Sněhová královna Na podzim 2014 uvedlo divadlo Hybernia premiéru nového muzikálu pro děti Sněhová královna. Protože pro školy a hromadný odběr vstupenek bylo zajištěno zlevněné vstupné, mohli se žáci naší školy v hojném počtu jedné z repríz v Hybernii zúčastnit. V muzikálu účinkují známé osobnosti, jako je Dagmar Patrasová, Felix Slováček jr., Anna Slováčková, Mahulena Bočanová, Lumír Olšovský, Sabina Laurinová, Linda Finková. Představení bylo velmi výpravné, co se týká scény i kostýmů. Byly velmi propracované taneční kreace a ani hudební fanoušci nepřišli zkrátka, protože hra byla protkána líbivými melodiemi. Už dnes se děti těší na další podobný zážitek, jelikož je inspiruje v jejich vlastních tvořivých aktivitách. Mgr. Iva Kilingerová, 1. třída Vánoce na blátě S přibývajícím předvánočním časem a vánočními aktivitami se obě první třídy na začátku prosince vydaly do dětského divadélka GLANS na tematické představení Vánoce na blátě. Ve hře zazněly známé koledy, které naše děti mohly zpívat s celým andělským chórem a dokonce i s jednou čerticí. Ta se schválně vmísila do andělského rozdávání dětských dárků, aby všechno popletla a převrátila naruby. Nakonec však všechno dobře dopadlo a my všichni ostatní jsme se Vánoc na blátě skutečně dočkali. Mgr. Iva Kilingerová, 1. třída ******* Desatero sov V úterý 3. února přijelo do naší školy občanské sdružení Ornita se svým projektem „Desatero sov“. Děti měly možnost na vlastní oči vidět sovy žijící u nás a jako malé překvapení také sovici sněžní. Dozvěděli jsme se, že některou sovu lze potkat i na Zličíně. Nejhezčím zážitkem pro děti jistě bylo, že si většinu sov mohly pohladit a vidět je na živo. Druhý den čekal děti z 2.A malý testík znalostí z přednášky. Bylo vidět, že sovy děti zaujaly a přednáška tak splnila i svůj vzdělávací účel, aniž by to děti tušily! Pavla (asistentka pedagoga), 2. třída
Kam se podívat dřív? V úterý 27. ledna děti z 2.A společně s 1.B navštívily výstavu panenek a autíček. Výstava čítala přes 1 200 panenek a více než 2 200 modelů autíček, takže opravdu bylo na co se dívat. Největší úspěch měli panenky Monster High. Naše zvídavé kluky zase zaujali především modely vojenských autíček a také veteráni. K vidění byly ale také panenky Barbie zobrazující slavné osobnosti, pohádkové postavy či Barbie domy i s vybavením. Součástí výstavy byla také herna, kde si děti mohly odpočinout a pohrát si, nebo se podívat na jimi jistě oblíbený, seriál Monster High. Cestou z výstavy už jsme byli všichni hladoví a těšili jsme se na oběd! Pavla (asistentka pedagoga), 2. třída
Mně se líbila Alžběta II. Měla rezaté vlasy a modré oči. Také měla krásná růžová ústa a červené tváře. Na sobě měla třpytivé šaty a stříbrné střevíčky. Linda, 2. třída Recepty na uvaření vajíček Nejdříve si připravíme vajíčko, vodu, sirky a sůl. Do hrnce dáme vodu, vajíčko a sůl. Vše uvedeme do varu. Vaříme deset minut. Vejce ochladíme. Vajíčko se podává s chlebem. Přeji dobrou chuť! Když si budu chtít z vejce udělat kraslici, vejce vyfouknu a ozdobím. Dita Smolíková, 3. třída Nejprve si vyndáme vajíčka z lednice. Pak vajíčka omyjeme a dáme do kastrůlku s vodou. Po pěti minutám vaření je vyndáme a máme hotovo. Když si budu udělat kraslici, vajíčko obarvím potravinářskou barvou. Jan Mochan, 3. třída Jak jel Vítek na výlet (Vypravování) Vítek měl