense urban development – mixed use

11210 Nesouvislá hustá mìstská zástavba – smíšené využití

11110 Souvislá mìstská zástavba


E7

197

E8

INFORMAČNÍ SYSTÉMY / INFORMATION SYSTEMS

E8 INFORMAČNÍ SYSTÉMY

E8 INFORMATION SYSTEMS

Práce s informacemi a jejich poskytování je jedním z důležitých nástrojů ochrany prostředí a to v několika úrovních. Odborníci a vedení města využívají informace při zpracování kvalifikovaných podkladů pro hodnocení stavu a vývoje životního prostředí, rozhodování o území a investičních akcích, posuzování dopadů na prostředí apod. Úřady provozují informační systémy k agendám a evidencím, jimiž jsou ze zákona pověřeny. Informování veřejnosti je pak v zájmu politiky otevřenosti a vstřícnosti, lepší orientaci v úředních postupech při vyřizování životních situací, stejně jako v zájmu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Work with information and information providing is one of the important instruments of environmental protection at several levels. Professionals and the City management are using information when working out qualified background documents for the assessment of state and development in the environment, decision making on territory and investments, assessing environmental impacts, etc. Authorities have been operating information systems to agendas and registrations which they have to keep. Informing the public is then in the interest of policy of openness and friendliness, better orientation in official procedures when dealing with situations of life, as well as in the interest of environmental education and awareness. Environmental issues are very vast and processing of information necessary is provided by many offices, authorities, institutions; professional as well as government ones. Although even in the period the Internet classical ways of information processing and presentation (printed, professional seminars, workshops, video tapes, etc.) still retain its importance, the efforts to use web pages or other electronic tools of communication, which outcomes are many times backed up by vast information systems, can be understood.

Problematika životního prostředí je velmi rozsáhlá a zpracováním potřebných informací se zabývá mnoho úřadů, institucí, odborných i nevládních organizací. Přestože i v době internetu mají svůj význam klasické způsoby zpracování a prezentace informací (tištěné, odborné semináře, video apod.), je pochopitelné úsilí o využití webových stránek či dalších elektronických komunikačních nástrojů, za jejichž výstupy stojí mnohdy rozsáhlé informační systémy.

E8.1 INFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V PRAZE (IOŽIP) Hlavní město Praha má dlouholetou tradici v oblasti soustřeďování, zpracování a poskytování informací o životním prostředí. Informační systém o životním prostředí v Praze (IOŽIP) soustřeďuje a zpracovává údaje o vybraných složkách prostředí na území hl. m. Prahy. Cílem systému IOŽIP je: • shromažďování a zpracování dat o stavu jednotlivých faktorů ŽP v Praze, pořizovaných různými organizacemi • hodnocení rozsahu dostupných dat a iniciace pořizování údajů, pro něž neexistují jiné zdroje • poskytování informací orgánům městské správy, odborníkům a veřejnosti. Počátky tvorby Informačního systému o životním prostředí v Praze spadají do poloviny 80. let. Z té doby pochází zavedená zkratka IOŽIP, počátky systematického sledování vybraných složek životního prostředí a přejímání údajů, které tvoří základ datového fondu systému.

198

E8.1 PRAGUE ENVIRONMENTAL INFORMATION SYSTEM (IOŽIP) The Capital City of Prague has a long tradition in the collecting processing, and providing of environmental information. The Prague Environmental Information System (IOŽIP) has been collecting and processing data on selected environmental compartments on the territory of the City of Prague. The IOŽIP system objectives are: • collecting and processing of data on status of individual environmental factors in Prague obtained by various organisations and institutions; • evaluating of the scope of the data available and acquiring such data, which there is no other source thereof; • providing information to the authorities of City’s municipal administration, experts, and the public. The beginnings of the Prague Environmental Information System can be found in the half of the 1980s. The established abbreviation IOŽIP come from that time, the onset of systematic monitoring of selected compartments of the environment and taking over of data, which now constitute the base of the data resources of the System. PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008


Za dobu svého trvání systém prošel některými organizačními a technologickými změnami. V letech 2000–2007 zajišťoval koordinaci provozu a rozvoje systému Odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. Od roku 2008 se na jeho zajištění společně podílejí Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor informatiky MHMP a Odbor ochrany prostředí MHMP. Tyto subjekty tak nově definovaly své role v oblasti zajištění vstupních dat a jejich zpracování, využití technologií a odborné garance za jednotlivé části systému. Systému IOŽIP i produktům jako je Atlas ŽP a server ENVIS se dostalo uznání na domácí scéně (např. soutěž o Geoaplikaci, CAGI) i v mezinárodním měřítku (viz kapitola Mezinárodní spolupráce). Nejznámějším publikačním výstupem ze systému se stala tato ročenka Praha životní prostředí vydávaná pravidelně od roku 1989. Od roku 1997 bylo vydáno sedm CD/DVD Praha životní prostředí, které v každém vydání obsahují poslední ročenky, Atlas životního prostředí, Statistickou ročenku Numeri Pragenses (ČSÚ), případně další specializované publikace k problematice ovzduší, ochrany přírody, hluku aj. DVD Praha životní prostředí 7 bylo vydáno v roce 2008. Tematické informační výstupy na internetu: • ENVIS – Informační servis o životním prostředí v Praze (http://envis.praha-mesto.cz), který prezentuje faktografické údaje z ročenek, informace z odborů MHMP, aktuality, odkazy, dílčí tematické celky aj.). V provozu od roku 2002. • Atlas životního prostředí v Praze (www.premis.cz/ atlaszp nebo www.wmap.cz/atlaszp) obsahuje množství map s připojenými údaji z databází, zpracovaný jako interaktivní aplikace GIS. V provozu od roku 1999. • PREMIS – Pražský ekologický monitorovací a informační systém (www.premis.cz), poskytuje operativní údaje o kvalitě ovzduší, hydrologických poměrech a meteorologických podmínkách i další informace (upozornění, výstrahy) převážně ve vazbě na systémy ČHMÚ. V provozu od roku 1998. • ENVIS4 – Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy (http://envis4.praha.eu). Výstup projektu ENVIS4 realizovaného v roce 2008 s využitím dotace ze strukturálních fondů EU v rámci programu JPD2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2). Zpracovány informace o složkách prostředí: Ovzduší, Hluk, Krajina a Zeleň, a to v dosud PRAHA – Životní prostředí 2008 / PRAGUE – Environment 2008

