Deníky pražského metra jako specifické informaní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta Ústav informa ních studií a knihovnictví Studijní program: informa ní studia a knihovnictví Studijní obor: informa ní studia a knihovnictví

Linda Egemová

Deníky pražského metra jako specifické informa ní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání Bakalá ská práce

Praha 2007

Vedoucí bakalá ské práce: Oponent bakalá ské práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

PhDr. Eva Bratková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovala samostatn a že jsem uvedla všechny použité informa ní zdroje. V Praze, 14. kv tna 2007 ………………………………. Linda Egemová

Identifika ní záznam EGEMOVÁ, Linda. Deníky pražského metra jako specifické informa ní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání [Prague Metro Journals as Specific Information Resources, their Content, Production, Distribution and Use]. Praha, 2007-05-14. 50 s. VIII s. p íl. Bakalá ská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informa ních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalá ské práce PhDr. Eva Bratková. Abstrakt Tématem bakalá ské práce jsou deníky pražského metra jako specifické informa ní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání. Analýza byla provedena u t chto periodik: deník Metro (http://www.metro.cz), deník 24 hodin (http://www.24hodin.cz) a deník Metropolitní Expres (http://www.expresdenik.cz). V úvodní ásti práce je nazna ena obecná typologie bezplatných periodik a uvedeny d vody vzniku jejich existence s d razem na spole nost Metro International. Další ást práce obsahuje jednotlivé charakteristiky zmín ných deník , kde je zejména u deníku Metro sledován zp sob výroby. Jádro práce je tvo eno komparací deník , na než je nahlíženo z r zných úhl

pohledu. Pozornost je zam ena na jejich

obsahové vymezení a jazykovou úrove , grafickou úpravu, inzerci a webové prezentace. Následující

ást práce popisuje a p edevším prezentuje zjišt ní, která vyplynula

z dotazníkového šet ení, v jehož rámci byla sledována tená ská využitelnost bezplatných deník . V záv ru práce jsou shrnuty získané poznatky o analyzovaných denících. Klí ová slova bezplatné deníky, deník, noviny, zdarma, Metro, 24 hodin, Metropolitní Expres, informa ní zdroj, obsah, výroba, distribuce, využívání

Obsah P EDMLUVA.................................................................................................................................. 1 1 ÚVOD............................................................................................................................................. 3 1.1 D VODY VZNIKU EXISTENCE DENÍK ...................................................................................... 4 1.2 METRO INTERNATIONAL .......................................................................................................... 5 2 BEZPLATNÉ DENÍKY PRAŽSKÉHO METRA...................................................................... 9 2.1 DENÍK METRO ........................................................................................................................ 11 2.1.1 Redakce .......................................................................................................................... 12 2.1.2 Informa ní zdroje ........................................................................................................... 14 2.1.3 Výrobní procesy deníku .................................................................................................. 14 2.1.3.1 Editorská innost..................................................................................................... 14 2.1.3.2 Specifické faktory zpravodajské innosti editora deníku Metro ............................. 15 2.1.4 Distribuce ....................................................................................................................... 17 2.2 DENÍK 24 HODIN ..................................................................................................................... 18 2.3 DENÍK METROPOLITNÍ EXPRES .............................................................................................. 19 2.3.1 Výrobní procesy deníku .................................................................................................. 19 2.3.2 Distribuce ....................................................................................................................... 19 3 SROVNÁNÍ DENÍK ................................................................................................................ 21 3.1 OBSAHOVÉ VYMEZENÍ A JAZYKOVÁ ÚROVE ........................................................................ 21 3.1.1 Deník Metro.................................................................................................................... 21 3.1.2 Deník 24 hodin ............................................................................................................... 22 3.1.3 Deník Metropolitní Expres ............................................................................................. 23 3.1.4 Analýza zpracování hlavního tématu.............................................................................. 25 3.1.5 Záv re né hodnocení...................................................................................................... 26 3.2 ÚROVE GRAFICKÉ ÚPRAVY .................................................................................................. 28 3.3 INZERCE ................................................................................................................................. 30 3.4 WEBOVÉ PREZENTACE DENÍK .............................................................................................. 32 3.4.1 Deník Metro.................................................................................................................... 32 3.4.2 Deník 24 hodin ............................................................................................................... 34 3.4.3 Deník Metropolitní Expres ............................................................................................. 35 4 PR ZKUM TENÁ SKÉ VYUŽITELNOSTI DENÍK PRAŽSKÉHO METRA ........... 37 ZÁV R............................................................................................................................................ 44 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................ 46 SEZNAM P ÍLOH........................................................................................................................ 49 P ÍLOHY ....................................................................................................................................... 50

P edmluva Tématem bakalá ské práce jsou deníky pražského metra jako specifické informa ní prameny, jejich obsah, výroba, distribuce a využívání. Na bezplatné deníky, novodobý fenomén v oblasti tišt ných médií, bylo v dob jejich vzniku nahlíženo odbornou ve ejností s despektem. Postupem doby si však vybudovaly významnou pozici na eském mediálním trhu a cen ny jsou nejen odborníky, ale také tená i a inzerenty. Téma m

zaujalo z d vodu jeho p esahu do žurnalistiky, která úzce souvisí se

zam ením studovaného oboru na Ústavu informa ních studií a knihovnictví v Praze. Cílem bakalá ské práce je rozbor, popis a vyhodnocení t í deník (Metro, 24 hodin a Metropolitní Expres) distribuovaných p evážn v pražském metru. Je na n nahlíženo jako na specifické informa ní prameny a rozebrány jsou otázky jejich obsahu, výroby, formy distribuce a také jejich využívání. V úvodní ásti práce je nastín na obecná typologie bezplatných periodik a uvedeny d vody vzniku jejich existence s d razem na spole nost Metro International. Druhá ást práce obsahuje jednotlivé charakteristiky zmín ných deník , kde je zejména u deníku Metro sledován zp sob výroby. Následuje oddíl, v n mž je provedeno srovnání deník z r zných úhl pohledu. Pozornost je zam ena na jejich obsahové vymezení a jazykovou úrove , grafickou úpravu, inzerci a webové prezentace. tvrtá ást popisuje a p edevším prezentuje zjišt ní, která vyplynula z dotazníkového šet ení. V tomto pr zkumu byl osloven statisticky st ední výb rový soubor respondent formou emailové korespondence a p ímým ústním jednáním. Tématem pr zkumu byla využitelnost bezplatných deník jejich tená i. V záv ru jsou shrnuty získané poznatky o analyzovaných denících. Práce obsahuje tabulky, grafy a p ílohy, jež jsou dopl kem textu. P ed zpracováním tématu byla provedena bibliografická a informa ní p íprava, jež zahrnovala zejména studium internetových zdroj . Obsaženy a zpracovány jsou též poznatky a údaje, které jsem získala rozhovory s odborníky. Analyzované webové prezentace deník byly zdrojem informací zejména ve ejného charakteru. Praktickým zpest ením v pr b hu tvorby práce bylo získávání a vyhodnocování odpov dí na zahrnutý dotazník.

1

Cenné poznatky jsem nabyla cíleným pozorováním innosti editor redakce deníku Metro, kterou mi bylo umožn no navštívit díky kontaktu na editora zahrani ního zpravodajství Jana

erného. Nemálo významných informací vyplynulo z rozhovoru

s manažerem deníku Metropolitní Expres Martinem Marcilisem a generálním editelem deníku Metro Martinem Konrádem. Prezentované charakteristiky uvedených deník jsou propor n nevyvážené práv z d vodu snadn jšího získání informací o deníku Metro. P i zpracování tématu se vyskytl problém s dostupností informací interní povahy. Ze strany vedení deník mi byla nazna ena neochota sd lovat data zejména obchodního charakteru vzhledem ke stávající konkurenci. S redakcí deníku 24 hodin mi bližší kontakt nebyl umožn n, proto jsou uvád ny pouze informace z ve ejn dostupných zdroj bez hlubšího ov ování. V práci jsou p evážn zahrnuty ve ejn dostupné informace. K informacím interní povahy, nej ast ji obchodního charakteru, je velmi obtížný p ístup, a proto jsou v ní zastoupeny minimáln . Celkový rozsah bakalá ské práce je 50 stran a VIII stran p íloh. Všechny záznamy jsou citovány podle normy

SN ISO 690 a

SN ISO 690−2. Zp sob citování je z d vodu

p ehlednosti zvolen pomocí prvního údaje záznamu a data vydání uvedených v hranatých závorkách.

2

1 Úvod Moderní doba p inesla pro tišt ná média zvláštní fenomén − noviny zdarma. Zejména ve velkých m stech jsou tyto noviny sou ástí mediálního trhu již mnoho let, p i emž se nejedná o tiskoviny typu reklamní leták, ale o deníky se skromným obsahem. Jsou to nízkonákladové noviny financované výhradn z inzerce, jejichž obsah je adekvátní náklad m. Obsahují odpovídající množství informací i publicistických materiál , které m že jejich konzument zvládnout cestou v prost edcích hromadné dopravy [Bezplatné deníky, 2006]. Tradi ní placené deníky mají v tšinu tená

mezi lidmi, kte í jsou „zvyklí íst“. Mladí

lidé sou asné generace vyhledávají primární informa ní zdroje v elektronické podob a noviny berou spíše jako zdroj zábavy, nebo naopak úvah k zamyšlení. Analogicky m že vyznít prom na zp sobená televizí, která za 30 let zcela transformovala podobu rádia z primárního zdroje informací pouze na zábavní „podkreslova “

innosti

poslucha e [MIKLÍK, 2006]. M ní se i úloha tišt ných novin ve spole nosti a bezplatné deníky ji p enesly blíže ke konzumnímu stylu života. tená získá rychlý p ehled denních informací r zné kvality s hojnou dávkou reklamy. S nadsázkou se bezplatné deníky stávají jakýmsi informa ním „fast foodem“, jehož konzumace je mezi mladými lidmi tak populární. Diskutabilní je ale kvalita takové „duševní stravy“. Existence bezplatných deník p ináší pozitivní faktor, který vyplývá z toho, že lidé, kte í by jinak p estávali íst (d vody mohou být finan ní, asové aj.), tou a vytvo í si jakýsi návyk, jenž asem m že vést k p echodu k tradi ním tišt ným médiím. Souhrnný po et výtisk novin, které jsou denn Evropan m k dispozici zcela zdarma, jdou do desítek milion . Bezplatné listy p ipravuje zpravidla tým složený z mnohem menšího po tu redaktor než noviny, za n ž

tená platí. V tšinou navíc nevyvíjejí aktivitu ve zjiš ování

vlastních informací, základem obsahu bývají zprávy p evzaté z tiskových agentur. Je mén nákladné spolehnout se p i vyhledávání zpráv o událostech ve spole nosti na jiné poskytovatele zpráv (tiskové agentury a tiskoví mluv í), než najmout pot ebné pracovníky, aby pronikli do spole nosti. Takové pasivní získávání však m že vytvá et prostor pro manipulaci p i nastolování ve ejných témat. Také noviná i mají sklon se vydat p i p íprav redak ního materiálu cestou nejmenšího odporu, tj. použít dob e 3

p ipravené hotové podklady [BURNS, 2004, s.38]. A ani grafickou úpravou se s klasickými listy nemohou ty zdarma rovnat. To se ovšem pozvolna m ní. V sou asné dob je patrný vývoj bezplatných deník sm rem k za azování p vodních zpráv nebo strany s komentá i, což bylo dosud považované za jednu z hlavních odlišností placených novin od bezplatných. To, co se prozatím nem ní (pokud za bezplatným deníkem nestojí silná vydavatelská spole nost, která svými nejen finan ními prost edky dokáže deník provozovat), je fakt, že existence a možná další expanze deník zdarma závisí na p íjmech z inzerce [AUST, 2006]. Noviny nenásiln a bez vysokých náklad mezi mnoha ostatními inzeráty propagují placené listy stejného vydavatele. Množství inzerát text, a proto mohou noviny p sobit tém

asto tém

p evyšuje redak ní

jako reklamní leták. Ekonomika bezplatných

deník je podobná, protože jejich manaže i ím dál více sázejí na mladší tená e, kte í jsou jako cílová skupina vhodní pro zadavatele reklam. Tento vývoj vyústil ve vyšší sou asnou redak ní kvalitu a v tší srozumitelnost mladému dosp lému

tená i se

zájmem o informace místního charakteru. Bezplatné deníky tvo í vedle tradi ních placených novin samostatnou skupinu s jistými, výše zmín nými specifiky, jež zaru ují budoucí vyváženou koexistenci s tradi ními deníky.

1.1 D vody vzniku existence deník S koncem minulé dekády se ve Švédsku zrodil recept na to, jak zamezit odlivu (zejména mladých) konzument zpravodajství od tisku sm rem k internetu a televizi. Výchozí situace byla jasn nazna ena: na internetu a v televizi je prezentováno zpravodajství rychle a p ehledn . Konzumenty, jež jsou ve velkých m stech nuceni zrychleným životním stylem p ijímat zpravodajství bez zpravodajství nezdržuje a je tém

asových prodlev, takováto forma

zdarma. Nemén

podstatný byl ekonomický

požadavek neztratit p íjmy plynoucí z inzerce. Na zastávkách hromadné dopravy ve velkom stech se proto za aly objevovat deníky, které si každý mohl vzít, aniž by platil. Názvy n kterých z nich (Metro, 20 Minuten, 20 Minutos) prozrazují, pro koncept funguje. Ekonomicky aktivní tená i se z nich dozv dí to podstatné práv b hem každodenní cesty metrem na pracovišt , jíž podle pr zkum tráví pr m rn on ch zmín ných 20 minut. V pozadí deník distribuovaných zdarma stojí velké vydavatelské skupiny, které jejich existenci mohou áste n podporovat z úsp šného fungování svých ostatních produkt . 4

V oblasti bezplatných tišt ných médií má dominantní postavení spole nost Metro International se sídlem v Londýn , jež bude blíže p edstavena v kapitole 1.2.

1.2 Metro International Spole nost Metro International zast ešuje v tšinu vydání deník

Metro v r zných

jazykových mutacích po celém sv t a vydává doporu ující systémová opat ení pro všechny pod ízené subjekty. Po áte ní idea vydávat gratis deník nebyla nikterak výjime ná a její tv rci nem li v úmyslu m nit stávající situaci globálního mediálního trhu. Inspiraci pro sv j projekt nalezli v oblasti bezplatného televizního vysílání, kterýžto model úsp šn aplikovali do sféry vydavatel novin. Vydávání deníku Metro zahájila v roce 1995 ve švédském Stockholmu vydavatelská pobo ka p ední evropské mediální spole nosti Modern Times Group. Spole nost Metro International byla dodate n za azena v prosinci roku 1999, aby byla o rok pozd ji osamostatn na. Od té doby se Metro rozší ilo do zemí celého sv ta a dokázalo si vybudovat silnou pozici na trhu deník v USA, Evrop i Asii. Generálním editelem se stal Pelle Törnberg.1 Následující seznam (viz tab. 1) obsahuje data a v tšinu m st (resp. region nebo zemí), kde se deník Metro již vydává [Metro International S.A., 2005].2 rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

místo Praha Göteborg, Budapeš provincie Holandsko, Helsinky, oblast Skåne (m sto Malmö) Chile, Filadelfie, Toronto, ím, Milán, Athény Montreal, Barcelona, Boston, Madrid, Koda Pa íž, Marseille, Hongkong, Århus, Soul Aragonie (m sto Zaragoza), Andalusie (m sto Sevilla), Galicie (m sto) Toulouse, Lille, Valencia, Bordeaux, New York, Rotterdam, Azurové pob eží (m sta Nice a Cannes), Lisabon 2005 Štrasburk, Vancouver, Florencie, Ottawa, Bologna, Turín, Amsterodam, Dublin 2006 Kanárské ostrovy, Ciudad de México, Záh eb, Rijeka 2007 Calgary, Edmonton, Brazílie Tabulka 1: Místa vydání deník Metro spole nosti Metro International 1

Generální editel oznámil rezignaci ze svého postu k polovin roku 2007, kdy bude zvolen nový editel [Metro International S.A., 2007b]. 2 Úplný seznam bez asových údaj : západní Evropa: Francie, ecko, Nizozemí, Itálie, Portugalsko, Špan lsko; Skandinávie: Švédsko, Finsko, Dánsko; východní Evropa: Ma arsko, Chorvatsko, eská republika, Rusko; Severní Amerika (m sta): New York, Boston, Philadelphia, Ottawa; Kanada; Asie a Jižní Amerika: Hongkong, Jižní Korea, Chile, Mexiko.

