D i p l o m o v á p r á c e

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Diplomová práce

Bc. Pavlína Vachulková 2008

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotnických služeb

Finanční analýza Nemocnice Jihlava

Vypracovala: Bc. Pavlína Vachulková

Vedoucí diplomové práce: prim. MUDr. Rudolf Skřítecký

Červená Řečice, duben 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma » Finanční analýza Nemocnice Jihlava« jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Červená Řečice, duben 2008

................................................................................. podpis studenta

Anotace

Finanční analýza Nemocnice Jihlava Cílem práce je provést analýzu financování zdravotnického zařízení.

duben 2008

Poděkování

Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat prim. MUDr. Rudolfu Stříteckému, z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

OBSAH Úvod ......................................................................................................................................1 1

Finanční analýza............................................................................................................3 1.1 Uživatelé finanční analýzy ......................................................................................3 1.2 Zdroje informací pro finanční analýzu.....................................................................6

2

Finanční analýza příspěvkové organizace ....................................................................8 2.1 Charakteristika příspěvkové organizace ..................................................................8 2.2 Specifika účetnictví příspěvkové organizace a jeho odlišnosti od účetnictví obchodních společností.........................................................................................11 2.3 Potřeba modifikace finanční analýzy pro příspěvkovou organizaci........................13

3

Metody finanční analýzy .............................................................................................15 3.1 Fundamentální a technická finanční analýza..........................................................15 3.2 Metody technické finanční analýzy .......................................................................15 3.2.1 Elementární metody ..................................................................................15 3.2.2 Vyšší metody ............................................................................................16 3.3 Analýza absolutních ukazatelů ..............................................................................16 3.3.1 Horizontální analýza účetních výkazů .......................................................16 3.3.2 Vertikální analýza účetních výkazů ...........................................................17 3.4 Analýza rozdílových ukazatelů .............................................................................17 3.5 Analýza poměrových ukazatelů.............................................................................18 3.5.1 Ukazatele rentability .................................................................................19 3.5.2 Ukazatele autarkie.....................................................................................22 3.5.3 Ukazatele likvidity ....................................................................................22 3.5.4 Ukazatele aktivity .....................................................................................24 3.5.5 Ukazatele financování...............................................................................27 3.5.6 Ukazatele produktivity ..............................................................................28 3.6 Analýza soustav ukazatelů ....................................................................................29

4

Komplexní charakteristika finančního zdraví............................................................31 4.1 Bankrotní modely .................................................................................................31 4.1.1 Altmanovo Z-skóre ...................................................................................31 4.1.2 Index důvěryhodnosti „IN95“ ...................................................................33 4.1.3 Tafflerův model ........................................................................................34 4.2 Bonitní modely .....................................................................................................34 4.2.1 Tamariho model........................................................................................35 4.2.2 Kralickův Quicktest ..................................................................................37

5

Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace ..............................................................38 5.1 Základní údaje ......................................................................................................38 5.2 Management .........................................................................................................38 5.3 Charakteristika nemocnice a její hospodaření........................................................38

6

Finanční analýza nemocnice........................................................................................41 6.1 Analýza absolutních ukazatelů ..............................................................................41 6.1.1 Horizontální analýza účetních výkazů .......................................................41 6.1.2 Vertikální analýza účetních výkazů ...........................................................48 6.2 Analýza rozdílových ukazatelů .............................................................................52 6.3 Poměrová analýza .................................................................................................52 6.3.1 Ukazatele rentability .................................................................................52 6.3.2 Ukazatele autarkie.....................................................................................58 6.3.3 Ukazatele likvidity ....................................................................................58 6.3.4 Ukazatele aktivity .....................................................................................61 6.3.5 Ukazatele financování...............................................................................68 6.3.6 Ukazatele produktivity ..............................................................................70 6.4 Analýza soustav ukazatelů ....................................................................................72

7

Komplexní charakteristika finančního zdraví............................................................74 7.1 Altmanovo Z-skóre ...............................................................................................74 7.2 Tafflerův model ....................................................................................................75

Závěr...................................................................................................................................77 Literatura ...........................................................................................................................80 Seznam tabulek...................................................................................................................81 Seznam grafů ......................................................................................................................82 Seznam příloh.....................................................................................................................83

Úvod Finanční analýza tvoří důležitý nástroj finančního řízení a poskytuje jejím uživatelům kompletní obraz o hospodaření organizace. Finanční analýza použitá pro hodnocení firem ziskového sektoru, jejichž nejvýznamnějším cílem je maximalizace zisku, má poněkud odlišný význam od finanční analýzy nemocnic jako příspěvkových organizací. To je třeba při hodnocení finančních ukazatelů zohlednit. Největší rozdíl je v hospodaření – nemocnice jako příspěvková organizace pro svou činnost dostává provozní dotace, o jejichž výši výnosy značně narůstají. Není to dávno, kdy se nemocnice začaly z příspěvkových organizací transformovat většinou na akciové společnosti. Můžeme to brát jako důkaz toho, že nemocnice se chtějí chovat a působit jako jakákoliv jiná firma ziskového sektoru. Je proto pravděpodobné, že budou mít čím dál větší zájem finanční analýzu více využívat, a to za účelem zhodnocení svého hospodaření. Aby mohla být finanční analýza brána za přesný a spolehlivý nástroj pro posouzení finančního situace, je nutné zaměřit se na správnou interpretaci výsledků a vycházet z nezkreslených údajů. Pokud je prováděna pravidelně, může častěji odhalovat nedostatky v hospodaření. Tyto „mezery“ pak organizace může díky včasnému odhalení co nejdříve odstranit a zlepšit tak svou výkonnost. Cílem mé diplomové práce je provést analýzu financování a následné zhodnocení výsledků ukazatelů Nemocnice Jihlava za období 2002 – 2006. Teoretická část se týká poznatků týkajících se finanční analýzy – jaké zdroje využívá, komu je prospěšná, jaké jsou její metody. Jelikož Nemocnice Jihlava má formu příspěvkové organizace, tato část zahrnuje rovněž charakteristiku těchto organizací, specifika účetnictví a potřebnou modifikaci finanční analýzy. V praktické části se pokusím výše zmíněné teoretické poznatky aplikovat na Nemocnici Jihlava. Její úvod je věnován charakteristice nemocnice a jejímu hospodaření. V další kapitole se již věnuji samotné finanční analýze nemocnice. Zabývám se horizontální a vertikální analýzou účetních výkazů patřící do analýzy absolutních ukazatelů a ukazatelem čistého pracovního kapitálu z analýzy rozdílových ukazatelů. V podkapitole s názvem poměrová analýza je provedena analýza ukazatelů včetně jejich shrnutí. Mezi počítané ukazatele patří rentabilita, autarkie, likvidita, aktivita, financování, produktivita a soustavy ukazatelů.

1

Poslední samostatná kapitola se věnuje komplexnímu posouzení finančního zdraví nemocnice za pomoci Altmanova Z-skóre a Tafflerova modelu. U obou modelů provádím dva výpočty, a sice první s výnosy včetně provozních dotací a druhý s vyčleněním dotací. Účelem je zjistit, jak velký bude rozdíl mezi těmito hodnotami u každého z modelů, a zda bude nemocnice bez dotací ohrožena na finančním zdraví. Závěr práce je věnován zhodnocení a shrnutí výsledků finančních ukazatelů, odhalení problematických oblastí a případnému doporučení. Finanční analýza je provedena na základě údajů z poskytnutých účetních výkazů, kterými jsou rozvahy a výkazy zisků a ztrát. Tyto výkazy jsou součástí přílohy diplomové práce.

2

1 Finanční analýza Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností.

1

Je spojena s finančním účetnictvím, které prostřednictvím základních

finančních výkazů poskytuje data a informace pro finanční rozhodování. Samotné výstupy účetnictví však nepodávají kompletní obraz o hospodaření, finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách. Proto se provádí finanční analýza, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem, a tím rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Cílem finanční analýzy je tedy poznat finanční zdraví podniku, určit slabé stránky, které by mohly zapříčinit určité problémy, a naopak vytyčit silné stránky. Finanční analýza představuje nejen zhodnocení minulosti, ale i návrhy řešení pro budoucí hospodaření podniku. Jde tedy rovněž o odhad finančních perspektiv podniku. Dalším jejím cílem je připravit podklady pro rozhodování managementu podniku. Finanční analýza by se neměla zpracovávat jen jednou ročně v souvislosti s provedením účetní závěrky, ale měla by se stát obvyklou součástí řízení podniku.

1.1 Uživatelé finanční analýzy Subjekty přicházející do kontaktu s daným podnikem se zajímají o informace, které se týkají finančního stavu podniku. Pro podnikové manažery, akcionáře, věřitele a další externí uživatele je finanční analýza důležitá. Každý ze zmíněných subjektů má specifický zájem na výsledcích finanční analýzy. Finanční analýza se může rozdělit do dvou oblastí podle toho, kdo ji provádí. První oblastí je externí finanční analýza, která vychází z veřejně dostupných finančních a účetních informací. Druhá, interní analýza, je komplexnější. Analytik má k dispozici všechny údaje finančního, manažerského nebo vnitropodnikového účetnictví, údaje z podnikových kalkulací, plánu, statistiky apod.

1

Valach, J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha: EKOPRESS, 1999. ISBN 80-86119-21-1. str. 91.

3

K uživatelům finanční analýzy patří zejména: Manažeři Manažerům jsou výsledky finanční analýzy prospěšné pro finanční řízení podniku. Díky znalostem finanční situace podniku se mohou správně rozhodovat při získávání finančních prostředků, při zajišťování nejvhodnější majetkové struktury včetně volby vhodných způsobů jejího financování. Výsledky finanční analýzy jim rovněž umožní správně se rozhodovat při alokaci volných peněžních prostředků a rozdělování disponibilního zisku. Protože podnikoví manažeři mají k dispozici podrobnější finanční informace nepřístupné externím uživatelům, zpracování finanční analýzy bývá tedy přesnější. Investoři Akcionáři a ostatní investoři poskytují podniku kapitál, a proto se zajímají o finanční informace. Využívají je ze dvou důvodů, a to investičního a kontrolního. Investičním hlediskem se rozumí využití údajů pro rozhodování o nastávajících investicích. Hlavní zájem investorů je věnován míře rizika a výnosnosti vloženého kapitálu. Kontrolní hledisko se zakládá na získávání údajů o hospodaření manažerů se zdroji, které investoři do podniku vložili. Zajímají se o likviditu a stabilitu podniku, zisk a v neposlední řadě i o to, jestli manažeři podporují rozvoj podniku. Značná volnost jednání manažerů při nakládání s majetkem podniku je důvodem, proč investoři vyžadují průběžné zprávy o hospodaření podniku, a to formou výročních zpráv nebo zpráv o finanční situaci podniku. Banky a jiní věřitelé Pro banku jsou důležité výsledky finanční analýzy podniku z hlediska posouzení bonity dlužníka. Na základě zjištěné finanční situace potenciálního nebo již existujícího dlužníka se banka rozhoduje o poskytnutí či neposkytnutí úvěru, o výši úvěru a podmínek poskytnutí úvěru. Zásadní význam má analýza rentability, která říká, jak efektivně podnik hospodaří. Díky této analýze banka zjistí, zda má podnik postačující finanční zdroje ke splácení stávajících závazků, a zda v případě poskytnutí úvěru bude schopen splácet nejen úvěr, ale i úroky.

4

Obchodní partneři Do této skupiny patří dodavatelé (obchodní věřitelé) a odběratelé (zákazníci). Dodavatele zajímá zejména schopnost podniku hradit splatné závazky, sledují především krátkodobou solventnost. Dodavatelé, kteří chtějí udržovat dlouhodobé obchodní styky s perspektivními zákazníky, soustřeďují svůj zájem i na dlouhodobou stabilitu. Pro odběratele je finanční situace dodavatele důležitá z hlediska vlastního zajištění nepřetržité výroby. Jelikož jsou svým způsobem na dodavateli závislí, musí si být jistí, že dodavatel bude schopen hradit své závazky. Konkurenti Konkurenti využívají výsledky finanční analýzy podobných podniků či celého odvětví se záměrem srovnat své výsledky hospodaření s jejich výsledky. Podnik nemá povinnost poskytovat informace, ale jejich zveřejňování posiluje jeho dobrou pověst a tím i konkurenceschopnost. V zájmu manažerů by tedy mělo být poskytování korektních a včasných informací externím subjektům. Zaměstnanci Zaměstnancům jde především o udržení pracovních míst a mzdových podmínek. Z tohoto důvodu se zajímají o výsledky finanční analýzy, týkající se prosperity a finanční stability podniku. Stát a jeho orgány Důvody sledování finančních informací státem a jeho orgány jsou např. kontrola plnění daňových povinností, rozdělování finančních výpomocí podnikům (dotace), provádění statistických šetření (výzkumy). Výše uvedení uživatelé finanční analýzy jsou jedni z mnoha dalších zájemců o výsledky finanční analýzy, kterými jsou analytici, daňoví poradci, novináři a v neposlední řadě i nejširší veřejnost. Správnost základních finančních dat o podniku je kontrolována a následně potvrzována nezávislým auditorem.

5

1.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Základem správného provedení finanční analýzy jsou kvalitní informace. Žádná metoda analýzy nepodá ze špatných informací smysluplné výsledky. Informační zdroje se dělí do tří skupin. První z nich jsou zdroje finančních informací, které využívají účetní výkazy, informace finančních analytiků, výroční zprávy apod. Druhou skupinu tvoří kvantifikované nefinanční informace, kam patří podnikové plány, kalkulace, statistka apod. Poslední skupinou jsou nekvantifikované informace jako zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, odborný tisk apod. Údaje potřebné pro finanční analýzu se však převážně čerpají z finančního účetnictví prostřednictvím základních výkazů. Finanční účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí a majetku ve všech jejich formách a ve všech fázích podnikové činnosti, jsou rozhodující součástí účetní závěrky, kterou tvoří:2 -

rozvaha

-

výkaz zisků a ztrát

-

příloha

Rozvaha Rozvaha patří k nejdůležitějším účetním výkazům. Jsou v ní uvedeny jednotlivé položky aktiv a pasiv, stav majetku v podniku, zdroje jeho krytí. Tento účetní výkaz se sestavuje k určitému datu, kterým je většinou poslední den účetního období. Položky rozvahy se uvádí v peněžním vyjádření. Pokud se mluví o majetku z hlediska jeho konkrétní formy, ve které se projevuje, jedná se o aktiva. Jestliže se mluví o finančních zdrojích, ze kterých byl majetek pořízen, jedná se o pasiva. Rozvaha se vyznačuje specifickou charakteristikou, a tou je bilanční princip, tzn. výše majetku se rovná výši zdrojů. Platí bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA

2

Grünwald R., Holečková J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0684-X. str. 7.

6

Výkaz zisků a ztrát Tento výkaz má za úkol informovat o finanční výkonnosti podniku. Výkaz má vertikální podobu a je uspořádán stupňovitě – tak, aby umožnil vyčíslit:3 -

provozní hospodářský výsledek (před zdaněním)

-

hospodářský výsledek z finančních operací před zdaněním

-

hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění daní z příjmů

-

mimořádný hospodářský výsledek po zdanění

-

celkový účetní hospodářský výsledek za účetní období po zdanění daní z příjmů a před zdaněním

Příloha Příloha je součástí účetní závěrky. Jejím smyslem je upřesňovat a doplňovat položky, které jsou uvedené v rozvaze a ve výkazu zisků a ztrát. Obsahuje údaje týkající se majetku, závazků, pohledávek, vlastního kapitálu, hospodářského výsledku, a tím pomáhá externím uživatelům udělat si obraz o zmíněných položkách. Měla by obsahovat obecné údaje o podniku, údaje o účetních metodách, zásadách a způsobu oceňování, doplňující informace k účetním výkazům a přehled o peněžních tocích.

3

Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-55-3. str. 233.

7

2 Finanční analýza příspěvkové organizace Některé nemocnice již prošly procesem přeměny právní formy, a to nejčastěji z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Nemocnice Jihlava, p. o., kterou jsem si vybrala pro svou diplomovou práci, je stále příspěvkovou organizací. Proto se budu věnovat této právní formě detailněji.

2.1 Charakteristika příspěvkové organizace Příspěvkové organizace patří do municipální sféry, která je zajišťována dvěma typy územních samosprávných celků (obce, kraje). Pro všechny organizace působící v této sféře se používá označení municipální firma, přičemž její nejvýznamnější formou jsou příspěvkové organizace. Příspěvkové organizace existují v oblasti státní správy a samosprávy, a dělí se podle svého zřizovatele. V oblasti státní správy jsou to příspěvkové organizace zřízené organizačními složkami

státu,

v oblasti

samosprávy

příspěvkové

organizace

zřízené

územním

samosprávným celkem. Nemocnice Jihlava, p. o. spadá do oblasti samosprávy a je zřizována krajem. Tyto typy nemocnic jsou samostatnou účetní jednotkou a mají právní subjektivitu. Dále se proto budu věnovat pouze příspěvkovým organizacím, které jsou zřízené územním samosprávným celkem. Zřízení, zrušení a zánik Příspěvkové organizace jsou zřizovány podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zřízení Příspěvkové organizace zřizuje územní samosprávný celek pro takové činnosti, které jsou obvykle neziskové. Zřizovatel pak vydá zřizovací listinu, která musí obsahovat: -

úplný název zřizovatele,

-

název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo,

-

hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti,

-

statutární orgány a způsob, jak vystupují jménem organizace,

8

-

vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který je předáván příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodaření,

-

vymezení majetkových práv, které organizaci umožní, aby svěřený majetek spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena,

-

okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizaci, ke které jí dá zřizovatel svolení,

-

doba, na kterou je organizace zřízena.

Příspěvkové organizace se zapisují do obchodního rejstříku, návrh podává zřizovatel do 15 dnů ode dne, kdy příspěvková organizace vznikla. Zrušení Pokud zřizovatel rozhodne o zrušení organizace, přecházejí její práva a závazky na zřizovatele dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení. Zánik Tyto organizace zanikají dnem výmazu z obchodního rejstříku. Hospodaření Hlavní činnost příspěvkových organizací je provozována bez ziskového motivu, odpovídají tedy charakteristice neziskových organizací. Kromě hlavní činnosti mohou provozovat i činnost hospodářského charakteru, a to tzv. jinou a doplňkovou činnost (hospodářskou). Je to možnost, jak získat mimorozpočtové finanční prostředky na posílení rozpočtu. Jde o činnosti, které mají hospodářský charakter a jejich hospodaření se posuzuje podle dosaženého hospodářského výsledku. Zisk z těchto činností musí být použit výhradně ke zkvalitnění a ve prospěch hlavní činnosti. Za předpokladu, že zřizovatel dá příspěvkovým organizacím svolení k hospodářské činnosti, chovají se v této oblasti jako podnikatelské subjekty. Z toho vyplývá povinnost odvádět daň z příjmů a přihlásit se příslušnému finančnímu úřadu. Okruhy hospodářské činnosti musí být uvedeny ve zřizovací listině, protože navazují na hlavní činnost, pro kterou byla příspěvková organizace zřízena. Podmínky pro provoz těchto činností upravuje zřizovatel ve zřizovací listině.

9

Jiná nebo doplňková činnost nesmí být provozována na úkor hlavní činnosti, to znamená, že výkony hlavní činnosti nesmí být omezovány nebo převáděny z charakteru veřejných statků do výdělečné činnosti.

4

Financování a provozování těchto činností upravuje zákon

č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvkové organizace si v případě jejich poskytování musí nechat vystavit živnostenský list. Pro tyto činnosti platí, že náklady a výnosy se musí sledovat odděleně od hlavní činnosti. Této skutečnosti jsou přizpůsobeny účetní výkazy příspěvkových organizací. Princip hospodaření je u příspěvkových organizací odlišný od obchodních společností založených za účelem zisku. Hospodaření příspěvkových organizacích je kontrolováno jejich zřizovatelem. Příspěvkovým organizacím zřizovatel poskytuje v rámci svého rozpočtu příspěvek na jejich činnost. To však není jediným zdrojem financí těchto organizací. Dále hospodaří s prostředky získanými vlastní činností (jak hlavní, tak i hospodářské), z vlastních fondů, s prostředky od státních fondů, s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí. Příspěvkovým organizacím zřízeným územním samosprávným celkem může zřizovatel nařídit odvody do svého rozpočtu v případě, že: 5 -

její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu,

-

její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele,

-

jestliže porušila rozpočtovou kázeň.

