David Baggett, Shawn E. Klein (eds.): Harry Potter & filozofie 1

David Baggett, Shawn E. Klein (eds.): Harry Potter & filozofie

1

David Baggett, Shawn E. Klein (eds.)

Harry Potter & filozofie Kdyby Aristoteles byl rˇeditelem sˇ koly v Bradavic´ıch Nakladatelstv´ı XYZ, s. r. o., 2009 preklad: Daniela Feltová

• Kouzlo filozofie • 19 Platon ´ • Filozofie zaˇc´ıná udivem. • 20 ´ Filozofie nás vyzyv´ ovˇsem vybaveni nástroji, jeˇz ´ a k návratu do dˇetstv´ı t´ım, zˇ e popust´ıme uzdu svému udivu, jsou k odpov´ıdán´ı na nˇekteré z tˇechto odvˇekych koulemi a zásˇ kodnickou ´ otázek potˇrebné – nikoli kˇriˇst’álovymi ´ mapou, ale logickym experimenty. ´ myˇslen´ım a myˇslenkovymi ´ • 25 G. W. F. Hegel • Minervina sova létá pouze za soumraku. ´ zny´ Harry Potter • 1. Tom Morris: Odvaˇ • 34 Velky´ filozof Aristoteles nás uˇc´ı, zˇ e odvaha je stˇred mezi dvˇema extrémn´ımi reakcemi na nebezpeˇc´ı: mezi pˇr´ıliˇs malou odvahou, které rˇ´ıká zbabˇelost, a pˇr´ıliˇs velkou odvahou, jiˇz oznaˇcuje za opovázˇ livost. My obvykle ´ uvaˇzujeme o odvaze jako o opaku zbabˇelosti, ale opovázˇ livost se od n´ı liˇs´ı uplnˇ e stejnˇe. Hrdinsky´ cˇ in nen´ı ˚ cˇ in cˇ lovˇeka, ktery´ nebezpeˇc´ı nevn´ımá, neuvˇedomuje si je nebo na nˇe nedbá. Je to zduvodnˇ ená a rozvázˇ ná odpovˇed’ na hroz´ıc´ı nebezpeˇc´ı, odpovˇed’ cˇ lovˇeka, jenˇz chce cˇ elit potenciáln´ı sˇ kodˇe v zájmu záchrany nebo podpory nˇejakého vˇetˇs´ıho dobra. Vzniká z mravn´ıch hodnot cˇ lovˇeka – jejich hloubky a intenzity – a má se projevovat ˚ ˚ dané situace. zpusobem pˇrimˇerˇ enym ´ poˇzadavkum • 46 Kdyˇz jsou v sázce velké hodnoty, mus´ı cˇ lovˇek jednoduˇse jednat, a to navzdory tomu, jak se c´ıt´ı. To je právˇe ˚ ery“, jak ho popisuje velky´ filozof devatenáctého stolet´ı a otec exisodvaha. Je to obdoba známého skoku duvˇ ” tencializmu Søren Kierkegaard. Podle nˇej nás ve chv´ıli, kdy jsou ohroˇzeny momentáln´ı hodnoty, pˇremyˇ ´ slen´ı ˚ a zvaˇzován´ı, co bychom mˇeli dˇelat, nikam nedovede. Dostupné dukazy nikdy nebudou staˇcit pro kaˇzdé opravdu ˚ zité rozhodnut´ı. duleˇ ´ ´ • 2. Diana Mertzová Hsiehová: Neupˇrı´mnost Dursleyovych: Moralka a psychologie sebeklamu • 50 ˇ ˚ ze správnˇe usuzovat, rozhodovat se ani jednat, pokud dobrovolnˇe ignoruje relevantn´ı fakta. (. . .) Clovˇ ek nemuˇ ˇ T´ım, zˇ e pop´ırá to, co v´ı cˇ i co povaˇzuje za pravdivé, deformuje své myˇslen´ınoprava, a t´ım snadno zapom´ıná


