Daňová reforma daň z příjmů fyzických osob

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daňová reforma – daň z příjmů fyzických osob Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád

Michaela Nečasová

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce Ing. et Ing. Pavlu Semerádovi za odborné vedení, cenné připomínky a rady, které mi poskytoval při vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Daňová reforma – daň z příjmů fyzických osob“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2012

__________________

Abstract Nečasová, M. Tax reform - tax income of individuals. Bachelor’s thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. This thesis deals with the tax reform, the Law on Income Tax and its amendment. The main objective is to compare the influence of the Law on Income Tax on income and tax liability of individuals, the state in 2011 with the state in 2014. The work includes theoretical and practical part. The theoretical part defines terms relating to tax issues, an overview of the most important changes and comparisons of the Act wording in 2011 to 2014. The practical part is devoted to a comparison of the most important changes defined in the theoretical part through model examples of which are then drawn conclusions. The practical part is devoted to a comparison of the most important changes defined in the theoretical part through model examples from which conclusions are then drawn. Keywords Tax, income tax, tax reform, tax payer, the law on Income tax, change.

Abstrakt Nečasová, M. Daňová reforma – daň z příjmů fyzických osob. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá daňovou reformou, zákonem o dani z příjmů a jeho novelou. Hlavním cílem práce je komparace vlivu zákona o daních z příjmů na daňovou povinnost a příjmy fyzických osob, stavu v roce 2011 se stavem v roce 2014. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje pojmy, týkající se daňové problematiky, přehled nejdůležitějších změn a srovnání znění zákona v roce 2011 s rokem 2014. Praktická část se věnuje komparaci nejdůležitějších změn vymezených v teoretické části prostřednictvím modelových příkladů, ze kterých jsou následně vyvozeny závěry. Klíčová slova Daň, daň z příjmů, daňová reforma, daňový poplatník, zákon o daních z příjmů, změna.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

15

3

Teoretická část práce

16

4

3.1

Základní pojmy ........................................................................................16

3.2

Klasifikace daní........................................................................................18

3.2.1

Klasifikace daní podle dopadu.........................................................18

3.2.2

Klasifikace podle objektu.................................................................18

3.2.3

Klasifikace podle veličiny.................................................................18

3.2.4

Klasifikace daní podle adresnosti ....................................................18

3.2.5

Klasifikace daní podle druhu sazby .................................................19

3.2.6

Klasifikace daní podle daňového určení..........................................19

3.2.7

Institucionální klasifikace daní .......................................................19

3.3

Funkce daní..............................................................................................19

3.4

Daňová soustava ..................................................................................... 20

3.5

Daň z příjmů fyzických osob – současný stav ........................................ 20

3.6

Daň z příjmu fyzických osob – budoucí stav .......................................... 24

Praktická část práce 4.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) .................................. 29

4.1.1

Příklad 1........................................................................................... 30

4.1.2

Příklad 2 ...........................................................................................31

4.1.3

Příklad 3 .......................................................................................... 33

4.1.4

Příklad 4 .......................................................................................... 34

4.2

5

29

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) .......... 35

4.2.1

Příklad 5 .......................................................................................... 36

4.2.2

Příklad 6 ...........................................................................................37

4.2.3

Příklad 7 .......................................................................................... 38

Závěr a diskuze

40

10

6

Obsah

5.1

Diskuze ................................................................................................... 40

5.2

Závěr ........................................................................................................42

Zdroje

43

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled názorů jednotlivých politických stran na způsob zdanění příjmů a vytvoření JIM

25

Tab. 2 Přehled nejdůležitějších změn ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2011 a 2014 27 Tab. 3 Přehled nejdůležitějších změn ve zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v letech 2011 a 2014 28 Tab. 4 Přehled slev na dani z příjmů fyzických osob v letech 2011 a 2014 (v Kč) 28 Tab. 5 Maximální výše hrubé mzdy, při které bude v roce 2011 a v roce 2014 ještě nulová záloha na daň (v Kč) 30 Tab. 6 Srovnání uplatnění maximální výše daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 (v Kč)

32

Tab. 7 Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 (v Kč)

33

Tab. 8 Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění v 2014 (v Kč) 34 Tab. 9 Srovnání uplatnění maximální výše ročního daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 (v Kč)

36

Tab. 10 Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 (v Kč)

37

Tab. 11 Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění (v Kč) 39

12

Seznam zkratek

Seznam zkratek • ČR

Česká republika

• ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

• DZD

Dílčí základ daně

• FO

Fyzická osoba

• JIM

Jedno inkasní místo

• KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

• KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

• MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

• ODS

Občanská demokratická strana

• OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

• OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

• RVF

Reforma veřejných financí

• SP

Sociální pojistné

• VV

Věci veřejné

• ZD

Základ daně

• ZP

Zdravotní pojistné

Úvod

13

1 Úvod Podle Širokého je „vznik daní je spjat se vznikem organizovaných států, se vznikem peněžního hospodářství. V období starého Řecka a Říma vymezovali daně jako „… odvody, které jsou příjmem státní autority“, pod kterou se nejprve rozumí panovník, později finance panovníka splývají s financemi státu“ (Široký a kol., 2008). Z této definice je více než patrné, že s daněmi se lidé setkávají již od doby vzniku prvních států. V minulosti stál v čele každého státu panovník, který potřeboval finance na zajištění potřebných výdajů. Nejčastěji potřebnými výdaji v tehdejší době byly finance na vojsko, stavby, správu státu a mnoho jiných potřeb státu. V minulosti byly také daně vybírány v jiné formě, než v jaké se vybírají v současnosti, a to v naturální podobě. Mimo jiné také netvořily nejdůležitější příjem do rozpočtu státu, jak je tomu v dnešní době. Dnes je tomu jinak. S vývojem společnosti a státu se potřeby státu změnily a s tím se změnila i potřeba financování výdajů. V současnosti jsou finance státu tvořeny, kromě jiných položek, zejména daněmi, které představují nejvýznamnější příjmovou položku státního rozpočtu. Stát, v čele s prezidentem a vládou, je používá k financování výdajů státu a získává je od daňových subjektů, kterými jsou plátci a poplatníci. Můžeme tedy říct, že daně jsou na jedné straně příjmem do státního rozpočtu a na straně druhé jsou výdajem daňových subjektů. Jelikož daně odvádějí daňové subjekty, je třeba zmínit, že nejzákladnější členění daní vychází ze vztahu k důchodu subjektů a podle toho se tedy daně rozdělují na přímé a nepřímé. Přímé daně jsou odváděny poplatníkem přímo z jeho příjmu a nepřímé daně jsou odváděny plátcem nepřímo prostřednictvím zboží nebo služeb. Daně mají splňovat různé požadavky a kritéria, tzv. daňové principy. Kubátová uvádí pět kritérií „dobrých daní“, kterými jsou: spravedlnost, efektivnost, pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů, resp. omezení negativních vlivů (daňové stimuly), správné působení na makroekonomické agregáty, právní perfektnost a politická průhlednost (Kubátová, 2009). Aby byla tato kritéria splněna, dochází často k daňovým úpravám prostřednictvím daňových reforem. Daňovou reformou rozumíme podstatnou změnu daňových zákonů, která má sociálně-ekonomické cíle (Kubátová, 2009). Než se tedy daně dostaly do podoby, jakou známe dnes, prošly již několika reformami, ale i přesto se neustále mění a v budoucnu se, pro dosažení žádoucího stavu, měnit budou. Již delší dobu se uvažuje o daňové reformě, jejíž výsledná podoba je předmětem mnoha diskuzí. Její součástí je i změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (zákon o daních z příjmů), zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Toto aktuální a v současnosti neustále řešené téma jsem si vybrala, protože daně se dotýkají každého z nás, jelikož zákon jasně stanovuje, že daně musí platit každý občan. Každý z nás má tedy ze zákona daňovou povinnost vůči státu,

14

Úvod

z toho je tedy více než jasné, že tahle změna ovlivní zdanění a také příjmy všech daňových subjektů v České republice (ČR). Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ve své práci se zaměřuji pouze na ně, musí odvádět ze svých příjmů daň z příjmů fyzických osob (FO). Každého z nich tedy zajímá, kolik odvedou státu na daních a jak vysoký bude po zdanění jejich příjem. V současné době je to zajímá o to více. Cílem mojí práce je ukázat poplatníkům jaký vliv na výši zdanění, a tím pádem i na jejich příjmy, bude mít plánovaná změna zákona o daních z příjmů.

