DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ VYBRANÝCH ZEMÍ JIŽNÍ EVROPY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ VYBRANÝCH ZEMÍ JIŽNÍ EVROPY Bakalářská práce

Autor: Zuzana Dundálková Vedoucí práce:prof. Ing. Milan Palát, CSc. Brno, 2013

ZADÁNÍ PRÁCE

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Demografický vývoj vybraných zemí jižní Evropy zpracovala samostatně s použitím odborné literatury a dalších zdrojů, které uvádím na konci práce v přehledu citované literatury. V Brně dne 19. 12. 2013 ……………………………….

Podpis autorky

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala především panu prof. Ing. Milanu Palátovi, CSc. za vstřícnost a cenné rady při psaní předkládané bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině za podporu a v neposlední řadě svému drahému příteli Alexandru Papakostasi.

Abstrakt Dundálková, Zuzana: Demografický vývoj vybraných zemí jižní Evropy. Bakalářská práce, Brno 2013 Předkládaná bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem vybraných zemí jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko) za časové období 1995 – 2011. Teoretická část je věnována demografii obecně a vysvětlení a popisu jednotlivých demografických ukazatelů.

V praktické

části

jsou

tyto

demografické

jevy

přímo

prezentovány

a vyhodnocovány na jednotlivých státech. Konkrétními ukazateli, kterým byla věnována pozornost,

jsou:

porodnost,

plodnost,

potratovost,

úmrtnost,

migrace,

sňatečnost

a rozvodovost. Klíčová slova Demografie, populační vývoj, jižní Evropa, porodnost, plodnost, potratovost, úmrtnost, migrace, sňatečnost a rozvodovost Abstract Dundálková, Zuzana: Demografic development of selected countries in Southern Europe. Brno 2013 The aim of this bachelor thesis is to show the demographic development of selected countries in Southern Europe (Italy, Portugal, Greece and Spain) in the period of 1995 - 2011. The thesis is composed from two parts: theoretical and practical part. The theoretical part, contains explanation and description of demographic indicators and also demography in its general use. The practical part, contains the demographic indicators after thorough examination, presented and evaluated for every subjected country. In detail, specific indicators were used such as: birth rate, fertility, abortion, mortality, migration, marriage and divorce rates. Key words Demography, population development, Southern Europe, birth rate, fertility, abortion rate, mortality, migration, marriage and divorce rates.

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 8

1.

Cíl práce ......................................................................................................................................... 8

2.

Literární přehled ............................................................................................................................ 9 3.1. Vymezení demografie a základní pojmy ............................................................................... 9 2.2.

Stručná historie demografie ................................................................................................ 9

2.3.

Zjišťování demografických údajů...................................................................................... 10

2.3.1.

Údaje o stavu............................................................................................................... 10

2.3.2.

Údaje o pohybu ........................................................................................................... 10

2.4.

Demografické ukazatele .................................................................................................... 10

2.5.

Procesy demografické reprodukce .................................................................................. 11

2.5.1.

Úmrtnost ....................................................................................................................... 11

2.5.2.

Porodnost ..................................................................................................................... 12

2.5.3.

Potratovost ................................................................................................................... 12

2.5.4.

Sňatečnost a rozvodovost ......................................................................................... 13

2.5.5.

Migrace ......................................................................................................................... 14

2.6.

Demografická struktura ...................................................................................................... 15

2.6.1.

Struktura obyvatelstva podle pohlaví ....................................................................... 15

2.6.2.

Struktura obyvatelstva podle věku ........................................................................... 15

2.7.

Ekonomická struktura obyvatelstva ................................................................................. 16

2.8.

Struktura obyvatelstva dle typu domácnosti ................................................................... 17

2.9.

Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu.................................................................... 17 Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání ............................................... 17

2.10. 3.

Metodologie ................................................................................................................................. 18 3.2.

Časové řady......................................................................................................................... 18

3.2.1.

Druhy časových řad .................................................................................................... 18

3.2.2. Metody odhadu parametrů trendových funkcí............................................................ 18 3.3.

Demografická data ............................................................................................................. 20

3.3.1.

Ukazatele úmrtnosti .................................................................................................... 20

3.3.2.

Ukazatele porodnosti.................................................................................................. 21

3.3.3.

Ukazatele potratovosti................................................................................................ 21 6

4.

3.3.4.

Ukazatele sňatečnosti ................................................................................................ 22

3.3.5.

Ukazatele rozvodovosti .............................................................................................. 22

3.3.6.

Ukazatele migrace ...................................................................................................... 22

Výsledky a diskuze ..................................................................................................................... 24 4.2.

Střední stav.......................................................................................................................... 24

4.3.

Struktura populace dle pohlaví ......................................................................................... 27

4.4.

Struktura populace dle věku ............................................................................................. 28

4.4.1.

Podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu ....................................... 28

4.4.2.

Index stáří .................................................................................................................... 30

4.5.

Porodnost a plodnost ......................................................................................................... 31

4.5.1.

Hrubá míra porodnosti ............................................................................................... 31

4.5.2.

Úhrnná plodnost .......................................................................................................... 33

4.5.3.

Podíl narozených dětí mimo manželství ................................................................. 35

4.6.

Potratovost ........................................................................................................................... 36

4.6.1.

Index potratovosti ....................................................................................................... 36

4.6.2.

Obecná míra potratovosti .......................................................................................... 37

4.7.

Úmrtnost ............................................................................................................................... 38

4.7.1.

Hrubá míra úmrtnosti.................................................................................................. 38

4.7.2.

Kojenecká úmrtnost .................................................................................................... 40

4.7.3.

Novorozenecká úmrtnost........................................................................................... 41

4.7.4.

Naděje na dožití .......................................................................................................... 43

4.8.

Sňatečnost ........................................................................................................................... 45

4.9.

Rozvodovost ........................................................................................................................ 48

4.10.

Migrace ............................................................................................................................. 50

4.10.1.

Migrační saldo ......................................................................................................... 50

4.10.2.

Celkový přírůstek .................................................................................................... 51

5.

Závěr ............................................................................................................................................. 53

6.

Citace............................................................................................................................................ 55 7.1. Literární zdroje......................................................................................................................... 55 6.2.

Ostatní zdroje ...................................................................................................................... 55

7.

Seznam obrázků ......................................................................................................................... 56

8.

Seznam tabulek .......................................................................................................................... 57

9.

Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 57

7

1. Úvod Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko – vybrané země jižní Evropy, daným státům bude věnována pozornost v předkládané bakalářské práci. Dané země sousedí se Středozemním mořem, výjimkou je Portugalsko, které sousedí s Atlantským oceánem, nachází se v subtropickém podnebném pásu, ale částečně zasahují do mírného. Tyto státy se vyznačují osobitou kulturou, bohatou historií a množstvím přírodních a kulturních památek, díky kterým jsou přitažlivé pro turisty z celého světa, turistický ruch je beze sporu důležitou ekonomickou složkou pro tyto země. Všechny čtyři státy jsou členy Evropské Unie a zároveň členy eurozóny, Itálie je dokonce jednou ze zakládajících zemí, bohužel v posledních letech se potýkají s dopady ekonomické krize více než ostatní země Evropy, potýkají se s velkou zadlužeností, deindustrializací, rostoucí nezaměstnaností a celkovým poklesem životní úrovně. Dopady ekonomické krize bude možné pozorovat také na demografických ukazatelích, které jsou vždy ovlivněny právě ekonomickou a politickou situací, tradicemi či náboženstvím a dalšími aspekty.

1. Cíl práce Cílem této práce je srovnání demografického vývoje vybraných zemí jižní Evropy – Itálie, Portugalska, Řecka a Španělska. Porovnání bude provedeno za období 1995 až 2011, veškeré hodnoty, s kterými je pracováno v této bakalářské práci, jsou získány z EUROSTATu. Budou zde srovnány charakteristiky demografické statiky a dynamiky. Z demografické statiky se jedná především o následující ukazatele: střední stav obyvatelstva, struktura populace dle pohlaví a věku. Z demografické dynamiky budou zkoumány tyto ukazatele: porodnost, plodnost, potratovost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost a migrace. Pro prezentaci vývoje ukazatelů budou použity statistické metody vyrovnání časových řad a budou vypočítány jednotlivé trendové přímky a výsledky poté ukázány v grafech či tabulkách.

8

2. Literární přehled 3.1. Vymezení demografie a základní pojmy Samotný pojem demografie pochází z řečtiny, jedná se o složeninu dvou slov – démos, což znamená lid a grafein, tedy psát. Název nám tedy napovídá, čím se demografie zabývá – popisem lidu, což není zcela přesné, místo pojmu lid se používá pojem populace. Pojem populace označuje obyvatelstvo určitého území, ale také skupinu osob se stejnými biologickými, kulturními a sociálními znaky, v jejímž rámci dochází k reprodukci (Koschin, 2000). Objektem studia demografie jsou lidské populace, předmětem demografického studia je demografická reprodukce, chápána jako neustálá obnova lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání, tato přirozená obnova populace se označuje jako přirozená měna nebo přirozený pohyb obyvatelstva (Kalibová, 2001). Dle Kalibové (2001) jsou s procesem demografické reprodukce spojeny demografické události (jevy), a to narození, úmrtí, potrat, ale také sňatek, rozvod, ovdovění nemoc a další, které jsou metodicky upraveny do procesů porodnosti, úmrtnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti či nemocnosti a poté jsou analyzovány s cílem najít pravidelnosti a dlouhodobé trendy.

2.2.

Stručná historie demografie

Dle Klufové (2008) lze zjišťování stavu a vývoje obyvatelstva doložit již ve starověku, kde se nejednalo o zájem vědecký ale o potřebu vládnoucích tříd, důvody branné a fiskální ovlivnily vznik prvních sčítacích akcí, které měly za cíl zjistit stav majetku apod.. Za zakladatele demografie je považován John Graunt (1620 – 1674), zabýval se především problémy úmrtnosti v okolí Londýna, jeho objevy byly publikovány v roce 1662, tento rok je považována za počátek demografie jako vědecké disciplíny. John Graunt na základě záznamů o úmrtí a o křtech založil systematické dedukce o vývoji úmrtnosti, objevil přitom důležité pravidelnosti a vztahy v populačním dění, odhalil správný poměr mezi počtem mužů a žen v populaci a určil také stabilní poměr mezi počtem narozených chlapců a děvčat. V 19. století zaznamenáváme snahy o zpřesnění zjišťování demografických údajů, v roce 1853 byl svolán Mezinárodní statistický kongres v Bruselu, jedním z jeho hlavních bodů byla metodika sčítání lidu, v roce 1885 byl Kongres nahrazen Mezinárodním statistickým institutem se sídlem v Haagu, který na svých zasedáních pravidelně řeší demografické problémy (Koschin, 2005). Ve 20. Století se demografie již vyvíjí i institucionálně jako samostatná věda, vznikají samostatné instituce, které se věnují výhradně demografickým 9

problémům, mezi nejvýznamnější patří: Evropské sdružení pro populační studia (založeno 1983 v Haagu), Národní ústav pro demografická studia (založen 1945 v Paříži), Nizozemský mezioborový demografický ústav (založen 1970 v Haagu) nebo Populační rada (založena 1952 v USA) (Koschin, 2005).

2.3.

