DEJINY MESTA. Vydal Mestsky lifad Hofovice v roce 2006

DEJINY MESTA

Vydal Mestsky lifad Hofovice v roce 2006

©Vydavatelstvi Baron Zimni 1580, 253 01 Hostivice e-mail: [email protected] Tel: +420 603 551 948, +420 603 107 656 rext: Informacni centrum Hofovice, E. Burget Fext korektura: K. Burgetova Boucasne foto: Y. Hajkova DTP zpracovani, obalka: Petr Vohnout Maklad; 1000 ks

Sidclni titvar s panskym dvorcem ci tvrzi vznikl v Hofovici'ch nejpozdeji po polovine 12. stoleti, na za'ver rane stfedoveke kolonizacnivlny, ktera napfiste urcila sidelni s t r u k t u r u i komunikacni'sit'nasi zeme. O jeste starsim, ale zfejme jen bezvyznamnem osidleni svedci ojedinely nalez - dena'r Bfetislava I. - v udoli Cerveneho potoka. V pisemnych pramenech se setka'va'me so jmenem Hofovice" az ve 13. stoleti v souvislosti s osobnostmi slechticke rodiny Zirotinu z Hofovic, ktefi vykonavali vyznamne ufady v kra'lovskych sluzba'ch Vaclava I. Zirotinove jsou povazovani za zakladatele mesta. Zakla'daci listina mesta se nedochovala, shofela patrne behem velkeho pozaru mesta v roce 1540, ktery znicil i ostatni mestske pisemnosti vcetne vsech privilegii. Jeji opts byl zfejme znamy jeste v polovine 1". stoleti., nebot' jej ve zlornku zachoval tehdejsi regent martinickeho panstvi, Jakub Veltrusky z Veltrub, ve svem urban z roku 1648. V uvodu urbafe doslova stoji: JTo mestoje dosti starozitne, ktere'dal vystavetjeden pan ze Zirolina, kteryzto sej/ncnoval Plichta, takjakz pfi zakldddni mesta od tehoz pana hamfest21 iomu tnestu dan ztn'v tato slova: My, Plichta ze Ziwtina spolu s Jeskem synem svym, zalozili jsme mesto Hofovice prdvem berounskyw..." Podle tohuto zaznamu muzeme zalozeni mesta Hofovice kla'st do obdobi mezi leta 1303-1322. Roku 1303 zi'skal Bercmn mestska prava, podle kterych se melo fidit i nove zalozene mesto. V roce 1322 padl zakladatel mesta Plichta ze Zirotina v bitve u Muhldorfu, kde statecne bojoval po boku kralc Jana Lucemburskeho. Mesto Hofovice bylo brzy po svem zalozeni rozdeleno mezi Zirotiny a toto rozdeleni je puvodem mnoha historickych nejasnostl tykajici'ch semajitelu panstvi. Hof ovicky dvorec jev roce 1390 dolozen jako mi'sto narozeni posledniho clena rodu Lucemburku, Elisky Zhofelecke. Od techto nejstarsich rodii je odvozova'n i erb mesta. Polovinu znaku tvofi zirotinska orlice a druhou tfi bfevna v barva'ch Lucemburku - stfi'brne, modre a stfibrne. V 16. stoleti byly Hofovice v drzeni panu z Rican. Nejvyznamnejsi z nich, Vaclav Litvm, jenz zil v obdobi humanismu (1565-1596), zalozil na Hofovici'ch rozsahlou knihovnu. Byl cisafskym radou, podbrd.skym hejtmanem a ke konci zivota dvorskym sudim a nejvyssim hofmistrem. Vaclavuv syn Jan Litvi'n vsak hofovicke panstvi ztratil; jakozto pfedstavitel odbojne slechty se roku 1618 zucastnil prazske defenestrace - aktivne se podilel na vyhozeni zemskeho mistodrziciho Jaroslava Bofity z Martinic z oken Prazskeho hradu - a po porazcc stavovskeho povstanina Bile hofe mu byl veskery majetek zabaven. Hofovice jako konfiskat ziskali Martinicove. Pfestoze v Hofovici'ch nikdy trvaleji nesidlili, zaslouzili se o vznik zdejsiho klastera, kostela Nejsvetejsi Trojice a Loreta'nske kaple. Jeste za Ignace Bofity z Martinic bylo staveno v tesne'm sousedstvi hradu nove, komfortnejsisidlo. Koncem 17. stoleti pf isli do Hofovic panove z Vrbna a Bruntalu, rod puvodem ze Slezska. Prvni z nich, hrabe Jan Frantisek (1634-1705), ktery ziskal hofovicke panstvi diky sriatku s dcerou Bernarda Ignace z Martinic, stavbu tzv. noveho za'mku dokoncil. Vrbnove zustali v Hofovici'ch do poloviny 19. stoleti. Poslednim majitelem hofovickeho panstvi z tohoto rodu byl hrabe Dominik (1811-1876), ktery je roku 1852 prodal hesenskemu kurfiftovi Friedrichu Wilhelmovi I., knizeti z Hanau (1802-1875). Knizeci potomci vlastnili za'mek i s panstvim do roku 1917. Po smrti knizete Heinricha z Hanau v cervenci 1917 neexistovali jiz za'dni pfimi potomci a spravy majetku se tak ujal sta't. Na vlastnktvi panstvi vsak aspirovali dva za'jemci z fad vzdalenejsich pfibuznych. V roce 1921 rozhodl Zemsky soud v Praze ve prospech Heinricha, hrabete ze Schaumburgu. Clenove jeho rodiny zustali na za'mku az do roku 1945. Po skonceni 2. svetove valky byl zamek na za'klade Benesovych dekretii zkonfiskovan statem a tim je spravova'n dodnes. V polovine 19. stoleti slechta jiz nepfedstavovala pro obyvatele mesta11 takovou autoritu jako drive. Ve meste sidlily nejdulezitejsizemepanske a samospravne organy, tedy jmenovite c. k. okresni hejtmanstvipro soudniokresy Beroun a Hofovice, c. k. okresni soud, mestske zastupitelstvo, okresni Toto jmeno znamenalo bud' ves lidi'Hofovych (/. osobniho jmena Hof vznikleho zkraceni'm piivodniho Hofislav ci Horimir), nebo ves lidi Horovych ( z pfijmeni Hora, kontaminaci tvaru Horice a Hofovice.) Vznik jmena / povelu jednc pani 7. Rican, aby ves byla zalozena «k hofe vice", Ize odka'zat do fise zabavnych etymologickych hficek. Zakladaci listina V samotnych Hofovici'ch, bez Velke Visky, ktera byla k Hofovicim pfipojena az po prvni svetove va'lce, zilo v roce 1850 3008 osobv 360 domech.

zastupitelstvo a fada dalsich. Posledne jmenovane dve samospra'vne instituce se fadne konstituovaly az po revoluci 1848, respektive az po obnoveni ustavnosti v habsburske monarchii, tedy v polovine u m n i m i (.u V)pi, nil" Mnwittliittu. 60. let 19. stoleti. Mestske zastupitelstvo se skladalo iintuilimi- luihludMM uMiUih z dvaceti a pozdeji v 90. letech dvaceti ctyf mesfanu. Okresni zastupitelstvo bylo od roku 1865 voleno movitejsicastiobyvatelstva na tfi roky a skladalo se ze tficeticlenneho sboru. ** V Hofovicich se nachazel od konce roku 1840 postovni ufad a po roce 1860 cetne zivnostenske, udaciii , kreditni, telocvicne a zpevacke spolky, zvlaste pak telocvicna jednota Sokol, zpevacky spolek Slavik, It*1 Jfu.tl divci zpevacky spolek Libuse, spolek divadelnich ochotniku, potravni spolek Kotva, ucitelsky spolek ICMJ < Jfl, i Budec, vyherni spolek Vsad', vyhrajes snad a take obcanska zalozna. Na Hofovicku byla nekolik stoleti provozovana *T zelezaf ska vyroba v ramci vrbnovskeho slechtickeho velkostatku. Jednim z nejslavnejsich odvetvi hofovickeho zelezafstvi byla vyroba hfebiku a cvocku, v 19. stoleti obziva velkeho poctu obyvatelstva.* 1 Sasti odbornici pf inesli v druhe polovine 18. stoleti Uvodm list kroniky, 1905 na Hofovicko vyrobu kovanych Izic, ktere byly pak dale jeste cinova'ny- Tato v podstate manufakturni vyroba prozivala zvlaste v 60. letech 19. stoleti bolestny proces zaniku, ktery se neobesel bez socialnich boufi. V roce 1862 ziskaly Hofovice zeleznicni spojeni s Prahou a Plzni Ceskou zapadni drahou. Prvni vlak spolecnosti Ceske zapadni drahy projel Hofovicemi 14. cervence 1862. Od te doby se po zeleznici uskutecriovala nejvetsi vymena hofovickeho {a koma'rovskeho) zelezafskeho a smaltovane'ho zbozi a do mesta bylo dovazeno pfedevsim kamenne uhli z radnicke panve. Rozvoj oblasti si vyzadal fadu dalsich staveb vefejneho charakteru, napf. radnice (1904-1905), ucitelskcho ustavu (v letech 1928-1930) a okresniho lifadu (1930-1932). V povalecnych letech mesto zilo pfedevsim vystavbou nemocnice. Po roce 1960, kdy byl samostatny okres Hofovice zrusen, mesto jako nekdejsi centrum oblasti ponekud ustoupilo do pozadi.

4

Pocel domii se v tomlo obdobi (1775-1850) ztrojnasobil. Stavelo se hlavne ve svahu nad Cervenym potokem, kde vznikla na trojuhelnikovite plose ctvrt' delnickeho charakteru Zizkov, pfiznacna extremmm nahustenim drobnych stavenf.

