jen za 12,90 Kč
ZakoupeníM časopisu podpoříte zvířecí útulky
Grand
celostátní vydání • ročník 3, číslo 4 vychází 8. DUBNA 2015
Ča sopis
n ej e n
pro
t y,
k t eř í
př ek roči l i
pa de s át k u cestopis
rady pro seniory
Indická
Goa Ráj pro
Na důchod s předstihem
začátečníky i pokročilé na zahrádce
Dubnové práce Rozhodujeme o úrodě
3x
vka o ž í ř K
4
Davi d Suchařípa
Herec, sportovec a charismatický sympaťák
s námi e t ž ě t Sou dnotné o ho y cen
Grand
obsah/editorial
Vážení čtenáři,
Z Obsahu
číslo 4/2015
4 Rozhovor
David Suchařípa Herec, sportovec a charismatický sympaťák
se 12 Nebraňme technice
24 ZDRAVÍ
Krevní tlak, „tichý vrah“ nevysílá signály
s Grand 28 Vaříme Generací Upečte si pravé kunovské vdolečky
Jízdní řády a internet
16 Cestujeme po světě Goa je rájem pro začátečníky a i pokročilé
42 Nezapomínejme na bylinky Pospěšme do přírody! Nepočká...
Nezapomeňte si koupit příští číslo časopisu Grand Generace velké téma lázeňství Z letošní nabídky ozdravných pobytů nejen pro seniory
příloha křížovek o hodnotné ceny Opravdu si zaluštíte!
časopis online
výhodná koupě časopisu grand generace v elektronické podobě na www.floowie.cz jen za 6 Kč Vydavatel GRAND PRINC MEDIA, a.s., Generální ředitel David Mikula,
[email protected], Šéfredaktorka Judr. Zuzana Musílková,
[email protected], Manažerka titulu Petra Seifertová, 775 852 544,
[email protected], Adresa redakce Na Dlážděnce 42, 182 00 Praha 8, 272 107 111, fax: 272 107 100, www.gpmedia.cz, IČ: 26952025, Grafická úprava a DTP Grafické studio Grand Princ MEDIA, a.s.,
[email protected], Distribuce Michal Pařízek, 777 769 663,
[email protected], Evidenční číslo MKČR E21417. Vydání pro Českou republiku. Redakce nezodpovídá za obsah zveřejněné inzerce a reklamy. Foto na titulní straně: archiv Davida Suchařípy
již pár dnů se pohybujeme v aprílovém měsíci dubnu. Ti z vás, kdo Grand Generaci znají, se zřejmě diví, kdo je dnes vítá. Není to apríl! Usměvavý Aleš Pohořal, který vás dosud časopisem provázel, mi v pátek 13. února nabídl možnost vrátit se nejen spoluprací k činnosti, jíž jsem se věnovala šest let v dvouměsíčníku Generace občanského sdružení ŽIVOT 90. V průběhu posledních tří let, kdy už tento časopis nevycházel, jsme s týmem autorů přemýšleli o jeho webové verzi. A najednou se, zcela nečekaně, ozval Aleš, s nímž jsem se předtím párkrát domlouvala na příspěvcích. Známe se mnoho let ještě ze sportovních redakcí, kde jsme oba dříve působili. Slovo dalo slovo a společně jsme se sešli s vedením vydavatelství. Na schůzce s generálním ředitelem mě oslovila hned jeho první věta: „Nemám zrovna moc rád slovo senior“. Já zase vůbec nemám ráda obecné škatulkování, a tak bylo rozhodnuto. Náhody neexistují, aspoň podle mých zkušeností, proto se pokusím jemně provázat nitky obou (jinak zcela nesouvisejících) titulů tak, aby byl čtenář co nejvíce spokojen. Aby ono Grand bylo skutečnou nadstavbou hodnou svého jména. K tomu však budeme potřebovat vzájemnou součinnost. My můžeme mít tisíce nápadů, ale musíme vědět, co právě teď nejvíce zajímá vás. Budu proto vděčna za každý dialog, který mezi redakcí a čtenářem proběhne. V Českých Budějovicích mám úžasného (dnes už více než devadesátiletého) strýčka, bývalého operního režiséra, jehož památná věta se mi vryla do paměti už jako malé holce: „Od pětatřiceti jsme všichni stejně staří, mechem obrostlí“. Těhle pár slov podepisuji! Jako dítě jsem hodně času trávila se svou babičkou Miluškou. Ráda vyprávěla a svůj složitý osud nijak necenzurovala. Přesto měla energie na rozdávání a nikdy nebyla naštvaná. Naučila mě mj. naslouchat druhému, za což jsem jí dodnes nesmírně vděčná. V současné době zahlcené informacemi vzdycháme po absenci autorit. Mnohdy se opičíme po tzv. celebritách, hltáme jejich pro nás virtuální životy. Přitom je mezi námi „obyčejnými“ tolik neobyčejných příběhů. A věk je to poslední, co by nás mělo rozdělovat! Pro jarní dubnové číslo jsme vybrali spíše oddechovou nabídku. Časopis Grand Generace však chce generace propojovat, nabídnout do rodin směsici „všeho se vším“. Zábavu, cestování, aktuality, rady, sportovní vyžití, zdravotnická témata, vaření, alternativní cesty, módu, zahrádkaření, rozhovory, reportáže, techniku, humor..., ale především i to, co vás zrovna trápí. Nebojíme se na příslušných místech zeptat na nepříjemné otázky. Proto pište, „mejlujte“, volejte. Jsme tu pro vás! Krásné jaro přeje
duben
|
Grand GENERACE
3
Rozhovor s osobností
David Suchařípa:
Herec, sportovec a charismatický sympaťák 4
Grand GENERACE
|
duben
Na jevišti Docela velkého divadla v Litvínově v roli Cyrana
Všechny přívlastky v titulku popisují DAVIDA SUCHAŘÍPU. Je až neuvěřitelné, že ho vídáme v divadle, ve filmu i na televizní obrazovce už čtvrt století. Ještě víc pak skutečnost, že právě oslavil abrahámoviny. Toho příjmení je v hereckém světě druhý v řadě. Se svým otcem Leošem se sešel na jevišti např. v Čekání na Godota. text: Eva Fišerová foto: archiv Docela velkého divadla v Litvínově a Davida Suchařípy.
Ptát se vás na motiv k výběru povolání je asi nepatřičné, když jste synem Leoše Suchařípy, i když váš otec byl původní profesí divadelní teoretik, dramaturg, překladatel… Když se člověk někdy ve třinácti či čtrnácti rozhoduje, co bude dělat, neví, co ho čeká. Když jsem šel na konzervatoř, vůbec jsem si nebyl jistý, že chci být hercem. Hodně jsem tehdy sportoval, možná bych si vybral sport, ten je pro mě dodnes důležitý. Kdyby tehdy nevyšly talentovky, měl jsem podanou přihlášku ještě na filmovou průmyslovku do Čimelic. Dnes už vím, že to byla fajn cesta, dobře zvolená, i když ze začátku to bylo všelijaké a já si pak po revoluci nebyl úplně jistý, že to bylo správně, nicméně jsem u toho zůstal. Jak na konzervatoř vzpomínáte, nedávali vám najevo, že byste mohl být protekční student? Bylo to dobré řešení, na tehdejší dobu byla konzervatoř docela svobodná škola, učili tam bezvadní lidé. Naopak si myslím, že byli stateční, že jsem tam mohl studovat, táta nesměl v Praze pracovat, musel odejít, a nakonec hrál v ústeckém Činoherním studiu, protože nemohl dělat svoji profesi. Spíš to byl zázrak, že jsem se dostal v roce 1980 na uměleckou školu po řádných zkouškách. Faktem je, že u zkoušek nás bylo třeba dvanáct, a v ročníku nakonec pětadvacet, to byli asi ti protekční. Nakonec všechno prověří čas a když nebude někdo protekční v oboru dobrý, neuplatní se, trh to vyselektuje. Kam jste po škole zamířil? Tehdy si nikdo nemohl moc vybírat, existovala směrná čísla a člověk musel jít tam, kam ho poslali. Mně se líbilo Divadlo Na zábradlí nebo Činoherní klub, ale tam bylo plno a já v roce 1986 nastoupil do prvního angažmá v Příbrami, odkud jsem šel na vojnu a po ní zamířil do ústeckého Činoherního studia. Tam jsem zažil revoluci. Bylo mi čtyřiadvacet a přemýšlel jsem, co bude dál. Založením jsem optimista a nikdy jsem nepochyboval
Při svých toulkách světem zavítal i do meky filmového umění, Hollywoodu.
o práci, kterou jsem si vybral. Říkal jsem si, že když budu dobrý, projeví se to a práce bude. Dodnes ale samozřejmě platí, že k tomu člověk potřebuje ono příslovečné štěstí. Bez toho nic nejde. Chtěl jste hrát hlavně divadlo? U nás to tak nefunguje, že je člověk vyhraněný jen pro divadlo, film nebo jen pro dabing. Viděl jsem herectví vždy v širších souvislostech, takže to, co dneska dělám, je větší záběr, ale mám možnost volby. Od roku 1996 jste na volné noze, je to náročné? Je to především svoboda. Ve stálém angažmá bych mohl jet v zimě těžko na celý týden na hory. Také mi vyhovuje možnost hrát ve více divadlech než na jedné scéně, setkávat se s více lidmi. Ve stálém angažmá se člověk musí podřídit tomu, kam divadlo směřuje, jak ho formují umělecký šéf a dramaturg, své představy má režisér, a to nemusí hercům vždy vyhovovat, ale když jsou v angažmá, musejí se podřídit, brát role, do kterých je obsadí. Někomu možná vyhovuje jistota stálého, i když nízkého příjmu. Já si takhle vybírám
jen role, které mi sedí, nemusím dělat žádné kompromisy a mám stále možnost volby. Na nedostatek práce si rozhodně stěžovat nemůžete… Hraju v Divadle Kalich, v Divadle Palace, v Docela velkém divadle v Litvínově, s Ivou Hüttnerovou a M. Dolinovu máme zájezdové představení Manželské štěstí. Právě mám hodně nazkoušeno – v Litvínově jsem měl 6. března premiéru představení Hoří, má panenko, kde hraju náčelníka hasičů, společně s Pavlem Novým a Josefem Náhlovským, takže to je velká legrace. Také tam hraji Cyrana. V Kalichu jsem měl 27. ledna premiéru představení pro dva herce „Ani spolu ani bez sebe“, kde hraju s Janou Paulovou, s kterou pracuji moc rád. Rozumíme si spolu, což je moc důležité. Sešli jsme se opravdu krásně, atmosféra je výborná a já doufám, že se odrazila na výsledku. Diváci se baví a do konce sezony máme vyprodáno. Zahrál jste si někde už v dětství? V dětství jsem hrál jen fotbal. První profesionální roli na jevišti jsem dostal až v prvním angažmá v roce 1986 v Příbrami – Meluzova v představení Talenty a ctitelé od N. A. Ostrovského. Moc už si to ani nepamatuji, nevybavují se mi ani žádné pocity, je to jako fotka, obrázek, žádné konkrétní vzpomínky. Také jsem to nijak extra neprožíval. Přenášela to tehdy televize, asi by se dalo představení najít někde v jejím archivu, už je to dávno. Obdivoval jste někdy nějakého herce, jak hraje? Určitě mi byla spousta herců sympatických kvůli jejich přístupu k práci, k lidem, kvůli jejich přínosu, tím, že byli něčím zajímaví. Takoví lidé vás mohou ovlivnit, ale hrát podle někoho, napodobovat ho, to nejde. Herectví je autorské řemeslo, já tu postavu hraju a těžko ji budu hrát jinak a někdo jiný ji zase zahraje po svém. ...Přesto, převzal jste něco od svého táty? To spíš mohou posoudit diváci, kolegové, vědomě určitě ne, každý jsme byli vždy sám za sebe. Někdy mi někdo řekne, že se k němu pasuji podobou, intonací v nějaké expresi, že podobně zazním. Ale to mají všichni synové svých otců, ale většinou se to projeví až později, věkem, jak člověk stárne, jde někdy do fyzické podoby rodiče. Tátovo herectví bylo naprosto civilní, přirozené, vždy byl sám za sebe a diváci mu tu postavu věřili a já to mám stejně nastavené. duben
|
Grand GENERACE
5
Rozhovor s osobností
Z litvínovské březnové premiéry divadelní podoby filmu Hoří, má panenko! David baví diváky v roli náčelníka hasičů po boku P. Nového, Jany Galinové a dalších.
V které chvíli, kterou rolí jste se dostal nejvíc do povědomí diváků? Myslím, že v širším povědomí divadelní veřejnosti to bylo v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde jsem hrál počátkem 90. let. To bylo zásadní období. Setkal jsem se tam s vynikajícími lidmi, divadlo vedl Vladimír Morávek, ředitelem byl Ladislav Zeman. Zahrál jsem si zde hodně zásadních postav ze shakespearovského repertoáru: Hamleta, Romea, Petruccia, Krále Leara, Benedetta… Někdo po nich touží po celý život a já si je zahrál během několika sezon. S Romeem a Králem Learem jsem se setkal i později na Hradě při Letních shakespearovských slavnostech, ale to už jsem hrál jiné postavy. V Hradci to byla moc fajn doba, tam se mi otevřel divadelní svět. Byl jsem mladý, nevadilo mi hrát často. Pak přišly i další možnosti, například postava cikána Imre Dobaye v seriálu Zdivočelá země, nebo primáře gynekologie v seriálu Ordinace v růžové zahradě, na který se dívalo dvakrát týdně 2,5 milionu diváků. Máte nějakou vysněnou roli? To je složitější, než se zdá. Můžu si přát báječnou roli, ale abych byl spokojený, že ji mám, musí se sejít opravdu moc věcí dohromady. Musíte hrát s někým, s kým ladíte, moci ji hrát podle sebe, aby vás tvůrci netlačili někam jinam, do jiných poloh. Takže nemám vysněnou roli, spíš bych si přál být často na jevišti šťastný, aby mě práce bavila, role mi
6
Grand GENERACE
|
duben
sedla tak, jak to mám nastavené teď s Janou Paulovou, jak už jsem zmínil. Hrát s člověkem, s kterým si rozumíte, můžete si o všem otevřeně promluvit, co by šlo dělat jinak a třeba i líp, to je moje přání. Možná taková postava existuje, jen o ní ještě nevím. Potkal jste se i s dabingem... To je těžká disciplína, aby šlo opravdu o kvalitu, vše sedlo a postavu jste nezkazili. Daboval jsem mockrát, ani si všechny herce nepamatuji, ale vše nebylo v českém dabingu košer. Proto nás asi 180 herců zastupuje agentura ManpowerGroup, která nastavila jasná pravidla, za kterých se bude chodit do studia. Ti, kterým nevhodné podmínky vyhovují, stojí mimo, ale jsem přesvědčený, že na to časem také přijdou a nebudou chtít pracovat za ostudné peníze a ohýbat záda. Dnes dabuji jen pro ČT a Studio Virtuál.
Všestranný sportovec má mimo jiné mezinárodní licenci na rally a okruhy.
Zmínil jste roli sportu ve vašem životě, vyplňuje vám většinu volného času? Určitě, a platí, že když chcete něco dělat, čas si na to dokážete najít. Jezdím rally, skutečné velké závody. Vloni jsem byl na MČR pátý, v rallysprintech jsme byli s mým spolujezdcem na 11. místě a na Barum Czech Rally Zlín, součásti mistrovství Evropy, jsme byli v naší třídě třetí, to byla pecka, ale přijal jsem to s velkou pokorou. Letos pojedu velké auto, Subaru Impreza, v závodě JT Rocksteel Rally Teamu. Rally se věnuji skutečně opravdově, na nějaké úrovni. Před třemi roky jsem začal s golfem a moc mě to baví, do budoucna to pro mě bude dobrý sport. Pořád si jdu rád zakopat fotbal, ale na ten už nemám fyzický fond, už nestíhám běhat stejně jako mladí kluci, to jde s věkem. Jinak samozřejmě kolo, lyže, tenis. Vaše jméno je spojeno také s charitou... Jsem místopředsedou občanského sdružení Real Top Praha, jeho založení bylo nápadem mého kamaráda Saši Smita, bývalého fotbalisty a skvělého člověka. Jsme sportovní tým, hrajeme především fotbal a účelem našich sportovních aktivit je podpora různých charitativních akcí, nemocničních oddělení, dětských, sociálních a pečovatelských domovů, jejímiž patrony jsou právě členové týmu Real TOP Praha. Přemýšlíte někdy o stáří? Ještě nejsem starý, tak ani ne, ale ono to přijde, jako všechno v životě. Moc bych si přál, asi tak jako všichni, prožít stáří tak, abych byl soběstačný a schopný postarat se o sebe sám až do konce, to bych byl moc rád. Máte nějaké moto, kterým se řídíte? Nemám, pro mě je důležitá svoboda. Ale myslím si, že kdyby se lidi řídili desaterem, nepotřebujeme zákony. Nahrál jste mi na závěrečnou otázku. Jste věřící? To je složitější, nejsem ateista, ale ani vyznavačem určité víry. U nás je víra spojená s římskokatolickou církví a nedělní návštěvou mše. Tak to u mě opravdu nehrozí. Je mi sympatická židovská kultura, buddhismus i hinduismus, ale i víra indiánských kmenů, které žily v souladu s přírodou, začetl jsem se do koránu. Všechna náboženství procházejí během své historie složitým obdobím, a pro mě je nepochopitelné, když se ve jménu víry ničí kulturní hodnoty a lidské životy, to je idiotství, ale tahle otázka by byla na delší diskusi.
Zemědělské technice se věnujeme již od roku 1837 a té zahradní přes padesát let. Z bohatých zkušeností a velkého důrazu na průběžný vývoj pramení spolehlivost, hospodárnost, výkonnost a dlouhá životnost našich strojů. S nimi i vám radost při péči o zahradu vydrží po dlouhá léta.
facebook.com/StromPraha.cz
www.StromPraha.cz, www.JohnDeere.cz
PORADNA Důchod
O doklady k důchodu se zajímejte s předstihem Každého z nás dříve či později čeká odchod do důchodu. Možná si myslíte, že se nemusíte o nic starat a Česká správa sociálního zabezpečení vyřídí vše za vás. Ano, u někoho to tak být může, ale to jen tehdy, má-li všechny potřebné doklady pro výpočet důchodu v pořádku. text: redakce foto: dollarphotoclub.com
A
byste měli jasno, jak na tom se zajištěním těch správných dokladů jste právy vy, nejlepším řešením je, napsat si o Informativní osobní list důchodového pojištění na adresu České správy sociálního zabezpečení Křížová 25, 225 08 Praha 5. Žádost stačí poslat poštou, a nemusí to být ani doporučeně. Nezapomeňte napsat své celé jméno a hlavně i rodné číslo. Za nějaký čas (tak do měsíce, ale většinou dříve) vám přijde výpis roků, kde a jak dlouho jste byli zaměstnáni, a od roku 1986 i výpis částek, které jste si ten který rok vydělali.
8
Grand GENERACE
|
duben
Pokud už v ruce držíte zaslaný Informativní list, buď jste mile překvapeni, že máte zaevidovány všechny roky, nebo horší je, když vám nějaký ten rok chybí. V tomto případě je potřeba si vzpomenout, kde jste v ten daný rok pracovali, zavolat či zajet si na osobní oddělení příslušného zaměstnavatele a o výpis si požádat. Nejhorší možností je, pokud vám do započtení chybí let více. I proto je dobré, aby si každý z nás zjistil kompletnost podkladů pro důchod včas, protože jistě se daleko lépe dohledávají, chybí-li vám k odchodu do penze několik let, než když máte těsně před ním.
Další naší radou je, zjistit si, jestli jsou opravdu podklady, které mají k dispozici na České správě sociálního zabezpečení a Správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte podle svého bydliště, totožné. Ženy, které nemají do započítaných let zaevidovanou mateřskou dovolenou, ji snadno doloží rodným listem dítěte. Jistě je dobré též připomenout počet odpracovaných let, po kterých máme na důchod nárok. Dlouhou dobu to bylo 25 let, ale kdo odchází do důchodu letos, musí mít odpracováno 31 let, příští rok 32 let atd. Po roce 2018 to bude již 35 let.
tak trocHu jiná dovolená Chystáte se na dovolenou a nemůžete se nějaký čas starat o svého příbuzného, který by neměl zůstat bez pravidelné pomoci či vaší každodenní návštěvy? Využijte služeb Zátiší a zařiďte dovolenou i jemu.
