DIFERENCOVANÝ ADENOKARCINOM RETE TESTIS U PSA

KLINICKO-PATOLOGICKÉ KASUISTIKY  PØÍLOHA 2

DIFERENCOVANÝ ADENOKARCINOM RETE TESTIS U PSA DIFFERENTIATED ADENOCARCINOMA OF THE RETE TESTIS IN A DOG F. JELÍNEK Veterinární histopatologická laboratoø, Praha

SOUHRN U psa plemene zlatý retrívr, vìku 7,5 roku, majitel zjistil nebolestivé zvìtšení varlete. Na klinickém pracovišti byla provedena orchidektomie a èást tumoru byla histologicky vyšetøena. Útvar byl tvoøen poèetnými tubulárními formacemi rozdílné svìtlosti a tvaru. Výstelku tubulù tvoøil pøevážnì jednovrstevný, místy víceøadý epitel. Epitelie byly nízce cylindrické až cylindrické. Èást bunìk mìla charakter epitelií s apokrinním typem sekrece. Jádra byla uložena pøi bázi bunìk a obsahovala jemný chromatin. Mitotické formace ani jaderné atypie nebyly pøítomné. Cytoplazma byla slabì eozinofilní, jemnì retikulinizovaná a ve vìtšinì epitelií vakuolizovaná. V èásti tubulù nebyla báze epitelu ostrá a místy bylo patrné prorùstání epitelií do stromatu. Ve vazivovém stromatu byly èepy nádorových epitelií. Tubuly byly vzájemnì separovány pomìrnì øídkým, hyperplastickým a vaskularizovaným kolagenním vazivem koncentricky uspoøádaným kolem tubulárních formací. Reakce na prùkaz cytokeratinù byla v epiteliálních buòkách silnì pozitivní. Kapky sekretu v lumen byly negativní. Aktin byl pøítomen ve velkém množství hladkosvalových bunìk v intersticiu. Myoepitelie nebyly patrné. Reakce na prùkaz karcinoembryonálního antigenu byla v nádorových buòkách silnì pozitivní. Na základì histologické struktury a výsledkù imunohistochemického vyšetøení byl tumor diagnostikován jako dobøe diferencovaný adenokarcinom rete testis. Klíèová slova: rete testis, adenokarcinom, pes, patologie

SUMMARY Painless enlargement of one testicle appeared in a dog, male, 7.5 years of age, Golden retriever race. Orchidectomy was performed and sample of tumour was submitted for histopathological examination. The formation consisted of numerous tubules of different size and shape, that were predominantly lined with simple, in some segments pseudostratified, epithelium. The epithelial cells were cuboidal or columnar. Part of the cells was of epithelium with apocrine type of secretion nature. Nuclei were located at base of cells, chromatin was fine and mitotic formations and nuclear atypias were not present. Cytoplasm was lightly eosinophilic, finely reticulated and in majority of the epithelial cells vacuoles were present. In part of tubules the epithelial - fibrous junction was not sharp and proliferation of epithelial cells into connetive tissue was apparent. In the fibrous stroma nests of neoplastic epithelial cells were present. The 3


tubular formations were mutually separated by relatively loose hyperplastic and vascularized connective tissue that was arranged concentrically around the tubules. Reaction for detection of cytokeratins was strongly positive in epithelial cells. Actin was present in great ammount of smooth muscle cells in the interstitium, myoepithelial cells were not detected. Reaction for detection of carcinoembryonic antigen was strongly positive in the neoplastic cells. Key words: rete testis, adenocarcinoma, dog, pathology

Úvod Tumory a hyperplazie sbìrného (odvodného) systému varlete se vyskytují vzácnì u zvíøat i u èlovìka. Kennedy et al. (1998) konstatují, že tumory a hyperplazie tubuli recti, rete testis a tubuli efferentes jsou velmi vzácné. Adenomy a adenokarcinomy byly popsány u psù a koní. Vìtšinou byly identifikovány jako tumory vycházející z rete testis, ale v øadì pøípadù je obtížné identifikovat jejich pùvod. Sestávají z anastomozujících pruhù a tubulù vystlaných kubickým až nízce cylindrickým epitelem, pojivové stroma je støednì objemné a histologicky vypadají benignì. Ojedinìlé pøípady karcinomu epididymis byly popsány u psa a býka. MacLachlan a Kennedy (2002) uvádìjí, že karcinomy rete testis byly popsány u høebce, psa a berana, a charakterizují je jako cystické tumory, které sestávají z nepravidelných pruhù a papilárních výbìžkù epitelu podložených septy vaziva. V maligních tumorech mohou být pøítomny nekrózy a hemoragie. Foster a Ladds (2007) uvádìjí, že adenomy a karcinomy rete testis byly popsány u psù a koní. Charakterizují je jako tubulopapilární struktury s malým množstvím stromatu. Papily a anastomozující tubuly jsou pokryty epiteliemi s málo objemnou cytoplazmou. Mezenchymální tumory zahrnují leiomyom, leiomyosarkom, 4

