DIGITALIZACE KIN V ČR Informace o přechodu na digitální projekci obrazu a zvuku
duben 2009 Odbor médií a audiovize, Ministerstvo kultury ČR
OBSAH
1
PŘEDMLUVA..................................................................................................................................................... 3
2
POPIS PROBLEMATIKY................................................................................................................................. 4
3
ÚČEL MATERIÁLU.......................................................................................................................................... 6
4
CHARAKTERISTIKA DIGITÁLNÍHO KINA............................................................................................... 7
5
SPECIFIKACE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ DIGITÁLNÍHO KINA...................................................... 9
6
ČESKÁ REPUBLIKA ...................................................................................................................................... 11
7
POUČENÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE VE SMYSLU ZAKÁZANÉ VEŘEJNÉ PODPORY......................................................................................................................................................... 12
8
PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍCH ŘEŠENÍ (STRATEGIÍ)............................................................................. 14
9
MODELY FINANCOVÁNÍ DIGITALIZACE - NÁVOD PRO PROVOZOVATELE KIN .................... 15
10
INFORMACE Z OBLASTI DIGITALIZACE OBRAZU A ZVUKU ..................................................... 17
11
PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 19
11.1 11.2 11.3
PŘÍLOHA Č. I. – SROVNÁNÍ PROVOZU KLASICKÉHO 35MM KINA A DIGITÁLNÍHO KINA ................................. 19 PŘÍLOHA Č. II. - PŘÍKLADY KRITÉRIÍ, KE KTERÝM BUDE PŘIHLÍŽENO PŘI UDĚLOVÁNÍ PODPORY .................. 21 PŘÍLOHA Č. III. - VÝSTUPY Z DATABÁZE KIN V ČR ...................................................................................... 22
2
1
Předmluva
Předložený materiál je zaměřen na problematiku přechodu na digitální projekci obrazu a zvuku v českých kinech. Digitalizace kin je skutečnost, dotýkající se celé Evropy, USA i třetích zemí. Ve většině členských států EU byla nebo je v současné době zpracovávána národními filmovými instituty strategie, koncepce nebo dotační program pro řešení digitalizace kin, s definováním role státu v řešení této skutečnosti. Zástupci Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury se s problematikou seznámili mimo jiné na pravidelných konferencích iniciativ CICAE (Mezinárodní svaz artových kin), EFAD (European Film Agency Directors) a Europa Cinemas. Jelikož se na OMA (Odbor médií a audiovize) začalo v roce 2007 obracet mnoho subjektů soukromých i veřejných s žádostí o informace k problematice digitalizace kin, bylo nutné zaujmout k řešení problému stanovisko, včetně toho, že se MK jako státní orgán má na přechodu na digitalizaci podílet a jeho role by měla být především informační a metodická. Z výše uvedených důvodů a nutnosti nalézt řešení pro Českou republiku, z potřeby vzájemně konzultovat zájmy a potřeby dotčených subjektů, které by na zavedení digitalizace participovaly, vznikla v září 2008 pod Odborem médií a audiovize Pracovní skupina pro koordinaci digitalizace českých kin. Jejím cílem bylo vytvoření návrhu odborného a uceleného plánu digitalizace, který by definoval roli státu a poskytl detailní informaci o digitální projekci pro laiky z řad poskytovatelů dotací i odborníky na straně žadatelů. Nekoordinovaná digitalizace a nezačlenění se do přípravy na tento přechod by mohlo znamenat znevýhodnění České republiky v oblasti distribuce obecně v celosvětovém měřítku a naprostou destrukci klasické sítě kin. Složení pracovní skupiny: • Ivo Andrle (Unie filmových distributorů, Asociace českých filmových klubů) • Petr Vítek (externí poradce – člen Digital Cinema Experts Group při Evropské komisi) • Aleš Danielis (Česká filmová komora, Unie filmových distributorů) • Radovan Novotný (Asociace provozovatelů kin) • Markéta Prchalová (Česká protipirátská unie) • Jana Přikrylová (Národní filmový archiv) • Jaromír Šofr, Jiří Myslík (Asociace českých kameramanů) • Karla Stojáková (Asociace producentů v audiovizi) • Šimona Kruková (Oddělení správy státních fondů MK) • Miroslav Zelinský (Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie) • Helena Fraňková, Kateřina Besserová, Olga Raitoralová (Odbor médií a audiovize MK) Tento materiál je výsledkem práce pracovní skupiny a ročního sběru dat a informací o jednotlivých kinech. Vzhledem k tomu, že se situace v oblasti digitalizace kin a distribuce stále vyvíjí, není tento materiál zcela uzavřeným a finálním řešením problému. Nadále budou probíhat jednání například mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou, Ministerstvem financí a Ministerstvem kultury. Bylo však nutné včas a přesně informovat potenciální žadatele – provozovatele kin a poskytovatele dotací o stavu situace ve světě i na území ČR.