Z
átiší je nadstandardní bytový dům pro seniory. Na výběr máte bydlení v hotelovém pokoji s vlastní koupelnou, nebo naopak v kompletně vybaveném bytě, v obou případech ve zcela bezbariérovém bytovém domě s velkou soukromou zahradou. To vše přímo v Praze, v krásném prostředí pražských Kunratic, nedaleko stanice metra C Chodov. Zátiší nabízí soukromí a služby na míru podpořené čtyřiadvacetihodinovou přítomností personálu. Kromě „sezonních hotelových hostů“ bydlí v domě i jeho stálí obyvatelé, a tak o společnost nebude mít nikdo nouzi. Aby se hosté seznámili snadněji, nabízí Zátiší pravidelný týdenní program, zahrnující společné procházky, cvičení, povídání nebo vaření. Účast na těchto aktivitách je samozřejmě dobrovolná, pro sezonní hosty navíc zahrnuta v ceně pobytu. Nespornou výhodou je nejen velké zázemí domu, místní restaurace zajišťující celodenní stravování pro klienty, kteří o ně mají zájem, zastřešené atrium, knihovna, tělocvična, ale především schopnost a ochota personálu upravit poskytované služby na míru jednomu každému klientovi. Pomoc a dohled personálu je vždy taktní, služby probíhají v předem nasmlouvaném čase, který zohledňuje denní režim jednotlivých obyvatel. A bonusem je celkově přátelské prostředí domu. Rodiny, které mají o krátkodobé ubytování svých příbuzných zájem, řeší obvykle tytéž obavy. Aby „jejich babičku“ někdo denně zkontroloval, že je v pořádku, pomohl jí, s čím potřebuje, dohlédl na to, aby si vzala léky, zkontroloval, že v létě dodržuje pitný režim, přeptal se, zda pořádně obědvala, popovídal si s ní, případně zamezil nápadům jako je samostatná výměna žárovky či nákup zboží od podomního dealera. Přesně to v Zátiší najdete. Příbuzní ubytovaných hostů navíc ocení trvalé spojení s recepcí domu, tedy s někým, kdo je nepřetržitě
tExt: redakce Foto: archiv
na telefonu a může poskytnout informace, vyřídit vzkaz, zařídit neodkladnou službu. V domě pracuje tým hospodyněk, správce, pravidelně sem přichází praktický lékař a také fyzioterapeut. Cena pobytu začíná na 4750 korunách za týden pobytu. Může se tak stát, že po svém návratu z dovolené zjistíte, že váš příbuzný v Zátiší načerpal více sil, než vy cestováním po exotických zemích. Spokojeni tak můžete být všichni.
CO JE ZÁTIŠÍ
PRAHA 4-KUNRATICE Bezbariérové byty Televize, internet Systém nouzové komunikace Požární systém v bytech Vlastní park 8000 m2 Atrium 400 m2 restaurace pro zájemce o denní stravování Společenský sál, tělocvična, hobby místnost Ordinace lékaře, fyzioterapie recepce s 24hodinovým provozem
Jste po úraze a potřebujete dočasně zvýšenou míru pomoci v domácnosti? Po propuštění z nemocnice uvítáte možnost další rekonvalescence v asistovaném bydlení? chystáte se na plánovanou operaci a řešíte, kdo se postará o vašeho příbuzného? Nebo jen potřebujete na určitou dobu bezbariérové bydlení? Neváhejte a přijďte kterýkoli čtvrtek od 13 hodin na den otevřených dveří. Nebo volejte 222 532 700. Více na www.zatis.cz. duben
|
Grand GENERACE
9
Téma Jarní úklid s úsměvem
Ulehčeme si všechno, co můžeme!
Umíte si to ještě představit? Babičky i maminky mnohých z nás namáčely hadr v kýblu s vodou, vyždímaly a s rýžovým kartáčem a jádrovým mýdlem pak lezly po kolenou, aby co nejlépe vydrhly podlahu. Okna leštily novinami, na koberce vytáhly plácačku. Jarní úklid přicházel obvykle před Velikonocemi, velký býval také ten vánoční a samozřejmě po malování. Gruntovalo se, ale žádná velká legrace to zrovna nebyla. text: Pavla Biscan foto: dollarphotoclub.com
D
nes se naštěstí uklízí úplně jinak. Na všechno existují různé vymoženosti a trh je neustále zásobován novinkami na ulehčení domácích prací, o nichž se našim matkám ani nesnilo. Můžeme zkrátka uklízet s lehkostí i průběžně. Pokud si stanovíme nějakou tu hodinku jednou týdně, máme neustále pořádek a čisto. Pominu-li placenou hospodyni, nezbývá než přiložit k dílu vlastní ruce. Nikdo neuklízí příliš rád a pokud se výjimka přece jenom najde, i jí se občas nechce. Proto si musíme, pokud možno všemi dostupnými prostředky a dobrými nápady, tuto stále se opakující činnost ulehčit. Tak vzhůru do toho!
Na podlahy s pomocníky Podlahy pokryté nalepeným kobercem se vysávají elektrickým vysavačem. Skutečný balík komfortu se skrývá v současných moderních přístrojích. Vysavače podlah všeho druhu za sebou zanechávají řádně provedený úklid. Přístroje jsou vybavené filtrovacím systémem, který umožňuje používání i nejtěžším alergikům. Lepší vysavač má v sací ploše rotující kartáče, kterými se chlupy koberce pěkně proberou a naježí. Elektrický kabel se automaticky zasunuje ovládáním na rukojeti, případně sešlápnutím nohou. Nemusíme se
10
Grand GENERACE
|
duben
ohýbat, stroj jezdí na kolečkách, je lehký a výkonný, ochotně za námi „běží“ jako vzorný psík. Skvělým pomocníkem je samozřejmě vysavač robotický, ten už pracuje úplně sám.
Keramické, mramorové, plovoucí... Nejdříve stáhneme hrubší prach gumovou stěrkou, pak vytíráme měkkým, bavlněným mopem, jenž se namáčí do kýblu, na kterém je nasazena ždímací miska. Kroucením mop vyždímáme téměř do sucha. Do vody přidáme účinný čisticí prostředek určený na konkrétní typ podlahy. Žádné ohýbání ani namáčení rukou! Rychle a s lehkostí za sebou zanecháváme velké, čisté a lesknoucí se plochy. Málem jako v reklamě, kde jde všechno samo. Podlahy plovoucí se udržují podobným způsobem. Nejdříve stíráme na sucho, poté na vlhko. Do vody přidáme jemnější tekutý prostředek na čištění, který má zároveň leštící efekt.
Kocouři už jen na mazlení Opovržlivý pohled sousedky, šmouhy, které nemilosrdně odhalilo sluníčko, prostě horor! Nad tím vším máváme rukou. Nyní je mytí oken téměř pohoda, lesknou se coby dup. Nejdříve omyjeme rámy a parapety. Okenním sprejem postříkáme tabulky skla a pak gumovou stěrkou, jemnou kůží nebo lešticí utěrkou
ze speciálního vlákna, přímo na okna vyrobenou, navlhčené sklo lehce a rychle vyleštíme. Po „kocourech“ ani památky. Jedině máme-li živého mazlíčka, bude se za oknem krásně vyjímat. Na zrcadla půjdeme obdobně.
O pozornost se hlásí nábytek Saháme po leštidlech. Ta na hladké a rovné plochy mají většinou též antistatický účinek, takže se prach na nábytku už tolik neusazuje. Vyrábějí se prachové smetáčky, antistatické utěrky, houbičky a mopy. U kožených sedacích souprav, které jsou na údržbu zvlášť citlivé, postupujme velice opatrně, využívejme jen prostředky určené skutečně na kůži. A aby opatrnosti nebylo málo, ještě než je začneme čistit velkoplošně, vyzkoušejme účinek a reakci s „elixírem“ na nějakém menším a nenápadném místě. Látkové potahy sedacích souprav jsou dnes většinou odepínací, dají se chemicky čistit či dokonce prát v pračce.
Přecházíme do kuchyně Patrně nejvíce se celá škála všech chemických, nechemických a mechanických pomocníků vyřádí v kuchyni. Jí se v každé domácnosti, tudíž také každá hospodyňka vaří, má co do činění s nádobím, ledničkou, myčkou, pracovní plochou, sporákem, pečicí
a mikrovlnou troubou, odpadky a nákupem. A někdy i s tvrdošíjnou špínou. Začněme ledničkou. Pro vícečlennou rodinu jsou optimální lednice dvě. Tu starší a třeba i z druhé ruky ponecháme ve sklepě nebo v garáži. Můžeme do ní rovnou po návratu z nákupu vyskládat nakoupené nápoje. Lahve nebývají po transportu dokonale čisté a nedoporučuje se ukládat je společně s potravinami. A přece nebudeme před uložením každou láhev ještě umývat! Tudíž se vyplatí mít chladničku na potraviny v kuchyni hezky po ruce a pro pití zajít vždy dle potřeby. Lednice je třeba občas vyklidit, prošlé potraviny zlikvidovat a vnitřek pečlivě vymýt. Starší modely odmrazíme, novější už to dělají za nás. Mytí nádobí asi nepatří k oblíbeným kratochvílím, zato myčka je vzorný pomocník a vychází z ní naprosto čistoskvoucí nádobí. Do větší domácnosti jde o pomocníka ideálního, až nutného, předchází rodinným hádkám, kdo je na řadě s mytím, kdo s utíráním. Vyrábějí se i malé myčky pro méně početné rodiny. Jinak myčku samozřejmě nemusíme pouštět denně, nádobí v ní počká, až se prostor naplní. Na každé mytí přidáváme kostičku zvoleného prostředku, navolíme program a můžeme odpočívat. Pak už jen vyndáme a uklidíme. Sporák a trouba jsou v kuchyni bezpochyby nejtvrdším oříškem. Kdo vaří často, dobře ví, jak po ukončení „akce“ kuchyň vypadá. Především sporák se podobá smetišti. Není možné uvařit krmi, aniž by tu a tam něco neukáplo, určitě i vám se přilepí či připálí soustečko nebo přeteče omáčka. Naštěstí v každém větším obchodu nejdeme spolehlivou pomoc. Ke keramické ploše se při mytí chováme obzvlášť citlivě, agresivním zacházením bychom ji mohli lehce poškodit. Díky vhodně vybranému prostředku ale jen lehce stíráme povrch. Šťavnatou pečínku také nevyndáme zrovna z neposkvrněné trouby. Většinou bývá dost zaneřáděná, a ne pokaždé máme chuť ji cídit. Vždyť se zanedlouho zase bude péci... Odložíme jednou, dvakrát a pak už trouba představuje „obraz hrůzy“. Novější sporáky mají takzvané samočisticí trouby, ale jen se jim tak říká. Čistit je musíme stejně, ne sice tak často, ale jak jinak, než ručně. Připečené zbytky tuku představují onu hrubou špínu, nevzhlednou a páchnoucí. Nechte si v obchodě poradit, zkoušejte. Osvědčily se prostředky, které lze nastříkat ještě do lehce teplé trouby po dopečení – nechají se určenou dobu působit a pak jen vnitřek vytřeme. Nezapomeňme
na zbytky chemie, troubu musíme ještě vytřít mokrou houbičkou. Jinak by nám nepříjemně načichla nějaká dobrůtka.
Blížíme se do cíle Celý byt už jen září. Na závěr jsme si nechali koupelnu, kde si po tom všem „šúrování“ náležitě odpočineme. Ovšem ještě chvilku buďme pilní. Na koupelny již existuje celá škála přípravků: rozličné spreje, kterými vanu a dlaždičky postříkáme a pak pouze setřeme či osprchujeme, bez drhnutí silou. Odměnou je nádherný lesk. Vodičky příjemně voní a jsou skutečně účinné. Vybíráme především ty univerzální, ošetří rovněž chromované
části a lehce je zbaví vodního kamene a fleků. Záchodovou mísu vymýváme prostředky se silným čisticím a dezinfekčním efektem. Nalezneme je ve speciálně tvarovaných lahvích, aby se daly nastříkat i tam, kam se jinak opravdu nelze dostat. Působí i na nejhorší nánosy. Vyplatí se používat také závěsy do mísy: gel v nich obsažený nádobu při každém spláchnutí pročistí, dezinfikuje a navoní. Na prkénko lze použít dezinfekcí navlhčené ubrousky, jež se po použití ihned vyhodí do odpadků. Není vhodné je splachovat. Jednou za čas bychom měli také vyčistit všechny vodovodní odpady od usazených ne-
čistot. Čistič potrubí působí rychle a efektivně, stačí jen nasypat správnou dávku, nechat působit a proudem vody propláchnout. Jen je třeba dodržovat pokyny v návodu! Rovněž bychom občas měli ošetřit místa, která by mohla mít sklon k plesnivění. Protiplísňovým sprejem odstraníme plíseň beze zbytku a na delší dobu zamezíme výskytu tomuto vážnému zdravotnímu riziku. Hodně lidí trpí alergií a ani neví o tom, že ji často způsobuje právě tato černá plíseň, která ráda drží ve spárách koupelnových a záchodových dlaždiček, v ohybech sprchových koutů, prostě všude tam, kde je nedostatečný přístup vzduchu a vlhko.
Máme doma jako v ráji! Vůně domova nás provází po celý život a také s ní se dá doslova kouzlit podle naší momentální nálady. Pokojová vůně není jen zapálená vonná tyčinka či svíčka. Můžeme si vybírat: od dóziček do elektrických zásuvek až po jednoduché závěsné destičky nebo lístečky. Existují deodoranty do ledničky, do myčky na nádobí, do koupelen, na WC, do skříní, botníků, nádob na odpadky, zkrátka kam jen je libo. Může to u nás vonět jako v ráji! Nebojte se a zkoušejte, co by za to daly naše babičky a maminky... duben
|
Grand GENERACE
11
Nebraňme se technice
Jízdní řády a internet
Jaro je nezadržitelně tady a s ním začíná doba výletů a pěších túr. Při jejich přípravě nám může výrazně pomoci internet. Podíváme se, jaké možnosti nabízejí internetové mapy a jízdní řády při hledání meziměstských spojení. text: Miroslav Navarrů foto: autor
http://jizdnirady.idnes.cz/
né místo více zastávek, můžete buď vybrat tu, ze které chcete jet, nebo můžete Na této stránce najdete jízdní řády zadat pouze název místa vlaků, autobusů a jízdní řády městské (např. Praha Černý Most hromadné dopravy více než stovky měst. nebo jen Praha). Druhá možnost má tu výhodu, že počítač pravděpodobně najde více spojení. Vyberte, čím chcete jet Doporučujeme název místa vybrat z nabízeNa úvodní stránce nejprve vyberte to, jaké ného seznamu, protože někde jsou použity jízdní řády chcete pro vyhledání spojení zkratky (např. Praha hl. n.), jinde jsou použít. Pro meziměstské cestování můžete v názvech zastávek čárky. Seznam je důležitý využít vlaky, autobusy nebo jejich kombitaké v případech, kdy několik míst v různaci. Ujistěte se, že v horní části stránky je ných okresech má stejné jméno. Stejným označena záložka Spojení (má jinou barvu, způsobem zadejte i cílové místo cesty. než další záložky). Pro výběr jízdního řádu klikněte na seznam Jízdní řád. V prohlížeči se zobrazí okno Výběr jízdního řádu. Nás Čas odjezdu a příjezdu zajímá horní část okna – pod nadpisem Počítač nabízí tu možnost, že chcete vyjet Kombinace vyberte požadovanou kombiprávě teď. Obvykle plánujeme cestu dopřenaci. Pro tento článek vybíráme Vlaky + Audu, pro zadání data cesty zapište požadotobusy. Chcete-li použít pouze vlaky nebo vané datum do prvního políčka za textem pouze autobusy, klikněte na příslušný odkaz Datum a čas. Do druhého pole zapište čas v řádku Vlaky, Autobusy, Letadla. odjezdu nebo čas příjezdu. To, jaký čas jste zadali, označte pod polem pro zadání data. Zadáte-li čas příjezdu, počítač zobrazí takoZadejte, odkud a kam vá spojení, která do cílového místa přijedou jedete v zadaný čas nebo před ním. Potřebujete-li Do pole Odkud zapište název místa, ze být ve Strakonicích v 11.30, zadejte tento kterého vyjíždíte. Počítač napovídá: tak, jak čas jako dobu příjezdu a počítač vyhledá postupně zapisujete název místa, počítač spojení, která do cílovém místě budou upřesňuje seznam nabízených míst, jejichž v 9.30 nebo v 9.50. název začíná zadaným textem. Má-li vybra-
12
Grand GENERACE
|
duben
Zadáte-li čas odjezdu, počítač vybere taková spojení, která vyjíždějí z výchozího místa v zadaný čas, nebo později. Nechcete-li cestou přestupovat, zaškrtněte položku Pouze přímá spojení. Chcete-li, aby spojení vedlo přes konkrétní místo, klikněte na odkaz Přidat průjezdní místa a název daného místa vyberte.
Vyhledání spojení Pro vyhledání spojení klikněte na tlačítko Hledat pod polem pro zadání data a času cesty. Existuje-li spojení podle zadaných hodnot, počítač je zobrazí. V případě, že žádné spojení nebylo nalezeno, počítač o tom zobrazí v prohlížeči zprávu. Pak je třeba upravit požadavky na spojení, např. zrušit zaškrtnutí položky Pouze přímá spojení nebo povolit hledání v kombinaci jízdních řádů Vlaky + Autobusy.
Seznam vyhledaných spojení Každé z vyhledaných spojení má svůj samostatný rámeček. V horní části je seznam spojů, které při cestě použijete, v dolní části celkový čas jízdy a informace o přepravcích, kteří jednotlivé spoje provozují. Jako příklad si vezmeme spojení z Pardubic do Strakonic. Z Pardubic, hlavního
nádraží vyjíždí v 7.22 vlak SC 516 Pendolino, který přijíždí do Prahy Hlavní nádraží v 8.24 (to už je druhý řádek výpisu). Další spoj (třetí řádek výpisu) jede ze stanice Na Knížecí v 9.00, tam je třeba se přesunout. Autobus ze stanice Na Knížecí přijede na autobusové nádraží ve Strakonicích v 10.30.
Čtěte pozorně zobrazené informace
Zjišťujeme další informace U autobusových spojů, jedoucích z autobusových nádraží, bývá ve sloupci poznámka uvedeno číslo nástupiště. Pokud číslo uvedeno je, nastavte na něj ukazatel myši a chvilku počkejte. Počítač ukáže text s informací, co dané číslo znamená. Kliknete-li na číslo vlaku (v našem případě SC 516 Pendolino) nebo autobusové linky (370004 16), zobrazí počítač nové okno s výpisem jízdního řádu daného vlaku nebo autobusu. Potřebu přesunu z jednoho nádraží na druhé ukazuje symbol jdoucího panáčka, u kterého je připsána celková doba přesunu. Na přesun a vyhledání odjezdového stanoviště máme v našem příkladu dobu mezi 8.24 a 9.00, tedy 36 minut – zvažte sami, zda je to dost času. POZOR: Uvedená doba přesunu asi 25 minut v tomto případě rozhodně nestačí na pěší přesun! Symbol panáčka pouze ukazuje, že tento přesun si musíme zorganizovat sami. Pro jednoduchost jsme použili jízdní řád vlaků a autobusů. V případě, že použijete kombinaci jízdních řádů vlaků, autobusů a pražské MHD, bude výpis obsahovat také spojení MHD, nutná pro přestup.
V okně Výběr jízdního řádu vyberte, jaké druhy prostředků veřejné dopravy chcete použít.
Při zadávání výchozího a cílového místa je třeba dát pozor na okres, ve kterém místo leží.
Součástí zadávání data a času je také volba toho, zda jste zadali čas příjezdu nebo čas odjezdu.
Dejte pozor na správné zadání cílového místa, někdy stačí záměna jednoho písmenka a pojedete na úplně jiné místo, příkladem může být Strážný na Šumavě a Strážné v Krkonoších. Další informace o jízdních řádech naleznete na stránkách www.dpp.cz (informace o dopravě v Praze), www.jrbrno.cz ( jízdní řády MHD v Brně) nebo www.dpo.cz/jizdni-rady. html ( jízdní řády MHD v Ostravě).
Tisk jízdních řádů Pro vytištění všech spojení, které počítač právě zobrazuje, klikněte na odkaz Vytisknout. Najdete jej na začátku a na konci výpisu nalezených spojení. Potřebujete-li nalezená spojení uložit do souboru, klikněte na odkaz PDF (napravo od tlačítka Vytisknout).
Dalším příkladem jsou přestupy mezi vlaky a autobusy. Podle jízdního řádu máme na přestup sedm minut, ale pozor, odhadnutá doba na přesun z vlaku na autobusovou zastávku je šest minut. Pak už stačí jen malé zpoždění prvního spoje a přestup nevyjde. V případě, že je součástí spojení přesun mezi autobusovým a vlakovým nádražím, zkontrolujte si na mapě, jak daleko jsou tato nádraží od sebe a jak se odjezdové nádraží dostanete.
Když spojení nevyhovuje Potřebujete-li zobrazit několik dalších či předchozích spojů, klikněte na tlačítka Následující či Předchozí. Počítač zobrazí seznam dalších spojů, ty již nalezené ponechá na stránce. Potřebujete-li upravit zadání spojení, klikněte na tlačítko Změnit zadání. Uvedená tlačítka najdete na začátku a na konci výpisu nalezených spojení.
Internet nabízí řadu zajímavých údajů, ale vždy je dobré si je pozorně přečíst a ověřit. Například v jízdních řádech najdete řadu spojení, ale některé spoje cestu zvládnou za hodinu a jiné na tutéž cestu potřebují hodinu a půl nebo dvě. A to zjistíte jen pozorným přečtením výsledků.
