ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIX ŘÍJEN 2014
Začala
Sofronka
dostavba tribuny
nabízí akce pro školáky
Na festival
strana 2
strana 3
strana 7
míří hvězdy jazzu
Další Loosův interiér je opraven Zrekonstruovaný interiér v Bendově ulici 10, který je považován ze jeden z nejkrásnějších bytů navržených v Plzni světoznámým architektem Adolfem Loosem, uvidí veřejnost poprvé 28. října při oslavách vzniku republiky. Návštěvníci tohoto prvorepublikového interiéru si prohlédnou salon, jídelnu a ložnici s vzácnými mramorovými obklady, protilehlými zrcadlovými stěnami a komfortně řešeným vestavěným nábytkem. Bývalý byt inženýra Viléma Krause, stejně jako dříve opravený interiér na Klatovské třídě 12, nabídne město prostřednictvím své organizace Plzeň Turismus k prohlídkám a komorním kulturním a společenským akcím. Stavební práce v Bendově 10 začaly loni v červenci. Vše bylo hotovo v srpnu letošního roku. Postupně došlo k odstranění nepůvodních prvků, vybudování nových instalací a stavebních součástí, zejména ve vstupní hale a zázemí. Následovala rehabilitace jídelny, obývacího pokoje a ložnice. Byl zde vybudován také menší kancelářský prostor a zázemí pro catering. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 7,2 milionu korun. Město navíc investovalo 800 tisíc korun do úprav části společných prostor domu zejména do spodního parteru a schodiště.
Rekonstrukce byla provedena podle projektové dokumentace a pod odborným dohledem architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Aktivně se na ní podíleli také památkáři. „Velice pečlivě byly například vybírány barvy do celého prostoru. Debaty jsme vedli třeba o obnově původní tapety, jejíž zbytky byly objeveny při rekonstrukci,“ říká Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu. Nejhodnotnější částí interiéru je salon propojený s jídelnou. Proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí efekt donekonečna znásobeného odrazu. Obývací pokoj zdobí krb. Místnost je obložena bílozeleným mramorem, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Zajímavě je vybavena ložnice s vestavěným toaletním stolkem a detaily, jako jsou věšáky na klobouky, dělené zásuvky či držák na ramínka. „Pro Loosův rukopis je typický důraz na promyšlenou vnitřní dispozici tak, aby se rodině v bytě dobře žilo, odmítnutí umělého dekorativismu a jeho nahrazení kvalitními přírodními materiály, které jsou zdobné samy o sobě,“ připomíná Karel Zoch. Byt v Bendově 10 je určen k turistickému využití. Zároveň si jej zájemci mohou pronajmout pro pořádání kulturních a společenských akcí. Pokračování na straně 2
Na výtvarném kolotoči na náměstí Republiky se během prvních deseti dnů provozu svezlo přes deset tisíc lidí. Jeho spuštění doprovázené projekcí na katedrálu svatého Bartoloměje sledovalo 22 tisíc diváků. Kolotoč s kouzelnými zvířaty určený pro děti i dospělé přijel do Plzně z předměstí Paříže v devíti kamionech, jeho stavba trvala 13 dní. Atrakce navržená výtvarníkem a konstruktérem obřích loutek Françoise Delarozièrem předznamenává proměnu našeho města na evropskou metropoli kultury. Magický kolotoč setrvá v Plzni do 2. listopadu. Foto: Martin Pecuch
krátce
ROZHOVOR
Umělci převzali ocenění
Vladislav Krátký: Historie Škodovky je současně také historií Plzně
Filmař Bohdan Bláhovec, houslista Jan Sedláček a architekt Jan Soukup jsou letošními nositeli uměleckých cen města. Kulturní událostí roku 2013 se stal projekt Západočeské univerzity v Plzni a společnosti Plzeň 2015 s názvem Modeli da Torino. Režie představení žáků Cirkusové školy Flic z italského Turína a studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara se ujal Petr Forman, umělecký ředitel projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Bohdan Bláhovec převzal Cenu za mimořádný počin pro umělce do 30 let za dokumentární film Show! o teenagerské kapele 5Angels. Ocenění za celoživotní dílo získal Jan Sedláček. Významný houslista působil řadu let jako koncertní mistr Plzeňského rozhlasového orchestru, je také zakladatelem Sedláčkova kvarteta. Letos poprvé bylo uděleno ocenění Mecenáš plzeňské kultury, které získal architekt Jan Soukup za mnohaletou práci v oblasti obnovy kulturních památek v Plzeňském kraji. Podílel se mimo jiné na záchraně plzeňského kostelíka U Ježíška a kláštera v Chotěšově. Umělecké ceny města Plzně byly uděleny 17. září v Měšťanské besedě. Snímek z této akce najdete na straně 6. (red)
Škodovácký historik Vladislav Krátký v září oslavil významné životní jubileum. Se značkou okřídleného šípu spojil celý svůj profesní život. Pracoval pro ni 65 let. Narodil se v Plzni 16. září 1929, do tehdejších Škodových závodů nastoupil v roce 1947. Dlouhá léta působil jako tiskový mluvčí podniku, stál u zrodu Muzea Škoda, později byl jeho ředitelem. Je autorem mnoha článků a knih zabývajících se plzeňským strojírenským podnikem. Co je vlastně příčinou vašeho zájmu o Škodovku a vše, co s ní souvisí? Můj otec zde působil desítky let, stejně tak můj starší bratr. Tatínek pracoval jako vyšší úředník v oddělení přesné mechaniky, později automatiky. Bratr byl šéfem investičních projektů. Po válce například vedl stavbu generálního ředitelství v Tylově ulici. Otec mě jako malého kluka občas brával s sebou do práce. Ukazoval mi například hutě, dodnes si pamatuji, jak mě fascinovala žhavá ocel, která tekla do pánve. Ve velké kovárně mě zase nadchlo zpracování obrovských ingotů, z nichž se pak dělaly zalomené hřídele. Už tehdy jsem dostal fabriku pod kůži. Škodovka ovlivňovala můj život už do dětství, vše tedy nasvědčovalo tomu, že i já budu pokračovat v rodinné tradici. V roce 1935 jsme se přestěhovali do Mladé Boleslavi, protože otce přeložili do tamní automobilky, která byla součástí koncernu Škoda, a kde se tehdy rozvíjela pásová výroba osobních automobilů Populár. Tam jsem začal chodit do
školy, ale už o tři roky později byl tatínek povolán zpět do Plzně. Tady jsem dokončil obecnou školu a pokračoval ve studiích na reálném gymnáziu na Mikulášském náměstí. Kvůli otcově členství v Československé straně národně socialistické jsem se po únoru 1948 nedostal na vysokou školu, absolvoval jsem pak v Praze Vyšší průmyslovou školu chemickou. Ze školy jste tedy zamířil rovnou do Škodovky? Mé první místo ve fabrice bylo ve výzkumném ústavu, kde jsem měl na starost
Historik Vladislav Krátký letos oslavil významné životní jubileum. Foto: Michal Böhm
analýzy kovů. Po vojenské službě jsem se do podniku přejmenovaného na Závody V. I. Lenina vrátil a pracoval jako civilní zaměstnanec ministerstva národní obrany pro přejímky zbrojních výrobků. Vysokoškolská studia jsem absolvoval až v 60. letech. Po dokončení žurnalistiky na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy jsem uspěl v konkurzu na tiskového mluvčího podniku. Jaká byla atmosféra ve firmě v době vašeho nástupu, tedy v 50. letech minulého století? Charakter původního koncernu se po válečných událostech a znárodnění výrazně změnil. Ze Škodovky se stal výhradně výrobní podnik, obchodní a dopravní organizace včetně Československé letecké společnosti a automobilky v Mladé Boleslavi se osamostatnily. Produkce byla přizpůsobena požadavkům státu. Neexistovala žádná podnikatelská odpovědnost, ale pouze odpovědnost ředitelů vůči správním a především politickým orgánům. V polovině 50. let jsem začal pracovat v novém oddělení pro výstavbu jaderných elektráren. Podílel jsem se na vývoji materiálů pro připravovanou první československou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. V 70. letech jste stál u zrodu podnikového muzea. Jak vznikla myšlenka založit Muzeum Škoda? Historie Škodovky je nejen historií českého strojírenství, ale i Plzně a celého regionu. Tehdejší vedení podniku proto
myšlenku založit podnikové muzeum podpořilo, zvláště když podobné instituce fungovaly v mladoboleslavské Škodovce a v automobilce Tatra. Muzeum vzniklo v nevelké budově v Korandově ulici. Poskytovalo prostřednictvím snímků, modelů i samotných výrobků informace o vývoji plzeňského závodu od jeho začátků v 19. století do současnosti. Muzeum se otevřelo veřejnosti roku 1973, zaniklo se založením Techmania Science Center v roce 2009. Po celou dobu své existence bylo muzeum cílem návštěvníků nejen z Plzně a naší republiky, ale mířili sem podnikatelé, studenti a turisté za zahraničí, pro které se současně organizovaly exkurze do závodů. Mnozí cizinci, zejména z Itálie, Španělska a Francie, si tehdy spojovali Škodovku jen s automobily. Často jsem musel vysvětlovat, jak se věci mají, že automobilka leží o 160 kilometrů dále a mnozí obvykle přistoupili na kompromis a než odjeli do Mladé Boleslavi, prohlédli si také naši expozici. Při odchodu kroutili hlavou, co všechno Škodovka dokáže vyrobit. U návštěv z Japonska zase vzbuzovalo nadšení, když zjistili, že dodávala díly pro loď Mikasa, která je jejich národním symbolem. Mikasa se účastnila bitvy u Cušimy v Čínském moři, kde Japonsko porazilo v roce 1905 ruské loďstvo. Od 60. let loď funguje jako muzeum. Žádosti o umožnění návštěvy Muzea Škoda dostávám ze zahraničí dodnes, i když už neexistuje. Pokračování na straně 7
S T R ANA 2 / říjen 2014
Na stadionu ve Štruncových sadech přibude 300 míst
Během září začala dostavba chybějící části jižní tribuny. Vše bude hotovo do konce letošního roku Město zahájilo v září dostavbu jižní tribuny na fotbalovém stadionu ve Štruncových sadech. Kromě 300 nových sedaček pro diváky zde vznikne do konce letošního roku zázemí pro dvě televizní studia. Projekty pro stavební povolení si magistrát nechal zpracovat na základě aktuálních požadavků UEFA letos na jaře. Dostavba tribuny v jižním bloku nebyla dříve možná kvůli původnímu stožáru osvětlení. „Stavbě překážel především mohutný základ stožáru, který se nyní odstraňuje,“ upřesňuje Veronika Krupičková z odboru správy infrastruktury magistrátu. Poslední část, která tribuně chybí, bude téměř shodná s těmi stávajícími. „Jedná se o nosnou betonovou prefabrikovanou konstrukci založenou na pilotech. Z vnější strany bude zavěšena ocelová lamelová fasáda. Součástí projektu je i zastřešení, kde nosnou konstrukci tvoří ocelové vazníky,“ přibližuje stavební akci Veronika Krupičková. Je navrženo také rozšíření stávajícího stánku na občerstvení, vybudování skladového prostoru včetně zázemí a místnosti pro umístění rozvaděčů od nového stožáru osvětlení. Zhotovitel, kterým je na základě výběrového řízení společnost Metrostav a.s.,
V nové části tribuny vznikne mimo jiné zázemí pro dvě televizní studia.