3
2
Popis problematiky
Dne 20. listopadu 2008 se uskutečnilo zasedání Rady ve formaci vzdělávání, mládež a kultura (část kultura a audiovize), kterého se zúčastnila delegace ČR vedená ministrem kultury ČR Václavem Jehličkou. Zasedání vedla ministryně kultury Francie Christine Albanel. Za Evropskou komisi se účastnil Ján Fígel´, komisař pro vzdělávání a kulturu, Leonard Orban, komisař pro mnohojazyčnost a Viviane Reding, komisařka pro informační společnost a média. DE (Německo) požádalo FR PRES (francouzské předsednictví) o zařazení informace k zavedení digitální projekce do kin v Evropě. DE uvedlo, že digitalizace kinosálů je velká výzva, které čelí všechny členské státy (citace:“Pokud chceme zachovat evropskou síť kin a diverzitu jejich nabídky je nutné přistoupit k digitalizaci“). DE uvedlo, že má zájem, aby kina byla zachována plošně, zejména podpořit malá a art kina. DE ocenilo iniciativu EK (Evropská komise, vytvoření expertní skupiny), což ukazuje na evropský význam projektu (za Českou republiku se účastní Petr Vítek). EK Reding také uvedla, že ne všechna evropská kina si mohou dovolit digitalizaci z důvodu fragmentace trhu. EK se digitalizaci již věnovala prostřednictvím Media programu a specifického schématu 1500 Europe Cinema Screens. EK Reding rovněž připomněla zřízení poradní expertní skupiny pro digitalizaci kin, složenou z expertů z nestátních institucí. Diskuze v této skupině ukazuje na nutnost veřejné podpory pro digitalizaci kin a zkoumání alternativy k VPF přístupu (Virtual Print Fee Model). EK Reding v této souvislosti ČS informovala, že zahájila dialog s evropskou investiční bankou ohledně možností financování tohoto projektu. EK závěrem uvedla, že v současné době digitalizace kin nespadá pod režim sdělení ke kinematografii. Je tedy nutné se řídit pravidly státní pomoci, ale je zde např. de minimis kritérium, které je možné využít. Digitalizace kin znamená nahrazení 35mm filmových projektorů digitální technologií a zároveň změnu zavedených způsobů distribuce. Kvalita digitálního promítání je srovnatelná s promítáním z 35mm, digitální kopie navíc nepodléhá mechanickému opotřebení a její kvalita tedy zůstává konstantní. Digitální projekce přinesou v budoucnu úspory zejména při výrobě kopií a jejich distribuci. Na přechodné období, kdy bude ještě souběh klasických 35 mm kopií a již nových digitálních nosičů, je však třeba počítat s vyššími náklady v oblasti distribuce. Úspora se projeví až v okamžiku, kdy bude distribuce probíhat z větší části na digitálních nosičích. Pokud nedojde k digitalizaci kin, může být v blízké budoucnosti znemožněn přístup diváků k novým filmům, které budou distribuovány pouze na digitálním nosiči. Celosvětovým standardem digitálního promítání je D-cinema, což je označení kin, která splňují DCI specifikace. DCI standard byl zároveň přijat všemi evropskými zeměmi a evropská kina jsou tedy vybavována digitálním zařízením, splňujícím tyto požadavky. DCI specifikace (Digital Cinema System Specification, vydány sdružením DCI - Digital Cinema Initiatives – americká studia Disney, Fox, MGM, Paramount, Sony Pictures Entertainment, Universal a Warner Bros.) - je soubor technických charakteristik, které stanoví standardy pro výrobu digitálních kopií, kvalitu promítání, ale také postupy, které je nutné dodržet, aby se zaručila bezpečnost způsobů přenosu. Jako standardní formát komprese obrazu pro D-cinema se udává JPEG 2000 (parametr pro servery), minimální rozlišení promítaného obrazu je 2K (2048 obrazových bodů na řádek). V oblasti bezpečnosti stanoví přesné mechanismy: kódování, systém čtecích klíčů, zabezpečenou vazbu mezi serverem a projektorem, „watermark“ (vodoznak), který umožňuje odhalit zdroj případného pirátství.
4
Dokument „DCI specifikace“ (Digital Cinema System Specification, kapitola 1.4): (odkaz: http://www.dcimovies.com/DCIDigitalCinemaSystemSpecv1_2.pdf ) Systém digitálního kina by měl být založen na globálních, celosvětově přijatých standardech, aby obsah mohl být šířen kdekoli na světě stejným způsobem, jaký umožňuje 35 mm filmový pás. Systém je navržen tak, aby byl jednoduše upgradovatelný a aby i při změnách v DCI specifikaci bylo možné obsah v DCI standardu přehrávat jak na nejnovějších, tak na starších zařízeních splňujících DCI specifikace. Na základě VPF smluv (Virtual Print Fee model, v současnosti nejrozšířenější způsob financování nákladů na digitální technologie, viz kapitola 9 materiálu) je zajištěna technologická garance zpravidla 7 – 10 let, kdy by nemělo dojít ke změně DCI parametrů a tudíž ani nutnosti výměny zařízení.
Kulturní politika České republiky Usnesením vlády ČR ze dne 19. listopadu 2008 č. 1452 byla schválena Státní kulturní politika na léta 2009 až 2014. Tímto usnesením se ministru kultury mimo jiné ukládá předložit vládě do 31. května 2010 informaci o plnění cílů Státní kulturní politiky. V bodu 3.5. tohoto materiálu se hovoří o podpoře modernizace kulturní infrastruktury pro účely poskytování moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou, s následným komentářem .….přes existující hustou síť kulturních zařízení je většina z nich vybavena zastaralými technologiemi. Cílem programu je vybudování či modernizace celostátně působících center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a pomoc při zajišťování distribuce a propagace produktů a služeb v oblastech knihovních fondů a knižní produkce a distribuce, filmu, hudby, soudobého výtvarného umění, soudobých uměleckých řemesel, divadla, tance a multimediální tvorby a vytváření celostátních sítí moderně vybavených multifunkčních center poskytujících kulturní služby v oblastech současného umění a knihovnictví...... Tento materiál by měl být jedním z nástrojů, jak výše uvedené prakticky realizovat. Ministerstvo kultury se problematikou digitalizace obrazu a zvuku zabývá především z toho důvodu, aby se kvalitní a programová nabídka dostala k divákovi nikoli pouze ve velkých městech, ale také v regionech. Digitalizace podporuje diverzifikovaný program kina, který umožňuje digitální “flexibilita”: rozšíření filmové nabídky (přístup k většímu množství filmů v početnějších verzích s titulky, včetně verzí pro neslyšící nebo osoby s poruchami sluchu); šíření alternativního obsahu (sportovní události, operní a divadelní představení, další audiovizuální díla). Naplňování tohoto úkolu závisí na přijetí Implementačního rámce Státní kulturní politiky na léta 2009 až 2014. O přijetí tohoto materiálu, v němž se náklady na realizaci digitalizace kin odhadují na 50 mil. Kč ročně v letech 2010 až 2014, by vláda měla rozhodnout v červnu 2009. Tyto prostředky by měly být přerozdělovány formou státní podpory ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, kdy v souladu s ustanovením § 2 zákona o SF 241/92, o způsobu a výši čerpání prostředků SF rozhoduje Rada SF.
5
3
Účel materiálu
Dokument definuje základní východiska a směry řešení přechodu na digitální projekce obrazu a zvuku, doporučuje základní rámec podmínek podpory, podává detailní popis toho, co digitalizace kin znamená. Základními cíly materiálu jsou dostatečná informovanost o situaci a návrh jejího finančního řešení. Zároveň se jedná o deklaraci dotčených subjektů o podpoře, akceptaci a souhlasu s plněním obsahu dokumentu. Vytvoření tohoto materiálu předcházel roční sběr dat o jednotlivých kinech, bez kterého by nebylo možné finanční odhady stanovit. Shrnutí databáze kin je přílohou č. III. materiálu. Předkládaný materiál: 1. podává přesné informace o tom, z jakého důvodu dochází k přechodu na digitální distribuci a tzv. digitalizaci kin 2. pro potřeby státní a veřejné správy (Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, kraje, obce) přesně definuje důvody, pro které je třeba digitalizaci ze strany státu podpořit (a to zejména v regionech) 3. poskytovatelům dotací dává pomocné indikátory k příkladům kriterií, které by žadatel (provozovatel kina) měl splňovat, aby nedošlo ze strany poskytovatele dotace k podpoře nákupu nekvalitní, resp. nekompatibilní technologie, případně k nákupu nevýhodných služeb, které by namísto rozšíření programové nabídky kina ji minimalizovaly a zaměřily pouze na segment některých dodavatelů Z hlediska hospodářské soutěže může být nabízena technologie, která neodpovídá požadavkům DCI, ale provozovatel kina musí být jasně informován o faktu, že kino vybavené touto technologií nebude dostávat od distributorů až na výjimky (dokumenty, filmy uvolněné k veřejným projekcím, alternativní obsah) žádné filmy, většina světových distributorů bude poskytovat digitální kopie ve standardu DCI. Světoví distributoři přistoupili k digitální projekci obrazu a zvuku z následujících důvodů: • • • • •
úspora finančních prostředků kvalita filmové projekce dostupnost filmů ochrana před pirátstvím rozmanitost programové nabídky - výroba digitální kopie je levnější, a proto lze předpokládat, že půjde do kin více filmů, které by byly jinak šířeny pouze na DVD – dokumenty, nezávislá tvorba a krátké filmy
6
4
Charakteristika digitálního kina
Digitální kino je založeno na projekcích kinematografického díla vzniká dvěma způsoby.
tzv.
digitálních
kopií.
