D1.01 Kobka pro lineární urychlovač

ATELIER PENTA v.o.s.  Mrštíkova 12  586 01 Jihlava

Akce: Investor: Zak. číslo:

tel: +420 567 312 451‐4  email: [email protected]  www.pentajihlava.cz

Karlovarská krajská nemocnice a.s. Nemocnice v Chebu Lineární urychlovač – stavební část Dokumentace pro provádění stavby Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 19 360 01 Karlovy Vary A 22 – 14 – P

D1.01 Kobka pro lineární urychlovač

SEZNAM PŘÍLOH

D1.01.2 Stavebně konstrukční řešení  D1.01.2‐01 Technická zpráva  Výkresová část dokumentace D1.01.2‐04 Půdorys nosných konstrukcí 1.NP D1.01.2‐05 Řezy D1.01.2‐06 Výkres tvaru základů D1.01.2‐07 Výkres výztuže základů D1.01.2‐08 Třmeny základů D1.01.2‐09 Půdorys třmenů základů D1.01.2‐10 Vousy ze základů D1.01.2‐11 Deska – výkres tvaru D1.01.2‐12 Deska – spodní výztuž D1.01.2‐13 Deska – horní výztuž D1.01.2‐14 Železobetonová stěna D1.01.2‐15 Železobetonový sloup D1.01.2‐16 Železobetonový průvlak D1.01.2‐17 Železobetonový rám pro gabiony D1.01.2‐18 Strop – výkres tvaru D1.01.2‐19 Strop – spodní výztuž D1.01.2‐20 Strop – horní výztuž Jihlava, srpen 2014

ATELIER PENTA v.o.s.  Mrštíkova 12  586 01  Jihlava tel.: +420 567 312 451‐4 fax: +420 567 312 455 www.pentajihlava.cz e‐mail: [email protected]

D1.01.2‐21 Půdorys tvaru kobky D1.01.2‐22 Tvar ‐‐ podélný řez kobkou D1.01.2‐23 Tvar – příčný řez zesílenou částí D1.01.2‐24 Tvar – příčný řez D1.01.2‐25 Výztuž základu kobky spodní D1.01.2‐26 Výztuž základu kobky horní D1.01.2‐27 Výztuž ze základu pro stěny D1.01.2‐28 Výztuž stropu spodní D1.01.2‐29 Výztuž stropu horní D1.01.2‐30 Schéma vyztužení v řezu  D1.01.2‐31 Výkaz materiálu  D1.01.2‐32 Statické posouzení (obsaženo v paré č. 1 a 2)  D1.01.2‐33 Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (obsaženo v paré č. 1 a 2

