Výlety / pìší turistika / cykloturistika podél
PORCELÁNOVÉ
& LÁZEÒSKÉ DRÁHY Láznì Aš - Selb - Rehau - Hof Cheb - Františkovy
Na cestì v srdci Evropy
ÈESKY Deutsch bitte wenden
oberpfalzbahn
Obsah Pøehledná mapa.......................................................................................... 2 Pøedmluva starostù Chebu a Hofu ............................................................. 3 Po 70 letech nucené pøestávky jezdí opìt osobní vlaky mezi Hofem a Chebem ..................................................................................................... 4 Hof – v Bavorsku docela nahoøe: Mìšt’anské domy ve stylu Biedermeier ............................................................................................... 6 Z Hofu do Oberkotzau po stezce Jeana Paula ................................ 10 Z Rehau pøes Starou faru (a Kornberg) do Schönwaldu ...................... 12 Nakupovat, užívat si a relaxovat v porcelánovém svìtì Selb .............. 14 Evropské prùmyslové muzeum porcelánu provádí pracovním svìtem bílého zlata ............................................................................ 16 Na cestì èasem v mìstském muzeu v Aši a pìkný výhled z Bismarckovy vìže ................................................................................ 18 Výhledy do dálky z Mostní cyklostezky ............................................... 20 Z Hazlova pøes Ostroh do Františkových Lázní .................................... 22 Bublající prameny v národní pøírodní rezervaci .................................. 24 K „malému Františkovi“ ve Františkových Lázních a k vzácným vodním ptákùm „v Americe“................................................................ 26 Z Františkových Lázní na Komorní hùrku a k Chebské stráži ............... 30 Po stopách Valdštejna støedovìkým mìstem Cheb ............................ 32 Trocha nìmèiny na cesty .......................................................................... 36
HOF
Adorf
Hof Hauptbahnhof Regnitzlosau Oberkotzau
Hranice
Markneukirchen Bad Elster
Pøedmluva starostù Chebu a Hofu Milí železnièní cestovatelé, pøátelé pìší turistiky a cykloturistiky, v prosinci roku 2015 se udála v našem regionu historická událost. Díky dokonèení chybìjícího úseku mezi Aší a Selbem bylo obnoveno pøeshranièní železnièní spojení mezi partnerskými mìsty Cheb a Hof. Tato událost nás všechny velice potìšila. Touto brožurou Vás chceme vybídnout k výletùm podél této trati a ukázat Vám krásy venkova. Využijte pøíležitosti i spoleènì vybudovaných turistických stezek a cyklostezek. Podniknìte poznávací výlety k našim sousedùm! Vyhotovení této brožury bylo podpoøeno finanèními prostøedky z Dispozièního fondu Euregia Egrensis. Za to srdeèné podìkování! Také Bayerische Eisenbahngesellschaft mbH a Oberpfalzbahn poskytli hodnotný pøíspìvek. Pro své cesty a poznávání využijte nejlépe jízdenku EgroNet. Tato jednodenní sít’ová jízdenka opravòuje k libovolnému množství cest a neplatí pouze ve vlacích, ale i v ostatní mìstské a regionální dopravì. V cenì jízdenky je i pøeprava jízdních kol. Partnerská mìsta Hof a Cheb Vám pøejí mnoho radosti pøi Vašich výletech!
Dr. Harald Fichtner Primátor Mìsta Hof
Ing. Petr Navrátil Starosta Mìsta Cheb
Döhlau
Rehau
Oberkotzau
Wurlitz
Luby u Chebu
Rehau
Háj
Schwatzenbach a.d.S.
Aš
Aš Erkersreuth Selb Nord
Hazlov
g
Schönwald Selb-Plößberg . Kornber Gr Selb Stadt
Skalná
Vojtanov obec
Ostroh Františkovy Láznì Františkovy Láznì Františkovy Láznì Franzensbad Aquaforum Thierstein orní hù um Höchstädt i.F. Hohenberg a.d.Eger Pomezí nad Ohøí Eger Schirnding Thiersheim K
Röslau
Tiráž: Soos
rka
Weißenstadt
Hazlov
Selb
Kirchenlamitz Marktleuthen
Bad Brambach
Asch
Aš mìsto
Göringsreuth Schönwald
Schirnding Arzberg
Cheb Skalka
Arzberg
Wunsiedel
CHEB Cheb
Vydavatel: Mìsto Hof ve spolupráci s Mìstem Cheb Vedení: Jürgen Stader, Richard Štìpánovský Uspoøádání, grafika, mapy: Volker Griesbach, Hof Texty: Volker Griesbach (s. 6-11), Wolfgang Neidhardt (s. 12-13, 22-23), Werner Rost (s. 4-5, 14-21, 24-35) Pøeklad: Richard Štìpánovský Fotografie: Volker Griesbach, Wolfgang Neidhardt, Werner Rost, Stadt Hof, Stadt Rehau, Stadt Selb, Mìsto Aš
Tato brožura byla vyhotovena v rámci projektu „Koleje nás spojují“. Projekt byl realizován z prostøedkù EU v rámci programu pøeshranièní spolupráce Èeská republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020 (Dispozièního fondu Euregia Egrensis). Není pøijata odpovìdnost za pøípadné pøeklepy, tiskové chyby a vyjádøení.
Konnersreuth
Marktredwitz 2
Marktredwitz
Waldsassen
3
Bavorské nádraží v Aši – 1903
Po 70 letech nucené pøestávky jezdí opìt osobní vlaky mezi Hofem a Chebem 1. listopadu 1865 byla zahájena vlaková doprava na železnièní trati z Hofu pøes Aš do Chebu. Tato železnice nebyla vybudována kvùli osobní dopravì, ale kvùli dopravì nákladní. Do té doby byly hofské textilní továrny odkázány na drahé èerné uhlí ze Cvikova (Zwickau). Po nové kolejové cestì mohli továrníci pøepravovat do Hofu levné èeské hnìdé uhlí. Mìsto Hof nechalo vybudovat vlastními náklady tuto železnièní trat’ v úseku z Oberkotzau do Chebu. Provoz pøevzaly Královské bavorské státní dráhy v pachtu Mìsta Hof. Nádraží Cheb (obrázek vlevo dole) bylo v 19. století spoleèným
4
nádražím, které si èasem dìlilo až pìt železnièních spoleèností.
do 1875
Železnièní tratì 1887
HOF
Stadtbahnhof 1904 1848 (-1880) (-1945) ab 1880 Hranice
po 1875 (do zavøení)
1875 Adorf
Wiesau
Nádraží v Chebu – 1898
Døívìjší mìstské nádraží v Hofu – 1854
1865
Oberkotzau 1884
Rehau
Asch 1900
1894 Kirchenlamitz
Selb
1899 (-1982)
Wunsiedel
1914 (-1984)
1878
1877 (-1975)
Leupoldsdorf
1878 Nürnberg
Františkovy Láznì Franzensbad
1877
1913 (-1975)
Schönbach Luby
Aš
1865
Weißenstadt
Do roku 1882, do zahájení provozu na železnièní trati Oberkotzau – Marktredwitz – Wiesau, jezdily všechny osobní vlaky z Hofu do Mnichova pøes Cheb a Wiesau. Když dorazily do Hofu vlaky z Èech, již bylo 14 let v provozu mìstské nádraží (obrázek vpravo dole). V roce 1880 bylo otevøeno dnešní hlavní nádraží. „Bavorské nádraží“ v Aši bylo hranièním nádražím (obrázek vlevo nahoøe). Tato pøijímací budova pøestala být po druhé svìtové válce využívána a v roce 1968 byla zbourána. Po konci druhé svìtové války jezdily mezi Aší a Selbem Plößbergem již jen nákladní vlaky. Ve „vlaku svobody“ utekli dne 11. záøí 1951 èeští železnièáøi do Bavorska. Ve vlaku se nacházelo
Roßbach
1848
Nádraží v Aši pøi znovuotevøení úseku Selb - Plößberg – Aš v roce 2015
(-1967)
1879
Marktredwitz 1882 München
1871
CHEB EGER 1872
Waldsassen
1864
(-1986)
113 cestujících, vè. 24 pøedem domluvených emigrantù. Bez zastavení v Aši se hnal vlak pøes hranici a zastavil až v Erkersreuthu. Teprve 3. a 4. listopadu 1990, k 125. jubileu železnièní tratì, jely opìt osobní vlaky mezi Aší a Selbem - Plößbergem. Pøesto museli lidé v Bavorsku a v Èechách èekat dalších 25 let do 13. prosince 2015 na zahájení pravidelné osobní dopravy (celkem 70 let nucené pøestávky od ukonèení provozu po druhé svìtové válce). Od té doby jezdí motorové vozy (obrázek vpravo nahoøe), ve spolupráci mezi Oberpfalzbahn a Èeskými drahami, ve dvouhodinovém taktu na pøímém spojení mezi Hofem a Chebem.
5
stylu Biedermeier. Ètvrt’ pøedstavuje díky své celistvosti umìleckou zvláštnost. Po Ludwigstraße samotné, èi pøes prostranství a ulièky navazující na pìší zónu Karolinenstraße, se jde nahoru do starého mìsta 11 ,
pulzujícího srdce hofského nákupního svìta. Zde pak stojí Wärschtlamo (prodavaè párkù), který je pouze v Hofu, a to již od roku 1871.
tr.
Hof: ca. 45 000 obyvatel. Mìsto založeno kolem roku 1180, první písemná zmínka z farnosti Sv. Vavøince z roku 1214. um Turistické informaèní centrum: Ludwigstraße 24, Informace:chlawww.stadt-hof.de gba tr.
rS
San d
e
Unteres Tor
nd rgru nste
Graben
ben G ra
Maxplat z
Heil igen grab str.
Fabrikzeile
se
Fisch ergas
tr.
ltke s
ie res
r.
Roo ns t r
tr. rgs nbu iße Rekkenze- Lan We dw ehr platz st
r.