Digitální
kopie
Prvním způsobem, zatím v ČR nejvíce používaným, je digitalizace analogového filmové obrazu metodou tzv. scanu. Klasický filmový materiál (35mm originální negativ nebo u starších filmů duplikační pozitiv) je nascanován (převeden do digitálního formátu ve vysokém rozlišení) a dále počítačově zpracováván. Většina současných filmů, které jsou pak distribuovány do kin na 35mm pásu, je také scanována, neboť postprodukční práce se provádějí digitálně na PC, takže až do této fáze se prakticky nic nemění. Film je pak na PC sestříhán, jsou dodány triky a efekty, film je ozvučen. Je vyroben digitální master, tedy již výsledný film v digitální podobě se vším, co k filmu patří (titulky, zvuk) a tento je pak přepsán (nejčastěji laserovou technologií) na 35mm pás, který pak slouží jako negativ k výrobě filmových distribučních kopií, které známe ze současných kin. Druhý způsob je již natáčení speciální filmovou digitální kamerou, která obraz již nasnímá ve vysokém rozlišení. Nejde o domácí HD* nebo HD ready kamery, ale profesionální filmové vybavení. U této varianty tedy odpadá scan 35mm materiálu a je možné rovnou zpracovávat digitální obraz. Výsledkem je opět digitální master připravený k zápisu na 35mm filmový pás. Pro výrobu digitální distribuční kopie tedy dojde pouze k jedné změně. Digitální master připravený pro zápis na 35mm film je ještě jednou v postprodukčním studiu upraven, neboť pro digitální kopie jsou parametry masteru odlišné (jiný barevný prostor apod.). Z výsledného masteru se již pouze kopírují distribuční digitální kopie, které jsou šifrovány. Distributor filmu provozovateli kina zasílá dešifrovací klíče, aby kopii nebylo možno zneužít, ale přehrát pouze v distributorem určeném kině. Bez dešifrovacího klíče není možné digitální kopie filmů přehrát. Digitální kino je kino označované jako D–cinema, které je adekvátní náhradou 35mm projekce, kdy veškerá technologie musí splňovat požadavky DCI. Pokud nesplňuje, nejedná se o D-cinema, ale o E-cinema. E–cinema je systém, který nesplňuje požadavky DCI. Jedná se o systém, který vznikl ještě před nástupem D-cinema a umožňuje digitální projekce z různých zdrojů, jako např. DVD, VHS, BETACAM, PC, kdy projekce mohou být i velmi kvalitní, ale není možné z tohoto systému promítat filmy, které jsou distribuovány s DCI požadavky. Umožňuje tedy pouze s pomocí videoprojektoru promítat na plátno kina. Jen velmi málo titulů bude distribuováno tak, aby je bylo možné promítat v systému E-cinema (filmy na DVD a VHS určené k veřejným projekcím, alternativní obsah apod.). Digitalizace kin umožňuje především větší nabídku alternativního obsahu pro kina (přímé přenosy opery, populární hudby, divadelních představení, sportovní přenosy, amatérská a lokální tvorba, videoart, vzdělávací pořady, dokumenty), neboť výroba digitální kopie je výrazně levnější, než výroba 35mm filmové kopie (vyrobí se pouze jeden digitální master, obdoba *
HD - (high definition) - vysoké rozlišení. Zkratka HD se používá u videoformátů a obrazových formátů a definuje jejich kvalitu. Udává se v pixelech (obrazových bodech). Standardní rozlišení používané např u analogové televize je 720 x 576 obrazových bodů (počet bodů na řádek x počet bodů na sloupec). HD je definováno jako minimálně 720 bodů na sloupec a výše. Vysoké rozlišení tedy poskytuje více obrazových bodů, tedy jemnější obraz s více detaily než standardní rozlišení.
7
filmového negativu, a prostým zkopírováním dat na přenosné hard disky se poté kopie posílají do kin). Způsob distribuce také umožní nasazení filmu ve více kinech zároveň, čímž pomůže menším kinům a zároveň sníží možnost pirátství, neboť pirátská kopie se rozšíří až po té, co již kina film odehrají. V současné době je velmi častým jevem, že než menší kino obdrží kopii, je možné film již stáhnout z internetu. V neposlední řadě přináší digitalizace opětovně do jednosálových kin kinoreklamu†. Jedním ze největších přínosů digitální technologie je možnost 3D projekcí v klasických kinech. Dnes je toto možné pouze ve specializovaném kině IMAX, a takto je možné 3D projekce přinést do každého kina. A to je obzvlášť pro mladé diváky výrazným impulsem. A není to pouze forma „zábavy“ neboť ve 3D vzniká velké množství dokumentů a vzdělávacích pořadů. Důkazem toho jsou i jedny z nejlepších výsledků návštěvnosti v jediném kině IMAX v ČR v Praze na Floře, které je v návštěvnosti na špici mezi evropskými IMAXy a to hlavně svými projekcemi pro školy.
†
Po masivním nástupu multiplexů a s jejich zvyšujícím se podílem na celkových tržbách se kinoreklama (35mm pás) začala hromadně přesouvat z klasických kin do multiplexů. Většina reklamních firem, které se specializovaly na kinoreklamu v ČR, zanikla a v současné době si reklamu řídí víceméně multiplexy samy (v případě celorepublikové inzerce v 35mm formátu). Menší kina mají k dispozici pouze ozvučené diapozitivy, popřípadě mohou využít videoprojektory a spolupracovat s lokálními inzerenty. K celorepublikové kampani se tak dostanou pouze velká kina. S nástupem digitálních technologií se již objevila firma, která chce spojit menší kina a jejich reklamní prostor prodat v balíčku i větším inzerentům a tím by se mohla celorepublikově reklama opět do kin vrátit a pomoci tak s těžkou finanční situací jednosálových kin. Výroba reklamy v digitální kvalitě je výrazně levnější, tudíž velcí inzerenti mohou vyrábět více kopií a oslovit věší část populace a menší inzerenti si konečně mohou dovolit filmovou reklamu, na kterou v době 35mm kopií nemohli dosáhnout.