Foto: Martin Pecuch
Další Loosův interiér je opraven. Bude sloužit kulturním účelům Pokračování ze strany 1 Organizace Plzeň - Turismus zde již nyní zajišťuje komentované prohlídky
pro skupiny na objednávku. „Od dubna 2015 plánujeme zahájit prohlídky Loosových interiérů i pro individuální návštěv-
níky. Obě Loosovy realizace v majetku města, tedy Bendova 10 a Klatovská 12, budou důležitou součástí prohlídkové
Nově zrekonstruovaný interiér bytu v Bendově ulici 10 je považován za jednu z nejkrásnějších realizací architekta Adolfa Loose v Plzni Foto: Martin Pecuch
trasy doplněné ještě o interiéry v domě Brummelových v Husově 58 a případně i o prohlídky v části domu na Klatovské třídě 110, kterou spravuje Západočeská galerie,“ uvádí Zuzana Koubíková, ředitelka organizace Plzeň - Turismus. „Naším cílem je, aby se návštěvníci seznámili s řešením bytových interiérů, které bylo na svou dobu neuvěřitelně novátorské a moderní. Zároveň chceme upozornit na složité osudy rodin, jež tyto byty obývaly. Loosovy interiéry jsou nejen odrazem doby, ve které vznikly. Příběhy jejich obyvatel rovněž dokumentují historické události druhé světové války a následně i komunistického režimu,“ vysvětluje Zuzana Koubíková. Byt v Bendově ulici 10 vznikl pro potřeby chemického odborníka Viléma Krause a jeho manželky Gertrudy v letech 1930 až 1931. Rodinu postihl pohnutý osud. Vilém odešel v roce 1939 do Anglie, aby zde připravil nové zázemí pro rodinu. Jeho žena a děti však už nestačily emigrovat a zahynuly ve vyhlazovacích táborech. Dům zabavili Němci, od roku 1954 byl v národní správě. Od státu jej město získalo v roce 1994. (red)
musí dodržet stávající barevné řešení stadionu a typ sedaček pro diváky. Výstavba si vyžádá 16 milionů korun, které městská správa uvolnila z přebytku rozpočtu. V příštím roce chce město dokončit rekonstrukci hlavní tribuny. Počítá se s obnovou ochozu směrem k parku, kde se nachází sociální zařízení a stánky s občerstvením. Nutná bude dále obnova povrchu a výměna sedaček v horní části. Tím skončí rozsáhlá rekonstrukce stadionu započatá v roce 2011 za přibližně 400 milionů korun. Rohové objekty, takzvané věže sever a jih, postaví na své náklady fotbalový klub. „V současné době se upravuje projektová dokumentace připravená městem, aby konečná stavba maximálně vyhovovala potřebám klubu a všem jeho složkám. Mimo jiné se jedná také o přípravu ubytovacích kapacit pro talentované fotbalisty z našich mládežnických týmů,“ sděluje mluvčí Viktorie Plzeň Pavel Pillár. Termín zahájení výstavby věží zatím není přesně stanoven. „Po dokončení zmíněné projektové studie bude řešeno potřebné stavební povolení a další zákonné podmínky. Fanoušky i plzeňskou veřejnost budeme o dalších novinkách průběžně informovat,“ uzavírá Pavel Pillár. (red)
ZČU má nové výzkumné centrum Výzkumné centrum NTIS – Nové technologie pro informační společnost zahájilo provoz v areálu Západočeské univerzity v Plzni na Borech. Druhé křídlo budovy je určeno pro výuku studentů Fakulty aplikovaných věd. Bylo postaveno v rámci projektu Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu. Na ploše 23 tisíc metrů čtverečních bude pracovat téměř 500 zaměstnanců. Zázemí zde najdou odborníci orientovaní především na kybernetiku, mechaniku, fyziku a matematiku. (red)
Tisková oprava V zářijovém vydání Radničních listů byla v textu na straně 1 uvedena nepřesná výše nákladů, které si vyžádala výstavba nové technické základny Plzeňský městských dopravních podniků. Správná výše této částky je téměř 1,6 miliardy korun. Redakce se čtenářům omlouvá za tuto nepřesnost. (red)
Univerzita nabízí řadu novinek Senátoři navštívili stavbu spalovny Nový akademický rok na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) přinese řadu novinek. Co všechno nabídne, sděluje rektorka Ilona Mauritzová. V září jsme otevřeli tři stavby: evropské centrum excelence NTIS – Nové technologie pro informační společnost, CTPVV – Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu, kde bude působit Fakulta aplikovaných věd, a Univerzitní knihovnu. Dochází tedy k významnému rozšíření areálu na Borských polích. Vytváříme nová pracovní místa a stáváme se také atraktivním partnerem pro řadu firem a institucí. Příští rok otevřeme další dvě výzkumná centra: RTI – Regionální technologický institut, který již stojí a nyní se konají výběrová řízení na nákup přístrojů a RICE – Regionální inovační centrum elektrotechniky, které je zatím
ve výstavbě. Na ZČU funguje také CENTEM – Centrum nových technologií a materiálů, které nestavělo vlastní budovu, ale pořizovalo moderní přístroje pro špičkový výzkum. V jakých oblastech spolupracuje univerzita s městem? Je to například podpora přírodovědných a technických oborů. Společně jsme letos uspořádali deváté Dny vědy a techniky. Město podporuje náš Festival absolventů a dále sportovce a umělce. Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara spolupracuje na projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. U příležitosti 17. listopadu oceňuje primátor naše významné akademické pracovníky. Na slavnostním zasedání Vědecké rady ZČU předává každoročně stipendia nejlepším studentům. Spolupracujeme i v oblasti podnikatelských voucherů či zadávání odborných studií. (kk)
Členové podvýboru pro energetiku Senátu Parlamentu České republiky navštívili v polovině září stavbu spalovny komunálního odpadu ZEVO Chotíkov. Ta bude sloužit celému Plzeňskému kraji při moderní přeměně přibližně třetiny v regionu produkovaného odpadu v tepelnou a elektrickou energii. Přijde investora, Plzeňskou teplárenskou, na dvě miliardy korun. Předseda podvýboru pro energetiku Jiří Bis připomněl, že z celkových nákladů už je zaplacena téměř polovina, tedy miliarda korun. To se netýká jen samotné stavby, jež doslova roste před očima, ale především technologických zařízení, která už jsou částečně vyrobena a před montáží uložena u výrobců především v České republice a v Německu. Například turbína od společnosti Siemens o vý-
konu 9 MW už v Brně čeká na transport do Chotíkova. Senátor Jiří Čunek uvedl, že podle platné evropské legislativy bude v roce 2024 platit zákaz ukládání neupraveného odpadu na skládky a energetické využívání komunálního odpadu se po jeho předchozím vytřídění bude muset stát v naší republice stejně obvyklým jako v takzvaných starých zemích Evropské unie a ve Švýcarsku. Původní výhrady odpůrců spalovny k dopadům jejího provozu na životní prostředí už na Plzeňsku prakticky utichly, protože se ukázaly jako zcela neopodstatněné. Odpor několika zbylých aktivistů nyní spočívá v hledání takzvaných procesních vad při jejím úředním schvalování. Výstavba spalovny komunálního odpadu ZEVO Chotíkov potrvá do konce příštího roku. Z 95 tisíc tun každoročně spáleného odpadu bude dodávat teplo pro plzeňské Severní Předměstí a elektřinu do celostátní sítě. (PI)
Výstavba spalovny potrvá do konce příštího roku. Foto: archiv
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Sofronka vychovává děti k pozitivnímu vztahu k přírodě Areál, který slouží především pro lesní pedagogiku, vznikl na jaře letošního roku v arboretu Sofronka. Doplnil zdejší naučnou stezku borovic a expozici věnovanou včelařství. „Lesní pedagogika je poměrně nový obor výchovy mladé generace k pozitivnímu vztahu k přírodě. Člověk vždycky byl a je její součástí. To by si měl uvědomovat a chovat se jako její partner a ne její nepřítel nebo žít v izolaci, jak se bohužel v poslední době často děje. A kdo jiný než lesník může ukázat dětem, jak by mělo vypadat partnerství mezi člověkem a přírodou. Úsek městských lesů Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) byl mezi prvními v regionu, kteří s lesní pedagogikou začínali. Po převzetí arboreta od Výzkumného ústavu lesního hospodářství do správy města začal být areál pro tyto účely využíván, a tak vznikla myšlenka oživit jej prvky vhodnými pro výuku,“ připomíná vedoucí arboreta Jan Kaňák. Úpravy are-
álu pro účely lesní pedagogiky si zatím vyžádaly dva a půl milionu korun. Jsou
hrazeny z prostředků SVSMP a Úřadu městského obvodu Plzeň 1.