Příspěvkové

organizace

mohou

realizovat

zlepšený

hospodářský

výsledek

nejen

v hospodářské činnosti, ale rovněž i v rámci hlavní činnosti. Z něho pak tyto organizace vytvářejí své finanční fondy. Pokud však realizuje ztrátu, musí na její úhradu použít finanční prostředky z rezervního fondu. Nemohou nakupovat akcie a jiné cenné papíry. Se souhlasem zřizovatele je však mohou přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům.

4 5

Nováková Š.: Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0851-6. str. 63. Tamtéž. str. 9.

10

Příspěvkové organizace nemohou poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních sociálních potřeb. Smlouvy o půjčce nebo úvěru, pořizování věcí nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě smí příspěvkové organizace uzavírat pouze se souhlasem zřizovatele. Od zřizovatele mohou k dočasnému krytí svých potřeb získat návratnou finanční výpomoc.

2.2 Specifika účetnictví příspěvkové organizace a jeho odlišnosti od účetnictví obchodních společností Finanční analýza využívá data z účetnictví, a právě v účetnictví příspěvkových organizací a obchodních společností je značný rozdíl. Základní odlišnosti se projevují v účetních výkazech. Jelikož se některé nemocnice přetransformovaly na akciové společnosti, budu porovnávat účetnictví příspěvkových organizací s účetnictvím akciových společností. Rozvaha Stejně jako u obchodních společností je v příspěvkových organizacích obsahem a základní funkcí rozvahy přehledně uspořádat majetek z hlediska jeho složení a zdrojů financování v peněžním vyjádření. Znamená to, že i v těchto organizacích musí být dodržován bilanční princip. Formální uspořádání rozvahy, obzvláště podrobnost začlenění aktiv a pasiv, jejich seskupení do stejnorodých celků a jejich pořadí určují zvláštní předpisy. Závazné vzory rozvahy pro příspěvkové organizace stanovuje ministerstvo financí. Aktiva Oblast fixních aktiv se v podstatě příliš neliší, jde spíše o jiný způsob sestavení jednotlivých položek. V oblasti oběžných aktiv se podstatné odlišnosti vyskytují u pohledávek. Příspěvkové organizace je odlišují pouze druhově a v podrobnějším členění než akciové společnosti. Mají v sobě zahrnuty i pohledávky z titulu dotací, které položky akciových společností neobsahují. Akciové společnosti oproti příspěvkovým organizacím člení pohledávky dle časového hlediska, a to na krátkodobé a dlouhodobé.

11

Pasiva Část rozvahy zachycující vlastní zdroje krytí se od obchodních společností liší nejvíce. Kapitál obchodních společností je u příspěvkových organizacích nahrazen majetkovými fondy, které tak představují zdroje krytí prostředků organizace. U příspěvkových organizací se důsledně rozlišuje financování dlouhodobého a krátkodobého majetku na rozdíl od obchodních společností, které nemají určeno, jaký druh majetku je kryt z jakého zdroje. Dlouhodobý majetek je financován výlučně ze zdroje, který je k tomu určen. Jedná se o Investiční fond (v rámci účtové osnovy používají účet Fond reprodukce majetku). Drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je vždy financován z provozních prostředků. Odpisování dlouhodobého majetku v příspěvkových organizacích má určitá specifika. Povinnost vytvářet odpisy a provést jejich finanční zajištění prostřednictvím již zmíněného Fondu reprodukce majetku spěje k tomu, že se tyto organizace ve svém hospodaření dostávají do ztráty. Výše příspěvku od zřizovatele totiž nepokrývá stoprocentně odpisy. Příspěvkové organizace jsou povinny sestavovat odpisový plán sloužící jako podklad k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho odpisování. V něm si samy stanoví postupy odpisování. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek odepisují pomocí účetních odpisů. Odpisy ve finančním vyjádření na účtu představují tvorbu zdrojů na pořízení nového dlouhodobého majetku nebo jeho obnovu, která se projeví ve fondu reprodukce majetku. V položce hospodářský výsledek je možné u obchodních společností zachycovat za minulá období zvlášť zisk a zvlášť ztrátu, zatímco u příspěvkových organizací se ve výkazu objevuje pouze jedna kumulovaná položka. Základní struktura oblasti cizích zdrojů je srovnatelná, vnitřní struktura se však liší. Příspěvkové organizace mohou oproti obchodním společnostem vytvářet pouze zákonné rezervy. Krátkodobé závazky jsou u příspěvkových organizacích druhově bohatší, jsou v nich zachyceny závazky týkající se zúčtování dotací. Výkaz zisků a ztrát Ve výkazu zisků a ztrát v příspěvkových organizacích není zachycován výsledek hospodaření z provozní, finanční, z běžné a mimořádné činnosti, jak je tomu u obchodních společností. Je uváděn pouze výsledek hospodaření před zdaněním a po zdanění.

12

Ve výnosech příspěvkové organizace je oproti obchodním společnostem navíc položka provozní dotace. Na rozdíl od obchodních společností jsou údaje zachyceny pouze za běžné období. Jednotlivé položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření jsou rozlišeny podle toho, jestli se týkají hlavní nebo hospodářské činnosti. Příloha Příspěvkové organizace mají stanoven standardizovaný formulář pro přílohu k účetní závěrce, zatímco obchodní společnosti ji mohou sestavovat ve formě tabulek nebo popisným způsobem.

2.3 Potřeba modifikace finanční analýzy pro příspěvkovou organizaci Pro příspěvkové organizace je finanční analýza nástrojem, který představuje předpoklad efektivního řízení jejich ekonomických aktivit v hlavní i hospodářské činnosti. Jedním z důvodů modifikace je to, že činnost, způsob financování (dotace) a vedení účetnictví příspěvkových organizací je upraveno odlišnými právními předpisy. Některé ukazatele nejsou vhodné pro finanční analýzu příspěvkových organizací a naopak je vhodné přidat ukazatel autarkie, se kterým se u obchodních společností nesetkáme. Příspěvkové organizace jsou vymezeny svým cílovým zaměřením, které předpokládá absenci zisku. Výjimku tvoří hospodářské činnosti realizovány se souhlasem zřizovatele. U obchodních společností je naopak tvorba zisku na prvním místě. Ukazatele rentability hodnotí efektivnost činnosti firmy. Finanční analýzu u příspěvkových organizací je nutné modifikovat, a to: -

rentabilita by se měla přísně vyhodnocovat u hospodářské činnosti, u hlavní činnosti je důležité vyhodnocovat rentabilitu ve smyslu zjištění míry ztrátovosti,

-

použít skupinu ukazatelů hodnotících finanční autarkii, dále ukazatele investičního rozvoje / útlumu,

-

rozšířit výkonnostní ukazatele o ukazatele produkční výkonnosti, které zachycují kvantitativní a kvalitativní stránku tvorby a realizace veřejných produktů.

Další modifikace vyplývá z akceptace odlišnosti účetních dat, protože účetní výkazy

13

příspěvkových organizací neobsahují zcela stejné položky jako účetní výkazy obchodních společností, jak již bylo zmíněno výše. Pro potřeby praxe je vhodné vybrat ukazatele z jednotlivých oblastí finanční analýzy s ohledem na specifika příspěvkových organizací. Každý z nich je jinak významný, některé mají

spíše

doplňující charakter.

Ukazatele

autarkie,

investičního

rozvoje / útlumu

a produktivity patří ke specificky významným ukazatelům právě těchto organizací. K nim jsou pak ještě zařazeny i ukazatele tradičních oblastí finanční analýzy.

14

3 Metody finanční analýzy Struktura finanční analýzy, na rozdíl od finančního účetnictví, není žádným způsobem legislativně upravena. Ačkoliv neexistuje nějaká oficiální metodika finanční analýzy, vytvořily se určité obecně přijímané analytické postupy. V praxi se můžeme setkat s nejrůznějšími technikami a metodami analýzy. Nejednotnost metod tak komplikuje provádění finanční analýzy. K základním metodám finanční analýzy patří fundamentální a technická finanční analýza.

3.1 Fundamentální a technická finanční analýza Fundamentální analýza se zabývá spíše kvalitativními údaji o podniku. Základní metodou je odborný odhad, který je založen na empirických a teoretických zkušenostech analytika. Je upřednostňována při velkých změnách podmínek, které vylučují využití extrapolačních metod v rámci technické finanční analýzy.6 Technická analýza se zabývá kvantitativním zpracováním ekonomických dat, využívá k tomu matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody. Výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak i kvalitativně.

3.2 Metody technické finanční analýzy Metody technické finanční analýzy lze členit na: -

elementární metody

-

vyšší metody

3.2.1 Elementární metody Do elementárních metod se řadí zejména:

6

-

analýza absolutních ukazatelů

-

analýza poměrových ukazatelů

-

analýza soustav ukazatelů (pyramidové rozklady ukazatelů)

Kraftová, I.: Finanční analýza municipální firmy. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2. str. 26.

15

3.2.2 Vyšší metody Vyšší metody se člení na matematicko-statistické a nestatistické metody. Matematicko-statistické metody: Tyto metody jsou ve srovnání s elementárními metodami méně používané, vzhledem ke své složitosti vyžadují použití výpočetní techniky. V praxi se nejčastěji používá regresní a diskriminační analýza a výpočet korelačních koeficientů. Dalšími metodami jsou např. bodové odhady a statistické testy odlehlých dat. Nestatistické metody: Analytici ve své práci používají údaje, které jsou většinou neurčitého charakteru. Pracují s odhady, predikcemi a prognózami. Kvůli tomu je třeba vybrat takové metody, které co nejvíce potlačí neurčitost vstupních údajů. Používají se např. neuronové sítě, teorie deterministického chaosu, fraktální geometrie a fuzzy metody.

3.3 Analýza absolutních ukazatelů Tato metoda spočívá v používání údajů přímo zjištěných z účetních výkazů. Jsou to tzv. absolutní ukazatele, které se nemusí pro potřebu finanční analýzy upravovat. Dělí se na stavové – uváděny v rozvaze (údaje o stavu majetku a zdrojů financování k určitému datu) a tokové – uváděny ve výkazu zisků a ztrát (údaje za určité období). Absolutní ukazatele se používají k horizontální analýze účetních výkazů (analýza vývojových trendů) a k analýze vertikální (procentní analýza).

3.3.1 Horizontální analýza účetních výkazů Horizontální analýza porovnává změny položek výkazů v časové posloupnosti. Výstupy z analýzy se dají vyjádřit v procentech nebo indexem – řetězovým či bazickým. Výpočet: procentní změna =

absolutní změna ∗ 100 ukazatel t - 1

absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t - 1

16

Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato za základní srovnání; řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.7

3.3.2 Vertikální analýza účetních výkazů Vertikální analýza sleduje podíl jednotlivých položek rozvahy na bilanční sumě, vyjadřuje strukturu aktiv a pasiv v procentech. U výkazu zisků a ztrát se jednotlivé položky poměřují s objemem výnosů, popř. nákladů.

3.4 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele získáme výpočtem rozdílu absolutních ukazatelů, označují se jako fondy finančních prostředků. Pojem fond má však ve finanční analýze jiný význam než v účetnictví. Finanční analýza chápe fond jako: -

shrnutí určitých stavových položek vyjadřujících aktiva nebo pasiva,

-

rozdíl mezi určitými položkami aktiv na straně jedné a určitými položkami pasiv na straně druhé – tento rozdíl se označuje jako čistý fond.

Rozdílové ukazatele slouží analýze a řízení finanční situace podniku, jsou charakteristické výraznou orientací na likviditu podniku. K nejčastěji používaným ukazatelům patří čistý pracovní kapitál. Pro potřeby finanční analýzy je nutné rozlišit pracovní kapitál brutto a pracovní kapitál netto (čistý pracovní kapitál). Pracovní kapitál brutto je roven sumě oběžných aktiv. Pokud od oběžných aktiv odečteme krátkodobé závazky, získáme čistý pracovní kapitál: ČPK = oběžná aktiva - krátkodobé závazky

Čistý pracovní kapitál má vliv na platební schopnost podniku. Jestliže má být podnik likvidní, musí držet potřebnou výši relativně volného kapitálu – čistého pracovního kapitálu. Čím je jeho hodnota vyšší, tím větší je schopnost podniku hradit své finanční závazky. Pokud tento ukazatel nabývá záporných hodnot, jedná se o nekrytý dluh. S ukazatelem čistého pracovního kapitálu jako mírou likvidity je třeba zacházet velmi obezřetně, protože může zahrnovat málo likvidní nebo dokonce dlouhodobě či trvale nelikvidní položky, jako např. nevymahatelné

7

Kolář, P., Mrkvička, J.: Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-219-2. str. 55.

17

pohledávky, zastaralé neprodejné zásoby, neprodejné výrobky apod.8 Jeho výši mohou rovněž ovlivňovat způsoby oceňování jeho složek. Není samozřejmostí, že růst pracovního kapitálu znamená růst likvidity.

3.5 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy a v současné době nejpoužívanější metodou. Jejich výpočet je v podobě koeficientů či procentních údajů, kde se mezi sebou poměřují údaje v čitateli a jmenovateli zlomku. Mezi těmito údaji existují určité souvislosti. Výběr ukazatelů je podřízen tomu, co chceme změřit. Hlavní důraz je kladen na vypovídací schopnost poměrových ukazatelů a způsob interpretace. Postupy poměrové analýzy se shrnují do několika skupin ukazatelů. Podnik je totiž složitý celek, a abychom mohli správně charakterizovat jeho finanční situaci, nevystačíme si pouze s jedním ukazatelem. Do soustavy poměrových ukazatelů patří ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity, kapitálového trhu. Pro finanční analýzu příspěvkové organizace je vhodné soustavu poměrových ukazatelů o některé ukazatele rozšířit a naopak některé není vhodné počítat. Mezi ukazatele finanční analýzy příspěvkové organizace tedy můžeme zařadit:

8

-

ukazatele rentability

-

ukazatele autarkie

-

ukazatele likvidity

-

ukazatele aktivity

-

ukazatele financování

-

ukazatele produktivity

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0684-X. str.18.

18

3.5.1 Ukazatele rentability U ziskových firem je rentabilita způsobem hodnocení efektivnosti, spadá do tradiční oblasti finanční analýzy. U municipálních firem představuje nejdiskutovanější problém, a to z důvodu, že tvorba zisku není smyslem činnosti těchto firem. Zároveň však kromě své hlavní činnosti municipální firmy často realizují i činnost hospodářskou. Tyto dvě činnosti mají rozdílné cíle z hlediska rentability – cílem hlavní činnosti je nulový výsledek hospodaření a cílem hospodářské činnosti je naopak tvorba zisku. Ukazatelů rentability je velké množství, avšak všechny mají podobnou interpretaci – udávají, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč vstupu. Postup přesného sestavení ukazatelů není jednotný, různé informační zdroje uvádějí pro stejný ukazatel rozdílný obsah. Záleží tedy na analytikovi, které položky do svých výpočtů zahrne. V praxi se nejčastěji používají ukazatele rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu, celkového investovaného kapitálu, tržeb a nákladů. Pro municipální firmu je vhodné použít ještě ukazatel rentability nákladů doplňkové činnosti, ukazatel míry pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti a haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti.

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) ROA =

čistý zisk ∗ 100 celková aktiva

Tento ukazatel vystihuje celkovou efektivnost firmy, považuje se za důležité měřítko rentability. Poměřuje čistý zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na jejich zdroj financování. Za nejlepší lze považovat hodnotu blížící se 1. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

ROE =

čistý zisk ∗ 100 vlastní kapitál

Ukazatel vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu a říká, kolik čistého zisku připadne na jednu korunu vloženého kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu je pro vlastníky podniku klíčovým kritériem hodnocení úspěšnosti jejich investic, protože vytvořený zisk posuzují jako výdělek z kapitálu, který do

19

podniku vložili.9 Hodnota ROE by měla být vyšší než alternativní výnos, který by obdrželi při stejně rizikové investici. Rentabilita tržeb (ROS) ROS =

čistý zisk ∗ 100 tržby

Rentabilita tržeb je podstatou efektivnosti firmy. Udává, kolik čistého zisku dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb. Obecně platí, že čím je tento ukazatel vyšší, tím lepší jsou i výsledky hospodaření firmy. Nemusí ale tomu tak vždy být, nepříznivá hodnota ještě nemusí znamenat špatnou situaci firmy. Při interpretaci jeho hodnoty je nutné brát v úvahu celkový objem tržeb a rychlost obratu zásob. Někdy se pro tento ukazatel rovněž používá označení ziskové rozpětí nebo zisková marže. Rentabilita nákladů (ROC) ROC =

čistý zisk ∗ 100 náklady

Rentabilita nákladů informuje o tom, kolik zisku připadne na 1 Kč nákladů vložených do podnikání. Pomocí toho ukazatele se může zjistit, zda se firmě podařilo zhodnotit vložené náklady. Tím, že firma sníží své náklady, může dosáhnout vyššího ukazatele rentability tržeb. K vyjádření relativní úrovně nákladů se používá ukazatel nákladovosti tržeb, jako doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb: ukazatel nákladovosti tržeb =

náklady tržby

Pokud vzroste hodnota nákladovosti tržeb, klesne hodnota rentability tržeb, a tím klesne zároveň i hodnota rentability celkového kapitálu. Mezi nákladovostí a rentabilitou tržeb je tedy nepřímo úměrný vztah.

9


20

Rentabilita nákladů doplňkové činnosti (r NDČ) Jelikož příspěvková organizace má svá specifika, k ukazatelům rentability můžeme zařadit ukazatel rentability nákladů doplňkové činnosti. r NDČ =

HV DČ ∗ 100 N DČ

Tento ukazatel tvoří nekompromisní ukazatel efektivnosti. Cílem je maximalizovat jeho hodnotu. Prostředky získané hospodářskou činností mají podporovat hlavní činnost municipální firmy. Pokud by ukazatel nabýval spíše záporných hodnot, měla by přestat realizovat hospodářskou činnost. Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti (Z´´)

Z´´ =

zisk DČ ∗ 100 ztráta HČ

Tento ukazatel je rovněž sestaven speciálně pro municipální firmy. Udává, v jaké míře je pokryta ztráta z hlavní činnosti ziskem z doplňkové (hospodářské) činnosti. Nelze ho počítat, pokud je výsledek hospodaření hlavní činnosti roven nule. Počítá se samozřejmě pouze při realizaci doplňkové činnosti, a pokud je v hlavní činnosti vykazována ztráta. Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti (HUN)

HUN =

N DČ V DČ

Hodnota se porovnává se zlomovým faktorem Ψ = 0,6180339: čím více se haléřový ukazatel nákladovosti doplňkové činnosti blíží zlomovému faktoru Ψ, tím lepší ekonomický výsledek doplňková činnost dosahuje.10 Platí, že čím vyšší je ziskovost doplňkové činnosti, tím je tato činnost efektivnější.

10


21

3.5.2 Ukazatele autarkie Autarkie ukazuje míru soběstačnosti příspěvkové organizace. Patří sem např. ukazatel autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů. Autarkie může být v závislosti na použitých datech hodnocena na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové. Výnosově nákladová autarkie obsahuje aplikované účetní principy, kterými jsou např. akruálnost, věcná shoda nákladů a výnosů apod. Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů (AHV-HČ)

A HV - HČ =

V HČ ∗ 100 N HČ

Autarkie odráží míru, v jaké je příspěvková organizace soběstačná z hlediska pokrytí svých nákladů hlavní činnosti z dosažených výnosů, a to v procentech. Výnosy zahrnují neinvestiční dotace, které obvykle představují nejpodstatnější část výnosů. Ukazatel se týká pouze hlavní činnosti. Pokud je ukazatel roven 100 %, pak ho lze hodnotit pozitivně. V případě menší hodnoty výnosy nedostatečně kryjí náklady. Pokud je jeho hodnota naopak větší, hodnocení záleží na tom, čím je tato situace způsobena. Je vhodné zvážit, jestli by nebylo lepší přijaté dotace použít jinde.

