Dezinfekce a sterilizace

Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 19, 360 66 Karlovy Vary IČ: 263 65 804

Označení dokumentu: 6 / 2013 Počet stran: 10 Počet příloh: 0 Verze: 2 Platnost od: 11. 1. 2013

Standardní pracovní postup

Dezinfekce a sterilizace 1. Definice Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů – legislativou definovaný postup sterilizace používaný ve zdravotnictví. Dezinfekce - soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů v daném prostředí.

2. Cíl Cílem procesu je stanovit jednotný postup při sterilizaci a dezinfekci. Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) je prováděna na odd. CST a některých operačních sálech. Sterilizace cirkulujícím horkým vzduchem je prováděna na odděleních nemocnice mimo odd. CST. Sterilizace formaldehydem je prováděna v samostatném, odděleném prostoru v rámci odd. CST. 3. Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly

3.1 Mechanická očista •

•

•

Mechanická očista patří mezi dekontaminační postupy, které odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganizmů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou očistu proces dezinfekce. Čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď ručně (na odděleních), nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí, ultrazvukového přístroje. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce včetně kontroly čisticího procesu.

3.2 Dezinfekce Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolností mikroorganizmů. 3.2.1 Způsoby dezinfekce Fyzikální dezinfekce V KKN se provádí UV zářením (germicidní lampy), evidence počtu odzářených hodin se provádí. Chemická dezinfekce Při ředění a způsobu použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce. K chemické dezinfekci se používají oznámené biocidní přípravky nebo dezinfekční přípravky deklarované jako zdravotnické prostředky" nebo přípravky registrované jako léčiva pro použití ve zdravotnictví. Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto základní zásady a) Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního přípravku ve vodě. Připravují se pro každou směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým

-1-

materiálem i častěji. Vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze pro dvoustupňovou dezinfekci a vyšší stupeň dezinfekce podle návodu výrobce. b) Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou slovní známky a přípravky se považují za 100%. c) Po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovačích jsou dávkovače mechanicky omyty, doplněny dezinfekčním přípravkem a označeny datem doplnění a expirace a názvem dezinfekčního přípravku. d) Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. K zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními látkami. f) Při práci s dezinfekčními přípravky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pracovní prostředky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci. g) Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se po dezinfekci důkladně opláchnou pitnou vodou. h) Průběžná kontrola parametrů a ověřování účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních zařízeních se provádí a dokladuje průběžně, nejméně jednou za 3 měsíce pomocí záznamu ze zařízení. e)

Fyzikálně chemická dezinfekce Mycí a čistící stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60°C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. Časový parametr se řídí návodem výrobce. 3.2.2 Kontrola dezinfekce Při kontrole dezinfekce se používají metody: Chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích, kontrolu provádějí pracovníci OOVZ Mikrobiologické - zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů. Provádění kontrol dezinfekce je povinností osob poskytujících péči. 3.2.3 Dokumentace dezinfekce • Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekce invazivních a neinvazivních zdravotnických prostředků je doložena automatickým výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem nebo bioindikátorem. • Písemná, popř. elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu. 3.3 Vyšší stupeň dezinfekce, dvoustupňová dezinfekce 1. Vyšší stupeň dezinfekce je určen pro zdravotnické prostředky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům a vyšetřování mikrobiálně fyziologicky neosídlených tělních dutin (např. operační a vyšetřovací endoskopy jiné než digestivní). Před vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidnim účinkem. Metoda otření endoskopu se nepovažuje za první stupeň dezinfekce. Do dezinfekčních roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce (dezinfekční přípravek s širokým spektrem účinnosti, vždy se sporicidní a tuberkulocidní účinností) se ponoří suché zdravotnické prostředky tak, aby byly naplněny všechny duté části. Při ředění a způsobu použití dezinfekčních přípravků se postupuje podle návodu výrobce. Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí chemických látek. Po exspiraci nepoužitého materiálu se provádí poslední stupeň dezinfekce dle

-2-

2.

3.

4.

