O společnosti Aviva • Aviva je šestá největší pojišťovací skupina na světě*. Jejích služeb využívá 53 milionů klientů ve Velké Británii, Evropě, Severní Americe, Asii a Tichomoří. • Mezi hlavní činnosti společnosti Aviva patří dlouhodobé spoření, správa fondů a pojištění. Celosvětový objem tržeb společnosti činil k 31. prosinci 2009 45,1 miliardy liber a hodnota spravovaných fondů dosáhla výše 379 miliard liber. • Strategie společnosti Aviva má v Evropě dvě části, které umožňují využít všechny příležitosti v tomto regionu: za prvé se jedná o „kvantový skok“, což znamená přechod od dřívějšího systému 12 samostatných společností do jediné efektivní a dobře fungující celoevropské společnosti (Aviva Europe SE), a za druhé je to strategický rozvoj našeho 58% podílu ve společnosti Delta Lloyd po primární veřejné nabídce v listopadu roku 2009. • V roce 2009 vytvořila společnost Aviva Europe prostřednictvím svých distribučních kanálů (včetně Bancassurance) více než 16,3 miliardy liber (36 % výsledku skupiny) nového obchodu, a výrazně tak přispěla k dosažení provozního zisku ve výši 797 milionů liber (dle mezinárodních účetních standardů (IFRS), 39 % zisku skupiny). * na základě celosvětové výše hrubého předepsaného pojistného k 31. prosinci 2009
Další informace vám sdělí Oddělení pro styk s médii: Jon Bunn, Corporate Affairs and Communications Director, Aviva Europe +44 (0)20 7662 3101
Oddělení pro veřejné záležitosti: Ian Beggs, Head of European & International Public Affairs +44 (0)207 662 0552
Pozor, schod(ek)! Vyčíslení chybějících úspor na penzi v Evropě Září 2010
www.aviva.com
28508 08/2010 © Aviva plc
Obsah Shrnutí
3
1. Úvod
5
2. Schodek v úsporách na penzi v Evropě
6
3. Schodek v úsporách na penzi z pohledu jednotlivce
11
4. Přístupy Evropanů ke spoření
12
5. Závěry
15
6. Výzvy k činům
15
7. Technické detaily
17
2 Pozor, schod(ek)! – vyčíslení chybějících úspor na penzi v Evropě
Shrnutí
Úvod • Narůstající tlak na evropské penzijní systémy vyvolaný stárnutím populace představuje všeobecně uznávaný problém. Poměr důchodců k pracujícím se přitom bude dále jen zvyšovat. • Cílem této studie je posoudit, zda jsou finanční prostředky na budoucí zajištění penzí pomocí systematické kvantifikace „schodku v úsporách na penzi“ v Evropě dostatečné. • Schodek v úsporách na penzi vyjadřuje rozdíl mezi finančními prostředky, které budou lidé odcházející do důchodu v letech 2011–2051 potřebovat k udržení odpovídající životní úrovně, a výší penze, kterou mohou od státu očekávat. • Aby bylo možné vytvořit komplexní obrázek prostředků pro finanční zajištění v důchodu, zaměřuje se zpráva i na úroveň tzv. nepenzijních aktiv, jimiž lidé disponují, a zkoumá přístup spotřebitelů k odchodu do důchodu.
Schodek v úsporách na penzi v Evropě • V Evropské unii činí roční schodek v úsporách na penzi 1,9 bilionu eur, což je zhruba 19 % HDP za rok 2010. Tento výpočet vychází z předpokladu, že pro zajištění odpovídající životní úrovně v důchodu potřebují lidé v průměru 70 % svého příjmu z doby před odchodem do důchodu, a dále předpokládá 5% návratnost investic z prostředků vložených do penzijních fondů.
• Schodek v úsporách na penzi bude mít pravděpodobně největší dopad na osoby se středními příjmy.
Přístupy Evropanů ke spoření • Obavy související s odchodem do důchodu jsou běžné, přesto ale nesnižují očekávanou výši příjmů v penzi. • Lidé v Evropě se při financování svých penzí stále příliš spoléhají na státní důchody.
Závěry • Na evropské úrovni: -
přijata nezbytná opatření, bude se nadále zvyšovat. -
Opatření budou muset zahrnovat kombinaci reforem a změn v chování spotřebitelů.
-
Je potřeba zvýšit povědomí lidí o nutnosti začít co nejvíce a co nejdříve spořit.
• Na individuální úrovni: -
Každý musí přijmout větší odpovědnost za své vlastní finanční zajištění v důchodu.
-
Na schopnost jednotlivce udržet si svou životní úroveň má největší vliv výše jeho úspor v průběhu produktivního věku v poměru k jeho očekáváním v důchodu.
-
Nepenzijní finanční zdroje, např. nemovitosti, jsou pouze součástí širší strategie pokrytí potřeb jednotlivce v důchodu.
• Další analýza ukazuje, že pro odstranění tohoto schodku jedno jediné řešení nestačí. -
V případě, že by se výnosnost penzijních fondů zvýšila z 5 % na 8 %, schodek v úsporách na penzi by stále dosahoval 1,66 bilionu eur.
-
V případě, že by se důchody poskytované státem zvýšily o 10 %, schodek v úsporách na penzi by stále činil 1,59 bilionu eur.
-
Pokud by důchodci vystačili s pouhými 50% svého původního příjmu, schodek v úsporách na penzi by činil 669 miliard eur.