3.5.3 Ukazatele likvidity Nepřetržitá platební schopnost patří mezi základní podmínky úspěšného fungování podniku. Je součástí charakteristiky finanční situace podniku a zjišťuje se při rozboru rozvahy pomocí poměrových ukazatelů likvidity. Pomocí likvidity a rentability se definuje finanční zdraví podniku. Platební schopnost znamená schopnost hradit své závazky, dostát včas finančním

povinnostem. Ve spojitosti s platební schopností se vyskytují i další pojmy – likvidita, likvidnost a solventnost. Likvidita se chápe jako momentální schopnost uhradit splatné závazky, tj. přeměnit svůj majetek na prostředky nutné k úhradě krátkodobých závazků. Vyjadřuje míru schopnosti a připravenosti podniku uhradit krátkodobé závazky včas a v plné výši v okamžiku jejich splatnosti. Likvidnost je vlastností aktiv podniku. Označuje míru obtížnosti převést majetek do peněžní podoby, jak rychle a s jakou jistotou lze jednotlivé druhy aktiv přeměnit na hotovost. Majetek je tím více likvidnější, čím snáze ho lze převést na

22

peníze. Likvidnost je pak tím větší, čím kratší doba je nutná k jeho přeměně na hotovost, a čím menší ztrátu přitom podnik utrpí. Solventnost znamená schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Mezi základní ukazatele likvidity patří běžná likvidita, pohotová likvidita a okamžitá likvidita. Běžná likvidita

Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tj. kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 Kč) krátkodobých závazků. Ukazatel bývá někdy rovněž nazýván ukazatelem solventnosti či ukazatelem pracovního kapitálu a je považován za jeden z významných indikátorů platební schopnosti podniku. Běžná likvidita má význam zejména pro věřitele podniku. Poskytuje jim informace, do jaké míry jsou jejich investice chráněny hodnotou majetku. Výše ukazatele se musí posuzovat s ohledem na konkrétní podmínky podniku, přiměřená výše se pohybuje v rozmezí intervalu 1,5 – 2,5. Pohotová likvidita Pohotová likvidita =

oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky

Ukazatel pohotové likvidity vylučuje vliv nejméně likvidní části majetku, kterou jsou zásoby. Bere v úvahu jen pohotová oběžná aktiva. Ve finanční analýze je považován za tvrdší kritérium platební schopnosti, než je ukazatel běžné likvidity. Nízká hodnota pohotové likvidity znamená riziko platební neschopnosti. Bývá doporučováno, aby jeho hodnota neklesla pod 1. Vyšší hodnota je pro věřitele příznivá, pro vlastníky nebo manažery podniku to však nemusí platit. Znamená to, že velká část oběžného majetku je vázána v podobě prostředků, které jsou nevýnosné. Optimalizace struktury a výše oběžného majetku je jedním z nejdůležitějších úkolů ve finančním řízení podniku. Optimální výše ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 1,5.

23

Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita =

peněžní prostředky krátkodobé závazky

Ukazatel okamžité likvidity měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky. Někdy se uvádí hodnota tohoto ukazatele pro zdravý podnik v ziskovém sektoru kolem hodnoty 0,2, tzn., že peníze by měly tvořit zhruba 1/5 hodnoty závazků. U municipálních firem tato hodnota bývá obvykle vyšší.

3.5.4 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují, jak účinně podnik využívá svůj majetek. Aktivita se může charakterizovat rychlostí obratu a dobou obratu. Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek, tzn. kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky za určité období. Doba obratu znamená dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán, měří se obvykle ve dnech. Jako nejkomplexnější ukazatel je uváděn obrat celkových aktiv: Obrat celkových aktiv =

tržby celková aktiva

Tento ukazatel říká, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obrat aktiv by se měl pohybovat minimálně na úrovni hodnoty 1. Ukazatel tržeb nebo i výnosů k celkovým aktivům vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při dané úrovni tržeb, výnosů, jak rychle dokáže otáčet vložený kapitál, jaký je obrat celkových aktiv.11 Lze ho rozdělit na: -

obrat stálých aktiv

-

obrat oběžných aktiv

Obrat stálých aktiv

Obrat stálých aktiv =

tržby stálá aktiva

Ukazuje, kolikrát se stálá aktiva obrátí za rok a jak je podnik využívá.

11

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku.Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0684-X. str. 38.

24

Obrat oběžných aktiv Obrat oběžných aktiv =

tržby oběžná aktiva

Ukazuje, kolikrát se oběžná aktiva obrátí za rok. Doba obratu aktiv Doba obratu celkových aktiv =

ceková aktiva tržby 365

Ukazatel informuje o výkonnosti, s níž podnik využívá aktiv s cílem dosahovat tržeb. Čím je hodnota nižší, tím lépe. Znamená to, že podnik má vyšší tržby aniž by zvyšoval své finanční zdroje. Avšak jestliže se v čitateli uvádí zůstatková hodnota stálých aktiv, ukazatel se s počtem let zlepšuje zcela automaticky, bez zásluhy podniku.12 Je totiž ovlivňován způsobem odpisování. Interpretace ukazatele musí být prováděna opatrně s ohledem na oceňovací a odpisovou politiku. V rámci oběžných aktiv se pak sledují především obrat zásob, doba obratu zásob, obrat pohledávek, doba obratu pohledávek. Obrat zásob Obrat zásob =

tržby zásoby

Obrat zásob udává, kolikrát se ve sledovaném období zásoby přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a opakovaný nákup zásob. Jelikož zásoby jsou stavovou veličinou, doporučuje se při výpočtu použít průměrný stav zásob za období. Pokud je počet obrátek nízký, hrozí nebezpečí platební neschopnosti podniku. Doba obratu zásob Doba obratu zásob =

12

zásoby tržby 365

Kovanicová, D., Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl II – Finanční analýza účetních výkazů. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0. str. 282.

25

Doba obratu zásob znamená, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tzn. kolik dní trvá jedna obrátka. Cílem podniku je maximalizovat obrat zásob a současně minimalizovat dobu obratu zásob. Zde se střetávají protichůdné tendence. Na jedné straně je to snaha zvyšovat obrátkovost zásob, vyrábět rychleji, zhodnocovat kapitál. Na druhé straně při snaze minimalizovat zásoby a maximalizovat rychlost obratu může dojít ke zvyšování nákladů v oblasti pořízení zásob – častější dodávky apod. Rovněž může dojít k poruchám plynulosti výrobního procesu v důsledku nedostatečného stavu zásob. Díky tomu se pak může stát, že podnik není schopen uspokojit poptávku zákazníků a přichází tak o případné výnosy. Optimalizace zásob je jedním z důležitých úkolů finančního řízení. Obrat pohledávek

Obrat pohledávek =

tržby pohledávky

Obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peněžní prostředky. Pozitivní je vysoká hodnota tohoto ukazatele. Platí, že čím je jeho hodnota vyšší, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek =

pohledávky tržby 365

Doba obratu pohledávek ukazuje, jak dlouho se majetek podniku v průměru vyskytuje ve formě pohledávek, lépe řečeno za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejnižší. Ukazatel vypovídá o platební disciplíně odběratelů, jeho hodnota se porovnává se stanovenou lhůtou splatnosti. Z hodnoty ukazatele pak můžeme usoudit, jestli inkaso probíhá v souladu se stanovenou lhůtou nebo je horší či lepší.

26

Obrat krátkodobých závazků Obrat krátkodobých závazků =

tržby krátkodobé závazky

Obrat krátkodobých závazků udává, kolikrát se krátkodobé závazky otočí za rok. Doba obratu krátkodobých závazků Doba obratu krátkodobých závazků =

krátkodobé závazky tržby 365

Ukazatel udává, kolik dní jsou krátkodobé závazky neuhrazeny.

3.5.5 Ukazatele financování Ukazatele financování municipálních firem mají odlišnou pozici od podniků v soukromém ziskovém sektoru. U municipálních firem je nezbytné odlišovat provozní financování od investičního. Řadí se sem čtyři ukazatele. Prvním z nich je ukazatel, který zachycuje míru zastoupení vlastního kapitálu v celkových zdrojích krytí majetku. Používá se pro hodnocení stability. Dalšími ukazateli jsou míra věřitelského rizika a míra oddlužování. Posledním je ukazatel síly finanční páky, který je vhodné aplikovat pro zjištění efektu, jenž má příspěvková organizace z cizího kapitálu ve vazbě na působení finanční páky. Míra finanční nezávislosti (stability) Míra finanční nezávislosti =

vlastní kapitál ∗ 100 celkový kapitál

Míra stability je stavovým okamžikovým ukazatelem. U příspěvkových organizací zpravidla nabývá relativně vysokých hodnot (nad 70 %).13 Hodnota nacházející se pod 30 % může znamenat nestabilitu municipální firmy. Míra věřitelského rizika

Míra věřitelského rizika =

13

cizí kapitál ∗ 100 celkový kapitál


27

Tento ukazatel ukazuje míru účasti cizího kapitálu na finančních zdrojích.

3.5.6 Ukazatele produktivity Ukazatele produktivity jsou projevem produkční schopnosti a výkonnosti v souvislosti se zdroji tvorby bohatství – práce, kapitálu. Řadí se sem proto ukazatel produktivity práce a produktivity kapitálu. Produktivita práce měřená pomocí přidané hodnoty Produktivita práce může poměřovat rozsah produkce na pracovníka nebo může být tento ukazatel sestaven jako podíl přidané hodnoty připadající na jednoho pracovníka. Produktivita práce =

přidaná hodnota průměrný počet pracovníků

Přidaná hodnota je absolutní ukazatel, oproti soukromým ziskovým firmám je nutné ji v případě municipálních firem rozšířit o výnosy odpovídající provozní dotaci. Takto počítaná produktivita práce ukazuje, kolik peněžních jednotek přidané hodnoty přísluší jednomu pracovníkovi municipální firmy. Aby bylo vyjádření přesnější, je možné využít ukazatel průměrného přepočteného počtu pracovníků zohledňující velikost pracovního úvazku jednotlivých pracovníků. Hodnota produktivity práce je ovlivňována třemi faktory, kterými jsou přidaná hodnota, počet pracovníků a osobní náklady. K maximalizaci produktivity práce je nezbytné orientovat se na zvyšování přidané hodnoty a snižování počtu pracovníků, kteří ji vytvářejí. Osobní náklady mají své zvláštní postavení při ovlivňování ukazatele jako celku. Jednak jejich snižování vede ke zvyšování ukazatele vázanosti přidané hodnoty na jednotku osobních nákladů, jednak ale snižování osobních nákladů při neměnném počtu pracovníků povede k nižší průměrné mzdě, přesněji k nižším průměrným osobním nákladům, což by celkový ukazatel produktivity práce snižovalo.14 Míra zhodnocení celkového kapitálu pomocí přidané hodnoty

Míra zhodnocení celkového kapitálu =

14

přidaná hodnota ∗ 100 průměrný celkový kapitál


28

Tento ukazatel je vhodný pro stanovení produkční síly kapitálu municipální firmy. Zohledňuje jak hospodářský výsledek, tak i přidanou hodnotu, tj. především osobní náklady a odpisy jako zdroje obnovovacích investic. Nejvhodnější je maximalizace hodnoty ukazatele.

3.6 Analýza soustav ukazatelů Každý poměrový ukazatel posuzuje situaci podniku jedním číslem a měří jen jediný rys složitého procesu podniku. Mezi ukazateli existují závislosti, vazby mezi nimi ukazují pyramidové soustavy ukazatelů. Systém pyramidové soustavy ukazatelů je charakteristický postupným a stále podrobnějším rozkladem ukazatele, který by co nejlépe postihoval záměr analýzy. Tento ukazatel se vyskytuje na vrcholu pyramidy. Pod ním, v nižších vrstvách, dochází k jeho rozkladu na dva nebo více dílčích ukazatelů, někteří z nich je pak ještě podrobněji rozkládají. Umožňuje postihnout vzájemné souvislosti mezi likviditou, strukturou financování a rentabilitou podniku. Pyramidové rozklady se vzhledem k větší přehlednosti zobrazují především graficky. Používají se dva postupy rozkladu: -

aditivní – rozklad výchozího ukazatele do součtu nebo rozdílu dvou nebo více ukazatelů

-

multiplikativní – rozklad výchozího ukazatele do součinu nebo podílu dvou nebo více ukazatelů

Nejznámější pyramidovou soustavou je DuPont analýza, tj. pyramidový rozklad rentability. Rozklad rentability celkového kapitálu DuPont rovnicí se nazývá součin ziskového rozpětí a obratu celkových aktiv: ROA =

čistý zisk čistý zisk tržby = ∗ aktiva tržby aktiva

Ziskové rozpětí (ukazatel zisku v poměru k tržbám) znázorňuje schopnost podniku dosahovat zisku při určité úrovni tržeb, tzn. kolik „efektu“ dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb. Ukazatel tržeb v poměru k aktivům vyjadřuje, zda je podnik schopen zajišťovat investice do aktiv při dané úrovni tržeb. Podnik dosahuje rentability celkového kapitálu kombinacemi

29

obratu kapitálu a ziskovosti tržeb. Úroveň rentability tedy ovlivňuje efektivní využívání kapitálu a hospodárnost při spotřebě kapitálu. Rozklad rentability vlastního kapitálu DuPont rovnice je zde rozšířena o ukazatel finanční páky: ROE =

čistý zisk čistý zisk tržby aktiva = ∗ ∗ vlastní kapitál tržby aktiva vlastní kapitál

Ukazuje závislost rentability vlastního kapitálu na: -

ziskovém rozpětí po zdanění,

-

obratu celkových aktiv,

-

finanční páce (poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem).

Čím je ukazatel finanční páky vyšší, tím menší je podíl vlastního kapitálu na celkovém financování, a tím je tedy vyšší podíl cizích zdrojů. Vysoká finanční páka představuje vysokou zadluženost firmy.

30

4 Komplexní charakteristika finančního zdraví Udělat si představu o finanční situaci podniku jen na základě hodnocení jednotlivých poměrových ukazatelů je takřka nemožné. Zatímco výsledky jedné skupiny ukazatelů mohou být pozitivní a díky tomu se finanční situace podniku zdá být dobrá, výsledky jiné skupiny ukazatelů mohou být negativní a upozorňovat na určité problémy podniku. To nás pak může přivádět k rozporuplným závěrům. K překonání těchto nedostatků byly sestaveny predikční modely, jejichž smyslem je jedním číslem vystihnout finanční situaci podniku a poukázat na možné ohrožení finančního zdraví. Jsou rozděleny do dvou skupin: -

bankrotní modely – zabývají se otázkou, jestli podnik do nějaké doby zbankrotuje

-

bonitní modely – zodpovídají otázku, jestli je podnik dobrý či špatný

Oba přiřazují podniku určitý koeficient hodnocení.

4.1 Bankrotní modely Bankrotní modely slouží k předvídání pravděpodobného bankrotu podniku a vycházejí ze skutečných údajů. Jsou založeny na lineární kombinaci ukazatelů a jejich vahách, které jsou zjištěny statistickou diskriminační analýzou. Mezi nejvíce používané modely patří Altmanovo Z-skóre, Index důvěryhodnosti a Tafflerův model.

4.1.1 Altmanovo Z-skóre Název modelu je odvozen od profesora Altmana, který díky statistické diskriminační analýze odhadl velikost vah a tyto váhy pak přiřadil jednotlivým poměrovým ukazatelům. Podkladem pro jeho práci byly vzorky údajů podniku, které v období pěti let prosperovaly či zbankrotovaly. Výsledkem jeho analýzy je Altmanovo Z-skóre, rovněž nazýváno rovnicí důvěryhodnosti. Tato rovnice platí pro podniky kótované na kapitálovém trhu a má tvar: Z = 1,2 ∗ X1 + 1,4 ∗ X2 + 3,3 ∗ X3 + 0,6 ∗ X4 + 1,0 ∗ X5

Proměnné X znamenají:

X1 =

čistý pracovní kapitál celková aktiva

X2 =

čistý zisk celková aktiva

31

X3 =

zisk před úroky a zdaněním (EBIT) celková aktiva

X5 =


X4 =

tržní hodnota vlastního kapitálu účetní hodnota dluhu

Podnik je tím více finanční zdravý, čím větších hodnot index Z nabývá. Altman ve své práci vypozoroval, že podniky mající index Z vyšší než 2,99 byly finančně stabilní a nevyskytly se u nich žádné finanční problémy ani později. Naopak podniky s indexem Z menším než 1,81 až na výjimky zbankrotovaly. Pokud se hodnota indexu Z pohybovala v rozmezí 1,81 – 2,99, neexistovala žádná prognóza. Podniky nekótované na kapitálovém trhu používají jinou alternativu Altmanova Z-skóre: Z = 0,717 ∗ X1 + 0,847 ∗ X 2 + 3,107 ∗ X 3 + 0,42 ∗ X 4 + 0,998 ∗ X 5 Proměnné X jsou shodné s předchozím modelem kromě proměnné x4:

X4 =

základní kapitál cizí kapitál

Pro tuto variantu platí i jiné intervalové hodnoty. Dosažená hodnota se následně zařazuje do tří intervalů:15 -

hodnota Z-SCORE do 1,2 zachycuje negativní výsledek, firma neoplývá finančním zdravím a lze předpokládat, že směřuje k bankrotu,

-

interval od 1,2 do 2,9 (včetně) je pásmo nehodnotitelné; taková firma musí být obezřetná, aby hodnota neklesla pod 1,2, nicméně výsledek není hodnověrně statisticky vyhodnotitelný,

-

hodnota od 2,9 označuje výsledek firem finančně zdravých, bonitních; čím vyšší hodnota, tím lze hovořit o vyšší míře bonity firmy.

Altmanovo Z-skóre naráží v českých podmínkách na určité problémy, kterými jsou vysoká platební neschopnost některých podniků a odlišný obsah českých finančních výkazů. Hlavní problém aplikace modelu v českých podmínkách však spočívá v malém počtu podniků, které dosud zbankrotovaly, a tudíž v neexistenci reprezentativního vzorku dat, na kterých by bylo možno fungování modelu v našich podmínkách ověřit.16

15 16

Kraftová, I.: Finanční analýza municipální firmy. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2. str. 173. Kolář, P., Mrkvička, J.: Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-219-2. str. 147.

32

Proto Inka a Ivan Neumaierovi navrhli modifikovaný Altmanův model pro české podmínky, ve kterém zohledňují problematiku platební neschopnosti českých podniků. Modifikované Altmanovo Z-skóre má pak tuto podobu: Z = 1,2 ∗ X1 + 1,4 ∗ X2 + 3,3 ∗ X3 + 0,6 ∗ X4 + 1,0 ∗ X5 + 1,0 ∗ X6 Proměnné x jsou opět shodné se základním modelem, navíc je zde proměnná x6, která vyjadřuje platební neschopnost českých podniků:

X6 =

závazky po lhůtě splatnosti výnosy

Údaj „závazky po lhůtě splatnosti“ není veřejně publikovaný, ale lze ho zjistit z přílohy k účetní závěrce. Intervalové hodnoty a způsob interpretace je shodný s původním Altmanovým modelem. I přes různé nedostatky je Altmanovo Z-skóre českými podniky hodně využíváno.

4.1.2 Index důvěryhodnosti „IN95“ Index důvěryhodnosti vytvořili Inka a Ivan Neumaierovi. Dle jejich názoru je schopen využít vstupy z českých účetních výkazů a zahrnout i zvláštnosti ekonomické situace v České republice. Jeho rovnice vypadá takto: IN95 = V1 ∗

CA EBIT EBIT V OA ZPL + V2 ∗ +V 3∗ +V 4 ∗ +V5∗ +V 6 ∗ CZ U CA CA KZ + KBU V

CA = celková aktiva

OA = oběžná aktiva

CZ = cizí zdroje

KZ = krátkodobé závazky

EBIT = zisk před úroky a zdaněním

KBU = krátkodobé bankovní úvěry

U = nákladové úroky

ZPL = závazky po lhůtě splatnosti

V = výnosy Hodnoty jednotlivých vah (V1 až V6) se liší dle jednotlivých odvětví ekonomiky kromě V2 a V5 – jsou stejné pro všechna odvětví. Hodnota V2 je 0,11 a hodnota V5 činí 0,10. Pokud je hodnota indexu vyšší než 2, znamená to, že podnik je finančně zdravý. Hodnota indexu nižší než 1 vyjadřuje podnik ve finanční tísni. Hodnota nacházející se v intervalu 1-2 představuje podnik s možnými finančními problémy.