8
5
Specifikace technického vybavení digitálního kina
5.1. Digitální kopie kinematografického díla Cesta kinematografického díla od finálního dokončení po promítnutí na plátno se od základu změní. Dokončený projekt musí existovat na digitálním nosiči, vznikne tzv. zdrojový digitální master (DSM – digital source master), který není komprimován. Následuje výroba masteru pro distribuci (DCDM – digital cinema distribution master), který obsahuje všechny zvukové stopy, titulky apod. Ekvivalentem dnešní distribuční filmové kopie je pak konečný souborový blok (DCP – digital cinema package), který je zakódován do formátu zvoleného pro kompresi a obsahuje všechny soubory nezbytné pro promítání v kinosálech. V této formě je pak možno DCP zaslat do kina v podobě pevného disku, v budoucnu se však počítá spíše se šířením přes satelit, nebo pomocí vysokorychlostních sítí. K zakódovanému DCP souboru je přiřazen specifický klíč pro čtení filmu (KDM – key delivery message), který je jiný pro každý kinosál. Čtecí klíč může navíc obsahovat období platnosti, odpovídající smlouvě uzavřené mezi distributorem a provozovatelem, která zaručuje, že tento film může být v tomto sále promítán pouze během tohoto období (ani předtím, ani potom). Tento způsob je hlavním doporučeným bezpečnostním postupem normy DCI. Dekódování souboru zajišťuje server, který slouží hlavně k ukládání komprimovaných souborů, v některých případech pak rovnou projektor. Šifrování filmu (z bezpečnostních důvodů) se provádí ve chvíli, kdy vzniká konečný soubor filmu DCP, zároveň se zakódováním. Distributor zašle soubor filmu, který bez klíče nelze promítnout. Dále musí zaslat čtecí klíč, odděleně od filmu. Vytvářením a řízením čtecích klíčů (KDM) by měla být pověřena třetí strana, označovaná jako „třetí důvěryhodná osoba“. Jako obrana proti pirátství je v obraze zakomponován vodoznak, který pomáhá identifikovat kopii. 5.2. Doporučení pro poskytovatele dotace – tzn. „na co by měla být dotace účelově poskytnuta“ Podpora by měla být účelově určená pouze na níže uvedené technologie. Vybavení kina Vybavením digitálního kina se rozumí projektor a server (Media Block). Množství těchto zařízení na trhu roste a lze tedy předpokládat snižování jejich ceny (ovšem ne nijak převratné). Velmi podstatným aspektem je možnost volného výběru dodavatele a nezávislost na dalších technických omezeních, aby byla zaručena svoboda provozovatelů a distributorů. Z hlediska techniky spojené s promítáním je nutné, aby každý server byl technicky slučitelný s každým projektorem. Projektory pro D-cinema Digitální projektory jsou založeny na technologiích DLP (Digital Light Processing, technologie digitálního zpracování světla - výrobci Barco, Kinoton, Christie, NEC), D-ILA (Digital Image Light Amplification (technologie na základě odrazu světla – výrobce JVC), nebo SXRD (Silicon X-tal Reflective Display, reflexní displej z křemíkových krystalů - výrobce SONY). Základním parametrem projektoru, který stanovuje DCI specifikace, je minimální rozlišení promítaného obrazu 2K. Servery pro D-cinema V serveru je uložen veškerý program, určený k promítání (film, reklamy, krátké filmy a upoutávky) v komprimované podobě, aby se snížil jeho objem (90minutový celovečerní film zabere i po kompresi přibližně 60 GB paměti). Při promítání je pak jeho původní velikost
9
obnovena. Otázka výběru serveru je z hlediska následků mnohem méně závažná než volba projektoru. Nabízí velké možnosti přizpůsobení: přidání karty do serveru nebo doplňující server umožní korigovat výchozí volby. Někteří výrobci dodávají kompletní systém (projektor + Media Block + ovládací software a hardware) ve skříňovém provedení s rozměry podobnými filmovému 35mm projektoru, takže nejsou nutné v projekční kabině žádné stavební úpravy. Zvukový systém Digitální kino přináší do problematiky zvuku jen málo změn. Definuje možnost až 7.1 zvuku, ale používá k tomu již uznávané formáty Dolby Digital a DTS. Přidává však možnosti i nekomprimovaného zvuku v nejvyšší kvalitě. Hlavní výhoda digitálního záznamu je dostupnost více zvukových stop v jednom distribučním balíčku. Tyto stopy jsou volitelné, a tak je možno v kině promítat tentýž film jak v originálním znění, tak v dabované verzi.
10
6
Česká republika
V současné době je na území České republiky celkem 726 kin (z toho: 470 klasických stálých, 25 multikin, 95 letních, 42 kinokaváren, 49 putovních, 45 ostatních kin). Digitalizace způsobí s největší pravděpodobností zánik některých klasických kin, na druhou stranu však přinese rozšíření programové nabídky, možnost využití alternativního obsahu a rozšíření víceúčelových projekčních zařízení. Většina jednosálových kin promítá filmy, které mají zároveň na programu také multikina, ovšem uvádí je s několikatýdenním až několikaměsíčním zpožděním. Tato kina mají problém získat od distributorů filmové kopie hned po premiéře, neboť distributoři je dávají přednostně do multiplexů. Mnohá jednosálová kina přežívají ve velmi těžkých podmínkách a stěží si vydělají na svůj provoz. Kina mohou získat jednorázové finanční příspěvky, ty jsou ovšem nedostatečné pro vyřešení jejich existenčních problémů. Existence těchto kin je víceméně závislá na vůli městských úřadů. Investice do modernizace a výstavby kin vyžadují velké finanční prostředky s minimální zárukou návratnosti, což pro mnohá kina představuje největší problém. Jako úspěšná se ukázala být artová kina, kterým se nejlépe daří v Praze. Jejich úspěch je výsledkem kvalitní dramaturgie a specificky zaměřeného programu. V souvislosti s výše uvedenými problémy probíhají diskuse mimo jiné na konferencích EFAD (European Film Agency Directors). EFAD se usnesl na vytvoření pracovní skupiny, která se bude digitalizací kin systematicky zabývat a informovat členy EFADu o výsledcích jednání. Jednání EFADu se může zúčastnit také zástupce ČR a čerpat tak ze zkušeností zemí, ve kterých již digitalizace kin probíhá. Informace a poznatky z dosavadních jednání byly také použity pro zpracování tohoto materiálu. Jako východisko pro digitalizaci kin v ČR bylo nutné nejprve zjistit stávající situaci a zmapovat technické a interiérové vybavení kin a jejich programové zaměření. V roce 2008 byla zpracována technická studie a databáze kin, která vytvořila jednotný přehled kin a jejich stavu technického i programového, na základě dotazníku, zaslaného všem kinům v ČR. Žádná evidence stavu kin v České republice doposud neexistovala.Vybavení většiny kin zřizovaných městy a obcemi není vždy dostačující a než se začnou vybavovat finančně nákladnými digitálními projektory, bylo nutné zjistit jejich celkový stav. K digitální distribuci obrazu a zvuku nedojde ze dne na den, a tedy nehrozí, že pokud nedojde k digitalizaci všech českých kin v roce 2009, zhroutí se v ČR celá distribuce. MK předpokládá, že s použitím dotací ze Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, aniž by byla ohrožena podpora filmové tvorby, ročně může na území ČR dojít k digitalizaci cca třiceti kin. Vše se bude rovněž odvíjet od schopnosti provozovatelů kin nalézt zbývajících 50% na dofinancování dotace. Časový horizont vlastní digitalizace kin v České republice je odhadován na 4 roky (20092012).