-
Od slov k činům • Pro řešení schodku úspor na penzi a pro podporu vyšší úrovně spoření vyzývá Aviva k následujícím krokům: -
Evropská komise by měla vytvořit evropský standard kvality pro důchody, čímž by navrátila důvěru spotřebitelů v nástroje penzijního spoření. Zároveň by měla stanovit a monitorovat evropský cíl pro penzijní spoření tak, aby byly národní vlády nuceny přehodnotit své penzijní systémy s ohledem na větší zastoupení spoření.
-
Vlády jednotlivých zemí by měly všem občanům zasílat pravidelné výpisy, aby jasně viděli, jaký důchod mohou očekávat, a mohli revidovat efektivitu jednotlivých možností spoření na důchod tak, aby se jim nejvíce vyplatilo.
Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu v jednotlivých zemích o 10 let by znamenalo snížení schodku úspor na penzi na 841 miliard eur.
• Nepenzijní aktiva mohou pokrýt pouze 20 % schodku úspor na penzi.
Schodek v úsporách na penzi pro jednotlivce • K úplnému překlenutí svého osobního schodku budou muset někteří občané zvýšit své roční úspory až o 12 000 eur.
Schodek v úsporách na penzi je závažný, a pokud nebudou rychle
• Starší lidé se budou muset spolehnout na více zdrojů, které by jim zajistily v důchodu dostatečný příjem, nebo budou muset pracovat déle. Mladší lidé mají více času zvýšit částku, kterou si každý rok na důchod spoří.
3
1
„Nemůžeme ignorovat skutečnost, že vyšší průměrná délka života s sebou přináší nové výzvy pro vlády, jednotlivce i jednotlivá odvětví ekonomiky. Všichni, kterých se to týká, by si měli uvědomit, že život není jen delší, ale v každém ohledu i bohatší.”
1
Úvod
Demografické trendy za posledních 20 let ukazují, že evropská populace stárne, přičemž poměr důchodců k lidem v aktivním věku vzroste z 1:4 v roce 2010 na 1:2 v roce 20601. Pokroky ve vědě a lékařství jsou úžasné – zvyšují délku života, zároveň však nelze přehlížet skutečnost, že delší délka dožití a klesající porodnost přinášejí nové problémy vládám, jednotlivcům i jednotlivým odvětvím ekonomiky. Všichni by si měli uvědomit, že život není jen delší, ale v každém ohledu také bohatší. Postupy, které vlády jednotlivých států přijaly k řešení tohoto problému, se pohybují od mírného zvyšování věku pro odchod do důchodu, přes posun k příspěvkově definovaným důchodovým systémům až po zavedení povinného či dobrovolného penzijního připojištění pro všechny pracující. I když se jedná o pozitivní kroky, vlády nadále čelí stále narůstajícímu tlaku na zajištění státních důchodů. Tento tlak ještě zesílil v souvislosti se současnou finanční krizí, což znamená, že každý bude muset nyní přijmout vyšší odpovědnost za zajištění své vlastní budoucnosti. Doposud byly snahy pochopit závažnost možného nedostatečného důchodového zabezpečení po celé Evropě sporadické a zaměřovaly se pouze na národní úroveň. Aviva se touto zprávou snaží vnést do debaty celoevropské hledisko spotřebitele a snaží se zkoumat rozdíl mezi důchodem, jaký lidé potřebují pro zachování odpovídající životní úrovně, a důchodem, s jakým mohou momentálně počítat. Ve spolupráci se společností Deloitte jsme se pokusili tento rozdíl mezi očekáváním a skutečností kvantifikovat – a nazvali jsme jej „schodek v úsporách na penzi“ (angl. „pension gap“). Výsledky této analýzy nás přiměly položit si otázku, jakými finančními zdroji lidé mimo svůj důchod disponují a jak vnímají své finanční možnosti po odchodu do důchodu. Abychom našli odpovědi na tyto otázky, posuzovali jsme výši nepenzijních finančních zdrojů, kterými disponují lidé v Evropě, a ve spolupráci se společností The Futures Company jsme zkoumali jejich postoj k důchodu. Tato zpráva vás provede závěry zmíněné analytické studie, která – jak doufám – nabídne inspirativní pohled na úroveň úspor napříč kontinentem. Zaměřili jsme se záměrně na aspekt adekvátnosti celé debaty – zabývali jsme se otázkami typu: „Kdo bude co mít?“, „Co bude potřebovat?“ a „Kde to získá?“ – s cílem nabídnout Evropské unii, vládám jednotlivých zemí i jejich občanům pohled na to, co může přinést budoucnost a jaké to může mít důsledky. Doufám, že tato zpráva přispěje k debatě tím, že určí rozsah problému a jeho odlišnosti v jednotlivých zemích Evropy. Tato zpráva představuje počátek dlouhodobějšího závazku společnosti Aviva zkoumat a řešit tyto problémy ve spolupráci se spotřebiteli, vládami a orgány dohledu, a to jak na národní, tak evropské úrovni.
