VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
Kamila Dědinová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Specifika podnikatelského prostředí v Rakousku a možnosti uplatnění českých subjektů na tomto trhu
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Kamila Dědinová Vedoucí diplomové práce: Ing. Františka Müllerová 2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Specifika podnikatelského prostředí v Rakousku a možnosti uplatnění českých subjektů na tomto trhu“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. Použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 20.11.2011 ……………………………. podpis
3
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ing. Františce Müllerové za cenné rady, vstřícný přístup a odborné vedení při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Mag. Johannesu A. Aselovi, MIM, LL.B. za mnoho užitečných komentářů a podnětů. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat paní Ing. Martině Konecké za spolupráci a za ochotu, s kterou mi poskytla informace.
4
Obsah OBSAH ..................................................................................................................................................................... 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................................................................... 7 ÚVOD…………...…………………………………………………………………………………………………9 1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ OBECNĚ .............................................................................................. 11 1.1 DEFINICE PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ .................................................................................................. 11 1.2 VYBRANÉ UKAZATELE KVALITY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ............................................................. 111 1.2.1 HDP, resp. HND na obyvatele .......................................................................................................... 12 1.2.2 Přímé zahraniční investice .............................................................................................................. 122 1.2.3 Zapojení do mezinárodního obchodu .............................................................................................. 122 1.2.4 Rating…………….. .......................................................................................................................... 13 1.2.5 World Competitiveness Scoreboard .................................................................................................. 14 1.2.6 Global Competitiveness Index ........................................................................................................ 144 1.2.7 Doing Business ............................................................................................................................... 144 1.3 ANALÝZA OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ................................................................................................................ 16 1.3.1 Analýza PESTLE ............................................................................................................................ 166 2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V RAKOUSKU .................................................................................. 188 2.1 EKONOMICKÉ FAKTORY ......................................................................................................................... 188 2.1.1 Rating……………. ......................................................................................................................... 188 2.1.2 Ukazatelé konkurenceschopnosti .................................................................................................... 188 2.1.3 Základní makroekonomické ukazatele ............................................................................................ 211 2.1.4 Zahraniční obchod .......................................................................................................................... 222 2.1.5 Přímé zahraniční investice .............................................................................................................. 255 2.1.6 Daňové aspekty podnikání ................................................................................................................ 29 2.2 PRÁVNÍ FAKTORY.................................................................................................................................... 355 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ ...................................................................................................................... 366 2.2.1 Založení organizační složky............................................................................................................ 366 2.2.2 Živnostenské podnikání .................................................................................................................. 377 2.2.3 Obchodní společnosti ...................................................................................................................... 388 2.2.4 Další formy podnikání .................................................................................................................... 455 2.2.5 Postup založení podniku jednoho vlastníka (OSVČ) v Rakousku (Einzelunternehmer) ................ 488 2.3 POLITICKÉ FAKTORY .............................................................................................................................. 511 2.3.1 Aktuální politický vývoj .................................................................................................................. 511 2.3.1.1
Členství v mezinárodních organizacích ...................................................................................................522
2.3.2 Otevření pracovního trhu v Rakousku 1. 5. 2011 ............................................................................ 533 2.3.2.1
Význam pro české žadatele o zaměstnání................................................................................................544
2.3.2.2
Význam pro české podnikatele ................................................................................................................555
5
2.4 SOCIÁLNÍ FAKTORY ................................................................................................................................ 588 2.4.1 Náboženství....................................................................................................................................... 59 2.4.2 Postoj k práci..................................................................................................................................... 59 2.4.3 Demografické trendy....................................................................................................................... 611 2.4.4 Kvalita života .................................................................................................................................. 611 2.5 TECHNOLOGICKÉ FAKTORY ................................................................................................................... 633 2.5.1 Výzkum a vývoj .............................................................................................................................. 633 2.5.2 Telekomunikace .............................................................................................................................. 633 2.5.3 Přístup a využívání internetu ........................................................................................................... 644 2.6 EKOLOGICKÉ FAKTORY.......................................................................................................................... 677 2.6.1 Energetické zdroje .......................................................................................................................... 677 2.6.2 Ekologické daně .............................................................................................................................. 688 2.6.3 Corporate Social Responsibility ........................................................................................................ 69 2.7 VYBRANÉ INSTITUCE PRO PODPORU PODNIKÁNÍ V RAKOUSKU ............................................................ 700 2.7.1 České instituce ................................................................................................................................ 700 2.7.2 Rakouské instituce .......................................................................................................................... 744 3 VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ....................................................................................... 777 3.1 VYHODNOCENÍ A KOMENTÁŘE ................................................................................................................. 778 3.1.1 Základní informace ......................................................................................................................... 778 3.1.2 Vyhodnocení – oblast podnikání x oblast zaměstnání .................................................................... 778 3.1.3 Zkušenosti ze zaměstnání, praxe ....................................................................................................... 87 3.1.3.1
Otázky ke konkrétnímu zaměstnání, praxi v Rakousku .............................................................................88
3.2 VÝSLEDKY – SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 911 4 VÝSLEDKY Z INTERVIEW A PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH FIREM ..................................................... 922 4.1 INTERVIEW V CZECHTRADE AUSTRIA ...................................................................................................... 922 4.2 INTERVIEW V ABA – AUSTRIAN BUSINESS AGENCY ................................................................................ 955 4.3 PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH ČESKÝCH FIREM PŮSOBÍCÍCH V RAKOUSKU .......................................................... 977 ZÁVĚR……………….. ................................................................................................................................... 1011 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ................................................................................................... 1055 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 1144 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................ 1155 PŘÍLOHY………….. ........................................................................................................................................ 1166
6
Seznam použitých zkratek ABA – Austrian Business Agency AG – Akciová společnost AWÖ – Zahraniční hospodářství Rakouska (Außenwirtschaft Österreich) BG A – skupina zaměstnanců A (Beschäftigungsgruppe A) BIC – Podnikatelská a inovační centra BMWFJ - Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii CEE – Central and eastern Europe (země střední a východní Evropy) CIDA – Canadian International Development Agency (CIDA) CSR – Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) ČEB – Česká exportní banka ČR – Česká republika EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost EHP – Evropský hospodářský prostor EU- Evropská unie EUR – Euro FDI- Foreign direct investment = PZI GmbH – Společnost s ručením omezeným GesbR – Sdružení GKK – Oblastní zdravotní pojišťovna HDP – Hrubý domácí produkt HND – Hrubý národní důchod IAEA - Mezinárodní agentura pro atomovou energii IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj KG – Komanditní společnost KIAB – Orgán pro kontrolu nelegálního zaměstnávání 7
MIGA – Multilaterální agentura pro garanci investic OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OG – Otevřená společnost OHG – Veřejná obchodní společnost OSN – Organizace spojených národů OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná ÖVP – Rakouská lidová strana PESTLE – politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní a ekologické faktory PR – Public relations (vztahy s veřejností) PZI – Přímé zahraniční investice RPIC – Regionální poradenská a informační centra SE – Evropská společnost (Societas Europea) SPÖ – Sociálně demokratická strana Rakouska stGes – Tichá společnost SVE – země střední a východní Evropy UNCTAD – Konference OSN o obchodu a rozvoji UNDP – Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme) UNHCR – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner for Refugees) UNIDO - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj UNODC - Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality UN Office for Outer Space – Úřad OSN pro kosmické záležitosti WKÖ – Hospodářská komora Rakouska (Wirtschaftskammer Österreich)
8
Úvod Rakousko patří díky geografické blízkosti, společné historii i díky politickým, ekonomickým a obchodním vazbám k předním obchodním partnerům České republiky. Stejně tak je Česká republika
pro
Rakousko
významným
obchodním
partnerem.
Uplatnění
českých
podnikatelských subjektů na rakouském trhu prohloubil především vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Dané téma jsem si vybrala, protože jsem v Rakousku studovala a v rámci seminářů na univerzitě jsem měla možnost pracovat na projektech s rakouskými firmami. Z tohoto důvodu mám možnost podat aktuální informace a do hloubky provést situační analýzu. O vstup na rakouský trh může mít zájem podnikatel již činný na českém trhu, který chce rozšířit své podnikatelské aktivity i do zahraničí nebo se může jednat o podnikatele, který chce začít podnikat přímo v Rakousku. V každém případě je třeba získat o rakouském trhu před potenciálním vstupem co nejvíce informací, udělat si analýzu trhu a eliminovat tak podnikatelská rizika. V současnosti je toto téma aktuální, protože 1. 5. 2011 došlo k otevření rakouského pracovního trhu pro Českou republiku, což představuje významný faktor pro rozhodování se, zda začít podnikat v Rakousku. Chtěla jsem proto poskytnout podrobnější informace pro potencionální podnikatele a žadatele o práci na tomto trhu. Cílem diplomové práce je provést situační analýzu podnikatelského prostředí v Rakousku pomocí analýzy PESTLE a určit specifika daného podnikatelského prostředí, a tím poskytnout informace budoucím podnikatelům. Jako podcíl jsem si zvolila analýzu pracovního prostředí v Rakousku pro české žadatele o práci. Za metodiku zpracování jsem si vybrala analýzu PESTLE, dotazníkové šetření a interview. Analýzu PESTLE použiji v teoretické části práce ke zhodnocení rakouského podnikatelského prostředí dle jednotlivých faktorů. Dotazníkový výzkum provedu k analýze a porovnání podnikatelského a pracovního prostředí respondenty a interview k získání informací o poradenství ke vstupu na rakouský trh pro podniky. Práce je určena pro budoucí podnikatele, kteří hodlají vstoupit na rakouský trh nebo pro osoby, které chtějí pracovat na území Rakouské republiky.
9
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Práce se skládá ze 4 hlavních kapitol. V první kapitole definuji pojem „podnikatelské prostředí“ obecně. Zaměřím se na jednotlivé ukazatele kvality podnikatelského prostředí a seznámím čtenáře s analýzou PESTLE. Druhou kapitolu nazvanou Podnikatelské prostředí v Rakousku budu členit dle analýzy PESTLE - jedná se o faktory ekonomické, legislativní, politické, sociální, technologické a ekologické.
V rámci
ekonomických
faktorů
popíši
jednotlivé
ukazatele
kvality
podnikatelského prostředí pro Rakousko, zahraniční obchod, přímé zahraniční investice a daňové aspekty podnikání v Rakousku. V rámci právních faktorů vysvětlím jednotlivé právní formy společností v Rakousku. V politických faktorech se zaměřím na otevření pracovního trhu v Rakousku v roce 2011. V rámci sociálních faktorů se zmíním o postoji Rakušanů k práci, o demografickém vývoji a kvalitě života v Rakousku. Technologické faktory budou zahrnovat výzkum a vývoj, dále pak postavení telekomunikačních technologií a internetu v Rakousku. Jako poslední z faktorů PESTLE analýzy uvedu ekologické faktory. V závěru této kapitoly pak popíši vybrané instituce pro podporu podnikání v Rakousku Praktická část se bude skládat ze dvou kapitol. Třetí kapitola nazvaná Výsledky dotazníkového šetření bude obsahovat grafy, komentáře a výsledky k dotazníkovému výzkumu. Do čtvrté kapitoly zahrnu interview ze zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni a interview z rakouské agentury ABA – Austrian Business Agency. Na konci této kapitoly uvedu příklady úspěšných českých firem působících v Rakousku. Praktická část bude doplňovat část teoretickou a poskytne názory a informace dotazovaných.
10
1 Podnikatelské prostředí obecně 1.1 Definice podnikatelského prostředí Podnikatelské prostředí chápeme jako široký pojem a existuje celá řada definic a vysvětlení. „V pojetí některých institucí je za podnikatelské prostředí pokládán široký souhrn externích vlivů, které ovlivňují růst výkonnost a konkurenceschopnost podnikatelských subjektů.“1 Instituce Canadian International Development Agency (CIDA) definuje podnikatelské prostředí (,,enabling environment“) jako „existenci konkurenceschopného vnitřního trhu, který je napojený na globální ekonomiku, řízen dobře definovaným právním a regulatorním rámcem a vybaven silnou a rostoucí základnou lidského kapitálu a funkční infrastrukturou.“2 Podnikatelské prostředí můžeme definovat také jako soubor určitých faktorů, dle kterých se potencionální investor rozhoduje, zda na daný trh vstoupí. Podnikatelské prostředí může být vyjádřeno jako „souhrn faktorů ekonomického, politického, právního, technologického, sociálního a kulturního charakteru, které mají dopad na kvalitu podmínek, v nichž podnikatelské subjekty rozvíjejí svoje aktivity, a podstatným způsobem ovlivňují jejich konkurenceschopnost, výkonnost, růstový potenciál a determinují atraktivitu dané země pro zahraniční investory.“3
1.2 Vybrané ukazatele kvality podnikatelského prostředí Podnikatelská prostředí států jsou různorodá, každý stát disponuje jinou kvalitou a jiným charakterem. Existuje celá řada indexů a žebříčku, dle kterých můžeme jednotlivé země mezi sebou porovnat z hlediska podnikatelského prostředí. Nabízí se však otázka, jaká je vypovídací schopnost jednotlivých indexů? Dle různých ukazatelů může mít stejná země různé výsledky. Záleží na tom, jaké veličiny daný ukazatel sleduje – zda se opírá spíše o statistická data či data z dotazníkových šetření. Asi těžko posoudíme, jaký index má vyšší 1
KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 978-80247-3396-8. s. 166. 2 WHITE, S. Donor approaches to improving the Business Environment. The Donor Committee for enterprise developement, 2004 [online]. c2005 [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.enterprisedevelopment.org/page/library-item?id=126 s. 23. 3 ČERNÁ, I. Formy a nástroje podpory podnikání v ČR a jejich komparace s Velkou Británií. Praha. 2008. 254 s. Disertační práce. VŠE v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Katedra mezinárodního obchodu. Vedoucí disertační práce: doc. Ing. E. Kalínská, CSc. s. 2.
11
vypovídací hodnotu, ale obecně lze říci, že je lepší sledovat ukazatele vyhodnocující veličiny různorodé povahy.4
1.2.1 HDP, resp. HND na obyvatele Ukazatel HDP v paritě kupní síly (tzn. beroucí v úvahu cenové hladiny) patří mezi základní veličiny, pomocí kterých můžeme sledovat ekonomickou úroveň země. „HDP zahrnuje i hodnotu produktu, který generují přímé zahraniční investice na území daného státu. Z tohoto důvodu bývá HDP na obyvatele v zemích s pasivní investiční pozicí (jako je například ČR, ale obecně i země střední a východní Evropy) vyšší než ukazatel HND na obyvatele (v paritě kupní síly). Ukazatelé HDP, resp. HND udávají pouze relativní výši, nezasahují do širšího kontextu.“5
1.2.2 Přímé zahraniční investice „Příliv a odliv přímých zahraničních investic je přímým indikátorem atraktivity země pro podnikatele, resp. jejího investičního a podnikatelského prostředí pro investory. V případě malých zemí však může dojít ke zkreslení toků investic v meziročním srovnání vlivem například jednoho či několika málo objemově významných privatizačních projektů, což je aktuální zejména v transitivních ekonomikách, které navíc často vykazují jedny z nejvyšších meziročních přílivů PZI, poněvadž stále vykazují vysokou absorpční schopnost.“6 Přímé zahraniční investice mohou být ve formě základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatních toků. Ostatní toky zahrnují výměnu obchodních úvěrů a cenných papírů mezi pobočkami nadnárodní společnosti.7
1.2.3 Zapojení do mezinárodního obchodu Podíl vývozu a dovozu na HDP u dané země nás informuje o otevřenosti země a o významu mezinárodního obchodu pro danou ekonomiku.8
4
KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 978-80247-3396-8. s. 167-168. 5 KALÍNSKÁ, s. 168. 6 KALÍNSKÁ, s. 168. 7 Business Info. Přímé zahraniční investice [online]. c1997-2011 CzechTrade. [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podpora-investic/prime-zahranicni-investice/1000497/55083/
12
„Obecně platí, že menší ekonomiky vykazují vyšší zapojení do zahraničního zahrani obchodu než ekonomiky větší. I zeměě rozvojové, závislé při p vývozu na jedné či několika ěkolika málo komoditách s nízkou přidanou idanou hodnotou, které navíc trpí vážnými politickými a ekonomickými problémy, problémy mohou vykazovat vysoké hodnoty tohoto ukazatele. Proto nelze jeho hodnotu h o kvalitě 9 podnikatelského prostředí ředí přeceňovat.“ př
1.2.4 Rating Ratingem se rozumí hodnocení zemí, či subjektů pro posouzení jejich důvěryhodnosti. d Vypovídá o stupni pravděpodobnosti, zda daná země zem je schopná dostát svým dlužnickým závazkům a o stupni rizikovosti ikovosti podnikání pro zahraniční zahrani ní firmy v hodnocené destinaci. destinaci Rating můžeme žeme považovat za ohodnocení úvěruschopnosti úv ruschopnosti a bonity hodnoceného subjektu.10 Mezi ratingové agentury s nejvyšším podílem na trhu patříí Standard & Poor’s. Moody’s a Fitch. Všechny tři agentury jsou vlastněny vlastn ny americkým mediálním koncernem MC-Graw MC Hill Companies.11 Obr. 1 Podíl na trhu – ratingové agentury; Zdroj12
Ratingové agentury - podíl na trhu 5%
S&P
15% 40%
Moody's Fitch Ostatní
40%
O tom, jakou mají výše zmíněné zmín agentury důvěryhodnost, se často diskutuje diskut v době ekonomické a finanční ční krize. V srpnu 2011 Standard & Poor’s snížil USA rating z „AAA“ na
8
KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 978-80978 247-3396-8. s. 168. 9 KALÍNSKÁ, E. 168. 10 KALÍNSKÁ, s. 169. Finace. Rating [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. [cit.2011 Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/rating/ /ekonomika/rating/ 11 Handelsblatt. Die mächtigen Ratingagenturen in Überblick [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. [cit.2011 Dostupné z: http://www.handelsblatt.com/unternehmen/handel http://www.handelsblatt.com/unternehmen/handel-dienstleister/die-maechtigen-ratingagenturen ratingagenturen-imueberblick/4404776.html?slp=false&p=5&a=false#image 12 Handelsblatt. Die mächtigen Ratingagenturen in Überblick
13
„AA+“, což vyvolalo velkou vlnu otázek a zanechá i důsledky do budoucna.13 V říjnu 2011 zase agentura Moody’s snížila rating Itálie z „Aa2” na „A2”.14 Často se diskutuje o tom, že může docházet ke konfliktu zájmů – ratingová agentura klientovi za úplatu udělí ratingové ohodnocení. EU proto v r. 2010 přijala přísnější regulaci.15
1.2.5 World Competitiveness Scoreboard World Competitiveness Yearbook srovnává a analyzuje schopnost zemí vytvořit a udržet prostředí, ve kterém si podniky mohou navzájem konkurovat. Konkurenceschopnost ekonomik je hodnocena na základě více než 300 kritérií. Toto hodnocení se opírá o statistická data ze 2/3 a o data z dotazníkových šetření z 1/3.16
1.2.6 Global Competitiveness Index Zpráva Global Competitiveness Report na roky 2011-12 obsahuje žebříček 142 ekonomik. Pro každou z těchto zemí byla sestavena studie s tabulkami a žebříčky o více než 100 idikátorech. 17 Velký vliv v Global Competitiveness Report hrají dotazníková data. Kladně můžeme posoudit vysoký počet zkoumaných zemí, avšak hloubce analýzy bychom mohli přisoudit nižší úroveň než u World Competitivenss Scoreboard.18
1.2.7 Doing Business Světová banka vydává každoročně od roku 2002 report Doing Business. V roce 2011 se v žebříčku Doing Business nachází 183 ekonomik. Je zkoumána efektivní regulace a
13
Handelsblatt. USA verlieren Top-Rating [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.handelsblatt.com/finanzen/boerse-maerkte/anleihen/usa-verlieren-toprating/4471376.html?p4471376=all 14 BusinessInfo. Agentura Moody’s snížila rating Itálie o tři stupně [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/italie-rating-snizeni-ekonomicky-vyvoj/1000683/62057/ 15 KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 97880-247-3396-8. s. 169. 16 IMD. Research Methodology [online]. c2006-11. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.imd.org/research/centers/wcc/research_methodology.cfm 17 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2011-12 [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_Report_2011-12.pdf 18 KALÍNSKÁ, s. 169.
14
podnikatelské klima v dané zemi, dále administrativa a právní otázky.19 Komplexněji se ročenka nezabývá ekonomickými a jinými složkami podnikatelského prostředí.20 Existují další ukazatelé, pomocí kterých můžeme zkoumat podnikatelské prostředí. Jedná se například o index respektování lidských práv, index kvality životních podmínek, index lidského rozvoje či index korupce.21 Ovšem je dosti složité objektivně zhodnotit podnikatelské prostředí. Řadu složek můžeme postihnout pouze subjektivně (pomocí dotazníkových výzkumů) a nikoliv objektivně (pomocí statistických dat).22 Proto v této práci uvádím dotazníkové šetření pro bližší zhodnocení podnikatelského prostředí v Rakousku pomocí subjektivního náhledu.
19
Doing Business. About Doing Business [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/about-us 20 KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 97880-247-3396-8. s. 170. 21 KALÍNSKÁ, s. 170. 22 KALÍNSKÁ, s. 170.
15
1.3 Analýza okolního prostředí Než se rozhodneme vstoupit na cizí trh, měli bychom analyzovat tamější okolní prostředí. Jaký bude dopad odlišného chování vnějšího okolí na vnitřní fungování organizace? „Okolním prostředím jsou chápány různé výstupy, trendy a události, které se odehrávají za hranicemi organizace a které zároveň přímo či nepřímo ovlivňují chování organizace. Aby organizace dokázala na podněty okolí reagovat, musí provádět jeho systematické pozorování, což je soubor technik sloužící k identifikaci a předvídání potencionálních dopadů externích trendů a vývoje okolního světa na vnitřní fungování organizace“.23 V současné době patří především mezi nejvýznamnější faktory okolí, které organizaci ovlivňují:24 •
proces globalizace
•
rozvoj informačních technologií
•
sociální a demografické trendy
1.3.1 Analýza PESTLE K analýze okolního
prostředí
můžeme použít
celou
řadu
analýz,
avšak
jednou
z nejrozšířenějších je analýza PESTLE. „Její výhodou je snížení složitosti okolí pomocí zavedení jednoduché struktury. Jednotlivé faktory okolí jsou seskupeny do šesti oblastí (viz obrázek) a je zkoumán jejich vliv na chod organizace.“ 25 „Implikace analýzy mohou působit na všechny úrovně organizace (strategie, struktura, manažerský styl a pracovní praktiky). Analýza PESTLE se využívá pro odhad budoucího vývoje a plánování možných scénářů.“26 Můžeme ji však použít i pro plánování možných scénářů při vstupu na zahraniční trhy.