Zjišťování demografických údajů

Dle Koschina (2005) demografické údaje jsou dvojího typu: jednak informují o stavu, jednak o pohybu. 2.3.1. Údaje o stavu Stavem dle Koschina (2005) rozumíme velikost populace a její strukturu podle pro demografii zajímavých znaků k určitému časovému okamžiku, údaje o stavu se zjišťují soupisem obyvatelstva nebo sčítáním lidu. Jedná se prakticky o totéž, tedy zjišťování kolik na daném území žije osob a některé jejich znaky, rozdíl je ovšem v kvalitě. Soupis obyvatelstva je o hodně jednodušší, zjišťuje se jen několik základních znaků jako věk, pohlaví a povolání. Zatímco sčítání lidu je podstatně složitější, zjišťuje se celá řada znaků, u nás je spojena se soupisy domů a bytů. Základní jsou informace o pobytu, zjišťuje se místo přítomnosti v rozhodný okamžik, kterým bývá obvykle půlnoc, kdy se poměrně málo lidí nachází na cestě z jednoho místa do druhého, dále místo obvyklého pobytu (bydliště), místo narození, délka pobytu v bydlišti, místo předchozího pobytu, dále také osobní údaje, jako jsou pohlaví, věk a rodinný stav. Další skupinu údajů jsou údaje o domácnosti a rodině, pořadí manželství a počet dětí, občanství, národnost, jazyk, vzdělání a náboženství. Poslední skupinou údajů jsou údaje ekonomického charakteru: ekonomická aktivita, místo práce, postavení v zaměstnání a odvětví (Koschin, 2000). 2.3.2. Údaje o pohybu Pohybem rozumíme události, které přímo souvisí s reprodukcí obyvatelstva, jsou to narození, úmrtí, sňatek, rozvod a přestěhování, pro pořizování a vedení záznamů o prvních čtyřech událostech se používá termín evidence přirozené měny, pro přestěhování pak termín evidence migrace (Koschin, 2000).

2.4.

Demografické ukazatele

Za základní demografické ukazatele jsou považovány všechna základní i analytická data, která se vztahují k procesům demografické reprodukce, získáme je z výsledků sčítání lidu, 10

evidence přirozené měny, evidence migrací či registrů obyvatelstva. Jsou to např. celkový počet obyvatel, počet zemřelých, narozených, sňatků apod., tyto údaje se dávají do vzájemných souvislostí a počítají se poměrná neboli relativní čísla (analytická data) (Kalibová, 2001). Vystoupil, Tarabová (2004) rozlišují analytická data na: - poměrná čísla extenzivní – ukazatele – vznikají vydělením dvou stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a shodném územním vymezení, obvykle bývá vyjádřeno v procentech, např. podíl mužů v populaci - poměrná čísla intenzivní – míry, kvocienty – vznikají vydělením různorodých údajů, když jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositelem událostí nebo jevu vyjádřeného v čitateli, např. počet zemřelých dělený počtem obyvatel - poměrná čísla srovnávací – indexy – vznikají jako podíl dvou absolutních čísel vymezených různě časově nebo prostorově, např. index vývoje počtu obyvatel v roce 1961 a 1991

2.5.

Procesy demografické reprodukce

Mezi vlastní demografické procesy patří narození, úmrtí a potrat, je nutné se však při studiu reprodukce věnovat i dalším událostem, které reprodukci ovlivňují, patří mezi ně sňatek, rozvod, ovdovění aj.. Demografické procesy jsou součástí demografické dynamiky vyjadřující pohyb a změnu obyvatelstva, jsou evidovány a studovány jako hromadné jevy, upravují se do procesů (úmrtnost, porodnost, potratovost, sňatečnost a rozvodovost) a poté se analyzují. Cílem této kapitoly tedy je, si dané demografické procesy vysvětlit a přiblížit. 2.5.1. Úmrtnost (Kalibová 2001. Str. 21) Úmrtnost (neboli mortalita) je vedle porodnosti jednu ze dvou základních složek demografické reprodukce. Demografie se zajímá o úmrtí jako o hromadný jev, tedy zkoumá ho jako proces vymírání určité populace. Úroveň a vývoj úmrtnosti jsou z části důsledkem vývoje nemocnosti a také kvality životních podmínek a životního prostředí. Dále dle Kalibové (2001) lze v rozvinutých zemích (v zemích s nízkou intenzitou úmrtnosti) pozorovat vyšší hodnoty u úmrtnosti můžu ve všech věkových skupinách, jev je označován jako mužská nad-úmrtnost, naopak v rozvojových zemích (země s vyšší intenzitou úmrtnosti) je možné pozorovat v určitých věkových skupinách nad-úmrtnost žen, a to

11

především v mladším věku a v reprodukčním období. Nad-úmrtnost žen je spojena především s těhotenstvím, porodem a šestinedělím a nazývá se mateřská úmrtnost. (Vystoupil, Tarabová, 2004, str. 53) Důležitým ukazatelem pro porovnání celkové životní úrovně dané země je ukazatel kojenecké úmrtnosti, tedy počet zemřelých dětí ve stáří do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku. 2.5.2. Porodnost (Kalibová 2001, str. 27) Proces rození je vedle procesu úmrtnosti základní složkou demografické reprodukce. Úroveň porodnosti závisí především na plodivosti neboli fekunditě, což je schopnost muže a ženy rodit děti, její výsledný efekt je vyjádřený počtem narozených děti a označujeme ho jako plodnost neboli fertilita. Fyziologická neschopnost plození je označována jako sterilita. Plodivost ženy je spojena s reprodukčním obdobím, která je vymezeno obvykle věkovým rozpětím 15-49 let. Počet narozených dětí závisí také na reprodukčním (neboli demografickém) chování. Typem takového chování je např. plánované rodičovství, kdy pár reguluje počet dětí a intervaly mezi nimi antikoncepcí. (Vystoupil, Tarabová, 2004, str. 80) Podle rodinného stavu matky v době porodu se narozené děti rozlišují na manželské a nemanželské, nemanželské je takové dítě, jehož rodiče nebyli v době narození formálně manželé. Podle projevu, resp. neexistence známek života se dělí narozené děti na živě nebo mrtvě narozené. Může být sledováno také pořadí dítěte nebo pořadí těhotenství (prvorodičky, druhorodičky atd.). 2.5.3. Potratovost (Kalibová, 2001, str. 29) Potratovost je definována jako úmrtnost plodu, tj. ukončení těhotenství vynětím nebo vypuzením plodu v době od koncepce do takového vývojového stádia plodu, než je plod dle platných definic považován za dítě. Úroveň potratovosti je úzce spojena se způsoby omezování plodnosti, propagací antikoncepčních prostředků a s celkovým populačním klimatem v zemi. (Vystoupil, Tarabová, 2004, str. 85) Rozeznáváme 3 druhy potratů: -

Potraty na žádost (interrupce – umělá přerušení těhotenství)

-

Samovolné potraty 12

Ostatní potraty (bezprostředně ohrožující život ženy, není čas na žádost)

2.5.4. Sňatečnost a rozvodovost 2.5.4.1. Sňatečnost Sňatečností se rozumí proces formování, tj. uzavírání sňatků na základě zákonem daných podmínek, sňatkem dochází ke vzniku manželského páru (Kalibová, 2001, str. 30). Sňatek je demografická událost, která se ovšem nemusí uskutečnit u všech příslušníků dané populace, na rozdíl od narození a úmrtí, je to také událost opakovatelná u jedné osoby, pouze sňatek první je událostí neobnovitelnou. Limitující faktory pro uzavření sňatku (Vystoupil, Tarabová, 2004, str. 70): -

Dosažení minimálního sňatkového věku (u nás 18 let, možné výjimky v případě těhotenství – 16 let)

-

Určitý stupeň příbuzenských vztahů (u nás nemůže být uzavřen sňatek mezi předky a potomky a mezi sourozenci, platí i u příbuzenství na základě osvojení)

-

Rodinný stav (sňatek mohou uzavřít jen osoby svobodné, rozvedené nebo ovdovělé, neplatí v zemích polygamních společností)

Osoby splňující výše vymezené faktory tvoří tzv. sňatku-schopné obyvatelstvo. Jestliže uzavření sňatku je možné pouze uvnitř jedné etnické, sociální nebo územně vymezené subpopulace, mluvíme o endogamii. Ta může vést až k vytvoření izolátu, se vznikem izolátu může dojít k negativním geneticky podmíněným jevům. Je-li druhý manžel vybírán mimo vlastní skupinu, jedná se o exogamii, tedy smíšené manželství (Vystoupil, Tarabová, 2004, str. 70)

13

2.5.4.2. Rozvodovost Rozvod představuje zákonný způsob zániku monogamního manželství. (Kalibová, 2001, str. 32) K rozpadu manželství může dojít buď rozvodem (právní zrušení manželství) nebo úmrtím jednoho či obou partnerů. Počet statisticky zjistitelných rozvedených manželství je vždy nižší než počet rozpadlých manželství, neboť nejsou podchycena manželství právně existující, ale pouze zaniklá. Mezinárodní srovnávání rozvodovosti je poměrně obtížné vzhledem k rozdílné legislativě, v některých zemích je rozvod velmi složitým procesem, v jiných poměrně snadný. (Vystoupil, 2005, str. 89)

2.5.5. Migrace Migrace (neboli stěhování či mechanický pohyb či mechanická měna obyvatelstva) je forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle trvalou změnu pobytu, tj. změnu stálého bydliště. Podle směru migrace rozeznáváme vystěhování neboli emigraci a přistěhování neboli imigraci (Roubíček, 1997, str. 75). Dále dle Demografického informačního portálu rozeznáváme migraci vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je chápána jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, z hlediska statistiky je zaznamenávána v Hlášení o stěhování. Naproti tomu mezinárodní migrace je demografickým informačním portálem (online, 2013)definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu, OSN stanovuje limitní hranici pro pobyt za hranicemi jeden rok, její sledování je oproti migraci vnitřní značně problematické (Demografický informační portál, online, 2013). Dále je možné mezinárodní migraci dělit na politickou a ekonomickou, a to na základě vlivu specifických faktorů „push“ a „pull“. Mezi „push“ faktory řadíme ekonomickou nestabilitu, válečné či náboženské střety, zhoršení životního prostředí aj., naproti tomu „pull“ faktory, jsou ty, kterými jsou migranti přitahováni obvykle do vyspělých zemí, tedy např. politická stabilita, svoboda, vysoký životní standard či možnost seberealizace aj..

14

2.6.

Demografická struktura

Následující kapitola je zaměřena na demografickou statiku, tedy zkoumání okamžikového stavu. Bude zde popsána demografická struktura dle pohlaví a věku, ekonomické aktivity, rodinného stavu a náboženského vyznání. Všechny vyjmenované vlastnosti významně ovlivňují demografické chování obyvatel a je podle nich možno dále obyvatelstvo jako celek členit a strukturovat. 2.6.1. Struktura obyvatelstva podle pohlaví Pohlavní struktura obyvatelstva patří k základním demografickým strukturám, zkoumá složení podle dle pohlaví. Dle Vystoupila (2005, str. 46) závisí na třech typech rozdílných procesů: -

chlapců se v populaci rodí více (což je projev biologické zákonitosti, obvykle se počet chlapců na 1000 děvčat pohybuje v rozmezí 1040 až 1070)

-

specifická úmrtnost mužů a žen(ve všech vyspělých zemích je větší intenzita úmrtnosti mužů než žen, a to ve všech věkových skupinách)

-

migrace

Další události, které ovlivňující proporci mužů a žen, jsou například válečné konflikty nebo politická situace. 2.6.2. Struktura obyvatelstva podle věku Dle Kalibové (2001, str. 17) představuje věková struktura výchozí základ budoucího demografického vývoje. Struktura obyvatelstva podle věku je vyjádřena rozdělením obyvatel do věkových skupin, členění se vždy provádí pro ženy a muže odděleně. Vystoupil uvádí rozdělení do 3 základních skupin: -

dětská (0-14 let)

-

reprodukční (15-49, zde se nachází vždy okolo 50% členů populace)

-

post-reprodukční (50 let a více)

Pro grafickou interpretaci věkové struktury se používá dvojitý histogram, takové grafické znázornění se nazývá věková pyramida. Na její svislou osu vynášíme věk, na vodorovnou pak zastoupení příslušné věkové skupiny. Namísto dvojitého histogramu se může využít také dvojitý polygon, takové znázornění se pak nazývá strom života.

