Dřevo Živice Makromolekulární látky Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688,
[email protected] tpm.fsv.cvut.cz
Obsah, aneb co nás dnes čeká a nemine? Dřevo: Chemické složení Chemie Použití Působící činitelé Ochrana
Živičné stavební látky: Asfalt Dehty Smola
Organické stavební látky C, H2, O2, N2, S, … Přímo produkty přírody Vyráběny z přírodních látek Čistě syntetické
Chemické složení dřeva Diferencovaná struktura Specifické vlastnosti Heterogenní materiál 49% C, 44% O2, 6% H2, 1% N2 další prvky Celulosa Hemicelulosa Ligniny Doprovodné složky
α-CELULOSA Přírodní polysacharid Jednotkou β – D- glukopyranóza Délka 8 000-10 000 jednotek Řetězce dlouhé 4 000 μm Řetězce vzájemně propojeny H – můstky → odolnost proti působení vody ( nerozpustná, jen botná) a rozpouštědel Čistá celulosa – bavlněné a lněné vlákno Výroba: buničiny, papíru, viskózového a acetátového hedvábí, filmových pásů a celofánu, filtračního papíru
Sacharidy = glycidy, cukry Jednoduché (monosacharidy) – přísady zpomalující tuhnutí cementu Oligosacharidy – 2-10 jednotek Složené (polysacharidy) – opakující se jednotky vzniklé řetězením molekul jednoduchých sacharidů
Hemicelulosa Přírodní polysacharid Tvořena různými monosacharidy → heterogenní stavba Délka 150 – 250 jednotek Vlákna mají nižší pevnost a hůře odolávají chemikáliím oproti celulose Obaluje (doprovází) celulosu
Ligniny Beztvará (amorfní) látka Rozvětvené aromatické polymery Prolínají celulosu a hemicelulosu – vyplňují mezery Termoplasty, plní funkci tmele, rozklad při 140°C → hnědnutí dřeva Málo odolné zásadám Dodávají dřevu – tvrdost, pevnost,tvarovou stálost Plastifikační přísada do betonu
Chemie dřeva Výroba: celulosy acetátového hedvábí a filmových pásů střelné bavlny karboxymethylcelulosy
Reakce na teplo: nad 100°C dehydratace 130-150°C rozklad 180-195°C uvolnění plynů 270-280°C exotermní rozklad
Vlastnosti dřeva Tvrdost: směr vláken a letokruhy, 6 tříd tvrdosti Pevnost: V tahu – podélná až 250 MPa, příčná až 10 MPa, vrství se křížově V tlaku – 2,5 x menší než v tahu Ve smyku – největší ve směru kolmém na směr vláken V ohybu – nejdůležitější, ve směru vláken vysoká, v příčném velmi nízká, vliv délky prvku (nosníku) Houževnatost (rázová pevnost) – u sportovního nářadí, snižována vadami
Technologické vlastnosti: Obrobitelnost – snazší ve směru vláken, vliv vlhkosti Štípatelnost Ohýbatelnost Způsobilost spojování Způsobilost dokončení povrchu
Barva Lesk textura
Použití dřeva Přímé Zušlechťování Aglomerace, či vlákna Výztuž Obětovaná vrstva
Činitelé působící na dřevo Atmosférické vlivy: Kolísání teplot Vlhkost UV záření
Biologičtí činitelé: Hmyz Houby Bakterie
Chemická koroze: Silné alkálie a kyseliny Obecně dobře odolné
Vztah dřeva k vodě Živé dřevo – velký obsah vody (dřevní hmota, transport živin) Hygroskopické – vlhkost kolísá podle vlhkosti okolí Vlhkost ovlivňuje vlastnosti Sesychání a bobtnání dřeva
Ochrana dřeva Způsob zabudování Povrchové úpravy Chemická ochrana Ochrana proti ohni
Živice Asfalt Dehet Smola
Asfalt Zdroje: Přírodní Z destilace ropy
Složení: Komplikované látky Rozmanitá chemická struktura Uvádí se skupinová analýza