23
ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1. s. 24 24 ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J., s.24 25 ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1. s. 25 26 ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1. s. 26
16
Obr. 2 Analýza PESTLE; Zdroj27
Politické faktory okolí Politika vlády, ideologie
Ekonomické faktory okolí
Sociální faktory okolí Demografické trendy
Ekonomický růst Války
Preference životního Chování konkurence
stylu
Chování dodavatelů
Sociální hodnoty
Občanské nepokoje Terorismus
Organizace
Technologické faktory
Legislativní faktory
Ekologické faktory
okolí
okolí
okolí
Používání výpočetní
Zákony dané země
Ekologické zájmové
techniky
skupiny Harmonizace zákonů a
Nové výrobky, zařízení
daní
Regulace emisí,
Inovace
Mezinárodní právo
znečištění Prevence před
27
ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1. s. 26
17
2 Podnikatelské prostředí v Rakousku 2.1 Ekonomické faktory 2.1.1 Rating Rakousko si nadále udrželo i v roce 2011 rating od Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch nejlepší hodnocení AAA.28 Rakousko je silně spjato se střední a východní Evropou, ve Vídni se nachází mnoho společností a poboček, odkud jsou spravovány země střední a východní Evropy. Rakousko je hodně orientováno na obor poskytování služeb. Rakousko je úzce spojeno s ekonomikou Německa, má podobné problémy, co se týče struktury obyvatelstva a zadlužení státu. Rakousko má ovšem méně strukturálních problémů než Německo, provedlo již patřičné reformy. Ekonomická a finanční krize však Rakousko postihla, převážně v roce 2009. Vzhledem k návaznosti rakouské ekonomiky na německou můžeme usoudit, pokud by byl snížen rating Německu, Rakousko se ocitne také v ohrožení. 29
2.1.2 Ukazatelé konkurenceschopnosti •
World Competitiveness Scoreboard
Na žebříčku World Competitiveness Scoreboard se v roce 2011 Rakousko umístilo na 18. místě z 59 sledovaných zemí. Rakousko se propadlo o 4 místa oproti roku 2010. V hodnocení body od 0 do 100 získala Rakouská republika 81,619 bodu.30 •
Global Competitiveness Index
Na žebříčku Global Competitiveness Index 2011-12 se Rakousko umístilo na 19. místě ze 142 zemí a získalo skóre 5,1 (rozmezí 1-7, 7 je nejlepší). Česká republika se pro srovnání umístila v období 2011-12 na 38. místě.31
28
Fitch upholds AAA rating, "stable" outlook on Austria. United Kingdom, London: Normans Media Ltd. [online].7/2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/878962038?accountid=17203 ČNB. Ratingové agentury [online].poslední revize 19.10.2011 [cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/rating/ 29 Der Wahlberliner. Alle Länder mit AAA-Rating [online] [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://derwahlberliner.wordpress.com/2011/08/06/alle-lander-mit-aaa-rating/ 30 IMD. WCY printed vision [online]. c2006-11 [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.imd.org/research/publications/wcy/wcy_book.cfm
18
Rakousko se dobře ře umístilo, co se týče tý oblasti základních požadavkůů pro danou ekonomiku. Dobré skóre má v oblasti infrastruktury, zdravotnictví a primárního primárního vzdělávání vzdě a institucí (viz Příloha). Mezi zlepšující se faktory efektivnosti pro Rakousko patří pat technologická připravenost, ipravenost, oblast vyššího vzdělávání vzd a efektivnost trhu se zbožím.32 Na následujícím edujícím grafu můžeme mů vidětt nejvíce problematické faktory pro podnikání v Rakousku dle Global Competitiveness Report. Z výběru 15-ti ti faktorů faktor měli rakouští respondenti espondenti za úkol vybrat 5 nejvíce problematických faktorů faktorů a ohodnotit je známkou od 1 (nejvíce problematické) blematické) do 5.33 Obr. 3 GCR: Nejvíce problematické faktory pro podnikání v Rakousku; Zdroj34(vlastní zpracování)
Nejvíce problematické faktory pro podnikání slabé zdraví veřejnosti regulace cizí měny kriminalita a krádeže vládní nestabilita korupce neadekvátní zabezpečení infrastrukturou inflace slabá pracovní etika národní prac. síly politická nestabilita neadekvátně vzdělaná pracovní síla přístup k finančním zdrojům daňová nařízení neefektivní vládní byrokracie daňová sazba restriktivní pracovní předpisy
0 0 0,9 1,1 1,4 3 3,5 3,9 3,9 10,1 10,6 11 15,8 16,6 18,3 0
•
% reakcí
5
10
15
20
Doing Business
Rakousko je na 32. místě pro rok 2012, co se týčee snadnosti podnikání ze 183 zemí světa. sv 35 Oproti období 2011 došlo ke zhoršení o 4 příčky. p
31
World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2011-12. 2011 Country profile Austria [online].[cit.2011-10-24]. ]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-competitiveness competitiveness-2011-2012/ 32 World Economic Forum. The Global Globa Competitiveness Report 2011-12. Country profile Austria [online].[cit.2011-10-24]. ]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-competitiveness competitiveness-2011-2012/ 33 tamtéž 34 tamtéž
19
Dle údajů z ročenky enky Doing Business 2012 pro založení podniku v Rakousku je vyžadováno 8 procedur, trvá to 28 dní, náklady jsou ve výši 5,2% příjmu íjmu na obyvatele a vyžaduje vkladový minimální kapitál ve výši 52% příjmu p na obyvatele.36 Od roku 2004 do roku 2012 zůstaly z nároky na procedury a čas pro založení podniku v Rakousku nezměněny. ě ěny. Rakousko se nachází na příčce 134 na žebříč říčku 183 zemí světa v míře náročnosti nosti založení podniku (1-nejméně náročné).37 Na následujícím m grafu můžeme mů vidět, jaká je náročnost nost založení podniku v jednotlivých zemích, kde kritéria jsou od 1-183 1 (1- velmi snadné). K porovnání slouží i průměr pr regionu s vyššími příjmy íjmy dle OECD.38 Obr. 4 Náročnost nost založení podniku v jednotlivých zemích; Zdroj39 (vlastní zpravování) Francie
25
Belgie
36
Regionální průměr OECD
57
Slovensko
76
Itálie
77
Německo
98
Španělsko
133
Rakousko
134
Řecko
135
Česká republika
138 nízká
vysoká
35
Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. c2011.[cit.2011 Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria, s. 5. http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria 36 Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. c2011.[cit.2011 Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreecon http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria, s. 15. 37 Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. c2011.[cit.2011 Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria s. 16. http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria, 38 Doing Business. Austria,, s. 16. 39 Doing Business. Austria,, s. 16. Doing Business. Czech Republic [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/fpdkm/doing%20business/documents/profiles/country/CZE.pdf s.16. http://www.doingbusiness.org/~/media/fpdkm/doing%20business/documents/profiles/country/CZE.pdf,
20
2.1.3 Základní makroekonomické ukazatele Tab. 1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů, Zdroj40
Rok HDP objem, v nomin. cenách, mld.€ Míra Inflace v (CPI) Míra nezaměst. v %, (rak. metodika, roční ø) Míra nezaměst. v % (met. Eurostat, roční ø) Saldo veřejných financí (v % HDP, Maastr. def.) Veřejný dluh v % HDP
2006 257,3
2007 270,8
2008 281,9
2009 274,8
2010 286,2
1,5 6,8
2,2 6,2
3,2 5,9
0,5 7,2
1,9 6,9
4,7
4,4
3,8
4,8
4,4
-1,5
-0,4
-0,5
-3,5
-4,1
62,3
60,2
63,8
69,5
71,8
Rakouskou ekonomiku celkově hodně ovlivnilo v roce 2004 rozšíření Evropské unie. Došlo k velkému nárůstu exportu zboží, což zapříčinilo také růst HDP. Růst exportu vedl také k růstu průmyslové výroby. Po roce 2004 došlo k mírnému snížení tempa růstu HDP. V roce 2006, 2007 a 2008 došlo ke konjunktuře v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů Rakouska, což pozitivně ovlivnilo vývoj rakouské ekonomiky. Došlo k nárůstu exportu, a tím i zrychlení růstu HDP.41 V druhé polovině roku 2008 a v roce 2009 však rakouská ekonomika vlivem světové ekonomické a finanční krize upadla do recese. V roce 2009 došlo k hospodářskému poklesu o -3,8% a v roce 2010 už byl zaznamenán hospodářský růst o 2,3%.42 Finanční a ekonomická krize způsobila v roce 2009 razantní nárůst nezaměstnanosti. Ve třetím čtvrtletí 2009 byla nezaměstnanost na úrovni 5,1% a o rok později ve 3. čtvrtletí 2010
40
STATISTIK AUSTRIA. Statistiken [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/index.html Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 20. 41 Souhrnná teritoriální informace, s. 20. 42 STATISTIK AUSTRIA. Das System der Volkswirtschaflichen Gesamtrechnungen [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/index.html
21
klesla na 4,4%.43 Nutno podotknout, že příznivý vývoj na trhu pracovních míst je také ovlivněn speciálními programy vzdělávání a speciálními pobídkami veřejného sektoru.44 V roce 2008 se pohybovala inflace ve vysokých hodnotách vlivem růstu produkce. Vlivem důsledků krize a poklesem celosvětové poptávky v roce 2009 došlo naopak ke snížení inflace. V roce 2010 však došlo zpět ke zvýšení míry inflace vlivem růstu cen energií a zvyšováním cen vstupů.45 V září roku 2011 dosáhla dle Statistik Austria míra inflace 3,6%, což je zatím nejvyšší hodnota od září roku 2008 (3,8%). Hlavní příčinou tohoto zvýšení byl nárůst cen produktů z minerálních olejů.46
2.1.4 Zahraniční obchod Tab. 2 Zahraniční obchod za posledních 5 let; Zdroj47
Export v mil. €
2005 2006 2007 2008 2009 2010
94.750 103.742 114.680 117.525 93.739 109.373
Import Změna k předchozímu roku v % 5,4 9,5 10,5 2,5 -20,2 16,7
96.499 104.201 114.255 119.568 97.574 113.652
Saldo Změna v mil. € k předchozímu roku v % 5,9 -1.793 8,0 -459 9,6 425 4,7 -2.043 -18,4 -3.835 16,5 -4.279
Zahraniční obchod má pro Rakousko velký význam. Od roku 1989 těží Rakousko ze své blízkosti k zemím střední a východní Evropy, na druhou stranu si zachovává své dlouhodobé kontakty se zeměmi západní Evropy. Jak jsem již dříve zmínila, export byl značně ovlivněn příchodem nových členských států do EU. Došlo k nárůstu zahraničního obchodu mezi Rakouskem a novými členskými státy hlavně díky odstranění technických bariér obchodu. V roce 2006 a 2007 také proběhlo hospodářské oživení v Německu, což je hlavní obchodní partner Rakouska a hospodářské výsledky byly dle toho ovlivněny. V roce 2009 export i
43 STATISTIK AUSTRIA. 3. Quartal 2010: Deutlicher Rückgang der Arbeitslosigkeit, positive Entwicklung bei offenen Stellen. [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/dynamic/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitsmarktpolitik/054313 44 Souhrnná teritoriální informace, s. 21. 45 Souhrnná teritoriální informace, s. 21. 46 STATISTIK AUSTRIA. Leichter Anstieg der Inflation im September auf 3,6% [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/059178 47 Österreichische Nationalbank. Außenhandel [online].poslední revize 21.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=9.4
22
import zpomalila hospodářská krize, jak můžeme vidět v tabulce výše. V roce 2010 došlo k nárůstu objemu obchodu o 16% jak u exportu, tak i u importu.48 Z celkového objemu vývozu Rakouska tvoří členské státy Evropské unie podíl 70,5% a nečlenské státy 29,5%. Z celkového objemu dovozu do Rakouska tvoří členské státy Evropské unie podíl 72,5% a nečlenské státy 27,5%. Z těchto údajů jasně vychází, že státy Evropské unie jsou hlavními aktéry na poli zahraničního obchodu Rakouska.49 Bilance zahraničního obchodu vykázala v roce 2010 pasivní saldo v hodnotě 4,28 miliard €, které v roce 2009 činilo 3,8 miliard €.50 Tab. 3 Komoditní struktura obchodu Rakouska; Zdroj51
Skupiny SITC
0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny bez paliv 3 Nerostná paliva, mazadla, energie 4 Živočišné a rostlinné tuky 5 Chemikálie 6 Tržní výrobky 7 Stroje a přepravní zařízení 8 Průmyslové výrobky 9 Nezařazené Celkem
Export Podíl 2010 5,17% 1,48% 3,38% 3,25% 0,15% 13,00% 22,99% 37,76% 11,82% 1,00% 100%
Změna 10/09 v % 8,1 6,6 24,4 19,0 32,1 17,1 19,1 16,8 8,8 88,9 16,5
Import Podíl 2010 5,89% 0,76% 5,12% 10,82% 0,33% 12,72% 15,85% 32,45% 14,49% 1,58% 100%
Změna 10/09 v % 5,5 20,9 47,6 24,7 15,2 18,0 20,8 14,2 9,8 -14,7 16,3
Podíl jednotlivých komodit na exportu a importu můžeme vidět v předchozí tabulce. Nejvyšší podíl na exportu i importu má skupina 7 - Stroje a přepravní zařízení. V rámci této skupiny pak nejvýznamnější položku tvoří silniční vozidla, jejichž vývoz oproti roku 2009 stoupnul o 20%. Dále jsou významné pro dovoz i vývoz v této skupině elektrické stroje a přístroje.52 Druhou objemově významnou skupinou pro export i import tvoří skupina 6 - Tržní výrobky. Jedná se především o obchod se železem, ocelí a barevnými kovy. Třetí nejvýznamnější skupinu pro export i import tvoří skupina 8 – Průmyslové spotřební zboží. Export se mírně
48
Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 40. 49 STATISTIK AUSTRIA. Der Außenhandel Österreichs im Jahr 2010 (Engültige rgebnisse) [online].poslední revize 9.7.2010 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/aussenhandel/hauptdaten/index.html 50 tamtéž 51 Souhrnná teritoriální informace, s. 42. 52 Souhrnná teritoriální informace, s. 42.
23
snižuje v tomto sektoru z důvodu přesunu výroby spotřebního ebního zboží do zemí s levnější pracovní silou.53 Obr. 5 Top 10 zemí – vývoz Rakouska; Zdroj54
Top 10 zemí - vývoz Rakouska Německo
31,5
Itálie
7,8
Švýcarsko
4,8
USA
4,5
Francie
4,2
Česká republika
3,8
Maďarsko
v % celk. exportu
3,1
Velká Británie
3
Čína
2,6
Polsko
2,5 0
10
20
30
40
Ve výše uvedeném grafu jsem znázornila deset největších nejv tších exportních zemí Rakouska. V roce 2010 mířilo ilo 31,5% celkového objemu exportu Rakouska do Německa. Německa. Tímto je Německo N největším tším exportním partnerem Rakouska. S daleko eko menším objemem následuje Itálie se 7,8% a Švýcarsko s 4,8%. Česká Česká republika se nachází na šesté pozici s objemem 3,8% celkového exportu. Avšak co se týče tý oblasti zemí střední ední a východní Evropy, je na prvním místě. Na dalším grafu můžeme ůžeme zase naopak vidět vid deset zemí, odkud Rakousko nejvíce nejvíc dováží. Jako u exportu je i u importu největším nejv obchodním partnerem Německo ěmecko s objemem importu 39,5%. Dále následuje Itálie s objemem importu 6,7%, Švýcarsko s objemem 5,2%, Čína s objemem 4,8% a na pátém místě míst Česká republika s objemem 3,7%.
53
Souhrnná teritoriální informace, informace s. 43. Wirtschaftskammer Österreichs. Wohin Österreich 2010 Ware exportierte [online]. c2011.[cit.2011-10-25]. c2011.[cit.2011 Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_15_TOP ko.at/statistik/wgraf/2011_15_TOP-10-Exportnationen_2010.pdf 54
24
Obr. 6 Top 10 zemí – dovoz Rakouska; Zdroj55
Top 10 zemí - dovoz Rakouska Německo Itálie Švýcarsko
39,5 6,7 5,2 4,8 3,7 2,9
Čína Česká republika USA Francie Nizozemí Maďarsko Slovensko
v % celk. importu
2,9 2,8 2,8 2,3 0
10
20
30
40
50
2.1.5 Přímé ímé zahranič zahraniční investice V níže uvedené tabulce můžeme mů vidět vývoj pasivních i aktivních přímých zahraničních investic Rakouska. Rozdíl aktivních a pasivních investic se snižuje od roku 2004, kdy Rakousko začíná íná investovat do zemí střední st a východní Evropy. Tab. 4 Vývoj rakouských FDI – stav, v mld EUR; Zdroj56
FDI/rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
aktivní
44,308
51,249
60,869
80,256
101,087
106,870
113,307
128,695
pasivní
45,635
51,915
69,977
84,337
110,356
106,439
119,836
124,279
Nejvýznamnějším jším regionem za rok 2010 pro rakouské přímé ímé zahraniční zahranič investice je region střední ední a východní Evropy s 52,4% podílem na celkových investicích. Z celných investic 23,8% jde do členských lenských států EU a 28,6% do ostatních států střední řední a východní Evropy.57 Ze zemí střední ední a východní Evropy Rakousko ousko nejvíce investovalo během bě roku 2010 do
55
Wirtschaftskammer Österreichs. Woher Österreich 2010 Ware importierte [online]. c2011.[cit.2011-10-25]. c2011.[cit.2011 Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_16_TOP-10-Importnationen_2010.pdf http://wko.at/statistik/wgraf/2011_16_TOP 56 ÖNB. Stand der österreichischen Direktinvestitionen im Ausland nach Regionen [online]. poslední revize 30.09.2011.[cit.2011-10-26]. ]. Dostupné z: z http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.3 ÖNB. Stand der ausländischen ischen Direktinvestitionen in i Österreich nach Regionen [online]. poslední revize 12.10.2011.[cit.2011-10-26]. ]. Dostupné z: z http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.7 57 Bmwfj. Die aktuelle Entwicklung der Direktinvestitionen [online]. c2011.[cit.2011-10 10-26]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Documents/DI_Halbjahr_2011.pdf s. 1. http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Documents/DI_Halbjahr_2011.pdf,
25
Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny či Srbska.58 Když bychom měřili význam přímých zahraničních investic podle počtu zaměstnaných v rámci rakouských investic, tak nejdůležitějšími klíčovými destinacemi rakouských investic je Česká republika (73.000 pracovníků), Maďarsko (68.000) a Rumunsko (61.000). Na čtvrtém místě potom bylo Německo následované Slovenskem, Ruskem a Ukrajinou.59 Dle Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež je stav přímých zahraničních investic Rakouska v roce 2010 v regionu střední a východní Evropy 57 miliard EUR, což je 6,4% všech přímých zahraničních investic v tomto regionu.60 Co se týče celého světa celkově, nejvíce přímých zahraničních investic teklo během roku 2010 do Turecka (aktivity OMV, navýšení kapitálu v Turecku), na druhém místě do Ruska a na třetím místě je Čína.61 V roce 2010 největším investory do Rakouska byli Velká Británie, Německo a na třetím místě Hong Kong, který se poprvé v tomto roce dostal mezi tři nejvýznamnější investory.62 Pro investory jsou s přehledem nejatraktivnější tři obory v roce 2010: peněžnictví a pojišťovnictví (42% celkových investic); profesní, technické a vědecké činnosti (28%) a velkoobchod a maloobchod (14%).63 Zahraniční investice v Rakousku jsou také ovlivněny skutečností, že mnoho mezinárodních společností si vybralo Vídeň za místo, kam umístili centrálu pro střední a východní Evropu. Jedná se o společnosti např. Siemens, Hewlett Packard či Henkel.64
58
WKO. Österreichs Investitionen 2010 in Mittel- und Osteuropa [online]. c2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_27_Direktinvestitionen_Osteuropa_2010.pdf 59 BusinessInfo. Rakousko: Investiční klima[online]. c1997-2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec4 60 Bmwfj. Direktinvestitionen in den Oststaaten 2010 [online]. c2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z:http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Seiten/DirektinvestitionenindenOststaaten2010 .aspx 61 Bmwfj. Die aktuelle Entwicklung der Direktinvestitionen [online]. c2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Documents/DI_Halbjahr_2011.pdf, s. 3. 62 tamtéž, s. 3. 63 ÖNB. Stand der ausländischen Direktinvestitionen in Österreich nach Branchen NACE 2008 [online]. poslední revize 30.09.2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.8 64 BusinessInfo. Rakousko: Investiční klima [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec4
26
Obr. 7 Stav českých eských PZI do Rakouska, Zdroj65
České PZI do Rakouska - stav 25 20,4 20
18,7 14,1
15
12,1 v mil €
10
7,5 5,1
5
4
6,8 3,5
2,9
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Co se týká přímých ímých zahraničních zahrani investic z České eské republiky do Rakouska, došlo ke znatelnému nárůstu ůstu investic mezi roky 2007 a 2008, 200 v roce 2009 byl zaznamenán také mírný nárůst. „Podíl investic do Rakouska na celkových investičních investi aktivitách českých firem zůstává z stále zanedbatelný. Počet českých firem s kapitálovou účastí ú astí v Rakousku lze počítat po kolem 130 až 150.“66 Pro porovnání ání uvádím graf rakouských přímých p zahraničních ních investic do České Č republiky. Na grafu můžeme vidět, ět, že od vstupu České eské republiky do Evropské unie podíl investic každoročně narůstá. stá. Rakouské investice do ČR jsou několikanásobněě vyšší, vyšší než je tomu z ČR do Rakouska. V roce 2009 objem investic z Rakouské republiky do České Č dosáhl 10 559 milionů EUR, avšak objem investic z České eské republiky do Rakouské 14,1 mil EUR.
65
ČNB. Přímé zahraniční ní investice [online]. c2003-2011.[cit.2011-10-26]. 26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/ 66 BusinessInfo. Rakousko: Investiční Investič klima [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-26]. 26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec4
27
Obr. 8 Stav rakouských PZI do ČR, Č Zdroj67
Rakouské PZI do ČR - stav 12000
10558,6 9859,5
10000
8177,8 8000 6000 4205,8 4236 4000
2596,1
6837,4 5704,9 4721,7
v mil €
3070
2000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zájem investovat v Rakousku ze strany českých podniků stále narůstá, ůstá, v roce 2011 a 2012 jsou očekávána otevření ření nových poboček pobo českých firem v Rakousku.68 Agentura ABA Invest in Austria pomáhá se založením podniku v Rakousku. Ze zemí střední st a východní Evropy se nejvíce u této agentury informují subjekty z České republiky a Maďarska. Svou roli hrajee také otevření otev ení pracovního trhu od 1. 5. 2011, kdy firmy mají 69 možnost vysílat do Rakouska své zaměstnance. zam
V roce 2009 bylo v Rakousku nejvíce firem založeno subjekty z Maďarska, ďarska, Ruska, Slovenska a na čtvrtém místě z České republiky. Mnoho firem a poboček pobo je zakládáno právě práv ve Vídni, kde geografická poloha tohoto města m nabízí nejlepší podmínky třem řem sousedním zemím – Slovensku, Maďarsku a České republice.70 Spíše jako zajímavost bych uvedla, že ž dle jednoho výzkumu měst z celého světa sv z roku 2010, je ve Vídni průměrněě levnější sehnat pronájem kanceláře kancelá k podnikání než v Praze.71
67
ČNB. Přímé zahraniční ní investice [online]. c2003-2011.[cit.2011-10-26]. 26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/ 68 Interview s Ing. Martinou Koneckou, ředitelkou zahraniční kanceláře CzechTrade Austria. Vídeň Víde 17.10. 2011. 69 Interview s Olga Mironowa, zaměstnankyně zamě ABA, oddělení pro střední ední a východní Evropu. Vídeň Víde 21.10.2011. 70 ABA. Brücke zwischen Ost und West [online]. poslední revize 3.10.2010.[cit.2011-10 10-26]. Dostupné z: http://www.aba.gv.at/uploads/Osteuropa_2010_10702_DE.pdf ploads/Osteuropa_2010_10702_DE.pdf , s. 7. 71 ABA. Büromieten im internationalen Vergleich. Vergleich Richard Elli - Global office rent index [online]. poslední revize 20.07.2011.[cit.2011-10-26]. 26]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/Service/Unterlagen%20Download/Downloads.aspx
28
•
Nájem kanceláří ří pro podnikání – mezinárodní srovnání:
Obr. 9 Nájem kanceláří ří pro podnikání - mezinárodní srovnání, Jednotka: za m2 za rok, v EUR. Zdroj72 Berlín
294
Budapešť
323
Vídeň
332
Praha
396
Amsterdam
401
Varšava
413
Brusel
436
Řím
505
New York
526
Frankfurt
555
Zurich
665
Paříž
924
Moskva
1043
Tokio
1248
Londýn
1530 0
500
1000
1500
2000
2.1.6 Daňové ové aspekty podnikání Daňový systém v Rakousku kousku je podobný systémům systém zemí Evropské unie. Mezi hlavní zdroje příjmů se řadí příjmy íjmy a zisky společností spole a jednotlivců – přímé daně. ě. Z přímých daní se chci zaměřit především edevším na daně z příjmu fyzických a právnických osob. Z oblasti nepřímých nep daní se zmíním o dani z přidané řidané hodnoty. Díky rakouské daňové ňové politice v posledních letech se z Rakouska stala atraktivní lokalita pro sídla holdingových společností či pro různé zné výzkumné a rozvojové aktivity. V roce 2010 proběhlo více změn v rakouských daňových da ových zákonech. Pro potenciální investory či zakladatele kladatele firem je proto nutné orientovat se podle nejnovějších ějších verzí zákonů. zákon Agentura ABA na svých stránkách pravidelně pravideln aktualizuje materiál daňových ňových aspektů aspekt pro Rakousko, materiál je dostupný jak v německém, ně tak i v anglickém jazyce.73
72
ABA. Büromieten im internationalen Vergleich. Vergleich Richard Elli - Global office rent index [online]. poslední revize 20.07.2011.[cit.2011-10-26]. 26]. Dostupné D z: http://www.investinaustria.at/DE/Service/Unterlagen%20Download/Downloads.aspx 73 ABA. Investitionen in Österreich: Steuerliche Aspekte[online]. Aspekte poslední revize vize 1.6.2011. [cit.2011-10-27]. [cit.2011 Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Steuerliche_Aspekte_Oesterreich_2011_10699_DE.pdf
29
2.1.6.1 Daň z příjmu fyzických osob Dani z příjmu (Einkommensteuer) podléhají fyzické osoby, které mají v Rakousku trvalý pobyt nebo pobyt přechodný. Neomezená daňová povinnost se vtahuje na všechny tuzemské i zahraniční příjmy. Osoby, které v Rakousku nemají trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt, podléhají dani z příjmů fyzických osob pouze částí svých příjmů – omezená daňová povinnost74 „(např. ohledně jejich příjmů z živnostenského podniku, pro který v Rakousku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje podílů na rakouské kapitálové společnosti).“ Trvá-li pobyt v Rakousku déle než 6 měsíců, jedná se automaticky o neomezenou daňovou povinnost. „Osobní společnosti OHG (Veřejná obchodní společnost) a KG (Komanditní společnost) nejsou daňovými subjekty a nepodléhají dani z příjmu“.75 „Zdaňuje se příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných výdajů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování“.76 Příjem je zdaňován progresivně. Od roku 2005 je používán progresivní transparentní průměrný tarif: Tab. 5 Výměra daně z příjmů 2011, Zdroj77
Výše příjmu za rok, v EUR
Daňový tarif
do 11 000 včetně
0,0%
do 25 000 včetně
36,5%
do 60 000 vč.
43,214%
nad 60 000
50,0%
74
ABA. Investitionen in Österreich: Steuerliche Aspekte[online]. poslední revize 1.6.2011. [cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Steuerliche_Aspekte_Oesterreich_2011_10699_DE.pdf 75 Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 34. 76 Souhrnná teritoriální informace, s. 34. 77 Finanz Versicherungen und Kredit News. Einkommenssteuertabelle 2011- Österreich [online]. poslední revize 3.4.2011. [cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.finanz-blog.at/04/03/einkommenssteuertabelle-2011oesterreich-einkommenssteuerrechner/2532.html
30
2.1.6.2 Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer) je daní z výnosu právnických osob (korporací). „Této dani podléhají právnické osoby soukromého práva (především akciové společnosti – AG, společnosti s ručením omezeným – GmbH, spolky, společnosti, soukromé instituce). Dále pod tuto daň spadají podniky živnostenského typu korporací veřejného práva a sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků. Osobní společnosti, jako veřejná obchodní společnost (OHG) a komanditní společnost (KG) nepodléhají dani z příjmu právnických osob, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků.“78 Pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba vycházet ze zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz). Zisky jsou zdaněny jednotnou sazbou 25%. (Tato sazba byla snížena na 25% od 1. 1. 2005.) Pro podniky, které utrpěly ztrátu, platí povinnost zaplatit minimální daň z příjmu právnických osob (Mindestkörperschaftsteuer).79 „Tato minimální daň činí 5% ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, což je 1750 EUR ročně pro GmbH a 3500 EUR ročně pro AG. Zvýšená sazba platí pro banky a pojišťovny ve výši 5452 EUR ročně. Pro tzv. evropskou společnost (Societas Europea, SE) platí minimální daň ve výši 6000 EUR. Pro nové firmy platí v prvním roce jejich existence snížená jednotná sazba ve výši 1092 EUR.“80 Na následujícím grafu můžeme porovnat sazbu rakouské daně právnických osob s jinými zeměmi.
78
Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 35. 79 Souhrnná teritoriální informace, s. 35. 80 Souhrnná teritoriální informace, s. 35.
31
•
Daň z příjmu právnických osob 2011
Obr. 10 Daň z příjmu právnických osob 2011; v %; Zdroj81 Irsko Německo Polsko Slovensko Česká republika Maďarsko Slovinsko Rakousko Nizozemí Velká Británie Švédsko Itálie Belgie Francie USA Japonsko
12,5 15,8 19 19 19 19 20 25 25 26 26,3 27,5 33 33,33 39,2 39,5 0
10
20
30
40
50
2.1.6.3 Daň z přidané hodnoty „V Rakousku se používá pro daň z přidané hodnoty výraz „daň z obratu“ (Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především dodávky předmětů a poskytnutí služeb za úplatu v Rakousku v rámci obchodního styku, jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu.“82 „Obvyklá sazba DPH v Rakousku je 20%. Kromě toho existuje ještě i snížená 10 % sazba, která se vztahuje např. na potraviny, zemědělské výrobky, služby cestovního ruchu a veřejné
81
Deloitte. Corporate Tax Rates 2011 [online]. c2011.[cit.2011-11-05]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/assets/DcomGlobal/Local%20Assets/Documents/Tax/dtt_corporate_tax_rates_2011.pdf 82 Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 35.
32
služby (kromě elektřiny).“83 „Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu (DPH), a to na jedné straně při příhraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (zde: Rakousko) – jako např. peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy atd. Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 30.000 EUR ročně.“84 „Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z tohoto jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 30 000 EUR za rok. Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.“85 2.1.6.4 Daň z nemovitosti „Daň z nemovitosti (Grundsteuer) se platí čtvrtletně obcím. Daň se pohybuje v rozmezí 0,4 0,84 % z hodnoty nemovitosti v závislosti na rozhodnutí daného obecního úřadu.“86 2.1.6.5 Daň z převodu nemovitosti Sazba daně z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer) je stanovena na 3,5 % z kupní ceny. Jestliže se převod odehrává mezi manželi nebo blízkými příbuznými, daň se snižuje na 2 %. Jestliže
se
jedná
o
převod
pozemku,
musí
(Eintragungsgebühr) ve výši 1 % z kupní ceny.“
být
uhrazen
registrační
poplatek
87
2.1.6.6 Dědická a darovací daň „Od 1. srpna 2008 jsou dědická (Erbschaftsteuer) i darovací daň (Schenkungssteuer) zrušeny.“88
83
BusinessInfo. Pravidla pro podnikání v Rakousku. [online]. c 1997-2011.[cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pravidla-pro-podnikani-v-rakousku/1000794/42841/#TOP 84 Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 36. 85 Souhrnná teritoriální informace, s. 36. 86 Pravidla pro podnikání v Rakousku, viz pozn. 83. 87 BusinessInfo. Pravidla pro podnikání v Rakousku. [online]. c 1997-2011.[cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pravidla-pro-podnikani-v-rakousku/1000794/42841/#TOP 88 tamtéž
33
2.1.6.7 Dohoda o zamezení dvojího zdanění „Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu zatížení stejných příjmů. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1. 1. 2008.“89 „Daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.“90
89
Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 36. 90 tamtéž
34
2.2 Právní faktory Agentura ABA – Invest in Austria uvedla, že mezi často kladené otázky zahraničních firem bývá, zda Rakousko není země příliš byrokratická a zda to potenciální založení podniku nebude ohrožovat. Rakousko však již začalo podnikat kroky ke zjednodušení právního systému a odstraňování administrativních bariér. Od roku 2005 byla snížena daň z příjmu právnických osob z 34% na 25%. Dále byla provedena novela v oblasti živnostenského práva či umožnění zavedení modelu flexibilní pracovní doby. Rakousko se umístilo v roce 2010 na špici (1. místo) v Evropě v oblasti E-Government. Evropská komise posuzuje každoročně nabídku E-Government v jednotlivých státech EU. Jedná se o online služby pro firmy poskytované komunálními a spolkovými úřady. E-Government ulehčuje přístupnost k úřadům a snižuje náklady.
91
Na rok 2012 je plánovaná reforma GmbH, která má pomoci hlavně
malým a středním podnikům. Snadnost podnikání je ročenkou Doing Business hodnocena na průměru států OECD (země s vyššími příjmy). V oblasti snadnosti založení podniku a ochrany investorů se však Rakousko ve srovnání s ostatními zeměmi OECD nachází pod průměrem92(viz Příloha). Český podnikatel může v Rakousku podnikat více způsoby. První možností je realizace přeshraničního poskytování služeb. Dále si může český podnikatel založit v Rakousku organizační složku svého podniku. Jako další alternativa je založení společnosti přímo v Rakousku – viz další kapitola – typy právních forem. V Rakousku lze podnikat i na základě zákona o živnostenském podnikání.