33

4.1.3 Tafflerův model Tafflerův model byl původně zpracován pro analýzu britských podniků kótovaných na burze cenných papírů. Je určitou variantou Altmanova Z-skóre, byla u něj rovněž použita lineární diskriminační analýza. Rovnice Tafflerova modelu vypadá následovně: ZT = 0,53 ∗ X1 + 0,13 ∗ X2 + 0,18 ∗ X3 + 0,16 ∗ X4 X1 =

zisk před zdaněním krátkodobé závazky

X2 =

oběžná aktiva celkové závazky

X3 =

krátkodobé závazky celková aktiva

X4 = interval nepokrytý úvěrem =

finanční majetek - krátkodobé závazky provozní náklady - odpisy

První ukazatel měří ziskovost, druhý pozici pracovního kapitálu, třetí finanční riziko a poslední ukazatel měří likviditu. Pokud je hodnota ZT > 0, znamená to, že podnik je platebně schopný a nepředpokládá se u něj během jednoho roku úpadek. Jestliže je ZT < 0, pak je velmi pravděpodobné, že se podnik ocitne ve finančních potížích. U všech výše zmíněných bankrotních modelů se vyskytují určité slabiny: -

jednotlivé ukazatele mají v různých podnicích různý obsah,

-

publikované finanční informace jsou v okamžiku zveřejnění už zastaralé,

-

podkladem modelů jsou pouze výsledky empirických výzkumů,

-

je obtížné stanovit časový horizont, ve kterém by měly podniky vykonat opatření k zabránění úpadku.

I přes jejich nedostatky jsou však tyto modely široce používány.

4.2 Bonitní modely Bonitní modely se rovněž používají k predikci budoucího vývoje podniku. Využívají částečně teoretických poznatků a částečně pragmatických poznatků, získaných zobecněním 34

jednotlivých údajů. Pracují především s uměle určenými konstantami, které mají vystihovat dobrý či špatný podnik. Nejpoužívanějšími modely v praxi jsou Tamariho model a Kralickův Quicktest. Dále sem patří Klasifikační model.

4.2.1 Tamariho model Tamariho model je založen na principu bodového hodnocení vypočtených poměrových ukazatelů. Bonitu podniku udává celkový počet dosažených bodů. Pokud součet bodů je vyšší než 60, pak pravděpodobnost bankrotu je malá. Pokud je součet dosažených bodů nižší než 30, pravděpodobnost bankrotu je vysoká. Kvalita Tamariho modelu spočívá v tom, že ve svém hodnocení vychází ze skutečného rozložení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině, a tím může být použit univerzálně pro podnik z jakéhokoli oboru nebo z jakékoli vybrané skupiny podniků.17

17


35

Tabulka č. 1: Algoritmus používaný v Tamariho modelu18

0,5 a více 0,4 – 0,5 0,3 – 0,4 0,2 – 0,3 0,1 – 0,2 0,1 a méně

Počet bodů 25 20 15 10 5 0

čistý zisk vlastní kapitál

Posl. 5 let kladné R2 a R3 > horní kvantil posl. 5 let kladné R2 a R3 > medián posl. 5 let kladné R2 R3 > horní kvantil R3 > medián Jinak

25 20 15 10 5 0

R4

pohotová likvidita

2 a více 1,5 – 2 1,1 – 1,5 0,5 – 1,1 0,5 a méně

20 15 10 5 0

R5

výrobní spotřeba průměrný stav rozpracované výroby

horní kvantil a více medián – horní kvantil dolní kvantil – medián dolní kvantil a méně

10 6 3 0

R6

tržby průměrný stav pohledávek


10 6 3 0

R7

výrobní spotřeba pracovní kapitál


10 6 3 0

Ukaz.

R1

vlastní kapitál cizí zdroje

R2

čistý zisk

R3

18

Konstrukce ukazatele

Hodnota ukazatele

Kolář, P., Mrkvička, J.: Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-219-2. str.152

36

4.2.2 Kralickův Quicktest Kralickův Quicktest má řadu modifikací, nejvíce známý je model z roku 1990. Tabulka č. 2: Algoritmus Kralickova Quicktestu (1990)19 Ukazatel

Konstrukce ukazatele

R1

vlastní kapitál celková aktiva

R2

dluhy celkem - peněžní prostředky provozní cash flow

R3

zisk před úroky a zdaněním celkková aktiva

R4

provozní cash flow provozní výnosy

Hodnocení finanční stability: FS =

R1 + R2 2

Hodnota ukazatele 0,3 a více 0,2 – 0,3 0,1 – 0,2 0,0 – 0,1 0,0 a méně 3 a méně 3–5 5 – 12 12 – 30 30 a více 0,15 a více 0,12 – 0,15 0,08 – 0,12 0,00 – 0,08 0,00 a méně 0,1 a více 0,08 – 0,1 0,05 – 0,08 0,00 – 0,05 0,00 a méně

Počet bodů 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0

Hodnocení výnosové situace: VS =

R3 + R4 2

Hodnocení celkové situace:

CS =

FS + VS 2

Hodnocení 3 a více je charakteristické pro velmi dobré podniky. Špatný podnik se vyznačuje hodnocením 1 a méně.

19


37

5 Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace 5.1 Základní údaje Název:

Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace

Sídlo:

Vrchlického 59, 586 33 Jihlava

IČO:

00090638

Právní forma:

příspěvková organizace

Den zřízení:

31. března 2003

Zřizovatel:

kraj Vysočina

Den zápisu do OR:

20. května 2005

5.2 Management Ředitel:

Ing. Martin Šuma

Ekonomická náměstkyně:

Ing. Eva Semrádová

Náměstek pro vědu, výzkum, školství:

Prof. MUDr. Aleš Roztočil, Csc.

Náměstek léčebné péče:

MUDr. Jan Procházka

Provozně-technický náměstek:

Ing. Alexandr Filip

Ostatní členové strategického vedení:

senátor:

Mgr. Václav Jehlička

manažer kvality:

Bc. Zuzana Mezerová

zástupce chirurgických oborů:

MUDr. Jaromír Meduna

zástupci zaměstnanců:

Květa Titěrová, MUDr. Jiří Musil, MUDr. Ivana Bradáčková

architekt:

Ing. Arch. Dr. Jaroslav Huňáček, Csc.

5.3 Charakteristika nemocnice a její hospodaření Nemocnice Jihlava patří mezi pět krajem vlastněných velkých nemocnic. Je stabilním poskytovatelem kvalitní zdravotní péče a své služby poskytuje nejen občanům kraje Vysočina, ale rovněž i občanům ostatních krajů. Nemocnice spolupracuje se všemi nemocnicemi ve svém kraji, ale i mimo něj – např. s pražskými a brněnskými fakultními nemocnicemi.

38

V roce 2004 Nemocnice Jihlava zahájila přípravy na získání certifikátu kvality dle mezinárodních norem EN ISO 9001-2000. K tomuto kroku se rozhodla kvůli zavedení pořádku v nemocnici, zlepšení její činnosti, hospodaření a celkovému přispění k naplnění zásad managementu kvality (např. zaměření na zákazníka, určení směru a cílů, neustále zlepšování). Tímto certifikátem se může jako jediná z pěti nemocnic kraje Vysočina chlubit od dubna 2007. Nemocnice Jihlava se umístila mezi čtyřiceti nejlepšími nemocnicemi z dvou set nemocnic v České republice v internetovém průzkumu institutu HealthCare, který hodnotil vlídnost a úroveň péče očima pacientů. To vše svědčí o kvalitně poskytované péči v nemocnici. Nemocnice disponuje nemalým počtem lůžek – v roce 2006 se jejich počet pohyboval kolem 758 (z toho 42 intenzivních) na 20 odděleních. Ročně se v nemocnici hospitalizuje průměrně 30 tisíc pacientů, počet ambulantně ošetřených se pohybuje kolem 310 tisíc. Průměrná ošetřovací doba se vyznačuje klesající tendencí. V prvním roce sledovaného období (2002)

činila 7,6 dnů a v posledním roce (2006) 5,8 dnů. Nemocnice Jihlava poskytuje zdravotní péči, ve které je zahrnuta ambulantní a lůžková základní, a specializovaná diagnostická a léčebná péče, nezbytná preventivní péče a lékárenská činnost. Dále realizuje vědeckou, vzdělávací a informační činnost ve zdravotnictví (např. klinické hodnocení účinků léků a nové zdravotnické techniky, pregraduální a postgraduální výchova zdravotnických pracovníků). Kromě této hlavní činnosti vykonává i doplňkové činnosti, kterými jsou: -

zkoušky stability u zdrojů ionizujícího záření

-

provozování hostinské činnosti pro osoby, které nejsou pacienty ani zaměstnanci organizace

-

sterilizaci zdravotnických prostředků a materiálu

-

nákup a prodej zboží

-

technické činnosti v dopravě

-

činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

Strategií Nemocnice Jihlava je zabezpečení dominantního postavení v poskytování základní a specializované péče ve svém kraji, kvalitní poskytování zdravotní péče a ostatních služeb, výchova a vzdělávání zdravotnických pracovníků. Nemocnice se snaží naplňovat svou vizi:

39

„Prosperující krajská univerzitní nemocnice, poskytující špičkové služby kvalitními odborníky“.20

Hospodaření nemocnice Nemocnice Jihlava je příspěvkovou organizací, a proto nemůže fungovat podle stejných ekonomických a daňových pravidel jako většina podnikatelských subjektů v České republice. Druhou největší část jejích příjmů tvoří příspěvky a dotace od zřizovatele či státu. Ve sledovaném období byl pro nemocnici nejhorším rokem z hlediska hospodaření rok 2003, kdy vykázala největší ztrátu od roku 2000. Tato ztráta činila 143 274 tisíc Kč. V dalším roce se jí podařilo ztrátu snížit o 138 684 tisíc Kč na částku -4 590,04 tis. Kč. Poslední dva sledované roky (2005, 2006) nemocnice již vykazovala kladné výsledky hospodaření. Neopomenutelný podíl na těchto výsledcích měla finanční pomoc na oddlužení od kraje Vysočina. Nemocnice se snažila zjistit své vnitřní mezery a díky jejich odstranění zajistila efektivnější fungování. Jedním z důvodů úspor finančních prostředků je snížení mzdových nákladů díky poklesu počtu pracovníků. Tento pokles neohrozil chod nemocnice, musely však být provedeny určité organizační změny umožňující zachování požadovaného výkonu při nižším počtu pracovníků. Celkový počet pracovníků se od roku 2002 snížil o 113 na 1115. Rok 2005 byl zlomovým rokem, kdy se hospodaření nemocnice úspěšně dařilo. Poprvé vykázala zisk (ovšem díky provozním dotacím), začaly se snižovat závazky po splatnosti, a rovněž díky dotacím kraje a ministerstva financí se jí podařilo zkrátit dobu splatnosti dodavatelům navzdory opožděným platbám od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Navíc se nemocnici povedlo uhradit všechny předchozí závazky z let dostavby.

20

Výroční zpráva 2006, Nemocnice Jihlava.

40

6 Finanční analýza nemocnice V praktické části své diplomové práce vypracuji finanční analýzu Nemocnice Jihlava za období 2002 – 2005.

6.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele jsou základem pro tvorbu horizontální a vertikální analýzy účetních výkazů.

6.1.1 Horizontální analýza účetních výkazů Horizontální analýza porovnává změny položek výkazů v časové posloupnosti. Výstupy z analýzy se vyjadřují v procentech nebo indexem – řetězovým či bazickým.

procentní změna =

absolutní změna ∗ 100 ukazatel t - 1

absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t - 1 Tabulka č. 3: Zkrácené rozvahy za období 2002 – 2006 (v tis. Kč) 2002

2003

2004

2005

2006

Stálá aktiva DNM Oprávky k DNHM DHM Oprávky k DHM Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ost.A - přechodné účty aktivní AKTIVA CELKEM

1 188 080,93 5 177,16 -2 742,10 1 694 313,17 -508 667,30 137 259,62 25 346,09 95 871,44 14 850,22 1 191,87 1 325 340,55

261 561,12 5 360,24 -3 485,32 336 081,15 -76 394,95 133 435,22 19 565,35 82 369,41 21 959,99 9 540,47 394 996,34

270 694,11 5 360,24 -4 257,85 347 568,25 -77 976,53 160 282,83 17 098,06 117 146,85 14 279,67 11 758,25 430 976,93

34 867,23 5 360,24 -4 983,42 115 737,44 -81 247,04 192 821,01 14 680,86 126 111,25 29 534,03 22 494,87 227 688,24

41 512,12 5 560,24 -5 094,77 124 010,87 -82 964,22 130 613,65 14 151,83 98 872,01 21 503,25 -3 913,44 172 125,77

Vlastní kapitál Majetkové fondy Finanční a peněžní fondy HV (B.O.) Cizí kapitál Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Ost.P - přechodné účty pasivní PASIVA CELKEM

1 130 487,04 131 591,50 1 165 738,44 264 824,22 113 764,16 114 564,00 -62 706,14 -143 274,17 194 853,52 263 404,84 18 588,41 33 659,99 176 166,58 218 554,51 98,53 11 190,34 1 325 340,56 394 996,34

163 494,52 275 317,02 117 162,27 -4 590,05 267 482,40 22 131,50 234 251,56 11 099,34 430 976,93

-27 893,38 45 255,55 20 191,55 25 989,03 255 581,62 34 276,60 221 010,78 294,24 227 688,24

21 675,40 55 560,80 35 651,97 23 803,11 150 450,37 7 082,70 143 648,58 -280,91 172 125,77

41

Tabulka č. 4: Horizontální analýza zkrácených rozvah 2002 – 2004 2003 / 2002 Abs. změna Změna v % (v tis. Kč)

2004 / 2003 Abs. změna Změna v % (v tis. Kč)


-926 519,81 183,08 -743,22 -1 358 232,02 432 272,35 -3 824,40 -5 780,74 -13 502,03 7 109,77 8 348,60 -930 344,21

-77,98 3,54 27,10 -80,16 -84,98 -2,79 -22,81 -14,08 47,88 700,46 -70,20

9 132,99 0,00 -772,53 11 487,10 -1 581,58 26 847,61 -2 467,29 34 777,44 -7 680,32 2 217,78 35 980,59

3,49 nelze 22,17 3,42 2,07 20,12 -12,61 42,22 -34,97 23,25 9,11


-998 895,54 -900 914,22 799,84 -80 568,03 68 551,32 15 071,58 42 387,93 11 091,81 -930 344,22

-88,36 -77,28 0,70 128,49 35,18 81,08 24,06 11 257,29 -70,20

31 903,02 10 492,80 2 598,27 138 684,12 4 077,56 -11 528,49 15 697,05 -91,00 35 980,59

24,24 3,96 2,27 -96,80 1,55 -34,25 7,18 -0,81 9,11

Z horizontální analýzy lze vidět, že se celková bilanční suma v roce 2003 snížila o 70,2 % oproti předchozímu roku. Na celkovém poklesu stálých aktiv v roce 2003 se významně podílelo snížení položky dlouhodobého hmotného majetku v absolutním vyjádření o 1 358 232,02 tis. V roce 2003 se objevil značný nárůst přechodných účtů aktivních o přibližně 700 % (v absolutním vyjádření o 8 348,60 tis. Kč), a to v důsledku navýšení dohadných účtů aktivních. Absolutní rozdíl dlouhodobého nehmotného majetku je nulový a tudíž procentní změna nelze spočítat. V roce 2004 nemocnici výrazně stouply pohledávky (o 42,22 %), největší podíl na tom měly pohledávky od pojišťoven, které se neustále opožďovaly. Jejich částka vzrostla o 31 milionů. Současně došlo k výraznému poklesu krátkodobého finančního majetku o 34,97 %, zejména kvůli nižším finančním prostředkům na účtech. To zapříčinilo problémy s vyplácením mezd. Vlivem poměrně vysokého nárůstu pohledávek a poklesu finančního majetku došlo k ohrožení likvidity nemocnice. Poměrně výrazně se zvýšila položka dlouhodobých závazků – o 81,08 % (v roce 2003). Z analýzy je dále patrné, že nemocnice změnila způsob profinancování majetku, a to z financování vlastními zdroji na financování pomocí cizích zdrojů. I když v roce 2004 navýšila vlastní kapitál o absolutní částku 31 903,02 tis. Kč, cizí kapitál nad vlastním neustále převažoval. Stav dlouhodobých závazků se oproti roku 2003 razantně snížil o 34,25 %. 42

Co se týče výsledku hospodaření, jeho hodnota se v letech 2002 – 2004 objevila v červených

číslech. V roce 2003 se ztráta prohloubila o 80 568,03 tis. Kč, v následujícím roce se ztráta naopak snížila o 138 684,12 tis. Kč. Tabulka č. 5: Horizontální analýza zkrácených rozvah 2004 – 2006 2005 / 2004 Abs. změna Změna v % (v tis. Kč)



-235 826,88 0,00 -725,57 -231 830,81 -3 270,51 32 538,18 -2 417,20 8 964,40 15 254,36 10 736,62 -203 288,69

-87,12 nelze 17,04 -66,70 4,19 20,30 -14,14 7,65 106,83 91,31 -47,17

6 644,89 200,00 -111,35 8 273,43 -1 717,18 -62 207,36 -529,03 -27 239,24 -8 030,78 -26 408,31 -55 562,47

19,06 3,73 2,23 7,15 2,11 -32,26 -3,60 -21,60 -27,19 -117,40 -24,40


-191 387,90 -230 061,47 -96 970,72 30 579,08 -11 900,78 12 145,10 -13 240,78 -10 805,10 -203 288,69

-117,06 -83,56 -82,77 -666,20 -4,45 54,88 -5,65 -97,35 -47,17

49 568,78 10 305,25 15 460,42 -2 185,92 -105 131,25 -27 193,90 -77 362,20 -575,15 -55 562,47

-177,71 22,77 76,57 -8,41 -41,13 -79,34 -35,00 -195,47 -24,40

Zatímco meziroční nárůst bilanční sumy v roce 2004 činil 9,11 % (tj. 35 980,59 tis. Kč), o rok později její hodnota klesla o významných 47,17 % (tj. 203 288,69 tis. Kč). Významný pokles se projevil v položce stálých aktiv, a to o 87,12 %. Zatímco dlouhodobý hmotný majetek v roce 2004 vzrostl o 3,42 %, o rok později naopak klesl o 66,70 %, přičemž největší podíl na tom měla podpoložka nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek se opět nezměnil, jeho procentní hodnota tedy nelze spočítat. Oběžná aktiva se v roce 2005 navýšila o 20,30 %, přičemž nejvíce vzrostla podpoložka krátkodobého finančního majetku (o 106,83 %). Došlo k navýšení finančních prostředků na účtech. V následujícím roce však výše oběžných aktiv klesla o 32,26 %. Ve skupině ostatních účtů aktivních došlo k významnému snížení položky „příjmy příštích období“ (o 21 935,39 tis. Kč, tj. o 99 %). Procentní nárůst pohledávek v roce 2005 činil 7,65 % a o rok později došlo naopak k prudkému poklesu o 21,60 %. Významně se na tom podílely opět pohledávky od pojišťoven,

43

kdy se jejich hodnota snížila z 118 865 tis. Kč na 90 747 tis. Kč. (kdy jejich výše klesla přibližně o 28 milionů Kč) . Vlastní kapitál vzrostl z částky -27 893,38 tis. Kč (rok 2005) na částku 21 675,40 tis. Kč (rok 2006), což v procentním vyjádření činí 177,71 %. Naopak výše cizího kapitálu klesla o 41,13 %. I přes docela velký procentní nárůst vlastního kapitálu však nemocnice stále více používala cizí kapitál, jehož částky byly mnohem vyšší než částky vlastního kapitálu. Nemocnice tudíž financovala svůj majetek převážně z cizích zdrojů. V roce 2005 se výsledek hospodaření Nemocnice Jihlava dostal z červených čísel do čísel