15

Základní typy věkových struktur (Kalibová, 2001) -

progresivní typ: Obvyklý v rozvojových zemích, převaha dětské složky nad složkou post-reprodukční.

Typický

také

vysokou

úrovní

plodnosti,

která

je

však

kompenzována také vysokou intenzitou úmrtnosti. -

stacionární typ: Zde je dětská a post-reprodukční složka téměř v rovnováze, vytváří se při dlouhotrvajícím poklesu hladiny plodnosti, až jen nahrazuje obyvatelstvo v reprodukčním věku. Početní stav u tohoto typu věkové struktury zůstává v dlouhodobém pohledu konstantní.

-

regresivní typ: U tohoto typu dochází ke snižování početního stavu populace, protože dětská složka nedosahuje zastoupení složky post-reprodukční. Tento typ v současnosti nalezneme v zemích západní a severní Evropy, ale i v České republice.

V rozvinutých zemích dochází k poklesu úrovně porodnosti a prodlužování naděje dožití, čímž dochází ke zvyšování podílu starých osob v populaci, tento jev se nazývá demografické stárnutí. Kalibová (2001, str. 19) rozlišuje dva typy demografického stárnutí, a to stárnutí ze spodu věkové pyramidy, tedy snižováním úrovně plodnosti a zpomalení růstu dětské složky v populaci. A druhým typem je stárnutí na vrcholu věkové pyramidy, tedy zlepšování úrovně úmrtnosti. Obvykle se však oba typy prolínají a probíhají současně.

2.7.

Ekonomická struktura obyvatelstva

Dle Vystoupila (2005) mezi nejdůležitější klasifikace obyvatelstva podle ekonomických znaků patří členění na základě ekonomické aktivity. Členíme tak obyvatelstvo na ekonomicky aktivní a neaktivní. Definice aktivního a neaktivního obyvatelstva se v jednotlivých zemích značně liší, u nás se za ekonomický aktivní považují všechny osoby zaměstnané nebo hospodářsky činné, ale také nezaměstnaní hledající práci, ženy na mateřské dovolené, pracující důchodci aj. Podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel nám udává úroveň ekonomické aktivity v dané zemi. Základní členění ekonomicky aktivních osob je na zaměstnané a nezaměstnané. Ekonomicky neaktivní osoby členíme na osoby nezávislé a závislé na živiteli. Typickým příkladem osoby ekonomicky neaktivní a nezávislé je důchodce pobírající důchod. Osobami závislými jsou pak ženy v domácnosti, studenti a děti do 15 let.

16

2.8.

Struktura obyvatelstva dle typu domácnosti

Podle Koschina (2005) neexistuje přesná definice pojmu domácnost, protože nejdříve musíme upřesnit, o jaký typ domácnosti se jedná, a poté se věnovat můžeme věnovat podrobnější charakteristice. V rámci české statistiky rozlišujeme: -

bytové domácnosti

-

censové domácnosti: (domácnost rodinná-úplná, neúplná, vícečlenná domácnost, domácnost jednotlivce) Censová domácnost se liší od biologické rodiny přítomnosti nebo nepřítomnosti dětí (Vystoupil, 2004). Za děti jsou považovány ty, které v domácnosti bydlí a dosud nezaložily vlastní rodiny.

-

hospodařící domácnosti

2.9.

Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu

Rodinný stav obyvatelstva je jednou ze základních demografických charakteristik, obvykle se provádí zvlášť pro ženy a muže. Dle demografické informačního portálu (Demografický informační portál, online, 2013) dělíme obyvatelstvo na svobodné, ženaté a vdané, rozvedené a ovdovělé. Tato struktura významně ovlivňuje další demografické jevy jako sňatečnost, rozvodovost a ve vyšším věku především úmrtnost.

2.10. Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Informace o struktuře obyvatelstva podle náboženství většinou vyplývá z výsledků sčítání lidu. Náboženství je kulturní jev s dlouhou tradicí, má kulturní význam, různý územní rozsah a značně ovlivňuje smýšlení a morální zásady tamního obyvatelstva. Vystoupil (2004) vymezuje tři skupiny: -

náboženství s univerzálním charakterem (především křesťanství, islám a buddhismus)

-

náboženství vázaná na etnickou příslušnost

-

frakční náboženství (extrémní sekty)

Dle stejného autora je diferenciace podle náboženství obtížná z řady příčin: -

není možné zjistit přesný počet vyznávajících

-

mezi osobami stejného náboženství existují rozdíly v stupni zapojení do náboženského života

-

problémy vymezit osoby „bez vyznání“ 17

3. Metodologie 3.2.

Časové řady

Dle Minaříka (2009) časovou řadou nazýváme řadu pozorovaných hodnot statistického znaku, která bývá seřazena v přirozené souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. Zkoumaný znak v časové řadě označujeme zpravidla symbolem Y a jeho konkrétní hodnoty y1,y2,…,yt,…,yn, kde index t = 1,2,…,n je index označující příslušný interval nebo okamžik zjišťování a n je délka časové řady. (Minařík, 2009) 3.2.1. Druhy časových řad Dle Hindlese, Hronové, Segera a Fischera (2007) dělíme řady na: - podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové a okamžikové - podle periodicity, s jakou jsou údaje v řadách sledovány, na časové řady roční a krátkodobé - podle druhu sledovaných ukazatelů na časové řady primárních ukazatelů a sekundárních charakteristik - podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů a peněžních ukazatelů 3.2.2. Metody odhadu parametrů trendových funkcí Nejužívanější metodou odhadu parametrů trendových funkcí je metoda nejmenších čtverců, která je použitelná v případě, že zvolená trendová funkce je lineární v parametrech (Hindls, Hronová, Seger, Fischer). Touto metodou lze získat odhady parametrů lineární a parabolické trendové funkce. Index determinace Index determinace udává kvalitu regresního modelu, přesněji vyjádřeno udává, kolik procent rozptylu vysvětlované proměnné je vysvětleno modelem a kolik zůstalo nevysvětleno, nabývá hodnot od nuly do jedné (teoreticky i včetně těchto krajních mezí), přičemž čím více se blíží k hodnotě nula, tím považujeme danou závislost za slabší a daný model za méně výstižný, hodnoty blízké jedné značí dobro kvalitu regresního modelu (Budíková, Králová, Maroš, 2010) 18

Lineární trend Je nejčastěji používaným typem trendové funkce, vyjádříme ji ve tvaru:

Tt = β0 + β1t Kde β0 a β1 jsou neznáme parametry a t = 1,2,…,n je časová proměnná. K odhadu parametrů β0 a β1 (označíme je jako symboly b0 a b1) použijeme metodu nejmenších čtverců, znamená to vyřešit dvě normální rovnice

∑yt = nb0 + b1∑t ∑ty1 = b0∑t + b1∑t2 Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů

– b1 ̅

b0 =

̅

b1 = (Hindls, Hronová, Seger, Fischer, 2007) Parabolický trend Má podobu

Tt = β0 + β1t + β2t2 Kde β0, β1 a β2 jsou neznámé parametry a t = 1,2,…, n je časová proměnná. K odhadu parametrů opět použijeme metodu nejmenších čtverců. Znamená to řešit tři normální rovnice

∑yt = nb0 + b1∑t + b2∑t2 ∑ytt= b0∑t + b1∑t2 + b2∑t3 ∑ytt2 = b0∑t2 + b1∑t3 + b2∑t4 Z druhé rovnice nalezneme odhad parametru β1 ve tvaru 19

b1 =

∑yt ∑t

a poté zbývající parametry zjistíme vypočtením následujících normálních rovnic

∑yt =nb0 + b2 ∑ t‘2 ∑ytt‘2 = b0 ∑t‘2 + b2 ∑t‘4

b0 = b2 =

∑ ∑

∑ ∑

∑

∑

∑

∑ ∑

∑

∑

(Hindls, Hronová, Seger, Fischer, 2007)

3.3.

Demografická data

Tato část kapitoly je věnována charakteristikám popsaným výše v textu. 3.3.1. Ukazatele úmrtnosti Nejjednodušším ukazatelem úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti (hmú), který představuje poměr počtu zemřelých ke střednímu stavu obyvatel ve sledovaném kalendářním roce. Hrubá míra úmrtnosti v minulosti byla často použitým a výstižným ukazatelem, v současnosti ovšem ztrácí svoji vypovídací hodnotu, a to z důvodu že je příliš ovlivněn věkovou strukturou obyvatel zkoumané populace. Uvádí se v promilích. hmú= (tD / tP) x 1000

Dt = poměr počtu zemřelých, Pt = střední stav obyvatel

Pro přesnější vyjádření je tak lepší použití míry úmrtnosti dle věku (úx), obvykle se vypočítává zvlášť pro muže a ženy vzhledem k odlišné intenzitě úmrtnosti. úx = (Dx / Px) x 1000

Dx = počet zemřelých ve věku x, Px = počet žijících ve

věku x Dalším důležitým ukazatelem intenzity úmrtnosti je kvocient kojenecké úmrtnosti (kú), který nám udává počet zemřelých dětí do 1 roku života na 1000 živě narozených dětí v daném kalendářním roce. 20

kú = (D0 / Nv) x 1000

D0 = počet zemřelých v dokončeném věku 0, Nv = počet

živě narozených dětí 3.3.2. Ukazatele porodnosti Hrubá míra porodnosti (hmp) představuje nejjednodušší ukazatel této charakteristiky, jedná se o poměr počtu živě narozených a středního stavu obyvatelstva obvykle v jednom kalendářním roce, udává se v promilích. hmp = (Nv / P) x 1000

Nv = počet živě narozených děti, P = střední stav

obyvatel Tento ukazatel se zpřesňuje tím, že živě narozené děti vztáhneme pouze k ženám v reprodukčním věku, čímž nám vyjde míra plodnosti. V praxi se používá zejména obecná míra plodnosti (f), tedy poměr počtu živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku. f = (Nv / Pž15-49) x 1000

Pž15-49 = počet žen v reprodukčním věku, Nv = počet živě

narozených dětí 3.3.3. Ukazatele potratovosti Nejjednodušším ale také nejméně přesným ukazatelem je hrubá míra potratovosti (hmpo), která je udána jako počet všech potratů na střední stav obyvatel. Tento ukazatel se porovnává s ukazatelem hrubé míry porodnosti a výsledkem bývá, že v době vyšší porodnosti klesá úroveň potratovosti a naopak. hmpo = (A / P) x 1000

A = počet potratů, P = střední stav obyvatel

Pro přesnější vyjádření se vztahují potraty pouze k ženám v reprodukčním věku, tento ukazatel se nazývá obecná míra potratovosti (ompo), tedy počet potratů na 1000 žen v reprodukčním věku. ompo = (A / Pž15-49) x 1000

A = počet potratů, Pž15-49 = počet žen v reprodukčním

věku Často se konstruuje také index potratovosti (ipo), kde se dává do poměru počet potratů a těhotných, v praxi nahrazeny počtem narozených dětí, obvykle se tento ukazatel sleduje za kalendářní rok.