Andrea Moneta Generální ředitel Aviva, EMEA
1
Prognóza poměru závislosti ve vyšším věku pro 27 států EU (2010–2060), Eurostat
aviva.co.uk 5
2
Schodek v úsporách na penzi v Evropě 2.1 V Evropské unii činí roční schodek v úsporách na penzi 1,9 bilionu eur V současné době existuje nepoměr mezi výší důchodu, který budou lidé pobírat, a částkou, kterou k životu po odchodu do penze potřebují. Společnost Aviva tento „schodek v úsporách na penzi“ kvantifikovala tak, že spočítala, kolik by lidé odcházející do důchodu v letech 2011 až 2051 museli ročně naspořit, aby si – kromě státního důchodu a důchodového připojištění – i v penzi udrželi přiměřenou životní úroveň. Výraz „přiměřený“ je v tomto případě definován jako průměrný příjem v důchodu ve výši 70 % příjmu před odchodem do penze (úroveň použitá Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která je rovněž v souladu s naším vlastním spotřebitelským průzkumem. Podrobnější údaje naleznete v části 7). Na základě tohoto přístupu a při zohlednění výhradně penzijních zdrojů výzkum společnosti Aviva ukazuje, že evropští občané musí každý rok spořit o 1,9 bilionu eur více, aby tento schodek v úsporách vyrovnali. To představuje 19 % evropského HDP za rok 2010, což je více než odhadované dopady nedávné ekonomické krize2. Schodek v úsporách na penzi vyjadřuje rozdíl mezi důchodovým zabezpečením, které osoby odcházející do důchodu mezi roky 2011 a 2051 budou potřebovat k zajištění odpovídající životní úrovně po odchodu do důchodu, a výší penze, kterou mohou momentálně očekávat (vyjádřeno roční částkou).
2 000 €1 903
1 800 1 600
Miliardy eur za rok
1 400 1 200 1 000
800 600 € 468,8 € 379
400
€ 401,7
€ 374
€ 243,5
200 € 97,6
Graf 1: Celkový roční schodek v úsporách na penzi obyvatel EU, kteří odejdou do důchodu v letech 2011–2051
2
Finanční dopady celosvětové ekonomické a finanční krize (MMF, 2009)
3
Schodek v úsporách na penzi byl vyčíslen také pro Rusko a Turecko. Viz Technické detaily (část 7).
6 Pozor, Bohatství schod(ek)! v penzi nebo – vyčíslení chudíchybějících důchodci? úspor na penzi v Evropě
TK 3
RUS 3
EU27
Jiné
DE
GB
FR
€ 91
ES
IT
€ 68,8
PL
RO
HU
€ 20,2 € 25,3 € 40,2
CZ
€ 9,5
IE
€5
LT
0
€ 170,5
Schodek v úsporách na penzi se v jednotlivých zemích výrazně liší. Naprosto nejvyšší schodek lze najít v ekonomikách západní Evropy – ve Velké Británii, Francii, Německu a Španělsku. Tyto země mají více obyvatel – počet lidí odcházejících do důchodu zde proto bude vyšší. Tyto země také mají jedny z nejvyšších úrovní příjmů obyvatel v produktivním věku v celé Evropě, což znamená, že úroveň příjmů, kterou tito obyvatelé budou v penzi potřebovat, bude vyšší než v jiných zemích. Vyčíslení ročního schodku úspor na penzi ve střední a východní Evropě vyvolalo další úvahy o tom, co má na tento schodek vliv a co může přinést budoucnost. V mnoha z těchto zemích je schodek v úsporách na penzi nižší než v západní Evropě, což patrně ukazuje účinek nedávných reforem penzijních systémů v těchto zemích, které se konkrétně zaměřily na problémy přiměřenosti a udržitelnosti penzí. Výši schodku v úsporách na penzi v zemích střední a východní Evropy výrazně ovlivňují předpoklady ohledně inflace mezd a zisků z šedé ekonomiky. Společnost Aviva předpokládá, že mzdy v těchto ekonomikách se postupně vyrovnají mzdám v zemích západní Evropy, příjmy z oblasti šedé ekonomiky však do této analýzy zahrnuty nebyly. Zahrnutí odhadovaných zisků z šedé ekonomiky by schodek v úsporách zvýšilo téměř o 60 %.
Důsledek: Navzdory tomu, že v Evropě existují poměrně dobře vyvinuté státní důchodové systémy, je zde rovněž patrný výrazný schodek v úsporách na penzi, který se bude se stárnutím populace dále zvyšovat.
Lidé mohou zabránit snížení své životní úrovně v důchodu zvýšením úspor, nebo pozdějším odchodem do důchodu.
7
2.2 Jediná reforma na překlenutí schodku v úsporách sama o sobě nestačí Ačkoli se tato zpráva zaměřuje na přiměřenost, musíme také krátce zmínit otázku udržitelnosti. Fiskální systémy mnoha zemí nemusí v 20 umožnit financování stárnoucí populace v současné míře. Zpráva o stárnutí populace sestavená Evropskou komisí v roce 2009 budoucnu ukazuje nárůst výdajů na důchody do roku 2050 vyjádřený procentem očekávaného HDP.