E8

Over the time of its existence the System went through some organisational and technology changes. In 2000–2007 co-ordination of the operation and further development of the IOŽIP has been provided by the Department of Informatics of the Prague City Hall. Since 2008 it is run jointly by the City Development Authority, Department of Informatics of the Prague City Hall, and the Department of Environmental Protection of the Prague City Hall. These institutions thus newly redefined their roles in the acquiring of input data and their processing, using of technologies, and professional guarantee for respective sections of the System. The IOŽIP System and products as the Atlas of the Environment and the ENVIS Server have acquired awards on the domestic grounds (for example, in the competition on Geoapplications, CAGI) as well internationally (see chapter International cooperation). This Yearbook Prague – the Environment, regularly published since 1989, has become the most known outcome of the System. Since 1997 there were seven CD/DVDs Prague – the Environment published, each of which includes the latest Yearbook, Atlas of the Environment, Statistical Yearbook Numeri Pragenses (ČSÚ), and potentially other specialised publications on issues of air pollution control, nature conservation, noise, etc. The DVD Prague – the Environment 7 was published in 2008. Thematic information outcomes on the Internet are as follows: • ENVIS – Information Service on the Environment in Prague http://envis.praha-mesto.cz), which presents factographic data of the Yearbooks, information from department of the Prague City Hall, hot news, references and links, partial thematic segments, etc.). It has been operated since 2002. • Atlas of the Environment in Prague (www. premis.cz/atlaszp or www.wmap.cz/atlaszp) contains a number of maps with linked data from databases and is developed as an interactive GIS application. It has been operated since 1999. • PREMIS – Prague Ecology Monitoring and Information System (www.premis.cz), provides operative data on air quality, hydrology conditions, and meteorological conditions, and other information (warnings, notifications) mostly in relation to the CHMI systems. It has been operated since 1998. • ENVIS4 – Information Service on the Environment in Selected City Districts of the Capital City of Prague (http://envis4.praha.eu). The outcome of the project ENVIS4 implemented in 2008 utilising subsidies from the Structural Funds of

199

E8


chybějícím územním detailu (pouze pro území 24 MČ s nárokem na podporu v JPD2). Výstupy umožňují zařazení i na webové stránky MČ (pilotně realizováno pro MČ Praha 12). Systém IOŽIP využívá výstupy dalších specifických projektů, např. hodnocení kvality ovzduší s využitím modelových výpočtů (ATEM), aktualizace a správa údajů o zdrojích znečišťování ovzduší (REZZO), zpracování výpočtové Hlukové mapy apod. Mezi těmito projekty jsou datové i technologické vazby, výstupy jsou pak prezentovány v ročence i v Atlasu životního prostředí. Pozn.: Schéma Vstupy – Zpracování – Výstupy je respektováno i v nově zpracované koncepci pro rozvoj systému IOŽIP (MHMP, červenec 2009). Koncepce navrhuje mj. vytvoření nového Portálu o ŽP v Praze, který by byl založen na využití nových technologií, správy a sdílení dat a především na integraci samostatných výše uvedených aplikací tak, aby byl zvýšen uživatelský komfort a byla zajištěna návaznost na Portál hl. m. Prahy.

Obr. E8.1.1

the European Union within the programme JPD2 (Unified programme document for the Objective 2). Information on environmental compartments processed as follows: air, noise, landscape, and greenery, in the land detail that had been missing so far (only for the territory of 24 City Districts with demand for support from the JPD2). The outcomes may be posted on web pages of City Districts (pilot implementation for the CD Prague 12). The IOŽIP system has been using outputs of other specific projects, for instance, air quality assessment using model calculations (ATEM), updating and administration of data on air pollution sources (REZZO), processing of the calculated Noise Map, etc. There are data as well as technology relations among these projects; their outcomes are presented in the Yearbook as well as in the Atlas of the Environment. Note: The scheme of inputs – processing-outcomes is kept in the newly developed concept for the IOŽIP system development (MHMP, July 2009). The concept proposes, inter alia, the creation of new Portal on the Environment in Prague, which would be based on the utilisation of new technologies, administration and data sharing and first of all on the integration of the aforementioned applications the way the user comfort is higher and continuation to the Portal of the Capital City of Prague (www.praha.eu) is provided.

Základní koncept Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) The fundamental concept of the Prague Environmental Information System (IOŽIP) VSTUPY INPUTS

Přebíraná data Data taken from other entities – Geodata / geodata – Evidence / registration – Monitoring / monitoring – Statistika / statistics – Zprávy / news Zdroje / Sources: Praha, ČR

Projekty Projects – Zdroje znečišťování ovzduší Air pollution sources – Modelování kvality ovzduší Air quality modelling – Hlukové mapy / Noise maps – Vegetační mapy Vegetation maps – a další / and others

ZPRACOVÁNÍ DAT DATA PROCESSING Data pro publikace Data for publications texty, tabulky, grafy... texts, tables, graphs…

Struktura, Vyhodnocení, Interpretace Structure, Evaluation, Interpretation statistiky, trendy, indikátory, mapy, komentáře Statistics, trends, indicators, maps, comments

VÝSTUPY OUTCOMES Publikace Publications – Ročenky / Yearbooks – CD/DVD (sada el. publikací ) (set of electronic publications)