SOUCASNOST

Situace se podstatne zmenila jiz pocatkem 90. let 20. stoleti". Po reforme statni spravy v roce 2003 byly Hofovice jako tzv. maly okres v mnoha smerech opet povefeny spravou sveho rcgionu.51 Poroce 1989 uskutecnilo mesto Hofovice fadunakladnvch investicnichakci'narozsireni'a lidrzbu infrastruktury i obcanske vybavenosti. Byla dokoncena realizace nejvetsi stavby v moderni historii mesta - Domov duchodcii v Na vysluni" a Dum s pecovatelskou sluzbou s celkovou kapacitou pro vice nez sto senioru. O jejich zdravi se stara hofovicka nemocnice, ktera zati'm lispesne vzdoruje poti'zim v soucasnem zdravotnictvi. V jeji vyhla'sene porodnici pfichazeji na svet novi obcanci mistni i ze sirokeho okoli. Samozfejmosti je pro ne dnes moznost navstevy zakladnich i specia'lnich skolskych zafizeni a moznost absolvovani stfedoskolskeho studia. K nepozna'ni se meni i okrajove casti Hofovic, kde v posledm'ch letech stavi mesto ve spolupraci se soukromym investorem domy a byty. V dusledku spoleccnskych a ekonomickvch zmen na konci 20. stoleti' osifely area'ly tradicnich vyrobcu jako napf. CKD, a jejich mista pomerne rvchle zaujali novi investofi, casto se zahranicnim kapitalem. Na zapadnim okraji mesta vyrostly moderni' haly firmy TEDOM, Sekurit Saint Gobain; areal byvaleho CSAD pfevzala nejvetsi dopravni firma v regionu PROBO TRANS, spol. s. r. o. Mesto se snazi vytvafet a udrzovat podminky pro kulturni i sportovni zivot. Ne zcela nepodstatnou cast mestskeho rozpoctu tvofi financni pfispevky sportovni'm a kulturnim organizacim. Mestske kulturni centrum zajist'uje bohaty program hudebm'ch i divadelni'ch pfedstaveni. Pod jeho zastitou pusobi' pfedevsim Klub Labe, mala hudebne-divadelni scena, pfi ni'z vzniklo pomerne nedavno obcanske sdruzeni amate'rskeho divadla Divadlo na Visce. Tradici amaterskeho loutkoveho divadla ozivily v soucasnosti hned dva loutkafske soubory. Kulturni sluzby dale nabizeji' a rozsifuji mestska knihovna, kino, Spolecensky dum a Informacni centrum. Bohatou skalu aktivit na traveni' volne'ho casu nabi'zi Domecek Hofovice. K pravidelne se opakujici'm k u l t u r n i m udakxstem patfi celorepublikova soutez mladych litera'tu Hofovice Vaclava Hrabete a setka'ni heligonka'fu. Radu navstevniku do mesta pfilaka i Cibulovy jarmark a vystava kvetin Flora - Clovek - fantazie Ceske'ho svazu zahradkafu. Areal barokne-klasicistm'ho zamku Hofovice zi'skal po letech stavcbni'ch oprav turisticky velmi pfitazlivou tvaf; navstevm'kum nabi'zi nekolik prohlidkovych okruhu. V jeho prostora'ch kazdorocne zszni'zaji'mave koncerty vazne hudby a uskutecni se vystavy soucasneho umeni. Na pfelomu cervna se zamek otevira detem pfi pfilezitosti Zameckych slavnosti FOD.

Horovicko zahrnuje oblast o rozloze 247 km ! s cca 27 000 obyvateli, ziji'ci'ch ve 37 obci'ch. Hi.staricky je Hofovickt nedflnou soucast tzv. Podbrdska. Meslo Hofovice ma cca 6500 obyvatel.

HOROVICKE PAMATKY

STARY ZAMEK

Typicky malebny raz doda'va trojkh'dle jednopatrove budove ,,falesna" mansardova stfecha. Za'mecky areal i se zahradou obepina kamenna ohradm'zed'. Nejstarsi dejiny hofovickeho hradu, doba jeho vzniku i vztah panskeho si'dla k pozdejsimu mestuzustavajinejasne. Vinu na torn nese pfedevsim pozar mesta v roce 1540, pfi nemz shofely vsechny listiny, tykajici se privilegii a prav mesta. Vseobecne se soudi, ze jiz zaca'tkem 13. stoleti stal na vysoke ostrozne nad Cervenym potokem hrad. Zfejme se ale jednalo o sidlo mensich rozmeru, u nehoz ani nelze s naprostou jistotou prohla'sit, ze bylo opevneno. Jako dukaz toho, ze tu byval hrad jiz na zaca'tku 15. stoleti, byva uvaden citat ze smlouvy mezi husity a ochranci hradu Karlstejna z roku 1422: „...$ Hem hradem Karlstejnem, s Waldekem, s Horovici..." 11. cervence 1430 oblehli tvrz Sirotci"1 a ta se jim 20. cervence tehoz roku vzdala. Nemohla byt pfi'lis poskozena, nebot' jen o necely rok pozdeji ji chteli na Sirotcich vydobyt nepfatele husitii zpet. Hejtman Jan Zmrzlik ze Svojsina se tehdy brzy postaral o na'pravu skod. Od nej ziskal panstvi jiz roku 1437 majitel nedalekeho Zbiroha a dalsich cetnych za'padoceskych statku Zdenek z Rozmitalu. Zhruba v 2.pol. 15. stoletl byla goticka tvrz pfestavena na pozdne goticky hrad. Stalo se tak snad jiz za Sezemy Stepanovce z Vrtby (majitel v letech 1458-1475) ci spise az za Litvina z Klinstejna (majitel v letech cca pfed 1490-1510), eventuelne za porucnicke vlady Sezemovy manzelky Vracky Herstejnske z Velhartic po roce 1470. Tento pozdne goticky 6

Puvodne Orebite - radikalnf kn'dlo vychodoceskych Husitu, po Zizkove smrti (1424} se nazyvali Sirotci

hrad Ize jiz v dnesni stavbe vystopovat. Jeho pozustatkem je jadro hlavniho pficneho traktu bez postrannich kfidel a nynejsi prucelni zdi. Poukazuje na to silnejsi zdivo a zvlaste zbytky osteni pozdne gotickych porta'lu. Pro velke stafi hovofi i velke sklenute sklepy s vyklenky a otvory tesanymi ve ska'le. Podle povesti sla ze sklepu chodba az na Tocni'k, ale ve skulecnosti odtud vychazela jen nizka odpadova stola smerem k rnestu. V sklepich nejstarsiho traktu jsou zachovany zaklady ctverhranne veze zvane Bnova", ktera chranila goticky hrad na severovychodnistraneazfejmestfezilaivstupnibranuna vychode. Doba a okolnosti jejiho zbofeni nejsou znamy. Cely hrad byval kolem dokola chra'nen pfi'kopem a na severovychodnim zranitelnem miste i valem. Na teto strane a strane severozapadni se opevneni zachovalo dodnes a bylo jiz dfive promeneno v zahradu. Zbyla cast pfikopu probihajici dnesni'm nadvof im a oddelujici hrad od pfedhradi byla jiz davno zasypana. K dalsi pfestavbe doslo opet v dobe blize nezname, v literatufe se uvazuje o dobe pobelohorske. Avsak jiste se tak stalo jeste pfed stavbou noveho zamku barokni'ho, tedy pfed nastupem Bernarda Ignace z Martinic v roce 1652. K pficnemu traktu byla v teto fazi vyvoje pfistavena dve bocni kfi'dla, takze stavba dostala podobu velkeho U. V roce 1639 byl zamek vypalen Svedy a jeste v roce 1648 byl pusty. Nekdy pote doslo k jeho oprave ve stylu baroknim. Po vystaveni noveho panskeho zamku slouzil stary zamek jen jako obydli hejtmana a ruznych ufednikii. Nebylo tedy diivodu zasahovat podstatneji do jeho vzhledu. Stary zamek byl Jindfichem hrabetem ze Schaumburgu prodan v roce 1929 statu a po liprave slouzi sprave vojenskych lesii.

Stary zamek

ZAMEK HOROVICE

Barokne-klasicistni objekt zamku Hofovice pochaziz pfelomu 17. a 18. stoleti. Zamecky areal tvofi v soucasne dobe budova tzv. noveho zamku s cestnym dvorem, souborem hospodafskych budov a parkem o rozloze cca 6,4 ha. Pocatky stavebniho vyvoje noveho zamku jsou take nejasne a pro nedostatek zprav se je patrne nikdy nepodafi pfesne dolozit. Nejprve je mozne konstatovat, ze stavba nevznikla pfed r. 1648, nebot' podrobny urbaf hofovickeho panstvi z tohoto roku se zmiriuje pouze o zamku dnes oznacovanem jako ,,stary", tedy o nekdejsim gotickem hradu. Prvni zprava, kterou bychom mohli k nove rezidenci vztahovat, se zminuje o kapli' 1 Fanny Marie Censtochovske, kterou zalozil majitel hofovickeho panstvi Bernard Ignac Martinic (1652-1685) a jiz v za'veti odkazal 1000 zl. Dalsi podrobnejsi zpra'vu o zamku pfina'si az odhad hofovickeho panstvi z roku 1709. Z tohoto popisu vyplyva dulezite zjisteni, ze jiz v roce 1709 byla rozlisova'na stara"1 a nova cast zamku, coz nasvedcuje tomu, ze nejstarsi cast budovy byla postavena v sedmdesatych nebo osmdesatych letech 17. stoleti. V roce 1690 zi'skal panstvi sriatkem s Terezii Frantiskou z Martinic hrabe Jan Frantisek z Vrbna a jeho zamerem bylo vybudova'ni reprezentativnejsi'ho rodoveho si'dla. Stavbu nove casti zamku tak muzeme klast do obdobi kolem roku 1700. Dalsi majitele hofovickeho panstvi z rodu Vrbnti zdedili panstvi znacne zadluzene a nemohli ' 8

Kaple mt'Ia byl na'hradou za farm' chram, ktt'ry byl v teto dobe ve velmi spatnem stavu. Popis horovickcho panstvi z r. 1709 tuto kapli uvadi jako soucast zamku, mohla tedy byt zn'zena v nove, tehdy ovsem jestc razsahem skrovnd budove.

DEKANSKY CHRAM SVATEHO JILJI Q

tedy na podstatnejsi'rozsifeni zamku pomyslet''1. Zamek byl rozsi'fen az za Evzena z Vrbna, pfi'padne jiz za energickc spra'vy jeho matky a porucnice Aloisie, kdy se take financni stav panstvi znacne zlepsil. Ffestavba byla dokoncena pfed r. 1756 a za'mek tehdy dostal jiz v hrubych rysech podobu velkeho H, kterou pozdejsi pfestavby jeste zdokonalily. Dalsi vyraznejsiadaptace se objekt dockal ve 2. polovine 19. stoleti. Novi majitele, Hanavsti, nechali mimo jine zbudovat prosklene galerie nad arka'dami jihovychodniho a severovychodniho kfidla. Definitivni podobu zi'skal zamek po uprave ve 20. letech minuleho stoleti podle projektu mnichovskeho architekta Ernesta Haigera. Z piivodni barokni vyzdoby interieru se dochovala na'stropni' freska v zameckem vestibulu. Na liprava'ch budovy se v prubehu casu podileli architekti Jan Ferdinand Schor, Gottlob Engelhardt, Otto Hieser a Ernest Haiger.