15
7,1 % 8,2 %
Současná úroveň (v % HDP)
0,7 % 14,0 %
Další náklady (v % HDP)
1,2 % 13,0 %
2,3 %
10,9 %
10
2,1 %
1,9 % 11,6 % 10,4 %
3,6 %
10,3 %
2,4 % 2,6 %
8,4 %
1,5 %
7,8 % 6,8 %
6,8 %
6,6 %
4,0 %
6,6 %
5 4,0 %
0 Dodatečné ES náklady (mld. eur) 199,5
-2,5 %
RO 27,5
IT 22,8
FR 59,3
HU 5,7
DE 87,3
LT 2,4
CZ 7,6
SK 3,8
PL -18,2
GB 90,4
IE 25,6
Celkem 513,9
Graf 2: Zvýšení státních výdajů na důchody do roku 2050 (v % očekávaného HDP) Zdroj: Zpráva o stárnutí populace za rok 2009 (Evropská komise, 2008)
Aby bylo možné vyrovnat schodek v úsporách na penze, musí vzít vlády v jednotlivých zemích v úvahu řadu možností. Zvýšení úrovně penzijního spoření by zajistilo pevný základ a statistiky ukazují, že míra úspor se v posledních několika letech zvýšila minimálně. Značnou roli zde ale budou hrát i faktory jako schopnost nebo ochota lidí šetřit, jakož i dluhy, které je třeba splácet. 15 %
300
EPSG_SUM_ENG_28493_BRO
279
13,6 %
12 % 150 11 %
100 80 63
9% 2007
2008
2009
Graf 3: Míra hrubých evropských úspor a půjčky domácností Zdroj: Úrovně spoření domácností (Statistická databáze Eurostat 2010) 8 Pozor, Bohatství schod(ek)! v penzi nebo – vyčíslení chudíchybějících důchodci? úspor na penzi v Evropě
Půjčky domácností (bil. eur)2
250
200
10,8 %
Míra hrubých úspor (%)1
50
1 Míra hrubých úspor pro 27 států EU (hrubé úspory domácností/ hrubý disponibilní příjem domácností, bez úpravy s ohledem na roční období). Zdroj: Eurostat 2010 2 Půjčky domácností pro 27 zemí EU (čisté toky půjček domácností, tj. nové půjčky-splátky). Zdroj: ECB 2010
Aviva zkoumala řadu potenciálních opatření pro řešení schodku změnou a vyvažováním klíčových vstupů do našeho modelu ročního schodku v úsporách. Tato analýza poskytuje důležité postřehy o velikosti a povaze schodku v úsporách a ukazuje důležité výzvy, kterým budou evropští politici čelit.
€ 1 661
€ 1 661 € 1 589
Miliardy eur za rok
Miliardy eur za rok
€ 1 589
1 500
1 500
1 000
1 000 € 841 € 669
500
8% zisk z investic 8% zisk z investic do penzijních fondů do penzijních fondů 10% nárůst 10% nárůst státních důchodů státních důchodů Životní náklady v 50% výši příjmů Životní náklady v 50% příjmů do důchodu předvýši odchodem před odchodem do důchodu Zvýšení věku pro odchod Zvýšení věku pro odchod do důchodu o 10 let do důchodu o 10 let
2 000
2 000
€ 841
€ 669
500
0
0
Graf 4: Celkový schodek v ročních úsporách na penzi osob odcházejících do důchodu v letech 2011–2051, založený na variabilních ekonomických podmínkách
Výsledky naší analýzy ukazují, že: Výše úspor je důležitější než jejich výnos: Zvýšení výnosu investic do penzijních fondů má na schodek v úsporách omezený dopad – náš model předpokládá výnos ve výši 5 %, ale i při výnosu 8 % činí tento schodek stále 1,66 bilionu eur. Zvýšení státních důchodů by schodek v úsporách na penzi snížilo pouze o jednu šestinu: Desetiprocentní zvýšení státem vyplácených důchodů by snížilo schodek úspor na penzi na 1,59 bilionu eur. Navíc v současném ekonomickém prostředí a při tlaku na veřejné finance je zvýšení státních důchodů značně nepravděpodobné. Skromnější život v penzi sníží schodek v úsporách na penzi o dvě třetiny: Při životních nákladech v 50% výši příjmů před odchodem do důchodu se sníží schodek v úsporách na penzi na 669 miliard eur (přestože je taková úroveň nižší, než kolik uvádějí lidé jako potřebu pro pohodlný život v penzi (viz část 4)). Výrazný posun věkové hranice pro odchod do důchodu by byl účinný, ale kontroverzní: Zvýšení věku pro odchod do důchodu o 10 let sníží schodek v úsporách na penzi na 841 miliard eur, nicméně taková změna by musela být zaváděna v delším časovém horizontu, aby v souladu s předpokladem delšího věku dožití získala pochopení občanů a splnila jejich očekávání.
Důsledek: Řada vlád jednotlivých zemí nedávno vedla nebo aktuálně vede debatu o zavedení několika z těchto možností. Již teď je však patrné, že pouze jediné opatření samo o sobě schodek v úsporách zcela nevyrovná. Vládní reformy budou muset vzít v potaz kombinaci těchto opatření, počínaje podporou vyšších úspor, přes zvyšování věku odchodu do důchodu až po případnou spolupráci s privátním sektorem. Cílem reforem musí být takové penzijní řešení, které bude odpovídat potřebám občanů.
9
3 2.3 Nepenzijní finanční zdroje mohou financovat pouze 20 % schodku úspor na penzi Mnoho Evropanů počítá s dalšími finančními zdroji – kromě zdrojů investovaných do důchodového spoření – jako součástí svých plánů na zajištění v důchodu. Ale do jaké míry mohou být nepenzijní finanční zdroje, např. nemovitosti, převedeny do důchodových příjmů, aby pomohly vyřešit nízké důchody? Míra, jakou nepenzijní finanční zdroje pomáhají vyrovnat schodek v úsporách na penzi, závisí na záměrech ohledně dědictví (tj. kolik lidé zanechají své rodině, přátelům a dalším osobám), na neočekávaných výdajích a na spotřebě (vztaženo k nejistotě lidí ohledně délky života, a tedy také ohledně toho, nakolik mohou ze svých zdrojů v důchodu čerpat). Je nezbytné, aby společnost i jednotlivci přemýšleli, jakým způsobem mohou být využity finanční zdroje na pokrytí nákladů spojených například s dlouhodobou péčí a jak se budou měnit modely zanechávání majetku budoucím generacím. Nejistota týkající se objemu, ve kterém budou nepenzijní finanční zdroje k dispozici pro financování důchodových příjmů, je příčinou, proč se odhady výrazně liší. Na základě daných základních predikcí vývoje Aviva odhaduje, že obyvatelé Evropy disponují 370 miliardami eur (20 % schodku úspor na penzi) až 1,08 bilionů eur (60 % schodku úspor na penzi) v nepenzijních aktivech, které mohou případně použít k financování důchodového příjmu.