Pro řadu dětí je návštěva areálu lesní pedagogiky na Sofronce prvním seznámením s lesem. Foto: Michal Böhm
Potravinová banka pomáhá potřebným Město Plzeň se letos připojilo k místům, kde funguje potravinová banka. Tato zařízení pracují po celé Evropě na stejném principu. Shromažďují zdarma potraviny, skladují je a přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím, které je distribuují potřebným lidem. Potravinová banka neposkytuje dary přímo, ale předává je přes organizace, které bojují proti hladu a chudobě. Distributory jsou zakládající členové spolku Potravinová banka Plzeň, tedy Diecézní charita Plzeň, Městská charita Plzeň, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Domus – Centrum pro rodinu, Naděje, Občanské sdružení ONŽ a oblastní charity z Rokycan, Klatov, Sušice a Horažďovic. Spolek řídí správní rada v čele s předsedou Danielem Svobodou, který je současně oblastním ředitelem humanitární organizace Naděje. „Nejsme žádná uzavřená společnost, zapojit se mohou další organizace, které mají zkušenost se sociálními službami,“ upřesňuje Daniel Svoboda. Spolek bude v Plzni koordinátorem národní potravinové sbírky, která se uskuteční 22. listopadu.
bezpečné město
Dětský den na „Place“ Ke zvýšení informovanosti obyvatel problémové lokality ulic Korandova a Plachého, ale i ostatních spoluobčanů o projektu Asistent prevence kriminality přispěl zářijový Dětský den na „Place“. V této části města působí od poloviny července dvě asistentky prevence kriminality Romana Tišerová a Monika Kotlárová. Jejich pracovní náplní je zejména dohlížet na veřejný pořádek. Dětský den na „Place“ připravila městská policie s odborem bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu. „Malí účastníci se mohli zapojit do řady soutěží, vyzkoušet si ‚opilecké brýle‘ nebo dovádět ve skákacím hradě. Největší pozornosti se ale těšila ukázka výcviku služebních psů, během níž strážníci předvedli se svými čtyřnohými svěřenci například dopadení pachatele. O zábavu se mimo jiné postaral taneční soubor Khamoro Plzňatar pod vedením jedné z asistentek Moniky Kotlárové,“ sděluje Andrea Gregorová z Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. (red)
Sortiment potravin, které banka shromažďuje, tvoří ovoce, zelenina, mléko, trvanlivé, mražené a chlazené výrobky, masné produkty, zboží stažené z regálů před vypršením trvanlivosti, výrobky neprodejné, ale zdravotně nezávadné. „Pro skladování potravin jsme získali do nájmu část budovy v bývalé mlékárně v ulici Politických vězňů. Je to ideální místo, které odpovídá nejpřísnějším hygienickým podmínkám. Díky dotaci odboru sociálních služeb magistrátu zde můžeme zahájit činnost,“ pokračuje Daniel Svoboda. Roční dotace ve výši 84 tisíc korun slouží k zaplacení nájmu a provozních nákladů. Než se sklad zaplní potravinami, bude to nějakou dobu trvat. Největšími dodavateli jsou obvykle hypermarkety a supermarkety. Podle současné legislativy ale tyto potraviny nemohou poskytnout jako dar, musí z nich odvést daň z přidané hodnoty. „Pro prodejce je tak jednodušší přebytky zlikvidovat. To samozřejmě nikomu neprospívá,“ podotýká Daniel Svoboda. O změně legislativy se nyní intenzivně jedná na ministerstvu financí. „Budeme rádi, když se do našich aktivit zapojí veřejnost. Všechny zakládající instituce mají dobré jméno a zkušenost s pomocí sociálně slabším občanům. Náš spolek je členem České federace
potravinových bank, která je garantem potravinové pomoci v Česku a také součástí Evropské federace potravinových bank. Je to nevládní, apolitické sdružení a není vázáno na žádné náboženské hnutí. Chtěl bych ale v této souvislosti upozornit, že jsme skutečně jediným spolkem v Plzni, který je oprávněn používat název Potravinová banka a oficiální logo. Jsou to ochranné známky. Samozřejmě, že různé druhy potravinové pomoci mohou vykonávat i jiné organizace nebo jednotlivci, ale pod jiným názvem a bez našeho loga,“ uzavírá Daniel Svoboda. Potravinovou banku Plzeň lze kontaktovat na e-mailu plzen@potravinovabanka. cz, na telefonním čísle 775 889 701 nebo na www.potravinovabanka.cz. (red)
Potravinová banka Plzeň je jediným spolkem v Plzni, který je oprávněn používat tento název a oficiální logo.
„Areál byl koncipován jako multifunkční zařízení pro různé věkové skupiny od mateřské školy po vysokoškoláky. Je to taková ‚škola v přírodě‘, vzdálená deset minut od konečné tramvaje,“ sděluje Jan Kaňák. K dispozici jsou takzvaná venkovní učebna se sedátky a stolky z dubových špalků vybavená tabulí, prolézačky z akátových klád, stanoviště „Strom v krajině“ s panelem u 250 let staré borovice, molo na Vydymáčku s otvorem pro pozorování vodního světa a povalový chodníček mokřadem u rybníčka Rozkopaný. Atraktivní součástí areálu je zookoutek s polokrotkou dančí zvěří. „Právě živá zvěř je pro děti, které sem zamíří, hodně atraktivní. Největší údiv ale vyvolávají informace o stáří stromů, když například zjistí, že nejstarší žijící strom na světě je pět tisíc let stará borovice osinatá rostoucí v Kalifornii a u nás tis červený s ‚pouhými‘ tisíci lety. Bohužel nebývá řídkým jevem to, že některé děti prozradí, že jsou v lese poprvé! Tomu se zase divíme
my…,“ dodává vedoucí arboreta. Součástí výuky je také seznámit se s včelařstvím pod vedením zkušeného odborníka. K tomu je k dispozici prosklený malý úl a nově vybudovaná „včelí“ naučná stezka. Sofronka nabízí také pravidelné akce pro školy. Každoročně na jaře a na podzim pořádá Den lesa ve spolupráci s dalšími organizacemi, které se také zabývají lesní pedagogikou. Akce je tentokrát naplánovaná na druhý týden v říjnu a zúčastní se jí zhruba 150 dětí z plzeňských škol. Školy, které mají zájem o návštěvu areálu, se mohou hlásit telefonicky na čísle 725 349 311. „Je zde možnost výuky lesní pedagogiky pod vedením pracovníků SVSMP nebo vyučování v přírodě, které si zajistí sami učitelé z dané školy. Lesní pedagogika je určená vždy pro jednu třídu (do 30 dětí), délka výuky záleží na učiteli. Většinou trvá celé dopoledne, předpokladem je samozřejmě příznivé počasí,“ uzavírá Jan Kaňák. (red)
Senioři mohou získat byty v Doubravce Senioři, kteří žijí ve velkých bytech a mají problémy s úhradou nákladů spojených s jejich užíváním, mohou získat byty v třípodlažním domě v Zábělské ulici 43. Za metr čtvereční podlahové plochy zde nájemníci zaplatí 50 korun za měsíc. Byty se zvýhodněným nájemným vznikly v bývalém azylovém domě, původně určeném k ubytování rodin a matek s dětmi, které se ocitly v tíživé situaci. „Nájemci bytů budou senioři, tedy příjemci starobního nebo předčasného důchodu, případně lidé s předpokládaným vznikem nároku na přiznání starobního důchodu ve lhůtě do dvou let od podání žádosti. Měli by být zcela soběstační bez potřeby komplexní péče, protože v domě není výtah,“ uvádí Zdeněk Švarc, vedoucí Bytového odboru Magistrátu města Plzně. Doba nájmu je stanovena na dvanáct až 23 měsíců s obnovou vždy na následující rok. Pokud neprojeví zájem vhodný klient z řad seniorů, bude možné volné byty nabídnout jiným nájemcům formou zveřejnění na úřední desce magistrátu. „V takové situaci uplatníme obvyklou, tržní výši
nájemného, která činí 82,10 korun za metr čtvereční podlahové plochy za měsíc,“ informuje Zdeněk Švarc. Rekonstrukce domu si vyžádala 3,1 milionu korun. Vzniklo zde celkem 13 bytů o rozměrech 1+0, dva byty 2+kuchyňský kout a pět bytů 2+1. „Všechny jsou vybaveny sociálních zařízením, kuchyňskou linkou a elektrickým sporákem nebo vařičem. Dva byty jsou upraveny pro potřeby tělesně postižených,“ dodává vedoucí bytového odboru. Žádosti o nájem bytů v Zábělské ulici 43 přijímá Bytový odbor Magistrátu města Plzně, oddělení nájmu bytů, kancelář č. 17 v přízemí budovy ve Škroupově 5. K podání žádosti je nutné dodat doklad o aktuální výši důchodu a vyjádření lékaře k zdravotnímu stavu žadatele. Všechny potřebné tiskopisy lze vyzvednout přímo v oddělení nájmu bytů v pondělí a ve středu od osmi do 17 hodin. O byty v tomto domě mohou požádat také občané, kteří mají na Bytovém odboru Magistrátu města Plzně podanou žádost o bydlení v domě s pečovatelskou službou. (red)