výjimečný den. Jel na výlet na vyhlídku, ze které bylo krásně vidět. Chvíli tam pobyl a pak sešel dolů. Byl čas na svačinu. Anička ukradla Vítkovi chléb, ten jí to vytkl. Měl ještě rajče. Bylo výtečné. Byla to Aniččina vina, že měl Vítek hlad. Jan Vinš, 3. třída Vysvědčení (Vypravování) Nejdříve jsem šla do školy. Ve škole na mě čekala paní učitelka a spolužáci. Pak jsme šli na metro a jeli jsme na stanici Anděl. Tam jsme přestoupili na tramvaj a po vystoupení jsme šli do Muzea čokolády. Když jsme přijeli zpátky do školy, tak jsme dostali vysvědčení a šli jsme na oběd. Potom jsem šla domů a vysvědčení jsme ukázala tátovi. Táta měl radost, protože jsem měla samé jedničky. V pět hodin přišla máma, také jsem jí ukázala vysvědčení. Druhý den jsem šla s mámou do práce. Vydržela jsem tam celý den až do pěti hodin. V pět hodin jsme šly do obchodu Pompo vybrat si něco za vysvědčení. Vybrala jsem si panenku Monster high opereta. Pak jsme šli do večerky a potom hurá domů. Eliška Havlová, 3. třída
Naše sovy (Výukový program) Nejvíce se mi líbily tyto sovy: kulíšek nejmenší a sova pálená. Kulíšek je nejmenší ze všech sov. Má docela malé oči a malý zobáček. Potom mě zaujala ještě jedna sova, která se jmenuje sovice sněžní. Je krásně bílá a jen trochu černá. Ráda jí myši. Má žlutooranžové oči a černý zobák a velká křídla. Je o trochu menší než výr. Ještě se mi líbila sova pálená. Má hlavu jako srdce. Adéla Prokešová, 3. třída Muzeum Policie Dne 27. 1. 2015 jsme jeli metrem a tramvají do „Muzea Policie“. Až jsme tam došli, tak jsme se nasvačili. Pan policista nám dal omalovánky o bezpečnosti a řekl nám, jak se máme v určitých situacích zachovat. Pak jsme se šli podívat na výstavu – byly tam obleky, auta, motorky, zbraně, kriminalistika. Poté jsme se s panem policistou rozloučili a jeli jsme do školy. Xiao Jie Gong, 4. třída Školní výlet do „Muzea čokolády“ Dne 29. 1. 2015 jsme jeli my, 4. třída, se 3. třídou na výlet do Muzea čokolády. Vyrazili jsme v 8:00. Nejprve jsme jeli metrem a potom tramvají. Po dlouhé cestě jsme tam konečně dorazili. Vešli jsme dovnitř a uviděli jsme tolik dobře vypadajících čokolád a čokoládových pochoutek. Odložili jsme si a nasvačili jsme se. Hned poté, co jsme se nasvačili, jsme se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi čokoládou a čokoládovou pochoutkou a pamatuji si to i doteď. V čokoládě musí být kakaové máslo a pokud tam není, tak je to jen čokoládová pochoutka. Potom jsme viděli, jak se vyrábí čokoládová pralinka a jak se drtí kakaový bob. Potom jsme si poslechli celou historii čokolády. Třeba například: „Věděli jste, že indiáni používali čokoládu jako platidlo?“. Takže jim vlastně peníze rostly na stromech. Poté, co paní průvodkyně skončila s vyprávěním, dostali jsme možnost si koupit různé druhy čokolád a kdo neměl peníze, dostal možnost alespoň ochutnat pár druhů čokolád, protože jsme měli degustaci. Ochutnali jsme skořicovou, zázvorovou, s růžemi a perníkovou. Jenomže po degustaci jsme se museli vrátit opět do školy. Tentokrát jsme první jeli tramvají a potom metrem. Až jsme dorazili do školy, rozdala nám paní učitelka vysvědčení. Já jsem měla samé jedničky, a to Muzeum čokolády za to vysvědčení opravdu stálo. Valentina Szarkaová, 4. třída Vtipy 1. Zákaznice: Chtěla bych vrátit peníze za kabát. Je na něm cedulka s nápisem, že je nepromokavý, jenže v dešti jsem v něm promokla. Prodavač: Ale slečno, to jen ta cedulka je nepromokavá. 2. Pane doktore, můj muž si myslí, že je vlaštovka. Tak ho nejdříve přiveďte. Nemůžu, odletěl mi do teplých krajin. 3. Jaká byla poslední Tarzanova slova? Kdo namastil tu liánu? 4. Pane doktore, mám dojem, že vidím všechno dvakrát. Dobře, tak si lehněte na pohovku. Na kterou? Natálie Hylská, 4. třída