Příklad nalezeného spojení, které jsme použili v článku. duben
|
Grand GENERACE
13
cestujeme po české republice
Navštivte historickou Olomouc, s tamní kartou hodně ušetříte Pokud si budete chtít podat ruku s historií, pak můžete navštívit Olomouc. V městě samotném i v jeho blízkém okolí je mnoho památek, z nichž některé jsou zařazeny na seznam UNESCO. Většina z nich je dobře dostupná městskou dopravou včetně Svatého Kopečku. text: Aleš Pohořal FOTO: czechtourism.cz
Olomouc region Card aneb Většinou zadarmo Pokud do Olomouce přijedete a budete chtít ušetřit čas i peníze, pak si pořiďte Olomouc region Card. Její cena na 48 hodin je 240 korun, ale získáte s ní vstup do mnoha objektů v Olomouci zdarma, a i v okolí můžete navštívit některé atrakce zdarma či se speciální cenou. Navíc v ceně karty je i „tramvajenka“ na městskou hromadnou dopravu, takže po dobu její platnosti neplatíte nic. A to ještě nehovoříme třeba o frontách u pokladen u jednotlivých památek. Ty můžete s kartou minout bez povšimnutí. Abychom uvedli
14
Grand GENERACE
|
duben
několik příkladů, tak například do ZOO Olomouc – Svatý Kopeček stojí vstupné pro dospělého člověka 110 korun, na hrad Bouzov 120 korun. Takže navštívíte-li tyto dvě památky, na dalších už ušetříte všechny částky, které byste zaplatili za vstup. Jste-li zdatným turistou, může to být třeba tisícovka. Navíc získáte ještě mnoho dalších bonusů na ubytování, slev v restauracích, barech či obchodech. Pokud vaše cesta do Olomouce trvá déle, máte možnost si koupit tuto kartu za 480 korun na pět dnů, a to už se opravdu vyplatí, neboť můžete stihnout navštívit většinu známých památek ve městě i okolí.
Jedete-li s dítětem, můžete mu pořídit tuto kartu za polovinu ceny karty pro dospělého.
Sloup Nejsvětější Trojice Tato památka byla zapsána na seznam UNESCO a vévodí Hornímu náměstí. Sloup má výšku 35 metrů a v jeho vnitřku je umístěna kaple. Nepřehlédnutelné dominantě vévodí monumentální sochařská výzdoba.
Svatý Kopeček a bazilika navštívení Panny Marie Tohle posvátné místo, jehož historie sahá do počátků 17. století, a které v roce 1995
navštívil sám papež, je častým cílem poutníků i turistů. Dominantou místa je barokní stavba baziliky Navštívení Panny Marie. Konají se tu bohoslužby, ale i různá setkání. V dubnu jsou tu například již 21. skautská pouť (25. 4. od 9 hodin) nebo Radíkovské hody o den později, ve stejný čas. Pokud byste přijeli v květnu, pak 31. 5. se koná Slavnost Nejsvětější Trojice. A i když je to ještě až za nějaký čas, připomínáme, že se tu koná počtvrté 3. října i pouť seniorů.
Kontroverzní orloj Velkou atrakcí je pro návštěvníky místní orloj. Nejen pro své stáří, vznikl už v 15. století jako součást radnice, ale především pro svou výzdobu, na které se podepsala padesátá léta. Orloj byl za druhé světové války poškozen, a pak dostal novou výzdobu, která odrážela hektickou dobu. Jsou tu i postavy dělníka a chemika. Byly i snahy tvář orloje změnit, ale zůstal tak, jak byl opraven, a výzdoba mu dodává zvláštní punc unikátnosti. Spory o to, zda je to přínosem, nebo ne, asi neutichnou nikdy.
Kostel sv. Václava, Neptunova kašna Olomoucké kašny jsou pověstné, ta nejstarší Neptunova byla postavena v roce 1683 v místě původní kaple sv. Markéty.
Kostel sv. Václava byl založen již na začátku dvanáctého století. Původně byl postaven v románském slohu, později rozšířen v gotickém, a ještě později v novogotickém.
Chrám Panny Marie Sněžné Je jednou z nejvýznamnějších památek ve městě. Chrám byl postaven na začátku osmnáctého století jako jezuitský klášter. Zajímavostí je plastika Panny Marie ze 14. století.
ZOO Olomouc – Svatý Kopeček K vidění zde je mnoho zajímavostí, mezi ty největší patří Mořská akvária s korálovými útesy a mnoha druhy pestrobarevných ryb a dalších mořských živočichů. Nevšední zážitky nabízí průchozí výběh opic makaků červenolících, kam se návštěvníci dostanou po visuté lávce a mohou sledovat zvířata z bezprostřední blízkosti. Podobný zážitek nabízí také pavilon netopýrů, kde návštěvníkům nad hlavami volně létají velmi vzácní kaloni zlatí, v přírodě ohrožení vyhubením. Olomoucká zoologická zahrada chová přes 1700 kusů zvířat a rozkládá se na ploše 42,5 hektaru. Můžete navštívit i věž vysokou 32 metrů. Též je možné se projet vláčkem a relaxovat v krásném prostředí zahrady. Vstup na kartu, jak už jsme uvedli výše, je zdarma.
Radnice s orlojem
Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích Po zdolání všech památek můžete navštívit „památku voňavou“ v podobě nového Muzea Olomouckých tvarůžků, které bylo otevřeno minulý rok. Expozice jsou moderně pojaté a objevíte zde historii této jedinečné pochoutky až do doby současné. Prohlídka trvá přibližně hodinku a již s uvedenou kartou je vstup zdarma. Jinak zaplatíte padesátikorunu.
Arcidiecézní muzeum První arcidiecézní muzeum v naší zemi, otevřené v roce 2006, sídlí v areálu národní kulturní památky Olomouckého hradu. Muzeum představuje výběr z dochovaného uměleckého a duchovního bohatství vzniklého na Moravě v průběhu uplynulého tisíciletí. Součástí prohlídky je románský palác ze 12. stol., přístupný v letní sezoně. Stálé expozice: Ke slávě a chvále. Tisíc let duchovní kultury na Moravě. V neděli vstup zdarma i bez karty ORC.
Arcibiskupská vodárna
Památka UNESCO Sloup Nejsvetější Trojice
Tato velmi dobře zachovalá technická památka dokumentuje úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století. Zajišťovala vodu pro zámek, městské kašny, pivovar a kapitulní domy. Fungovala až do roku 1963. Arcibiskupská vodárna tvoří jeden celek s Biskupskou mincovnou a Orlovnou. duben
|
Grand GENERACE
15
Cestujeme po světě Indie
Goa
Je rájem pro začátečníky i pokročilé 16
Grand GENERACE
|
duben
Komplex chrámů v karnátackém Bádámí
Většina z nás ráda opustí zaběhané všední dny a vyrazí někam do neznáma. Pokud to z jakéhokoliv důvodu nejde, pustí se alespoň do čtení, protože jen tak lze zjistit, že všude na světě žijí lidé s podobnými radostmi i problémy. V této pravidelné rubrice se podíváme do různých zemí za našimi hranicemi a začneme hodně daleko – ve státě GOA na jihozápadním pobřeží Indie. text: Zuzana Musílková s přispěním Viktora Faktora foto: autorka
G
oa, bývalá portugalská kolonie se rozkládá na ploše 3702 km2 (pro srovnání: Lucembursko 2586 km2), z nichž je téměř 40 procent zalesněných, má zhruba 1,5 milionu obyvatel, kopce výše Šumavy a zhruba stovku krásných pláží. Některé z nich objevili koncem šedesátých let minulého století hippies, a tím v ní začala do té doby neznámá turistika. Dnes sem přijíždí kolem 350 000 zahraničních a asi 2 miliony domácích turistů. Mluví se tu konkánsky (asi 61 % obyvatel) a maráthsky (27 procent), ale většina obyvatel včetně dětí (dnes je od první třídy základní školy angličtina vyučovacím jazykem), hovoří slušnou angličtinou. Starší generace navíc umí portugalsky a obliba portugalštiny stoupá i u mladých. Gramotnost je vysoká, zhruba 90 %. Většina obyvatel (kolem 60 %) jsou hinduisté, asi 28 procent katolíci (jejich podíl stále klesá, především kvůli hinduistickým a částečně muslimským přistěhovalcům z jiných indických států), a okolo 12 % muslimové.
Nikam jsme nespěchali, v klidu se na WC převlékli „do léta“ a nechali všem spolupasažérům přednost. Neuvěřitelné: bagáž i při přesunu přes Moskvu přicestovala spolu s námi! Samozřejmostí to rozhodně není. Po odbavení přišel čas proměnit nějaké peníze a najít odvoz do místa určení, cenu 1500 rupií (na koruny se tehdy dělilo zhruba třemi) jsme tušili. Cílem byla vesnice na břehu moře vzdálená 70 km směrem na jih. Ve vozidle nás krom řidiče přivítala spousta místních bohů, nalepených i visících, kde se dalo. Nechyběl ani Ježíš. Po pár kilometrech jsme zjistili, že k nim začínáme němě vzhlížet. Jízda vlevo by ještě šla, kdyby se silnice různě nehemžila
Vždycky je něco za něco
Slovo plán nemá cenu Do této kouzelné exotické zemičky v Západních Gháttech na břehu Arabského moře (asi 600 kilometrů jižně od Bombaje – dnes Mumbaje) se naše čtyřčlenná výprava tří žen a pánského doprovodu dostala shodou mnoha zvláštních okolností. Patrně i proto jsme si tuto drobnou část rozlehlé Indie zamilovali a stále nás vábí. Poprvé jsme sem zavítali na zlomu roku 2012/2013. Přestože jsem cestu coby její iniciátorka rok plánovala, právě slovo plán se již při odletu z Prahy ukázalo pro následující dny jako předzvěst něčeho, co má na indickém subkontinentu cenu jen velmi zanedbatelnou.
Že by kulturní šok? Po klidném letu jsme elegantně dosedli v Dabolimu. Ráno, těsně po osmé, byla obloha jako vymetená, na teploměru 26 stupňů.
(vlastně se pomaličku prodírali). Neskutečný mumraj nám bral dech. Za necelou hodinku jsme však seděli v malém baru na pokraji tříkilometrové pláže a u skvělých plněných taštiček sledovali delfíny. Ubytování v soukromí bylo malé, ale dostačující. Pro dvě osoby jedna obytná místnost s lednicí plus sociální zařízení a teráska, k moři tři minuty, občas se šlo připojit i k internetu a pracovat. Na doporučení přátel s námi putovala remoska, v níž lze při troše fantazie uvařit všechno. A že bylo z čeho! To jsme brzy zjistili přímo na místě, především však v nedalekém městečku (30 tisíc obyvatel už nám připadalo málo) Čaudí. Při naší první návštěvě tu zrovna probíhal trh s ovocem, zeleninou, sušenými plody, kořením, ale koupit se tu v přilehlém okolí dalo snad úplně všechno. Jen se naučit přejít silnici... Brzy jsme pochopili, že nezbývá, než se vrhnout do víru dění, ono to nějak dopadne. Nepatříme zrovna mezi nakupovací typy, a tak jsme po hodině volili ústup. Zkrátka pomalé zvykání na stále usměvavé domorodce, kteří mají obchod v krvi. Kdo se zrovna nevyžívá ve smlouvání, nechť se učí předem, neboť i tak pro nás stále přijatelné ceny výrazně srazí.
Na ulicích bývá hodně rušno.
něčím, co pro nás tehdy ani nešlo vymyslet. Kráva, pes, slepice, bůvol s potahem, rikša, traktor, kolo, kamion, chodec, autobus, osobní auto, kam se co vejde, jde i jede. Co jede, troubí. Kdo míří do Indie poprvé, bývá varován, že prožije „kulturní šok“. V megapolích, jako je New Delhi, Mumbaj, Kalkata a mnohá další si na tohle „klišé“ nepochybně vzpomenete. Nám pro začátek stačil stotisícový Magdaon, dříve Margao, a to jsme jím jen projížděli
Goánské nebe hýčká takřka každodenní stabilní modří a teplotou kolem 30 stupňů. Většinou povívá příjemný větřík, vedra není třeba se bát. Pokud sem dorazíte v době naší zimy (ideálně v časovém rozmezí od konce října do začátku dubna) a aspoň občas necháte své tělo prosolit teplým a čistým Arabským mořem, vrátíte se jako znovuzrozeni. Kdybyste měli udělat jen to! Tři neděle pobytu jsou však minimem. „Otrkali“ jsme se rychle a začali plánovat různé výlety. Ale ouha! Delší přejezdy do okolních států vlaky, autobusy, o letadlech ani nemluvě, je třeba zajistit s velkým, někdy i tříměsíčním předstihem. Pro dobu kolem Vánoc obzvlášť. Nám nakonec nezbylo, než využít služeb místního taxikáře a zkoumat Gou. Nebylo čeho litovat. Dvě ženy z naší výpravy měly na pobyt „jen“ tři neděle, a tak bylo nutné odpočinek „na základně“, vánoční svátky a konec roku proložit cestováním v rámci možností. Viděli jsme nádherné vodopády v Dudhsagaru, dávnými příběhy opředenou pevnost Cabo de Rama, město Old Goa, kde je pochovaný sv. František Xaverský, vesničku Velim, v jejíž středočeské jmenovkyni jsem vyrostla, hlavní město Panadži (dříve Pandžim), kostely, chrámy, toky řek Zuari, Mandovi... Nakonec vyšel i třídenní výlet do sousední Karnátaky, duben
|
Grand GENERACE
17
Cestujeme po světě Indie
Faktor, který tu tráví zimy od roku 1992: „Indie má jednu chybu: je vysoce návyková“. Za sebe souhlasím, stejně jako s už bohužel zesnulým indologem, spisovatelem a malířem Jaromírem Skřivánkem, jehož knížky jsou pro milovníky tohoto koutu světa skutečným pohlazením pro duši. Dotek pradávné historie, řád či smysl v chaosu. Pro mě zmenšený vesmír, který paradoxně může zničit import „západního“ systému.
Zkusit a věřit
Veselá společnost na břehu posvátné řeky Tunghabhadry, řečené Ganga jihu. Karnátaka, Hampi.
kde se podařilo objevit chrámový komplex v Bádámí, který nám učaroval mnohem více, než turisty hojně navštěvované Hampi. Neomylně tu ale platí „něco za něco“. Úchvatný zážitek je třeba si předem tak trochu protrpět. Pro ty, jimž vadí špína, hluk a totální mumraj to asi nebude. Kdo je však schopen se přes tyto věci přenést, najde místa i lidi, které jej nesmírně obohatí na celý zbytek života.
Buď utečete, nebo se zamilujete Indie je nám ve většině hlavních médií prezentována jako málem primitivní země, kde se jen znásilňují ženy na každém kroku, zuby tu trhají kleštěmi na ulici a určitě se k tomu všemu nakazíte nějakou strašlivou nemocí... Nevyvracím ani jedno z těchto tvrzení, neboť i s touto skutečností se tu lze jistě setkat. V Goe jsme však našli kousek ráje na zemi, o němž místní obyvatelé rádi hovoří. Evropané, Izraelci, Rusové, Američané, Kanaďané, Australané, a kdoví kdo ještě, si tu rádi podebatí o všem možném, pořídí si třeba levné, ale špičkové a všechny módní trendy splňující dioptrické brýle, nechají si v dentálních klinikách „vyčistit“ a kvalitně opravit zuby. Nacpou si zavazadla ájurvédickými prostředky a kořením. Péče u lékařů je velmi slušná. My jsme odletěli bez očkování, pouze s homeopatiky a šalvějí na případné střevní potíže (nedoporučuji, jen konstatuji určité rozhodnutí, které se nám vyplatilo). Těm se úplně nevyhne asi nikdo, ale místní
18
Grand GENERACE
|
duben
Pozor, symbol Indie se jde pomazlit!
kořalka feni, pálená ze šťávy palem, je lékem na všechno. Možná záleží na tom, s jakým očekáváním sem přicházíte, ostatně jako kamkoliv. My jsme našli barvy, slunce, věčně usměvavé tváře, vůně, skvělou kuchyni, hluk, žebráky, špínu, časté výpadky elektřiny, ale i absolutní ticho a klid, nádhernou přírodu, soužití lidí se zvířaty, tři domácí kočky, spřáteleného psa a pár krav, báječné moře, nekonečnou tvůrčí atmosféru. Výčet pocitů, vjemů by zabral celé číslo, neboť tato země jde „přes srdce“. Jak říká překladatel, spisovatel a vlastně už skoro Goánec, dnes sedmdesátiletý Viktor
Čtvrt roku na slunci, kterého se tu nikdo nebojí, uběhl jako voda. V Góe jsme prožili asi nejkrásnější Vánoce, byť nám to připadalo nemožné. Když po třech nedělích odletěla čistě dámská polovina naší skupiny, přihrála nám „náhoda“ nové bydlení. Za stejné peníze jsme najednou obývali dům s kuchyní, dvěma ložnicemi, dvěma koupelnami, terasou a zahradou. Pračka v kuchyni měla program i na sárí a když „dopracovala“, zahrála krátkou melodii... Luxus v podmínkách naprosto běžného uživatele, byť vyvážen všudypřítomným hlukem blízké centrální křižovatky, školy a skutečně žijícího katolického kostela, nám zpestřoval pohled do palmového háje, ledňáčci, orli, vodní bůvoli, psi, opice (ty někdy i v noci na střeše). Občas něco ze stolu na terase ukradla v nestřeženém okamžiku vrána. Byli jsme účastníky svatby, jiné nám proběhly takřka před očima v katolickém kostele naproti domu, pohřby nevyjímaje, každé ráno jsme zprostředkovaně začínali modlitbou před začátkem vyučování zdejší školy, abychom pak mohli sledovat „pěchování dítek“ do autobusu. Každý den přinášel spoustu drobných zážitků a setkání, kterým doma vůbec nevěnujeme pozornost. Mnohdy hovoříme o meditacích. Tady přicházejí tak nějak samy, spíš nečekaně. Ztišení myšlenek je tvůrčím gejzírem, proto sem míří spisovatelé, skladatelé, básníci, malíři. Zrovna v patře nad námi bydlel a tvořil český pop-artový a kubistický malíř Richard Augustin. Jeho veselé krávy, a nejen ony, dělají radost Indům, Čechům, ale i cestovatelům z ruzných koutů světa. Naditá peněženka je další mýtus. Základ tvoří letenka (do Mumbaje se včas dá pořídit i za 13 tisíc Kč), další náklady už nejsou nijak závratné, záleží na tom, jak jste nároční a jak dlouhý si naplánujete pobyt. Řešit netřeba ani věk, přilétají sem lidé s kojenci i pohodoví osmdesátníci. Třeba jen tak, bez cestovních kanceláří, stejně jako my díky informacím přátel a vlastní poctivé přípravě. Přestože všechno bylo jinak, nemělo to chybu! Prostě Incredible India, jen jí musíte věřit a trefit to správné místo.
9. VELETRH PRO PLNOHODNOTNÝ AKTIVNÍ ŽIVOT
VSTUPENKA SE SLEVOU
na www.forsenior.cz
www.forsenior.cz ww
9. – 12. 4. 2015 inzerce SENIOR_15_215x133_sleva.indd 1
25.03.15 15:04
FRANK WILDHORN MUSIC
JACK MURPHY LYRICS
Vstupenky v pokladně divadla, Křižíkova 10, Praha 8, tel.: 221 868 666, obchodním odd. tel.: 221 868 777, 888, 999, e-mail:
[email protected] a v síti TicketArt vč. všech poboček CK Čedok. Hlavní mediální partner
me
NORMAN ALLEN LIBRETTO
GABRIEL BARRE
www.hdk.cz
DIRECTOR
Tip pro vás Pètanque
Sport, který lze spojit s piknikem Určitě jste si všimli, že se mnoha staršími francouzskými filmy prolínají podobné záběry – spokojení důchodci v parku popíjejí víno nebo pastis, občas něco drobného zakousnou, házejí malými kovovými koulemi a výtečně se baví. Cože to vlastně dělají? Sportují. Hrají pètanque. Dnes této zábavě spojené s pohybem propadli mnozí i u nás, a to napříč všemi generacemi. text: rm FOTO: autor
celé Francie a v období středověku se stala velice populární. Oficiální podobu dostal tento sport v roce 1850 v Lyonském regionu a pravidla byla uzákoněna v roce 1927.
O co vlastně jde?
V
ětšina historiků předpokládá, že hru, jejíž podstatou je hodit kouli co nejblíže k určitému cíli, začali jako první provozovat Římané. Byli to zřejmě právě oni, kdo tuto hru přenesl při dobývání Galie do oblasti Provence v jižní Francii, a to již roku 600 před naším letopočtem. Hra s koulemi se rozšířila do
20
Grand GENERACE
|
duben
Pètanque (čti petáng) se hraje s ocelovými koulemi, většinou opatřenými drážkami, které se soupeři snaží hodit co nejblíže malé dřevěné kuličce, zvané košon, košonek nebo prasátko. Hrát proti sobě mohou dvě družstva po třech hráčích (každý hráč má 2 koule), dvě družstva po dvou hráčích (každý hráč má 3 koule) nebo jeden hráč proti jednomu (každý má 3 koule). Los určí začínajícího hráče, který z výchozího místa, nejlépe vyznačeného kruhem o průměru cca 50 cm, odhodí košonek tak, aby byl vzdálen 6 až 10 metrů. Poté vezme svou kouli a hodí ji co nejblíže košonku. Ve hře dále pokračuje soupeř a snaží se umístit svou kouli blíže košonku než první hráč. Tak se děje až do doby, kdy se mu to podaří (pak hází znovu první hráč do chvíle, kdy je znovu blíže než soupeř) nebo kdy mu dojdou koule (své koule potom dohází první hráč). K měření vzdálenosti se při nejasné situaci používá zpravidla výsuvný metr. Je dovoleno vyrážet a posouvat libovolné koule (tedy také soupeřovy) i hodem třeba posunout košonek. Hráč nebo družstvo získává tolik bodů, kolik jeho koulí je na konci hry blíže ke košonku, než je nejbližší koule soupeře. Novou hru začíná vhozením prasátka vítěz té předchozí. Kdo dosáhne první hranice 13 bodů, vítězí v celém zápase.