černých, konkrétně z -4 590,05 tis. Kč na 25 989,03 tis. Kč. Procentní změna nám říká, že položka výsledku hospodaření poklesla o 666, 20 %, není to však pravda. Celková absolutní změna byla 30 579,08 tis. Kč, zisk se změnil 6,662krát směrem nahoru, tj. vzrostl o již výše zmíněných 666,20 %. Tabulka č. 6: Zkrácené výkazy zisků a ztrát za období 2002 – 2006 (v tis. Kč) 2002

2003

2004

2005

2006

Spotřeba materiálu a energie Náklady na prodané zboží Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Ostatní náklady NÁKLADY CELKEM

200 357,67 57 190,16 27 625,27 317 810,58 40,05 35 103,04 13 096,29 651 223,06

231 482,95 62 142,05 66 931,04 357 513,34 0,00 1 010,26 11 206,57 730 286,21

198 604,79 71 176,06 95 142,77 316 162,78 0,00 2 136,54 19 079,99 702 302,93

211 107,06 82 847,04 116 529,19 344 593,03 0,14 1 757,79 18 798,11 775 632,36

211 975,84 83 416,37 123 529,53 382 742,54 27,54 1 729,49 11 010,20 814 431,51

Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Aktivace materiálu a zboží Tržby z prodeje DM a materiálu Ostatní výnosy VÝNOSY CELKEM Daň z příjmů HV po zdanění

502 224,49 486 896,36 71 311,34 76 402,70 10 273,22 4 082,21 3 523,11 5 142,83 1 184,75 14 487,93 588 516,91 587 012,03 0,00 0,00 -62 706,15 -143 274,18

540 192,48 86 508,10 8 095,41 10 050,76 52 866,14 697 712,89 0,00 -4 590,04

612 286,29 99 498,38 7 899,54 9 133,04 75 775,68 804 592,93 2 971,54 25 989,03

635 581,29 98 219,92 7 461,19 8 141,52 87 779,27 837 183,19 -1 051,44 23 803,12

44

Tabulka č. 7: Horizontální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát 2002 – 2004 2003 / 2002 Abs. změna Změna v % (v tis. Kč)



31 125,28 4 951,89 39 305,77 39 702,76 -40,05 -34 092,78 -1 889,72 79 063,15

15,53 8,66 142,28 12,49 -100,00 -97,12 -14,43 12,14

-32 878,16 9 034,01 28 211,73 -41 350,56 nelze 1 126,28 7 873,42 -27 983,28

-14,20 14,54 42,15 -11,57 nelze 111,48 70,26 -3,83


-15 328,13 5 091,36 -6 191,01 1 619,72 13 303,18 -1 504,88 nelze -80 568,03

-3,05 7,14 -60,26 45,97 1 122,87 -0,26 nelze 128,49

53 296,12 10 105,40 4 013,20 4 907,93 38 378,21 110 700,86 nelze 138 684,14

10,95 13,23 98,31 95,43 264,90 18,86 nelze -96,80

V roce 2003 se služby zvýšily o 142,28 %, což je v absolutním vyjádření 9 305,77 tis. Kč. Spotřeba materiálu a energie vzrostla o 15,53 % zejména vlivem nárůstu spotřeby materiálu o 30 546.91 tis. Kč. Důvodem byl nárůst spotřeby léčiv, které pojišťovny nehradí. Jsou to např. nákladné léky pro onkologickou léčbu, kterou pro kraj Vysočina poskytuje pouze Nemocnice Jihlava. Z analýzy lze rovněž vyčíst, že došlo k nárůstu osobních nákladů o 12,49 % (39 702,76 tis. Kč v absolutním vyjádření), a to z důvodu navýšení mzdových nákladů. Žádné daně a poplatky nemocnice v roce 2003 neplatila, proto jejich výše poklesla o celých 100 %. Výše odpisů se snížila o 97,12 %. Celkové náklady v roce 2003 vzrostly o 12,14 % (79 063,15 tis. Kč v absolutním vyjádření). Na tento nárůst měly větší vliv náklady hlavní

činnosti – zvýšili se o 78 857,94 tis. Kč., zatímco náklady doplňkové činnosti vzrostly pouze o 205,21 tis. Kč. Ve skupině ostatních výnosů byly v roce 2002 nejvyšší položkou jiné ostatní výnosy (6 303,19). V tento rok nemocnice vydala částku 7 877,61 tis. Kč za smluvní pokuty a úroky z prodlení, což ostatní výnosy snížilo. Následující rok obdržela příspěvky a dotace na provoz ve výši 10 549,38 tis. Kč a to se stalo příčinou tak vysokého procentního nárůstu ostatních výnosů.

45

V dalším roce byl procentní nárůst výnosů podstatně nižší (264,90 %), avšak v absolutním vyjádření je částka vyšší (38 378,21 tis. Kč) než v předchozím roce. Velký podíl na tom nesly opět příspěvky a dotace na provoz, které byly nemocnici poskytnuty ve výši 29 327,80 tis. Kč. V roce 2004 se projevil opět nárůst služeb, a to o 42,15 %, což bylo podstatně méně než v předchozím roce. Nejvíce v této skupině vzrostly položky opravy a udržování a ostatní služby. Nárůst oprav činil 67,84 %, a to především z důvodu opravy multifunkční stěny, která stála 4 890 tis. Kč. V tomto roce dále proběhly např. opravy střech a videogastroskopu. Spotřeba materiálu a energie klesla o 14,20 %, přitom minulý rok vzrostla o 15,53 %. Pokles byl zapříčiněn především snížením spotřeby materiálu. Dále došlo ke snížení osobních nákladů o 11,57 % (41 350,56 tis. Kč v absolutním vyjádření). Koncem roku 2003 totiž došlo k odebrání osobního ohodnocení a ke snížení zvláštních příplatků a příplatku za vedení na nejnižší hranice. Na druhou stranu však nemocnice od 1. 1. 2004 přešla z dvanácté platové třídy na třídu šestnáctou. V roce 2004 se nemocnici podařilo snížit celkové náklady, i když pouze o 3,83 % (27 983,28 tis. Kč v absolutním vyjádření). Došlo k zahájení provozu centrálního příjmu, ke vzniku centrálního dispečinku sanitářů, centralizaci pomocných služeb na pracoviště centrální sterilizace a zefektivnění chodu centrálních operačních sálů. Tyto změny přinesly úspory v nákladech. Co se týče výnosů roku 2004, za zmínku stojí položka aktivace materiálu a zboží. Zatímco se v roce 2003 snížila o 60,26 %, v roce 2004 naopak vzrostla o 98,31 %. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu se zvýšily o 95,43 %, největší podíl na tom nesly tržby z prodeje materiálu. Celkové výnosy vzrostly o 110 700,86 tis. Kč, z toho tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu o 4 907,93 tis. Kč, aktivace materiálu a zboží o 4 013,20 tis. Kč, ostatní výnosy o 38 378,21 tis. Kč a tržby z prodeje služeb o 53 296,12 tis. Kč. Výsledek hospodaření se v roce 2003 dostal do ještě větší ztráty, konkrétně se ztráta prohloubila o 128,49 % (80 568,03 tis. Kč). Následující rok se nemocnici podařilo ztrátu snížit o 96,80 % (138 684,14 tis. Kč), a to převážně zásluhou finanční pomoci od kraje Vysočina. Důvodem záporných výsledků hospodaření jsou dluhy z minulých let ve výši 233 000 tis. Kč.

46

Tabulka č. 8: Horizontální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát 2004 – 2006 2005 / 2004 Abs. změna Změna v % (v tis. Kč) Spotřeba materiálu a energie Náklady na prodané zboží Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Ostatní náklady NÁKLADY CELKEM Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Aktivace materiálu a zboží Tržby z prodeje DM a materiálu Ostatní výnosy VÝNOSY CELKEM Daň z příjmů HV po zdanění


12 502,27 11 670,98 21 386,42 28 430,25 0,14 -378,75 -281,88 73 329,43

6,30 16,40 22,48 8,99 nelze -17,73 -1,48 10,44

868,78 569,33 7 000,34 38 149,51 27,40 -28,30 -7 787,91 38 799,15

0,41 0,69 6,01 11,07 19 571,43 -1,61 -41,43 5,00

72 093,81 12 990,28 -195,87 -917,72 22 909,54 106 880,04 2 971,54 30 579,07

13,35 15,02 -2,42 -9,13 43,33 15,32 nelze -666,20

23 295,00 -1 278,46 -438,35 -991,52 12 003,59 32 590,26 -4 022,98 -2 185,91

3,80 -1,28 -5,55 -10,86 15,84 4,05 -135,38 -8,41

Osobní náklady v roce 2006 vzrostly o 11,07 %, a to zejména vlivem nárůstu mzdových nákladů. Celkové náklady za roky 2005 a 2006 vzrostly nejprve o 10,44 %, poté o 5 %. Co se týče výnosů, v letech 2005 a 2006 nejvyšší nárůst zaznamenaly položky ostatních výnosů (43,33 % a 15,84 %). Opět se na tom nejvíce odrazily příspěvky na dotace a provoz, u kterých došlo k navýšení o 98,22 % (28 805,81 tis. Kč). V dalším roce se na tomto nárůstu nejvíce podílela položka zúčtování fondů, která vzrostla o 310,26 % (23 818,64 tis. Kč). Naopak nejvyšší pokles vykázaly tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (9,13 % a 10,86 %). Celkové výnosy se v roce 2005 zvýšili o 15,32 %, což je 106 880,04 tis. Kč. V letech 2002 – 2004 nemocnice neplatila daň z příjmů z důvodu záporného výsledku hospodaření, proto v roce 2005 nelze vypočítat procentní nárůst.

47

6.1.2 Vertikální analýza účetních výkazů Vertikální analýza sleduje podíl jednotlivých položek rozvahy na bilanční sumě, vyjadřuje strukturu aktiv a pasiv v procentech. Tabulka č. 9: Vertikální analýza zkrácených rozvah za období 2002 – 2006 (v %) Podíl na bilanční sumě v % 2002

2003

2004

2005

2006


89,64 0,39 -0,21 127,84 -38,38 10,36 1,91 7,23 1,12 0,09 100,00

66,22 1,36 -0,88 85,08 -19,34 33,78 4,95 20,85 5,56 2,42 100,00

62,81 1,24 -0,99 80,65 -18,09 37,19 3,97 27,18 3,31 2,73 100,00

15,31 2,35 -2,19 50,83 -35,68 84,69 6,45 55,39 12,97 9,88 100,00

24,12 3,23 -2,96 72,05 -48,20 75,88 8,22 57,44 12,49 -2,27 100,00

Vlastní kapitál Majetkové fondy Finanční a peněžní fondy HV (B.O.) Cizí kapitál Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Ost.P – přechodné účty pasivní PASIVA CELKEM

85,30 87,96 8,58 -4,73 14,70 1,40 13,29 0,01 100,00

33,31 67,04 29,00 -36,27 66,69 8,52 55,33 2,83 100,00

37,94 63,88 27,19 -1,07 62,06 5,14 54,35 2,58 100,00

-12,25 19,88 8,87 11,41 112,25 15,05 97,07 0,13 100,00

12,59 32,28 20,71 13,83 87,41 4,11 83,46 -0,16 100,00

Z výsledků je patrné, že se v nemocnici průběžně měnila struktura aktiv i pasiv. Nejvýznamnější složkou aktiv za sledované období byl dlouhodobý hmotný majetek, a to v roce 2002. Jeho podíl na celkových aktivech se do roku 2005 neustále snižoval, avšak v roce 2006 vzrostl. Zatímco v roce 2002 činil podíl stálých aktiv 89,64 %, v roce 2006 už pouhých 24,12 %, tj. pokles o 65,52 %. Naopak podíl oběžných aktiv vykazoval rostoucí tendenci: na počátku sledovaného období činil 10,36 %, na konci sledovaného období vzrostl na 75,88 %. Tento nárůst z velké části ovlivnily krátkodobé pohledávky, jejichž podíl se na bilanční sumě za roky 2002 – 2006 zvýšil o 50,21 %. Zatímco v roce 2002 činil podíl cizích zdrojů 14,70 %, v roce 2006 87,41 %, tzn., že neustále převažuje dluhové financování. Podíl vlastního kapitálu se naopak neustále snižoval. Změna struktury pasiv je dále zapříčiněna krátkodobými závazky. V roce 2002 se na celkové bilanční sumě podílely pouze z 13,29 %, v roce 2006 už z 83,46 %. Výsledek hospodaření tvořil v roce 2006 13,83 % z celkových pasiv.

48

U výkazu zisků a ztrát se jednotlivé položky poměřují s celkovými výnosy, popř. náklady. Tabulka č. 10: Vertikální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát za období 2002 – 2006 (v %) Podíl na celkových nákladech a celkových výnosech v % 2002

2003

2004

2005

2006


30,77 8,78 4,24 48,80 0,01 5,39 2,01 100,00

31,70 8,51 9,17 48,96 nelze 0,14 1,53 100,00

28,28 10,13 13,55 45,02 nelze 0,30 2,72 100,00

27,22 10,68 15,02 44,43 0,00 0,23 2,42 100,00

26,03 10,24 15,17 47,00 0,00 0,21 1,35 100,00


85,34 12,12 1,75 0,60 0,20 100,00 Nelze -10,65

82,94 13,02 0,70 0,88 2,47 100,00 nelze -24,41

77,42 12,40 1,16 1,44 7,58 100,00 nelze -0,66

76,10 12,37 0,98 1,14 9,42 100,00 0,38 3,23

75,92 11,73 0,89 0,97 10,49 100,00 -0,13 2,84

Z tabulky je možné vidět, že spotřeba materiálu a energie tvořila v roce 30,77 % celkových nákladů, avšak tento podíl neustále mírně klesal, což je pozitivní. Oproti předchozímu roku se ovšem v roce 2006 zvýšil podíl osobních nákladů (47 %), a to především vlivem nárůstu mzdových nákladů. Tato položka tvoří nejvýznamnější složku nákladů. Naopak zanedbatelné podíly na celkových nákladech nesou daně a poplatky. Nejpodstatnější složkou výnosů jsou tržby z prodeje služeb, i když se jejich podíl rok od roku snižuje. Výsledek hospodaření v roce 2006 tvořil 2,84 % z celkových výnosů. Daň z příjmů za roky 2002 – 2004 nemocnice neplatila, tudíž analýzu nelze vypočítat. To platí i pro daně a poplatky za roky 2002 a 2003.

49

Změny ve struktuře nákladů a výnosů za poslední dva roky lze vidět na následujících grafech. Graf č. 1: Struktura nákladů 2005

0,23%

2,42% 37,90%

44,43%

15,02%

ostatní

nákupy

služby

osobní náklady

odpisy

Graf č. 2: Struktura nákladů 2006

0,21%

1,35% 36,27%

47,00%

15,17%

ostatní

nákupy

služby

osobní náklady

odpisy

Nejvyšší položku celkových nákladů tvoří osobní náklady. Když porovnáme strukturu nákladů za oba dva roky, zjistíme, že nejvíce vzrostly právě zmíněné osobní náklady (o 2,57 %). Bylo to způsobeno především vlivem nařízenému růstu mezd, které z velké části

50

nemocnice nemůže ovlivnit. Naopak nejmenší změnu prodělaly odpisy, snížily se o 0,02 % na 0,21 %. Následující grafy ukazují změnu ve struktuře výnosů. Graf č. 3: Struktura výnosů 2005

2,18%1,15%

7,23%

0,98%

c

88,46%

příspěvky a dotace

tržby za výkony

aktivace

ostatní

prodej majetku

Graf č. 4: Struktura výnosů 2006

6,73%

0,97% 3,76%

0,89%

87,65%

příspěvky a dotace

tržby za výkony

aktivace

ostatní

prodej majetku

Z grafů lze vidět, že nejvíce se na celkových výnosech podílely tržby za výkony. Druhou významnou položkou byly v roce 2005 příspěvky a dotace, jejichž podíl na výnosech činil 51

7,23 %. V roce 2006 se jejich výše snížila na 3,76 % (o 3,47 %). V roce 2006 druhou významnou položkou byly ostatní výnosy. Jejich podíl se oproti předchozímu roku zvýšil o 4,55 %.

6.2 Analýza rozdílových ukazatelů K nejčastějším ukazatelům patří čistý pracovní kapitál. Pro potřeby finanční analýzy se rozlišuje pracovní kapitál brutto a pracovní kapitál netto (čistý pracovní kapitál). ČPK = oběžná aktiva - krátkodobé závazky Tabulka č. 11: Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) Oběžná aktiva Kr. závazky ČPK

2002 137 259,62 176 265,11 -39 005,49

2003 133 435,22 229 744,85 -96 309,63

2004 160 282,83 245 350,90 -85 068,07

2005 192 821,01 221 305,02 -28 484,01

2006 130 613,65 143 367,67 -12 754,02

ČPK se za celé sledované období vyskytoval v záporných hodnotách. Od roku 2004 je však na dobré cestě, protože se z částky -85 068,07 tis. Kč dostal na částku -12 754,02 tis. Kč. Záporné hodnoty ČPK však vypovídají o nízké platební schopnosti nemocnice a to zapříčiňuje dlouhou dobu splatnosti dodavatelům a nízké finanční prostředky na účtech. S tím souvisí problémy s vyplácením mezd, se kterými se nemocnice potýkala v roce 2004. K malé platební schopnosti přispívají i stále se opožďující platby od Všeobecné zdravotní pojišťovny. V roce 2005 se jí však s pomocí dotací kraje a ministerstva financí podařilo dobu splatnosti dodavatelům snížit.

6.3 Poměrová analýza Do soustavy finanční analýzy příspěvkové organizace můžeme zařadit ukazatele rentability, autarkie, likvidity, aktivity, financování, produktivity.

6.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability vyjadřují, kolik Kč zisku připadne na 1 Kč vstupu, tzn. jak efektivně je organizace schopna hospodařit. Jelikož v čitateli ukazatelů se vyskytuje čistý zisk, jejich hodnota je jím ovlivněna. Nemocnice Jihlava vykonává dvě činnosti, a to hlavní a doplňkovou. Tyto dvě činnosti mají rozdílné cíle z hlediska rentability – cílem hlavní činnosti je vyrovnaný výsledek hospodaření a cílem hospodářské činnosti je naopak tvorba zisku.

52

V Nemocnici Jihlava se výše čistého zisku vyvíjela následovně: Tabulka č. 12: Vývoj čistého zisku (v tis. Kč) 2002 -62 706,15

Čistý zisk

2003 -143 274,18

2004 -4 590,04

2005 25 989,03

2006 23 803,12

Graf č. 5: Vývoj čistého zisku (v tis. Kč)

40 000,00 20 000,00 0,00 -20 000,00

2002

2003

2004

2005

2006

-40 000,00 -60 000,00 -80 000,00 -100 000,00 -120 000,00 -140 000,00 -160 000,00 Čistý zisk

Z grafu lze vidět, jak se nemocnici vedlo z hlediska výsledku hospodaření. Od roku 2002 do roku 2004 vykazovala ztrátu, přičemž nejvyšší ztráta se objevila v roce 2003 ve výši 143 274,18 tis. Kč. Od tohoto roku se pak její hospodaření jen zlepšovalo. Kladného výsledku hospodaření nemocnice dosáhla v roce 2005, a to 25 989,03 tis. Kč. Na tak vysokém růstu se podílely ostatní výnosy, a to zejména nárůst příspěvků a dotací o 28 805,81 tis. Kč, dále nárůst tržeb z prodeje služeb a za prodané zboží o 85 084,09 tis. Kč. Následující výsledek hospodaření se o malou částku snížil, a sice na 23 803,12 tis. Kč.

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Tento ukazatel vystihuje celkovou efektivnost organizace. ROA =

čistý zisk ∗ 100 celková aktiva Tabulka č. 13: Rentabilita celkového kapitálu (v tis. Kč)

Čistý zisk Celková aktiva ROA

2002 -62 706,15 1 325 340,55 -4,73 %

2003 -143 274,18 394 996,34 -36,27 %

2004 -4 590,04 430 976,93 -1,07 %

2005 25 989,03 227 688,24 11,41 %

2006 23 803,12 172 125,77 13,83 %

53

Jelikož nemocnice vykazovala za první tři roky ztrátu, rentabilita se rovněž pohybovala v záporných hodnotách. Do kladných hodnot se dostala až s kladným výsledkem hospodaření v roce 2005. Rentabilita celkového kapitálu se v roce 2006 zvýšila z 11,41 % na 13,83 %, tj. o 2,42 %. Čistý zisk se sice snížil, ale tento pokles byl menší než pokles celkových aktiv.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu a říká, kolik čistého zisku připadne na jednu korunu vloženého kapitálu.

