Didaktická technika prednáška 2
Obsah • • • • •
učební pomůcky požadavky na UP, funkce UP, úlohy UP, druhy UP (skutečné předměty, modely, napodobeniny, dvojrozměrné zobrazení, zvukové a obrazové pomůcky, textové pomůcky - učebnice)
1
Učební pomůcka Učební pomůcka (UP) je materiálny prostředek, který je přímým nositelem informací. Učební pomůcka může zprostředkovat obsah bezprostředně (např.. model) anebo prostřednictvím technického prostředku (např.. diapozitiv prostřednictvím diaprojektoru).
Učební pomůcky Přispívají k: utváření a prohlubování představ, získávaní vědomostí, dovedností a způsobilostí, formování vlastností studentů.
2
Požadavky na UP • Uplatnění psychologických aspektů učení. • Organické spojení racionálního a emocionálního působení na vědomí, kterým se zesilňuje proces interiorizace učiva studenty. • Informační intenzívnost, to znamená, že učební pomůcky mají popři podávaní nových informací pomáhat při vybavovaní informací, které se v minulosti uložili vědomě nebo podvědomě do paměti studenta. • Didaktická účinnost, která závisí především od toho, jak se podaří obsah vzdělávání didakticky transformovat na učivo podle stanovených požadavek
Funkce UP • informační (umocňuje přesvědčivost verbálné informace), • transformační (zjednodušuje a tím i akceleruje transformovaní poznatků do vědomí studenta), • aktivizační (projevuje se v evokovaní potřeby aktivně se zúčastňovat na získávaní nových vědomostí), • regulační (je vázaná na vnější zpětnou vazbu studenta směrem k učiteli a vnitřní zpětnou vazbu směrem k sebe samému, které mají mimořádný význam při regulaci a autoregulaci samostatného učení).
3
Úkoly UP • motivační (zabezpečení přiměřené motivace studenta k učení), • deskripční (zaměřeno na názorný opis objektu nebo jevu, s kterým se má student při vyučovaní seznámit), • aplikační (pomůcka slouží jako příklad aplikovace teoretické poučky v praxi), • demonstrační (plní se tehdy, když učitel předvádí žákům pomoci učební pomůcky nějaký experiment),
• simulační (využívá se na zjednodušené simulováni složitých a v škole těžko realizovatelných procesů), • repetiční (pomůcka umožňuje opakováni a procvičovaní prve probraného učiva), • examinační (orientovaná na průběžnou kontrolu studia i závěreční kontrolu dosáhnutých poznatků).
4
Druhy UP • • • • • • • • •
skutečné předměty, napodobeniny (modely), auditivní pomůcky (kazety, audiozáznam), vizuální pomůcky (diapozitivy, fólie), audiovizuální statické pomůcky, audiovizuální kinetické pomůcky, kybernetické pomůcky (didaktické programy pro PC), speciální učební pomůcky (knižní, DT), multimediální systémy s didaktickým softvérem.
Původní předměty • reálie, přírodniny v původním stave (nerosty, živočichy, rostliny), • upravené přírodniny (kapalinové nebo suché preparáty, vycpávky), • výrobky v původním stave (vzorky výrobků a polovýrobků, nástroje, přístroje, umělecká díla), • upravené výrobky (stroje v řeze, stavebnice),
5
Modely (napodobneniny) • trojrozměrné pomůcky, které na rozdíl od původních předmětů jsou záměrně zjednodušené, kvůli ulehčení vnímaní informací, které jsou rozhodující pro dané pozorování. • Mohou to být funkční modely, které věrně zobrazují princip nebo stavbu předmětu. • Zobrazení funkce může být statické nebo dynamické.
Dvojrozměrné zobrazení • nástěnné obrazy, schémata, diagramy • mapy • fotografie
6
Obrazové a zvukové pomůcky • prezentované prostřednictvím DT, • obrázky a znázornění na průsvitkách, diafilmy, filmy • nahrávky na disketách, videozáznamy na videokazetách, CD • nahrávky na gramofonových deskách, magnetofonových páscích • programy (software pro počítače – např. program PowerPoint, programy pro vyučovací stroje a pod.)
Textové pomůcky • Používaní - jednotliví žáci nebo malé skupinky žáků při individuální práci. • učebnice, učební texty, instrukční listy, návody, sbírky úkolů, pracovní sešity, tabulky, atlasy,...
7
UP • • • • • •
fázy vyučovací hodiny
při vstupné motivaci žaků na začátku hodiny, při zformulováni cílů vyučovacího procesu, při opakovaní učiva, při osvojovaní učiva a jeho upevňovaní, při kontrole výsledků vyučovacího procesu, při zabezpečení domácí přípravy žáků.
Učebnice • je didaktický text, který prezentuje učivo s cílem jeho osvojení žáky. • je nejdůležitějším nositelem učiva, které je v ní konkretizované podle předepsaných učebních osnov. • posláním je transformovat vědecké poznatky v určitém rozsahu pro daný odbor, orientovat učitelé a žáky k jednotnému chápaní rozsahu, struktury a obsahu učiva v odborném předmětu.
