datum: vyřizuje: Ing. Marcela Jirková telefon: A. podle 4a odst. 1 zákona o integrované prevenci schvaluje základní zprávu,

+LVDCY11LLGZO+! +LVDCY11K[U7W+! KUCBX00KKFYN

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Čj.: KUJCK 89306/2016/OZZL Sp.zn.: OZZL 28609/2015/maji

datum: 22. 06. 2016

vyřizuje: Ing. Marcela Jirková

telefon: 386 720 771

ROZHODNUTÍ o schválení základní zprávy a změně integrovaného povolení Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen „krajský úřad“), jako příslušný správní úřad podle § 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, § 28 písm. e) a § 33 písm. h) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění A. podle § 4a odst. 1 zákona o integrované prevenci schvaluje základní zprávu, kterou právnická osoba Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec 60, 588 61 Kostelec, s přiděleným IČO: 469 00 411 nechala zpracovat podle § 4a zákona o integrované prevenci odborně způsobilou osobou, Ing. Markem Čáslavským, Ph.D., Jabloňová 815, 537 01 Chrudim IV, držitelem osvědčení o způsobilosti v oboru hydrogeologie a sanační geologie, č. 2076/2008. Základní zpráva z 29. 3. 2016 byla zpracována pro zařízení „Kostelecké uzeniny a.s., provozovna Planá“. B. podle § 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci mění integrované povolení čj.: KUJCK 458/2004 OZZL/Ku ze dne 12. 2. 2004 ve znění následujících změn: opravné rozhodnutí č.j.: KUJCK 458/2004 OZZL/Hč/Opr. čj.: KUJCK 21741/2006 OZZL/3/Fl čj.: KUJCK 30669/2006 OZZL/3/Fl čj.: KUJCK 3253/2007 OZZL/3/Fl/R čj.: KUJCK 30476/2007 OZZL/3/Fl/R čj.: KUJCK 388/2008 OZZL/3/Fl/R čj.: KUJCK 27070/2010 OZZL/7/Fl čj.: KUJCK 4185/2011 OZZL/5/Fl/R čj.: KUJCK 27087/2011 OZZL/4/Fl čj.: KUJCK 13007/2012 OZZL/7/Ji/R čj.: KUJCK 5463/2014 OZZL, sp.zn.: OZZL 62817/2013/maji

17.10.2005 07.08.2006 28.11.2006 21.02.2007 22.11.2007 22.01.2008 22.11.2010 04.04.2011 29.07.2011 01.11.2012 23.01.2014

(dále též IP) vydané právnické osobě Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec 60, 588 61 Kostelec, s přiděleným IČO: 469 00 411 (dále též provozovatel), pro zařízení „Kostelecké uzeniny a.s., provozovna Planá“ (dále též zařízení) takto:

U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 111 e-mail: [email protected], ID DS: kdib3rr, www.kraj-jihocesky.cz Stránka 1

1) Části výroku integrovaného povolení s názvem „Popis umístění zařízení“, „Popis zařízení“, včetně částí „I. Závazné podmínky provozu“, „II.“ a „III.“ se vypouští a nahrazují textem: „Popis umístění zařízení: Zařízení je umístěno ve správním území města Planá nad Lužnicí, v k.ú. Planá nad Lužnicí na parcelách č. 1488/1, 1489/1, 1489/2, 1489/3, 1489/4, 1489/5, 1490, 1491, 1492, 1493, 1494, 1495, 1498, 1499, 1406/1, 1406/2, 1488/3, 1488/26, 1488/35, 1488/36 a 1488/39. Popis zařízení: Zařízení „Kostelecké uzeniny a.s., provozovna Planá“ slouží k porážce a dalšímu zpracování vepřů. Jedná se o zařízení uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci v kategorii 6.4. a) – jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně. Přeprava dobytka - návoz dobytka na jatka. K přepravě dobytka slouží speciálně upravené nákladní automobily. Na ložné ploše mají instalovány zábrany, které zajišťují stabilitu zvířat při přepravě. Zakrytí boků a střech je odnímatelné pro letní a zimní provoz. Podlahy ložných ploch jsou vyrobeny z protiskluzového a dobře čistitelného materiálu. Zadní čela jsou vyklápěcí a slouží při vykládce jako přechodové můstky na příjmové rampy. Myčka aut pro přepravu dobytka - slouží k sanitaci a mytí aut po vykládce dobytka. Myčka je umístěna v areálu před stájemi. Čistění a dezinfekce přepravních automobilů se provádí po každé vykládce dobytka. Nejprve je pomocí stěrek ručně odstraněn hnůj do přistavených nádob. Následuje mytí teplou vodou a dezinfekce pomocí vysokotlakového mycího agregátu, který je vybaven zařízením pro přisávání mycího a dezinfekčního roztoku. Součástí každé rampy jsou jímky pro zachycení závadných látek a hrubých nečistot. Stáje - systém ustájení dobytka před porážkou. Objekt stájí navazuje na objekt jatek. Slouží k přechodnému umístění a zklidnění dobytka před porážkou. Jeho kapacita je 550 ks vepřového. Přijímaná zvířata nesmí být krmena 12 hod. před porážkou. K odvádění zvířat do prostoru porážky slouží naháněcí uličky. Stáje jsou opatřeny účinným větráním k zamezení kondenzace vodních par a k odvodu stájových plynů. Pro zklidnění zvířat je instalováno tlumené osvětlení. Podlahy jsou protiskluzové, snadno čistitelné a dezinfikovatelné. Jejich spádování je provedeno do průběžných žlabů, zakrytých mřížemi. Při úklidu stájí je nejprve pomocí stěrek odstraněn hnůj do přistavené přepravní nádoby. Mytí teplou vodou a dezinfekce se provádí pomocí vysokotlakového mycího agregátu, který je vybaven zařízením pro přisávání mycího a dezinfekčního roztoku. Průběžný oplach podlah je zajištěn pomocí hadic vodou z centrálního rozvodu. Jatka - porážka vepřových a jatečných zvířat Jatka o kapacitě porážky nad 50 t/den - vyjmenovaný stacionární zdroj označený kódem 7.1. podle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Účelem jatek je porážka vepřového, opracování a zchlazení jatečně opracovaných těl. Výstupem jsou zchlazené jatečně opracované vepřové půlky, vepřové droby a hlavy, vepřové krupony, střívka pro další zpracování, vedlejší živočišné produkty, odpady, odpadní vody. Projektovaná kapacita celého zařízení je 200 t poražených zvířat denně. Vepřová porážková linka byla dodána, instalována a uvedena do provozu firmou BANSS v roce 2003. Chod linky je řízen počítačem, umístěným v prostoru centrálního silového a ovládacího elektrorozvaděče. Výkon vepřové linky lze plynule regulovat pomocí frekvenčních měničů až do 240 ks / hod, Stěny provozní haly jsou provedeny z materiálů s omyvatelným povrchem, v rozích a ve styku s podlahou jsou zaoblené. Podlahy jsou rovněž omyvatelné a vyspádované do gul, opatřených mřížkami proti vnikání hlodavců a síťkami k zachycení hrubých nečistot. Odpadní vody jsou odvedeny kanalizací do objektu chemické čistírny odpadních vod (CHČOV). Větrání jateční haly je řešeno jako rovnotlaké s rekuperací vzduchu pomocí vzduchotechnické jednotky. Osvětlení je zajištěno zářivkovými tělesy. Veškeré technologické i pomocné zařízení je vyrobeno z antikorozních materiálů. Na určených pracovištích jsou instalovány sterilizátory nástrojů s automatickým ohřevem na teplotu 82 - 84 st.C a bezdotyková umyvadla s vodou