11
7
Poučení z hlediska hospodářské soutěže ve smyslu zakázané veřejné podpory
Pro hodnocení toho, zdali se jedná či nejedná o porušení pravidel hospodářské soutěže, je třeba konstatovat, že se nejedná o nekalou soutěž zvýhodňující jeden subjekt nad druhým, ale o opatření v rámci technického pokroku a rozvoje nových technologií. Granty a dotace obecně představují formu veřejné podpory, tedy naplňují definiční znaky veřejné podpory zakotvené v ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství. Opatření, která kumulativně splňují definiční znaky veřejné podpory, jsou se společným trhem neslučitelná a tedy zakázaná. Jedná se o následující znaky: 1) podpora je poskytnuta z veřejných prostředků (včetně prostředků veřejnoprávních subjektů), 2) podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (tj. nejedná se o obecné opatření), 3) je narušena nebo hrozí narušení soutěže 4) je ovlivněn obchod mezi členskými státy Ad 1) Lze potvrdit, že podpora na technologická zařízení bude poskytována z veřejných prostředků. Ad 2, 3) - O podporu může žádat kdykoli kterýkoli provozovatel kina. Kina, převážně menší a finančně hůře zabezpečená, která např. nemají zvukový systém podporující DCI specifikaci, mají stejnou šanci na tuto podporu dosáhnout jako kina soběstačná a lépe vybavená, musí ale své kino doopravit dle požadavků standardu DCI. I na zvuková zařízení popř. sedačky a další je možné žádat u Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Digitalizace distribuce neproběhne ze dne na den, ale během např. 4 let, takže provozovatelé kin nemusí mít strach, že by ze dne na den nebylo co promítat, a že musí o podporu na nákup technologií žádat v druhém pololetí 2009. Ad 4) Negativní ovlivnění obchodu mezi členskými státy by nastalo v případě, kdyby k digitalizaci distribuce nedošlo, neboť členské státy by nemohly distribuovat svá kinematografická díla na území ČR. Dále, co se týče bodového systému a samotného hodnocení, zda má žadatel nárok na příspěvek neboli dotaci, musí být dodržena následující pravidla: 1. transparentní hodnocení, 2. objektivní kritéria, 3. omezení diskreční pravomoci rozhodujícího orgánu, což je zajištěno právě vytvořením bodových kategorií s jasným ohodnocením jednotlivých položek a stanovením, jaký je nezbytný počet bodů k získání podpory, 4. odůvodnění rozhodnutí o podpoře či zamítnutí žádosti Podpora by měla být poskytnuta, pokud není součástí již zavedeného programu, jako podpora de minimis. V tomto případě je nutné dodržet následující. Tzv. podpora malého rozsahu je obecně upravena nařízením Komise (ES) č. 1998/2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Jedná se podporu, která nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství. Podle tohoto nařízení, které upravuje podporu de minimis u průmyslové činnosti, se jedná o podporu poskytnutou ve výši maximálně 200 000 EUR ( cca 5.500.000,- Kč) během tříletého období jednomu subjektu viz dále. Technické vybavení kin je nabízeno více soukromými subjekty. Některá specifikace DCI splňují,
12
jiná nikoli. Materiál doporučující specifikace DCI nezamezí tomu, aby soukromé subjekty poskytující vybavení bez DCI standardu nadále své služby kinům poskytovaly. Nemělo by však docházet k omylům, kdy neinformovaný provozovatel kina koupí technické vybavení, které je označeno jako digitální kino, ale ve skutečnosti se jedná o tzv. E– cinema nebo home video. Tento materiál vysvětluje co je digitální kino a co digitální kino není, co od digitálního kina lze očekávat, a co nikoli. Skutečnost zda Rada Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a další subjekty veřejné správy budou poskytovat dotace na vybavení E-cinema, není předmětem tohoto dokumentu, neboť toto vybavení je určeno spíše pro multifunční obecní kulturní střediska, nikoli pro artová nebo klasická kina, kterými se tento materiál zabývá. Materiál doporučuje tedy dodržení DCI specifikace, nikoli konkrétní firmu, a nemá tedy vliv na hospodářskou soutěž.
13
8
Příklady zahraničních řešení (strategií)
Velká Británie – (UK Film Council) http://www.ukfilmcouncil.org.uk/dsn Z veřejných prostředků (s využitím loterijního programu National Lottery) byla vytvořena síť digitálních kin Digital Screen Network. Úkolem vybavit tyto sály byla pověřena společnost, vzešlá z veřejné soutěže (Arts Alliance Media). Německo – (Filmförderungsanstalt) http://www.ffa.de/ - pod odkazem „publikationen“ kolonka kino Německo má jednu z nejvíce rozvinutých sítí digitálních kin v Evropě. Německá vláda sestavila pracovní skupinu, která má za úkol vybrat nejvhodnější cestu přechodu k digitálním projekcím. V Německu zároveň fungují Fraunhofer Institutes, které se podílejí na D-cinema certifikacích a postupech digitalizace. Francie - (Centre national de la cinématographie) http://www.cnc.fr/Site/Template/T1.aspx?SELECTID=3230&ID=2242&t=3 Francouzský řetěz kin Circuit George Raymond (CGR Cinémas) uzavřel dohodu s Arts Alliance Media o vybavení svých kin digitálními projektory - 200 v roce 2008, celkem jich má CGR 400. Kromě toho ve Francii existují instituce, jaké nemají v zahraničí obdoby. Hlavním jádrem je samozřejmě Centre national de cinématographie (CNC; Národní filmové středisko) a podpůrné fondy, které obhospodařuje, ale při vybavování sálů sehrávají svou úlohu i další struktury: Commission Supérieure Technique (CST; Vysoká technická komise) která sehrává úlohu technologické hlídky, zajišťuje odborné vzdělávání, hodnocení technické kvality sálů a definici kritérií pro kvalitu; Agence pour le Développement Régional du Cinéma (ADRC; Agentura pro regionální rozvoj filmové tvorby), která působí jako poradce a poskytuje technickou pomoc kinům v regionech a usnadňuje jim přístup k filmům výrobou kopií; Institut de Financement du Cinéma et des Industries Culturelles (IFCIC; Ústav pro financování filmové tvorby a kulturního průmyslu), který poskytuje záruky na půjčky pro podniky ve filmovém oboru. Polsko Polská filmová asociace (PFA) ve spolupráci s Polským filmovým instuitutem, Ministerstvem kultury a Národní komorou filmových producentů připravili program přechodu polských kin na digitalizaci, speciálně orientovaný na malá kina, za účelem zvýšení jejich atraktivity pro diváky. Na základě tohoto programu by mělo získat digitální vybavení 300 polských kin. Norsko Celkem 230 kin, z toho 40 digitálních, projekt digitalizace zajišťován organizací Film&Kino, která sdružuje všechna kina v majetku měst a obcí. Náklady na digitalizaci jsou odhadovány na 50 mil.€, 60% by se měla podílet kina a Film&Kino, 40% připadne na distributory, prostřednictvím VPF modelu.
