er45_03.xp
5/14/07
3:01 PM
Pagina 14
CzechTourism: nový marketingový plán Zaostřeno na cestovní ruch
Rozhodnuto podpořit pět produktů: dovolená a historie, aktivní dovolená, přímé zkušenosti, lázně a kongresy Marta Prošková a Jaroslav Prošek
Propagace České republiky jako ideální turistické destinace v zahraničí je jeden z hlavních cílů České centrály cestovního ruchu - CzechTourism, která v souladu s novým marketingovým plánem uvádí v letošním roce do života účinnější formy propagace nově zvolených národních produktů. V lednu tohoto roku představila agentura CzechTourism aktuální marketingový plán na rok 2007, jehož hlavním úkolem je propagace pěti národních produktů: Bohatství historie, Aktivní dovolená, Zážitková dovolená a opomenuta nezůstala ani dvě již známá a odborně zaměřená témata, jakými jsou České medicínské lázeňství a Kongresový, korporátní a incentivní cestovní ruch. K jejich intenzivní propagaci bude využito např. internetové a mediální kampaně, zcela nové struktury webových stránek určených pro zahraniční turisty a nově strukturované fotobanky, která čítá na 2 000 fotografií z různých míst České republiky. Počet účastí CzechTourism na světových veletrzích dosáhne v letošním roce rekordního čísla 40. Budou otevřena další zahraniční zastoupení CzechTourism a doplní tak původní síť 25 zastoupení po celém světě. V letošním roce přichází agentura CzechTourism s novinkou v propagaci České republiky v zahraničí v podobě čtyř hromadných poznávacích cest po České republice pro zahraniční touroperátory a novináře s názvem „Enjoy the Czech Republic” – „Užij si Českou republiku.” Doposud přijížděly menší skupiny i jednotlivci v průběhu
14
roku a nyní je záměrem CzechTourism uspořádat čtyřikrát ročně poznávací cestu v závislosti na ročních obdobích a ukázat, že v průběhu celého roku má Česká republika co nabídnout, ať už z pohledu bohaté historie, tak z pohledu možností aktivní dovolené. Nesmíme také opomenout dovolenou zážitkovou pro příznivce dobrého jídla, nápojů, kultury a zábavy a ani dovolenou lázeňskou a wellness. Česká republika je vnímána jako součást Evropy a Evropské unie a získala statut tzv. „turisticky prozkoumané země”. Mezi zahraničními turisty vede, co do návštěvnosti, hlavní město Praha, do kterého každoročně zavítá téměř 60 % všech turistů, kteří přijedou do České republiky. Právě pomocí nově zvolené koncepce poznávacích cest by se měl procentuální podíl Prahy na celkovém počtu zahraničních turistů v České republice snížit a rozprostřít do ostatních, neméně přitažlivých, regionů. Devizové příjmy z příjezdového cestovního ruchu České republiky dosáhly za rok 2006 hodnoty 113,1 mld. Kč, což je nárůst oproti roku 2005 o 2 %. Počet zahraničních turistů v České republice se zvýšil oproti roku 2005 o 1,6 % na hodnotu 6,4 mil. V Praze se ve dnech 2. a 3. dubna 2007 uskutečnil již 8. ročník mezinárodní konference „Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí”. Jeho pořadatelem byla, jako každoročně, společnost MAG Consulting, spolupořadatelem Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a agentura CzechTourism. Prezidentem konference byl Ing. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Konference se zúčastnilo na 350 účastníků z řad zástupců cestovních kanceláří a agentur, oblasti hotelnictví, gastronomie a navazujících odvětví, představitelů profesních sdružení ze sektoru cestovního ruchu, bankovní sféry a státní správy zaměřené na cestovní ruch. Rok 2006 byl charakteristický tím, že příjezdový cestovní ruch rostl pomaleji (příjezdy cizinců do ubytovacích zařízení se zvýšily o 1,6 %), nicméně na druhé straně bylo dosaženo výraznějších výsledků v domácím a ve výjezdovém cestovním ruchu, což lze spojovat s růstem reálných příjmů a spotřeby. Vyšší poptávka občanů České republiky po vycestování do zahraničí
5/14/07
3:01 PM
Pagina 15
také ovlivnila celkovou bilanci zahraničního cestovního ruchu tak, že jeho devizové saldo nepřesáhlo úroveň z roku 2005, avšak i tak bylo více jak 53 mld. Kč aktivní. Nejen reálné vývojové trendy a dosažené výsledky České republiky, ale i rezervy v rozvoji cestovního ruchu motivovaly na konferenci k diskusi nad možnostmi a příčinami nedostatečného využívání potenciálu zdrojů. Jde jak o využití podpor z evropských fondů, tak i o kvalitní zvyšování přitažlivosti České republiky pro zahraniční návštěvníky, o větší diverzifikaci návštěvnosti krajů, o vyšší využitelnost kapacit kongresových zařízení a o rozvoj domácího cestovního ruchu ve všech formách. Cestovní ruch je asi nejsvobodnější lidskou aktivitou a v demokratickém světě se nikomu nepřikazuje kam, kdy a na jak dlouho může vycestovat. Občan se rozhoduje, jestli koupit nové auto, dále jezdit starším vozem, nebo dát si kvalitní dovolenou. Záleží na stupnici hodnot s jakou se ztotožnil, jakou do něj reklamní agentury naprogramovaly, která argumentace byla působivější, zda vlastnit materiální hodnoty, nebo pracovat na svém zdraví a rozhledu. Ve světě se od roku 1980 do roku 2006 počet mezinárodních příjezdů zvýšil 2,9 krát, z toho do Evropy 2,4 krát. Mezinárodní příjezdy v roce 2006 svět celkem 842 milionů osob, z toho Evropa 458 mil. osob. Kam se dříve téměř nejezdilo, může návštěvnost stoupnout mnohokrát. Cestovní ruch má řadu specifik. Je obtížně měřitelný a velmi citlivý na řadu vlivů včetně nepodložených zpráv a polopravd. V porovnání s ostatními odvětvími hospodářství je jeho řízení velmi náročné. Evropská unie je turistická velmoc, neboť z hlediska destinací je na prvním místě ve světě. Přestože Evropská unie vyrábí vše od špendlíků po obří letadla, turistické služby se podílí 4 % na tvorbě HDP. Tyto služby přímo poskytují práci sedmi milionům obyvatel původních členských zemí a třem milionům z nových zemí. Turistické služby poskytuje více než 2 miliony malých a středních podniků. Cestovní ruch je v pravomoci členských států a není součástí samostatné politiky Evropské unie. Ta má pouze podpůrnou roli. Evropská unie si je vědoma multiplikačních efektů na růst HDP. Na realizaci cestovního ruchu se přímo a nepřímo podílí téměř všechna odvětví národního hospodářství a různá povolání. V Evropském parlamentu je věcně příslušný výbor pro dopravu a cestovní ruch. Evropský parlament má ve většině případů jen poradní roli, ale požaduje informace o dopadech evropské legislativy na oblast cestovního ruchu.