91
ABA. Frequently asked questions [online]. c2008.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/Standort/Frequently%20asked%20Questions/Fragen+und+Antworten+zum+W irtschaftsstandort+%C3%96ster.aspx AdvantageAustria. Österreich ist Europameister im E-Government [online]. poslední revize 18.1.2011.[cit.201110-28]. Dostupné z: http://www.advantageaustria.org/pl/news/local/20110118-oesterreich--Top-E-GovernmentRanking.de.jsp 92 Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria, s. 5.
35
Právní formy podnikání 2.2.1 Založení organizační složky Společnosti s ručením omezeným (GmbH) a akciové společnosti (AG) se sídlem v zahraničí mohou v Rakousku založit organizační složku (Niederlassung ausländischer Gesellschaft).93 „Stejně jako v České republice nemá organizační složka právní subjektivitu. K založení organizační složky není zapotřebí základní kapitál. Není nezbytné, aby zřizovatelé organizační složky (např. provozovny) pro provozování její činnosti jmenovali stálého zástupce, který má bydliště v Rakouské republice, pokud byla mateřská společnost založena v některém členském státě EU resp. EHP. S ohledem na funkci stálého zástupce a případné doručování písemností by to však jistě bylo praktické. Stálý zástupce je oprávněn zastupovat společnost navenek před soudy a jinými úřady, jakékoliv omezení oprávnění stálého zástupce je vůči třetím osobám právně neúčinné. Na rozdíl od úpravy v českém obchodním zákoníku může být do funkce ustanoveno více stálých zástupců, kteří jsou oprávněni organizační složku společně zastupovat. Pro zápis organizační složky do obchodního rejstříku je nutná též společenská smlouva zahraniční společnosti v platném znění, a to buď originál, nebo úředně ověřená kopie, s úředním překladem do německého jazyka. Organizační složka není samostatnou právnickou osobou, nýbrž zůstává součástí zahraniční společnosti, která odpovídá za všechny závazky podle zahraničního společenského práva. Výhoda zřízení organizační složky spočívá v tom, že nemusí být splaceno žádné minimální základní jmění a náklady na založení jsou o něco nižší než u kterékoli kapitálové společnosti. Nevýhody mohou spočívat v plné odpovědnosti zahraniční společnosti.“94 Pro organizační složku existuje povinnost odděleného účetnictví.95 Jako příklad bych uvedla firmu Crocodille, která v roce 2009 úspěšně vstoupila na rakouský trh a založila zde Zweigniederlassung (organizační složku). Poradenství jí poskytla zahraniční kancelář CzechTrade ve Vídni. 93
ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 11. 94 BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.17. 95 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 11.
36
2.2.2 Živnostenské podnikání Rakousko, jako členský stát Evropské unie, stanovuje vlastní podmínky uznávání kvalifikace na výkon živnosti.96 „Podle živnostenského zákona jsou cizinci postaveni na roveň rakouským státním příslušníkům za předpokladu, že tak stanoví státní smlouvy uzavřené mezi zemí cizince a Rakouskem nebo na základě Úmluv o formální vzájemnosti (státní příslušníci členských států EU resp. EHP jsou oprávněni vykonávat živnosti stejně jako Rakušané).“97 Živnost je definována jako samostatná pravidelná činnost, která je provozována za účelem dosažení hospodářského zisku. „Ze živnostenského zákona jsou vyňaty některé činnosti (např. v oblasti zemědělství a lesnictví nebo některá povolání, např. lékaři, umělci). Tyto činnosti nebo povolání jsou pak upraveny zvláštními zákony.“98 Jsou rozeznávány 2 druhy živností: •
Volné
Volnou živnost lze provozovat již od okamžiku ohlášení. Doklad o odborné způsobilosti se nevyžaduje.99 „Volnou živností je např. obchodní živnost (s výjimkou obchodu se zbraněmi nebo s léčivy), pensiony se snídaní do kapacity deseti lůžek, provozování garáží, prodej občerstvení na stánku, obchod se starým zbožím, fotografování pro tisky, výroba hraček atd.“100 •
Vázané
„Tyto živnosti mohou být provozovány za předpokladu, že jsou kromě všeobecných podmínek splněny též podmínky odborných schopností dokládané tzv. „dokladem způsobilosti“ (jsou vázány na určitou způsobilost, jako je např. maturita a praxe). Doklady osvědčující odbornou způsobilost potřebné v konkrétním případě stanovuje vždy živnostenský zákon. Pokud nebyla odborná způsobilost získána v Rakousku, upravuje živnostenský zákon postup pro uznávání takových dokladů. U některých vázaných živností je navíc vyžadována tzv. „zkouška
96
Podmienky podnikania v Rakúsku. Praktická príručka pre slovenskýck podnikateľov [online]. c2007.[cit.201110-28]. Dostupné z: http://tn.sopk.sk/file.php?id=5_1225381539_podnikanie_v_at, s. 44. 97 BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.18. 98 Podnikání v Rakousku, s. 18. 99 Podmienky podnikania v Rakúsku. Praktická príručka pre slovenskýck podnikateľov, s. 45. 100 Podnikání v Rakousku, s. 19.
37
věrohodnosti“, při které živnostenský úřad zkoumá, zda nedošlo k závažnému porušení předpisů souvisejících s provozováním živnosti. Oprávnění provozovat živnost teprve po udělení příslušného povolení bylo novelou živnostenského zákona zrušeno, ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu má v zásadě konstitutivní charakter. Výjimky jsou taxativně vymezené v zákoně – např. stavitel a studnař, chemický laborant, elektrotechnik, pyrotechnik, cestovní kancelář atd. Tyto živnosti lze vykonávat teprve po nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.“101 „Jestliže živnost provozuje právnická osoba, je nezbytné jmenovat fyzickou osobu, která bude splňovat odborné požadavky pro provozovaný druh podnikání (odpovědný zástupce). Jestliže se jedná o závod nebo továrnu, je nutné získat tzv. průmyslovou licenci. Živnostenský úřad, který vydává průmyslové licence, ukládá zpravidla pro vlastníky závodu nebo továrny podmínky, které je během provozování činnosti nezbytné splnit.“102
2.2.3 Obchodní společnosti Obr. 11 Typy právních forem, Zdroj103
Podnik jednotlivce
Právnické osoby
Občanské sdružení
Obchodní společnosti
(GesbR)
Osobní společnosti
Otevřená společnost (OG)
Komanditní společnost
Družstvo (Genossenschaft)
Kapitálové společnosti
Tichá společnost (stGes)
s.r.o.
a.s.
(GmbH)
(AG)
(KG)
101
Podnikání v Rakousku, s. 19. Podnikání v Rakousku, s. 19-20. 103 Podmienky podnikania v Rakúsku. Praktická príručka pre slovenskýck podnikateľov [online]. c2007.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://tn.sopk.sk/file.php?id=5_1225381539_podnikanie_v_at, s. 26. 102
38
V Rakousku jsou rozlišovány následující typy společností:104 •
společnost s ručením omezeným – GmbH,
•
akciová společnost – AG
•
otevřená společnost – OG
•
komanditní společnost –KG
•
tichá společnost – stGes
•
občanské sdružení – GesbR
•
družstvo
2.2.3.1 Společnost s ručením omezeným (GmbH) Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung) je nejrozšířenější formou společnosti. Jedná se o společnost, jejíž kapitál je tvořen vklady společníků. Společníci neručí za závazky společnosti.105 „Společnost může být založena jedním nebo více společníky. Je-li společnost založena více společníky, uzavírá se společenská smlouva ve formě notářského zápisu. V případě jediného zakladatele se uzavírá namísto společenské smlouvy prohlášení o založení společnosti, které má rovněž formu notářského zápisu. Společnost vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku u příslušného zemského soudu. Návrh na zápis musí být podepsán všemi jednateli, přičemž podpisy těchto jednatelů musí být úředně ověřeny.“106 Minimální obsah společenské smlouvy107: •
firma a sídlo společnosti
•
předmět činnosti
•
výše základního kapitálu
•
výše vkladů společníků
104
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s. 4. 105 Podnikání v Rakousku, s. 5. 106 Podnikání v Rakousku, s. 5. 107 Podnikání v Rakousku, s. 5.
39
Dokumenty přikládané k návrhu na zápis do obchodního rejstříku108: •
„společenská smlouva / prohlášení společníka o založení společnosti,
•
notářsky ověřené rozhodnutí společníků o jmenování jednatelů (v případě, že již není ve společenské smlouvě),
•
všemi jednateli podepsaná listina společníků (bez notářského ověření) s údaji obsahujícími jejich jména, data narození, eventuálně čísla zápisů v obchodním rejstříku, výše vkladů jednotlivých společníků, včetně již splacených částek,
•
všemi jednateli podepsaná listina jednatelů (bez notářského ověření) s údaji obsahujícími jejich jména, data narození a adresy, den, od něhož jsou oprávněni zastupovat společnost (při založení nové společnosti je to od jejího založení), způsob, jakým jednají za společnost,
•
notářsky ověřené podpisové vzory jednatelů, případně prokuristů,
•
povolení příslušného státního orgánu, pokud je zákonem požadováno (např. v případě, že by předmětem činnosti mělo být bankovnictví),
•
potvrzení finančního úřadu o splacení společenské daně, příp. prohlášení notáře,
•
potvrzení rakouské banky o tom, že vklady v požadované výši byly splaceny,
•
prohlášení jednatelů o splacení vkladů,
•
popř. posudek obchodní komory o přístupnosti firmy,
•
o živnostenské oprávnění je možné požádat až po založení společnosti.“
Orgány společnosti GmbH jsou109: •
jednatel (Geschäftsführer)
•
valná hromada (Generalversammlung)
•
dozorčí rada (Aufsichtsrat)
„Předmět činnosti může být jakýkoliv, s výjimkou podnikání v oblasti pojišťovnictví, bankovnictví (podléhá zvláštnímu povolení ministerstva financí), činnosti podílového fondu nebo politické činnosti. 108
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s. 5-6. 109 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 7.
40
Firma musí obsahovat buď odkaz na předmět podnikání nebo jméno alespoň jednoho ze společníků a dodatek označující formu, tj. společnost s ručením omezeným, případně zkratku GmbH. Sídlo může být pouze na území Rakouska. Minimální základní kapitál činí 35.000,- EUR a je tvořen vklady jednotlivých společníků, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka činí 70,- EUR. Pro jednotlivé společníky je možné stanovit výši vkladu různě, avšak stejně jako v ČR může mít každý společník pouze jeden vklad. Nejméně polovina základního kapitálu musí být splacena v hotovosti. Zákon stanoví výjimky, kdy může být celý základní kapitál tvořen nepeněžitými vklady. Společníci musí na veškeré vklady poskytnuté v hotovosti splatit vždy nejméně jednu čtvrtinu, avšak ne méně než 70,- EUR. Minimální všemi společníky splacená částka základního kapitálu musí činit alespoň 17.500,- EUR. Zbylé nesplacené části vkladů musí být splaceny podle podmínek stanovených ve společenské smlouvě. Neobsahuje-li společenská smlouva takovéto ujednání, musí být splaceny podle rozhodnutí společníků. Pokud nebyl splacen vklad jednotlivého ke splacení povinného společníka přes hrozbu jeho vyloučení a tento vklad není možné uhradit ani na základě prodeje příslušného obchodního podílu, mají zbylí společníci povinnost, uhradit zbývající nesplacenou část vkladu proporcionálně v závislosti na výši svých vkladů. Ručení společníků společnosti s ručením omezeným je limitováno výší jejich nesplacených vkladů. Obchodní podíl je převoditelný, může být předmětem dědictví a zástavního práva. Forma pro zastavení obchodního podílu není předepsána.“110 Plánovaná novela společnosti GmbH měla proběhnout už v roce 2010, ale prozatím se plánuje její účinnost až v druhé polovině roku 2012. Tato nová verze GmbH má za úkol být konkurenceschopnější v rámci Evropy. Tato reforma má pomoci hlavně malým a středním podnikům. Založení GmbH má být zjednodušeno a finanční nároky na její založení mají být sníženy.111 Minimální výše základního kapitálu má být snížena z 35 000 EUR na 10 000 EUR. Mají být také sníženy náklady, které musí být vynaloženy na notáře, když bude společnost založena 110
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s. 6-7. 111 GmbH Recht. GmbH Reform auf Sommer 2012 verschoben [online]. poslední revize 1.6.2011.[cit.2011-1029]. Dostupné z: http://www.gmbhrecht.at/gmbh-reform/auf-sommer-2012-verschoben/
41
pouze jedním společníkem. Dále jsou vedena jednání s Wiener Zeitung o snížení tarifů na povinné zveřejnění nově založených GmbH.112
2.2.3.2 Akciová společnost (AG) Akciová společnost (Aktiengesellschaft) má vlastní právní subjektivitu a je právnickou osobou. Stejně jako u GmbH společníci (zde akcionáři) neručí osobně za závazky společnosti. Minimální základní kapitál AG v Rakousku činí 70 000 EUR.113 Akciová společnost (AG) vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Akciovou společnost může založit více fyzických a právnických osob. Existuje-li více akcionářů, nejsou všichni jmenovitě zapsáni do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku je zapsán v tomto případě pouze jeden akcionář (jeho jméno a datum narození nebo jeho číslo obchodního rejstříku).114 „Po novele zákona o obchodních společnostech z roku 2004 může akciovou společnost založit také pouze jediný společník. Stanovy společnosti musí být vyhotoveny ve formě notářského zápisu.“115 Minimální obsah stanov116: •
firma a sídlo,
•
předmět činnosti,
•
výše základního jmění,
•
zda budou vydány akcie kusové nebo akcie s nominální hodnotou, ve druhém případě též nominální hodnota,
•
počet členů představenstva,
•
forma zveřejnění společnosti.
„Pro zveřejnění společnosti se zpravidla využívají tzv. Vídeňské noviny. Stanovy mohou určit též jiný tisk nebo internet. 112
GmbH Recht. GmbH light soll nun Anfang 2011 kommen [online]. poslední revize 28.9.2010.[cit.2011-1029]. Dostupné z: http://www.gmbhrecht.at/gmbh-reform/gmbh-light/ 113 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 9. 114 Unternehmnsgründung in Österreich, s. 9. 115 BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.11. 116 Podnikání v Rakousku, s. 11.
42
Firma musí obsahovat odkaz na předmět podnikání a označení „Aktiengesellschaft“ („Akciová společnost“) nebo zkratku „AG“. V případě, že se jedná o pokračování již existujícího podniku, postačí již známé nebo tradiční označení (např. u známých podniků jako je OMV AG). Rovněž je možná firma s odkazem na osoby. Sídlo společnosti je místo, kde se nachází provoz či obchodní vedení společnosti. V každém případě musí být na území Rakouska.“117 Orgány AG jsou118: •
představenstvo
•
dozorčí rada
•
valná hromada
Představenstvo vede obchody na vlastní zodpovědnost a zastupuje společnost. Na rozdíl od GmbH nemůže ani valná hromada ani dozorčí rada vydávat pokyny představenstvu. Dozorčí rada ustanovuje a odvolává členy představenstva. Funkční období člena představenstva akciové společnosti je stanoveno zákonem a omezeno trváním nejvýše do 5 let. Členové představenstva mohou být jmenováni i na méně než 5 let. Opětovné zvolení po skončení funkčního období je přípustné.119 Členové dozorčí rady jsou jmenováni valnou hromadou. Zřízení dozorčí rady je povinné. Musí mít minimálně 3 členy. Stanovy mohou určit vyšší počet členů, maximálně však 20 členů.120 Členové dozorčí rady mohou být voleni nejvíce na období pěti let.121 Roční účetní závěrka a přehled stavu aktiv a pasiv akciové společnosti musejí být zkontrolovány nezávislým odborným kontrolorem. Tyto dvě zprávy musí být dodány nejpozději do devíti měsíců od skončení hospodářského roku. V případě velkých akciových společností musí být účetní závěrka zveřejněna v úředním věstníku Wiener Zeitung (Vídeňských novin).122
117
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.11. 118 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 9. 119 Unternehmnsgründung in Österreich, s. 9. 120 Podnikání v Rakousku, s. 13. 121 Unternehmnsgründung in Österreich, s. 9. 122 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 9.
43
2.2.3.3 Otevřená společnost (OG) Otevřená společnost (Offene Gesellschaft) sestává ze dvou nebo více fyzických nebo právnických osob, kde každý ze společníků ručí osobně za závazky společnosti i svým soukromým majetkem. Toto osobní ručení společníků vůči věřitelům nelze omezit.123 „Společníci ručí za závazky dalších 5 let po svém vystoupení ze společnosti.“124 „Otevřená společnost (OG) má právní subjektivitu. Předmětem činnosti otevřené obchodní společnosti muže být jakákoliv obchodní živnost, včetně tzv. svobodných povolání, např. zemědělství nebo advokacie. K obchodnímu vedení společnosti stejně jako k zastupování společnosti navenek jsou oprávněni a povinni všichni společníci. Ve společenské smlouvě může být svěřeno obchodní vedení jen některým společníkům. Společnost musí mít v názvu jméno minimálně jednoho společníka a dodatek označující formu společnosti nebo jména všech společníků. Písemné uzavření společenské smlouvy není sice ze zákona požadováno, v praxi se však doporučuje.“125 Forma této společenské smlouvy není přesně předepsána, účast notáře není nutná.126
2.2.3.4 Komanditní společnost (KG) „Komanditní společnost (Kommanditgesellschaft) sestává nejméně z jednoho komplementáře, který ručí za závazky společnosti neomezeně a alespoň z jednoho komanditisty, který ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Tento vklad je registrován v obchodním rejstříku. K obchodnímu vedení jsou oprávněni a zavázáni komplementáři, komanditistům může být udělena prokura. Osobou, která ručí za závazky společnosti neomezeně, je často společnost s ručením omezeným, přičemž takto složená společnost je pak označována jako GmbH & Co KG. Jedním z hlavních motivů pro založení GmbH & Co KG je omezené ručení za závazky společnosti. GmbH (společnost s ručením omezeným) sice jako komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale ručení je omezeno ručením společníků za nesplacené 123
Unternehmnsgründung in Österreich, s. 10. BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.14-15. 125 Podnikání v Rakousku, s. 15. 126 Unternehmnsgründung in Österreich, s. 11. 124
44
vklady. Ve skutečnosti se tedy jedná o osobní omezeně ručící společnost. Tímto se osoba ovládající tuto kapitálovou společnost vyhne riziku svého osobního ručení a přitom může požívat zprostředkovaně veškerá práva komplementářů. Zajímavá je též situace ohledně obchodního vedení společnosti, která připadá komplementářům – společnosti s ručením omezeným, a tudíž jejím jednatelům. K dalším výhodám náleží kontinuita podnikání v případě smrti komplementáře. Ta by obvykle (pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto něco jiného) vedla k zániku společnosti. Smrt společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo smrt komanditisty nemá vliv na trvání společnosti. Obchodní jméno komanditní společnosti musí obsahovat jméno alespoň jednoho osobně ručícího společníka a dodatek označující formu společnosti. Vedení a zastupování společnosti přísluší komplementářům.“127
2.2.4 Další formy podnikání 2.2.4.1 Tichá společnost (stGes) V tiché společnosti (Stille Gesellschaft) se jedna osoba (tichý společník) účastní svým kapitálem na existujícím podnikání, nepodílí se však na řízení společnosti. (Tato společnost, na které se tichý společník podílí, může být podnik jednotlivce, osobní společnost, či GmbH nebo AG). Tichá společnost nemá samostatnou právní subjektivitu, žádné obchodní jméno, není zapsána v obchodním rejstříku a navenek nevystupuje jako společnost. Vedení a zastupování společnosti je v rukou vlastníka podniku. Tichý společník má podíl na zisku společnosti i její ztrátě, přičemž podíl na ztrátě je možné vyloučit.128 2.2.4.2 Občanské sdružení (GesbR) „Občanské sdružení (Gesellschaft bürgerlichen Rechts) není právnickou osobou a nezapisuje se do obchodního rejstříku. Je založeno na základě dohody (nemusí být písemná) mezi minimálně dvěma společníky. Ustanovení týkající se právní úpravy sdružení jsou obsažena v rakouském občanském zákoníku. Členové občanského sdružení ručí za závazky společně a
127
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s.15. 128 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 11.
45
nerozdílně.“129 Občanské sdružení nemůže nabývat nemovitosti a nemůže uzavírat obchody obchodním jménem. Bývá založeno většinou pro účely omezeného trvání.130 2.2.4.3 Družstvo „Družstvo (Genossenschaft) má právní subjektivitu, počet jeho členů není omezen. Je zřizováno zejména k podpoře výdělečné činnosti a hospodářského prospěchu jeho členů. Nesmí být však založeno za účelem primárního dosahování zisku. Nevytváří žádný stálý základní kapitál. Podíly členů musí mít minimální nominální hodnotu ve výši EUR 1,-. Ručení jejich členů závisí na typu a stanovách družstva. V zákoně jsou uvedeny následující typy družstev: stavební, bytová a sídlištní družstva, úvěrová družstva, nákupní a prodejní družstva, spotřební družstva, peněžní družstva, užitková družstva.“131 2.2.4.4 Spolek „Spolek (Verein) je právnickou osobou založenou převážně na neziskové bázi.“132 Spolek není pro obchodní účely moc používanou formou, protože musí následovat pomyslný cíl.133
2.2.4.5 Podnik jednoho vlastníka Podnik jednoho vlastníka (Einzelunternehmer) v Rakousku znamená, že vlastníkem je jediná fyzická osoba, která podnik provozuje vlastním jménem a na vlastní účet. Provozovatel podniku jednoho vlastníka může být buď vlastník tohoto podniku nebo nájemce. V Rakousku patří podnik jednoho vlastníka k často používaným právním formám. To, že majitel provozuje podnik sám, neznamená, že je odkázán jen sám na sebe. Může zaměstnat další osoby a uzavírat pracovní smlouvy.134 Podnik jednoho vlastníka vzniká přihlášením živnosti na příslušném okresním úřadě v místě sídla firmy. Podnikatel ručí neomezeně celým svým podnikovým a osobním majetkem. Na 129
BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohy-sti/11/1000794/, s. 16. 130 Podnikání v Rakousku, s. 16. 131 Podnikání v Rakousku, s. 16. 132 Podnikání v Rakousku, s. 17. 133 ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf, s. 12. 134 WKO. Einzelunternehmen [online]. poslední revize 3/2010.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=422762&dstid=685&titel=Einzelunternehmen
46
základě osobního neomezeného ručení za závazky firmy, je vysoká stupeň bonity vlastníka, avšak také závislá na jeho majetku a příjmech.135 Provozovatel podniku jednoho vlastníka potřebuje k vykonávání živnostenské činnosti odpovídající živnostenské oprávnění. Musí splňovat všeobecné a zvláštní předpoklady živností upravených zvláštním předpisem pro získání živnostenského oprávnění. Nesplňuje-li však tyto předpoklady, může si najmout odpovídajícího výkonného zástupce. Tento zástupce musí být činný v daném podniku, být plně pojištěným zaměstnancem a být zaměstnán minimálně na polovinu normální týdenní pracovní doby. Provozovatelé podniku jednoho vlastníka mají povinnost být zapsáni v obchodním rejstříku od té doby, co dosáhli hranice povinnosti výkazu vedení účetnictví. Zapsáni do obchodního rejstříku musí být od té doby, co podnik dosáhne obratu více než 1 000 000 EUR ročně nebo obrat 700 000 EUR ve dvou po sobě následujících hospodářských letech. Tato hranice platí nově od 1. 1. 2011.136 Podnikatel, který není zapsán v obchodním rejstříku, musí v souvislosti s označením provozovny či obchodních listin vždy uvádět také své křestní jméno a příjmení.137 Podnikatelé již zapsaní v obchodním rejstříku používají označení „zapsaný podnikatel“ (eingetragener Unternehmer), ve zkratce „e.U.“. Zapsaní podnikatelé si mohou vybrat odpovídající název svého podniku (jmenné, věcné nebo jiné pojmenování) a tímto firemním názvem vystupují navenek. Jiné dodatky (obchodní označení, logo, údaje o činnosti) mohou být přidány ovšem za podmínky, že nejsou klamavé.138
135
tamtéž tamtéž 137 tamtéž 138 WKO. Einzelunternehmen [online]. poslední revize 3/2010.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=422762&dstid=685&titel=Einzelunternehmen 136
47
2.2.5 Postup založení podniku jednoho vlastníka (OSVČ) v Rakousku (Einzelunternehmer) 1. Poradenství ohledně založení a financování podniku by měl potenciální podnikatel vyhledat v odborných odděleních příslušné hospodářské komory Rakouska. Kvůli možnosti přihlášení živnosti online by měl kontaktovat zakladatelský servis příslušné hospodářské komory.139 2. Prohlášení o novém založení resp. převodu podniku Různé poplatky v souvislosti s novým založením nebo převodem podniku (bezplatným nebo za úplatu) nejsou vybírány. Předpokladem pro to jsou prohlášení o novém založení resp. převodu podniku na formulářích pro to určených (formulář NeuFö 1 u nového založení; formulář NeuFö 3 u převodu podniku). Prohlášení si musí přihlašovatel nechat vystavit příslušnou hospodářskou komorou. Kontaktními místy v hospodářské komoře jsou zakladatelský servis, odborné skupiny resp. odborná společenství a okresní orgány / regionální orgány. Tam přihlašovatel obdrží také formuláře.140 3. Přihlášení živnosti K přihlášení živnosti potřebuje žadatel následující doklady: a) Pokud předkládá přihlašovatel doklad o způsobilosti (např. mistrovská zkouška atd.) sám, je potřeba141: • cestovní pas • výpis z trestního rejstříku země původu pro osoby, které v Rakousku nebydlí nebo v Rakousku bydlí méně než pět let • doklad o způsobilosti (např. osvědčení o mistrovských zkouškách resp. vysvědčení o zkoušce způsobilosti, školní vysvědčení nebo pracovní posudky) nebo stanovená individuální způsobilost (kromě živností volných – zde nejsou třeba žádné doklady o způsobilosti)
139
WKO Gründerservice. Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch [online]. poslední revize 2008.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.gruenderservice.at/format_detail.wk?stid=514947&dstid=0&titel=Schritte%2cder%2cBetriebsgr%C 3%BCndung%2fGlossar%2cUnternehmensgr%C3%BCndung%2c-%2cTschechisch, s.1. 140 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 1. 141 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 1.
48
b) Doklad o způsobilosti nepředkládá přihlašovatel sám, nýbrž dosadí jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva (v podniku zaměstnán minimálně 20 hodin týdně)142: K přihlášení živnosti potřebuje přihlašovatel143: • cestovní pas • výpis z trestního rejstříku země původu pro osoby, které v Rakousku nebydlí nebo v Rakousku bydlí méně než pět let Pro jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva144: • cestovní pas • výpis z trestního rejstříku země původu pro osoby, které v Rakousku nebydlí nebo v Rakousku bydlí méně než pět let • potvrzení sociální pojišťovny (Gebietskrankenkasse – GKK) o přihlášení jako zaměstnance u přihlašovatele živnosti na minimálně 20 hodin týdně • doklad o způsobilosti (např. osvědčení o mistrovských zkouškách resp. vysvědčení o zkoušce způsobilosti atd.) • prohlášení jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva (formulář). Ani přihlašovatel živnosti ani jednatel splňující ustanovení předpisů dle živnostenského práva nesmějí být z výkonu živnosti vyloučeni (§ 13 živnostenského řádu). Přihlášením živnosti se žadatel stává členem hospodářské komory Rakouska s povinností platby příspěvků. Přesnější informace obdrží žadatel v hospodářské komoře příslušné rakouské spolkové země. 4. Oblastní zdravotní pojišťovna (GKK) Před zaměstnáním (počátkem činnosti) musí žadatel spolupracovníky nahlásit u příslušné oblastní zdravotní pojišťovny. Zaměstnává-li žadatel jednatele splňujícího ustanovení předpisů dle živnostenského práva, musí ho u GKK nahlásit před přihlášením živnosti (možné
142
WKO Gründerservice. Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch [online]. poslední revize 2008.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.gruenderservice.at/format_detail.wk?stid=514947&dstid=0&titel=Schritte%2cder%2cBetriebsgr%C 3%BCndung%2fGlossar%2cUnternehmensgr%C3%BCndung%2c-%2cTschechisch, s.2. 143 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 2. 144 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 2.