Architekti navrhují zastavět náměstí Emila Škody O vítězi urbanisticko-architektonické soutěže na proměnu náměstí Emila Škody je rozhodnuto. Porota udělila první místo čtyřčlennému týmu z Prahy ve složení Petr Bouřil, Sandra Gulázsiová, Magdalena Nováková a Filip Fišer. Jeho práce vychází z vývoje území a navrhuje stávající prostor z větší části zastavět. Na tom se shodly také návrhy, kterým porota udělila druhou a třetí cenu. Cílem soutěže bylo najít co nejvyváženější řešení náměstí Emila Škody a jeho blízkého okolí s důrazem na doplnění zástavby a řešení dlouhodobě zanedbaného prostoru nedaleko centra. Řešené území obdélníkového tvaru bylo vymezeno Husovou ulicí, zástavbou navazující na Husovo náměstí, objektem bývalého generálního ředitelství Škodovky a křížením Tylovy ulice se Skvrňanskou. Všechny pozemky v tomto území jsou ve vlastnictví města. „Zastupitelé města už návrh poroty schválili, proto dojde k rozpracování nejlepšího návrhu. Současné náměstí Emila Škody a jeho okolí bylo historicky chápáno jako součást města určená k intenzivnímu zastavění. Tento záměr jasně deklarují historické mapy a plány, na kterých je rozvoj města srozumitelně vyjád-
řen návrhem blokové struktury. Současná podoba prostranství nevznikla na základě plánu. Je stále důsledkem válečného bombardování včetně narušených bloků,
které jej vymezují,“ vysvětluje ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Návrhy šesti účastníků soutěže na proměnu náměstí představuje
výstava ve vestibulu Centrálního autobusového nádraží. Soutěžní práce mohou zájemci zhlédnout do 5. října denně od 5 do 22 hodin. (red)
Návrhy účastníků soutěže na proměnu náměstí Emila Škody lze zhlédnout na výstavě ve vestibulu Centrálního autobusového nádraží. Vizualizace: Zdroj Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
S T R ANA 4 / Ř Í J E N 2014
PLZEŇ 2015
Přehlídka Anděl Fest láká dobrovolníky Třídenní akce přispěje ke zkrášlení města předtím, než se stane kulturní metropolí Pod mottem „Město vytváříme společně!“ se v polovině října uskuteční třídenní dobrovolnický festival projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Anděl Fest bude přehlídkou dobrovolnických aktivit s jasným cílem, přispět ke zkrášlení města předtím, než do něj v příštím roce zavítají tisíce návštěvníků. „Pojďme dát městu více barev, přispějme k lepšímu soužití, k pohodlnějšímu pohybu handicapovaných, informujme o možnostech dobrovolnictví, upravme a otevřme Plzeň světu! Čím více nás bude, tím viditelnější bude výsledek,“ vyzývá Christian Potiron ze společnosti Plzeň 2015. Na dobrovolníky čekají v rámci Anděl Festu kromě rozmanitých zásahů do veřejného prostoru také sociální a kulturní projekty. Mimo úklidu zeleně, malování podchodů, opravy dětských hřišť a laviček či výroby ramp pro vozíčkáře se chystá obnova Zahrady vzpomínek, což je pomník obětem holokaustu u Staré synagogy. Bude se také připravovat prostor bývalého depa v Cukrovarské ulici, kde se v roce 2015 odehraje část hlavního programu „Dobrovolníci se mohou zapojit do jedné či více akcí a pomoci podle svých zájmů a časových možností. Kromě toho na účastníky čeká zajímavý doprovodný program v podobě koncertu, veletrhu
krátce
Staňte se průvodcem po Plzni Plzeň 2015 hledá průvodce jednotlivými městskými částmi. Na takzvaných sousedských procházkách by měli jejich účastníkům představit zvyky, historii, kulturu a lokální zajímavosti. Tyto akce se uskuteční mimo centrum města na sídlištích a na dalších místech, kam běžný turista nezavítá. Některé budou organizovány na kolech nebo koloběžkách, další například připomenou kultovní bary nebo ukážou město z pohledu handicapovaných. Plzeň 2015 chce procházky organizovat od března každou první sobotu v měsíci. Zájemci, kteří by chtěli v příštím roce vést tyto vycházky, se mohou hlásit do 12. října 2014 na e-mail
[email protected]. Více informací lze získat na www.plzen2015.eu nebo na telefonu 727 822 563.
Místo setkávání vzniklo na náměstí Vstupenky na akce projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, informace o programu i možnostech ubytování a turistických cílech mohou obyvatelé i návštěvníci města získat v novém Meeting pointu společnosti Plzeň 2015. Informační místo začalo fungovat v září na náměstí Republiky. Vznikla zde také kavárna, která nabízí 32 míst k sezení a připojení k internetu zdarma, dalších 34 míst se nachází na terase. Ta může při vybraných příležitostech sloužit jako improvizované pódium. Celý objekt je složen z několika prosklených stavebních kontejnerů. Zajímavostí je strop obložený umělou trávou. V Meeting pointu je otevřeno každý den od 9 do 21 hodin. Na náměstí bude stát do konce příštího ro ku. (red)
chystá se
Výstava a diskuse o demokracii Výstava s názvem Moderní přímá demokracie se představí 11. listopadu v Měšťanské besedě. Její součástí bude veřejná diskuse s osobnostmi ze Švýcarska a z naší republiky. Účastníci se pokusí odpovědět na otázky týkající se stavu přímé demokracie v 21. století a také na to, co by se Česká republika (ne) měla od Švýcarska učit. Do debaty se zapojí Andreas Gross, politolog a člen dolní komory švýcarského parlamentu, předseda sociálně-demokratické frakce v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha, plzeňský aktivista Petr Vaněk, novinář Petr Holub a další. Moderátorem bude švýcarský historik žijící u nás Adrian Portmann. Diskuse začne v 18 hodin. Bude možné ji sledovat online na www.memza.cz. Výstavu mohou zájemci zhlédnout do 21. listopadu.
Dobrovolníci Klubu strážných andělů pomáhají na kulturních akcích. Jednou z nich byl i koncert Lucie v Plzni. Foto: Miroslav Chaloupka, Plzeň 2015 neziskových organizací NGO market na téma dobrovolnictví, dnů otevřených dveří v partnerských neziskových organizacích a účast na předávání cen Křesadlo,“ vysvětluje koordinátorka dobrovolnictví Eva Kraftová. Anděl Fest je zároveň příležitostí k aktivní účasti
na celém programu příštího roku. Jako členové Klubu strážných andělů se mohou zájemci podílet na úspěšné realizaci projektu Plzeň – Evropské hlavní městko kultury 2015. Ti se mohou do festivalových aktivit přihlásit prostřednictvím www.plzen2015.eu do 10. října.
Anděl Fest se uskuteční od 17. do 19. října. Spoluorganizátory jsou Správa veřejného statku města Plzně, Dobrovolnická regionální agentura DoRA, Point 14, Totem – RDC, TyfloCentrum Plzeň, o.p.s., Klub Atom (Diakonie), Ledovec, o.s., Ponton, o.s. a další. (mr)
Konferenci doprovodí Android Asteroid Odpovědi na otázky, co s opuštěnými a chátrajícími budovami, jak přitáhnout komerční aktivity, zmírnit sociální problémy a zajistit tak spokojenější život obyvatel města za pomoci umění a kultury, bude hledat dvoudenní konference pořádaná společností Plzeň 2015 spolu s Aspen Institute Prague. Akce s názvem „Open Up!“, který vychází z motta plzeňské kandidatury „Otevřete si Plzeň“, je určena těm, které zajímá, jak využít umění a kulturní aktivity jako nástroje pro ekonomické a sociální oživení lokalit, měst a regionů. Její první část se uskuteční 6. listopadu
v Praze v Centru současného umění DOX, večer se přesune do plzeňského kulturního centra Papírna, kde praktické příklady představí pozvaní odborníci. V Papírně vystoupí například americká průkopnice problematiky revitalizace měst založené na umění a kultuře, lidském kapitálu a veřejných politikách Ann Markusen z univerzity v Minnesotě. Návštěvníky potěší také první plzeňský koncert špičkové kapely Android Asteroid, která jako dosud jediná česká kapela nahrávala v legendárních studiích Abbey Road v Londýně.