Prioritní pro růstový potenciál Evropské unie je uspokojovat vzrůstající poptávku. Ve státech, které mají značný hospodářský růst, jako Čína, Indie, Rusko, Brazílie a další, se nyní příslušníci střední a hlavně vyšší střední třídy rozhodují, kam začnou jezdit. To ale také znamená, kam si zvyknou jezdit. Cestovní ruch v rámci Evropské unie nejen přispívá k regionálnímu rozvoji, ale podporuje a posiluje územní soudržnost. Nárůst počtu turistů mimo sezónu je způsoben stárnutím obyvatel Evropské unie. Je proto nutné více vyjít vstříc starší populaci. Důležitá je např. síť EUROVELO, která podporuje kombinovanou dopravu po železnici a na kolech. Integrovaný přístup k cestovnímu ruchu v rámci politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 umožňuje mimo jiné navázat na programy INTERREG, URBAN a LEADER. Obchodník porovnává náklady, výnosy a rizika. Turista zatím většinou pouze náklady a výnosy. Pro něj je nejdůležitější, že se osvěžen spokojeně vrací domů. Je nutné připomenout, že v loňském roce byly v celé Evropě zaznamenány stovky teroristických útoků různé intenzity, na kterých se podílely separatistické skupiny, krajně extremistická křídla a další. V Karlových Varech se při řadě příležitostí potkávají Arabové a Židé (část jich je z bývalého Sovětského svazu). Nenastávají mezi nimi fyzické ani slovní útoky, protože jsou v prostředí, které vylučuje agresivitu. V Praze nikdo nikdy nezapaloval auta ani bohatým, ani chudým lidem, jak se čas od času masově stává ve Francii. Česká republika nezažila to, co by se dalo kvalifikovat jako teroristický útok. Také rozdělení Československa v roce 1992 na dvě republiky proběhlo naprosto klidně. Někteří starší lidé pouze plakali. Letos se ale opět konal velký Česko-slovenský bál v nádherných secesních prostorách Obecního domu v Praze. Ten připomněl společné kořeny českého a slovenského národa a to za účasti vládních činitelů a prominentů obou států a mimořádně velké účasti obyvatel obou zemí, kteří mají stále zájem o společná setkávání. Tento bál pořádala agentura Zuza Art Production, která se zabývá i jinými aktivitami na podporu přátelství mezi Českou republikou a Slovenskem. Důležitost nerizikového prostředí pro turistiku stále poroste. Když Japonci chtěli v Evropě prezentovat kulturní vyspělost a starobylost své země, informační služba jejich ministerstva zahraničí rozhodla, že ty nejvzácnější unikáty mohou být předvedeny pouze v České republice jako nejbezpečnější zemi v Evropě. To se také uskutečnilo. V posledních letech počet italských turistů v České
Zaostřeno na cestovní ruch
er45_03.xp
15
er45_03.xp
5/14/07
3:01 PM
Pagina 16
Zaostřeno na cestovní ruch
Tabulka 1. Výsledky McDonald’v ČR v letech 1992 - 2006 Rok
Tržby
Počet zaměstnanců
Počet restaurací
Počet zákazníků
Investice (Kč)
1992
121 000 000
230
3
3 318 000
180 000 000
1993
255 000 000
465
8
7 182 000
250 000 000
1994
419 000 000
695
15
11 310 000
320 000 000
1995
482 000 000
1 420
22
15 999 000
280 000 000
1996
899 000 000
2 145
33
20 556 000
380 000 000
1997
1 202 000 000
2 635
43
25 800 000
330 000 000
1998
1 356 000 000
2 700
48
25 950 000
260 000 000
1999
1 485 000 000
2 760
53
27 489 000
180 000 000
2000
1 617 000 000
3 156
60
31 492 000
160 000 000
2001
1 770 000 000
3 480
62
33 600 000
155 000 000
2002
1 961 000 000
3 550
68
36 500 000