Hlavní složky: Malteny – olejovité součásti, M=500-1 000 g/mol, rozpustné v nhexanu, nositel plastických a elastických vlastností Dělení na – oleje, olejové a asfaltové pryskyřice
Asfalteny – nerozpustné, tmavé součásti, M=5 000-10 000 g/mol, nositeli tvrdosti
Koloidní soustava Disperzní prostředí – malteny Disperzní fáze – asfalteny Na povrchu asfaltenových součástí vrstvičkyz pryskyřic – tzv. micela
Významné vlastosti Malá hustota (1010-1070 kg/m3 při 25°C Malý součinitel objemové roztažnosti Malá měrná tepelná kapacita Odolnost proti kyslíku, anorganickým kyselinám,hydroxidům a solím Špatná rozpustnost ve vodě, dobrá v benzínu, CS2 a CCl4
Ropa Hustá tmavá kapalina 650-1200 kg/m3 Obsahuje: Uhlovodíky Kyslíkaté látky Sirné látky Dusíkaté látky
Zpracování: Kontinuální destilace Krakování Rafinace
Asfalty z ropy Primární destilační Krakované Extrakční Ředěné
Druhy asfaltů Měkký Poloměkký Tvrdý
Dehty Tmavě hnědé až černé kapaliny Typický zápach Výroba suchou destilací organických látek za nepřístupu vzduchu Obsahuje aromatické uhlovodíky Zdrojem surovin pro těžkou organickou chemii
Smola Tuhý zbytek po destilaci dehtů Lesklá hmota Měkne při 65-75°C Pojivo pro silniční živičné směsi
Makromolekulární látky
Obsah Makromolekulární látky na bázi uhlíku: Příprava plastů Vlastnosti plastů Zpracování plastů Technicky důležité plasty
Makromolekulární látky na bázi křemíku Nátěrové látky, lepidla a tmely
Makromolekulární látky Pojem makromolekulární látka nahrazen pojmem polymer. Původ: Přírodní (polysacharidy, proteiny, nukleové kyseliny, kaučuky) Syntetický (upravené přírodní, čistě syntetické)
Strukturní jednotky – monomer: Molekula tvořena stejnými monomery = homopolymer Molekula tvořena dvěma a více nestejnými monomery = kopolymer
Základní strukturní motivy
Příprava plastů Polymerace: tvorba makromolekuly řetězovou reakcí monomerů, které mají v molekule násobné vazby nebo určité skupiny, nebo jsou cyklické Př. vznik polyethylenu z ethylenu
Polykondenzace: mnohonásobně opakující se reakce spojená s kondenzací funkčních skupin monomerů (-OH, -CHO, -COOH, NH2) a uvolnění nízkomolekulární anorganické sloučeniny (H2O), polykondenzáty se liší od výchozích monomerů svým složením Esterifikace (příprava polyethylentereftalátu, Tesil) Amidace (příprava polyamidů, Silon)
Polyadice: postupné sčítání (adice) monomeru s jednou nebo vícenásobnými vazbami s funkčními skupinami monomeru nasyceného, bez uvolnění vedlejšího produktu, vznikají polyadukty Př. vznik polyuretanu
Mechanismus polymerací Řetězový mechanismus ovlivněný vlastnostmi výchozích látek. m+m+m+m+m+m+m….→m-m-m-m-m-m-m-…. jednotky monomeru polymer
Radikálová polymerace výroba polyethylenu, propylenu, polystyrenu, PVC atd. Fáze: Iniciace – iniciátorem většinou dibenzoylperoxid, rozpad na radikály
Porpagace – postupný růst řetězce
Terminace – ukončení srážkou dvou konců narůstajících molekul
Iontová polymerace Kationtová (výroba polypropylenu)
Aniontová (výroba polyvinylchloridu) Iniciace – A iniciátor Propagace
Terminace
C2H3Cl
C2H3Cl
Kopolymerace výroba butadienstyrenového kaučuku Iniciace 2R.