49
s účinností přihlášení živnosti), neboť živnostenskému úřadu je třeba předložit potvrzení GKK o zaměstnaneckém poměru. 145 5. Živnostenské sociální pojištění Přihláška u sociální pojišťovny živnostenského podnikání je nutná ještě během prvního měsíce. Může být provedena též v rámci přihlášení živnosti u okresního správního úřadu elektronickou cestou. Úřad přihlášku sociální pojišťovně předá. 146 6. Finanční úřad Během prvního měsíce má žadatel povinnost oznámit jeho živnostenskou činnost finančnímu úřadu a zažádá o daňové číslo. Oznámení finančnímu úřadu je také možno provést v rámci přihlášení živnosti u okresního správního úřadu. Ten předá oznámení finančnímu úřadu. 147 7. Obec / město Žadatel by měl vzít na vědomí: U činností, které se běžně neprovozují v bytech / bytových domech (např. obchod, řemesla, pohostinství), je potřeba pro vybrané sídlo podniku využití plochy (určení) a stavební povolení (povolení k užití). Pokud jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pak se to musí obci resp. městu sdělit (obecní daň).148
145
WKO Gründerservice. Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch [online]. poslední revize 2008.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.gruenderservice.at/format_detail.wk?stid=514947&dstid=0&titel=Schritte%2cder%2cBetriebsgr%C 3%BCndung%2fGlossar%2cUnternehmensgr%C3%BCndung%2c-%2cTschechisch, s.2. 146 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 2. 147 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 2. 148 Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch, s. 2.
50
2.3 Politické faktory Rakousko je demokratický spolkový stát s 9 spolkovými zeměmi. V čele je spolkový prezident, který je volený přímo na období 6 let. Rakousko je parlamentní demokracií, která je založená na dvoukomorovém parlamentním systému.149 Moc zákonodárná a výkonná je rozdělena mezi spolek (Bund) a spolkové země. Podle ústavy je v kompetenci zemí všechno, co není výslovně záležitostí celospolkovou. Rakousko má dvoukomorový parlamentní sytém – Národní radu (Nationalrat) a Spolkovou radu (Bundesrat). Každá spolková země má svůj zemský sněm (Landtag), který je jednokomorový. Zemský sněm volí zemskou vládu (Landesregierung), v jejímž čele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann).150 Právní základ Rakouské republiky tvoří spolková ústava, státní smlouva z r. 1955 a zákon o neutralitě země z téhož roku. Spolková ústava vychází z demokratického principu oddělené státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakouská republika je budována na federativním principu.151
2.3.1 Aktuální politický vývoj V Rakousku je velmi citlivé téma cizinců (azylová karta, povinná znalost němčiny pro cizince). Největší podíl cizinců se však nachází ve Vídni, proto je zde toto téma velmi aktuální a hraje roli i v zemských volbách.152 Téma přílivu cizinců se řešilo i před koncem přechodného období na pohyb pracovní síly z nových členských států EU. Byl přijat zákon o mzdovém a sociálním dumpingu, který blíže zmíním v následující kapitole. Avšak velký příliv lidí ze střední a východní Evropy se nekonal. V období od května do června roku 2011 přišlo do Rakouska 3 000 pracovních sil z Maďarska, 2 500 z Polska, 1 500 ze Slovenska, 800 z Česka a 650 ze Slovinska. Jedná se
149
Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 11. 150 Souhrnná teritoriální informace, s. 11. 151 Souhrnná teritoriální informace, s. 11. 152 Souhrnná teritoriální informace, s. 12.
51
však spíše o sezónní pracovníky. Celkový počet osob z východní Evropy zaměstnaných v Rakousku dosahoval v červnu 2011 85 tisíc osob.153 V roce 2010 a 2011 se stále diskutuje o překonání hospodářské krize a jejích důsledcích. Dalším velkým tématem jsou daňové reformy. V daňových záležitostech zatím mezi koaličními partnery panuje disharmonie. ÖVP (Rakouská lidová strana) se staví kriticky k návrhu zvyšování daní, naopak SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska) tuto myšlenku podporuje (zejména u tzv. bankovní daně).154 Během roku 2010 se v Rakousku konalo mnoho voleb – v šesti spolkových zemích a jedny prezidentské. V prezidentských volbách, které se konaly 25. 4. 2010, byl znovuzvolen prezident Dr. Heinz Fischer se ziskem 80% hlasů.155 Současná vláda sestává z koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). Tato vláda byla jmenována prezidentem Fischerem 2.12.2008. V dubnu 2011 došlo ve vládě k výraznější personální obměně. Ze zdravotních důvodů odstoupil stávající vicekancléř a předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) Josef Pröll. Novým členem ÖVP a zároveň vicekancléřem se stal ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, který po svém zvolení sestavil i nový lidovecký vládní tým.156 2.3.1.1 Členství v mezinárodních organizacích 1.1.1995 se Rakousko stalo členem Evropské unie a v roce 2002 přešlo na euro. Rakousko je členem mnoha mezinárodních organizací a institucí jako OSN (Organizace spojených národů), UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), IBRD (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj), MIGA (Multilaterální agentura pro garanci investic) atd. Vídeň se stala sídlem a centrem mnoha mezinárodních organizací.157 Rakousko má eminentní zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších 153
ČT24. Otevření rakouského pracovního trhu zatím netáhne [online]. poslední revize: 16.6.2011.[cit.2011-1031]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/127562-otevreni-rakouskeho-pracovniho-trhuzatim-netahne/ 154 Souhrnná teritoriální informace, s. 12. 155 Souhrnná teritoriální informace, s. 12. 156 Souhrnná teritoriální informace, s. 12. 157 Souhrnná teritoriální informace, s. 16.
52
organizací (UNHCR - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, UNDP Rozvojový program OSN).158 Od roku 1965 má ve Vídni sídlo také OPEC – organizace zemí vyvážejících ropu. Rakousko má zájem podílet se na mírových a bezpečnostních programech. V roce 2005 se přidalo k programu Partnerství pro mír. Rakousko má zájem spolupracovat v bezpečnostních programech EU. Rakousko je od roku 1997 členem Schengenské dohody a stará se o bezpečnost na hranicích Rakouska se Švýcarskem a Lichtenštejnskem dlouhém 201,3 km.159
2.3.2 Otevření pracovního trhu v Rakousku 1. 5. 2011 K 1. 5. 2011 skončilo v Rakousku přechodné období na volný pohyb pracovních sil. Rakousko mělo možnost prodloužit přechodné období na omezení pohybu pracovních sil ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004. V přístupových smlouvách nových členských států EU (země střední a východní Evropy) však toto omezení bylo stanoveno maximálně na 7 let. Přechodné období skončilo celkem pro 8 nových členských států a to pro: Českou republiku, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko. Volný pohyb pracovních sil je jedním z bodů Evropské unie- a to jednotného evropského vnitřního trhu.160 Rakousko nakonec prodloužilo přechodné období celkem dvakrát: 2+3+2 roky. „Jeho jedinou částečnou liberalizací bylo tzv. nařízení o kvalifikovaných pracovních silách. Toto nařízení bylo reakcí na nedostatek určitých profesí na rakouském trhu, k němuž také přispěl volný pohyb pracovních sil. Nařízení bylo vydáno v době, kdy pomalu končila druhá část přechodného období (tedy 2+3), a nabízelo se tedy řešení v podobě ukončení celého přechodného období. Nestalo se tak zejména vlivem silné pozice odborů. Otázka zaměstnávání cizinců je navíc v Rakousku politicky citlivá a zejména v období před volbami si žádná politická strana nemohla dovolit přijít s požadavkem zrušení volného pohybu pracovních sil.“161
158
Souhrnná teritoriální informace, s. 16. Souhrnná teritoriální informace, s. 16. 160 Europäische Kommission. Beschäftigung, Soziales und Integration [online]. [cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=466&langId=de 161 Lobby. List pro podnikatele a manažery [online]. Praha, 2010, 07-08. [cit.2011-10-30]. ISSN 212-4524. Dostupné z: http://www.lobby.cz/rakousky-kapital-versus-cesky-byznys-11538.html&mode=casopismenu 159
53
Před otevřením pracovního trhu se Rakousko obávalo především tzv. mzdového dumpingu. Od 1. 5. 2011 proto Rakousko vydalo zákon pro „potírání mzdového a sociálního dumpingu“ (Lohn- und Sozialdumping-Bekämpfungsgesetz). Tento zákon by měl chránit jak rakouské zaměstnance, tak příchozí pracovní sílu ze střední a východní Evropy. Zákon by měl zaručit, že všichni zaměstnanci v Rakousku budou ohodnoceni nejméně minimální mzdou dle kolektivních smluv a také mají právo na minimální pracovně-právní podmínky, co se týče dovolené a pracovní doby. Tyto podmínky nejsou v praxi v Rakousku dodržovány především v oboru stavebnictví a gastronomii. Tímto zákonem jsou firmy přísněji kontrolovány, zda danou minimální mzdu dodržují.162 Minimální mzda dle kolektivních smluv pro pracovníky bez vzdělání a bez praxe (Skupina BG A) od 1. 1. 2011 činí 1 327 EUR měsíčně hrubého, což je přibližně 7,9 EUR na hodinu.163 Kontrola firem probíhá skrze obvodní zdravotní pojišťovny
a
skrze
„kontrolu
ilegálního
zaměstnávání“
(Kontrolle
illegaler
Arbeitnehmerbeschäftigung) sídlící na ministerstvu financí. Pokuty za nedodržení minimální mzdy mohou dosáhnout až do 50 000 EUR či zakázání obchodní činnosti.164 2.3.2.1 Význam pro české žadatele o zaměstnání Pro české žadatele o práci platí úplná volnost pohybu v oblasti volného pohybu osob a volného pohybu služeb. Pro všechny české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro rakouské občany.165 Volný pohyb pracovních sil znamená pro českého zaměstnance právo vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku, aniž by bylo nutné pracovní povolení či povolení k pobytu. 166 Když je český zaměstnanec zaměstnán v Rakousku a není zároveň zaměstnán v ČR, platí pro něj v Rakousku povinnost přihlásit se k sociálnímu pojištění a k dani z příjmu. Veškeré formální náležitosti za českého zaměstnance vyřizuje zaměstnavatel.167
162
Zukunft Europa. Kampf gegen Sozial- und Lohndumping [online]. poslední revize 22.2.2011.[cit.2011-1030]. Dostupné z: http://zukunfteuropa.at/site/cob__40347/currentpage__0/6726/default.aspx 163 Infocenter – Personal. Nachrichten [online]. poslední revize 30.12.2010.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.infocenter-personal.de/newsdesk_info.php?newsdesk_id=64 164 Zukunft Europa. Kampf gegen Sozial- und Lohndumping [online]. poslední revize 22.2.2011.[cit.2011-1030]. Dostupné z: http://zukunfteuropa.at/site/cob__40347/currentpage__0/6726/default.aspx 165 Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 56. 166 Velvyslanectví ČR ve Vídni. Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni [online] poslední revize: 1.5.2011.[cit.201110-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/public/d7/a4/c1/636528_545478_Nove_MEMO_duben_2011___final.pdf, s. 2.
54
2.3.2.2 Význam pro české podnikatele Pro české firmy (vedle možnosti založení provozovny nebo pobočky) platí volnost pohybu v oblasti volného pohybu osob a volného pohybu služeb. České firmy však musí dodržovat rakouské mzdové a sociální podmínky.168
•
Samostatné služby přes hranici prostřednictvím českých podnikatelů (OSVČ)
„Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která má sídlo v ČR a tam disponuje příslušným českým živnostenským oprávněním, může poskytovat svoje služby samostatně (tedy bez vyslání závislých zaměstnanců), dočasně a příležitostně v každé jiné členské zemi EU již od 1. 5. 2004. Pokud činnost OSVČ spadá jak v ČR, tak v Rakousku do kategorie vázaných živností nebo pokud mimo to vykonávala OSVČ činnost v ČR minimálně 2 roky během posledních deseti let, nemusí česká OSVČ podat v Rakousku žádný důkaz o způsobilosti.“169 Před začátkem prvně poskytnuté služby v Rakousku by však česká OSVČ měla poslat oznámení
o
poskytnutí
služeb
(Dienstleistungsanzeige)
Spolkovému
ministerstvu
hospodářství, rodiny a mládeže (BMWFJ). Další potřebné doklady či výjimky pro vázané živnosti lze najít na stránkách hospodářské komory Rakouska (Wirtschaftskammer Österreich).170 „Pokud je činnost v Rakousku považována za volnou živnost, nemusí česká OSVČ podat žádné oznámení na BMWFJ. Činnost smí vykonávat ihned a bez dalších formalit. Předpokladem pro vykonávání činnosti v Rakousku je pouze státní občanství ČR, sídlo v příslušné zemi a oprávnění k vykonávání této činnosti, Doporučuje se, aby česká OSVČ měla vždy u sebe kopii osvědčení EU o živnostenském oprávnění (včetně překladu do němčiny), jakož i potvrzení o sociálním pojištění z ČR.“171 I pro tyto volné živnosti existují však i výjimky.
167
Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 2. Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/, s. 56. 169 Velvyslanectví ČR ve Vídni. Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni [online] poslední revize: 1.5.2011.[cit.201110-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/public/d7/a4/c1/636528_545478_Nove_MEMO_duben_2011___final.pdf, s. 2. 170 Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 2. 171 Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 3. 168
55
•
Vysílání zaměstnanců do Rakouska
Od 1. 5. 2011 nemusejí již čeští zaměstnavatelé zařizovat pro vysílané zaměstnance povolení k vyslání. „Český podnikatel bude mít nadále pouze formální přihlašovací povinnost. Po ukončení přechodného období platí v Rakousku i nadále směrnice EU o vysílání pracovníků, která byla implementována do rakouského právního řádu prostřednictvím zákona o právech plynoucích z pracovních smluv (Arbeitsvertragsrecht - Anpassungsgesetz - AVRAG).“172 Vysláním se rozumí situace, kdy podnik se sídlem v České republice vyšle na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce do Rakouska. Český zaměstnavatel však musí nahlásit pracovníky, kteří budou vysláni do Rakouska, u centrálního orgánu pro kontrolu nelegálního zaměstnávání KIAB. Toto nahlášení (tzv. Meldung) musí proběhnout nejpozději jeden týden před zahájením prací. Nejlepší je toto oznámení poslat elektronicky. Kopii tohoto ohlášení (Meldung) má povinnost český zaměstnavatel předat vysílanému pracovníkovi nebo zmocněnci za pracovníky. Výjimky z tohoto ohlašování platí pro: obchodní jednání či obchodní zástupce českých firem; dodávky zboží a materiálu; krátkodobé servisní práce a údržba trvající jeden den.173 Pokud jsou čeští zaměstnanci vysláni do Rakouska jen na dobu do 24 měsíců, platí pro ně sociální pojištění v ČR. (Vyslaný zaměstnanec by měl mít u sebe kartu evropského zdravotního pojištění). Trvá-li však vyslání déle než 24 měsíců, musí mít zaměstnanec již od začátku pobytu sociální pojištění v Rakousku.174 „Vyslaným zaměstnancům je i nadále vyplácena mzda českým zaměstnavatelem. Pokud doba vyslání nepřekročí 24 měsíců, mají čeští zaměstnanci i nadále povinnost platit daň a sociální pojištění v ČR. Daň ze mzdy musí čeští zaměstnanci platit v Rakousku pokud: •
má český zaměstnavatel v Rakousku provozovnu
•
má český zaměstnavatel v Rakousku hlavní bydliště nebo trvalý pobyt
•
je český zaměstnavatel v Rakousku přítomen déle než 183 dní v kalendářním roce (a to i bez vykonávání činnosti).“175
172
Velvyslanectví ČR ve Vídni. Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni [online] p. revize: 1.5.2011.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/public/d7/a4/c1/636528_545478_Nove_MEMO_duben_2011___final.pdf, s. 4. 173 Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 5. 174 Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 7. 175 Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni, s. 7.
56
Jak jsem již výše zmínila, platí v Rakousku od 1. 5. 2011 zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. V zájmu volné hospodářské soutěže probíhá v Rakousku kontrola minimální mzdy i u podniků se sídlem v zahraničí. Je proto potřeba, aby zaměstnavatelé měli v Rakousku u sebe všechny potřebné mzdové podklady.176
176
Velvyslanectví ČR ve Vídni. Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni [online] poslední revize: 1.5.2011.[cit.201110-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/public/d7/a4/c1/636528_545478_Nove_MEMO_duben_2011___final.pdf, s. 8.
57
2.4 Sociální faktory V následující kapitole popíši sociální faktory obecně, jak působí na podnikatelské a pracovní prostředí. Blíže se pak zaměřím na určité oblasti. Dle mého názoru je situace ve Vídni jiná než v ostatních městech Rakouska. Je to dáno hlavně tím, že 38% obyvatel Vídně177 má jiný než rakouský původ. Největší podíl tvoří Turci a lidé z bývalé Jugoslávie, např. v 10. čtvrti Vídně (Favoriten). Mentalita je tu více multikulturní. To, že člověk řekne, že pochází z určité země ze střední a východní Evropy, např. z České republiky již nikoho nepřekvapí. To bych hodnotila jako pozitivní jev z hlediska oblasti zaměstnání i podnikání. Sice lidé z České republiky jsou bráni jako lidé z „východní Evropy“ a někteří Rakušané nevidí moc rozdíl např. mezi Bělehradem a Prahou, ale na druhé straně jsou zde i výhody. Čech má výhodu i v tom, že má české příjmení. Pan Kucera, paní Hanousek či stavební firma jménem Sedlak nejsou ve Vídni výjimkou. Uvádí se, že ve Vídni žije více než dvě stě tisíc lidí s příjmením českého původu, což můžeme vnímat jako pozůstatek ze společného soužití v jednom státě z dob Rakouska- Uherska. Někteří Rakušané se mě dokonce tázali, jak by správně měli své příjmení v českém jazyce vyslovit. Čech s velmi dobrými německými jazykovými schopnostmi tak na trhu práce má i konkurenční výhodu v podobě znalosti dalšího jazyka – českého. V oblasti podnikání by však měl dotyčný český zájemce o podnikání v Rakousku také velmi dobře umět německy či si zajistit fundovaného překladatele – právníka. Je třeba velmi náročné dosáhnout toho, že určitý český výrobek bude zalistován v rakouských řetězcích. Je dobré si přímo sehnat nějakého Rakušana, který vše zařídí. Pomoc může potenciální podnikatel hledat např. u pobočky CzechTrade ve Vídni, která pomůže patřičný kontakt či schůzku zprostředkovat. Většina Rakušanů sice disponuje velmi dobrými znalostmi angličtiny, avšak umí-li český zájemce, který má zájem obchodovat s rakouskou stranou německy, rozhodně to přidá na důvěryhodnosti a otevřenější komunikaci ze strany rakouského partnera.
177
STATISTIK AUSTRIA. Bevölkerung mit Migrationshintergrund [online].[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/027382
58
2.4.1 Náboženství Rakousko je také velmi katolickou zemí, což může m že být i pro potenciální podnikatele důležité. d V neděli a ve svátcích ích jsou všechny obchody a úřady ú zavřené. Křesťanská řesťanská víra je zde více zakořeněna než například říklad v Německu. Tohoto faktu si můžeme žeme povšimnout již při p samotném pozdravu ,,Grüß Gott“ (pozdrav pánbůh) pánb h) místo „Guten Tag“ (dobrý den).
2.4.2 Postoj k práci Náklady na pracovníky covníky jsou sice vyšší než v Čechách, echách, zato jsou rakouští zaměstnanci zam velmi motivováni a často asto vykazují dobrou odbornost ve svém oboru. Dle World Competitiveness Yearbook z roku 2011 mají rakouští zaměstnanci zam větší tší pracovní motivaci než zaměstnaci zam z ČR, USA, Německa či Japonska. Produktivita pracovníkůů se řadí ř k vyšším v Evropě. Na následujícím ásledujícím grafu můžeme m vidět srovnání různých zemí v produktivitě produktivit na hodinu pracovníků zpracujícího průmyslu. pr •
Produktivita za hodinu ve zpracovatelském průmyslu pr
Obr. 12 Produktivita- zpracovatelský průmysl; pr HDP na zaměstnance/hod. v US $; Zdroj178 Lucembursko
66,62
Norsko
61,34
USA
54,65
Francie
53,42
Itálie
48,32
Rakousko
46,3
Švédsko
45,43
Německo
44,7
Velká Británie
43,01
Švýcarsko
41,95
Japonsko
34,39
Maďarsko
28,54
Česká republika
28,45
Polsko
26,52 0
10
20
30
40
178
50
60
70
ABA. Stundenproduktivität in der verarbeitenden verarb Industrie [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-1021.7.2011[cit.2011 31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10863_DE.png
59
V Rakousku mají velmi silné zastoupení odbory, co se týče tý pracovně-právních právních vztahů. vztah Díky nim mají rakouští zaměstnanci ěstnanci v kolektivních smlouvách zakotveny 13. a 14. platy. Tyto platy jsou navíc daňověě zvýhodněny. zvýhodně Dobře fungující odbory se o zaměstnance ěstnance starají, star a proto zaměstnanci nemají důvod ůvod ke stávkám. Stávkování v Rakousku se děje dě opravdu zřídka ve srovnání s jinými zeměmi, ěmi, což můžeme m vidět na následujícím grafu. •
Délka stávek v mezinárodním srovnání
Obr. 13 Délka stávek v mezinárodním mezinárod srovnání; Zdroj179 Rakousko Švýcarsko Německo Polsko Nizozemí Maďarsko USA Velká Británie Finsko Japonsko Itálie Dánsko Francie Španělsko
0,8 3 4,3 4,9 9 17,7 21,9 25,3 58,3 73,6 75,3 100,1 103,4 127,6 0
20
40
60
80
100
120
140
Výpadek prac. dnů na 100 zaměstnaných v období 1999-2008 1999
179
ABA. Streikdauer reikdauer im internationalen internat Vergleich [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. 21.7.2011[cit.2011 Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10862_DE.png
60
2.4.3 Demografické trendy V Rakousku, stejně jako v České republice, přibývá podíl starších lidí 60 – ti let. V roce 2010 se v Rakousku nacházelo 14,9% lidí do věku 14-ti let, 68% lidí ve věku 15-64 let a 17,1% lidí straších 65-ti let.180 I když je v Rakousku méně početná skupina mladších lidí mírně vyrovnávána přílivem cizinců, do budoucna věková skupina starších 60-ti let bude narůstat. Prognostický vývoj od roku 2010 do roku 2050 můžeme vidět na následujícím grafu. Obr. 14 Demografická prognóza do r. 2050 pro Rakousko, Zdroj181 60 let a více
15-60 let
pod 15 let
2.4.4 Kvalita života Co se týče kvality života, je v Rakousku jedna z nejvyšších v Evropě. Srovnatelná kvalita života je ve Švýcarsku a Norsku. Dle výzkumu „Mercer Quality of Living Survey“182, který je zveřejňován každý rok, bylo město Vídeň ohodnoceno jako nejlepší město pro život z celého světa v roce 2010. V roce 2011 se umístilo na 2. místě. Hodnocená kritéria toho výzkumu 180
WKO. Bevölkerung nach Altersgruppen [online]. c2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/bevoelkerung-alter.pdf 181 WKO. Bevölkerungsprognose für Österreich bis 2050 [online]. c2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_36_Bev%C3%B6lkerungsprognose_2050.pdf 182 Mercrer. Mercer 2010 Quality of Living surfy highlights – Global [online]. c2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.mercer.com/articles/quality-of-living-survey-report-2010#top5
61
byla: bezpečnost, vzdělání, ělání, zdravotní péče, pé e, hygiena, kultura, životní prostředí, prost rekreace, politicko-ekonomická ekonomická stabilita a veřejná ve ejná hromadná doprava. Na následujícím grafu je zase porovnání z ročenky enky World Competitiveness Yearbook z roku 2011. •
Kvalita života
Obr. 15 Kvalita života, 10 = vysoká kvalita života, života Zdroj183 Švýcarsko
9,69
Rakousko
9,65
Norsko
9,63
Německo
9,17
Nizozemí
8,93
USA
8,15
Francie
8
Česká republika Velká Británie
7,42 7,37
Japonsko
7,3
Itálie
6,96
Polsko
4,63
Maďarsko
3,96 0
2
4
6
183
8
10
12
ABA. Lebensqualität [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. 21.7. ]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10853_DE.png,, Zdroj: World Competitiveness Yearbook http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10853_DE.png 2011.
62
2.5 Technologické faktory 2.5.1 Výzkum a vývoj Schopnost ekonomiky provozovat výzkum a vývoj a využít jeho výsledky v praxi ovlivňuje následně zahraniční obchod a jeho komoditní a teritoriální skladbu.184 Rakousko je na tom velmi dobře, co se týče oblasti výzkumu a vývoje. Výdaje na výzkum a vývoj v Rakousku se neustále zvyšují. V roce 2002 tvořily výdaje na výzkum a vývoj 2,14% HDP a v roce 2011 již 2,79% HDP.185 Také narůstá počet zaměstnaných v oblasti výzkumu a vývoje. Oblast výzkumu a vývoje v roce 2011 je nejvíce financována podnikovým sektorem (44,6%); veřejným sektorem (38,7%); financemi ze zahraničí (16,2%) – z toho 1,5% z EU; privátním neziskovým sektorem (0,4%).186 V Rakousku se inovacemi nejvíce zabývají malé a střední podniky. Za rok 2009 podniky s méně než 10 zaměstnanci se na inovacích podílely 89,5%.187
2.5.2 Telekomunikace Rakousko je také jedním z nejliberálnějších telekomunikačních trhů v Evropě. Náklady na telefonování mobilními telefony jsou zde nejnižší v Evropě, což nám dokládá i ročenka World Competitiveness Yearbook z roku 2011 (viz následující graf). Dle mého názoru je to dáno tím, že se na trhu nachází více mobilních operátorů, je větší konkurence a tím i nižší ceny. Z toho faktu však mohou těžit i nově příchozí firmy na rakouský trh. Pro podniky z oblasti informačních technologií poskytuje Rakousko ideální podmínky pro podnikání.
184
KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 97880-247-3396-8. s. 184. 185 WKO. Forschungsausgaben und Forschungsquote [online]. c2011.[cit.2011-11-01]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/forschung.pdf 186 STASTIK AUSTRIA. Forschung, Innovation [online]. poslední revize 19.10.2011.[cit.2011-11-01]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/forschung_und_innovation/index.html STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html , s. 3-4. 187 ABA. Wirtschaftsstandort Österreich [online]. poslední revize 22.12.2010.[cit.2011-11-01]. http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Wirtschaftsstandort_2010_10708_DE.pdf, s. 8.
63
•
Náklady na telefonování mobilním telefonem
Obr. 16 Náklady na telefonování nování mobilním telefonem; v tuzemsku za 1 min v US $; Zdroj188 Hong Kong Indie Thajsko Rakousko Polsko USA Německo Velká Británie Itálie Česká republika Maďarsko Nizozemí Švýcarsko Francie Japonsko
0,02 0,02 0,06 0,1 0,21 0,25 0,28 0,32 0,32 0,34 0,45 0,51 0,67 0,8 2 0
0,5
1
1,5
2
2,5
2.5.3 Přístup ístup a využívání internetu Na následujícím grafu můžeme ůžeme vidět vid malé, střední ední a velké podniky a jejich vývoj, zda mají již založenou vlastní webovou stránku. Od roku 2003 založily internetovéé stránky nejvíce firmy s 10-49 zaměstnanci. Podniky, které mají založené své webové stránky, jsou nejvíce z oblastí: obchodu (údržby a opravy motorových vozidel), výroba produktů, produkt , ubytování a gastronomie či stavebnictví. Služby a informace, které podniky nejvíce nabízejí online: produktové katalogy a ceníky, certifikáty a pečetě, ě, prohlášení o ochraně ochran dat, online nabídka pracovních míst, online rezervační ní a objednávací systém atd.189
188
ABA. Mobiltelefonkosten [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. 21.7.2011[cit.2011 ]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10843_DE.png,, Zdroj: World Competitiveness Yearbook 2011 http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10843_DE.png 189 STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wissenschaft und technologie (Nationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. 15.12.201 dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html s. 23. http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html,
64
•
Firmy s internetovými stránkami 2003 a 2010
Obr. 17 Firmy s internetovými stránkami 2003-2010; v % z celk. počtu firem; Zdroj190 120 100 80,6 80
96,5 97,6
92,3
68,4
77,9
82,5
65
60
2003 2010
40 20 0 dohromady
10-49 zaměstanců
50-249 zaměstnanců
250 a více zaměstnanců
Počet lidí používajících internet se stále zvyšuje, jak nám ukazuje následující graf. Zároveň se zvyšuje počet transakcí a nákupů provedených online přes internet. Mezi zboží a služby, které byly nejvíce nakupovány, patří: knihy, časopisy a elektronické učebnice; oblečení a sportovní zboží, dovolená a objednání ubytování.191
190
STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wissenschaft und technologie (Nationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html, s. 22. 191 STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wissenschaft und technologie (Nationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html , s. 27.