Cíl práce a metodika

15

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem mojí bakalářské práce je ukázat daňovým poplatníkům obsah daňové reformy, konkrétně novely zákona o daních z příjmů, zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, tzn. vymezit současnou a budoucí podobu zákona o daních z příjmů, srovnat stav v roce 2011 se stavem v roce 2014 a vyhodnotit dopady. Dalším cílem této práce je ukázat, prostřednictvím praktických příkladů, jak se novela dotkne příjmů a daňových povinností jednotlivých daňových poplatníků, fyzických osob, a to zaměstnanců a OSVČ. Práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících částí: na teoretickou část a praktickou část, jejichž jednotlivé kapitoly jsou rozčleněny na další kapitoly, které na sebe navazují. Před zahájením vlastní práce jsem prostudovala základní odbornou literaturu s daňovou tématikou, sbírky zákonů platných i připravovaných právních předpisů a zejména zákon o daních z příjmů. Další informace jsem čerpala také z odborných zdrojů, zejména z materiálů Ministerstva financí České republiky (MF ČR) a ze Sněmovních tisků. Přehled všech použitých zdrojů, ze kterých jsem vycházela v teoretické, ale i v praktické části, je uveden v seznamu použité literatury. Úvod teoretické části se zaměřuje na deskripci základních daňových pojmů. Další kapitoly pojednávají o klasifikaci daní, funkci daní a popisují daňový systém. Dále je popisován současný a budoucí stav daně z příjmů fyzických osob, porovnáván názor jednotlivých politických stran na navrhovanou reformu. Závěr kapitoly se zabývá komparací nejdůležitějších změn zákona o daních z příjmů v obou letech. Praktická část práce obsahuje výpočty modelových příkladů, počítaných podle pravidel daně z příjmů fyzických osob k roku 2011 a následně, za účelem komparace a analýzy, i k roku 2014. Zjištěné výsledky jednotlivých příkladů jsou mezi sebou v jednotlivých letech prostřednictvím komparativní metody srovnány, a to za účelem zjištění vlivů těchto budoucích změn na daňovou povinnost, a mimo jiné na příjem poplatníků. Samotný závěr práce shrnuje všechny zjištěné poznatky celé této práce, tj. srovnání nejdůležitějších změn uskutečněných v rámci změny zákona o daních z příjmů, a výsledky výpočtů z praktické části, za účelem vyvození závěrů a důsledků pro poplatníky.

16


3 Teoretická část práce 3.1 Základní pojmy Způsobů jak definovat daň je několik. Daňových publikací s různými definicemi daní je nespočetné množství. Podle Širokého se nejčastěji používá definice daně, která daň definuje „jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu“ (Široký a kol., 2008). Naopak Kubátová uvádí, že „daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu“ (Kubátová, 2009). Kubátová doplňuje, že daně jsou transfery1 finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru (Kubátová, 2010), že představují jeden ze základních druhů příjmů veřejných rozpočtů. Dále uvádí, že příjmy veřejných rozpočtů lze rozdělit na: • daně, • poplatky, • půjčky, • dary. Podle Kubátové (2010) je daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Pravidelně se v časových intervalech opakuje (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitostí) (Kubátová, 2010). Z těchto různých definic lze říct, že daně mají tyto charakteristické znaky: • povinnost daně je daná podle zvláštních zákonů, každý musí platit daně, • nenávratnost daně znamená, že danou částku stát poplatníkovi nevrací v podobě nějakého konkrétní plnění, • neúčelovost daně je dána tím, že není předem určeno, jaký konkrétní projekt vlády financuje, ale představuje část z veškerých příjmů, ze kterého se financují veřejné potřeby, • neekvivalentnost daně je chápána tak, že nemusí být zachována úměra mezi výší daně, kterou poplatník odvede a množstvím statků, které poplatník spotřebuje (Hamerníková, Maaytová, 2010). Mezi daně patří i cla, jelikož se jedná o povinné neúčelové platby do státního rozpočtu placené při přechodu zboží nebo služby přes hranici státu (Kubátová, 2010). Transfery jsou specifickými veřejnými výdaji. Jedná se o veřejné prostředky, které jsou poskytovány s určitým cílem různým subjektům, ale nevzniká zde žádné protiplnění (Hamerníková, Maaytová, 2010).

1


17

Poplatek je peněžním ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem. Je tedy účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný (Kubátová, 2010). Půjčka je úvěrovým příjmem veřejného rozpočtu. Je to platba návratná, nepovinná a nepravidelná účelového nebo neúčelového charakteru, a to podle toho, zda ji vláda přijala za účelem financování určitého projektu, nebo zda je jejím cílem vyrovnání deficitu rozpočtu (Kubátová, 2010). Dar je dobrovolná, nenávratná platba do veřejného rozpočtu. Dar je často v nepeněžní formě a může být účelový i neúčelový (Kubátová, 2010). Předmět daně jsou veškeré peněžní i nepeněžní příjmy, které jsou předmětem zdanění. Předmětem zdanění však nemusí být celý objekt, protože některé položky nejsou předmětem zdanění nebo jsou osvobozené (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Daňový subjekt je osoba, na kterou se ze zákona vztahuje povinnost zajistit, stanovit a odvést nebo platit daň. Existují dva typy subjektů: • poplatník, • plátce daně (Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, 2011). Daňový rezident je takový daňový subjekt, jehož povinnost k dani je v daném státě neomezená, tzn., že v daném státě daní svoje celosvětové příjmy bez ohledu na zdroj těchto příjmů. FO je v ČR rezidentem, jestliže má na území státu bydliště a dále FO, která na území ČR pobývá alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Daňový nerezident je daňový subjekt, který na území daného státu nesplňuje podmínky, které platí pro rezidenta. V daném státě má omezenou daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy, jejichž původ je v daném státě. Daňová povinnost nerezidenta je v ČR omezena na příjmy, které mají původ v ČR (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Základ daně je částka, o kterou příjmy přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení činnosti za určité zdaňovací období (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Sazba daně je procento, pomocí kterého se určí výše daňové povinnosti ze základu daně (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Zdaňovací období je časové období, za které je stanoven základ daně a daň, u pravidelně vybíraných daní rozlišujeme např. hospodářský rok, kalendářní rok, a další (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011). Správa daní má za cíl zajišťovat správné, úplné zjištění, stanovení a splnění daňové povinnosti, zejména vyměřit, vybírat, vyúčtovat daň, dále daň vymáhat a kontrolovat splnění určené výše a době (Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, 2011). Správce daně je správní orgán určený, dle právních předpisů, k výkonu správy daní, který je věcně a místně příslušný (Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, 2011).

18


Daňová soustava zahrnuje veškeré daně, které existují v konkrétním státě v určitém čase (Široký a kol., 2008). Daňový systém je souhrn daňové soustavy a všech institucí, které spravují daně, také systém nástrojů, metod a postupů, které jsou uplatňovány institucemi ve vztahu k daňovým subjektům (Široký a kol., 2008).

3.2 Klasifikace daní Daně se rozdělují podle různých hledisek. Kubátová (Kubátová, 2010) uvádí tyto základní způsoby klasifikace daní: 3.2.1

Klasifikace daní podle dopadu

Toto dělení je, jak uvádí Kubátová, jedno z nejzákladnějších členění, které člení daně na: • daně přímé. Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Řadí se sem daně z důchodů a daně majetkové a případně daně z hlavy, • daně nepřímé. U daní nepřímých se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší je na jiný subjekt. Sem se řadí daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty a mimo jiné i cla. 3.2.2

Klasifikace podle objektu

• z důchodů (příjmů), • ze spotřeby a • z majetku. 3.2.3

Klasifikace podle veličiny

• kapitálové, což jsou daně uložené na stavovou veličinu, která představuje množství zboží na skladě, stav nemovitého majetku, množství peněz na účtu. Mezi kapitálové daně patří daň dědická a darovací, • běžné, které představují daně uložené na tokovou veličinu, která je zjišťována za určitý časový úsek. Patří sem daně důchodové, spotřební a daň z přidané hodnoty, dále také daně z kapitálových výnosů. 3.2.4

Klasifikace daní podle adresnosti

• osobní, což jsou daně adresné a mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi tím, že zohledňují jeho platební neschopnost. Do osobních daní se řadí daně důchodové, placené FO, • in rem (z latinského „in rem“ = „na věc“). Tyto daně se platí bez ohledu na platební schopnosti poplatníka.


3.2.5

19

Klasifikace daní podle druhu sazby

• stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu, jsou daně paušální a z hlavy, • specifické, jsou daně stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo podle množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu, • ad valorem (z latinského „ad valorem“ = „k hodnotě“), jsou daně, které se určují podle ceny z daňového základu. 3.2.6

Klasifikace daní podle daňového určení

• státní (ve federálních státech daně federální), • municipální, • vyšších územněsprávních celků (ve federálních státech, např. daně jednotlivých států federace v USA), • svěřené (celostátně platné daně, plynoucí do vládních rozpočtů nižších úrovní). 3.2.7

Institucionální klasifikace daní

Institucionální třídění slouží k účelům srovnávacím a řídícím. Patří sem klasifikace daní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)2, do kterých se řadí i povinné příspěvky na sociální zabezpečení. Klasifikace daní OECD rozděluje daně na šest hlavních skupin s příslušnými podskupinami: • 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů, • 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení, • 3000 Daně z mezd a pracovních sil, • 4000 Daně majetkové, • 5000 Daně ze zboží a služeb, • 6000 Ostatní daně.