5

Metro

International

produkuje

nejv tší

a

nejrychleji

se

rozvíjející

noviny

mezinárodního charakteru na sv t . Deník Metro je vydáván ve více než 100 velkých m stech ve 22 zemích v Evrop , Jižní a Severní Americe a Asii. Metro disponuje jedine ným globálním dosahem – oslovuje více než 20 milion mladých, aktivních a vzd laných tená . Prodeje z reklam mají vzr stající tendenci a od jeho prvního vydání v roce 1995 je zaznamenán ro ní r st o 41 %. Deník Metro je distribuován v síti ve ejné dopravy kombinací samoobslužných regál a ve všedních dnech je rozdáván p ímo kameloty. Víkendová vydání jsou distribuována každou sobotu ve Stockholmu, Holandsku a Santiagu. Distribu ní místa se nacházejí bu uvnit nebo v okolí m stských dopravních uzl (metra, vlaky, autobusy, tramvaje), kancelá ských budov, na klí ových místech rušných ulicí nebo na jiných místech, kde se vyskytuje více potenciálních tená

(nap . vysokoškolské kampusy).

Vydání deníku Metra po celém sv t mají tém

totožnou podobu, tj. použití barev,

rozvržení strany, formát, ale také zp sob uspo ádání obsahu. Všechna vydání informují o místních, národních a mezinárodních zprávách ve standardizovaném formátu a designu titulk . Správn zvolené asové rozvržení a rozmíst ní distribu ních míst umož uje deníku oslovit velké množství mladých a aktivních tená . Tato demografická skupina není typickým konzumentem denního tisku, ale je nejvyhledávan jším cílem pro inzerenty. Pro inzertní spole nosti není deník Metro pouze další možností, jak získat nové zákazníky. Je také „dodavatelem“ prvot ídních televizních konzument , kte í jsou inzerenty tolik cen ni. Deník Metro p edstavuje moderní typ média, které je obrazem dnešního usp chaného životního stylu a t ží z asových prostoj vznikajících v doprav ve velkých m stech v asných ranních hodinách. Z výzkum agentur vyplývá, že pom r tená

žen a muž je zhruba vyrovnaný (48 % žen), 74 % tená

je mladších 50 let

a 82 % tvo í studenti i pracující. Metro International je organizací, která zam stnává více než 400 noviná

a tém

shodné množství externích spolupracovník a p isp vatel . Deníky Metro netvo í pouze žurnalisté, ale také administrativní pracovníci, manaže i, IT specialisté, prodejci médií a obchodníci. V k v tšiny zam stnanc

je shodný s v kem tená

– p es 90 % je

mladších 40 let. Metro International využívá svá vydavatelství zárove jako rozsáhlou

6

sí

zpravodaj . Z tohoto d vodu má každá redakce korespondenty ve více než

20 zemích po celém sv t [TÖRNBERG, 2006]. Metro International po ádá každý rok konferenci v Londýn , na které probíhá hodnocení úrovn deník v jednotlivých státech.

eská verze deníku Metra skon ila

v zahrani ním hodnocení až na posledním míst . V

eské republice však existují

faktory ne p íliš z etelné a jasné pro zahrani ní hodnotitele, které jsou spolup í inou celkov negativního hodnocení deníku. Jedním z nich je snaha zachovávat v každém výtisku strany s regionálním zpravodajstvím. Udržet kvalitu a vysokou úrove zpravodajství je velmi obtížné z toho d vodu, že edito i pracují v hlavním m st a ztrácejí

každodenní

kontakt

s

ostatními

sledovanými

oblastmi.

Dalším,

nezanedbatelným faktem je brzká odpolední hodina pro redak ní uzáv rky (viz kap. 2.1.3.2).V pracovním dni zbývá nep íliš prostoru pro tv r í práci, podstatné bývá odevzdání práce ve stanoveném termínu. Další nep íznivý fakt se vztahuje k systému editorské práce. Ta neobsahuje pouze vytvá ení obsahu novin, ale editor musí být zárove

grafikem, což rozptyluje jeho pracovní soust ed ní. Poslední, nicmén

nejd ležit jší sou ástí výše zmín ného negativního hodnocení kvality eského Metra je rozpo et, kterým má redakce možnost disponovat. Z n ho není reálné platit reportéry, kte í by vytvá eli kvalitní regionální zpravodajství nebo byli vysílání nap . na pracovní cesty. Prioritou v t chto novinách není hodnotný obsah, nýbrž obchodní hledisko, jež je up ednost ováno na jeho úkor. Deníky Metro nabízejí reklamní plochu r zným typ m inzerent – od mezinárodních spole ností po místní organizace. Podstatnou sou ástí politiky deníku je udržování dobrých obchodních vztah s inzerenty. Spole nost Metro International používá interní softwarový systém Salsa, který zaznamenává a následn zpracovává obchodní hovory (nej ast ji nabídky a ceny). Systém každý týden zaznamená více než 30 000 datových položek, což umož uje souhrnn

(v rámci všech redakcí) vyhodnocovat výkon

reklamních prodejc . Inzerenti mohou využít také možnost prodávat své služby nebo zboží ve více zemích pomocí tzv. multi-country reklamních balí k . P ed 6 lety tuto možnost využila jen 3 % klient , do roku 2005 se jejich po et zvýšil na 27 % zcelkového po tu inzerujících. Nezávislé studie o ú incích reklamy provád né v Nizozemí, Francii a Hongkongu prokázaly siln jší p sobení reklamy, než by bylo možné dosáhnout inzercí v tradi ních novinách. Skupinu 10 nejsiln jších inzerent tvo í

7

spole nosti: British Airways, Canon, Chevrolet, H&M, HP, Nokia, Puma, Renault, Swatch a Samsung [Metro International S.A., 2007a]. Ze zprávy o finan ních výsledcích zve ejn né 13.2.2007 na webových stránkách Metro International vyplývá, že istý zisk spole nosti v roce 2006 inil 12 975 000 USD [Metro International S.A., 2007c].

8

2 Bezplatné deníky pražského metra Projektem bezplatných titul na eském trhu se zpo átku velká vydavatelství v bec nezabývala. Vnímat ho za ala až poté, co se novinám za alo da it v zahrani í. Pražané znají t i deníky rozdávané kolportéry každý pracovní den ráno v prostorách metra, na pražských ulicích nebo umíst né v samoobslužných stojanech v administrativních budovách, školách, vybraných obchodech apod. Jsou jimi: deník Metro s nejdelší tradicí v eském mediálním prost edí, deník 24 hodin a nejmladší deník Metropolitní Expres. Nejpodstatn jší fakta o t chto denících jsou prezentována v tabulce (viz. tab. 2). [Mafra, 2007], [Metro, 2007], [24 hodin, 2006], [Unie vydavatel , 2006]. Vydavatel WWW

Metro

Metro R http://www.metro.cz http://metropoint.com Sokolovská 79, Adresa 186 00, Praha 8 redakce Šéfredaktor Fabiano Golgo Periodicita 5x týdn (po-pá) Vychází od 2.7.1997 15-23 barevných Rozsah stran s nestálými rubrikami 170 000 ks (Praha) Náklad 6.00-9.00 hod. na Distribuce 950 místech (9 mutací), 300 kamelot , 20 distribu ních supervizor

Cena inzerce

1/1 bar.-184 680 K (Praha, út- t) 207 480 K (pá)

Metropolitní Expres

24 hodin

Mafra http://www.expresdenik.cz

Ringier R http://www.24hodin.cz

Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 Jan David 5x týdn (po-pá) 24.4.2006 24 barevných stran s tradi ním rozložením pravidelných rubrik 200 865 ks 7.00-9.00 hod. v Praze 220 stojan v prostoru metra, administrativní budovy, školy aj.; ve st edních echách systém stojan nej ast ji na nádražích D

U Pr honu 13, 170 00, Praha 7 Pavel Procházka 5x týdn (po-pá) 28.11.2005 16 barevných stran s tradi ním rozložením pravidelných rubrik 202 421 ks (9/2006) 7.00-9.00 hod. na 280 místech, kameloti + stojany (v Praze a okolí v blízkosti stanic PID, v administrativních budovách, obchodních centrech, m stských a státních ú adech, nemocni ních za ízeních a sportovních centrech 1/1 bar.-153 010 K

1/1 bar.-130 130 K

Tabulka 2: P ehled základních údaj o bezplatných denících pražského metra

V lo ském roce vycházel zhruba dva m síce jako bezplatný deník také titul Kurýr Praha (vydávala ho spole nost Iditara), který byl v odpoledních hodinách roznášen p ímo do poštovních schránek 300 000 pražských domácností [POŠTULKA, 2007]. V listopadu byl z trhu voln

distribuovaných bezplatných titul

9

stažen z d vodu

ekonomického neúsp chu. Analogická situace nastala v letošním roce také v Dánsku, kde byl bezplatný deník Dato nucen vyhlásit bankrot. Jeho poslední vydání bylo doru eno tená m do schránek v dubnu 2007 [SNIEGO , 2007]. Taková forma distribuce nemusí být mezi

tená i pozitivn

p ijímána z d vodu podobnosti

s obt žujícím množstvím vkládaných reklamních leták do schránek. Takovýto titul tená m lehce splyne s letáky a logicky i zájem inzerent o nep íliš atraktivní produkt zaostává za vydavatelskými o ekáváními. Bezplatné deníky v eské republice pokrývají z v tší ásti pouze hlavní m sto a okolí, v ostatních ástech republiky je zastoupen mutacemi pražského vydání pouze deník Metro. V dob

vzniku bezplatných deník

v Praze neexistoval informa ní zdroj

výhradn lokálních zpráv pro obyvatele, deníky zdarma na tuto informa ní pot ebu tená

reagují. (Od 18.9.2006 p ináší vydavatelství Vltava-Labe-Pres placené noviny

Pražský deník). V Praze se denn rozdá celkov 600 000 výtisk všech deník zdarma. Z neve ejného pr zkumu je z ejmé, že tyto noviny si každý den vezme 360 000

tená .3 Není

výjime né, že lidé tou více titul , n kte í dokonce všechny 3. Nabízí se otázka, jak je možné, že seriózním deník m tenost po nástupu bezplatných deník

neklesá, ale

naopak stoupá [JURNE KA, 2006]. A není rozhodnutí vydavatele, který sou asn vydává placené deníky, vydávat deník bezplatný kontraproduktivní? Faktem je, že na relativn malém eském trhu úsp šn p sobí t i gratis deníky, které mají sv j okruh

tená . D vody jejich úsp šné

koexistence mohou být následující: významná vydavatelství nabízejí do svých titul inzerci asto v balíku, tím si rozši ují svoji tená skou obec, vykazují v tší ísla prodaných a rozdaných výtisk , a proto i ztrátovost se t žko vypo ítává. Vydavatelství si tím vychovávají mezi mladými lidmi své budoucí tená e pro jiné tituly, na než bývají odkazováni. V p ípad , že v budoucnosti nastane trend úbytku tená

tradi ních

novin, jako je tomu ve Spojených státech amerických, pokusí se je vydavatelství oslovit pomocí gratis novin [Noviny zadarmo, 2006]. Bezplatné deníky pražského metra drží tém

totožnou koncepci s deníky v zahrani í.

Obsah je shrnutím agenturních zpráv s p idanými drobnostmi typu zajímavá zpráva, k ížovka, sout ž aj. Také cílové publikum je vzhledem k míst m distribuce stejné. 3

Rozhovor s Martinem Marcilisem, manažerem deníku Metropolitní Expres, z 10.4.2007 na téma bezplatné deníky v Praze.

10

D raz je kladen spíše na prezentaci deníku než na samotný obsah zpráv. Inzerenti vyhledávají spolehlivý produkt se stabilním vedením schopným p edvídat trendy v oblasti médií. innost manažer

bezplatných deník

sm uje k co nejv tšímu zisku. Vedení

mediálních organizací zavád jí technická vylepšení s cílem zvýšit zisk, která vedou k vyšší stejnorodosti obsahu zpráv [BURNS, 2004, s. 37]. V p ípad deníku Metro je to nov zavedený globální informa ní systém s cílem sjednotit redakce v r zných ástech sv ta, v jehož rámci je funk ní nap . varianta prohlížení a sdílení fotografií. Budoucnost je tak t žko odhadnutelná, že je t eba neustále experimentovat, obsadit volná místa na trhu, aby velká vydavatelství byla p ipravena na každý nový trend co nejrychleji reagovat. Jistá je pouze následující teze: výnosnost novin rapidn klesá. Podle Billa Gatese bude internetová reklama do 3 let generovat 30 miliard dolar ro n . Je to p esn tolik, kolik se dnes investuje do reklamy na celém sv t . V eské republice investice do reklamy iní ro n 18 miliard K , desetina jde na internet. Tato suma se ro n

zvyšuje asi o t etinu. P ipo teme-li k tomu skute nost, že ádková inzerce

v Evrop prakticky celá p esunula na internet, je z ejmé, že tradi ní noviny eká velká zm na [Noviny zadarmo, 2006].

2.1 Deník Metro Deník Metro úsp šn p sobí na eském trhu bezplatných periodik již 10 let. Jeho grafická i obsahová podoba je do velké míry shodná s deníky Metro v jiných zemích (viz kap. 1.2). Hlavní cíl deníku Metro, resp. všech složek, které se podílejí na jeho vydávání, je podávat neutrální informace tená m a v práci s nimi udržovat nezaujatý postoj. D raz je kladen na informa ní servis s minimem redak ních komentá . Deník nabízí zpravodajský styl ozna ovaný jako „infotainment“ (infozábava). Redak ní koncept je zam ený na poskytování apolitického aktuálního zpravodajství dopln ného informacemi ze spole nosti a kultury s rozší enou nabídkou interaktivních zábavních prvk [duk nlm, (msl), 2007]. Pr m rný náklad Metra v eské republice je podle slov jeho editele Martina Konráda 305 000 výtisk , v Praze se pohybuje okolo 170 000 výtisk . V regionech se náklad pohybuje v rozmezí 130 000-170 000 výtisk podle objemu inzerce. Konkrétn podle údaj

získaných k 2.4.2007 byl náklad pro pražské vydání 145 000 kus

16 stran) a ostatní mutace vyšly v nákladu 140 000 kus

11

(rozsah

(rozsah 12 stran)

[STOJASPAL, 2007].4 Deník Metro vychází nepravideln také ve všech krajských m stech. Nej ast ji z d vodu celorepublikové reklamní kampan , kdy zadavatel inzerce zaplatí náklady spojené s výrobou i distribucí. Uskute n ný pr zkum tenosti (tj. odhad tenosti na vydání) periodických publikací

5

vypovídá o prioritní pozici deníku Metro

p ed konkuren ními deníky zdarma [GfK Praha-Median, 2007]. Návratnost novin je monitorována a pr m rn

tvo í 3-4 % z celkového denního

nákladu. V n kterých p ípadech m že remitendu zp sobit i chyba v distribuci, kdy se výtisky nedostanou na ur ená místa a nemohou být rozdány.