65
•
Osoby používající internet a osoby nakupující přes internet 2002-2010
Obr. 18 Osoby používající internet a osoby nakupující přes internet 2002-2010; v %; Zdroj192 80 74,2
70 66,9
60
61,1 55
50
51,9
40 30
71,2
71,6
42,5
41 36,6
31,9
35,8
37
41,1
25,3
20 18,6 10
10,9
0 2002
2003
2004
2005
2006
Osoby používající internet
2007
2008
2009
2010
Osoby nakupující přes internet
Celkově se dá říci, že používání a připojení k internetu firmami i domácnostmi je na průměru Evropské unie. Rakousko spíše vyniká počtem firem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ceny telekomunikačních služeb jsou zde nižší než ve většině zemí střední a východní Evropy. Rakousko nabízí pro nově příchozí podniky a pro potenciální zakladatele ideální technické zázemí a infrastrukturu pro podnikání.
192
STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wissenschaft und technologie (Nationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html, s. 25.
66
2.6 Ekologické faktory Rakousko je zeměě ekologicky orientovaná. orientovaná. Rakušané se snaží být co nejvíce „umweltfreundlich“ – šetrní k životnímu prostředí edí ve všech oblastech od třídění tř odpadu až po využívání obnovitelných energetických zdrojů. zdroj
2.6.1 Energetické zdroje Přes 42% území193 Rakouska je chráněno chrán – nachází se zde národní park či č chráněná krajinná oblast. Tento nto podíl je o dost větší v než v ostatních evropských zemích. Je kladen velký důraz na získávání energie z obnovitelných zdrojů zdroj a také na energetickou efektivnost. Téměř Tém 60% energie pochází z vodních elektráren. V Rakousku se nachází velké množství spíše menších me elektráren. Firmy zabývající se stavbou těchto t chto menších vodních elektráren mají špičkové špi know-how how a využívají moderní technologie. Následující graf nám znázorňuje, znázorňuje, jaký je v Rakousku podíl obnovitelných energií na celkové spotřebě energie ve srovnání s jinými zeměmi. Obr. 19 Obnovitelné energie; Podíl na celkové energetické spotřebě spot v %; Zdroj194 Island Norsko Brazílie Rakousko
80,68 47,79 44,44 23,69 17,7
Švýcarsko Německo Itálie Francie
7,89 6,75 6,75 5,45
Slovensko Maďarsko Polsko
5,11 5,1 4,74 4,68
USA Česká republika Japonsko Velká Británie
3,18 2,08 0
20
40
60
193
80
100
STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Umwelt (Internationale Daten) [online]. poslední ní revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. 15.12.2010.[cit.2011 Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html s. 6. http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html, 194 ABA. Umwelttechnik & Erneubare Energien [online]. poslední slední revize 02.12.2010 [cit.2011-10-31]. [cit.2011 Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Umwelttechnik_Oesterreich_2010_10705_DE.pdf, http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Umwelttechnik_Oesterreich_2010_10705_DE.pdf s. 21.
67
Chtěla bych nejprve uvést zajímavý příklad, jak je ochrana životního prostředí vnímána a k jakým krokům může až dojít. V roce 1978 byla v Rakousku postavena jaderná elektrárna ve Zwentendorfu v Dolním Rakousku. Po dostavění jaderné elektrárny však bylo v lidovém hlasování odmítnuto, aby elektrárna byla uvedena do provozu. Navíc byl následně v tomto roce vydán zákon o atomové energii („Atomspergesetz“), kdy se nesmí začít stavět v Rakousku jaderná elektrárna, aniž by proběhlo lidové hlasování. Od roku 1999 byl pak vydán ústavní zákon na úplný zákaz výroby energie z jádra a zákaz staveb jaderných elektráren. Stojící jaderná elektrárna ve Zwentendorfu slouží dnes k výukovým účelům německých studentů z Essenu, kteří pak budou pracovat v elektrárnách v Německu. Aby však Rakousko pokrylo poptávku po energii, je importována energie z jaderné elektrárny Dukovany a je tím využito i elektrické vedení, které bylo dříve vybudováno do České republiky pro jadernou elektrárnu Zwentendorf. Otázka atomové energie hraje důležitou roli na politické scéně mezi politickými stranami v Rakousku.195
2.6.2 Ekologické daně Co se týče znečištění ovzduší, jsou přísně kontrolovány emise a zplodiny. Dle statistického úřadu Rakouska došlo ke snížení emisí v průběhu posledních pěti let. Jedná se o oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxid uhličitý a metan. Například v hustě obydlené části Vídně – Spittelau se nachází spalovna. Využívá nejmodernější technologie a má přísné podmínky ohledně emisí, takže je v centru města ponechána a ovzduší znečišťuje minimálně. V zájmu ochrany životního prostředí jsou vybírány státem od podniků ekologické daně. Jedná se o daně, jejichž vyměřovacím základem je prokázané škodlivé působení na životní prostředí. Jedná se o procesy a produkty, které znečisťují životní prostředí, ohrožují přírodu nebo nepoužívají obnovitelné zdroje energií. Pod ekologické daně spadají daně z energií, z transportu, ze znečištění a z využívání přírodních zdrojů. Za rok 2009 činil příjem z ekologických daní 7,3 miliardy EUR. Z celkové sumy tvořily energetické daně 61%, daně z transportu 30%, daně z přírodních zdrojů 8% a daně ze znečištění 1%.196
195
Wikipedia. Kraftwerk Zwentendorf [online]. poslední revize 29.10.2011 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Kernkraftwerk_Zwentendorf 196 STASTIK AUSTRIA. Öko Steuern 1995-2007 [online]. poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/011976.pdf, s. 3. STASTIK AUSTRIA. Öko Steuern und umweltbezogene Förderungen [online]. poslední revize 15.3.2011 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/energie_und_umwelt/umwelt/oekosteuern/index.html
68
2.6.3 Corporate Social Responsibility V souvislosti s ekologickými faktory je v Rakousku velmi patrná společenská odpovědnost firem - Corporate Social Responsibility (CSR). V Rakousku mají podniky již tradici v zaměřování se na udržitelnost rozvoje a na sociální a environmentální okolí firmy. Firmy jsou si svého působení na životní prostředí vědomy, inovují své technologie a komunikují s okolím. Firmy se princip udržitelnosti snaží implementovat i do svých strategií a komunikují svůj přístup k ochraně životního prostředí všem subjektům, které mají něco společného s daným podnikem (stakeholderům).197 České firmy by při rozhodování se o vstupu na rakouský trh měly brát tento faktor v úvahu a přizpůsobit dle toho chování firmy vůči vnějšímu okolí. Na závěr bych chtěla podotknout, že v oblasti ekologických technologií patří rakouské firmy často k evropské špičce. Jsou velmi dynamicky rostoucím odvětvím a jsou doporučovány pro investiční projekty.198
197
STRIGL, W. A. Corporate social responsibility in Austria. In: Österreichisches Institut für nachhaltige Entwicklung. [online]. [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://oin.boku.ac.at/oin/_artikel/csr_in_austria.pdf 198 BusinessInfo. Rakousko: Investiční klima [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicni-klima/9/1000794/#sec4
69
2.7 Vybrané instituce pro podporu podnikání v Rakousku Instituce, které mohou subjektům z České republiky poskytnout informace ohledně založení podniku, pobočky či exportu, se nacházejí jak v České republice, tak i v Rakousku. „Různé instituce nabízejí podnikatelům podporu, a to na bázi komerční nebo díky finanční podpoře ze státních prostředků či rozvojových fondů EU.“199 „Institucionální zajištění můžeme dělit do dvou skupin:“200 •
Informační podpora
•
Finanční podpora
„Z hlediska původu můžeme subjekty poskytující oba uvedené typy podpor rozdělit do tří skupin:“201 •
Vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům
•
Nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací
•
Podnikatelské subjekty
2.7.1 České instituce V této kapitole pouze vyjmenuji určité české organizace, které mohou českým podnikatelům při rozhodování se o vstupu na rakouský trh pomoci. Blíže se zaměřím na českou organizaci CzechTrade, jelikož ve vídeňské zahraniční kanceláři CzechTrade provedu interview. Mezi české vládní organizace, které podnikatelům mohou pomoci, patří: CzechInvest, CzechTrade, Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC), Národní vzdělávací fond a Centrum pro regionální rozvoj ČR.202 Dle mého názoru jsou velmi nápomocné informační portály pro podnikatele, jako je Integrovaný systém informací pro podnikání a export (www.businessinfo.cz) nebo Euro Info Centrum (www.crr.cz).203
199
SRPOVÁ, J; VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. s.24. 200 SRPOVÁ, J; VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. s. 24. 201 SRPOVÁ, J; VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. s. 24. 202 Podnikání malé a střední firmy. s. 25-26.
70
Z nevládních institucí bych zmínila Hospodářskou komoru a Agrární komoru, Svaz obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociaci malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, Sdružení podnikatelů ČR a Centrum pro evropskou integraci (CEBRE).204 V otázce pojištění exportních úvěrů je nápomocná Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP a.s.). „Pojišťovací služby jsou poskytovány vývozcům českého zboží bez rozdílu velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu.“205 Z oblasti financování uvedu ČEB – Českou exportní banku, která poskytuje a financuje vývozní úvěry a nabízí další služby.206 2.7.1.1 CzechTrade Česká agentura na podporu průmyslu a obchodu CzechTrade byla zřízena 1. 5. 1997 a je specializovanou agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „CzechTrade má 33 zahraničních kanceláří s působností v 35 zemích, které poskytují aktuální a ověřené informace z těchto teritorií, mapují obchodní příležitosti a nabízejí individuální asistenční služby pro úspěšný export.“207 „Hlavním
úkolem
agentury
je
napomáhat
zvyšování
exportní
výkonnosti
a
konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů na zahraničních trzích. Agentura nabízí a poskytuje své služby v různých formách širokému okruhu zájemců především z řad malých a středních podniků, a to bez ohledu na jejich odbornou a jazykovou vybavenost a komerční zkušenosti.“208 CzechTrade se věnuje klientovi během celého průběhu obchodní operace, od přípravy na export až po rozvoj a růst na trhu (od vstupu na zahraniční trh až po financování komerčních aktivit či prevenci podnikatelských rizik).209 Na následujícím grafu můžeme vidět, že u CzechTrade vyhledávají pomoc spíše střední a malé podniky, avšak podniky s více než 250-ti zaměstnaci už také nejsou výjimkou. (Čísla v legendě vyjadřují počty zaměstnanců ve firmě).
203
SRPOVÁ, J; VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. s. 26. 204 Podnikání malé a střední firmy. s. 27-28. 205 Podnikání malé a střední firmy. s. 31. 206 ČEB. O nás [online]. c2006. [cit.2011-11-06]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ 207 CzechTrade. Představení CzechTrade [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/predstaveni/ 208 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. s.161. 209 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. s.161.
71
Obr. 20 Klienti CzechTrade dle velikosti firmy, Zdroj210 vlastní zpracování
Klienti CzechTrade dle velikosti firmy 13%
13% 001-010 011-050
17% 25%
051-250 neurčeno >250
32%
Typy služeb poskytovaných prostřednictvím prost CzechTrade:211 •
Informační ní služby v sobě obsahují průzkum zkum celého daného trhu, dle kterého kte má pak klient možnost rozhodnout se, zda na trh vstoupí. Jedná se o informace o legislativě legislativ a podnikatelském prostředí, prostř informace o rizikách vstupu na rakouský trh. Dále klienty zajímají platební podmínky, celní a daňové da ové informace, technické překážky, p platební morálka, obchodní zvyklosti, informace o konkurenci (pozice značek zna znač na trhu), cenový průzkum, distribuční ční kanály atd.212
•
Asistenční služby „umožňují ují vyhledávání potencionálních zákazníků zákazník v teritoriu.“213 Služby mohou obsahovat i sjednání a asistenci při p i obchodních schůzkách, sch popřípadě zajištění tlumočení čení a překladů. p „Je poskytována pomoc při ři udržování obchodních kontaktů včetně případné ípadné realizace kapitálové investice do zahrani zahraničí.“214 Mezi další asistenční ní služby bych ještě ješt uvedla např. průzkum veletrhůů a výstav, zjištění zjišt bonity obchodního partnera či č pomoc při zakládání zahraničního ního zastoupení.215
210
CzechTrade. Výroční ní zpráva 2010 [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. ]. Dostupné z: z http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/2-o-czechtrade/2-1-predstaveni-czechtrade/2 http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/2 czechtrade/2-1-3-vysledky-vyrocnizpravy/VZ_CT_2010_str.pdf 211 ČERNOHLÁVKOVÁ, ERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. podnikání 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. 978 s.161. 212 CzechTrade. Průzkum trhu [online]. c2009-10. c2009 [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzby-zahranici/pruzkum-trhu/ 213 ČERNOHLÁVKOVÁ, ERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. podnikání 1. vyd. Praha: ASPI,, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. 978 s.161. 214 Finanční strategie v mezinárodním podnikání 215 CzechTrade. Další asistenční ční služby [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. ]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzby-zahranici/dalsi-asistencni-sluzby/ sluzby/
72
•
Vyhledávání konkrétních obchodních příležitostí – „tyto služby zahrnují sledování tendrů (mezinárodních výběrových řízení), konkrétních zahraničních poptávek či investičních příležitostí.“216Služba zahrnuje zpracování přehledného
seznamu
obchodních kontaktů dle zadaných kritérií a doporučení postupu při jejich oslovování.217 •
Exportní akademie je forma vzdělávání pro začínající exportéry. (Kurzy se nazývají Minimum exportéra a Úspěšný exportér). Jsou organizovány dlouhodobě a jejich cílem je seznámit exportéry s technikou obchodu, marketingovou komunikací (vhodnou pro daný trh), logistikou a peněžnictvím či s podporou a možnostmi financování podnikatelské činnosti.218 Kurzy však poskytují vzdělání i v oblasti tzv. „soft skills“ – např. prezentační dovednosti v angličtině či základy PR.219
•
Jednorázové semináře se týkají konkrétních komodit a konkrétních teritorií. Jsou odborně zaměřeny na fiskální, komerční či finanční problematiku.220 „Vzdělávací semináře jsou vedeny odborníky z řad špičkových manažerů, ekonomů, specialistů v oblasti komunikace, práva, financí, marketingu atd. Mezi lektory patří také exportní specialisté agentury CzechTrade, kteří mají dlouholeté zkušenosti v teritoriu i v oblasti zahraničního obchodu.“221
216
ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. s.162. 217 CzechTrade. Vyhledání obchodních kontaktů [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzby-zahranici/vyhledani-obchodnich-kontaktu/ 218 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. s.162. 219 CzechTrade. Kurz úspěšný exportér [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/exportni-akademie/uspesny-exporter/ 220 ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357-321-8. s.162. 221 CzechTrade. Exportní akademie/vzdělávání [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/exportni-akademie/
73
2.7.2 Rakouské instituce 2.7.2.1 ABA – Austrian Business Agency Agentura ABA-Invest in Austria, oficiální rakouský poradce pro usídlování zahraničních společností, je prvním rakouským kontaktním místem pro zahraniční podniky, které si chtějí v Rakousku založit vlastní společnost. Vlastníkem agentury ABA je Rakouská republika a partnerem, kterému ABA podává zprávy, je Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže.222 Služby ABA-Invest jsou bezplatné. Zájemcům – podnikům, které se chtějí usídlit v Rakousku, jsou poskytnuty rady ve všech otázkách týkajících se stanoviště společnosti. Agentura ABA informuje o Rakousku jako o místě podnikání a aktivně oslovuje potenciální investory.223 Z centrály z Vídně jsou zpracovávány asi 29-ti zaměstnanci projekty v Evropě, USA, Kanadě a Asii. O americký a japonský trh se kromě toho starají kanceláře ABA v New Yorku a Tokiu. Spolupracovníci ABA mají poskytování pomoci rozdělenou do jednotlivých regionů. Region střední a východní Evropy mají na starosti přibližně 4 zaměstnanci. 224 Jako zajímavost bych uvedla, že pracovní tým z oblasti „Location Austria“ propaguje Rakousko jako místo pro mezinárodní filmové produkce a radí při výběru míst natáčení.225
Pracovní tým ABA-Invest in Austria poskytuje mezinárodním investorům informace, podporu a poradenství šité na míru jejich potřeb v těchto oblastech:226 •
všechny aspekty tématu: místo podnikání Rakousko všeobecně
•
hledání a výběr stanoviště
•
vyhledávání vhodného sídla firmy a nemovitostí
•
otázky zakládání podniků a doprovodné poradenství při zakládání podniků
222
ABA – Invest in Austria. ABA-wir über uns.[online]. c2008. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/ABA%20-%20Invest%20in%20Austria/ABA+-+Wir+%C3%BCber+uns.aspx 223 tamtéž 224 tamtéž 225 tamtéž 226 ABA – Invest in Austria. Was können wir für Sie tun?[online]. c2008. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/ABA%20%20Invest%20in%20Austria/Unser%20Leistungsangebot/Was+k%C3%B6nnen+wir+f%C3%BCr+Sie+tun.aspx
74
•
podpora a možnosti financování
•
pracovně-právní a daňové otázky
•
vyhledávání rakouských partnerů – společníků
•
všechny otázky týkající se stanoviště firmy po uskutečněné realizaci projektu.
Mimo tyto zmíněné oblasti agentura také dál pomáhá v rozvoji již už úspěšně usídlených firem v Rakousku. Agentura ABA byla založena v roce 1982 a s její podporou byly vytvořeny v Rakousku investice ve výši 6,7 miliard €, založeno více než 1.800 firem a zajištěno 41.000 nových pracovních míst. V roce 2010 agentura ABA poskytla poradenství 198 firem, které se rozhodly usídlit v Rakousku. Tyto firmy uskutečnily investice v Rakousku ve výši 221,1 miliónů €.227 2.7.2.2 Außenwirtschaft Österreich - Zahraniční hospodářství Rakouska „Außenwirtschaft
Österreich
patřící
pod
Hospodářskou
komoru
Rakouska
(Wirtschaftskammer Österreich - WKÖ) je centrální servisní organizací v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů Rakouska. Hospodářská komora v Rakousku (WKÖ) je jedinou organizací, která má na starost podporu exportu v Rakousku.“228 Außenwirtschaft Österreich (AWÖ) je zaměřené především na podporu a poradenství rakouských firem, které mají zájem exportovat. Skrze svá zahraniční centra však poskytuje podporu a poradenství i zahraničním firmám, která chtějí expandovat do Rakouska.229 Hospodářská komora (WKÖ) Rakouska v rámci Außenwirtschaft Österreich vytvořila od roku 1946 celosvětovou síť 75-ti zahraničních center. V každé zemi se nachází jedno nebo více těchto zahraničních center.230 „Tato zahraniční centra WKÖ plní funkci ekonomických úseků konzulátů a zahraničních zastupitelství v jednotlivých zemích. V České republice se
227
ABA – Invest in Austria. ABA-wir über uns.[online]. c2008. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/ABA%20-%20Invest%20in%20Austria/ABA+-+Wir+%C3%BCber+uns.aspx 228 MALAGA, Z. Podpora přeshraničního podnikání v Rakousku a České republice. Vídeň, 2009. 125 s. Diplomová práce z Wirtschaftsuniversität Wien. Vedoucí diplomové práce M. Schulmeisterová. s. 27. 229 WKO. Außenwirtschaft [online]. c2011. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=239711&dstid=0&titel=Au%C3%9FenwirtschaftsCente r 230 tamtéž
75
nachází rakouské zahraniční centrum WKÖ v budově Rakouského velvyslanectví v Praze. Marketingová kancelář agentury AWÖ má sídlo v Brně.“231 Zahraniční kanceláře nabízejí lokálně působícím rakouským firmám stejně jako tuzemským firmám zajímající se o expanzi na rakouský trh následující okruh služeb a poradenství:232 •
podpora rakouských firem při probíhajícím zpracováním trhu, zprostředkování obchodních partnerů, pátrání po nových obchodních možnostech
•
zpracování požadavků rakouských firem v hostující zemi a zahraničních firem v Rakousku
•
zprostředkování obchodních kontaktů mezi rakouskými a zahraničními firmami
•
poradenství při zakládání firmy v hostující zemi popřípadě v Rakousku
•
reklama a PR pro rakouské firmy a produkty
•
informace a podávání zpráv o zahraničním trhu
•
vydávání ekonomického bulletinu (s profily firem) s aktuálními nabídkami z Rakouska
•
účast na veletrzích a výstavách
•
zastoupení Rakouska v mezinárodních organizacích
„Außenwirtschaft Österreich (AWÖ) prezentuje rakouské firmy v České republice pomocí mezinárodního internetového portálu www.advantageaustria.org , také pomocí odborného magazínu Austria Export vydávaného přibližně 8-10 krát ročně. Každé číslo magazínu je věnováno prezentaci firem podnikajících v určitém oboru. Dále jsou vydávány zahraničními zastoupeními v jednotlivých zemích tzv. „Newsletters“ – lokální aktuality.“ 233 Jsou pořádány různé přednášky, setkání se zahraničními delegacemi, společné prezentace např. více menších exportérů pro získávání kontaktů pro rakouské i české začínající i pokročilé exportéry. V Praze a Brně je pravidelně pořádán tzv. „Wirtschaftsstammtisch“, kde je možnost navazovat a získávat potřebné kontakty.234
231
MALAGA, Z. Podpora přeshraničního podnikání v Rakousku a České republice. Vídeň, 2009. 125 s. Diplomová práce z Wirtschaftsuniversität Wien. Vedoucí diplomové práce M. Schulmeisterová. s. 28, 30. 232 WKO. Außenwirtschaft [online]. c2011. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=239711&dstid=0&titel=Au%C3%9FenwirtschaftsCente r 233 MALAGA, Z. Podpora přeshraničního podnikání v Rakousku a České republice. Vídeň, 2009. 125 s. Diplomová práce z Wirtschaftsuniversität Wien. Vedoucí diplomové práce M. Schulmeisterová. s. 30-31. 234 ADVANTAGE AUSTRIA. Wirtschaftsstammtisch Österreich v Praze [online]. c2009. [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.advantageaustria.org/cz/events/20111107-Wirtschaftsstammtisch-Prag.cs.jsp
76
3 Výsledky z dotazníkového šetření Během mého studia ve Vídni jsem měla možnost provést dotazníkový výzkum. Respondenty bylo o to těžší získat, jelikož se jednalo o cizince v Rakousku, kteří již v Rakousku pracovali nebo stále pracují. Dotazník jsem zpracovala v německém a českém jazyce, dotazníkový formulář je uveden v přílohách této práce. Dotazník jsem zhotovila v elektronické podobě v Google Documents a poté rozeslala elektronický odkaz mailem jednotlivým respondentům. Měla jsem připravený daný formulář i v tištěné podobě, avšak většina respondentů upřednostňovala vyplnění elektronicky. U některých respondentů jsem provedla interview se stejnými otázkami, které se nacházejí v dotazníku. Dotazník byl rozdělen dle témat, aby respondent byl logicky veden napříč dotazníkem. Dotazník jsem členila do tří oblastí: •
podnikání v Rakousku
•
zaměstnání v Rakousku
•
zkušenosti ze zaměstnání, praxe v Rakousku.
Cílem dotazování bylo zhodnotit podnikatelské a pracovní prostředí respondenty, kteří již v Rakousku delší dobu žijí a mají potřebné pracovní zkušenosti. Zajímal mě celkový (obecný) náhled na danou problematiku, ale i konkrétní zkušenosti a dojmy. Typy otázek, které jsem použila v dotazníku: •
Otevřené – měla jsem snahu vyhnout se otevřeným otázkám z důvodu kvantitativního vyhodnocování, ale v části „Zkušenosti ze zaměstnání“ byly nezbytné.
•
Uzavřené – většinou ve formě polytomických (více možných odpovědí) a dichotomických (výběr ze dvou možností) otázek.
•
Škály – byly použité verbální hodnotící škály s lichým počtem kategorií, kdy prostřední hodnota vyjadřuje neutrální postoj respondenta.
Souhrnné údaje o dotazníku: •
Počet stran A4: 5,5 (elektronická podoba)
•
Počet uzavřených otázek: 4 77
•
Počet otevřených otázek jako doplněk k uzavřeným otázkám: 5
•
Počet otevřených otázek: 4
•
Počet otázek se škálou odpovědí: 10
Dotazník jsem rozeslala cca celkem 50 respondentům. Z tohoto počtu jsem získala 25 odpovědí, avšak po osobních schůzkách či telefonátech s nimi. Potřebné přídavné výpočty a grafická vyhodnocení jsem provedla v programu Microsoft Excel.
3.1 Vyhodnocení a komentáře 3.1.1 Základní informace Všichni respondenti byli ve věku 20-29 let. Více než polovinu respondentů tvořili Češi a Slováci, kteří pracují či pracovali v Rakousku. Tabulka 1 – Počet dotázaných; Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 2 – Země původu; Zdroj: vlastní zpracování
Počet dotázaných
25
Ženy
19
Muži
6
země původu
počet
CZ
11
SK DE
7 1
HU UA SRB PL celkem
1 1 2 2 25
3.1.2 Vyhodnocení – oblast podnikání x oblast zaměstnání Nyní bych se ráda věnovala jednotlivým otázkám, vyhodnocení a výsledkům. V teoretické části jsem se zmiňovala o analýze PESTLE. Na základě této analýzy jsem vytvořila otázku do dotazníku. Na tuto skutečnost jsem se respondentů ptala dvakrát, jednou v sekci podnikání, podruhé v sekci zaměstnání. Respondenti měli za úkol vypsat pořadí.