5.

přílohy platné vyhlášky . Pro zdravotnické prostředky, které se používají k výkonům ve fyziologicky mikrobiálně osídlených částech těla (digestivní flexibilní a rigidní endoskopy) a které nelze sterilizovat, je určena dvoustupňová dezinfekce, která se provádí podle postupu uvedeného v bodě 1 s použitím dezinfekčních přípravků se širším spektrem dezinfekční účinnosti (alespoň baktericidní, virucidní a na mikroskopické vláknité houby) s následným oplachem vodou čištěnou (Aqua purificata). Pracovní dezinfekční roztoky jsou uloženy v uzavřených a označených nádobách s uvedením data použitelnosti roztoku. Frekvence výměny vícedenních dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků. Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou, v uzavřených a označených kazetách nebo ve speciálních skříních. Zdravotnické prostředky podrobené dvoustupňové dezinfekci jsou uloženy shodným způsobem. Po expiraci se provede poslední stupeň dezinfekce. Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou metodou sterilizován. V deníku vyššího stupně dezinfekce je uvedeno datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno, příjmení pacienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, jméno a podpis provádějícího zdravotnického pracovníka, identifikační číslo použitého zdravotnického prostředku. O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozici, identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku. Písemná nebo elektronická dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení vyššího stupně dezinfekce.

3.4 Sterilizace 3.4.1 Všeobecné postupy • Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k předsterilizační přípravě se používají v souladu s návodem výrobce. • Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační příprava předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametru ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý sterilizační cyklus se dokumentuje. • Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy a periodický servis provádějí pouze pověření servisní pracovníci. Technická kontrola sterilizačních přístrojů se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem, u přístrojů bez technické dokumentace jednou ročně. KKN zodpovídá za kvalitu sterilizačních médií požadovaných výrobcem přístrojů, správnost sterilizačního procesu a jeho monitorování, proškolení zdravotnických pracovníků vykonávajících sterilizaci, kontrolu sterilizace proškoleným zaměstnancem a kontrolu účinnosti sterilizátoru. • Sterilizaci provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Na centrální sterilizaci zodpovídá za provoz a kvalitu vysokoškolsky vzdělaný a zaškolený zdravotnický pracovník. 3.4.2 Předsterilizační příprava 1. Předsterilizační příprava je soubor činností, který se skládá z dezinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení, předcházející vlastní sterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci. Shodný postup je platný pro flash sterilizaci s výjimkou požadavku na zabalení zdravotnického prostředku. 2. Přípravky a postupy pro dezinfekci a mytí se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný materiál. 3. Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované, a jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují se ihned po použití. 4. Způsoby dekontaminace a) Průběžná kontrola parametrů mycího a dezinfekčního procesu v mycích zařízeních se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických testů nebo bioindikátoru, minimálně jedenkrát týdně, v centrálních sterilizacích, sterilizačních centrech a při přípravě zdravotnických prostředků pro sterilizační centra jednou denně. Obsluha mycích zařízení na ukazatelích kontroluje, zda