Za'mecky park byl navrzen ve 30. letech 18. stoleti ve francouzskem stylu. Jsou v nem umistcna sochafska dila z dily Matyase Bernarda Brauna a Heinricha Nattera. Hrabata z Vrbna patfila k nejvyznacnejsim pfedstaviteliim ceske slechty. Hrabe Rudolf z Vrbna (f 1823) byl mimofadne vzdelanym muzem s hlubokym profesiona'lni'm zajmem o pfi'rodni vcdy. Hanavska knizata patfila k stare nemecke slechte a Friedrich Wilhelm (f 1875) byl poslednim kurfiftem Hesenskym. Nebyl to tedy Norbert Vaclav z Vrbna, jchoz Schallcr cwnacuje vt> svc topografii za dalsi"hi) stavebnika. Kromt> toho Norbert z Vrbna by! jiz r. 1737, do nehoz Schaller kladc podstatnc rozsifeni zamku, mrtev, nebot' zcmfel r. 1729.

Oba rody rozvi'jely na Hofovicku vyrobu litiny, jeji'z vyznam dosahoval evropske urovne jiz v 19. stoleti. V roce 1946 byl za'mek na'rodni kulturni komisi zafazen do prvm'ho souboru 47 objektu I. kategoric a pfesel tak do spra'vy pama'tkove organizace. Rozhodnutim Na'rodni kulturni komise za'rnek Hofovice slouzil jako tzv. sberna, byly zde ulozeny tisice knih a jinych pfedmetu 7, jinych pamatkovych objektu. V 50. az 70. letech vyuzi'valy jeho prostory nejruznejsi najemni organizace. V roce 1973, tj. v obdobi, kdy byla proklamova'na jiz oficia'lne protipama'tkova politicka linie - tedy neochota uvolnovat financni prostfedky na opravu pamatck, se stal feditelem Statniho stfediska pama'tkove pece a ochrany pfirody hofovicky roda'k RNDr. Karel Friedl. Je jiste pfedevsim jeho zasluhou a temef zazrakem, ze prosadil rozhodnuti hofovicky za'mek generalne zrekonstruovat. O rok pozdeji byla stavba pro vefejnost uzavfena a za'roven byly zaha'jeny pfipravne prace k jeji obnove. Obnova zamku nebyl v podstate dodnes ukoncena, objekt je po etapach zpfi'stupriovan vefejnosti od roku 1985. V roce 2000 byl zamek prohlasen za na'rodni' kulturni parna'tku, v soucasne dobe (2006)jevespraveNPU.

K zalozeni kostela doslo patrne v prvni polovine 13. stoleti, v dobe, kdy se vla'dy v Hofovicich ujal rod Zirotinu. Prvni pisemna zmi'nka o kostele je z roku 1321; tehdy Plichta z Zirotina s bratry Jarkem a Habartem darovali fa'du klarisek v Panenske'm Tynci podaci pravo hofovickeho kostela. Pfi kostele byvala skola s farou"11. V roce 1627 se kostel stal souca'sti cerhovickeho vikariatu a jeste pfed rokem 1651 se Jin Adam z Martinic zaslouzil o jeho povyseni na kostel dekansky. Puvodni chramova stavba byla zfejme dfevena, pozdeji byla chramova lod' vyzdena, prostym zpusobem bez kleneb a pilifu. Dodnes se z puvodniho gotickeho kostela1" zachovala spodni'ca'st veze, sedlovy portal mezi kostelni'm prostorem a sakristii a okna s lomenymi oblouky. Fo vestaveni trojkfidle kruchty v roce 1583 se vnitf ni prostor kostela promenil na trojlodni. Pozdeji stavba dvakrat vyhofela (v letech 1624 a 1639), o konkretnich opravach se bohuzel nedochovaly za'dne zpravy.

Na'sledne barokni upravy byly dokonceny az po smrti Bernarda Igna'ce z Martinic v roce 1687. S nejvetsi pravdepodobnosti prave tehdy vzal za sve puvodnigoticky portal. Podstatnejsich uprav 10 Poziistatek arealu niJkdL'j.silio hofovickoho dekanstvi' - branu - je dodnes mo/no spatfit v Prazske ulici vedle obchodu Profi (naproti poste). O existenci skoly svedci nekolik ducluivanych zprav o zaci'ch a o vizitaci, kterou v roce 1380 vykunal prnzsky arcijahen Pavel z Janovic. 11 do roku 1400

se kostel dockal az za hrabete Eugena z Vrbna (f 1789). Data pfestavby, uvadena v pramenech, se neshoduji.12' Rokokova pfestavba vyrazne zasa'hla pfedevsim do interie'ru. Kostel tehdy take ziskal -svou typickou rokokovou ban. Z 18. stoleti pocha'zi i vetsina vnitfni'ho zafizeni. Do doby pfed rokem 1750 Ize klast zhotoveni hlavni'ho oltafe, oltafl'ku Sv. Kfize pfi severni strane kostelni lodi a relief Immaculatv na severni strane presbytafe. Oltaf sv. Jana Nepomuckeho i olta'f Bolestne matky Bozi vznikly zfejme az v 2. polovine 18. stoleti. Cetne sochy v interie'ru pochazeji vesmes z tehoz obdobi. Pod kruchtou umisteny obraz Krista je signovan „... Poskocil 1946". Vzhledem k tomu, ze Zirotinove byli pohfbivani v chramu v Panenskem Tynci, slouzil kostel jako rodinna hrobka teprve paniim z Rican, jejich pfibuznym, pfa'telum a dobrodincum kostela. Uvnitf se nacha'zelo patna'ct na'hrobnich desek, z nichz deska Mikulase z Rican a jeho zeny byvala za hlavnim olta'fem. Cenna deska za'mozne mest'anky Reginy Mydla'fky je umistena ve vcnkovni casti jizni zdi. Ostatnich tfinact desek ze 16. a 17. stoleti by rnelo byt ulozeno v ma'rnici. V roce 1917 byly z peti zvonii kostela sv. Jilji ctyfi zrekvirovany. Jednalo se o zvon sv. Vaclava111 a sv. Marie z roku 1774, tzv. Polednicek z roku 1515 a o zvonek z roku 1767141. Na vezi kostela zustal pouze zvon z roku 1571, odlity za Vaclava z Rican151. Hrabe Jindfich Schaumburg pofidil kostelu dva nove zvony s ceskymi na'pisy1"1, ktere vsak byly v obdobi Protektora'tu17' snaty a odvezeny. Nejstarsi zvon byl zachra'nen na za'krok konzerva'tora Sta'tniho pamatkoveho ufadu. V roce 2002 byl stary zvon z roku 1571 v nedobrem stavu, tzv. vymlaceny, proto byl sriat a po zrestaurovani deponovan ve vestibulu noveho za'inku. Dva nove zvony, zasvecene Panne Marii a svatemu Jilji, ktere byly pofizeny za'sluhou rodaka z Libomysle"", posvetil kardina'l Miloslav Vlk v kostele sv. Jilji pfi slavnostni msi nedeli 3. linora 2002. 12 Kartuse na vite^.nem oblouku nese datum 1749, letopucct na vexni korouhvicce zase 1747, naopak Scdlacek uvadi' rok 1860 13 Vyrobil Jacob Wilhelm Seitz z Plzne 14 Od zvonafe Franti^ka Antonia Francka z 1'rahy. 15 Zvon by] odlit Ondrcjem Zvonarem z Prahy due 8. srpna!571. 16 Jsou zmmt'ny v Monografii Hofuvicka a Berounska. 17 V dubnu 1942. •8 Jaroslav Sudik zvony objednal a /.aplatil u nemecke zvonarske firmy Perrer z Regensburgu. Vetsi zvon vazi

MARNICE

Interier byl hodnotne vyzdoben v nekolika vlnach baroknich uprav. Ze 17. stoleti pochazeji nektere bocni oltafe s rozvilinovou ornamentikou a kazatelna. Hlavni olta'f je hodnotnyin vrcholne baroknim dilem z roku 1725, zdobeny obrazem P. Marie se ctrna'cti sv. pomocniky. Obraz pocha'ziz roku 1744 a vytvofil jej prazsky dvorni malif a pfitel Vaclava Vavfince Reinera Frantisek Antonin Mttller. Puvodne byl urcen pro kapli Ctrnacti sv. pomocnikii ,,na Drazovce", do kostela N'ejsvetejsi Trojice byl pfenesen po jejim zruseni na sklonku 18. stoleti. Na bocnim oltaf i na jizni strane lodi je barokni kopie obrazu Panny Marie Karlovske'od Jana Jifiho Heinsche. Hodnotna varhanniskfinpocha'zizedruhepoloviny 18. stoleti, samotny varhanni stroj v ni je vsaknovy. Piivodnivarhany byly dilem mistniho mnicha Wolfganga Schvvertlinga, ktery byl zdatnvm varhanafem.

Ma'rnice byla postavena na zrusenem hfbitovc u kostela sv. Jilji zfejme ve stejnem obdobi jako klasterni chram Nejsvetejsi Trojice (1674), nebo pfi martinicke oprave dekanskeho kostela sv. Jilji (1674-1687). Je to obdelna stavba s apsidou a baroknim stitem.

FRANTISKANSKY KLASTER KLASTERNI' KOSTEL NEJSVETEJSI TROJICE

Klasterni budova stoji lidajne na miste dvou mest'anskych domu. Prvni dum nalezel jeste v roce 1540 konselu Janu Pohanovskemu, pozdeji casto menil majitele, dlouho byl take v majetku panu z Rican. Druhy dum patfil rodine Jana Prznika, ktera vlastnila v Hofovicich vice nemovitosti. Po poza'ru v roce 1624 vykoupil spa'leniste spravce hofovickeho panstvi Jakub Veltrubsky. Novy dum, ktery na jejich miste vystavel po roce 1627, vsak musel nakonec odevzdat jako pokutu za sve zpronevery Bernardovi Igna'ci z Martinic. Zbozny hrabe ve sve zaveti (1678) urcil dum za obydli fadu theatinu 1 " 1 , a tern patfil klaster i s kostelem Nejsvetejsi Trojice az do roku 1684. Protoze se ncpodafilo theatinskou fundaci udrzet, ziskali klaster frantiska'ni. Vzhledem k poza'ru v roce 1782 se z piivodni stavby klastera zachovala jen vstupni valene klenuta chodba s lunetami.