ROE =

čistý zisk ∗ 100 vlastní kapitál Tabulka č. 14: Rentabilita vlastního kapitálu (v tis. Kč)

Čistý zisk Vlastní kapitál ROE

2002 -62 706,15 1 130 487,04 -5,55 %

2003 -143 274,18 131 591,50 -108,88 %

2004 -4 590,04 163 494,52 -2,81 %

2005 25 989,03 -27 893,38 -93,17 %

2006 23 803,12 21 675,40 109,82 %

V prvních čtyřech letech sledovaného období se rentabilita pohybovala opět v záporných hodnotách. Rozdílné hodnoty rentability vlastního kapitálu byly způsobeny kolísáním výše vlastního kapitálu. Extrémní pokles vlastního kapitálu se projevil v roce 2005 o 117,06 % (viz horizontální analýza), a to vlivem vysoké neuhrazené ztráty minulých let. V roce 2006 došlo k výraznému zlepšení ukazatele z -93,17 % na 109,82 %, tj. o 202,99 %. Znamená to, že 1 Kč vloženého kapitálu přispěla v roce 2006 k navýšení zisku o 1,0982 Kč.

Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb vyjadřuje, kolik čistého zisku dokáže organizace vyprodukovat na 1 Kč tržeb.

ROS =

čistý zisk ∗ 100 tržby Tabulka č. 15: Rentabilita tržeb (v tis. Kč) Čistý zisk Tržby ROS

2002 -62 706,15 577 058,94 -10,87 %

2003 -143 274,18 568 441,89 -25,20 %

2004 -4 590,04 636 751,34 -0,72 %

2005 25 989,03 720 917,71 3,60 %

2006 23 803,12 741 942,73 3,21 %

Záporné hodnoty ukazatele jsou opět ovlivněny záporným výsledkem hospodaření. Rentabilita tržeb v roce 2003 poklesla z -10,87 % na -25,20 %, což bylo způsobeno značným prohloubením ztráty. Poslední dva roky tento ukazatel činil 3,60 % a 3,21 %. Porovnáme-li 54

rentabilitu za rok 2002 s rentabilitou za rok 2006, zjistíme, že vzrostla o 14,08 %. Na tomto růstu se podílelo zvyšování tržeb, a to zejména tržeb z prodeje materiálu, jejichž celkový nárůst za sledované období činil 131,09 %.

Rentabilita nákladů (ROC) Rentabilita nákladů ukazuje, zda se organizaci podařilo zhodnotit vložené náklady. Říká, kolik zisku připadne na 1 Kč nákladů. ROC =

čistý zisk ∗ 100 náklady Tabulka č. 16: Rentabilita nákladů (v tis. Kč) Čistý zisk Náklady ROC

2002 -62 706,15 651 223,06 -9,63 %

2003 -143 274,18 730 286,21 -19,62 %

2004 -4 590,04 702 302,93 -0,65 %

2005 25 989,03 775 632,36 3,35 %

2006 23 803,12 814 431,51 2,92 %

Záporné hodnoty rentability nákladů jsou opět ovlivněny záporným výsledkem hospodaření. Ukazatel se v roce 2005 zvýšil z -0,65 % na 3,35 %, tj. o 4 %. V dalším roce ovšem došlo k menšímu poklesu, a to o 0,43 %. Na 1 Kč nákladů v posledním roce připadlo 0,0292 Kč zisku. Celkové navýšení nákladů za sledované období činilo 25,06 %, zatímco u čistého zisku 137,96 %.

Ukazatel nákladovosti tržeb Vyššího ukazatele rentability tržeb organizace může dosáhnout tím, že sníží své náklady. K vyjádření relativní úrovně nákladů se používá ukazatel nákladovosti tržeb, jako doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb. Ukazatel nákladovosti tržeb je nepřímo úměrný k rentabilitě tržeb.

ukazatel nákladovosti tržeb =

náklady tržby

Tabulka č. 17: Nákladovost tržeb (v tis. Kč) Náklady Tržby Nákladovost

2002 651 223,06 577 058,94 1,1285

2003 730 286,21 568 441,89 1,2847

2004 702 302,93 636 751,34 1,1029

2005 775 632,36 720 917,71 1,0759

2006 814 431,51 741 942,73 1,0977

V roce 2003 se nákladovost tržeb zvýšila z hodnoty 1,1285 na 1,2847, tj. o 15,62 % v důsledku vyššího nárůstu nákladů než tržeb (hodnota tržeb poklesla). Následující dva roky se ukazatel naopak snižoval, až v roce 2006 se opět zvýšil. Příčinou bylo rychlejší tempo 55

růstu nákladů než tržeb. Jelikož nemocnice jako příspěvková organizace se od klasických firem liší, je vhodné spočítat ukazatele speciálně pro ně sestavené:

Rentabilita nákladů doplňkové činnosti Jelikož doplňkovou činnost provádí

nemocnice za účelem zisku, rentabilitou nákladů

doplňkové činnosti je vhodné vyhodnotit efektivnost této činnosti.

r NDČ =

HV DČ ∗ 100 N DČ Tabulka č. 18: Rentabilita nákladů doplňkové činnosti (v tis. Kč) 2002 96,15 3 459,28 2,78 %

HVDČ NDČ r NDČ

2003 209,48 3 664,49 5,72 %

2004 268,03 3 283,37 8,16 %

2005 11 740,82 89 349,01 13,14 %

2006 10 835,51 88 786,28 12,20 %

V posledním roce sledovaného období se ukazatel mírně snížil, ale jinak vykazoval rostoucí tendenci. Celkový nárůst ukazatele za roky 2002 – 2006 činil 9,42 %, jelikož rentabilita vzrostla z 2,78 % na 12,20 %. To svědčí o neustálém zlepšování efektivnosti doplňkové

činnosti nemocnice, protože cílem je maximalizovat nákladovou rentabilitu. Prostředky, které nemocnice touto doplňkovou činností získá, slouží k podpoře její hlavní činnosti.

Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti Ukazatel udává, v jaké míře je pokryta ztráta z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti. Z´´ =

zisk DČ ∗ 100 ztráta HČ Tabulka č. 19: Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti (v tis. Kč)

Zisk DČ Ztráta HČ Z ´´

2002 96,15 62 802,30 0,15 %

2003 209,48 143 483,66 0,15 %

2004 268,03 4 858,07 5,52 %

Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti se počítá pouze tehdy, když je v hlavní činnosti vykazována ztráta. Nemocnice Jihlava vykázala ztrátu v prvních třech letech sledovaného období, tudíž je ukazatel spočítán pouze pro tyto tři roky. V letech 2002 a 2003 zisk z doplňkové činnosti pokrýval ztrátu z hlavní činnosti pouze z malé části, a to z 0,15 %. Následující rok zisk zcela pokryl ztrátu z hlavní činnosti a dokonce ji převyšoval (5,52 %). 56

Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti Výpočet haléřového ukazatele nákladovosti a jeho porovnání se zlomovým faktorem má smysl zejména u doplňkové činnosti, která má být realizována pouze jako zisková. HUN =

N DČ V DČ Tabulka č. 20: Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti (v tis. Kč) 2002 3 459,28 3 555,43 0,9730

NDČ VDČ HUN

2003 3 664,49 3 873,97 0,9459

2004 3 283,37 3 551,40 0,9245

2005 89 349,01 101 089,83 0,8839

2006 88 786,28 99 621,79 0,8912

Čím více se haléřový ukazatel blíží zlomovému faktoru Ψ = 0,6180339, tím je dosahovaný ekonomický výsledek doplňkové činnosti lepší. I když se za sledované období hodnota ukazatele snižuje, neustále překročuje zlomový faktor. To opět potvrzuje, že doplňková

činnost přináší nemocnici výborné ekonomické výsledky. Přehled vybraných ukazatelů rentability Tabulka č. 21: Vybrané ukazatele rentability 2002 -4,73% -5,55% -10,87% -9,63%

ROA ROE ROS ROC

2003 -36,27% -108,88% -25,20% -19,62%

2004 -1,07% -2,81% -0,72% -0,65%

2005 11,41% -93,17% 3,60% 3,35%

2006 13,83% 109,82% 3,21% 2,92%

Celk. změna 18,56% 115,37% 14,08% 12,55%

Graf č. 6: Vývoj ukazatelů rentability 150,00%

100,00%

50,00%

0,00% 2002

2003

2004

2005

2006

-50,00%

-100,00%

-150,00% ROA

ROE

ROS

ROC

57

Z grafu je patrné, že se rentability v prvních třech letech sledovaného období pohybovaly v záporných hodnotách. Rentabilita vlastního kapitálu byla záporná ještě v následujícím roce. Nejvíce kolísala rentabilita vlastního kapitálu. Extrémní poklesy se projevily v letech 2003 a 2005. Na konci sledovaného období však tento ukazatel dosahoval nejvyšší hodnoty, a to 109,82 %. Musíme však mít neustále na paměti, že při výpočtech jsou do výnosů zahrnuty i provozní dotace.

6.3.2 Ukazatele autarkie Autarkie ukazuje míru soběstačnosti příspěvkové organizace.

Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů Autarkie odráží míru, v jaké je příspěvková organizace soběstačná z hlediska pokrytí svých nákladů hlavní činnosti z dosažených výnosů. Aby mohlo dojít k posouzení míry soběstačnosti, musí se výnosy hlavní činnosti oprostit od provozních dotací.

A HV - HČ =

V HČ ∗ 100 N HČ

Tabulka č. 22: Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů oproštěná od dotací (v tis. Kč)

VHČ - dotace NHČ Autarkie

2002 584 282,02 647 763,78 90,20%

2003 572 588,68 726 621,72 78,80%

2004 400 833,69 699 019,56 57,34%

2005 645 369,48 686 283,34 94,04%

2006 706 098,49 725 645,23 97,31%

V roce 2002 hodnota autarkie činila 90,2 %, o rok později se snížila na 78,80 %. Klesající trend převažoval až do roku 2004, kdy autarkie činila pouhých 57,34 %. V těchto případech výnosy nedostatečně kryjí náklady a nemocnice není soběstačná. Pozitivní hodnocení připadá v úvahu, pokud je ukazatel roven 100 %. K tomu se přibližuje rok 2006, kdy se autarkie rovnala 97,31 %.

6.3.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost organizace přeměnit svůj majetek na prostředky nutné k úhradě krátkodobých závazků. K základním ukazatelům patří běžná, pohotová a okamžitá likvidita.

58

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky organizace, tj. kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta 1 jednotka (Kč) krátkodobých závazků. Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky Tabulka č. 23: Běžná likvidita (v tis. Kč)

Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - finanční majetek - přechodné účty A Kr. závazky Běžná likvidita

2002 137 259,62 25 346,09 95 871,44 14 850,22 1 191,87 176 265,11 0,7787

2003 133 435,22 19 565,35 82 369,41 21 959,99 9 540,47 229 744,85 0,5808

2004 160 282,83 17 098,06 117 146,85 14 279,67 11 758,25 245 350,90 0,6533

2005 192 821,01 14 680,86 126 111,25 29 534,03 22 494,87 221 305,02 0,8713

2006 130 613,65 14 151,83 98 872,01 21 503,25 -3 913,44 143 367,67 0,9110

Ukazatel běžné likvidity se v roce 2003 snížil z 0,7787 na 0,5808, tzn. o 25,41 %, a to zejména kvůli nárůstu krátkodobých závazků o 30,34 %. Na jejich zvýšení se významně podílel růst závazků vůči dodavatelům. V roce 2004 běžná likvidita vzrostla z 0,5808 na 0,6533, tj. o 12,48 %. Důvodem bylo navýšení oběžných aktiv o 20,12 %, přičemž nejvýznamnější roli hrál nárůst pohledávek vůči pojišťovnám. Od roku 2004 se ukazatel nadále zvyšoval. V roce 2006 byla 1 Kč krátkodobých závazků kryta 0,9110 Kč oběžných aktiv. Celkový nárůst běžné likvidity za těchto pět let činil 16,99 %.

Pohotová likvidita Pohotová likvidita je považována za tvrdší kritérium platební schopnosti než běžná likvidita. Pohotová likvidita =

oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky Tabulka č. 24: Pohotová likvidita (v tis. Kč)

Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - finanční majetek - přechodné účty A Kr. závazky Pohotová likvidita

2002 137 259,62 25 346,09 95 871,44 14 850,22 1 191,87 176 265,11 0,6349

2003 133 435,22 19 565,35 82 369,41 21 959,99 9 540,47 229 744,85 0,4956

2004 160 282,83 17 098,06 117 146,85 14 279,67 11 758,25 245 350,90 0,5836

2005 192 821,01 14 680,86 126 111,25 29 534,03 22 494,87 221 305,02 0,8050

2006 130 613,65 14 151,83 98 872,01 21 503,25 -3 913,44 143 367,67 0,8123

59

Pohotová likvidita neustále rostla, kromě roku 2003, kdy se naopak snížila o 21,94 %. V roce 2005 ukazatel zaznamenal nejvyšší nárůst, a to o 37,94 %. Tento nárůst se projevil především z důvodu zvýšení finančního majetku, pohledávek a snížení krátkodobých závazků. Následující rok se hodnota pohotové likvidity mírně zvýšila na 0,8123, tj. o 0,91 %. Za celé sledované období ukazatel pohotové likvidity vzrostl o 27,94 %, přičemž z oběžných aktiv se nejvíce zvýšil finanční majetek, a sice o 44,80 %. Nemocnici se podařilo snížit krátkodobé závazky za těchto pět let o 18,66 %. Optimální výše by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 1,5, ale to platí spíše pro klasické firmy.

Okamžitá likvidita Ukazatel okamžité likvidity měří schopnost organizace hradit právě splatné závazky peněžními prostředky.

Okamžitá likvidita =

peněžní prostředky krátkodobé závazky Tabulka č. 25: Okamžitá likvidita (v tis. Kč) 2002

Peněžní prostředky Kr. závazky Okamžitá likvidita

14 850,22 176 265,11 0,0842

2003 21 959,99 229 744,85 0,0956

2004 14 279,67 245 350,90 0,0582

2005 29 534,03 221 305,02 0,1335

2006 21 503,25 143 367,67 0,1500

Okamžitá likvidita v roce 2003 vzrostla z 0,0842 na 0,0956, tj. o 13,54 %. Další rok se naopak vyznačil poklesem ukazatele o 39,12 %. Poté už následoval jen růst okamžité likvidity, a to o 129,38 % v roce 2005 a o 12,36 % v roce 2006. Z tabulky lze vidět, že oproti hodnotám krátkodobých závazků má nemocnice málo peněžních prostředků k jejich včasnému uhrazování. Pozitivní situací ovšem je, že krátkodobé závazky se snížily o 18,66 %. Nejvyšší částkou peněžních prostředků nemocnice disponovala v roce 2005 ve výši 29 534,03 tis. Kč. Celkově došlo k navýšení ukazatele okamžité likvidity o 78,15 %. I když platební schopnost nemocnice není až tak vysoká, lze okamžitou likviditu díky jejímu nárůstu hodnotit převážně kladně. Nemocnice by si měla dát pozor na to, aby měla na účtech aspoň takovou peněžní hotovost, kterou by byla schopná splatit své závazky. Problém s platební neschopností se u ní objevil v roce 2004, kdy nedostatek finančních prostředků zapříčinil problémy s vyplácením mezd.

60

Přehled ukazatelů likvidity Tabulka č. 26: Ukazatele likvidity

Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

2002 0,7787 0,6349 0,0842

2003 0,5808 0,4956 0,0956

2004 0,6533 0,5836 0,0582

2005 0,8713 0,8050 0,1335

2006 0,9110 0,8123 0,1500

Celk. změna 16,99% 27,94% 78,15%

Graf č. 7: Vývoj ukazatelů likvidity 1,0000 0,9000 0,8000 0,7000 0,6000 0,5000 0,4000 0,3000 0,2000 0,1000 0,0000 2002

2003 Běžná likvidita

2004 Pohotová likvidita

2005

2006

Okamžitá likvidita

Z grafu je vidět, že nejnižších hodnot dosahuje likvidita okamžitá, a naopak nejvyšší hodnot dosahuje likvidita běžná. Za sledované období se všechny tři ukazatele zvýšily, přičemž nejvyšší nárůst se projevil u okamžité likvidity, a to o 78,15 %. Jelikož nemocnice disponovala malým množstvím peněžních prostředků, vyskytly se problémy s včasným uhrazováním závazků a vyplácením mezd v roce 2004. K ohrožení likvidity došlo vlivem poměrně vysokého nárůstu pohledávek od pojišťoven a poklesu finančního majetku. Pozitivní však je, že krátkodobé závazky se za sledované období snížily o 18,66 % a okamžitá likvidita spolu s ostatními likviditami vykazovala rostoucí trend. Nemocnice by si však měla hlídat stav peněžních prostředků minimálně v takové výší, aby byla schopná platit své závazky.

6.3.4 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují, jak účinně organizace využívá svůj majetek. Aktivita se může charakterizovat rychlostí obratu a dobou obratu.

61

Obrat celkových aktiv a doba obratu celkových aktiv Tento ukazatel říká, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Doba obratu informuje o výkonnosti, se kterou organizace využívá celkových aktiv s cílem dosahovat tržeb. Obrat celkových aktiv =


Doba obratu celkových aktiv =

ceková aktiva tržby 365

Tabulka č. 27: Obrat celkových aktiv a doba obratu celkových aktiv (v tis. Kč) Tržby Celková aktiva Obrat CA DO CA

2002 577 058,94 1 325 340,55 0,4354 838,3

2003 568 441,89 394 996,34 1,4391 253,6

2004 636 751,34 430 976,93 1,4775 247,1

2005 720 917,71 227 688,24 3,1662 115,3

2006 741 942,73 172 125,77 4,3105 84,7

Obrat celkových aktiv se za celé sledované období neustále zvyšoval. Jelikož obrat aktiv a doba obratu aktiv jsou v nepřímo úměrném vztahu, doba obratu se tudíž neustále snižovala. V roce 2002 na tom nemocnice z hlediska těchto dvou ukazatelů byla nejhůře, protože celková aktiva se za tento rok obrátila pouze 0,4354krát a doba obratu byla moc vysoká, a to 838 dní. Nemocnici se za pět let podařilo snížit dobu obratu celkových aktiv na 84,7 dní, tj. o 89,9 % (o 753,6 dní). Důvodem zvyšování obratu celkových aktiv a zároveň snižování jejich doby obratu bylo razantní snížení celkových aktiv, a to o 1 153 214,78 tis. Kč, což

činilo 87,01 %. Celková aktiva se dělí na stálá a oběžná, proto budou spočítány obraty a doby obratů i pro tyto položky.

Obrat stálých aktiv a doba obratu stálých aktiv Obrat stálých aktiv ukazuje, kolikrát se stálá aktiva obrátí za rok a jak jsou využívány. Doba obratu informuje o výkonnosti, s níž organizace využívá stálých aktiv s cílem dosahovat tržeb.

Obrat stálých aktiv =

tržby stálá aktiva

Doba obratu stálých aktiv =

stálá aktiva tržby 365

62

Tabulka č. 28: Obrat stálých aktiv a doba obratu stálých aktiv (v tis. Kč) Tržby Stálá aktiva Obrat SA DO SA

2002 577 058,94 1 188 080,93 0,4857 751,5

2003 568 441,89 261 561,12 2,1733 167,9

2004 636 751,34 270 694,11 2,3523 155,2

2005 720 917,71 34 867,23 20,6761 17,7

2006 741 942,73 41 512,12 17,8729 20,4

Z tabulky je patrné, že opět došlo za sledované období k výraznému snížení doby obratu stálých aktiv, a to o 97,29 % (731,1 dní). Současně se zvýšil obrat stálých aktiv, a to o 17,3872. Nemocnice tedy za léta 2002 – 2006 zefektivnila využívání aktiv tím, že zvýšila jejich obrátkovost z 0,4857 na 17,8729, tj. o 3579,82 %. Bylo to způsobeno zejména snížením stálých aktiv o 1 146 568,81 tis. Kč, tj. o 96,51 %. Podílel se na tom značný pokles položky „stavby“ a „samostatné movité věci“.