3.3 Funkce daní Daně by měly v ekonomice napomáhat veřejným financím plnit tři funkce, kterými podle Širokého (Široký a kol., 2008) jsou: • funkce alokační, • funkce redistribuční, OECD vznikla roku 1961 a ČR je jejím členem od roku 1995. Mezi hlavní cíle organizace patří zvyšování životní úrovně členských zemí, za předpokladu udržení finanční stability, a tím i rozvoj světové ekonomiky (MF ČR, 2011). 2

20


• funkce stabilizační. Prostřednictvím fiskální, resp. alokační funkce umožňují daně získat hlavní finanční prostředky pro financování veřejných statků a veřejných potřeb. Mimo jiné pomáhá efektivně rozmísťovat tyto získané finanční prostředky. Současně je tato funkce historicky nejstarší. Redistribuční funkcí, zejména progresivní daně, umožňuje zmírňovat a odstraňovat nerovnost mezi subjekty. Stabilizační funkce využívá progresivní důchodové daně ke stabilizaci fiskální politiky státu, jako tzv. automatický vestavěný stabilizátor ekonomiky (Peková, 2008).

3.4 Daňová soustava Daňová soustava představuje souhrn všech daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z pohledu práva to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. K faktorům ovlivňujícím uspořádání daňové soustavy patří velikost státu a jeho územní členění, tradice způsobu výběru daní, ale i přijaté závazky plynoucí ze zapojení do mezinárodních integračních procesů (Široký a kol., 2008). Daňová soustava v České republice Podle Pekové je členění daní v ČR následující: • přímé daně: • z příjmů: • daň z příjmů fyzických osob, • daň z příjmů právnických osob, • majetkové: • z nemovitostí, • daň silniční, • daň dědická, • daň darovací, • daň z převodu nemovitostí, • nepřímé daně: • univerzální (ad valorem): • daň z přidané hodnoty, • specifické (selektivní): • spotřební daně, • ekologické daně (Peková, 2008).

3.5 Daň z příjmů fyzických osob – současný stav Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.


21

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů definuje poplatníky daně z příjmů fyzických osob jako fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří nemají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržují nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Poplatníci, kteří se obvykle zdržují na území ČR jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území ČR se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), • příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7), • příjmy z kapitálového majetku (§ 8), • příjmy z pronájmu (§ 9), • ostatní příjmy (§ 10). Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou např.: • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, • úvěry a půjčky, • příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, • příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, • příjem plynoucí z vypořádání podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů. Od daně jsou osvobozeny např.: • příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem,

22


• příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených v předchozím odstavci, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let, • příjmy z prodeje movitých věcí, • přijatá náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb, • cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, nebo z reklamního slosování, • dávky (příspěvky) sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou: • příjmy, ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáku a studentů z praktického výcviku, • příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, • odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem výše uvedené závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Dalšími příjmy jsou např.: • příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, • příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,


23

• příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů. Příjmy z kapitálového majetku jsou např.: • podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, družstvu, • úroky a jiné výnosy z držby směnek, • podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, • úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, na vkladovém účtu, • výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených, • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček. Příjmy z pronájmu jsou: • příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí), • příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Ostatní příjmy jsou např.: • příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věci, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, • příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu, • příjmy z převodu účasti, • příjmy ze zděděných práv, • přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, • vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, • výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách. Základ daně Základem daně je částka, o kterou příjmy, plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 zákona o daních z příjmů není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím předchozího odstavce.

24


Sazba daně Sazba pro výpočet zálohy na daň činí 15 % ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč nahoru za kalendářní měsíc. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 % za zdaňovací období. Slevy na dani Poplatníkům se daň za zdaňovací období, snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet slev je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o částku 23 640 Kč na poplatníka, o částku 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 11 604 Kč za rok. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně (Marková, 2011 a Jaroš, 2011).

3.6 Daň z příjmu fyzických osob – budoucí stav Daňová reforma spadá do rozsáhlé reformy veřejných financí (RVF). Názory na řešení daňové reformy se z pohledu jednotlivých politických stran v ČR podstatně liší. Občanská demokratická strana (ODS) prosazuje snižování celkové daňové zátěže. Rovná daň z příjmů fyzických osob je, podle ODS, spravedlivá pro všechny a nediskriminuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Pro tuto stranu je důležité, podle jejího volebního programu, zjednodušení daňového systému a zavedení jednoho inkasního místa (JIM), které umožní na jednom místě, jednou platbou, na jednom formuláři platit všechny odvody (ODS, 2011). TOP 09 se zaměřuje na daně jednodušší, srozumitelnější a bez výjimek. Strana chce sjednotit základ daně pro všechny přímé odvody. Dále chce zavést systém JIM pro platbu veškerých odvodů, jehož výsledkem bude snížení nákladů na správu přímých daní a odvodů, jak u státu, tak u daňových poplatníků (TOP 09, 2011). Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) se snaží o odstranění konceptu superhrubé mzdy a o obnovu progresivního zdanění FO, za účelem spravedlivého rozložení daňového břemene. Zavedení progresivního zdanění přinese příjem do státního rozpočtu a také je, podle ČSSD, symbolem sociální soudržnosti, projevem zodpovědnosti a nástrojem solidarity mezi bohatými a chudými. Co se


25

týká vytvoření JIM strana namítá, že jeho vytvoření je riskantní a nezodpovědný experiment (ČSSD, 2011). Podle Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) doposud navrhované změny poškodí veřejné rozpočty a zvýší zatížení zaměstnanců. KSČM by chtěla zavést progresivní přímé daně, speciálně vyšší progresi u daní z příjmů fyzických osob (Parlamentní listy.cz, 29. 8. 2011). Věci veřejné (VV) prosazují zavedení progresivního zdanění pro nejvyšší příjmové skupiny a nechtějí zvyšovat strop pro odvody sociálního a zdravotního pojištění (Věci veřejné, 2011). Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDUČSL), jako jedna ze stran, prosazuje progresivní zdanění příjmů, se kterým se však v návrhu nepočítá (ParlamentniListy.cz, 11. 9. 2011). Výše uvedené názory na řešení daňové reformy se z pohledu politických stran značně liší. Následující tabulka umožní lepší srovnání názorů jednotlivých politických stran. Tab. 1 JIM

Přehled názorů jednotlivých politických stran na způsob zdanění příjmů a vytvoření

Zdanění příjmů

Vytvoření JIM

ODS

Rovná daň

ANO

TOP 09

Rovná daň

ANO

ČSSD

Progresivní zdanění

NE

KSČM


-

VV


-

KDU-ČSL


-

Zdroj: ČSSD, 2011; Parlamentnilisty.cz, 29. 8. 2011; ParlamentniListy.cz, 11. 9. 2011; ODS, 2011; TOP 09, 2011; Věci veřejné, 2011 (vlastní zpracování)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zdanění rovnou daní prosazují pravicové strany (ODS a TOP 09), které si také stojí za vytvořením JIM. Tyto strany se shodují v tom, že tato změna v daních z příjmů, a mimo jiné vytvoření JIM, povede příznivě k podstatnému zjednodušení a vytvoření přehledného a stabilního daňového systému (Kalousek: Daňová reforma přinese rovné podmínky, 2011). Ostatní strany (ČSSD, KSČM, VV a KDU-ČSL) se jednomyslně shodují v zavedení progresivního zdanění. Proti vytvoření JIM je výrazně ČSSD, další strany se k tomuto tématu nevyjadřují. Daňová reforma, předložená MF ČR, v čele s ministrem financí Ing. Miroslavem Kalouskem, je součástí reformy veřejných financí, jenž má tři pilíře:

26


• I. pilíř RVF – Věcný záměr nového zákona o daních z příjmů, • II. pilíř RVF – Návrh daňového řádu, • III. pilíř RVF – JIM (MF ČR, 2007). Téma daňové reformy spadá do třetího pilíře reformy veřejných financí, jejímž hlavním cílem je snížení administrativních nákladů poplatníků a také státu prostřednictvím vytvoření jednoduchého a přehledného daňového systému. Mezi další cíle pak patří zajištění dlouhodobé stability bez nesystémových zásahů, mírné snížení přímé daňové zátěže a mimo jiné zajištění rovných podmínek pro všechny. Tato úprava daní z příjmů fyzických osob změní zdanění FO a závislé činnosti, dále odvody zaměstnavatelů, zdanění OSVČ (MF ČR, 2011). 1. Zdanění fyzických osob Fyzickým osobám vzroste výše základní slevy na poplatníka. Tu si budou moci poplatníci odečíst ve výši, která byla v roce 2010, tedy 24 840 Kč. Tuto slevu však budou moci uplatnit pouze osoby, jejichž příjem nepřekročí 4násobek průměrné mzdy. Dále dojde ke zvýšení ročního daňového zvýhodnění na vyživované dítě a to o 1 800 Kč, přičemž se také změní maximální výše daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč. Ostatní slevy zůstanou zachovány na stejné úrovni. Mimo jiné se sazba daně z příjmů fyzických osob se zvýší ze současných 15 % na 19 %, dále pak zdravotní pojistné (ZP) bude maximálně do výše 72násobku průměrné mzdy a sociální pojistné (SP) do výše 48násobku průměrné mzdy (MF ČR, 2011; Sněmovní tisk č. 473/0; Zákon č. 458/2011 Sb.). 2. Zdanění příjmů ze závislé činnosti V případě zdanění závislé činnosti se plánuje zrušení konceptu „superhrubé mzdy“ se sazbou 15 %. Nově se sazba daně zvýší na 19 %, přičemž základem pro výpočet daně, i obou pojistných, bude hrubá mzda. Jako další se chystá zavedení zvláštního zaměstnaneckého zvýhodnění ve výši 3 000 Kč, za účelem snížení daňového základů zaměstnance. Zaměstnanci také zaplatí více na ZP, jehož sazba bude ve stejné výši jako SP, zaměstnanec tedy zaplatí 6,5 % za každé pojistné (MF ČR, 2011; Sněmovní tisk č. 473/0; Zákon č. 458/2011 Sb.). 3. Odvody zaměstnavatelů Změny v odvodech zaměstnavatelů představují velké zjednodušení, kdy dojde k nahrazení ZP a SP daní z úhrnu mezd ve výši 32 %. Základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň. Výše daně z úhrnu mezd bude maximálně do 48násobku průměrné mzdy v součtu za všechny zaměstnance (Zákon č. 458/2011 Sb., MF ČR, 2011). 4. Zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti U zdanění příjmů OSVČ bude vyměřovacím základem pro daň i pojistné 100 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba daně bude ve výši 19 % a ZP, stejně tak i SP, bude činit 6,5 %. OSVČ budou osvobozeny od daně z úhrnu mezd sami za sebe


27

a také budou moci stále uplatňovat výdajové paušály ve výši 40, 60 a 80 %. (MF ČR, 2011; Sněmovní tisk č. 473/0; Zákon č. 458/2011 Sb.). Souhrn všech nejdůležitějších změn je uveden v následujících tabulkách, které obsahuje komparaci všech změn v letech 2011 a 2014. Tab. 2 a 2014

Přehled nejdůležitějších změn ve zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2011

2011

2014

Základ daně z příjmů

Superhrubá mzda

Hrubá mzda

Sazba daně z příjmů

15 %

19 %

Sleva na poplatníka

23 640 Kč

24 840 Kč

Bez omezení

Příjem do 4násobku průměrné mzdy

11 604 Kč

13 404 Kč

52 200 Kč

60 300 Kč

ANO

NE

NE

ANO (3 000 Kč)

Hrubá mzda

Základ daně

ANO (34 %)

NE

NE

ANO (32 %)

Hrubá mzda

Hrubá mzda

72násobek průměrné mzdy 72násobek průměrné mzdy

72násobek průměrné mzdy 48násobek průměrné mzdy

Sazba ZP

4,5 %

6,5 %

Sazba SP

6,5 %

6,5 %

Uplatnění slevy na poplatníka Roční výše daňového zvýhodnění na dítě Maximální roční výše daňového bonusu Zaměstnanecká zvýhodnění Zvláštní zaměstnanecká zvýhodnění Základ pro pojistné zaměstnavatele Pojistné placené zaměstnavatelem Odvod z úhrnu mezd na veřejná pojištění Základ jednotlivých pojistných zaměstnance Maximální vyměřovací základ na ZP Maximální vyměřovací základ na SP

Zdroj: Sněmovní tisk č. 473/0; Zákon č. 458/2011 Sb.; Zákon č. 586/1992 Sb.; Zákon č. 589/1992 Sb.; Zákon č. 592/1992 Sb. (vlastní zpracování)

28


Tab. 3 Přehled nejdůležitějších změn ve zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v letech 2011 a 2014

2011

2014

Základ daně z příjmů

100 % rozdílu mezi příjmy a výdaji

100 % rozdílu mezi příjmy a výdaji

Sazba daně z příjmů

15 %

19 %

Sleva na poplatníka

23 640 Kč

24 840 Kč

Bez omezení

Příjem do 4násobku průměrné mzdy

11 604 Kč

13 404 Kč

52 200 Kč

60 300 Kč

50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji 72násobek průměrné mzdy 72násobek průměrné mzdy

100 % rozdílu mezi příjmy a výdaji 72násobek průměrné mzdy 48násobek průměrné mzdy

Sazba ZP

13,5 %

6,5 %

Sazba SP

29,2 %

6,5 %

Uplatnění slevy na poplatníka Roční výše daňového zvýhodnění na dítě Maximální roční výše daňového bonusu Základ jednotlivých pojistných Maximální vyměřovací základ na ZP Maximální vyměřovací základ na SP

Zdroj: Sněmovní tisk č. 473/0; Zákon č. 458/2011 Sb.; Zákon č. 586/1992 Sb.; Zákon č. 589/1992 Sb.; Zákon č. 592/1992 Sb. (vlastní zpracování)

Tab. 4

Přehled slev na dani z příjmů fyzických osob v letech 2011 a 2014 (v Kč)

Slevy na dani podle § 35ba

2011

2014

na poplatníka

23 640

24 840

na manželku

24 840

24 840

na invaliditu prvního nebo druhého stupně

2 520

2 520

na invaliditu třetího stupně

5 040

5 040

pro držitele průkazu ZTP/P

16 140

16 140

na poplatníka, který se soustavně připravuje na studium

4 020

4 020

967

1 117

na daňové zvýhodnění na vyživované dítě Zdroj: Zákon č. 458/2011 Sb.; Zákon č. 586/1992 Sb. (vlastní zpracování)

Praktická část práce

29

4 Praktická část práce V následující části práce budou vypočteny modelové příklady, týkající se budoucích změn, na nichž bude ukázán vliv navrhované daňové reformy na daňovou povinnost a příjmy poplatníků. V jednotlivých příkladech bude srovnáván rok 2011 s rokem 2014 a hodnocení bude probíhat z hlediska daňové povinnosti, zejména však z hlediska výše čisté mzdy či zisku po zdanění, jelikož to poplatníky zajímá nejvíc. Při výpočtech maximálních vyměřovacích základů ZP a SP bude použita stanovená průměrná mzda v národním hospodářství pro rok 2011 ve výši 24 740 Kč (Nařízení vlády č. 283/2010, Sb., 2010), pro ostatní výpočty bude použita průměrná mzda z roku 2011, udávaná Českým statistickým úřadem, a to ve výši 23 319 Kč (ČSÚ, 2011).