KKN a.s., Nemocnice v Chebu, Lineární urychlovač‐stavební část

z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 2/2

ATELIER PENTA v.o.s.  Mrštíkova 12 586 01 Jihlava





D1.01.2‐01 TECHNICKÁ ZPRÁVA

D1.01.2 Stavebně konstrukční řešení Jihlava, srpen 2014

Vypracoval: Ing. Václav Jirka


a) Podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů Předmětem projektové dokumentace je jednopodlažní přístavba stínící kobky pro lineární urychlovač včetně spojovacího zázemí na úrovni stávajícího prvního podzemního podlaží pavilonu C Chebské nemocnice. Přistavěné zázemí se skládá z čekárny, ovladovny, denní místnosti zaměstnanců, převlékacích boxů, skladu zdravotnického materiálu a technických místnostní pro urychlovač‐ strojovna vzduchotechniky a chlazení. Do atria mezi stávající přístupovou chodbu a stávajícího objektu lineárního urychlovače budou vestavěny nová WC pro pacienty a úklidová místnost. Přístavba je navržena na jižní straně stávajícího pavilonu C v prostoru zeleně náležící k areálu nemocnice. Je navržena jako jednopodlažní, nepodsklepená, zastřešená plochou jednoplášťovou střešní konstrukcí vyspádovanou do venkovních dešťových žlabů a vpustí. Půdorys je složen ze dvou obdélníků o různých výškách a části ve tvaru L, o vnějších rozměrech 12,7 x 11,05 m a výšky 7,04 m (kobka, výška od +‐0,000) , 8,170 x 12,450 m výšky 4,690 m (ovladovna a čekárna) a 9 x 4,25+4,10 x 2,37 výšky 5,440 m (strojovna VZT a chlazení). Atrium bude zastřešeno ve výšce navazující na stávající chodbu. Železobetonová stínící kobka a technické místnosti jsou umístěny ve vyšší části přístavby, v nižší části jsou umístěny převlékací boxy, ovladovna a čekárna. Technická místnost a kobka je zapuštěna 1700 mm pod upravený terén. Atrium bude vytvořeno pomocí gabionových opěrných stěn. Nová přístavba je navržena jako částečně železobetonová monolitická konstrukce a částečně zděná železobetonová konstrukce. Samotná stínící kobka bude vybudována ze speciální železobetonové konstrukce stěn tl. 1600 ‐ 2800 mm. Kobka je navržena tak, aby zamezovala pronikání ionizujícího neutronového záření. Nosné obvodové zdivo přístavby a atik (kromě jedné stěny) bude provedeno železobetonové (z vyztužených prolévaných železobetonových tvárnic) tl. 400 mm, vnitřní nosné zdivo bude provedeno z vyztužených prolévaných železobetonových tvárnic tl 250 mm a 300 mm. Vnitřní nenosné zdivo je navrženo jako montovaný systém sádrokartonových příček tl. 100 mm. Obvodové zdivo je navrženo jako sendvičové s izolantem. Přístavba bude od stávajícího objektu lineárního urychlovače dilatačně oddělena dilatační spárou tl.30 mm s vloženým extrudovaným polystyrenem tl. 30 mm, včetně doplnění fasádních dilatačních lišt. Založení přístavby bude provedeno v kombinaci základových pasů a základové desky. Stínící kobka bude založena na základové desce tl. 900 mm s kanály. Ostatní nosné stěny budou založeny na základových pasech šířky 500 mm, provedených do nezámrzné hloubky. Základové pasy mimo stínící kobku budou v ploše doplněny podkladní betonovou deskou tl. 250 mm. Základové pasy včetně podkladních desek jsou navrženy z betonu C20/25 XC2, vyztuženy betonářskou ocelí 10505 (R). Základové pasy budou od stávajících základových konstrukcí dilatovány vložením izolace z polystyrenu tl. 30 mm. Základy pod venkovními gabiony jsou navrženy z řádně hutněného prostého betonu C20/25 XC2 s konstruktivní svislou ocelovou rohoží, opřeného skrz výřezy v izolaci o stěny buňky. Základová deska pod stínící kobkou bude provedena tl. 700 mm, spodní hrana na úrovni ‐0,970. Deska bude realizována po provedení vodorovné hydroizolace ze dvou


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 2/7


modifikovaných SBS asfaltových pásů, které budou kladeny na hutněnou vrstvu tepelné izolace tl. 100 mm z granulovaného pěnového skla. Podkladní betonové desky z železobetonu C20/25 XC2 jsou navrženy tl. 250 mm, spodní hrana desky na úrovni ‐0,430 m. Hutněné štěrkové podsypy jsou navrženy z frakce 0‐63, pod základem kobky jako polštář tl. 600 mm. Vlastní založení se dle závěrů z již dříve provedeného geologického posudku z nedalekého okolí v areálu nemocnice předpokládá na štěrkovém polštáři (pod kobkou) v tuhé až pevné písčitojílovité zemině. Opodstatněnost návrhu je třeba s přizvaným geologem vyhodnotit vhodnost a stav odhalené zeminy a provést její zatřídění. Podle pojmenovaného druhu a jemu odpovídajícím mechanicko‐přetvárným vlastnostem se rozhodne, zda navržené uspořádání základu vyhovuje, či zda bude nutno způsob založení upravit či změnit. (U základu stávajícího objektu nelze vyloučit zcela jiné geologické složení či dodatečný zához humusem či stavebním rumem). Střešní konstrukce jsou řešeny jako ploché jednoplášťové, vynášené železobetonovými deskami. b) Definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků, případně odkaz na výkresovou dokumentaci Průřezové rozměry hlavních nosných dílců jsou specifikovány ve výkresové dokumentaci a definovány ve statickém výpočtu. c) Údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná apod. Dle ČSN EN 1991‐1‐1 Zatížení konstrukcí ‐objemové tíhy a užitná zatížení pozemních staveb Stálá zatížení: dle ČSN EN 1991‐1‐ , požadavku technologa a dle skutečně použitých materiálů Proměnná zatížení užitná: qk= 1,5 kN/m‐2 pro zdravotní zařízení Proměnná zatížení klimatická dle ČSN EN 1991‐1‐3 /Z1 (2006): – sněhem, sk = 1,03 kN.m‐2 ‐ II. sněhová oblast (Cheb) dle ČSN EN 1991‐1‐4 (2007): – větrem, vb0 = 22,50 m.s‐1 ‐ I. větrová oblast (Cheb), kategorie terénu III Zvýšená seismicita oblasti je zohledněna užitím a svázáním nosných železobetonových konstrukcí a použitím součinitele významu zatížení gI = 1,4. d) Údaje o požadované jakosti navržených materiálů Základové konstrukce přístavby jsou navrženy z betonu C20/25 XC2, jakost železobetonu vlastní kobky podle technologické dokumentace z železobetonu C30/37 s dvěma rozdílnými objemovými hmotnostmi, sloupy, stropy a průvlak přistavby železobeton C25/30 XC1. Vázaná výztuž v objektu bude z oceli 10505 a ze svařovaných rohoží Kari.