21

ipo = (A / N) x 1000

A = počet potratů, N = počet narozených

Výskyt potratů se liší dle věku žen, a tak můžeme počítat míru potratovosti dle věku (pox) a index potratovosti dle věku (ipox). 3.3.4. Ukazatele sňatečnosti Nejjednodušším ukazatel intenzity sňatečnosti nám udává hrubá míra sňatečnosti (hms), tedy počet sňatků na střední stav obyvatel za daný kalendářní rok. hms = (S / P) x 1000

S = počet sňatků, P = střední stav obyvatel

Pro hlubší analýzu se konstruuje ukazatel míra sňatečnosti svobodných (ssx), tento ukazatel se rozlišuje podle pohlaví a je v závislosti na věku. ssx = (Ssx / Psx) x 1000

Ssx = počet prvních sňatků ve věku x, Psx = střední stav

obyvatel svobodných osob ve věku x 3.3.5. Ukazatele rozvodovosti Jedním z ukazatelů je hrubá míra rozvodovosti (hmro), udává se jako celkový počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu. hmro = (R / P) x 1000

R = počet rozvodů, P = střední stav obvytel

Počet rozvodů můžeme dát do poměru s počtem existujících manželství, v praxi je využíván počet vdaných žen, pak hovořím o míře rozvodovosti manželství (mrm). mrm = (R / Pž,vd) x 1000

R = počet rozvodů, Pž,vd= počet vdaných žen

Dále můžeme počítat tyto ukazatele také dle věku, tedy míra rozvodovosti podle věku (rx) a míra rozvodovosti manželství orke věku (rmx). 3.3.6. Ukazatele migrace Hrubá míra imigrace It = It / St¯

It = počet přistěhovalých, St = střední stav obyvatelstva

Hrubá míra emigrace et = Et / St

Et = počet vystěhovalých, St = střední stav obyvatelstva

Hrubá míra migrace

22

mit = It – Et / St

It = počet přistěhovalých, Et = počet vystěhovalých, St=

střední stav obyvatelstva

23

4. Výsledky a diskuze 4.2.

Střední stav

Střední stav obyvatelstva - Itálie 61 500 000 61 000 000 60 500 000 60 000 000 59 500 000 59 000 000 58 500 000 58 000 000 57 500 000 57 000 000 56 500 000 56 000 000 1995

Itálie Trend

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

Obrázek 1: Střední stav obyvatelstva Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Na výše zobrazeném grafu je možné vidět vývoj středního stavu obyvatel Itálie, v prvních sledovaných letech docházelo jen k mírnému nárůstu středního stavu, jak je patrné, od roku 2004 byl nárůst rapidnější. Hodnoty byly vyrovnány polynomem třetího stupně. Trendová křivka je vyjádřena jako: y = -1 701,96t3 + 64 349,00t2 - 399 587,85t + 57 385 035,09. Za předpokladu, že trend zůstane stejný, můžeme vypočítat předpověď pro příští roky, v roce 2012 by střední stav byl 61 115 681 obyvatel a v následujícím roce 61 349 090 obyvatel, předpokládá se tedy, že střední stav obyvatel bude dále růst. Index determinace je roven: I2= 0,991.

24

Střední stav obyvatelstva - Portugalsko 10 700 000

Obyvatelsvo

10 600 000 10 500 000 10 400 000

Portugalsko

10 300 000

Trend

10 200 000 10 100 000 10 000 000 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013

Obrázek 2: Střední stav obyvatelsva Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Střední stav obyvatelstva v Portugalsku, za námi sledované období, téměř po celou dobu stoupal, v letech 1995 – 1999 byl nárůst mírnější, poté se zvětšoval až do roku 2011, kdy nastal pokles o 80 068 obyvatel. Opět došlo k vyrovnání polynomem třetího stupně a trendová přímka je vyjádřena jako: y = -455,57t3 + 10 297,56t2 - 12 285,57t + 10 039 150,16. Na základě této přímky je možné uvést předpověď pro příští roky, jak lze odvodit již z grafu je očekáván pokles, v roce 2012 je předpokládaný střední stav 10 497 535, v roce 2013 pak 10 398 389. Index determinace je roven: I2 = 0,998

Střední stav obyvatelstva - Řecko 11 400 000 11 300 000 11 200 000 11 100 000 11 000 000

Řecko

10 900 000

Trend

10 800 000 10 700 000 10 600 000 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 3: Střední stav obyvatelstva Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Z výše zobrazeného grafu je patrné, že střední stav obyvatelstva Řecka za celé zkoumané období (1995 – 2011) stoupal, mírný pokles byl zaznamenán pouze v posledním zkoumaném roce, tedy z roku 2010 na rok 2011, kdy populace Řecka poklesla o 7526 obyvatel. 25

V tomto případě došlo k vyrovnání polynomem druhého stupně, trendová křivka je ve tvaru: y = -747,3t2 + 54 817t + 10 605 710,9. Pokud by tento trend zůstal neměnný, můžeme udělat předpověď středního stavu do dalších let. V roce 2012 by byl 11 350 324 a v roce 2013 pak 11 377 495. Index determinace je v tomto případě roven: I2 = 0,994.

Střední stav obyvatelstva - Španělsko 47 000 000 46 000 000 45 000 000 44 000 000 43 000 000

Španělsko

42 000 000

Trend

41 000 000 40 000 000 39 000 000 38 000 000 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

Obrázek 4: Střední stav obyvatelstva Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Střední stav další zkoumané země tedy Španělska je za celé sledované období rostoucí, v letech 2000 – 2008 je narůst rychlejší, od roku 2010 se zpomaluje, ale k poklesu za celé období nedochází. Došlo k vyrovnání polynomem třetího stupně a trendová přímka je vyjádřena jako: y = -4 072,37t3 + 123 578,29t2 - 555 583,43t + 40 055 265,63 Předpověď pro další roky předpokládá v roce 2012 střední stav obyvatel 46 344 043 a rok později 46 178 528 obyvatel, dle daného trendu střední stav Španělska bude růst. Index determinace je v tomto případě: I2 = 0,997.

26

4.3.

Struktura populace dle pohlaví

Index maskulinity Počet mužů na 1000 žen

990 980 970 960

Řecko

950

Španělsko

940

Itálie

930

Portugalsko

920 910

Obrázek 5: Index maskulinity (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Na výše uvedeném grafu je zobrazen index maskulinity, tedy kolik mužů připadá na 1000 žen, za dané sledované období. Na první pohled se hodnoty v jednotlivých zemích poměrně liší, nejnižší index maskulinity s největším propadem vykazuje Portugalsko. Jeho hodnota v této zemi se v daném období pohybuje mezi 930 ‰ až 938 ‰, poté v roce 2011 následuje strmý propad na 916 ‰, kdy celkový počet mužů poklesl o 93 873, zatímco celkový počet žen stoupl o 28 317. Druhé nejnižší hodnoty indexu maskulinity vykazuje Itálie, za celé sledované období nejnižší byl v roce 2001 a to 938 ‰, poté opět mírně rostl, nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2007 a to 944 ‰. V případě Řecka je index maskulinity po celé sledované období velmi stabilní a ze sledovaných zemí zároveň nejvyšší, jeho hodnoty se pohybují okolo 980 mužů na 1000 žen. Ve Španělsku lze pozorovat v začátku sledovaného období jen nepatrný mírný nárůst, jeho hodnoty se pohybují okolo 959 ‰. V roce 2003 začíná index maskulinity výrazně stoupat a to na 964 ‰, nárůst pokračuje až do roku 2009, kdy vykazuje jeho maximální hodnotu 975,38 ‰, v roce 2010 se nepatrně zvýšil celkový počet mužů (+43 976) ale výrazně počet žen (+116 868), což vedlo k celkovému poklesu indexu maskulinity, stejně tak v roce 2011.

27

4.4.

Struktura populace dle věku

4.4.1. Podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu

Itálie podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

věk (0-14)

30,00%

věk (15-64)

20,00%

věk (65+)

10,00% 0,00%

Obrázek 6: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Na daném grafu je uveden podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel Itálie, je zde zobrazen mírný pokles dětské složky v daném období, v roce 1995 vykazovala 14,77 % z celkové populace, na konci sledovaného období v roce 2011 14,04 %, poklesla také reprodukční složka z původní hodnoty v roce 1995 68,75 % na hodnotu v roce 2011 65,67 %. Jedinou rostoucí složkou je post-reprodukční, která za celé období vzrostla o 3,81 procentního bodu na 20,29 %, což je zároveň ze všech čtyř sledovaných zemí nejvyšší hodnota postreprodukční složky, ale také jedna z nejvyšších z celé Evropy.

Portugalsko podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

věk (0-14) věk (15-64) věk (65+)

Obrázek 7: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

V Portugalsku opět lze sledovat postupný úbytek dětské složky a nárůst složky postreprodukční. Dětská složka z původní hodnoty 17,93 % v roce 1995 klesla na konci 28

sledovaného období na 14,91 %, pokles je tedy výraznější než v předešlém případě Itálie. U reprodukční složky je zaznamenán také pokles, ale výrazně mírnější, v roce 1995 představovala reprodukční složka 67,35 %, zatímco v roce 2011 66,93 %. Opět jedinou rostoucí složkou je složka post-reprodukční, v roce 1995 její hodnota dosahovala 14,73 %, v roce 2011 vzrostla na 19,06 %.

Řecko podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

věk (0-14)

30,00%

věk (15-64)

20,00%

věk (65+)

10,00% 0,00%

Obrázek 8: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Zastoupení věkových skupin v Řecku se příliš neliší od předchozích dvou zemí. Lze zde pozorovat výraznější úbytek dětské složky než v ostatních případech, v roce 1995 dětská složka představovala 17,57 % z celkové populace, v roce 2011 poklesla na 14,39 %. Postreprodukční složka dosáhla v roce 2011 19,25 %, tedy nárůst o 4,27 procentního bodu od začátku sledovaného období. Reprodukční složka prošla nejmenšími změnami, v roce 2011 bylo v této složce 66,36 % z celkové populace.

29

Španělsko podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%

věk (0-14)

30,00%

věk (15-64)

20,00%

věk (65+)

10,00% 0,00%

Obrázek 9: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Poslední sledovanou zemí je Španělsko, které nepřináší výrazné změny oproti ostatním sledovaným státům. Opět můžeme vidět pokles dětské složky v průběhu sledovaného období a nárůst složky post-reprodukční. Ačkoli post-reprodukční složka rostla, ze všech čtyř zemí nejpomaleji a dosahuje v roce 2011 nejnižší hodnoty, konkrétně 17,07 %. Poměr reprodukční složky je také nepatrný, v roce 1995 představovala 67,97 %, poté do roku 2010 nepatrně rostla a v roce 2011 opět poklesla na 67,84 %. Všechny čtyři zkoumané země vyznačují rysy regresivního typu věkové struktury, kde dětská složka nedosahuje zastoupení složky post-reprodukční. Tento typ je typicky pro země západní Evropy. 4.4.2. Index stáří Pro charakterizování populace dle věku bude uveden také index stáří, který nám udává počet obyvatel starší věkové skupiny (65+), který připadá na sto dětí (do 15 let). Pokud je výsledek indexu nižší než sto, je podíl dětské složky větší než podíl starších osob a naopak je-li nad sto, je podíl starších osob vyšší než dětí. Tabulka 1: Index stáří (Zdroj´dat: Eurostat, vlastní zpracování) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Itálie

111,6

115,5

118,7

121,5

124,1

126,6

129,5

Portugalsko

82,2

85,8

89,2

92,7

95,9

98,8

102,2

Řecko

85,3

88,8

92,8

97

101,3

106

111,2

Španělsko

89,3

94,5

99,5

104,3

108,7

112,4

115,1

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

131,4

133,8

135,9

137,8

139,9

141,7

142,8

143,4

144

144,5

104,2

105,5

106,8

108,7

110,1

111,7

113,6

115,5

117,6

127,9

116,1

119,8

123,2

125,6

129,3

129,9

130,6

130,3

131,9

133,8

116,6

116,5

116,1

115,8

115,3

114,7

113,6

112,8

112,7

113,1

Itálie v případě indexu stáří dosáhla nejhorších výsledků, již od prvního sledovaného roku (1995) byl podíl post-reprodukční složky vyšší než podíl složky dětské, index v dalších letech 30

nadále rostl, v roce 2011 pak ze všech zemí dosáhl nejvyšší hodnoty. U ostatních zemí alespoň z počátku převažovala dětská složka, v Portugalsku ke zlomu došlo v roce 2001, v Řecku v roce 1999 a ve Španělsku index stáří přesáhl 100 již v roce 1998. 4.5.