Studentenwohnheim Fischer
tr.
. e- -Str ßer er Äu yreuth Ba
Zep pelin weg
le
raße
G ra ben
Lud wig st
Karolin enstr.
oßhof
Altstadt
Bis ma rck str.
Bah nho fstr .
Als enb erg er S t Mo
Marie nstr.
str.
Ku lmb ac he
S
Marie nstr.
Weste ndstr.
Wilhelm
The
. gstr Ber . igstr
-S tr.
Weberstr.
P 2
r. igst Kön
Wittelsbacherpark
Lieb
Leh
Str. 0
tr. rths Wö
Aug u st Moh l-St r
ü
Wörthstr.
. s tr
M Am
eu te r
P
r nge Oberer A
HofBad
r -S c kle
tr.
rck Yo
hts prec Rup
tr . -S er he Sc
rstr.
r. nst
-B ö Hans
tr.
e Blüch
E. -R
Str. z er mi t Lei Oelsn itzer S tr. As che rS tr.
rg n be
nstr. esie Ther
tr. iens
Str.
ks Yorc
lAdmira
er Str.
Sophie
. r S tr the reu
y KurtBa SchumacherPlatz
ke r Ossec
str
Soph
terstr.
Ottostr.
3
Pfarr
autobusové nádraží .
Brunnen
Bac
r. hst
Müns
ichstr.
auen
n Lorenzpark ßche Lorenzkirche Biengä
Busbahnhof Friedr
r.
Mittlerer Anger
s
Bismarckstraße
Schi llerst r.
Lindenst
4
Marienkirche
Sonnenplatz
Michaeliskirche
Saale-
lstr. Müh lwinkel Müh erg lb Müh tr .
tr.
P
11
P
P
ch ae lis brü cke
z ren Lo
Windmühlenweg
m
gr u b en e w
tr.
Weste nds
rg
P
Mi
r
r. nenst ro l i
P
Altstad Passa tge
str.
Rähmbe
Tor
5
de
Ka
Theaterstr.
Hexengäßche n
stein
Luitp oldst r.
nd
ege r-
Gasse Neue
Lessingstr.
bg
9
Kirc hberg
Schultor
r.
tr.
Kre uz
Von Tann-der-Str.
Max-R
Rathaus radnice i Bürgerstr.
7
Maxgasse
erstr. Klost10
Schloßg. chl Schloß- Karlst
Oberes
Poststr.
g
Osseck
r to r
P
en s
. str ch Ho
tr. els öb Fr
P Jahnstr.
Am Münstergru
te Klos
P
P
Eisteich
An
u Aug
Longoliuspl. platz Dr.-WirthSachsentorstr. J.-Pa Platz ul.-G. K.-Adenauer-Pl.
g we
divadlo Theater
ßSchieen grab
Hallstr.
P
Vorstadt Hospitalkirche
Gymnasiumsplatz
. Goethestr Sc hüt z
s tr .
en ühl ndm Wi
r
. S tr
P
n tze hü Sc
P
Sc hleizer Str.
P
er We g Schützenweg
Freiheitshalle
Theresienstein
Museum Bay. Vogtland n abe 8 sgr P nd mu ststr. Sig
r amänne s Uzndraví Wärsdcahvtlaèi párkù Vá terkotz au o r p
Hof Neuhof
6
e
Mühldam m
str.
Alt
n ue Pla
Sa a
Lessingstr.
-Str. Von-Welden
Ufe r
s Lion
6
g enwe Selig Alter
budovì v secesním stylu. Z prostoru pøed domem 6 je pøekrásný výhled na mìsto. Je jen tøeba se rozhodnout a bud’ dále prozkoumávat krásy parku nebo se vrátit zpìt do mìsta. K návštìvì vnitøního mìsta sejdeme ulicí Sand. Vpravo budou brzy rozeznatelné objekty pivovaru Meinel. Pivovar Meinel a Scherdel jsou poslední dva z pùvodnì dvanácti pivovaru, které založily povìst Hofu jako mìsta piva. Za malým mostem (Steinernen Brücke) jdeme bud’ dále ulicí, a nebo vpravo a hned vlevo, ke Špitálnímu kostelu (Hospitalkirche) . 7 , který vyniká svým pozdnì gotickým oltáøem sv. panny Marie z roku 1511. V blízkém muzeu bavorského fojtska (Bayerisches Vogtland) se mùžete informovat o dìjinách regionu 8 . Dále se jde Ludwigstraße, ve které již první obchody pøedurèují následující hofskou „obchodní míli“. Vlevo stráží kostel sv. Michaela 9 , vpravo dominuje hofská radnice 10, která byla po velkém požáru mìsta v roce 1823 znovu postavena v neogotické podobì. Velký požár mìsta znièil oblast kolem Ludwigstraße. Obnova probìhla ve
t.r n- S an n-M Vo
Str.
Hof – v Bavorsku docela nahoøe: Mìšt’anské domy ve stylu Biedermeier Od pøekrásného hofského hlavního nádraží 1 , otevøeného v roce 1880, se vydáme historickou nádražní ètvrtí a Wittelsbachským parkem 2 ke kostelu sv. Vavøince (St. Lorenzkirche), 3 nejstaršímu hofskému Božímu domu. Vyplatí se pohled z parku u kostela na dole tekoucí øeku Sálu (Saale). Ten pak lze vymìnit za pulzující obchodní ètvrt’ nebo malou procházku (3 km) s možností poznat mnohdy skryté drahocennosti. Pro okružní cestu sejdeme ulicí Mühlberg a pùjdeme podél øeky Sály na sever 4 . Luhy øeky Sály pøedstavují oázu klidu uprostøed mìsta a spojují mìsto s parkem Theresienstein. Vpravo se vine øeka Sála, vlevo na kopci tvoøí zadní strany domù starého mìsta a Ludwigstraße uzavøený, hradu podobný, soubor domù klonících se k øece Sále. Za mostem Michaelisbrücke 5 , na úrovni dolního pøedmìstí, se rozšiøuje krajina s nerušeným pohledem na návrší parku Theresienstein, jež je zahalené starými listnatými stromy. Tento, jeden z nejhezèích parkù v Nìmecku, navštívíme nìkterou z mnoha malých cest. Jdeme nahoru k domu Theresienstein, pùvabné
s tr.
Ritter
er leiz Sch
Radnice s Klášterní ulicí (Klosterstraße)
Bürgerpark
ü -M -von
T homas
tr. rS ne ue Pla
S
nc hS
Friedhof
Am G r. nst pha Ste
100 m 200 m 300 m 400 m 500 m
Bahnhofsplatz
üte rb
Hauptbahnhof
ahn ho
f
Hof hlavní nádraží 1
Hof Hauptbahnhof
7
Daleko za hranicemi mìsta je znám Hof jako mìsto nakupování. Pøedevším v centru se mísí poutaèe známých znaèek s mnoha místními malými obchùdky. Cestující vlakem mùže jen pøejít pøes lávku na druhou stranu hofského hlavního nádraží a tak se rychle dostat k obchodùm se zbožím denní potøeby.
Untreusee: veèerní pohoda
tr. rS ene lau P Alte
Kleingartenanlage Kleingartenanlage
rS ne ue Pla
Labyrinth Ruine
Karlovarská zahrada Labyrinthberg Spielplatz
tr.
Theresien-
rts mpe
St
Am
Lettenbachtal str.
Q ue rfe ld we g
e leit ier
str
.
Lettenbachsee
Ge
n tei
Leim itze r
e ns
Eisteich
Bismarcksee
Fürst
Vor
in nste
rfeldw .
Fröhlichenstein Saale
liche Fröh
Eichelbergsee
teinstr ens rell Fo
nd Sa
Q
hospodáøská budova
ue
n Heilige grab
stein-
r. bst gra gen
Gu
er en lau Spielplatz eP
m
Eichelberg
g
Luitpoldhain ther We reu
botanická zahrada
eg er W reuth perts m u G
ili He
Alt
Bürgerpark
geologická zahrada zoologická zahrada Theresien-
r.
Zoo
Druhou nabídku pro trávení volného èasu pøedstavuje park Theresienstein, který na severu navazuje na vnitøní mìsto a láká svými atraktivitami jako botanickou, geologickou a zoologickou zahradou. Park Theresienstein byl v roce 2003 zvolen nejhezèím nìmeckým parkem. Nachází se zde høište, lavièky, altány a zajímavé pohledové osy procházející parkem, jež zanechají vždy nové dojmy. Pro poznání celého parku je však tøeba si vyèlenit minimálnì pùl dne.
Labyrinth
100 m 200 m 300 m 400 m 500 m
im.
Hofská nabídka pro trávení volného èasu je rozmanitá. Pøesto pøevyšují dvì nabídky všechny ostatní. První pøedstavuje Untreusee na jihu mìsta. Jedná se o jednu z nejhezèích rekreaèních vodních ploch na severu Bavorska, jež je cílem rekreantù, cyklistù, turistù, návštìvníkù lanového centra, veslaøù, plachtaøù a plavcù. Praktické je, že s mìstským autobusem se dostanete každou
0
Le
8
hodinu pøímo témìø až na bøeh (v mìstských autobusech platí jízdenka EgroNet).
stadt
Užijte si hofský Schlappentag!
Divadlo Hof a víceúèelová Freiheitshalle pøedstavují architektonické symboly kulturního mìsta Hof. Objekty pùsobí již svým moderním vnìjším pùvabem a vybízí k poznání umìlecky hodnotných akcí konaných uvnitø. Národní pozornost zažívá Hof pøedevším díky filmovému festivalu Hofer Filmtage, který láká na podzim do mìsta filmové hvìzdy z celého Nìmecka. Hofský filmový festival pøedstavuje po Berlinale druhou nejvýznamnìjší akci pro nìmecký film.
