David Vošický Jiří Nenáhlo Adam Borek Lukáš Kubík
Taneční
Asi všichni víte, co to jsou taneční. Málokdo ale ví, že chodíme na předtaneční. I když já osobně v této věci rozdíl nevidím. Jelikož ve čtvrtek osmá třída má do 15:05 a taneční začíná v půl čtvrté, jsme s děvčaty vždy vystresované. Aby taky ne! Na rozdíl od kluků, kteří to mají jednoduché a převléknou se během minuty, nám to trvá trochu déle. Musíme se učesat, nalíčit, převléknout z civilního oblečení do šatů a navléknout si nepoddajné a snadno se trhající silonky. Spousta z nás si vlasy ještě žehlí, vlní a lakuje. Já se o svůj vzhled až tak moc nestarám. Jenom poprosím spolužačky, aby mě namalovaly, přejedu vlasy kartáčem a jsem připravena naučit se nový tanec.
I když „připravená“ není to správné slovo. Nových tanců se vždy bojím a jsem nervóznější než obvykle. To se mi stává málokdy! Nejde o to, že se bojím pohybu, ale spíše sama sebe. Nepatřím mezi nejšikovnější tanečnice, a tak se vždy klukům opakovaně omlouvám, když něco pokazím. Já vím, že se stačí omluvit jednou, ale já si prostě nemohu pomoci. Jsem ráda, že taneční skončilo. Bavilo mě, ale opravdu už bych to znovu zažít nechtěla. Jestliže se rozhodnu chodit na taneční i na střední škole, budu mít ale před ostatními náskok a nebudu se cítit jako naprosté „kopyto’’.
(Barbora Fialková, 8. třída)
Taneční „Něco krásného končí a něco nového začíná.“ Tak je to i s našimi tanečními. Začaly 15. 9. 2011. Poslední „hlavní“ taneční se uskutečnily 1. 12. 2011. Během té doby jsme zažili několik pěkných chvil a zážitků. Každý čtvrtek nechyběl humor pana Maršálka. Však právě on nás učil různé tance (blues, zálesácká čtverylka, polka, …). Taneční jsme si užili a nyní nám už zbyly jen fotografie a vzpomínky.
(Eliška Pitráková, 8. třída)
Taneční Jako jedna z mnoha jsem se přihlásila do tanečních. Mým hlavním důvodem bylo to, že jsem se chtěla pobavit a něčemu novému se přiučit. O to lepší to bylo, když jsme s děvčaty ze třídy zjistily, že v tomto kurzu budou i ostatní třídy, a to především 7., 8. a 9. Nejvíce jsem se těšila a zároveň obávala toho, že nebudeme nic se spolužačkami stíhat. Později se ukázalo, že mé obavy byly oprávněné. Nestíhaly jsme se převlékat ani česat, no prostě nic… Ale i tak jsme si to pořádně užily! Nejhorší to bylo při první lekci.
Všechny spolužačky včetně mě byly úplně mimo, protože jsme chtěly vypadat dobře, hlavně před chlapci. Náš lektor, pan Maršálek, nám přišel říci, abychom už všichni šli do tělocvičny. Nejprve vešli do tělocvičny kluci a až poté dívky. Vytvořili jsme dvě řady. Jednu řadu dívek a druhou chlapců. Pak nám pan Maršálek řekl, jak všechny lekce budou probíhat, a zároveň nás seznámil i se svými pravidly. Nejprve naučil chlapce, jak nás mají vyzvat k tanci a jak my dívky máme tanec přijmout. Když jsme to zvládli, řekl: ,,Pánové, jděte vyzvat dívky.” Pro mě přišel jeden z ,,deváťáků”. Což mě docela udivilo, protože jsem se s nikým z deváté třídy nedomlouvala, ale i tak to bylo skvělé a velice dobře se mi s ním tančilo. Pak ale řekl pan Maršálek, že si vybere jednu z dívek a bude ji mít jako svou partnerku po všechny lekce. Byla jsem to já. Ze začátku jsem byla nervózní, ale pan Maršálek mi pomáhal. Tato lekce pro mě byla jednou z nejtěžších, protože byla první, a myslím si, že to byla legrace - tedy alespoň pro mě. Moc mě to bavilo a radím všem: ,,Jděte do toho.”
(Karolína Brzoňová, 8. třída)
Taneční Tak, jak je zvykem na naší škole, opět proběhl taneční kurz. Do těchto předtanečních chodí zájemci ze sedmé, osmé a deváté třídy. Protože osmá třída má vyučování do 15:05, tak máme vždy na spěch. Dívky, jelikož chtějí vypadat dobře, se líčí, zdobí a upravují si účesy. Pomáháme si navzájem. Není lehké se připravit. Musíme se obléknout do šatů, což je občas na nervy. Ale ještě větší zmatek probíhá okolo zrcadla, protože je jenom jedno. Okolo něj je veliký chaos. Každé vždy něco chybí, a tak si navzájem půjčujeme věci. My dívky jsme nervózní, ale kluci asi ne. Závidím jim, že se nestresují tak jako my. Taneční byla velká legrace, která nesměla chybět. Hodně jsme se naučili a nyní už jen vzpomínáme.
(Karolína Voňková, 8. třída)
Taneční kurz se skládal z 10 lekcí. Poslední lekce byla 1. prosince veřejně před rodiči, učiteli, atd. Začala v 17:30 hodin. Každý si mohl pozvat maximálně šest hostů. Líbilo se mi, že každá maminka dostala květinu. Do tanečních se mi moc nechtělo, ale nakonec mě rodiče přemluvili, abych šla. Po dvou lekcích se mi tam začalo líbit a asi bych litovala, kdybych nechodila. Naučili jsme se blues, polku, waltz, atd. Všechny tance nás učil pan K. Maršálek. Jak jsme se oblékali? Kluci měli kalhoty, saka, bílou košili s kravatou, nebo motýlkem. Každému bylo jasné, že dívky měly společenské šaty.
(Štěpánka Malečková, 8. třída)
Taneční