Porodnost a plodnost

4.5.1. Hrubá míra porodnosti Prvním z ukazatelů porodnosti bude popsána hrubá míra porodnosti (dále hmp), tedy poměr počtu živě narozených a středního stavu obyvatelstva.

Hrubá míra porodnosti 12,00 11,50

(‰)

11,00 10,50

Řecko

10,00

Španělsko

9,50

Itálie

9,00

Portugalsko

8,50 8,00

Obrázek 10: Hrubá míra porodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Z grafu hrubé míry porodnosti na první pohled zaujmou Portugalsko a Španělsko. Portugalsko svými vysokými hodnotami na počátku sledovaného období a postupným klesáním, nejvyšší hodnoty hmp dosáhlo v roce 2000, kdy se narodilo 120 008 živých dětí a hmp byla rovna 11,74 ‰, poté již můžeme sledovat postupný úbytek, minima dosáhlo v posledním sledovaném roce, tedy 2011 a to 9,17 ‰ s 98 856 živě narozenými dětmi. U Španělska se zdá vývoj opačný, z počátku jsou hodnoty nízké, nejnižších hodnot dosáhlo v letech 1996 a 1998 a to 9,19 ‰, poté od roku 1999 se hmp postupně zvyšovala a maxima bylo dosaženo v roce 2008 11,38 ‰, od roku 2009 však opět sledujeme postupný pokles. Nejstabilnější hodnoty hmp má po celé sledované období Itálie, hodnoty ani v jednom roce nepřesáhnou 10 ‰, v roce 2011 je hodnota nejnižší a to pouze 9 ‰. Ze všech 4 zemí má Itálie nejnižší hrubou míru porodnosti. Poslední zkoumanou zemí je Řecko, z počátku dosahuje podobných hodnot jako Itálie, od roku 2006 můžeme pozorovat nárůst a nejvyšší hmp dosáhlo v roce 2008 a to hodnoty 31

10,53 ‰ se 118 302 živě narozenými, v dalších letech hodnota opět klesala až k poměrně značnému poklesu v roce 2011 na 9,42 ‰.

Pokud by byly počítány rovnice trendových křivek pro tento ukazatel, vyšly by ve tvaru: -

Itálie:

y = -0,005t2 + 0,094t + 9,112;

I2 = 0,544

-

Portugalsko: y = -0,012t2 + 0,096t + 10,95;

I2 = 0,874

-

Řecko:

y = 0,002t2 + 0,017t + 9,309;

I2 = 0,460

-

Španělsko:

y = -0,011t2 + 0,315t + 8,492;

I2 = 0,834

Trend hrubé míry porodnosti 12,00 11,50

‰

11,00 10,50

Řecko

10,00

Španělsko

9,50

Itálie

9,00

Portugalsko

8,50 8,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 11: Trend hrubé míry porodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Hodnoty byly vyrovnány polynomem druhého stupně, výsledné křivky lze vidět na obrázku výše. Křivka Řecka má stoupající charakter, je tedy očekáván růst hmp, v roce 2012 by mohla vzrůst na 10,26 ‰. U Španělska je v roce 2012 očekávána hodnota 10,59 ‰, pokud by se daný trend nezměnil. U Itálie můžeme pozorovat nejmenší výkyvy hodnot, v roce 2012 je předpokládaná hrubá míra porodnosti 9,18 ‰, tedy mírný nárůst. Portugalsko má nejvíce klesající trend a očekává nadále pokles na 8,79 ‰.

32

4.5.2. Úhrnná plodnost Dalším z popsaných ukazatelů bude úhrnná plodnost, která vyjadřuje průměrný počet dětí, které by se narodily jedné ženě v reprodukčním období (15-49 let) za neměnné plodnosti.

počet dětí na 1 ženu

Úhrnná plodnost 1,60 1,55 1,50 1,45 1,40 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05 1,00

Řecko Španělsko Itálie Portugalsko

Obrázek 12: Úhrnná plodnost (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Nejvyšších hodnot z daných zemí dosahují Portugalsko a Řecko, Portugalsko v začátku sledovaného období zcela převyšuje ostatní země, v roce 2000 dosahuje maxima v podobě 1,55 dítěte na jednu ženu, poté hodnoty klesají a v roce 2007 má Řecko vyšší hodnotu než Portugalsko a to 1,41 a zachovává si nejvyšší úhrnnou plodnost až do konce sledovaného období. Úhrnná plodnost Itálie a Španělska se pohybuje na podobně úrovni, z počátku nízké hodnoty, které pomalu rostou, nejvyšší jsou pozorovány v roce 2008m ve Španělsku 1,46 a v Itálii 1,42 dětí na jednu ženu. Hodnotou zajišťující udržení početního stavu populace je 2,1 dětí na jednu ženu, ani jedna ze zemí v celém období této hodnoty nedosáhla, můžeme tedy říct, že dochází ke stárnutí daných populací. Opět budou uvedeny rovnice trendových křivek, indexy determinace a předpověď vývoje úhrnné plodnosti při neměnném trendu. -

Itálie:

y = 0,0001t2 + 0,014t + 1,165;

I2 = 0,961

-

Portugalsko: y = -0,0009t2 + 0,007t + 1,45;

I2 = 0,653

-

Řecko:

y = 0,001t2 – 0,013t + 1,294;

I2 = 0,802

-

Španělsko:

y = -0,0005t2 + 0,027t + 1,099;

I2 = 0,887

33

Trend úhrnné plodnosti

počet dětí na 1 ženu

1,60 1,50 1,40

Řecko

1,30

Španělsko Itálie

1,20

Portugalsko 1,10 1,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 13: Trend úhrnné plodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) Jak již bylo zmíněno hodnotu zajišťující udržení početního stavu je 2,1 dítěte na 1 ženu. Pokud bychom chtěli zjistit, kdy dané země dosáhnou této hodnoty, bohužel dle daných trendů určitě ne v příštích 10 letech. V roce 2021 je očekávaná úhrnná plodnost: pro Řecko 1,67, pro Španělsko 1,46, pro Itálii 1,61 a pro Portugalsko 0,99. Tedy v Portugalsku je očekáván velký pokles úhrnné plodnosti, pokud nedojde ke změně daného trendu, zatímco v ostatních zemích mírný nárůst.

34

4.5.3. Podíl narozených dětí mimo manželství Dále bude popsán ukazatel podíl živě narozených dětí mimo manželství.

(%)

Podíl narozených dětí mimo manželství 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

Řecko Španělsko Itálie Portugalsko

Obrázek 14: Podíl narozených dětí mimo manželství (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Jako první zaujmou pozornost stabilně velmi nízké hodnoty Řecka, maxima bylo dosaženo v posledním sledovaném roce, tedy v roce 2011 a to 7,4 %, což je i tak velmi výrazně nízká hodnota oproti ostatním zemím. Takhle nízký podíl narozených dětí mimo manželství je zajisté způsoben především náboženským vyznáním a tradicemi. Druhou zemí s nejnižším podílem narozených dětí mimo manželství je po celé sledované období Itálie, minimum 7% bylo dosaženo v roce 1997, maximum 23,4 % v roce 2011, poměrně nízké hodnoty budou opět způsobeny velkým počtem nábožensky založené populace. Zbývající země Španělsko a Portugalsko dosahují oproti Řecku a Itálii vysokých hodnot, v Portugalsku v roce 2011 se narodilo 42,8 % dětí mimo manželství, což je skoro polovina všech živě narozených dětí, ve Španělsku ve stejném roce pak 37,4 %. Velký podíl na stále rostoucích hodnotách tohoto ukazatele má klesající sňatečnost, která bude popsána níže, ale také rostoucí nezávislost žen a klesající význam náboženství.

35

4.6.

Potratovost

4.6.1. Index potratovosti Jako první bude uveden ukazatel index potratovosti, tedy poměr potu potratů a živě narozených dětí. Pro Portugalsko nebude následující ukazatel, ale ani další ukazatele týkající se potratovosti, počítán, jelikož umělé přerušení těhotenství bylo do roku 2010 v této zemi zakázáno a tak chybí údaje. Tabulka 2: Index potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Itálie

13,33

12,45

12,6

11,73

11,75

17,45

21,73

15,62

15,11

x

x

x

x

x

x

Řecko

13,58

14,06

13,43

14,74

15,36

16,03

17,24

18,46

18,11

18,75

19,72

21,11

22,83

22,34

22,58

Španělsko

26,07

26,31

26,23

25,97

25,82

25,54

24,67

24,35

22,81

24,38

23,33

22,46

22,19

20,62

20,18

Z tabulky indexu potratovosti lze vyčíst, že Itálie má dlouhodobě nejvíce potratů, maxima bylo dosaženo v roce 1996 s hodnotou 26,31, tedy že na 100 narozených připadalo 26,31 potratů, potratovost má ovšem v této zemi klesající tendenci, v roce 2011 připadalo již 20,18 potratů na 100 narozených. Na druhém místě s nejvíce potraty je Španělsko, kde naopak můžeme sledovat stoupající tendenci, v roce 1995 byl index potratovosti 13,58 tedy nejnižší, v roce 2011 naopak nejvyšší a to 22,58. Řecko po celou dobu, po kterou byly dostupné údaje, vykazuje nejméně potratů z daných států.

36

4.6.2. Obecná míra potratovosti Dalším ukazatelem je obecná míra potratovosti, tedy počet potratů na 1000 žen v reprodukčním věku (15-49 let). Tento ukazatel můžeme vidět zobrazený na grafu níže.

Obecná míra potratovosti 12,00 10,00

‰

8,00 Řecko

6,00

Španělsko

4,00

Itálie

2,00 0,00

Obrázek 15: Obecná míra potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) V případě Řecka bohužel od roku 2004 nejsou dostupné údaje o potratech, maxima bylo dosaženo v roce 2001 s 8,16 ‰. Ve Španělsku můžeme pozorovat rostoucí tendenci především od roku 2007, kdy se hodnoty pohybují okolo 10 ‰. Itálie celkově za dané období dosáhla nejhorších hodnot, z počátku má rozhodně nejvyšší míru potratovosti, a to hodnoty okolo 10 ‰, v posledních třech letech ji předběhlo Španělsko a hodnoty se tak o něco snížily (pod 9 ‰). Rovnice trendu obecné míry potratovosti a indexy determinace jsou následující:

-

Itálie:

y = -0,015t2 + 0,144t + 9,488;

I2 = 0,843

-

Řecko:

y = 0,004t2 + 0,192t + 4,493;

I2 = 0,287

-

Španělsko:

y = 0,008t2 + 0,281t + 4,241;

I2 = 0,972

37

Trend obecné míry potratovosti 11,00 10,00

‰

9,00 8,00

Řecko

7,00

Španělsko

6,00

Itálie

5,00 4,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 16: Trend obecné míry potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Z daných křivek lze usoudit, že obecná míra potratovosti ve Španělsku bude bohužel nadále stoupat, v roce 2011 by mohla dosáhnout hodnoty 11,33 ‰, v Řecku taktéž, pro rok 2011 dle daného trendu by byla hodnota 8,9 ‰, zatímco v Itálii je očekáván pokles na 7,9 ‰.