Ideální příležitost pro setkání Jakkoli se pètanque stal sportovním odvětvím, které má své registrované hráče a turnaje, zůstává především hrou a zábavou. Vyznačuje se několika úžasnými vlastnostmi. Hrát jej může každý, kdo unese kouli, tedy děti i nejstarší část populace. Zatímco na soutěžní úrovni musí mít hřiště určité parametry (štěrkový nebo štěrkopískový povrch, rozměry minimálně 3 x 12 metrů), při rekreační hře se hřiště vůbec vyznačovat nemusí, takže při házení košonku můžeme klidně obejít zahradu kolem dokola. Lze hrát na libovolné, nejlépe vodorovné ploše, povrch je optimální pískový, štěrkový nebo z drobných kamínků. Proto je tak častý výskyt hráčů v parcích nebo na dětských hřištích. Nakrátko posekaný trávník také není na škodu. Obecně platí, že terén je stejný pro všechny zúčastněné. Výhodou jsou i minimální nároky na vybavení. Ke hře je pro jednoho hráče potřeba sada tří koulí, hadřík na jejich otírání, dřevěný košonek, výsuvný metr na měření vzdálenosti a počítadlo skóre. Pro rekreační potřeby bývá vše součástí sady, kterou lze pořídit v prodejnách sportovních potřeb. Protože platí jen výše zmíněná jednoduchá pravidla, je pètanque ideální příležitostí setkat se s přáteli, popít a poklábosit, a při tom všem si užít trochu soutěživosti a napětí třeba při hodu poslední koule, která může rozhodnout zápas. Takže: koule do kufříku, lahvinku něčeho dobrého do tašky a vzhůru do parku či na hřiště!
Tip pro vás
Duben – už na hradech budem „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem“, tak zní české přísloví. Nemusíte to však dodržovat zcela tak doslova, zvláště proto, že duben je měsícem, kdy se otevírají naplno brány českých hradů a zámků. A jistě by byla škoda promeškat tuto příležitost „za pecí“. Nabídka je velmi pestrá, my jsme pro vás pro inspiraci vybrali dva zajímavé objekty. text: Aleš Pohořal FOTO: czechtourism.cz
Za Bílou paní Pokud chcete navštívit hrad a zažít trochu mrazení při vyprávění legendy o Bílé paní, musíte vyrazit na hrad Pernštejn. Legend je však víc. Jedna praví, že byla Bílou paní parádivá komorná Eliška, která se neustále zhlížela v zrcadle, a když ji mnich vytkl, že nebyla na mši, hrubě mu odpověděla. Ten ji proklel a od těch dob tu bloudí. Další legenda vypráví o tom, že hradní pán chtěl vydat hrad bez boje. Jeho dcera byla však opačného mínění, a tak ji zabil. Poté v něm začaly hlodat výčitky svědomí, nechal ji tedy slavnostně pohřbít v kryptě hradní kaple. Několik dnů po obřadu pak bloudil po hradě přízrak dívčiny. Ať už je to ale jak chce, gotický hrad ze 13. století nabízí spoustu dalších zajímavostí v mnoha prohlídkových okruzích, ve většině z nich je nabízena sleva pro seniory. Například první prohlídkový okruh Od gotiky do 20. století obsahuje i místnost už zmíněné komorné, ale i pokoj třicetileté války, přijímací sál, rytířský sál a mnoho dalších zajímavých míst. V dubnu je otevřeno o sobotách, nedělích a svátcích od 9 do 15 hodin, pokud byste ale chtěli prohlídku uskutečnit i ve všední den, je to možné ve skupině, ovšem jen po dohodě se správou hradu. Na hradě se pořádá mnoho pěkných akcí, tou asi nejznámější jsou Slavnosti Pernštejnského panství, které se konají vždy na začátku prázdnin v termínu státních svátků sv. Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa, tedy 5.-6. a 7., přičemž se vždy prodlužují o přilehlý víkend. V tomto roce budou třídenní, ve dnech 4.–6. 7.
V Královském apartmá Barokní zámek Sychrov byl vybudován v letech 1690 až 1693. Skrývá mnoho zajímavostí, jednou z nich je Královské apartmá. Zámek jako jediný v České republice má klasické Královské apartmá, které bylo připraveno pro nejvýznamnější hosty. Je situováno do západního křídla a k jeho interiérům nás přivádí tzv. parohová chodba s trofejemi a střelnými zbraněmi. Vlastní apartmá tvoří předpokoj, královský salon s portréty francouzských panovníků Ludvíka XIII., Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. od významných dvorských malířů, jakými byli Hyacinth Rigaud, Charles Le Brun, Pierre Mignard, od něhož jsou kvalitní olejomalby v sousední ložnici. Posledním pokojem Královského
apartmá je orientální salon s červeně lakovaným nábytkem a kvalitní kolekcí porcelánu. Můžete navštívit i klenotnici. Po prohlídce si jistě rádi odpočinete v zámeckém parku a o víkendech je zde otevřená i kavárna, takže i zde si lze při kafíčku sdělit své zážitky z prohlídky. Zámek je otevřen v dubnu od 9 do 15.30 hodin každý den, tedy i v pondělí, kdy je na mnoha objektech zavírací den. Také tady mají senioři nad 65 let snížené vstupné. Navštívíte-li zámek se svými ratolestmi 18. nebo 19. dubna, můžete navíc zhlédnout pohádku O ukradeném měšci, která se odehraje přímo v zámeckých pokojích. Začátek je v 10 hodin a nejen děti budou jistě na tento zážitek vzpomínat hodně dlouho. duben
|
Grand GENERACE
21
zdraví Když musíme do ordinace
Začínáme u praktického lékaře Vážení čtenáři, v rubrice Zdraví bychom vás mimo dalších aktuálních informací, které průběžně najdete i na dalších stránkách, chtěli postupně provázet různými zdravotnickými odděleními, kam kohokoliv z nás může zavést zdravotní problém. Nikomu ho nepřejeme, ale je dobré vědět, co nás za konkrétně označenými dveřmi čeká. Jako první navštívíme svého praktického lékaře. text: Dana Pešková
Jeden praktický lékař má kolem 1600 registrovaných pacientů. V ordinaci se mu může vystřídat i 50 lidí denně. Na 1 člověka tak má v průměru 8–10 minut. Loterie každého dne „Tak kdo je další na řadě?“ ptá se sestřička sedících pacientů v čekárně. Ze židle u okna se zvedá babička o holi a pomalu se belhá k ní. Sestřička se na ni usmívá, ale zkušený pozorovatel přesto vycítí únavu. Má na ni právo. Babička je dnes už třiadvacátým pacientem, který vstupuje do ordinace, a ona od rána ještě neměla ani chviličku pauzy. Přicházíme do ordinací našich obvodních lékařů většinou v případě, kdy nás něco bolí, něco trápí. Chodíme za „tou svou paní doktorkou“ a většinou jí důvěřujeme. Žádný pacient pro ni není anonymní. Nikdy však neví, s jakými problémy se ten den bude potýkat. Práce obvodního lékaře je zvláštní právě tím, že do jeho ordinace vstupuje zcela nepředvídatelný počet pacientů se širokou paletou potíží, které mohou mít i nezdravotní původ.
Co je dobré vědět
Široký záběr pro široká srdce
Součástí práce PL je na doporučení specialistů vyplnit návrhy na lázeňskou léčbu, dále vypisuje žádosti o umístění pacienta do léčeben pro dlouhodobě nemocné, do domů s pečovatelskou službou atd.
Ruku na srdce. Mnohdy potřebujeme jen někomu vypovídat ty své starosti. Problémy se hrnou a jeden to nemůže zvládnout. Jindy je nám mizerně. V krku hoří, hlava jeden střep a tělo malátné. Vyčerpaní a s pláčem na krajíčku
22
Grand GENERACE
|
duben
Téměř polovina registrovaných pacientů PL (praktických lékařů), patří do věkové kategorie nad 60 let, a skoro 42 % všech ošetřených lidí u něj je starších 65 let. Důležitou součástí práce PL je prevence. Na bezplatnou preventivní prohlídku má v České republice nárok každý pojištěnec 1x za dva roky. Mezi činnosti PL patří též posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Poprvé se prohlídka provádí v 60. roku věku pacienta, dále v 65 letech, v 68 letech, v 70 letech, a pak pravidelně vždy za dva roky. V nutném případě vyjíždí PL nebo jen zdravotní sestra za svými pacienty přímo do jejich místa bydliště
vstoupíme do čekárny a zděsíme se. Tolik lidí! To zase bude čekání na hodiny! Málokdy si však v tu chvíli uvědomíme, že přesně „tolik lidí“ musí lékařka v ordinaci přijmout, vyslechnout, prohlédnout a správně diagnostikovat. Nemá to vůbec lehké a je beze všech pochybností, že všichni lékaři, kteří vykonávají své povolání aktivně, jsou vystaveni téměř každodenním stresům. Bez zápalu a lásky ke svému povolání i ke svým pacientům by tuto profesi nezvládali.
Lékař jako zpovědník Ke svému ošetřujícímu lékaři bychom měli mít důvěru. Neměli bychom také tajit informace, protože čím více jich lékař o nás má, tím lépe může stanovit diagnózu a tím rychlejší a účinnější je pak léčba. Buďme k němu poctiví, protože nikdy nevíme, čím si léčbu můžeme zkomplikovat. Nikdy nepředstírejme, že užíváme nějaké předepsané léky, pokud jsme se rozhodli je nebrat. Na druhou stranu lidé právem očekávají, že budou ošetřeni s naprostou diskrétností a praktický lékař bude svěřené informace považovat za důvěrné. Ve zvlášť pozitivním vztahu se často praktický lékař stává až jakýmsi zpovědníkem. Svěřujeme se mu se svým trápením a hledáme u něj odpovědi na nejrůznější otázky. Podle průzkumů očekává pacient od svého lékaře rychlé vyřešení problémů, a to pokud možno hned v ordinaci. Nechce se mu běhat po odborných vyšetřeních.
Vyšetření, která jsou hrazená zdravotními pojišťovnami v pravidelných (dvouletých) intervalech: yšetření stolice na okultní krvácení V (prevence rakoviny konečníku) od 50. roku věku Vyšetření prostatického antigenu z krve (prevence karcinomu prostaty) u mužů od 50 let Odběry glykemie a cholesterolu (prevence cukrovky) EKG a změření krevního tlaku (prevence infarktu a náhlé mozkové příhody) Mamografické vyšetření prsou (prevence rakoviny prsu) u žen od 45do 69 let (provádí se na speciálním pracovišti mimo ordinaci obvodního lékaře) Očkování proti tetanu se provádí vždy po 15 letech, v případě úrazu i dříve
Před vstupem do čekárny Nesmíme se divit, pokud někdy lékař nenaplní tato očekávání. I ten člověk v bílém plášti je přece lidskou duší a má právo chybovat. Abychom mu jeho práci usnadnili a sami sobě čas strávený v čekárně i v ordinaci co nejvíce zpříjemnili, je dobré pamatovat na pár užitečných rad. V první řadě bychom měli umět přesně a stručně specifikovat svůj problém. Kde nás bolí, o jaký typ bolesti se jedná a jak je intenzivní. Máme teplotu? Jaké jsou další projevy, například průjem, zimnice, zvracení… Nebojme se napsat si důležité body na papír, který budeme mít při ruce. Je dobré si také poznamenat názvy léků, které pravidelně užíváme. Lékař má rychlou orientaci a okamžitý přehled. Když se vypravujeme na návštěvu k lékaři, pamatujme, že můžeme v čekárně strávit delší čas. Zpříjemněme si jej například tím, že si sebou vezmeme oblíbenou knížku. Pokud si jdeme jen pro nějaké důležité potvrzení, zkusme se nejprve domluvit telefonicky. Třeba lékař potřebné doklady vystaví dopředu a my si je jen bez zbytečné prodlevy vyzvedneme u sestřičky.
Není třeba se bát klást lékaři otázky. Pokud něčemu nerozumíme, zeptejme se ho na to. Hlavu nám neutrhne. Když přece jen k nějakému nedorozumění mezi lékařem a pacientem dojde, nemělo by se řešit v rozrušení. S odstupem času je možné v klidu znovu problém rozebrat. Ovšem neměli bychom zkoušet ani druhý extrém a špatné zacházení z respektu před lékařem nebo ze strachu tajit.
inzerce
Lidé zároveň očekávají, že jako protislužbu v ordinaci lékaře získají více informací o možnostech léčby a o prevenci, dozvědí se podrobnosti o svém zdravotním stavu a lékař bude mít čas si s nimi promluvit.
Je čas odejít jinam Pokud jsme ke svému praktickému lékaři důvěru nadobro ztratili, můžeme samozřejmě odejít jinam. Každý člověk v České republice má právo svobodné volby svého ošetřujícího lékaře a změnu může provést jednou za tři měsíce. Důvody, které jej k tomu vedly, nemusí nikomu vysvětlovat. Je však důležité, aby se s novým doktorem, ke kterému se chce přihlásit, předem domluvil, zda má volnou kapacitu. Pokud žádného vhodného kandidáta nezná, může jméno lékaře, který přijímá nové pacienty, získat na ústředí Sdružení praktických lékařů, které sídlí v Praze, v ulici U hranic 3221/16 (tel. číslo 267 184 053). Jednodušším způsobem je domluvit se se svou příslušnou zdravotní pojišťovnou, která má také k dispozici seznam jednotlivých praktických lékařů. Pracovníci pojišťovny s výběrem vhodného zdravotnického zařízení rádi poradí. Je třeba vědět, že lékař může nového pacienta i odmítnout. Například v případě, kdy by bylo přijetím překročeno jeho únosné pracovní zatížení. Tuto hranici si lékař stanovuje sám a odmítnutí by měl pacient dostat písemně. Jiným důvodem odmítnutí je velká vzdálenost místa bydliště pacienta od ordinace.
Podlehněte kouzlu lázeňské péče a pečujte o sebe od hlavy až k patě.
Lázně pro seniory Délka pobytu: 5 dní – 4 noci Ubytování: jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje s TV Stravování: polopenze Léčebné procedury: • 1x vstupní lékařská prohlídka • 1x vulkanpack (záda) • 1x levandulový parafínový zábal • 1x magnesiová koupel • 1x klasická masáž zad
Cena pobytu již od 4.020,- Kč/osoba
Více nabídek z Lázní Mšené na
www.msene.cz
Když už jiná cesta není Pokud má pacient pocit, že jej lékař nějak poškodil, může na něj podat stížnost. Adresátem by v tomto případě byl vedoucí zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovatel. Jinou možností je obrátit se na Českou lékařskou komoru nebo na příslušnou zdravotní pojišťovnu, u které je pacient přihlášen. V případě podezření na spáchání trestné činnosti, například zanedbání péče, se lze v krajním případě obrátit přímo na soud. Než však k takto radikálním krokům přistoupíme, vždycky bychom si měli uvědomit, že vztah mezi lékařem a jeho pacientem by měl vycházet ze vzájemného respektu. Ať už k lékaři chodíme často, nebo méně často, měli bychom k sobě najít tu nejlepší cestu. Nezapomeňme, že bez ošetřujícího lékaře nikdo zůstat nemůže.
*Uvedené ceny jsou včetně zákonné sazby DPH.
Oáza klidu a pohody nedaleko Prahy. Lázně Mšené, a. s. Lázeňská 62 • 411 19 Mšené-lázně tel.: +420 416 866 007, 009 e-mail:
[email protected]
www.msene.cz duben
|
Grand GENERACE
23
ZDraví Krevní tlak
„Tichý vrah“ nevysílá signály Při jakékoliv návštěvě praktického lékaře obvykle nechybí jeden ze základních úkonů – měření krevního tlaku. Spojení slov „vysoký krevní tlak“ neboli hypertenze varuje. Oprávněně. Signalizuje totiž, že se s naším srdcem něco děje a je třeba snížit naměřené hodnoty na ty, odpovídající danému věku. Nepodcenit toto varování se určitě vyplatí! text: ef, zm foto: archiv
P
říznaky, že se náš krevní tlak zvyšuje se většinou dlouho neprojevují, chybí varovné signály. Běžně se na tuto chorobu přijde, až když nastanou pořádné komplikace, jakými bezpochyby jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda – proto se jí trefně říká „tichý vrah“. Hypertenze však ohrožuje také další orgány, například může zvýšit riziko onemocnění ledvin a očí. Vysokým krevním tlakem trpí zhruba 15–20 procent populace.
Anatomické minimum Krev dodává kyslík a výživné látky všem orgánům v tělem. Aby mohla bez problémů kolovat naším tělem, je nutný přiměřený tlak v tepenném řečišti, tedy krevní tlak. Rozeznáváme tlak systolický (naměřený v okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne) a diastolický (srdeční sval se uvolní). Oba údaje dohromady určují hodnotu krevního tlaku. V běžném životě je určité kolísání tlaku normální, pokud však naměříme osobám starším 18 let opakovaně hodnoty 140/90 mm Hg nebo vyšší, považují lékaři jejich tlak za vysoký. Jakmile se jednou objeví, trvá pak často až do konce života.
Příčiny se různí Na přijatelnou hranici lze tlak snížit celou řadou léků. Při přerušení léčby tlak obvykle zase stoupá. Příčina hypertenze zůstává ve většině případů nevyjasněna. Je kombinací dědičnosti a životního stylu, tedy stresu, způsobu a kvality stravování, nedostatku pohybu, nekvalitního spánku a dalších rizikových faktorů, např. kouření či nepřiměřeného pití alkoholu. Krevní tlak také mírně stoupá u žen, užívajících hormonální antikoncepci.
24
Grand GENERACE
|
duben
Domácí měření Na trhu nalezneme velké množství tonometrů i pro „domácí“ měření tlaku. Nejpřesnější hodnoty udávají tzv. pažní tlakoměry, ale i ty zápěstní na orientační měření postačí. Správně se měří tlak v klidu, takže bychom předtím neměli nejméně půl hodiny namáhavě pracovat nebo sportovat. A jak postupovat? Posaďte se a levou ruku položte na stůl dlaní vzhůru tak, aby byla paže na úrovni srdce. Manžetu si přepevněte kolem paže nebo zápěstí podle typu tlakoměru. Manžeta se začne buď nafukovat sama, pokud ne, nafoukněte ji tak, aby nebyla ani příliš těsná, ani volná. Při měření zbytečně nemluvte a nehýbejte se. Mezi jednotlivými měřeními udělejte vždy nejméně desetiminutovou přestávku. Pokud si budete tlak měřit denně, je dobré vybrat si pro srovnání stejnou dobu.
Tlak každého z nás během dne kolísá. Během spánku obvykle dosahuje nejnižších hodnot, stoupat pak začíná brzy ráno, nejčastěji mezi 4. a 6. hodinou a „kulminuje“ většinou dopoledne. Těsně po obědě zaznamenáváme určitý pokles, někomu tlak mírně vystoupá k večeru, u jiného naopak pozvolna klesá. U každého člověka samozřejmě probíhá v těle zcela originální proces ovlivněný specifickými vnitřními i vnějšími faktory, a proto je třeba i k rozšířenému fenoménu zvýšeného či vysokého tlaku přistupovat individuálně.
Strava, pohyb a mysl Přemýšlet bychom měli nad správným složením stravy. K dispozici máme dnes takřka nepřeberné množství informací, pravda, někdy i protichůdných. Odborníci doporučují konzumovat málo červeného masa, více ryb a drůbeže. Při přípravě jídla by se mělo omezit používání nasycených tuků a volit nízkotučné potraviny nebo kvalitní tuky, jako například olivový olej. Z mléčných výrobků jsou vhodné nízkotučné jogurty a kvalitní mléko, sýry. Součástí jídelníčku by vždy měla být zelenina, ovoce a celozrnné pečivo. Přes všechny možné rady je asi nejdůležitější nad výběrem stravy přemýšlet a v rozumných dávkách a intervalech nakombinovat kvalitní „od všeho něco“. Nezapomínat na střídmost, pestrost i pokud možno pravidelnost, vhodný pitný režim. Široká nabídka je také v „přírodní lékarně“, sáhnout lze např. po česneku, skořici, cibuli, olivách, ibišku, hlohu, meduňce, dobromysli... Každý občas „zhřešíme“ – pak je dobré tělu odlehčit vhodnou očistnou kúrou. Doplníme-li dostatek vhodného pohybu a pozitivní mysl, jsme na dobré cestě předejít, případně aspoň výrazně zamezit závažné zdravotní komplikace!
alternativní cesty
ÁJurvéda
INDICKÉ VĚDĚNÍ O ŽIVOTĚ
Člověk dvacátého prvního století žijící v moderní civilizované společnosti je na tom v mnoha směrech nejlépe v historii. Přesto stále není spokojen a hledá další možnosti lepší existence. Jednou z nich je indická ájurvéda, která je pokládána za matku medicíny. text: Natalie KF foto: archiv
a jejich integrace činí z ájurvédy dokonalý léčebný systém, který ale není jen pouhou medicínou. Člověk je přece závislý na všech ostatních formách života, na přírodě, na vesmíru – a je třeba, aby je vnímal, aby s nimi souzněl a nikdy jim neubližoval. Lidské zdraví závisí na schopnosti žít v harmonii se vším kolem i se sebou samým. Duše je vnímána jako inteligence života a hmota jako její energie. Jedině tehdy, když má člověk zdravé tělo,
Neoplakávejte minulost, netrapte se budoucností a nepředvídejte problémy. Moudře a rozvážně žijte přítomností. To je tajemství zdraví vaší mysli a vašeho těla.