2.1.1 Redakce Šéfredaktor p edstavuje nejd ležit jší osobu redakce a je zodpov dný p ímo editeli. Post šéfredaktora v deníku Metro zastává od ervna 2006 Fabiano Golgo.6 Odpovídá za obsah a formu deníku a je významným navrhovatelem díl ích obsahových i grafických zm n. Jeho pozice je více manažerská než noviná ská, snaží se nahlížet na deník Metro o ima

tená e, ne profesionálního noviná e. Jakožto manažer úzce spolupracuje

s inzerenty i redak ními grafiky p i hledání prostoru pro umíst ní tzv. PR lánk na konkrétní stranu.7 Jednou z jeho pravomocí, která ovliv uje redak ní práci je také schvalování aktuálního vydání p ed procesem tisku. Fabiano Golgo zodpovídá za týmovou práci, zajiš uje bezproblémové fungování novin, spravuje redak ní tým, schvaluje a realizuje podn ty od editor a p ichází s novými tématy. Zástupce šéfredaktora zastává funkce manažera redakce a vedoucího vydání. Zárove je nejbližším spolupracovníkem šéfredaktora, se kterým eší zejména administrativní úkoly spojené s fungováním redakce. Nejpodstatn jší

ástí jeho

innosti je public

relations (vazby s ve ejností) deníku Metro a obecn zajiš ování a podpora vzájemného pochopení a souladu deníku s ve ejností. Jako vedoucí vydání nese odpov dnost za

4

Deník Metro vychází v 9 variantách: Praha, echy, Morava, Plze , Brno, Olomouc, východní echy, Liberec a Zlín. 5 Pr zkum Media Projekt byl realizován spole nostmi GfK Praha-Median v období 1.10.2006 - 31.3.2007 a dotazováno bylo 14 542 náhodn vybraných respondent z celé eské republiky. 6 Fabiano Golgo (5. 10. 1969 Porto Alegre, Brazílie). Po ukon ení st ední školy nedokon il studium práv a ve Spojených státech amerických (New York) studoval žurnalistiku a kulturní antropologii. V Brazílii režíroval televizní po ady pro lokální verzi MTV a pro stanici TV Guaiba. V dob vysokoškolského studia krátce p sobil na stanicích CNN a MTV. Od roku 1997 žije v eské republice, kde p sobí na vedoucích postech eského tisku. V sou asnosti vykonává funkci šéfredaktora deníku Metro [GOLGO, 2007]. 7 PR lánek je ozna ení pro krátký text s reklamním zám rem. Nejedná se o klasickou inzerci, text je napsán v podob b žného noviná ského lánku a podává informace o produktu i služb .

12

textovou ást obsahu deníku, kam spadá kontrola textu po korektorských úpravách i p ípadné stylistické zm ny. V redakci deníku Metro pracuje celkem 9 editor , jejichž hlavní pracovní nápl tvo í redak ní innost spojená s vytvá ením materiálu pro lánky. Snahou redak ních editor je maximální objektivita nabízeného zpravodajství bez p idaných osobních názor

i

post eh . Edito i spolupracují s grafickým odd lením, které zajiš uje výb r a úpravy fotografií. P ed tvo ením lánk musí každý editor shlédnout tzv. dummies8, což jsou p edtišt né modely stránek s nazna ením umíst ní a velikosti inzerát . Podle dummies editor sm uje dále svoji práci, resp. ví, kolik místa na stránce zbývá pro redak ní text. To, co práci editora iní náro nou, je fakt, že p edlohu strany provádí sami edito i pomocí softwaru spole nosti Quark. V rámci redak ního týmu probíhá komunikace prost ednictvím serveru, který je uspo ádán do ty provázaných složek. Složka se stránkami, na nichž se aktuáln pracuje, má název Working pages, edito i do ní ukládají rozpracované strany. Do složky Ready pages ukládá strany vedoucí vydání po realizaci veškerých p ipomínek a úprav. Se stranami ve složce Done pages pracují již grafici ve formátu PDF. V této fázi dochází znovu ke kontrole, zda nedošlo k posunu nebo jiné nežádoucí zm n textu. Do poslední složky Sent pages jsou ukládány strany kompletn p ipravené k tisku. Práci více noviná skou v redakci deníku Metro zastávají externí redakto i, kte í p ipravují textové podklady editor m. Mimo dvou stálých externist se v redakci st ídají zejména studenti žurnalistiky, kte í v dí jak psát, ale teorie v mnoha p ípadech není slu itelná s praxí. Externisté vyhledávají další témata a nám ty pro konkrétní stranu, které posléze upravují dle požadovaných pot eb. Pracovníci v tzv. Traffic odd lení zodpovídají za sou innost p i komunikaci redakce s inzerenty. Hledají vhodné umíst ní inzerce v rámci strany a v p ípad zm n v její kompozici musí být schopni pružn reagovat. Klient m, kte í nemají zhotovenou grafickou podobu inzerátu, jej vytvo í podle dodaného zadání. V sou asné dob není v redakci zam stnán IT administrátor, vzniklé problémy eší odborní externisté. Takovýto zp sob ešení bývá asto zdlouhavý a ve svém d sledku neefektivní. 8

tvrtina editor

deníku Metro má vysokoškolské vzd lání, jeden je

Anglický výraz „dummy“ je ozna ení pro model, maketu.

13

absolventem VOŠ a ostatní mají ukon ené st edoškolské vzd lání s maturitou. Spíše než dosažené vzd lání je však up ednost ována praxe a p edchozí zkušenosti práce v médiích.9

2.1.2 Informa ní zdroje Textový i obrazový obsah novin je tvo en z p evážné v tšiny texty p ebíranými z tiskových agentur. Nejvíce je editory využívána Infobanka

eské tiskové kancelá e.

Jedná se o nejv tší elektronický zdroj zpravodajství, plných text

eských novin

a periodik, fotografií, zvukových zpráv a infografiky v eské republice. Informace jsou prezentovány v rozsáhlých dokumenta ních databázích v eském a anglickém jazyce [ eská tisková kancelá , 2007]. Výhradn

pro fotografie využívá redakce služby

zpravodajské agentury Reuters. Pr m rný denní p ír stek fotografií v dostupné databázi iní p ibližn 600 kus . Zajímavostí je, že pokud se fotografie p ebírají od eského i slovenského autora, je nutnost uvád t jako zdroj jejich jména i afiliaci, tj.

TK.

V p ípad agentury Reuters se jména fotograf neuvád jí. Edito i mají p ístup také do tiskové agentury Associated Press, ze které erpají materiály pro tvorbu redak ních lánk .

2.1.3 Výrobní procesy deníku

2.1.3.1 Editorská innost innost editora zahrani ního zpravodajství je popsána na základ zkušeností z návšt vy redakce deníku Metro. Editor každé ráno sleduje d ní zpráv. Provede rozd lení zpráv do t í základních typ podle d ležitosti. Typ A znamená zprávu pro hlavní lánek, typ B má sekundární význam a zprávy typu C jsou krátké zprávy nebo zajímavosti. Poté, co editor vybere a rozt ídí zprávy, následuje spolupráce s pracovníkem, který sestavuje titulní stranu. Pokud se sejdou dv podobn d ležité zprávy pro jeden den (ze t í základních oblastí, jež jsou v deníku Metro zastoupeny, tj. Domov, Sv t a Sport), na titulní stranu se vybere vždy zahrani ní zpráva. Obecn

je domácí zpravodajství preferované, avšak

významn jší zahrani ní zpráva ve sv tovém kontextu je pro titulní stranu up ednostn na. V p ípad existence d ležité zahrani ní zprávy související s d ním v eské republice, kontaktují redakto i mluv í Ministerstva zahrani ních v cí 9

R, aby

Tato kapitola vznikla na základ rozhovor s editory deníku Metro uskute n nými v pr b hu dubna 2007.

14

si vyžádali p íslušná stanoviska. Z asových d vod už není tak astou praxí oslovit znalce v dané problematice, aby byl v lánku zastoupen i odborný názor. Požadavek majitele Metra na redak ní práci spo ívá v p episování agenturních zpráv, tzn. velké množství tv r í práce. Nejv tší autorský podíl p i vytvá ení lánk tvo í rozhovory. Pražská redakce je zvýhodn ná osobou šéfredaktora, který je schopen zprost edkovat kontakt na zajímavé osobnosti ochotné poskytnout externím redaktor m rozhovory do tematických p íloh. Po vytišt ní se stránkou pracuje korektor, který provede nejen pravopisné a gramatické, ale také stylistické a grafické úpravy. Poté stranu op t vrací editorovi, který ji p edá vedoucímu vydání. Vedoucí má v kompetenci možnost zakázat celou stranu, ímž by se celý proces vrátil op t na za átek. Obvykle se tak ovšem ned je a úpravy nemají tak razantní charakter (nap . zm na stylistiky, vým na fotografie, nevhodný titulek). Po realizovaných úpravách a p ipomínkách se strana pošle grafikovi, který ji vytvo í ve formátu PDF, který se posílá dále na zpracování do tiskárny.

2.1.3.2 Specifické faktory zpravodajské innosti editora deníku Metro Žurnalistická profese je velmi asov náro ná innost, což je z ejmé zejména pro noviná e zam stnané v periodiku typu deník. Hlavní náplní redaktorské práce je nep etržité sledování agenturního zpravodajství, ale také lokálních informa ních server mnoha stát . Do podzimu roku 2006 byly uzáv rky v deníku Metro vesm s standardní (tj. od 21.00 hod. do p lnoci). Redak ní tvorba stránek tehdy za ínala asi v 15.00 hod. Velmi asto se však stávalo, že lidé ur ení pro zpravodajství z stávali v redakci p es p lnoc. Zárove

je nutné zmínit, že pro tyto osoby neplatil celý víkend, tj. v ned li se

p ipravovalo vydání na pond lí. V zá í minulého roku došlo k zásadní zm n uzáv rek z d vodu uzav ení smlouvy s tiskárnou Moravská Typografie se sídlem v Brn . Pro eské vydání byla stanovena na 16.00 hod. Z

asových d vod

mají

eská vydání Metra p ednost nap . p ed

moravskými (uzáv rka v 01.20 hod.) nebo p ed pražským vydáním (uzáv rka v 18.00 hod.). Obecn

se

asy uzáv rek

ídí podle hlavních inzerent , kte í požadují

velkoplošnou inzerci, asov náro nou na dobu výroby. V praxi není neobvyklé, že materiály pro tiskárnu musely být hotové v dopoledních hodinách. Jednalo se o narušení životního rytmu len

redakce (hlavn zpravodaj ). Práce se stala více nátlaková, 15

stresující a nemotiva ní. Lidé, kte í byli zvyklí na ur itý režim spánku se najednou dostali do situace, která je dnes doslova kritická. Kv li t mto okolnostem se zákonit snížila kvalita obsahu novin. Nejh e dopadla rubrika Sport, nebo výsledky d ležitých utkání není možné z asového d vodu do listu za adit. Redakto i poci ují po relativn krátké dob práce pro deník Metro únavu a nez ídka své pracovní pozice opoušt jí po odpracovaném kalendá ním roce. S p íchodem nového editele Martina Konráda v lét 2006 p ibyla redak ní práce s regionálními mutacemi, aniž by byli p ijati další pracovníci. V letních m sících nebylo výjime né, že redaktor m l na starosti podobu 2-3 regionálních mutací deníku. Zde se nedá hovo it o tv r ím, natož inven ním zp sobu práce, pouze o pln ní povinností. Psychické vyrovnanosti osob redaktora nep ispívá ani viditelné up ednost ování obchodních zám r

p ed

redak ní tvorbou. Pro manažera je ur ující poptávka inzerent . Existuje p ímá souvislost mezi mírou tenosti strany a její finan ní hodnotou pro inzerenta. ím vyšší má strana tenost, tím více stoupá cena reklamy. Není výjimkou, že redaktor musí bez p edchozího upozorn ní ze strany vedení deníku p estat pracovat nap . na tvorb tematického sloupku práv z d vodu jeho nižší tenosti. Dalším stresujícím faktorem je tvorba zejména politických reportáží. P íkladem je kv tnová reportáž z roku 2006 o ignoraci ministerstva vnitra v i cizinc m a následn ud lování

eského ob anství. K dispozici byl dokument podepsaný Stanislavem

Grossem, který se týkal jistého ukrajinského ob ana. Bývalý ministerský p edseda, ješt v roli ministra vnitra podepsal tzv. „nedostate nou integraci do eské spole nosti“, navzdory tomu, že zmín ný Ukrajinec žil v eské republice více než 5 let, m l zam stnání, vykonal zde maturitní zkoušku a hovo il plynule esky. Když deník Metro oslovil tehdejšího p edsedu vlády Ji ího Paroubka, resp. ministra vnitra Bublana, byla zde snaha o politické ovlivn ní, které se nakonec poda ilo. Reportáž sice vyšla, nicmén pouze s vyjád ením Ivana Langera, stínového ministra vnitra. Tento p ípad není samoz ejm ojedin lý [ ERNÝ, 2007]. Do stresujících initel se rovn ž dají zahrnout reakce samotných tená , kte í v tšinou upozor ují pouze na chyby a snaží se o hloupé zesm šn ní. K nim pat í i osoby, které napadají asovou relevanci obsahové stránky Metra, nebo p irozen neznají podmínky, za kterých vzniká (jeden z redaktor dokonce dostával korespondenci obsahující násilné výhr žky a extrémní urážky).

16

V sou asné dob se také editor m z deníku Metro nabízí možnost využít n který ze seminá

Evropského centra žurnalistiky, které v rámci Evropské komise sponzoruje

noviná m poznávací cesty. Noviná musí strávit 2 dny v Bruselu a další 3 dny ve zvolené lokalit [European Journalism Centre, 2007]. Aktivity takového zam ení jsou mezi editory vítaným zpest ením rutiny pracovního dne.10

2.1.4 Distribuce Proces distribuce za íná již v pražské redakci, kde je výtisk novin p ipraven v PDF formátu. Distribuce balík po 200 kusech je zajišt na prost ednictvím 14 automobil , které je z tiskárny v Brn rozvážejí na ur ené místo v daném m st . Odtud probíhá rozvoz místní distribu ní firmou bu

p ímo kolportér m, nebo do stojan . V tšina

výtisk je ur ená k p ímému rozdání tená m kolportéry (konkrétn 2.4.2007 bylo kamelot m ur eno 121 850 výtisk , 23 150 bylo umíst no do samoobslužných stojan ).V Praze se nachází 262 distribu ních míst (v jedné budov m že být umíst no více stojan , resp. distribu ních míst). Pražské vydání je k dispozici také na osmi místech v Mladé Boleslavi, M lníku, Neratovicích, Kralupech nad Vltavou a Kladn [STOJASPAL, 2007]. Ve stanicích pražského metra je u všech sledovaných deník

provád na p ímá

distribuce prost ednictvím kolportér .11 Uvedená charakteristika kolportéra je totožná u všech analyzovaných bezplatných novin a je za azena v této ásti z d vodu nejdelší tradice p ímé komunikace kamelot deníku Metro se tená i. Z pohledu manažer deníku je kamelot využíván primárn jako marketingový nástroj. Kolporté i zajiš ují deníku reklamu každý všední den od 7.00 do 9.00 hod. ranní pouze svojí p ítomností. Fungují tak jako živí reklamní pouta e. Po jejich odchodu z stanou v prostorách metra stojany, ze kterých mohou cestující p es celý den vnímat logo novin. Kameloti p ed zahájením práce procházejí jednorázovým školením, kde jsou jim vysv tleny podstatné zásady interakce s lidmi. Jsou jim vyložena pravidla navazování kontaktu s lidmi b hem rozdávání, která musí p i vykonávání práce dodržet. Vyžaduje se od nich p íjemné vystupování a aktivita, ne však asertivita. Cestující, jenž obdrží výtisk novin, by nem l nabýt dojmu, že mu je kolportérem vnucen. Kameloti by m li být vid t z v tší vzdálenosti a upoutat na sebe pozornost, proto i jejich oble ení má 10

Tato kapitola byla zpracována na základ rozhovor s editory deníku Metro uskute n nými v pr b hu dubna 2007. 11 Pouze vedení deníku Metropolitní Expres z finan ních d vod tuto variantu distribuce v pr b hu kv tna 2007 nahradí samoobslužnými stojany.