4.7.

Úmrtnost

4.7.1. Hrubá míra úmrtnosti Jako první ukazatel bude popsána hrubá míra úmrtnosti (dále hmú), tedy poměr počtu zemřelých ke střednímu stavu obyvatel v promilích.

Hrubá míra úmrtnosti 11,00 10,50

‰

10,00

Řecko

9,50

Španělsko

9,00

Itálie

8,50

Portugalsko

8,00

Obrázek 17: Hrubá míra úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Z grafu vyplývá, že Španělsko má po celou dobu nejnižší míru hrubé úmrtnosti, minima dosáhlo v roce 2010 s 8,25 ‰, jen ve dvou letech přesáhlo hodnotu 9 ‰, v roce 1998 a 1999. Naproti tomu sousední Portugalsko má naopak hrubou míru úmrtnosti nejvyšší, maximum dosáhlo v roce 1996 s 10,63 ‰, v roce 1999 byla hodnota hmú 10,60 ‰, poté postupně 38

klesala. U Řecka vidíme, že hmú je po celé období poměrně vyrovnaná bez větších výkyvů, pohybuje se mezi 9,4 ‰ až 9,9 ‰. Itálie má o něco vyšší hodnoty než Řecko, s jedním větším výkyvem v roce 2003, kdy byla hmú 10,22 ‰. A opět budou zobrazeny rovnice trendu a indexy determinace hrubé míry úmrtnosti pro jednotlivé státy: -

Itálie:

y = -0,0009t2 + 0,001t + 9,79;

I2 = 0,125

-

Portugalsko: y = 0,0001t2 – 0,055t + 10,62;

I2 = 0,669

-

Řecko:

y = 0,001t2 + 0,001t + 9,40;

I2 = 0,540

-

Španělsko:

y = -0,005t2 + 0,043t + 8,86;

I2 = 0,719

Trend hrubé míry úmrtnosti 11,00 10,50

‰

10,00

Řecko Španělsko

9,50

Itálie

9,00

Portugalsko 8,50 8,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 18: Trend hrubé míry úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Hodnoty hrubé míry úmrtnosti byly vyrovnány polynomem druhého stupně, výsledky jsou zobrazeny výše. Při neměnnosti těchto trendů jsou předpokládány následující hodnoty pro roky 2012 a 2013: pro Řecko 9,74 ‰ a 9,78 ‰, tedy mírný pokles, pro Španělsko 8,02 ‰ a 7,87 ‰, zde tedy při neměnnosti trendu bude následovat pokles, pro Itálii 9,53‰ a 9,49‰, což opět znamená mírný pokles, pro Portugalsko 9,66 ‰ a 9,61 ‰, hrubá míra úmrtnosti tedy bude klesat.

39

4.7.2. Kojenecká úmrtnost Dalším velmi důležitým a zajímavým ukazatelem úmrtnosti je kvocient kojenecké úmrtnosti, tedy úmrtnost do 1 roku života na 1000 živě narozených dětí.

Kvocient kojenecké úmrtnosti 8,50 7,50

‰

6,50 Řecko

5,50

Španělsko

4,50

Itálie

3,50

Portugalsko

2,50 1,50

Obrázek 19: Kvocient kojenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Na grafu výše můžeme vidět, že Portugalsko a Řecko do roku 2002 dosahují výrazně vyšších hodnot než zbylé dva státy. Řecko dosáhlo svého maxima 8,15 ‰ v roce 1995, Portugalsko ve stejném roce 7,43 ‰, poté kvocient postupně klesá. Od roku 2003 jsou všechny státy na podobných hodnotách, které se pohybují od 4 ‰ do 3 ‰. Kvocient kojenecké úmrtnosti má velkou vypovídací hodnotu ohledně kvality zdravotní péče a vyspělosti dané země. Zde jsou trendové rovnice a indexy determinace vztahující se ke kvocientu kojenecké úmrtnosti: -

Itálie:

y = 0,011t2 – 0,385t + 6,502;

I2 = 0,983

-

Portugalsko: y = 0,013t2 – 0,526t + 7,921;

I2 = 0,968

-

Řecko:

y = 0,019t2 – 0,657t + 8,716;

I2 = 0,957

-

Španělsko:

y = 0,007t2 – 0,278t + 5,835;

I2 = 0,981

40

Trend kvocientu kojenecké úmrtnosti 9,00 8,00

‰

7,00

Řecko

6,00

Španělsko

5,00

Itálie

4,00

Portugalsko

3,00 2,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 20: Trend kvocientu kojenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Trendy kojenecké úmrtnosti ve všech čtyřech zemích mají klesající charakter, jak je možné vidět na obrázku výše, ke konci sledovaného období se křivky setkávají a protínají, především v roce 2007 jsou hodnoty jen s minimálním rozdílem. Nejstrmější klesání pozorujeme u Řecka, došlo zde tedy k nejvýraznějšímu zlepšení, co se kojenecké úmrtnosti týče. 4.7.3. Novorozenecká úmrtnost Následujícím ukazatelem popsaným v této práci je novorozenecká úmrtnost, která představuje úmrtí do 28 dní od narození, tedy úmrtí v prvních 4 týdnech života.

Novorozenecká úmrtnost 7,00 6,00

‰

5,00

Řecko

4,00

Španělsko

3,00

Itálie

2,00

Portugalsko

1,00

Obrázek 21: Novorozenecké úmrtnost (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Výše zobrazený graf má podobný průběh jako kvocient kojenecké úmrtnosti, tedy i novorozenecká úmrtnost postupně ve všech státech klesá, což je opět dáno zlepšující se zdravotní péčí a vývojem jednotlivých zemí.

41

Z počátku nejhůře je na tom Řecko, kde novorozenecká úmrtnost v roce 1995 byla 5,78 ‰, výrazný pokles nastal v roce 2001, kdy došlo ke snížení na 3,56 ‰, poté se i nadále snižuje. Nejlepších výsledků v novorozenecké úmrtnosti dosahuje Španělsko, v roce 1995 mělo 3,54 ‰, což je výrazně nižší číslo než ostatní země, hodnota nadále klesala, v roce 2011 dosáhlo 2,1 ‰. I pro novorozeneckou úmrtnost budou zobrazeny rovnice trendu a indexy determinace: y = 0,009t2 – 0,322t + 5,062;

I2 = 0,983

-

Itálie:

-

Portugalsko: y = 0,01t2 – 0,354t + 5,042;

I2 = 0,932

-

Řecko:

y = 0,015t2 – 0,51t + 6,356;

I2 = 0,971

-

Španělsko:

y = 0,004t2 – 0,162t + 3,677;

I2 = 0,971

‰

Trend novorozenecké úmrtnosti 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1994

Řecko Španělsko Itálie Portugalsko

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 22: Trend novorozenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

U trendů novorozenecké úmrtnosti je situace obdobná jako u kojenecké úmrtnosti, křivky se opět ke konci protínají, pouze Itálie zůstává mírně nad ostatními křivkami s vyššími výsledky.

42

4.7.4. Naděje na dožití Posledním ale neméně důležitým ukazatelem popisující úmrtnost bude naděje na dožití. Naděje na dožití nám udává počet roků, kolika by se dožil novorozenec při současné míře úmrtnosti. Naděje na dožití se udává zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. Tabulka 3: Naděje na dožití – muži (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

75,0

75,4

75,8

76,0

76,4

76,9

77,1

77,4

77,1

77,9

78,0

78,5

78,7

79,1

79,4

79,8

80,1

Portugalsko 71,7

71,6

72,2

72,4

72,6

73,2

73,5

73,8

74,2

75,0

74,9

75,5

75,9

76,2

76,5

76,7

77,6

Řecko

74,9

75,1

75,4

75,4

75,5

75,5

75,9

76,2

76,5

76,6

76,8

77,2

77,1

77,7

77,8

78,4

78,5

Španělsko

74,4

74,5

75,2

75,3

75,3

75,8

76,4

76,5

76,4

77,1

77,1

77,9

77,9

78,3

78,7

79,1

79,4

Itálie

V tabulce můžeme vidět naději na dožití pro muže. U všech čtyř zemí lze pozorovat zvyšující se počet let a poměrně podobné hodnoty. Nejvyššího věku se dožívají muži v Itálii, v roce 2011 zde byla naděje na dožití 80,1 let. Portugalsko naopak dopadlo nejhůře, v roce 2005 byla očekávaná délka života pro muže 71,7 let a v roce 2011 se zvýšila na 77,6 let. Z hodnot výše v tabulce dostaneme následující rovnice trendu: -

Itálie:

y = 0,305t +74,81;

r2 = 0,989

-

Portugalsko: y = 0,371t + 70,98;

r2 = 0,990

-

Řecko:

y = 0,224t + 74,48;

r2 = 0,973

-

Španělsko:

y = 0,309t + 73,99;

r2 = 0,986

věk

Trend naděje na dožití - muži 81,00 80,00 79,00 78,00 77,00 76,00 75,00 74,00 73,00 72,00 71,00 70,00 1994

Řecko Španělsko Itálie Portugalsko

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 23: Trend naděje na dožití – muži (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Došlo zde k vyrovnání lineárním trendem, z obrázku výše, kde jsou zobrazeny jednotlivé trendy je zřejmé, že naděje na dožití mužů bude nadále ve všech zemích stoupat. Pokud se 43

podíváme na vývoj naděje na dožití dle daných trendů pro roky 2012 a 2013, dostaneme následující výsledky: pro Řecko 78,5 let a 78,7 let, Španělsko 79,6 let a 79,9 let, Itálie 80,3 let a 80,6 let a Portugalsko 77,7 let a 78,0 let. Je tedy očekáván pokračující růst naděje na dožití. Tabulka 4: Naděje na dožití – ženy (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

81,52

81,76

82,0

82,1

82,6

82,8

83,1

83,2

82,8

83,8

83,6

84,2

84,2

84,5

84,6

85,0

85,3

Portugalsko 78,98

79,00

79,3

79,5

79,7

80,2

80,5

80,6

80,6

81,5

81,3

82,3

82,2

82,4

82,6

82,8

84,0

Řecko

80,05

80,18

80,4

80,3

80,5

80,6

81,0

81,1

81,2

81,3

81,6

81,9

81,8

82,3

82,7

82,8

83,1

Španělsko 81,83

81,97

82,3

82,4

82,4

82,9

83,3

83,3

83,1

83,8

83,7

84,5

84,4

84,6

84,9

85,3

85,4

Itálie

V tabulce č. 4 vidíme naději na dožití žen v jednotlivých státech. Už na první pohled je zřejmé, že naděje na dožití žen je vyšší než ta mužská, což je běžné pro všechny země. Nejvíce let se dožívají ženy ve Španělsku, v roce 2011 to bylo 85,4, očekávaná délka života pro ženy je podobná i pro Itálii, která vykazuje jen nepatrně nižší hodnoty než Španělsko. Zbylé země, tedy Řecko a Portugalsko, má o něco horší výsledky. Opět budou uvedeny rovnice trendu pro naději na dožití žen, i v tomto případě bylo vyrovnání provedeno lineárně. -

Itálie:

y = 0,227t + 81,31;

r2 = 0,974

-

Portugalsko: y = 0,293t + 78,38;

r2 = 0,969

-

Řecko:

y = 0,188t + 79,64;

r2 = 0,968

-

Španělsko:

y = 0,226t + 81,49;

r2 = 0,975

Trend naděje na dožití - ženy 86,00 85,00

věk

84,00 83,00

Řecko

82,00

Španělsko

81,00

Itálie

80,00

Portugalsko

79,00 78,00 1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Obrázek 24: Trend naděje na dožití – ženy (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

44

Stejně jako u naděje na dožití u mužů i trend naděje na dožití u žen je stoupající, nejstrmější křivku můžeme pozorovat v případě Portugalska. Opět se podíváme na předpokládané hodnoty dle daných trendů v roce 2012 a 2013: pro Řecko 83 let a 83,2 let, Španělsko 85,6 let a 85,8 let, Itálie 85,4 let a 85,6 let a v Portugalsku je očekávaná naděje na dožití pro dané roky 83,7 let a 83,9 let.