J
Buddha
e to nejstarší medicínský systém na světě, stále používaný, stále úspěšný a stále žádaný, i když vznikl před pěti tisíci lety. V překladu znamená vědu o dlouhém životě a má osm specializovaných odvětví. Vedle medicíny se ájurvéda zabývá i psychologií, filozofií a duchovním porozuměním, astronomií i astrologií. Nepřerušená tradice ájurvédy přetrvala přes mnohé překážky až do dnešních dnů. Roku 1982 byla ájurvéda oficiálně uznána Světovou zdravotnickou organizací. Se západní medicínou se ájurvéda nerozchází, naopak, mohou se navzájem i doplňovat: Například na Šrí Lance nebo v Indii využívají ájurvédští lékaři moderní metody rozboru krve nebo rentgen. Z ájurvédy dnes vychází mnoho dalších účinných terapií – třeba dietologie, fytoterapie, fyzioterapie, dietologie a homeopatie, psychiatrie a plastická chirurgie. Dokonce i čínská medicína byla kdysi ovlivněna ájurvédou.
Není to jen medicína Základy moderního západního lékařství vznikly vlastně prostřednictvím arabských lékařů, kteří Evropanům předávali své úžasné znalosti. Hluboký vhled do fyziologických, psychologických a duchovních aspektů života
Osm původních medicínských odvětví ájurvédy Symbolickou květinou Indie a zároveň ájurvédy je lotosový květ, který má osm okvětních plátků stejně jako ájurvéda má osm odvětví. Jsou to: K ájačikitsá – interní medicína Šaljatantra – chirurgie Šálákjatantra – zabývá se problematikou očí, nosu, krku, uší a zubů Agadatantra – toxikologie Bhútavidjá – psychiatrie a mentální problémy Bálatantra – gynekologie, porodnictví a pediatrie Rasájanatantra – omlazující terapie Vádžíkaranatantra – povzbuzení potence a životních sil
V několika dalších číslech si můžete i v našich podmínkách vyzkoušet, že staletími ověřené pravdy prostě fungují. Zatímco v běhu a proměnách času neustále hledáme nové, dnešním jazykem sofistikované postupy, v přístupu k tělu a duši většinou stačí sáhnout k těm už dávno nalezeným.
zdravou mysl a duši, může se považovat za skutečně zdravého – a je to podmíněno i tím, že se člověk stane ochráncem všech bytostí, protože pochopil, že jeho vlastní přežití závisí na zachování křehké rovnováhy v něm samotném i kolem něj.
Rovnováha je přirozená Narušením přirozené rovnováhy je způsobena nemoc – a cílem ájurvédy je dostat člověka do harmonického, rovnovážného stavu, který je vlastně prevencí zabraňující nerovnováze, a tím i chorobě. Nejdůležitější je souhra duše, těla a mysli: zdravý životní styl, ke kterému nutně patří dostatek spánku, optimální pobyt na slunci, vhodný a dostatečný pohyb – a také zdravá, čerstvá strava. To všechno sice zdůrazňuje i dnešní evropská zdravověda a lékařství, ovšem s tím velkým rozdílem, že ájurvéda uznává specifikum jednotlivce: neexistují dva totožní lidé a ani dvě úplně tytéž léčby. Ájurvéda totiž respektuje individuální příčiny nemocí a používá individuální způsob léčby, která je naprosto přírodní a nepoužívá chemické léky. Pokud se nerovnováha organismu vymkla kontrole, má ájurvéda k dispozici mnoho účinných prostředků, z nichž na čelném místě je strava odpovídající našemu jedinečnému, neopakovatelnému typu. Je také třeba, kromě změny výživy a životního stylu, respektovat biologické hodiny, používat pročišťující procedury, detoxikace a cílené masáže. Nezastupitelnou roli zde mají nejrůznější bylinky a koření. Léčba zahrnuje práci s tělem i duchovní stránkou člověka pro dosažení rovnováhy. Organismus je podporován ve své správné funkci a směřován k tomu, aby si dokázal sám poradit s nemocí. Nejlepší ovšem je, když k nemoci vůbec nedojde, když je eliminována v začátcích. Pomocí ájurvédských postupů má docílení harmonie posílit imunitní soustavu člověka tak, aby se tělo stalo samo svým lékařem a bylo schopno zdolat nemoc dříve, než se projeví. duben
|
Grand GENERACE
25
Kultura nabízí
Milí čtenáři, na kulturu bychom určitě neměli zapomínat, neboť odreagovat se v této hektické době je zkrátka nutností. Pokusíme se vám vždy vybrat zajímavou nabídku, ať už se chcete bavit doma či si zpestříte jarní čas třeba návštěvou kina či divadla. text: Věnceslava Dezortová foto: CinemArt a archiv
Zajděte do kina Druhý báječný hotel Marigold Komedie o sedmi britských důchodcích, kteří si zpestřují život v hotelu mladého svérázného Inda v indickém Jaipuru, přišla do kin v roce 2012 pod názvem Báječný hotel Marigold. Pro velký úspěch režisér John Madden natočil pokračování. K původním hvězdám jako Judi Denchová, Maggie Smithová, Bill Nighy přibyl šarmantní Richard Gere. Sledujeme jejich citová pouta, snahu podnikat, bavit se, ale i vztahy s mladými, je tu ukázán život rušné Indie včetně velkolepé svatby majitele teď už druhého hotelu Marigold. Film se nese v duchu slov: „Ať je vám 60 nebo 70, život vás nepřestane překvapovat, pokud mu to dovolíte“. V českých kinech je od 2. dubna.
Přečtěte si Hrdinové
Petr Luňák a Marek Pečenka, absolventi pražské filozofické fakulty, místy humorně a s nadhledem vzpomínají na atmosféru ve škole i ve společnosti v přelomových letech 1988 a 1989. Dobírají si rivalitu a pokrytectví, mají trefné postřehy na tehdejší životní situace, třeba „ve Vinnetouovi je inspirace desetkrát víc než v celém Marxovi“.
Jack Nicholson Utkvěl nám jako stárnoucí jízlivý seladon s peprným humorem ve filmech Lepší už to nebude a Lepší pozdě nežli později. Hrál ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem a v desítkách dalších filmů. Jack Nicholson (nar. 1937) je držitelem tří Oscarů a sedmi Zlatých glóbů. Spisovatel Marc Eliot líčí jeho nesnadné dětství, bouřlivý život, postoj k natáčení, ale i zasvěcený pohled do zákulisí Hollywoodu.
Podívejte se Podnikavá dívka – film na Blu-ray Romantická komedie z roku 1988 vychází na Blu-ray, takže k domácímu promítání v kvalitě lepší než je DVD. V příběhu dívky z newyorského předměstí, která se díky náhodě stane ze sekretářky šéfovou, hrají známí herci: Melanie Griffithová, Harrison Ford, Sigourney Weaverová, ale i Kevin Spacey nebo Alec Baldwin. Vrátíte se do mladých let jejich i vašich.
Poslechněte si Hříšnice – CD S provokativním názvem přišla operní pěvkyně Dagmar Pecková, protože na své nové album nazpívala árie osudových hrdinek, jako jsou Máří Magdalena, Herodias, Dalila, Médea, Elektra či Salomé. Říká k tomu: „Každá z těchto žen se provinila proti někomu i proti sobě. Věřím, že příběhy hříšnic, hudba i zpěv, které album přináší, poskytnou zároveň impulz k zamyšlení“.
26
Grand GENERACE
|
duben
Stručně Ve Východočeské galerii v Pardubicích je výstava Sám se skřivany. Obsahuje obrazy české lyrické krajiny přelomu 19. a 20. století ze sbírek tří galerií. Potrvá do 31. května. Ve Fata Morganě Botanické zahrady v Praze můžete do 10. května obdivovat exotické druhy motýlů včetně zakuklených housenek a jejich proměny. Zapůjčila je motýlí farma z anglického Stratfordu nad Avonou. lahou dobu dětství připomíná B výstava Svět hraček ve Středočeském muzeu v Roztokách. Mapuje stoletý vývoj hraček v období 1880 až 1980. Potrvá do 30. června.
Garderobiér
vstupuje do repertoáru Divadla Bez zábradlí
V Městské galerii Otrokovice se zase můžete do 26. dubna kochat výstavou Od krinolíny po minisukni aneb Odívání ve zlínském a otrokovickém regionu v letech 1890 až 1965. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích v dubnu oslaví s diváky 10 let na repertoáru hry Saturnin (15. 4.) a Muž sedmi sester (29. 4.).
D
ivadlo manželů Heřmánkových uvádí hry oplývající vtipem a inteligentním humorem. Nedávno oslavili 700. reprízu francouzské komedie Blbec k večeři, kterou mají na repertoáru 17 let. Novinkou je tragikomedie Garderobiér o zvláštním vztahu mezi hercem a jeho garderobiérem. Hvězdný shakespearovský herec a despotický principál je na konci sil. Na Londýn dopadají nacistické bomby, ale touha hrát je obrovská. Vždyť celý svůj život zasvětil divadlu, jenže teď ho zrazuje zdraví, paměť… Hra oscarového autora Ronalda Harwooda zároveň zobrazuje lesk a bídu divadla. Sám byl kdysi osobním garderobiérem u sira Donalda Wolfita v Shakespearovské společnosti. Svoji zkušenost zúročil k napsání této úspěšné hry. V roce 1983 vznikl stejnojmenný film s Albertem Finneym a Tomem Courtenayem v hlavních rolích. Film získal pět nominací na Oscara. Divadlo Bez zábradlí uvádí také Harwoodovu hru Kvartet v režii Petra Slavíka. Garderobiéra režijně nastudoval a hlavní roli hraje sám „principál“ Karel Heřmánek, partnerem mu je Josef Carda, dále hrají Barbora Kodetová, Dana Syslová, Eva Josefíková, Zdeněk Dušek, též Karel Heřmánek jr. nebo Martin Kubačák. Hluboce lidská tragikomedie je dalším obohacením repertoáru Divadla Bez zábradlí, které jako první soukromé divadlo novodobé éry baví diváky už od roku 1991.
Na snímku je Taťána Kuchařová s Yvettou Simonovou. iss World Taťána Kuchařová pokřtila M klip k písni Nebe na zemi. Novou verzi hitu pánů Ježka, Wericha a Voskovce natočili protagonisté Evergreen Tour 2015 Yvetta Simonová, Josef Zíma, Eva Pilarová, Karel Štědrý, Pavlína Filipovská, Karel Kahovec a Viktor Sodoma. Výtěžek z prodeje (vyjde na CD a je ke stažení i na všech legálních internetových portálech, např. Supraphonline) jde na konto Nadace Taťány Kuchařové Krása pomoci (seniorům). Poslechněte si ten videoklip: https://www.youtube.com/ watch?v=zYyTTDBnITk duben
|
Grand GENERACE
27
Vaříme s GRAND generací
Upečte si pravé kunovské vdolečky
Region Slovácko, sdružení pro rozvoj cestovního ruchu se sídlem v Uherském Hradišti uděluje ve spolupráci s tamním Slováckým muzeem od roku 2008 známku Tradiční výrobek Slovácka. Jednou z nositelek tohoto ocenění je paní LUDMILA HALDOVÁ z Kunovic na Uherskohradišťsku. Získala je za své „Kunovské vdolečky“ – maličké koláčky plněné tvarohem a na povrchu doplněné povidly a máslovou drobenkou – posýpkou . text: Alena Kučerová foto: Zdeněk Kučera
Recept a postup práce Uvedené množství je na 100 vdolečků, ale záleží na vás, jak velké budete péci.
K
oláčky bývají na Slovácku opravdovými hvězdami svatebních či hodových tabulí a samozřejmě nechybí ani při rodinných oslavách a svátcích. Jejich pojmenování se liší obec od obce. Někde jsou to koláčky, jinde vdolečky či pagáčky. Obecně neznámější jsou asi koláčky vlčnovské. My se však na doporučení Regionu Slovácko vydáme do Kunovic, nejen proto, že i zde pořádají každé dva roky jízdu králů (ta nejbližší bude v květnu příštího roku), ale také proto, že kunovské vdolečky paní Haldové jsou opravdu skvostné.
Výsledek stojí zanámahu Průvodkyněmi, které mi poodhalily tajemství pečení těchto miniatur, byly kromě Ludmily Haldové i její dvě věrné spolupracovnice a kamarádky, Anička a Alenka. Duší temperamentního trojlístku je Ludmila Haldová, někdejší klempířka v letecké továrně Let. Mezi její koníčky také patří zpěv v souboru Tetičky, zpívá v kostelní schóle, nechybí při organizaci společenského života v Kunovicích a ráda si zacvičí i populární zumbu. Když jsem do domku paní Ludmily dorazila, její kamarádky byly na místě a v dížce krásně kynulo těsto. Rovněž byly připraveny kuličky z tvarohového těsta i nádivka do ořechových rohlíčků. Potom už to šlo ráz na ráz, sotva jsem stíhala tři páry pracovitých rukou sledovat. Pokud máte chuť a nemalou dávku trpělivosti, můžete si podle receptu pravé „kunovské vdolečky“ upéct také. Nezbytná rada Ludmily Haldové pro zdárný výsledek zní: „Nic se nesmí ošidit, suroviny, ani pečlivá práce, ale věřte, výsledek stojí zato!“
28
Grand GENERACE
|
duben
Těsto: • 300 g polohrubé mouky • 300 g hladké mouky • 100 g mletého cukru •2 dcl oleje nejlépe slunečnicového • 40 g droždí ( jedna kostka) • špetka soli • 3 žloutky • 1 vejce • ¼ l mléka Tvarohová náplň: • 1 kg tučného tvarohu • 100 g krystalového cukru • 1 vanilkový cukr • 1 žloutek • 100 g rozinek namočených v rumu Drobenka: • 250 g másla • 250 g mletého cukru • 250 g hladké mouky • 1 vanilkový cukr • 1 žloutek • citronová kůra Dále potřebujeme povidla, rum a asi 100 g přepuštěného másla.
Kunovské vdolečky v mezičase svého vzniku – práce jde tetičkám pěkně od ruky. Nejdříve si zaděláme těsto a dáme jej kynout na teplé místo. Mezitím si ze surovin na tvarohovou náplň uděláme kuličky. Z dobře vykynulého těsta vytvoříme dva bochánky a každý rozválíme na plát o rozměru asi 30 x 30 centimetrů. Rádýlkem si nakrájíme čtverečky 4 x 4 cm, do každého umístíme doprostřed kuličku tvarohové náplně, zabalíme a pokládáme na plech kynout. Po vykynutí uděláme do středu kuličky dost hluboký důlek a do něj dáme švestková povidla. Potřeme rozšlehaným vajíčkem, navrch přitiskneme kopeček drobenky a dáme péct do trouby rozehřáté na 180 st. C. Pokud jsme postupovali správně, vdolečky nám pěkně naskočí, mají takzvanou „búdičku“. A když jsou zlatavě hnědé a voní po celém domě, máme upečeno. Po mírném vychladnutí vdolečky potřeme směsí rozpuštěného másla s rumem. To jim zajistí vláčnost. Před podáváním jemně pocukrujeme. V případě, že místo cukru použijeme umělá sladidla, mohou si pochutnat i diabetici.
P.S. Kromě vdolečků peče Ludmila Haldová i ořechové rohlíčky. Budete-li mít zájem, můžete si o recept napsat na e-mail:
[email protected]
i pro diabetiky
Skoro milion lidí v České republice trpí diabetem. Ale dobrá zpráva je, že i tito lidé se mohou radovat. Díky české společnosti CHOCOLAND, zvláště pak jejím výrobkům pod značkou DIANELLA, mohou zažít ten příjemný pocit při konzumaci cukrovinek. A to je přece důvod k radosti!
A
co víc, z odborných posudků vyplývá, že díky svému složení mají cukrovinky této značky méně energie a zejména nižší glykemický index. Proto jsou pro diabetiky vhodnější. Samozřejmostí je prvotřídní kvalita surovin, originální výrobní postupy
a špičková péče věnovaná produktům, to vše za přijatelnou cenu. Můžete si pochutnat například na bonboniérách Cherry a Dessert, máčené tyčince Banana, sójových tyčinkách FIT, cereálních kroužcích Ring a dalších výrobcích. Čokoláda bez cukru Classic se dokonce stala vítězem testu dia čokolád, což svědčí o její skvělé chuti a kvalitě. Sortiment
projekt grand generace
Sladké mlsání
je opravdu široký a každý diabetik si může vybrat podle svého gusta. Cukrovinky pro diabetiky Dianella jsou navíc připravovány ve spolupráci s předními dietology a diabetology tak, aby maximálně vyhovovaly potřebám lidí s tímto onemocněním, ale i všem, kterým záleží na zdravém způsobu života. CHOCOLAND produkuje ve svém moderním závodě v Kolíně i další zajímavé, vysoce kvalitní potravinářské výrobky, které jsou exportovány nejen do zemí Evropské unie, ale například i do USA, Japonska, Nového Zélandu, Libanonu a dalších států. Namátkou jsou to adventní kalendáře, čokoládové figurky, tyčinky a další dobroty. V tomto kolínském závodě se mimo cukrovinek zpracovávají také potravinářské výrobky pro pekaře a cukráře pod značkou ALTIS Industry. Jsou určeny pro další zpracování v nejrůznějších oborech potravinářského průmyslu a vyrábějí se zde již více než padesát let. inzerce
KOSTI POD SLADKOSTI SLADKOSTI KONTROLOU POD KONTROLOU POD KO minimální minimální obsah obsah tuku tuku
čokoláda bez cukru
●
● Vyvinuto s diabetiky a diabetology Vyvinuto s diabetiky a diabetology
●
Vyvinuto
●
Vyrobeno z nejkvalitnějších ● Vyrobeno z nejkvalitnějších surovin surovin
●
Vyroben
●
Slazeno výhradně ●maltitolem Slazeno výhradněnebo maltitolem fruktózou nebo fruktózou
●
Slazeno
●
Nízká energetická hodnota a glykemický index ● Nízká energetická ●hodnota a glykemický index
Nízká en
●
Výměnné jednotky přehledně ● Výměnné jednotky uvedeny přehledně uvedeny na obalech na obalech ●
Výměnn
čokoláda bez cukru
čokoláda bez cukru
nízký nízký obsahobsah kalorií kalorií a vysoký a vysoký obsah obsah vlákniny vlákniny
ch obchodních řetězců Najdete i dobrých nás Najdete v diakoutcích nás prodejnách obchodních v diakoutcích řetězců zdravé i dobrých obchodních prodejnách výživy. zdravé řetězců výživy. i dobrých prodejná
Zvířata nám pomáhají Canisterapie
Když pes může být balzámem pro duši i tělo V přítomnosti zvířete dochází k rozptýlení úzkosti, strachu a problémového chování. Pozitivního působení zvířete na člověka využívá zooterapie (animoterapie), tzn. terapie za přítomnosti vhodných druhů zvířat. My se dnes budeme věnovat canisterapii, což je podpůrná psychoterapeutická metoda, laicky řečeno léčebné působení psa na člověka (canis = latinsky pes). text: Lenka Staňková foto: autor a archiv Domova pro seniory Pohoda
P
es – slovo naprosto jednoznačné a přece: vyslovím-li je, každý si pod ním nejspíš představí úplně jiné zvíře. Malé, velké, střapaté či dokonce nahaté. S ušima na zemi, nebo ostražitě vztyčenými, čistokrevného, nebo veselého voříška. Také úlohu psa ve svém životě můžeme vidět rozdílně – někdo jej považuje za hlídače, pomocníka při lovu, jiný za společníka. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Jedno však mají všichni společné – stejně jako jiná zvířata, jsou psi především pozitivním zdrojem energie.
30
Grand GENERACE
|
duben
Metoda je velmi úspěšná Česká republika zaznamenala rozvoj této metody po roce 1990. Podle zaměření ji dělíme na aktivity za pomoci psa a terapii za pomoci psa. Pro svou komplexnost je určena širokému okruhu klientů. A tak se s canisterapeutickými týmy můžeme setkat v nemocnicích, v ústavech sociální péče, v dětských domovech i v domovech pro seniory, stejně jako v léčebnách dlouhodobě nemocných a v hospicích. Bohaté zkušenosti s canisterapií mají i manželé KARIN a PŘEMYSL MIKOLÁŠOVI z Havířova. Dokázali skloubit svou lásku ke zvířatům i k lidem se svými znalost-
mi a zkušenostmi. Společně vlastní chovatelskou stanici KIRÁLY PUSZTA. Paní Karin je zkušebním komisařem v Podaných rukách, z.s., pan Přemysl je psycholog. Canisterapii se věnují intenzivně od roku 2007, kdy složili první povahové testy canisterapeutického psa. V současné době mají 6 canisterapeutických psů, z nichž někteří prošli náročnými zkouškami opakovaně.