17

výrazné barvy (zelená pro deník Metro a oranžová pro deník 24 hodin). Kameloti Metra musí mít b hem rozdávání novin nasazenou i apku s logem. Jádro práce kolportéra tvo í rozdávání novin cestujícím na ur ených stanovištích. Jejich p ítomnost u stojan s novinami taktéž zabra uje cestujícím brát si nadm rné množství výtisk sou asn . Práce kamelot

je hodnocena hodinovou sazbou a probíhají namátkové kontroly

(v n kolika stupních), aby nedocházelo ke zhoršení kvality jejího provedení.12

2.2 Deník 24 hodin Deník 24 hodin se na eském mediálním trhu objevil na sklonku roku 2005 jako druhý neplacený titul po úsp šném modelu deníku Metro. Vydavatelství Ringier našlo inspiraci ke kroku založit bezplatný deník v

esku ve švýcarském Zürichu, kde se

nachází nejsiln jší bulvární deník Blick a kde také vznikl model bezplatného deníku 20 Minuten, který brzy za al získávat siln jší pozici a p ebírat deníku Blick tená e. eská ást spole nosti Ringier za ala uvažovat nad faktem, že v zahrani í existuje deník zdarma, který dokáže p itáhnout tená e a tím de facto m ní podmínky na trhu. Podle dostupných statistik za rok 2005 byl patrný komer ní úsp ch konkuren ního deníku Metro. Proto se vydavatelství rozhodlo vstoupit na trh a pokusilo se využít obchodní p íležitosti, možnosti další vydavatelské expanze a oslovení té cílové skupiny tená , která nebyla oslovena st žejními tituly Ringieru.13 Další d vod založení nového bezplatného deníku vychází z logické obchodní strategické úvahy. Pokud vydavatel usiluje o zm nu stávající situace na mediáln relativn saturovaném eském trhu, je t eba vytvo it n jaké periodikum zdarma. Do ob hu se tak dostane velké množství daného periodika v jeden okamžik. Samotné založení a produkování nového deníku není pomocí dostupných technologií a know how náro né. Složité však je tento deník úsp šn prodat, tj. získat a udržet stabilní tená skou základnu, mít zajišt ný ur itý objem inzerce a „prodaného“ nákladu [Noviny zadarmo, 2006].

12

Informace byly získány rozhovorem s kameloty v prostoru stanice metra Smíchovské nádraží 18.4.2007 v dob mezi 7.00 až 9.00 hod. ranní. 13 Pod vydavatelství Ringier spadají tyto tituly: Divize Blesk: Blesk, Blesk magazín, Ned lní Blesk, Blesk pro ženy, Blesk Hobby a Blesk Zdraví. Divize Sport a 24 hodin: Sport, Sport magazín, Ned lní Sport a 24 hodin. Divize asopis : ABC, Reflex, Týdeník Televize, TV Revue, TV Plus a TV max [Ringier R, 2006].

18

2.3 Deník Metropolitní Expres V pond lí 24.4.2006 se v

eské republice objevil první výtisk v po adí t etích

bezplatných novin s názvem Metropolitní Expres. Vydavatelem deníku je mediální skupina Mafra, která sdružuje pod svou st echou produkty ze všech oblastí mediálního trhu.14 Vydavatelství vy kávalo a sledovalo úsp ch deník Metro a 24 hodin na eském mediálním trhu, a poté se také pokusilo o expanzi. V souvislosti s p íchodem nových médií na trh se m ní a vyvíjí i trh a chování zákazník . Hlavním produktem vydavatelství jsou stále kvalitní noviny, ale vznikl nový prostor pro aktivní tená e, kte í si placené noviny nekupují a jejich informa ní pot eby jsou ovlivn ny internetem. Prioritou deníku Metropolitní Expres je vyhýbat se bulvárnímu zpravodajství. Primárním zám rem vydavatele není pouze finan ní zisk z t chto novin. Po vstupu vydavatelství Ringier na eský trh novin zdarma stále zbýval prostor pro další deník, který spole nost Mafra vydáním Metropolitního Expresu zaplnila. Na trh uvedla kvalitní produkt, který si ve stávající konkurenci nalezl brzy odpovídající pozici. Pro vydavatele je tento deník také zajímavým nosi em, který mu zajiš uje propojení s jeho ostatními placenými tituly formou inzerce v n m umíst né.

2.3.1 Výrobní procesy deníku Zpravodajství je p ebíráno z tiskových agentur TK a Associated Press (viz kap. 2.1.2) a serveru iDnes.cz (využívány jsou zejména jeho specializované portály). Z ídka se ve vydání objeví p vodní lánek nebo fotografie. Obsah deníku tvo í v redakci 14 editor , kte í zodpovídají také za grafický vzhled strany. Fotoedito i (resp. grafici) mají na starost celkový design novin (úprava fotografií, tvorba graf , obrázk , inzerce a kompletní úpravu dvoustrany Zábava). V redakci jsou zam stnaní také korekto i, jež dbají na správnost použitých výraz

a celkovou jazykovou úrove

textu. Vysoká

profesionalita pracovník vytvá ejících obsahovou nápl deníku, spolu s velmi silným a hodnotným zpravodajským zázemím spole nosti Mafra, prezentují zna nou kvalitu obsahu deníku.

2.3.2 Distribuce Deník Metropolitní Expres je distribuován pouze na území Prahy a jejího p ilehlého okolí v celkovém nákladu 200 865 kus . Denní remitenda je p ibližn 1 000 kus . 14

Jsou jimi: deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny, zpravodajské portály iDnes.cz a lidovky.cz, dv divize mafraprint (tiskárny v Praze a Olomouci), pražská rádia Expresradio a Rádio Classic FM, hudebn -spole enský m sí ník FILTER a televizní stanice Ó ko [Mafra, 2007].

19

Rozší ením distribuce do region

není pro vydavatele výhodné z finan ního

i personálního hlediska (zejména pro odlišnosti tržních podmínek v metropoli a mimo ni). Pro zabezpe ení kvalitního zpravodajství i v regionálních mutacích deníku by bylo nutné deník tém

dotovat, což není žádoucí. Distribu ní místa nejsou v Praze pouze

v prostorách m stské hromadné dopravy, ale také v budovách (firmách) nebo st edních školách.15 Deník se odlišuje od konkurence i tím, že je jako jediný distribuován i na vlaková nádraží do m st v okolí Prahy. Od 10. kv tna 2007 se systém distribuce deníku na území Prahy zm ní. Nebudou ho na jednotlivých místech rozdávat kameloti, ale nahradí je samoobslužné stojany (v prostoru pražského metra bude umíst no 220 box ). Z ejm nejd ležit jší p í inou této zm ny je finan ní hledisko, tj. finan ní úspora spojená s náklady na zaplacení práce kamelot . Druhým, nemén d ležitým d vodem, je dosavadní nedostate ná prezentace loga deníku. To bylo viditelné pouze na kamelotech, kte í však po 9 hodin ranní svá stanovišt opoušt li. Jeho umíst ním na stojany se stane viditeln jší i v dob , kdy všechny výtisky budou rozebrány.

15

Metropolitní Expres není distribuován nap . do kolejí vysokých škol z toho d vodu, že tená i nejsou obyvatelé Prahy, tudíž nep edstavují pro inzerenty perspektivní konzumenty.

20

3 Srovnání deník 3.1 Obsahové vymezení a jazyková úrove Popis analyzovaných deník

byl vytvo en na základ výtisk

z týdne od 12.3. do

16.3.2007.

3.1.1 Deník Metro Deník Metro informuje

tená e každý všední den v pr m ru na 15-23 stranách

o domácím i zahrani ním d ní ve spole nosti v 9 regionálních mutacích.

tená i je

vnímán v tšinou pouze jako inzertní nosi (viz kap. 4), avšak i zde je prezentován souhrn denních informací spolu s tematickými rubrikami.V p ípad

p ipojení

reklamního materiálu se po et stran navýší. D ležitými ástmi deníku jsou sekce Zpravodajství, Servis, Zábava, Spole nost a Sport. Jeho obsahová skladba je prom nlivá, tená se m že orientovat v umíst ní rubrik pomocí barevného pruhu v podélné horní ásti stran. Šéfredaktor zavádí nové rubriky v návaznosti na objevující se tená ské podn ty. Ohlasy tená

mohou být kladné

i záporné, avšak jakýkoliv konstruktivní názor tená e m že obsah deníku zkvalitnit a zvýšit jeho tenost. Zpravodajská ást je rozd lena na rubriky Domov, Sv t a Praha. Nepravideln bývají za azovány rubriky Téma, V da a Peníze. V posledních t ech jmenovaných ástech jsou editory vytvo eny nebo pouze zpracovány atraktivní tematické lánky (nap . „Když se bohá i stávají ješt bohatšími“ z 13.3.2007, s. 7 nebo „Mars bez limit “ z 16.3.2007, s. 7). Zpravidla je polovina t chto stran v nována inzerci a obsah uspo ádán podle jejího aktuálního množství a umíst ní. Oddíl Servis má rozsah 1-2 strany v závislosti na množství inzerce.

tená sky oblíbené jsou sloupky s komentá i osobností

eské

spole enské scény v rubrice Kafé. Této rubrice zavedlo Metro za átkem dubna 2007 n kolik novinek k oživení a zpest ení tematické nabídky. Redakce deníku Metro nabídla možnost

spolupráce

n kolika

prost ednictvím komentá

kontroverzním

osobnostem,

aby

se

pod lily

se tená i o své názory na d ní nejen v eské republice, ale

i ve sv t . Mezi oslovenými, kte í p ispívají do rubriky Kafé, jsou nap íklad poslankyn Jana Bobošíková, podnikatelka Libuše Barková i um lec Milan Knížák [-red-, 2007]. Rubrika Servis obsahuje horoskop, televizní program, p edpov

po así a kreslený

ernobílý komiks. K ížovka a hra sudoku je v rubrice Zábava, která je n kdy

21

prezentována samostatn nebo spolu s dalšími lánky jako sou ást oddílu Spole nost. V t chto dvou rubrikách jsou zve ej ovány zkrácené rozhovory se slavnými osobnostmi spole enského života, lánky s kulturními tipy (film, rozhlas, divadlo, hudba) nebo p edstaveny módní hity pro aktuální sezonu. V pond lí má své místo p ed událostmi ze sportu ást v novaná informacím o cestování, další den zajímavosti z oblasti zdraví.Ve st ede ním vydání deníku Metro vychází v oddíle Technika rubrika Auto-moto s množstvím technických údaj a parametr z motoristického sv ta v etn podrobných srovnání a test automobil . Ve tvrtek vychází v p íloze Lifestyle rubrika Nový job, kde jsou zpravidla na t ech stranách uvedeny aktuální pracovní nabídky. V pátek je za azena v rámci Zábavy rubrika Víkend, kde je p ipravena pro

tená e sout ž

16

Víkendové sudoku.

Poslední ást deníku Metro dává na n kolika stranách prostor sportovní tematice. Sportovní strany tvo í stálé rubriky Hokej, Fotbal a Stalo se. Podle aktuálních sportovních událostí jsou za azovány rubriky

eši v akci, NHL, Formule 1 aj. Deník

Metro využívá nejvíce ze všech t í sledovaných bezplatných deník

systém dvou

obálek, kde první dvoulist je zcela nebo alespo z v tší ásti v nován inzerci. Za azeny bývají také Komer ní p ílohy (ve tvrtek p íloha Domov), jež jsou výhradn zapln né inzercí a vkládanými reklamními letáky. Vzhledem k rozsáhlému množství reklamy mohou

tená i vzniknout problémy

s orientací p i hledání redak ních text . Výmluvný je výtisk deníku z 16.3.2007, kdy na 24 stranách je inzerci v nováno 7 celých stran, 6 p lstran a vloženo je mnoho drobn jší inzerce. Se teme-li plochu v novanou inzerci, vychází necelá polovina plochy pouze pro reklamní ú ely. Inzerce pracuje se stejným jazykem jako zpravodajství.

tená

m že nabýt dojmu, že reklamní texty píší titíž redakto i, což je zavád jící, i když inzerce je ádn ozna ena, by samoz ejm menším písmem. tená , který hledá pouze zprávy o sou asném d ní, bude patrn zklamán velkým množstvím pro n j zat žujícího materiálu, který je t eba projít, než nalezne požadované informace.

3.1.2 Deník 24 hodin Deník 24 hodin je obsahov zam en na d ní v hlavním m st . Každý všední den p ináší zpravodajství pro obyvatele Prahy o politickém d ní, doprav , ekonomice a kulturních akcích. 16

Autor desáté nejrychlejší správné odpov di získává vstupenky do kina.

22

Hlavní obsahovou nápl deníku tvo í pravidelné rubriky, které se nacházejí v každém vydání na shodných íslech stran (neobsahuje-li vydání celostránkovou inzerci). Stálé tematické strany deníku podávají p ehled o aktuálních tématech z Prahy, ekonomiky, zahrani í, spole nosti a sportu. V záv re né

eska,

ásti novin se nachází

dvoustránkový výtah z kulturního p ehledu (Hudba živ , Tane ní hudba, Divadla, Kina a Multikina) a televizní program na aktuální den. Na poslední stran jsou v rubrice Relax pro tená e každý den p ipraveny horoskopy, k ížovka, dv hry sudoku, tená ská fotografie a sloupek Jak to vidí. V n m uve ej ují názory na zajímavé problémy dne známé osobnosti jakými jsou noviná Ji í X. Doležal, publicisté Jan Rejžek, Marek Jehli ka a Daniela Ku erová nebo šéfredaktor deníku 24 hodin Pavel Procházka. Podstatnou roli hrají v novinách také speciální p ílohy, které vždy reagují na aktuální témata. Zhruba t etina každé strany p ílohy (s výjimkou Best of a Víkend) zapl uje reklamní plocha. V pond lním vydání je ve spolupráci se serverem Lupa.cz sestavena strana Internet spolu s p ílohou Kariéra, kde lánek dopl uje inzerce s nabídkou zam stnání. Úterní p íloha Digital je zam ena na informa ní technologie a trendy ve spot ební elektrotechnice. Jejím dopl kem je strana Zdraví informující o sm rech zdravého životního stylu. Ve st edu je za azena bu

rubrika Cestování speciál

(ve sledovaném týdnu zde byly za azeny informace o možnostech lyža ské dovolené v zahrani í) nebo Reality speciál (v nuje se d ní na domácím trhu s nemovitostmi, výstavb

nových residen ních objekt , zajímavým rekonstrukcím a informacím

o financování vlastního bydlení) spolu se stranou Auto o automobilovém pr myslu [HAMANOVÁ, 2007, s. 13].

tvrte ní výše zmi ovaná rubrika Best of obsahuje

zajímavé recenze knih, po íta ových her, film , hudebních a filmových CD a DVD. Slovní hodnocení kritik dopl ují fotografie i grafické znázorn ní kvality posuzovaných objekt . Poslední pracovní den obsahuje rubriku Lifestyle, ur enou spíše pro ženy, jež jsou rády informovány o nových stylech v mód . Další rubrikou je Víkend, v níž jsou tipy na víkendové kulturní nebo sportovní akce konané v Praze a okolí.

3.1.3 Deník Metropolitní Expres Deník Metropolitní Expres poskytuje na pravidelných 24 stranách obsáhlé zpravodajství z ekonomiky, ze zahrani í i ze sportu z eské republiky se zam ením na oblast Prahy a st edních

ech. Obsahov je deník spíše neutrální s d razem kladeným na aktuální

zpravodajství, nikoli na zprávy trvalého charakteru.