Internet – Portál ENVIS / ENVIS portal (aktuality, ročenky, odkazy) (hot news, yearbooks, references and links) – Atlas (mapy / maps) – PREMIS (monitoring / monitoring) – ENVIS4 (územní detail / detail of lands, JPD2)

Datový sklad Data warehouse

Výběry dat Selected data sets

Databáze / Databases, Prostorová data / Spatial data, GIS / GIS

DB, GIS (off-line, on-line)

Zdroj / Source: MHMP, ÚRM

200



E8

Obr. E8.1.2 Ukázky publikaèních výstupù IOŽIP Examples of the IOŽIP publication outcomes

Obr. E8.1.3 Ukázky webových stránek IOŽIP a souvisejících projektù Examples of the IOŽIP web pages and related projects


ENVIS – Informaèní servis o životním prostøedí v Praze Information Service on the Environment in Prague http://envis.praha-mesto.cz

Atlas ŽP – Atlas životního prostøedí v Praze Atlas of the Environment in Prague http://www.premis.cz/atlaszp

ENVIS4 – Informaèní servis o ŽP ve vybraných MÈ hl. m. Prahy Information Service on the Environment in Selected City Districts of the Capital City of Prague http://envis4.praha.eu

PREMIS – Pražský ekologický monitorovací a informaèní systém Prague Ecology Monitoring and Information System http://www.premis.cz



201

E8


E8.2 INFORMAČNÍ SYSTÉM O ÚZEMÍ HL. M. PRAHY (ISU) Informační systém o území (ISU) realizuje a spravuje Útvar rozvoje hl. m. Prahy (www.urm.cz/cs/ souhrnne_informace). ISU je průběžně vytvářený systém dat, aplikací a služeb určených pro správu, sdílení a publikování dat a informací popisujících jednotlivé složky území hl. m. Prahy. ISU se tedy zabývá i problematikou životního prostředí. Informační systém o území je tvořen řadou dílčích systémů, mezi nimiž jsou úzké obsahové, datové a technologické vazby. Součásti ISU tvoří: 1. Data, 2. Systémy pro správu a zpracování dat a informací, 3. Aplikace pro sdílení a prezentaci dat a informací. Základními požadavky na data jsou aktuálnost, obsahová úplnost, technická jakost a garance původu. Data jsou využívána např. pro aktualizaci Digitální mapy Prahy, Územně analytických podkladů, Územního plánu hl. m. Prahy a slouží zároveň jako podklad pro rozhodování v území, investiční přípravu a další aktivity. Pro správu a zpracování geodat jsou využívány pokročilé technologie a databázové systémy. Pro prezentaci jsou poskytovány dva druhy služeb: publikace on-line mapových prezentací a informačních výstupů a služby zajišťující poskytování nebo přístup k vlastním zdrojovým geodatům ISU.

202

E8.2 INFORMATION SYSTEM OF THE TERRITORY OF THE CAPITAL CITY OF PRAGUE (ISU) The Information System on the Territory (ISU) is implemented and administered by the City Development Authority of the Capital City of Prague (www.urm.cz/cs/souhrnne_informace). The ISU is continuously created system of data, applications, and services dedicated to the administration, sharing, and publishing of data and information describing respective components of the territory of the City of Prague. Therefore the ISU deals with environmental issues as well. The Information System on the Territory comprises of numerous partial subsystems among which there are close content, data, as well as technology links and relations. The ISU components are: 1. Data, 2. Systems for data and information administration and processing, 3. Applications for data and information sharing and presentation. Fundamental requirements for data are to be up-to-date, complete in their content, technically of high quality, and of guaranteed origin. Data are used for, for example, updating of the Digital Map of Prague, Land Analytical Documents, LandUse Plan of the Capital City of Prague, and simultaneously they serve for decision making on the territory, investment preparations, and other activities. Advanced technologies and database systems are used for the administration and processing of geodata. Two types of service are provided for the data presentation: on-line publication of map presentations and information outcomes and services enabling to provide or to give access to the proprietary source of geodata of the ISU.


F1

INFORMAČNÍ ZDROJE / INFORMATION SOURCES

F1 INFORMAČNÍ ZDROJE Tab. F1.1

F1 INFORMATION SOURCES

Informace o životním prostředí v Praze a související problematice na www stránkách města Information on the environment in Prague and related topics at the Internet pages of the City

ENVIS – Informační servis o životním prostředí hl. m. Prahy (komplexní informace, vč. publikací o ŽP)

http://envis.praha-mesto.cz http://envis.prague-city.cz (EN)

Prague Information Service on the Environment – ENVIS (comprehensive information, incl. publications)

PREMIS – Pražský ekologický a monitorovací systém (monitoring kvality ovzduší, hydrologie, varování, meteorologie, radiační monitoring aj.)

www.premis.cz

PREMIS – Prague Environmental and Monitoring System (air quality monitoring, hydrology, warning, meteorology, radiation monitoring)

Atlas životního prostředí v Praze (témata Ovzduší, Voda, Krajina, Hluk, Odpady, Doprava aj.)

www.premis.cz/atlaszp www.wmap.cz/atlaszp

Atlas of the Environment in Prague (topics: Air, Water, Landscape, Waste, Traffic etc.)