195 000 000
2003
2 073 402 000
3 600
70
38 113 780
87 800 000
2004
2 140 667 000
3 600
70
36 123 000
60 490 000
2005
2 282 022 000
3 600
72
37 000 000
145 003 000
2006
2 576 112 000
3 700
72
44 505 674
128 000 000
TOTAL
20 639 203 000
x
x
394 938 454
3 111 293 000
republice mírně řečeno stagnoval. CzechTourism zorganizoval na podzim minulého roku mediální kampaň. Přesto odhady udávají, že Italů přijede jako loni cca 393 000. Na letošním veletrhu HOLIDAY WORLD 2007 v Praze měla Itálie působivě řešené zastoupení a pěkné a bohatě ilustrované propagační materiály, dokonce na velmi kvalitním papíru. A právě na propagačních materiálech hodně záleží. Rusko je silně konstantně rostoucí trh. V loňském roce přijelo do České republiky 232 000 ruských turistů. Letos se jich očekává 280 000. Počet přenocování na jednoho ruského návštěvníka je silně nadprůměrný a to 6,5 dne. Znalci říkají, že Evropská unie učiní řadu opatření, aby se proud Rusů do České republiky nezvětšoval, neboť je chtějí mít na západě. Z Ruska je velký zájem o české lázně a to nejen o Karlovy Vary. Podle jedné klasifikace máme 40 lázeňských měst, podle jiné dokonce 60. Před 30 lety jsme autem o dovolené najeli více než 9 000 km v Sovětském svazu. Trasa byla přesně určena a pobyty zajištěny. Vždy, když se projelo kontrolním stanovištěm, silniční policie to hlásila dalšímu. Pokud se dalším stanovištěm neprojelo v předpokládaném čase, vyjel policista na motorce hledat ty, co většinou úmyslně zbloudili. My jsme se rozhodli odbočit a navštívit ruské městečko, což tehdy nebylo povolené. Tam nás obklopili lidé a říkali, abychom počkali, že zavolají Čechoslováka. K našemu údivu se ale objevil Rus. Řekli nám o něm, že se kdysi rozhodl, že navštíví Československo. Vstoupil do Komunistického svazu mládeže a později do Komunistické strany a stal se nomenklaturním člověkem určeným pro vyšší funkce. Na zájezd do Československa se ale nikdy nedostal. Když jsme hodně opožděně projížděli dalším kontrolním stanovištěm, tak se policisté, kteří byli zřejmě telefonicky informováni, vesele smáli a říkali: „Tak vy jste mluvili s ruským Čechoslovákem.” Oficiální i neoficiální guru českých hoteliérů, úřadující prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Ing. Pavel Hlinka předpokládá další růst domácí a zahraniční klientely v regionech. Důvodem jsou také příznivější ceny než v Praze. Dále odhaduje, že letošní rok určitě nebude pro pražské hotely do tří hvězdiček lepší než minulý a má pro to řadu důvodů. Jako dobrou zprávu uvádí, že do Prahy 16
míří aktivity dalších mezinárodních hotelových řetězců. Trend ukazuje, že výrazně ubylo a bude dále ubývat turistů, kteří večer vypijí 7 litrů piva se všemi následky a dopady. Naopak bude trvalý nárůst movité klientely ve čtyřech a pěti hvězdičkových hotelích. V roce 1992 vstoupila na český trh společnost McDonald’s. Systém rychlého občerstvení zde velmi rychle zdomácněl. Není divu. Vždyť za jedním z nejúspěšnějších podnikatelských konceptů v historii, často vnímaným jako „typicky americkým”, stál Čech R. A. Kroc. R. A. Kroc se narodil roku 1902 v rodině českého emigranta Aloise Kroce. Jeho otec pocházel ze Stupna, vesnice vzdálené asi 16 km od Plzně. Není jistě bez zajímavosti, že prarodiče úspěšného podnikatele, Barbora a František Krocovi, vlastnili ve Stupně malou