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 3/7


Jedna stěna navržena jako železobetonová tl. 550 mm, ostatní nosné (vzhledem k možné seismicitě v oblasti) jsou navrženy z armovaných betonových bednicích tvárníc se zálivkou z betonu C16/20. Nosné ocelové konstrukce jsou navrženy z ocel S235, ty nezaomítané s ochranou proti korozi jedním základním a jedním svrchním nátěrem. Ochrana obnažených ocelových konstrukcí proti požáru bude realizována protipožárním obkladem. e) Popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí Ocelové nosníky nových překladů a průvlaků v starém zdivu sousedicího objektu se budou ukládat po etapách. Zřízení nadpraží nových otvorů v původních zdech bude realizováno zasekáním vložených ocelových nosníků ve stanoveném počtu symetricky k ose budoucího otvoru a šířce stěny na předem připravené úložné lože. To se bude na obou koncích nosníků skládat ze zatvrdlého betonového podkladu v tl. 200 mm z betonu C16/20, šířky dle šířky stěny, délky cca 300 mm. Daná úprava úložné spáry je nutná z důvodu neznámé pevnosti původního zdiva v souvislosti s nově vnášeným soustředěným zatížením z překladů a průvlaků. Pro prvotní návrh délek uložení je předpokládáno zdravé zdivo z běžných cihel na běžnou maltu vápennou. Pro bezpečný návrh nových nadpraží, vzniklých zásahy do stávajícího zdiva, je nutno vzhledem ke stáří budovy ověřit kompaktnost a řádnou vazbu zdiva (vizuelně po odstranění omítky) ve výškové úrovni předpokládaného umístění nejzatíženějších překladů a v odpovídající patě stěn. Výsledky ověření ukáží, zda navržené úložné délky a úprava uložení budou postačující, či bude potřeba dalších úprav. V požadovaných místech zřízení či rozšíření otvorů je třeba zajistit deaktivaci a přeložení případných aktivních vedení vody, plynu, elektřiny a dalších medií. Před vysekáváním drážek ve stávajícím nosném zdivu a osazením ocelových překladů bude třeba dočasně spolehlivě podepřít přiléhající stropní konstrukce. Po osazení nosníků z jedné strany stěny bude třeba zdivo v nadpraží spolehlivě dozdít a doklínovat úlomky cihel k horním přírubám vložených nosníků a zaházet cementovou maltou. Po zatvrdnutí malty se obdobným způsobem provede osazení nosníku (nosníků) z druhé lícové strany stěny a rovněž se počká na zatvrdnutí malty vyklínované dozdívky. Požadované ubourání zdiva se provede vyříznutím (nebo naříznutím a šetrným ručním odbouráním) požadovaného úseku zdiva a odstraňováním po částech. Konečnou fází úprav bude úprava nerovností na ostění, obalení keramickým pletivem a zaomítání překladů i ostění. Část stávajícího zastřešení bude nahražena novým únosným zastřešením z ocelového trapézového plechu se zálivkou na ocelových nosnících. Proti škodlivému neutronovému vyzařování nutno dodržet FSv VUT Brno předepsanou objemovou hmotnost betonu středové části stěn a stropu  = 2.950 kgm‐3 (stínící těžká barytomagnetitová konstrukce), ostatních částí  = 2.250 kgm‐3 (stínící obyčejná).