14
9
Modely financování digitalizace - návod pro provozovatele kin
Z evidence kin vyplynul předpoklad, že kritéria pro první vlnu digitalizace teoreticky splňuje 134 kin (viz podrobněji příloha č. III). Po zvážení možností a příkladů řešení financování přechodu na digitální projekci z ostatních evropských států vzešly níže uvedené tři modely.
I. model VPF a integrátor VPF (Virtual Print Fee) je příspěvek producenta na financování nákladů kina na pořízení technologie D-Cinema, představující část prostředků, které producent, případně distributor ušetří za kopie, které díky digitální technologii nemusí vyrábět. Tento systém zavedla velká nadnárodní studia, aby urychlila proces digitalizace. Producent zpravidla tento příspěvek neposkytuje kinům přímo, ale prostřednictvím "integrátora", což je společnost financující technologii kin systémem podobným leasingu. Tento model financování je prakticky nedostupný pro jednosálová kina, protože ta nemají v současnosti k dispozici 35mm kopii na neomezenou dobu, takže převodem na digitální technologii ji nelze ušetřit. II. Podpora s příspěvkem Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie V současné době se jako nejlepší způsob transparentního financování digitalizace kin jeví podpora prostřednictvím Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. V souladu se zákonem o SF 241/92 ustanovením §2 je Rada SF…orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků SF….. Rada je tedy jediným orgánem, který rozhodne, v jaké výši se v roce 2009 digitalizace kin z rozpočtu SF podpoří. Pracovní skupina navrhuje Radě Státního fondu udělovat podporu podle navrženého bodového systému, který je přílohou tohoto materiálu. Jako podmínka vstupu do bodovacího systému byl pracovní skupinou stanoven zvukový systém, který splňuje DCI specifikaci (viz příloha č. II, která shrnuje nejpodstatnější parametry kin). Pokud budeme počítat s 50% příspěvkem Státního fondu na jedno kino (cca 1.200.000,Kč), musela by Rada fondu počítat s finančním objemem ve výši 160.800.000,- Kč, a to pouze pro první vlnu (uvedených 134 kin). Předpokládáme, že zbylých 220 kin v nejbližší době nesrovnalosti s DCI standardem sladí, a SF bude muset uvažovat o další částce 264.000.000,- Kč. Celkem lze tedy předpokládat, že pro SF je potřeba na digitalizaci českých kin částka ve výši 424.800.000,- Kč. Je tedy nutné zahájit ze strany MK jednání s MF o účelově určené dotaci na digitalizaci českých kin. Výpočet vychází z aktuální ceny z listopadu 2008 za průměrnou instalaci digitální technologie, cca 2.400.000,-Kč, problém je v tom, že pro 3D projekci je třeba výkonnějších projektorů a většina kin bude počítat s tím, že do budoucna 3D systém pořídí, a tudíž rovnou požádají o výkonnější projektor. Je to logické, neboť prodej použitého 2K projektoru by byl problematický. Navrhujeme tedy stanovit maximální částku na 1,2 mil Kč. Lze předpokládat, že se nepodaří v souvislosti s finančním objemem nákladů uspokojit všechny žádosti podané v roce 2009, a to z následujících důvodů: - ne všichni žadatelé dosáhnou předpokládaný počet bodů
15
- ne všichni žadatelé, kteří by splňovali předpokládané dosažení bodů, jsou schopni zafinancovat 50% rozpočtu Pracovní skupina doporučuje, aby Státní fond zveřejnil konkrétní informaci pro žadatele s tím, že žádost musí být především podána v souladu se zákonem o Fondu (týká se osoby žadatele, způsobu podání žádosti, placení žadatelského poplatku apod.) a podpora by měla být udělena v souladu s doporučením tohoto materiálu (odkaz na „normu pro digitalizaci“ doporučenou MK, možnost podpory pouze na nákup technického zařízení apod.). Žádost o dotaci na digitální vybavení by se měla vztahovat pouze na obrazový řetězec, tedy projektor, server a příslušenství, kino by mělo v rámci vstupu do bodovacího systému v žádosti doložit potvrzení, že zvukový systém splňuje, nebo v době spuštění digitálního provozu bude splňovat specifikace DCI; fakt potvrdí firma, která systém instalovala, nebo provádí servis, nebo revizní technik s pověřením UFD a APK, nebo firma, která bude novou technologii instalovat. Technické osvědčení kabiny vydává rovněž technik s pověřením UFD a APK. Podpora by měla být poskytována se závazkem diverzifikace programu kina, což znamená, že každý příjemce podpory dle tohoto materiálu se zaváže uvádět ve stanovených minimálních proporcích filmy z různých teritorií. Tato podmínka bude garantovat zachování kulturní diverzity programové nabídky kin. Výsledkem podpory ze Státního fondu na digitalizaci kina musí být plně digitální kina standardu DCI, tato podmínka by měla být obsažena ve smlouvě s Fondem a v případě nesplnění DCI specifikací by toto bylo porušením smlouvy se všemi následky. Kontrola, zda kino odpovídá DCI standardu, je v České republice plně na distributorovi, který nechává kino ve svém formuláři vyplnit technologické specifikace; formulář posléze zašle svému producentovi a ten kino schválí. Kontrola pravdivosti formuláře je na zodpovědnosti distributora, popřípadě Unie filmových distributorů a jí pověřených nezávislých expertů. Provádění technické kontroly ze strany Ministerstva kultury není možné, ani MK nepřísluší, stejně tak v ČR neexistuje orgán, podobný francouzské Commission Supérieure Technique (CST; Vysoká technická komise), která vykonává funkci technologického dohledu. Pro Státní fond by mělo být závazné, že provozovatel kina ve smlouvě o podpoře se Státním Fondem podepíše, že v době ukončení projektu (uvedení do provozu), bude kino splňovat DCI specifikace. Pokud dojde k podezření, že tomu tak není, může Fond požádat expertní firmu o přezkoumání. Je to však poměrně nepravděpodobné, neboť takové kino by nedostalo od distributora filmy. Všichni dodavatelé DCI technologie jsou si tohoto rizika vědomi, a proto se podvody v této oblasti neočekávají. Stanovisko Unie filmových distributorů ke způsobu kontroly kina je následující : • každý, kdo bude D-Cinema instalovat, bude muset předložit certifikaci a zajišťovat pravidelný servis; pokud tato certifikace je uznána ve světě, měla by být akceptována i v ČR • odpovědnost, že dodržuje předepsaná pravidla má každý provozovatel vůči každému distributorovi a ten si ho nepochybně bude muset hlídat. • UFD uvažuje o nějakém společném dohledu, který by umožnil udržovat aktuální seznam kin s oprávněním D-Cinemas, ale tento systém dosud není dopracován III. Obecní a krajské rozpočty