ENVIS4 – Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy (Ovzduší, Hluk, Krajina, Zeleň – ve 24 MČ)

http://envis4.praha.eu www.premis.cz/envis4

ENVIS4 – Information Service Information Service on the Environment in Selected City Districts of the Capital City of Prague (Air, Noise, Landscape, Greenery – in 24 City Districts)

Další témata na serveru ENVIS

Other topics on the ENVIS Server (in Czech only)

– EIA Posuzování vlivů na životní prostředí

http://envis.praha-mesto.cz/eia

– EIA, Environmental Impact Assessment

– Informace o odpadovém hospodářství

http://envis.praha-mesto.cz/odpady

– Information on Waste Management

– Informace k energetice v hl. m. Praze http://envis.praha-mesto.cz/energ

– Information on Energy Management

– Informace k EVVO

http://ekovychova.praha-mesto.cz

– Information on Environmental Education and Awareness

– Informace o Místní Agendě 21

http://envis.praha-mesto.cz/ma21

– Information on Local Agenda 21

Aplikace „Po Praze podél potoků“

http://envis.praha-mesto.cz/podelpotoku

The application “Around Prague along Creeks”

Aplikace „Pražské studánky“

http://envis.praha-mesto.cz/studanky

The application “Prague Wells”

Strategický plán hl. m. Prahy

http://magistrat.praha-mesto.cz (rubrika Rozvojové projekty)

Strategic Plan of the City of Prague

Územní plán hl. m. Prahy

http://magistrat.praha-mesto.cz (rubrika Územní plánování a rozvoj)

Land-Use Plan of the City of Prague

Aplikace „Praha cyklistická“

http://cyklo.praha-mesto.cz

The application “Cycling in Prague”

Pro zdravé město – Projekt čisté a zelené Prahy

www.cistapraha.cz

For Healthy City – The Clean and Green Prague Project

Tab. F1.2

Další informace města a organizací s působností na území Prahy Other environmental information of the City of Prague and information of organisations active on the City territory

Magistrát hl. m. Prahy

http://magistrat.praha.eu http://magistrat.praha-mesto.cz

The Prague City Hall

Portál hlavního města Prahy

www.praha.eu

The Portal of the City of Prague

Městská část Praha 1

www.praha1.cz

The City District Prague 1


www.praha2.cz



www.praha3.cz



www.praha4.cz



www.praha5.cz



www.praha6.cz



www.praha7.cz



www.praha8.cz



www.praha9.cz



www.praha10.cz



www.praha11.cz



www.praha12.cz



www.praha13.cz



www.praha14.cz


204


INFORMAČNÍ ZDROJE / INFORMATION SOURCES

F1


www.praha15.cz



www.mcpraha16.cz



www.praha17.cz; www.repy.cz



www.praha18.cz; www.letnany.cz The City District Prague 18


www.praha19.cz



www.pocernice.cz



www.praha21.cz



www.praha22.cz


Městská část Praha - Běchovice

www.praha-bechovice.cz

The City District Prague - Běchovice

Městská část Praha - Březiněves

www.brezineves.com

The City District Prague - Březiněves

Městská část Praha - Čakovice

www.cakovice.cz

The City District Prague - Čakovice

Městská část Praha - Dolní Chabry

www.dchabry.cz

The City District Prague - Dolní Chabry

Městská část Praha - Dolní Měcholupy

www.dolnimecholupy.cz

The City District Prague - Dolní Měcholupy

Městská část Praha - Dolní Počernice

www.dpocernice.cz

The City District Prague - Dolní Počernice

Městská část Praha - Dubeč

www.praha-dubec.cz

The City District Prague - Dubeč

Městská část Praha - Ďáblice

www.dablice.cz

The City District Prague - Ďáblice

Městská část Praha - Klánovice

www.praha-klanovice.cz

The City District Prague - Klánovice

Městská část Praha - Kolovraty

www.kolovraty.cz

The City District Prague - Kolovraty

Městská část Praha - Kunratice

www.praha-kunratice.cz

The City District Prague - Kunratice

Městská část Praha - Libuš

www.praha-libus.cz

The City District Prague - Libuš

Městská část Praha - Lipence

www.praha-lipence.cz

The City District Prague - Lipence

Městská část Praha - Lysolaje

www.praha-lysolaje.cz

The City District Prague - Lysolaje

Městská část Praha - Nebušice

www.prahanebusice.cz

The City District Prague - Nebušice

Městská část Praha - Nedvězí

www.mcnedvezi.cz

The City District Prague - Nedvězí

Městská část Praha - Petrovice

www.prahapetrovice.cz

The City District Prague - Petrovice

Městská část Praha - Přední Kopanina

www.prednikopanina.cz

The City District Prague - Přední Kopanina

Městská část Praha - Řeporyje

www.prahareporyje.cz

The City District Prague - Řeporyje

Městská část Praha - Satalice

www.mcsatalice.cz

The City District Prague - Satalice

Městská část Praha - Slivenec

www.praha-slivenec.cz

The City District Prague - Slivenec

Městská část Praha - Suchdol

www.praha-suchdol.cz

The City District Prague - Suchdol

Městská část Praha - Šeberov

www.seberov.cz

The City District Prague - Šeberov

Městská část Praha - Štěrboholy

www.sterboholy.cz

The City District Prague - Štěrboholy

Městská část Praha - Troja

www.mctroja.cz

The City District Prague - Troja

Městská část Praha - Újezd

www.praha-ujezd.cz

The City District Prague - Újezd

Městská část Praha - Velká Chuchle

www.chuchle.cz

The City District Prague - Velká Chuchle

Městská část Praha - Vinoř

www.praha-vinor.cz

The City District Prague - Vinoř

Městská část Praha - Zbraslav

www.mc-zbraslav.cz

The City District Prague - Zbraslav

Městská část Praha - Zličín

www.mczlicin.cz

The City District Prague - Zličín

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.

www.dpp.cz

Prague Public Transportation Co.

Hygienická stanice hl. m. Prahy

www.hygpraha.cz

Public Health Authority of the City of Prague

Kolektory Praha, a. s.

www.kolektory.cz

Pipe Tunnels Prague Co.

Lesy hl. m. Prahy

www.lesypraha.cz

Forests of the City of Prague

Pražská energetika, a. s.

www.pre.cz

Prague Energy Utility Co.

Pražská plynárenská, a. s.

www.ppas.cz

Prague Gas Utility Co.