vesnickou hospodu. Pozorováním došel R. A. Kroc k závěru, že mnoho lidí potřebuje kvalitní, chutné a především rychlé stravování. Uzavřel s bratry McDonaldovými smlouvu, která mu dovolovala používat jejich systém prodeje a jméno firmy. V roce 1962 přesvědčil R. A. Kroc majitele a firmu odkoupil za 2,7 milionu dolarů. Stále však zůstával věrný principům, které zavedli bratři McDonaldovi. Pod vedením R. A. Kroce dosáhla společnost McDonald’s nebývalého rozvoje, a to nejen ve Spojených státech amerických. (viz Tabulka 1). Z tabulky 1 vyplývá, že kdo najde správný a perspektivní segment trhu a zaměstná ve vedení firmy pečlivě vybrané místní pracovníky, má zajištěn nejen rychlý návrat vloženého kapitálu, ale i další rozvoj. Nejvíce v České republice utratí Japonci a Rusové, cca 140 USD na den a o trochu méně Izraelci. Následují Číňané, kteří by měli být velmi důležití pro budoucnost. Ekonomické výsledky zahraničního cestovního ruchu v kontextu s dalšími položkami běžného účtu platební bilance potvrzují proti roku 2005 sníženou dynamiku příjmů na 1,1 %, růst výdajů o 3,9 % a tím pokles kladného salda o 1,8 % s tím, že odlišnost výsledků v jiných měnách je ovlivněna kursovým vývojem, s tendencí soustavného posilování koruny. K tomu připomínáme, že podle již uveřejněných
5/14/07
3:01 PM
Pagina 17
Tabulka 2. Příjmy, výdaje a bilance ZCR ve vazbě s BÚ platební bilance Příjmy, výdaje, bilance ZCR mil. CZK
2005 mil. USD
mil. EUR
mil. CZK
2006 mil. USD
mil. EUR
Platební bilance BÚ
- 77 070,4
- 3 218,4
- 2 587,7
- 133 763,7
- 5 916,4
- 4 719,4
Obchodní bilance
38 624,0
1 612,9
1 296,8
44 394,0
1 963,6
1 566,3
Bilance služeb
20 303,1
847,8
681,7
12 513,6
553,4
441,5
v tom příjmy ze ZCR
111 839,3
4 670,3
3 755,0
113 125,0
5 003,5
3 991,3
index příjmů ze ZCR
104,3
111,9
111,7
101,1
107,1
106,3
57 777,6
2 412,7
1 939,9
60 015,4
2 654,5
2 117,5
98,9
106,2
106,0
103,9
110,0
109,2
54 061,7
2 257,6
1 815,1
53 109,6
2 349,0
1 873,8
110,7
118,8
118,6
98,2
104,0
103,2
Bilance výnosů
- 155 700,6
- 6 501,9
- 5 227,7
- 183 431,3
- 8 113,2
- 6 471,8
Běžné převody
19 703,1
822,8
661,5
- 7 240,0
- 320,2
- 255,4
výdaje na ZCR index výdajů na ZCR z toho bilance ZCR (saldo) Index bilance ZCR
Zaostřeno na cestovní ruch
er45_03.xp
Podle platební bilance BU za rok 2006 –ČNB, březen 2007
výsledků zůstaly hraniční příjezdy návštěvníků do České republiky za leden až prosinec 2006 pod úrovní roku 2005 o 0,3 %, resp. o 346 tis. příjezdů. Oproti roku 2004 byly příjezdy za leden až prosinec v letošním roce vyšší o 4,2 %. Výjezdy občanů České republiky do zahraničí dosáhly za 12 měsíců roku 2006 přírůstku 1,3 % (viz Tabulka 3). Pokud jde o použitý druh dopravy při příjezdech do České republiky, využilo v roce 2006 silniční dopravu 92,5 % zahraničních návštěvníků, 3,2 % dopravu železniční a 4,3 % dopravu leteckou (ve stejném období roku 2005 byl podíl letecké dopravy 4,7 %). U výjezdů občanů České republiky do zahraničí dosáhla v roce 2006 silniční doprava podílu 88,6 %, železniční 2,9% a letecká 8,5 % (v roce 2005 7,3 %) (viz Tabulka 4). Z výsledků návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) připomínáme, že oproti hraniční statistice návštěvnost hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2006 přesáhla úroveň roku 2005. Meziroční přírůstek počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení ze zahraničí (nerezidentů) v rozsahu 1,6 % byl však v porovnání s předchozími roky nevýrazný. Pozitivněji se jeví návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení rezidenty, která v počtu hostů dosáhla růstu 4,4 %. Souhrnně přírůstek návštěvnosti nerezidentů a rezidentů dohromady