hemangiom, hemangiosarkom, mastocytom, tumory obalù periferních nervù a histiocytární sarkom. Tumory epididymis jsou raritní a mohou vycházet ze všech tkání tvoøících nadvarle. Radi et al. (2004) popsali mucinózní adenokarcinom rete testis (ART) u psa. Tumor sestával z rozdílnì velkých a tvarovaných tubulù a acinù obklopených støedním množstvím fibrózního stromatu. V lumen tubulù a acinù bylo velké množství mucinózního sekretu. Výstelku tvoøily støednì pleomorfní kubické až cylindrické epitelie. V tumoru byly oblasti nekrózy a hemoragií a diseminované infiltráty neutrofilù. Ojedinìlé pøípady ART byly popsány také u potkanù kmene Fischer 344 (Nyska et al., 1991) a u myší (Yoshitomi et al., 1984). Pøítomnost adenokarcinomu rete testis (ART) se u lidí klinicky projevuje zduøením skrota s hydrokélou. Prognóza je špatná a metastázy v mízních uzlinách a v plicích jsou èasté (Nochomovitz a Orenstein, 1984). Vlastní pozorování Klinický nález Pacientem byl pes plemene zlatý retrívr, vìku 7,5 roku. Majitel pozoroval pøibližnì po dobu jednoho týdne nebolestivé zvìtšení varlete. Na klinickém pracovišti byla provedena orchidektomie


Obr. 1: Tubuly rozdílného tvaru a velikosti jsou vzájemnì separované pomìrnì velkým množstvím vaskularizované vazivové tkánì. Místy je patrné prorùstání epitelií do stromatu (modré šipky) a èepy nádorových epitelií ve vazivu (èervené šipky). Barvení hematoxylinem a eosinem. / Tubules of different shape and size are mutually separated by a relatively large amount of connective tissue. Growth of epithelium into the stroma (blue arrows) and nests of neoplastic cells in connective tissue (red arrows) are apparent here and there. Staining with hematoxylin and eosin.

a èást tumoru byla zaslána k histopatologickému vyšetøení. Další informace klinické pracovištì neposkytlo. Materiály, metody a výsledky histopatologického vyšetøení Zaslaný bioptát byl fixován v 10% pufrovaném neutrálním formalínu. Mìl velikost 2,5 × 1,5 × 1,0 cm, solidní strukturu a žlutobílou barvu. Vzorek byl zpracován bìžnou parafínovou technikou a øezy o síle 5 μm byly barveny hematoxylinem a eosinem a modifikovanou metodou podle van Giesona. Provedli jsme také reakci PAS na prùkaz glykoproteinù. Na základì histopatologického nálezu

jsme tumor vyšetøili imunohistochemicky bìžnou imunoperoxidázovou metodou na pøítomnost cytokeratinù monoklonální protilátkou – klon AE1/ AE3 (pancytokeratin, Dako, Glostrup, DK, øedìní 1 : 50) a polyklonální králièí protilátkou proti cytokeratinu 8, který je pøítomen v epitelu adenokarcinomù a duktálních karcinomù (Diagnostic BioSystems, Pleasaton, USA, øedìní 1 : 50). Dále jsme provedli prùkaz pøítomnosti aktinu pomocí monoklonální protilátky (klon HHF35, Dako, øedìní 1 : 50) a karcinoembryonálního antigenu (CEA) pomocí polyklonální králièí protilátky (Dako, øedìní 1 : 100). K vizualizaci vazby 5


Obr. 2: Tubuly jsou vystlány nízce cylindrickým a cylindrickým epitelem se známkami apokrinní sekrece (modrá šipka). Místy je neostrá bazální membrána a prorùstání epitelu do vaziva (èervená šipka). Barvení hematoxylinem a eosinem. / The tubules are lined by low columnar to columnar epithelium with signs of apoptotic type of secretion (blue arrow). Interface of epithelium and stroma is not sharp and ingrowth of the epithelium into the connective tissue is present in some places (red arrow). Staining with hematoxylin and eosin.