4.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) Algoritmus výpočtu zálohy na daň z příjmů a čisté mzdy v roce 2011 Hrubá mzda + ZP (9 %) a SP (25 %) hrazené zaměstnavatelem Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč nahoru („Superhrubá mzda“) (ZD) * sazba daně z příjmů fyzických osob (15 %) = záloha na daň – slevy na dani dle § 35ba Záloha na daň po slevách na dani dle § 35ba – daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c Záloha na daň (Daňový bonus) ZP hrazené zaměstnancem (4,5 %) SP hrazené zaměstnancem (6,5 %) Čistá mzda = Hrubá mzda – ZP zaměstnanec – SP zaměstnanec – daň (+ daňový bonus) – ostatní srážky Algoritmus výpočtu zálohy na daň z příjmů a čisté mzdy v roce 2014 Hrubá mzda Daň z úhrnu mezd hrazená zaměstnavatelem (32 %) Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč nahoru (ZD) * sazba daně z příjmů fyzických osob (19 %) = záloha na daň – slevy na dani dle § 35ba Záloha na daň po slevách na dani dle § 35ba – daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c Záloha na daň (Daňový bonus) ZP hrazené zaměstnancem (6,5 %) SP hrazené zaměstnancem (6,5 %) Čistá mzda = Hrubá mzda – ZP zaměstnanec – SP zaměstnanec – daň (+ daňový bonus) – ostatní srážky

30

4.1.1


Příklad 1

Maximální výše hrubé mzdy, při které bude v roce 2011 a v roce 2014 ještě nulová záloha na daň Paní Černá uplatňuje pouze slevu na poplatníka a má měsíční zdanitelný příjem ve výši: • příklad A 9 750 Kč, • příklad B 10 800 Kč. Cílem obou příkladů je ukázat, při jaké výši maximální hrubé mzdy bude v roce 2011 i v roce 2014 záloha na daň ještě 0 Kč. Jestliže by tedy v obou příkladech byla hrubá mzda vyšší, záloha na daň by již nebyla nulová. Tab. 5 Maximální výše hrubé mzdy, při které bude v roce 2011 a v roce 2014 ještě nulová záloha na daň (v Kč)

Hrubá mzda ZP a SP zaměstnavatel (34 %) Daň z úhrnu mezd (32 %) ZD Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Záloha na daň ZP zaměstnanec SP zaměstnanec Čistá mzda

Příklad A 2011 2014 9 750 9 750 3 315 0 0 3 136 13 100 9 800 1 965 1 862 1 970 2 070 0 0 0 0 0 0 439 634 634 634 8 677 8 482

Příklad B 2011 2014 10 800 10 800 3 672 0 0 3 456 14 500 10 800 2 175 2 052 1 970 2 070 205 0 0 0 205 0 486 702 702 702 9 407 9 396

(Zdroj: vlastní zpracování)

Pro příklad A byla záměrně zvolena hrubé mzdy 9 750 Kč, která představuje maximální výši mzdy, při které bude v roce 2011 výsledná záloha na daň ještě 0 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: • záloha na daň v nezměněné výši, tzn., že bude v obou letech 0 Kč, • odvod ZP a SP hrazený zaměstnancem o 195 Kč vyšší, což se stane z důvodu zvýšené sazby ZP, • odvod ZP a SP hrazený zaměstnavatelem o 179 Kč nižší, jelikož dojde k nahrazení ZP a SP jednotnou nižší daní z úhrnu mezd, • výsledná čistá mzda poplatníka o 195 Kč nižší, protože dojde k navýšení sazby ZP. Podle výpočtu lze říci, že pro zaměstnance pobírajícího hrubou mzdu 9 750 Kč bude systém zdanění a výpočtu čisté mzdy výhodnější v roce 2011, a to z důvodu vyšší čisté mzdy, i nižších odvodů ZP a SP.


31

Pro příklad B je záměrně počítáno s hrubou mzdou 10 800 Kč, která představuje maximální výši mzdy, při které bude výsledná záloha na daň, v roce 2014, ještě 0 Kč. Z příkladu vyplývá, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: • záloha na daň o 205 Kč nižší, • odvod ZP a SP hrazený zaměstnancem o 216 Kč vyšší, důsledkem zvýšení sazby ZP, • ZP a SP zaplacené zaměstnavatelem o 216 Kč nižší, z důvodu nahrazení obou pojistných nižší daní z úhrnu mezd, • výsledná čistá mzda poplatníka, i přes nulovou zálohu na daň, o 11 Kč nižší, což je výsledek zvýšení sazby ZP. Na základě provedeného výpočtu bude, i přes nulovou zálohu na daň v roce 2014, pro poplatníka výhodnější situace v roce 2011, v důsledku nepatrně vyšší čisté mzdy a nižších odvodů pojištění. Pro zaměstnance, jejichž hrubá mzda bude do 10 800 Kč, bude daňová reforma z hlediska výše daňové povinnosti výhodnější v tom, že do této výše hrubé mzdy budou mít nulovou zálohu na daň. Avšak z hlediska výše čisté mzdy a výše odvodů pojištění, bude pro poplatníka výhodnější situace v roce 2011, i přes vyšší zálohu na daň a nižší hranici mzdy, při které bude mít nulovou zálohu na daň. Podle výpočtů lze usoudit, že pro takového poplatníka bude, v obou uvedených příkladech, výhodnější stav v roce 2011. 4.1.2

Příklad 2

Srovnání uplatnění maximální výše daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 Pan Bárta pobírá měsíční hrubou mzdu 30 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na: • příklad A 9 vyživovaných dětí, • příklad B 8 vyživovaných dětí. Cílem příkladů je ukázat, při jakém počtu dětí zaměstnanec uplatní měsíční daňový bonus v maximální měsíční možné výši, a to jak v roce 2011, tak i v roce 2014. V případě roku 2011 musí mít, pro plný odpočet daňového bonusu, 9 dětí a v roce 2014 mu stačí 8 dětí.

32 Tab. 6

Praktická část práce Srovnání uplatnění maximální výše daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 (v Kč)

Hrubá mzda ZP a SP zaměstnavatel (34 %) Daň z úhrnu mezd (32 %) ZD Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Daňový bonus Max. daňový bonus ZP zaměstnanec SP zaměstnanec Čistá mzda

Příklad A 2011 2014 30 000 30 000 10 200 0 0 9 600 40 200 30 000 6 030 5 700 1 970 2 070 4 060 3 630 8 703 10 053 4 643 6 423 4 350 5 025 1 350 1 950 1 950 1 950 31 050 31 125

Příklad B 2011 2014 30 000 30 000 10 200 0 0 9 600 40 200 30 000 6 030 5 700 1 970 2 070 4 060 3 630 7 736 8 936 3 676 5 306 4 350 5 025 1 350 1 950 1 950 1 950 30 376 31 125


V příkladu A je, při hrubé mzdě 30 000 Kč, uplatňována maximální měsíční přípustná výše daňového bonusu v roce 2011, která je ve výši 4 350 Kč. Tento příklad ukazuje, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: • daňový bonus uplatněn ve stejné výši, tzn. v maximální možné výši, jen s rozdílem, že v roce 2014 uplatní o 675 Kč více než v roce 2011, jelikož se v roce 2014 plánuje navýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě, • odvod obou pojistných hrazený zaměstnancem o 600 Kč vyšší, stane se tak zvýšením sazby ZP, • ZP a SP hrazený zaměstnavatelem o 600 Kč nižší, v důsledku nahrazení pojištění hrazeného zaměstnavatelem nižší daní z úhrnu mezd, • čistá mzda vyšší o 75 Kč, protože poplatník bude mít vyšší daňový bonus. V tomto případě lze říci, že z hlediska výše čisté mzdy a výše daňového bonusu na tom zaměstnanec bude lépe v roce 2014. Co se týká výše pojištění hrazeného zaměstnancem, bude výhodnější stav k roku 2011. Na základě uvedeného výpočtu se pro poplatníka jeví jako výhodnější stav k roku 2014. V příkladu B je, při hrubé mzdě 30 000 Kč, uplatňována maximální měsíční přípustná výše daňového bonusu v roce 2014, která by měla vzrůst na 5 025 Kč. Z příkladu vyplývá, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: • daňový bonus o 1 349 Kč vyšší, důsledkem navýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě, • odvod ZP a SP hrazený zaměstnancem o 600 Kč vyšší, z důvodu zvýšení sazby ZP na úroveň sazby SP, • ZP a SP hrazené zaměstnavatelem o 600 Kč nižší, jelikož dojde k nahrazení obou těchto pojištění nižší daní z úhrnu mezd,


33

•

čistá mzda o 749 Kč vyšší, což se stane na základě vyššího daňového bonusu. Z hlediska výše čisté mzdy i výše daňového bonusu bude pro zaměstnance výhodnější systém výpočtu daňové povinnosti i čisté mzdy v roce 2014. Z pohledu pojištění hrazeného zaměstnancem bude výhodnější situace v roce 2011. Podle výpočtu na tom poplatník celkově bude lépe v roce 2014. V příkladech A a B, na základě výpočtů, vychází budoucí stav v roce 2014 pro poplatníka výhodněji, zejména z důvodu výše čisté mzdy a v neposlední řadě také z důvodu plného využití daňového bonusu i při nižším počtu dětí. 4.1.3

Příklad 3

Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 Paní Novotná má měsíční hrubou mzdu 100 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti. Cílem příkladu je ukázat poplatníkům změnu v možnosti uplatnit si v roce 2014 slevu na poplatníka, jelikož tuto možnost nebudou mít od roku 2014 všichni poplatníci. Tab. 7

Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 (v Kč)


2011 100 000 34 000 0 134 000 20 100 1 970 18 130 1 934 16 196 4 500 6 500 72 804