2

na rostouc´ı nebezpeˇc´ı, pˇrestává byt ´ schopny´ uznat problémy a selhán´ı a cˇ asto ohroˇzuje i bezpeˇcnost druhych. ´ ˚ ci realitˇe – at’ uˇz pˇr´ıjemné, cˇ i nepˇr´ıjemné – je tedy povaˇzována za základ morálnˇe dobré povahy, Otevˇrenost vuˇ zdravé mysli a sˇ t’astného zˇ ivota. • 55 ˚ Sebeklam se obvykle rozˇs´ırˇ´ı z puvodnˇ e pop´ırané skuteˇcnosti na dalˇs´ı, jeˇz s n´ı souvisej´ı. • 55 Sebeklam cˇ asto vede ke vzniku zlozvyku vyhybat se bolestivym ´ ´ pravdám. • 55 ´ cinnosti, pokud je cˇ lovˇek, ktery´ si nˇeco nalhává, konfrontován s hlodavymi Sebeklam (. . .) pozbyv´ ´ a na své uˇ ´ ˚ ze byt pochybnostmi, nevysvˇetlenymi skuteˇcnostmi cˇ i matouc´ımi pˇripom´ınkami pravdy; tehdy muˇ ´ ´ krátkodobá ´ emocionáln´ı uleva plynouc´ı ze sebeklamu zaplacena v dlouhodobˇejˇs´ım cˇ asovém horizontu mnohem vˇetˇs´ımi pot´ızˇ emi a bolestmi. • 56 Základn´ım problémem (. . .) vˇsech, kdo si nˇeco nalhávaj´ı, je to, zˇ e pop´ırán´ım skuteˇcnosti se skuteˇcnost nezmˇen´ı. • 58 ˚ (. . .) Demaskované lˇzi zanechávaj´ı své puvodce v jeˇstˇe horˇs´ım psychickém stavu – zmatenˇejˇs´ı, vystraˇsenˇejˇs´ı, rozzlobenˇejˇs´ı, zranitelnˇejˇs´ı, zdeprimovanˇejˇs´ı atd. –, neˇz v jakém by byli, kdyby tvrdá fakta pˇrijali hned na zaˇca´ tku. ˚ Kromˇe toho je pravdˇepodobné, zˇ e problémy lhárˇ u˚ budou sp´ısˇ e narustat a hn´ıt v lhostejnˇe slepém sebeklamu, takˇze jejich rˇ eˇsen´ı bude v budoucnu jeˇstˇe obt´ızˇ nˇejˇs´ı (ne-li nemoˇzné). Krátce rˇ eˇceno, svˇet se cˇ asto chová k iluz´ım lhárˇ u˚ nepˇra´ telsky, takˇze je s postupuj´ıc´ım cˇ asem cˇ ´ım dál obt´ızˇ nˇejˇs´ı si je udrˇzet. • 58 Argumenty ve prospˇech sebeklamu pˇredpokládaj´ı, zˇ e se tento problém dá udrˇzet a kontrolovat pouze v jedné vybrané myˇslenkové sférˇ e. Pˇritom sebeklam jako proces smˇerˇ uj´ıc´ı k dobrovolné slepotˇe, necitlivosti, otupˇelosti ” ˚ ze byt a nevˇedomosti“ nemuˇ ´ kontrolován a rˇ´ızen naˇs´ım vˇedom´ım, nebot’ by to znamenalo vytahovat nepˇr´ıjemná ´ fakta pˇr´ıliˇs cˇ asto a pˇr´ıliˇs hrubˇe na svˇetlo upln´ e jednoznaˇcnosti. • 60 (. . .) Kaˇzdy´ pokus izolovat a omezit sebeklam pouze na urˇcity´ soubor nepˇr´ıjemnych ´ skuteˇcnost´ı vytvárˇ´ı napˇet´ı ˇ adná cˇ a´ st reality se