Schlagbau
Hof – mìsto piva Hof – mìsto nakupování Hof – mìsto volného èasu Hof – mìsto kultury Hof – mìsto požitkù Pøes již jen dva fungující pivovary je povìst Hofu jako pivního mìsta oprávnìná, pøedevším v pondìlí, týden po svatodušních svátcích (letnice), kdy se koná slavnost Schlappentag (Baèkorový den), jež jako svátost vévodí èetným slavnostem konaným ve mìstì. Na této jednodenní akci, konané severozápadnì od starého mìsta v hofských støeleckých pøíkopech (Schießgraben), bývá naraženo speciální silné pivo Schlappenbier, jež nechá návštìvníkùm, z ojedinìlých tuplákù, brzy pocítit své úèinky. K pivu se hodí i tradièní hofské delikatesy, jako bratwursty èi chléb se salámem z hovìzího masa, jež pøedstavují dvì kulináøské speciality z požitkáøského regionu Horní Franky.
Theresienstein: hospodáøská budova a Thomaspavillon
.
Nakupování & zážitky v centru mìsta
9
Oberkotzau: 5 400 obyvatel, poprvé písemnì zmínìno jako Kotzau v roce 1234, obec je ovlivnìna inovativními prùmyslovými podniky a službami. Informace: www.oberkotzau.de Schloss Hofeck
Leipzig / Dresden
Theresienstein
K
tberg War573m Wartturm
0,65 Freibad
2,3 0,55 e ch sis
Münster
578m Bismarckturm
ale Sa
10
12 Ostindische Gewürzinseln
ch Sä
Tento výlet zahrnuje pouze 9 kilometru dlouhý úsek mezi Hofem a Oberkotzau. Zaèíná v Hofu na zámeckém námeští (Schlossplatz) u kašny Jeana Paula (Jean-PaulBrunnen, viz mapka), vede starým mìstem kolem kostela sv. Vavøince (St. Lorenzkirche), pokraèuje dolù k øece Sále (Saale) a dále luhy podél øeky. Až do obce Döhlau má cesta asfaltový povrch. Pøes železnièní trat’ vede, do této s Hofem sousedící obce, most pøizpùsobený pro pìší i cyklisty. Dále pokraèujeme k lesní výletní restauraci Friedrichsruh a odtud
Jean-Paul-Wanderweg
0,4 11 Jean Pauls Mutter Lorenz- 0,6 HofBad kirche
následnì jdeme do Oberkotzau. Za nádražím, v hezky upraveném centru, konèí náš úsek cesty u informaèní tabule „Erotische Akademie“. Z èásti shodný je malý cyklistický výlet z Hofu pøes Untreusee do Oberkotzau. Vede po úseku 427 kilometrù dlouhé cyklostezky podél øeky Sály (Saaleradweg). Naše cesta zaèíná v Hofu u Špitálního kostela (Hospitalkirche), vede pak podél øeky Sály idylickými luhy a loukami až k hofskému areálu koupališt’ (Freibad) a dále po asfaltové cestì až krátce pøed obec Döhlau. Zde je tøeba odboèit vpravo a vyjet nahoru k Untreusee. Rekreaèní vodní plochu témìø celou objedete. Od hráze pøehrady se jede dolù a dále pokraèuje po cyklostezce podél silnice do Oberkotzau. Pøes øeku Sálu se dostaneme k nádraží pøes most Frankenbrücke èi nedalekou lávku u øeznictví. S pøejezdem od hofského hlavního nádraží (pøes staré mìsto) ke Špitálskému kostelu urazí rodina tuto 17 kilometrovou trasu, pøevážnì v mírném terénu, asi za dvì hodiny.
HOF
vorstadt
0,75
Jean-Paul-Wanderweg
Z Hofu do Oberkotzau po stezce Jeana Paula Jean Paul je jeden z nejvýznamnìjších nìmeckých spisovatelù. V literární vìdì se øadí jeho dílo mezi epochy klasicismu a romantismu. Narodil se ve Wunsiedelu, své mládí trávil v okolí Hofu a zemøel v Bayreuthu. Jeho tvorbì je vìnována turistická stezka Jeana Paula (Jean-PaulWanderweg), která zaèíná v obci Joditz, devìt kilometrù od bran Hofu, a po 200 kilometrech konèí v Sanspareil u Wonsees. 154 informaèních tabulí na stezce reprodukuje úryvky jeho básnického umìní a pøipomíná jeho svìtoznámá díla.
Leimitz
Michaeliskirche Jean-Paul-Brunnen Fabrik1,2
Jean-Paul-Wanderweg
Marienkirche
Oberkotzau se zámkem a farním kostelem
Eich ner 540m elber
radnice Rathaus
Freiheitshalle 10 Besehet Hof Theater Neuhof
Cyklostezka podél øeky Sály
le i
g
Bad Steben
Hof Neuhof
Theresienstein
UntereLettenbachVorstadt see Hospitalkirche
Ziegelacker
Hof Hauptbahnhof Anspann Jean-Paul-Wanderweg
Klinikum
Am Kreuzberg
Staudenmühle
13 Die Saale, vertrauter Fluss Schollenteich
1,3
Zobelsreuth 547m
Otterberg
Krötenbruck
Erlalohe
Tauperlitz
2,0
Neudöhlau
Moschendorf
1,5 Jean-Paul-Wanderweg
14 Ein froher Sinn
499m
userhup La 564m pel
Stelzenhof
0,4 Landratsamt nitz Öls 477m 0,6 0,7 0,3 Moschen-
0,7
mühle
Untreusee
Eppenreuth
L 0,6 Kalte eite
2,0
Wasserschloss
Jean-Paul-Wanderweg
0,5 15 Tropfbad des Taus
Mühlberg 562m
Friedrichsruh
Jean-Paul-Wanderweg
1,4
16 Drei Wege glücklicher zu werden
haumberg Sc
Eppenreuther Mühle 502m
Wustuben
2,8
Döhlau
1,6
500m
tzauer Ber g Ko
558m
Ziegelei
2,1
OBERKOTZAU Wendler
1,45
Oberkotzau radnice Rathaus Schloss
Selb/Cheb Schwesnit z
485m
484m Freibad Jean-Paul-Wanderweg 17 Erotische Akademie
0
500 m
1000 m
2000 m
11
Maxplatz v Rehau
Müh lstr.
Burgplatz Burg g.
Sch w g
eig
Müh lst
tr.
r Str
n ütze Sch
erS
reuth e
tr.
h Asc
4
zs Kreu
Gasse
ram s
Neue
Gr a
Tannstr. F i ch
100 m 200 m 300 m tig
0
plán mìsta Rehau
Rollmühle
Perlenhaus 5 Göringsreuth
546 m
Variante varianta
s tr .
tr.
se fgas dho Frie
Am
tr.
Sch tz pla
z plat
1
gs Bur
Fohrenreuth 589 m
2,3
Max
s Sofien
Degenreuth Rosenbühl
l
. rrstr Pfa tr ert-S b E iller Fr.
r.
lstr. Wal str. wig Lud
n be
Eulenhammer
2,1
üh
Kirc hgasse
556 m
Bezirkskrankenhaus
rm me
tr. tens
3
2
Ha m
t riks Fab
tr. ees tens Krö
Heinersberg
Dürrenlohe
. zg ni t . es ulstr Sch we
Gar
REHAU
erg. Ang
tr.
0,9
fs nho Bah
r. est eth Go
rik
f nho Bah Am r. es t eth Go
Bahnhof žel. stanice
1
tr. lers Ad
12
Hauptstraße a po ní se vydáme vpravo. Z ní nás pak vlevo Bahnhofstraße dovede k nádraží 9 . 10 – 11 km, èasová nároènost chùze 3 – 4 hodiny. Kdo chce navštívit Kornberg, bude potøebovat již øádnou kondici a mìl by poèítat s èasovou nároèností od nádraží k nádraží ca. 5 hodin. Naproti Staré faøe 5 se vydáme po bílomodrém vodorovném znaèení pøes louku na kopec. Brzy mineme starý kamenolom (vpravo) 10 až dojdeme k široké lesní cestì pod Kornbergem (parkovištì pro sjezdovku). Zde pokraèujeme vpravo 11 k chatì Kornberghütte 12 , která je v provozu o sobotách a nedìlích. A odtud vlevo, k bývalé restauraci Vorsuchhütte (existuje možnost k této chatì sejít døíve odboèením vlevo viz mapka) 13 . Následujeme znaèení bílého N v èervené ploše (Nordweg = severní cesta) N . Cesta stoupá lesem kolem okraje sjezdovky na vrchol Kornberg (826 metrù nad moøem) s rozhlednou Schönburgwarte 14. Po stejné cestì se jde zpìt ve smìru na mýtinu Göringsreuth u Staré fary. Je však možnost odboèit vpravo 10 úzkou cestou smìr Schönwald k parkovišti pro turisty v ulici Buchbacher Straße. Celkem s Kornbergem: 17 – 18 km, èasová nároènost chùze 5 – 6 hodin.