o teplotě min. 40 st.C , opatřená dávkovači tekutého mýdla a schránkami s papírovými ručníky. U vstupu do haly jsou instalovány hygienické smyčky. Všechny úkony v průběhu opracovávání poražených zvířat na sebe bezprostředně navazují a plynule probíhají tak, aby od omráčení do vyjmutí vnitřností neuplynula doba delší než 45 minut. Vyjmuté a odstraněné části těl zvířat jsou pomocí dopravníků nebo shozů transportovány do prostor pod jatkami, kde se provádí jejich následné zpracování. Provozovatel plní technické podmínky provozu stanovené vyhláškou č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (vyhláška 415/2012 Sb.). Za účelem snížení emisí provozovatel využívá k odsávání plynů z porážkové linky filtry na bázi uhlíku, provádí pravidelné čištění zásobníků krve. Vepřová porážka Naháněcí ulička slouží k přemístění jednotlivých zvířat z prostoru ustájení k omračovací pasti. Dno i boky uličky jsou z hlazeného betonu s oblými hranami. Horní část uličky je uzavřena ocelovými trubkovými zábranami proti vyskočení zvířete z uličky. Prasata jsou naháněna do omračovací pasti v počtu 4 kusy. Past poté sjede do dolní část, kde je automaticky prostor vyplněn plynem CO2. Dojde k omráčení zvířat. Poté past vyjede nahoru k vykrvovacímu stolu. Vykrvovací stůl je horizontální dopravník s poháněnými válečky. Na začátku dopravníku je ručně proveden nožem vykrvovací vpich (musí být proveden do 20 s. po omráčení) protnutím hlavového kmene a krční tepny – dochází k usmrcení zvířete ztrátou krve, což má vliv na pozdější kvalitu masa. Zvíře je dále unášeno válečky na druhý konec dopravníku, přičemž krev volně vytéká do záchytného žlabu, umístěného pod dopravníkem. Takto vytěžená krev je klasifikována jako technická. Ze záchytné vany je vedena potrubím do nádrže, umístěné v chlazené místnosti mimo prostory jatek. Dále je zvíře za zadní nohu zavěšeno na elevátor, který je dopraví na poháněnou vysutou závěsnou dráhu. Napařovací a odštětinovací sekce Ve svislé poloze na závěsné dráze se podpoří dokonalé vykrvení zvířete. Jeho povrch je dále očištěn a osprchován v rotační kartáčové myčce. V pařicím tunelu je automaticky udržována požadovaná teplota. Zvířata jsou v pařícím tunelu posunována po dopravníku a na konci napařovacího cyklu jsou přemístěna do odštětinovací sekce, tvořené dvěma odštětinovači. Tam jsou z povrchu zvířete odstraněny štětiny pomocí rotačních pryžových škrabek a na konci cyklu je tělo zvířete opáleno plamenem z plynového hořáku a osprchováno. Spaliny jsou odvedeny samostatným výduchem nad střechu haly. Odstraněné štětiny jsou splachovány podlahovou vpustí do kontejneru, umístěného v prostoru pod jatkami. Použitá voda jde na CHČOV. - Opalovací pece - dva vyjmenované stacionární zdroje označené kódem 3.1. – spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW podle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Jedná se o 2 ks opalovacích pecí, které slouží k opalování štětin poražených prasat. Celkový jmenovitý tepelný příkon hořáků je 2,24 MW (2 x 1,12 MW). Spalované médium: propan z vlastních zásobníků. - Odštětinovač - slouží k opalování štětin poražených zvířat, Celkový instalovaný tepelný příkon hořáků je 0,68 MW. Jedná se o stacionární zdroj označený kódem 3.1. – spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW podle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Pracovní podesta Očištěné tělo zvířete projíždí zavěšené za zadní končetiny na závěsné dráze kolem pracovní podesty, na které jsou jednotlivými pracovníky ručně prováděny předepsané pracovní úkony: - vykolení, - vyjmutí kořínku: trávicí trakt a kořínek je umístěn na souběžně jdoucí dopravníky, které zajišťují identičnost s daným jatečním kusem, - půlení kusu pomocí automatické pily, - veterinární prohlídka (je-li označen kus pracovníkem veterinárního dozoru jako podezřelý, je vyřazen z linky a umístěn do chladírny pozastaveného masa, kde setrvá do rozhodnutí veterinárního lékaře), - konečná jatečná úprava – vytržení a odstranění plstí, odstranění ledvin, míchy a konečné osprchování. Vážení a klasifikace jatečně opracovaných těl je zajištěno před vstupem do rychlozchlazovny na průběžné váze, která je součástí závěsné dráhy. Zároveň s vážením se provádí zatřídění kusu pomocí sondy, která stanoví poměr mezi vrstvou tuku a svaloviny. Tyto údaje jsou předávány do počítače, který je vyhodnotí.