Komondor zaujme každého Naprostou raritou ovšem je plemeno, které manželé při canisterapii využívají – jedná
se o původně pastevecké plemeno – o komondora. Paní Karin k jeho původu dodává: „Komondor je původně maďarský pastevecký pes, po staletí byl využíván ke střežení stád ovcí, koz, uherského dobytka, ale i koní. Pastevci vyžadovali psa, který zvířata ochrání především v noci před predátory a zloději. Jeho bílá barva sloužila k rozeznání od predátorů. Psi se pohybovali na otevřených pláních, kde byli vystaveni větru, dešti a slunci. Proti nim je chránila srst. Ta je dlouhá, knotovitá nebo chcete-li zplstnatělá v provázky, nápadně připomínající ovčí rouno. V případě útoku sloužila k zachycení a zmírnění účinků zubů protivníka. Projít s pasteveckými psy devíti náročnými zkouškami, zaměřenými na canisterapii a aktivity se psem, je heroický výkon, uvážíme-li, že typickými vlastnostmi pro toto plemeno jsou nedůvěřivost a podezíravost vůči cizím osobám a neochvějná statečnost při obraně. Začínali jsme tedy s komondory, později jsme pro canisterapii využili i fenku německého ovčáka – Artemis. Jako poslední posilu jsme si pořídili českého strakatého psa, fenečku Babou z Kraje Thurn Taxisů. Babou je úžasně pozitivní a společenský pes. Máme z ní velikou radost nejen v práci, kde je skutečným přínosem, ale i na výstavách, a věřím, že se v budoucnu prosadí i v chovu. A snad pomůže rozšířit národní málopočetné plemeno i svou ještě vzácnější varietu hnědožlutobílého dlouhosrstého strakáče.“
Testy s vysokými nároky Projít canisterapeutickými zkouškami není snadné a zvládne je jen dobře socializovaný a vyrovnaný pes s pevnými nervy. Musí v jakékoliv situaci budit důvěru u klientů i personálu, být ovladatelný, přátelský, zvyklý na hluk, různé prostředí a množství lidí kolem. Neméně důležité je i vystupování psovoda. Ten musí vykazovat komunikační schopnosti, takt, dobrý vztah ke psovi i k lidem. Zkoušky testují psychickou odolnost psa a jeho reakce, které nesmí být bázlivé ani
agresivní. Psovod se psem musí při zkoušce úspěšně projít devíti body. Těmi jsou: kontrola poslušnosti, setkání s rozhodčím, kontrola dráždivosti a útlumu, reakce na cizí psy, na běžícího člověka a pád člověka, kontrola psychické stability psa, reakce na invalidní vozík, simulace návštěvy u postiženého. V případě úspěšného zvládnutí všech bodů získávají certifikát o absolvování zkoušek, který je platný po dobu dvou let. Po uplynutí doby mohou psovod i pes zkoušky opakovat. Časové omezení je nezbytné, protože pes je
živý tvor a v průběhu života se mohou jeho povaha a reakce změnit v důsledku případných negativních zážitků. Psa je tedy třeba od mala intenzivně připravovat. V současné době manželé Mikolášovi navštěvují Dětský domov Čtyřlístek Havířov, Dětský domov se školou Těrlicko, SŠ a ZŠ Školní Havířov-Šumbark, Centrum sociálních služeb Hrabyně a Občanské sdružení Adam autistické děti a my, o.s. Havířov.
Komu a jak pes pomáhá Jak canisterapie probíhá a jaká je role pejska v canisterapeutickém týmu, nám prozradí Přemysl Mikoláš: „Začněme třeba tělesně postiženými, tam pejsek především pomáhá zprostředkovat kontakt mezi mnou a klientem, když tento odmítá péči psychologa a psychiatra. Při hlazení psa klienti rozvíjejí hrubou i jemnou motoriku, dochází k lepšímu prokrvení horních končetin. U klientely, kde se dá polohovat, leží pejsek vedle klienta a ve
spolupráci s fyzioterapeutem dáváme jeho končetiny do různých poloh, takže dochází k jejich lepšímu prokrvení, relaxaci klienta a uvolnění spasmů. Pes při polohování vlastně nahrazuje polštáře, které klienta podpírají, kvůli své vyšší teplotě působí velmi příjemně a díky dýchání psa se většinou zklidní i dech postiženého. Největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem. Dalším úkolem pejska je rozptýlit sociální samotu, vytrhnout klienty z ústavního stereotypu a rutiny.“ Důležitý je i výběr vhodného psa. „Canisterapeutické psy vybíráme podle klientů. Komondoři zpravidla vyhovují všem našim klientům, jsou klidní, vyrovnaní a jejich vzhled velmi poutá pozornost. Samozřejmě tak s novými klienty navazujeme kontakt a komunikace je snazší. Babou je pes střední velikosti, vhodný pro aktivity s menšími dětmi, polohuje, ale ráda zabaví i aktivnějšími činnostmi – v ovladatelnosti, přetahování, prvky tance se psem a další. Je společenská, přátelská a trpělivá. Německého ovčáka naopak uvítají klienti, kteří ovčáka kdysi měli. Ale Artemis je vhodná i k aktivním dětem, které si s ní vyhrají a s ovčákem po boku se cítí skvěle,“ vysvětluje paní Mikolášová.
Relaxovat musí i zvíře Sama patřím k milovníkům zvířat, a tak mi nedá, abych se nezeptala, zda je pro pejska canisterapie náročná. Paní Karin odpovídá: „Ano, canisterapie, ačkoli na první pohled vypadá jen jako mazlení nebo ležení, je pro psa vyčerpávající. Proto pro nás jako majitele psa, práce se psem canisterapií zdaleka nekončí! Psovod se psem spolu tvoří canisterapeutický tým a je na psovodovi, aby se o svého čtyřnohého parťáka postaral. Psovod musí zajistit, aby jeho pes byl šťastný a umožnit mu tzv. vypustit páru při činnosti, kterou má pes rád. Pro psa jsou důležité podněty a fyzické uvolnění. Takže pes canisterapii může provádět, ale musí být časově vyvážená s volným časem.“ duben
|
Grand GENERACE
31
pomáháme zvířatům Útulky
Vítejte u Maxíků v Havířově Energie má téci na obě strany, je třeba si pomáhat a mohli bychom přidat řadu dalších podobných konstatování. Všechna vyjadřují jednoduchou pravdu, na níž se občas zapomíná. Nikdy však nevíme, odkud a od koho se nám dostane pomocné ruky. Dobré věci tak pomůžeme společně. Tentokrát jsme zavítali do Havířova. text: redakce foto: archiv útulku
Ú
úpravu a koupání psů a koček. Nechybí tu ani místnost pro veřejnost, kde probíhá prezentace zvířat. Pokud si návštěvník padne s některým zvířetem do oka, ošetřovateké mu je právě zde předvedou.
tulek MAX – Prostřední Suchá představuje moderní zařízení ve vlastnictví Statutárního města Havířov, jeho provozovatelem jsou Technické služby Havířov a.s. Svou činnost zahájil v prosinci roku 2009. Zařízení slouží k dočasnému pobytu nalezených zvířat, zvířat týraných či odebraných na návrh veterinární správy na území města Havířov i okolních obcí.
Areál se má čím pochlubit Prostřednictvím webových stránek se můžete přesvěčit i vy, že je zde o čtyřnohé obyvatele vzorně postaráno. Areál se skládá z provozní budovy a psince, kam se vejde
32
Grand GENERACE
|
duben
Venčení na dálku a adopce
80 psů, místo je též pro 18 koček a nechybí ani terária pro drobná zvířata. V provozní budově se nachází příjem pro psy, karanténa, moderně vybavená veterinární ošetřovna, izolace, přípravna krmení, místnost pro
Krom pondělí, kdy je pro veřejnost sanitární den, mohou návštěvníci přicházet každý den mezi 13.–16.30 hod. včetně svátků. Více než tři roky pro zájemce funguje také Venčení pejsků pro veřejnost a Virtuální adopce. Pokud vám bylo 18 let a chcete se projít se zvířecím kamarádem, udělat radost sobě i jemu, stačí zavolat do útulku, kde se dozvíte, zda je právě vhodný pes pro venčení. Pokud ano, na místě se seznámíte s obecnými pravidly, která
je třeba dodržovat a můžete se vydat na procházku. Ne každý si může osvojit psa či jiné zvířátko z útulku, nicméně by rád jakkoliv pomohl. Právě k tomu slouží virtuální adopce. Co se pod tímto pojmem skrývá, nám prozradila Dagmar Po laková, vedoucí útulku. „Do tohoto projektu začleňujeme zvířátka, u kterých je šance na umístění v novém domově mizivá, vzhledem k jejich zdravotním, věkovým nebo psychickým handicapům, nezřídka to však bývá kombinace všech uvedených faktorů. Některé z těchto zvířat jsou v útulku déle než rok a považují ho za svůj domov“. Dlouhodobá péče o tato zvířata a vysoké náklady na jejich léčbu jsou samozřejmě pro provoz útulku velmi náročné. Chcete-li tedy nějakému zdejšímu obyvateli pomoci právě takto, stačí vyplnit přihlášku, kterou najdete na webových stránkách, zaslat vámi určený příspěvek a ocitnete se v roli patrona či patronky u vybraného zvířete. Vaše jméno bude připsáno k vybranému mazlíčkovi.
Servis po celý den Provoz útulku zajišťuje 8 pracovníků 24 hodin denně včetně odchytu. Zařízení využívá programového vybavení k evidenci všech přijatých zvířat, vytvořeného přímo pro jeho potřeby. Díky tomuto programu je zcela minimalizován problém zpětného dohledání zvířat, která se do útulku dostanou opakovaně. K rychlému dohledání majitele pejska hlavně napomáhá fakt, že každé nové zvíře, které je přijato do útulku, je opatřeno mikročipem, evidovaným v Národním registru majitelů zvířat. Veterinární prohlídky provádí lékař pravidelně 2x týdně. Pokud se jedná o zvíře ve velmi špatném zdravotním stavu nebo poraněné (např. autonehoda), je i v nočních hodinách neprodleně ošetřeno po jeho přijetí (odchytu) přímo v ordinaci útulku. „Stále více se nám daří pejsky a kočičky umisťovat k novým osvojitelům. Největší odměnou pro nás je, že nám noví majitelé napíší a třeba zároveň zašlou i fotografie, jak se jejich miláčkům dobře daří. Nabídku nalezených a zatoulaných zvířat uveřejňujeme nepřetržitě na našich webových stránkách, které denně aktualizujeme. Působíme též na facebooku“, doplňuje paní Polaková a přidává jeden z mnoha příběhů z nichž už by klidně mohla být knížka.
vyberte si pejska z útulku Rostík
HEJKAL
Plemeno: kříženec Popis: pes, cca 4 roky Velikost: 35 cm
Plemeno: pinč Popis: pes, cca 10 let Velikost: 25 cm
Je to krásný kříženec knírače, trochu nedůvěřivý. U tohoto pejska to chce trpělivost, proto ho doporučujeme pro jednoho pána.
Pejsek je klidný, čistotný, přítulný nového pána si brzo oblíbí. Má rád pamlsky a piškoty. Bylo by mu dobře v bytě u starších lidí.
Příběh fenky Haničky Do útulku byla přivezena fenka pitbula černé barvy, asi dva roky stará. Všichni jsme byli zděšeni, v jakém je stavu, byl na ni skutečně žalostný pohled. Hanička, jak jsme ji pojmenovali, byla podvyživená, měla vyhřezlé střevo, vystouplé lebeční kosti a bála se jakéhokoliv kontaktu s lidmi. Nebylo divu, zřejmě pocházela ze špatných podmínek s minimální možností pohybu. Zadním nožkám chyběly svaly, tlapky měla pokryté zanícenými otevřenými ranami. Když k nám přišla, vážila 13 kg. Museli jsme vynaložit nemalé úsilí, aby se fenka postupně zotavila, dala se dohromady psychicky a zvládla základy hygieny. Zpočátku o ni byl velký zájem, ale ne každý mohl Haničce poskytnout nadstandardní péči, kterou potřebovala. Trvalo téměř půl roku, než se našli vhodní opatrovníci, neboť fenka potřebuje speciální krmivo a individuální přístup. Přesto lidé, ochotni toto vše absolvovat i za cenu zvýšených výdajů, jednoho dne přišli. Hanička k nim postupně nacházela cestu a my jsme začali konečně doufat, že její psi duše poznala milovanou rodinu. Po ročním pobytu u nás si rodinka Hanku natrvalo odvezla do nového domova. Na přiložených fotografiích se můžete podívat, jak se jí dnes daří.
Timur
Ben
Plemeno: kříženec Popis: pes, cca 8 roků Velikost: 40 cm
Plemeno: kříženec jezevčíka Popis: pes, cca 9 let Velikost: 35 cm
Je to pejsek velice klidný, ale i přesto je dobrý hlídač, vhodný k rodinnému domu se zahradou.
Ben je velice hodný pejsek. Má hustou černou srst. Moc by přivítal nový domov u rodinného domku se zahradou.
Pokud vás zaujal některý z nabízených pejsků, spolu s dalšími na vás čekají v Havířově. Pomoci můžete i jinak, ale to už všechno víte z předchozích řádků. V těch následujících přinášíme všechny potřebné kontakty. Útulek pro opuštěné psy a drobná zvířata – MAX ul. Stará 1473/20, Havířov – Prostřední Suchá, 736 01 www.utulekhavirov.cz, e-mail:
[email protected] telefon: +420 596 412 412 odchytová služba: +420 734 406 755 číslo účtu: 18332791/0100 v.s. 2158000
duben
|
Grand GENERACE
33
Bez pohybu se neobejdeme
Díky kolu se žije lépe!
Ať si kdo chce, co chce říká, stejně jednou zjistí, že jedním ze zásadních atributů života je pohyb. Potřebujete si zvýšit fyzickou kondici a cítit se dobře? Bojíte se infarktu či mozkové mrtvice? Sužuje vás vysoký krevní tlak? Máte potíže s klouby? Trpíte úzkostí a depresemi? Kupte si kolo! text: Dana Pešková foto: autor
O
pravdu tak snadné to je. Začněte pravidelně jezdit a uvidíte, že se budete cítit po zdravotní, fyzické i duševní stránce mnohem lépe. Dobrou zprávou je, že jezdit na kole mohou i lidé dříve narození. Tvrdí se dokonce, že pravidelné aktivní používání bicyklu prodlužuje život. Odborníci na zdraví na cykloturistiku souhlasně kývají hlavou, jen pokud trpíte závratěmi nebo máte chronické bolesti zad, jízdu na kole nedoporučují.
34
Grand GENERACE
|
duben
Které je to nejlepší? Při koupi nového kola bychom určitě neměli šetřit a patříme-li mezi dříve narozené, už vůbec ne. Dražší kola bývají totiž lépe vybavená. Potvrzuje to i autorizovaný prodejce kol, pan VÍTĚZSLAV MRAČEK z prodejny Štěrba-kola. „Kvalita kola odpovídá ceně, proto je důležité, jak často člověk na kole jezdí. Pokud jezdí méně, stačí mu kolo za méně než 10 tisíc a bude s ním spokojený. Pokud jezdí pravidelně, potřebuje už vyšší kvalitu, a ta něco stojí. Dá se říci, že cena lepšího kola se pohybuje nad hranicí 15 tisíc korun,“ říká. „Do terénu je lepší
horské kolo, pokud bude cyklista jezdit jen po silnicích a lesních cestičkách, pak doporučuji kolo trekingové.“ Čeho bychom si měli při koupi kola všímat? „Mělo by mít odpruženou vidlici, nejlépe vzduchovou, protože ta už se dá nafouknout na váhu jezdce a lépe ‚žehlí‘ nerovnosti terénu. Tím je daleko příjemnější na klouby,“ radí Vítězslav Mraček. „Brzdy u těchto typů bývají kotoučové, hydraulické, které jsou lepší, protože snadno, jedním prstem, lze zabrzdit kdykoli a kdekoli. Dobré je všímat si i rukojeti. Vybral bych tzv. grity.
Jsou měkčené, gelové, ergonomicky tvarované a pohodlné.“ Důležitý je podle něj i servis. „Minimálně před sezonou je nutné na kole vše dotáhnout, promazat... To je základ. Pokud cyklista jezdí aktivněji, měl by kolo překontrolovat i během sezony.“
Člověk pro sebe musí něco dělat v každém věku aneb „Obyčejný“ příběh pro každého
Zbytečné obavy z pádu Někteří lidé se s přibývajícím věkem začínají obávat, že z kola spadnou. Proto ho raději odloží. „Mám strach, že neudržím rovnováhu a nákladní auto, které projede kolem, mě smete do příkopu. Ještě přede dvěma roky jsem na kole jezdila, ale teď už tolik neudržím balanc,“ svěřuje se šestašedesátiletá MARIE LENDROVÁ z Ledče nad Sázavou. „Tak mám kolo opřené v garáži a jen z něj utírám prach.“ Ale ani v takovém případě se bicyklu vzdávat nemusíme. Jen místo trekingového kousku stačí sáhnout po tzv. tříkolce. Kola pro dříve narozené jsou přizpůsobena a upravena tak, aby byla jízda na nich co nejvíce pohodlná. Díky speciální konstrukci rámu je snadné i nastupování a sestupování. „Už jsem o kolové tříkolce pro dospělé přemýšlela, viděla jsem jednu na veletrhu,“ kývá paní Lendrová hlavou. „Vím, že lidé, kteří jezdili celý život aktivně, klidně na kolo sednou i v sedmdesáti, ale tady u nás v Ledči není cyklostezka a já se bojím. Potřebuji se cítit bezpečně,“ říká bývalá kantorka angličtiny. A ještě něco ji na tříkolce láká. „Ráda si na ní dojedu i na nákup, abych ho nemusela tahat v ruce. Proto po ní toužím moc!“
Když kolo jede samo Pohodlnější variantou je elektrokolo. Jedno si pořídila i dvaašedesátiletá LIBUŠE KABOURKOVÁ z Trutnova. „Jsem s ním moc spokojená,“ pochvaluje si. „Koupila jsem si ho hlavně kvůli tomu, že sjíždím většinou kopce. Jinak se s ním jezdí jako s ‚normálním‘ kolem, ale nemusím tolik šlapat,“ vysvětluje. Elektrokolo by paní Kabourková doporučila starším lidem, kteří potřebují pohyb, ale neušlapou trasu kvůli nedostatečnému dechu. „Musejí vyvíjet aktivitu, musejí šlapat, není to motorka, ale motorek jim pomáhá při cestě do kopce, odlehčí námahu.“ A jak je to s nabíjením? „Tohle kolo se nabíjí stejně jako mobilní telefon, jen ta baterka je větší,“ usmívá se paní Kabourková. „Na jedno nabití ujede asi 50 km. Myslím, že to byla dobrá investice,“ dodává. A ještě jednu výhodu elektrokolo má. Nemusíte k jeho užívání skládat řidičské zkoušky a platit povinné ručení.
Sportoval odmalička a bez pohybu si život neumí představit ani teď. Jen škálu sportovních činností asi před deseti lety zúžil. Zaměřil se na cyklistiku a cítí se báječně. PETR MÜLLER letos oslaví 75. narozeniny, na svůj věk však nevypadá. A ani se na něj necítí. Srší vtipem, je vitální a vypracovaná lýtka by mu leckdo záviděl. Jak se mu daří udržovat se v tak skvělé kondici? „Myslím, že je to díky sportu,“ říká skromně. Aktivity měl odmalička. „Lezl jsem po skalách, skákal z letadla, lyžoval…“ vzpomíná. „To jsem ale byl hodně mladý,“ usmívá se. Na sjezdovku už dnes nejezdí. Trápí ho klouby a také má obavy, že ho někdo rychlejší porazí.