Příspěvky z nepenzijních aktiv Roční schodek v úsporách na penzi (v miliardách eur)
Při výnosu (prodeji) 100 % prostředků z životního pojištění, 50 % ostatních likvidních aktiv a 0 % z nemovitostí
Při výnosu (prodeji) 100 % prostředků z životního pojištění a ostatních likvidních aktiv a zároveň 0 % z nemovitostí
Při výnosu (prodeji) 100 % prostředků z životního pojištění, ostatních likvidních aktiv a 100 % z nemovitostí
Francie
243,5
30 %
40 %
80 %
Česká republika
25,3
10 %
15 %
45 %
Německo
468,8
20 %
30 %
55 %
Maďarsko
9,5
20 %
35 %
115 %
Irsko
20,2
30 %
45 %
90 %
Itálie
97,6
55 %
85 %
220 %
Litva
5
20 %
35 %
50 %
Polsko
68,8
15 %
30 %
65 %
Rumunsko
40,2
5%
10 %
25 %
Španělsko
170,5
15 %
25 %
85 %
379
15 %
25 %
50 %
401,7
5%
5%
10 %
91
5%
10 %
15 %
17 %
27 %
60 %
Velká Británie Rusko Turecko Celkem
Tabulka 1: Úroveň využití nepenzijních finančních zdrojů pro vyrovnání schodku v úsporách na penzi v jednotlivých zemích
Je zřejmé, že samotné nepenzijní finanční zdroje penzijní nerovnost nepřeklenou, a to ani v případě, že by lidé byli ochotni utratit v důchodu celou jejich výši.
Důsledek: Na makroekonomické úrovni nebudou nepenzijní aktiva stačit k plnému vyrovnání schodku úspor na penzi. Aktuální úroveň nepenzijních aktiv by proto měla být posuzována jen jako jeden z prvků širší strategie spoření na důchod.
10 Pozor, Bohatství schod(ek)! v penzi nebo – vyčíslení chudíchybějících důchodci? úspor na penzi v Evropě
3
Schodek v úsporách na penzi z pohledu jednotlivce
3.1 Někteří občané budou muset pro úplné vyrovnání schodku v úsporách na penzi zvýšit každoroční úspory o 12 000 eur
Výše schodku v úsporách na penzi nemusí být pro jednotlivce dobře srozumitelná v případě, že je vyjádřena na úrovni celé národní ekonomiky. Graf níže zobrazuje průměrnou sumu, kterou by každý, kdo odejde do důchodu mezi lety 2011 a 2051, musel každý rok naspořit, aby zcela vyrovnal svůj osobní schodek v úsporách na penzi. 13 € 12,3
12
€ 11,6
11 10 € 9,1
Miliardy eur za rok
9 € 7,9
8 € 7,0
7 6
€ 5,8
5
€ 4,6
4 € 3,0
3 2
€ 3,1
€ 3,4
€ 3,7
€ 2,4 € 1,9
1 TK
RUS
GB
DE
IE
FR
ES
CZ
RO
PL
IT
LT
HU
0
Graf 5: Průměrný roční schodek v úsporách na penzi na osobu. (Pro osoby odcházející do důchodu v letech 2011–2051 (v eurech))
3.2 Starší lidé budou muset pro získání dostatečného příjmu v důchodu kombinovat několik strategií, ti mladší mají na zvýšení svých každoročních úspor na penzi více času Podrobnější analýza ukazuje, že velkou část schodku v úsporách tvoří nedostatečné úspory lidí, kteří se blíží k důchodovému věku (do 10 let od státem stanoveného věku pro odchod do důchodu). Tito lidé nebudou mít před odchodem do penze čas nashromáždit odpovídající úspory k vyrovnání schodku a budou muset zvážit využití nepenzijních finančních zdrojů, nebo si prodloužit pracovní kariéru, případně slevit ze svých nároků v důchodu. Naproti tomu mladší lidé mají více času na pokrytí schodku zvýšením úspor: ještě je čas se tímto problémem zabývat.
3.3 Dopady schodku v úsporách na penzi nejvíce pocítí lidé se středními příjmy Ti, kteří mají blízko k odchodu do důchodu, mohou pokrytí tohoto schodku řešit komplexní strategií, jejímž jedním prvkem bude využití nepenzijních aktiv. Toto řešení nemusí představovat problém pro bohaté jednotlivce s množstvím nepenzijních finančních zdrojů, pro zbývajících 80 % populace budou však nepenzijní aktiva představovat roční dodatečný příjem jen zhruba ve výši 420 až 1300 eur (výše částky opět závisí na předpokladech týkajících se spotřeby a dědictví). Zatímco u skupin obyvatel s nižším příjmem je větší pravděpodobnost dostatečného zabezpečení ze strany státní penze a systémů sociální péče, největší dopad pocítí občané se středními příjmy. Důsledek: Jednotliví spotřebitelé budou muset přijmout za své úspory vyšší zodpovědnost, a to co nejdříve. Budou si muset uvědomit svou finanční situaci a důkladně ji zvážit – jak nyní, tak do budoucna. Ti, kteří nebudou schopni navýšit své úspory, nebo kteří nebudou chtít dlouhodobě investovat, budou muset pracovat déle (a odejít do důchodu později) nebo se spokojit s nižší životní úrovní v důchodu.