Obrat oběžných aktiv a doba obratu oběžných aktiv Obrat oběžných aktiv ukazuje, kolikrát se oběžná aktiva obrátí za rok. Doba obratu informuje o výkonnosti, s níž organizace využívá oběžných aktiv s cílem dosahovat tržeb. Obrat oběžných aktiv =

tržby oběžná aktiva

Doba obratu oběžných aktiv =

oběžná aktiva tržby 365

Tabulka č. 29: Obrat oběžných aktiv a doba obratu oběžných aktiv (v tis. Kč) Tržby Oběžná aktiva Obrat OA DO OA

2002 577 058,94 137 259,62 4,2041 86,8

2003 568 441,89 133 435,22 4,2601 85,7

2004 636 751,34 160 282,83 3,9727 91,9

2005 720 917,71 192 821,01 3,7388 97,6

2006 741 942,73 130 613,65 5,6804 64,3

Opět došlo ke zvýšení obratu oběžných aktiv a zároveň ke snížení doby obratu, ale tentokrát byly procentní změny menší. Celkově obrat vzrostl z 4,2041 na 5,6804, tj. o 35,12 % a doba obratu se snížila o 25,92 % (22,5 dní). V oblasti využívání aktiv si nemocnice vedla dobře, jelikož obraty jednotlivých druhů aktiv se celkově zvyšovaly a doby obratů se snižovaly. U doby obratu platí, že čím je hodnota nižší, tím lépe.

63

Obrat zásob a doba obratu zásob Obrat zásob udává, kolikrát se zásoby přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a opakovaný nákup zásob. Doba obratu zásob znamená, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tzn. kolik dní trvá jedna obrátka. Obrat zásob =

tržby zásoby

Doba obratu zásob =

zásoby tržby 365 Tabulka č. 30: Obrat zásob a doba obratu zásob (v tis. Kč)

Tržby Zásoby Obrat zásob DO zásob

2002 577 058,94 25 346,09 22,7672 16

2003 568 441,89 19 565,35 29,0535 12,6

2004 636 751,34 17 098,06 37,2411 9,8

2005 720 917,71 14 680,86 49,1060 7,4

2006 741 942,73 14 151,83 52,4273 6,9

Nejvyšší nárůst obratu zásob se projevil v roce 2005 a činil 31,86 %. Příčinou se stal pokles stavu zásob o 14,14 %, a to především díky snížení materiálu na skladě. Dobu obratu zásob se za sledované období podařilo nejvíce zkrátit v roce 2003, a sice o 21,25 % (3,4 dní). Obrat zásob se celkově zvýšil o 130,28 %, a to z hodnoty 22,7672 na 52,4273. Tento nárůst vedl ke snížení doby obratu zásob z 16 dní na 6,9, tj. o 56,88 %, tedy o více než polovinu (9,1 dní). Jelikož cílem organizace je opět maximalizovat obrat zásob a současně minimalizovat dobu obratu zásob, nevedla si nemocnice špatně. Měla by dohlížet na přiměřenou výši zásob, což je součástí finančního řízení. Nedostatečný stav zásob by totiž mohl vést k situaci, kdy nemocnice by nebyla schopna uspokojit poptávku pacientů, tj. chyběly by jí např. injekční stříkačky a obvazový materiál.

Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peněžní prostředky. Doba obratu ukazuje, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. Obrat pohledávek =

tržby pohledávky

64

Doba obratu pohledávek =

pohledávky tržby 365

Tabulka č. 31: Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek (v tis. Kč) Tržby Pohledávky Obrat pohledávek DO pohledávek

2002 577 058,94 95 871,44 6,0191 60,6

2003 568 441,89 82 369,41 6,9011 52,9

2004 636 751,34 117 146,85 5,4355 67,2

2005 720 917,71 126 111,25 5,7165 63,9

2006 741 942,73 98 872,01 7,5041 48,6

Od začátku sledovaného období se až v roce 2004 objevil pokles obratu pohledávek a tím zvýšení doby obratu pohledávek. Obrat pohledávek se snížil z 6,9011 na 5,4355, tj. o 21,24 %, doba obratu se zvýšila o 27,03 %. Na pokles obratu měl vliv nárůst pohledávek, a to zejména pohledávek od pojišťoven, jelikož jejich platby se neustále opožďovaly. S tímto problémem se nepotýká jen Nemocnice Jihlava, ale téměř všechny nemocnice. V roce 2005 obrat pohledávek vzrostl o 5,17 % i přesto, že došlo k navýšení pohledávek. Tempo růstu tržeb však bylo vyšší než tempo růstu pohledávek, proto se ukazatel zvýšil. Nárůst obratu způsobil snížení doby obratu pohledávek, a to o 4,91 %. Následující rok se obrat pohledávek opět zvýšil, a sice o 31,27 %. Na zvýšení měl vliv pokles pohledávek o 21,60 %, a to především od pojišťoven. Došlo k opětovnému poklesu doby obratu pohledávek o 23,94 %. Celkový procentní nárůst obratu pohledávek činil 24,67 % a pokles doby obratu pohledávek 19,80 %.

Obrat krátkodobých závazků a doba obratu krátkodobých závazků Obrat krátkodobých závazků udává, kolikrát se krátkodobé závazky otočí za rok. Doba obratu krátkodobých závazků udává, kolik dní jsou závazky neuhrazeny.

Obrat krátkodobých závazků =

tržby krátkodobé závazky

Doba obratu krátkodobých závazků =

krátkodobé závazky tržby 365

65

Tabulka č. 32: Obrat krátkodobých závazků a doba obratu krátkodobých závazků (v tis. Kč) Tržby Kr. závazky Obrat závazků DO závazků

2002 577 058,94 176 265,11 3,2738 111,5

2003 568 441,89 229 744,85 2,4742 147,5

2004 636 751,34 245 350,90 2,5953 140,6

2005 720 917,71 221 305,02 3,2576 112,0

2006 741 942,73 143 367,67 5,1751 70,5

Na první pohled je z tabulky poznat, že oproti roku 2002 se na konci sledovaného období obrat krátkodobých závazků zvýšil a doba obratu závazků se snížila. Celkový nárůst obrat závazků činil 58,08 % a celkově se doba obratu snížila z 111,5 dní na 70,5 dní, tj. o 36,77 %. Neplatí však, že se doba obratu závazků snižovala každý rok. V roce 2003 došlo k prodloužení plateb dodavatelům o 36 dní, tj. o 32,29 %. Vzhledem k navýšení krátkodobých závazků o 30,34 % se ukazatel obratu závazků snížil z 3,2738 na 2,4742, tj. o 24,42 %. Krátkodobé závazky vzrostly vlivem nárůstu závazků vůči dodavatelům.

Přehled ukazatelů aktivity Tabulka č. 33: Ukazatele aktivity Obrat SA Obrat OA Obrat CA Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků DO SA DO OA DO CA DO zásob DO pohledávek DO závazků

2002 0,4857 4,2041 0,4354 22,7672 6,0191 3,2738

2003 2,1733 4,2601 1,4391 29,0535 6,9011 2,4742

2004 2,3523 3,9727 1,4775 37,2411 5,4355 2,5953

2005 20,6761 3,7388 3,1662 49,1060 5,7165 3,2576

751,5 86,8 838,3 16,1 60,6 111,5

167,9 85,7 253,6 12,6 52,8 147,5

155,2 91,8 247,1 9,8 67,2 140,6

17,7 97,6 115,3 7,4 63,8 112,1

2006 Celk. změna 17,8729 3579,78% 5,6804 35,12% 4,3105 889,99% 52,4273 130,28% 7,5041 24,67% 5,1751 58,08% 20,4 64,3 84,7 6,9 48,6 70,5

-97,28% -25,99% -89,90% -56,57% -19,79% -36,74%

66

Graf č. 8: Vývoj dob obratů aktiv a zásob (ve dnech) 900,0000 800,0000 700,0000 600,0000 500,0000 400,0000 300,0000 200,0000 100,0000 0,0000 2002

2003 DO SA

2004 DO OA

DO CA

2005

2006

DO zásob

Z grafu je patrné, že se všechny ukazatele za roky 2002 – 2006 v celkovém měřítku snížily, což je pozitivní jev. Nejvýznamnější pokles se projevil u DO stálých aktiv, a to o 97,28 % (tj. 731,1 dní). Současně se zvýšil obrat stálých aktiv, a to o 3 579,78 %. Nemocnice tedy za sledované období zefektivnila využívání aktiv tím, že zvýšila jejich obrátkovost. Graf č. 9: Vývoj doby obratů pohledávek a závazků (ve dnech) 160,0000 140,0000 120,0000 100,0000 80,0000 60,0000 40,0000 20,0000 0,0000 2002

2003

2004

DO pohledávek

2005

2006

DO závazků

Doby obratů závazků i pohledávek neustále kolísaly, ale v celkovém hodnocení se oba ukazatele snížily. Doba obratu závazků se snížila o 36,74 % a doba obratu pohledávek o 19,79 %. V roce 2004 byla doba obratu pohledávek nejvyšší (67,2 dní), a to především kvůli opožďování plateb od pojišťoven. Nejvyšší hodnota ukazatele doby obratu závazků se

67

objevila v roce 2003, kdy došlo k prodloužení plateb dodavatelům o 36 dní, tj. o 32,29 %. Doba obratu závazků činila 147,5 dní. V oblasti ukazatelů aktivity vyšlo hodnocení nemocnice pozitivně. Obraty se za sledované období zvýšily a doby obratů současně snížily.

6.3.5 Ukazatele financování Ukazatele financování příspěvkových organizací mají odlišnou pozici od podniků v soukromém ziskovém sektoru. U příspěvkových organizací je nezbytné odlišovat provozní financování od investičního.

Míra finanční nezávislosti (stability) Míra stability se používá k hodnocení finanční situace organizace. Míra finanční nezávislosti =

vlastní kapitál ∗ 100 celkový kapitál

Tabulka č. 34: Míra finanční nezávislosti (v tis. Kč) Vl. kapitál Celk. kapitál Míra fin. nez.

2002 1 130 487,04 1 325 340,56 85,30 %

2003 131 591,50 394 996,34 33,31 %

2004 163 494,52 430 976,93 37,94 %

2005 -27 893,38 227 688,24 -12,25 %

2006 21 675,40 172 125,77 12,59 %

Za sledované období výše ukazatele neustále kolísala. V roce 2002 byla hodnota ukazatele nejvyšší, a to 85,30 %. To značí výraznou finanční nezávislost. O rok později došlo k poklesu na 33,31 %, tj. o 51,99 %. Výše vlastního kapitálu poklesla o 88,36 % a výše celkového kapitálu se snížila o 70,20 %. Vyšší tempo poklesu vlastního kapitálu než celkového kapitálu bylo příčinou poklesu ukazatele. V roce 2004 se míra finanční nezávislosti zvýšila o 4,63 %, a sice vzhledem k vyššímu nárůstu vlastního kapitálu než celkového kapitálu. Vlastní kapitál roku 2005 se dostal do záporných hodnot, jeho výše činila -27 893,38 tis. Kč. Jeho hodnota byla ovlivněna nerozdělenou ztrátou minulých let, a to ve výši 119 329,51 tis. Kč. Vzhledem k tomu se ukazatel míry finanční nezávislosti dostal do -12,25 %. Na konci sledovaného období ukazatel vzrostl z -12,25% na 12,59 %, tj. o 24,84 %. Důvodem byl nárůst vlastního kapitálu o 177,71 % a zároveň snížení celkového kapitálu o 24,40 %. Celkový pokles míry finanční nezávislosti za sledované období činil 72,71 %. Z toho vyplývá,

68

že nemocnice se stává čím dál méně finančně nezávislou. Poslední dva roky sledovaného období se hodnota ukazatele dostala pod 30 %, což svědčí o nestabilitě nemocnice.

Míra věřitelského rizika (celková zadluženost) Tento ukazatel vyjadřuje míru účasti cizího kapitálu na finančních zdrojích. Míra věřitelského rizika =

cizí kapitál ∗ 100 celkový kapitál Tabulka č. 35: Celková zadluženost (v tis. Kč)

Cizí kapitál Celk. kapitál Celk. zadluženost

2002 194 853,52 1 325 340,56 14,70 %

2003 263 404,84 394 996,34 66,69 %

2004 267 482,40 430 976,93 62,06 %

2005 255 581,62 227 688,24 112,25 %

2006 150 450,37 172 125,77 87,41 %

Výrazná finanční nezávislost (85,30 %, viz tabulka č. 35) v roce 2002 s sebou přinesla nízké věřitelské riziko ve výši 14,70 %. Od roku 2003 se zadluženost zvyšovala kromě mírného poklesu o rok později a poklesu v roce 2006. K navýšení ukazatele o 51,99 % v roce 2003 přispělo snížení celkového kapitálu o 70,20 %. V roce 2005 se zadluženost zvýšila z 62,06 % na 112,25 %, tj. o 50,19 %. Důvodem byl pokles celkového kapitálu. Cizí kapitál je podle tabulky vyšší než celkový kapitál, což je způsobeno tím, že hodnota vlastního kapitálu činila -27 893,38 tis. Kč. Celkově došlo k navýšení ukazatele zadluženosti o 72,71 %, tzn., že nemocnice se za sledované období čím dál více zadlužovala. Cizí kapitál v roce 2006 tvořil 87,41 % celkového kapitálu.

Přehled ukazatelů financování Tabulka č. 36: Ukazatele financování Míra fin. nez. Celk. zadluženost

2002 85,30% 14,70%

2003 33,31% 66,69%

2004 37,94% 62,06%

2005 -12,25% 112,25%

2006 12,59% 87,41%

Celk. změna -72,71% 72,71%

69

Graf č. 10: Vývoj ukazatelů financování 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2002

2003

2004

2005

2006

-20,00% Míra finanční nezávislosti

Celková zadluženost

Z grafu lze vidět, že za sledované období zadluženost nemocnice neustále rostla s výjimkou mírného poklesu v roce 2004 a 2006. V roce 2002 hodnota ukazatele zadluženosti činila 14,70 % a v posledním sledovaném roce jeho výše dosahovala 87,41 %. Celkově se ukazatel zadluženosti zvýšil o 72,71 %. Současně se míra finanční nezávislosti samozřejmě snížila, protože nemocnice se s vysokou mírou zadluženosti stala více finančně závislou.

6.3.6 Ukazatele produktivity Do ukazatelů produktivity se řadí produktivita práce a produktivita kapitálu.

Produktivita práce měřená pomocí přidané hodnoty Ukazatel říká, kolik peněžních jednotek přidané hodnoty přísluší jednomu pracovníkovi.

Produktivita práce =

přidaná hodnota průměrný počet pracovníků

Tabulka č. 37: Produktivita práce měřená pomocí přidané hodnoty (v tis. Kč) PH Ø počet prac. PP

2002 299 315,41 1 228,00 243,74

2003 217 374,61 1 283,00 169,43

2004 299 200,17 1 129,00 265,01

2005 367 334,53 1 130,00 325,08

2006 353 803,57 1 115,00 317,31

Produktivita práce se v roce 2003 snížila z 243,74 tis. Kč na 169,43 tis. Kč, tj. o 30,49 %. Přidaná hodnota totiž klesla o 27,38 % a zároveň se zvýšil počet pracovníků o 55.

70

V roce 2004 výše přidané hodnoty vzrostla o 37,64 %, počet pracovníků se o 154 snížil (tj. o 12 %). Vlivem těchto jevů se zvýšila produktivita práce o 56,41 %. V následujících dvou letech produktivita práce nejprve vzrostla o 22,67 %, poté klesla o 2,40 %. V celkovém pohledu se produktivita práce zvýšila o 30,18 %. Jeden pracovník v roce 2006 vyprodukoval 317,31 tis. Kč přidané hodnoty. Na začátku sledovaného období v nemocnici pracovalo 1 228 zaměstnanců, po pěti letech se jejich stav snížil na 1 115, tj. o 9,2 % (113 zaměstnanců). Snižování stavu zaměstnanců však nemocnice provedla aniž by se zhoršila kvalita poskytovaných služeb a chod nemocnice. Graf č. 11: Vývoj ukazatele produktivity práce 350,0000 300,0000 250,0000 200,0000 150,0000 100,0000 50,0000 0,0000 2002

2003

2004

2005

2006

Produktivita práce

Za celé sledované období se produktivita práce kromě roku 2003 zvyšovala. Mírný pokles zaznamenala rovněž v roce 2006.

Míra zhodnocení celkového kapitálu pomocí přidané hodnoty (rK) Ukazatel je vhodný pro stanovení produkční síly kapitálu organizace.

Míra zhodnocení celkového kapitálu =

přidaná hodnota ∗ 100 průměrný celkový kapitál

Tabulka č. 38: Míra zhodnocení celkového kapitálu pomocí přidané hodnoty (v tis. Kč) PH Ø celk. kapitál Míra zhodnocení

2002 299 315,41 1 170 748,44 25,57 %

2003 217 374,61 860 168,45 25,27 %

2004 299 200,17 412 986,64 72,45 %

2005 367 334,53 329 332,59 111,54 %

2006 353 803,57 199 907,01 176,98 %

71

Z tabulky je patrné, že kromě roku 2003 měl ukazatel rostoucí tendenci. Pokles byl zapříčiněn snížením přidané hodnoty z 299 315,41 tis. Kč na 217 374,61 tis. Kč, tj. o 27,38 %. Jelikož nejvhodnější je maximalizace hodnoty ukazatele, nemocnice si za sledovaných pět let vedla dobře. Celkový nárůst činil 151,41 %.

6.4 Analýza soustav ukazatelů Nejznámější pyramidovou soustavou ukazatelů je DuPont analýza, tj. pyramidový rozklad rentability.

Rozklad rentability celkového kapitálu DuPont rovnicí se nazývá součin rentability tržeb (ziskového rozpětí) a obratu celkových aktiv.

ROA =

čistý zisk čistý zisk tržby = ∗ aktiva tržby aktiva Tabulka č. 39: Rozklad rentability celkového kapitálu ROS Obrat aktiv ROA

2002 -0,1087 0,4354 -0,0473

2003 -0,2520 1,4391 -0,3627

2004 -0,0072 1,4775 -0,0106

2005 0,0360 3,1662 0,1140

2006 0,0321 4,3105 0,1384

Z tabulky je patrné, že záporné hodnoty ukazatele ROA v letech 2002 - 2004 byly ovlivněny zápornou rentabilitou tržeb. Příčinou byla ztráta, kterou nemocnice v tomto období vykazovala. Od roku 2005 ukazatel nabýval kladných hodnot. Důvodem nárůstu ROA byl nárůst obratu aktiv.

Rozklad rentability vlastního kapitálu DuPont rovnice je zde rozšířena o ukazatel finanční páky.

ROE =

čistý zisk čistý zisk tržby aktiva = ∗ ∗ vlastní kapitál tržby aktiva vlastní kapitál

Tento rozklad ukazuje závislost ROE na rentabilitě tržeb, obratu aktiv a finanční páce.

72

Tabulka č. 40: Rozklad rentability vlastního kapitálu ROS Obrat aktiv Finanční páka ROE

2002 -0,1087 0,4354 1,1724 -0,0555

2003 -0,2520 1,4391 3,0017 -1,0886

2004 -0,0072 1,4775 2,6360 -0,0280

2005 0,0360 3,1662 -8,1628 -0,9304

2006 0,0321 4,3105 7,9411 1,0988

Díky vysokém nárůstu ukazatele finanční páky z 1,1724 na 7,9411 (tj. o 577,34 %) se snižoval podíl vlastního kapitálu na celkovém financování a tím se tedy podíl cizích zdrojů naopak zvyšoval. To potvrzuje, že nemocnice je financována převážně z cizích zdrojů.

73

7 Komplexní charakteristika finančního zdraví Smyslem ukazatelů komplexní charakteristiky finančního zdraví je jedním číslem vystihnout finanční situaci organizace a poukázat na možné ohrožení finančního zdraví. Pro posouzení finančního zdraví Nemocnice Jihlava jsem vybrala Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model.