Pražská teplárenská, a. s.

www.ptas.cz

Prague Heat Utility Co.

Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

www.pvs.cz

Prague Water Management company, Joint stock company

Pražské služby, a. s.

www.psas.cz

Prague Services Co.

Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

www.pvk.cz

Prague Water Supply and Sewerage

ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy

www.ropid.cz

ROPID, Regional Transit Authority

Útvar rozvoje hl. m. Prahy

www.urm.cz

City Development Authority of the City of Prague

Technická správa komunikací hl. m. Prahy

www.tsk-praha.cz

The Technical Administration of Roads of the City of Prague

Zdravotní ústav se sídlem v Praze

www.zupraha.cz

Public Health Institute in Prague


205

F1 Tab. F1.3

INFORMAČNÍ ZDROJE / INFORMATION SOURCES Informace organizací s celostátní působností Information from national organisations

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

www.ochranaprirody.cz

Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

www.cenia.cz

CENIA, Czech Environmental Information Agency

Centrum dopravního výzkumu

www.cdv.cz

Transport Research Centre

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze

http://cozp.cuni.cz

Charles University Environment Center

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

www.cappo.cz

The Czech Association of Petroleum Industry and Trade

Česká geologická služba

www.cgu.cz, www.geology.cz

Czech Geological Survey

Česká geologická služba – Geofond

www.geofond.cz

Czech Geological Survey – Geofond

Česká inspekce životního prostředí

www.cizp.cz

Czech Environmental Inspection Agency

Český hydrometeorologický ústav

www.chmi.cz

Czech Hydrometeorological Institute

Český statistický úřad Regionální pracoviště hl. m. Praha

www.czso.cz www.praha.czso.cz

Czech Statistical Office Regional Workplace of the Capital City of Prague

Ministerstvo dopravy ČR

www.mdcr.cz

Ministry of Transportation of the Czech Republic

Ministerstvo vnitra ČR

www.mvcr.cz

Ministry of the Interior of the Czech Republic

Ministerstvo zdravotnictví ČR

www.mzcr.cz

Ministry of Health of the Czech Republic

Ministerstvo zemědělství ČR

www.mze.cz

Ministry of Agriculture of the Czech Republic

Ministerstvo životního prostředí ČR

www.env.cz, http://portal.env.cz

Ministry of the Environment of the Czech Republic

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

www.pedf.cuni.cz

Charles University in Prague, Pedagogical Faculty

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze

www.natur.cuni.cz

Charles University in Prague, Faculty of Science

Státní fond životního prostředí

www.sfzp.cz

The State Environmental Fund of the Czech Republic

Státní ústav radiační ochrany

www.suro.cz

National Radiation Protection Institute

Státní zdravotní ústav

www.szu.cz

National Institute of Public Health

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

www.vukoz.cz

Silva Tarouca Research Institute for Landscape and Ornamental Gardening

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka

www.vuv.cz

T.G. Masaryk Water Research Institute

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

www.uhul.cz

Forest Management Institute

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

www.uzis.cz

Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic

206


INFORMAČNÍ ZDROJE / INFORMATION SOURCES Tab. F1.4

F1

Informace nestátních neziskových organizací Information from non-government, non-profit organisations

Agentura Koniklec, ZO ČSOP Koniklec

www.koniklec.cz

Koniklec Agency, Koniklec – Basic Chapter of the CUNC

AGNES, občanské sdružení

www.agnes.cz

AGNES, civic association

ARNIKA ekologické sdružení

www.sdruzeniARNIKA.cz http://praha.arnika.org http://bezjedu.arnika.org

ARNIKA environmental association

Ateliér pro životní prostředí

http://atelier.ecn.cz

Studio for the Environment

Brontosauří ekocentrum Zelený klub (BEZK), http://bezk.ecn.cz Brontosaurus Ecocentre Green Club, Brontosaurus Praha 7 www.ekolist.cz, www.ecomonitor.cz Brontosaurus Prague 7 www.ekolink.cz CEMC – České ekologické manažerskécentrum

www.cemc.cz

Czech Environmental Management Centre

Centrum inovací a rozvoje (dříve České centrum čistší produkce)

www.cir.cz

Centre For Innovation And Development (the Czech Cleaner Production Centre)

Centrum pro dopravu a energetiku

http://cde.ecn.cz

Centre for Transport and Energy

Centrum pro komunitní práci (CpKP)

www.cpkp.cz

Center for Community Organizing

Český svaz ochránců přírody (ČSOP)

http://csop.ecn.cz

Czech Union for Nature Conservation (CUNC)

Děti Země

www.detizeme.cz

Children of the Earth

Econnect, občanské sdružení

www.ecn.cz

Econnect, civil association

Ekocentrum Podhoubí

www.podhoubi.cz

Eco_Centre Mycelium

EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie

www.ekowatt.cz

EkoWATT, The Renewable and Energy savings Centre

EVANS – Středisko globální výchovy

www.volny.cz/evans01/index.html EVANS – Centre for Global Education

Neziskovky.cz, o. p. s.

www.neziskovky.cz

Neziskovky.cz, o. p. s.

Klub ekologické výchovy (KEV)

http://kev.ecn.cz

Club of Environmental Education

Koalice SOS Praha

www.sospraha.cz

Coalition SOS Prague

Nadace Partnerství

www.nadacepartnerstvi.cz www.greenways.cz

Czech Environmental Partnership Foundation

Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR)

www.nszm.cz

Healthy Cities of the Czech Republic

Pražské matky

http://pmatky.ecn.cz

Prague Mothers

Regionální environmentální centrum ČR

http://www.reccz.eu

Regional Environmental Center Czech Republic

Sdružení mladých ochránců přírody, Centrum pro děti a mládež ČSOP

www.smop.cz

Association of Junior Nature Conservationists, Centre for Children and Youth of the CUNC

Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina

www.pavucina-sev.cz

The Association of Centres for Environmental Education “Pavučina” (Cobweb)

Sdružení TEREZA

www.terezanet.cz

Association TEREZA

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.

www.svn.cz

SEVEn, The Energy Efficiency Centre, o. p. s.