11
4
Přístupy Evropanů ke spoření Kvantifikace ročního schodku v úsporách na penzi zdůraznila nutnost vyššího vytváření úspor – pokud je to pro dotyčné občany možné. Co si o tom ale myslí občané a jaká jsou jejich současná očekávání ohledně důchodu? Nedávná studie, kterou pro společnost Aviva provedla agentura The Futures Company, zkoumala postoje a očekávání spotřebitelů v aktivním věku ohledně důchodu.
4.1 Obavy z důchodu jsou běžné, ale nevedly ke snížení očekávání ohledně výše příjmu v důchodu Většina lidí v každé ze zkoumaných zemí se obává, že nebude mít v důchodu dostatek peněz k zajištění přiměřené životní úrovně. Dvě třetiny respondentů uvedly, že k pokrytí jejich základních potřeb v důchodu by potřebovaly minimálně polovinu (50 %) úrovně svého příjmu před důchodem, většina by ovšem měla raději k dispozici alespoň dvě třetiny (75 %) svého měsíčního příjmu.
Velká Británie
Irsko
Francie
100 % 10
17 29
Asi 3/
22
28
Asi 1/
15 16
Asi 1/ 43
1
3
3
Čísla v gr
14 14
22
12
29
Itálie
2
Španělsko
4 1
13
Polsko 14
16
25 36 15
3 1
6 8
15
37
41
19
3
23 8
14
22 3
Graf 6: Kolik ze svého předpokládaného příjmu před odchodem do důchodu budete odhadem potřebovat pro pohodlný důchod?
100 % mého měsíčního příjmu
Méně než 1/4 mého měsíčního příjmu
Asi 3/4 mého měsíčního příjmu
Nezvažoval/a jsem, jaký příjem budu potřebovat
Asi 1/2 mého měsíčního příjmu
Nevím
Asi 1/4 mého měsíčního příjmu 43
Čísla v grafech jsou uvedena v procentech.
12 Pozor, Bohatství schod(ek)! v penzi nebo – vyčíslení chudíchybějících důchodci? úspor na penzi v Evropě
9
4.2 Občané v Evropě stále očekávají, že jejich penzi bude do značné míry financovat státní důchodový systém Nejméně dva z deseti dotázaných očekávají, že státem přiznaný důchod bude po odchodu do penze jejich nejvýznamnějším zdrojem příjmu. V zemích, jako je Španělsko či Polsko, se toto číslo zvýšilo na čtyři dotázané z deseti. Další významné prvky zaopatření v důchodu představovaly v průzkumu penze a úspory, investice do nemovitostí nebo delší pracovní kariéra. Velká Británie
Irsko
Francie Důchod od
5
3
7
10
24
3
6 22
9
3
Pravidelné ú
18
9
Penzijní plán Zaměstnání
13
14 15
13
32
Itálie
Čísla v grafech j
21
28
15
30
Španělsko
1 9
Polsko 8
24
8
1
2
3
6
19
6
41 45
15 15
19
20 14 9
18
16
Graf 7: Co bude nejdůležitějším zdrojem financování vašeho důchodu?
18
Důchod od státu
Vaše nemovitost
Pravidelné úspory na důchod
Jiná nemovitost než vaše
Penzijní plán poskytovatele finančních služeb
Peníze, které vám poskytne rodina
Zaměstnání i po dovršení důchodového věku
Hodnotné předměty, které hodláte prodat
Čísla v grafech jsou uvedena v procentech. 28
45
13
Na přímý dotaz překvapivě mnoho lidí odpovědělo, že akceptují skutečnost delšího setrvání v pracovním procesu, než dnes činí běžný důchodový věk. Čtyři z deseti osob v zemích, jako je Španělsko či Polsko, to dokonce přivítali, v Irsku dokonce pět z deseti dotázaných, což lze vnímat jako důsledek růstu dlouhověkosti a pokroků v medicíně. To s sebou samozřejmě přináší nové skutečnosti, protože se zaměstnavatelé budou muset přizpůsobit starší pracovní síle a zaměstnanci možná budou s rostoucím věkem vyhledávat alternativní zaměstnání. Velká Británie
Irsko
Francie
Napros 7
5
10
17
11
8
10
Spíše s
16
18 23
13
26 12
34 20
25
16
28
Itálie
Španělsko 5
Polsko 3
9 15
13
12
14
23 12
23
10
17
29 14 22 26
32
18
Graf 8: „Po dosažení obvyklého důchodového věku bych chtěl/a pracovat buď na plný, nebo na částečný úvazek.“
18
Naprosto souhlasím
Ani souhlasím, ani nesouhlasím
Vůbec nesouhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Nevím
Čísla v grafech jsou uvedena v procentech.
Důsledek: Občané si začínají uvědomovat nedostatek vlastních úspor na penzi, nicméně vlády a soukromý sektor se musí dále snažit s nimi o této problematice komunikovat. Pouhé spoléhání na stát jako poskytovatele příjmu v důchodu již není možné, protože státní penzijní systém je díky déle žijící stárnoucí populaci vystaven neustále rostoucímu tlaku. Je třeba vyvinout další úsilí, aby občané pochopili, v jakém rozsahu mohou využít další zdroje financování jejich potřeb v důchodu.