-3-

mycí a dezinfekční cyklus probíhá podle zvoleného programu. b) Kontrola dezinfekčního a mycího procesu se dokládá výpisem teplot nebo chemickým testem nebo biologickým indikátorem. Parametry mycího a dezinfekčního zařízení jsou rozhodující pro výběr testu. Při ručních postupech vyššího stupně dezinfekce a dvoustupňové dezinfekce se účinnost dezinfekčního roztoku kontroluje metodou, která garantuje minimální hladinu účinné látky pro účinnou dezinfekci zdravotnického prostředku. c) Písemná nebo elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu. d) Všechny typy mycích a dezinfekčních zařízení patří do třídy zdravotnických prostředků IIb, dokládá se certifikátem. Validace dezinfekčního procesu se provádí v centrálních sterilizacích minimálně jednou ročně. e) Po ručním mytí nástrojů a pomůcek po jejich dezinfekci v prostředku s virucidní účinností je nutný následný oplach vodou k odstranění případných reziduí použitých látek. 5. Čištění ultrazvukem: čistění nástrojů se provádí v ultrazvukové čističce, která pracuje na principu kavitace. Ultrazvuk účinně odstraňuje i ulpělé anorganické inkrustace, čistící účinek závisí na bílkovinném znečištění. Hrubé nečistoty je nutné před použitím ultrazvukové čističky odstranit v mycích strojích. Nástroje musí být v ultrazvukové čističce zcela ponořeny do roztoku, ponořené nástroje jsou považovány za neočistěné. Nástroje se odkládají na síta, která nebrání působení ultrazvuku. Vlastní čistění vlivem ultrazvukových vln probíhá při frekvenci 35kHz po dobu působení 2 – 5 minut. Kloubové nástroje se musí vkládat do lázně otevřené s úhlem ramen 120°C. V ultrazvukové čističce lze čistit pouze předměty podle doporučení výrobce. Nelze např. čistit části endoskopů s optikou, stomatologické nástroje (nástavce, kolínka, turbínky), části motorových systémů, dýchacích přístrojů, ústní zrcátka, elastické pomůcky. 6. Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením důkladně osuší, prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního způsobu. 7. Poslední fází předsterilizačni přípravy je vložení předmětů určených ke sterilizaci do vhodných obalů (s výjimkou flash sterilizace), které je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizaci. Materiál se do sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání sterilizačního média. Při sterilizaci se komora zaplňuje pouze do 3/4 objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn. Plnění je shodné pro všechny typy sterilizace. Pro dekontaminaci použitých nástrojů a pomůcek u operačních sálů musí být k dispozici stavebně oddělený prostor. V nemocnici Karlovy Vary se provádí, částečná na COS, kompletní na CST a na odděleních. Předsterilizační příprava na odděleních: Pomůcky a nástroje k opakovanému použití jsou dekontaminovány ihned po použití v prostředku s virucidní účinností dle platného dezinfekčního řádu s ohledem na druh ošetřovaného materiálu, ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci v prostředku s virucidní účinností. Následuje oplach vodou a usušení. Pomůcky a nástroje jsou ukládány do vhodných obalů (kontejner nebo sáčky se 2 sváry) určených ke sterilizaci, značení sterilizačních obalů – datum sterilizace a datum exspirace je vždy psané ve formátu DD.MM.RR. Označené identifikací oddělení a názvem pomůcky/nástroje jsou vkládány do transportního dekontaminovatelného boxu s víkem a přiložena žádanka. Transport boxu do CST je prováděn proškoleným zdravotnickým pracovníkem. Transportní box je dekontaminován pověřeným zdravotnickým pracovníkem (PZP) vždy po vyprázdnění a poté je určen k dalšímu použití tj. transportu dalšího materiálu do CST. 3.4.3 Sterilizace • Ke sterilizaci zdravotnických prostředků se smí používat pouze sterilizační přístroje za podmínek stanovených pro zdravotnické prostředky. Sterilizace se provádí fyzikálnimi nebo chemickými metodami nebo jejich kombinací. • Sterilizační jednotka (STJ) je kvádr o obsahu 54 litru.

-4-

• • •

Tlakem (kPa, bar) se rozumí tlak absolutní, vztažený k vakuu (normální atmosférický tlak činí 100 kPa, 1 bar). Sytá pára je vodní pára, jejíž teplota a tlak přesně odpovídají křivce sytosti páry. Úroveň bezpečné sterility-SAL /Sterility Assurance Level/ SAL ≤ 10-6 je pravděpodobnost výskytu maximálně jednoho nesterilního předmětu mezi jedním miliónem sterilizovaných.

3.4.3.1 Způsoby sterilizace 1. Fyzikální sterilizace se v KKN provádí vlhkým teplem a proudícím horkým vzduchem. Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) v parních přístrojích se provádí na CST a v pohotovostním sterilizátoru na operačním sále, je vhodná pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných k těmto parametrům sterilizace: Jmenovitá sterilizační teplota (teplota syté vodní páry) °C 121

kPa 205

bar 2,05

kPa 105

bar 1,05

mm 20

134

304

3,04

204

2,04

4

134

304

3,04

204

2,04

7

134

304

3,04

204

2,04

10

134

304

3,04

204

2,04

60

Tlak

Přetlak

(zaokrouhleno) (zaokrouhleno)

Doba sterilizační expozice

Poznámka

Povinný BD test a případně vakuový test. Pouze pro nebalené kovové nástroje k okamžitému použití sterilizované v přístrojích, kde se provádí vakuový a BD test a které dosahují ve fázi odvzdušňování tlaku alespoň 13 kPa - flash sterilizace. Nepoužívá se na odd. CST ! Pouze v přístrojích, kde se provádí vakuový a BD test a které dosahují ve fázi odvzdušňování tlak alespoň 13 kPa Povinný BD test a případně vakuový test. Pro inaktivaci prionů ve spojení s alkalickým mytím +

+ Nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázaným onemocněním CJD, musí být zničeny, nesmí se resterilizovat, sterilizace je určena pouze pro nástroje použité u pacientů se suspektním onemocněním . •