78
Napište pořadí následujících faktorů, které ovlivňují PODNIKÁNÍ, od nejvýznamnějšího po nejméně významný. Faktory: politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní Obr. 21: Pořadí faktorů PESTLE – PODNIKÁNÍ; Zdroj: vlastní výpočty
nejvýznamnější
nejméně významný
legislativní ekonomické politické
0
20
40
60
80
100
120
sociální technologické ekologické
Napište pořadí následujících faktorů, které ovlivňují ZAMĚSTNÁNÍ, od nejvýznamnějšího po nejméně významný. Faktory: politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní Obr. 22: Pořadí faktorů PESTLE – ZAMĚSTNÁNÍ; Zdroj: vlastní výpočty ekonomické
nejméně významný
nejvýznamnější
sociální legislativní
0
20
40
60
80
100
120
technologické politické ekologické
Při vstupu na zahraniční trhy se podnik musí přizpůsobit vnějšímu okolí organizace. Výše uvedené faktory mohou posloužit k plánování možných scénářů a k odhadu budoucího vývoje.235 Při rozhodování se, zda v Rakousku podnikat, označilo 60% respondentů legislativní faktory na prvním místě a 24% respondentů na druhém místě. Po legislativních faktorech byly označeny faktory ekonomické - 40% respondentů je uvedlo jako druhé v pořadí. Jako třetí v pořadí následují faktory politické (30% respondentů - 2. místo, 20% respondentů - 3. místo). Čtvrté až páté místo zaujímají faktory sociální a technologické. Sociální faktory označilo na 5. 235
ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2149-1. s. 26
79
místě 40% respondentů. Na šestém, nejméně významném místě, byly uvedeny faktory ekologické (60% respondentů). Z mého dotazování vyplývá, že než se rozhodneme jakoukoliv formou vstoupit na rakouský trh, nejprve bychom se měli seznámit s rakouskou legislativou. Je důležité, jaký zvolíme typ organizace, jaké jsou daňové podmínky, minimální kapitál atd. Dále bychom měli brát v potaz faktory ekonomické. Chování konkurence a chování dodavatelů v Rakousku může být odlišné. Potenciální podnikatel si musí hlídat a předvídat měnový kurz a taktéž i ceny materiálu. Faktory politické bychom také neměli opomenout – jaká je současná politika vlády, zda to ovlivní daňové podmínky, jaké jsou v Rakousku zájmové skupiny, jaká je obchodní politika atd. Sociální faktory byly na rozdíl od oblasti zaměstnání hodnoceny respondenty jako méně významné. Avšak např. odbornost pracovní síly, náboženství, postoj k práci či demografické trendy nás mohou ovlivnit, chceme-li (či musíme) do naší rakouské pobočky zaměstnat rakouskou pracovní sílu. Technologické faktory nejsou primárně na prvním místě, avšak zde záleží na oboru podnikání. Náš podnik či pobočka v Rakousku by měla být na úrovni výrobních procesů, zařízení či výpočetní techniky rakouských podniků. Jako poslední faktor (dle respondentů nejméně významný) působící na podnikání v Rakousku je faktor ekologický. Tento faktor však může nabýt na významnosti dle oboru podnikání. Platí zde přísné regulace emisí, je měřeno znečištění (i např. znečištění hlukem) a mohou být uděleny vysoké pokuty. Respondenti však jinak vnímají faktory týkající se oblasti zaměstnání. Nejdůležitější je zde faktor ekonomický, finanční ohodnocení hraje důležitou roli. Faktor sociální je zde více významný než v oboru podnikání. Sociální zázemí, rakouské pracovní prostředí, možnost získat odbornost a postoj k pracovníkům jsou považovány jako hodnoty rozhodující pro žadatele o práci z jiných států. Legislativní faktor na rozdíl od oblasti podnikání není v oblasti zaměstnání nejdůležitější. S pracovním právem a podmínkami pracovní smlouvy (nemocenská, odvody z hrubé mzdy, nárok na dovolenou, 13. a 14. plat) by měl být pracovník vždy seznámen. Technologické faktory byly hodnoceny spíše jako méně důležité. Používání výpočetní techniky či internetové obchodování je dle mého názoru v Rakousku stejně časté jako v České republice. Politické faktory nejsou rozhodující, ale vláda může regulovat podmínky pro získání zaměstnání pro cizince. Rakušané jsou ekologicky vnímaví a upřednostňují i ekologicky vyrobené produkty, proto by ani ekologický faktor neměl být opomenut. 80
Jaké problémy vidíte pro PODNIKÁNÍ v Rakousku pro cizince? Obr. 23 Problémy pro podnikání ikání v Rakousku pro cizince; Zdroj: vlastní výpočty
Problémy pro podnikání v Rakousku pro cizince 3,8
3,6 Neznalost legislativy 3,04
3,3
Jazyková bariéra 2,8 2,04
2,3
Jiná mentalita
1,96
Cizí prostředí, cizí kultura
1,8 1,08
1,3
Více cizinců (multikulturní prostředí)
0,8 velký problém
není problém
Jaké problémy vidíte pro ZAMĚSTNÁNÍ ZAM v Rakousku pro cizince? Obr. 24 Problémy pro zaměstn ěstnání v Rakousku pro cizince; Zdroj: vlastní výpočty čty
Problémy pro zaměstnání v Rakousku pro cizince 2,8 2,6
Jazyková bariéra
2,6 2,44
Neznalost legislativy
2,4 2,2
1,96
2
Jiná mentalita
1,88
1,8 1,44
1,6 1,4
Cizí prostředí, cizí kultura Více cizinců (multikulturní prostředí)
1,2 1 velký problém
není problém
Jak můžeme vidět z grafůů výše, pořadí problémů v oblasti podnikání se od pořadí po problémů v oblasti zaměstnání stnání liší jen mírně. mírn V oblasti podnikání se jeví jako první největší nejv problém neznalost legislativy a až poté je druhým problémem jazyková bariéra, v oblasti zaměstnání je tomu naopak. Zaměřila ěřila ila bych se však více na problém legislativy, který je markantní na následujících dvou koláčových čových grafech. 81
Legislativa Podnikání
Zaměstnání ěstnání
1-velký problém
4%
12%
2-problém
32%
4%
12%
1-velký problém 2-problém
3-menší problém
64%
3-menší problém
32%
4-nepatrný problém 5-není problém
40%
4-nepatrný problém
Obr. 25 Dílčí graf – legislativa; ativa; Zdroj: vlastní výpočty výpo
Na grafech vidíme rozdíl,, jak respondenti odlišně odlišn posoudili problém legislativy. V oblasti podnikání tento problém na první místo uvedlo 64% respondentů, respondentů, na druhé místo 32% respondentů a jako menší problém ho označila ozna 4% respondentů. V oblasti zaměstnání zam byla legislativa označena ena jako velký problém již pouze 12% respondentů, respondentů, na druhé místo ji uvedlo 40% respondentů, ů, jako menší problém byla označena ozna ena 32% respondenty, respondent jako nepatrný problém 12% respondenty a bez problému tuto skutečnost hodnotila 4% respondentů. respondent Z toho vyplývá, že pokud chceme v Rakousku podnikat (založit vlastní firmu či č jen pobočku nebo pouze jen exportovat), měli ěli bychom se seznámit s rakouskou legislativou již před p začátkem realizování našeho podnikatelského projektu. Z této otázky vyplývá, že za největší nejv problémy při realizaci zakládání podniku jsou pokládány faktory legislativní a jazykové. I když většina v zaměstnanců rakouských institucí by měla m hovořit it anglicky, je dobré být doprovázen osobou ovládající velmi dobře dob němčinu (nejlépe dobř právník mluvící německy). Faktory jiná mentalita, cizí prostředí prost čii cizí kultura jsou považovány za menší problém. Subjekt vstupující na rakouský trh s těmito problémy spíše již počítá. čítá. Faktor multikulturní prostředí edí nebyl shledán jako problém, dokonce d ho někteříí respondenti hodnotili pozitivně. pozitivn Konkrétně ve Vídni žije velké procento cizinců cizinc 236, kteříí nemají averzi vůči vůč kupování výrobků vyrobených mimo Rakousko, např. nap v České republice.
236
Dle statistiky z r. 2007 - 31,4% obyvatel Vídně Vídn (522.901 z 1.664.146) jsou tzv. lidé s „Migrationshintergrund“ (lidé kteří kteř do Vídně emigrovali, mají či ještě nemají rakouské občanství). ob Zdroj:
82
V jakých oborech vidíte příležitosti říležitosti pro PODNIKÁNÍ v Rakousku? Obr. 26 Obory pro podnikání v Rakousku; Zdroj: vlastní výpočty
V jakých oborech vidíte příležitosti pro PODNIKÁNÍ ÁNÍ v Rakousku? Rakousku 3,5
Řemesla, stavebnictví
3,28 3,00
3
Služby, pohostinství 2,92
IT 2,64
Technické obory
2,5
Komunikační technologie
2,2 2,00
2
Ekonomika 1,88 1,84
1,8
Logistika 1,64
1,5
Marketing Finanční služby
1,24 1,04
1
Lékařské obory, pečovatelství Farmacie
velká příležitost
žádná šance
V jakých oborech vidíte příležitosti říležitosti pro ZAMĚSTNÁNÍ ZAM v Rakousku? Obr. 27 Obory pro zaměstnání ěstnání v Rakousku; Zdroj: vlastní výpočty
V jakých oborech vidíte příležitosti pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku 3,5
3
Technické obory 3,24
3,16 3,12
IT
3,08
Služby, pohostinství
2,88
Řemesla, stavebnictví 2,44
2,5
Lékařské obory, pečovatelství
2,36 2,36 2,32
Ekonomika
2,08
Logistika
1,88
2
Komunikační technologie Finanční služby
1,5
1,28
Marketing Farmacie
1 velká příležitost
žádná šance
Školství
V oblasti podnikání ikání respondenti uvedli za nejvíce perspektivní obor řemesla, stavebnictví - na prvním místě ho uvedlo 44% respondentů. respondent Na druhé příčce ř čce se nachází obor služby, pohostinství. V těchto ěchto obou oborech je již v Rakousku činných inných více podniků, podnik které byly
Statistik Austria [online]. c2007, poslední revize 8.11.2007 [cit.2011-10-14]. 14]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/027382
83
založeny osobami z jiných členských č států EU.237 IT a technické obory byly také označeny za obory s vysokou příležitostí. říležitostí. IT obory uvedlo na prvním a druhém místě 80% respondentů, technické obory 60% respondentů. respondent Jako obory s průměrnou příležitostí říležitostí vyšly: v komunikační technologie, ekonomika,, logistika, l marketing a finanční ní služby. Jako obory s nízkou příležitostí íležitostí uvedli respondenti lékařské léka obory, farmacii a školství. Známkou 4 a 5 hodnotili respondenti lékařské ské obory 36% a farmacii 68%. Všichni respondenti byli vysokoškolského vzdělání, lání, což také musíme zohlednit při p posuzování grafu pro obory pro zaměstnání zam v Rakousku. Nejlepší šance pro získání práce v Rakousku se nachází dle respondentů respondent v oblasti technických oborůů a IT. Známkou 1 a 2 hodnotili respondenti technické technické obory 72% a IT 88%. Dále následují: služby a pohostinství, řemesla emesla a stavebnictví, lékařské lékař obory a pečovatelství, ovatelství, ekonomika, logistika, komunikační komunika technologie, finanční ční ní služby, marketing, farmacie, školství. Oproti oblasti podnikání jsou j dle respondentů vyšší možnosti získat zaměstnání zam v oboru lékařství ství a pečovatelství. Zmiňovaný rozdíl lze pozorovat na následujícím srovnání.
Lékařství a pečovatelství Podnikání
Zaměstnání ěstnání 1-velká příležitost
8%
16%
1-velká příležitost
8%
2-dobrá šance
4%
28%
2-dobrá šance
12% 36%
3-střední příležitost
3-střední příležitost
4-malá příležitost
4-malá příležitost
40%
48% 5-žádná šance
5-žádná šance
Obr. 28 Dílčí graf – lékařství řství a pe pečovatelství; Zdroj: vlastní výpočty
Z tohoto grafu vyplývá, že pravděpodobně pravd populace v Rakousku stárne a je nedostatek středního edního zdravotnického personálu a pečovatelského pe ovatelského personálu jak o malé děti, d tak i o staré občany. 237
Ve Vídni již v oblasti pohostinství existuje více českých podniků.. Podobnost české č a rakouské kuchyně nabízí v této oblasti přímo ímo ideální podmínky. ((http://wien.czechcentres.cz/dienstleistungen/kultur/tschechischen http://wien.czechcentres.cz/dienstleistungen/kultur/tschechischenrestaurant-in-wien/)
84
Jedná se o náročnou a namáhavou práci a mladí absolventi rakouských zdravotních škol po absolvování přecházejí pracovat do jiných lukrativnějších oborů. Pro Čechy je hlídání malých dětí lukrativní způsob podnikání. Založení mateřské školky nebo jeslí také, ale tam již mohou Češi narazit na legislativní problémy a problémy se vstupním kapitálem do podnikání. Lékařů je v Rakousku relativně dostatek, ale jsou převážně hůře finančně ohodnoceni. Odcházejí za prací do Německa, kde jsou podstatně lépe finančně ohodnoceni. Proto Češi mají příležitost, ale pouze ti, kteří dobře hovoří německy. Dílčí grafy týkající se příležitostí v různých oborech pro podnikání a zaměstnání v Rakousku se nachází v přílohách této práce.
Chtěl/a byste podnikat či být zaměstnán/a v Rakousku?
Chtěl/a byste PODNIKAT v Rakousku?
Chtěl/a byste být zaměstnán/a v Rakousku? 8%
16% ano ne
ano ne
84%
92%
Obr. 29 Chtěli byste podnikat či být zaměstnáni v Rakousku; Zdroj: vlastní výpočty
Z grafu je zřejmé, že většina respondentů by raději pouze byla zaměstnána v Rakousku, pro podnikání by se rozhodlo jen 16% dotázaných. Ptala jsem se respondentů na důvody, proč by se takto rozhodli. Jako důvody pro podnikání v Rakousku byly uváděny: kvalifikace zaměstnanců, lépe propracovaná legislativa než v zemi původu, vyšší finanční návratnost. Respondent pocházející z nečlenského státu EU uvedl také jako důvod lepší spolupráci s jinými členskými státy EU a skutečnost, že image rakouského podniku je lepší pro vývoz zboží/ a služeb. Důvody, proč by se dotázaní rozhodli spíše nepodnikat, jsou následující: malý ustálený trh, neznalost podnikatelského prostředí, legislativní překážky, neznalost práva, ještě dostatek 85
příležitostí podnikat v zemi původu. Respondenti žijící a pracující v Rakousku již delší dobu odpověděli, že jsou spokojení jako zaměstnanci. V oblasti zaměstnání v Rakousku byly důvody rozhodující pro: vyšší finanční ohodnocení (13. a 14. plat ze zákona, vyšší důchod), lepší sociální zabezpečení a zdravotní služby, vyšší životní standard, zlepšení se v jazyce a rozšíření obzoru, lepší organizovanost rakouských firem, ekologie, příjemná země a zajímavé pracovní příležitosti. Zajímavé bylo, že se mírně lišily výpovědi Čechů a Slováků. Respondenti ze Slovenska uvedli, že při zanedbatelné vzdálenosti od Slovenska je v Rakousku několikanásobně vyšší finanční ohodnocení. Respondent z Česka uvedl, že platové rozdíly nejsou zas tak markantní. Důvodem záporné odpovědi, proč pracovat v Rakousku, jsou závazky v ČR nebo možnosti pracovat v jiných zemích.
86
3.1.3 Zkušenosti ze zaměstnání, zam praxe Jaká kritéria považujete pro Vás za důležitá d při rozhodování se, zda pracovat v Rakousku? Obr. 30 Kritéria – rozhodování zda pracovat v Rakousku; Zdroj: vlastní výpočty výpočty
Kritéria při rozhodování zda pracovat v Rakousku 4 3,8 3,6
Finanční ohodnocení 3,68
3,6 Životní standard
3,44 3,32
3,4
Zisk odborných znalostí, profesní zkušenost
3,2 2,96
Rozšíření obzoru, poznání nové kultury
3 2,72
2,8 2,6
Zlepšení v cizím jazyce 2,4
Sociální zabezpečení
2,4 Životní prostředí
2,2 2 velmi důležitá
nehraje roli
Nejprve bych chtěla ě začít čít obecnou otázkou, co respondenty vedlo k tomu, že si v Rakousku našli práci. Jak už bylo dříve zmíněno, zmín byly hlavními kritérii finanční ční ohodnocení a životní standard. Jako následující je pro respondenty zisk odborných znalostí a profesní zkušenosti. Tento faktor respondenti berou v úvahu i při pouze dočasné asné pracovní stáži v Rakousku, odnášejí si do své země původu vodu cenné zkušenosti a jsou pak konkurenceschopnější konkurenceschopn na domácím pracovním trhu. Totéž platí o zlepšení se v cizím jazyce a rozšíření rozší obzoru poznáním nové kultury. Faktor sociálního zabezpečení zabezpe byl méněě důležitý ůležitý oproti již zmíněným zmín kritériím, avšak známkou 1 a 2 (velmi důležité a důležité ležité kritérium) ho ohodnotilo 60% dotázaných. Větší tší vnímavost k životnímu prostředí v Rakousku pak při ři výběru výb práce není dle respondentů tak důležitá.
87
3.1.3.1 Otázky ke konkrétnímu zaměstnání, zam praxi v Rakousku Jak hodnotíte vztahy na pracovišti mezi jednotlivými zaměstnanci? Obr. 31 Vztahy na pracovišti; Zdroj: vlastní výpočty výpo
Jak hodnotíte vztahy na pracovišti mezi jednotlivými zaměstnanci? 24%
32%
výborné velmi dobré dobré
44%
Dotazovaným byla k dispozici hodnotící kritéria: výborné, velmi dobré, dobré, horší, nevyhovující. 76% dotázaných ohodnotilo pracovní vztahy za velmi dobré nebo dobré. dob Vyšlo mi tedy, že vztahy na pracovišti jsou spíše průměrné pr čii lepší. Dle mé zkušenosti a dle dalších interview s rakouskými zaměstnanci zamě se v současné době vztahy na pracovišti spíše zhoršily. zhorš Tento fakt je způsoben ůsoben úspornými opatřeními opat v rakouských podnicích a vyšší fluktuací pracovníků. Ke vztahům ům na pracovišti se bude vázat jedna z dalších otázek, kterou dále podrobněji popíši. Jak hodnotíte rakouskou národní kulturu? kulturu Obr. 32 Rakouská národní kultura; Zdroj: vlastní výpočty výpo
Jak hodnotíte rakouskou národní kulturu? 12%
16% výborná velmi dobrá dobrá
72%
Z grafu vidíme, že národní kultura je ze 72% velmi dobrá. dobrá. Národní kultura ovlivňuje ovliv kulturu v rakouských firmách (firemní kulturu). kulturu) Dle mého názoru je v Rakousku pracovní morálka a motivace zaměstnancůů vyšší než v Čechách.
88
Jaké převládalo evládalo jednání manažerů manažer vůči podřízeným? Obr. 33 Jednání manažerů ů vůč ůči podřízeným; Zdroj: vlastní výpočty
Jaké převládalo jednání manažerů vůči podřízeným? 9%
5%
1-autoritativní 2-konzultativní 3-skupinové
86%
V dotazníku měli li respondenti ohodnotit jednání manažera manaže vůči ůč podřízeným. řízeným. Dotazovaným jsem stručně vysvětlila ětlila následující pojmy: •
Autoritativní jednání (manažer se neradí a rozhoduje se sám)
•
Konzultativní jednání (manažer se poradí s ostatními, ale rozhoduje se sám)
•
Skupinové jednání (manažer se rozhoduje společně spol s ostatními)
Moje hypotéza, že převládající řevládající evládající styl bude konzultativní, se vyplnila. Konzultativní styl jednání manažerů byl shledán u 86% respondentů. Tento výsledek mi vyšel i z ústního dotazování.
lediska jejich jednání a chování vůči v Zhodnoťte silné a slabé stránky Vašeho vedoucího z hlediska Vám Mezi silnými stránkami vedoucího byly častokrát zmiňovány ovány dobré odborné znalosti, dobré technické znalosti, profesionální přístup p a fair jednání.. Respondenti také ocenili ochotu zopakovat příslušné věty ěty při př nedostatečném porozumění. ní. Dále byl kladně hodnocen přátelský přístup, ístup, kolegiální klima na pracovišti. Jeden z dotázaných zhodnotil svého nadřízeného nad takto: Chová se jako profesionální leader, je odborně odborn zdatný a ochotný najít naj si čas na rozvoj zaměstnanců. Vztahy ztahy jsou dobré, není cítit napětí. nap Někdy věnuje nuje svým zaměstnancům zam i víc času, než je potřebné. Jiný respondent uvedl, že nadřízený nad dává zaměstnanc ěstnancům samostatnost. Další respondent napsal, že nadřízená nad byla komunikativní a přátelská. Dotázaní také uvedli,, že získali mnoho cenných pracovních zkušeností. Respondenti, pracující pr v Rakousku déle než 5 let napsali, napsa že se snažili využít znalosti z domácí země. zem 89
Co se týče slabých stránek, respondenti si stěžovali na poněkud neosobní přístup (nedostatek lidského přístupu), oddělení práce a osobního života. Dotázaní pracující v Rakousku déle než 5 let uvedli, že je nadřízený málo komunikativní, nemá přehled o zaměstnancích a ne vždy bere ohled na to, že pracovník nevyrostl/nevystudoval v Rakousku (neznalost „známých“ skutečností). Dotázaní, kteří byli v Rakousku pouze na tříměsíční praxi, se zmínili o nedostatku důvěry v schopnosti a znalosti daného pracovníka, stěžovali si na nedostatečně zadané práce, podceňování cizí kultury, podceňování jazykových schopností., nulový coaching a nezájem o další spolupráci. Celkově (beru v úvahu i ústní dotazování) převládaly však silné stránky u hodnocených manažerů. Kdyby převažovaly slabé stránky, jednalo by se spíše o klasické manažery (s autoritativním stylem jednání). Avšak převažují- li u manažerů silné stránky, jedná se spíše o leadery. Toto odpovídá i konzultativnímu stylu vedení, což mi vyšlo u předchozí otázky. Obr. 34 Obor a oddělení u respondentů; Zdroj: vlastní zpracování
V jakém oboru jste pracoval/a? Finance a nemovitosti Automobilový průmysl Obchod Maloobchod (nábytek) Kosmetika Střešní krytiny Technický obor Bankovnictví Komunální služby Bankovnictví Kultura Maloobchod Bankovnictví Automobilový průmysl Finance Audit, Finanční poradenství Energie Bankovnictví Kosmetika Energie Farmacie Maloobchod (oděvy) FMCG Automatizovaná technika (výroba pneumatik) Finance
V jakém oddělení jste pracoval/a? Správa nemovitostí Marketing Finanční oddělení Prodej Business Controlling Marketing Sales marketing Group Strategy & Portfolio Management Strategie (Marketing) Marketing Administrativa, plánování Prodej Finanční oddělení Retail marketing Controlling Consulting IT Risk management Marketing Personální oddělení Výzkum Prodej Business Controlling Management for CEE countries Mezinárodní výzkum
90
Poslední otázky v dotazníkové sekci – zaměstnání, praxe – se týkaly oboru a oddělení, ve kterém respondent pracoval. V předchozí tabulce jsem shrnula pro zajímavost odpovědi dotázaných. Respondenti pracovali v různých odvětvích, což je lepší pro výzkum, výpovědi nejsou jednostranně zaměřené.
3.2 Výsledky – shrnutí Podnikání X Zaměstnání PESTLE analýza – Podnikání PESTLE analýza – Zaměstnání Problémy pro podnikání v Rakousku pro cizince
Problémy pro zaměstnání v Rakousku pro cizince
Obory – příležitosti pro podnikání v Rakousku
Obory – příležitosti pro zaměstnání v Rakousku
Pořadí legislativní, ekonomické, politické, sociální, technologické, ekologické ekonomické, sociální, legislativní, technologické, politické, ekologické neznalost legislativy, jazyková bariéra, jiná mentalita, cizí prostředí a kultura, více cizinců (multikulturní prostředí) jazyková bariéra, neznalost legislativy, jiná mentalita, cizí prostředí a kultura, více cizinců (multikulturní prostředí) řemesla a stavebnictví, služby a pohostinství, IT, technické obory, komunikační technologie, ekonomika, logistika, marketing, finanční služby, lékařské obory a pečovatelství, farmacie, školství technické obory, IT, služby a pohostinství, řemesla a stavebnictví, lékařské obory a pečovatelství, ekonomika, logistika, komunikační technologie, finanční služby, marketing, farmacie, školství Ano-16%, Ne – 84% Ano – 92%, Ne – 8%
Chtěl/a byste podnikat v Rakousku? Chtěl/a byste být zaměstnána v Rakousku? Zaměstnání, praxe Kritéria při rozhodování, zda pracovat finanční ohodnocení, životní standard, zisk v Rakousku odborných znalostí a profesní zkušenost, rozšíření obzoru a poznání nové kultury, zlepšení v cizím jazyce, sociální zabezpečení, životní prostředí Jak hodnotíte vztahy na pracovišti mezi velmi dobré (44%), dobré (32%) jednotlivými zaměstnanci? Jak hodnotíte rakouskou národní kulturu? velmi dobrá (72%) Jaké převládalo jednání manažerů vůči konzultativní jednání (manažer se poradí s podřízeným? ostatními, ale rozhoduje se sám) Silné stránky vedoucího odborné znalosti, profesionální přístup, fair jednání, kolegiální klima, zaměstnancům dána samostatnost → spíše leader než klasický manažer Slabé stránky vedoucího neosobní přístup, oddělení práce a osobního života, málo komunikativní, podceňování cizí kultury
91
4 Výsledky z interview a příklady úspěšných firem 4.1 Interview v CzechTrade Austria238 Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Martině Konecké, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni, která si i přes svůj časově vytížený program našla čas na interview k mé diplomové práci. Zmíněná konzultace se konala 17. 10. 2011 v kanceláři pobočky CzechTrade ve Vídni na Handelskai. 1. S čím CzechTrade v Rakousku nejvíce pomáhá, s čím mají firmy největší problémy? Nejtěžší je pro české firmy najít spolupráci, když vstupují na rakouský trh. CzechTrade jim pomáhá najít tyto kontakty, zprostředkovat schůzky či setkání. Dalším úskalím bývá to, že firma, která chce na rakouský trh vyvážet určitý výrobek, nevlastní potřebný certifikát, který je rakouským trhem vyžadován a kterým ostatní konkurenční firmy disponují. I když daná firma má opatřené certifikáty vyžadované Evropskou Unií, rakouský trh je v mnoha oblastech přísnější a má vlastní normy (např. speciální typy kotlů). Při zakládání poboček CzechTrade doporučí právníka. CzechTrade v Rakousku spolupracuje s rakouskou agenturou ABA (Austrian Business Agency, Österreichs Ansiedlungsberater). ABA je státní rakouská agentura, která pomáhá při zakládání a usídlování zahraničních společností. Výhodou je to, že poradenství, které nabízí příchozím investorům, je bezplatné. ABA a CzechTrade spolu kooperují a navzájem si vypomáhají. CzechTrade také kooperuje s
Velvyslanectvím České republiky v
Rakousku. Na
Velvyslanectví České republiky v Rakousku jsou firmám poskytnuty informace ohledně legislativních a technických požadavků. Firmy se dotazují např. na problematiku vysílání českých zaměstnanců do Rakouska vzhledem k otevření rakouského pracovního trhu k 1. květnu 2011 nebo klienti například vyžadují základní výpis z databáze pro velkoobchodníky s nápoji.
238
Zdroj pro celou tuto kapitolu: Interview s Ing. Martinou Koneckou, ředitelkou zahraniční kanceláře CzechTrade Austria. Vídeň 17. 10. 2011.
92
2. Co je nejvíce poptávaná služba ze strany českých podnikatelů? Nejvíce poptávaná služba je vyhledání potencionálního obchodního partnera a průzkum trhu. Průzkum trhu je různý z hlediska toho, co si klient zadá. CzechTrade nabízí mnoho individuálních služeb. Cenová sazba za služby je dotovaná. Většinou se zkoumá, jací jsou potenciální odběratelé, dodavatelé, konkurenti atd.
3. Z jakého oboru (odvětví) jdou české firmy nejvíce podnikat/exportovat do Rakouska? Jedná se o různá odvětví. Nejvíce však jsou to firmy se spotřebním zbožím, dále strojírenské kooperace a nábytkářské firmy. Designový nábytek v sobě nese vysokou přidanou hodnotu (např. česká firma TON na rakouském trhu). Dále jsou zde činné firmy i z potravinářského průmyslu i přesto, že v tomto odvětví se nachází více překážek. 4. Jak firmy nejčastěji na rakouský trh vstupují? Přibližně 90% firem nejprve začíná tak, že pouze exportuje. Postupně po dvou či třech letech začínají zakládat pobočky. Přibližně asi 10% firem přijde na rakouský trh a přímo začne zakládat pobočku. Avšak tento trend se možná změní a firmy začnou rovnou zakládat pobočky. Ale firmy se nejprve chtějí seznámit s rakouským trhem pouze jako exportéři a pak se rozhodnou pro další kroky. Největší boom zakládání poboček či exportování do Rakouska byl v roce 2004, kdy byla pobočka CzechTrade ve Vídni založena. Dále jsme měli mnoho klientů do roku 2007, než přišla ekonomická a finanční krize. Krize ovlivnila aktivity firem. Od minulého roku (od roku 2010) však dochází zase k oživení. Firmy mají zájem zakládat v Rakousku pobočky a vybudovat si síť přímo odsud. 5. Uveďte příklad nějaké konkrétní firmy, která se dobře uplatnila na rakouském trhu (poradenství u CzechTrade jim pomohlo). Mezi úspěšné firmy bych jmenovala firmu z potravinářského průmyslu – firmu Crocodille. S touto firmou jsme spolupracovali již od roku 2007, a následně roku 2009 byla založena pobočka. Má zde vlastní provozovnu, pomáhali jsme se zalistováním do místních řetězců. Další firma Arcade Color, která je činná v oboru bytového textilu a ložního prádla, dováží do Rakouska speciálním způsobem, neobvyklým pro německy mluvící země (Rakousko, Německo a Švýcarsko), a to skrze obchodního zástupce (agenta). Tento rakouský agent je 93
osoba činná v určitém oboru třeba již 20 let a posléze působí jako obchodní zástupce pro zahraniční firmy v tomto oboru. Např. 60% partnerů obchodního zástupce jsou zahraniční firmy. Český klient musí zaplatit obchodnímu agentovi provizi a ten se postará, že jeho výrobky budou zalistovány do rakouských obchodních řetězců (obchodní agent má už své osvědčené kontakty). Tito „Handelsagenten“ jsou sdružováni pod Hospodářskou komoru Rakouska. Pomáhali jsme se vstupem na trh firmě BAEST. Tato firma zde však nemá vlastní pobočky. Mezi další úspěšné firmy patří firma Retech s.r.o., která zde v Rakousku má dceřinou společnost (GmbH). Pro zajímavost např. pivo Budweiser Budvar je na rakouský trh dováženo rakouským generálním importérem – velkoobchodníkem s nápoji – Kolarik und Leeb GmbH. Odhadem na rakouském trhu působí v současné době zhruba 150 českých firem s dceřinými společnostmi. České firmy v Rakousku nemají povinnost sdružovat se u žádné komory, takže úplně přesné číslo neexistuje. Rakouské firmy působící v Čechách však mají povinné členství v hospodářské komoře. Platí členské příspěvky ambasádě a ta jim přímo pomáhá s podnikáním v ČR.