25
Bude nesmírně důležité nalézt nové způsoby, jak občany motivovat, aby více spořili. Vlády se snaží snížit závislost na státních penzích a podporují občany v tom, aby si více spořili. Podpora spořicích nástrojů jasnými a atraktivními pobídkami bude nepochybně účinným způsobem, jak posílit finanční samostatnost občanů v pozdějších letech. Soukromý finanční sektor pak musí nabízet produkty, které jsou jednoduché, jasné a důvěryhodné.
14
29
14 Pozor, schod(ek)! – vyčíslení chybějících úspor na penzi v Evropě
Čísla v gra
5
Závěry
Schodek v úsporách na penzi přináší závažné problémy v celé Evropě. I když se povaha těchto problémů a jejich potenciální řešení liší podle struktury stávajících systémů v jednotlivých zemích a podle sociálních a kulturních podmínek, společnost Aviva dospěla k následujícím závěrům, které jsou platné pro celý region:
Závěry pro vlády
Závěry pro jednotlivce
• Schodek v úsporách na penzi je značný, a pokud nebudou přijata okamžitá opatření, bude se jen zvyšovat.
• Jednotlivci budou muset přijmout vyšší zodpovědnost za svůj důchod.
• Ve skutečnosti neexistuje jediné samostatné opatření, které je možné použít k úplnému odstranění schodku v úsporách na penzi. Vlády jednotlivých zemí budou muset kombinovat různá opatření, jako je zvýšení věku pro odchod do důchodu nebo podpora vyšších soukromých úspor na penzi – zejména u lidí se středním příjmem.
• Nejvyšší vliv na schopnost udržet si životní úroveň má to, kolik si budeme schopni ušetřit během pracovní kariéry v poměru k našim očekáváním v důchodu. • Nepenzijní finanční zdroje, jako jsou nemovitosti, mohou tvořit jen část širší finanční strategie na pokrytí potřeb v důchodu.
• Je třeba zvyšovat obecné povědomí o nutnosti začít více a dříve spořit.
6
Výzvy k činům
Za účelem řešení schodku v úsporách na penzi a podpory vyšší míry úspor vyzývá společnost Aviva k následujícímu:
Na evropské úrovni
Na národní úrovni
• Vytvoření evropského kvalitativního standardu pro důchody: ten umožní soukromému sektoru prokázat kvalitu a bezpečnost svých produktů. Spotřebitelům pak usnadní možnost srovnání a zvýší jejich důvěru.
• Pravidelné zasílání penzijních výpisů všem občanům: toto opatření spotřebitele přiměje považovat státní penzi pouze za část širší strategie budoucího finančního zajištění a povzbudí je k podniknutí konkrétních opatření, protože jasně uvidí, na co budou mít v důchodu nárok.
• Stanovení evropského cíle pro úspory na penzi: evropský cíl pro úspory na penzi se liší podle zemí a lze ho vypočítat jako procento HDP. Cílem je motivovat vlády jednotlivých států k podpoře kultury spoření a k posunu směrem k vyššímu podílu podporovaných způsobů spoření.
• Kontrola národních opatření na podporu úspor: může zahrnovat zvážení účinnosti stávajících schémat motivace k úsporám na penzi, zvážení jejich dopadu a viditelnosti, a posouzení, zda jsou správně zacíleny při změnách v chování lidí, kteří potřebují motivovat k úsporám.
15
7
Technické detaily
7
Technické detaily
7.1 Vyčíslení schodku v úsporách na penzi Metodika Metodika použitá k vyčíslení schodku v úsporách na penzi je založena na agregátní analýze následujících zemí: Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Polsko, Rumunsko a Velká Británie. Schodek v úsporách na penzi byl vyčíslen také pro Rusko a Turecko – tedy země, v nichž Aviva působí - aby bylo možné vytvořit analýzu a srovnat výsledky se zeměmi, které se neřadí k 27 členům EU. U každého z případů byla vypracována detailní analýza, jejímž cílem bylo vyčíslit roční schodek příjmu a kapitálový schodek v důchodu. Na základě této analýzy byl vypočítán objem dodatečných úspor, který by tento schodek kapitálu vyrovnal. Různorodost penzijních systémů napříč členskými státy EU vyžaduje určité zjednodušení, které umožňuje smysluplné srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Definovány byly tři kategorie: • státní penze, • povinné a dobrovolné penze ze soukromého sektoru, dávkově definované (Defined Benefit, DB), • povinné a dobrovolné penze ze soukromého sektoru, příspěvkově definované (Defined Contribution, DC). Nepenzijní produkty používané výhradně k poskytování příjmu v důchodu jsou v analýze také zahrnuty v kategorii soukromých penzí (DC). Takové případy byly identifikovány pouze tři: • V Maďarsku, kde dobrovolné individuální penzijní účty spravují banky a burzovní makléři. • V Německu a Španělsku, kde jsou pojistné smlouvy používány konkrétně k zajištění příjmu v důchodu. Data Vstupní údaje pro tuto analýzu byly stanoveny na základě sekundárního výzkumu prováděného společností Deloitte a diskusních setkáních odborníků z jednotlivých zemí v rámci celé společnosti Aviva. Původní analýza zahrnovala deset členských států EU (zhruba 80 % evropské populace). Za účelem vyhodnocení schodku v úsporách na penzi v kontextu celé EU byly výsledky extrapolovány. Východisko Základní předpoklady používané pro tuto analýzu byly následující: Proměnná
Předpoklad
Náhradový poměr
Nízký příjem: 90 %; střední příjem: 65 %; vysoký příjem: 55 %
Výnosnost úspor
5 % ročně
Věk odchodu do důchodu
Průměrný věk odchodu do důchodu v dané zemi
Citlivostní scénáře používané pro testování alternativních modelů jsou variacemi základních předpokladů.