2014 100 000 0 32 000 100 000 19 000 0 19 000 2 234 16 766 6 500 6 433 70 301


Tento příklad představuje výši mzdy, od které si poplatníci, v roce 2014, již nebudou moci uplatňovat odpočet slevy na poplatníka v měsíční výši 2 070 Kč. Strop pro uplatnění odpočtu slevy na poplatníka v roce 2014 bude do 4násobku průměrné mzdy, tzn. do 97 276 Kč měsíčně. Z uvedeného příkladu vyplývá, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: • částka ZP a SP hrazená zaměstnancem o 1 933 Kč vyšší, z důvodu zvýšení sazby ZP,

34


•

pojištění hrazené zaměstnavatelem o 2 000 Kč nižší, což vznikne v důsledku nahrazení tohoto pojištění nižší daní z úhrnů mezd, • čistá mzda o 2 503 Kč nižší a výše daňové povinnosti o 570 Kč vyšší, jelikož v roce 2014 nebude tento poplatník mít možnost uplatnit odpočet slevy na poplatníka. Kdyby si však poplatník v roce 2014 mohl slevu na poplatníka odečíst, stejně jako v roce 2011, byla by jeho daňová povinnost 14 696 Kč a čistá mzda 72 371 Kč. Ve srovnání s rokem 2011, by tedy byla jeho daňová povinnost v roce 2014 o 1 500 Kč nižší a čistá mzda o 433 Kč nižší. Na základě výpočtu vychází pro zaměstnance příznivěji, z hlediska výše čisté mzdy, daňové povinnosti i pojištění hrazeného zaměstnancem, systém zdanění a výpočtu čisté mzdy v roce 2011. 4.1.4

Příklad 4

Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění v roce 2014 Pan Došek neuplatňuje slevu na manželku, ale uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 vyživované děti a pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 148 500 Kč. Příklad ukazuje změnu maximálního vyměřovacího základu pro SP, který se v roce 2014 plánuje snížit ze současného 72násobku průměrné mzdy na 48násobek průměrné mzdy (98 960 Kč). Maximální vyměřovací základ pro ZP je na rok 2014 plánován ve stejné výši jako v současnosti, tedy ve výši 72násobku průměrné mzdy (148 440 Kč). Tab. 8

Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění v 2014 (v Kč)


2011 148 500 50 490 0 199 000 29 850 1 970 27 880 2 901 24 979 6 680 9 649 107 192

2014 148 500 0 47 520 148 500 28 215 0 28 215 3 351 24 864 9 649 6 433 107 554


V tomto příkladu je záměrně uvažována hrubá mzda ve výši 148 500 Kč, která překračuje maximální vyměřovací základ pro odpočet ZP a SP.


35

Na základě výpočtu je zřejmé, že v roce 2014 bude oproti roku 2011: daňová povinnost, i přes neodečtení slevy na poplatníka v roce 2014, o 115 Kč nižší, v důsledku uplatnění vyšší částky daňového zvýhodnění na děti. Kdyby si tuto slevu poplatník mohl uplatnit, měl by daňovou povinnost ve výši 22 794 Kč, která by byla o 2 185 Kč menší oproti roku 2011, • pojištění hrazené zaměstnavatelem o 2 970 Kč nižší, z důvodu zavedení nižší daně z úhrnu mezd, • čistá mzda o 362 Kč vyšší, • ZP a SP hrazené zaměstnancem, i přes navýšení sazby pro ZP, o 247 Kč nižší, jelikož dojde ke snížení maximálního vyměřovacího základu pro SP. V roce 2011 je ZP v maximální výši 6 680 Kč místo 6 683 Kč a SP je v maximální výši 9 649 Kč místo 9 653 Kč. Důsledkem toho bude mít poplatník vyšší čistou mzdu o 7 Kč. V roce 2014 lze ZP odvést jen do částky 9 649 Kč místo 9 653 Kč a SP pouze do částky 6 433 Kč místo 9 653 Kč. V důsledku toho bude mít poplatník vyšší čistou mzdu o 3 224 Kč. Závěrem lze říct, že na tom poplatník, z hlediska výše daňové povinnosti, bude lépe v roce 2014, a to i přes neuplatnění slevy na poplatníka. Z hlediska výše čisté mzdy i pojištění hrazeného zaměstnancem vychází stav v roce 2014 výhodněji, než v roce 2011. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že pro poplatníka bude výhodnější systém zdanění i výpočtu čisté mzdy v roce 2014, tzn. stav po daňové reformě. •

4.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Algoritmus výpočtu daně z příjmů a zisku po zdanění v roce 2011 Příjmy – Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů Dílčí základ daně (§ 7) (DZD) – nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky (§ 15) Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů (ZD) * sazba daně z příjmů (15 %) = daň – slevy na dani dle § 35 a § 35ba Daň po uplatnění slev dle § 35 a § 35ba – daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c Daňová povinnost (Daňový bonus) ZP (13,5 %) SP (29,2 %) Zisk po zdanění = DZD – daňová povinnost (+ daňový bonus) – ZP – SP Algoritmus výpočtu daně z příjmu a zisku po zdanění v roce 2014 Příjmy – Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů Dílčí základ daně (§ 7) (DZD) – nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky (§ 15) Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů (ZD)

36


* sazba daně z příjmů (19 %) = daň – slevy na dani dle § 35 a § 35ba Daň po uplatnění slev dle § 35 a § 35ba – daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c Daňová povinnost (Daňový bonus) ZP (6,5 %) SP (6,5 %) Zisk po zdanění = DZD – daňová povinnost (+ daňový bonus) – ZP – SP 4.2.1

Příklad 5

Srovnání uplatnění maximální výše ročního daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 Paní Baláková má roční příjem 1 200 000 Kč. Výdaje uplatňuje způsobem paušálních výdajů ve výši 80 %, což dělá 960 000 Kč. Platí si soukromé životní pojištění ve výši 5 400 Kč a penzijní připojištění ve výši 7 400 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 6 dětí. Tento příklad ukazuje, kolik dětí by poplatník, v roce 2011 a v roce 2014, musel mít, aby si mohl v obou letech uplatnit roční daňový bonus v maximální výši. Tab. 9 Srovnání uplatnění maximální výše ročního daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 (v Kč)

Příjmy Výdaje DZD Nezdanitelné části základu daně ZD Daň Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na dítě Daňový bonus Max. daňový bonus ZP SP Zisk po zdanění

2011 1 200 000 960 000 240 000 7 800 232 200 34 830 23 640 11 190 69 624 58 434 52 200 16 200 35 040 240 960

2014 1 200 000 960 000 240 000 7 800 232 200 44 118 24 840 19 278 80 424 61 146 60 300 15 600 15 600 269 100


Příklad ukazuje uplatnění maximální roční výše daňového bonusu v roce 2011 a v roce 2014 při ročních příjmech 1 200 000 Kč a ročních výdajích 960 000 Kč.


37

Roční daňový bonus je v roce 2011 ve výši 52 200 Kč a v roce 2014 je plánováno jeho navýšení na 60 300 Kč za rok. Z výše uvedeného výpočtu vyplývá, že oproti roku 2011 bude v roce 2014: • daňový bonus v maximální možné výši, jen s rozdílem, že v roce 2014 bude o částku 8 100 Kč vyšší, než v roce 2011, což bude důsledkem zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě v roce 2014, • pojištění hrazené poplatníkem o 20 040 Kč nižší, protože dojde ke snížení obou sazeb pojistného, • zisk po zdanění o 28 140 Kč vyšší, v důsledku možnosti uplatnění vyšší částky daňového zvýhodnění a snížení sazeb u obou pojištění. Podle výpočtu musí mít poplatník v roce 2011 a 2014, pro uplatnění maximální roční výše daňového bonusu, 6 dětí. Při počtu 5 dětí, by si již poplatník nemohl uplatnit daňový bonus v maximální možné výši. Na základě uvedeného výpočtu lze říci, že z hlediska výše daňového bonusu, zisku po zdanění a ZP a SP se poplatníkovi vyplatí stav v roce 2014, tedy po daňové reformě. 4.2.2

Příklad 6

Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 Paní Marková má roční příjem ve výši 3 000 000 Kč, výdaje uplatňuje způsobem paušálních výdajů ve výši 60 %, což dělá 1 800 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 vyživované děti. Mimo jiné si platí penzijní připojištění ve výši 14 200 Kč a úroky z hypotečního úvěru ve výši 7 500 Kč. Cílem následujícího příkladu je ukázat poplatníkům změnu v možnosti snížit daň o slevu na poplatníka v roce 2014. Tab. 10

Změna v možnosti uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014 (v Kč)

Příjmy Výdaje DZD Nezdanitelné části základu daně ZD Daň Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na dítě Daňová povinnost ZP SP Zisk po zdanění (Zdroj: vlastní zpracování)

2011 3 000 000 1 800 000 1 200 000 9 700 1 190 300 178 545 23 640 154 905 23 208 131 697 81 000 175 200 812 103