Q

Kostel stojici na hofovickem na'mesti byl vybudova'n na'kladern Bernarda Ignace z Martinic pro zamysleny theatinsky klaster. Od roku 1684 slouzil fa'du frantiskanu. Jeho stavitelem bvl pravdepodobne italsky architekt Carlo Lurago. Kostel stavebne dokonceny jiz 1674, avsak vybaveny a vysveceny az 1697, je zasvecen Nejsvetejsi Trojici. Je jednoduchou, jednolodni barokni stavbou, pomerne strohe'ho casneho slohove'ho vyrazu.

cca 12 q a nesc jmeno sv. Jilji', mensi' vazi cca 8 q a path' Panne Marii.

Interior kostela Ncjsvi'tejs! Trojicc

19 Bernard Ignac z Martinic, rnuz velkeho rozhledu a znacneho vlivu, prosluly jak svym konfliktom s Bohuslavem Balbi'nt'm, tak svou neutuchajicfpodporou a budovam'm ci'rkevm'ch instituci'. V Hofovici'ch zamyslel zalozit klaster thcatinii, pomcrne exluzi'vni rchole, vonuji'ci su vy/.n,imni> i vOdivki' Oinno.sli Jiz v pfedchozich letech byl Bernard Igna'c z Martinic protL'kturem a podporovatelem prazskeho tht'ntinskeho klastera.

LORETA20'

II

Stavbu Lorety v Hofovicich inicioval hrabe Bernard Ignac Martinic 2 " po navratu z pouti do Rima. Dokoncena byla az za zivota jeho dcery Terezie Frantisky a vysvecena v roce 1690.

SYNAGOGA

D

dnes Kostel Ceskobratrske ci'rkve evangelicke' Od roku 70 naseho letopoctu, kdy byl znicen Jeruzale'm a jeruzalemsky chram, a na'sledujicich pogromu, zili zide jako vyhnanci rozptvleni po celem svete. Jejich udOl t r \ \ i l n'Li -.tiik'li. Take do Podbrdskeho kraje pficha'zeli Zide od pradavna, jiz pfed bitvou na Bile hofe. Obyvali casto mi'sta, kde jini lide zi't nechteli - chude a zastrcene vesnice a jina odlehla mi'sta. Do Hofovic smeli vstupovat jen v dobe konani trhu, aby mohli prodat sve zbozi. Rakousky cisaf Frantisek Josef I. si uvedomil ckonomicky potencial te'to skupiny obyvatel a pfipustil moznost jejich trvaleho usidleni. Nejprve se do Hofovic pfistehovalo sest zidovskych rodin. V roce 1873 bylo v Hofovicich z celkoveho poctu 3500 obyvatel jen 78 zidu. Tento pocet se do roku 1903 zvysil na 300. V roce 1875 zde byla zalozcna Izraelska na'bozenska obec a ve stejne dobe take vznikla modlitebna (jako pronajaty pokoj v dome ve meste), ktera slouzila tomuto uceluazdo roku 1903.

S navrhem vystavet synagogu, ktera by se stala peknym, dustojnym i reprezentativni'm modlitebnim mi'stem, pfisel Julius Bondy, tehdejsi pfedseda zidovske na'bozenske obce. Az do konce 19. stoleti existoval projekt pouze na papife, teprve kratce po zacatku nove'ho stoleti byly ucineny podstatnejsi kroky ke skutecne realizaci stavby. Financni pfi.spevky na vystavbu synagogy venovali pfedevsfm sami clenove zidovske komunity. Jeden z nejvetsich daru vsak poskytl knize Vilem Hanavsky, sam protcstant, snad proto, ze zil v obci s pfevahou katolikii. Za jeho pfi'spevek 500 zlatych mohla byt zakoupena stavebni parcela od Bedficha Noveho. V dubnu 1903 stavitel Otto Zambory konecne zahajil stavbu. Hotova synagoga byla slavnostne otevfena 3. bfezna 1904 za licasti SOOhostu. Za protektoratu (1941) byla vsak narodni spravou vyvlastnena a nadale s ni nakla'dalo mesto. V mnohych jinych mestech byly synagogy vypaleny, hofovicka synagoga se nakonec stala skladistem na'bytku. Obrat k lepsimu nepfinesl ani konec valky. Z 37 odvlecenych lidi pfezilo transport a pobyt v koncentracnim tabofe pouze 5 a jeste me'ne se z nich vratilo do Hofovic. Bylo jasne, ze synagoga musi byt prodana. V roce 1947 ji od Zidovske na'bozenske obce v Pfibrami odkoupila za castku 145 000 Kcs Ceskobratrska cirkev evangelicka. Soucasti kupni' smlouvy byla klauzule o zasazeni pametni desky s oznacenirn, ze budova puvodne slouzila bohosluzebnym ucelum zidovskym, deska je umistena v interieru budovy dodnes. Od 50. let naseho stoleti se tedy v budove by vale synagogy konaji evangelicke mse. V 70. letech bylo horni patro budovy upraveno podle projektu J. Esterleho k obytnym ucelum.

POMNIKY A SOCHY

SLOUP ODSOUZENCU Zcela ojedinelou pamatkou je pozdne goticky sloup v podobe bozich muk. Svym provedeni'm221 v Cechach asi jediny, nebof podobne sloupy z doby romanske nebo vrcholne goticke vetsinou vzaly za sve za husitskych va'lek a nove byly staveny az v pozdejsim obdobi. Mi'sto, kde puvodne stal - byval o 20 m po spadnici vyse nez dnes, bylo v te dobe jiz za mestem. Staveni smerem ke spejcharu23' vznikla teprve v 19. stoleti, spejchar sa'm byl postaven az v roce 1819. Pi'semne doklady neexistuji, ale podle tvaru sloupu Ize soudit, ze byl postaven kolem roku 1500. Ucel te'to stare pama'tky je mozne odvodit podle podobnych pomni'ku u nas i v cizine. Sloup stal na ceste k popravisti na sibenici a samo zdejsi podani pravi, ze u neho se odsouzenci naposled modlivali. Stfedoveke soudnictvi je rozsudkem

vylucovalo z fad obcanstva a nekdy k nim nepoustelianikneze. Na posiedni cestuseodsouzencum zvonilo jcn radnicnim umirackem (jestc nestal kostel Nejsvetejsi Trojice na namesti), a tak teprve cestou na popraviste jim bylo popfano nekolik poslednich okamziku k modlitbe. Protoze sc Smolna kniha hofovicka ztratila, jsou znamy jen ortele z posledniho obdobi vykonu hrdelniho prava. Roku 1710 konaly kolem rnuk posiedni pout' dve zeny odsouzene na hranici pro zhafstvi, roku 1713 byla st'ata cika'nka pro potulku, roku 1718 zena pro vrazdu a roku 1721 obesen muz pro kradez.

BOZI MUKA NAD PLANTARNOU 20 Lorela - Svary domek - stoji na hole zemi, nema za'klady a steny tvoh' pravidelny obdelni"k. Zdivo je z otesanych kamenii, ktere se podobaji cihla'm. Vnitfek je oltarem rozdelen na dve ncstejne velke ca'sti, za oltafem je ohniste a nad mm ve vyklenku je socha Panny Marie. Podle tolioto puvodniho domku v italski?m Laureatu jsou zbudova'ny Lorety v Cechach - hradcanska, hajecka, s Ian ska i hofovicka, 21 Telo Bernarda Igna'ce z Martinic je pochova'no u Sv. Vita, jeho srdce bylo podle jeho pram rozdeleno na tfi dily: Prvm' dil odpoci'va v Praze u Kajetanu, druhy ve Slanem u Frantiska'nu pod Loretou a tamtez u piaristu. Timto cinem chtel Martinic dokazat svou lasku temto reholi'm.

Sloup odsouzencij - posiedni zaslavka ottsouzenych k stnrti 22 Sloup ve tvaru oktogonu, s nmsovym profilem a stanovou stfi'skou. 23 Dnes diim se socia'lnimi byty.

m

Bozi muka jsou barokni napodobeninou sloupu Odsouzenvch ve Valdecke ulici. Material z nehoz jsou zhotovena, slepenec drobne'ho zrna, je zcela odlisny od puvodni pfedlohy. Hlavice pfecniva dfik a ma tvar komoleho jehlanu, z nehoz puvodne vyrustal kfiz. Pozdeji byl vrchol kfi'ze sriat a misto nej pfipevnena mala Pieta. Vpf edu a po obou stranach hlavice jsou neumele vyklenky, kde byvaly obrazky na plechu, v prucelibyvala svitilna.

MARIANSKY SLOUP Sloup pocha'zi z roku 1711. Hladky toskansky sloup se sochou Panny Marie ma hlavici z rozvilin, reliefy dvou svetcu na podstavci jsou jiz setfeny. Vpravo sv. Sebestian s jizvami po ranach od sfpu - symboly moru. Vlevo sv. Florian v baretu hasicioheri. Podnet ke stavbe sloupu by] podobny jako v ostatm'ch ceskych mestech. Poza'ry zdevastovane Hofovice byly v roce 1680 stizeny jeste morem. Hfbitov u sv. Jilji nestacil, a tak byl zalozen morovv hf bitov u cihelny pod Drazovkou. Se zfetelem k onern dvema metlam mesta byly urceny na podstavec pomniku sochy sv. Floriana v baretu a sv. Sebestiana. Sloup byl opravova'n v fijnu 1938 sochafem Karlem Zentnerern z Prahy. Charakter cele'ho na'mesti byl podstatne zment'n upravami dokoncenymi v roce 1974.

Morovy sloup nebyl puvodnim na'vrhem uprav urcen k pfemisteni, realizaciiiprav se vsak ocitl v tesnem sousedstvi obrubniku. Neopatrnosti" fidice vojenske'ho vozidla byl sloup porazen a sochy Panny Marie a sv. Floriana vazne poskozeny. Sousosi bylo rozebrano, cast byla odvezena k rekonstrukci v Ustfedi umeleckych femesel 2 '" a cast deponovana v za'mku. Meziti'm byla obe parkoviste spojena v jeden souvisly pas. Po oprave (1983-1984) byl sloup nove situovan v bh'zkosti zapadni'ho pruceli kostela, v proluce mezi Loretou a kostelem.

dnes stary hfbitov. Vzhledem k za'kazu cisafe Josefa II. pohfbivat v chra'mech, postavili si zde v roce 1811 Vrbnove rodinnou hrobku (empi'r). Jako poslednizrodu v ni byl v roce 1848 pohfben hrabe Eugen z Vrbna. Rodinnou hrobku (v historizuji'ci'm stylu) v parkove casti hfbitova vystaveli v roce 1877 i Hanavsti. Cihlova zed' kolem novejsi casti hfbitova byla vystavena v roce 1891 snad ve stylu viktoria'nske novogotiky.