17
7.2 Stanovení úrovní nepenzijních aktiv Rozsah a data Data týkající se nepenzijních aktiv byla získána z globálního modelu osobních finančních zdrojů, který vypracovala Aviva ve spolupráci s Oliverem Wymanem. I když v časovém období tohoto modelu a studie společnosti Deloitte existují rozdíly, lze v obou případech stanovit roční sumu, která umožňuje přímé srovnání částek potřebných k pokrytí schodku v úsporách na penzi a částek, které lidé ročně spoří v rámci nepenzijních zdrojů. Vyčíslení nepenzijních aktiv závisí do značné míry na předpokládaných srážkách – tj. na daňových dopadech při prodeji nepenzijních aktiv a míře, do jaké budou tato aktiva moci financovat například dlouhodobou péči, eventuelně budou odkázána rodině či přátelům. Ve všech případech jsme použili 10% sazbu daně na příjmy získané prodejem všech finančních zdrojů. Analýza nepenzijních aktiv pracovala se třemi scénáři: 1. Penzisté, kteří získávají své příjmy ze 100 % prostředků v životním a důchodovém pojištění, 50 % z ostatních likvidních aktiv, zcela bez využití výnosů z nemovitého majetku (ostatní majetek je odkázán další generaci nebo se využije k pokrytí neočekávaných výdajů, např. na zdravotní péči, dlouhodobou péči apod.). 2. Penzisté, kteří získávají svůj příjem ze všech svých aktiv kromě nemovitého majetku. 3. Penzisté, kteří získávají své příjmy z veškerého majetku včetně nemovitého (ačkoli tato možnost je nepravděpodobná a vyžadovala by přesnou předpověď délky života!). Úroveň příspěvku k vyrovnání schodku úspor na penzi z nepenzijních aktiv je zaokrouhlena na nejbližších 5 %, aby odrážela pravděpodobnou přesnost a nejistotu ohledně toho, do jaké míry tato aktiva budou skutečně dostupná pro financování důchodu. První z těchto scénářů se nejvíce blíží dnešní situaci, ačkoli v regionu nedisponujeme konzistentními daty o neočekávaných výdajích a o tom, kolik majetku je odkazováno dědicům. Model 3 je velice optimistický. Nejenže vyžaduje efektivní odprodej nahromaděných aktiv a přesné určení délky života na straně jednotlivce, ale tento scénář nebere v potaz ani množství majetku odkázaného budoucím generacím.
7.3 Přístupy občanů ke spoření Průzkum spotřebitelského chování Průzkum spotřebitelského chování v oblasti úspor, který probíhá již sedmým rokem, je globální kvantitativní studií přístupu spotřebitelů k takovým tématům, jako jsou riziko, poradenství, investice a důchod. Pro společnost Aviva ji provádí společnost The Futures Company. Jde o reprezentativní průzkum mezi dospělými staršími 18 let, který se snaží pojmenovat a sledovat spotřebitelské postoje v oblasti spoření. Tato studie poskytuje vyšší úroveň hodnocení spotřebitelské problematiky v každé zemi. Průzkum společnosti Aviva pokrývá v roce 2010 šest evropských trhů: Velkou Británii, Francii, Itálii, Španělsko, Polsko a Irsko. Na každém trhu bylo osloveno tisíc respondentů.
18 Pozor, schod(ek)! – vyčíslení chybějících úspor na penzi v Evropě
O společnosti Aviva • Aviva je šestá největší pojišťovací skupina na světě*. Jejích služeb využívá 53 milionů klientů ve Velké Británii, Evropě, Severní Americe, Asii a Tichomoří. • Mezi hlavní činnosti společnosti Aviva patří dlouhodobé spoření, správa fondů a pojištění. Celosvětový objem tržeb společnosti činil k 31. prosinci 2009 45,1 miliardy liber a hodnota spravovaných fondů dosáhla výše 379 miliard liber. • Strategie společnosti Aviva má v Evropě dvě části, které umožňují využít všechny příležitosti v tomto regionu: za prvé se jedná o „kvantový skok“, což znamená přechod od dřívějšího systému 12 samostatných společností do jediné efektivní a dobře fungující celoevropské společnosti (Aviva Europe SE), a za druhé je to strategický rozvoj našeho 58% podílu ve společnosti Delta Lloyd po primární veřejné nabídce v listopadu roku 2009. • V roce 2009 vytvořila společnost Aviva Europe prostřednictvím svých distribučních kanálů (včetně Bancassurance) více než 16,3 miliardy liber (36 % výsledku skupiny) nového obchodu, a výrazně tak přispěla k dosažení provozního zisku ve výši 797 milionů liber (dle mezinárodních účetních standardů (IFRS), 39 % zisku skupiny). * na základě celosvětové výše hrubého předepsaného pojistného k 31. prosinci 2009
Další informace vám sdělí Oddělení pro styk s médii: Jon Bunn, Corporate Affairs and Communications Director, Aviva Europe +44 (0)20 7662 3101
Oddělení pro veřejné záležitosti: Ian Beggs, Head of European & International Public Affairs +44 (0)207 662 0552
Pozor, schod(ek)! Vyčíslení chybějících úspor na penzi v Evropě Září 2010
www.aviva.com
28508 08/2010 © Aviva plc