nedá mezi fakty pop´ıranymi sebeklamem a tˇemi, která jsou jeˇstˇe pˇrij´ımána jako pravdivá. Z´ ´ oddˇelit od vˇsech ostatn´ıch, a proto kaˇzdy´ konflikt mezi poznán´ım a sebeklamem nut´ı lhárˇ e bud’ k tomu, aby ˚ sebeklam pˇriznal, nebo aby sám sebe v zájmu zachován´ı iluze klamal dál. Vysledkem si svuj je to, zˇ e se jediny´ ´ sebeklam rozlije i do pˇr´ıbuznych ´ oblast´ı zˇ ivota a myˇslenek a postupnˇe je nakaz´ı. • 61 ˚ ze cˇ lovˇek, ktery´ klame sám sebe, konstruovat své dalˇs´ı se(. . .) Na rozd´ıl od tˇech, kdo podvádˇej´ı druhé, nemuˇ ˚ avá slepy´ k pravdˇe. Stává se pobeklamy vˇedomˇe a s puntiˇckárˇ skou peˇclivost´ı – alesponˇ ne tehdy, kdyˇz zust´ ˚ ci destruktivn´ı expanzi puvodn´ ˚ stupnˇe bezmocnym ıho podvodu do novych ´ vuˇ ´ a jeˇstˇe nebezpeˇcnˇejˇs´ıch oblast´ı. • 61 ´ Obhájci sebeklamu se ve své argumentaci cˇ asto soustˇred’uj´ı na bezprostˇredn´ı emocionáln´ı ulevu, kterou ten cˇ i onen sebeklam poskytuje. Pop´ırán´ı bolestné pravdy se pokládá za vhodnou metodu pro zm´ırnˇen´ı strachu, ´ zené vidˇen´ı bohuˇzel pˇrehl´ızˇ ´ı dlouhodobé uˇ ´ cinky sebeklamu na lidskou zachován´ı nadˇeje a záchranu cti. Toto zuˇ ˚ zitˇejˇs´ım dlouhodobym psychiku a morálku. Pravdˇepodobnˇe nejduleˇ ´ nebezpeˇc´ım je postupné vytvoˇren´ı zlozvyku setrváván´ı v sebeklamu, jenˇz vzniká z pˇr´ıleˇzitostnych ych ´ menˇs´ıch lˇz´ı tykaj´ ´ ıc´ıch se zdánlivˇe bezvyznamn ´ ´ vˇec´ı. ˚ ze stát celkovou strategi´ı pro zast´ırán´ı bolestivych Jak nám chroniˇct´ı lhárˇ i dokazuj´ı, sebeklam se muˇ ´ pravd vˇsech ˚ zitych, druhu˚ a velikost´ı vˇcetnˇe tˇech, které se tykaj´ nebo dokonce zˇ ivotu nebezpeˇcnych ´ ı duleˇ ´ ´ záleˇzitost´ı. • 65 Kdyˇz dopust´ıme, aby naˇse city pˇretrumfly fakta, zdánlivˇe neˇskodny´ sebeklam vytvoˇr´ı precedent pro dalˇs´ı, jeˇstˇe destruktivnˇejˇs´ı lˇzi. Pokud si vytvoˇr´ıme zlozvyk sebeklamu, m´ısto abychom usilovali o poctivost, je rˇ eˇsen´ı ˚ s´ıle zvyku jsou proto i malé sebeklamy nebezsloˇzitych ´ zˇ ivotn´ıch problému˚ stále obt´ızˇ nˇejˇs´ı a bolestnˇejˇs´ı. Kvuli peˇcné. • 70 Filozofové a psychologové obhajuj´ıc´ı sebeklam tvrd´ı, zˇ e zdravého, sˇ t’astného a smysluplného zˇ ivota nen´ı moˇzné ˚ dosáhnout poctivym ´ zpusobem.