R–R Propagace
Terminace
C6H5CH=CH2
. R R
R
Základní způsoby výroby polymerů Bloková polymerace: iontová a radikálová polymerace Technologickou nevýhodou obtížný odvod reakčního tepla Výroba vysoce čistých polymerů ve formě desek
Roztoková polymerace: Polymer rozpustný v rozpouštědle → lepidla, nátěrové hmoty
Suspenzní polymerace: Stejnoměrnější polymer než blokový, ale obsahuje více příměsí Výroba PS a PVC
Emulzní polymerace: Produkt znečištěn aditivy Výroba butadienu, polyvinylacetátu a PVC
Stavba a struktura makromolekul Střední molekulová hmotnost makromolekul: 10 – 300 000, velikost rozhodujícím způsobem ovlivňuje vlastnosti polymeru Polymerační stupeň: P=M/m Není konstantní Mění se podle vzniku makromolekuly Má přímý vliv na fyzikální a chemické vlastnosti polymeru
Prostorové uspořádání jednotek: Lineární Trojrozměrné
Takticita (řec. uspořádání): charakterizuje prostorové uspořádání substituentů v řetězci polymeru Isotaktické – zcela uspořádané Ataktické - neuspořádané Syndiotaktické – pravidelně střídavé
Dělení polymerů Polymery
Kaučuky (pryže)
Elastomery vratná deformace bez porušení
Termoplasty opakovatelně vratná změna stavu (lineární řetězec) Rozpustné v organických rozpouštědlech, dobře se tvarují (fólie, vlákna)
Plasty většinou tvrdé, křehké,plastické
Reaktoplasty (termosety, pryskyřice) nevratná chemická změna (prostorově uspořádané) Přechodně plastické
Plasty
Vlastnosti plastů Fyzikální a chemické vlastnosti závisí na struktuře a délce makromolekul. Hmota plastů je kompaktní bez pórů. Nevýhodou je studený tok (nevratné prověšení fólií). Měkké, nenasákavé, odolné. Mechanické vlastnosti dány strukturou základních článků řetězce makromolekul, délkou řetězců a povahou mezimolekulárních sil. Při vyšších teplotách přechází z tuhého do kapalného stavu (velké teplotní rozmezí) → interval měknutí. Tepelná odolnost závisí na struktuře, řetězec se trhá v místě nejslabší chemické vazby, nejvyšší odolnost vykazují silikony a fluorované uhlovodíky (300°C). Neobvyklá a nežádoucí je nízká odolnost vůči ohni (spíše lehkému vzplanutí), což představuje druhy důvod pro vyřazení plastů z kategorie konstrukčních hmot. Uvolňují se toxické zplodiny. Chemická odolnost závisí na struktuře a charakteru příměsí v hotovém výrobku. Organická rozpouštědla způsobují bobtnání nebo rozpouštění. Rozdílná je odolnost vůči kyselinám a zásadám
Vlastnosti plastů ☺ Cenová dostupnost, snadná opracovatelnost a dobré mechanické vlastnosti, vysoká elasticita a nízká hustota (transplantace měkkých tkání), lze modifikovat povrch pro zvýšení adheze, biokompatibility
Uplatnění v: medicíně:
PE, PP, PS, PTFE a silikony Náhrady cév, srdečních chlopní, kultivační substráty např. kůže, po vyztužení vlákny na umělé klouby a kosti, transport léčiv k místu působení (cytostatika, antibiotika, hormony, růstové faktory) strojírenství stavebnictví elektrotechnice potravinářství zemědělství textilní průmysl chemii
Vztah mezi strukturou a vlastnostmi Struktura plastů je tvořena pravidelně se opakujícími jednotkami. Na konečných vlastnostech se podílejí syntéza polymeru a způsob zpracování. Rozhodujícími faktory, které určují vlastnosti jsou: Chemické složení a tvar molekulárních jednotek tvořících lineární nebo trojrozměrný řetězec. Délka makromolekuly, tedy počet monomerů tvořících řetězec.