Orel Moje oblíbené zvíře je orel. Orel je ochočitelný, ale také nebezpečný. Mám ho rád kvůli jeho dobrému zraku a velkým křídlům. Má žlutý zobák jako sýr, velké černé oči, hnědobílé peří, velké žluté drápy a hnědý ocas roztažený jako vějíř. Létá ve výšce 500 m nebo méně. Je masožravec, takže jí myši. Létá rychlostí 100 km až 120 km v hodině a volným pádem létá rychlostí až 300 km v hodině. V rozpětí křídel má až 2 m a délka těla je 90 cm. Je velmi vzácný, ohrožený a málo dotčený. Žije v Evropě, Severní Americe, Asii a v Africe. Loví také sviště, zajíce, lasice, jeleny a lišky. Samice sedí 40 dní na vajíčkách. Jiří Cacák, 4. třída Moje nejoblíbenější zvíře Moje nejoblíbenější zvíře je šnek. Pojmenovala jsem ho Albert. Je to africký šnek. Je to albín a má úplně světlé tělo. Má rád jablko, salát, mrkev a okurku. Hlavně potřebuje sépiovou kost na zpevnění ulity. Pokud by neměli sépiovou kost, jedli by si navzájem ulity. Nesmím zapomenout, že potřebují často mlžit, ale potřebují také mističku s vodou. Ráda sleduji, jak Albert prolézá vodou a leze po stěně skleněného akvária a vydává hlasité zvuky mokrou ulitou po skle. Když jim dám jídlo, jsou šneci tak rychlí, že do hodiny vše zmizí. Šneky a oblovky mám moc ráda a ráda je sleduji v pohybu a myslím si, že oni mají rádi mě. Eliška Šolínová, 4. tříd Muzeum čokolády Dne 29.1. 2015 jsme se vypravili do Muzea čokolády. Ze školy jsme vyrazili v 8:00 na metro. Když jsme dojeli na zastávku Anděl, tak jsme jeli tramvají na Ostrčilovo náměstí a pěšky došli k Muzeu čokolády. Když jsme přišli do čokoládovny, Dr. Čoko už byl zmražený, a proto nám poslal svou asistentku přímo z nebe. S paní asistentkou jsme si říkali, kdo má jaké oči. Někdo měl hnědé jako čokoláda, někdo modré jako nebe a někdo zelené jako tráva. Potom paní asistentka kontrolovala naše mlsné jazýčky. Zjistili jsme, že máme hodně mlsné jazýčky. Dostali jsme proto čokoládovou pilulku, byla to čokoláda s medem. Poté jsme sešli po schodech dolů a paní nám tam ukázala, jak se vyrábí čokoládové pralinky. Ochutnali jsme je a šli jsme opět nahoru, kde jsme si mohli něco koupit. Když jsme si nakoupili, měli jsme ještě přednášku o historii a výrobě. Nakonec jsme měli degustaci. Ochutnávali jsme různé druhy čokolád, například: růže, zázvor, perník a skořici. A potom jsme jeli zpět do školy. Tereza Vosálová, Tereza Urbanová, Anna Folprechtová a Veronika Piková, 4. třída Ornita – 10 druhů sov V úterý 3. 2. 2015 k nám do školy přišel ornitolog, který nám ukázal živé sovy, které jsme si mohli i pohladit. O každé sově nám řekl, kde žije a jaké vydává zvuky. Mne nejvíce zaujala sovice sněžní, protože je veliká a krásně bílá. Když ornitolog odešel, paní učitelka nám zadala práci o nejkrásnější sovu, kterou jsme museli namalovat. Druhý den jsme dávali my a žáci z ostatních tříd nejhezčímu obrázku hlasy a první tři obrázky s nejvíce hlasy vyhrály. Petr Jindřišek, 4. třída