Druhý den bude věnován sérii kulatých stolů, jejichž tématem budou konkrétní témata související s udržitelným odkazem projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Dvoudenní festival završí prezentace a vyhlášení výsledků otevřené soutěže, v jejímž rámci se představí projekty hledající praktická řešení pro alternativní mobilitu v Plzni. Více informací spolu s registrací na konferenci lze získat na webových stránkách www.plzen2015.eu, www.aspeninstitute.cz nebo na e-mailové adrese
[email protected]. (mr)
Festival zahájí Hoffmannovy povídky Divadlo, film, koncerty, výstavy, nový cirkus a v neposlední řadě kurzy vaření či ochutnávky nabídne 22. ročník festivalu Bonjour Plzeň! Tuto tradiční akci slavnostně zahájí 22. října v divadle J. K. Tyla opera Hoffmannovy povídky ve francouzštině s českými titulky. Zpestřením budou kurzy vaření či ochutnávka vín a nápojů z jablek. S poetikou nového cirkusu se zájemci seznámí při akrobatickém představení Fer Play. Karavan ve Smetanových sadech představí výběr krátkometrážních filmů. Festival potrvá do 13. listopadu. Pořadatelem je Alliance Française de Plzeň. Informace lze získat na www.alliancefrancaise.cz/plzen/ nebo přímo v sídle Alliance Française de Plzeň na náměstí Republiky 12. (red)
ROZHOVOR
Christian Potiron: EHMK je maraton, ne běh na 100 metrů Christian Potiron je rodilý Francouz pocházející z předměstí Paříže. Ve společnosti Plzeň 2015 má na starost především zapojení veřejnosti do projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK). Věnuje se dramaturgii řady akcí, v současné době ho zaměstnává především Anděl Fest a Sousedské procházky. Zkušenosti sbíral během příprav projektu EHMK – Košice 2013. V jeho rámci se podílel mimo jiné na vzniku sítě komunitních center s názvem Výmenníky. Na Slovensku strávil 12 let, působil zde také jako projektový manažer v kulturním centru Stanica v Žilině. Christian Potiron vystudoval sociální a městský rozvoj na Université Paris Nord XIII. Jak jste se vlastně dostal z Francie na Slovensko a potom do České republiky? Před 13 lety jsem se v rámci evropské dobrovolnické služby přestěhoval z Paříže do Žiliny. Stal jsem se členem týmu, který tam inicioval vznik kulturního centra Stanica v prostorách stále fungující vlakové zastávky. Dosud je to jedno z nejúspěšnějších neziskových kulturních center na Slovensku. Strávil jsem tam pět let. Potom jsem na rok odjel do srbského Bělehradu, abych poznal další z východoevropských zemí a také vystudoval kulturní management a politiku. Současně jsem řídil tamní regionální pobočku švýcarské organizace
SYNI21, která působí v oblasti mezinárodních vztahů, což mi umožnilo procestovat celý Balkán. Potom jste tedy zamířil zpět na Slovensko? V říjnu 2008, když Košice získaly titul EHMK, jsem se stal členem přípravného týmu. Pracoval jsem v oblasti komunitního rozvoje a umění ve veřejném prostoru. Stál jsem také u vzniku jednoho z klíčových programů projektu, v jehož rámci jsem se podílel na vytvoření sítě osmi komunitních kulturních center, která vznikla z bývalých výměníkových stanic na sídlištích. Součástí tohoto projektu byla také příprava několika festivalů. Jak začala vaše spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015? Ještě z doby mého působení v Žilině se znám s Romanem Černíkem z Moving Station, členem týmu Plzeň 2015. Díky němu jsem se seznámil s plzeňským projektem. Během pobytu na Slovensku jsem také spolupracoval s programovým ředitelem zdejšího přípravného týmu Jiřím Sulženkem, který tehdy působil v pražském komunitním centru Zahrada. Navíc jsem zástupce týmu Plzeň 2015 a města během jejich oficiální návštěvy v Košicích seznámil se vším okolo již zmíněných výměníků. Potom následovala prezentace tohoto projektu v rámci Fóra pro kreativní Plzeň 2013. Zde jsem se setkal s novým ře-
ditelem týmu Jiřím Suchánkem a domluvili jsme se na další spolupráci. Jak se liší přípravy projektu EHMK v Košicích a v Plzni? Hlavně tím, že v Košicích jsem měl na přípravu projektu a zapojení veřejnosti celých pět let. Do Plzně jsem přišel letos v lednu, tedy pouhý rok před oficiálním zahájením. Beru to jako výzvu, stihnout za tak krátkou dobu připravit ten správný program pro aktivní zapojení místních obyvatel. Mohl byste blíže představit, o co všechno se v rámci plzeňského týmu staráte? Jsem zástupcem programového ředitele a také vedu oddělení participace. Starám se o zapojování obyvatel města, spolupráci se školami a zastřešuji projekty jako je Evropský den sousedů, Anděl Fest, Skryté město, Plzeňské rodinné album, Sousedské procházky, Chaloupka strýčka Toma, Klub strážných andělů. Co je na vaší práci nejnáročnější a co vám naopak dělá největší radost? Stále říkám, že projekt EHMK je maraton, ne běh na 100 metrů. Náročné je udržet dlouhodobě vysoké pracovní tempo a současně řídit několik akcí najednou. Těší mě podílet se na originálních a inovativních programech, které přispívají například k objevování skrytých pokladů města. Myslím, že Plzeň je příjemným místem pro život, které nabízí vhodné
podmínky pro rozvoj kreativních projektů. Velkou radost mám z alternativního průvodce Skryté město a také z vysoké účasti občanů na Evropském dni sousedů. Na co se nejvíce těšíte v roce 2015? Jednoznačně na slavnostní zahájení a také na projekt Royal de Luxe. Zajímají mě reakce veřejnosti na francouzské pouliční umění v podobě obřích loutek procházejících městem. Také se těším, že budu moci porovnat zkušenosti z Košic a Plzně. Věřím, že projekt EHMK je příležitostí pro dlouhodobé pozitivní změny a transformaci daného místa. Za všechno hovoří slogan našeho dobrovolnického programu: Kulturu tvoříme jedině společně. (red)
Úkolem Christiana Potirona v týmu Plzeň 2015 je především zapojení veřejnosti do připravovaných projektů. Foto: archiv
P L Z E Ň S K Á N Á D R A Ž Í
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Nádraží Jižní předměstí začalo fungovat před 110 lety Zatímco jedna z budov stále slouží cestujícím, ve druhé v současné době vzniká kulturní centrum V současné době funguje v Plzni 13 vlakových nádraží a zastávek. Historie zdejší železniční dopravy se začala psát 14. října 1861, kdy byla slavnostní jízdou otevřena část České západní dráhy, která spojila naše město s německým Furth im Wald. Tehdy vzniklo provizorní nádraží poblíž dnešní zastávky Plzeň-Skvrňany. S dokončením celé západní dráhy mezi Prahou a Norimberkem v červenci 1862 se Plzeňané dočkali nádražní budovy v prostoru prvního nástupiště dnešního Hlavního nádraží. To získalo svou současnou podobu až v roce 1907, kdy vyvrcholila jeho přestavba a vznikla nová výpravní budova s kopulí vysokou 36 metrů. Podle projektu Jana Bašky ji vybudoval místní stavitel Rudolf Štech. V říjnu roku 1904 byla v honosné secesní budově postavené firmou Müller a Kapsa na Říšském Předměstí (dnes Jižní Předměstí) otevřena nová železniční stanice. Na nástupiště se scházelo z nového přemostění. Byly sem umístěny výhybky, které umožnily napojení vlečky ze Škodových závodů. Nová stanice se těšila velké oblibě zejména u obyvatel Říšského Předměstí a škodováků. V letech 1919 až 1921 proto vznikl východně od silničního mostu ještě jeden objekt, tentokrát v novorenesančním stylu. Podle odborníků je uspořádání stanice s budovami přístupnými z mostu nad tratí v naší republice unikátní. Koncept nádraží byl ale pro potřeby železniční osobní dopravy až příliš velkorysý. Stanice přejmenovaná v roce 1945 na Plzeň-Jižní předměstí, postupně chát-
rala. Novější budova byla na přelomu 80. a 90. let minulého století opravena, zatímco starší nevyužívaný secesní objekt zůstával prázdný. Naděje mu svitla až s příchodem nového tisíciletí, když zde vzniklo centrum nezávislé kultury Moving Station. „Začalo to v roce 2000, když jsme se rozhodli uspořádat tvůrčí dílnu site specific, která spočívá v proměně opuštěného domu na prostor pro umění. Hledali jsme místo, kde bychom si mohli tuto metodu vyzkoušet. Já jsem v té době denně dojížděl na Jižní předměstí. Volba byla jasná a je třeba poděkovat tehdejšímu vedení Českých drah, jež nám drzounům vyšlo vstříc a šlo společně s námi do nejistého. Akce měla velký ohlas a my jsme budovu v roce 2002 získali do pronájmu,“ vzpomíná Roman Černík, ředitel centra pro divadelní a sociální projekty Johan. Pocity, když poprvé vstoupil do zdevastované nádražní haly, ho provázejí dodnes: „Ta budova je jako zakletá princezna, je to neprobuzená kráska a my se snažili prosekat ty šípkové keře. Samozřejmě dnes je to jiné než poprvé s hejnem holubů na římsách a horou odpadků na schodišti. Postupně se nám povedlo odkrývat možnosti tohoto prostoru. To, že se lidé naučili chodit na naše akce a že se zde zrodila řada zajímavých projektů je důkazem, že to všechno mělo smysl.“ Nyní je objekt znovu uzavřený. Jeho majitel, firma Klotz, získal podporu z Regionálního operačního programu Jihozápad a začíná přestavba na kulturní prostor. „Měli jsme možnost podílet se na přípravě. Bývalé nádraží nabídne