4.8. Sňatečnost Následujícím charakteristikou je sňatečnost, bude popsána na ukazateli hrubá míra sňatečnosti (hms), která je definována jako počet sňatků na střední stav obyvatel, udává se v promilích.

Hrubá míra sňatečnosti Itálie 5,50 5,00 4,50 ‰

Itálie

4,00

Trend

3,50 3,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Obrázek 25: Hrubá míra sňatečnosti – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Na daném grafu je zobrazena hrubá míra sňatečnosti pro Itálii, hodnoty byly vyrovnány polynomem druhého stupně, rovnice má tvar: y = -0,005t2 – 0,004t + 5,024 Index determinace je v tomto případě: I2 = 0,957 Je zřejmé, že sňatečnost má klesající tendenci, v roce 1995 bylo v Itálii uskutečněno 290 009 sňatků, v roce 2011 pouze 208 947 sňatků, hrubá míra sňatečnosti poklesla z 5,1 ‰ na 3,37 ‰. Pokud se podíváme pomocí daného trendu na budoucí vývoj, vyjde nám hrubá míra sňatečnosti pro rok 2012 3,33 ‰ a pro 2012 3,14 ‰, výsledky tedy dokazují další předpokládaný pokles.

45

Hrubá míra sňatečnosti Portugalsko 8,00 7,00 6,00 ‰

Portugalsko

5,00

Trend

4,00 3,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Obrázek 26: Hrubá míra sňatečnosti – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Nyní se podíváme na hrubou míru sňatečnosti u Portugalska. Opět jasně vidíme klesající tendenci tohoto ukazatele, hodnoty byly vyrovnány polynomem druhého stupně, rovnice má následující tvar: y = -0,003t2 – 0,156t +6,98 Index determinace: I2 = 0,949 Nejvyšší hodnoty 6,75 ‰ bylo dosaženo v roce 1999, kdy bylo uzavřeno 68 710 sňatků, poté dochází k postupnému poklesu až k nejnižší hodnotě 3,41 ‰ v roce 2011 s 36 035 sňatky. Pokles je tedy téměř dvojnásobný a výraznější než například v případě Itálie. Opět lze předpokládat hodnoty pro příští roky, pro rok 2012 dle daného trendu bude hms 3,2 ‰ o rok později již 2,93 ‰.

Hrubá míra sňatečnosti Řecko 6,50 6,00

‰

5,50 5,00

Řecko

4,50

Trend

4,00 3,50 3,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Obrázek 27: Hrubá míra sňatečnosti – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

46

Hodnoty hrubé míry sňatečnosti Řecka jsou poměrně kolísavé, ale jako jediná ze zkoumaných zemí nemá výrazně klesající trend. Došlo opět k vyrovnání polynomem druhého stupně s rovnicí trendu: y = - 0,0006t2 -0,0049t + 5,283 Index determinace: I2 = 0,032 Nejvyšší hrubá míra sňatečnosti byla 6,02 ‰ v roce 1995 (63 987 sňatků), nejnižší hned o rok později a to 4,24 ‰ (45 408 sňatků). Na konci sledovaného období v roce 2011 bylo dosaženo 4,88 ‰ s 55 099 uzavřenými sňatky. Pro rok 2012 je předpokládaná hodnota 5,39 ‰ a pro rok 2012 5,41 ‰.

Hrubá míra sňatečnosti Španělsko 5,50 5,00 4,50 ‰

Španělsko

4,00

Trend

3,50 3,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Obrázek 28: Hrubá míra sňatečnosti – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

U Španělska opět můžeme pozorovat klesající hrubou míru sňatečnosti. Rovnice trendu má následující tvar: y = -0,013t2 + 0,149t + 4,802 Index determinace je v tomto případě roven: I2 = 0,970 V případě Španělska bylo dosaženo maxima v roce 2000, hrubá míra sňatečnosti představovala 5,38 ‰ (216 451 sňatků). Poté stejně jako v Itálii a Portugalsko dochází k postupnému poklesu tohoto ukazatele. Minimum bylo v roce 2011 a to 3,43 ‰ s 158 220 sňatky. I v případě Španělska byla vypočítána hms pro roky 2012 a 2013 a hodnoty jsou dle očekávání klesající, a to 3,27 ‰ a 2,94 ‰.

47

4.9.

Rozvodovost

Tato charakteristika bude popsána na ukazateli hrubá míra rozvodovosti (dále hmro), která představuje celkový počet rozvodů na střední stav obyvatel, udává se v promilích.

Hrubá míra rozvodovosti Itálie 1,00 0,80 0,60 ‰

Itálie

0,40

Trend

0,20 0,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Obrázek 29: Hrubá míra rozvodovosti – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Ačkoli z grafu výše vyplývá rostoucí míra rozvodovosti, je ze všech čtyř zemí tento ukazatel nejnižší. Nejvyšší hodnoty 0,91 ‰ bylo dosaženo v roce 2008, naopak nejnižší 0,48 ‰, tedy 0,48 rozvodů na 1000 obyvatel v roce 1995. Z daných hodnot lze vypočítat rovnici trendu, která je ve tvaru: y = -0,0006t2 + 0,038t + 0,461; index determinace: I2=0,980. Při neměnnosti tohoto trendu lze předpokládat hrubou míru rozvodovosti v následujících dvou letech: pro rok 2012 0,95 ‰, v roce 2013 0,96 ‰.

Hrubá míra rozvodovosti Portugalsko 3,00 2,50

‰

2,00 1,50

Portugalsko

1,00

Trend

0,50 0,00 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

Obrázek 30: Hrubá míra rozvodovosti – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

48

V případě hrubé míry rozvodovosti u Portugalska si lze povšimnou výrazného výkyvu v roce 2002, kdy bylo dosaženo maxima tohoto ukazatele a to 2,67 ‰ (celkově 27 708 rozvodů), poté ukazatel opět mírně klesal, naopak minimum 1,23 ‰ bylo v roce 1995 (12 322 rozvodů), v roce 2002 tedy došlo více než k dvojnásobnému zvýšení rozvodů. Hodnoty výše v grafu byly vyrovnány polynomem druhého stupně, rovnice trendu má následující tvar: y = -0,005t2 + 0,177t + 0,993, index determinace má hodnotu: I2=0,877. Pokud by zůstal tento trend neměnný, hodnoty do budoucna by byly pro rok 2012 2,56 ‰, pro rok 2013 2,55 ‰.

Hrubá míra rozvodovosti Řecko 1,30 1,20

‰

1,10 1,00

Řecko

0,90

Trend

0,80 0,70 0,60 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

Obrázek 31: Hrubá míra rozvodovosti – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

V případě Řecka vidíme poměrně velkou kolísavost hodnot, výrazné je minimum v roce 1998, kdy hodnota poklesla na 0,72 ‰. Celkově hrubá míra rozvodovosti v Řecku je druhá nejnižší ze zkoumaných zemí. Maxima dosáhla v roce 2005 s 1,22 ‰. V případě Řecka došlo k vyrovnání polynomem třetího stupně s rovnicí trendu: y = -0,0009t3 + 0,0226t2 - 0,1296t +1,0832, s indexem determinace: I2=0,829, dle tohoto trendu určíme míru rozvodovosti do příštích dvou let, v roce 2012 by byla 0,82 ‰, v roce 2013 0,6 ‰, tedy je očekáván pokles hmro a zároveň nejnižší hodnoty z daných zemí.

49

Hrubá míra rozvodovosti Španělsko 3,10

‰

2,60 2,10

Španělsko

1,60

Trend

1,10 0,60 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

Obrázek 32: Hrubá míra rozvodovosti – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Zde si lze povšimnout na první pohled velkého výkyvu v roce 2006, kdy se hrubá míra rozvodovosti ve Španělsku prudce zvýšila z 1,68 ‰ na 2,88 ‰ (126 952 rozvodů). Poté dochází k poklesu, ale hodnota se již nedostane pod 2 ‰. Počáteční hodnota v roce 1995 byla 0,84 ‰ (33 104 rozvodů). Zde byly hodnoty vyrovnány opět polynomem druhého stupně s rovnicí trendu: y = 0,002t2 – 0,073t + 0,558, index determinace je roven: I2=0,717 Pokud bude počítána předpověď hrubé míry rozvodovosti pro další roky, v roce 2012 při neměnnosti trendu dosáhne hmro 2,52 ‰ a v roce 2013 2,67 ‰, je tedy očekáván její nárůst.

4.10. Migrace 4.10.1. Migrační saldo

Pro popis migrace bude jako první ukazatel uvedeno saldo migrace Tabulka 5: Migrační saldo (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracovnání)

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Itálie

110 996

120 179

170 367

152 175

173 418

407 521

379 717

260 644

222 410

492 823

453 765

362 343

380 085

303 332

Portugalsko

32 000

38 000

47 000

65 000

70 000

63 500

47 240

38 400

26 100

19 500

9 361

15 408

3 815

-24 331

Řecko

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

-915

-15 161

Španělsko

x

x

x

x

446 655

607 968

629 469

651 273

698 548

731 201

310 643

12 841

-42 672

-37 703

Itálie jako jediná má po celé období kladné saldo migrace, v Portugalsku bylo záporné saldo migrace v posledním sledovaném roce (2011), saldo dosáhlo hodnoty -24 331. V Řecku bohužel chybí hodnoty téměř za celé období, jsou zde zobrazeny údaje pouze za roky 2010

50

a 2011, v obou letech bylo saldo migrace záporné. I ve Španělsku hodnoty z počátku chybí, poté od roku 2002 do roku 2010 bylo saldo migrace kladné, v roce 2011 záporné.

4.10.2. Celkový přírůstek

Celkový přírůstek nám udává obraz o celkovém přibývání popř. ubývání dané populace, jedná se o součet migračního salda a přirozeného příbytku popř. úbytku. Tabulka 6: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Itálie

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celk. pří.

77 336 99 677 158 009 135 351 155 949 362 687 397 269 246 340 223 806 483 875 452 232 346 018 360 722 x

Přiroz. pří.

-33 660 -20 502 -12 358 -16 824 -17 469 -44 834 17 552 -14 304 1 396 -8 948 -1 533 -16 325 -19 363 x

2011

Migr. saldo 110 996 120 179 170 367 152 175 173 418 407 521 379 717 260 644 222 410 492 823 453 765 362 343 380 085 303 332 První sledovanou zemí je Itálie, z tabulky vyplývá po celé sledované období kladný celkový přírůstek, který je zapříčiněn kladným migračním saldem, tedy imigrací do této země. Zároveň lze sledovat po celé období přirozený úbytek obyvatelstva, o přirozeném přírůstku obyvatelstva lze hovořit jen v jediném roce, a to v roce 2006, kdy byl přirozený přírůstek 1396 obyvatel. Tabulka 7: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Portugalsko 1998 Celk. pří.