•

• •

•

Sterilizace vlhkým teplem musí zaručit při použití daných parametru bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens, případně v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru. V KKN je odpovědná za správnou volbu sterilizačního přístroje, pověřená sestra CST za správnou volbu sterilizačního programu a jim odpovídajícího zkušebního tělesa při provádění denního BowieDick testu. Parní sterilizátory jsou vybaveny antibakteriálním filtrem. Filtr se pravidelně obměňuje podle návodu výrobce. Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje u přístrojů do 1 sterilizační jednotky v rozmezí 0°C až + 4°C, u přístrojů větších než 1 sterilizační jednotka v rozmezí 0°C až + 3°C. Flash sterilizační cyklus nesmí být používán pro zdravotnické prostředky s dutinou.

-5-

Sterilizace cirkulujícím (proudícím) horkým vzduchem v KKN se provádí pouze mimo CST na některých odděleních a je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech dle návodu výrobce: Teplota ( °C)

Čas (min)

160

60

170

30

180

20

Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje v rozmezí -1°C až + 5°C.

2. Chemická sterilizace - je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby. Sterilizačním médiem je plyn předepsaného složení a koncentrace. Chemická sterilizace na CST v KKN je oddělena od sterilizace fyzikální v samostatném čistém prostoru. Na CST je prováděna sterilizace formaldehydem, která zaručuje při použití daných parametrů při působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou v podtlaku bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru. 3.4.4 Obaly • Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až do jejich použití. Každý obal je systém sterilní bariéry vyžadovaný k realizaci specifických funkcí, vyžadovaných pro zdravotnický obal. Musí umožnit proces sterilizace, poskytnout mikrobiální bariéru a umožnit aseptickou manipulaci. • Jednorázové obaly papírové, polyamidové, polypropylénové a kombinované papír - fólie a jiné obaly opatřené procesovým testem se zatavují svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-Ii vzdálenost svárů od sebe větší než 5 mm, nebo lepením originálního spoje na obalu. Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem. Zdravotnická pomůcka balená do archů papíru nebo netkané textilie obálkovým způsobem do dvojitého obalu se přelepuje lepící páskou s procesovým indikátorem. • Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a kontejnery, které jsou výrobcem označeny jako zdravotnický prostředek. Na každý pevný sterilizační obal je nutno umístit procesový test, kontejnery se používají podle návodu výrobce. • Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje datem sterilizace, datem expirace vysterilizovaného materiálu dle způsobu uložení a v centrální sterilizaci a sterilizačním centru kódem pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu a šarží sterilizace. Typy obalů: 1. Primární obal (jednotkový) - utěsněný nebo uzavřený systém obalu, který vytváří mikrobiální bariéru a uzavírá zdravotnický prostředek, vybavený procesovým indikátorem. 2. Sekundární obal - obal obsahující jeden nebo více zdravotnických prostředků, z nichž každý je zabalen ve svém primárním obalu. 3. Přepravní obal (transportní) - obal obsahující jednu nebo více jednotek primárních a/nebo sekundárních obalů určený k poskytnutí potřebné ochrany při dopravě a skladování. Chráněný vysterilizovaný materiál je materiál uskladněný způsobem zabraňujícím zvlhnutí, zaprášení, mechanickému poškození. 3.4 5 Skladování a transport vysterilizovaného materiálu Obaly s vysterilizovaným materiálem se skladují v odděleních centrální sterilizace a ve sterilizačních centrech v aseptickém prostoru nejlépe v uzavřených skříních. Na zdravotnickém pracovišti se skladují

-6-

bud' volně s krátkou expirační dobou nebo s delší expirací chráněny před prachem v uzavřené skříni, skladovacím kontejneru, zásuvce nebo v dalším obalu. Pro dlouhodobou expiraci se použije dvojitý obal, který se po sterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu. Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží ve vyčleněných uzavřených přepravkách/boxech nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním. 3.4.6 Expirace sterilního materiálu Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající exspirace.

Způsob sterilizace

Expirace pro materiál

Druh obalu PS 1) Kazeta Kontejner Papír/přířez # Papír-fólie Polyamid PoIypropylen Tyvek Netkaná textilie

+ + + +

HS2)

PLS 3)

+ +* + + -

+** + + -

FS 4)

ES 5)

Volně uložený

+ + ***

-

24 hod.

48 hod.