94
4.2 Interview v ABA – Austrian Business Agency239 Nejprve bych chtěla poděkovat paní Olze Mironowé, která je Business Location Consultant pro střední a východní Evropu, za poskytnutí informací, zodpovězení otázek a zaslání potřebných materiálů. •
S čím pomáháte firmám, když chtějí vstoupit na rakouský trh? Pomáháte i firmám, které chtějí pouze exportovat?
ABA pomáhá firmám z celého světa, které chtějí zde v Rakousku založit firmu nebo pobočku. Já mám na starosti firmy a subjekty ze střední a východní Evropy. Zpracováváme dotazy a žádosti od Vladivostoku až k Černému moři, až po Rusko. Když firmy chtějí do Rakouska pouze jen exportovat, musí se obrátit na Wirtschaftskammer Österreich. •
S čím mají firmy či osoby, které chtějí v Rakousku založit firmu největší problémy?
Nejčastěji sháníme pro daný subjekt nebo firmu kontakty zde v Rakousku. Dáváme různá doporučení, sháníme advokáty a daňové poradce. V jednotlivých zemích máme regionální partnerské agentury, s kterými spolupracujeme. Kooperujeme také s velvyslanectvími daných zemí. S firmami komunikujeme mailem, telefonicky nebo skrze naši internetovou domovskou stránku. Obecně řečeno pomáháme podle toho, o co je zájem. Z každé země přicházejí dotazy různého typu. •
Jaká je nyní poptávka po poradenství k založení firmy od subjektů ze střední a východní Evropy?
Je to různé. Řekla bych, že dotazy a různé žádosti přicházejí ve vlnách. Například, když rozesíláme hromadné e-maily do určitých zemí, tak během dalších měsíců přichází mnoho dotazů a máme pak dost práce. Také se to liší dle období v roce, např. během léta přichází méně dotazů ohledně pomoci založit firmu. V loňském roce (v roce 2010) jsme pomohli přibližně asi 200 podnikům z celého světa. Rozšiřovací aktivity firem v poslední době ovlivnila také ekonomická krize. •
Jaká je nyní poptávka po poradenství k založení firmy od subjektů z České republiky?
Jsem zodpovědná za všechny země, co se týče střední a východní Evropy, takže jaké konkrétní problémy přicházejí z České republiky, Vám nezodpovím. Přesně kolik firem 239
Zdroj pro tuto kapitolu: Interview s Olga Mironowa, zaměstnankyně ABA, oddělení pro střední a východní Evropu. Vídeň 21. 10. 2011.
95
z České republiky investuje v Rakousku a nechá si poradit od ABA, nedokážu říci, statistiky se dělají až na konci roku. Ale Česká republika a Maďarsko patří k top zemím ze střední a východní Evropy, kterým radíme při zakládání firem v Rakousku. Česká republika je na prvním místě, co se týče častosti poradenství. Spolupracujeme také s CzechTrade Austria, s paní Koneckou. Služby ABA jsou bezplatné, firmy je hojně využívají. Mnoho informací může potenciální investor najít na našich stránkách. Jsou zde zajímavé dokumenty, uvedla bych dva z nich - Zakládání firmy v Rakousku (Unternehmensgründung in Österreich) a Daňové aspekty (Steuerliche Aspekte in Österreich). V dokumentu Zakládání firmy v Rakousku jsou popsány typy společností v Rakousku a jejich zdanění, nabytí pozemku cizinci, živnostenské právo, pracovní právo či podmínky pro vzory, patenty a know-how. V dokumentu Daňové aspekty se pak nachází zdanění korporací, založení a financování společnosti, systém daní z obratu v Rakousku či zdanění fyzických osob. Další informace, které klienti nenaleznou na našich internetových stránkách, můžeme zaslat emailem nebo se dohodnout se na jiné formě poradenství. Potřebné dokumenty mi paní Mironowa zaslala mailem. Více informací o agentuře ABA jsem uvedla v teoretické části této práce.
96
4.3 Příklady úspěšných českých firem působících v Rakousku •
Crocodille ČR spol. s. r. o
Firma Crocodille ČR, spol. s. r. o. vznikla roku 1991 v České republice a je činná v oblasti baget, sendvičů a dalšího rychlého občerstvení. Hlavní závod firmy sídlí v Žiželicích nad Cidlinou. Na českém trhu působí již dvacet let a vydobyla si za tu dobu postavení jednoho z významných výrobců a dodavatelů rychlého občerstvení.240 V roce 2009 a 2010 firma také pocítila hospodářskou krizi. V roce 2010 byla otevřena nová prodejní místa v České republice a za rok 2010 došlo k mírnému nárůstu zisku. V roce 2010 se sloučila firma Crocodille spol. s. r. o. s Bageterií Boulevard a.s.. Firma Crocodille úspěšně vstoupila na maďarský trh v roce 2007 a dnes se již v Maďarsku nachází přes 500 prodejních míst.241 Od roku 2007 probíhaly přípravy na vstup na rakouský trh. Poradenství bylo společnosti Crocodille poskytnuto skrze zahraniční kancelář CzechTrade ve Vídni. V oblasti potravinářského průmyslu jsou rakouští zákazníci velmi konzervativní a preferují rakouské výrobky. Není jednoduché dosáhnout zalistování produktu v rakouských řetězcích, které mají velký podíl na trhu. K tomuto potřebuje český obchodní partner rakouského, potřebné kontakty poskytla vídeňská CzechTrade. „K 22. 8. 2009 byla zřízena organizační složka (provozovna) ve Vídni, a to zápisem u soudu Justiz Firmbuch pod názvem Crocodille CR, spol. s.r.o. Zweigniederlassung Osterreich. Předmětem podnikání je distribuce lahůdek, součástí organizační složky je distribuční depo a oddělení backoffice.“242 Crocodille ČR spol. s. r. o. se neustále rozrůstá a je rozšiřována i nabídka produktů. (Kromě baget nabízí i zeleninové saláty, ovocné nápoje, tyčinky, atd.) Firma nejvíce dodává své produkty
do
supermarketových
a
hypermarketových
řetězců,
čerpacích
stanic,
občerstvovacích stánků, studentských kolejí nebo nemocnic. Využívá i diferenciační positioning značek. Existují různé výrobky pro různé segmenty trhu. Společnost se snaží následovat trend zdravého životního stylu a k výrobě jsou používány suroviny vybrané 240
Crocodille. O nás [online]. c2009. [cit.2011-11-05]. dostupné z: http://www.crocodille.cz/o-nas.html#/onas.html 241 E15. Bagety Crocodille míří na německý trh [online]. poslední revize: 25.3.2011. [cit.2011-11-05]. dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/bagety-crocodille-miri-na-nemecky-trh 242 KLESTILOVÁ, P. Finanční analýza vybrané společnosti. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce: Ing. P. Průša, Ph.D. s. 52.
97
kvality. Rakušané mají trochu zdrženlivý přístup k potravinářským výrobkům pocházejících ze střední a východní Evropy. Proto Firma Crocodille na své balené bagety a sendviče dodávané do Rakouska uvádí –„ vyrobeno v EU“.243 V roce 2011 se Crocodille připravuje vstoupit na německý trh, konkrétně do Berlína.244
•
BAEST, a. s.
Firma BAEST z Horního Benešova dováží do Rakouska ocelové konstrukce, nádrže a sila. Zaměřuje se především na export, nemá v Rakousku zatím vlastní pobočky. „Firma BAEST,a.s. Benešov je středně velký výrobní a obchodní strojírenský podnik se širokým výrobním programem. Jedná se o soukromou společnost s výrobním programem zaměřeným na výrobu svařovaných ocelových konstrukcí a zařízení pro stavebnictví, strojírenství, energetiku, ekologii, zemědělství, chemický, petrochemický a potravinářský průmysl, zaměstnávající cca 240 pracovníků. Společnost se umístila v roce 2002 a 2005 na 1. místě v kategorii středně velkých podniků v soutěži "Exportér roku 2002" a "Exportér roku 2005" pořádané Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu pod záštitou vlády ČR.“245 Při vstupu na rakouský trh firmě pomohly již dřívější dobré reference ze spolupráce s německými klienty. Rakouští klienti jsou nároční a je potřeba systematicky pracovat při hledání potenciálních rakouských klientů. Vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni paní Ing. Konecká pomohla firmě BAEST s vytipováním a oslovením potencionálních odběratelů. Spolupráce s CzechTrade byla užitečná také v ohledu překonání počáteční nedůvěry a předsudků vůči českým výrobcům. Firmě BAEST se podařilo získat rakouské klienty především díky již zmíněným referencím německých klientů, kvalitním výrobkům a pružné komunikaci v německém jazyce.246
243 Lobby. List pro podnikatele a manažery [online]. Praha, 2010, 07-08. [cit.2011-10-28]. ISSN 212-4524. Dostupné z: http://www.lobby.cz/rakousky-kapital-versus-cesky-byznys-11538.html&mode=casopismenu 244 E15. Bagety Crocodille míří na německý trh [online]. poslední revize: 25.3.2011. [cit.2011-11-05]. dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/bagety-crocodille-miri-na-nemecky-trh 245 BAEST. O firmě [online]. c2004-09. [cit.2011-10-18]. Dostupné z: http://www.baest.cz/o-firme 246 CzechTrade. Precizní BAEST kápl Rakušanům do noty[online]. poslední revize: 20.12.2010. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/precizni-baest-kapl-rakusanum-do-noty-1784/ CzechTrade. Benešovská sila dobývají rakouský trh [online]. poslední revize: 20.12.2010. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/benesovska-sila-dobyvaji-rakousky-trh-1785/
98
•
Arcade Color s.r.o.
Firma Arcade Color dováží do Rakouska skrze obchodního zástupce – Handelsagent. „Firma je pokračovatelem pletařské výroby, která se v Lukách nad Jihlavou traduje již od roku 1859. Samotná společnost vznikla v roce 1996 jako firma na barvení úpletů a sublimační tisk.“247 Tato rodinná firma patří mezi největší výrobce bavlněných prostěradel v Evropě. Mezi výrobky firmy Arcade Color patří: froté a bavlněné povlečení, prostěradla, ručníky, osušky, ubrusy, utěrky atd. Jedná se o výrobky vysoké kvality, a proto se stále těší oblibě v mnoha státech. Výrobky bavlněného oblečení a bytového textilu firmy Arcade Color se dnes vyváží do: Rakouska, Německa, Slovenska, Itálie, Chorvatska, Slovinska a Skandinávie. Firma se účastnila mnoha veletrhů nejen v ČR, ale i v zahraničí – např. veletrhy v Salcburku, Amsterdamu, Záhřebu nebo Frankfurtu nad Mohanem.248 •
Retech s.r.o.
Firma Retech s.r.o. se zabývá výrobou, prodejem a exportem výrobků pro opravárenství a údržbu. Firma poskytuje zákazníkovi individuální přístup a kvalitní výrobky. Zákazníkovi je nabízena celá řada služeb vyskytujících se při údržbě a opravárenství. (Jedná se o mazání, lepení, čištění, těsnění, uvolňování, ochranné nástřiky, apod.).249 V roce 2006 byla založena společnost s ručením omezením v Rakousku – RETECH Austria Handels GmbH sídlící ve Vídni. Tato firma je kontaktním místem pro rakouský trh a slouží rakouským zákazníkům. Společnost je vlastněna dvěma společníky, kde každý má 50% podíl. Jedná se o pobočku ve formě samostatné cizozemské právnické osoby.250 Firma Retech s.r.o. založila další pobočky ve formě obchodních společností na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku.251
247
Arcade Color. O firmě [online]. c2011. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.arcadecolor.cz/cz/ Regionální Informační Servis. Zvýšení podílu exportu na evropském trhu [online]. c2010-2011. [cit.2011-1106]. dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=84733 Česko – Slovenské Obce. Arcade Color s.r.o. [online]. c2008. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ceskeobce.eu/arcade-color-sro-p53.html 249 Retech. O firmě [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.retech.com/cz/o_firme/0/0 250 Firmen ABC. Retech Austria Handels GmbH [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.firmenabc.at/retech-austria-handels-gmbh_BDGM 251 Retech. Kontakt [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.retech.com/cz/kontakt/0/0 248
99
•
TON a.s.
Společnost TON je významný výrobce židlí a stolů. Společnost TON navazuje na tradici úspěšné firmy Gebrüder Thonet, která byla založena roku 1861 v Bystřici pod Hostýnem. Princip ohýbání dřeva v parní lázni je uplatňován v Bystřici pod Hostýnem již téměř 150 let.252 Dnes česká akciová společnost TON navazuje na tradici řemeslného umění, avšak zaměřuje se především na moderní designový nábytek. Produkty společnosti TON jsou exportovány do více než 60 zemí světa. Nábytek je dodáván do hotelů, restaurací, barů a domácností. Firma prezentuje své výrobky na prestižních světových výstavách a veletrzích jako Salone del Mobile Milano, IMM Cologne nebo 100% Design London.253 V roce 2009 byla založena pobočka v Rakousku ve Vídni TON Österreich GmbH. Je zde zřízena prodejna nábytku TON.254 I když se dle mého názoru ve Vídni nachází konkurence v oblasti nábytkářského průmyslu, firma TON se odlišuje svým designem a má možnost získat si klientelu.
252
Ton. Historie/Technologie výroby [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ton.cz/historietechnologie-vyroby.html 253 Ton. Profil společnosti [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ton.cz/profilspolecnosti1.html 254 Herold. TON Österreich GmbH [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z:http://www.herold.at/gelbeseiten/wien/SPZkg/ton-österreich-gmbh/
100
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo provést situační analýzu podnikatelského prostředí v Rakousku pomocí analýzy PESTLE a určit specifika daného podnikatelského prostředí, a tím poskytnout informace budoucím podnikatelům. Cíl práce byl splněn podrobnou analýzou ekonomických, právních, politických, sociálních, technologických a ekologických faktorů. Tato analýza byla doplněna výsledky výzkumu z dotazníkového šetření a dvou interview z agentur. Nyní nastíním výsledky jednotlivých kapitol a popíši, jaké mohou poskytovat příležitosti a nebezpečí jednotlivé faktory. V první kapitole jsem vymezila podnikatelské prostředí obecně a definovala jednotlivé ukazatele podnikatelského prostředí. V rámci druhé kapitoly jsem zanalyzovala podnikatelské prostředí pomocí faktorů PESTLE analýzy. V oblasti ekonomických faktorů jsem zhodnotila rakouské
podnikatelské
prostředí
podle
ukazatelů
konkurenceschopnosti.
Nejvíce
problematické faktory pro podnikání v Rakousku dle Global Competitiveness Report jsou restriktivní pracovní předpisy, daňová sazba a neefektivní vládní byrokracie. Náročnost založení podniku v Rakousku je vyšší než průměr zemí OECD. Za posledních osm let zůstaly nároky na procedury a čas pro založení podniku v Rakousku nezměněny. Rakousko bylo ovlivněno světovou hospodářskou krizí a v roce 2009 upadlo do recese, avšak od roku 2010 byl zaznamenán hospodářský růst. Co se týče zahraničního obchodu, těží Rakousko především ze své geografické blízkosti k zemím střední a východní Evropy. Rakouské investice do ČR jsou několikanásobně vyšší, než je tomu v případě investic z ČR do Rakouska. Podíl českých investic do Rakouska na celkových investičních aktivitách zůstává stále malý. Dle CzechTrade však zájem investovat v Rakousku ze strany českých podnikatelů v poslední době narůstá, v roce 2012 jsou očekávána otevření nových poboček českých firem v Rakousku. V této kapitole jsem popsala také daňové aspekty podnikání. Ve srovnání s jinými zeměmi je v Rakousku daňové zatížení firem a fyzických osob stále jedním z vyšších. Příjmy fyzických osob jsou zdaňovány progresivně. V Rakousku je daň z příjmu právnických osob vyšší než v ČR- 25%, na tuto úroveň již byla snížena v roce 2005. Jsou v plánu daňové reformy, ale jejich realizace probíhá postupně a pomalu. Další podkapitola měla za úkol popsat právní faktory. Kladně bych hodnotila fakt, že Rakousko se snaží podnikat kroky k odstraňování administrativních bariér, a tím tak zmírnit předsudky o neefektivní byrokracii. Úřady poskytují své služby pro firmy online – jedná se o 101
zavedení tzv. E-Government. V této kapitole jsem popsala založení organizační složky podniku v Rakousku a za jakých podmínek lze v Rakousku provozovat živnosti volné a vázané. Dále jsem rozebrala jednotlivé typy společností, co je pro danou společnost potřeba, i výši minimálního základního kapitálu. Na rok 2012 je plánovaná reforma společnosti s ručením omezeným, která má pomoci hlavně malým a středním podnikům. Nakonec uvádím návod pro založení podniku jednoho vlastníka v Rakousku. V rámci politických faktorů zmiňuji aktuální politický vývoj. Téma přílivu cizinců bylo citlivé již před koncem přechodného období pohybu pracovních sil z nových členských států EU. Došlo k přijetí zákona o mzdovém a sociálním dumpingu. Od otevření pracovního trhu v Rakousku k 1.5.2011 již čeští žadatelé o zaměstnání nemusí mít pracovní povolení. Čeští podnikatelé nemusejí již zařizovat pro vysílané zaměstnance povolení k vyslání, ve většině případech musí však pracovníky nahlásit na příslušném úřadu. České firmy mají povinnost dodržovat rakouské mzdové a sociální podmínky. V oblasti sociálních faktorů zmiňuji, že potenciální český zájemce o podnikání v Rakousku by měl umět dobře německy nebo by si měl zajistit překladatele. Produktivita pracovníků v Rakousku se řadí k vyšším v Evropě. Rakousko patří k zemím s nejnižším výskytem stávek. Z hlediska demografických trendů v Rakousku postupně narůstá počet lidí starších 60-ti let, stejně jako v ČR. Dle World Competitiveness Yearbook patří Rakousko mezi země s nejvyšší kvalitou života. Z oblasti technologických faktorů podotýkám narůstající výdaje na výzkum a vývoj v Rakousku. Inovacemi se zabývají nejvíce malé a střední podniky. Rakousko patří k nejliberálnějším trhům v Evropě. Stále se zvyšuje počet firem, které mají své vlastní internetové stránky a nabízejí zboží a služby přes internet. Co se týče technologického prostředí, patří Rakousko k zemím vyspělým. Z posledních faktorů PESTLE analýzy jsem popsala faktory ekologické. Rakušané jsou si vědomi ochrany životního prostředí. Rakouské firmy dbají na společenskou odpovědnost (Corporate Social Responsibility). Podniky mají již tradici v zaměřování se na udržitelnost rozvoje a na sociální a environmentální okolí firmy. Dle mého názoru by české firmy při rozhodování se o vstupu na rakouský trh měly brát tento faktor v úvahu a přizpůsobit dle toho chování firmy vůči vnějšímu okolí. V zájmu ochrany životního prostředí jsou v Rakousku od podniků vybírány ekologické daně, jejichž vyměřovacím základem je prokázané škodlivé působení na životní prostředí. 102
Třetí kapitola byla věnována dotazníkovému výzkumu. Cílem dotazníkového šetření bylo zhodnotit podnikatelské a pracovní prostředí respondenty, kteří již v Rakousku delší dobu žijí a mají potřebné pracovní zkušenosti. Faktory PESTLE analýzy, které ovlivňují podnikání od nejvýznamnějšího po nejméně významný, seřadili respondenti v tomto pořadí: legislativní, ekonomické, politické, sociální, technologické, a ekologické. Při rozhodování se o vstupu na rakouský trh bychom se nejprve měli seznámit s legislativou. Ekologické faktory bych však umístila na čtvrtém pořadí z hlediska důležitosti. Již zmiňovaná společenská odpovědnost firem je dle mého názoru nezbytná. V oblasti pracovního prostředí je nejdůležitější faktor ekonomický, následovaný sociálním a posléze legislativním faktorem. Také jsem uvedla, jaké obory byly vyhodnoceny jako nejatraktivnější pro podnikání a zaměstnání v Rakousku. Dále jsem shrnula výsledky z hodnocení zaměstnání nebo praxe dotazovaných. Faktory, které dotazovaní seřadili dle významnosti pro rozhodnutí, že v Rakousku začali pracovat, jsou: finanční ohodnocení, životní standard, zisk odborných a profesních zkušeností, rozšíření obzoru, zlepšení v cizím jazyce, sociální zabezpečení a životní prostředí. Vztahy na pracovišti mezi jednotlivými zaměstnanci byly hodnoceny respondenty většinou za velmi dobré nebo dobré. Rakouská národní kultura byla ohodnocena jako velmi dobrá. Převládalo konzultativní jednání manažerů vůči podřízeným. Nakonec byly zhodnoceny silné a slabé stránky vedoucích pracovníků. Výsledky jsou zajímavé a cenné z toho důvodu, že všichni respondenti v Rakousku pracovali a mohli poskytnout fundovanou analýzu pracovního i podnikatelského prostředí. Čtvrtá kapitola byla věnována dvěma interview. První jsem provedla v zahraniční kanceláři CzechTrade ve Vídni. Zde jsem zjistila, o jaké služby a pomoc je největší zájem ze strany českých podnikatelů. Dle mého názoru pro prvotní vstup českých firem na rakouský trh je důležité poradenství od CzechTrade. Postupem času, když chce podnikatel více než jen exportovat, chce založit i pobočku, tak je pak důležité poradenství od ABA. Na rakouském trhu platí přísnější regulace, než jen ty z EU. Pro určité obory podnikání je nutné mít potřebné certifikáty. Druhé interview bylo pořízeno v rakouské agentuře ABA (Austrian Business Agency), která pomáhá všem firmám a potencionálním podnikatelům ze střední a východní Evropy, kteří chtějí v Rakousku založit firmu nebo pobočku. Zde jsem popsala nejvíce poptávané služby 103
firem a z jakých zemí přichází nejvíce dotazů. Na konci poslední kapitoly zmiňuji příklady úspěšných českých firem působících v Rakousku. V této diplomové práci jsem uvedla ucelený přehled o rakouském podnikatelském prostředí vycházející z široké škály především rakouských zdrojů. Závěrem bych chtěla říci, že i když na české podnikatele v Rakousku číhají legislativní a jiné bariéry, využije-li podnikatel poradenství, získá reference a potřebné kontakty, může se stát na rakouském trhu úspěšným. Důkazem toho jsou české úspěšné firmy, které v práci zmiňuji. Šance se skýtají i v takových oborech, jako je potravinářský průmysl, který je Rakušany vnímán velmi konzervativně a patrioticky. Otevření pracovního trhu v roce 2011 vidím pro české podnikatele jako příležitost. Věřím, že tato práce bude přínosem při rozhodování se, zda vstoupit na rakouský trh ať už jako podnikatel či jako žadatel o práci.
104
Použitá literatura a jiné zdroje Knižní zdroje: [1]
BÜRKL, A. Karriere bei den Nachbarn. 1. vyd. Heidelberg: Redline Wirtschaft, 2007. 192 s. ISBN 978-3-636-01479-5.
[2]
ČERNÁ, I. Formy a nástroje podpory podnikání v ČR a jejich komparace s Velkou Británií. Praha. 2008. 254 s. Disertační práce. VŠE v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Katedra mezinárodního obchodu. Vedoucí disertační práce: doc. Ing. E. Kalínská, CSc.
[3]
ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.; TAUŠER, J. Finanční strategie v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7357321-8.
[4]
GRÜNSTÄUDL, M. Unternehmensgründung. 1. vyd. Vídeň: dbv Verlag, 2011. 177 s. ISBN 978-3-7041-0504-2.
[5]
KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 228 s. ISBN 978-80-247-3396-8.
[6]
KLESTILOVÁ, P. Finanční analýza vybrané společnosti. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce: Ing. P. Průša, Ph.D.
[7]
KOPFINGER, T. Die erfolgreiche Eroberung von Ostmärkten. 1. vyd. Saarbrücken: VDM Dr. Müller, 2007. 132 s. ISBN 3836415801.
[8]
MALAGA, Z. Podpora přeshraničního podnikání v Rakousku a České republice. Vídeň, 2009. 125 s. Diplomová práce z Wirtschaftsuniversität Wien. Vedoucí diplomové práce M. Schulmeisterová.
[9]
ODCHÁZEL, J.; DĚDINA, J. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 324 s. ISBN 978-80-247-2149-1.
[10] SRPOVÁ, J; VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
Jiné zdroje: [11] Interview s Ing. Martinou Koneckou, ředitelkou zahraniční kanceláře CzechTrade Austria. Vídeň 17.10. 2011. [12] Interview s Olga Mironowa, zaměstnankyně ABA, oddělení pro střední a východní Evropu. Vídeň 21.10.2011.