23

Obsah deníku je tvo en pravidelnými rubrikami: esko a Praha, Praha a st ední echy, Sv t, Ekonomika,

tená ská strana, Anglická strana, Den ve fotografiích (barevná

dvoustrana uprost ed listu), Televizní program, Kulturní tipy (divadla, kina, výstavy a hudba), Zábava (dvoustrana obsahuje kvíz, k ížovku, komiks,

ty i hry sudoku,

skrýva ku a horoskop), Sport a Sport a po así. tená i oblíbená je tená ská strana, na které mohou vyjád it sv j názor k aktuálním témat m a zaslat zajímavé nebo humorné fotografie. Metropolitní Expres za adil jako první neplacený deník v eské republice do svých vydání stranu s texty výhradn v anglickém jazyce, s názvem Anglická strana. Nej ast ji se zde objevují lánky o aktuálních tématech s p ipojeným anglicko- eským slovní kem, hádanky nebo vtipy. Ani na této stran nechybí reklama na p ekladové slovníky, jazykové školy, studijní jazykové pobyty a další obdobné produkty i služby. Jazyková úrove

Anglické strany m že být diskutabilní, avšak podstatn jší je její

vysoká oblíbenost mezi tená i.17 Tyto dv strany podporují d ležitou vazbu deníku se tená i, kte í pravideln sledují texty na Anglické stran (mnohdy neváhají navštívit osobn sídlo vydavatele a o chyb jící výtisk požádat). Možnost prohlédnout si v tisku své fotografie je asto také motivem ke spolupráci s redakcí, n kte í tená i se tímto stávají spolutv rci obsahu strany, což je velmi zajímavý moment. Názvy jednotlivých stran se nezm nily od prvního vydání Metropolitního Expresu, deník tak udržuje jednotnou formu obsahu. Po adí stran ve vydání je variabilní, záleží na množství a umíst ní inzerce. Z d vodu rychlé orientace v novinách jsou strany informující o sportu a po así za azeny vždy až na konec vydání. S vydavatelským zám rem se neslu uje charakteristika deníku tém

na okraji bulvárních tiskovin. Proto v deníku

neexistuje rubrika Spole nost, která by mohla vést ke zbyte né „bulvarizaci“ obsahu. Deník využívá pravidelných tematických p íloh, kde je dán prostor

tená sky

atraktivním nám t m. V pond lí to je p íloha Digitální technologie, v níž jsou prezentovány novinky, návody a rady ze sv ta mobilních telefon , digitálních fotoaparát nebo her pro PC. Rubrika obsahuje také testy nových výrobk a recenze her. Strana je p ipravována ve spolupráci se servery portálu iDnes.cz (Mobil.cz, Technet.cz, Bonusweb.cz aj.), jejichž tv rci mají mnohaletou odbornou praxi v této oblasti. Rubrika Životní styl sleduje trendy zdravého zp sobu života jako je nap íklad sport a relaxace, zdravá strava nebo móda. Rubrika Sv t zví at informuje o zajímavostech a novinkách v této oblasti. Pravideln se zde objevuje Poradna, kde 17

D kazem popularity Anglické strany je 10 000 tená ských email , které autor strany obdržel b hem roku 2006.

24

léka

Roman Skala

tená m zodpovídá dotazy s veterinární problematikou.

Atraktivním lánk m z oblasti školství je dán prostor v oddíle Školy. Pravidelná dvoustránková úterní p íloha Auto-moto informuje o tom nezajímav jším na domácí i zahrani ní automobilové a motocyklové scén . Strany obsahují p ehled novinek na eském trhu, cenová srovnání, testy i praktické motoristické tipy. Rubrika Hudba informuje o hudebních akcích, uve ej uje recenze t í vybraných CD, výsledky tená ské hitparády hudebních interpret a jejich skladeb. St ede ní rubrika Zam stnání se objevuje také v páte ním vydání. Krom

ádkové

inzerce jsou zde uve ejn ny aktuální pracovní nabídky významných spole ností, které touto formou hledají vhodné kandidáty na volné pracovní pozice. Nechybí pravidelné statistiky, pr zkumy a rady odborník , jak získat kvalitn jší uplatn ní na trhu práce. Prostor zde dostává i výtah z aktuální nabídky práce z internetového portálu Jobdnes ( ást zpravodajského serveru iDnes.cz). Sou ástí této p ílohy je strana Vzd lávání ur ená nejen pro studující, ale také pro budoucí studenty. Informace zde naleznou ti, kte í cht jí studovat p i zam stnání, navšt vovat výukové kurzy nebo si cht jí rozší it profesní kvalifikaci. Nejvíce p íloh obsahuje

tvrte ní vydání. V rubrice Reality jsou prezentovány

informace nejen o pražských nemovitostech. Je zde nastín na problematika bydlení (nákup i prodej byt a dom , opravy a rekonstrukce apod.). Praktické je zve ej ování p ehled

nabídek nemovitostí na území hlavního m sta. P íloha Adrenalin je

orientována na mladší tená e, pro které je adrenalinová zábava a sport stylem života. Dvoustrana Cestování p ináší tipy na zajímavé výlety nejen po eské republice, ale také do nejzajímav jších oblastí celého sv ta. Rubrika upozor uje na výjime né kulturní, sportovní a spole enské události po celé Evrop . Na všech tematických listech má své místo také inzerce, která svojí existencí obsah strany nenarušuje, naopak je jejím vhodným informa ním dopl kem.

3.1.4 Analýza zpracování hlavního tématu Pro krátké shrnutí a rozbor zp sobu noviná ské práce editor s hlavním tématem vydání jednotlivých deník

byla vybrána vydání z 26.9.2006 (náhledy titulních stran

v p ílohách . 1-3). Deníky Metropolitní Expres a Metro zvolily jako hlavní téma porodnost v

eské republice, deník 24 hodin se zabývá protiteroristickými opat eními

a výše zmín né téma použil pouze jako sekundární.

25

Deník Metro zpracoval téma na dobré úrovni. Je zde uveden horizont dvou p edcházejících let a proti vytržení problematiky ze souvislostí je zmín ná migrace obyvatel.

lánek obsahuje pon kud vágní tvrzení o sv tovém trendu vyšší porodnosti

obecn , chybí však p ipojené širší souvislosti (z textu nevyplývá, jaký byl nap íklad trend posledních let v

esku, chybí nap íklad popis konkrétních situací v r zných

ástech sv ta). Skute ný d vod porodnosti (silné popula ní ro níky 70. let) je uveden v deníku Metropolitní Expres, který úvodní v tou s vyk i níkem pon kud vulgárn oznamuje, že „je nás víc než kdy d ív!“. Pokra ování uvnit listu s odkazem na server iDnes.cz dodává poznámky ke kvalit léka ské pé e o novorozence a jejím vlivu na kojeneckou úmrtnost. P idává p ehlednou tabulku srovnání údaj z let 2005 a 2006. Tabulky sice p inášejí tená m zp ehledn ní dané tématiky, avšak pouze v omezené asové rovin . Redakce deníku 24 hodin neuvedla z titulní strany odkaz na lánek o porodnosti, který se nachází až na stran 2. Uvedená tabulka je p ehledná, obsahuje i analytické rozdíly. Prezentované údaje jsou vztaženy místn

pouze na Prahu, popis situace v

eské

republice zabírá minimální ást lánku a údaje o sv t chybí zcela. Z analýzy je patrné, že hlavní témata prezentovaná v t chto denících p edstavují pouze výb r u in ný redakcí novin a zp sob, jakým jsou podány, nenechává tená i prostor k úvaze [TOMEK, 2006].

3.1.5 Záv re né hodnocení Deník Metropolitní Expres se svým obsahem výrazn odlišuje od konkurence. Jazyková úrove

je jednozna n nejvyšší a deník se z lingvistického hlediska nejvíce blíží

tradi ním novinám. Úrove není jist srovnatelná, což je z ejm zám r vydavatele, jenž nemá zájem na vytvo ení konkurence vlastním placeným titul m. Z etelná výhoda Metropolitního Expresu spo ívá v propojení s redakcemi Lidových novin a MF DNES, které p irozenou cestou tvo í tomuto deníku zpravodajské zázemí. Ve sledovaném týdnu se v novinách objevil pouze jeden sporný titulek („Václavák v era zažil st elbu“), a to v úterním vydání na stran 2. Nadpisy jsou tvo eny na dobré jazykové úrovni, nepostrádají hlavní myšlenku a v textu podtitulku je správn naformulovaná vedlejší myšlenka

lánku. Pokud je zvolen titulek s hovorovým

výrazem, je ozna en uvozovkami. („Mírák“ je nejhlubší stanice, 15.3.2007, s.11). Hlavní témata titulní strany se týkají d ní v 26

eské republice a pouze okrajov se

dotýkají bulváru18 (p íkladem je titulní strana ze tvrtka 15.3.2007 s nadpisem: „ eši potvrdili titul pivních rekordman “). Informace v textu na titulní stran vždy odpovídají hlavní fotografii. V láncích se odrážejí zajímavá a aktuální témata, výjime n lze narazit na senzaci typu „Prasátko má dv hlavy“ (15.3.2007, s. 6). V tomto p ípad se jedná o ústup z nestrannosti a nezaujatosti novin a p ednost dostává poskytnutí informace o zajímavosti. Rubriky z stávají stejné od prvního vydání deníku, pouze s menšími grafickými zm nami. Fakt, že tomu tak je m že být pro tená e kladem i záporem, avšak tímto rozhodnutím si noviny udržují obsahovou kontinuitu a tená skou p ehlednost. Deník 24 hodin p ináší více titulk , které jsou zajímav sestavené na úkor kvality i kvantity zpravodajského servisu s nejpodstatn jšími sd leními. Není výjimkou umíst ní p sobivé fotografie nižšího informa ního významu na titulní stranu (nap . svatba známé modelky z 12.3.2007), a poté za azení d ležit jší zprávy o zrušení víz pro eské ob any do Spojených stát amerických až na strany 6-7 uvnit deníku. Deník 24 hodin obsahuje velké množství pouze zajímavých zpráv bez širšího kontextu. P íkladem jsou tyto titulky: „Stanování na M síci“ nebo „Kate Moss te dce i pohádky“ (14.3.2007). Ze srovnání nám t , které byly vybrány na titulní stranu ve sledovaném týdnu je patrné, že v deníku 24 hodin se všechna témata týkala d ní v Praze a neinformovala o podstatn jších tématech širšího dosahu.19 Titulní fotografie jsou vybírány se zám rem zaujmout tená e, proto ne vždy korespondují s hlavním titulkem. Deník 24 hodin je o poznání bulvárn jší (na titulní stran z 25.4.2006 je titulek „ eši pat í mezi zlod jskou elitu“). Podobn má deník Metro tentýž den na první stránce titulek „ eši kradou jako straky, íká Evropa“. Metropolitní Expres se v nuje na titulu chemikáliím v Lib anech a píše-li o Evrop uvnit listu, tak v pozitivním smyslu. Titulek sd luje „Unie zvedla úrove

ech “ a teprve v podtitulu je dodáno „Lidé díky

lenství v EU žijí lépe, dopoušt jí se ale více krádeží“. Zmín né t i titulky nejlépe 18

Bulvár (z franc. boulevard) – p vodn ozna ení novin prodávaných p ímo kameloty na ulicích, lákajících kolemjdoucí vyvoláváním senza ních titulk . Pouli ní prodej se objevil po átkem 19. století, do té doby se noviny a asopisy prodávaly pouze formou p edplatného. Noviny tohoto nového typu byly laciné, a v d sledku toho i masov dostupné, nep edpokládaly vyšší vzd lání, mohl jim rozum t každý. Postupn se slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neov ený, laciný a pokleslý typ novin i asopis . V n kterých p ípadech jsou informace i obrazový materiál v bulváru získány rovn ž nelegálními i neetickými zp soby [OSVALDOVÁ, 1999, s. 32]. 19 Názvy titulk : „Bém si volno kv li Everestu prosadí“, „V Praze bude už druhý babybox“, „Radní ekli ano letní olympiád “, „Animák o staré Praze“, „Praha oslovuje svatého Patrika“.

27

charakterizují nebezpe í snadné manipulace s informacemi a také rozdílnost t chto novin, která byla v minulém roce z eteln jší. Z výsledku pr zkumu vyplývá, že si noviny Metro i 24 hodin vybraly jen dráždivá sd lení o krádežích, zatímco podle Metropolitního Expresu se ze zprávy dozvíme i to, že se životní úrove

v

eské

republice zvedla na t i tvrtiny pr m ru Evropské unie, odbourávají se bariéry mezi zem mi, a dochází ke zlepšení legislativního systému. Vytržení z kontextu zcela m ní výsledek pr zkumu [Noviny zadarmo, 2006]. Pr zkum provedený v minulém roce na vybraném p íklad jasn dokazuje rozdíly v kvalit p edkládaných informací. Ty nyní již nejsou pro b žného tená e viditelné, resp. vnímatelné, a p edkládané informace ve všech denících p sobí tém

identickým dojmem (více viz kap. 4).

3.2 Úrove grafické úpravy Pro rozbor grafické úpravy deník jsem vycházela z náhodn vybraného vydání z úterý 27.2.2007. Formát deníku Metra se velikostí více p ibližuje klasickým deník m, což na první pohled m že být p edností. Rozm r formátu je volen zám rn pro jednozna né odlišení novin od konkurence. D ležitý je také pocit tená e, který získává dojem, že te „skute né noviny“. Stránky novin poskytují dostate né množství prostoru pro samotný text i obrázky a iní obsah p ehledn jší, jasný a text lépe iteln jší. V tší formát však s sebou nese nevýhodu v podob obtížné manipulovatelnosti v b žn p epln ných prost edcích pražské m stské hromadné dopravy. Na titulní stran je v horní ásti jasn a viditeln umíst no logo novin. Strana je celkov vyvážená, texty jsou symetricky zalomeny a jemn odd leny pouze slabou ernou linkou. Titulní strana je p ehledná a tená ovu pozornost zaujme hlavní barevná fotografie. Ta bývá bu ilustra ní nebo je vybrána s ohledem na nejd ležit jší zprávu. Použité reklamy jsou vhodn umíst né ve formátu – vypl ují horní pruh okraje stránky, jsou malé a stejn zalomené s dalším textem. Výhodou reklam je jejich plná barevnost, proto vyniknou nad b žným textem a zárove

nep sobí rušiv

vzhledem k hlavní fotografii. Celkov

je titulní strana

decentn graficky upravená (v tomto bod se nejvíce p ibližuje klasickým placeným deník m kde je hlavním motivem logo spolu s fotografií). V titulcích je použitý jeden typ bezserifového písma ( lánky jsou psané klasickým patkovým písmem), se kterým je pracováno negativn , pozitivn stran

lze najít r zn

i barevn . Na jedné

barevné písmo nestejné velikosti, pravd podobn

28

z d vodu

upoutání pozornosti tená e. Je dodržována logická struktura (pom r velikosti fontu s d ležitostí sd lované zprávy). Pro nadpis d ležitého lánku je zvoleno v tší písmo než pro ostatní text. Naopak reklamy obsahují další druh písma a celkov

p sobí

nekompaktním dojmem. Texty jsou lámány se snahou o jednotnost také p i úprav a dopl ování fotografiemi. P i nahlédnutí do novin je patrná snaha grafik o dodržení stejného po tu sloupc textu na stran (avšak ne vždy je po et dodržen), dodržování hlavní linie (tj. svislé azení úpravy vycházející z uspo ádání

lánk ) a optického lad ní (udržování os stran – spodní,

vrchní, lineární, na sloupce aj.). Jednotlivé rubriky dodržují jednotnou grafickou úpravu, odlišují se pouze barvou záhlaví. Logo novin se skládá ze t í barev (s dominantní zelenou), je výrazné a dob e umíst né ve formátu strany. Za velmi zajímavou se dá považovat práce s ervenou barvou v textu (zvýrazn ní) a linkách a použití modré a fialové barvy jako tiskové plochy pod nadpisy lánk . Za nejv tší rušivý prvek grafické úpravy lze jednozna n pokládat barevné reklamy (s odlišným typem, velikostí a tlouš kou písma). Ovšem i zde je viditelné úsilí, aby reklamy co nejvíce korespondovaly se systémem uspo ádání text na stran . Množství reklam je vzhledem k rozsahu novin zcela nep im ené, což souvisí s obchodní politikou tohoto deníku. Použité fotografie nep sobí dominantn nad textem, který vhodn dopl ují. Formát i zp sob ezání fotografií je r zný, avšak vždy v souladu s celkovou kompozicí strany. V b eznu 2007 došlo ke zm n designu deníku Metro. Inspirací se stalo finské vydání (z m sta Lehti). Nejmarkantn jší pozitivní grafickou zm nou je použití jednotných barev vždy pro n kolik rubrik (nap . Zpravodajství, Servis, Zábava, Spole nost); noviny celkov získávají na p ehlednosti. Nezm ní-li se barevné lad ní, je možné, aby se tená orientoval i pomocí barevného rozlišení záhlaví stránky. Formát deník Metropolitní Expres a 24 hodin se tém

shoduje se standardní velikostí

papíru A4 (210 x 297mm). I zvolený zp sob skládání je totožný, pouze Metropolitní Expres využívá sešití sponkami pro pozd jší lepší manipulaci s novinami. Na titulní stran deníku Expres jsou dominantními prvky logo a barevná fotografie zabírající t i tvrtiny plochy. Pokud je tato vhodn zvolena, tená nepost ehne ne p íliš graficky zda ilou úpravu stránky. Celková grafická úprava titulní strany se zdá být nevyrovnaná. Je zde více menších fotografií, které, p estože dodržují jakýsi jednotný ád, narušují