Muzeum policie Dne 27. ledna jsme jeli do Muzea Policie České republiky. Nejdříve jsme jeli metrem na Karlovo náměstí pak jsme šli na tramvaj a jeli jsme jenom 2 stanice na I.P. Pavlova. Pak jsme kus cesty šli pěšky. Na místě nás přivítal pan Holub (to byl policista). Pak jsme šli do místnosti, nasvačili jsme se tam a policista nám ukazoval věci, co se policii nejvíce hodí např. zbraň nebo pouta. Pak jsme navštívili muzeum. Tam byly policejní uniformy a zbraně. Pak jsme šli do místnosti, kde jsme měli vypátrat trestný čin. Měli jsme najít 5 kulek a stopy. Nakonec jsme vrátili zas do školy. Byl to zábavný výlet a něco jsme se naučili. Anežka Kynclová, 5. třída Přednáška o sovách 3. 2 2015 jsme měli přednášku o sovách. První byla na řadě pátá třída a šli jsme do haly ve škole.Ukazovali nám tyto sovy: Výr velký (Bubo bubo), Sova pálená (Tyto alba), Kalous ušatý (Asio otus), Puštík obecný (Strix aluco), Kalous pustovka (Asio flammeus), Sýc rousný (Aegolius funereus), Sovice krahujová (Surnia ulula), Puštík bělavý (Strix uralensis).Mně se to líbilo, protože jsme si je mohli pohladit. Já jsem se dozvěděla, že samička sovy je větši než samec.Věděli jste, že když jim zamáváte před očima, nic neuvidí, protože vidí jen na dálku? Na konci nám dali plakát do našich tříd a rozvrh hodin. Když jsme odešli do třídy, šla po nás druhá třída a třetí a pak i první třídy. Pak jsme se my všichni vyfotili. Mně se to moc líbilo, protože sovy jsou krásná zvířata. Amálie Rachmatulina, 5. třída Přednáška o sovách Dne 3. 2. k nám přijela Ornita. Toto je organizace, která se zabývá ochranou ptactva. Přednáška o sovách byla velmi zajímavá. Věděli jste, že sovy vidí lépe než my? Ale, když jim máváte před očima, nic nevidí, protože vidí na dálku. Jejich jídlo bývá třeba myš nebo krysy. Nejvíce se mi líbila sovice sněžní. Potom nám dali plakát a rozvrhy a také jsme se vyfotili. Tento den byl nezapomenutelný. Nikita Rožko, 5. třída Přednáška o sovách 3. 2. 2015 k nám přišli lidé z Ornity a udělali nám přednášku o sovách. Celá přednáška byla o našich sovách. Například jsem se dozvěděl, že v Česku žije 10 druhů sov. Nebo, že sovy mají tak přispůsobená křídla a peří, že dokážou létat neslyšně. Také jsme se dověděli, že sovy vidí lépe než lidé, ale když jim zamáváte před očima, ničeho si nevšimnou. Sovy totiž vidí výborně, ale jenom na dálku. Věděli jste, že u sov je sameček menší než samička? Já teda ne! Přivezli nám ukázat 9 druhů živých sov. Mně se nejvíc líbil výr velký. Na konci každé třídě dali plakát a každému dali rozvrh hodin se sovami. Šimon Horyna, 5. třída Muzeum policie Dne 27. 1. 2015 v úterý jsme se 4. a 5. třída vypravila do Policejního Muzea. Jeli jsme metrem na Karlovo náměstí a pak chvíli autobusem. Nejprve nám pan průvodce, který byl z povolání policista, vysvětlil zásady slušného chování a ukázal výzbroj policie a pak byla přestávka. O přestávce jsme si mohli vzít různé dětské řidičáky. Pak jsme šli na prohlídku muzea. Tam byly různé uniformy pohraniční stráže a četníků. Dále staré motorky, atd. Pak v jedné místnosti, kde byly rekonstrukce vražd, jsme museli najít pět nábojů ze zbraně AK45. Já jsem také jednu našel. Na konci jsme se mohli jít podívat na vyřazený vrtulník, který ležel na zahradě. Pak už jsme bohužel museli jít domů. Už se těším až tam půjdu podruhé. Vojta Brodský, 5. třída