Mechanické vlastnosti jsou ovlivněny vzájemnou pohyblivostí makromolekulárních řetězců. Maximální pevnosti lze docílit strukturním uspořádáním, které při namáhání umožní rovnoměrné rozdělení sil při napínání hmoty (nejlepší tzv. žíněnka).
Zpracování plastů Rozdělení dle technického hlediska: Reaktoplasty (termosety): při vyšší teplotě nejprve měknou, pak se vytvrdí ve výrobek žádaného tvaru, ten při zahřátí již neměkne Zpracovávají se lisováním ve formách za zvýšeného tlaku a teploty.
Termoplasty: opakovaně teplem měknou a po ochlazení tuhnou, dají se mnohonásobně tvářet Zpracovávají se vstřikováním, vytlačováním, litím a foukáním, zpěnování u lehčených materiálů.
Vrstvené hmoty: napouštěním různých materiálů a dalším zpracováním, plnivo (dřevo, textil, papír, skleněná vlákna) + pojivo (pryskyřice, polyestery) Spojování výrobků: lepení pomocí rozpouštědel, monomerů nebo tvrditelnými pryskyřicemi, svařováním horkým plynem, vysokofrekvenčními svářečkami
Rozdělení plastů dle aplikace Specifické vlastnosti plastů, které tradiční stavební materiály postrádají: Vysoká adhezní schopnost k většině stavebních hmot Lze zpracovávat přímo na stavbě Dosahují požadovaných vlastností ve velmi krátké době Tepelně technické parametry, nepropustnost, pružná deformace
Z tohoto pohledu rozdělujeme plasty do tři aplikačních sfér: plasty pro aplikace konstrukčního charakteru (skelné lamináty, plastbetony) kompozity plastů a tradičních stavebních hmot (kompozitní materiály) plasty, které diky svým specifickým vlastnostem a chováním umožnily podstatné zlepšení bývalých technologických postupů (elastomery, hydroizolační fólie, nátěrové hmoty)
Technicky důležité polymery Polyethylen (PE): (LDPE – menší tepelná a foto-oxidační odolnost) a (HDPE – velká pevnost v tahu a odolnost vůči povětrnostním vlivům), odolný vůči chemikáliím, dobré elektroizolační vlastnosti Poloprůsvitné hmoty s mastným omakem, lehčí než voda. Použití: výroba fólií, těsnění, vláken, nádob, konstrukční a ochranný materiál PE-HD k výrobě nádob, nádrží, potrubí, nábytku
Polypropylen (PP): průhledný až mléčně zakalený materiál s nízkou hustotou, lesklý a tvrdý povrch, stálý vůči kyselinám i zásadám a většině roztoků solí Použití: výroba trubek, vláken do kompozitů, náhrada azbestu, obalový materiál
Technicky důležité polymery Polybutylen (polybuten) (PB): vysoká tuhost, stálý vůči kyselinám, zásadám, olejům, tukům a organickým rozpouštědlům Použití: výroba potrubí pro dopravu teplé vody a kalů, folií, kabelových izolací
Polyisobutylen (PIB): pružný materiál, dobře tvarovatelný, odolný vůči stárnutí, není odolný vůči benzinu a minerálním olejům Použití: výroba fólií a těsnění, nízkomolekulární na lepidla a těsnění
Technicky důležité polymery Polyvinylchlorid (PVC): nejrozšířenější termoplast Použití: • tvrdý (novodur) – potrubí pro dopravu vody a plynů, drenážní trubky, části přístrojů, profily, tabule • měkký (novoplast) – fólie, těsnění, střešní a podlahová krytina, hadice, izolace kabelů
Polystyren (PS): tvrdý, sklovitý s lesklým povrchem, málo odolný vůči poškrábání, lze jej barvit, leštit, opracovávat a lepit, odolný vůči chemikáliím, rozpustný v organických rozpouštědlech, působením UV žloutne, snižuje pevnost a matoví Použití: výrobky pro domácnost, fólie, izolace kabelů