představuje 2,9 %. Časová řada ukazuje v návštěvnosti dosti pronikavé meziroční výkyvy a ve vývoji potvrzuje vysokou citlivost průběhu cestovního ruchu na vnější i vnitřní vlivy na zájem o cestování. Počet přenocování se za rok 2006 zvýšil o 2,8 %, z toho nerezidentů o 2,5 % a rezidentů o 3 %. Podle různých kriterií v čase, v kategoriích hromadných ubytovacích zařízení v regionech a zemích bylo v roce 2006 dosaženo výsledků, uvedených v Tabulce 5. Z dalšího přehledu, zohledňujícího druhy jednotlivých hromadných ubytovacích zařízení, vyplývají lepší výsledky hotelů vyšší kategorie jak v počtech hostů, tak v počtech přenocování (viz Tabulka 6). Přehled (viz Tabulka 7) potvrzuje, že v roce 2006 byl zaznamenán růst příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení v rámci vybraných TOP 15 zemí pouze u 5 států, zatímco u 10 zemí nebylo dosaženo počtů hostů z r. 2005. Ze sousedních, resp. nejbližších zemí jsou zaznamenány přírůstky počtu hostů proti roku 2005 z Německa, Slovenska a Polska. Z Rakouska a z Maďarska je tomu naopak. Z další analýzy návštěvnosti vyplývá, že rozhodující podíl opět připadl na příjezdy z Německa, následuje Spojené království, Itálie, Spojené státy americké a Nizozemsko. V tempu
Tabulka 3. Hraniční příjezdy návštěvníků ČR a výjezdy občanů ČR za leden až prosinec 2006 Příjezdy* Německo
Rakousko
v tom ze Polsko
SR
letiště
Výjezdy* Německo
úsek státní hranice Rakousko Polsko SR
letiště
Rok 2005 (leden - prosinec) a
100 466
51 273
13 152
16 947
14 368
4 727
36 186
10 299
7 151
7 086
9 024
2 625
b
104,8
104,6
116,5
96,9
102,9
113,8
98,7
104,1
99,6
83,6
103,7
109,6
Rok 2006 (leden - prosinec) a
100 120
51 489
12 947
15 701
15 689
4 295
36 657
10 990
6 761
6 379
9 407
3 120
b
99,7
100,4
98,4
92,7
109,2
90,9
101,3
106,7
94,5
90,0
104,2
118,8
94,2
75,3
108,1
130,2
INDEX za leden až prosinec 2006 oproti období leden až prosinec 2004(leden - listopad) 104,4
105,0
114,7
89,8
112,4
103,4
100,0
111,1
* V tis. osob a = absolutní údaj v tis.; b = meziroční index Pramen: ČSÚ
17
er45_03.xp
5/14/07
3:01 PM
Pagina 18
Tabulka 4. Použitý druh dopravy v CR podle hraniční statistiky Období celkem Rok 2006
a b
% podíl
Příjezdy nerezidentů (tis. osob) Silniční d. Železnice letecká d.
celkem
Výjezdy rezidentů (tis. osob) silniční d. železnice
letecká d.
100 120 99,7
92 639 100,0
3 187 101,8
4 295 90,9
36 657 101,3
32 491 99,9
1 046 100,7
3 120 118,8
100,0
92,5
3,2
4,3
100,0
88,6
2,9
8,5
Zaostřeno na cestovní ruch
a = absolutní údaj v tis.; b = index v % y/y Pramen: ČSÚ
Tabulka 5. Počty hostů a přenocování v období let 2003 - 2006 Rok Celkem
Počet hostů Nerezidenti
Rezidenti
Celkem
Počet přenocování Nerezidenti
Rezidenti
2003
11 346 482
5 075 756
6 270 726
39 343 250
16 510 618
22 832 632
2004
12 219 689
6 061 225
6 158 464
40 780 708
18 980 462
21 800 246
107,7
119,4
98,2
103,7
115,0
95,5
12 361 793
6 336 128
6 025 665
40 320 477
19 595 035
20 725 442
101,2
104,5
97,8
98,9
103,2
95,1
12 724 926
6 435 474
6 289 452
41 447 797
20 090 348