7.1 Altmanovo Z-skóre Pro organizace neobchodovatelné na kapitálovém trhu se používá výpočet: Z = 0,717 ∗ X1 + 0,847 ∗ X 2 + 3,107 ∗ X 3 + 0,42 ∗ X 4 + 0,998 ∗ X 5 Organizace je tím více finančně zdravá, čím větších hodnot index Z nabývá. Tabulka č. 41: Altmanovo Z-skóre – s dotacemi X1 X2 X3 X4 X5 Index Z

2002 -0,0294 -0,0473 -0,0466 5,9826 0,4440 2,7499

2003 -0,2438 -0,3627 -0,3589 1,0054 1,4861 0,3083

2004 -0,1974 -0,0107 -0,0095 1,0293 1,6189 1,8678

2005 -0,1251 0,1141 0,1343 0,1771 3,5337 4,0252

2006 -0,0741 0,1383 0,1335 0,3693 4,8638 5,4878

Z tabulky je patrné, že nemocnice se v roce 2003 dostala do finančních potíží, protože hodnota indexu činila 0,3083, tj. Z < 1,2. Oproti předchozímu roku jeho hodnota klesla o 88,79 %. Do druhého intervalu (1,2 – 2,9) spadají roky 2002 a 2004, kdy index nabýval hodnot 2,7499 a 1,8678. Toto pásmo je nehodnoditelné. V letech 2005 a 2006 hodnota indexu přesáhla horní hranici rozpětí 2,9. Podle pravidel hodnocení modelu to znamená, že nemocnice neměla vážné finanční potíže.

Čím vyšší je hodnota indexu, tím vyšší je indexu zvýšila o významných 99,56 %, zejména díky nárůstu obratu aktiv, tj. proměnné x5. bonita organizace, tzn. že bonita nemocnice se od roku 2004 zvyšovala. Celkově se hodnota Aby měl model Altmanova Z-skóre lepší vypovídací schopnost, musí se výnosy oprostit od provozních dotací. S tím souvisí i jiná výše hospodářského výsledku.

74

Tabulka č. 42: Čistý zisk - bez dotací Čistý zisk

2002 -63 385,61

2003 -153 823,56

2004 -33 917,84

2005 -29 173,04

2006 -8 711,23

Z tabulky je vidět, že pokud by se do celkových výnosů nezahrnovaly provozní dotace, nemocnice by za celé sledované období dosahovala ztráty. Pokud se vezmou v úvahu dotace,

čistý zisk dosahuje hodnot dle tabulky č. 13 (Vývoj čistého zisku) – za roky 2005 a 2006 nemocnice vykazovala kladných výsledků hospodaření: v roce 2005 hodnota čistého zisku

činila 25 989,03 tis. Kč a v roce 2006 činila 23 803,12 tis. Kč. Z toho jasně vyplývá, že pokud by nemocnice nedostávala dotace, nedosahovala by kladného výsledku hospodaření. Jelikož Nemocnice Jihlava je neustále příspěvkovou organizací, poskytování dotací patří k zajišťování jejího fungování. Jaká však bude výše dotací a příspěvků, záleží na zřizovateli. Tabulka č. 43: Altmanovo Z-skóre - bez dotací

X1 X2 X3 X4 X5 Index Z

2002 -0,0294 -0,0478 -0,0471 5,9826 0,4354 2,7393

2003 -0,2438 -0,3894 -0,3856 1,0054 1,4391 0,1558

2004 -0,1974 -0,0787 -0,0776 1,0293 1,4775 1,4576

2005 -0,1251 -0,1412 -0,1210 0,1771 3,1662 2,6489

2006 -0,0741 -0,0445 -0,0493 0,3693 4,3105 4,2128

Model ukazuje, jak by na tom nemocnice z hlediska finanční situace byla, pokud by nedostávala provozní dotace. Lze vidět, že hodnoty modelu se snížily. Opět vyšlo, že v roce 2003 se nemocnice dostala do problémů s platební schopností. Ostatní hodnoty modelu jsou rovněž docela nízké. Pouze v roce 2006 se nemocnici podařilo i bez provozních dotací přesáhnout obecně stanovenou hranici 2,9, tzn., že nemocnice se nepotýkala s vážnými finančními problémy.

7.2 Tafflerův model Tafflerův model se vyznačuje touto rovnicí: ZT = 0,53 ∗ X1 + 0,13 ∗ X2 + 0,18 ∗ X3 + 0,16 ∗ X4 Rovněž v tomto modelu jsou zahrnuty ve výnosech i provozní dotace.

75

Tabulka č. 44: Tafflerův model – s dotacemi Ziskovost Pozice pracovního kapitálu Finanční riziko Likvidita ZT

2002 -0,3557 0,7044 0,1330 -0,2624 -0,1150

2003 -0,6236 0,5066 0,5816 -0,2855 -0,2057

2004 -0,0187 0,5992 0,5693 -0,3302 0,1176

2005 0,1309 0,7544 0,9720 -0,2483 0,3027

2006 0,1587 0,8682 0,8329 -0,1500 0,3229

V roce 2003 došlo ke snížení hodnoty Tafflerova modelu z -0,1150 na -0,2057, tj. o 78,87 %. Po tyto dva roky se nemocnice potýkala s platební neschopností. Následující rok se však hodnota modelu razantně zvýšila na 0,1176, tj. o 157,17 %. Kladných hodnot nemocnice nabývala od roku 2004 do roku 2006. Celkově se hodnota Tafflerova modelu zvýšila o 380,74 %. Nárůst byl způsoben především zvýšením ziskovosti (144,61 %). Obecně platí, že pokud je ZT > 0, organizace je platebně schopná a nepředpokládá se u ní úpadek. Lze tedy konstatovat, že od roku 2004 do konce sledovaného období nemocnice neměla potíže s platební schopností. Tabulka č. 45: Tafflerův model – bez dotací Ziskovost Pozice pracovního kapitálu Finanční riziko Likvidita ZT

2002 -0,3596 0,7044 0,1330 -0,2624 -0,1171

2003 -0,6695 0,5066 0,5816 -0,2855 -0,2300

2004 -0,1382 0,5992 0,5693 -0,3302 0,0543

2005 -0,1318 0,7544 0,9720 -0,2483 0,1634

2006 -0,0608 0,8682 0,8329 -0,1500 0,2066

Porovnáme-li obě tabulky, opět zjistíme, že pokud od výnosů odečteme provozní dotace, hodnoty modelu budou nižší. Aby byla nemocnice platebně schopná, musela by dosahovat hodnot ZT > 0. To se jí dařilo od roku 2004, i když hodnoty Tafflerova modelu byly pořád nízké.

76

Závěr Finanční analýzu příspěvkových organizací je nutné modifikovat, protože činnost, způsob financování a vedení účetnictví těchto organizací vychází z odlišných právních předpisů. Tyto odlišnosti jsem v práci respektovala a zaměřila jsem se rovněž na ukazatele specificky vytvořené pro příspěvkové organizace. V teoretické části práce jsem se věnovala problematice finanční analýzy s uvedením základních poměrových ukazatelů, ukazatelů specifických pro příspěvkové organizace a ukazatelů finančního zdraví nemocnice. Rovněž jsem se zabývala analýzou účetních výkazů pomocí horizontální a vertikální analýzy. Cílem praktické části bylo aplikovat elementární finanční analýzu na Nemocnici Jihlava, která je příspěvkovou organizací, a to za období 2002 – 2006 z poskytnutých účetních výkazů. V následujících odstavcích se pokusím zhodnotit a shrnout výsledky finančních ukazatelů a finančního zdraví Nemocnice Jihlava.

Horizontální a vertikální analýzou jsem zjistila vývoj jednotlivých položek rozvah a výkazů zisků a ztrát za pět let a jejich strukturu. K nejvyššímu nárůstu došlo u výsledku hospodaření, (o 137,96 %), a to zejména zásluhou finanční pomoci na oddlužení od kraje Vysočina. Naopak nejvyšší pokles vykázala položka vlastního kapitálu, a to o 98,08 %. Vlastní kapitál nabýval za celé sledované období podstatně nižších hodnot než cizí kapitál, tzn. že nemocnice používala dluhové financování. Co se týče struktury nákladů, nejvyšší položku tvořily osobní náklady. V roce 2006 jejich podíl na celkových nákladech činil 47 %, což je téměř polovina. Pokud by se nemocnici podařilo snížit je, mohla by dosáhnout vyššího výsledku hospodaření. Ovšem mzdovou problematiku z velké části nemůže sama ovlivnit, musí totiž respektovat předepsané mzdové tarify a případné nařízení nárůstů mezd.

Ukazatele rentability se v prvních třech letech sledovaného období pohybovaly v záporných hodnotách. V roce 2006 již nabývaly kladných hodnot, přičemž nejlépe si stála rentabilita vlastního kapitálu. Kromě standardních ukazatelů rentability jsem použila ukazatel rentability nákladů doplňkové činnosti, jehož celkový nárůst činil 9,42 %. To svědčí o zlepšování efektivnosti doplňkové činnosti nemocnice, protože cílem je maximalizovat nákladovou rentabilitu. Prostředky získané doplňkovou činností pak nemocnici slouží k podpoře její hlavní činnosti. Výše rentability závisí na čistém zisku a ten se odvíjí od výše nákladů a výnosů. Při výpočtech byly ve výnosech zahrnuty i provozní dotace, které jsou nemocnici jako příspěvkové organizaci poskytovány. 77

Aby nedošlo k omezené vypovídací schopnosti ukazatelů autarkie, zde se výnosy od provozních dotací oprostit musí. Provozní dotace totiž činí převážně druhou nejvyšší položku celkových výnosů. Z analýzy vyplynulo, že nemocnici se za celé sledované období nedařilo pomocí výnosů náklady pokrýt. V roce 2006 se však autarkie hodnotou 97,31 % přiblížila soběstačnosti. Na problémy nemocnice může narazit u ukazatelů likvidity. Ani jeden z ukazatelů nedosahoval obecně doporučeného intervalového rozmezí. Okamžitá likvidita za celé sledované období nabývala nejnižších hodnot, naopak nejvyšších hodnot dosahovala běžná likvidita. Vzhledem k nízké okamžité likviditě se nemocnice v roce 2004 potýkala s problémy včasného uhrazování závazků a vyplácením mezd. Domnívám se, že k těmto potížím by nedošlo, pokud by se neopožďovaly platby od pojišťoven. Všechny tři ukazatele za sledované období vykázaly rostoucí trend, z čehož usuzuji, že nemocnice je na dobré cestě zvyšovat svou platební schopnost. Doporučila bych jí sledovat stav peněžních prostředků, aby nedošlo k jejich významnému poklesu a s tím spojeným problémům s platbami závazků. V oblasti ukazatelů aktivity jsem u nemocnice nezjistila žádné problémy. Obraty aktiv, zásob, pohledávek i závazků vykazovaly rostoucí tendenci, přičemž nejvíce vzrostl obrat stálých aktiv. Nemocnice tedy za léta 2002 – 2006 zefektivnila využívání aktiv tím, že zvýšila jejich obrátkovost o 3579,82 %. Bylo to způsobeno zejména snížením stálých aktiv o 96,51 %. Doby obratů se naopak v celkovém měřítku snížily, což je pozitivní jev. Doba obratu pohledávek se pohybovala v rozmezí 48 až 68 dní. Doba splácení závazků se za celé období snížila z původních 111,5 dní na 70,5 dní, tj. o 41 dní. Z ukazatelů financování jsem počítala míru finanční nezávislosti a míru věřitelského rizika (zadluženost). Celkově došlo k navýšení ukazatele zadluženosti o 72,71 %, tzn., že nemocnice se za sledované období čím dál více zadlužovala. Cizí kapitál v roce 2006 tvořil 87,41 % celkového kapitálu. Nemocnice tedy pro své hospodaření využívala převážně cizích zdrojů a stávala se čím dál více finančně závislou. Co se týče ukazatelů produktivity, produktivita práce se v celkovém pohledu zvýšila o 30,18 %. Na začátku sledovaného období v nemocnici pracovalo 1 228 zaměstnanců, po pěti letech se jejich stav snížil na 1 115, tj. o 9,2 % (113 pracovníků). Snižování stavu zaměstnanců však nemocnice provedla aniž by se zhoršila kvalita poskytovaných služeb a chod nemocnice. K tomuto kroku Nemocnice Jihlava přistoupila především z důvodu snížení mzdových nákladů.

78

Ukazatele komplexní charakteristiky finančního zdraví hodnotí finanční situaci nemocnice jako celku. V této kapitole jsem provedla výpočet Altmanova Z-skóre a Tafflerova modelu. Oba dva modely jsem počítala jak se zahrnutím provozních dotací do výnosů, tak i s jejich vyčleněním. Při porovnání se samozřejmě potvrdil fakt, že pokud nemocnice bude dostávat provozní dotace, ukazatele finančního zdraví budou pokaždé nabývat vyšších hodnot. Příznivé hodnoty u Altmanova modelu bez dotací nemocnice dosáhla pouze v posledním roce. Tafflerův model odhalil problémy s platební schopností v letech 2002 – 2003. V roce 2004 se situace nemocnice zlepšila, i když pouze nepatrně. U modelu s vyčleněním dotací vyšly poměrně nízké hodnoty, což svědčí o nepříliš příznivé finanční situaci nemocnice. S tím souvisí i výše čistého zisku, která je do modelu započítávána. Čistý zisk, do kterého jsem nezahrnula provozní dotace, po celou dobu sledovaného období vycházel v záporných hodnotách, tj. nemocnice vykazovala ztrátu. Když jsem dotace do výpočtu zahrnula, za roky 2005 a 2006 nemocnice dosahovala kladného výsledku hospodaření. Na závěr mohu říci, že pokud bych výnosy jako takové a výnosy bez provozních dotací neodlišovala, výsledky finanční analýzy by vypovídaly o finančně zdravé nemocnici, která nevykazuje závažné známky finančního ohrožení. V okamžiku, kdy jsem však výnosy od dotací oprostila, zjistila jsem, že si nemocnice z hlediska hospodaření nevede dobře. Vzhledem k tomu, že nemocnice je však stále příspěvkovou organizací, jsou provozní dotace součástí jejího financování. Otázkou ovšem je, zda by s těmito výsledky měla Nemocnice Jihlava šanci případně přeměnit se na akciovou společnost. Podle mého názoru by při tomto typu hospodaření nemohla fungovat, protože by zkrachovala. Pro hlubší analýzu by však bylo nutné provést rovněž podrobnou strukturální a procesní analýzu nemocnice, aby bylo možné najít problémovou oblast. Domnívám se, že na základě vyhodnocení ukazatelů a souhrnu výsledků analýz se mi podařilo zhodnotit financování a hospodaření nemocnice a zjistit její problematické oblasti. Provedení finanční analýzy bylo zčásti omezeno neznalostí detailního chodu nemocnice a nedostatkem zkušeností s touto problematikou. I přesto si však myslím, že cíl diplomové práce se mi podařilo splnit.

79

Literatura 1.

Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0684-X.

2.

Kolář, P., Mrkvička, J.: Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-219-2.

3.

Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 1998. ISBN 80-85967-55-3.

4.

Kovanicová, D., Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl I. – Jak porozumět účetním výkazům. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-47-2.

5.

Kovanicová, D., Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl II. – Finanční analýza účetních výkazů. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0.

6.

Kraftová, I.: Finanční analýza municipální firmy. Praha: C.H.Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2.

7.

Nováková, Š.: Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0851-6.

8.

Růžičková, R.: Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 2006. ISBN 80-7263-343-0.

9.

Svobodová, J. a kol.: Abeceda účetnictví 2006: pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2006. ISBN 80-7263-332-5.

10.

Valach, J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha: EKOPRESS, 1999. ISBN 80-86119-21-1.

11.

Výroční zprávy 2004, 2005, 2006. Nemocnice Jihlava.

80

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Algoritmus používaný v Tamariho modelu Tabulka č. 2: Algoritmus Kralickova Quicktestu (1990) Tabulka č. 3: Zkrácené rozvahy za období 2002 – 2006 Tabulka č. 4: Horizontální analýza zkrácených rozvah 2002 – 2004 Tabulka č. 5: Horizontální analýza zkrácených rozvah 2004 – 2006 Tabulka č. 6: Zkrácené výkazy zisků a ztrát za období 2002 – 2006 Tabulka č. 7: Horizontální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát 2002 – 2004 Tabulka č. 8: Horizontální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát 2004 – 2006 Tabulka č. 9: Vertikální analýza zkrácených rozvah za období 2002 – 2006 Tabulka č. 10: Vertikální analýza zkrácených výkazů zisků a ztrát za období 2002 – 2006 Tabulka č. 11: Čistý pracovní kapitál Tabulka č. 12: Vývoj čistého zisku Tabulka č. 13: Rentabilita celkového kapitálu Tabulka č. 14: Rentabilita vlastního kapitálu Tabulka č. 15: Rentabilita tržeb Tabulka č. 16: Rentabilita nákladů Tabulka č. 17: Ukazatel nákladovosti tržeb Tabulka č. 18: Rentabilita nákladů doplňkové činnosti Tabulka č. 19: Míra pokrytí ztráty z hlavní činnosti ziskem z doplňkové činnosti Tabulka č. 20: Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti Tabulka č. 21: Vybrané ukazatele rentability Tabulka č. 22: Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů oproštěná od dotací Tabulka č. 23: Běžná likvidita Tabulka č. 24: Pohotová likvidita Tabulka č. 25: Okamžitá likvidita Tabulka č. 26: Ukazatele likvidity Tabulka č. 27: Obrat celkových aktiv a doba obratu celkových aktiv Tabulka č. 28: Obrat stálých aktiv a doba obratu stálých aktiv Tabulka č. 29: Obrat oběžných aktiv a doba obratu oběžných aktiv Tabulka č. 30: Obrat zásob a doba obratu zásob Tabulka č. 31: Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Tabulka č. 32: Obrat krátkodobých závazků a doba obratu krátkodobých závazků

81

Tabulka č. 33: Ukazatele aktivity Tabulka č. 34: Míra finanční nezávislosti Tabulka č. 35: Celková zadluženost Tabulka č. 36: Ukazatele financování Tabulka č. 37: Produktivita práce měřená pomocí přidané hodnoty Tabulka č. 38: Míra zhodnocení celkového kapitálu pomocí přidané hodnoty Tabulka č. 39: Rozklad rentability celkového kapitálu Tabulka č. 40: Rozklad rentability vlastního kapitálu Tabulka č. 41: Altmanovo Z-skóre – s dotacemi Tabulka č. 42: Čistý zisk – bez dotací Tabulka č. 43: Altmanovo Z-skóre – bez dotací Tabulka č. 44: Tafflerův model – s dotacemi Tabulka č. 45: Tafflerův model – bez dotací

Seznam grafů Graf č. 1: Struktura nákladů 2005 Graf č. 2: Struktura nákladů 2006 Graf č. 3: Struktura výnosů 2005 Graf č. 4: Struktura výnosů 2006 Graf č. 5: Vývoj čistého zisku Graf č. 6: Vývoj ukazatelů rentability Graf č. 7: Vývoj ukazatelů likvidity Graf č. 8: Vývoj dob obratů aktiv a zásob Graf č. 9: Vývoj dob obratů pohledávek a závazků Graf. č. 10: Vývoj ukazatelů financování Graf. č. 11: Vývoj ukazatele produktivity práce

82

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavená k 12/2002 Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavený k 12/2002 Příloha č. 3: Rozvaha organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavená k 31. 12. 2003 Příloha č 4: Výkaz zisku a ztráty organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavený k 31. 12. 2003 Příloha č. 5: Rozvaha organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavená k 31. 12. 2004 Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztráty organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavený k 31. 12. 2004 Příloha č. 7: Rozvaha organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v Kč) sestavená k 31. 12. 2005 Příloha č. 8: Výkaz zisku a ztráty organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v Kč) sestavený k 31. 12. 2005 Příloha č. 9: Rozvaha organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavená k 31. 12. 2006 Příloha č. 10: Výkaz zisku a ztráty organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací (v tis. Kč) sestavený k 31. 12. 2006

83

D i p l o m o v á p r á c e

Recommend Documents