protilátek jsme použili Starr Trek Universal HRP Detection System (Biocare Medical, Concord, USA). Po provedení imunohistochemické reakce jsme øezy dobarvili hematoxylinem. Histologický nález Útvar byl tvoøen poèetnými tubulárními formacemi rozdílné svìtlosti a tvaru (kruhovité, oválné a nepravidelné). Výstelku tubulù tvoøil pøevážnì jednovrstevný, místy víceøadý epitel, ojedinìle formovaný v nízké papily. V èásti tubulù nebyla místy báze epitelu ostrá a místy bylo patrné prorùstání epiteliálních èepù do stromatu. Ve vazivovém stromatu byly 6

patrné èepy nádorových epitelií. Tubuly byly vzájemnì separovány pomìrnì øídkým, hyperplastickým a vaskularizovaným kolagenním vazivem koncentricky uspoøádáným kolem tubulárních formací (obr. 1). Epitelie byly nízce cylindrické až cylindrické. Na jejich luminálním pólu byly formace charakteru apokrinního typu sekrece. Stereocilie nebyly patrné, ale nelze vylouèit, že èást formací kyjovitého tvaru nejsou deformované stereocilie. Jádra byla uložena pøi bázi bunìk, byla pøevážnì oválná a obsahovala jemný chromatin (obr. 2, 3). V èásti jader byly malé, ale dobøe patrné nukleoly. V nìkterých buòkách byla pyknotická jádra. Mitotické


formace ani jaderné atypie nebyly pøítomné. Cytoplazma byla slabì eozinofilní, jemnì retikulinizovaná a ve vìtšinì epitelií vakuolizovaná. PAS reakce neprokázala pøítomnost glykoproteinù v cytoplazmì ani v sekretu v apikálních váècích. Mezi tìmito epiteliemi byly diseminované buòky s vodojasnou cytoplazmou. Pod epitelem se místy nacházely dilatované kapiláry a drobné hemoragie. Barvení podle van Giesona prokázalo, že koncentricky formovaná tkáò je tvoøena vzájemnì promísenou hladkou svalovinou

a kolagenním vazivem (obr. 4). V intersticiu byly poèetné arterioly vystlané kubickými endoteliemi, což zpùsobovalo jejich pseudotubulární vzhled. Výsledky imunohistochemického vyšetøení Reakce na prùkaz cytokeratinù protilátkou klonu AE1/AE3 byla v epiteliálních buòkách silnì pozitivní a zvýraznila prorùstání epitelií do intersticia i epiteliální èepy v intersticiu. Reakce s protilátkou proti cytokeratinu 8 byla støednì pozitivní v supranukleární oblasti cytoplazmy.

Obr. 3: Tubuly vystýlají nízce cylindrické a cylindrické epitelie se svìtlejší cytoplazmou v supranukleární zónì. V èásti bunìk je patrna apokrinní sekrece (modrá šipka). Mezi tìmito epiteliemi jsou diseminované buòky s vodojasnou cytoplazmou (èervená šipka). Prorùstání epitelu do vazivového stromatu oznaèuje žlutá šipka. Barvení hematoxylinem a eosinem. / The tubules are lined by low columnar to columnar epithelial cells with light cytoplasm in supranuclear zone. Apocrine secretion is in part of the cells (blue arrow). Cells with clear cytoplasm are disseminated among the epithelial cells (red arrow). Proliferation of epithelium into connective tissue is marked with yellow arrow. Staining with hematoxylin and eosin. 7


Obr. 4: Koncentrické uspoøádání kolagenního vaziva zbarveného èervenì a hladkosvalové tkánì zbarvené žlutì, kolem tubulù (modrá šipka). Barvení modifikovanou metodou podle van Giesona. / Concentric arrangement of collagen connective tissue – red stained, and yellow stained smooth muscle cells, arround the tubules (blue arrow). Modified staining after van Gieson.

Obr. 5: Silná pozitivita cytokeratinù v nádorových epiteliích. Imunoperoxidázová metoda. / Strong positivity of cytokeratins in neoplastic epithelial cells. Immunoperoxidase reaction. 8


Obr. 6: V intersticiu je velké množství hladkosvalových bunìk. Kolem tubulù jsou uspoøádané koncentricky (modré šipky). Imunoperoxidázová metoda. / Numerous smooth muscle cells are in the interstitium. Around the tubules they are arranged concentrically (blue arrows). Immunoperoxidase reaction.