Rehau
aum B.-B el-G. gärt
Vydáme se z nádraží Rehau do centra na námìstí Maxplatz 1 , dále na jih pøes Friedrich-Ebert-Straße, kolem kostela ulièkou Kirchgasse, a potom po Pilgramsreuther Straße. Pøekroèíme silnici Berliner Allee 2 a pokraèujeme po Pilgramsreuther Straße pøes osadu Rosenbühl do sídla Pilgramsreuth 4 . Tam se lze z Rehau dostat i alternativní cestou po Wüstenbrunner Straße. Po pøekrocení silnice Berliner Allee 3 pokraèujeme stále rovnì. Po levé stranì míjíme areál nemocnice (Bezirksklinik Rehau) a pokraèujeme až ke køižovatce s místní silnicí (viz mapka). Zde doprava do Pilgramsreuthu 4 . Jdeme dále smìr Wüstenbrunn a za parkovištìm na okraji lesa následujeme znaèení modrého køíže na bílém podkladì . Pokraèujeme lesem až k mýtinì Göringsreuth, na které se nachází lesní restaurace Stará fara (Altes Pfarrhaus) 5 . Hned naproti jsou smìrovky na nedaleký vrchol Große Kornberg a na Schönwald. Jdeme cestou smìr Schönwald. U parkovištì, krátce po vstupu do lesa, se vydáme vpravo 6 (dále znaèení modrým køížem) a po pískové pìšinì 7 pokraèujeme k parkovišti pro turisty, nacházející se na konci ulice Buchbacher Straße v Schönwaldu 8 . Touto ulicí se dostaneme až do obce k ulici
tr. n-S ah o-H Ott
Rehau
tr id-S che reist R.-B
Z Rehau pøes Starou faru (a Kornberg) do Schönwaldu
Plig
„Stará fara“ v Göringsreuthu
Kostel v obci Pilgramsreuth
Rehau: prùmyslové mìsto v zeleni s 9 300 obyvateli (www.stadt-rehau.de). 1 Vnitøní mìsto: Po velkém požáru v roce 1817 probìhla nová výstavba dle klasicistního vzoru (pravoúhlé uspoøádání ulic) jako modelového mìsta pro Bavorsko. 4 Obecní kostel v Pilgramsreuthu s barokním oltáøem a kazatelnou. 14 Rozhledna Schönburgwarte na vrcholu Großen Kornberg s krásným výhledem do okolí i pøes trat’ Hof – Cheb. Schönwald: Mìsto s tradicí výroby porcelánu má 3 200 obyvatel (www.stadtschoenwald.de). Prodejnu porcelánu lze nalézt na ulici Rehauer Straße 44 15. Fa b
608 m
0,3
0,7
Sophienreuth
1,2 609 m 0,95
10
Förstersruhe
Pilgramsreuth
1,2
720 m
736 m
Wüstenbrunn
11 Kleppermühle
638 m
ßer Kornberg 12 1,1 Gro
2,0
826 m AT Schönburgwarte
1,1
14
N P
Kornberghütte
1,0
erg ffenbVorsuchhütte fa13 710 m
úsek Kornberg
1,9
0,3 6
1,2
k Kornberg
10 720 m
1,1
Variante varianta
0,7
Hoher 7 Rainstein
Förstersruhe
Werksverkauf 15
enberg Rab719 m
5 Göringsreuth
S Buchbacher
8
0,55
1,4
Buchbach
0
tr.
649H m au pts 1,0 9 tr. Bahnhofstr.
Schönwald
Schönwald 500 m
1000 m
2000 m
13
Skatepark blízko železnièní zastávky Selb - Nord
ger W eg
G mürafenhlw .
ax
lweg
i
Gra fenmüh
lsb ac
t Skulpturen- bergl gs . wi ud str park 12 L ller 20 rg. rbe Ge
Färberg. M.-L uthe r.Pl.
i
Marktpl.
Ottor.Keidel-Pl.
K. Pfarrstr.
ffenl.
tr.
nd sgru lein Friedhof Kirch Friedhofspl.Friedhofstr. L.-Hutsc henreu ther S tr. Birken g.
h of
e
r.
r.
er S
leit h
-B A.
eb
r.
. Str e l-
teig
-S t ic h
rst rne Kö
Pfa ffen
St
r. -St Bebel A.-
in r
. nstr Jah dstr. San
He
bers Räu
nz-
str. Hain
Har t mannstr.
Pfa tr. 9 wigs LudRathaus g. Am Mühlgraben n te n P E Schloßpl. radnice Rosenthal-Theater Ho 1divadlo s P Bader berg hen Talstr. b ß erg hlo er 29 Sc Burggutstr. dl sie un W
tr.
tz .-Ne Gebr
r.
P
tr.
Hein est r.
Le ss
Ro tkre uzs tr. rstr.
Tann-str.
hs Bac
Rog le
14 V.-d.-
3
Schloßs
Mü hls tr.
Fra
Pa p
tr.
imiliian str.
Schmied-
24 i h Sc
Marienstr.
100 m 200 m 300 m
Po s ts
str.
P
Place de Beaucouzé
tr. . Bergs Unt. Ob Bergstr.
. Str
er Straße ach nb Selb iße e W
Brunnenstr.
str. ng
Ha ber ings t r.
Jäge rstr Wör thst r. O be Mar rer kt
Büroturm
Goethestr
.
ertEb
Vielitz er S P tr.
ing Less
Glasfassade
A.d. r-Sc -Str, Marien19 säule holl
rich
1 Outlet
0
ö H.-L
Fried
nst tr
ns -St r
tr. ann-S öhhm M.-P
fstr.
Wiese
Bahnho
g ch-Rin Paus ertAlb
iste
Platz
an st
schw
Regenbogenhaus
St e inb
str.
Selb StadtGe
Goethepl.
Wilh elm str
Frie drich str. Luitp olds Ba tr. uve rei n
Outlet
Wit te
fer Ho
Hutschenreuther Platz
Hundertwasserhaus Phil. Rosenthal-
1
Kasino str.
St r.
ma L.-Tho
tr.
Bahnhof stanice
eg ühlw ierm
Ro sen tha l -P ark
tr.
l-S au
n-P We g
r Böttge
d lu Ri ng lke -Weg
.-
Lokschuppen
J
berger Weg
r Str. haue Re
Siedlung Kappel
1 Outlet
Bad
her Str.
M.-Claud ius-W. I.-Kant -Weg E.-Wie chert-W H.-Sachs-W. .
H.-Kleist-Weg . A ikew lte Mör rm-W. to Th.-S eweg b Raa rff endo G.-Hauptmann-W. Eich weg erlinw. ld ö H . uw A.-Stifter-W. Lana
Am Nordhahnhof
Selb Nord
Th.-Fontane-Str.
dweg
Plößber
W
n iela
Christian-Höfer-Ring
P Skatepark
h-S
J.-P.-Hebel-Str. se-Weg Hes H.-
sc
aul-Str. n -P
G Ro eheim sen ra Plö thal- t ßb Str erg . /H of
1 Outlet
Chr.-Krautheim-Str.
Je a
-Weg Edith-Stein
s ie
14
100 m
Se d
0
üh lstr .
P
3
r x-Str.
Porzellanikon
1 Porcelánová tabule „Turistické putování“ u divadla Rosenthal 2 Divadlo Rosenthal v Selbu 3 Mìstská hudební škola a socha „Andante“ 4 Porcelánová mapa mìsta 5 Žulový sloup „1989 – Rok národa“ 6 Pamìtní kámen „Rozdìlení a znovusjednocení Nìmecka“ 7 Pamìtní deska mìsta a obcí sousedního „Ašského výbežku“ 8 Historie mìsta na porcelánu, Welzelùv dùm 9 Mìstský kostel sv. Andrease 10 Porcelánová kašna na námìstí Martina Luthera 11 „Kašna života“ na námìstí Gerbera 12 Porcelánová ulièka 13 Kašna na námìstí Otty Keitela 14 „Symbióza“ 15 Park hospodáøských skulptur 16 Místo èinu žula 17 Umìlecké dílo na „Place de Beaucouzé“ 18 Administrativní budova marketingové firmy André 19 Mariánský sloup u kostela Herz Jesu 20 Park mìšt’anù 21 Porcelánové znaèení v Selbu. Štít ulice „Poststraße“ 22 Kašna v Poststraße 23 Zvonkohra u VR-Bank v Schillerstraße 24 Umìní u a ve Sparkasse Hochfranken 25 Radnice okresního mìsta Selb 26 Nástìnný obraz z porcelánu na staré lékárnì v Ludwigstraße 27 Most pøes Selbský potok a skulptura „Myslitel“ 28 Prùchod u bývalé Burgapotheke (hradní lékárny) 29 Buberlbrunnen (chlapecká kašna)
Selb: ca. 15.700 obyvatel, první písemná zmínka z roku 1281. Turistické informaèní centrum: Ludwigstraße 29 www.selb.de
Aš Selb Stadt
-M a
tr.
Ottostr.
Bahn hofs
Porcelánová konvice na okružní køižovatce
Informace:
SelbPlößberg
W. SchürerPlatz
M R.-
Také mùžete podniknout procházku mìstem Selb po tzv. Èervené stezce (Roter Faden) 3 a poznat mnohé pamìtihodnosti související s porcelánem. Z nádraží Selb - Stadt pùjdete vlevo ulicí GeschwisterScholl-Sraße, pak parkem a zahájíte okružní prohlídku u bodu 20 (viz mapka). Okruh ukonèíte u Mariánského sloupu (Mariensäule) a pùjdete odtud okolo budov porcelánky Rosenthal k železnièní zastávce Selb - Nord. Celá cesta mìøí 3,6 kilometrù, z toho Èervená stezka má 2,5 km.
Zastávky Èervené stezky (2,5 km)
2
eg ndw Uhla
Porcelán ze Selbu se nachází na stolech celého svìta. Právì zde, v „metropoli porcelánu“ jej nemusí návštìvník jen obdivovat, ale mùže jej i za výhodné ceny nakupovat! Mùžete navštívit nìkterou z podnikových prodejen 1 . Vedle toho nabízí Selb kavárny, restaurace a hospùdky, které završí regionálními specialitami zážitky z nakupování. V žádném pøípadì nesmíte propásnout návštevu Porzellanikonu 2 . V tomto státním muzeu se dozvíte vše o historii a procesu výroby porcelánu i jeho umìlecké podobì.