Svou současnou podobu získalo nádraží na Jižním Předměstí v roce 1921, kdy vznikla druhá výpravní budova. studijní a tvůrčí prostory, ateliéry, klubové místnosti. Přestavba velmi ctí původní projekt, řada prvků bude zachována, kráska prostě rozkvete,“ sděluje Roman Černík s tím, že nová Moving Station se otevře v létě příštího roku. Obnovy už se dočkala část nádraží, která je využívána pro potřeby železniční dopravy. V rámci rekonstrukce třetího tranzitního železničního koridoru se v uplynulých letech uskutečnily kolejové úpravy a obnova nástupišť včetně bezbariérových přístupů. Součástí projektu Státní železniční dopravní cesty zahájeného v roce 2011 je také rekonstrukce sdělovacího a zabezpečovacího
zařízení, pokládka nových kabelů, výstavba trakčního vedení, protihluková opatření a modernizace informačního systému pro cestující. Akce centra Johan se nyní odehrávají v náhradních prostorách. „Vybudovali jsme si malé studio v centru Husovka, ale budeme hostovat i jinde, třeba u našich kolegyň a kamarádek na Zastávce,“ dodává Roman Černík. Právě Zastávka poblíž zimního stadionu je dalším počinem, jehož cílem je oživit prostory nádražní budovy, která již neslouží cestujícím. Ti nyní využívají jen zdejší nástupiště. Přízemí secesní budovy na trati mezi Plzní a Klatovy si
Foto: Archiv města Plzně
pronajaly od Českých drah kamarádky Petra Plucnarová, Petra Štěpánová a Helena Šimicová Dienstbierová, které na vlastní náklady prostor upravují. „Otevřeno je zatím každý čtvrtek od 15 do 22 hodin, kdy zde pořádáme různé akce pro veřejnost, jako jsou tvůrčí dílny, projekce, divadelní představení, přednášky. Připravujeme také uměleckou dílnu na knižní vazbu a tradiční knihtisk,“ uvádí Helena Šimicová Dienstbierová s tím, že do budoucna chtějí organizátorky projektu na Zastávce vybudovat i zázemí pro cestující včetně čekárny, kterou zde nyní postrádají. (red)
Plzeňské oslavy vzniku republiky
Plzeňská radnice • Měšťanská beseda • Loosovy interiéry 9.00–15.30 h prohlídky s průvodcem, vstupenky v Meeting pointu, nám. Republiky od 20. 10. 2014 od 16.00 h 28 kilometrů na rozhlednu Chlum – trasy 13, 11 a 4 km Luftova a Meditační zahrada – prohlídky 10.00–16.00 h
Vodárna Plzeň – 9:28 a 13:28 exkurze do čistírny odpadních vod, vstupenky v Meeting pointu, nám. Republiky od 20. 10. od 16.00 h
Bazén Slovany a Lochotín – 9.00–12.00 h – volné plavání Muzeum loutek • Muzeum strašidel • Patton Memorial Pilsen Západočeské muzeum • Národopisné muzeum Plzeňska • Galerie města Plzně • Západočeská galerie
Pivovar Gambrinus • Pivovarské muzeum • Plzeňské historické podzemí – 10.00–16.00 h
Magický kolotoč Le Manège Carré Sénart – nám. Republiky
Doosan Aréna – 12.00–17.30 h prohlídky s průvodcem, vstupenky ve Fanshopu FCVP od 20. 10. od 16.00 h
Divadelní představení pro děti v Měšťanské besedě Jízdy historickým trolejbusem 9Tr Relax centrum Štruncovy sady – program pro děti i dospělé Kulturní scéna U Branky – Burma Jones
Techmania – 10.00–18.00 h
28 Kč nebo zdarma
Zimní stadion ČEZ Aréna – 10.00–11.00 h – volné bruslení
Zoo Plzeň, DinoPark – 8.00–18.00 h
Atletický stadion města Plzně 9.00–16.00 h prohlídky stadionu ve Skvrňanech
Vstup za symbolických
Slavnostní shromáždění náměstí T. G. Masaryka – 17.30 Lampionový Průvod světel – 18.30 Ohňostroj na nám. Republiky – 19.00
www.visitplzen.eu www.plzen.eu
Změna programu vyhrazena
28. 10. 2014
Velká synagoga včetně prohlídek věží, Stará synagoga 9:30–16.30 h prohlídky s průvodcem, vstupenky na místě od 1. 10. od 16.00 h
S T R ANA 6 / Ř Í J E N 2014F OT OS T R A N A
Prvním mecenášem plzeňské kultury se stal architekt Jan Soukup (na snímku). Ocenění převzal během slavnostního ceremoniálu v Měšťanské besedě. Více informací je k dispozici na straně 1. Foto: Martin Pecuch
V září ožilo plzeňské centrum devátým ročníkem akce Dny vědy a techniky. Na náměstí Republiky a v jeho okolí se objevily desítky stanovišť, kde si zájemci vyzkoušeli různé experimenty a pokusy. Foto: Martin Pecuch Obyvatelé Severního Předměstí budou mít od příštího roku možnost koupat se v obnoveném venkovním bazénu v Sokolovské ulici. Rekonstrukce začala v září a skončí v prosinci letošního roku. Nově zde přibyde dětské brouzdaliště se skluzavkou a dalšími atrakcemi a také venkovní sprchy. Foto: Michal Böhm
Celkem 44 představení špičkových souborů od nás i ze zahraničí nabídl 22. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo. Hrálo se na tradičních scénách i na neobvyklých místech. Například inscenaci bulharského Divadla Iskra nazvanou Monolog s kufrem zhlédlo publikum na hlavním vlakovém nádraží. Foto: Milan Svoboda
Před 125 lety, dne 4. října 1889, zahájila provoz vodárna pod Homolkou. Na tomto místě sídlí dodnes. Dobový snímek zachycuje vodárnu v roce jejího vzniku. Foto: Archiv města Plzně
I přes deštivé počasí se letošního pátého ročníku pochodu „Hodíme se do pohody, zase jdeme kolem vody“, zúčastnilo přes 500 lidí. Součástí akce pořádané odborem sociálních služeb magistrátu byla mimo jiné pohádkově-outdoorová trasa okolím boleveckých rybníků, která překvapila kreativní dílnou společnosti Plzeň 2015 a stanovištěm U úředního šimla, kde se prezentoval první městský obvod. Foto: archiv
Hra Josefa Kajetána Tyla Flamendr „přesazená“ do plzeňského prostředí se stala první premiérou v Novém divadle. Humorně hořký příběh marnotratného umělce nastudovala režisérka Natália Deáková. Na snímku Monika Švábová v roli Veroniky Dubinské a Michal Štěrba jako baron Zelnický. Foto: Kryštof Kalina
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
S Plzeňskou filharmonií letos vystoupí Ondřej Brzobohatý
Chystá se také přímý přenos Janáčkovy kantáty Amarus do více než tří desítek evropských zemí Mimořádné i abonentní koncerty, projekty ve spolupráci se společností Plzeň 2015, pořady pro školy a také velké turné po Německu, to vše má před sebou v nadcházející sezoně Plzeňská filharmonie.
„Tato sezona je velmi významná, protože její druhá polovina i 35. ročník mezinárodního festivalu Smetanovské dny spadá do roku, kdy bude naplněn projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015. Kromě rozšířeného programu abonentních koncertů nabídneme posluchačům také koncerty mimořádné, kromě speciálního open-air koncertu pro malé i velké podpoříme tradiční benefiční
Plzeňská filharmonie připravila pro své posluchače rozšířenou nabídku abonentních koncertů.
krátce
Tématem výstav je Velká válka Letošnímu 100. výročí vypuknutí Velké války nazývané také první světová válka a dále 96. výročí vzniku Československé republiky budou věnovány dvě výstavy připravené městem. První nazvanou Velká válka zhlédnou zájemci v mázhauzu radnice ve dnech 11. až 31. října. Připomene především československé legionáře, kteří bojovali na frontách v Rusku, Francii a Itálii. Její součástí budou také ukázky tvorby výtvarníků z řad legionářů Františka Kubky, Otto Gutfreunda, Oty Matouška, Vojtěcha Preissiga a Jindřicha Vlčka, podle jehož návrhů byly pak vydány poštovní známky s legionářskou tématikou. Druhou výstavu uvidí Plzeňané ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje ve dnech 28. října až 16. listopadu. Venkovní expozice s názvem Život v Plzni za Velké války připomene, jak vojáci, mezi nimi především proslulí Pětatřicátníci, odjížděli z plzeňského nádraží na frontu. Především zde ale budou snímky nekonečných front před takzvanými Aprovisačními úřady, které zajišťovaly základní potraviny a nezbytné zboží za přijatelné ceny. A nehladověli jenom civilisté. Kvůli hladu a špatnému zacházení vypukly nepokoje také mezi vojáky. Výstavu uzavřou snímky oslav konce války a vzniku samostatné Československé republiky.