3

• 70 (. . .) Princip, ktery´ Ayn Randová nazvala pˇredpokladem laskavého vesm´ıru“, nám pˇripom´ıná, zˇ e svˇet je ve své ” podstatˇe pochopitelny´ pro lidskou mysl a pˇr´ıznivˇe naklonˇeny´ lidskému zˇ ivotu – avˇsak pouze pro ty, kdo se snaˇz´ı jeho podstatu pochopit a chovaj´ı se ve shodˇe se svymi poznatky. ´ • 72 (. . .) Láska k moudrosti, jeˇz je srdcem filozofie, nám pˇripom´ıná, zˇ e vˇernost pravdˇe, at’ uˇz nás zavede kamkoli, je nepostradatelnou souˇca´ st´ı sˇ t’astného a mravného zˇ ivota. ´ a Hagridovi kamaradi: ´ ´ • 3. Harald Thorsud: Voldemortovy pˇrı´vrˇzenci, Malfoyovi kumpani Pˇratelstv´ ı u Harryho Pottera • 73 Jedn´ım z nejspolehlivˇejˇs´ıch znaku˚ pˇra´ telstv´ı je ochota pomoci v nouzi. Ti, kdo pˇri nás stoj´ı v tˇezˇ kostech, pˇri depres´ıch a selhán´ıch, pˇri nás urˇcitˇe budou i tehdy, kdyˇz je vˇsechno v poˇra´ dku. • 86 Brumbál ˚ • Potˇrebujeme hodnˇe stateˇcnosti, abychom se postavili svym stejnˇe tolik ale i k tomu, abychom ´ nepˇra´ telum, ˚ se postavili svym ´ pˇra´ telum. ´ • 4. Mimi R. Gladsteinová: Feminizmus a rovnopravnost: Hermiona a ostatn´ı zˇ eny v Bradavic´ıch • 5. Jerry L. Walls: Nebe, peklo a Harry Potter • 113 Pravé sˇ tˇest´ı nen´ı jen otázkou splnˇenych ´ pˇra´ n´ı, ale také otázkou touˇzen´ı po správnych ´ vˇecech. • 6. Benjamin J. Bruxwoort Lipscomb a W. Christopher Stewart: Kouzla, vˇeda a etika techniky • 130 ˚ Magie má koˇreny kdesi ve starovˇeku, ale málo se v´ı o tom, zˇ e vˇeda má stejnˇe starobyly´ puvod. Mnoho lid´ı ˚ se mylnˇe domn´ıvá, zˇ e vˇeda je vyhradnˇ e znakem modern´ıho svˇeta, zˇ e nemˇela zˇ a´ dné pˇredchudce a zˇ e sˇ mahem ´ odstranila a nahradila velké mnoˇzstv´ı povˇer o svˇetˇe, které si lidé vytvoˇrili v minulosti. Ve skuteˇcnosti ovˇsem ˚ magie a to, co bychom dnes nazvali vˇedou, na sebe vzájemnˇe konstruktivnˇe pusobily po mnoho stolet´ı. • 136 ˚ (. . .) Knihy [Rowlingové] jsou (. . .) eticky nabité“. Naléhavˇe se vyjadˇruj´ı k tématum, o nˇezˇ se tradiˇcnˇe zaj´ımaj´ı ” autoˇri zabyvaj´ ´ ıc´ı se etikou: k dobru a zlu, pˇra´ telstv´ı a ztrátˇe, volbˇe a charakteru. Jsou to knihy, které na rozd´ıl od vˇetˇsiny souˇcasné beletrie dávaj´ı návod k zˇ ivotu. • 137 (. . .) Knihy [Rowlingové] by byly daleko ménˇe pˇritaˇzlivé, kdyby se nevyjadˇrovaly k okolnostem, které dobˇre známe. Jej´ı postavy si dˇelaj´ı starosti, jak pouˇz´ıvat kouzelnou moc, protoˇze kouzelná moc je primárn´ı prostˇredek jejich existence. Jsou to lidské bytosti, jejichˇz zˇ ivot je prostoupen magi´ı, stejnˇe jako je násˇ zˇ ivot prostoupen tech˚ nickymi vymoˇzenostmi. Struˇcnˇe rˇ eˇceno, postavy Rowlingové tráp´ı problémy kolem kouzel stejnym ´ ´ zpusobem, jako nás tráp´ı problémy spojené napˇr´ıklad se zahradniˇcen´ım, rˇ´ızen´ım vozidel cˇ i plánován´ım rodiny. • 148 Moc plynouc´ı z aplikované vˇedy je obrovská, ale intoxikuj´ıc´ı. Vˇzdycky k n´ı patˇr´ı – ve vˇetˇs´ı cˇ i menˇs´ı m´ırˇ e – ´ manipulace se svˇetem, a s pomoc´ı urˇcitych e ovládnout. Vyuˇz´ıvá-li ´ druhu˚ techniky je dokonce moˇzné svˇet uplnˇ ˚ je t´ım veden ke sˇ patnym ˚ cˇ lovˇek nˇekteré z tˇechto ovládac´ıch prostˇredku, tedy k takovym, ´ postojum, ´ jeˇz ohroˇzuj´ı jeho samého, jeho spoleˇcenstv´ı a vˇsechno nebo vˇsechny, kdo se mu pˇripletou do cesty. Tvárˇ´ı v tvárˇ tˇemto ˚ ejˇs´ıch spoleˇcenstv´ı, at’uˇz obˇcanskych skuteˇcnostem je zˇrejmé, zˇ e vyˇzaduj´ı od nejruznˇ ochotu zhod´ cˇ i politickych, ´ ´ notit, které prostˇredky moci je dobré si ponechat a které je lepˇs´ı uplnˇ e zakázat. • 149 ˚ vˇetˇs´ı zkuˇsenosti neˇz jejich uˇcitelé. M´ısto toho je tˇreba dˇetem vysvˇetlo(. . .)Vˇetˇsina dˇet´ı má s [ovládán´ım poˇc´ıtaˇcu] ˚ vat, jakym pod vlivem poˇc´ıtaˇcu˚ (a jinych ´ zpusobem ´ technickych ´ vymoˇzenost´ı) pˇremyˇ ´ sl´ıme o svém okol´ı a jak s n´ım jednáme, a také jak si vyb´ırat mezi moˇznostmi jejich vyuˇzit´ı. Je tˇreba dˇeti pouˇcit o tom, jak naˇse mimoˇra´ dné ” technické prostˇredky“ ovládaj´ı nás.