Hof
ea
Nakupovat, užívat si a relaxovat v porcelánovém svìtì Selb
Am H übel
M
Porcelánová fontána pøed mìstským kostelem
Plöß
Rosenthal: sklenìná fasáda a duhový dùm
15
Areál Porzellanikon
Evropské prùmyslové muzeum porcelánu provádí pracovním svìtem bílého zlata Teprve s vybudováním železnice z Chebu do Hofu se mohl rozvíjet v okolí Selbu prùmysl porcelánu. Kaolin a hnìdé uhlí se dováželi z Èech do Bavorska právì po železnici. V okrese Wunsiedel prezentuje Museumsverbund Porzellanikon technický proces výroby bílého zlata a umìlecká díla z rùzných dob. V mìsteèku Hohenberg an der Eger se nachází Nìmecké muzeum porcelánu (Deutsches Porzellanmuseum). V Selbu Plößbergu, 200 metrù vedle železnièní stanice, má sídlo Evropské prùmyslové muzeum porcelánu. Nachází se zde také Evropské muzeum technické keramiky a muzeum Rosenthal. Muzejní areál v Selbu - Plößbergu se nachází v bývalé továrnì na Hrnèíøský kruh na ruèní pohon z roku 1835
16
výrobu porcelánu, která byla postavena, rok po otevøení železnièní tratì, v roce 1866. Firma Rosenthal zde vyrábìla porcelán pøibližne do roku 1960, kdy pøesunula výrobu do nové továrny v Selbu - Rothbühlu a tuto starou továrnu opustila. Evropské prùmyslové muzeum porcelánu dokumentuje 300 let dìjin výroby porcelánu. Návštìvníci si mohou expozice nejen prohlédnout, ale øadu vìcí i pøímo vyzkoušet. V první èásti „mlýnu surovin“ se lze dozvìdìt vše od používaných materiálù, zpùsobu jejich zpracování až po informace týkající se hotové porcelánové hmoty. V této budovì je mnoho historických strojù, s kterými se právì zpracovával materiál a pøipravovala Formy pro litý porcelán
Drahocennosti z porcelánu
porcelánová hmota. V druhé budovì je velká strojovna s parními stroji – srdce døívìjší porcelánky. Výrobu porcelánu poznáme v tøetí šestipatrové budovì pøi prohlídce od shora dolù. Bývalí zamìstnanci porcelánky pøedvádí návštìvníkùm mnoho pracovních postupù. Ve tøech nejvyšších patrech jsou k vidìní rùzné metody výroby: modelování, lití, otáèení a tlaèení. O patro níže se lze dozvìdìt mnoho zajímavého o vypalování a glazování porcelánu. V bývalé peci je promítán film o prùbìhu vypalování. Na mnoha místech tohoto technického muzea jsou slyšet originální zvuky z døívìjších pracovních míst. V poslední èásti prùmyslového muzea se nachází expozice vìnující se malování porcelánu a kvalitativnì vysoce jakostním technikám potisku porcelánu.
Evropské muzeum technické keramiky ukazuje rozmanitost oborù pro uplatnìní tìchto produktù, které jsou èasto skryté, ale nepostradatelné. Technická keramika má využití napøíklad v oborech biomedicíny, informaèních technologií, automobilovém prùmyslu, pøi výrobì kondenzátorù, elektrických izolátorù, ponorných forem pro výrobu gumových bot èi pøi výrobì rùzných míchacích nádob pro chemický prùmysl. Muzeum Rosenthal staví pomník slavné podnikatelské rodinì. Zde se lze více dozvìdìt o historii úspìšné firmy i o kreativitì, životním stylu a lidech, kteøí tento úspìch umožnili. Toto muzeum nabízí pøehled o návrháøích a návrzích, ale i o umìlcích a umìní, které spojuje znaèka Rosenthal.
Parní stroj
17
Sask á
Purkyò
a
s
ce uhá Dlo Tylova
Sokolsk á
øská Tese
ova Tyrš Nohova
hu Vrc Na
ova ann rm s te lo K a kov Èap o kéh lac Pa
V ýc
Skøvániè í
sova Štur
Karolíny Svìtlé
Mirová
ž ní Okru
vá Miro
Na Vrchu
á
0,4
Støelecká Hlávkova
Vyskova
v s ká Šuma Má n es ova
ova otin Žer
lov dba Ne
a
Ch eb sk á
Ko t ko va
ní av Hl
u
užní Ok r
Plzeòs k
á
Bratská
Alešova Sadov
adu US
Pøi krá
Vìtrná
J i tø n i
Pøikrá
ov a Šald
h Na Vrc
Hra nic e
0,5 Arme nská
Nerudova
á
Bratská
á Ka m e
la
eip e
aG
í
ov
Aš mìsto
lická Ang žní Nádra
øská Mydlá
Sel b
še Jaro ána Kapit ova Puškin Lu èn ká í c to a os div lov go Vla dní Go hro
a rov cpe Kli
a
0,45
Luèn
Dvoøákovo nám.
ov nn
v sta Gu
èn í
Tøebizského
Petra Bezruèe
Du ke lsk
ocni Nem
Táborská
Pi
vovar ská Tylova
há Dlou
ova Janáèk
Wolkerova
nn
žel. stanice / Bahnhof
Bismarckova vìž 4 na vrchu Háj je dosažitelná po modøe znaèené turistické stezce vedoucí støedem Aše. Z centra to jsou pøibližne 2 kilometry s pøevýšením 80 metrù k vrcholu jež je 757 metrù nad moøem. 34 metrù vysoká Bismarckova vìž byla postavena v letech 1902 – 1903. Vìž nyní patøí Mìstu Aš, které ji v roce 2013 nechalo opravit. Výhled do dálky umožòuje spatøit Smrèiny, Halštrovské hory a Krušné hory.
vá
pá Sle
Muzeum Ašska 0,2 Museum des Poštovnní Ascher Ländchens a Sm nám. Rybnièní eta no 0,1 va Ne Masarykovo uma annova Neum nám. Lip
á rsk Ho
2
Štefaniko
J Hed
ra Pøíb
a sk
M
0,25
va sslo Re
V roce 1932 byl u radnice odhalen pomník J. W. Goetha 3 , protože pøi svých cestách z Výmaru do západoèeských lázní jezdil pøes Aš.
va
Na Há ji
n
a Rubešov
s ká Pøíbram
i
va sk o Jirá
M ikulášská
ms
Kamen
0,15
a e st ác ov Li p ilní Hav Text líèk ov a echova È
a anikov Štef
ká lášs iku ká
ta
o Lip
ého
á
0,35
ho va
0,5
á
ov Bøez
0,1
oc
cká
Goethovo
Textilní Muzeum Textilmuseum
an
v no an gm un
vs k
Školní
ni vá
3 nám. 0,3 1 J.W.v.Goethe
Slov
erg)
ro Dob
radnice Rathaus
ká a vs Mor lova Kaar Karlov í Hlavn
18
U Radnice
va èuro Van
Muzeum dokumentuje lidové dìjiny a vlastní textilní odvìtví. Sbírka exponátù vznikla z iniciativy starosty Emila Schindlera již v roce
nts
Stejnì jako mìsto Hof profitovalo z železnièního napojení i mìsto Aš. Na konci 19. století byla Aš významným centrem textilního prùmyslu habsburské monarchie. Onu dobu prùmyslového rozkvìtu pøipomíná mìstské muzeum, které se nachází v neorenesanèním zámeèku 1 hrabat von Zedtwitz v Mikulášské ulici è. 3.
Km
ká Sas ká Husovo nám. Kostelní
o vskéh Èajko
Aš má dvì železnièní stanice. Vlaky na trati Cheb – Hof zastavují na „bavorském nádraží“, dnešní stanici Aš. Odtud je to ulicemi Nádražní a Hlavní do centra témìr 2 kilometry. Kdo nechce jít tak daleko pìšky, mùže pøestoupit do motorového vlaku a jet lokálkou smìrem do mìsta Hranice a vystoupit ve stanici Aš - mìsto. Odtud to je ulicí Gustava Geipela do centra 450 metrù.
1892. Mnoho obyvatel Aše vìnovalo mobiliáø, keramiku, obrazy a knihy. Tato národopisná sbírka se nachází v druhé budovì muzea 2 ve staré hasièské zbrojnici na Poštovním námìstí. Tam jsou prezentovány také dìjiny mìsta.
i
Stude
Jedna ze tøí Bismarckových vìží v Èechách se nachází blízko bavorsko-èeské hranice na vrchu Háj u Aše. Tak se pøímo nabízí pøi návštìvì Aše krátká vycházka.
áj
H
Bismarckova vìž na vrchu Háj
Na cestì èasem v mìstském muzeu v Aši a pìkný výhled z Bismarckovy vìže
nb
0,3
Údolní
Pomník J. W. Goetha v Aši pøed radnicí
( Ha
ova žk Je va va ino hrdo Koz Vše
0,55
ova
Údolní
758 m
4
U Rozhledny
Na Háji
Rozhledna Háj u Aše (Aussichtsturm Hainberg bei Asch) Bismarckturm
tká Krá
0,7
/H of U Nádraží
0
100 m 200 m 300 m 400 m 500 m
žel. stanice / Bahnhof
U Nádraží
Aš
Cheb
19
Dolù do Längenau
Kvalitní znaèení v Èesku
Výhledy do dálky z Mostní cyklostezky
20
Voitmühle
Bärenhaus Fußhaus
Main-Radweg (Bamberg, Frankfurt a.M.)
Thierstein Thiersheim
WUNSIEDEL
Fichtelsee Leupoldsdorf
Tröstau Fichtelberg
Prexhäuser
500 metrù od pøekroèení hranice se krajina zase otevøe. Krátce pøed Längenau si tak mohou cyklisté vychutnat krásný pohled na bavorské Smrèiny. V Längenau pøipomíná další odpoèívadlo z žulových kamenù tradici tìžby hornin ve Smrèinách.