Do muzea láká Šangri-la Svět velehor, ryzích lidí, vzácných zvířat, šokujících obřadů, mýtů a tajemství představuje výstava s názvem Šangri-la v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Expozice cestovatele Rudolfa Švaříčka seznamuje s unikátními kulturami Nepálu, Tibetu, Bhútánu a Indie. Výstava potrvá do 1. února příštího roku. Otevřeno je vždy od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. (red)
Foto: archiv
koncert Lions Club Bohemia Plzeň, dále připravujeme například velkolepé provedení Dvořákova Rekviem v katedrále sv. Bartoloměje,“ uvádí ředitelka Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová. V rámci abonentních koncertů vystoupí řada sólistů světových jmen jako například francouzská pianistka Anne Queffélec či houslistka z Velké Británie Chloë Hanslip. V symfonické abonentní řadě A dále vystoupí Pražský filharmonický sbor, Sukův komorní orchestr a prvotřídní čeští pěvečtí sólisté, jako je Aleš Briscein nebo Ivan Kusnjer. Chystá se také přímý přenos Janáčkovy kantáty Amarus v podání Plzeňské filharmonie do evropského vysílacího prostoru EBU, který pokrývá 33 evropských zemí. Řadu uzavře Beethovenova Symfonie č. 9 „S Ódou na radost“ či kompletní provedení Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. „Do klasické abonentní řady B přijali pozvání například němečtí pěvci sopra-
nistka Sophia Brommer, tenorista Michael Elliscasis či basbarytonista Peter Schöne, dále sem patří již tradiční Novoroční galakoncert, provedení Ravelova Bolera a Orffovy Carminy burany, koncert držitelů ceny Plzeňský Orfeus či Kyoto Symphony Orchestra,“ dodává Lenka Kavalová. V rámci řady C nazvané „Napříč žánry“ si spolu s filharmonií „zaswinguje“ Ondřej Brzobohatý. Do Plzně zavítají spolu s americkým dirigentem Carlem Topilowem muzikálové hvězdy Lindsey Falduto a Daniel Fosha z New Yorku. Filharmonie vzdá rovněž hold králi české dechovky, skladateli Josefu Poncarovi. Plzeňská filharmonie nabízí také abonentní cyklus pro děti, v němž zazní dva koncerty, zbrusu nový s názvem Jsem Moojok Ojaak neboli Pojídač medvědů a oblíbený Filharmoníček a ztracená písnička. (red)
Jazz bez hranic představí nejlepší evropský big band Celkem tři desítky koncertů a dalších akcí v jedenácti městech a obcích na západě Čech a v Bavorsku, takový je letošní ročník festivalu Jazz bez hranic v číslech. Odstartoval 2. října koncertem Pilsen Jazz Quintetu v Regensburgu a uzavře ho 22. listopadu společný koncert orchestrů vzešlých z každoročních jazzových dílen. Hlavní hvězdou festivalu letos bude nejlepší evropský big band, orchestr německé televize ARD, SWR Big Band. Ve Velkém divadle se představí 8. listopadu během galakoncertu Kings of Swing. Záštitu nad tímto koncertem převzal velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven. Festivalovým programem se letos jako červená nit vine vzpomínka na krále swingu a otce nového zvuku bigbandů Glenna Millera, od jehož zmizení uplyne v prosinci 70 let. Jeho písně zazní rovněž na galakoncertu. Tančit se na ně bude 1. listopadu během swingového bálu v Saloonu na Roudné. Připomene jej také hudebně-literární večer Chatanooga pro Malého prince, který se uskuteční 11. listopadu v Masných krámech.
Hudební komedii Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském pacifiku uvidí plzeňské publikum 17. listopadu ve Velkém divadle. Ovšem jazz, to není jen swing a big bandy. Proto festival láká i na koncert dvojnásobného držitele Ceny Grammy, amerického trumpetistu Roye Hargrova, či na mistrovskou hru dalšího vynikajícího trumpetisty Michaela „Patchese“ Stewarta.
Milovníkům trampské muziky festival připomene, že tento žánr vyrůstá ze stejných kořenů jako jazz. Na scéně Velkého divadla uvede hudební komedii Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském pacifiku. Gurmány opět potěší Týden neworleanské kuchyně v restauraci PI.JEZ.PI.
Foto: archiv
Kromě toho nabídne Jazz bez hranic ještě například žhavou latino noc v Buena Vista Clubu, vystoupení Rokycanského big bandu v obchodním centru Olympia nebo pořad pro školy Swingujeme, rejdíme. Informace o programu lze získat na www.jazzbezhranic.com. (mč)
ROZHOVOR
Vladislav Krátký: Historie Škodovky je současně také historií Plzně Pokračování ze strany 1 Škodovka byla vždy cílem mnoha významných návštěv. Mířili sem politici z celého světa i další zajímavé osobnosti. Účastnil jste se jako tiskový mluvčí těchto setkání? Řadu významných návštěvníků jsem prováděl po podniku a musím říci, že o zajímavé zážitky nebyla nouze. Někdy to bylo zábavné, ale někdy končila veškerá legrace. Vzpomínám si například na návštěvu jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita s manželkou Jovankou. Při projížďce novou elektrickou lokomotivou po zkušební trati, která vedla od V. brány na Karlov, se vůz porouchal a zastavil. Bohužel přímo u obrovské bahnité louže. Tito ji musel přebrodit, jeho manželku přenesl obětavý pracovník Škodovky v náručí. Byla to nepříjemná záležitost. V 60. letech do podniku zamířil také íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Tomu jsem musel v tehdejším hotelu Cizinecký dům zajistit prostor pro modlitební místo a v restauraci zařídit, aby se na jeho stůl nedostalo vepřové maso.
Vladislav Krátký strávil ve Škodovce 65 let. Spolupráce neskončila ani jeho odchodem do důchodu. Foto: Michal Böhm
Jakou etapu dějin Škodovky máte jako historik nejraději? Určitě je to období od roku 1928 přes třicátá léta až do začátku druhé světové války. Tehdy Škodovka prodělávala mohutný rozmach a stala se světovou firmou v tom pravém slova smyslu. Svá obchodní zastoupení měla po celém světě. Bohužel velkolepý rozvoj zastavila válka. I přesto tady vznikl mnohooborový koncern, který byl schopen vyrábět letadla, auta, lokomotivy, obráběcí stroje i zbraně. V letošním roce si připomínáme 100 let od vypuknutí první světové války. Jaká byla Škodovka během válečných let? Tehdejší areál se rozkládal na ploše 272 hektarů, z toho 47 hektarů bylo zastavěno. Na začátku války v roce 1914 zde bylo zaměstnáno deset tisíc lidí, o čtyři roky později se jejich počet zvýšil na 30 tisíc. Nebyli to zdaleka jen čeští dělníci, ale také mnoho zaměstnanců z dalších částí Rakouska-Uherska, které sem vyslaly vojenské úřady. Pracovalo
se jedenáct hodin denně, ubytování a životní podmínky se neustále zhoršovaly. V dílnách přibývalo projevů nespokojenosti, které vrcholily stávkami. Vedení provozů a vojenské správě se dočasně dařilo tyto akce potlačovat různými tresty, ale nespokojenost lidí neustávala. Ministerstvo války přiměla v červnu 1917 k vyslání vojenské delegace, která dělníkům slíbila zlepšení situace, ovšem až po vítězném konci války. Vše se ještě zhoršilo v roce 1918, kdy na Koterovské třídě došlo ke střelbě do zástupu žen a dětí dožadujících se chleba z vojenského vozu. Spolupráce se Škodovkou neskončila ani vaším odchodem do důchodu... Do důchodu jsem definitivně odešel teprve letos. Ale jako spolupracovník Státního oblastního archivu v Plzni, přesněji Archivu Škoda, který sídlí v Klášteře u Nepomuku, stále poskytuji zájemcům informace o událostech spojených s vývojem koncernu, a to buď osobně nebo prostřednictvím různých statí a přednášek. (kpk)
S T R ANA 8 / Ř Í J E N 2014
chystá se
Přednášky přiblíží výročí války Archiv města Plzně zve veřejnost na cyklus přednášek věnovaný období první světové války, od jejíhož vypuknutí letos uplynulo 100 let. Dne 21. října se uskuteční přednáška vedoucí historických sbírek Plzeňského Prazdroje Anny Peřinové s názvem Nevšední život týlového vojáka Ladislava Lábka, zakladatele Národopisného muzea Plzeňska. Na 11. listopadu je naplánována přednáška „Plzeň v době velké války“ odborného archiváře Státního oblastního archivu v Plzni Karla Řeháčka. Co přinesla první světová válka pro hygienu a veřejné zdravotnictví v Plzni, to je název přednášky Daniely Fránové, lékařky Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, která se uskuteční 25. listopadu. Na téma rehabilitace všech vojáků ze zemí Koruny české bude 9. prosince hovořit Arthur Rehberger. Přednášky se konají vždy v úterý od 16.30 hodin v sále Velkého klubu magistrátu v budově radnice na náměstí Republiky 1. Vstup je volný. Více informací lze získat na webu amp.plzen.eu. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Klášter svaté Anny skrývá nejedno tajemství Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně – III“
Zdi původního dominikánského kláštera (dnes studijní a vědecká knihovna) s kostelem svaté Anny skrývají nejedno tajemství. Klášter vznikl na místě spále-
Kostel svaté Anny na dobovém snímku z roku 1903.