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ)

www.stuz.cz

Society for Sustainable Living

Toulcův dvůr – Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy

www.toulcuvdvur.cz

Centre of Environmental Education of the City of Prague “Toulcův dvůr”

Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.

www.ekopolitika.cz

The Institute for Environmental Policy

Zelený kruh

www.zelenykruh.cz, www.hraozemi.cz www.ucastverejnosti.cz

Green Circle


207

PŘEHLED HLAVNÍCH ZKRATEK / ACRONYMS AND ABBREVIATIONS Zkratka Abbreviation

Český název Czech name

Anglický název English name

AIM AOPK ČR

Automatizovaný imisní monitoring Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Ateliér ekologických modelů biologická spotřeba kyslíku Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. CENIA, česká informační agentura životního prostředí oxid uhelnatý uhlovodíky Český ekologický ústav Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká republika Česká státní norma Český svaz ochránců přírody Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální

Automatic Air Quality Monitoring System Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic Studio of Ecological Modelling biological oxygen demand (BOD) Transport Research Centre CENIA, Czech Environmental Information Agency carbon monoxide hydrocarbons Czech Environmental Institute Czech Hydrometeorological Institute Czech Environmental Inspection Agency waste water treatment plant (WWTP) Czech Republic Czech Standard Czech Union of Nature Conservation Czech Statistical Office Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre environmental impact assessment Environmental Information Service of the City of Prague Environmental education and awareness (EEA) Federal Committee for the Environment geographic information system General Drainage Plan of the City of Prague General Plan for the Water Supply to the City of Prague Road Traffic Noise Map The Capital City of Prague Public Health Authority of the City of Prague chemical oxygen demand (COD) Institute of Municipal Informatics of the City of Prague Department of Information Technologies of the City of Prague Environmental Information System Integrated Pollution Prevention and Control Air Quality Information System Regional Concept of Environmental Education, Bring-up, and Awareness cadastral district equivalent sound pressure level indicator of overall noise nuisance (daytime, evening-time, night-time) noise indicator of sleep interference (night) City District (CD) Ministry of Transport of the Czech Republic Prague City Hall Noise Burden Distribution Map Ministry of Health of the Czech Republic

ATEM BSK5 CDV CENIA CO C xHy ČEÚ ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČSN ČSOP ČSÚ ČÚZK

EVVO, EEA FVŽP GIS GO GZV

posuzování vlivů na životní prostředí Informační servis o životním prostředí v Praze Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Federální výbor pro životní prostředí geografický informační systém Generel odvodnění hl. m. Prahy Generel zásobování vodou hl. m. Prahy

HMAD HMP, hl. m. Praha HS HMP CHSK IMIP

Hluková mapa automobilové dopravy hlavní město Praha Hygienická stanice hl. m. Prahy chemická spotřeba kyslíku Institut městské informatiky hl. m. Prahy

INF MHMP

Odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy

IOŽIP IPPC ISKO KK EVVO

Informační systém o životním prostředí Integrovaná prevence a omezování znečištění Informační systém kvality ovzduší Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty katastrální území ekvivalentní hladina akustického tlaku ukazatel pro celkové obtěžování hlukem (den, večer, noc) hlukový ukazatel pro rušení spánku (noc) městská část Ministerstvo dopravy České republiky Magistrát hl. m. Prahy Mapa rozložení hlukové zátěže Ministerstvo zdravotnictví České republiky

EIA ENVIS

KÚ LAeq Ldvn Ln MČ, CD MD ČR MHMP MRHZ MZ ČR

Zkratka Abbreviation

Český název Czech name

Anglický název English name

MZe ČR MŽP ČR NACE

Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Statistická klasifikace ekonomických činností ES nepolární extrahovatelné látky nerozpustné látky nemetanické těkavé organické látky oxid dusičitý, oxidy dusíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odbor městského investora Magistrátu hl. m. Prahy Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy Odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy polyaromatické uhlovodíky

Ministry of Agriculture of the Czech Republic Ministry of the Environment of the Czech Republic Statistical Classification of Economic Activities within the EC non-polar extractable substances insoluble matter (IM) non-methanic volatile organic compounds nitrogen dioxide, nitrogen oxides Branch Classification of Economic Activities (CZ-NACE) Department of the City Investor of the Prague City Hall Department of Environmental Protection of the Prague City Hall Department of the City Property Management of the Prague City Hall polycyclic aromatic hydrocarbons, polyaromatic hydrocarbons (PAHs) polychlorinated biphenyls (PCBs) Prague Integrated Transport Pollen Information Service inhalable particulate matter (particle size under 10 µm/2.5 µm ) Waste Management Plan Prague Gas Utility Company Prague Energy Utility Company Prague Heat Utility Company Prague Water Supply and Sewerage Company Prague Water Management Authority flow rate Air Pollution Sources Inventory Census sulphur dioxide suspended particulate matter Smog Regulation System National Institute of Public Health volatile organic compounds (VOCs) Technical Administration of Roads of the City of Prague Technical Administration of Roads of the City of Prague – The Section of Transport Engineering Central Waste Water Treatment Plant (CWWTP) Territorial Energy Concept Forest Management Institute City Planning Districts (CPDs) City Development Authority of the City of Prague territorial system of ecological stability Institute of Health Informatics and Statistics of the Czech Republic volatile organic compounds (VOCs) T.G. Masaryk Water Research Institute