Holzhäuser
AŠ
0,4
Reichenbach
Mokøiny
(Nassengrub)
Aš
Lauterbach
2,0
Wildenau Neuenbrand
Plößberg
Erkersreuth Selb-Plößberg Hof
Schafhaus
Selb-Plößberg
Erkersreuth
Nový Žïár
Geyermühle Krippnermühle
Schatzbach
(Neuenbrand)
0,7
Mühlbach 2,3
Laubbühl
SELB
Cheb
Reuth
Selb Nord
Siedlung Kappel
Dürrewiesen
0,7
0,7
1,1
0,4
0,2
Buchwald
Hafendeck
b Sel
1,35
Längenau
Sommer1,25 mühle
Selb Stadt
Selb
Znaèená Mostní stezka (Brückenradweg) nás dovede až do mìsta porcelánu – Selbu. Ten, kdo po tomto 12 kilometrù dlouhém úseku chce ještì jet 26 kilometrù dlouhý úsek do Wunsiedelu Holenbrunnu, mùže dál následovat znaèení Mostní stezky. 90 % této cyklostezky vede po bývalé lokální dráze. Mnoho bývalých železnièních mostù, které pøejíždíme, daly jméno této cyklostezce.
Höchstädt
e
Pøed železnièní stanicí Aš pøejedeme pøejezd a vydáme se hned doprava (ulice U Nádraží). Asi po 300 metrech se dostaneme na køižovatku a dále pokraèujeme vpravo po Chebské ulici pryè z Aše. Stejnou cestou vedou tøi kilometry i znaèené cyklotrasy do Selbu (è. EV 13) a Františkových Lázní (è. 2063). Z této mìstské èásti Mokøiny vede podél Chebské ulice chodník, resp. stezka pro pìší a cyklisty. Dostaneme se až ke
kruhové køižovatce a dále pokraèujeme do Nového Žd’áru. Brzy pojedeme pøes most pøekonávající železnièní spojení Hof – Cheb a dále pokraèujeme lesem. U odpoèívadla s informaèní tabulí k historii železnièní tratì se obì cyklotrasy rozdìlují. Trasa do Selbu vede dále rovnì lesem. Historické hranièní kameny oznaèují èesko-bavorskou hranici.
AŠ
Aš - Leupoldsdorf: 47 km Aš - Fichtelsee: 56 km SELB Aš - Selb: 11 km
nic Hra
Trasa vede èástecne po asfaltovém povrchu cyklostezek a èásteènì po štìrkových lesních cestách. Klasické cestovní jízdní kolo je pro tuto cestu více vhodnìjší než silnièní èi horské kolo.
Mostní cyklostezka Bavorsko - Èechy
Ten, kdo chce využít cyklostezku pouze v jednom smìru, mùže od 1. 5. do 3. 10. použít o víkendech a bavorských svátcích cyklobusy, jež jezdí mezi Selbem, Wunsiedelem a Fichtelbergem v obou smìrech. Bližší informace jsou dostupné na: www.frankenwald-mobil.de. Pro cestu zpìt do Èech je možné každý den využít vlak z nádraží WunsiedelHolenbrunn. Jedná se o trat’ Hof Oberkotzau - Wunsiedel-Holenbrunn - Marktredwitz (je tedy nutný pøestup).
úsek Aš - Längenau - Selb Po bývalé lokální železnici z Tröstau pøes Wunsiedel a Holenbrunn do Selbu vede Mostní cyklostezka, která na severovýchodì vede pøes hranici až do Aše. Pro cyklistický výlet se vybízí jako výchozí bod bývalé „bavorské nádraží“ v Aši, dnes se jedná o železnièní stanici Aš. Toto nádraží se nachází ve výšce 640 metrù nad moøem. K nádraží Selb Stadt (561 m. n. m.) nás tedy èeká klesání pøibližnì 80 výškových metrù.
Kousek pøed kruhovou køižovatkou u Nového Žïáru
0,5 Unterfurth
Ludwigsmühle0,25
Stopfersfurth
0
500 m 1000 m
2000 m
21
Aš / Hof
0,7
Vojtanov
Vojtanov obec
Hazlov 1
(Voitersreuth)
en Plau
Hazlov
2
(Haslau)
Zelený Háj
3
(Hagengrün)
1,2
Zøícenina kaple (Kapellenruine)
4
Mýtinka
Hrad Seeberg v Ostrohu
(Rossenreuth)
Z Hazlova pøes Ostroh do Františkových Lázní
Antonínova Výšina (Antoninenhöhe)
0,4
6 7
8
b
Ostroh
0,4 (Seeberg)
9
Drahov (Trogau)
Krapice
(Kropitz)
1,75
Lužná
10
(Sorkov / Sorghof)
2,35 1,0
0
1000 m
500 m
2000 m
Dolní Lomany
Krapice
(Unterlohma)
(Kropitz)
Ame rik
a
11
Františkovy Láznì Františkový
(Franzensbad)
Láznì
1,0 2,05
Františkový Láznì Aquafórum 1,6
2,35
Ame rik
0
500 m
1000 m
i 13
Slati n
a
12
2000 m
Slatina (Schlada)
450 m
ný p .
eb Ch
22
je cesta vedoucí k úzkému mostu pøes údolí 7 ke kostelu sv. Wolfganga 8 . Tento Boží dùm, pùvodnì z 15. století, je pomalu postupnì opravován. Pokraèujeme kolem nìj z kopce dolù, kde odboèíme vpravo (viz mapka) a jdeme po turistické stezce 9 . Cesta je totožná s poutní cestou vedoucí z Völkenrody v Durynsku do bavorského Waldsassenu. Cesta vede dál svìtlým lesem. Rozvìtvení je asi 30 minut chùze od Ostrohu a je trochu tìžké ho najít 10 . Zøetelná cesta vede doprava, ale znaèená pokraèuje rovnì do pole, tam pak zas doprava do lesa a koneènì k prvnímu z poèetných rybníkù na západì Františkových Lázní. Cesta dosahuje silnici vedoucí do obce Libá 11 a modré turistické znaèení dále pokraèuje vlevo. Po úzké cestì se dostaneme do rekreaèní oblasti Amerika (restaurace, kavárna, malá zoo, pøírodní koupalištì). 12 U Zoo vlevo (ukazatel) a pøímo lesem až na okraj lázeòského parku Františkových Lázní 13 . Zde pøes hlavní komunikaci a lázeòské centrum k nádraží. Vycházka trvá pøibližnì 3 hodiny. Pohostinská zaøízení nalezneme v Ostrohu, Americe, Františkových Lázních.
(Oed)
1,7
e Ch
Pøibližnì tøíhodinová vycházka (12,5 kilometrù) zaèíná na nádraží v Hazlovì, kde zastavují osobní vlaky na trati Cheb – Aš – Hof. Od železnièní stanice se vydáme kolem fotbalového høištì úzkou cestou smìrem k silnici 1 , odboèíme vpravo a jdeme do centra obce 2 ke køižovatce, kde jsou dvì informaèní tabule a rozcestník turistických tras. Jeden ukazuje cestu do Ostrohu (hrad Seeberg). Znaèení je modré a vede jižním smìrem k mostu pøes vytíženou silnici 3 , a dále polní cestou zlehka do mírného kopce. Na okraji lesa 4 pokraèujeme doprava (znaèeno) a po pøibližnì 200 metrech v lese dolù do údolí Slatinného potoka 5 . Po krátké chùzi údolím pokraèujeme vlevo nahoru k silnici a zde to je již pøibližnì 200 metrù vpravo k hradu, hotelu a restauraci v sídle Ostroh 6 . V pìknì restaurovaném hradu je muzeum. Expozice prezentují dìjiny hradu, vývoj interiérù a nábytkové tvorby 19. století, slavný chebský intarsovaný nábytek a historii výroby porcelánu v západních Èechách. Èást expozic je vìnována také lidové kultuøe, zemìdìlství a øemeslùm chebského venkova v 19. století. Asi 50 metrù pøed hradem
Lesní Mlýn
Poustka
5
23
Vyjížd’ka: Vojtanov - Skalná - Soos - Františkovy Láznì
Vojtanov Aš / H o
Skalná (Wildstein)
Vojtanov
(Voitersreuth)
1,1
f
1,5
23
0,6 Starý Rybník Skalná
1,2
0,5
(Altenteich)
(Dürr)
(Grün)
Vojtanov obec
1,6
Vonšov Vonšov
500 m 1000 m
0
Žirovice-Seníky
2000 m
Seníky
(Hoihäuser) (Stöckermühle)
(Sirmitz) 4 21 3
Antonínova Výšina (Antoninenhöhe)
0,3
1,6 Národní pøírodní rezervace Soos Nationales Naturschutzgebiet Soos Nový Drahov
1,0
Stodola (Stadl) 1,75
Nový Drahov
Motýlí dùm Schmetterlingshaus
Tøebeò
(Oberlohma)
Dolní Lomany
(Unterlohma)
0,7
(Soos)
1,25
(Rohr)
Horní Lomany
(Tannenberg)
Krapice
(Katharinadorf)
0,7
(Hellau)
Dvoreèek
(Kropitz)
Kateøina
(Fonsau)
Hájek Žirovice
Lesní Mlýn
Horní Ves (Oberndorf) Aleje-Zatiší Františkovy Láznì
Františkovy Láznì
Tøebeò
(Trebendorf)
(Franzensbad) Františkovy Láznì Aquafórum i
24
Suchá
1,4 2133 Zelená
33 21
Cyklotrasa è. 2133 pokraèuje dál, kolem železnièní stanice Nový Drahov (trat’ Cheb – Luby), až ke vstupu do národní pøírodní rezervace Soos. Na území 221 hektarù se rozprostírají rozsáhlá rašeliništì a slatiništì, kde v tzv. mofetách (nazývaných také bahenními sopkami) vyvìrá velké množství minerálních pramenu a èistý oxid uhlièitý. 1 200 metrù dlouhá nauèná stezka vede po dnì vyschlého jezera, jež bylo kdysi plné slané (minerální) vody. V Soosu po nìm zùstala skuteèná evropská rarita, tzv. køemelinový štít. Erozí zbrázdìný nános køemeliny (zbytky schránek jezerních øas rozsivek usazených na dnì jezera) pokrytý žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí zde vytváøí fascinující obraz „mìsíèní krajiny“. Díky unikátním podmínkám žije v rezervaci øada chránìných živoèichù a roste zde množství mokøadních a slanomilných rostlin. Návštìvníci zde najdou i záchrannou stanici pro zranìné živoèichy. Prohlédnout si lze také muzejní expozice o pøírodì rezervace a jejího okolí, rozsáhlou expozici „Ptaèí svìt Chebska“ a paleontologickou expozici „Dìjiny zemì“, jejíž souèástí jsou modely
eb Ch
Chebská pánev je geologicky aktivní zóna a mimo, s tím souvisejících, pøírodních atraktivit, nabízí také mnoho kulturních pamìtihodností. Z železnièní tratì Cheb – Aš – Hof se tak nabízí cyklistùm poznávací výlet k hradu Vildštejn ve Skalné a k národní pøírodní rezervaci Soos. Tato vyjížd’ka povede èásteènì po vedlejších silnicích a z èásti po lesních cestách. Klasické cestovní kolo je vhodnìjší než silnièní èi horské. Trasa je 15 kilometrù dlouhá a spíše z kopce. Cyklistický výlet zaèíná v železnièní zastávce Vojtanov - obec (pozor, jedná se o zastávku na znamení). Z této zastávky se jede podél znaèené cyklotrasy è. 23 dolù do obce Vojtanov a pokraèuje dále pøes silnici po cyklotrase è. 23 do mìsta Skalná. Ve Skalné je hrad Vildštejn, který byl vybudován ve 12. století a patøí tak k nejstarším èeským hradùm. Dnes se zde nachází romantický hrad a hasièské muzeum. Ve Skalné opouštíme cyklotrasu è. 23 a následujeme cyklotrasu è. 2133. Po pøekroèení hlavní silnice pokraèuje cyklotrasa lesem. U osady Kateøina dosáhneme muzejní úzkorozchodné dráhy, na které se v letním období nìkteré dny konají turistické jízdy na trati: Kateøina – Rampa – Soos.