Kapky sekretu v lumen tubulù byly negativní (obr. 5). Aktin byl pøítomen ve velkém množství hladkosvalových bunìk v intersticiu, které byly více èi ménì koncentricky uspoøádané perifernì od epitelií v tubulech. Myoepitelie nebyly patrné (obr. 6). Reakce na prùkaz CAE byla silnì pozitivní v cytoplazmì nádorových epitelií, v endoteliích a v jádrech hladkosvalových a vazivových bunìk (obr. 7). Na základì histologické struktury a výsledkù imunohistochemického vyšetøení byl tumor diagnostikován jako dobøe diferencovaný adenokarcinom rete testis. Diskuse I když jsou literární informace o tumorech sbìrného a odvodného systému

varlet nepoèetné, liší se popisem histologické stavby tìchto lézí (viz úvod). Nelze s naprostou jistotou konstatovat, že v prezentovaném pøípadu tumor skuteènì vycházel z rete testis. Klinik pouze konstatoval, že varle bylo zvìtšené a vzorek zaslaný k vyšetøení neobsahoval normální struktury varlete èi nadvarlete. Histologická stavba tumoru je však do znaèné míry shodná s tumorem, který popsali Radi et al. (2004). Neoplazii tvoøily vzájemnì anastomozující kanálky vystlané plochým až cylindrickým epitelem s velkými jádry uloženými pøi bázi epitelií a poèetnými Golgiho tìlísky. V našem pøípadì byly nádorové epitelie pøevážnì cylindrické, nevykazovaly morfologické známky malignity a diagnózu ART jsme 9


Obr. 7: Silná pozitivita CEA v nádorových epiteliích. Imunoperoxidázová metoda. / Strong positivity of CEA in neoplastic epithelial cells. Immunoperoxidase reaction.

stanovili na základì infiltrativního rùstu epitelu do stromatu. Pøítomnost bunìk s vodojasnou cytoplazmou v epitelu nadvarlete uvádí, bez další specifikace, Samuelson (2007). Tìžko øíci, zda nález bunìk tohoto typu v epitelu námi diagnostikovaného tumoru mùže být známkou jeho pùvodu z epididymis. Radi et al. (2004) uvádìjí, že nádorové epitelie byly výraznì pozitivní na cytokeratin a vimentin. Reakce na prùkaz neuron-specifické enolázy (NSE) a CEA byly støednì pozitivní a S100 reakce byla negativní. Výsledky imunohistochemického vyšetøení byly v souladu s pøípady popisovanými v humánní medicínì. V našem pøípadì byla reakce na prùkaz cytokeratinù a CEA v cytoplazmì nádorových epitelií silnì pozitivní. Vyšetøení 10

na vimentin jsme neprovedli, protože v øadì karcinomù v rùzných orgánech dochází ke koexpresi cytokeratinù a vimentinu. V pøípadì, který popsali Radi et al. (2004), byla postižena obì varlata a ART nemetastazoval. Vývoj zdravotního stavu pacienta, který je pøedmìtem tohoto sdìlení, není autorovi pøíspìvku znám. U èlovìka je karcinom rete testis pøevážnì jednostranný a metastazuje do regionálních mízních uzlin, kostí, jater a plic. Mermershtain et al. (2007) popsali pøípad serózního papilárního adenokarcinomu rete testis u mladého muže s pøíznivým vývojem po orchidektomii. U laboratorních hlodavcù se adenokarcinom rete testis vyskytuje ojedinìle u potkanù kmene Fischer 344


(F344). Nyska et al. (1991) citují práci Mitsumoriho a Elwella z roku 1985, kteøí diagnostikovali ART u tøí z 50 000 potkanù kmene F344. Sami autoøi diagnostikovali tento tumor u jednoho z 5000 vyšetøených potkanù F344. Jednalo se o samce starého 104 týdnù, v obou varlatech byl tumor z intersticiálních bunìk a v levém varleti byl kromì toho zjištìn i ART, jehož histologická stavba byla identická s naším pøípadem. Spontánní pøípady tumoru rete testis byly publikovány také u myší (Yoshitomi a Morii, 1984). Experimentálnì se zjistila souvislost výskytu adenokarcinomu rete testis u potkanù s aplikací kadmia (Rehm a Waalkes, 1988). Aplikace dietylstilbestrolu gravidním myším kmene CD-1 vyvolala ART u samèích potomkù (Newbold et al., 1987). Kritéria pro diagnózu ART u muže jsou následující: Primární postižení mediastinum testis, neprorùstání do parietální tuniky, pøechod normálních struktur rete testis do nádorové tkánì a absence jiného tumoru varlete. Naproti tomu u potkanù, a to jak u spontánních ART (Nyska et al., 1991), tak u ART experimentálnì indukovaných aplikací kadmia (Rehm a Waalkes, 1988), byl souèasnì pøítomen tumor z intersticiálních bunìk. Wakui et al. (1997) popsali cystu eferentního duktulu u 9 rokù starého shetlandského ovèáka. Cysta mìla prùmìr 8 mm a byla lokalizována na horním pólu varlete v blízkosti hlavy epididymis. Její stìnu tvoøilo fibrózní vazivo pokryté