4

´ na Brumbalovo ´ ´ ı • 7. Shawn E. Klein: Zrcadlo z Erisedu: Proˇc bychom mˇeli dat varovan´ ´ jako podobenstv´ı o diskriminaci, lhostejnosti a socialn´ ´ uv naˇ ´ rek: SPOZˇ US ´ ı spravedl• 8. Steven W. Patterson: Kratur˚ nosti • 172 Kant (kategoricky´ imperativ) ´ cel • Jednej tak, abys pouˇz´ıval lidstv´ı jak ve své osobˇe, tak i v osobˇe kaˇzdého druhého vˇzdy zárovenˇ jako uˇ a nikdy pouze jako prostˇredek. • 186 Brumbál ˚ • Lhostejnost a nezájem cˇ asto zpusob´ ı mnohem vˇetˇs´ı sˇ kody neˇz otevˇreny´ odpor. ´ • 9. Steven W.Patterson: Je ctiˇzadost ctnost? Proˇc do Bradavic patˇrı´ i Zmijozel • 199 Aristoteles mˇel za to, zˇ e byt ´ ctnostny´ znamená dodrˇzovat to, cˇ emu rˇ´ıkal doktr´ına stˇredn´ı cesty. To znamená, zˇ e ctnostny´ cˇ in je ten, jenˇz pˇredstavuje jakousi stˇredn´ı cestu mezi pˇrehnanou reakc´ı (takovou, která dává pˇr´ıliˇs velkou váhu emoc´ım) a nedostateˇcnou reakc´ı (takovou, která dává emoc´ım pˇr´ıliˇs malou váhu). V obou tˇechto krajn´ıch pˇr´ıpadech nebudou naˇse cˇ iny odpov´ıdat naˇsim schopnostem a okolnostem, protoˇze nebudeme vhodnˇe nakládat se svymi emocemi. ´ • 200 ˚ zeme si vˇsimnout, zˇ e jeho Kdyˇz budeme pˇremyˇ ´ slet o Harryho cˇ inech a vezmeme pˇritom v potaz jeho emoce, muˇ odvaha nen´ı absenc´ı pocitu strachu. Je to sp´ısˇ druh odpovˇedi na pocit strachu. Kdyˇz cˇ teme o Harryho stˇretnut´ı s baziliˇskem Toma Raddlea (. . .), o jeho boji s mozkomory pˇri záchranˇe jeho kmotra (. . .), cˇ i o jeho prvn´ım stˇretu se vzkˇr´ısˇ enym ´ Voldemortem (. . .), dozv´ıdáme se, zˇ e Harry c´ıt´ı strach. Nedovol´ı ale svému strachu, aby ho ovládl. Na druhou stranu ho vˇsak ani neignoruje a neˇr´ıt´ı se bezhlavˇe vpˇred, jako by byl vˇsemocny´ kouzeln´ık nedbaj´ıc´ı na zˇ a´ dná nebezpeˇc´ı. Jelikoˇz si uvˇedomuje své meze a nerovnost moci mezi n´ım a jeho nepˇra´ teli, dˇelá, co je tˇreba, aby ochránil sebe a své pˇra´ tele. Struˇcnˇe rˇ eˇceno pˇredvád´ı ctnost zvanou stateˇcnost. • 204 V oblastech tak odliˇsnych, jako je atletika, vˇedecky´ vyzkum a mezinárodn´ı obchod, jsou v cˇ ele ti, kdo maj´ı ´ ´ ˚ tam byt, vuli ´ kdo chtˇej´ı vytvoˇrit novy´ rekord, uˇcinit novy´ objev, z´ıskat nejvˇetˇs´ı pod´ıl na trhu. Je samozˇrejmou ˚ vytrvat. pravdou, zˇ e v naˇsem soutˇezˇ ivém prostˇred´ı jen zˇr´ıdka dosahuj´ı nejvyˇssˇ´ıch pˇr´ıcˇ ek ti, kdo nemaj´ı vuli Hnac´ım motorem je touha vyniknout, a ta je také emocionáln´ım kontextem pro ctiˇza´ dost. • 205 Flákaˇc nejedná na základˇe své ctiˇza´ dosti, zat´ımco kariérista nebude dˇelat nic jiného neˇz to, co je v zájmu jeho ˇ ctiˇza´ dosti. Oboj´ı je z moráln´ıho hlediska sˇ patné. Clovˇ ek, u nˇehoˇz se ctiˇza´ dost projevuje jako ctnost, je nˇekde mezi tˇemito dvˇema extrémy. ´ • 10. David a Catherine Deavelovi: Pokˇrivena´ uvaha: O povaze zla • 207 Zlo samo o sobˇe (. . .) neexistuje; je to jen nedostatek nˇecˇ eho, co má byt. ´ • 226 Jsme zl´ı jedinˇe tehdy, kdyˇz se pro zlo dobrovolnˇe rozhodneme. • 226 Je jednoduˇssˇ´ı j´ıt s rozzlobenym ´ davem, se zkorumpovanou instituc´ı cˇ i jednat podle vlastn´ıch emoc´ı neˇz se zastavit, zjistit pravdu a uˇcinit rozhodnut´ı, jaké vyˇzaduje. • 227 ˚ Rozhodnut´ı pro dobro nebo pro zlo cˇ lovˇeka mˇen´ı a pˇrinásˇ´ı s sebou trvalé dusledky pro nˇej i pro jeho okol´ı. ´ cinky zla • 11. Jennifer Hartová Weedová: Voldemort, Boethius a destruktivn´ı uˇ