Technicky důležité polymery Polymethylmetakrylát (PMMA): transparentní, sklovitý, vysoká tvrdost a tepelná stálost, lze jej snadno opracovávat, lepit a svařovat, méně odolný vůči chemikáliím (Umaplex, Pelxisklo) Použití: náhrada skel v letadlech, automobilech, lodích, světlopropustné desky, tyče, potrubí, sanitární předměty, pěnový polystyren ve stavebnictví
Polyvinilacetát (PVAC): čirý, křehký, stálý, rozpustný v organice, nízká pevnost Použití: průhledné, elastické a dobře přilnavé nátěry ve formě disperze
Polytetrafluorethylen (PTFE): mimořádně tepelně odolný -80-250°C, stálý vůči chemikáliím, pevné, dobře se ohýbají Použití: těsnění, desky, fólie, ochranné vrstvy na kuchyňském nádobí (Teflon), izolační materiál, součásti těsnění a čerpadel, antikorozní ochrana kovů v agresivním prostředí
Technicky důležité polymery Syntetické kaučuky: výroba z ropy, zemního plynu, koksárenského plynu, acetylenu a ethyalkoholu Butadienový: vulkanizace pomocí sloučenin síry vede ke zlepšení mechanických vlastností a zvýšení odolnosti vůči působení kyslíku, světla, teploty a chemikálií, výborné elastické vlastnosti
Použití: výroba pneumatik
Chloroprenový: poměrně drahý, speciální kaučuk, těžko zápalný,, dobrá pevnost
Použití: výroba klínových řemenů, dopravních pásů Polyakryláty: průhledné hmoty s vynikající propustností světla, umaplex, plexisklo Použití:
Technicky důležité polykondenzáty Polyamidy (PA): tvrdé, odolné vůči poškrábání, bezbarvé, termoplasty, dají se tkát, lít, tlakově tvarovat, nízká odolnost vůči kyslíku a UV při vyšších teplotách, odolné (silon)
Použití: fólie, desky, šrouby, hmoždinky, nádobí, těsnění, textilní vlákna Fenolformaldehydové pryskyřice (PF): bakelity, nízká tepelná a elektrická vodivost, novolaky, resoly, resity
Použití: izolátory, vypínače, zásuvky, ozdobné předměty, součásti strojů, nábytkové kování Novolaky – rozpustné v alkoholu a benzenu, termoplastické, použití jako pryskyřice v lékařství Resoly – těžko tavitelný, rozpustný v alkoholu, zahříváním zesíťuje → Resity
Technicky důležité polykondenzáty Aminoplasty: lépe se vybarvují, nepáchnou Použití: lisovací hmoty pro výlisky v elektrotechnickém a strojírenském průmyslu, impregnace papíru (Pertinax), a textilu (Texgumoid), měniče iontů (ionexy), z nízkomolekulárních lepidla Močovinoformaldehydové pryskyřice: formaldehyd s močovinou
Melaminformaldehydová pryskyřice:
Umakart: papír napuštěný kapalným resolem a převrstvený melaminformaldehydovou pryskyřicí, vytvrzení
Technicky důležité polykondenzáty Polyestery: tvrdé, bezbarvé, čiré, snadno barvitelné, odolné vůči chemikáliím, viskózní kapaliny po vytvrzení ohebné a velmi tvrdé, skelné lamináty Použití: syntetická vlákna vynikající pevnosti, pružnosti a tvarové stálosti (Trevira, Diolen, Tesil, Terylen), dvousložková lepidla, průhledné desky, potrubí, stavební prvky, bazény Tesil
Technicky důležité polyadiční produkty Polyuretany (PUR): termoplasty (lineární) horší vlastnosti, reaktoplasty (zesíťované) výhodnější Použití: ochranné nátěry, pojiva, dvousložkové nátěrové hmoty, lepidla, nátěrové a těsnící hmoty, Lehčené polyuretany – izolace, textilní průmysl (čalounění), nelze použít ve vlhkém a horkém prostředí, polyuretanová pěna a kaučuk Epoxidové pryskyřice (EP): nízkomolekulární lineární zesíťují tzv. tužidly Použití: výroba laků, lepidel, protikorozních nátěrů, přísada do omítek, betonu atd.