29

celistvost stránky. Práce s obrazem postrádá ucelenou strategii p i úprav fotografií – na jedné je osoba bez pozadí, n které jsou orámované, na dalších ráme ek chybí. V celých novinách je pro b žný text (ne nadpisy) použito jednotné erné patkové písmo. tení je p íjemné (neruší p ílišná barevnost), ale v n kterých p ípadech je zm na velikosti nebo tlouš ky písma nedostate ným rozlišujícím prvkem nap . mezi redak ním textem a reklamními materiály. Texty jsou lámány bezmála nahodile (kv li p ítomnosti reklam na stránkách), ale je možné vypozorovat snahu dodržet podobný po et sloupc textu na stránce a ctít dané grafické rozvržení strany. Metropolitní Expres využívá v logu p sobivé barvy (modrá,

ervená), které jsou použity i dále nej ast ji pro

zvýrazn ní textu. To je v kombinaci s

ernými titulky

tená sky p íjemné. Práce

s fotografiemi je na pr m rné úrovni. Výjime ná je obrazová dvoustrana20 uprost ed novin, která se m že stát tím, na co si tená zvykne t šit. Titulní strana deníku 24 hodin je ve srovnání se dv ma ostatními sledovanými deníky graficky nejmén zda ilá. Logo je malé a nevýrazné, d raz je kladen na fotografie, strana je nevyrovnaná, obsahuje pouze minimum textu. Kladné hodnocení zaslouží zachování jednotného designu titulní strany použitím oranžové barvy. Zvolená grafická úprava deníku 24 hodin sm uje spíše k bulváru, kde obraz p edstavuje zásadn jší úlohu než text., resp. jeho obsah. Uspo ádání text

na stran

není dob e provedeno.

Nedodržuje se jednotná úprava nap . po tu sloupc na stranu ani zalomování stran podle os. Celkový výsledek p sobí zmaten

a ani vhodn

zvolené fotografie

(korespondující s obsahem lánku) v žádném p ípad toto mín ní nezlepší.

3.3 Inzerce Jak již bylo nazna eno v textu výše, inzerce, resp. finan ní výnosy z ní plynoucí, je pro vydavatele bezplatných deník existen n d ležité. Deník Metro je tená i vnímán jako nosi s nejv tší plochou v novanou reklam . Mnoha odborníky je z toho d vodu nesprávn nazýván termínem „inzertní noviny“. Tímto ozna ením se rozumí takové noviny, ve kterých je využito více než 50 % plochy ozna ené jako inzerce. Podle tohoto rozlišení se deník Metro nejvíce p ibližuje inzertnímu typu novin, avšak ro ní pr m r plochy inzerce iní 37-40 %, což je mez, která nem že být p ekro ena. V dob v tšího objemu inzerce (v tzv. sezon ) se inzertní plocha pouze blíží k 50 % z celkové plochy.

20

Nápad zaplnit 2 strany uprost ed deníku aktuálními barevnými fotografiemi vznikl v t chto novinách. Úsp šný model posléze p evzal deník MF DNES.

30

V minulém roce (zachyceny byly m síce leden-zá í) provedla Unie vydavatel monitoring inzerce denního tisku. Nejv tší nár st byl zaznamenán práv u zdarma distribuovaných titul . Inzerenti v nich využili reklamního prostoru za 585 200 000 K , což je meziro n o 277,9 % více. Hrubé p íjmy pražského bezplatného deníku 24 hodin inily za t i tvrtletí lo ského roku 77 800 000 K , u Metropolitního Expresu vycházejícího od dubna 35 700 000 K . Celkem výzkum registruje nár st po tu inzertních stran o 6 % na 102 076 a zvýšení po tu inzerát o 6,1 % na 247 986 [duk, mnj (vom), 2007]. Celkový objem inzerce pražských bezplatných deník

inil v minulém roce 920 000 000 K ,

z ehož nejv tší podíl (82 %) p ipadl deníku Metro [SNIEGO , 2007]. Zajímavé srovnání nabízí následující tabulka (viz tab. 3), z níž je patrná evidentn vedoucí pozice, kterou mezi bezplatnými tituly zaujímá deník Metro [TNS Media Intelligence, 2007].

Titul

b ezen/K

Metro 78 145 479 Metropolitní Expres 8 612 809 24 hodin 6 352 600

b ezen/ po et spot

Období v 2007 /údaj

b ezen/ po et stran

1. tvrtletí/K

1 066

301,4

158 765 353

160 101

61,6 30,6

24 085 351 17 963 713

1. tvrtletí /po et spot

1. tvrtl etí /po et stran 2325 610,2 462 263

174,3 85,5

Tabulka 3: Objem inzerce v periodickém tisku za 1. tvrtletí 2007 podle monitoringu TNS Media Intelligence

Ve všech denících je patrná snaha upozor ovat pomocí inzerce na ostatní placené tišt né produkty vydavatelství. Reklama je ve funkci levného marketingového nástroje, který nenáro ným zp sobem osloví mnoho tená . Typ prezentované inzerce vychází z lokálnosti periodik, je tudíž zam ená na produkt. Produktová inzerce cílí na místní klienty nej ast ji reklamami cestovních a realitních kancelá í, jazykových škol apod. Národní (celoplošná) inzerce využívá celostátní média, kde významné spole nosti (automobilky, mobilní operáto i aj.) nabízejí produkty a služby nediferenciované klientele prost ednictvím rozsáhlých reklamních kampaní. V denících Metro a Metropolitní Expres je p id len prostor také ádkové inzerci pro nabídku a poptávku zam stnání. Vydavatelé bezplatných deník

se ídí nepsanou interní dohodou, která požadavky

inzerent up ednost uje p ed zájmy redakce. To, do jaké míry a s jakou d sledností je pravidlo dodržováno, je již v každé redakci individuální. 31

tená toto podv dom tuší

a v praxi jsou viditelné rozdíly v práci s inzercí. Inzerce v deníku Metropolitní Expres se neodráží negativn v obsahu novin, což je opak deníku Metro, kde se tém

stírá rozdíl

mezi inzerátem a lánkem. Deníku Metro dominuje plošná inzerce, p i emž struktura inzerent je rozdílná v jednotlivých regionech, kam jsou distribuovány mutace deníku. V deníku 24 hodin je spolupráce mezi jednotlivými produkty Ringieru na bázi ist interní, neprobíhá tak z eteln jako je tomu ve vydavatelství Mafra. Deník 24 hodin p edstavuje pro vydavatele další samostatnou tzv. business jednotku, která v ur eném asovém horizontu musí prokázat svoji životnost a profitabilitu. V p ípad produktu bezplatných novin stanovila spole nost Ringier období 5 let, kdy bude z ejmé, zda se potvrdí o ekávaná návratnost investice [Noviny zadarmo, 2006]. Aktuální ceníky inzerce jsou dostupné z webových prezentací deník (viz p ílohy . 4-6).21

3.4 Webové prezentace deník Webové prezentace bezplatných deník nejsou na srovnatelné úrovni s internetovými novinami, které vycházejí výhradn nebo áste n ve virtuálním prost edí. Neplní funkci plnohodnotného informa ního zdroje, jsou ur eny spíše pro zve ej ování sd lení informativního typu (nap . kontaktní informace) a slouží také jako archiv starších vydání novin. P i hodnocení webových prezentací jednotlivých deník je vhodné vnímat je z pohledu uživatel ,

tená

[Kultura.cz, 2007]. Informace na nich umíst né jsou vícemén

orienta ního charakteru, dokumenty ur ené ke tení jsou k dispozici ve formátech PDF. Není p edpokladem, že by webové prezentace deník pražského metra m ly stejnou d ležitost jako tišt né verze novin. Co by však m lo být samoz ejmostí, je aktuálnost p edkládaných informací a design odpovídající obsahu a stylu jednotlivých deník .22

3.4.1 Deník Metro Webová prezentace deníku Metro (http://www.metropoint.com), na niž je odkaz v logu tišt né verze novin, funguje spíše jako rozcestník, kde je možné stáhnout deníky Metro (formát PDF) v místech jejich publikování po celém sv t (náhled titulní obrazovky viz. p íloha . 7). V p ípad

eské republiky je možnost vybrat ze t í mutací: Praha, echy

a Morava. K dispozici jsou aktuální vydání a n která starší. Otevírání jednotlivých vydání nebylo vždy úsp šné, velmi 21 22

asto se objevil technický nedostatek, který

Ceník deníku Metro na rok 2007 není v práci za azen pro jeho velkou obsažnost. Hodnocení webových prezentací deník probíhalo v týdnu 16.-22.4.2007.

32

znemožnil shlédnutí vybraného vydání.23 Informace na stran jsou pouze v anglickém jazyce, což m že být pro n které uživatele problematické. Na druhé stran se nabízí varianta vybírat zemi, o jejíž vydání deníku Metro má uživatel zájem, podle ikon vlajek p íslušných stát , což odstra uje jazykovou bariéru. Výhoda takto uspo ádané prezentace spo ívá v možnosti zobrazení vydání z celého sv ta a získání aktuálního informa ního p ehledu. Vstup na tuto prezentaci je umožn n uživatelsky nep íjemnou a složitou

navigací

z

webových

stránek

deníku

Metro

v

eském

jazyce

(http://www.metro.cz) (náhled titulní obrazovky viz p íloha . 8). Na této prezentaci v levém vertikálním informa ním menu jsou uvedeny odkazy na standardní obchodní, kontaktní a orienta ní informace. Jejich aktuálnost není ve všech p ípadech spolehlivá.24 Zajímavý informativní prvek tvo í odkazy z hlavní strany prezentace na 16 vybraných webových stran deník Metro. Poslední odkaz na úvodní stran

je v nován prezentaci Clubu Metro. Jsou zde

informace o podmínkách lenství, registrace a výhodách, které ze lenství v Clubu Metro vyplývají. Grafická úprava prezentace není nápaditá, avšak na jednotlivých stranách je použita kompaktní barevnost, což p sobí p íjemným a p ehledným dojmem. Zobrazovaný text je vždy v erné barv na bílém pozadí.25 P i bližším seznámení s obsahem prezentace je viditelná její ne p íliš astá aktualizace. Nedostatky jsou viditelné nap íklad v anket Metroindex s asov zastaralým názvem „Líbí se vám letošní váno ní výzdoba v pražských ulicích?“. V celkovém srovnání výše zmín ných webových prezentací je t eba vycházet z p edpokladu, že jejich úsilí nesm uje k publikování internetových novin

i

provozování zpravodajského serveru. Jedná se „pouze“ o zve ej ování d ležitých informací o tišt ných denících a jejich prezentaci ve formátu PDF. A koliv jsou prezentace zpracovány podobným zp sobem, jsou z etelné rozdíly z hlediska grafického i tematického. Nejp ehledn ji p sobí prezentace deníku Metropolitní Expres, která je zdánliv jednoduchá, avšak graficky st ízlivá a informa n bohatá. Prezentace deníku 24 hodin je více propracovaná, uživatel získá nejen aktuální souhrn informací, ale m že strávit as i zábavou. Tato prezentace jako jediná z hodnocených umož uje vyhledávání klí ových slov z titulk i zpráv samotných prost ednictvím jednoduchého formulá e. 23

Vydání pro Prahu, echy i Moravu z 20.4.2007 jsou uloženy pod datem 19.4.2007. tvrte ní vydání z 19. 4.2007 ve formátu PDF chybí. 24 Uvedený Seznam distribu ních míst deníku Metro s sebou nese dataci 25.2.2004. 25 Pouze v PDF dokumentech není text vždy zobrazený v požadované kvalit , nap . inzerce.

33

I p es veškerou propracovanost prezentace je na úvodní stran z ejmá absence data. S touto zdánliv

banální mali kostí se m že setkat uživatel p i další manipulaci

s prezentací (nap . tisk strany), v neposlední ad se jedná o podstatný prvek základní orientace. K profesionáln jší prezentaci deníku Metro by výrazn dopomohlo nejen zlepšení obsahu, ale také její grafické podoby. Inovace orientovány na uživatele by m ly být sm ovány zejména k zjednodušení dostupnosti obsah aktuálních i starších vydání deník . K celkové zm n

podoby webové prezentace deníku Metro by podle

generálního editele Martina Konráda m lo dojít v m síci kv tnu letošního roku. Nová prezentace by m la být více orientovaná na samotný deník, resp. na jeho obsah. Více prostoru by se m lo dostat uživatel m, kte í by reagovali na aktuální témata ze sv ta techniky, internetu a spole nosti. Vzorem pro tv rce eské verze webových stránek se stal ma arský portál s promyšlenou koncepcí (http://www.metro.hu/cimlap/).26

3.4.2 Deník 24 hodin Za átkem zá í minulého roku byly spušt ny internetové stránky deníku 24 hodin (http://www.24hodin.cz) (náhled titulní obrazovky viz p íloha . 9). Na první pohled prezentace p sobí profesionáln , dalším podrobn jším zkoumáním lze dosp t ke stanovisku, že mén znamená více. Prezentace poskytuje mnoho informací na úkor p ehlednosti. Ve vrchní ásti úvodní strany je umíst no logo novin stejn barevn provedené jako tišt ná verze. Pod tímto logem se zobrazuje informa ní banner s b žícím textem, který zobrazuje n kolik aktuálních zpráv dne. Naviga ní menu v levé ásti prezentace umož uje získat p ehled o deníku samotném. Je zde základní charakteristika periodika, mapa distribu ních míst, obchodní a kontaktní informace, nabídka zam stnání a zprávy dopln né fotografiemi o spole enských akcích, kterých se zú astnili pracovníci deníku. Ve spodní ásti pod naviga ním menu jsou odkazy na další dva tituly vydavatelství Ringier (Reflex a Blesk), respektive na jejich internetová vydání. Ve st ední ásti titulní strany je prezentováno Aktuální téma dopln né fotografií, které je zpravidla také obsahem titulní strany tišt ných novin.

tená i mohou sledovat

i starší lánky z titulních stran p edchozího týdne. Ke každému tématu je p ipojena

26

Rozhovor s generálním editelem deníku Metro Martinem Konrádem z 23.4.2007 o problematice pražských bezplatných deník .

34

diskuze, v níž mohou uživatelé vyjád it názor k dané problematice. Avšak možnost diskuze o aktuálních tématech není p íliš tená i využívána.27 Hlavní strana nabízí uživatel m prolistování si nejen aktuálního vydání deníku 24 hodin ve formátu PDF, ale také všechna vydání za poslední m síc. Interaktivita se tená i je v této prezentaci zastoupena službou 24 hodin Mobil, kde prost ednictvím SMS zpráv mohou sd lit názor na aktuální téma, zapojit se do hlasování a sout ží nebo stáhnout obrazové a zvukové zprávy do mobilních telefon . Anketa zobrazená na úvodní stran tematicky koresponduje s Aktuálním tématem.28 Posledním místem, kde je uživatel osloven ze strany deníku, je výzva na vytvo ení kresleného vtipu honorovaná drobnými dárky. V p ípad spolupráce uživatele je vyšší pravd podobnost jeho opakovaných návšt v webové prezentace deníku, což je ze strany vydavatele vítaná aktivita. Úrove grafického zpracování je velmi dobrá. Na stránkách je dodržen jednotný barevný styl, který odpovídá barevnosti tišt ných novin. Text je dob e viditelný i itelný. Webová prezentace je pln funk ní a v pr b hu jejího hodnocení se nevyskytly žádné technické problémy.