Střevárny, opracování drobů, kožárna - slouží ke zpracování vedlejších jatečních produktů. Tyto provozy jsou umístěny v 1. patře vedle jatek. Ve střevárně jsou instalovány šlemovací stroje na vyčistění vepřových střev. Obsahy trávicích traktů jsou přemísťovány pneumatickou potrubní dopravou přímo do kontejneru na jejich přechodné uskladnění. Rychlozchlazovna, chladírny - slouží ke zchlazování masa před dalším zpracováním. Rychlozchlazovna navazuje na porážkovou linku. Slouží k bezprostřednímu a rychlému ochlazení těl jatečně opracovaných zvířat. Je vybavena speciálními výkonnými vzduchovými chladiči a systémem poháněných závěsných drah, na kterých projíždějí těla zvířat zavěšena ve svislé poloze. Rychlost posunu závěsné dráhy je synchronizována s rychlostí jatecké linky. Po výstupu z rychlozchlazovny jsou jatecká těla prostřednictvím závěsných drah přesunuta do vepřových odvěšoven. Chladírny jsou vybaveny chladiči a závěsnými drahami. Výkon chlazení je dimenzován tak, aby do 48 hodin po porážce byla teplota v mase max. 7oC a do 72 hodin max. 4oC. Tomu je přizpůsobena i kapacita chladíren. Vepřová bourárna - slouží ke zpracování masa na další produkty. Z vepřových chladíren jsou vepřové půlky určené k bourání dopravovány na závěsných drahách do vepřové bourárny. Na začátku bouracího procesu jsou půlky svěšeny ze závěsných drah a uloženy na horizontální bourací dopravník. Tam jsou rozděleny pomocí kotoučové pily na základní části a unášeny dále hlavním pásovým horizontálním dopravníkem. Z tohoto dopravníku jsou jednotlivé části přemisťovány na bourací stoly. Tam pracovníci ručně pomocí nožů provádí vlastní bourání. Ke stolům jsou pomocí podstropního zavěšeného dopravníku přisunovány prázdné plastové bedny. Do těch vkládají pracovníci části masa. Plné bedny jsou odváženy k váze a předány k dalšímu zpracování. Po vyprázdnění jsou bedny přemístěny k mycí a sušicí lince, odkud jsou dopraveny zpět na bourárnu k dalšímu použití. Chod dopravníkového systému je řízen počítačem, umístěném v centrálním elektrorozvaděči. U bourárny je automaticky udržována předepsaná teplota pomocí podstropních výparníků. Mrazírny - slouží ke zmrazování masa. Zmrazování jateckých polotovarů nebo masa se provádí v mrazicích chladírnách. Mrazicí chladírna je izolovaná místnost obdélníkového tvaru s mrazírenskými dveřmi a podstropními vzduchovými výparníky opatřenými automatickým systémem odtávání námrazy a výkonnými ventilátory. Maso se v tunelech zamrazuje proudem vzduchu vychlazeného na -40oC. Centrální systém tlakového mytí - zajištění sanitace a mytí výrobních prostor závodu. Pro zajištění hygieny a sanitace výrobních prostor závodu a technologických zařízení je nainstalován centrální středotlaký mycí systém, který se skládá z centrálního skladu sanitačních chemikálií, potrubních rozvodů a pracovních stanic. Balení porcovaného masa a polotovarů - výroba balených mas a polotovarů. Úprava masa určeného k balení a k výrobě polotovarů se provádí na vepřové balírně. Podle požadavků zákazníků se provádí buď vakuové balení do smrštitelné fólie, nebo balení na podložní misky v ochranné atmosféře. U vakuového balení je maso ručně vkládáno do plastových sáčků, které se pokládají na přísuvný dopravník linky. Veškeré další fáze balení, tj. odsátí vzduchu, provedení sváru sáčku, termické smrštění fólie, osušení, zvážení na průběžné váze a označení etiketou s čárovým kódem probíhají automaticky. Na konci linky jsou označené balíčky vkládány do plastových přepravek a odesílány do expedičního skladu. Ovládání chodu a výkonu balicích linek je řízeno vestavěným počítačem s možností předvolby jednotlivých programů dle druhu a velikosti balených produktů. Maso a přísady určené pro výrobu polotovarů (mletá masa) se vkládají do víceúčelového stroje, který dle nastaveného programu provede míchání, mělnění a dávkování na podložní misky. Následuje zabalení v ochranné atmosféře stejně jako u porcovaného masa. Expedice a rozvoz masa Provoz expedice masa je rozdělen na skladovací a výdejní část. Ve skladovací části se ukládá maso z balírny a výsekové maso z bouráren v přepravkách na palety dle jednotlivých druhů. Z této skladové zásoby se podle objednávek zákazníků vybírají a přesouvají příslušné přepravky do výdejní části. Zde se pomocí čtečky čárových kódů sejmou potřebné údaje, na základě kterých vystaví expediční počítač přepravní doklady. K přesunu přepravek v expedici slouží poháněné válečkové tratě, přesuny palet zajišťují elektrické nízkozdvižné vozíky. Rozvozová auta mají úložné prostory vybaveny omyvatelnými termoskříněmi s chladírenskými dveřmi a chladícími agregáty. Průběh teplot převáženého zboží je v každém autě zaznamenáván po celou dobu přepravy vestavěným registračním zařízením a archivován.