16
10 Informace z oblasti digitalizace obrazu a zvuku Jak již bylo řečeno, v ČR neexistuje orgán, podobný francouzské Commission Supérieure Technique (CST; Vysoká technická komise), která vykonává funkci technologického dohledu. Proto vzniklo sdružení Pro-Digi portál, který by o digitalizaci v ČR informoval, nabízel všem subjektům v digitalizaci zainteresovaným odbornou konzultační pomoc a informace o řešeních, která již ve světě fungují. Protože je proces digitalizace v ČR stále ještě na počátku, byl vytvořen informační portál www.digitalnikino.cz který se snaží v co největší míře informovat o digitalizaci filmového průmyslu. Autoři portálu spolupracují se všemi články digitálního řetězce od produkčních a postprodukčních firem, distributorů, dodavatelů technologií, profesních organizací, až po samotné provozovatele kin. Tím bude zajištěn adekvátní informační obsah portálu. Občanské sdružení Pro-Digi si dalo za cíl informovat o digitalizaci v ČR také pořádáním specializovaných seminářů a vytvořením školícího střediska, které by kdykoliv umožňovalo zájemcům o digitální technologie v DCI standardu dostat patřičné informace, potažmo samotné technologie přímo vyzkoušet a zaškolit se na nich. Protože provozovatelé kin a personál v kinech zatím digitální technologie všeobecně málo používají, bude pro ně přechod na nové technologie dost složitý a v kinech bude třeba výrazně změnit systém práce s technologiemi, vyškolit zaměstnance, nebo najmout nové. Nebude možné provozovat kino bez připojení k internetu, nebo bez znalostí práce na PC. I zde je Pro-Digi schopné pomoci. Spousta technologických zařízení má ovládací prvky a software v angličtině, bude tedy třeba, aby byl personál vyškolen v základních frázích a technických výrazech. O kontrolním orgánu se již jedná v rámci UFD včetně dalších řešení, jak digitalizační proces kontrolovat a odstraňovat nejasnosti, které v souvislosti s příchodem nových technologií vyvstávají.
Další užitečné informace lze nalézt na : www.europa-cinemas.org/en/actions/cinema_numerique/index.php www.dcimovies.com www.dcinematoday.com www.digitalcinemainfo.com www.edcf.net/links.html www.idiff.org/accueil_va.php www.dcinema.com/ www.digital-cinema.org www.digitalcinemareport.com www.natoonline.org
17
výrobci projektorů BARCO CHRISTIE CINEMECCANICA DIGITAL PROJECTION JVC KINOTON NEC SONY
www.barco.com www.christiedigital.com www.cinemeccanica.it www.digitalprojection.com www.jvc.com www.kinoton.com www.nec-pj.com/products/dlpcinema/ www.sony.com
výrobci serverů AVICA DOREMI DOLBY DTS KODAK QUBE CINEMA QUVIS XDC
www.avicatech.com www.doremilabs.com www.dolby.com www.dtsonline.com www.kodak.com www.qubecinema.com www.quvis.com www.xdcinema.com
18
11 Přílohy 11.1
Příloha č. I. – Srovnání provozu klasického 35mm kina a digitálního kina
Základní rozdíl v provozu digitálního kina (digitální projekce) oproti provozu klasickému, tedy projekci z 35mm pásu, je v médiu, ze kterého je film promítán. Při digitální projekci nahrazuje 35mm pás digitální nosič. Většinou jde o klasický pevný disk (HDD, hard disk) známý z osobních počítačů. Touto změnou je ovlivněn celý proces od přepravy až po nasazení filmu v kině. 1. Cesta filmové kopie od distributora na plátno: 35mm projekce Film je připraven v distribučním skladu v přepravních boxech. Dvouhodinový film se vejde do dvou boxů a váží přibližně 20-30kg a v boxech bývá rozdělen po dílech. 3 díly v každém boxu. V daný termín je film odeslán poštou nebo vlakem do kina, které si ho objednalo. Zaměstnanec kina film přijme nebo pro něj jede na dráhu. V kině proběhne kontrola stavu filmu (převíjecí stůl, lupa, erudice promítače) a zápis o tomto do záznamu o stavu kopie, který je přiložen v boxech. Film je následně převinut na cívky, ze kterých se pak již rovnou promítá. Kina, která film hrají delší dobu, navíjejí film na co největší cívky, aby tak s projekcí filmu měla co nejmenší práci. Jednosálová kina používají většinou dva promítací stroje, které se po odehrání jedné cívky vždy prostřídají - "prolnou". Multiplexy používají nekonečné cívky, tzv. plattery, ze kterých se odpromítá celý film bez "prolnutí". Nevýhodou nekonečné civky je nutnost film slepit, a po projekci zase celý rozlepit a uvést do původního stavu (ochranné pásy, zaváděcí pásy apod.). Po vybrání vhodného objektivu na daný filmový formát, se film založí do promítačky, a poté je promítán. V dobrých kinech si promítač před každou projekcí část filmu pustí a vyzkouší hladinu hlasitosti, popřípadě zkontroluje na plátně, zda je vše vpořádku. Po odpromítání je třeba film sbalit, uložit do krabic a poslat zpět do skladu, nebo dalšího kina. Po projekci nahlásí provozovatel kina tržby a počty návštěvníků distributorovi filmu. Digitální projekce Film je na HDD ( hard disk – paměťové médium), v nerozbitném boxu, připraven v distribučním skladě. Váha boxu s filmem je do 1kg. Film je poslán poštou do kina.. V kabině zaměstnanec kina vybalí samotný HDD a připojí, nebo vloží do kino-serveru (pro přirovnání něco jako multimediální počítač). Film je možné s takto připojeným HDD rovnou promítat nebo obsah HDD překopírovat na vnitřní HDD serveru. Nejčastější variantou bude překopírování do serveru. Když toto proběhne úspěšně, lze HDD s filmem rovnou poslat do skladu nebo do dalšího kina. Film v serveru však nelze spustit, pokud k němu není patřičný klíč. Tedy datový soubor, zaslaný distributorem, ve kterém je zakódována informace, v jakém kině se film hraje, jak dlouho, případně v jaké časy. Bez tohoto klíče je film na HDD nepoužitelný. Systém je velmi silně šifrován a tudíž získání HDD cizí osobou nevede k úniku samotného filmu. Klíč od distributora může dorazit e-mailem, na přenosném médiu, nebo přímo na HDD s filmem. Je také možné klíč vložit do serveru přímo, pokud je server připojen k internetu. Klíč je nastaven tak, aby nebylo možné na jiném serveru (má své pevně dané výrobní číslo) a projektoru film spustit, tudíž získání klíče i filmu na HDD stále nevede k uniku vlastního filmu. Po vložení klíče do serveru, vzájemném zkontrolování klíče a kopie, je systém připraven film odpromítat. Systém sám zvolí všechny parametry. Server může být propojen s pokladním systémem a ihned po projekci nahlásit distributorovi výsledky filmu. Samotný film může být na serveru uložen jakkoliv dlouho, jen pro další projekce je nutné domluvit s distributorem zaslání dalšího klíče.