2009

2010

2011

39 186 46 131 61 644 72 682 78 125 67 220 54 528 40 337 29 559 18 480 9 675 10 465

-757

-30 320

Přiroz. pří. 7 186

1999

2000

2001

8 131 14 644 7 682

2002 8 125

2003 3 720

2004 7 288

2005 1 937

2006 3 459

2007 -1 020

2008 314

-4 943 -4 572 -5 989

Migr. saldo 32 000 38 000 47 000 65 000 70 000 63 500 47 240 38 400 26 100 19 500 9 361 15 408 3 815 -24 331 U Portugalska v letech 1998 až 2006 lze pozorovat celkový přírůstek obyvatelstva, který se skládal jak z kladného migračního salda, tak z přirozeného přírůstku. V roce 2007 byl již přirozený úbytek obyvatelstva, ale celkový přírůstek byl stále kladný, což bylo způsobeno kladným migračním saldem. V letech 2010 a 2011 došlo k celkovému úbytku, který byl výraznější v roce 2011, kdy bylo výrazně záporné migrační saldo (-24 4331 obyvatel) a přirozený úbytek.

51

Tabulka 8: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)

Španělsko

1998

Celk. pří. x Přiroz. pří. Migr. saldo x

1999 x

4 682

2000 x

2001 x

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

498 297 666 044 713 077 731 028 810 452 839 090 444 948 123 349 62 346 46 833

9 028 37 241 47 733 51 642 58 076 83 608 79 755 111 904 107 889 134 305 110 508 105 018 84 536 x

x

x

446 655 607 968 629 469 651 273 698 548 731 201 310 643 12 841 -42 672 -37 703

U Španělska bohužel byly dostupné údaje o migraci jen v letech 2002 až 2011, podívejme se tedy alespoň na ně. V letech 2002 až 2011 Španělsko vykazuje celkový přírůstek obyvatelstva, po celou dobu má také přirozený přírůstek, jako jediná ze sledovaných zemí. V letech 2010 a 2011 bylo migrační saldo záporné, došlo tedy k větší emigraci než imigraci, i tak celkový přírůstek zůstal kladný.

52

5. Závěr Prvním sledovaným ukazatelem byl střední stav obyvatelstva. Střední stav Itálie má rostoucí charakter a jeho růst je očekáván také v příštích letech, růst je zapříčiněn neklesající porodností a také imigrací. U středního stavu Řecka došlo v roce 2011 k jeho poklesu z důvodu emigrace a poklesu porodnosti, i tak trend vykazuje rostoucí charakter a je očekáván růst středního stavu v příštích letech. Podobná situace je i ve Španělsku, kdy došlo k poklesu středního stavu v roce 2011, především z důvodu emigrace, i tak stejně jako v případě Řecka je očekáván růst středního stavu. Naproti tomu v Portugalsku dochází k postupnému poklesu středního stavu a jeho pokles je také očekáván v příštích letech. Při porovnávání struktury daných populací dle věku vyšel očekávaný výsledek typický pro téměř celou Evropu, tedy stárnutí daných populací. Všechny čtyři země vykazují rostoucí podíl post-reprodukční složky, mají tedy rysy regresivního typu věkové struktury, kdy dětská složka nedokáže zastoupit složku post-reprodukční. Nejvyšší hodnota post-reprodukční složky je v Itálii s 20,29 % za rok 2011. Hrubá míra porodnosti od roku 2009 klesala ve všech čtyřech zemích, což může být spojeno s počátkem ekonomické krize. Největší pokles byl v Portugalsku, hodnoty od roku 2000 postupně klesaly až na 9,17 ‰ v roce 2011, pokles je očekáván také v příštích letech. Nejnižší hrubá míra porodnosti byla v roce 2011 v Itálii a to 9,0 ‰. Ukazatel úhrnné plodnosti vykazuje poměrně nízké hodnoty ve všech zemích, nejvyšší bylo dosaženo v roce 2011 v Řecku: 1,42, nejnižší v Portugalsku: 1,35. Magické hodnotě 2,1 dítěte na jednu ženu dle daných trendů v příštích 10 letech nedosáhne ani jeden ze zkoumaných států. Podíl narozených dětí mimo manželství je s výjimkou Řecka jednoznačně stoupající, v Řecku je tento ukazatel jednoznačně ze všech zemí nejnižší a nestoupá, což je dáno náboženstvím a tradicemi v této zemi. Obecná míra potratovosti se v jednotlivých zemích liší, rostoucí trend vykazuje Španělsko, v roce 2010 zde dosáhla hodnoty 9,89 ‰ a je očekáván její další nárůst. Naproti tomu v Itálii je trend naopak klesající, v roce 2009 poklesla na 8,18 ‰ a měla by nadále klesat. V Portugalsku byly potraty dlouhou dobu ilegální, v dubnu 2007 došlo k jejich legalizaci, žena si může zažádat o potrat do desátého týdne těhotenství. Hrubá míra úmrtnosti je nejnižší ve Španělsku s dalším očekávaným poklesem, nejvyšší naopak v Portugalsku, ale i zde by měla v dalších letech klesat. Kvocient kojenecké úmrtnosti i ukazatel novorozenecké úmrtnosti jsou klesající ve všech čtyřech zemích, což je 53

jednoznačně pozitivní, pokles těchto ukazatelů je způsoben pokrokem v lékařské péči během těhotenství matky a poporodní péči. Do roku 2002 Portugalsko a zejména Řecko vykazovalo vyšší hodnoty kojenecké úmrtnosti než zbylé dvě země, hodnoty se poté výrazně snížily a jsou vyrovnané s Itálií a Španělskem. Hrubá míra sňatečnosti má s výjimkou Řecka jednoznačně klesající trend ve všech třech zbylých zemích. Nejnižší byla v roce 2011 v Itálii (3,37 ‰), ale hodnoty jsou podobné i ve Španělsku a Portugalsku, v Řecku byla ve stejném roce 4,88 ‰, ačkoli i zde má klesající trend, pokles je značně mírnější. Naproti tomu hrubá míra rozvodovosti má stoupající charakter ve všech čtyřech zemích, nejnižší je jednoznačně v Itálii, kde za celé sledované období nepřesáhla 1 ‰, může to být z důvodu, že rozvod v Itálii je poměrně složitý proces. Nejvyšší hrubá míra rozvodovosti byla po celé sledované období v Portugalsku, Řecko opět vykazuje poměrně nízké a vyrovnané hodnoty. ¨ Poslední podkapitola se věnuje migraci a celkovému přírůstku obyvatelstva, vyplývá z ní, že téměř po celou dobu bylo migrační saldo kladné, výjimkou jsou roky 2010 a 2011. V roce 2011 migrační saldo zůstalo kladné jen v Itálii. Portugalsko, Řecko a Španělsko se tedy potýká se stoupající emigrací, pravděpodobně z růstu nezaměstnanosti a z celkového poklesu životní úrovně, země tak ztrácí i svoji přitažlivost pro případné imigranty z ostatních zemí.

54

6. Citace 7.1. Literární zdroje BUDÍKOVÁ, M., KRÁLOVÁ, M., MAROŠ, B., Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3243-5. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISHER, J., Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. KALIBOVÁ, K., Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80-2460222-9. KLUFOVÁ, R., Základy demografie, 1. Vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika, 2008, 228 s. ISBN 978-80-7394-125-3. KOSCHIN, F., Demografie poprvé. 2. přepracované vyd. V Praze: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 80-245-0859-1. MINAŘÍK, B., Statistika I. 2. nezměněné vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006c2000, 2 s. ISBN 978-80-7157-929-82. ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: CODEX Bohemia, 1997, 348 s. ISBN 808-59-634-34. SIEGEL, J., S., SWANSON, D., A., The methods and materials of demography. 2nd ed. Boston: Elsevier/Academic Press, 2004, 819 s. ISBN 01-264-1955-8. VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z., Základy demografie, 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, 151 s. ISBN 80-210-3617-6.

6.2.

Ostatní zdroje

Demografický informační portál. Demografický informační portál [online]. 2004 [cit. 201312-19]. Dostupné z: http://demografie.info/

55

7. Seznam obrázků Obrázek 1: Střední stav obyvatelstva Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............. 24 Obrázek 2: Střední stav obyvatelsva Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .. 25 Obrázek 3: Střední stav obyvatelstva Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .......... 25 Obrázek 4: Střední stav obyvatelstva Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ... 26 Obrázek 5: Index maskulinity (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ..................................... 27 Obrázek 6: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .......................................................................................................................................... 28 Obrázek 7: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................................................................................................................. 28 Obrázek 8: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .......................................................................................................................................... 29 Obrázek 9: Struktura obyvatelstva dle věkových skupin – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................................................................................................................. 30 Obrázek 10: Hrubá míra porodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ......................... 31 Obrázek 11: Trend hrubé míry porodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............... 32 Obrázek 12: Úhrnná plodnost (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .................................... 33 Obrázek 13: Trend úhrnné plodnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)..................................... 34 Obrázek 14: Podíl narozených dětí mimo manželství (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................................................................................................................................................... 35 Obrázek 15: Obecná míra potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)................................. 37 Obrázek 16: Trend obecné míry potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) .......... 38 Obrázek 17: Hrubá míra úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................ 38 Obrázek 18: Trend hrubé míry úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ................. 39 Obrázek 19: Kvocient kojenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............. 40 Obrázek 20: Trend kvocientu kojenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) 41 Obrázek 21: Novorozenecké úmrtnost (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ..................... 41 Obrázek 22: Trend novorozenecké úmrtnosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ......... 42 Obrázek 23: Trend naděje na dožití – muži (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)............. 43 Obrázek 24: Trend naděje na dožití – ženy (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)............. 44 Obrázek 25: Hrubá míra sňatečnosti – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ........... 45 Obrázek 26: Hrubá míra sňatečnosti – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................................................................................................................................................... 46 Obrázek 27: Hrubá míra sňatečnosti – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ........ 46 Obrázek 28: Hrubá míra sňatečnosti – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) . 47 Obrázek 29: Hrubá míra rozvodovosti – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ......... 48 Obrázek 30: Hrubá míra rozvodovosti – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ............................................................................................................................................................... 48 Obrázek 31: Hrubá míra rozvodovosti – Řecko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ...... 49 Obrázek 32: Hrubá míra rozvodovosti – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování)50

56

8. Seznam tabulek Tabulka 1: Index stáří (Zdroj´dat: Eurostat, vlastní zpracovnání).......................................... 30 Tabulka 2: Index potratovosti (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ................................ 36 Tabulka 3: Naděje na dožití – muži (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ....................... 43 Tabulka 4: Naděje na dožití – ženy (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ........................ 44 Tabulka 5: Migrační saldo (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracovnání) ................................... 50 Tabulka 6: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Itálie (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ................................................................................................... 51 Tabulka 7: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Portugalsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ................................................................................................... 51 Tabulka 8: Celkový přírůstek, přirozený přírůstek, migrační saldo – Španělsko (Zdroj dat: Eurostat, vlastní zpracování) ................................................................................................... 52

9. Seznam použitých zkratek hmú

hrubá míra úmrtnosti

kú

kvocient kojenecké úmrtnosti

hmp

hrubá míra porodnosti

hmpo

hrubá míra potratovosti

ompo

obecná míra potratovosti

hmro

hrubá míra rozvodovosti

hms

hrubá míra sňatečnosti

10. Seznam příloh Příloha 1:

Střední stav obyvatelstva

Příloha 2:

Počet živě narozených

Příloha 3:

Počet sňatků

Příloha 4:

Počet rozvodů

57

58