Masná výroba o kapacitě menší než 50 t denně -

- skládá se z provozních celků:

exportní bourárna s chladírnami, varné komory.

Chemická čistírna odpadních vod (CHČOV) Chemická čistírna odpadních vod je situována v přední části závodu. Jsou do ní svedeny odpadní vody technologické (jatecká tuková kanalizace) a odpadní vody splaškové ze všech provozů. Odpadní vody jsou svedeny gravitačně do objektu předčištění na strojně stírané česle FONTÁNA (záchyt nerozpuštěných látek větších než 3 mm). Předčištěné vody jsou čerpány do míchané vyrovnávací nádrže. Z vyrovnávacích nádrží je voda čerpána do flokulátorů, kde dochází ke koagulaci a flotaci za pomoci koagulantů a flokulantů, automaticky dodávaných dávkovacími čerpadly. Z flokulátorů je voda odváděna do flotační jednotky, kde dochází k oddělení lehkých frakcí flotací a těžkých frakcí sedimentací. Vyflotovaná odpadní voda je shrabována z hladiny do zásobníků odkud je v pravidelných intervalech odvážena na městskou ČOV. Provoz technologie produkuje cca 600 m3 odpadní vody denně. Předčištěná odpadní voda je vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu města Planá nad Lužnicí. CHČOV je vyjmenovaný stacionární zdroj označený kódem 2.6. „Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50m3/den“, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší. Provozovatel plní technické podmínky provozu stanovené vyhláškou 415/2012 Sb. a to tak, že venkovní jímky jsou zakrytovány, kompletní technologie čištění odpadních vod je umístěna v uzavřeném objektu ČOV a dochází k pravidelnému odstraňování usazenin organického původu. Vzduchotechnická zařízení - strojovny vzduchotechniky pro provozy: - stáje, - vepřová porážka čistá a nečistá, - bourárna, - balička masa, - expedice masa. Energetické zařízení - tlakový vzduch 4 strojovny tlakového vzduchu (velín chlazení, balička masa, pod jatkami, jatka). Strojovny pracují v režimu automatického provozu. Energetické zařízení – chlazení a mrazení - strojovny chlazení a mrazení. Chlazení - okruh -10°C Jedná se o systém čpavkového chlazení, kapalný čpavek je nasáván a dopravován do chladičů vzduchu chladíren. Každý vychlazovaný prostor je vybaven regulační stanicí Danfoss a příslušnými regulačními armaturami. Pro chlazení přehřátých čpavkových par jsou na střeše strojovny nainstalovány kondenzátory Baltimore a Retech, na výtlačném potrubí je nainstalován systém využití odpadního tepla. Vysokotlaká část kompresorů je společná pro okruh – 10°C, -25°C a -40°C. Zdrojem chladu jsou ko mpresory Grasso. Chlazení - okruh -25°C Je instalován systém čpavkového chlazení, kapalný čpavek je nasáván a dopravován do rychlozchlazoven Každý vychlazovaný prostor je vybaven regulační stanicí Danfoss a příslušnými regulačními armaturami. Pro chlazení přehřátých čpavkových par jsou na střeše strojovny nainstalovány kondenzátory Baltimore a Retech na výtlačném potrubí je nainstalován systém využití odpadního tepla. Chlazení - okruh -40°C Jedná se o systém čpavkového chlazení, kapalný čpavek je nasáván a dopravován do chladičů vzduchu v mrazírnách a výrobníků ledu. Každý vychlazovaný prostor je vybaven regulační stanicí Danfoss a příslušnými regulačními armaturami. Pro chlazení přehřátých čpavkových par jsou na střeše strojovny nainstalovány kondenzátory Baltimore a Retech, na výtlačném potrubí je nainstalován systém využití odpadního tepla. Vysokotlaká část kompresorů je společná pro okruh – 10°C, -25°C a -40°C. Zdrojem chladu jsou kompresory Grasso. Vnitřní vodovod a vodovodní přípojka - slouží k dodávce pitné vody z veřejné vodovodní sítě. Odběr je měřen hlavním vodoměrem. Součástí vodovodu je zemní vodojem. Vodojem je tvořen monolitickým objektem se dvěma akumulačními a 1 armaturní komorou. Po automatické kontrole, příp. chemickém doupravení vody je tato vedena z vodojemu do vnitroareálových rozvodů jednotlivých závodů.