8
Učebnice je základní odbornou učební pomůckou pro žáky a oporou pro učitele.
Struktura učebnice Obsah Úvod – jeho úkolem je uvést žáka do problematiky, objasnit význam učiva, aby žák přijal toto zdůvodnění za motivy vlastní učební činnosti
Kapitoly a podkapitoly – zpřístupňují žakům učivo slovnou a obrazovou formou. Vytvářejí pojmový aparát, předkládají základné i rozšiřující učivo. Objasňující text je doplněný schématy, grafy, tabulkami, fotografiemi, případně dalšími ilustracemi.
9
Důležitá je vědecká správnost učiva, jeho přesná formulace, srozumitelnost, logické uspořádaní, přiměřené množství nových pojmů. Moderní učebnice zpracovávají učivo pro koncepci problémové výuky.
Systematizace učiva Úkoly a autotesty – mají za úkol upevňovat a prohlubovat učivo. Kontrolní otázky a úkoly mají směrovat na základní učivo, na prověřovaní správného chápaní osvojovaných pojmů, na prověřovaní aplikace učiva v praktických úlohách či problémech.
Závěr Registr pojmů Doporúčená literatúra
10
Strukturální složky
Atributy učebnice • má byť v soulade s koncepci přemetu a profilem absolventa, v soulade s osnovami přemetu, • odborná správnost, nejnovější vědecké poznatky, • didaktická správnost učebnice, podávané učivo je přiměřené žákům, názorné, podávané v systéme, sú realizované mezipředmětové vztahy, zařazené kontrolní otázky a úlohy, • jazyková úroveň – text je srozumitelný, přesné vyjadřováni,
11
• grafická úroveň – velikost písma, jeho čitelnost, zvýrazňování základných pojmů, definicí, začlenění obrázků, grafů tabulek, fotografií, barevnost a úprava stránky, • dostatečná míra a různost způsobů využití učebnice tak pro učitelé jako i pro žáky, • k učebnici je někdy vydaná metodická příručka, která učitelům objasňuje záměry autorů a doporučené způsoby práce s učebnicí.
Strukturní komponenty učebnic I. Aparát prezentace učiva A)verbální komponenty: 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům 5.shrnutí učiva k předchozím ročníkům 6. doplňující texty 7. poznámky a vysvětlivky 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov aj.
12
B) obrazové komponenty: 1. umělecká ilustrace 2. nauková ilustrace 3. fotografie 4. mapy, plánky, grafy, diagramy 5. obrazová prezentace barevná
II. Aparát řídící učení C)verbální komponenty: 1. předmluva (úvod do předmětu, ročníku) 2. návod k práci s učebnicí 3. stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj. před ročníkovým učivem) 4. stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat) 5. otázky a úkoly za lekcí 6. otázky a úkoly za tématy 7. otázky a úkoly k celému ročníku (opakování) 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování)
13
9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, laborat. pracím, pozorováním aj.) 10. náměty pro mimoškolní činnost (aplikace) s využitím učiva 11. explicitní vyjádření cílů učení pro žáky 12. sebehodnocení pro žáky (testy) aj. způsoby hodnocení učebních výsledků 13. výsledky úkolů a cvičení 14. odkazy na jiné zdroje informací
D) obrazové komponenty: 1. grafické symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení aj.) 2. užití zvláštní barvy pro určité části textu 3. užití zvláštního písma pro určité části textu 4. využití předsádky (schémata, tabulky aj.)
14
III. Aparát orientační E)verbální komponenty: 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tematické celky, kapitoly, lekce aj. 3. marginálie 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený)
Uvedené strukturní komponenty mohou posloužit při výběru učebnice a nebo při tvorbě učebního textu. Naznačují, jak by mohlo být učivo didakticky zpracováno.
Poslání učebnic • transformovat vědecké a odborné poznatky v určitém rozsahu pro daný odbor, • orientovat učitelé a žáky k jednotnému chápaní rozsahu, struktury a obsahu učiva v odborném předměte, • sjednotit řízení výchovno-vzdělávacího procesu v systéme učitel – žák.
15
Najčastejšie používané UP v ekonomických predmetoch • odborná literatura (zákony, vyhlášky, odborné ekonomické časopisy), • textové pomůcky (učebnice, cvičebnice), • grafy, tabulky, obrázky a schémata, • originální předměty (šek, akcie, kupónový arch, směnky,…) • transparentní fólie pro zpětný projektor,
• internetové stránky (zdroje některých aktuálních ekonomických údajů), • prezentace v PowerPointu (jednotlivé části učiva – text, tabulky, grafy a příklady se zadáním domácího úkolu jsou vkládány postupně na jednotlivé snímky), • odborný, výukový a examinační programy (nejběžnějšími jsou programy pro výuku účetnictví).
16