Praktické použití vysokomolekulárních látek ve stavebnictví Izolace staveb: fólie z PVC, polyethylenu a polyisobutylenu, lze impregnovat silikonovými laky (domy, přehrady, tunely) Betonáž: PVC jako náhrada bednění (nafukovací jádro příslušného profilu z PVC) Střešní krytina: desky z polymetakrylátu, polyesterových skelných laminátů → lehké, pevné, odolné (tovární, sportovní haly, velké objekty) Vnitřní stěny: polyesterové skelné lamináty, PVC (obklady stěn jako tapety, kachle, desky, přichycují se sádrou či šrouby, fólie lepením) Podlahové krytiny: vrstvené fólie či dlaždice z PVC, butadien-styrenové Dveře, okna: z PVC, z hmot z dřevěného odpadu pojeného fenolovou pryskyřicí Vodovodní instalace: z PVC (novodur), z polyethylenu Tepelné a zvukové izolace: pěnový polystyren, močovinové pěnové hmoty, 90-95% tvoří vzduch Bytová architektura: polyesterové skelné lamináty ke konstrukci skříní, stolků, dekoračních desek, fólie PVC a polyamidová vlákna na potahy křesel, pohovek, záclonoviny a ubrusy
Praktické použití vysokomolekulárních látek v průmyslu Ložiskové kovy: nahrazovány vrstvenými fenolovými pryskyřicemi, polyamidy, PVC – výborné kluzné vlastnosti, malá nároky na mazání, lehké, nekorodují, tlumí kmity Náhrada bílých kovů, nerezavějící oceli: fenolformaldehydové pryskyřice plněné azbestem, grafitem, koksem, PVC, polyethylen aj. Antikorozní povlaky: ochrana kovů, PVC, polyurethany, polyamidy, epoxydové pryskyřice, polytetraflourethylen Dopravní technika: lodě z polyesterových skelných laminátů, lamináty na karoserie a kryty vozidel, konstrukce trupů, křídel u letadel, PVC na potahy, polyuretanové pěnové hmoty na čalounění, butadienový kaučuk na pneumatiky, polymetylmetakryláty na zasklívání oken
Praktické použití vysokomolekulárních látek v průmyslu Elektrotechnický průmysl: polyesterové a epoxydové pryskyřice k zalévání elektrických součástí, okruhů a vinutí, PVC a polyetylen na izolaci kabelů, vinylové hmoty a polyetylen na izolační pásky, polyetylen k izolaci zemních a podvodních kabelů Zboží denní potřeby: kryty z fenolformaldehydové pryskyřice, polystyrenu a PVC, bižuteri a hračky z zpolystyrenu, metakrylátu, PVC a aminoplastů, ochranné přilby z polyesterových skelných laminátů a polyamidů, osvětlovací tělesa z polymetakrylátů, polystyrenu, PVC a polyetylenu Sportovní potřeby: pryskyřice k lepení lyží, fenolové pryskyřice a polyesterové skelné lamináty na skluznice, stany z polyamidových, polyetylenových a PVC fólií, výplety raket z polyamidových vláken Textilní a obuvnický průmysl: polyamidová a polyakrylonitrilová vlákna, PVC, polyetylen, akrylové pryskyřice
Vysokomolekulární látky používané ve stavebnictví Vyztužené plasty: lze použít vlákna přírodní (azbestová, sisalová, bavlněná), chemická (celulosová, polyamidová, uhlíková, polyesterová) a hutnická (ocelová, strusková, skleněná) Za mezní hodnotu se považuje 60 hmot. % vláken Výztuž prostupuje polymerní matrici buď ve formě sekaných nahodile rozložených vláken (rohože), nebo je nosná kostra tvořena pramenci vláken orientovaných ve směru namáhání stavebního prvku, či složena ze samostatných vláken (tkanina). Za vrcholnou technologii vyztužených plastů můžeme považovat vinuti nekonečných vláken za současné impregnace polymerem.