2014 3 000 000 1 800 000 1 200 000 9 700 1 190 300 226 157 0 226 157 26 808 199 349 78 000 77 196 845 455

38


Pro tento příklad je zvolena taková výše rozdílu mezi příjmy 3 000 000 Kč a výdaji 1 800 000 Kč, při které již nelze uplatnit odpočet slevy na poplatníka v její roční výši 24 840 Kč. Strop pro možnost odpočtu slevy na poplatníka je ve výši 4násobku průměrné mzdy, tzn. jeho roční výše je 1 167 312 Kč. Z příkladu vyplývá, že oproti roku 2011 bude v roce 2014: • daňová povinnost o 67 652 Kč vyšší, což se stane v důsledku neuplatněné slevy na poplatníka a zvýšené sazbě daně z příjmů, • ZP a SP hrazené poplatníkem o 101 004 Kč nižší, z důvodu snížení sazeb obou pojištění, • zisk po zdanění, i přes neuplatnění slevy na poplatníka v roce 2014, o 33 352 Kč vyšší, v důsledku snížení sazeb obou pojištění. Kdyby si však poplatník mohl slevu na poplatníka uplatnit, tak by jeho daňová povinnost byla ve výši 174 509 Kč, což by bylo o 42 812 Kč více oproti roku 2011 a zisk po zdanění ve výši 870 295 Kč, což by nakonec bylo o 58 192 Kč více v roce 2014, oproti roku 2011. Podle výpočtu lze usoudit, že z hlediska výše zisku po zdanění a ZP a SP je, v tomto případě, pro poplatníka výhodnější stav v roce 2014. 4.2.3

Příklad 7

Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění Paní Kalábová uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 4 vyživované děti. Jako další uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru ve výši 6 250 Kč a penzijní připojištění ve výši 13 540 Kč. Má roční příjem 8 910 000 Kč a uplatňuje výdaje způsobem paušálních výdajů ve výši 80 %, což dělá 7 128 000 Kč. Příklad znázorňuje změnu maximálního vyměřovacího základu pro SP, který se v roce 2014 sníží ze současného 72násobku průměrné mzdy na 48násobek průměrné mzdy (1 187 520 Kč). Maximální vyměřovací základ pro ZP je na rok 2014 plánován ve stejné výši jako v roce 2011, tedy ve výši 72násobku průměrné mzdy (1 781 280 Kč).

Praktická část práce Tab. 11

39

Změna maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění (v Kč)

Příjmy Výdaje DZD Nezdanitelné části základu daně ZD Daň Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Daňové zvýhodnění na dítě Daňová povinnost ZP SP Zisk po zdanění

2011 8 910 000 7 128 000 1 782 000 7 790 1 774 200 266 130 23 640 242 490 46 416 196 074 240 480 520 140 825 306

2014 8 910 000 7 128 000 1 782 000 7 790 1 774 200 337 098 0 337 098 53 616 283 482 115 788 77 196 1 305 534


Pro tento příklad je záměrně zvolen dílčí základ daně ve výši 1 782 000 Kč, překračující maximální vyměřovací základ pro ZP a SP. Z výpočtu vyplývá, že oproti roku 2011 bude v roce 2014: • daňová povinnost o 87 408 Kč vyšší, v důsledku zvýšené sazby daně z příjmů a také v důsledku nemožnosti uplatnit v roce 2014 slevu na poplatníka. Kdyby si však poplatník mohl slevu odečíst, jeho daňová povinnost by byla ve výši 258 642 Kč, což by znamenalo její snížení, tzn., že konečná výše daně by byla o 62 568 Kč vyšší oproti roku 2011, • zisk po zdanění o 480 215 Kč vyšší, • výše obou pojištění hrazených poplatníkem o 567 623 Kč nižší, z důvodu snížení sazeb obou pojištění a poklesu maximálního vyměřovacího základu pro odvod SP. V roce 2011 poplatník hradí ZP pouze do výše 240 480 Kč místo 240 570 Kč a SP do výše 520 140 Kč místo 520 344 Kč. Důsledkem toho bude mít poplatník vyšší zisk po zdanění o 294 Kč. V roce 2014 bude poplatník platit ZP pouze ve výši 115 788 Kč, namísto 115 830 Kč. Také SP hradí ve výši 77 196 Kč, namísto 115 830 Kč. Poplatník tak bude mít vyšší zisk po zdanění o 38 676 Kč, jelikož zaplatí na obou pojištěních menší částku. Na základě vypočítaného lze říci, že poplatník z hlediska výše daňové povinnosti bude mít výhodnější podmínky v roce 2011, avšak z hlediska výše pojištění a zisku po zdanění, bude pro poplatníka výhodnější situace k roku 2014. Vzhledem k vyššímu zisku po zdanění bude pro poplatníka výhodnější situace v roce 2014.

40

Závěr a diskuze

5 Závěr a diskuze 5.1

Diskuze

Cílem mojí bakalářské práce bylo ukázat daňovým poplatníkům obsah daňové reformy, novely zákona o daních z příjmů. Dalším cílem bylo ukázat, prostřednictvím modelových příkladů, jak se daňová reforma dotkne daňových povinností a také příjmů daňových poplatníků. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů prošel od svého vzniku již mnoha novelizacemi a zákon č. 458/2011 Sb. je další novelou v pořadí. Byl schválen 20. 12. 2011, je platný od 31. 12. 2011, účinnost je stanovena od 1. 1. 2015. Vzhledem k tomu, že bakalářská práce byla, v době schválení novely, již ve vysokém stupni rozpracovanosti, vědomě ve své práci srovnávám rok 2011 s rokem 2014, aby byly dodrženy zásady pro vypracování dle zadání bakalářské práce. Původně, v době sestavování zadání bakalářské práce, bylo uvažováno s účinností novely od 1. 1. 2014. Přestože podoba zákona je již známá, současná vláda, složená z pravicových stran, si stále není jistá, zda je toto správná cesta k úspěšné daňové reformě i reformě veřejných financí. Tato nejistota je podporována neustále opakujícími se problémy uvnitř vládní koalice, různícími se názory odborníků, i hlasy opozice. Pokud by problémy uvnitř vládní koalice dospěly k předčasným volbám, může nastat situace, že se k moci dostane opozice, která bude prosazovat svoje návrhy na řešení daňové reformy. Namísto pravice, která prosazuje rovnou daň, levice prosazuje progresivní daně. Jestliže by tedy místo rovné daně byla zavedena progresivní daň, daňová povinnost poplatníků by s rostoucími příjmy rostla, tím bylo docíleno solidarity poplatníků s vyššími příjmy s těmi, co mají nižší příjmy, což je také cílem levicových stran. Tohle jsou však pouze a jen spekulace. Ve své práci vycházím ze zákona č. 458/2011 Sb., zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Přehled všech nejdůležitějších změn, týkajících se osob s příjmy ze závislé činnosti i osob s příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, jsem naznačila, uvedla a srovnala v teoretické části práce. Mezi ty hlavní, které jsem také následně použila v praktické části, patří změna roční výše daňového zvýhodnění a s ním související i změna roční výše daňového bonusu, dále pak možnost uplatnění slevy na poplatníka v roce 2014, se kterou je spojená i její výše a mezi další změny patří snížení vyměřovacího základu pro SP a změna sazeb ZP a SP. Mimo tyto změny sem patří i změna sazby daně z příjmů fyzických osob. Tyto změny mají, podle navrhovatelů, přinést podstatné zjednodušení daňového systému a současně rovné podmínky pro všechny poplatníky. Praktickou část práce jsem rozdělila na část, týkající se zdanění příjmů ze závislé činnosti a na část, týkající se zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.