-

6 dnů

12 týdnů

-

6 dnů

12 týdnů

+

6 dnů

12 týdnů

-

6 dnů

12 týdnů

-

6 dnů

12 týdnů

+

6 dnů

12 týdnů

***

6 dnů

12 týdnů

Dvojitý obal ##

12 týdnů

Chráněný

6 měsíců

Dvojitý obal a 1 rok

skladovací obal

1 rok

Poznámky: * kontejner s filtrem z termostabilního materiálu ** speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů *** dle doporučení výrobce # vždy dvojité balení do přířezů ## uzavřít svárem či lepením obě vrstvy

Vysvětlivky: 1) 2) 3) 4) 5)

= sterilizace vlhkým teplem = sterilizace proudícím horkým vzduchem = sterilizace plazmatem se v KKN v současné době neprovádí = sterilizace formaldehydem = sterilizace ethylen oxidem se v KKN neprovádí, ale jsou dodávány sterilní zdravotnické prostředky

-7-

3.4.7 Kontrola sterilizace • Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu, kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterility vysterilizovaného materiálu. Kontrolu sterilizace provádí pověřený proškolený zdravotnický pracovník . • Kontrole sterilizace se vede dokumentace procesu sterilizace a záznamy o tom, že prostředek byl vystaven sterilizačnímu procesu. Dokumentace spočívá v záznamu každé sterilizace (druh sterilizovaného materiálu, parametry, datum, jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která sterilizaci provedla, včetně písemného vyhodnocení nebiologických systémů). • Kontrolu sterilizace provádějí pověřené osoby (orgány ochrany veřejného zdraví, zdravotní ústavy, držitelé autorizace). 3.4.8 Dokumentace sterilizace 1. Monitorování sterilizačního cyklu Fyzická osoba zodpovědná za sterilizaci. a) Sleduje na zabudovaných měřicích přístrojích, zda sterilizační cyklus probíhá podle zvoleného programu; pro splnění této podmínky nelze provádět sterilizaci po pracovní době, kdy personál není přítomen. b) Kontroluje zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení sterilizačního cyklu, pokud je sterilizátor vybaven zapisovačem nebo tiskárnou.

2. Úspěšnost sterilizace se dokládá a) Zápisem do sterilizačního deníku nebo podepsaným záznamem registračního přístroje nebo podepsaným výstupem z tiskárny. b) Datovaným písemným vyhodnocením chemického indikátoru sterilizace v každé vsázce. c) Datovaným písemným denním vyhodnocením Bowie-Dick testu, je-li v programovém vybavení přístroje a uložením testu do dokumentace, s výjimkou ambulantních zdravotnických zařízení jednotlivých lékařů (netýká se chirurgických oborů), kde se test průniku páry provádí jednou týdně včetně dokumentace. d) Datovaným písemným vyhodnocením denního vakuového testu, je-li v programovém vybavení přístroje.

3. Písemná dokumentace sterilizace se archivuje minimálně 5 let od provedení sterilizačního cyklu. 3.4.9 Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá provozovatel – KKN. Kontrola se provádí biologickými systémy, nebiologickými systémy, fyzikálními systémy. Všechny systémy musí zaručit kontrolu účinnosti sterilizačního cyklu, dosažení sterility vysterilizovaných zdravotnických prostředků a tím jejich bezpečnost při dalším použití. a) Biologické systémy upravují požadavky na sterilizaci produktů pro zdravotní péči a uvádí specifické požadavky. Kontrola biologickými systémy je v KKN prováděna pracovníky smluvní akreditované laboratoře. Zkušební systémy procesu a biologické indikátory se používají podle návodu výrobce. Průkaz sterilizační účinnosti pomocí multiparametrových zkušebních systémů procesu minimálně třídy 4 nebo biologických indikátoru se vždy provádí při současném sledování fyzikálních a chemických parametru sterilizace. Pokud je kterýkoliv parametr mimo stanovenou mez, sterilizační cyklus se vždy hodnotí jako nevyhovující bez ohledu na výsledky zkušebních systémů procesu nebo biologických indikátoru. Frekvence použití biologických indikátorů: • u nových přístrojů a přístrojů po opravě nebo přemístění před jejich uvedením do provozu, • ihned při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti přístroje, • jedenkrát za měsíc - u sterilizátoru, které jsou umístěny na oddělení centrální sterilizace a