Centrální údržba strojní a elektro Pro opravy a údržbu technologického zařízení pro všechny závody slouží dílny a sklady náhradních dílů. Jedná se o jednopodlažní budovu bez suterénu. Sklady pomocných surovin a MTZ Pro skladování pomocných surovin, obalových materiálů, ochranných a hygienických pomůcek apod. slouží několik skladů. Sociální a administrativní část Je tvořena hlavní čtyřpatrovou budovou, ve které jsou umístěny kanceláře administrativy a sociální zázemí. Manipulace s odpady Odpady kategorie O a N vznikají při výrobních, obslužných a pomocných činnostech. Jsou soustřeďovány do jednotlivých shromažďovacích prostředků ostatního a nebezpečného odpadu a pravidelně sváženy ze všech pracovišť závodů na centrální shromaždiště odpadů, které se nachází v zadní části areálu závodu. Odpady jsou následně ukládány do jednotlivých řádně vybavených a označených shromažďovacích prostředků, příp. lisovány v lisu. Shromažďovací prostředky pro N odpady jsou vybaveny příslušnými identifikačními listy Vedlejší produkty živočišného původu (VPŽP) kat. II. – III. Tyto vznikají zejména na jatkách, případně při předčištění odpadních vod. VPŽP jsou shromažďovány podle jednotlivých kategorií do kontejnerů v uzavřených chlazených místnostech a pravidelně likvidovány smluvními oprávněnými subjekty. Nadzemní zásobníky a provozní sklady technických plynů - CO2 , N2 , O2 , NH3 , propan a propan butan. Tepelné čerpadlo – slouží k ohřevu užitkové vody Čerpací stanice PHM - objekt ČS PHM typu Best je situován v zadní části závodu. ČS je tvořena montovaným ocelovým zastřešeným přístřeškem umístěným na zpevněné nepropustné ploše opatřené záchytnými roštovými kanály. Pohonné hmoty jsou skladovány v nadzemní jednokomorové, dvouplášťové ocelové nádrži. Vedle nádrže je výdejní stojan. ČS PHM provozuje jiný provozovatel. Kuchyň Slouží k přípravě snídaní, obědů a večeří pro zaměstnance Kosteleckých uzenin. Kuchyň provozuje společnost GASTRO PLANÁ. V zařízení probíhá nakládání s odpady, odpadními vodami, oleji, mazivy, chemickými látkami a přípravky, vedlejšími živočišnými produkty a monitoring.

I. Krajský úřad, v souladu s ustanoveními § 13 odst. 3 písm. d), odst. 4, 5 a 6 zákona o integrované prevenci, stanovuje provozovateli, způsobem uvedeným v § 14 zákona o integrované prevenci, podmínky provozu zařízení (závazné podmínky provozu).

Závazné podmínky provozu A,

Emisní limity

A.1

Voda

A.1.1

Emisní limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou stanoveny pro odběrné místo: první šachta za novou flotační jednotkou v areálu zařízení provozovatele.


Jakost pH 6 - 8,5 BSK5 CHSKCr NL N-NH4 N celk. Pcelk. EL extrahovatelné C10-C40

A.2

max. denní bilance kg/den

roční bilance t/rok

6 400 8 000 2 400 208 256 80 480 24

640 1 120 224 24 32 8 48 3,2

Ovzduší

Provozovatel je povinen u vyjmenovaných spalovacích stacionárních zdrojů označených kódem 3.1 dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky. A.2.1 Opalovací pece Spalování paliv v zařízeních s přímým procesním ohřevem o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně – servis, kontrolu a údržbu kotlů provozovatel zajistí podle pokynů a doporučení výrobce. Emisní zdroj Opalovací pece

Znečišťující látka NOx CO

Emisní limit (mg.m-3) 200 (100*)** 100 (50*)

Vztažné podmínky A

Pozn.: emisní limity vztaženy při normálních stavových podmínkách v suchém plynu při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 3 % * emisní limity platné od 1. ledna 2020 ** pokud nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický limit 200 mg.m-3. Monitoring: - prostřednictvím autorizované osoby bude prováděno jednorázové měření emisí jedenkrát za tři roky. A.2.2 Odštětinovač Emisní limity a další podmínky provozování spalovacích zdrojů s jmenovitým tepelným výkonem pod 1MW: Namísto měření emisí znečišťujících látek se pro zjištění úrovně znečišťování použije výpočet.

B.

Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti

B.1

Před úplným ukončením provozu zařízení provozovatel prostřednictvím oprávněné osoby provede posouzení stavu znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami, se kterými v zařízení nakládal, a nová zjištění porovná se stavem uvedeným ve schválené základní zprávě. Toto posouzení předloží krajskému úřadu nejpozději 2 měsíce před plánovaným ukončením provozu. Pokud došlo k významnému znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření. Pokud znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, přijme provozovatel nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.


B.2

Do 1 měsíce po úplném ukončení provozu zařízení provozovatel krajskému úřadu tuto skutečnost oznámí a předloží zprávu o realizovaných opatřeních včetně jejich výsledků, porovnaných s údaji ve schválené základní zprávě.