21 357 449
2006/5
102,9
101,6
104,4
102,8
102,5
103,0
2006/4
104,1
106,2
102,1
101,6
105,8
98,0
2004/3 2005 2005/4 2006
Tabulka 6. Počty hostů a přenocování podle kategorií HUZ ve čtvrtletích roku 200 Období Index
Celkem
Hotely a pod. HUZ
Hotely *****
Hotely ****
Ostatní hotely
Pensiony
Kempy
Chatové osady, Ostatní Ubytovny
I čtvrtletí
2 307 920
1 838 295
128 478
427 562
956 719
325 536
7 594
101 203
360 828
II čtvrtletí
3 314 945
2 561 590
189 702
667 357
1 337 923
366 608
191 834
133 694
427 827
III čtvrtletí
4 579 303
2 801 445
203 136
711 617
1 415 609
471 083
927 082
255 650
595 126
IV čtvrtletí
2 522 758
2 174 660
181 645
609 275
1 087 602
296 138
11 073
59 875
277 150
Rok 2006
12 724 926
9 375 990
702 961
2 415 811
4 797 853
1 459 365
1 137 583
550 422
1 660 931
102,9
103,3
110,1
105,3
101,6
102,9
98,7
100,0
104,9 2 007 762
Počty hostů
Index 06/5
Počty přenocování I čtvrtletí
7 769 429
5 361 248
321 001
1 189 994
2 832 597
1 017 656
26 346
374 073
II čtvrtletí
10 029 047
6 784 564
495 568
1 801 327
3 576 679
910 990
418 012
397 776
2 428 695
III čtvrtletí
16 336 044
8 203 801
553 131
1 999 653
4 267 749
1 383 268
2 763 699
1 356 474
4 012 070
IV čtvrtletí
7 313 277
5 539 089
458 755
1 603 588
2 798 381
678 365
31 151
180 247
1 562 790
Rok 2006
41 447 797
25 888 702
1 828 455
3 990 279
3 239 208
2 308 570
10 011 317
102,8
102,7
114,6
98,3
97,7
104,4
104,5
Index 06/5
6 594 562 13 475 406 105,4
růstu počtu hostů je markantní zejména návštěvnost z Ruska a ze Slovenska. Nejvyšší návštěvnost v ubytovacích zařízeních je evidována za rok 2006 opět v hl. m. Praze, avšak při jejím (oproti České republice) podprůměrném zvýšení o 0,8 %, takže podíl Prahy na celkové návštěvnosti v České republice poklesl proti předchozímu roku o 0,6 procentního bodu. Vyšší návštěvnost při nadprůměrném růstu se projevila v Jihočeském a v Libereckém kraji. V krajích Královéhradeckém a Jihomoravském bylo rovněž dosaženo relativně vyšších podílů na celostátní návštěvnosti České republiky – 7,7 % resp. 8,4 %, avšak při podprůměrném růstu. Naopak kraje s nižším podílem na návštěvnosti České republiky - Karlovarský, Pardubický a Vysočina dosáhly 18
101,3
v roce 2006 její vysoký růst – 13,6 %, resp. 7,2 % a 4,8 %. Cestovní ruch měl v České republice v roce 2006 mírně vzrůstající tendenci, ať už mluvíme o devizových příjmech, tak co do počtu zahraničních turistů. Je to dáno především tím, že Česká republika už není novou a neobjevenou destinací obzvláště pro evropské země, naopak nový pozvolný impuls přichází ze vzdálenějších zemí. (viz Tabulky 8 a 9) Kromě již tradičních zdrojových destinací, jako jsou Německo, Velká Británie a Itálie, přijíždí do České republiky stále více turistů z Číny (nárůst o 66,9 %), Jižní Koreje (59,9 %), dále pak z Ukrajiny (51 %), Turecka, Litvy, Lotyšska a Rumunska. Novým tržním segmentem jsou pro Českou republiku latinskoameričtí turisté. Brazilců přijelo
5/14/07
3:01 PM
Pagina 19
Tabulka 7. TOP 15 zemí s nejvyšší návštěvností ČR v letech 2005 – 2006
Země
Počet hostů 2006
index 2006/05
Pořadí
Země
1.
Německo
1 617 431
100,7
1.
Německo
6 055 215
102,8
2.
Spojené král.
566 225
86,2
2.
Spojené král.
1 531 993
85,2
2,7
3.
Itálie
399 023
98,5
3.
Rusko
1 356 792
129,7
5,7
4.
Spoj. státy
322 026
106,1
4.
Itálie
1 142 234
97,8
2,9
5.
Nizozemsko
284 499
96,2
5.