KASNA Baroknikamenickedilozezehrovickehopi'skovce z konce 17. stoleti. Puvodne byla umi'stena na Konskem trhu v Praze. V cervnu roku 1848 pra've u ni zacaly zname Svatodusni boufe, ktervch se licastnilo na 2000 lidi. V roce 1879 ji koupili zebra'cti mest'ane, pozdeji ji cerhovicti kamenici Tuckove postavili na hofovickem namesti. Na konci 60. let byla rozebrana a v souvislosti s upravami Palackeho namesti (kolem 1973) byla deponovana v za'mku. V roce 1980 se jednalo o jeji'm eventua'lnim umisteni opet v Praze, v parkove casti obytne'ho bloku pfestavovaneho Zizkova. Rozhodnutim MNV ze 6. 5. 1980 zustala kasna nadale v Hofovicich. Po roce 1980 byl ve spolupraci s pracovniky Di'la a SSPPOP fesen vstupni' prostor pfed zamkem, byl vypracovan projekt. Kasna byla zrestaurovana a osazena pfed zamek az v prubehu roku 1986.

SOCHA sv. JANA NEPOMUCKEHO V bh'zkosti kaple na starem hfbitove je mozno nalezt nahrobek feditele Koma'rovskych zeleza'ren Rosenbauma, (vytvofen podle navrhu Jeronyma Vi'tka, 1937, UMPRUM material - litina ve tvaru etruske popelnice.) Pobli'z je nahrobek Antonina Slavika ve tvaru pafezu h'py s otevfenou knihou.

Umelecka slevacska pra'ce z litiny byla odlita v koma'rovskych zelezarnach. Socha sta'vala u cesty na Tihavu, pfiblizne v miste, kde dnes stoji posledni vezovy dum sidliste Visnovka. Dnes je castecne zrestaurovana a nachazi se v expozici muzea Ceske'ho krasu, Umelecka litina na Podbrdsku, umistene na za'mku Hofovice.

VODOJEM GRISELDA

SOCHA SV. ROCHA

Napodobenina romanticke hradni veze v Drazovce, postavena asi roku 1813. Na prostranstvi pfed vezi obehnanem valy kdysi byvala vodni nadrzka s vodomety. Objekt slouzil (a dodnes slouzi) jako vodojem, nebot' vokoliobou za'mku nebyly pitne prameny. Voda z rybnika ,,U Krejcarku" byla pfevadena dfevcnymi troubami do nadrzky a odtud dolu pfes pole az do kasny pfed novy zamek.

E

Pfed kostelem sv. Jilji je hodnotna pozdne [ barokni socha sv. Rocha, pochazejici ze druhe ctvrti 18. stoleti.

HR BITOV

E

POMNIK ,,OBETOVANY"

Piivodni hf bitov kolem kostela sv. Jilji byl zruscn roku 1784 a jeste tehoz roku byl vysvecen novy, Mariiinsky sloup a kostel Nejsvetejsi Trojice

24 Praha 6, Bustehradska 5

Hrol'kn Hnutivskych v parkove casti hfbitova

[Q

Prvni navrhy pomniku Obetavany existovaly jiz nekolik let pfed vznikem mySlenky umistit

v Hofovicich tento pomm'k. Poprve se s Obetovanym setka'vame jako s kresbou na diplomu z roku 1918 pro prvni'ho ministerskeho pfedsedu ceskoslovenske republiky Karla Krama'fe. V unoru 1919 pfinesl casopis Zlata Praha zajimavou zpra'vu o torn, ze Frantisek Bi'lek pfipravuje navrh pro pomm'k padlym ceskoslovenskym legionafiim v Irkutsku. Obrazek, ktery doprovazel text, pfcdstavuje postavu Obetovaneho, ktera se prakticky nelisi od konecne hofovicke verze, Pouze na podstavci u nohou Obetovaneho navrhoval Bi'lek jeste nekolik reliefu lidskych postav. Pomm'k tak zachycoval kolektivm drama boje ceskoslovenskych legionafii. U hofovicke'ho Obetovaneho, kde zadne jine postavy nejsou, se Bi'lek opet uchylil k individualizaci obeti. K dcfinitivni realizaci Bi'lkova pomm'ku pro legiona'fe v Irkutsku nakonec, vzhledem k politicke situaci v Rusku, nedoslo. Bi'lek se tedy rozhodl navrh pomm'ku vyuzit jinde. Prvni se pravdepodobne naskytly Hofovice. Podnet k postaveni pomm'ku dalo v cervenci 1921 Sdruzem va'lecnych poskozencu, vdov a sirotkii, kteff svolali schuzi hofovickych obcanii, kde zvolili vybor, ktery mel zajistit objednani pomm'ku obetem 1. svetove valky v Hofovicich. V srpnu 1921 byl o pomoc poza'dan architekt Cenek Vofech, ktery doporucil pro umisteni pomm'ku rnaly parci'k v jiznim konci na'mesti' v mi'ste, kde dnes stoji budova zemedelske skoly. Radnice pfijala patronat nad celym zamerem postavit pomm'k a vybrane misto na namestf poskytla. Je zfejme, ze existovalo nekolik navrhu, ktere pfedlozil architekt Vofech. Na svuj podstavec Vofech umist'oval ruzne plastiky a nejvi'ce zaujal navrh se sochou Bi'lkova Obetovaneho. Na podzim 1921 zahajil vybor se sochafem Frantiskem Bflkem jednani a by] lidajne pfekvapen jeho malymi financni'mi pozadavky. Prvni' idea vsak byla nechat Bilkuv pomm'k odlit v kovu. Hofovice a okoli jsoii krajem, kde je dlouha tradice zeleza'fska a nedaleke komarovske zelezarny prosluly tez vyrobou umelecke Htiny. Vybor sesnazil sehnatvyslouzilavojenska dela, ktera by byl3 pfetavena o z nich umelecke dilo odlito. Pomni'k by tak zi'skal dalsi vyznam. Ze smrticich zbrani by vznikla socha, ktera je jistyrn mementem valecnych hriiz. Nakonec vsak byl pomm'k realizova'n v kameni a architekt Cenek Vofech provedl podstavec podle pfani Bi'lka. V cervenci 1922 zacala v jizni ca'sti

BUDOVY A DOMY

RADNICE

Podle lidaju z hofovicke pozernkove knihy ziskalo mesto Hofovice diim pro vlastni radnici teprve v roce 1585. Pozar, ktery v roce 1694 zachvatil cast mesta, znicil i radnici. Jeji obnova se hofovickym podafila za pomoci vrchnosti jiz o rok pozdeji. V roce 1756, za zivota pfedposledm'ho z rodu Vrbnu, hrabete Eugena, prosla ,,stara" radnice posledni rekonstrukci. Hrabe poskytl mestu nejen pracovni si'lu, ale i stavebni material. Mesto tehdy pro stavbu pfikoupilo sousedni ,,Schwabiii' diim, ...take pro fwspodu". Budova stare radnice slouzila pak bez zasadnejsi'ch uprav vice nez 150 let. Prvni' zdokumentovana zmi'nka o rozhodnuti postavit novou radnici je z ntku 1898. Socha Obetovaneho na'mesti stavba podstavce a koncem srpna 1922 zde byla osazena i Bi'lkova socha. 10. za'fi 1922 pak by! pomm'k slavnostne pfedan hofovicke vefejnosti.

Vyzdoba su'/w ratinice

Pfedevsi'm bylo opet nutne rozsifit stavebni pozemek. Budova stare radnice byla umistena v zastavbe, mezi obcanskym domem zleva a tzv. starou leka'rnou zprava. Citelny nedostatek mi'sta byl take mezi lekarnou a hotelem. V roce 1898 zastupitele hlasovali pro odkoupeni obcanskeho domu, ktery staval po leve strane stare radnice a na jeho miste nechali vystavet novou leka'rnu. Stara leka'rna byla vykoupena o rok pozdeji a o toto mi'sto bylo mozno zvetsit pudorys nove budovy. Pro stavbu radnice byl nejprve zvolen navrh ve stylu novorenesance prazskeho stavitele Bohumila Liba'nskeho. Z nezna'mych diivodu

s nim byla koncem dubna 1903 narychlo ukoncena spoluprace a praci se na doporuceni renomovaneho architekta Fanty ujal prazsky architekt Josef Sakaf (1856-1936).25' Hruba stavba nove budovy byla provedena v obdobi bfezen az srpen 1904 mi'stni firniou Antonin Kfivanek pod vedenim stavitele Otty Zamboryho. Celkova suma vyplacena firme byla 106 580 rakouskych korun, celkove pianovane na'klady 120 000 korun vsak byly vyrazne pfekroceny. Malifskou vyzdobu v sale radnice a na bocni'fasa'de doPrazskeulice mel vyhotovit mali'f Klusacek, v odborne literatufe je vsak uva'den ]. Koci. Slavnostnf ,vykrop" radnice se konal 2. cervence 1905. Pfi slavnosti otevfeni radnice zazpival hofovicky sbor Slavik pod vedenim sbormistra JUDr. Karla Stehlika Bendluv ,,Choral naroda ceskeho". A pfi te'to pfi'lezitosti byla zalozena prvni hofovicka kronika. . 25 Josef Sakaf vystuduval prazskou techniku a patfil k zakum architekla Josefa Zi'tka, stavitele Narodni'ho divadla v Praze. Pfi'vrzenec tzv. ceske nuvurL'nt.'sanci?.

DUM JEDNOTY

E

Z roku 1864, dvoupatrovy s klasicistni'm prucelim, s nepatrnvm rizalitt'm vpfedu, ukoncenym .stitem.