5

• 232 ´ cinek i na toho, kdo je páchá, má dlouhou historii. Setkáváme se s n´ım uˇz Názor, zˇ e zlé cˇ iny maj´ı destruktivn´ı uˇ ˚ které ve spisech filozofa Boethia, ktery´ zˇ il v pátém stolet´ı. Podle nˇej urˇcuje násˇ charakter mravn´ı hodnota cˇ inu, konáme, a tak je na nás, zda jej svymi rozhodnut´ımi a cˇ iny zdokonalujeme cˇ i zhorˇsujeme. Zlo bude navzdory ´ ˚ ˚ ˇ opaˇcnému zdán´ı na svého puvodce vˇzdycky pusobit destruktivnˇe, i kdyˇz taková sebedestrukce nezm´ırnuje utrpen´ı obˇet´ı spáchaného zla. • 244 ˚ ˇ ı Boethius a Augustin, zlo zasahuje jak svého puvodce, ˚ Jak zduraz nuj´ tak jeho obˇet’. Pachatel zla si svymi cˇ iny ´ ˚ zpusobuje utrpen´ı. ´ ı pˇredstavivost • 12. David Baggett: Kouzla, mudlové a moraln´ • 245 Je pozoruhodné, jak rozd´ılné postoje vyvolal jisty´ mlady´ kouzeln´ık. Potterovská série, jeˇz trhá jeden vydavatelsky´ rekord za druhym, rovnˇezˇ vyvolává rozzlobené protesty a na seznamu Asociace americkych ´ ´ knihoven ˇ ı figuruje jako kniha, která je nejˇcastˇeji napadána sˇ kolami a knihovnami. Nˇekteˇr´ı literárn´ı kritikové ji oˇcernuj´ a vyjadˇruj´ı se o n´ı pohrdavˇe jako o bezvyznamn´ e záleˇzitosti, zat´ımco jin´ı ji vychvaluj´ı málem jako klasiku. Ne´ jeden kritik napsal, zˇ e knihy neponechávaj´ı zˇ a´ dny´ prostor pro transcendentno a posvátno, a bezpoˇcet jinych ´ zase vznásˇ´ı obvinˇen´ı, zˇ e vlivem tˇechto knih pˇrestávaj´ı byt ´ dˇeti citlivé na okultn´ı vlivy. Nˇekteˇr´ı maj´ı za to, zˇ e protiˇreˇc´ı kˇrest’anskym shodu. Dalˇs´ı zase povaˇzuj´ı knihy Rowlin´ myˇslenkám, zat´ımco jin´ı nacházej´ı vyraznou ´ gové za hluboce mravouˇcné, zat´ımco jin´ı vyˇ ´ reˇcn´ı kritici je vin´ı z propagován´ı velmi subjektivistického moráln´ıho relativizmu. A jako Harryho pˇrekvapovala sláva, kterou mˇel v kouzelnickém svˇetˇe, byl by neménˇe pˇrekvapeny, ´ kdyby zjistil, jak rozporuplné názory vyvolává mezi mudly. • 257 (. . .) Etika je nˇeco v´ıc neˇz pouhé pˇr´ısné dodrˇzován´ı nemˇennych ´ pravidel; tyk´ ´ a se toho, jaky´ cˇ lovˇek je a jakych ´ ˚ moráln´ıch dober si vázˇ ´ı; mohou jimi byt svoboda a zˇ ivot. ´ napˇr´ıklad lidská dustojnost, • 259 Psan´ı fiktivn´ıho pˇr´ıbˇehu o nˇejaké cˇ innosti nen´ı totézˇ co konán´ı této cˇ innosti (. . .). • 263 Neochota pouˇz´ıvat imaginaci, jeˇz se cˇ asto tvárˇ´ı jako skepticizmus, vˇetˇsinou produkuje sp´ısˇ arogantn´ı cynizmus neˇz pravou moudrost. • 264 Náboˇzensky motivovan´ı kritici Harryho Pottera by si mˇeli radˇeji dobˇre rozmyslet, neˇz zaˇcnou kritizovat nˇeco, ˚ ze pro jejich vˇec udˇelat v´ıc, neˇz si v souˇcasné dobˇe dokázˇ ou pˇredstavit. co muˇ ´ ´ ı nastupiˇ ´ • 13. Gareth B. Matthews: Hledan´ stˇe devˇet a tˇri cˇ tvrtˇe: Uvahy o jiné skuteˇcnosti • 271 ˇ V Carodˇ eji ze zemˇe Oz a dalˇs´ıch knihách je (. . .) nˇeco v´ıc neˇz jen to, zˇ e nám popisuj´ı zvlásˇ tn´ı a pˇrekvapivé pˇr´ıbˇehy odehrávaj´ıc´ı se na nˇejakém velmi vzdáleném m´ıstˇe. Ty pˇr´ıbˇehy nás také nut´ı pˇremyˇ ´ slet! Vezmˇete si napˇr´ıklad ´ zˇ ivotopis Plechácˇ e. Vypráv´ı, zˇ e se narodil jako cˇ lovˇek z masa a kost´ı, jako Dorotka. Postupnˇe ho vˇsak uplnˇ e zmˇenila rˇ ada nehod a oprav. Zlá cˇ arodˇejnice oˇcarovala jeho sekeru, takˇze mu usekla jednu nohu. Nechal si pak u klemp´ırˇ e udˇelat m´ısto chybˇej´ıc´ı nohy plechovou. Potom mu oˇcarovaná sekera usekla druhou nohu, kterou si rovnˇezˇ nechal nahradit plechovou. A tak to pokraˇcovalo, aˇz byl Plechácˇ nakonec cely´ z plechu. ˚ Mohlo by se to stát doopravdy?“, zeptáte se. A zaˇcalo by se to vubec d´ıt? Mohl by cˇ lovˇek, ktery´ pˇriˇsel o nohu ” ´ u˚ nebo o ruku, opravdu dostat plechovou protézu? A pokud ano, jakym ´ cˇ ´ıslem je omezen poˇcet amputac´ı ud a cˇ a´ st´ı tˇela, aby pak cˇ lovˇek jeˇstˇe dokázal zˇ ´ıt? ˚ jednoduFilozofové dobˇre znaj´ı myˇslenku postupného nahrazován´ı ze starého pˇr´ıbˇehu o Theseovˇe lodi. Kvuli ˚ ı lod’Athéna. Pˇredpokládejme, zˇ e Athéna byla vyrobena z dev´ıti set prken nebo chosti nazvˇeme Theseovu puvodn´ jinych ´ kusu˚ dˇreva. A pˇredpokládejme dále, zˇ e lodn´ı tesaˇr zaˇcal tato prkna postupnˇe jedno po druhém nahrazovat novymi prkny cˇ i kusy dˇreva. Kdy Athéna pˇrestala existovat? Poté co bylo prvn´ı prkno nahrazeno jinym? ´ ´ Poté co bylo nahrazeno cˇ tyˇrsté padesáté prvn´ı prkno? A vadilo by, kdyby se z tˇech odstranˇenych ´ prken a kusu˚ dˇreva na jiném m´ıstˇe sestavila celá lod’? A pokud by se to stalo, která z tˇechto dvou lod´ı by byla Athéna – ta, jeˇz ˚ byla vysledkem postupného nahrazován´ı, nebo ta, která vznikla sloˇzen´ım puvodn´ ıch prken? ´