3.4.3 Deník Metropolitní Expres Webová prezentace deníku Metropolitní Expres (http://www.expresdenik.cz) tvo í pouze dopln k k tišt né verzi deníku (náhled titulní obrazovky viz p íloha . 10). Proto není webová prezentace p íliš složitá a propracovaná do detail . D raz je kladen na poskytování zásadních informací. Posuzováno z jiného úhlu pohledu,

tená i zde

nenajdou nic „navíc“, (nap . diskuzi nebo drobná zpest ení zpráv typu noticky o po así). Neznamená to však, že prezentace má nízkou informa ní hodnotu. V tšina uživatel využívá pro sledování aktuálního zpravodajství internetový portál iDnes.cz.29 Tento portál je uživateli vnímán jako velmi d v ryhodný, jeho návšt vnost se stále zvyšuje (v b eznu 2007 jej navštívilo 2 300 216 tená , což je o tém

58 000

více než p edchozí m síc) [iDnes.cz, 2007]. Vzhledem k nižší návšt vnosti stránek není výhodné zde poskytovat prostor cizím inzerent m. Na úvodní stran se nachází logo novin ve stejné barv jako v tišt né verzi. 27

V celkov 7 prezentovaných tématech bylo 18.4.2007 registrováno pouze 5 uživatelských p ísp vk . Pouze 5 hlasujících osob z 18.4.2007 podává jasnou p edstavu bu o nízké návšt vnosti prezentace nebo neochot uživatel z jakéhokoliv d vodu se ankety zú astnit. 29 Server iDnes.cz je podle projektu NetMonitor (výzkum návšt vnosti internetu) zpracovaný spole nostmi Mediaresearch a Gemius na 5. míst vzhledem k návšt vnosti server podle reálných uživatel z R (údaj z prosince 2006). Server navštíví v eské republice za pr m rný den 259 380 den reálných uživatel [Mediaresearch&Gemius, 2007]. 28

35

Z hlavní strany je odkaz na aktuální tišt ný výtisk ve formátu PDF a také na starší vydání deník vždy za posledních 6 dní. Na titulní stran jsou také umíst ny hlavní lánky s fotografiemi tzv. p eklopené z výše zmín ného portálu iDnes.cz. Jedinou inzercí na stran

je reklamní pruh umíst ný ve spodní

internetové prezentace ostatních produkt

ásti strany s odkazy na

vydavatelství Mafra. Uživatel získá

z prezentace stru ný p ehled o obsahu tišt ného deníku, více prostoru je zde v nováno jednotlivým tematickým p ílohám. Na stran nechybí kontaktní informace, v etn mapky s p esným umíst ním budovy sídla redakce. K interakci se tená i jsou ur eny strany Spolupráce a MMS, kde získají informace o zp sobech podílení se na obsahové tvorb nebo zm nách tišt né verze deníku prost ednictvím zasílání fotografií, názor

a nám t . Strana je dopln na

obchodními informacemi mediální skupiny Mafra. Orientace v prezentaci je snadná a pro uživatele intuitivní, její prohlédnutí není asov náro né. D ležité informace jsou p ímo na hlavní stránce, nebo v podob odkaz umíst ných v levém vertikálním naviga ním menu. Všechny odkazy jsou funk ní ve standardních internetových prohlíže ích. Vzhledem k minimu textu na webových stránkách by se dala o ekávat jeho gramatická správnost a také aktuálnost.30 Grafická úprava je standardní (barevnost odpovídá tišt né verzi), v celé prezentaci se nem ní, pouze zvolené šedé písmo na bílém pozadí iní text h e itelným. Vydavatel a provozovatel webové prezentace deníku Metropolitní Expres v dohledné dob nezamýšlí zásadní grafické ani obsahové zm ny, což je pochopitelné z d vodu provozování vlastního kvalitního zpravodajského portálu.31

30

V textu je nesprávn použito spojení „tématické p ílohy“ a také informace o p íloze Spolujízda, která není do tišt né verze za azena. 31 Rozhovor s Martinem Marcilisem, manažerem deníku Metropolitní Expres, z 10.4.2007 na téma bezplatné deníky v Praze.

36

4 Pr zkum tená ské využitelnosti deník pražského metra K získání relevantní odpov di na otázku tená ské využitelnosti deník Metro, 24 hodin a Metropolitní Expres byla pro rychlou základní orientaci v tematice zvolena metoda pr zkumu. Pr zkum byl provád n v týdnu od 16.4. do 20.4.2007 dotazníkovou formou. P ed sb rem dat bylo nutné stanovit kvóty, tj. znaky rozhodující o reprezentativnosti výb ru, podle kterých byli vybíráni vhodní respondenti. V tomto p ípad

kvóty

p edstavoval v k, pohlaví a místo bydlišt . Bylo t eba dodržet podmínku, aby každý respondent byl tená em alespo jednoho z deník Metro, 24 hodin nebo Metropolitní Expres. Velikost výb rového souboru je statisticky st ední, tj. 180 osob, a tém odpovídá po tu respondent , od kterých byla získána data pro pr zkum. Výsledky získané z tohoto souboru nesm ují k reprezentativnosti, i když zastupuje základní soubor, který je p edstavován tená i zmín ných deník . Zám rný zp sob výb ru dotazovaných vedl spíše k osv tlení zkoumané otázky, než k záv r m s obecnou platností. Dotazovaní byli získáni pomocí emailové korespondence (s p ipojeným pr vodním dopisem) nebo osloveni na území hlavního m sta a okolí. Návratnost vypln ných dotazník obdržených elektronickou poštou byla vysoká, inila více než 80 %, p i osobním kontaktu s respondentem byl vždy každý zapo atý dotazník vypln n. Pro pr zkum byl použit dotazník (viz p íloha . 11), který obsahoval r zné druhy otázek. Respondenti odpovídali na otázky identifika ní, filtra ní, otev ené, polootev ené a uzav ené. Struktura dotazníku byla tvo ena s ohledem na tená e bezplatných deník pražského metra, „ne tená i“ nebyli oslovováni. Proto odpov di osob, které nejsou tená i t chto novin, nejsou zahrnuty v hodnocení a v otázce . 11 chybí logicky odpov

NIKDY. Nabízené varianty odpov di u otázky

. 15 se mohou zdát

nedosta ující, chybí mnoho dalších možností. Pouze placené deníky a zpravodajské servery tvo í relevantní „konkurenci“ bezplatným deník m. Zám rem bylo také sledovat souvislosti, které se (podle oslovené skupiny respondent ) vyskytují mezi t mito zdroji informací. Na záv r m li možnost zformulovat vlastními slovy názor k využitelnosti bezplatných deník . Výhody použité metody dotazníku spo ívají p edevším v možnosti respondent zachovat anonymitu. Pro výsledné vyhodnocení je jednodušší p evod získané informace do znakového kódování a zpracování, stejn jako standardizace, tj. stejnost formulace otázek a zp sob jejich záznamu. Nevýhody

37

dotazníku se projevily v jejich návratnosti od vybraných respondent . Omezení se projevila ve verbálním zp sobu zachycení problému (existují hranice, v jakých je možné problém formulovat s ohledem na standardizaci, srozumitelnost a

asové

podmínky). Samovýb r respondent m že vést ke zkreslenému souboru, protože odpoví pouze typická skupina osob (nap . s vyhran ným názorem nebo ti, kte í mají as). Domnívám se, že v podmínkách, v jakých byl provád n tento výzkum, nedošlo ke zkreslení skute nosti a zjišt né výsledky mají vypovídající hodnotu. Pr zkum zjistil, že zastoupení žen a muž mezi tená i bezplatných deník je zhruba shodné (viz graf .1). Reakce žen na v tšinu otázek se výrazn nelišily od odpov dí jejich mužských prot jšk , pouze ženy byly sdíln jší a uvedly i další názory k využitelnosti bezplatných deník .

muži 47%

ženy 53%

Graf . 1: Zastoupení muž a žen mezi tená i

Také nejvíce tená

je mezi mladými lidmi do 25 let (35 %), pouze 12 % ob an

v d chodovém v ku a zbytek tvo í tzv. ekonomicky aktivní ob ané (53 %) (viz graf . 2).

38

61 a více let 12% do 25 let 35%

45-60 let 15%

35-44 let 14% 26-34 let 24%

Graf . 2: V kové zastoupení tená

Studenti a zam stnanci p edstavují nejpo etn jší skupinu

tená

(76 %), siln

zastoupeni jsou ob ané v d chodovém v ku (17 %) (viz graf . 3).

jiné 5% student 27%

d chodce 17%

podnikatel 2%

zam stnanec 49%

Graf . 3: Zam stnání tená

V tšina respondent

bydlí na území hlavního m sta (98 %), tvo í proto vhodnou

cílovou skupinu nejen pro spole nosti propagující v denících celoplošný typ inzerce, ale také pro lokální pražské inzerenty. 39

Výhradn b hem doby, kterou stráví cestováním, p e te výtisk(y) 40 % dotázaných. Po etn jší skupina (60 %) v nuje tení novin volný as doma (44 %), ve škole nebo zam stnání. To potvrzuje obecná tvrzení, že pr m rné p e tení bezplatného deníku trvá 20 až 30 minut (více viz níže). Tento teoretický p edpoklad je ov en v praxi a ilustrován grafem (viz graf . 4), kde je znázorn n as, který respondenti stráví cestováním v m stské hromadné doprav .

> než 60 min. 11%

< než 20 min. 24%

> než 20 min. 65%

Graf . 4: Doba strávená tená i v m stské hromadné doprav

Z pr zkumu vyplývá, že v tšina oslovených tená

deník pražského metra (63 %)

cestuje v ranní špi ce v pracovních dnech, tj. od 7.00 do 9.00 hodiny ranní, denn , o polovinu mén respondent cestuje n kolikrát týdn a jen 8 % dotázaných nárazov , tedy maximáln 1x týdn (viz graf . 5)

max. 1x týdn 8%

n kolikrát do týdne 31%

denn 61%

40

Graf . 5: Frekvence používání prost edk m stské hromadné dopravy

Nejvíce dotázaných si výtisky bere p ímo v prostorách pražského metra od kamelot (81 %), 11 % osob výtisky získává na jiných místech, nej ast ji v administrativních budovách, školách, nemocnicích apod. Pouze 8 % respondent využívá samoobslužné stojany ve stanicích vlakových nádraží nebo kameloty stojící v ulicích Prahy. Tato zjišt ná skute nost je shodná s obecným pov domím manažer o tená ské užite nosti a oblíbenosti kolportér

bezplatných deník

p i rozdávání výtisk

v dob , kdy

hromadnou dopravu využívá nejvíce potenciálních tená . Oslovené osoby (62 %) nej ast ji uvád ly, že si berou všechny t i bezplatné deníky s vysv tlením, že nemají oblíbený titul, proto žádný deník neup ednost ují. Zajímavé byly výpov di 11 % dotázaných, kte í si berou pouze deník Metro z d vodu jeho v tšího formátu s myšlenkou, že jeho obsah je hodnotn jší. Velmi oblíbené jsou mezi tená i také k ížovky a sudoku, proto v kombinaci s menším formátem novin si 15 % oslovených bere pouze deníky Metropolitní Expres a 24 hodin. Za azená Anglická strana v deníku Metropolitní Expres oslovuje 19 % respondent natolik, že je pro n tento deník odlišný a pouze ten preferují. Z výpov dí respondent vyplývá, že p e tení 1 výtisku bezplatného deníku trvá 40 % osob pr m rn 15 minut. Totožnou skupinu tvo í osoby, jež v nují p e tení výtisku mén než 10 minut a maximáln 15 minut (24 %). Pouhých 12 % dotázaných te výtisk více než 20 minut a mén než hodinu (viz graf . 6). V tomto p ípad nebylo d ležité, zda respondenti výtisk skute n

p e tou nebo pouze zb žn

prolistují. Více než

polovina dotázaných uvedla, že výtisk novin si bere vždy, když je v daném míst k dispozici.

21-60 min. 12%

< než 10 min. 24%

16-20 min. 40%

11-15 min. 24%

41

Graf . 6: Pr m rná doba p e tení 1 výtisku deníku

Více než 60 % respondent shledává obsah novin kompletn zajímavým, proto tou celé jeho vydání. V tomto p ípad

se potvrdilo logické o ekávání, které vyplývá

ze zam eného pozorování chování tená

bezplatných deník .

tená i si v tšinou

p e tené výtisky novin berou s sebou a nenechávají je ležet na ve ejných místech ve m st . Mají tak více asu a prostoru pro pe liv jší p e tení celého vydání, v etn hojné reklamy, což je pro inzerenty p íznivé. Další po etnou skupinu respondent (19 %) tvo í dotázaní, kte í tou pouze ásti, pop . jen lánky, jejichž obsah je podle titulk zajímá. Existují dv skupiny respondent v p ibližn stejném pom ru (9 %), které uvedly, že je z celého obsahu novin zaujme pouze Anglická strana (deník Metropolitní Expres) a strana s k ížovkami a sudoku. Zbylá 2 % dotázaných se p i zpravodajství z Prahy, p edpov

tení zam ují na

po así nebo televizní program. Jak bylo nazna eno

výše, tená i mají tendenci zacházet s bezplatnými novinami stejným zp sobem jako s tituly placenými, tj. je b žné, že jejich etbou tráví volný as b hem dne. Tak ka polovina respondent uvedla, že pouze oni jsou tená i daného výtisku. Tuto skupinu tvo í z 50 % lidé mladší 25 let, u kterých se nep edpokládá návyk tení klasických novin a toto chování je pochopitelné. Rodinní p íslušníci jsou dalšími tená i jednoho výtisku u t etiny dotázaných, v ostatních p ípadech si stejný výtisk novin p e tou ješt kolegové v zam stnání i spolužáci ve škole. Tém

100 % respondent uvedlo, že

bezplatné deníky netvo í jejich jediný zdroj informací, dv

t etiny dotázaných

(nej ast ji ve v kové kategorii do 35 let) sleduje denní události na zpravodajských serverech, tradi ní noviny stále kupuje t etina respondent (p evažují lidé st edního v ku). Všechny výše zmín né formy informa ních zdroj

využívá 30 % ze všech

dotázaných. Silným d vodem, pro

lidé využívají deníky pražského metra, je jejich snadná

dostupnost a fakt, že za n nic neplatí. Informa ní hodnotu bezplatných deník považuje 98 % oslovených za pr m rnou a p estali by být jejími tená i, pokud by museli vynaložit finan ní ástku na jejich po ízení. V tšin zam stnaných osob nezbývá as si b hem dne p e íst klasické noviny, které podávají obsáhlejší informa ní servis. P esto, že respondenti uvedli, že deník Metro je pro velikost formátu neskladný a obtížn

manipulovatelný, obsahuje p íliš mnoho reklamní plochy na úkor textu

a p ináší mnohdy zastaralé informace, berou si ho a p e tou. Nabízí se vysv tlení 42

vyplývající z nejsiln jšího postavení, které si deník Metro drží v podv domí mnoha tená

již 10 let. Proti svým konkurent m je ve výhod , a jeho konzervativní tená i si

jej zvykli pravideln

íst.

tená i nej ast ji oce ují srozumitelnost, jednoduchost, názornost a výstižnost podávaných zpráv. V tšin dotázaných bezplatné deníky slouží pouze jako dopl kový zdroj informací a základní informa ní p ehled regionálních i sv tových událostí. Mnoho dotázaných te deníky pozorn a kriticky porovnává jejich obsah. Na pomyslném vrcholu (z hlediska tená ské využitelnosti) stojí deník Metropolitní Expres s kvalitními informacemi a jejich p ehledným uspo ádáním. P sobí totiž nejvíce seriózním dojmem. Deník 24 hodin je sice stejn skladný jako výše zmi ované periodikum, avšak absence pevného uchycení stran není pro tená e p íjemné. Informace hodnotí jako nep ehledné a zasahující do oblasti bulváru. Deník Metro je hodnocen pr m rn , avšak negativn p sobí velké množství reklamy a jeho nízký rozsah stran. Obecn lze íci, že deníky pražského metra jsou využívány tená i nej ast ji jako prost edek k smysluplnému využití

asu v hromadné doprav

a získání rychlého

p ehledu zpráv. Názory, komentá e a problémy uvedené v hlubších souvislostech hledají v jiných zdrojích. Nej ast ji v elektronických médiích nebo v tradi ních tišt ných novinách.