motýlí dùm a shlédnout životní cyklus od vajíèka pøes housenku, kuklu až po vylíhnutí køehkého motýla. V Žirovicích se napojíme na cyklotrasu è. 2134, která nás dovede do Františkových Lázní. Tato vyjížd’ka umožòuje více možností ukonèení výletu napøíklad pøi zhoršení poèasí èi poruše bicyklu. V pøípadì potøeby je možné nastoupit do vlaku ve Vojtanovì, Skalné nebo Novém Drahovì a dostat se tak do Chebu.
prehistorických ještìrù v životní velikosti. Po pøekroèení železnièní tratì pokraèujeme dále po cyklotrase è. 2133 do Nového Drahova. V tomto sídle stojí, pro Chebsko typické, hrázdìné statky z 19. století. Pro dosažení Františkových Lázní opustíme v Novém Drahovì cyklotrasu è. 2133 a budeme pokraèovat dále podél èerveného turistického znaèení po asfaltové cestì. Mezi Novým Drahovem a obcí Žirovice mùžeme navštívit
21 33
Bublající prameny v národní pøírodní rezervaci
Lidová architektura v Novém Drahovì
2134
Národní pøírodní rezervace Soos
Doubí (Aag)
e Ohø
25
Socha Františka
arl a
ká
Školní
èu rov a Zele ná
Lid ic
Francouzská
Zahrad ní
Dr .Š
im
ka
Mìstske sady An gli c
Stadtpark Stanislav
ká
2
Kollárova
7
žel. stanice / Bahnhof
Františkovy Láznì
1
a zk
á
rická Ame
Lidick
Angli cká
Ná dra žn í
P
a enské rmády oslov Èesk
Èep ká
s te
s ká Èe
há ou Dl
11
Glauber I
i
14
65
Betøich-Smetana-Park
nám. Míru 10 František
SadySolného a Luèniho pramene
Františkovy Láznì Aquafórum
Salz- und Wiesenquelle-Park
9
Nový
Klos t ermannova
á Pøíèn
Lesní
ská
Jezerní
eb Ch
100 m 200 m 300 m
Luèní
láznì Bad Palliardi
á Slep
0
láznì zastávka 13 Bad Haltepunkt Marian P kolonáda Solný
Adler
Dvorana Glauberových pramenù pramen Glauber III, IV Nový Kostení pramen
P
12 Aquafórum
a
Máchova
Mikrovláèek Mikrozug
á sk Ru
divadlo Theater Sady Betøich Smetany
5.kvìt n
láznì Bad Casino 8 kolonádaHusova
Dr. Pohoreckého
Poštovní
Libušina
Boženy
Národní
4
Luisin
Nìmcové
Ruská
3
Westendpark
Jiráskova
Sluneèní
há ou Dl
26
O nìkolik metrù dál zaèíná lázeòská promenáda (Národní tøída) 3 . Soubor láskyplnì rekonstruovaných kolonád a picích pavilonù, lázeòských domù, hotelù a restaurací je od roku 1992 památkovì chránìn. V hotelu „Ke tøem liliím“ (dnes Tøi lilie) 4 pobýval v roce 1808 Johann Wolfgang von Goethe, který se v západoèeském lázeòském trojúhelníku nezabýval jen poezií, ale také projevoval velký zájem o pøírodní krásy. Dole na konci Národní tøídy se nachází pavilón s Františkovým pramenem 5 . V tomto pavilónu, a v dalších objektech s vývìry minerálních vod, mužeme prameny zdarma ochutnat. V bezprostøedním sousedství se v malém parku nachází socha Františka 6 . Bronzová socha nahého chlapce, který sedí na kouli a v rukách drží rybu, se stala symbolem Františkových Lázní. Originál sochy z roku 1923 se nachází v mìstském muzeu v ulici Dlouhá è. 4. 7 Duplikát v parku pod Casinem 8 se stal cílem pro ženy jež si pøejí dìti. Povìst øíká, že každá žena, která se dotkne Františka brzy otìhotní.
K
Ze tøí velkých západoèeských lázní Karlových Varù, Mariánských Lázní a Františkových Lázní jsou právì Františkovy Láznì se svými 5 500 obyvateli nejmenším mìstem. Ve mìstì a jeho okolí vyvìrá více než 20 minerálních pramenù. Teprve v roce 1793 zaèala za éry rakouského císaøe Františka I. systematická výstavba lázeòského mìsta, jež koneènì nese i jeho jméno. Stejnì jako témìø u všech dalších novìjších èeských mìst bylo i zde mìsto vybudováno s šachovnicovým pùdorysem. Ten kdo pøijede vlakem, to nemá do lázeòského centra daleko. Jen pøibližnì 500 metrù nás dìlí mezi nádražím a lázeòskou promenádou. Zorientovat se mùžeme u interaktivní mapy umístìné pøed nádražím 1 . Po zvolení èíselného kódu jednotivých pamìtihodností nám informaèní panel ukáže na mapì kde se daná atraktivita nachází a sdìlí k ní základní informace. Od nádraží vede èervená turistická znaèka podél Nádražní ulice a dále skrze mìstské sady, na jejichž konci je jezdecká socha pøipomínající zakladatele lázeòského mìsta císaøe Františka I. 2
zachycuje se v nádržích, z kterých potom vytéká. Další pamìtihodnosti v lázeòském centru pøedstavují historický meteorologický sloup 10 z roku 1882 na námìstí Míru a pravoslavný kostel sv. Olgy v Kollárovì ulici 11.
Dále pokraèujeme od Františkova pramene dolù vlevo a dojdeme do Dvorany Glauberových pramenù 9 . Pozor, tyto prameny obsahují velké množství Glauberovy soli, která má projímavé úèinky. Voda obsahující kyslièník uhlièitý vyvìrá pod tlakem. Za sklenìnými stìnami uvolòuje kyslièník uhlièitý a
Va n
K „malému Františkovi“ ve Františkových Lázních a k vzácným vodním ptákùm „v Americe“
Vývìr minerální vody ve Dvoranì Glauberových pramenù
Ná dra žní
Lázeòská promenáda
Slatina
Želesnatý Cartellieri Štìpánka
27
Dvorana Glauberových pramenù v parku
U turistického informaèního centra 14 zaèíná cesta k rybníku Amerika 15 . Jméno rybníku a pøilehlého rekreaèního lesoparku pochází od jména døívìjší výletní kavárny. Kdo chce, mùže jet od informaèního centra k rybníku turistickým vláèkem 16 , který za pìkného poèasí pendluje každých 30 minut. Od roku 1990 je polovina z pøibližnì 60 hektarového rybníka Amerika chránìnou pøírodní
rezervací. Rybník je významným životním prostorem vodního ptactva. Hnízdí zde vzácné druhy ptákù a mnoho stìhovavých ptákù využívá rybník jako místo odpoèinku. Je zde kolonie racka chechtavého (ca. 800 párù). Z ptákù zde hnízdí napø. moudivláèek lužní, potápka roháè, slavík modráèek, bøehule øíèní, èírka modrá, èírka obecná, a øada dalších. V lokalitì se také nachází malá zoologická zahrada kde lze pozorovat poníky, kozy, lamy, mývaly, kachny, sovy a další zvíøata. Dìtské høištì, lavièky a rozcestníky jsou vyhotoveny ve stylu aztécké kultury.
f / Ho Aš
K oblíbeným místùm pro trávení volného èasu patøí Aquaforum 12 a rybník Amerika. Aquaforum, pøi stejnojmenné železnièní zastávce, nabízí vnitøní a venkovní bazén i saunu. Vedle se nachází lázeòský dùm 13 , pøed kterým je pomník císaøe Františka Josefa I.
Rybník Amerika
Lesní Mlýn
(Stöckermühle)
Stodola
(Stadl)
Žirovice (Sirmitz)
Antonínova Výšina (Antoninenhöhe)
Horní Lomany (Oberlohma)
Františkovy Láznì (Franzensbad)
Aleje-Zatiší Dolní Lomany
Krapice
(Kropitz)
Františkový Láznì
(Unterlohma)
1,0
2,05
16
Mikrovláèek Mikrozug
Pøekrásný pravoslavný kostel
12 1,6
Ame rik
14 i
13
Františkový Láznì Aquafórum Tršnice Slati n
a
15
ný p .