-8-

•

operačních sálech. u všech ostatních sterilizátorů ne starších 10 let ode dne výroby nejpozději po 200 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za rok, sterilizátoru starších 10 let nejpozději po 100 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za půl roku,

b) Nebiologické systémy upravují požadavky na sterilizaci prostředků pro zdravotní péči. Všeobecné požadavky a zkušební metody procesu pro chemické indikátory, pomocí fyzikální a/nebo chemické změny látek ve sterilizačním procesu se používají k monitorování dosažení jednoho nebo více proměnných parametrů vyžadovaných pro sterilizační cyklus. Jejich funkce není závislá na přítomnosti nebo nepřítomnosti živých organismů. Používají se v souladu s návodem k použití jejich výrobce. Parametry musí odpovídat zvolenému programu. Pro všechny zdravotnické prostředky s dutinou se musí kontrola vždy provádět zkušebním tělesem, které ztěžuje přístup sterilizačního média do dutiny zdravotnického prostředku (vsázkový testovací systém pro monitorování sterilizace nástrojů s dutinami v parních sterilizátorech při teplotách 121°C nebo 134°C, zkušební těleso podle normy ČSN EN 867-5, monitoruje čas, teplotu a kvalitu páry, klasifikace indikátoru podle ČSN EN ISO 11140-1: třída 6) Na oddělení CST jsou ke kontrole sterilizačního cyklu používány testy sterilizace třídy 6 Používají se: 1. Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění a pronikavosti páry. Provádí se před zahájením prvního sterilizačního cyklu, a to při sterilizačním cyklu bez vsázky. V případě sterilizace zdravotnických předmětů s dutinou se musí kontrola provádět vždy s použitím zkušebního tělesa podle určené normy, které ztěžuje přístup sterilizačního media. 2. Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen na přítomnost sterilizačního média. Slouží k rozlišení materiálu připraveného ke sterilizaci a již vysterilizovaného. Tímto testem se označuje každý jednotkový obal. 3. Chemické testy sterilizace - jsou určeny k průkazu splnění všech parametrů sterilizačního cyklu. U parních sterilizátorů do 1 STJ se na každou vsázku používá minimálně jeden takovýto test, od 2 do 5 STJ minimálně 2 testy, od 6 do 10 STJ minimálně 3 testy a nad 10 STJ minimálně 4 testy, které se ukládají do míst, kam sterilizační médium nejhůře proniká. U plynových a plazmových sterilizátorů se na každých 10 balení používá jeden chemický test sterilizace. U horkovzdušných sterilizátorů do objemu komory 60 litrů se používá jeden test, nad 60 litrů 2 testy, nad 120 litrů 3 testy.

c) Fyzikální systémy 1. Denní vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován v programovém vybavení přístroje. 2. Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají čidla s odporovými teploměry, termistory či termočlánky a (nebo) čidla tlaku nebo elektronickými systémy a slouží k průběžnému měření těchto veličin během sterilizačního cyklu a ke kontrole vestavěných měřících přístrojů. 3.Pokud je opakovaně kontrola účinnosti sterilizačního přístroje nevyhovující bez ohledu na druh sterilizačního media, provede se technická kontrola přístroje v rozsahu přejímací zkoušky, která potvrdí nebo vyvrátí jeho provozní způsobilost. 3.4.10 Validace • Pojmem validace se rozumí sestavení jednotlivých fází sterilizačního cyklu, jeho dokumentace a potvrzení, že při správné obsluze je zaručena reprodukovatelnost sterilizačního cyklu. • Validace sterilizačního procesu musí zaručit, že každý sterilizační cyklus poskytne prostředky pro zdravotní péči, které se budou shodovat s předem stanovenými specifikacemi. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem. • Validace v KKN je zajištěna oddělením biomedicínckého inženýrství.

-9-

3.4.11 Kontrola sterility materiálu Kontrola sterility materiálu se provádí standardními mikrobiologickými metodami za aseptických podmínek.

4. Pojmy a zkratky KKN – Karlovarská krajská nemocnice CST – Oddělení Centrální sterilizace STJ - Sterilizační jednotka BD - Bowie-Dick test nebo alternativní test ČSN - Česká státní norma EN - Evropská norma ISO - Mezinárodní organizace pro certifikaci CJD - Creutzfeldt-Jakobova choroba SPP - standardní pracovní postup DŘ - dezinfekční řád COS - centrální operační sály OOVZ - orgán ochrany veřejného zdraví PZP - pomocný zdravotnický pracovník

- 10 -