105
Internetové zdroje: [13] ABA. Brücke zwischen Ost und West [online]. poslední revize 3.10.2010.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.aba.gv.at/uploads/Osteuropa_2010_10702_DE.pdf [14] ABA. Büromieten im internationalen Vergleich. Richard Elli - Global office rent index [online]. poslední revize 20.07.2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/Service/Unterlagen%20Download/Downloads.as px [15] ABA. Frequently asked questions [online]. c2008.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/Standort/Frequently%20asked%20Questions/Fra gen+und+Antworten+zum+Wirtschaftsstandort+%C3%96ster.aspx [16] ABA. Investitionen in Österreich: Steuerliche Aspekte [online]. poslední revize 1.6.2011. [cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Steuerliche_Aspekte_Oesterreich_201 1_10699_DE.pdf [17] ABA – Invest in Austria. ABA-wir über uns.[online]. c2008. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/ABA%20%20Invest%20in%20Austria/ABA+-+Wir+%C3%BCber+uns.aspx [18] ABA. Lebensqualität [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10853_DE.png, Zdroj: World Competitiveness Yearbook 2011. [19] ABA. Mobiltelefonkosten [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10843_DE.png, Zdroj: World Competitiveness Yearbook 2011 [20] ABA. Streikdauer im internationalen Vergleich [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10862_DE.png [21] ABA. Stundenproduktivität in der verarbeitenden Industrie [online]. poslední revize 21.7.2011[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/charts/print/10863_DE.png [22] ABA. Umwelttechnik & Erneubare Energien [online]. poslední revize 02.12.2010 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Umwelttechnik_Oesterreich_2010_10 705_DE.pdf [23] ABA. Unternehmnsgründung in Österreich [online]. poslední revize 1/2009.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/uploads/Unternehmensgrndung2009_10706_DE.pdf [24] ABA – Invest in Austria. Was können wir für Sie tun? [online]. c2008. [cit.201110-22]. Dostupné z: http://www.investinaustria.at/DE/ABA%20106
%20Invest%20in%20Austria/Unser%20Leistungsangebot/Was+k%C3%B6nnen+ wir+f%C3%BCr+Sie+tun.aspx [25] ABA. Wirtschaftsstandort Österreich [online]. poslední revize 22.12.2010.[cit.2011-11-01]. http://www.investinaustria.at/uploads/ABA_Wirtschaftsstandort_2010_10708_DE. pdf [26] AdvantageAustria. Österreich ist Europameister im E-Government [online]. poslední revize 18.1.2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.advantageaustria.org/pl/news/local/20110118-oesterreich--Top-EGovernment-Ranking.de.jsp [27] ADVANTAGE AUSTRIA. Wirtschaftsstammtisch Österreich v Praze [online]. c2009. [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.advantageaustria.org/cz/events/20111107-WirtschaftsstammtischPrag.cs.jsp [28] Arcade Color. O firmě [online]. c2011. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.arcadecolor.cz/cz/ [29] BAEST. O firmě [online]. c2004-09. [cit.2011-10-18]. Dostupné z: http://www.baest.cz/o-firme [30] Bmwfj. Die aktuelle Entwicklung der Direktinvestitionen [online]. c2011.[cit.201110-26]. Dostupné z: http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Documents/DI_Hal bjahr_2011.pdf [31] Bmwfj. Direktinvestitionen in den Oststaaten 2010 [online]. c2011.[cit.2011-1026]. Dostupné z:http://www.bmwfj.gv.at/Aussenwirtschaft/Aussenhandelsdaten/Seiten/Direktinve stitionenindenOststaaten2010.aspx [32] BusinessInfo. Agentura Moody’s snížila rating Itálie o tři stupně [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/italierating-snizeni-ekonomicky-vyvoj/1000683/62057/ [33] BusinessInfo. Podnikání v Rakousku [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-souvisejici-prilohysti/11/1000794/ [34] BusinessInfo. Pravidla pro podnikání v Rakousku. [online]. c 1997-2011.[cit.201110-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rakousko/pravidla-propodnikani-v-rakousku/1000794/42841/#TOP [35] Business Info. Přímé zahraniční investice [online]. c1997-2011 CzechTrade. [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podporainvestic/prime-zahranicni-investice/1000497/55083/ 107
[36] BusinessInfo. Rakousko: Investiční klima [online]. c1997-2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rakousko-investicniklima/9/1000794/#sec4 [37] Business Info. Souhrnná teritoriální informace [online]. c1997-2011.[cit.2011-1025]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rakousko/1000794/ [38] Crocodille. O nás [online]. c2009. [cit.2011-11-05]. dostupné z: http://www.crocodille.cz/o-nas.html#/o-nas.html [39] CzechTrade. Benešovská sila dobývají rakouský trh [online]. poslední revize: 20.12.2010. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/benesovska-sila-dobyvajirakousky-trh-1785/ [40] CzechTrade. Další asistenční služby [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzby-zahranici/dalsiasistencni-sluzby/ [41] CzechTrade. Exportní akademie/vzdělávání [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/exportni-akademie/ [42] CzechTrade. Kurz úspěšný exportér [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/exportni-akademie/uspesny-exporter/ [43] CzechTrade. Precizní BAEST kápl Rakušanům do noty[online]. poslední revize: 20.12.2010. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/precizni-baest-kaplrakusanum-do-noty-1784/ [44] CzechTrade. Průzkum trhu [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzby-zahranici/pruzkum-trhu/ [45] CzechTrade. Představení CzechTrade [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/predstaveni/ [46] CzechTrade. Vyhledání obchodních kontaktů [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby/individualni-sluzbyzahranici/vyhledani-obchodnich-kontaktu/ [47] CzechTrade. Výroční zpráva 2010 [online]. c2009-10. [cit.2011-10-16]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/2-o-czechtrade/2-1-predstaveniczechtrade/2-1-3-vysledky-vyrocni-zpravy/VZ_CT_2010_str.pdf [48] ČEB. O nás [online]. c2006. [cit.2011-11-06]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ [49] Česko – Slovenské Obce. Arcade Color s.r.o. [online]. c2008. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ceskeobce.eu/arcade-color-sro-p53.html [50] ČNB. Přímé zahraniční investice [online]. c2003-2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/ 108
[51] ČNB. Ratingové agentury [online].poslední revize 19.10.2011 [cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/rating/ [52] ČT24. Otevření rakouského pracovního trhu zatím netáhne [online]. poslední revize: 16.6.2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/127562-otevreni-rakouskehopracovniho-trhu-zatim-netahne/ [53] Deloitte. Corporate Tax Rates 2011 [online]. c2011.[cit.2011-11-05]. Dostupné z: http://www.deloitte.com/assets/DcomGlobal/Local%20Assets/Documents/Tax/dtt_corporate_tax_rates_2011.pdf [54] Der Wahlberliner. Alle Länder mit AAA-Rating [online] [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://derwahlberliner.wordpress.com/2011/08/06/alle-lander-mit-aaarating/ [55] Doing Business. About Doing Business [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/about-us [56] Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria [57] Doing Business. Czech Republic [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/fpdkm/doing%20business/documents/profil es/country/CZE.pdf, s.16. [58] Europäische Kommission. Beschäftigung, Soziales und Integration [online]. [cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=466&langId=de [59] E15. Bagety Crocodille míří na německý trh [online]. poslední revize: 25.3.2011. [cit.2011-11-05]. dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/bagetycrocodille-miri-na-nemecky-trh [60] Finace. Rating [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/rating/ [61] Finanz Versicherungen und Kredit News. Einkommenssteuertabelle 2011Österreich [online]. poslední revize 3.4.2011. [cit.2011-10-27]. Dostupné z: http://www.finanz-blog.at/04/03/einkommenssteuertabelle-2011-oesterreicheinkommenssteuerrechner/2532.html [62] Firmen ABC. Retech Austria Handels GmbH [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.firmenabc.at/retech-austria-handels-gmbh_BDGM [63] GmbH Recht. GmbH light soll nun Anfang 2011 kommen [online]. poslední revize 28.9.2010.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.gmbhrecht.at/gmbhreform/gmbh-light/ [64] GmbH Recht. GmbH Reform auf Sommer 2012 verschoben [online]. poslední revize 1.6.2011.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://www.gmbhrecht.at/gmbhreform/auf-sommer-2012-verschoben/ 109
[65] Handelsblatt. Die mächtigen Ratingagenturen in Überblick [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.handelsblatt.com/unternehmen/handeldienstleister/die-maechtigen-ratingagenturen-imueberblick/4404776.html?slp=false&p=5&a=false#image [66] Handelsblatt. USA verlieren Top-Rating [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.handelsblatt.com/finanzen/boerse-maerkte/anleihen/usaverlieren-top-rating/4471376.html?p4471376=all [67] Herold. TON Österreich GmbH [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z:http://www.herold.at/gelbe-seiten/wien/SPZkg/ton-österreich-gmbh/ [68] IMD. Research Methodology [online]. c2006-11. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.imd.org/research/centers/wcc/research_methodology.cfm [69] IMD. WCY printed vision [online]. c2006-11 [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.imd.org/research/publications/wcy/wcy_book.cfm [70] Infocenter – Personal. Nachrichten [online]. poslední revize 30.12.2010.[cit.201110-30]. Dostupné z: http://www.infocenterpersonal.de/newsdesk_info.php?newsdesk_id=64 [71] Lobby. List pro podnikatele a manažery [online]. Praha, 2010, 07-08. [cit.2011-1030]. ISSN 212-4524. Dostupné z: http://www.lobby.cz/rakousky-kapital-versuscesky-byznys-11538.html&mode=casopismenu [72] Mercrer. Mercer 2010 Quality of Living surfy highlights – Global [online]. c2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.mercer.com/articles/quality-ofliving-survey-report-2010#top5 [73] ÖNB. Stand der österreichischen Direktinvestitionen im Ausland nach Regionen [online]. poslední revize 30.09.2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.3 [74] ÖNB. Stand der ausländischen Direktinvestitionen in Österreich nach Branchen NACE 2008 [online]. poslední revize 30.09.2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.8 [75] ÖNB. Stand der ausländischen Direktinvestitionen in Österreich nach Regionen [online]. poslední revize 12.10.2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?lang=DE&report=950.7 [76] Österreichische Nationalbank. Außenhandel [online].poslední revize 21.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.oenb.at/isaweb/report.do?report=9.4 [77] Podmienky podnikania v Rakúsku. Praktická príručka pre slovenskýck podnikateľov [online]. c2007.[cit.2011-10-28]. Dostupné z: http://tn.sopk.sk/file.php?id=5_1225381539_podnikanie_v_at [78] PROQUEST. Fitch upholds AAA rating, "stable" outlook on Austria. United Kingdom, London: Normans Media Ltd. [online].7/2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/878962038?accountid=17203 110
[79] Regionální Informační Servis. Zvýšení podílu exportu na evropském trhu [online]. c2010-2011. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=84733 [80] Retech. Kontakt [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.retech.com/cz/kontakt/0/0 [81] Retech. O firmě [online]. [cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.retech.com/cz/o_firme/0/0 [82] STATISTIK AUSTRIA. Bevölkerung mit Migrationshintergrund [online].[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/027382 [83] STATISTIK AUSTRIA. Das System der Volkswirtschaflichen Gesamtrechnungen [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/ index.html [84] STATISTIK AUSTRIA. Der Außenhandel Österreichs im Jahr 2010 (Engültige rgebnisse) [online].poslední revize 9.7.2010 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/aussenhandel/hauptdaten/index.html [85] STASTIK AUSTRIA. Forschung, Innovation [online]. poslední revize 19.10.2011.[cit.2011-11-01]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/forschung_und_innovation/index.html [86] STATISTIK AUSTRIA. Leichter Anstieg der Inflation im September auf 3,6% [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/059178 [87] STATISTIK AUSTRIA. Menschen in Österreich mit Migrationshintergrund [online]. c2007, poslední revize 8.11.2007 [cit.2011-10-14]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/presse/027382 [88] STASTIK AUSTRIA. Öko Steuern und umweltbezogene Förderungen [online]. poslední revize 15.3.2011 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/energie_und_umwelt/umwelt/oekosteuern/index.html [89] STASTIK AUSTRIA. Öko Steuern 1995-2007 [online]. poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/wcmsprod/groups/gd/documents/stddok/011976.pdf [90] STATISTIK AUSTRIA. Statistiken [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.201110-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/index.html [91] STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Umwelt (Internationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-11-01]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html 111
[92] STASTIK AUSTRIA. Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wissenschaft und technologie (Nationale Daten) [online]. poslední revize 15.12.2010.[cit.2011-1101]. dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/stat_jahrbuch/index.html [93] STATISTIK AUSTRIA. 3. Quartal 2010: Deutlicher Rückgang der Arbeitslosigkeit, positive Entwicklung bei offenen Stellen. [online].poslední revize 17.10.2011 [cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/dynamic/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitsmarktpolitik /054313 [94] STRIGL, W. A. Corporate social responsibility in Austria. In: Österreichisches Institut für nachhaltige Entwicklung. [online]. [cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://oin.boku.ac.at/oin/_artikel/csr_in_austria.pdf [95] Ton. Historie/Technologie výroby [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ton.cz/historie-technologie-vyroby.html [96] Ton. Profil společnosti [online]. c2011.[cit.2011-11-06]. dostupné z: http://www.ton.cz/profil-spolecnosti1.html [97] Tchechisches Zentrum in Wien. Tschechische Restaurants in Wien [online]. c2010.[cit.2011-10-20]. Dostupné z: http://wien.czechcentres.cz/dienstleistungen/kultur/tschechischen-restaurant-inwien/ [98] Velvyslanectví ČR ve Vídni. Zaměstnávání čs. občanů ve Vídni [online] poslední revize: 1.5.2011.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/public/d7/a4/c1/636528_545478_Nove_MEMO_duben_2011_ __final.pdf [99] WHITE, S. Donor approaches to improving the Business Environment. The Donor Committee for enterprise developement, 2004 [online]. c2005 [cit.2011-10-23]. Dostupné z: http://www.enterprise-development.org/page/library-item?id=126 [100] Wikipedia. Kraftwerk Zwentendorf [online]. poslední revize 29.10.2011 [cit.201110-31]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Kernkraftwerk_Zwentendorf [101] Wirtschaftskammer Österreichs. Woher Österreich 2010 Ware importierte [online]. c2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_16_TOP10-Importnationen_2010.pdf [102] Wirtschaftskammer Österreichs. Wohin Österreich 2010 Ware exportierte [online]. c2011.[cit.2011-10-25]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_15_TOP10-Exportnationen_2010.pdf [103] World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2011-12 [online]. c2011. [cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_Report_2011-12.pdf [104] World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2011-12. Country profile Austria [online].[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-competitiveness-2011-2012/ 112
[105] WKO. Außenwirtschaft [online]. c2011. [cit.2011-10-22]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=239711&dstid=0&titel=A u%C3%9FenwirtschaftsCenter [106] WKO. Bevölkerung nach Altersgruppen [online]. c2011.[cit.2011-10-31]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/bevoelkerung-alter.pdf [107] WKO. Bevölkerungsprognose für Österreich bis 2050 [online]. c2011.[cit.2011-1031]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_36_Bev%C3%B6lkerungsprognose_2050.pdf [108] WKO. Einzelunternehmen [online]. poslední revize 3/2010.[cit.2011-10-29]. Dostupné z: http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=422762&dstid=685&titel= Einzelunternehmen [109] WKO. Forschungsausgaben und Forschungsquote [online]. c2011.[cit.2011-11-01]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/jahrbuch/forschung.pdf [110] WKO Gründerservice. Schritte der Betriebsgründung/Glossar Unternehmensgründung – Tschechisch [online]. poslední revize 2008.[cit.2011-1030]. Dostupné z: http://www.gruenderservice.at/format_detail.wk?stid=514947&dstid=0&titel=Schr itte%2cder%2cBetriebsgr%C3%BCndung%2fGlossar%2cUnternehmensgr%C3% BCndung%2c-%2cTschechisch [111] WKO. Österreichs Investitionen 2010 in Mittel- und Osteuropa [online]. c2011.[cit.2011-10-26]. Dostupné z: http://wko.at/statistik/wgraf/2011_27_Direktinvestitionen_Osteuropa_2010.pdf [112] Zukunft Europa. Kampf gegen Sozial- und Lohndumping [online]. poslední revize 22.2.2011.[cit.2011-10-30]. Dostupné z: http://zukunfteuropa.at/site/cob__40347/currentpage__0/6726/default.aspx
113
Seznam tabulek Tab. 1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ..................................................................................... 21 Tab. 2 Zahraniční obchod za posledních 5 let ....................................................................................................... 22 Tab. 3 Komoditní struktura obchodu Rakouska .................................................................................................... 23 Tab. 4 Vývoj rakouských FDI – stav, v mld EUR ................................................................................................. 25 Tab. 5 Výměra daně z příjmů 2011 ....................................................................................................................... 30
114
Seznam grafů Obr. 1 Podíl na trhu – ratingové agentury ............................................................................................................. 13 Obr. 2 Analýza PESTLE ....................................................................................................................................... 17 Obr. 3 GCR: Nejvíce problematické faktory pro podnikání v Rakousku .............................................................. 19 Obr. 4 Náročnost založení podniku v jednotlivých zemích ................................................................................... 20 Obr. 5 Top 10 zemí – vývoz Rakouska ................................................................................................................. 24 Obr. 6 Top 10 zemí – dovoz Rakouska ................................................................................................................. 25 Obr. 7 Stav českých PZI do Rakouska .................................................................................................................. 27 Obr. 8 Stav rakouských PZI do ČR ....................................................................................................................... 28 Obr. 9 Nájem kanceláří pro podnikání - mezinárodní srovnání............................................................................. 29 Obr. 10 Daň z příjmu právnických osob 2011 ....................................................................................................... 32 Obr. 11 Typy právních forem ................................................................................................................................ 38 Obr. 12 Produktivita- zpracovatelský průmysl ...................................................................................................... 59 Obr. 13 Délka stávek v mezinárodním srovnání ................................................................................................... 60 Obr. 14 Demografická prognóza do r. 2050 pro Rakousko ................................................................................... 61 Obr. 15 Kvalita života, 10 = vysoká kvalita života .............................................................................................. 62 Obr. 16 Náklady na telefonování mobilním telefonem ......................................................................................... 64 Obr. 17 Firmy s internetovými stránkami 2003-2010 ........................................................................................... 65 Obr. 18 Osoby používající internet a osoby nakupující přes internet 2002-2010 .................................................. 66 Obr. 19 Obnovitelné energie ................................................................................................................................. 67 Obr. 20 Klienti CzechTrade dle velikosti firmy .................................................................................................... 72 Obr. 21: Pořadí faktorů PESTLE – PODNIKÁNÍ ................................................................................................. 79 Obr. 22: Pořadí faktorů PESTLE – ZAMĚSTNÁNÍ ............................................................................................. 79 Obr. 23 Problémy pro podnikání v Rakousku pro cizince ..................................................................................... 81 Obr. 24 Problémy pro zaměstnání v Rakousku pro cizince ................................................................................... 81 Obr. 25 Dílčí graf – legislativa .............................................................................................................................. 82 Obr. 26 Obory pro podnikání v Rakousku............................................................................................................. 83 Obr. 27 Obory pro zaměstnání v Rakousku........................................................................................................... 83 Obr. 28 Dílčí graf – lékařství a pečovatelství ........................................................................................................ 84 Obr. 29 Chtěli byste podnikat či být zaměstnáni v Rakousku ............................................................................... 85 Obr. 30 Kritéria – rozhodování zda pracovat v Rakousku..................................................................................... 87 Obr. 31 Vztahy na pracovišti ................................................................................................................................. 88 Obr. 32 Rakouská národní kultura ......................................................................................................................... 88 Obr. 33 Jednání manažerů vůči podřízeným ......................................................................................................... 89 Obr. 34 Obor a oddělení u respondentů ................................................................................................................. 90
115
Přílohy Seznam příloh: 1. Příloha ke Global Competitiveness Index – Stádium rozvoje Rakouska 2. Příloha k Doing Business 2012 – Podnikatelské prostředí Rakouska 3. Dotazník na analýzu podnikatelského a pracovního prostředí (verze v českém jazyce) 4. Grafy – z dotazníkového výzkumu
116
1. Příloha ke Global Competitiveness Index – Stádium rozvoje Rakouska255
255
World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2011-12. Country profile Austria [online].[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/global-competitiveness-2011-2012/
117
2. Příloha k Doing Business 2012 – Podnikatelské prostředí Rakouska256
256
Doing Business. Austria [online]. c2011.[cit.2011-10-24]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/austria, s. 8.
118
3. Dotazník na analýzu podnikatelského a pracovního prostředí (verze v českém jazyce) DOTAZNÍK
Dotazník je zhotoven za účelem zpracování diplomové práce. Téma diplomové práce je: Specifika podnikatelského prostředí v Rakousku a možnosti uplatnění českých subjektů na tomto trhu.
OSOBNÍ ÚDAJE Věk
20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 ≥ 60
Pohlaví
Muž Žena
Země původu .........................................…
1.) ZAMĚSTNÁNÍ V RAKOUSKU Ohodnoťte následující kritéria pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku ve srovnání s Vaší zemí původu: (Známky: 1-výborně, 2-velmi dobře, 3-dobře, 4-dostatečně, 5-nedostatečně) Známka Kritérium 1 Finanční ohodnocení Sociální zabezpečení Životní standard Životní prostředí Zisk odborných znalostí, profesní zkušenost Rozšíření obzoru, poznání nové kultury Zlepšení v cizím jazyce
119
2
3
4
5
Jaká kritéria považujete pro Vás za důležitá při rozhodování se zda pracovat v Rakousku? (Známky: 1-velmi důležitá, 5-nehraje roli) Známka Kritérium 1
2
3
4
5
3
4
5
Finanční ohodnocení Sociální zabezpečení Životní standard Životní prostředí Zisk odborných znalostí, profesní zkušenost Rozšíření obzoru, poznání nové kultury Zlepšení v cizím jazyce
Jaké problémy vidíte pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku pro cizince? (Známky: 1-velký problém, 5-nepatrný problém) Známka Kritérium 1 Jazyková bariéra Neznalost legislativy Cizí prostředí, cizí kultura Jiná mentalita Více cizinců (multikulturní prostředí) Jiné , uveďte:
120
2
Určete preferenční pořadí z hlediska nejzávažnějších faktorů, které ovlivňují ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku – analýza PESTLE: (1- nejvýznamnější faktor, 6- nejméně významný faktor)
Faktory:
Politické Ekonomické Sociální Technologické Legislativní Ekologické
V jakých oborech vidíte příležitosti pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku? (Známky: 1-velká příležitost, 5-žádná šance) Známka Kritérium 1 Služby, pohostinství Technické obory Lékařské obory, pečovatelství Řemesla, stavebnictví Ekonomika Marketing Finanční služby Logistika IT Komunikační technologie Farmacie Školství Jiné, uveďte:
121
2
3
4
5
Chtěl/a byste být zaměstnán/a v Rakousku a proč?
Ano…………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………… Ne…………………………………………………………………………………………...………… ………………………………………………………………… 2.) PODNIKÁNÍ V RAKOUSKU Jaké problémy vidíte pro PODNIKÁNÍ v Rakousku pro cizince? (Známky: 1-velký problém, 5-nepatrný problém ) Známka Kritérium 1
2
3
Jazyková bariéra Neznalost legislativy Cizí prostředí, cizí kultura Jiná mentalita Více cizinců (multikulturní prostředí) Jiné , uveďte:
Určete preferenční pořadí z hlediska nejzávažnějších faktorů, které ovlivňují PODNIKÁNÍ v Rakousku – analýza PESTLE: (1- nejvýznamnější faktor, 5- nejméně významný faktor)
Faktory:
Politické Ekonomické Sociální Technologické Legislativní Ekologické
122
4
5
V jakých oborech vidíte příležitosti pro PODNIKÁNÍ v Rakousku? (Známky: 1-velká příležitost, 5-žádná šance) Známka Kritérium 1
2
3
4
5
Služby, pohostinství Technické obory Lékařské obory, pečovatelství Řemesla, stavebnictví Ekonomika Marketing Finanční služby Logistika IT Komunikační technologie Farmacie Školství Jiné, uveďte:
Chtěl/a byste podnikat v Rakousku a proč?
Ano…………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………… Ne…………………………………………………………………………………………...………… …………………………………………………………………
3.) ZKUŠENOSTI ZE ZAMĚSTNÁNÍ, PRAXE Jak hodnotíte vztahy na pracovišti mezi jednotlivými zaměstnanci?
výborné
velmi dobré
dobré
horší
123
nevyhovující
Zhodnoťte silné a slabé stránky Vašeho vedoucího z hlediska jejich jednání a chování vůči Vám:
…………………………………………………………………………………………….. .................................................................................................................................................... ..............................................................................................................
Jak hodnotíte rakouskou národní kulturu? výborná
velmi dobrá
dobrá
horší
špatná
Jaké převládalo jednání manažerů vůči podřízeným: autoritativní jednaní (manažer se neradí a rozhoduje se sám) konzultativní jednaní (manžer se poradí s ostatními, ale rozhoduje se sám) skupinové jednaní (manažer se rozhoduje společně s ostatními) nelze posoudit
V jakém oboru jste pracovala?
……………………………………………………………………..
V jakém oddělení jste pracoval/a?
……………………………………………………………………..
Děkuji za vyplnění !!!
124
4. Grafy – z dotazníkového výzkumu •
Ohodnoťte te následující kritéria pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku ve srovnání s Vaší zemí původu (Známky: 1-výborn výborně, 2-velmi dobře, 3-dobře, 4-dostateč dostatečně, 5-nedostatečně)
Zaměstnání v Rakousku X v zemi původu Zlepšení v cizím jazyce 3,5
3,44 Životní standard
3,45 3,4 3,32
3,35
Finanční ohodnocení 3,28
3,3
Sociální zabezpečení
3,25 3,2
Rozšíření obzoru, poznání nové kultury
3,12 3,12 3,12 3,12
3,15 3,1
Zisk odborných znalostí, profesní zkušenost
3,05 3
Životní prostředí výborné
•
nedostačující
Jaké problémy vidíte pro PODNIKÁNÍ v Rakousku pro cizince? (1-velký problém, 5není problém)
Jazyková bariéra 8% 0% 12%
1-velký problém
32%
2-problém 3-menší problém
48%
Neznalost legislativy 1-velký problém
4% 2-problém
32%
3-menší problém
64%
125
4-nepatrný problém 5-není problém
Cizí prostředí, cizí kultura 8%
12%
1-velký problém
24%
20%
2-problém 3-menší problém 4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
36%
Jiná mentalita 8%
8%
24%
28%
1-velký problém 2-problém 3-menší problém 4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
32%
Více cizinců (multikulturní prostředí) 0% 4% 28%
28%
1-velký problém 2-problém 3-menší problém 4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
40%
•
Jaké ké problémy vidíte pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku pro cizince? (1-velký problém, 5-není problém)
Jazyková bariéra 16% 32%
8%
1-velký problém 2-problém 3-menší problém
8%
4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
36%
126
Neznalost legislativy 4%
12%
12%
1-velký problém 2-problém 3-menší problém 4-nepatrný nepatrný problém
32%
40%
5-není problém
Cizí prostředí, cizí kultura 8%
8% 1-velký problém
24%
2-problém 3-menší problém
36%
4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
24%
Jiná mentalita 8%
12%
1-velký problém
24%
20%
2-problém 3-menší problém 4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
36%
Více cizinců (multikulturní prostředí) 8% 24%
8%
1-velký problém 2-problém 3-menší problém
28%
4-nepatrný nepatrný problém 5-není problém
32%
127
•
V jakých oborech vidíte příležitosti p pro PODNIKÁNÍ v Rakousku? Rakousku
Služby, pohostinství
Technické obory
1-velká příležitost
8%
16%
28%
12%
2-dobrá šance
3-střední příležitost
3-střední příležitost
28%
32%
5-žádná šance
16%
Řemesla, stavebnictví
1-velká příležitost
1-velká příležitost
8% 4%
44%
2-dobrá šance
44%
4-malá příležitost
40%
5-žádná šance
5-žádná šance
Ekonomika
24%
32%
Marketing
1-velká příležitost
4%
4%
36%
12%
1-velká příležitost
2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost
3-střední příležitost
4-malá příležitost
40%
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
3-střední příležitost
36%
4-malá příležitost 5-žádná šance
Lékařské obory, pečovatelství 8%
1-velká příležitost
2-dobrá šance
4-malá příležitost
52%
24%
48%
5-žádná šance
4-malá příležitost 5-žádná šance
128
Finanční služby
Logistika 1-velká příležitost
1-velká příležitost
4%
28%
4%
20%
24%
2-dobrá šance
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
3-střední příležitost 4-malá příležitost
40% 28%
52% 5-žádná šance
5-žádná šance
IT 8%
20%
12%
Komunikační technologie 1-velká příležitost
28%
4%
16%
2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost
3-střední příležitost
4-malá příležitost
24%
28%
60% 5-žádná šance
4% 4%
24%
4-malá příležitost 5-žádná šance
Farmacie 20%
1-velká příležitost
Školství 1-velká příležitost
32%
1-velká příležitost
4% 28%
2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost
3-střední příležitost 4-malá příležitost
4-malá příležitost
36%
48% 5-žádná šance
5-žádná šance
129
•
V jakých oborech vidíte příležitosti p pro ZAMĚSTNÁNÍ v Rakousku? Rakousku
Služby, pohostinství
Technické obory
1-velká příležitost
4% 20%
1-velká příležitost
40%
28%
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
20%
36%
52%
5-žádná šance
Lékařské obory, pečovatelství
5-žádná šance
Řemesla, stavebnictví
1-velká příležitost
4%
8%
28%
4%
2-dobrá šance
12%
3-střední příležitost 4-malá příležitost
8% 4%
1-velká příležitost
40%
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
44%
48%
5-žádná šance
5-žádná šance
Ekonomika 8%
8%
Marketing 4% 4%
1-velká příležitost
20%
48% 36%
28%
2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost
3-střední příležitost
4-malá příležitost
4-malá příležitost
44%
5-žádná šance
5-žádná šance
Finanční služby 16%
Logistika 12%
1-velká příležitost
8% 32%
48%
1-velká příležitost 2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost 4-malá příležitost
3-střední příležitost
44%
1-velká příležitost
4-malá příležitost
40% 5-žádná šance
5-žádná šance
130
IT 8%
4%
Komunikační technologie 1-velká příležitost
36%
24%
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
52%
1-velká příležitost
8%
2-dobrá šance 3-střední příležitost 4-malá příležitost
24%
44%
5-žádná šance
5-žádná šance
Farmacie
Školství 1-velká příležitost
8%
8%
28%
24%
40%
4%
1-velká příležitost
28%
2-dobrá šance
2-dobrá šance
3-střední příležitost 4-malá příležitost
3-střední příležitost 4-malá příležitost
60%
5-žádná šance
5-žádná šance
131