Nizozemsko
1 052 352
94,9
3,7
6.
Slovensko
281 854
108,3
6.
Spoj. státy
972 239
108,3
3,0
7.
Polsko
273 659
104,6
7.
Slovensko
806 174
106,1
2,9
8.
Francie
240 280
93,2
8.
Španělsko
693 476
97,7
3,2
Pořadí
Počet přenocování 2006 index 2006/05
Prům. přenocování 3,7
9.
Rusko
239 632
129,0
9.
Francie
612 873
92,7
2,6
10.
Španělsko
220 050
98,1
10.
Polsko
609 872
109,6
2,2
11.
Rakousko
175 911
95,5
11.
Dánsko
371 128
100,6
3,2
12.
Japonsko
145 804
94,7
12.
Rakousko
363 692
93,4
2,1
13.
Dánsko
115 336
98,0
13.
Japonsko
308 799
88,9
2,1
14.
Maďarsko
94 806
87,0
14.
Norsko
262 735
101,7
3,0
15.
Belgie
74 694
92,4
15.
Izrael
227 552
111,0
3,8
Hosté HUZ celkem
12 724 926
102,9
Hosté HUZ celkem
41 447 797
102,8
3,3
z toho nerezidenti
6 435 474
101,6
z toho nerezidenti
20 090 348
102,5
3,1
rezidenti
3,4
6 289 452
104,4
rezidenti
21 357 449
103,0
% podíl nerezidentů
50,6
x) 51,3
% podíl nerezidentů
48,5
x) 48,6
% podíl rezidentů
49,4
x) 48,7
% podíl rezidentů
51,5
x) 51,4
Zaostřeno na cestovní ruch
er45_03.xp
x) podíly v roce 2005 Pramen: pro všechny tabulky o návštěvnosti ČSÚ
Tabulka 8. Devizové příjmy z cestovního ruchu České republiky 2000 - 2006 v mil. Kč 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Příjmy
115 071
118 133
96 289,2
100 310,1
107 129,8
110 948,0
113 125,0
Výdaje
49 370
52 802
51 549,3
54 419,2
58 362,8
57 777,6
60 015,4
Saldo
65 701
65 331
44 739,9
45 890,9
48 767,0
53 170,4
53 109,6
Zdroj: ČNB
Tabulka 9. Počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízení v České republice 2000 - 2006 2000 4 772 794
2001
2002
2003
2004
2005
2006
5 405 239
4 742 773
5 075 756
6 061 225
6 336 128
6 435 474
Zdroj: ČSÚ
v roce 2006 o 41,7 % a Mexičanů o 42,4 % více než v roce 2005. Dovolená a poznání – to jsou dva důvody návštěv izraelských turistů v České republice. Podle toho je lze rozdělit do dvou skupin. Jednou z nich jsou ti, kteří na svých cestách vyžadují určitý komfort a luxus a jsou velmi nároční. Taková klientela vyhledává v České republice především známá lázeňská střediska, jako jsou Mariánské Lázně a Karlovy Vary a svůj pobyt doplňují o prohlídku okolí lázní. Tito turisté nevyjíždějí do ostatních českých regionů, ale plně využívají místa své plánované relaxace. Jedná se ve většině případů buď o vyšší příjmové kategorie obyvatel, nebo o věkové kategorie od 50 – 54 let,
tedy rodiče již velkých dětí, či seniory nad 65 let, kteří mají dostatek financí i volného času. Druhou skupinou jsou turisté, kteří chtějí poznat nejen hlavní město, ale i kulturu, historické památky a zvyky českých obyvatel mimo Prahu. Vyhledávají standardní ubytování, na kterém jim nezáleží tolik jako na bohatém programu. Zde můžeme hovořit o věkové kategorii Izraelců v rozmezí 25 – 34 let. Významnou roli při rozhodování, kam vycestovat, mají jejich známí a příbuzní a to nejen v Izraeli, ale i v řadě dalších zemí. Podle odhadu rozhodnutí kam vycestovat závisí až z 80 % na doporučení těch, kteří danou zemi již navštívili. 19