DUM CZS

Diim CZS, v pozadibi/vala si/uagoga Z 2. pol. 18. stole ti, barok, jednopatrovy s bosovanou pfizemni casti pruceli, s profilovanymi ra'my kolem oken v 1. patfe a stitem nad pruceh'm.

ufad zcela pfestehovat, nebo alespoii rozdelit stavajici obvod na okresy dva. Obava ze ztraty lifadu vehnala pfedstavttele mesta do stavby, pro kterou nebylo snadne zi'skat ani stavebni misto, ani financni prostfedky. Do realizace stavby zasahovaly necitlivym zpusobcm i ministerske komise, slozene ze za'stupcii ministerstva vnitra, ministerstva vefejnych praci a Zemskeho ufadu. Duchovnirnotcem na'vrhu stavetvhorni casti namesti pod sochou Obetovane'ho byl architekt Adamek. Uz v tehdejsi dobe byl plan podroben ostre kritice a fada majitelu domu v norm casti namesti podala proti budove protest. Pfes vsechny protesty byl na'vrh schvalen. Jeste komplikovanejsi a osobni'mi za'jmy zatizenejsi byla vystavba nove budovy. Na'klady stavebm'ch praci byly stale pfekracovany, subvence nedocha'zely vcas a mesto obtizne hledalo zpusob, jak vyrovnat financni schodky. Nova budova byla slavnostne pfcdana 18. prosince 1932 a ve stare ziistal jen okresni soud. Za pouhych 28 let byl okresni ufad, tehdy jako Okresni Narodni Vybor, v Hofovicich zrusen.

UCITELSKY USTAV (dnes Gymnazium Vaclava Hrabete) 2. BUDOVA MESTSKEHO URADU ED (Okresni lifad 1932-1960,1961-2004 SZES) Funkcionalisticka budova z let 1930-1932 podle na'vrhu architekta Bedfich Adamka vznikla diky snaze mistnich radni'ch udrzet ve meste vyznamny Okresni ufad. V te dobe velmi zesi'lil na'por mesta Berouna, ktery chtel bud' okresni

r

Meststi radni usilovali take o rozsifeni mistniho skolstvi, aby mladez mohla studovat doma a student! ze socialnc slabych rodin nemuseli za vzdelanim vyjizdet do jinych mest. Reseni se zda'lo byt nadosah, protoze v katolickem ucitelskeho ustavu v nedalekem Sv. Janu panovaly jiz dlouho obtize a vseobecna nespokojenost. Kandida'ti ucitelstvi byli v ustavu vychovavani v duchu cirkve fimskokatolicke a jako chovanci penziona'tu se museli podfi'dit temef klasterni kazni. V roce 1919 bylo vyucovani pro neshody mezi studenty a fadovymi pfedstavenymi pferuseno, a proto si studenti vymohli pomoci svych zastupcu na Ministerstvu skolstvi zfizeni noveho ucitelske'ho ustavu ve meste Hofovice uz v roce 1920. Dne 14. srpna 1920 bylo zvoleno 12 clenii kuratoria a jcho pfedsedou se stal starosta Hofovic Josef Ptacek. Prvni'm feditelein ustavu se stal profesor statniho ucitelskeho ustavu v Policce, Jaroslav Havelka. Ustav byl prozatimne umisten v budove noveho zamku. Vlastnf budova ucitelskeho ustavu byla postavena az v letech 1928-1930. Sta'tni rea'lne gymnasium v Hofovicich bylo otevfeno pocinaje skolnim rokem 1948/1949 na miste zruseneho statniho koedukacnihu ucitelskeho ustavu. Od roku 1953 bylo gymnasium za'konem o jednotnem skolstvi pfemeneno na jedenactiletou a pozdeji dvanactiletou stfedni skolu.V roce 1963 se tato skola transformovala na Stfedni vseobecne vzdela'vaci skolu a od skol. roku 1969/1970 se stala opet gymnaziem. Od skolniho roku 1990/1991 jsou na skole dve formy studia - ctyflete a vicelete. Ve skolni budove je take umistena 2. Zakladni skola.

Vystavbu provazela cela fada problemu, hrubou stavbu postihl i pozar. 1. kvetna 1960 byla otevfena poliklinika a 9. cervence nemocnice, ktera byla prvnim po valce vybudovanym zdravotnickym zafizenim ve Stfedoceskem kraji.

SLAVNI RODACI V roce 1593 se v Hofovicich narodil Samuel Martinius z Drazova, ktery pozdeji pusobil jako evangelicky faraf v Tynskem chramu. Proslavil se jako znamenity fecnik. Prosluly je zejmena jeho projev u pfilezitosti pohfbu telesnych ostatku jedena'cticeskych pa'nu, ktefibyli popraveni po pora'zce stavovskeho povsta'ni v roce 1621. Posledni litechu odsouzenym pfimo na Staromestskem namesti poskytl jiny hofovicky rodak, knez utrakvisticke cirkve, Jan Rosacius Hofovsky. V Hofovicich se narodili take nialifi Jaroslav Panuska, Alfred Seifert, Milostav Troup a literati Karel Sezima (vlastnim jmenem Karel Kolaf), Karel Storkan a fada dalsich.

NEMOCNICE s POLIKLINIKOU

Tan

Byvaly Ucitehky tistav

Snahy o jeji zfizeni sahaly az k roku 1893. Realizovat stavbu vsak viibec nebyla jednoducha zalezitost. Za prvni republiky ke stavbe nedoslo pro neshody a nedostatek financnich prostfedku. Po roce 1945 se pomoci sbirek mezi lidmi podafilo zajistit jedno provizorni oddeleni umistene v hofovickem zamku. V roce 1947 byl pro vystavbu nemocnice zakoupen pozemek, v roce 1952 byl ustanoven Okresni ustav narodniho zdravi a veci dostaly rychlejsi spa'd. 17. cervna 1956 byl polozen zakladni ka'men, a jako symbol spolecneho lisili se v zakladech se k zakladiim pf idaly i kameny z kazde obce tehdejsiho okresu.

losefSlavi'k Snad nejvetsiho vehlasu dosa'hl ve sve dobe genialni houslista, ktery byl nazyvan ,cesky Paganini", Josef Slavik. Narodil se v dobe, kdy jeho rodice na kratko pfesidlili z Hofovic do blizkych Jincu, detstvi jiz opet tra'vil na hofovickem zamku.

KULTURNI ZARIZENI

MESTSKA KNIHOVNA HOROVICE Vrbnovska 1138, Hofovice 268 01 © 311 513 774

MESTSKE KULTURNI CENTRUM HOROVICE Vrbnovska 1138, 268 01 Hofovice © 311 512 564

PROVOZNI DOBA - KNIHOVNA DOSPELi UTaCT 12.00-17.00 hod. DETI POaST 12.00-17.00 hod. STUDENTI PO az CT 12.00-17.00 hod.

pobocky: Informacni centrum, Palackeho nam. 2 Knihovna, Vrbnovska 1138 Kino, Prazska 620 Spolecensky dum, Nadrazni 606 Klub Labe, Visecke nam. 198 www.mesto-horovice.cz/kulfr.htm

© 311 513 482 © 311 513 774 © 311 512 301 © 311 512 915 © 311 512 564

NARODNI PAMATKOVY USTAV ZAMEK V HOROVICICH Vrbnovska 2/22 Hofovice, 268 01 © 311 512 479, FAX 311 516 549 e-mail: horoviceCfstc.npu.cz www.zamek-horovice.cz Zamek nabi'zi navstevnikum 2 prohlidkove okruhy, stale a sezdnni vystavy. • I. okruh: Zamecke interiery od 18. do pocatku 20. stoleti. Apartmany 1. patra s reprezentacnim zazizenim. Obytne apartma'ny poslednich slechtickych majitelu zamku. (Prohh'dka s pruvodcem cca 50 min.) • II. okruh: Hry a hracky malych aristikratu. Vystava hracek slechtickych deti ze sbi'rek stfedoceskych statm'ch hradii a zamkii. Deskove hry, panenky, funkcni model zeleznice. {Prohlidka s pruvodcem, cca 30 min.) • Stale vystavy: Vystava hracich strojku (automatofonu) ze sbi'rek Muzea Ceske hudby. Galerie umelecke litiny Podbrdska z majetku Muzea Ceskeho krasu v Beroune.

DALSI PORADATELE KULTURNICH AKCI: MUZEUM CESKEHO KRASU V BEROUNE pracoviste Hofovice, zamek 1 C1 311 513 142 • expozice umelecka litina na Podbrdsku pobocka - museum v Zebrdku Namesti 89 ©311533342 • galerie akademickeho mall'fejaroslava Hnevkovskeho • historicka expozice - ,Z dejin mesta Zebraku" • kratkodobe te'maticke vystavy www.muzeum-beroun.cz

Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska 1138 ©311512564,311513482 Datum konani: kazdy sudy rok, vyhlaseni souteze v prosinci, festival a ukonceni souteze v dubnu az kvetnu nasledujiciho roku

PROVOZNI DOBA - INTERNET PO-CT 8.00-11.00 12.00-16.30 hod. PA 8.00-11.00 hod.

HOROVICKE LOUTKOHRANI Kontakt: Ludvik ,RJHA* Reficha, Osek 103, 267 62 Komarov e-mail: [email protected] Datum konani: cerven

STREDISKO VOLNEHO CASU DOMECEK HOROVICE Vetrna 869, Hofovice 268 01 www.domecekhorovice.cz

SETKANI HELIGONKARU Kontakt: MKC Hofovice - Spolecensky dum, Nadrazni 606 © 311 512 915, 311 513 482 Datum konani: kazdorocne, 3. sobota v srpnu

© 311 512 223

ZUS JOSEFA SLAVI'KA Palackeho nam. 253, Hofovice, 268 01 ©311512036 CESKOBRATRSKA CIRKEV EVANGELICKA Valdecka 408, Hofovice © 311 510 731 e-mail: horovice( (ii evangnet.cz DIVADLO NA VISCE Klub LABE, Visecke na'mesti © 604 208 916 Ochotnicky soubor pod vedenim herecky a reziserky Sldvky Hozove

KULTURNI AKCE Mestske kulturni centrum Hofovice pravidelne zvefejnuje pfehled vlastnich akci v mesicniku Kulturni kalendaf, ktery Ize obdrzet bezplatne ve vsech pobockach MKC Hofovice a na stanci'ch PNS. O ostatnich kulturnich akcich v Hofovici'ch a bh'zkem regionu informuji Podbrdske noviny a mesi'cnik Mestskeho ufadu Hofovice Obcan.