Dvě hodiny šlapání Parťákem pana Müllera se stalo jízdní kolo a nedá na něj dopustit. „Člověk pro sebe musí něco dělat a kolo vás nezklame. Tenis je drahý a ještě k němu potřebujete kurt a protihráče, do přírody můžu kdykoli a klidně sám,“ vyjmenovává sympatický muž výhody cyklistiky. Jak často na kolo sedá? „V létě obden a v zimě dvakrát do týdne, vždy minimálně na dvě hodiny,“ prozradil. „Záleží však na počasí. Třeba letos se jezdilo pořád a žádné ukončení sezony se nekonalo. Jezdili jsme v listopadu, v prosinci i v lednu, kdy bylo skoro tepleji, než dnes,“ usmívá se spokojeně. Nejraději míří v létě k rybníkům a pískovnám, kde se i vykoupe. Má je blízko svého domova v Polabí. Pochvaluje si rovinu kolem Poděbrad a Nymburka, oblíbené jsou pro něj též projížďky po lese. Ale zabrousí i na hory, kopce v okolí Náchodu vyšlape bez problémů. A ani nohy houževnatého cyklistu přitom nebolí. Jak to? „To záleží hodně na kole. Mám terénní, horské,“ prozrazuje. „S hydraulickými brzdami, ty jsou moc důležité, hlavně když potřebujete rychle zabrzdit, třeba u nějakého ‚krpálu‘.“
Ročně najede 3000 km Každá vyjížďka Petra Müllera je minimálně na 20 či 30 km, ale i víc. „Za rok zdolám asi tři tisíce kilometrů, to je minimum, které je potřeba
dodržet,“ prozradil. To dá kolu jistě pořádně zabrat. Jak to má tento vitální sportovec se servisem? „Seřizuji si kolo většinou sám,“ říká. Je to hodně složité? „Vůbec ne,“ kroutí hlavou. „Zpočátku, než se zajelo, na něm bylo práce daleko víc. K odborníkům se však občas musí. Když je zapotřebí přeplést dráty, roznýtovat řetěz nebo vycentrovat kola… To člověk sám doma udělat nemůže.“ O kolo se Petr Müller stará pečlivě, ale co on sám? Co cyklistická výbava? Oblečení? Doplňky? Na parádu nekouká. „Důležité je dobře a teple se obléknout, na kole to fouká,“ směje se. „Nikdy nezapomenu na rukavice. Jsou malé, nezaberou moc místa a jsou moc užitečné. V zimě i v létě.“ Cyklistické kalhoty má také, jsou prý pohodlnější. Nepostradatelná je pro něj i helma, bez které nikdy nejezdí. A pomůcky? „Užitečná je mapa, podle které se orientuji,“ ukazuje na své kolo. „V obchodě se na ni prodává speciální držák, ale stojí bratru 1500 Kč. Tak jsem si ho vyrobil sám.“ Do cyklistického důchodu se pan Müller rozhodně nechystá. „Pravda, neujedu – jako někteří – devět nebo dvanáct tisíc kilometrů, nejezdím do Německa, ale každoročně si koncem srpna sám a mimo soutěž projedu třeba závodní trasu v Úvalech.“ Někdy se k němu přidá i jeho osmašedesátiletá manželka. „To pak jedeme kolem Labe, kde je rovinka, žádné kopce, a jsou tu moc hezké cyklostezky. Namíříme si to od Lázní Toušeň směrem na Poděbrady, Lhotu a pak přes Brandýs nad Labem zpátky…“ V očích sympatického cyklisty se při té vzpomínce rozhořely dva nostalgické ohýnky, nasedl na své kolo a klidným tempem se rozjel na svou obvyklou dvouhodinovou projížďku po okolí. duben
|
Grand GENERACE
35
sport Pozvánka
Dostihy s rodinnou pohodou Vzpomínáte na památnou větu z filmu o rodině Homolkových?: „Hele Ludvo, to ti říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej muž“. Nakonec vyhrály souboj o to, jak strávit nedělní odpoledne drahé polovičky a šlo se i s dětmi na dostihy do Chuchle. text: Aleš Pohořal foto: archiv
stěžovali, že by po skončení dostihů chtěli ještě chvíli posedět. Tady budou mít možnost,“ říká ředitel závodiště Petr Drahoš. Vše o dostizích naleznete na www.velka-chuchle.cz. My jen připomínáme, že vrcholem sezony bude tradičně Charvát České derby na 2400 metrů s celkovou dotací 2,5 milionu korun. Dostihy se budou konat vždy v neděli.
Šlechtici v Karlových Varech
Rodinný charakter dostihů láká na závodiště všechny generace. Koneckonců: Vyzkoušejte sami. Zajímavé dostihy i doprovodný program Začněme tedy své putování po závodištích právě v pražské Chuchli. Tady se chystá dvacet dostihových dnů, sezona začala 5. dubna a bude pokračovat s letní přestávkou až do října. Senioři tu mají jedno malé privilegium, za permanentku na celou sezonu zaplatí pouhých 260 korun. Pro děti je připravena tradiční jízda na ponících, kolotoče a také klub Hříbátka, takže přijdete-li se svými malými ratolestmi, budete zde o ně mít
36
Grand GENERACE
|
duben
postaráno. Vy si zatím můžete vychutnat krásu dostihových koní a samozřejmě si i vsadit, a třeba překonat rekord v sázce na pořadí dvou koní v cíli, které je doposud 9900 korun za deset korun vsazených. A pokud si myslíte, že musíte být odborníky na sázení, tak vězte, že nejvyšší výhry získávají právě úplní laikové! Máte velkou šanci. A co bude letošní novinkou? „Otevíráme novou restauraci se zajímavým sortimentem, která je umístěna přímo proti vchodu. Z přilehlé terasy budou moci návštěvníci sledovat dění na dostihové dráze. Vycházíme tak vstříc všem těm, kteří si
Karlovarské závodiště je nádherné, z každého koutu tady dýchá nostalgie a tradiční dřevěné tribuny umocňují historický dojem. A aby té historie nebylo málo, koná se tu i divácky velmi zajímavá akce – Den evropské šlechty. Takže kromě koní budete moci v sobotu 25. dubna obdivovat nádherné smokingy i róby dam, zkrátka budete si připadat jako ve starobylé Anglii. Šlechticů se zde schází tak kolem pěti set, takže se zde jistě bude na co dívat. Karlovarské závodiště chystá během první poloviny sezony ještě další dostihový den (14. června), takže můžete spojit účast na dostizích s prohlídkou města.
Do Brna i na cigáro Závodiště v Brně se také připravuje na jaro, na první polovinu sezony se chystají dvě dostihová odpoledne, to první už 18. dubna a další 20. června. Vrcholem programu budou Jarní moravská míle a Pohár hejtmana Jihomoravského kraje. Můžete si tu dát i cigáro. Aby nedošlo k mýlce: Nepropagujeme kouření, ale místní uzenou specialitu...
Prvomájová steeplechase Na prvního máje jsme kdysi utíkali z průvodu, abychom stihli největší a nej-
tradičnější dostih na závodišti v Lysé nad Labem – Prvomájovou steeplechase. Tradice nebude porušena ani letos (z průvodu už opravdu utíkat nemusíte), a tak se na tento svátek sjedou všichni příznivci dostihů z Čech a Slovenska, i návštěvníci z blízkého i širokého okolí. Je to svátek se vším všudy, s nádhernými dostihy v pěkném prostředí, ale i stánky s občerstvením.
Do Pardubic nejen na Velkou Samozřejmě, že závodiště v Pardubicích je především spojeno s říjnovou Velkou pardubickou, ale kromě tohoto svátku překážkových dostihů se zde konají další akce. Letos se sem můžete podívat poprvé 8. května. Tento den začíná sváteční prodloužený víkend, na programu bude mj. Úvodní cross country Koroka, jako vzpomínka na koně, který vyhrál třikrát Velkou pardubickou. Zákulisí dostihů v Pardubicích je spojeno (jak jinak) také s perníkem. K dispozici bude plno stánků s tímto sortimentem. A ještě jedna perlička: Kdysi jsem musel kvůli perníkové chaloupce, tehdy nedostatkovému zboží, vstávat v pět ráno, abych ji na závodišti mohl koupit dceři.
GRAND PRINC MEDIA v Bratislavě Podívejme se také na dostihy na Slovensko, zvláště proto, že díky pochopení vedení bratislavského závodiště se tu koná dostihový den ve prospěch dětí postižených mozkovou obrnou, které se léčí v Piešťanech v ADELI. Partnerem nadace, kde se léčí i české děti, je právě naše vydavatelství. To má během odpoledne také vlastní dostih. „I letos počítáme s tímto dostihovým dnem, který se loni velmi vydařil a líbil se opravdu všem a ještě pomohl dobré věci,“ řekl nám ředitel tamního závodiště Dr. Marián Šurda. Dodejme, že kromě Slovenského derby (13. 7.) je velkou akcí tradiční Turf Gala, které se letos koná 7. června.
Dnes jsou perníkové chaloupky k mání volně, ale radost vašim dětem udělají jistě stejně jako před třiceti lety.
Most, a také Slušovice V první polovině sezony se konají dostihy i ve
Slušovicích a v Mostě. Vrcholem mosteckého programu bude tradičně 18 července Oaks, určený tříletým klisnám, je to jediný klasický dostih (další jsou Jarní cena klisen, Velká jarní cena, Derby a St. Leger), který se koná mimo hlavní město. inzerce
DRUHÁ NEJOŠKLIVĚJŠÍ STAVBA SVĚTA!
BUDETE JI
MILOVAT!
OBSERVATOŘ RESTAURACE BAR ONE ROOM HOTEL MINIGOLF OTEVŘENO DENNĚ 8.00—24.00 Mahlerovy sady 1 / 130 00 Praha 3 / +420 210 320 081 /
[email protected]
WWW.TOWERPARK.CZ WWW.FACEBOOK.COM/TOWERPARKPRAHA #TOWERPARKPRAHA
Tower Park Praha nebo taky Žižkovská věž má svá tři NEJ: Je nejvyšší stavbou v České republice, má nejvyšší vyhlídkovou plošinu, a navíc je druhou nejošklivější stavbou světa. Ale hlavně je díky jedinečné poloze v blízkosti centra Prahy a široké nabídce služeb vyhledávanou atraktivitou nejen pro obyvatele metropole a České republiky, ale také pro zahraniční turisty. Dominanta hlavního města nabízí unikátní 360° vyhlídku s tematicky řešenými kabinami včetně interaktivní části, restauraci, café, bar a luxusní apartmá. Po nedávné rekonstrukci jsou veškeré prostory zpracovány nevšedním stylem a osloví tak návštěvníky svým jedinečným designem. Restaurace se stala reprezentativním místem nejen pro významné pracovní obědy nebo rodinné oslavy, ale především pro ty nejromantičtější večeře. Okolí Tower Park Praha obklopuje park se zahradní restaurací s letní terasou a piknikovou zahradou, profesionálním minigolfovým hřištěm, v zimních měsících pak ledovým kluzištěm. Z návštěvy Žižkovské věže budete nadšeni v kteroukoli roční dobu. duben
|
Grand GENERACE
37
Móda s úsměvem a nadhledem
Oblékejme si to, co nás nejlépe vyjadřuje Radujme se, veselme se, jaro je tu se vším všudy – a teď už dokonce v plné síle! Já také jásám a střásám ze sebe zimní nánosy a ponurosti, do čehož samozřejmě patří i čistka v šatníku. Ne že bych něco vyhazovala, dobře uložím a schovám na příště – ze zkušenosti vím, jak se to bude některou další zimu hodit. Zkusme společně kombinovat a chytře využít spojení starého s novým. text: Natalie KF foto A REPRO: archiv autorky
Rubrikou módy vás bude provázet jedna z nejpopulárnějších československých modelek šedesátých a sedmdesátých let Natalie Kšajtová-Faitlová. Autorka se též věnuje zdravému životnímu stylu, je úspěšnou publicistkou a spisovatelkou.
38
Grand GENERACE
|
duben
J
aro, ach, jaro – a je úplně jedno, jestli jsi v mém životě desáté – nebo „xaté“... Jak příjemné je vytahování pečlivě uložených jarních pokladů! Průběžně sleduji světové novinky módy, a tak si připravuji kromě evergreenů i současné módní hity – které jsou (alespoň ty nositelné v běžném životě) jako obvykle jen oprášením a osvěžením věcí dávno známých.
Semiš, pásky, kostýmy Nadšeně jsem jako první vytáhla hnědý semišový kabát s vázacím páskem – semiš se vrátil v plné síle, pásky zdůrazňující pas také (i když ty se chystaly už dlouho, ale tuhle sezonu, myslím, budou už téměř povinné – i když v dnešní době není povinné nic). Sice už nemám vosí pas zvící 53 cm, ale 78 cm – také dobrý... Jsem o 20 kg starší než v mých dobách manekýnských (tenkrát jsem měla kolem padesáti kilogramů, někdy i méně; dnes mám kolem sedmdesáti, většinou spíš o malinko více, ale nevadí, beru to s úsměvem, hlavně, že mi tělo, duše i duch docela fungují).
Také jsem vytáhla síťovaný černý kabátek – něco podobného jsem viděla v novém britském Vogue, nafotila Madonna pro Versace, jenže model doplnila černými trenýrkami, které mne, přiznám se, nenadchly. Já budu kabátek nosit s úzkými černými dlouhými kalhotami nebo tříčtvrtečními legínami. A samozřejmě si pod něj vezmu černou košilku. Dělám to tak často: inspiruji se nádherným modelem od slavného světového návrháře a přizpůsobím ho svým podmínkám a hlavně tomu, co mám ve svém šatníku. Občas něco, pokud je to akutně nutné, dokoupím i v dobrém secondhandu. Zrovna před týdnem jsem koupila za 129 korun úplně nový bílý bavlněný svetřík s dlouhým rukávem a částečně průsvitným plastickým vzorem: budu ho nosit (s bílou košilkou pod) k bílým dlouhým nebo tříčtvrtečním kalhotám nebo do tmavého kostýmu s metalickým leskem – ten jsem také zrovna objevila, kalhotové kostýmy jsou opět na scéně. A kolem krku si připnu výrazný náhrdelník nebo si ležérně nedbale uvážu hedvábný šáteček – všechno je nyní většinou úžasně ležérní, všimly jste si?
Zkusím ji nosit k béžovým tříčtvrtečním úzkým kalhotám a kašmírovému khaki kabátu s velkým límcem – nádherným úlovkem z dávno již zavřeného Senior bazaru. Nejlíp
Vždy rozhoduje vkus
Fantazii se meze nekladou Uvažuji, že si černou fixkou pomaluji ornamenty zavánějícími Jižní Amerikou svůj dlouhá léta nošený béžový kožený kabát, už mne nudí a dolní okraj je poněkud omšelý. Nebo že bych pocákala černou tuší strukturální áčkovou žlutou bavlněnou sukni, jako to na svém novém modelu udělala slavná americká návrhářka Donna Karan? Možná ale, že měla takovou pocákanou látku... Našla jsem i bavlněné fialové košilové šaty – další hit současnosti. Nosila jsem je sice už na doma, ale není to na nich vůbec vidět. A co divoké třásně? Mám takovou béžovou vestičku westernového stylu zakončenou dlouhými vlajícími třásněmi – jenže to není semiš, nýbrž umělina tvářící se jen „jako“. Což by sice nemuselo vadit, kdyby se ony třásně, zřejmě vlivem statické elektřiny a lehkosti materiálu, nelepily na podklad. Že bych z nich uvázala copánky?
Stylově a též s krajkou Army styl mne nikdy nelákal, tudíž mě neoslovuje ani teď. Jenomže... Mám oči do zelena, a těm prý nejvíc sluší barvy v jejich odstínu. Takže jsem namočila a na ramínku pečlivě usušila (látka má lepší a ležérnější strukturu, než kdybych ji vyžehlila) volnou khaki hedvábnou košili pánského stylu.
a v podstatě jakékoliv délky – od dlouhých přes bermudy a kraťasy, přes to nějaká vesta nebo safari kabátek, pokud možno se spoustou praktických kapes a úchytek na náboje (ve kterých nikdy, ale skutečně nikdy žádný náboj nebyl), kožený řemen místo pásku a veleobsažná plátěná nebo kožená kabela, na nohou pochopitelně sportovní obuv – a můžeme vyrazit nikoliv na lov divoké zvěře, ale do ulic. Nebo ještě lépe – do voňavé, barevné, kouzelné jarní přírody! A co krajka? Už vůbec nemusí mít romantický nádech. Béžový krajkový kostýmek s krátkým kabátkem bez zapínání a áčkovou sukní pod kolena jsem měla naposledy na svatbě synovce. Letos vyzkouším sukni i kabátek zvlášť i na úplně všední příležitosti celé jaro i léto. A když budu obzvláště rozverná, nevezmu si pod sukni spodničku. Děsíte se? Dnes je to normální! Ovšem to, co prosvítá, musí být perfektní!
vypadá, když ho nosím nezapnutý a s vlajícím širokým neuvázaným páskem. Safari styl volím ve velice umírněné formě už od pradávna. Béžová bavlněná či lněná nežehlená volná košile, k tomu kalhoty téhož stylu
Stále krásná a elegantní Marta Pospíchalová, kterou znáte nejen z obálek časopisů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, z filmů Věry Chytilové (kde hrála i hlavní role) a ze skvělých článků, které publikovala v Krásné paní a Generaci, napsala o svém jarním stylu kromě jiného: „Mám stále základ svého šatníku ještě z dob mého předvádění. Modely paní profesorky Bauerové, která vedla salon Styl, jsou prostě nadčasové, vždy budí velkou pozornost a nikdo nevěří, že jsou jim desítky let. Mou dominantou jsou hlavně širší kalhoty, košile, svetříky, topy, bolerka a různé ‚hacafraky‘. Nejraději mám černou, béžovou a bílou. Zvířecí potisky využívám většinou jako doplňky, ale nepřeháním to. Mám i něco červeného, ale to musím mít náladu a odvahu, a stejně kombinuji s černou nebo bílou. Snažím se celý život být spíš nenápadná, když už jsem tak narostla, že se prostě neschovám. Když má člověk vkus (ten jsem zdědila po svých rodičích, kteří byli vždy elegantní a nikdy by nešli ‚do světa‘ bez klobouku a rukavic, a to nebyli žádní boháči), dokáže se obléct a dělat dojem maximalisty. Ale myslím, že většinovou společnost tohle moc nezajímá a móda už dost dlouho je podle Věry Chytilové ‚cochcárna‘. Vidíme to na ulicích“. A já souhlasím. Oblékejme si to „co chceme“, v čem je nám nejlíp, co nás vyjadřuje, bez falše a pokrytectví. Nejlépe optimisticky... duben
|
Grand GENERACE
39
Pro milovníky zahrádek
Co udělat, aby nás půda bohatě odměnila
Vysvitlo sluníčko, oteplilo se a kdo jen trochu může, vybíhá do přírody. V tomto období už každý pravověrný zahrádkář neví, kam dřív skočit. Agrotechnické lhůty na něho útočí ze všech stran. Pokud je ale stihne a nezaskočí ho zákeřně počasí svými dnes skutečně nevypočitatelnými rozmary, čeká ho pravděpodobně skvělá úroda. Nepochybuji, že jste jistě už všechno to nejnutnější hravě zvládli, tak bychom si pro dnešek mohli chvíli trochu vymýšlet. text: Jana Mikšovská foto: Zuzana Musílková
Voňavý čaj z meduňky umí uklidnit i zpříjemnit spaní.
N
avrhuji pořídit si ještě záhon s voňavými bylinkami a kořením. Na rozdíl od zeleniny vydrží několik let a ještě nadělá velkou parádu. Jen je třeba dobře si rozmyslet jeho umístění. Stěhovat ho budeme nejdříve za tři roky.
Bylinky nikdy nezklamou Doporučuji pěstování šalvěje lékařské. Právě teď je vhodná doba pro dělení starších trsů. Nadzemní část ale před zasazením do hluboko zpracované půdy seřízneme
40
Grand GENERACE
|
duben
nejméně na polovinu. Nejenže je to výborná léčivka i s využitím v kuchyni, ale také statná bylina, jejíž barevně zajímavé listy se dají sklízet po celý rok. Nezklamou ani květy! Je však velmi citlivá na zamokřenou, kyselou půdu a na čerstvý hnůj. Vybíráme slunné stanoviště, ale daří se jí i v polostínu. Podmínkou je ochrana před ostrými východními větry. Dorůstá průměrně do výšky 50 cm a na stejném místě vydrží 3 až 4 roky. Stejně dlouho jako estragon, ten ale dosáhne až 150 cm. Při oddělování rostlin je nutné dávat pozor, aby se nepoškodily ani jemnější kořeny.
Výborným kořením i léčivkou je tymián. Na půdu neklade zvláštní nároky, stačí, když není kyselá a chudá na humus. U tymiánu můžeme počítat s dobrými výsledky pouze na slunných stanovištích chráněných před větrem. Tymián se vzhledem ke své malé výšce (25 cm) hodí velmi dobře jako lem záhonů. Je třeba si také uvědomit, že tato bylina zůstává alespoň 3 roky na témže stanovišti. Sazenice získáváme ze starých rostlin, protože výhony, které leží na zemi, již mají většinou hodně kořenů. Všechny nadzemní části sestříháme na délku 5 cm. Tymián musíme dát hlouběji, než rostl původně, a pevně přimáčknout. Na řádku ho sázejte 20 cm od sebe. Ujmutí podstatně napomůže důkladné zalití. Také se velmi dobře semení sám. Kdo má rád levanduli, ať už jako krásnou trvalku, nebo ji využívá k odpuzování molů či provonění skříní, měl by vědět, že vyžaduje humózní půdu s dostatečným obsahem vápníku, dobře zpracovanou do hloubky. Neprospívá jí čerstvý chlévský hnůj, proto přihnojujeme kompostem. Miluje slunné, teplé a v zimě chráněné stanoviště, na němž setrvá tak 5 až 6 let a doroste do výšky asi 50 cm. Také po citronu vonící meduňka se dá množit semeny, ale výhodnější je dělením trsů. Opět zvolíme sluncem zalitý záhon a teplou, chráněnou polohu. Počítáme s výškou 50 až 60 cm. Půda by měla být vzdušná, bohatá na živiny a ne příliš suchá. Vlhčí zeminu má ráda i máta peprná. Nejvhodnější jsou pro ni polostinné polohy, ale slunce snese
XXXXX XXXXXXXX
také. Její výška je 50 až 80 cm, plazí se také po zemi (zakořeněné výběžky použijeme jako sazenice). Obě posledně jmenované rostliny se velmi rychle rozrůstají, zakrátko „zvlčí“ a chovají se jako plevel. Držte je proto raději zkrátka! Nejpozději v dubnu sestřihujeme víceleté byliny, které již začínají znovu obrůstat. Vysetou majoránku, která se má za oknem k světu, přepichujeme do studeného pařeniště. Pažitku můžeme koncem dubna přesadit ven. Jednoletý kopr není třeba vysévat na zvláštní záhon. Roste na všech půdách, dokonce i v polostínu. Nechceme-li ho pěstovat velké množství, rozhodíme osivo na záhony připravené pro zeleninu a přejedeme po povrchu hráběmi. Tím se semena dostanou natolik hluboko do půdy, aby mohla dobře vyklíčit.