C.

Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady

C.1

Při provozu zařízení bude nakládáno s odpady (shromažďování) vzniklých z vlastní činnosti. Jednotlivé druhy odpadů budou zařazovány v souladu s vyhláškou MŽP č 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů).

C.2

Odděleně budou shromažďovány PET láhve, neznečištěné PE fólie, materiálově využitelný papír, lepenka, sklo. PET lahve budou předány provozovateli zařízení k materiálovému využití tohoto odpadu, případně provozovali sběru a výkupu k materiálovému využití. Shromažďovací nádoby budou označeny názvem odpadu a sdělením – určeno k recyklaci.

C.3

Odpady určené k materiálovému či energetickému využití budou v max. míře lisovány (dle provozních možností), aby bylo docíleno snížení jejich objemu.

C.4

V rámci průběžné evidence budou rozlišeny materiálově a energeticky využitelné odpady, které jsou samostatně shromažďovány v rámci jednotlivých kódů. Tato evidence bude archivována 5 let.

C.5

Provozovatel bude mít zpracovánu vnitřní směrnici pro nakládání s odpady.

D.

Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí

D.1

Odpadní vzduch z brusírny bude vždy veden přes instalované odlučovací zařízení, tzn. cyklony a textilní filtry.

D.2

Provozovatel prokazatelně zajistí 1x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti environmentálních aspektů, včetně odpadového hospodářství.

D.3

Vedlejší živočišné produkty včetně kadáverů je nutno ukládat dle druhů v uzavíratelných nepropustných chlazených nádobách a podle potřeby předávat oprávněné osobě k odvozu.

D.2

Provozovatel bude provozovat CHČOV v souladu s Provozním řádem, obsahujícím soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárních zdrojů, včetně opatření ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen „provozní řád CHČOV - vzduch“). Provozní řád bude upraven dle podmínek této změny integrovaného povolení (změna IP). Upravený provozní řád bude předložen krajskému úřadu ve 2 výtiscích nejpozději do 2 měsíců od nabytí právní moci změny IP.

D.4

Provozovatel bude kontrolovat a interně ověřovat následující dokumenty v intervalu minimálně 1x za 3 kalendářní roky a dle výsledků kontroly aktualizovat. Provozní řád vodojemu a vodovodních řadů Provozní řád olejového hospodářství Provozní řád CHČOV Provozní řád CHČOV – vzduch Provozní řád stokové sítě Kosteleckých uzenin a.s. Provozní řád shromažďiště odpadů Kosteleckých uzenin a.s. Interní seznam školení Havarijní plán pro případ úniku čpavku z chladícího zařízení Havarijní plán pro případ úniku závadných látek do kanalizace Provozní řád závodu CZ15 (dle zákona o veterinární péči) Směrnice pro nakládání s odpady


D.6

Provozovatel oznámí krajskému úřadu písemně nebo elektronicky (např. e-mailem) každou plánovanou změnu v provozu zařízení.

E.

Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků

E.1

Instalace čpavkových detektorů propojených na akustickou i světelnou signalizaci, bude provozována, kontrolována a udržována v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.

E.2

V případě havarijního úniku závadných látek bude provozovatel postupovat podle “Havarijního plánu pro únik závadných látek“ (HP), který byl schválen postupem v řízení o vydání integrovaného povolení. V případě, že bude havarijní plán aktualizován, bude tato aktualizace předložena krajskému úřadu nejpozději do 7 dnů od jejího provedení.

E.3

Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky, budou udržovány v takovém technickém stavu a provozovány tak, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami.

E.4

Budou vedeny záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a tyto záznamy uchovávány po dobu 5-ti let

E.5

V zařízení budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úniků látek škodlivých vodám. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod.

F.

Opatření pro provoz v situacích odlišných od podmínek běžného provozu

F.1

Každá havárie bude do 24 hodin ohlášena krajskému úřadu a ČIŽP OI České Budějovice.

F.2

Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozní evidenci zdroje s uvedením: - místa havárie, - časových údajů o vzniku a době trvání havárie, - druhu a pravděpodobného množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie, - informované instituce a osoby, - data a způsobu provedeného řešení dané havárie, - přijatých konkrétních opatřeních k zamezení vzniku dalších případů havárií.

G.

Způsob monitorování emisí a přenosů.

G.1

Jakost a množství odpadních vod vypouštěných ze zařízení

G.1.1

Odběrnými místy jsou: a) Kontrolní profil - první šachta za novou flotační jednotkou v areálu zařízení provozovatele. b) Poslední šachta před Parshallovým žlabem – celkový odtok veškerých odpadních vod odtékajících ze zařízení provozovatele

G.1.2

Parametr a četnost měření odpadních vod vypouštěných ze zařízení Odběrné místo a) Parametr

četnost měření během provozu

pH, BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4, N celk., Pcelk., EL extrahovatelné

12 x ročně (1 x měsíčně)


Odběrné místo b) Parametr

četnost měření během provozu 12 x ročně (1 x měsíčně)

pH, BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4, N celk., Pcelk., EL extrahovatelné, C10 – C40 G.1.3

Typ vzorku, metoda a podmínky měření, autorizace: Dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 24 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 1 hodiny. Odběr a analýza vzorků bude prováděna prostřednictvím akreditované laboratoře, nebo s osvědčením o správné činnosti laboratoře dle ASLAB, případně provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu, do které jsou odpadní vody vypouštěny (provozovatel kanalizace). Metoda měření - dle kanalizačního řádu nebo smlouvy mezi provozovatelem zařízení a provozovatelem kanalizace (pokud je zde metoda měření stanovena).