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 4/7


Zejména hutný beton je nutno odebírat od sofistikovaného dodavatele, ve všech případech provádět jeho řádnou přejímku, ukládání, vibrování a ošetřování. Předepsaná rovinnost vnitřních povrchů kobky technologem je +‐ 2 mm. Podle konkrétního dodavatele se určí velikost reálných záběrů betonáže (stabilita a únosnost bednění, množství vznikajícího hydratačního tepla). Orientačně jsou navrženy pracovní spáry (ve stěnách lomené, odolné proti vyzařování). Mezi betonáží jednotlivých úseků oddělených těmito spárami bude odstup 2‐4 dny. Z hlediska stavební technologie je vhodné provést betonáž základu kobky, stěn a stropu s co nejmenším počtem přerušení a vzniku pracovních spar po vrstvách ca 300‐ 400 mm. Každá vrstva se dostatečně zhutní. Spodní vrstva se již nevibruje, při vibrování se dává pozor, aby nedocházelo k vibrování výztuže, která by se tak oddělovala od betonu ve spodních ztuhlých vrstvách. Při betonáži spodních vrstev nesmí dojít k obalení horních vrstev výztuže betonem, znečištěná výztuž se musí před zalitím očistit. Betonáž by měla být navržena do jarního nebo podzimního období s ohledem na přirozené maximální ochlazování vznikajícího hydratačního tepla ukládané masivní betonové směsi. Obecně teplota čerstvého betonu při ukládání nesmí překročit tmax = 27 °C. To je ovšem v horkém letním počasí mnohdy téměř nemožné, a tak je potřeba zavést dodatečná opatření. Výše zmíněné obtíže jsou spjaty s teplotou čerstvého betonu a s vývinem hydratačního tepla. Řešením je snížit maximální teploty při hydrataci cementu. Toho lze dosáhnout minimalizováním množství cementu nebo použitím cementů s nízkým vývojem hydratačního tepla. Dále je možné hydratační teplo omezit aditivy (zpomalovači tuhnutí) nebo chlazením ukládaného betonu (kapalný dusík) Vzdálenost mezi jednotlivými vpichy vibrátoru nesmí převyšovat 1,4 násobek poloměru viditelné účinnosti vibrátoru. Vpichy vibrátoru nesmí být umístěny vícekrát do jednoho místa. Okolní teplota nesmí být menší než 5 oC a větší než 30 oC. Nesmí docházet k ukládání betonové směsi do bednění z větší výšky než 1,5m a tím k selekci kameniva a cementového mléka. Odběr vzorků betonu pro výrobu zkušebních těles se provádí v souladu s ustanoveními ČSN EN 12350‐1. Orientační zkoušky pevnosti betonu v konstrukci např. pro zjištění potřebné pevnosti před odbedněním, budou prováděny tvrdoměrem Schmidt dle ČSN 73 13 73. Nutné drobné prostupy skrz stěny a strop kobky je třeba provádět tak, aby nedošlo ke škodlivému vyzařování neutronového záření skrz ŽB konstrukci, t.zn. nejlépe půdorysně i výškově šikmo. Po zhotovení konstrukce provést její radiometrickou kontrolu. Po zjištění definitivního dodavatele urychlovač nelze vyloučit dispoziční a konstrukční úpravy v nosných prvcích ŽB kobky. f) Zajištění stavební jámy Celoplošná stavební jáma vlivem konfigurace rostlého terénu a nutnosti zřízení únosné pláně pod podlahou objektu a pro pilotování bude vytvořena v úrovni cca 1,5‐ 2,5 m pod úrovní stávajícího terénu, stabilita stěn se zajistí svahováním. Z důvodu bezpečnosti a zamezení přístupu nepovolaným osobám předpokládám vymezení jámy po


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 5/7


obvodě oplocením v odstupu cca 1 m od hrany jámy, umožňujícím plynulé zemní a stavební práce a bezpečný pohyb pracovníků po okraji. g) Stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou vyžadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami Převzetí a vyhodnocení skutečných vlastností zemin v základových sparách staveniště bude provedeno geologem. V souladu s jeho závěry může dojít ke změně a způsobu založení objektů. Výztuž monolitických konstrukcí bude před zalitím betonem zkontrolována stavebním dozorem, zda její vyvázání a uložení je souhlasné s projektem. Odběr vzorků dováženého betonu pro výrobu zkušebních těles se provádí v souladu s ustanoveními ČSN EN 12350‐1. Po dokončení ŽB konstrukce kobky bude tato proměřena na absorbci škodlivého vyzařování do exterieru. Svařované spoje ocelové konstrukce budou před zakrytím prověřeny. h) V případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů Kromě odbourání části stávajících stavebních konstrukcí, řešené projektem bouracích prací, budou provedeny i částečné vnitřní vybourávky zachovaných konstrukcí v návaznosti na novostavbu a podchycení části dočasně obnažených základů stávajících konstrukcí. Podchycení se provede v potřebných úsecích ve vystřídaných etapách v pásech 1,50 ‐2,0m podlitím a vyklínováním prostého betonu C20/25 XC2 do nezamrzne hloubky. Probourávky ve stávajících nosné stěně – viz popis v bodě e. i) Požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat Není stanoveno j) Požadavky na požární ochranu konstrukcí Nosné konstrukce kobky a přístavby jsou dimenzovány na 60 minutovou požární odolnost. k) Seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod. Návrh konstrukce proveden dle ČSN EN a platných změn a požadavku technologa vybavení kobky ‐ ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 6/7