SLAVI'KOVY HOROVICE festival klasicke a vazne hudby Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska 1138 ©311512564,311513482 Datum konarri: kazdorocne, bfezen - cerven, cyklus 4 - 6 koncertu HOROVICE VACLAVA HRABETE bienale literarni souteze pro zacinajici autory a jarni kulturni festival

SPORTOVNI' HALA, FOTBALOVY STADION, TENISOVE KURTY, VOLEJBALOVE HRISTE, LEDOVA PLOCHA. Rezervaci a pronajem uvedenych objektu pro sportovni kolektivy je mozne si sjednat u provozovatele sportovnfho arealu: Mestska sprava bytove'ho a nebytoveho fondu © 311 512 637-8 nebo 603 743 861

© 602 592 161

CIBULOVY JARMARK trh s kulturnim programem, vystavy, koncerty Kontakt:Cesky svaz zahradkafu Hofovice, Palackeho namesti 89 © 311 512 978 nebo 1C Hofovice, Palackeho namesti 2 © 311 513 482 Datum konani: kazdorocne, 1. sobota v fi'jnu

SPORTOVNI ZARIZENI PLAVECKY AREAL V HOROVICICH provozovatel: Miroslav Kocarek KOEKO, Klostermannova 1253, 268 01 Horovice ©311512023,311512795 FAX 311 512 796 mobi!603247485 e-mail: koekot^koeko.cz, www.koeko.cz Soucasti arealu je kryty bazen se socialnim zazernim, (satny, rychle obcerstveni s moznosti klidneho posezeni, solarium, s hydromasazni vanou, parni lazne), pfilehle parkoviste. Venkovni aquapark ma maximalni kapacitu 1000 navstevni'kti, sklada se celkem ze ctyf bazenu.tj. bazen pro deti s umelou skalou, bazenek pro neplavce s houpacim lanem, skluzavkou, s ostruvkem a vodnim hfibem, plavecky bazen (25 m) s peti drahami a maly bazen s atrakcemi - masazni luzka, chrlice vodv, dnovv vzduchovy rost a tobogan. V arealu bazenu jsou umisteny napojove autornaty, pfi'padne je k dispozici Restaurace ,,Na Koupalisti" s moznosti vetsi'ho obcerstveni.

KURZY ZAKLADNIHO PARAVYCVIKU pofada Aeroklub Cech a Moravy, Letiste Hofovice © 311 512 234 pfedseda aeroklubu: © 777 150 035 e-mail: aeraklubhoroviceC^seznam.cz - probihaji behern vi'kendu pod vedenim zkusenych instruktorij na hofovickem letisti. Tandemove seskoky

© 777 062 699 FAX: 222 230 100 e-mail: info^'tandemove-seskoky.cz Navratilova 676/, Praha 1,110 00 AUTO SPORT KLUB HOROVICE Palackeho nam. 99 © 604 672 261 pfedseda ASK ©/FAX 311 513 526 mobil 602 383 314 e-mail: jzhorovice(*post.cz JEZDECTVI JEZDECKA STAJ OPATRNY Cihlafska ul., 268 01 Hofovice ©/FAX 311 513 417 © 602 311 712 JEZDECKY ODDl'L SK PEGUL1K Olesna

©777900074

JS BARDONOVA Bykos 85, Velky Chlumec

©606530805

JEZDECKY KLUB RPETY Rpety 120 © 311 512 027, 728 215 476 JEZDECKA STAJ NOKI HOSTOMICE Siroka 444 - Staj Bezdedice, Hostomice pod Brdy © 311 584 420, 311 584 797

Vice informaci naleznete na www.mesto-horovice.cz, v sekci soucasnost/tipy pro volny cas.

Area] hofovicke'ho koupaliste s tobogdnem

VYZNAMNE SPORTOVNI AKCE BEH PARTYZANSKOU STEZKOU (IE DEN) BEH JARNI DRAZOVKOU (DUBEN) HOROVICKY CVOCEK (KI'JEN) BEH PODZIMNI DRAZOVKOU (IISTOPAD) Stfedisko volneho casu DOMECEK HOROVICE Vetrna 869, Hofovice 268 01 © 311 512 223 www.domecekhorovice.cz PARKUROVE ZAVODY Ranch Opatrny ® 311 513 417, 724 040 733 http://opatrnyhorovice.cz/zavody/zavody.htm KRAJSKA JARNI VYSTAVA NEMECKYCH OVCAKU A PSU PLEMEN ZARAZENYCH VCKS Velikonocni pondeli CESKY KYNOLOGICKY SVAZ, ZO Hofovice © 606 102 825 SEMIKUV MEMORIAL (konec kvetna) Spanila spolecenska ji'zda na velocipe'dech vseho druhu na trase Praha Vysehrad-Revnice-Neumetely-Hofovice Kontakt: MKC Hofovice, Vrbnovska 1138 ©311512564,604208916 AMATERSKA RALLYE (jarni - kveren, podzimni - fi'jen) ASK Hofovice www.askhorovice.cz

311 513526

PRIRODA A OKOLI

• Laz-Nepomuk, cesta vedouci pod kopci Maly Tok, Horni Vrch a Cihadlo

Hofovicko lezi na pfirozenem rozhrani chra'nenych krajinnych oblasti Kfivoklatskych lesii a Ceske'lio krasu a pohofi Brd. Kraj je lesnaty, kopcovity, chladnejsia v dusledku silikatovych vrstev i mene lirodny, nez sousedni vapenate Bcrounsko. Brdy jsou jedinym horskym celkern v nttru Cech, ktery je vyskove srovnatelny s pohranicnim horstvem. Vysoky Tok v Brdech (865 m) pfedstavuje nejvyssi bod stfedoceske'ho kraje. Brdske pohofi pfedstavuje rozsahlou plochu, ktera zustala od praveku trvale zalesnena a kde nevznikla za'dna vetsi si'dla. V okoli Hofovic je nekolik pfi'rodnich pamatek, ktere potesi milovni'ka botaniky. Rada mist, napf.: Plesivec, Otmi'cska hora, nabizi pfekrasne vyhledy do malebne stfedoceske krajiny. Koncem le'ta se mi'stni lesy stavaji rajem pro houbafe a za pfi'znivych zim i zajimavym terenem pro bezkafe. Pfilehle Hfebeny jsou protkany siti znacenych cest pro turisty a jsou casto vyiiziva'ny i cyklisty. Stfedni Brdy pfedstavuji lizemi, ktere je (resp. az doneda'vna bylo} civilizaci temef uplne zapomenute. Cele totiz spadaji do vojenske'ho ujezdu (VVP - vojensky vycvikovy prostor) a pro vefejnost jsou tudiz nepfistupne. Vstupje povolen pouze na specialm propustku, neoprdvni'tii/tn vstupetn do prostoru vojenskeho ujezdu na sebe berete riziko prdvm'lw postihu a moznosti vdzneho urazu. Od brezna 2007 je vsak pldnovano zpristupneni urcite cdsti VVP.

ZPRISTUPNENE PROSTORY: (od brezna 2007 - vstup povolen jen v sobotu, nedeli a ve stdtnt svdtek) ' 1. cast ujezdu ohranicena komunikad Ohrazenice- Valdek - Nefezin • 2. oblast vymezena silnici z Kvane pfes Okrouhlik, kfiz. sv. Dobrotiva vedouci do Strasic

TURISTICKE TRASY

Vice na: www.cyklistevitani.cz, www.regiony.nakole.cz, www.nadacepartnerstvi.cz

(od brezna 2007 - vstup povolen jen v sobotu, nedeli a ve stdtni sviitek) ' Podluhy-hajovna Krejcovka-Valdek-Nefeiin • Nova Ves-Tene-Srrasice • Orlov - vrch Tf emosna - rozcesti pod vodni nadrzi Pilska-Laz

CYKLOTRASY (od brezna 2007 - vstup pavolenjen v sobotu, nedeli a ve stdtni svdtek) ' Strasice-kfiz. sv. Dobrotiva-Okrouhlik-Zajecov

CYKLISTE VI'TANI Snad kazdy, kdo jezdi po Cechach na kole, se uz nekdy setkal s problemy nedostatecnych sluzeb pro cyklisty. V hotelu si neni kam da't kolo, personal netusi, kde je nejblizsi opravna nebo prodejna, jidelni listky v restauracich obvykle nepocitaji se sportovni'm vykonern. Pro zlepseni kvality sluzeb pro cyklisty je tu projekt Cykliste vitani. O projektu Cykliste vitani je celona'rodni certifikacni system, ktery z pohledu cyklistu provefuje nabidku a vybavenost stravovacich a ubytovacich sluzeb, kenipii aturistickychcilu.Turistickazafizeni,ktera'projdou certifikaci, jsou oznacena zeienobilou znamkou s usmivajicim se logem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelne se systemy jinych evropskych zemi (napf. napf. Bett & Bike v Nemecku nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Autor a manazer cete'ha projektu je Nadace Partnerstvi.

CYKLISTICKA DOPRAVA NA UZEMJ REGIONU neni oddelena od ostatni komunikacni si'te. Samostatne stezky pouze pro cyklisty nejsou vybudovany, proto je nutne jizdu pfizpusobit sdruzenemu provozu na pfislusne komunikaci. Hlavni cyklotrasy, ktere prochazeji pfes Hofovice a jejich nejblizsi okoli: c. 3 - Praha, Plzeri, Domazlice, hranicni pfechod se SRN Vseruby/Eschlkam Trasa je vedena z Prahy pode'l Berounky do Zadni Tfebane, potom pfes Svinafe, Skuhrov, Neumetely, Lochovice do Hofovic. Z Hofovic dale pfes Komarov, Zajecov, Strasice, Rokycany do Plzne.

c". 302 - Hofovice, Pfibram, Dolni Lisnice (Orlicka pfehrada) Trasa je z Hofovic vedena pfes Jince, Pfibram, Vysokou u Pfibrame a Milin k Orlicke pfehrade. c. 303 - Hofovice, Rakovnik Trasa je z Hofovic vedena pfes Zebrak, Tocnik, CHKO Kfivokla'tsko, Kfivoklat do Rakovnika. c. 0005, 0006, 0007 - okruh kolem Hofovic Jsou to kratke cyklotrasy mistniho vyznamu, dohromady tvofi okruh kolem Hofovic, ktery spojuje Lochovice, Zdice, Zebrak, Tocnik, Zbiroh, Kafez, Komarov, Rpety. c. 0043 az 0056 - CHKO Kfivoklatsko Dalsi znacene cyklotrasy mistniho vyznamu, ktere Ize nalezt v CHKO Kfivoklatsko. Kudy pfesne jednotlive trasy vedou, si muzete najit na adrese http://mapy.idnes.cz/cykloturistika - do vyhledavaciho okna potom napisete cislo cyklotrasy a system vam vyjede mista, kudy procha'zi vcetne vyznaceni na mape.