G.1.4

Sledování množství vypouštěných odpadních vod: - množství vypouštěných odpadních vod z odběrného místa a) bude měřeno indukčním průtokoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Průtokoměr je umístěn na vstupu do nové flotační jednotky. - množství vypouštěných odpadních vod z odběrného místa b) bude měřeno Parshallovým žlabem, který je stanoveným měřidlem podle zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Parshallův žlab je umístěn v kanalizační šachtě na celkovém odtoku OV z areálu.

G.1.5

Způsob, forma a termín předávání výsledků měření vypouštěných odpadních vod: Vyhodnocení bude provedeno tabelárně. V tabulce budou uvedeny tyto hodnoty: - všechny naměřené hodnoty znečištění v jednotlivých ukazatelích, - stanovené emisní limity, - povolený objem vypouštěných odpadních vod za stanovené období, - objem vypouštěných odpadních vod za daný měsíc, - objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok.

G.2

Protokoly z měření emisí a rozborů vod budou archivovány minimálně po dobu 5 let.

H.

Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat krajskému úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením

H.1

Krajskému úřadu budou předávány výsledky monitoringu včetně komentáře a vyhodnocení plnění podmínek integrovaného povolení formou zprávy, vždy za kalendářní rok, a to k 31.3.následujícího roku, v elektronické podobě dle platné legislativy.

H.2

V případě zjištění překročení emisních limitů uvedených v bodě A.2 tohoto rozhodnutí je nutné do jednoho měsíce od obdržení protokolu z měření tento protokol zaslat krajskému úřadu, včetně návrhu nápravného opatření.

II. Podle § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší následující pravomocná rozhodnutí, která se nahrazují integrovaným povolením: 1. Rozhodnutí Okresního úřadu Tábor, referátu životního prostředí čj. OP/5345/02/Mo ze dne 24.7.2002, kterým byl udělen souhlas dle zákona č.125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů k nakládání s nebezpečnými odpady. 2. Rozhodnutí krajského úřadu čj. OZZL/3006/03/R/Ka ze dne 14.5.2003, o vymezení znečišťujících látek a stanovení obecného emisního limitu pro nezařazený stacionární střední zdroj znečišťování. 3. V rozhodnutí Okresního úřadu Tábor, referátu životního prostředí ze dne 165.6.1992 čj: Vod.823,1115/92 Ja bod a), kterým bylo povoleno vypouštění odpadních vod ze zařízení do kanalizace dle § 24 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.o vodách.


III. Výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením.

1. Schválení „Havarijního plánu uživatele závadných látek“ (včetně jeho aktualizací). Integrovaným povolením je tak nahrazeno rozhodnutí podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon). 2. Povolení provozu vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší. Integrované povolení tak nahrazuje rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/ 2012 Sb. o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

IV. Podle § 4a odst.1 zákona o integrované prevenci krajský úřad provozovateli schválil základní zprávu, vypracovanou odborně způsobilou osobou, Ing. Markem Čáslavským, Ph.D., Jabloňová 815, 537 01 Chrudim IV, držitelem osvědčení o způsobilosti v oboru hydrogeologie a sanační geologie, č. 2076/2008.

Odůvodnění Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen „krajský úřad“), jako příslušný úřad podle § 28 písm. e) a § 33 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů provedl přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení č.j.: KUJCK 458/2004 OZZL/Ku ze dne 12. 2. 2004 ve znění opravného rozhodnutí integrovaného povolení č.j.: KUJCK 458/2004 OZZL/Hč/Opr. ze dne 17.10.2005, rozhodnutí o změně integrovaného povolení č.j.: KUJCK 21741/2006 OZZL/3/Fl ze dne 7.8.2006, č.j.: KUJCK 30669/2006 OZZL/3/Fl ze dne 28.11.2006, č.j.: KUJCK 3253/2007 OZZL/3/Fl/R ze dne 21.2.2007, č.j.: KUJCK 30476/2007 OZZL/3/Fl/R ze dne 22.11.2007, č.j.: KUJCK 388/2008 OZZL/3/Fl/R ze dne 22.1.2008, č.j.: KUJCK 27070/2010 OZZL/7/Fl ze dne 22.11.2010, č.j.: KUJCK 4185/2011 OZZL/5/Fl/R ze dne 4.4.2011, č.j.: KUJCK 27087/2011 OZZL/4/Fl ze dne 29.7.2011, č.j.: KUJCK 13007/2012 OZZL/7/Ji/R ze dne 1.11.2012 a Čj.: KUJCK 5463/2014 OZZL, Sp.zn.: OZZL 62817/2013/mají ze dne 23.1.2014 vydaného právnické osobě Kostelecké uzeniny a.s., 588 61 Kostelec 60, IČO: 469 00 411 pro zařízení „Kostelecké uzeniny a.s., provozovna Planá“ na základě oznámení změny v provozu zařízení ze dne 14.4.2015, týkající se změny provozovatele čerpací stanice, zrušení provozu autodílen a změny v podmínkách integrovaného povolení na základě kontroly ČIŽP v zařízení provozovatele, krajský úřad provedl podle § 18 odst. 6 písm. a) zákona o integrované prevenci přezkum. Současně krajský úřad provedl přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 1 zákona o integrované prevenci a přezkum podle § 18 odst. 2 písm. c), vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů, nebo jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení. Přezkum byl proveden v souladu s § 18 odst. 7 zákona o integrované prevenci šetřením v místě provozu zařízení dne 29. 04. 2015 a dále přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Z přezkumu byl sepsán protokol Čj.: KUJCK 68019/2016/OZZL, Sp.zn.: OZZL 28609/2015/maji ze dne 18.05. 2016 (protokol z přezkumu). Předmětem protokolu je výsledek písemně ohlášeného přezkumu za účelem zjištění skutečného stavu v provozu zařízení, který by mohl mít vliv na změnu IP. Na základě přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, která se týká změny popisu zařízení a podmínek integrovaného povolení Ve svém rozhodnutí o změně integrovaného povolení (dále též změna IP) se krajský úřad, na základě provedeného přezkumu, rozhodl provést všechny změny podmínek IP tím způsobem, že vypustil celý text výroku