‐ ČSN EN 1991‐1‐1 Zatížení konstrukcí – objemové tíhy a užitná zatížení pozemních staveb ‐ ČSN EN 1991‐1‐3 Zatížení konstrukcí – zatížení sněhem ‐ ČSN EN 1991‐1‐4 Zatížení konstrukcí – zatížení větrem ‐ ČSN EN 1992‐1‐1 Navrhování betonových konstrukcí ‐ Obecná pravidla pro pozemní stavby ‐ ČSN EN 1993‐1‐1 Navrhování ocelových konstrukcí – obecná pravidla pro pozemní stavby ‐ ČSN EN 1997‐1 : Navrhování geotechnických konstrukcí ‐ obecná pravidla Projekt stavebně – architektonického řešeni objektu Závěrečná zpráva podrobného inženýrskogeologického průzkumu, Ingep spol. s r.o. Karlovy Vary, I/2010

Návrh stínících konstrukcí ozařovny pro umístění lineárního urychlovače v Karlovarské krajské nemocnici a.s., Nemocnice v Chebu, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ,Ústav stavebního zkušebnictví, Středisko radiační defektoskopie, Ing. Lubomír Vítek, Ph.D., Veveří 95, 602 00 BrnO srpen 2014 FIN EC Beton betonový výsek FIN EC Beton 3D FIN EC betonový výsek FINE Geo 5 Excel

l) Požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy Pro zajištění stability a nosnosti konstrukce je nutno dodržovat standardní technologické zásady a ustanovení souvisejících prováděcích norem a dále pracovat v souladu s platnými bezpečnostními předpisy a normami. Dodavatel je při realizaci stavby rovněž povinen dodržovat předpisy o nakládání s odpady a o ochraně životního prostředí. Použitá technologie a časový plán provádění stavebních a montážních prací budou zhotovitelem navrženy vhodně tak, aby kromě efektivnosti a dodržení zásad bezpečnosti při práci byly minimalizovány negativní dopady na provoz okolí (prach, hluk, zábor místa). Nastanou‐li při realizaci díla nepředvídané okolnosti nebo nejasnosti, je nutné přizvat projektanta k upřesnění postupu dalších prací.


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 7/7

1031

1030

1034

1027

1033

1032

1035 1020A

1021

1024

1022

1023

1031

1020

1020

1032

1031

1021

1021

1023

ATELIER PENTA v.o.s.  Mrštíkova 12 586 01 Jihlava





D1.01.2‐33 PLÁN KONTROLY SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCÍ

D1.01.2 Stavebně konstrukční řešení Jihlava, srpen 2014

Vypracoval: Ing. Václav Jirka


Vodorovné a svislé nosné konstrukce budou při užívání dlouhodobě skryty před možným vizuálním pozorováním zalitím, opláštěním a obložením, takže nebude možné provádět jejich průběžnou vizuelní kontrolu. ‐ Převzetí a vyhodnocení skutečných vlastností zemin v základových sparách staveniště bude provedeno geologem. V souladu s jeho závěry může dojít ke změně a způsobu založení objektů. ‐ Výztuž monolitických konstrukcí bude před zalitím betonem předepsané kvality a hustoty zkontrolována stavebním dozorem, zda její vyvázání a uložení je souhlasné s projektem. ‐ Odběr vzorků dováženého betonu pro výrobu zkušebních těles se provádí v souladu s ustanoveními ČSN EN 12350‐1. ‐ Po dokončení ŽB konstrukce kobky bude tato proměřena na absorbci škodlivého vyzařování do exterieru. ‐ Kontrola správnosti polohy osy isocentra v kobce. ‐ Kontrola osazení protikorozně opatřených ocelových nosníků.


z.č.: A 22 – 14 ‐ P

Strana 2/2

D1.01 Kobka pro lineární urychlovač

Recommend Documents