Zaléváme a větráme Za teplého počasí je třeba dostatečně větrat skleníky a fóliovníky. Platí to zejména pro hlávkový salát a kedlubny. Kromě toho s pokračujícím rozvojem rostlin značně roste i spotřeba vody. Hlávkový salát potřebuje podle počasí 10 litrů vody jednou až dvakrát týdně na každý m2. Kedluben a především květák zpravidla zaléváme každý druhý den. Při pěstování skleníkových okurek (vysazujeme koncem dubna) je ale naopak nutné omezit větrání jen na co nejmenší možnou míru. Pokud už se větrá (nad 28 °C), je nutné vyrovnat ztrátu vzdušné vlhkosti mlžením. Zálivka musí být vydatná. Za teplého počasí potřebujeme 2 až 3 litry vody ke kořenům na
jeDnou viDět...
Už naši předkové poznali, že lépe je jednou vidět, než desetkrát slyšet. A k tomu Jan Amos Komenský, který prosazoval školu hrou. Myšlenek předků se drží isolit-Bravo s r.o., výrobce unikátního Motúčka. text: redakce foto: archiv
XX
GRAND GeNeRACe
|
dUBEN
Omamná vůně a krása květů vyžaduje pro budoucí úrodu náš citlivý přístup.
každou rostlinu. Skleníková rajčata tak náročná na teplotu nejsou. Ale několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu. Neprospívá jim ani vysoká vzdušná vlhkost. Musíme často větrat. Denní spotřeba vody činí 4 litry na m2. Z uvedeného vyplývá, že tyto dvě plodiny se k sobě moc nehodí. Rajčata i okurky nezapomeneme vyštipovat. U rajčat (i venkovních) necháváme jen hlavní výhon (pokud nejsou keříčková). U okurek od 30 cm nad zemí postranní výhony zachováme a zaštipujeme zpravidla až za každým druhým nasazeným plodem. Po celou dobu kvetení rajčat bychom měli dvakrát až třikrát týdně celou rostlinou (nebo jednotlivým květenstvím) v poledne zatřást, lépe pak nasadí na plody.
Spěchat se nevyplácí Venkovní okurky vyséváme do hnízd vzdálených 30 až 35 cm (5 až 6 semen 1 cm pod povrch – mohou být předklíčená) až od
poloviny května, kdy půda dosahuje 10 až 12 °C. Nic se nastane, když to uděláme až v červnu. Rostliny zpoždění doženou. Ve studené zemi semena stejně nevyklíčí a shnijí. Důležité je zarýt předem do půdy pořádnou vrstvu organického hnojiva (např. chlévské mrvy). Osetá místa a později i malé rostlinky přiklopíme ochrannými poklopy, které brání prudkému kolísání teplot a chrání před případnými nočními mrazíky. Po 15. květnu vyséváme přímo na záhon stále oblíbenější cukety (100 x 100 cm), patizony (120 x 150 cm) a tykve (100 x 200 cm). Možné je si sazenice předpěstovat, semena do kořenáčků (v teplotně příznivějších podmínkách) zastrkáme již počátkem května. Pozor ale, ať přílišným teplem při nedostatku světla nevyběhnou! Otužené sazenice tyčkových rajčat s pevným kořenovým balem sázíme raději až po „zmrzlých“, tedy po 20. květnu. Vyplatí se to. Nejlépe se jim daří u jižní zdi (50 až 60 cm před ní). Jako jednu z mála rostlin je můžeme pěstovat několik let na jednom místě. Vyžadují humózní, středně těžkou půdu. Opěrné kůly zarazíme do země předem. Vzdálenost mezi sazenicemi činí 60 cm. Do země zahrneme nejen kořeny, ale i spodní část stonku. Od poloviny dubna sázíme do teplých, živinami bohatých půd (na podzim vyhnojených chlévskou mrvou) předklíčené brambory. Pokud není zemina prohřátá, počkáme do konce měsíce (i tak by rýhy neměly být hlubší než 10 cm). Jednotlivé řádky jsou od sebe vzdáleny 60 cm.
M
otorové kolečko prodává čtvrtým rokem a za tu dobu se užitečná příslušenství rozšířila na současných třicet verzí. Vedle pluhů sněhových i oracích, nosiče těžkých břemen, plynulého ovládání, brzdy, silové a super-silové verze, řady nástaveb, široko-záběrové verze, pásové verze, jsou to zejména varianty Triglav – se třemi koly, kde uživatel nenese žádnou váhu a Postřižiny, kde se dokonce veze. Dát tohle na vědomí potenciálním zákazníkům v dnešní, informacemi přehlcené době, je těžké. Výrobce proto volí vtipné zkratky: seznámení s variantou Postřižiny jedním mžiknutím oka uvádíme zde a pro variantu Triglav odkazujeme na jeho stránky: Vynikajícím „čističem“ www.isolit-bravo.cz organismu je Budete příjemně překvapeni. šalvěj.
inzerce
To je dost, dědku, že jsi nás taky jednou vyvezl
:)
duben
|
Grand GENERACE
41
Nezapomínejte na bylinky
Pospěšme do přírody! Nepočká... Jaro si s námi v posledních letech různě pohrává. Občas se snaží tvářit, že vlastně vůbec není. Ze zimy, která nás dlouho nutí obalovat se různými vrstvami oblečení, naráz přecházíme takřka do letních šatiček a páskových bot. Při tomto průběhu počasí bývá kratičká i doba kvetení typicky jarních rostlin a sběr mladých lístků proto musí proběhnout takřka bleskově. Letos snad „stíháme“, a pokud náhodou ne, budeme napřesrok díky následujícím řádkům náležitě přepraveni. text: Jana Mikšovská foto: Zuzana Musílková a archiv
Na zahrádkách i v okolní přírodě máme připraveny poklady a mnohdy o nich ani nevíme. Připravili jsme pro vás „bylinkovou rubriku“, v níž si postupně představíme různé pomocníky pro tělo i duši. Začneme těmi úplně nejobyčejnějšími, neboť právě ony často dokáží hotové zázraky.
Bříza bělokorá (Betula pendula) Stromy s bílou kůrou a rozevlátou, svěže zelenou korunou pozná určitě každý. Většina z nás také slyšela o březové šťávě, která po poranění (navrtání) kmene z něho samovolně vytéká. U nás je ale tento způsob jejího získávání zakázán. Sběru mladých lístků se to však naštěstí netýká. Droga má močopudné a potopudné účinky, čímž zbavuje tělo vody. Používá se zejména při onemocnění ledvin. Posiluje je, zlepšuje jejich činnost, rozpouští a vypuzuje ledvinové kameny. Podporuje i vylučování solí,
42
Grand GENERACE
|
duben
prospívá při arterioskleróze, celulitidě, revmatismu, dně, onemocněních srdce a kloubů. Patří mezi prostředky, které pomáhají při zbavování se nadbytečných kilogramů. Není to však žádné zázračné řešení. Chce to trpělivost a úpravu výživy včetně pohybového režimu. Málo se možná ví o poměrně vysokém obsahu vitaminu C. Vnější použití břízy má většina lidí spojeno se zlepšováním kvality vlasů. Běžně se dávají čtyři lžíce drogy na půl litru vody. Lázeň podporuje růst vlasů, zvyšuje jejich pružnost, čistí a dezinfikuje vlasovou pokožku, odstraňuje mastnotu a zastavuje tvorbu lupů. Bolavým kloubům ulevuje obklad z čerstvých trochu poklepaných lístků. Přiloží se, pokryjí plátýnkem a nechají delší dobu působit, např. přes noc. Organismu prospívají i celkové koupele. Čajová směs na hubnutí: List břízy a malinovníku, nať zlatobýlu, květ měsíčku, šípku, růže a bezu, kůra krušiny. Dvě lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme čtvrt hodiny přikryté vyluhovat. Pijeme dvakrát denně, vždy polovinu dávky.
Violka vonná (trojbarevná, rolní) Viola odorata (tricolor, arvensis) Malá kytička fialek provoní celý pokoj. Jako děti jsme je trhaly u kostela. Vyhledávaly jsme nejen ty tmavě fialové, ale i bílé, kterých vykvétá podstatně méně. K léčebným účelům sbíráme nadzemní části rostlin. Používáme jen plané druhy, vyšlechtěné v žádném případě! Violku nalezneme nejčastěji ve směsích proti kašli. V léčbě dýchacích orgánů patří mezi jedničky. Tiší kašel, uvolňuje a rozpouští hleny, odstraňuje chrapot. Při chřipce a nachlazení se doporučuje teplý violkový čaj s medem, dětem můžeme připravit výluh v mléce. Vnitřně použitá violka ještě čistí krev, urychluje vylučování škodlivých látek z organismu, pomáhá při nadměrném pocení, nemocech močového ústrojí a migréně. Čerstvou rozmačkanou nať přikládáme na špatně se hojící vředy a při vnějších projevech rakoviny (podpůrná léčba). Tinkturou či silným odvarem omýváme mokvající rány, ekzémy a vyrážky. Čaj proti migréně: Nať violky, meduňky, majoránky, máty, levandule, třezalky a rozmarýnu, kořen kozlíku. Dvě ne příliš plné lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody, čtvrt hodiny necháme přikryté vyluhovat. Vypijeme během hodiny po doušcích (spánky můžeme ještě potřít levandulovým olejem a na čelo přiložit studený obklad).
POZOR! Violkový čaj v silnější koncentraci může způsobit zvracení.
křížovky
Vyhrajte s CK Datour zájezd do Rakouska na zahradnickou výstavu v Bad Ischlu! Nabízíme cenově výhodné zájezdy pro seniory na řecký ostrov Korfu, do Španělska, Itálie a Rakouska. Letecky i autobusem. www.seniorikmori.cz, www.korfu-dovolena.cz, www.rakousko-dovolena.cz, www.datour.cz Znění tajenky, svoje celé jméno a úplnou adresu nám zašlete buď poštou na adresu Grand Generace, Na Dlážděnce 42, 182 00 Praha 8 nebo e-mailem na
[email protected] do 30. 4. 2015. Jména výherců zveřejníme v čísle 5/2015.
Výherci z Grand GENERACE číslo 3 Soutěž o hodinky Prim Czech
Eliška Ďaďová z Libčic nad Vltavou
Velmi mile jsme byli překvapeni počtem zájemců o soutěž, ve které byly ve hře hodinky značky Prim. Počet vystřižených a nalepených kuponků, které jsme obdrželi, nám doslova vyrazil dech. Výhercem se mohl stát bohužel jen jeden z vás. Tentokrát se štěstí usmálo na paní Elišku Ďaďovou z Libčic nad Vltavou, která nám prozradila, že si první číslo časopisu GRAND GENERACE koupila vlastně náhodou, ale časopis jí zaujal natolik, že se stala naší pravidelnou čtenářkou. Pokud jste nevyhráli, nebuďte smutní, nic není ztraceno. V každém čísle pro vás budeme pravidelně připravovat soutěže o hodnotné ceny. Již v příštím čísle se můžete těšit na přílohu plnou křížovek, kde se bude opět soutěžit o zajímavé ceny, které vás jistě překvapí. Redakce časopisu GRAND GENERACE
Výherci soutěže o lístky na muzikál Mamma Mia: Božena Táborská, Praha Oldřich Urban, Jihlava Jiří Kašpar, Židlochovice Karel Rožánek, Brno Petr Horký, Kladno
Výherci soutěže o lístky na výstavu Brána do vesmíru: Anna Krpcová, Ostrava Jiří Mika, Karlovy Vary Jiří Hejda, Plzeň
Výherci křížovky o knížku Pěstujeme slivoně: Květa Toningerová, Plzeň Jarmila Gáčová, Stochov Irena Hublová, Karlovy Vary
duben
|
Grand GENERACE
43
křížovky
Vyhrajte jeden z pěti Visacích zámků tokoz TECH – Tradiční český výrobce zámků a kování, který téměř 100 let pomáhá chránit svět. Novinkou roku 2015 certifikovaná produktová řada TOKOZ TECH – visací zámky, cylindrické vložky a speciální mechanismy pro zabezpečení chat, chalup a rodinných domků. Více na www.tokoz.cz a www.tokoztech.cz. Znění tajenky, svoje celé jméno a úplnou adresu nám zašlete buď poštou na adresu Grand Generace, Na Dlážděnce 42, 182 00 Praha 8 nebo e-mailem na
[email protected] do 30. 4. 2015. Jména výherců zveřejníme v čísle 5/2015.
Objednávám předplatné časopisu Chci předplatné od č. 5/2015 (Platí při objednání a zaplacení do 12. 5. 2015) Chci zaslat dárkový certifikát Roční předplatné: 10 čísel za 199 Kč (9,90 Kč za časopis + 10 Kč poštovné, čili 19,90 Kč/vydání) Titul ................. Jméno .......................................................... Organizace .................................................................................... Ulice ................................................................................ Telefon ...............................................................
Příjmení ............................................................................................ IČ, DIČ ............................................................................................ PSČ ............................
Objednávky zasílejte na adresu:
E-mail ............................................................................................................................
Město ....................................................................
Mail Step a. s., Do Čertous 2760/10, 193 00 Praha 9-Horní Počernice, e-mail:
[email protected], tel.: 284 816 211, www.mailstep.cz
Časopis chci zasílat na adresu: Titul .................... Jméno .......................................................... Ulice ...............................................................................
Příjmení ............................................................................................
Město ....................................................................
PSČ ............................
Platbu provedu: složenkou
Datum .........................................
fakturou – IČ .........................................................................
Podpis ................................................
DIČ ....................................................................................................
prostřednictvím SIPO – spojovací číslo ......................................................................................................................................
44
Grand GENERACE
|
duben
Předplatné zajišťuje jménem vydavatele firma Mail Step
Upozornění: Vyplněním objednávky předplatného udělujete společnosti GRAND PRINC MEDIA, a.s., IČ: 26952025, DIČ: CZ26952025, souhlas ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. ke zpracování osobních údajů pro potřeby předplatného.
Vyhrajte jeden ze tří přípravků firmy vegall pharma. Chybí vám chuť do života a energie? Nemáte chuť ani na sex? Tyto problémy trápí mnoho mužů, kterým je více jak 40 let. Nečekejte na to, až vás nedostatek testosteronu začne nepříjemně ovlivňovat. Sarapis pro muže je doplňek stravy, který vám pomůže lépe se srovnat s přibývajícím věkem. Více informací na čísle: 800 100 140 nebo www.vegall.cz Znění tajenky, svoje celé jméno a úplnou adresu nám zašlete buď poštou na adresu Grand Generace, Na Dlážděnce 42, 182 00 Praha 8 nebo e-mailem na
[email protected] do 30. 4. 2015. Jména výherců zveřejníme v čísle 5/2015.
V příštím čísle se můžete těšit... příloha křížovky
velké téma lázně
Luštění křížovek patří k oblíbeným činnostem mnohých z nás, tříbí myšlenky, nutí k soustředění.
Odpočinek, relaxaci, regeneraci a mnoho jiného nabízejí české lázně.
Tentokrát vám jako bonus nabídneme celou knížečku, která může být milým společníkem třeba na delší cesty.
Lázně mohou být také jedním z nejlepších dárků pro naše blízké. O tom všem se dozvíte v květnové nabídce GG!
dále PŘIPRAVUJEME... Téma o problémech se zaměstnáním (i v něm) ve vyšším věku, podíváme se do Brazílie, poradíme. Nudit se určitě nebudete!
duben
|
Grand GENERACE
45
Přišlo na naši adresu
Avokádová pomazánka s tuňákem Chuť následující pomazánky, která je hotová raz dva, nás nikdy nezklamala. Působí nejen jako lahůdka, ale i skvělý životabudič. Vyzkoušejte, uvidíte sami.
Vážení čtenáři, v této rubrice budeme reagovat na vaše dopisy, e-maily či telefonáty. Zatím jich sice mnoho není, ale věříme, že budou přibývat. Žádný z nich rozhodně neskončí v redakčním koši, protože kontakt s vámi je pro nás velmi cenný. Je důležitou vazbou na skladbu časopisu, který by měl odrážet vaše přání, potřeby, radosti i problémy, příběhy. Těšíme se, že společně postupně vytvoříme obsah, na který se budete těšit nejen proto, že se pobavíte, ale také jej prakticky využijete. Proto nás neváhejte kontaktovat s připomínkami, náměty, přáními, zajímavými příběhy, které rádi otiskneme. Potřebné kontakty najdete v tiráži na straně 3.
D
text: redakce foto: (pab)
o redakční pošty přišel pozdrav od pana Jiřího Kašpara ze Židlochovic. Jako bonus pan Kašpar připojil mj. zajímavé recepty, z nichž jsme dva vybrali jako tip pro zpestření jídelníčku. Děkujeme za zájem a na oplátku pisateli posíláme dárek v podobě knihy Moje francouzská kuchyně.
Králík po židlochovicku Ingredience: 1 králík • 15 dkg másla • 2 mrkve • kousek celeru • 10 dkg zeleného hrášku • lžička mleté papriky • 2 dcl smetany • 3 cibule • 10 dkg šunky • lžička hladké mouky • lžíce kečupu • nové koření • bobkový list • celý pepř • sůl. Postup: Králíka naporcujeme a osolíme. Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, zaprášíme paprikou, podlijeme vývarem z mrkve, celeru a hrášku. Přidáme koření, kečup a do tohoto základu vložíme porce králíka. Dusíme do měkka. Pak maso vyjmeme, šťávu zahustíme smetanou smíchanou s moukou. Omáčku provaříme, přidáme
46
Grand GENERACE
|
duben
uvařenou, na nudličky nakrájenou zeleninu a šunku, vložíme hrášek, dochutíme. Vhodnou přílohou jsou máslové noky, jemné houskové knedlíky nebo rýže.
Ořechové řezy Postup: Utřeme 15 dkg cukru krupice s 5 žloutky. Přidáváme 8 dkg polohrubé mouky, 6 dkg bramborové moučky, tuhý sníh, 6 dkg strouhaných ořechů a citronovou kůru. Těsto vlijeme na vymaštěný a vysypaný plech. Po upečení necháme vychladnout, rozpůlíme, jeden díl potřeme čokoládovým krémem a přikryjeme druhou polovinou. Navrch přijde rumová poleva. Krájíme, až poleva ztuhne. Krém: 15 dkg másla • 10 dkg cukru • 10 dkg změklé čokolády • 1 lžíce rumu • 1 žloutek. Poleva: 30 dkg cukru moučka • rum dle potřeby • cca 5 lžic • mícháme do hladka. A když už jsme se díky poště dostali k vaření, přidáváme ještě jednu zdravou lahůdku od naší autorky Pavly Biscan.
Porce pro 4 osoby: • 2 zralá avokáda • 2 krabičky tuňáka • citronová šťáva • zakysaná smetana • sůl • česnek. Avokádo rozkrojíme, vyndáme pecku a vydlabeme ze slupky lžící do misky, pokapeme citronem, rozmačkáme vidličkou na kaši, osolíme, přidáme zakysanou smetanu, tuňáka a podle libosti prolisovaný česnek. Pořádně promícháme, až vznikne hladká krémová směs. Pecku nevyhazujte, hodí se k pokusu. Zasaďte ji do květináče a třeba právě vám začne za nedlouho pučet a vyroste z ní krásný stromeček. V dnešní době dostaneme avokádo téměř po celý rok, většinou ale není dozrálé. Musí být měkké na omak. Zabalíme-li plod společně s jablkem, uzraje rychleji, zhruba za tři dny. Avokádo není ani sladké, ani kyselé, proto se dá přidávat do všech druhů salátů a jídel bez ohledu na jejich chuť. Abychom předešli zčernání syrové dužiny, zakapáváme citronovou šťávou, která brání oxidaci železitých solí. Dužinu lze natřít na chleba jako máslo. Konzumujeme nejlépe syrové. Tato zásobárna zdravých rostlinných tuků a dalších vitaminů by neměla občas chybět na žádném stole. Avokádo je výborné například v kombinaci s uzenou rybou, Japonci ho používají na suschi, na Taiwanu se kombinuje s mlékem a cukrem coby dezert, Mexičané milují své quacamole s citronovou šťávou, rajčaty, česnekem, jarní cibulkou a chilli papričkami, v Karibiku zase vyrábějí avokádovou zmrzlinu...
„NEJLEPŠÍ SVĚTOVÁ AKROBATICKÁ SHOW“
ČÍNSKÝ NÁRODNÍ CIRKUS
Chinatow n
Říše středu, kolébka kultury
10.12.2015 BRNO 11.12.2015 OSTRAVA 12.12.2015 PARDUBICE
13.12.2015 PRAHA 14.12.2015 Č. BUDĚJOVICE 15.12.2015 KARLOVY VARY
WWW.CINSKY-NARODNI-CIRKUS.CZ hlavní partner