Závěr a diskuze

41

Z modelových příkladů, týkajících se zdanění příjmů ze závislé činnosti, i z mého zkoumání, vyplývá, že pro poplatníky, uplatňující pouze slevu na poplatníka, bude výhodnější systém výpočtu čisté mzdy podle současného konceptu, naopak daňová reforma bude pro tyto poplatníky výhodnější z důvodu nižší zálohy na daň. Jelikož však poplatníky více zajímá, kolik dostanou vyplaceno na čisté mzdě, bude tedy pro zaměstnance výhodnější situace v roce 2011. Pro zaměstnance, uplatňující slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě nebo děti, bude daňová reforma výhodná zcela ve všech směrech, tzn. jak z hlediska výše zálohy na daň, tak i z hlediska výše čisté mzdy. Na čím více dětí tedy bude poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění, tím bude mít zálohu na daň nižší a čistou mzdu vyšší, což se stane díky možnosti uplatnit vyšší částku daňového zvýhodnění na dítě v roce 2014. Zaměstnanci, jejichž výše měsíční hrubé mzdy v roce 2014 přesáhne 4násobek průměrné měsíční mzdy, si nebudou moci uplatnit slevu na poplatníka, což zapříčiní vyšší zálohu na daň a nižší čistou mzdu. Stejná situaci by nastala, pokud poplatník bude daň snižovat o daňové zvýhodnění na dítě nebo děti. Kdyby si však poplatníci mohli tuto slevu uplatnit, tak by jejich záloha na daň byla sice v roce 2014 nižší, čistá mzda by však byla stále nižší. V případě, že by poplatník mohl slevu na poplatníka uplatnit a dále uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě nebo děti, měl by, v roce 2014, zálohu na daň nižší a čistou mzdu vyšší. Z těchto důvodů bude pro zaměstnance výhodnější výpočet čisté mzdy i zálohy na daň v roce 2011. Pro zaměstnance, jejichž výše hrubých mezd překračují maximální vyměřovací základy ZP a SP, vyplývá, že výše jejich zálohy na daň bude po daňové reformě nižší, i přes neuplatnění slevy na poplatníka, a čistá mzda vyšší, ale to jen díky uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě nebo děti. Jestliže poplatník nebude uplatňovat daňové zvýhodnění na žádné dítě nebo děti, bude jeho záloha na daň po daňové reformě vyšší, čistá mzda však bude i tak vyšší. Částka ZP a SP, jenž si poplatníci odečtou v limitované výši, bude v roce 2014 nižší oproti roku 2011, kvůli snížení maximálního vyměřovacího základu pro SP. Díky vyměřovacím základům pro výpočet obou pojistných, má zaměstnanec vyšší čistou mzdu, než kdyby si odečetl v obou letech ZP a SP ve skutečné výši, v roce 2014 však tato mzda bude vyšší oproti roku 2011, důsledkem snížení maximálního vyměřovacího základu SP. Na základě všech těchto argumentů, vychází tedy pro poplatníky výhodněji situace v roce 2014, tedy po daňové reformě. Další část příkladů se týká zdanění příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. V případě, že poplatníci budou daň snižovat pouze o slevu na poplatníka, budou mít, po daňové reformě, daň z příjmů vyšší, což zapříčiní vyšší sazba daně a zisk po zdanění bude vyšší, jelikož dojde ke snížení sazeb ZP a SP. Jestliže bude poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě nebo děti, situace bude stejná jako bez nich, tedy daňová povinnost i zisk po zdanění budou v roce 2014 vyšší. Po daňové reformě budou mít OSVČ sice vyšší daň z příjmů, ale současně i vyšší zisk po zdanění, díky čemuž bude pro ně výhodnější stav v roce 2014.

42

Závěr a diskuze

Poplatníci, jejichž rozdíl příjmů a výdajů v roce 2014 překročí 4násobek průměrné mzdy, si nebudou moci uplatnit slevu na poplatníka. Jejich daň z příjmů bude tím pádem znatelně vyšší, což se stane také kvůli vyšší sazbě daně z příjmů a zisk po zdanění bude po reformě vyšší. Pokud bude OSVČ uplatňovat v roce 2014 daňové zvýhodnění na jedno či více dětí, situace bude stejná jako bez daňového zvýhodnění. Kdyby si poplatník v roce 2014 mohl slevu uplatnit, ať už s daňovým zvýhodněním na jedno nebo více dětí, nedošlo by k žádné změně ve výši daně z příjmů, zisk po zdanění by byl v obou případech vyšší. Pro OSVČ bude daňová reforma přínosem, v případě, pokud se vezme v úvahu výše zisku po zdanění v roce 2014, který bude vyšší. Co se týká poplatníků, jejichž rozdíl příjmů a výdajů překračuje maximální vyměřovací základy pro ZP a SP, budou mít po změně v roce 2014 daň z příjmů vyšší, stane se tak díky vyšší sazbě daně a také díky nemožnosti uplatnit slevu na poplatníka. Zisk po zdanění budou mít poplatníci vyšší v roce 2014. Stejný stav by nastal také v případě uplatnění daňového zvýhodnění na jedno nebo více vyživovaných dětí. Odečtením ZP a SP v limitované výši v obou letech bude mít poplatník vyšší zisk po zdanění, než kdyby odečetl obě pojistné ve skutečné výši. Snížením maximálního vyměřovacího základu SP a snížením obou sazeb v roce 2014, bude částka ZP a SP nižší v roce 2014 než v roce 2011, důsledkem čehož bude mít poplatník vyšší zisk po zdanění. Pro tyhle OSVČ bude daňová reforma z pohledu výše zisku zcela výhodná.

5.2 Závěr Na základě vyhodnocení všech zjištěných poznatků z praktické části bakalářské práce mohu říci, že výsledný stav bude pro poplatníky výhodnější v některých případech před změnou a v některých případech po změně. Daňová reforma nebude mít tedy na každého poplatníka stejný dopad. Pro zaměstnance, mající příjmy ze závislé činnosti, nelze jednoznačně říci, zda pro ně bude daňová reforma přínosem. U těchto poplatníků bude záviset zejména na počtu dětí. Pokud zaměstnanec nebude mít žádné děti, pak pro něj bude příznivější situace v roce 2011 a pokud bude mít děti, pak pro něj bude příznivější situace po změně, tedy v roce 2014. U OSVČ, kteří mají příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, bude daňová reforma přínosem z hlediska výše zisku po zdanění, jelikož ten budou mít vyšší. Co se týká daňové povinnosti, tak tu budou mít po daňové reformě vyšší. Jelikož však poplatníky jistě více zajímá výše zisku po zdanění, bude pro ně výhodnější způsob jeho výpočtu po daňové reformě v roce 2014.

Zdroje

43

6 Zdroje Literatura HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. ET AL. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0 JAROŠ, T. Zdaňování příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2011 : úplná znění platná k 1.4.2011. Praha: Grada, 2011. 263 s. ISBN 978-80-247-3944-1 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-807357-358-4 ŠIROKÝ, J. -- TOMÁNEK, P. -- MACHÁČEK, M. -- TICHÁ, M. Daňové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-807400-005-8 Právní předpisy Nařízení vlády č. 283/2010 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009. In: Sbírka zákonů. 2010 Sněmovní tisk č. 473/0, vládní návrh zákona související se zřízením jednoho inkasního místa – EU. In: Parlament ČR, Poslanecká sněmovna. 2011 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. In: Sbírka zákonů. 2011 Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. In: Sbírka zákonů. 2011 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů. 2011 Zákon č. 589/1991 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů. 2011 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů. 2011 Internetové zdroje ČSSD. Daňová politika ČSSD, vyrovnaný rozpočet a euro. Praha: ČSSD, 2011, 29s. [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/data/files/dane-0003.pdf

44

Zdroje

ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda 2000-2011. [online]. 2011 [cit. 2012-0416]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace /cpmz030912.doc MF ČR. Ministerstvo financí České republiky: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). [online]. 2005 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/udrzitelny_rozvoj_12146.html ?vd=1 MF ČR. Reforma přímých daní a odvodů - III. pilíř daňové reformy. Praha: MF ČR. 2011. 28s. [online]. 2011 [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/TK_MF_18032011_Prezentace_R eforma_primych_dani_a_odvodu_01.pdf MF ČR. Ministerstvo financí České republiky: Reforma veřejných financí 2007 2013. [online]. 2007 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ref_verej_financ.html Občanská demokratická strana. ODS - Občanská demokratická strana - programová témata. [online]. 2011 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.ods.cz/programova-temata/dane-a-verejne-finance ParlamentniListy.cz. Aréna | ParlamentniListy.cz - politika ze všech stran. [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Dolejs-KSCMNeni-to-reforma-ale-bolestive-zmeny-206348 ParlamentniListy.cz. Aréna | ParlamentniListy.cz - politika ze všech stran. [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Liptakova-KDUCSL-Danova-reforma-minimalni-efekt-za-vysokou-cenu-207657 Podnikatel.cz .Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem? - Podnikatel.cz. [online]. 2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/danova-reforma-prima-danova-zatezosvc-a-firem/ TOP 09. Hospodářská politika | TOP 09 [online]. 2011 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebniprogram-2010/hospodarska-politika-1351.html#rozpocty TOP 09. Kalousek: Daňová reforma přinese rovné podmínky | TOP 09. [online]. 2011 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.top09.cz/codelame/tiskove-zpravy/kalousek-chceme-dosahnout-rovnych-podminek5421.html Věci veřejné. Program VV - Ekonomika - Věci veřejné. [online]. 2011 [cit. 201202-01]. Dostupné z: http://www.veciverejne.cz/program-vvekonomika.html

Daňová reforma daň z příjmů fyzických osob

Recommend Documents