43

Záv r Cílem této práce bylo podat základní p ehled o bezplatných denících distribuovaných zejména v prostorách pražského metra. S p íchodem bezplatných periodik na eský trh se nutn objevily otázky, zda se sníží význam noviná ské profese a nepodce uje-li se úrove

tená e. Naopak zdarma

distribuované deníky byly stimulem pro žurnalisty pracující v placených novinách zvýšit kvalitu odvád né práce, aby vznikl na první pohled viditelný rozdíl. O podce ování

tená e nejde v p ípad , kdy celkovou úrove

bezplatných deník

posuzuje prizmatem toho, že jsou zdarma. Bezplatné deníky bezpochyby našly své místo na trhu. Oslovily ur itou specifickou skupinu

tená , jejichž informa ní pot ebu po denním zpravodajství uspokojí za

p ijatelných podmínek. S vynaložením minimálního úsilí získají z výtisku bezplatných novin optimální množství informací, jejichž shlédnutí je adekvátní asu strávenému cestováním v m stské hromadné doprav . Na druhou stranu je za vše pot eba zaplatit. tená "platí" za získaný informa ní p ehled p ítomností obecn velkého množství inzerce v denících, která je pro jejich existenci prioritou. Informace prezentované v denících pražského metra nevynikají exkluzivitou a ni ím tená e nep ekvapí. Náklady na získání takových informací nejsou zpravidla vysoké, nej ast ji jsou získávány z tiskových agentur, kompilací internetového a televizního zpravodajství nebo z rozhlasu. V t chto denících je jasn patrná absence specializace, za kterou je již t eba zaplatit. Výsledky provedeného pr zkumu

tená ské využitelnosti velkou m rou odpovídají

p edpoklad m vydavatel . Drobný rozpor je z ejmý v otázce oblíbenosti jednotlivých titul . Podle respondent není v kvalit sledovaných deník žádný rozdíl, p esto ísla získaná pr zkumem Media Projekt jejich rozdílnost nazna ují. Z pr zkumu vyplývá, že tenost deníku Metro dokonce p evyšuje jeho celkový pr m rný náklad v

eské

republice. Východisko z tohoto protikladu je možné najít v tradi ním chování tená , kte í zachovávají v rnost deníku s nejdelší dobou p sobnosti na bezplatných tišt ných médií.

44

eském trhu

Zájem tená e o tyto deníky je do jisté míry d kazem nejen toho, že práce noviná e je kvalitní a má smysl, ale také potvrzuje správný krok vydavatel , kte í váhali, zda bezplatné deníky budou za daných podmínek úsp šné. Jsem si v doma nedostatku své práce, který vyplývá z obecného problému zastarávání informací. Deníky pražského metra procházejí neustálým vývojem a vydavatelství se snaží vyjít vst íc m nícím se pot ebám tená . Proto n které uvedené informace nemusejí být v budoucnosti aktuální. Avšak v ím, že význam a smysl bezplatných deník z stane zachován. Sou asná doba p ináší zm ny návyk vydavatelství

bezplatných

deník .

konzument Zásadní

médií, na než pružn

zm ny

p icházejí

vždy

reagují nejmén

post ehnuteln , o to víc je však lidé vnímají jako samoz ejmé. Tradi ní noviny by m ly usilovat o co nejv tší odlišení od bezplatné „konkurence“, cht jí-li si své tená e udržet. M ly by setrvat v pozici seriózního deníku vyzna ujícího se schopností zpracovat informaci. Jejich obsah by m l být tvo en erudovanými žurnalisty, kte í se budou moci v novat nejd ležit jším témat m v dostate ném ase za adekvátní finan ní ohodnocení. Obecn mají bezplatné deníky smysl pouze za p edpokladu, že se budou smyslupln dopl ovat v nabídce tená m s klasickými novinami.

45

Použitá literatura •

-red-. Novinky v deníku Metro. 2007. Marketingové noviny [online]. 6.4.2007, c2001-2007 [cit. 2007-04-28]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-9211.

•

24 hodin : noviny plné energie. 2006. [online]. Praha : Ringier R, c2001-2006 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z WWW: .

•

AUST, Ond ej. 2006. O budoucnosti denního tisku. Lidové noviny [online]. 12.6.2006, c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1385.

•

Bezplatné deníky a jejich vliv na trh s placenými novinami a asopisy. 2006. In Média a sv t [online]. Praha : T24, vysíláno 2.7.2006 [cit. 2007-05-07]. íslo obrazového záznamu 109554. Dostupné z WWW: .

•

BURNS, Lynette Sheridan. 2004. Žurnalistika : praktická p íru ka pro noviná e. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 186 s. ISBN 80-7178-871-6.

•

ERNÝ, Jan. 2007. RE: denik metro [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 30.3.2007 [cit. 2007-04-05]. Osobní komunikace.

•

eská tisková kancelá . 2007 [online]. Praha : TK, c2007 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: .

•

duk, mnj (vom). 2007. Hrubé výdaje na reklamu v tisku za t i tvrtletí vyšší o 13,7 pct. eská média [online]. 4.1.2007, 2001- [cit. 2007-05-06]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1062.

•

duk nlm, (msl). 2007. Deník Metro se zam í více na infozábavu, mí í do dalších 30 m st. eská média [online]. 31.8.2006, 2001- [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1062.

•

European Journalism Centre. 2007. European Journalism Centre : journalists working for journalists [online]. c1992-2007 [cit. 2007-03-28]. Dostupný z WWW: .

46

•

GfK Praha-Median. 2007. Media Projekt 2007 [online]. 10. kv tna 2007. Praha : Unie vydavatel , c2004 [cit. 2007-05-07], Monitoring inzerce. Dostupné z WWW: .

•

GOLGO, Fabiano. 1996. Autor. Britské listy [online]. 1996- [cit. 2007-03-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1792.

•

HAMANOVÁ, Martina. 2007. Reality speciál. 24 hodin. 2007, ro . 3, . 51, s. 13. ISSN 1801-5158.

•

iDnes.cz. 2007. Zpravodajský portál iDNES.cz má 2,3 milionu tená Praha : Mafra, 26.4.2007 [cit. 2007-05-09]. Dostupný z WWW: .

•

JURNE KA, Stanislav. 2006. Jak se letos prodávaly noviny a asopisy? Marketing & Media : týdeník pro marketing, reklamu a média. [online]. 27.11.2006, ro . 6, s. 10. [cit. 2007-05-07]. Dostupný z: WWW:. ISSN 1212-9496.

•

Kultura.cz. 2007. Praha : eská televize, Vysíláno 14.4.2007. 20 minut.

•

Mafra (firma). 2007. Mediální skupina Mafra [online]. Praha : Mafra, c2007 [cit. 2007-03-14]. Dostupný z WWW: .

•

Mediaresearch&Gemius. 2007. Výzkum sociodemografie návšt vník internetu : výzkum návšt vnosti internetu [online]. Praha, 8.2.2007. 20 s. Tisková zpráva. [cit. 2007-05-03]. Formát PDF. Dostupné z WWW: .

•

Metro. 2007. [online]. Praha : Metro eská republika, 2007- [cit. 2007-04-15]. Dostupný z WWW: .

•

Metro International S.A. 2005. Annual Report 2005 [online]. Luxembourg : Metro International, [2005] [cit. 2007-05-03]. Formát PDF. Dostupné z WWW: .

•

Metro International S.A. 2007a. Metro International [online]. c2007 [2007-0302]. Dostupný z WWW: .

•

Metro International S.A. 2007b. Pelle Tornberg to step down as President and CEO of Metro International in 2007 [online]. Luxembourg : Metro International, 13th February 2007 [cit. 2007-05-07]. Formát PDF. Dostupné z WWW: .

•

Metro International S.A. 2007c. Financial results for the fourth quarter and twelvw months ended 31st december 2006 [online]. Luxembourg : Metro International, 13th February 2007 [cit. 2007-05-03]. Formát PDF. Dostupné z WWW: .

47

[online].

•

Metropolitní Expres. 2007. [online]. Praha : Marfa, c2007 [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: .

•

MIKLÍK, Aleš. 2006. Krušná budoucnost novin? Spíš jejich tená . Lupa : server o eském internetu [online]. 12.5.2006, c1998-2007 [cit. 2007-05-07]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.

•

Noviny zadarmo. 2006. eský rozhlas Leonardo. Audio. Rádio na p ání [online]. Praha : Ro 6, 19.5.2006 [cit. 2007-04-20]. íslo zvukového záznamu 00398042. Formát MP3. Dostupné z WWW: .

•

OSVALDOVÁ, Barbora.1999. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha : Libri, 1999, 256 s. ISBN 80-85983-76-1.

•

POŠTULKA, Filip. 2007. Odkazy minulého roku. Trafikant [online]. leden 2007, ro . 5, . 1 [cit. 2007-04-06]. Formát PDF. Dostupný z WWW: .

•

Ringier R (vydavatelství). 2006. Ringier [online]. Praha : Ringier R, c20012006 [cit. 2007-05-14]. Dostupný z WWW: .

•

SNIEGO , Tomáš. 2007. První zdarma distribuované bezplatné noviny v Dánsku krachují. eská média [online]. 19.4.2007, 2001- [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1062.

•

STOJASPAL, Zden k. 2007. FW: Podklady pro Metro 2.4.2007 [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 30.3.2007 [cit. 2007-05-10]. Osobní komunikace.

•

TNS Media Intelligence. 2007. Objem inzerce v periodickém tisku [online]. Praha: Unie vydavatel , c2004 [cit. 2007-05-07], Monitoring inzerce. Dostupné z WWW: .

•

TOMEK, Lukáš. 2006. Jak si poradili s tématem porodnosti. Britské listy [online]. 1996- [cit. 2007-04-05]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1792.

•

TÖRNBERG, Pelle. 2006. Introdution. In Metro International. Capital Markets Day, June 16th, 2006, Stockholm [online]. Stockholm : Metro International, 2006 [cit. 2007-05-02]. Formát PDF. Dostupné z WWW: .

•

Unie vydavatel . 2006. Ro enka Unie vydavatel 2006 [online]. Praha : Unie vydavatel , 2006 [cit. 2007-04-29]. Dostupný z WWW: . 48

Seznam p íloh 1. Titulní strana deníku Metro z 26.9.2006 2. Titulní strana deníku 24 hodin z 26.9.2006 3. Titulní strana deníku Metropolitní Expres z 26.9.2006 4. Ceník inzerce deníku 24 hodin (1. ást) 5. Ceník inzerce deníku 24 hodin (2. ást) 6. Ceník inzerce deníku Metropolitní Expres 7. Náhled titulní obrazovky deníku Metro z 3.5.2007 (http:///www.metropiont.com) 8. Náhled titulní obrazovky deníku Metro z 3.5.2007 (http:///www.metro.cz) 9. Náhled titulní obrazovky deníku 24 hodin z 3.5.2007 (http://www.24hodin.cz) 10. Náhled titulní obrazovky deníku Metropolitní Expres z 3.5.2007 (http://www.expresdenik.cz) 11. Dotazník tená ské využitelnosti deník pražského metra

49

P ílohy

50

P íloha 1

Titulní strana deníku Metro z 26.9.2006

P íloha 2

Titulní strana deníku 24 hodin z 26.9.2006

P íloha 3

Titulní strana deníku Metropolitní Expres z 26.9.2006

I

P íloha 4

Ceník inzerce deníku 24 hodin (1. ást) zdroj: http://www.24hodin.cz

II

P íloha 5

Ceník inzerce deníku 24 hodin (2. ást) zdroj: http://www.24hodin.cz

III

P íloha 6

Ceník inzerce deníku Metropolitní Expres zdroj: http://sluzby.mafra.cz/

IV

P íloha 7

Náhled titulní obrazovky deníku Metro z 3.5.2007 (http://www.metropoint.com)

P íloha 8

Náhled titulní obrazovky deníku Metro z 3.5.2007 (http://www.metro.cz)

V

P íloha 9

Náhled titulní obrazovky deníku 24 hodin z 3.5.2007 (http://www.24hodin.cz)

VI

P íloha 10

Náhled titulní obrazovky deníku Metropolitní Expres z 3.5.2007 (http://www.expresdenik.cz)

VII

P íloha 11 DOTAZNÍK tená ský pr zkum využívání bezplatných deník (Metro, 24 hodin, Metropolitní Expres) Pr zkum je ur en pouze tená m výše zmín ných deník 1) muž X žena 2) v k: do 25 let 26-34 let 35-44 let 45-60 let 61 a více let 3) zam stnání: student zam stnanec podnikatel d chodce jiné 4) Bydlíte na území Prahy nebo st edních ech? (p es pracovní týden) ANO X NE 5) Jak dlouhou dobu ráno trávíte v dopravním prost edku cestou do zam stnání/školy apod.? a) < než 20 minut b)> než 20 minut c)> než 60 minut 6) P e tete výtisk(y) výhradn b hem doby, kdy cestujete? ANO X NE Pokud NE, kde je tete pozd ji b hem dne? ................................................................................................................................................. 7) Jak asto využíváte pražskou hromadnou dopravu mezi 7-9 hod. ranní (všední dny)? a) denn b) n kolikrát do týdne c) max. 1x týdn 8) Kde si berete výtisk(y) novin zdarma? a) na zastávce metra b) na vlakovém nádraží c) na ulici d) jinde (budovy, školy, obchody, nemocnice apod.) 9) Berete si pouze jeden deník? ANO X NE Pokud NE, jaké další si ješt berete?(vypište názvy) .............................................................. 10) Rozlišujete jednotlivé tituly? Máte n jakého „favorita“? Pro ? ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. 11) Berete si výtisk(y) bezplatných deník PRAVIDELN X OB AS ? 12) Jak dlouho Vám trvá pr m rn p e tení /prolistování (vyberte variantu)1 výtisku? ................................................................................................................................................. 13) tete celé noviny nebo pouze n které rubriky/ ásti? (Nap . Sport, Po así, TV program, Sudoku, K ížovky, Anglická strana aj.) ................................................................................................................................................. 14) tete daný výtisk(y) pouze Vy nebo i n kdo jiný? Pokud ano, kdo? 15) Jsou bezplatné deníky pro Vás jediným zdrojem zpravodajství? ANO X NE Pokud NE, využíváte: a) jiné placené noviny b)zpravodajské servery (nap . iDnes.cz) 16) Považujete informa ní hodnotu obsahu t chto deník za: a) velmi kvalitní b) pr m rnou c) podpr m rnou - pokud jste zvolil(a) možnost c) Z jakého d vodu si berete výtisk(y) bezplatných deník ? ................................................................................................................................................. Prosím pište jakékoliv p pomínky k t mto deník m, resp. k jejich využitelnosti.

D KUJI VÁM ZA ZPRACOVÁNÍ OTÁZEK!

VIII

tená ské

Evidence výp j ek Prohlášení: Dávám svolení k p j ování této bakalá ské práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci ádn citovat v seznamu použité literatury. V Praze, 14. 5. 2007 …………………………… Linda Egemová Jméno

Katedra/Pracovišt

Datum

Podpis