Doporucend mapa: c. 122, Karlstejnsko, Kfivokla'tsko a Slapy, 1:70 000, Kartografie Praha

TlPY NA VYLET

HRADY TOCNIK A ZEBRAK 267 51 Zdice © 311 533 202 e-mail: tocnik(<"stc.npu.cz • www.tocnik.com Hrady Zebrak a Tocnik jsou neodmyslitelne spojeny s osobou vyznamne'ho panovnika Va'clava IV, syna cisafe Karla IV Zficeniny hradu Tocnik stoji na Zamecke hofe (osidlene jiz v dobe Halstatske) na hornim konci kfemencoveho bradla, na jehoz dolnim zakonceni stoji hrad Zebrak. Oba hrady se nachazeji nad obci Tocnik, nedaleko mesta Zebrak. ZAMEK ZBIROH (Hofovice, Cerhovice, Tfenice, Zbiroh) Zbiroh c.p. 1, 338 08 ZBIROH © 371 784 598 e-mail: [email protected] • www.zbiroh.com Hrad, dnesza'mek.vypinajicise nad stejnojmennym mesteckem. Podle legendy hrad zalozii Zbynek Zajic

DULEZITA TELEFONNI CISLA z Valdeka, ktery pfi jednom z honii se svou druzitwu zablcwdil. Po zdpadu slunce vysplhali na nejblizsi vrchol, aby se rozMedli po okoli. Zddne obydlfale nezahledli, proto se uloziti ke spdnku na mi'ste, kde se nachdzeli. Ke svemu prekvapeni ratio zjistili, ze kolem nichje spousta ielem'ch parohii. Pan je da! sesbirai a rozhodl se na lomto vyhodne'm mi'ste postavil hrad. Ze sbi'rdm parohti vznikl ndzev Zbiroh. Dnes je na mi'ste tehdejsiho rane gotickeho hradu novorenesancnl zamek, byvale si'dlo zkrachovaleho zelezafskeho a zeleznicniho podnikatele barona Bethel Henry Strousberga. Mali'f Alfons Mucha namaloval ve velkem salu zamku svou slavnou Slovanskou epopcj. Zamek je castecne zrekon.struovanv, od cervna 2005 otevfeny pro vefejnost, ZAMEK HLUBOS {Hofovice, Felbabka, Rejkovice, Jince, Cenkov) 262 22 Hlubos 1 © tel.: 602 838 918, 318 611 003 FAX 318 611 004 e-mail: alena.velkova(!"email.cz http://zamek-hlubos.unas.cz Puvodne stfedoveka tvrz, v soucasne dobe pozdne barokni zamek s novorenesancnl pfestavbou. Nachazi se na jizni'm lipati Brd v obci Hlubos cca 10 km od Pfi'brami na hlavni silnici smerem na Zdice. Zamek ma velrni bohatou historii a v roce 1920 byl dokonce letnim sidlem prezidenta T. G. Masaryka. HRAD VALDEK (Hofovice, Hvozdce, Mrtnik, Chaloupky, Nefezm) Zn'cenina hradu na vyraznem ostrohu v Brdech. Hrad zalozili po polovine 13. stoleti Buzici, jako prvy se po nem roku 1263 psal Oldfich Zaji'c z Valdeka. Za Beskovcii z Beskova byl hrad roku 1346 oblehan. Jeho vyznam se posleze v rukach menc a mene mohovitych majitelu zmensoval. Jako »zamek pusty"se poprve pripomina k roku 1623. V bh'zkych obcich je mozno nale'zt fadu cirkevnich, technickych a dalsi'ch zajimavych pama'tkovych objektu. BZOVA - Byvaly verrny mlyn, pfestaveny na rodinny dum KOMAROV - Tzv. zamek stoji na mi'ste nekdejsiho renesancniho zamku. Novostavba vznikla v roce 1888. Nyni je sidlem muzea litiny (vzniklo v roce 1960), kde se na'vstevnici mohou se-znamit s peknvmi ukazkami umelecke litiny, pfistupne

od kvetna do zafi v sobotu od 9.00 do 11.00 hodin, prohli'dky mimo otviraci' dobu Ize zajistit na tel.: 311 575 234. NEUMETELY - Obec je v povestech spojovana s postavou vladyky Horymira a jeho kone Semi'ka. Klasicistni' pamatnik Horymirova Semi'ka je v podobe stfisky na ctyfech sloupech z roku 1887. Puvodne goticky kostel sv. Petra a Pavla by! barokne pfestaven, naposledy opraven roku 1887. Z teto doby pochazi i zapadni novogoticke pruceli. Hned vedle se nachazi barokni hfbitovni brana s unika'tni dfevenou zvonici krytou sindelem. OLESNA - Na navsi je nekolik staveb lidove architektury vyhla'senych roku 1995 za parnatkovou zonu. Na navsi stoji take kaplicka se zvonickou z roku 1841. ZAJECOV - Puvodne goticky trojlodni kotel Zvestovani Panny Marie, soucast klasterniho komplexu Svate dobrotive, pochazi ze 14. stoleti. K severni strane pfile'ha kaple Svate Dobrotive z roku 1327, pozdeji zbarokizovana. U kostela stoji socha svatehojana Nepomuckeho z roku 1709 a na navsi kaplicka z konce 18. stoleti. V obci je nekolik zajimavych staveb lidove architektury. ZEBRAK - Barokni kostel sv. Vavfince z roku 1780 na miste starsiho kostela pfipominaneho ve 14. stoleti. Hfbitovni kostel sv. Rocha je taktez barokni, pobliz hfbitovni brana z roku 1613. V area'lu hfbitova nekolik empirovych litinovych na'hrobku(vyrobenyvkomarovskychzelezarnach). Na na'mesti barykni dum cp, 1 - byvala radnice. Dum cp. 97 puv. goticky, nalezel prazskemu arcibiskupovi Konradovi z Vechty. Doporucend mapa: KCT c. 34 Brdy a Rokycansko

PRAMENY: Mesta a mestecka v Cecliach, Kart'l Kuca, 1999 UmC'lecke pamatky Cech a Moravy, E. Poehe, 1957 Hrady, zamky a tvrze kralovstvl'ceskeho, A. Sedlacek, 1923 Zamek Hofovice, Prof. PhDr. Mojmir Horyna, 1997 Hofovice, rkp., Jan Panenka 1980 Monografie Hofovicka a Berounska, Oil VI., 1918-1928 Frantiska Bi'lka^Obetovany" (listy na okraj hofovicke sochy; ]. Demi, C. Vofech, Slovo studentu), 1954 K 50. vyroci vzniku stfedni'ho iikolstvi v Hofovicich, 1971 archi'v Mestskeho itfadu Hofnvice archi'v Ceskobralrske ci'rkve v Hofovicich SOkA Beroun ctrna'ctidenik A-report vydavane'ho MO CR, ci'slo publikovane 4. 9. 2006, cla'nek Jana Zemana "Brdy", str. 19-22

Infocentrum Mestsky ufad


www.mesto-horovice.cz ZDRAVOTNICKAZARJZENI tisnovevolani © 155 Nemocnice ©311542111 Lekarna, Slabochova © 311 516 600 • 311 514 987 Lekarna U Cerneho orla ® 311 512 014 LEKARNA Maxova Ivana Mgr. - Nemocnice s poliklinikou

?> 311516 066

DOPRAVA Vlakove nadrazi Hofovice Vlakove nadrazi Lochovice Vlakove nadrazi Jince

«> 972 251 501 © 972 251 571 €> 972 251 575

AUTOBUSOVA DOPRAVA Infocentrum ©311512141 Pravidelnou autobusovou dopravu zajist'uje pfedevsim podnik PROBO TRANS Beroun, spol. s r.o. Krome pfimestskych a mezimestskych relaci tato spolecnost provozuje v Hofovicich take jednu linku mestske dopravy c. a-216123, ktera jezdi pouze v pracovni dny cca od 5 do 15 hodin v intervalu 60-120 minut. Tam:

CESKAPOSTA,S.P. Prazska 988/35

©311512529

POLICIECR tishove volani Obvodni oddeleni Horovice

©158 © 974 872 710

BANKY Ceska spofitelna Komercni banka TAXI Taxi Fany Hofovice Taxi BOLT Taxi Olda

©311513730-311514121 ©311545088

©776150000 ©604892160 ©603536903

UBYTOVACiZARl'ZENi Hotel Zeleny strom, Palackeho nam. 21 ©311 513 272-FAX 311 513 350 e-mail: [email protected] www.hotelzelenystrom.cz Penzion Ranch, Cihlafska

ft 724 040 733 www.opatrnyhorovice.cz

Ubytovna Hofovice, Tyrsova 1506 © 311 513 666 e-mail: [email protected]

Zeleznicni stanice - Letna - Valdek I. - Palackeho namesti - Namesti Bozeny Nemcove/004 - Vrchlickeho - U Hfbitova U zamku - Nemocnice Zpet: Nemocnice - U zamku - U hfbitova - Komenskeho Namesti Bozeny Nemcove/004 - Palackeho namesti Valdek II -Zeleznicni stanice provozjen Pd SLUZBY MOTORISTUM Autoservis Merkur -K© 311 513 888 • 311 512 685 Autoopravna Pod Nadrazim © 311 513 133 • 311 512 133 Pneuservis Prucha, Komenskeho © 311 512 310 Probo servis spol. s r.o., Masarykova © 311 545 620 • 311 545 695 • 602 666 275 Cerpaci stanice Medos, Tyrsova © 311 512 980 Cerpaci stanice Kebrle, Masarykova /; 311 516 220 Cerpaci stanice Vesna, Tlustice © 311 514 801 Cerpaci stanice Ford Charouz, Zebrak © 311 533 326

- nepfetrzity provoz SLUZBY CYKLISTUM Kola - Sportovni textil, Anyzova 449, Hofovice

©311514469 K+D Velo - Dunik Tihava 67 © 311 514 218 Hotel Zeleny strom © 311 513 272 • FAX 311 513 350 iicastnik projektu Cykliste vitani (»>viz sfrana 21)

www.ubytovnahorovice.cz

PRAHA

Ubytovna Koeko - Kryty plavecky bazen, Klostermannova 1253 ©311512023-603247485 e-mail: [email protected]

Rudna

www.koeko.cz

Ubytovna Fronek. Prazska 1 © 311 513 463 • 311 513 196 STRAVOVACiZAftiZENl ©311513271-2 Hotel Zeleny strom ©311514800 Restaurace Pesta-Optima ©603147236-721932400 RestauraceNARANCl ©311512147 Restaurace U Cermaku ©311512985 Restaurace Spolecensky diim ©311510038 Pizza Merane s.r.o., fast food

Revnice Tocnik

Karlstejn

Zebrak

V

Hostomice Lochovice

Hofovice

Komtow

Pfibram

Dobfis

Komarov