6

˚ zeme lámat hlavu Pˇr´ıbˇeh o Theseovˇe lodi pocház´ı ze starovˇeku. Pˇresto nám pˇredkládá otázky, nad nimiˇz si muˇ i dnes. Napˇr´ıklad: Co mus´ım vˇedˇet o kole, které dostanu zpátky z opravny, abych mˇel jistotu, zˇ e je to opravdu mé staré kolo, a ne jenom nˇejaká stavebnice s cˇ a´ stmi mého starého kola – moˇzná s vˇetˇsinou cˇ a´ st´ı, anebo jen se ˇ sedátkem nebo jedn´ım rˇ id´ıtkem? A co umoˇznuje mému tˇelu byt ´ stále, den za dnem, mym ´ tˇelem, pˇrestoˇze se ˇ ˇ ı? Proˇc nemám nové tˇelo pokaˇzdé, kdyˇz vznikne nová bunka ˇ bunky, z nichˇz je mé tˇelo sloˇzené, stále vymˇenuj´ nebo zanikne stará? • 273 ˚ (. . .) Pˇr´ıbˇehy o zemi Oz nás pˇrenásˇ ej´ı na jiné m´ısto, kde je skuteˇcnost odliˇsná takovym zˇ e nás to ´ zpusobem, podnˇecuje k novému, nekonvenˇcn´ımu pˇremyˇ ´ slen´ı o naˇsem dobˇre známém svˇetˇe. Zemˇe Oz je dostateˇcnˇe podobná naˇsemu svˇetu, ale i dost odliˇsná na to, aby to v nás vyvolávalo fascinuj´ıc´ı otázky o naˇsem svˇetˇe a o tom, zda mu skuteˇcnˇe rozum´ıme. • 282 (. . .) To, co vid´ıme a slyˇs´ıme, je ovlivnˇeno t´ım, co oˇcekáváme. A to, co povaˇzujeme za skuteˇcné, je silnˇe ovlivnˇeno t´ım, co nás nauˇcili povaˇzovat za skuteˇcnost. • 14. Michael Silberstein: Prostor, cˇ as a kouzla ´ mohou cˇ arodˇejové nauˇcit o osobné identitˇe • 15. Jason T. Eberl: Proˇc Voldemort jeˇstˇe nezemˇre: Co nas • 309 Co cˇ in´ı osobu jedineˇcnou mezi ostatn´ımi druhy vˇec´ı ve svˇetˇe, jako jsou napˇr´ıklad kameny, zˇ idle a koˇcky, je fakt, ˚ zˇ e cˇ lovˇek dokázˇ e myslet sebereflektivn´ım zpusobem. ˇ • 16. Gregory Bassham: Zivot rˇı´zeny´ proroctv´ım: Osud a svoboda v Bradavic´ıch • 327 Isaac Bashevis Singer ˚ Nic jiného nám nezbyv´ • Mus´ıme vˇerˇ it ve svobodnou vuli. ´ a. • 328 stará arabská bájka, ktoru´ prerozprával W. Somerset Maugham vo svojej hre Sheppey z roku 1933 ustami ´ Smrtky • V Bagdádu zˇ il jeden kupec, ktery´ poslal svého sluhu, aby na trhu nakoupil j´ıdlo. Netrvalo dlouho a sluha se vrátil cely´ bledy´ a roztˇreseny´ a rˇ ekl: Pane, kdyˇz jsem byl pˇred chv´ıl´ı na trˇziˇsti, v tlaˇcenici do mˇe strˇcila ” ˚ cte nˇejaká zˇ ena, a kdyˇz jsem se otoˇcil, zjistil jsem, zˇ e to byla Smrtka. Pod´ıvala se na mˇe a pohrozila mi; pujˇ mi tedy konˇe a já z tohoto mˇesta odjedu, abych se vyhnul svému osudu. Pojedu do Samary, tam mˇe Smrtka ˚ cil konˇe, sluha na nˇej nasedl, zabodl mu ostruhy do slabin a odcválal, jak nejrychleji nenajde.“. Kupec mu pujˇ mohl. Kupec se vydal na trˇziˇstˇe a tam mˇe uvidˇel stát v davu. Pˇriˇsel ke mnˇe a zeptal se mˇe: Proˇc jsi hrozila ” mému sluhovi, kdyˇz jsi ho dnes ráno vidˇela?“. Já jsem mu nehrozila,“, odpovˇedˇela jsem, jenom jsem sebou ” ” ˚ pˇrekvapenˇe trhla. Udivilo mˇe, zˇ e ho vid´ım v Bagdádu, protoˇze s n´ım mám schuzku dnes veˇcer v Samaˇre.“. • 342 Franklin D. Roosevelt • Lidé nejsou vˇezni osudu, ale pouze vˇezni svych ´ vlastn´ıch mysl´ı. • Emeritn´ı profesoˇri Bradavic • 347 Thales (kolem 624–546 pˇr. n. l.) • Poznej sám sebe. • 347 Lao-c’ (kolem 604 pˇr. n. l.) • Znát druhé je rozumné; znát sebe je pravá moudrost. Ovládat druhé je s´ıla; ovládat sebe je skuteˇcná moc. • 348 Platon (428/7–348/7 pˇr. n. l.) • Jsou tˇri druhy lid´ı; milovn´ıci moudrosti, milovn´ıci poct a milovn´ıci zisku.