NEL NL NM VOC NO2, NOx OKEČ OMI MHMP OOP MHMP OSM MHMP PAU, PAH PCB PID PIS PM10, PM2,5 POH PP, a. s. PRE, a. s. PT, a. s. PVK, a. s. PVS, a. s. Q REZZO SLBD SO2 SPM SRS SZÚ TOL TSK TSK – ÚDI ÚČOV ÚEK ÚHÚL UO ÚRM ÚSES ÚZIS ČR VOC(s) VÚV TGM ZHMP ŽP

polychlorované bifenyly Pražská integrovaná doprava Pylová informační služba respirabilní frakce prašného aerosolu (velikost částic do 10 µm/2,5 µm) Plán odpadového hospodářství Pražská plynárenská, a. s. Pražská energetika, a. s. Pražská teplárenská, a. s. Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Pražská vodohospodářská společnost, a. s. průtok Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší sčítání lidu, domů a bytů oxid siřičitý prašný aerosol Smogový regulační systém Státní zdravotní ústav těkavé organické látky Technická správa komunikací hlavního města Prahy Technická správa komunikací hlavního města Prahy – Úsek dopravního inženýrství Ústřední čistírna odpadních vod Územní energetická koncepce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů urbanistické obvody Útvar rozvoje hl. m. Prahy územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR těkavé organické látky (TOL) Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Zastupitelstvo hl. m. Prahy životní prostředí

Municipal Assembly of the City of Prague the environment

AUTOŘI A SPOLUPRACOVNÍCI / AUTHORS AND CONTRIBUTORS Redakce / Redaction Jaroslav Šolc spolupráce / cooperation Jana Pospíšilová, Jiří Stach, Jiří Čtyroký Autoři (kapitola) / Authors (chapter) Markéta Coňková B1 Martin Čemus E2 Hana Černíková B3 Evžen Černý B1 Jiří Čtyroký A3, E2, E8 Jiří Doubrava B1 Martin Fejfar E2 Pavel Fott B1 Dan Frantík B3 Jiří Haleš B3 Tereza Havránková E6 Petr Holý E2, E5 Růžena Horvathová B4 Veronika Horvathová E4 Alena Hořejší E2 Jiří Hromádka B3 Otakar Hrubý B1, D2 Zdeněk Chytrý B2 Dagmar Janečková B4 Josef Janota E2 Jitka Janovičová E5 Magdaléna Jelínková B3 Vladimír Kadlec D3 Jan Karel B1 Jiří Karnecki B3 Mária Kazmuková E7 Josef Keder B1 Miroslav Klein B4 Jan Kobr B2 Zdeněk Kohoutek B1 Karel Koliš B2 Bohumil Kotlík C3 Jana Kratěnová C3 Karel Kratzer C3 Andrea Krsková C3 Markéta Kuběnová B4 Eva Kučerová B2 Hana Kulanová B2 Štěpán Kyjovský E7 Libor Ládyš B5 Miloš Liberko B5 Rudolf Macura B4 Pavel Machálek B1 Ladislav Malý E2 Jana Maznová B1 Lucie Melčáková B3 Jaromír Němec B3

Luboš Němec Josef Novák Václav Novák Julie Nováková Jana Ostatnická Dana Pavlíčková Josef Pavlík Václav Píša Jana Podhorská Radek Pokorný Jitka Polanská Radim Polák Pavel Pospíšil Iveta Pražáková Tomáš Prousek Vladimíra Puklová Jiří Rom Ondřej Rybníček Martin Říha Eva Říhová Tomáš Sehnal Petr Slavík Jan Sládeček Jiří Stach Barbora Šafářová Marie Šléglová Jaroslav Šolc Milena Štefková Hana Šťastná Milada Švecová Irena Tóthová Milan Turba Pavel Urban Pavla Úlovcová Jiří Valta Mirka Valterová Tůmová Zdeňka Vandasová Lenka Vavrušková Dušan Vácha Jitka Vejvodová Zdeňka Vilhelmová Eva Vlčková Květuše Vojířová Alena Vojtěchová Marek Zděradička Jaroslava Zelenková

B1 B5 B1 B2 B1 B2 B3 B1 A1, C1, D1 B1 B1 B4 B2 E1 D3 C3 B3 C4 B3 B5 E2 B3 B1 A3, E5, E6, F E6 B3 A1, A3, B5, E7, E8 B3 A1, C1, D1 E5 E4 E2 C3 E2, B5 B4 E3 C3 B2 B1 B2 B2 C2 B4 B4 E2 C4

Technická spolupráce / Technical cooperation Jan Dušek (data), Petr Hurych (GIS), Helena Coufalová (GIS), Michal Pochmann (GIS), Eliška Bradová (GIS), Jakub Zajíček (GIS), Vít Gajdůšek (foto, DTP), Magdalena Seifová (DTP), Jiří Růžička (překlad / translation)

PODĚKOVÁNÍ Děkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování ročenky. Jsou uvedeny jako zdroje u jednotlivých tabulek a obrázků. ACKNOWLEDGEMENT We thank to all organizations which contributed their data for the compilation of this yearbook. They are referred as sources at tables and figures.

ORGANIZACE – ZDROJE ÚDAJŮ / ORGANIZATIONS – DATA SOURCES Organizace / Organization

Kapitola / Chapter

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

B3

Akustika Praha, s. r. o.

B5

ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o.

B1

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

B4, E6

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

B1

Česká inspekce životního prostředí

B1, B2

Český hydrometeorologický ústav

B1, B2

Český statistický úřad

A1, C1, D1, E3

Český svaz ochránců přírody

B3

Český úřad zeměměřický a katastrální

B3

EKOLA group, s. r. o.

B5

Hygienická stanice hl. m. Prahy

C4

Lesy hl. m. Prahy

B2, B3

Letiště Praha, a. s.

B5

Magistrát hl. m. Prahy

A, B1–B5, D, E

Ministerstvo životního prostředí ČR

E4

O. Hrubý – HO Base

B1, D2

Pragochema, s. r. o.

B1

Pražská energetika, a. s.

