Den první – sobota: Příjezd lyžníků, ubytování, stavění SMSněhuláka, vycházka po okolí. Večer kytary, scrabble a karty. Hláška dne: „Na co lyže, když je léto?!?“
Den druhý – neděle: 21 lidí, sjezd na pytlích, první místo Kája od Kovářů a Standa Bártů – zastavili hlavou o boudu. Odpoledne cvičení s over-bally, odpolední vycházka a příjezd dalších účastníků zájezdu. Večer relaxační cvičení opět pod vedením našich fyzioterapeutek, které za námi přijely v mylné naději, že si i pořádně zaběžkují. Hlášky dne: - Sofinka Kovářová k Blance Pokorný (Žábě): „Půjdeš se podívat na sněhuláka? A řekni svýmu tatínkovi, aby se šel podívat taky.“ (myšleno Marka T.) - Marek: „Já znám Zusku z Národního, ten by ti mohl dávat taneční lekce, nebo kamarádka dělá jazzový tanec a dělá v divadle, Bory. Hele, kdyby neměli ty slavný čas tě učit, tak mám kámošku, která taky učí, kdyby třeba Zuska zrovna něco měl v tom Národním.“ - Petra: „Proč nejíme polívky?“ „Protože je neumíš.“ - Marek: „Ta četla jen jedinou knížku, a to byla spořitelní.“ - Marek: „Bory má takovýho dědečka, kterej vůbec nemluví.“ Petra: „No, já mám takovýho manžela.“ - Marta otevřela skříň: „Jedu na Čeřínek a nemám co na sebe!“
§Den třetí – pondělí: Výlet 3,5km, výpravu vedli a domů dovedli horští vůdci Petra a Michal. K obědu bramboračka s čerstvě natrhanýma houbama. Odpolední siesta, nákup gumových člunů v Jihlavě (viz: „Na co lyže, když je léto?!?“) Večer hry, stavba věže na procvičování jemné motoriky, cvičení s over-bally, kulečník. Večerní sledování TV – rekapitulace „Ztraceni“ a vysvětlování souvislostí předsedovi SMS (nechápe ledního medvěda na tropickém ostrově).
Den čtvrtý – úterý: Poinjekční mátoření. K snídani vynikající kostelecké párky, vycházka na sjezdovku, jízdy na člunech, předseda si zrušil při adrenalinovém sjezdu na člunu prst a rozmetal veškeré zábrany proti lesní zvěři. K obědu gulášovka, kávička, skupina vyráží na sjezdovku, konečně spuštěn vlek. Lyžníci předvedli svůj um. Standa Bártů neustále vyklápí Honzu Hrubého z vozíku. S obavami očekáváme příjezd naší „nabušené“ cvičitelky – pohyb nás nemine. Předseda s Žábou odjíždějí – je jim to líto a nám taky… je s nima sranda. Hláška dne: - Madlenka Hrubých k předsedovi: „Ahoj, zlomený prste!“
Den pátý – středa: Den dalších odjezdů. Maggie teskní – odjela celá rodina Hrubých, cvičení je už od půl desáté – super protahovačka. K snídani výborná pomazánka – rybičková a štrůdl. Dopoledně si užíváme lenošení, vycházka – 3 km. Opět výborná polévka, zase lenošení, stateční jdou na sjezdovku. Večeře – kuře na paprice s knedlíkem – mňam! Trávíme, abychom mohli zase cvičit… Z hospody se stává kancelář. Notebooky jsou zavařené. Standu postihla chřipečka, odjel do Prahy, ale vrátí se. Relaxační den se vydařil, venku stále sněží, těšíme se na příjezd nových lyžníků. Dnes po cvičení jdeme chrupkat. Hlášky dne: - Bory ráno k Majce: „No ty vypadáš, jako reklama na prášky na spaní.“ - Petra: „Bory, proč nesportuješ? Bory: „Já tady dělám srandu.“
Den šestý – čtvrtek: Ráno cvičení, pak výlet pěti účastníků na Čertův Hrádek (3,5 km) po červený. Omylem dobyt vedlejší kopec.
Den sedmý – pátek: Příjezd dalších lyžování chtivých. Večer ohromná zábava. Tolik ďolíků ve sněhu ještě Čeřínek nezažil! Všechny bolí bránice od smíchu. Hrajeme super hru s dřevěnejma špalíčkama – dobré na jemnou motoriku a soustředění. Hláška večera: - Péťa (vedoucí Čeřínku): „A co že vy to máte za chorobu?“ „Roztroušenou sklerózu.“ „Já to chci taky!“
Den osmý – sobota: 9:00 buzení spáčů: Blanka, Peťa se schovávají slabošsky v peleších a odmítají cvičit. Cvičení, sjezdování. Vlk-samotář Bory konečně trefil na ten správný kopec a s Maggie dosáhl mýtického Čertova Hradu Příjezd dalších účastníků zájezdu . Alena nám upekla nejlepší štrůdl na světě…. Michal zbaštil dvě nohy! Lyžování a zase práce (dokončena výroční zpráva a položen základ redakčnímu systému nových webových stránek) Večer cvičení a hry – Zelený Raoul (alias Ládík Hrubých) projevil nadpřirozené schopnosti při stolní hře „Člověče, napij se“, bo všechny sklerouše bez ohledu na stupeň postižení nemilosrdně vyhazoval ze hry – ovšem s výjimkou Kláry, jejíž figurky strávily skoro celý večer v hospodě a domů pospíchaly, teprve když Raoulovy zelené figurky zcela vyklidily bojiště. Den devátý – neděle: Odjezdový den – s humorem, až do konce. Ráno břišní tance – vede Dajča. Klábosení u kávy. Někteří ještě lyžují do foroty. Končíme s pozdravem „Vivat, Čeřínek!“ A brzy se tam vrátíme a s námi přijde i humor…