7

• 348 Aristoteles (384–322 pˇr. n. l.) nepˇra´ teli; nebot’ • Povaˇzuji za stateˇcnˇejˇs´ıho toho, kdo pˇrekoná své zˇ a´ dosti, neˇz toho, kdo zv´ıtˇez´ı nad svymi ´ nejtˇezˇ sˇ´ı je zv´ıtˇezit sám nad sebou. • 348 Epikuros (341–270 pˇr. n. l.) • Odvahu nez´ıskásˇ tak, zˇ e budeˇs zˇ ´ıt kaˇzdy´ den ve sˇ t’astnych vztaz´ıch. Z´ıskásˇ ji, kdyˇz proˇzijeˇs tˇezˇ ké cˇ asy ´ a pˇrekonásˇ protivenstv´ı. • 348 Epiktetos (50–130) ˚ zeme si vybrat vnˇejˇs´ı okolnosti, ale vˇzdycky si muˇ ˚ zeme vybrat, jak na nˇe budeme odpov´ıdat. • Nemuˇ • 349 Plotinus (205–270) • Vˇsechny vˇeci jsou plné znamen´ı, a moudry´ je cˇ lovˇek, ktery´ se dokázˇ e pouˇcit o jedné vˇeci z jiné. • 349 Boethius (470–520) ˚ • Pokud je náhoda definována jako událost zpusoben´ a náhodnym ´ pohybem bez jakékoli pˇr´ıcˇ inné souvislosti, pak bych rˇ ekl, zˇ e taková vˇec jako náhoda neexistuje. • 350 John Locke (1632–1704) • Kde konˇc´ı zákon, zaˇc´ıná tyranie. • 351 Immanuel Kant (1724–1804) • Morálka nen´ı ani tak teori´ı, co dˇelat, abychom byli sˇ t’astn´ı, ale sp´ısˇ co dˇelat, abychom si sˇ tˇest´ı zaslouˇzili. • 351 Edmund Burke (1729–1797) • Jedinou vˇec´ı, která je nutná k v´ıtˇezstv´ı zla, je, aby dobry´ cˇ lovˇek nic nedˇelal. • 352 Soren Kierkegaard (1813–1855) ˇ • Zivot se dá zˇ ´ıt jedinˇe dopˇredu, ale chápat se dá jedinˇe pozpátku. • 352 William James (1842–1910) • Velké katastrofy a krize nám ukazuj´ı, zˇ e naˇse schopnost poradit si je daleko vˇetˇs´ı, neˇz jsme si mysleli. • 353 Friedrich Nietzsche (1844–1900) ˚ • Nejjistˇejˇs´ı zpusob, jak zkazit mladého cˇ lovˇeka, je poradit mu, aby si v´ıce cenil tˇech, kdo smyˇ ´ slej´ı stejnˇe jako on, neˇz tˇech, kdo smyˇ ´ slej´ı jinak. • 353 John Dewey (1859–1952) • Kaˇzdy´ velky´ pokrok ve vˇedˇe vzeˇsel z vˇetˇs´ı odvahy pˇredstavivosti.

Stano Krajˇci, 9.–30. 8. 2010

typeset by LATEX

David Baggett, Shawn E. Klein (eds.): Harry Potter & filozofie 1

Recommend Documents