integrovaného povolení až k bodu části integrovaného povolení III. včetně a nahradil ho textem novým, kdy přidal část IV. týkající se schválení základní zprávy. Pro tento způsob se krajský úřad rozhodl z toho důvodu, že výrok integrovaného povolení byl po všech změnách integrovaného povolení pro provozovatele již velmi nepřehledný a provozovatel požadoval vydání úplného znění IP. Vzhledem k tomu, že provozovatel tento způsob změny integrovaného povolení preferoval, rozhodl se krajský úřad, že tento způsob „úplné změny IP“ bude pro provozovatele nejvhodnější. Krajský úřad ve změně IP upravil popis zařízení tak, aby byl podrobnější a lépe vystihl skutečný provoz v zařízení. Krajský úřad ve změně IP upravil emisní limity na vypouštěné odpadní vody dle požadavku provozovatele, který požadoval, vzhledem k charakteru provozované činnosti, jejich vypuštění a ponechání pouze hmotnostního limitu denní a roční bilance dle smlouvy s provozovatelem kanalizace. Krajský úřad provozovateli vyhověl, a to z důvodu změny zákona o vodovodech a kanalizacích, kdy byla zrušena povinnost mít povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích), kterým se povoluje vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění. Krajský úřad musí podle § 14 odst.1 zákona o integrované prevenci stanovit emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č.2 k zákonu o integrované prevenci pokud jsou ze zařízení vypouštěny. Emisním limitem dle zákona o integrované prevenci je nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o integrované prevenci. Dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech jsou emisními limity: nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Typem emisních standardů a limitů - jejich vyjádření jako: 1. koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr, 2. minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod v procentech, 3. množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období, 4. poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku. Žádný jiný předpis nestanovuje, jakým způsobem mají být emisní limity stanoveny, krajský úřad proto stanovil množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti za určité časové období, tj. kg/den, t/rok, a to dle smlouvy s provozovatelem ČOV, na kterou jsou odpadní vody vypouštěny. Krajský úřad upravil také podmínky týkající se monitoringu vypouštěných odpadních vod v kapitole G. A upřesnil odběrné místo pro emisní limity vypouštěných průmyslových odpadních vod, a to za flotační jednotkou. Ve změně IP krajský úřad stanovil provozovateli emisní limity na stacionární zdroje označené kódem 3.1. – spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW podle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, a to opalovací pece a odštětinovač. U vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší „Jatka“ a „ČOV“ provozovatel plní technické podmínky za účelem snížení emisí v provozu stanovené vyhláškou 415/2012 Sb., což krajský úřad uvádí v popisu zařízení. Krajský úřad upravil podmínky kapitoly „B.“ v souladu se změnou zákona o integrované prevenci a výsledků základní zprávy. Podle § 16 odst.1 písm. b) zákona o integrované prevenci má provozovatel povinnost oznámit krajskému úřadu každou plánovanou změnu v provozu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí. Vzhledem k tomu, že provozovatel nemusí správně zhodnotit, která změna má, a která nemá, nepříznivý vliv na životní prostředí, ale také která změna může vyvolat změnu integrovaného povolení, krajský úřad stanovil provozovateli podmínku hlásit krajskému úřadu každou změnu v zařízení. Krajský úřad sám zhodnotí, zda se jedná o změnu mající vliv na změnu integrovaného povolení (v protokolu z přezkumu podmínka H.3, ve změně IP podmínka D.6. Na základě uvedených skutečností krajský úřad po provedeném řízení a po uplynutí stanovené lhůty k vyjádření rozhodl tak, jak je výše uvedeno.


Poučení účastníků Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí, odboru výkonu státní správy II v Českých Budějovicích, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, podáním učiněným u Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví.

Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví

„otisk úředního razítka“

Obdrží: Účastník řízení: Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec 60, 588 61 Kostelec (DS) Obdrží na vědomí (po nabytí právní moci): Krajská hygienická stanice, Na Sadech 25, 370 71 České Budějovice (DS) Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL, oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady – zde Městský úřad Tábor, odbor životního prostředí, Žižkovo náměstí 2, 390 01 Tábor (DS) ČIŽP, oblastní inspektorát, U Výstaviště 16, Post Box 32, 370 21 České Budějovice (DS) ČEVAK a.s., Severní 2264/8, 370 10 České Budějovice (DS) Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 – Vršovice (DS)


datum: vyřizuje: Ing. Marcela Jirková telefon: A. podle 4a odst. 1 zákona o integrované prevenci schvaluje základní zprávu,

Recommend Documents