Plastbetony: Pojivo nahrazeno vhodnou plastickou hmotou (pryskyřice)
Použití: chemický průmysl, silniční stavitelství
Polymerbetony: Betonový výrobek se napouští vhodným monomerem → zvýšení pevnosti a korozivzdornosti výrobku Použití: opravy betonových ploch
Makromolekulární látky na bázi křemíku Siloxanová vazba – Si – O – Si – O – Silikony: teplotně stálé, hydrofobní, nenasákavé, chemicky inertní, CH3 Si
O
CH3 Oleje – stálé -70-200°C, hydrofobní, natírání stanových dílců, mazání strojů pracujících za vysokých i nízkých teplot, součástí brusných past Pryskyřice – za zvýšené teploty se vytcrzují na tvrdé a křehké hmoty, roztoky, laky pro elektrotechniku a výrobz vrstvených hmot Kaučuk – vyniká ohebností -90-250°C, odolný vůči chemikáliím i proti stárnutí, výroba těsnění do spalovacích motorů, hadic pro rozvod horkého vzduch, izolace kabelů, zalévací hmota pro transformátory
Nátěrové látky Složení: Pojivo – organické i anorganické Pigment – minerální nebo organické Rozpouštědlo, ředidlo, disperzní činidlo Sikativa – urychlují tvrdnutí Plniva – anorganické látky pro zvětšení objemu
Použití: interiérové (silikátové, klihové), fasádní nátěrové hmoty
Lepidla S molekulovou strukturou již vytvořenou: Nemodifikované přírodní látky (živice,škrob) Modifikované organické přírodní látky (nitrát celulosy, vulkanizovaný kaučuk) Syntetické organické látky (plasty, elastomery)
Struktura se tvoří v průběhu lepení: Fenoplasty a aminoplasty Epoxidové pryskyřice polyurethany
Tmely Anorganické: Tmely s vodním sklem Tmely s vodním sklem a oxidy Ostatní tmely
Organické tmely: Živičné Z plastů Olejové Na bázi kaučukových látek
Tvrdnutí Probíhají složité procesy chemické a fyzikální povahy Tvrdnutí anorganických pojiv Tvrdnutí organických pojiv: Oxidačně Fyzikálně Chemicky zesíťováním
Zpracování polymerních odpadů Prudce se zvyšuje množství polymerního odpadu •
Odpad vratný (při výrobě)
•
Odpad sběrový (po upotřebení) – nutno třídit, znečištěn
•
Skládkování
•
Tepelná degradace (použitelné produkty – paliva, rozpouštědla)
•
Spalování (exhalace, nákladná likvidace produktů)
•
Recyklace ( chemická)
•
Regenerace (pryž)
Důležité pojmy Polymer Monomer Polymerace Polykondenzace Polyadice Termoplasty Reaktoplasty Lepidlo Tmel Adheze
Literatura HENNING, Otto a LACH, Vladimír: Chemie ve stavebnictví, SNTL Praha, 1983. Webovské stránky BARTUŠKA, Miloslav a kol: Vady skla, PRÁH, 2001. Rovnaníková P., Malá J., Rovnaník P.: Stavební chemie, modul 4, CERM 2005 Wagner A., Král J.: Základy chemie, SNTL 1968 Rais J. a kol.: Chemie pro nechemické vysoké školy technické, SNTL 1969 Kratochvíl B., Švorčík V., Vojtěch D.: Úvod do studia materiálů, VŠCHT 2005