19
Již je vyřešen systém přepravy filmu pomocí satelitu nebo internetu, v Evropě však zatím není z důvodu ekonomické náročnosti používán. V USA je již tento systém běžný a ještě více ulehčí distribuci kopií a sníží náklady.
2. Výhody digitálního provozu: 1/ lehčí médium = snadnější manipulace = levnější doprava 2/ odpadá manuální kontrola kopie a její mechanické opotřebovávání 3/ film může být v kině jakkoliv dlouho bez vytěžování kopie; po domluvě o dalším nasazení s distributorem stačí opětovné zaslání klíče a je možno promítat 4/ po zavedení filmu na HDD serveru a zavedení klíče může systém obsluhovat víceméně laik; není tedy třeba školeného promítače; i když zpočátku se to nedoporučuje 5/ může odpadnout hlášení výsledků distributorovi, neboť to systém umí sám o sobě 6/ digitální kopie se nepoškozuje, je tudíž stejně kvalitní i po nekonečném počtu projekcí 7/ výroba další kopie filmu je již pouze cenou za vlastní nosič; tím, že film na HDD může rotovat po všech kinech v předstihu a ta si ho mohou nahrát do svého serveru a poslat dál, je možné při velmi nízkých nákladech premiérovat film v jeden den ve všech digitálních kinech najednou
20
11.2
Příloha č. II. - Příklady kritérií, ke kterým bude přihlíženo při udělování podpory
1
počet projekcí (měsíčně)
2
projekce pro děti, školky, základní školy (měsíčně)
3
projekce pro seniory (měsíčně)
4
možnost projekce pro tělesně postižené (jak je kino bezbariérové)
5
zvukový systém pro nedoslýchavé
6
projekce pro studenty středních škol (měsíčně)
7
vydávání vlastních propagačních materiálů, plakátů, programové brožury
8
webové stránky
9
mailing list
10 elektronický vstupenkový systém 11 možnost online webové rezervace (popřípadě telefonické) 12 digitální projektor, kterým je prezentován alternativní obsah 13 promítání reklamy 14 kino již někdy podalo žádost na fond kinematografie obdrželo kino v posledních 3 letech na svůj provoz nebo technologie dotaci od státního 15 subjektu 16 členství kina v „Europa Cinemas“ 17 lektorské úvody před filmy 18 je kino členem APK 19 má kino připojení k internetu provozuje další činnost podporující kino (videopůjčovna, internetová kavárna, prodej 20 DVD a VHS) 21 je kinosál klimatizován 22 promítá kino 35mm filmy 23 provozuje filmový klub 24 nové sedačky instalovány
21
11.3 Příloha č. III. - Výstupy z databáze kin v ČR Ačkoli je v ČR celkem 726 kin, do níže uvedeného výstupu nebyla řazena kina letní – kde digitální technologii nelze použít, kina putovní a to ze stejného důvodu a kina, která mají sice ve svém názvu kino, UFD je jako kino registruje, ale jejich program je víceméně nahodilý a prostory slouží jako víceúčelové kulturně-sportovní zařízení. Zároveň do výstupu nebyla řazena kina, která v rámci dotazníkového šetření 2008 přímo do dotazníku uvedla, že o digitalizaci zájem nemají, ať již z důvodu neexistence podpory ze strany města či obce, nebo z důvodu předvídaného ukončení provozu.
celkový počet hodnocených kin (klasická kina) zvuková připravenost kina (zvukový systém DOLBY SR a vyšší) ANO NE nespecifikováno zvuková připravenost kina (zvukový systém DOLBY SR a vyšší) - podle krajů Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský připojení k internetu ANO NE umístění kina SAMOSTATNÁ BUDOVA VÍCEÚČELOVÁ BUDOVA nespecifikováno majitel budovy MĚSTO / MĚSTYS / OBEC OSTATNÍ počet sedadel do 150 151 - 300
376
134 220 22 14 12 4 7 10 18 9 8 4 12 8 14 8 6 185 191 162 213 1 313 63 81 188
22
301 - 600 nespecifikováno provozovatel MĚSTO / MĚSTYS / OBEC KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ (dům kultury, kulturní centrum, kulturní středisko, apod.) OSTATNÍ využití kinosálu POUZE FILMOVÉ PROJEKCE I JINÉ ÚČELY (divadlo, koncerty, přehlídky, apod.) nespecifikováno představení pro školy ANO - PRAVIDELNĚ ANO - NEPRAVIDELNĚ NE nespecifikováno digitální projektor (max. rozlišení 1,3K) ANO NE stav budovy 1 (dobrý) 1-2 2 (uspokojivý) 2-3 3 (neuspokojivý) nespecifikováno stav sálu 1 (dobrý) 1-2 2 (uspokojivý) 2-3 3 (neuspokojivý) nespecifikováno stav sedadel 1 (dobrý) 1-2 2 (uspokojivý) 2-3 3 (neuspokojivý) nespecifikováno stav promítací plochy 1 (dobrý) 1-2 2 (uspokojivý) 2-3 3 (neuspokojivý) nespecifikováno
97 10 168 113 95 73 300 3 85 267 21 3 82 294 143 1 173 10 44 5 170 3 163 6 31 3 151 3 144 9 65 4 192 2 145 5 28 4
23
celkový technický stav stav budovy 1, sálu 1, sedadel 1, promítací plochy 1 stav budovy 2, sálu 1, sedadel 1, promítací plochy 1 stav budovy 3, sálu 1, sedadel 1, promítací plochy 1 celkový počet představení za rok 2006 do 100 101 - 200 201 - 500 501 - 800 800 a více nespecifikováno celková návštěvnost v roce 2006 do 1000 1.000 - 5.000 5.000 - 10.000 10.000 - 20.000 20.000 a více nespecifikováno kino financováno městem / obcí do 30% do 50% do 75% nad 76% nespecifikováno kino žádalo Státní fond o podporu ANO NE kino získalo podporu Státního fondu ANO NE
67 23 3 168 72 57 31 18 30 50 153 61 42 41 29 58 89 96 78 55 43 333 36 7
24