D2

Pražská plynárenská, a. s.

B1, D2

Pražská teplárenská, a. s.

B1, D2

Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

B2, E2

Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (člen Veolia Voda ČR)

B2

PREdistribuce, a. s.

D2

Pylová informační služba

C4

Státní zdravotní ústav

B1, C

SVÚOM, s. r. o.

B1

Technická správa komunikací hl. m. Prahy

D3

Univerzita Karlova v Praze

E5

Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.

E5

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

C2

Útvar rozvoje hl. m. Prahy

A, B3, D, E

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka

B1

PUBLIKACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V PRAZE PUBLICATIONS ON PRAGUE ENVIRONMENT dosud vydané výstupy Informačního systému o životním prostředí v Praze (IOŽIP) up to now issued outcomes of the Prague Environmental Information System (IOŽIP) Ročenky / Yearbooks PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1989, ČEÚ, IMIP, 1990 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1990, ČEÚ, IMIP, 1991 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1991, ČEÚ, IMIP, 1992 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1992, ČEÚ, IMIP, 1993 PRAGUE – ENVIRONMENT 1992, ČEÚ, IMIP, 1993 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1993/94, ČEÚ, IMIP, 1994 PRAGUE – ENVIRONMENT 1993/94, ČEÚ, IMIP, 1994 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1995, IMIP, 1995 PRAGUE – ENVIRONMENT 1995, IMIP, 1995 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1996, IMIP, 1996 PRAGUE – ENVIRONMENT 1996, IMIP, 1997 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1997, IMIP, 1997 PRAGUE – ENVIRONMENT 1997, IMIP, 1998 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1998, IMIP, 1998 PRAGUE – ENVIRONMENT 1998, IMIP, 1999 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 1999, IMIP, 1999 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2000, MHMP, 2000 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2001, MHMP, 2001 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2002, MHMP, 2002 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2003, MHMP, 2003 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2004, MHMP, 2005 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2005, MHMP, 2006 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / PRAGUE – ENVIRONMENT 2006, MHMP, 2007 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007, MHMP, 2008 PRAGUE – ENVIRONMENT 2007, MHMP, 2008

Jiné publikace, mapy, CD-ROM / Other publications, maps, CD-ROM POVRCHY A ZELEŇ – BILANCE ZA KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ, IMIP, 1995 ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ V PRAZE, IMIP, 1997 PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – VÝVOJOVÉ TRENDY A STATISTIKA, 1998 PRAGUE – ENVIRONMENT, TRENDS AND STATISTICS, IMIP, 1998 ATLAS ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE, IMIP, 1997 ATLAS ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE – II, IMIP, 1998 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1, PRAGUE ENVIRONMENT 1, IMIP, 1997 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2, PRAGUE ENVIRONMENT 2, IMIP, 1998 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3, PRAGUE ENVIRONMENT 3, IMIP, 2000 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4, PRAGUE ENVIRONMENT 4, MHMP, 2001 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5, PRAGUE ENVIRONMENT 5, MHMP, 2002 CD-ROM PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6, PRAGUE ENVIRONMENT 6, MHMP, 2005 DVD PRAHA – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 7, PRAGUE ENVIRONMENT 7, MHMP, 2008 PRAHA – indikátory udržitelného rozvoje / PRAGUE – sustainable development indicators, MHMP, 2009

UPOZORNĚNÍ / NOTICE Další podrobné informace jsou uvedeny na přiloženém CD a na webových stránkách http://envis.praha-mesto.cz. Additional detailed information is presented on the enclosed CD (in Czech) and at the web site: http://envis.prague-city.cz (also in English). Kontakt / Contact Magistrát hl. m. Prahy – Odbor informatiky (INF MHMP) / Prague City Hall – IT Department Jungmannova ul. 35/29, 111 21 Praha 1, tel.: +420 236 001 111, fax: +420 236 007 105, e-mail: [email protected]

Projekt pro zdravé mìsto Zvýšit úroveò životního prostøedí obèanù v hlavním mìstì Praze a zlepšit èistotu v metropoli – to je cílem projektu Pro zdravé mìsto, Projekt èisté a zelené Prahy. Organizace, které se starají o poøádek, èistotu, zeleò a pohodlí Pražanù, proto spoleènì vytvoøily koncepci projektu, který bude prùbìžnì mìnit tváø metropole. Nejdùležitìjší èásti projektu se zaèaly realizovat již v prùbìhu mìsíce èervence. Projekt je rozdìlen na tøi hlavní tematické oblasti: èisté ulice, zeleò a zlepšení možností Pražanù pro rekreaèní vyžití v lesích a parcích hlavního mìsta Prahy.

Praha životní prostøedí 2008 Prague Environment 2008

Vydavatel / Publisher Hlavní mìsto Praha – Magistrát hl. m. Prahy City of Prague – Prague City Hall Redakce / Editorial J. Šolc, SIKS, a. s. a kolektiv autorù Sazba / Composition M. Seifová – SAZBA A GRAFIKA Pøeklad / Translation J. Rùžièka Tisk / Print Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek Náklad / Printing 1 500 ks 1. vydání, 214 stran / 1 st edition, 214 pages listopad 2009 / November 2009

Vytištìno na papíøe vyrobeném bez použití chloru Printed on paper manufactured without using chlorine

© Magistrát hl. m. Prahy 2009 / Prague City Hall 2009

INFORMAÈNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍM PROSTØEDÍ V PRAZE (IOŽIP) PRAGUE ENVIRONMENTAL INFORMATION SYSTEM (IOŽIP)

UPOZORNÌNÍ Další podrobné informace jsou uvedeny na pøiloženém CD a na webových stránkách http://envis.praha-mesto.cz NOTICE Additional detailed information is presented on the enclosed CD (in Czech) and at the web site http://envis.prague-city.cz (also in English)

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace

Recommend Documents