jednovrstevným epitelem tvoøeným øasinkovitými epiteliemi a epiteliemi bez øasinek. Karcinom epididymis u 11 rokù starého psa popsali De Bosschere et al. (2009). Histologicky byl tumor tvoøen papilárními a solidními formacemi nádorových epitelií kubického a cylindrického tvaru. Mitotická aktivita byla nízká a nukleární atypie byly málo až støednì výrazné. Diferenciálnìdiagnosticky se ART v literatuøe uvádí mezoteliom a serózní karcinom tunica vaginalis. Mezoteliom je obvykle pozitivní na cytokeratin a negativní na CEA. V serózním karcinomu bývá obvykle velké množství psamomatózních tìlísek. Mezoteliom a mezoteliální hyperplazii tunica vaginalis popsali u psa Moran et al. (2001). Nádorové buòky byly uspoøádány do papilárních formací, uvnitø kterých tvoøily pruhy podporované jemným fibrovaskulárním stromatem. V nádorových buòkách byl prokázán vimentin a v povrchovì lokalizovaných buòkách byl také cytokeratin. V ojedinìlých buòkách byl prokázán také desmin a aktin.

Prof. MVDr. František Jelínek, CSc., Dipl. ECVP Veterinární histopatologická laboratoø Sojovická 16 197 00 Praha 9 e-mail: [email protected]

11


Literatura De Bosschere H, Desplenter N, De Naegel K. Epididymal carcinoma in a dog. Vlaam Diergeneeskundig Tijdschrift 78:440–442, 2009.

Newbold RR, Bullock BC, McLachlan JA. Testicular tumors in mice exposed in utero to diethystilbestrol. J Urol 138:1446–1450, 1987.

Foster RA, Ladds PW. Male genital system. In: Maxie MG (ed). Jubb, Kennedy, and Palmer´s Pathology of Domestic Animals. Volume 3. Fifth Edition. Saunders Elsevier 2007, 565–619.

Nochomovitz LE, Orenstein, JM. Adenocarcinoma of the rete testis. Case report, ultrastructural observations, and clinicopathologic correlates. Am J Surg Pathol 8:625–634, 1984.

Kennedy PC, Cullen JM, Goldschmidt MH, Larsen S, Munson L, Nielsen S. Histological Classification of Tumors of the Genital System of Domestic Animals. Armed Forces Institute of Pathology, American Registry of Pathology, Washington, D.C., 1998.

Nyska A, Waner T, Goldstein J, Bar Yoseph A, Pirak M. Spontaneous rete testis adenocarcinoma in a Fischer 344 rat: a cytomorphological and ultrastructural study. J Comp Pathol 104:449–454, 1991.

MacLachlan NJ, Kennedy PC. Tumors of the Genital Systems. In: Meuten DJ (ed). Tumors in Domestic Animals. Fourth Edition. Iowa State Press 2002:547–573. Mermershtain W, Vardi, N, Gusakova I, Klein J. Unusal papillary adenocarcinoma of the rete testis: Unusual ultrasonography and pathological findings. Journal of cancer research and therapeutics 3(1):37–39, 2007. Moran AK, Moore DB, Patterson-Kane JC. Malignant Mesothelioma and Mesothelial Hyperplasia of the Tunica Vaginalis Testis of a Dog – Case Report. Europ J Vet Pathol 7(2):87–89, 2001.

12

Radi ZA, Miller DL, Hines ME. Rete Testis Mucinous Adenocarcinoma in a Dog. Vet Pathol 41:75–78, 2004. Rehm S, Waalkes MP. Mixed Sertoli-Leydig cell tumor and rete testis adenocarcinoma in rats treated with CdCl2 . Vet Pathol 25:163–166, 1988. Samuelson DA. Textbook of Veterinary Histology. Saunders Elsevier 2007. Wakui S, Furusato M, Yokoo K, Ushigome S. Testicular Efferent Ductule Cyst of a Dog. Vet Pathol 34:230–232, 1997. Yoshitomi K, Morii S. Benign and malignant epithelial tumors of the rete testis in mice. Vet Pathol 21:300–303, 1984.

DIFERENCOVANÝ ADENOKARCINOM RETE TESTIS U PSA

Recommend Documents