niště pěti měšťanských domů, které stávaly za Litickou bránou. Krátce po dokončení dostal klášter tajemného vězně. Na příkaz samotné císařovny Marie Terezie zde byla od léta roku 1751 internována hraběnka Marie Anna Valdštejnová. Prý se jako vdaná žena velmi často a velmi „vřele“ scházela s jakýmsi hrabětem Marburgem. Její manžel František Josef, těžce zasažený rodinným rozvratem, odešel raději za diplomatickým posláním do Ruska. Zde přestoupil k pravoslaví a v roce 1758 zemřel. Hraběnka musela ve svém plzeňském vězení trávit všechen čas v pokoji, jehož okna vedla na ulici, neboť tam prý nehrozilo takové nebezpečí útěku, jako kdyby bydlela v zadním traktu, jehož okna vedla do cvingru u hradeb. Plzeňané museli pravidelně podávat hlášení do Vídně, že hraběnka, matka dvou dcerek, se chová slušně a nepomýšlí na útěk. Rozruch kolem kláštera nastal také na začátku padesátých let 19. století, kdy si jednoho večera Plzeňané všimli, ze se za kostelními okny pohybují v nezvyklou dobu stíny dvou postav s mihotající se svíčkou. Okamžitě se seběhl shluk zvědavců, kteří rokova-
li, co to jen může být. Brzy měli jasno. Jsou to přízraky dvou jeptišek, které ani v klášteře „nezapomněly, že jsou ženami, a za ten hřích nemají v hrobě klid...“ Tak dlouho se Plzeňané dohadovali, až světlo zhaslo a okna kostela byla zase temná. Druhý den se o události mluvilo po celém městě. Záhada však měla zcela „přízemní“ příčiny. Ve druhém patře budovy bývalého kláštera, jehož fronta vede do dnešní Bezručovy ulice, bydlel učitel Rampouch. Aby si přilepšil, bral si na byt synky z bohatších rodin, kteří v Plzni studovali. Bydleli u něho také synové sedláka Kordíka z šumavského Čachrova. Hoši byli velmi pobožní, a tak se každý večer chodili potají modlit do kostela na malý kůr u hlavního oltáře. Tam mohli projít z chodby kláštera, kde bydleli. Když se druhý den dozvěděli, jaký poprask na ulici způsobili, mlčeli jako zařezaní. Až za mnoho let potkal jeden z Kordíků na zámku v Zelené hoře plzeňského sběratele pověstí a pohádek Jaroslava Schiebla a tajemství mu prozradil. Úryvek a reprodukce jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most
Sbírka pohlednic Ladislava Lábka zaznamenává vývoj města Ladislav Lábek žil v letech 1882 až 1970, byl známým plzeňským kulturním historikem, etnografem, zakladatelem a ředitelem Národopisného muzea Plzeňska. Byl spoluzakladatelem Kroužku přátel starožitností, který se později přeměnil na Společnost pro ochranu památek Plzeňska. V Archivu města Plzně je uložena část jeho písemné pozůstalosti, ale především je zde umístěna jeho místopisná sbírka, která obsahuje Lábkovy výpisky, výstřižky a fotografie k jednotlivým objektům ve městě. K této sbírce byla připojena další, a to kolekce plzeňských pohlednic, která byla zakoupena od Ladislava Lábka v roce 1964, o rok později pak byla zakoupena celá místopisná sbírka. Lábek měl ostatně k tomuto druhu dokumentace velice blízko, protože sám se svou sestrou Marií Lábkovou ve vlastním národopisném nakladatelství vydával pohlednice staré Plzně. Sbírka pohlednic je uspořádána
Z V Í Ř ÁTK A K O L EM N Á S ( 2 6 . ) V minulých Radničních listech hádali čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: Modrá v křídle jako šmolka, křičí v lese, je to...? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jedná o sojku obecnou. Pro vítězku Karolínu Vacíkovou máme v informační kanceláři radnice cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň, a čtyři vstupenky do zoo. Také dnešní hádanka má podobu říkanky: Hledá zrní u slepic a zná každý dvoreček, je to ptáček …? Správné odpovědi mohou děti s pomocí dospělých poslat do 20. října na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!
podle nakladatelství a je uložena v pěti boxech. První pohlednice s motivy města Plzně se objevily až roku 1894, a to hned od několika nakladatelů (plzeňští Kočí a Finek, Carl Otto Hayd z Mnichova, pražský Josef Richard Vilímek aj.). Zachycují pohledy na město nebo jednotlivé objekty, ať už fotografické, či jako reprodukce výtvarných děl. Představují díla známých plzeňských výtvarníků, jako je například Bohumil Krs, Ladislav Sutnar, Jan Konůpek a další. Zprvu byly oblíbené koláže, později se vydavatelé zaměřili na jednotlivé motivy, kreslené vtipy nebo pohlednice, které byly vlastně inzeráty určité firmy. Další kategorií jsou pohlednice, které zachycují historické události. Například jedna z prvních plzeňských pohlednic vydaných Josefem Richardem Vilímkem zobrazuje popravu Jana Sladkého Koziny, jiné hostinu Valdštejnových důstojníků na zdejší radnici v roce 1634
Kolekce plzeňských pohlednic byla zakoupena od Ladislava Lábka v roce 1964. Sbírka je v archivu uspořádána podle nakladatelství a je uložena v pěti boxech. či první jízdu tramvaje v našem městě v roce 1899. Sbírka pohlednic má tak nesmírně důležitou a zajímavou vypovídací hodnotu
pro poznání urbanistického, architektonického a historického vývoje města. Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
Sojka obecná obývá městské parky i sídliště Sojka obecná je nápadně zbarvený středně velký a velice hlučný pták ze skupiny krkavcovitých. Patří k těm druhům ptáků, kteří se přizpůsobili změnám v krajině a část se jich nastěhovala do měst. V Plzni je můžeme zahlédnout jak ve všech větších parcích, tak ve vnitroblocích obytných domů v centru či v sídlištích. Poznají je snad všichni už proto, že je známe z mnoha pohádek. Na sojce jsou nápadná modrá peříčka na křídlech, která podle pověry nosí štěstí a patří za klobouk každého myslivce, houbaře či loupežníka. Mnohem hůře však lze sojku poznat podle hlasu. Je totiž velice dobrým imitátorem a zvládne napodobit káně, špačka i mňoukání kočky. Sojky jsou velice mazané jako většina krkavcovitých ptáků. Hnízdí ve všech druzích lesů či ostrůvcích zeleně, zejména mladých jehličnatých stromů. Do malého hnízda z klacíků, kořínků a stébel trávy snáší samičky koncem dubna několik vajíček. Mláďata se líhnou v květnu a krmí je oba rodiče. Občas se stane, že mládě z hnízda vyskočí a ještě neumí pořádně létat. Rodiče ho pak dokáží nakr-
mit a odchovat i na zemi. Sojka je všežravec a živí se vším od bobulí a semen po hmyz, ptačí vajíčka, holátka a dokonce i vyvedená mláďata. Žaludy si sojka dokonce zahra-
bává jako zásoby na zimu. Proto se říká, že vlastně sází les, většinu ukrytých žaludů totiž pak nenajde. Některé zahraniční zdroje tvrdí, že jedna sojka tak za svůj život zasadí až 2 000 dubů, což ji trochu omlouvá za ta vyrabovaná ptačí hnízda. Sojka byla dříve lovena hlavně na polévku, která byla považována nejen za delikatesu, ale v mnoha chalupách se jednalo o tradiční pokrm. Dnes je však doba jiná a hodně sojek najdeme sražených u silnic či potlučených o skleněné a zrcadlové plochy. Počty mláďat regulují kuny, krahujci, jestřábi a volně pobíhající psi v sídlištích. Na druhou stranu sojkám se ve městě daří, jelikož zde mají dost potravy (odpadků), ideální podmínky pro hnízdění a méně přirozených nepřátel. Zajímavá je také skutečnost, že zejména v lesích se sojky „koupají“ v mraveništích. Je to pro ně určitý druh očisty a zbavování se parazitů. Pravděpodobně kyselina mravenčí je pro ně něco jako pro nás repelent a tak pečují o svou tělesnou hygienu. Karel Makoň, foto: archiv
PSALO SE PŘED 4 6 L ETY
„Stavme hráz nezákonnostem“ Přestože od zahájení okupace vojsky Varšavské smlouvy uplynuly teprve necelé dva měsíce a většina občanů stále nepovažovala návrat k předlednovým poměrům za možný, začaly se už v říjnu 1968 v plzeňské Pravdě objevovat komentáře kritizující přetrvávající rozšiřování nejrůznějších letáků. Ty totiž svým burcujícím obsahem přestaly korespondovat s oficiálním postojem mocenských orgánů, které společnost směřovaly k takzvanému konsolidačnímu procesu a normalizaci. Autor komentáře z 11. října označil každý neregistrovaný leták určený širší veřejnosti za ilegální, přičemž některé dokonce „hraničí s pobuřováním, šířením poplašné zprávy či hrubě narušují občanské soužití a přísluší orgánům trestního řízení, aby posoudily, zda je leták zaměřen proti zájmům státu.“ Součástí komentáře je i apel směrem k veřejnosti, aby „letáky dostali do rukou především členové Bezpečnosti, kteří vědí, jak s nimi správně naložit.“ Adam Skála
perličky z archivu (12.) V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Jakou Smetanovou operou byla v roce 1902 slavnostně otevřena nová budova Městského (dnes Velkého) divadla v Plzni? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jednalo o Libuši. Při losování měl nejvíce štěstí Jiří Štrunc, který získal vstupenky na představení Divadla Alfa. Tentokrát lze opět získat dvě vstupenky do Divadla Alfa. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Ve kterém roce se stal Ladislav Lábek ředitelem Národopisného muzea v Plzni? Odpovědi můžete zaslat do 20. října 2014 na adresu redakce nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, své jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo. Perličky z archivu připravuje redakce Radničních listů spolu s Archivem města Plzně.
Výstava představí územní plán Návrh nového územního plánu Plzně představí městský útvar koncepce a rozvoje na výstavě, která se uskuteční na přelomu října a listopadu v atriu Měšťanské besedy. „Návštěvníci se seznámí nejen s celou výkresovou částí právě projednávaného dokumentu, ale na výstavních panelech najdou také informace o tom, co je to vlastně územní plán, k čemu slouží a jaké jsou základní principy jeho tvorby,“ sděluje Kateřina Juríková z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Vernisáž výstavy se uskuteční v pátek 24. října 2014 v 15 hodin. Otevřena bude do 3. listopadu denně od 8 do 21 hodin. Podrobné informace o návrhu nového územního plánu města Plzně jsou k dispozici na internetové adrese www.ukr.plzen.eu. (red)
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 8. října 2014