450 m
Slatina
(Schlada)
Støižov
Klest
ka)
K 503 m l
28
(Triesenhof)
r ní H maommerbühùr
Ko (
(Reißig)
Ch eb
0
500 m
1000 m
2000 m
29
Františkovy Láznì
Františkovy Láznì (Franzensbad) Františkovy Láznì Aquafórum i 0,4
Trš ni Slati nný p.
0,6
Amerika
Dlouhé Mosty
(Triesenhof)
r ní H mo merb ùr ü
m
ka)
Ka 503 m hl 0,15
(Langenbruck)
Støižov
1,1
Klest
(Reißig) 1,7
ce
450 m
Slatina
(Schlada)
Chlumeèek
0,5
0,4
Ch eb
(Lehenstein)
Komorní Dvùr (Kammerhof) 0,6
Na Vydrolci 0,8
Skalka
itálský Šp 517 m v
(Stein)
.
0,5
0,45
0,35 Ohøe 0,4
Marktredwitz
CHEB
(Eger)
0,3
Chebská Stráž Egerwarte
0,25
ge (E
r)
1,05 i 1,3
Cheb-Skalka 0
30
Aleje-Zatiší
0,9
(Unterlohma)
a v.n.Skalk
Turistická trasa vede pøes vrchol ke vstupu do štoly na druhé stranì kopce. Na zaèátku 19. století nìkolikrát navštívil Komorní hùrku Johann Wolfgang von Goethe. K vysvìtlení pùvodu èedièe navrhl uskuteènit prùzkum prostøednictím štoly, která byla vyhloubena, po jeho smrti, 300 metrù do kopce k sopeènému komínu. Informaèní tabule informuje o døívìjším sporu mezi geology o pùvodu èedièe. Z Komorní hùrky následujeme èervené znaèení dále pøes Komorní Dvùr a most pøes silnici do Skalky. Zde je pìkný pohled na nádrž Skalka, kterou plní voda øeky Ohøe. Další vyhlídkové místo nabízí Chebská stráž. Na okraji mìsta Cheb pøekroèíme øeku po hrázi pøehrady a pùjdeme dìjištìm konání døívejší krajinné výstavy. Od chebského hradu vede cesta historickým centrem k nádraží.
of
Dolní Lomany
Z Františkových Lázní na Komorní hùrku a k Chebské stráži Chebská pánev pøedstavuje vulkanicky a seismicky aktivní zónu. Komorní hùrka je jednou z nejmladších sopek tohoto regionu. Devìt kilometrù dlouhá cesta vede z Františkových Lázní pøes tuto sopku do Chebu. Z železnièní stanice Františkovy Láznì následujeme èervené turistické znaèení Nádražní ulicí a mìstskými sady, dále jdeme lázeòskou promenádou – Národní tøídou. Pokraèujeme stále rovnì a za malým parkem dále vpravo po Klostermannovì ulici (viz mapka). Pøi opouštìní Františkových Lázní je již vidìt vrchol (503 metrù nad moøem) Komorní hùrky. Èervené znaèení vede k této národní pøírodní památce kolem støíbrného javoru (památný strom). Koneènì opouští èervené turistické znaèení cestu podél silnice a vede nahoru na sopku. Velká kotlina o prùmìru více než 200 metrù nepøedstavuje kráter sopky, ale pozùstatky bývalého kamenolomu. Dnes se jedná o chránìné pøírodní území. Na vulkanickém pùdním podkladu rostou èetné vzácné rostliny jako køivatec luèní èi druhy vstavaèù.
Aš Goetha jako pøírodovìdce Památka na /H
Prùzkumná štola
Ko (
Skromný kopec Komorní hùrka – pozùstatek z explodujícího vulkánu
500 m
1000 m
Cheb
2000 m
31
26. dubna
nici
á
Karlova
Evropská
Dukelsk
á
3
autobusové nádraží Busbahnhof
y 2 žel. stanice
1 Bahnhof P
ov a
a tejnov Valdš
K Nemocnici
26. dubna
K Nemoc
Americká
á
Svobod
Jirásk
P
ls k
P
á
na ub .d 26
100 m 200 m 300 m
Sv ob od y
a
17. listupa du
a
Lidická
Pivovarsk á
n ìti Ob
is ac
mu
Palackého
Libu š
ina
Hrad eíbn
ody jnov
Májová
Evrops k
Du ke
š te Vald
ov a
P
P
o nesv
0
Divadelní námìstí Kub elik
P Èe cha
Má
P
brnìn divadlo é brigády lova Theater
Sv ato plu ka
b Svo
O
Bra nd
a ov Šlik
Žižkova
va no
Žižkova
o øez
Sládkova
Karlova
B
i 4
Sadová
ká
vs
ov
ní Di teè ou Ja há
Pr
Hra deb ní
10
5
Májová
7
námìstí 6 áKrále Jiøího radnice ick an z Podìbrad Rathaus
á žsk Pra
Pražská
Wolkerova
z
Na Hrá
Špalíèek
o Žid
P
P
Má jov
Do b r o v
žov á Ùz ká
Nad Øek ou
8
a
9
á aøsk
í Boèn
námìstí Baltazara Neumanna
Kostelní námeští
nská
á
Pek
Komenskìho
Rùžový kopeèek
12
Smetanova P Kasární námìstí
Školní
J Rù akubsk
hní Kac
Kamenná
ho ské
iká min Do
stadión
11
Jánské námìstí
í
ská Aš
Køižovnická
hrad Burg
Máne sova
e z em
dJ Na
(E
ov lker Wo
Havilíèková
žská er) g
Ohøe
á
32
Nejstarším souborem domù na námìstí je Špalíèek 7 . Jedná se o jedenáct domù z 13. – 15. století, které pøeèkaly všechny požáry mìsta. Skrze tuto skupinu domù vede Kramáøská ulièka, která vede k dalšímu historicky cennému objektu, tzv. Mìstskému domu s gotickým
elu Kož
ns k
Po pøekroèení ulice Evropská zaèíná na ulici Svobody cesta dìjinami 3 . Na zemi pìší zóny
Námìstí 4 pùsobí jako pohled do uèebnice dìjin architektury. Nádherné fasády jsou pøíkladné pro jednotlivé epochy. Gableruv dum 5 s bohatì zdobenou rokokovou fasádou byl pøestavìn v 18. století. Historická radnice 6 byla postavena v letech 1723 – 1728 v barokním stylu, od roku 1962 je objekt využíván pro potøeby galerie.
Pro návštìvu tohoto vidìní hodného muzea zamìøeného na dìjiny mìsta a regionu je doporuèeno si naplánovat jednu až jednu a pùl hodiny èasu. Pøed individuální prohlídkou je možné shlédnout 20 minutový film o rozvoji mìsta Cheb. V
Nerudova
Z nádraží je to do centra jen deset minut pìšky. Pøed nádražím nás informují informaèní tabule a plán mìsta o chebských pamìtihodnostech. ..1 Ulicí Svobody se dostaneme od nádraží až na námìstí 2 , které nese jméno po èeském králi Jiøím z Podìbrad (1420 – 1471).
jsou umístìné kovové desky, které èesky, nìmecky a anglicky upozoròují na významné historické události v chronologické posloupnosti. Pøitom jdeme cestou k námìstí desetiletími a staletími zpìt. Cesta dìjinami konèí na velkém místì, jež pøipomíná první písemnou zmínku o Chebu z roku 1061.
Mlý
Procházka mìstem, vedoucí ulicí Svobody od nádraží Cheb až k historickému námìstí, se podobá cestì v èase témìø jednoho tisíciletí. Mìsto s pøibližnì 32 000 obyvateli se od dob tzv. Sametové revoluce z podzimu roku 1989 velice zmìnilo. Rozsáhlá èást historického centra se mezitím opravila. Cheb získal za obnovu mìstské památkové rezervace titul Historické mìsto roku 2014. Jen ètvrt’ kolem nádraží byla bombardováním bìhem druhé svìtové války znièena a novì vybudována v pováleèném stylu.
objektu muzea se nachází také místo, kde byl dne 25. února 1634 císaøskými dùstojníky zavraždìn slavný vojevùdce Albrecht z Valdštejna. Onen èin pøipomíná halapartna a zakrvácená noèní košile. Každé dva roky (liché roky) poøádá Mìsto Cheb Valdštejnské slavnosti jako historickou akci.
portálem jež je od roku 1873 muzeem 8 .
rická
Po stopách Valdštejna støedovìkým mìstem Cheb
Námìstí s historickou radnicí
Ame
Námìstí se Špalíèkem uprostøed, vpravo Gablerùv dùm
33
Chrám sv. Mikuláše a Alžbìty
Nedaleko muzea je chrám sv. Mikuláše a Alžbìty 9 s architektonickou drahocenností v podobì románské køtitelnice. Další pamìtihodností je františkánský klášter 10 s pùsobivou gotickou køížovou cestou. Františkánský konvent s kostelem Zvìstování Panny Marie pochází z 13. století a patøil pùvodnì k øádu minoritù. Františkáni pøevzali klášter teprve o dvìstì let pozdìji. Udržovaná klášterní zahrada zve v teplém letním období ke krátké procházce. Z hradu 11 , vysoko na bøehu øeky Ohøe, je krásný výhled na mìsto. Hrad byl vybudován poèátkem 12. století na místì starého slovanského opevnìní. Františkánský klášter
34
V roce 1167 se stal Cheb majetkem císaøe Fridricha Barbarossy z rodu Štaufù, který pøestavìl hrad na císaøskou falc, jediného reprezentanta tohoto typu hradní architektury na našem území. Do dnešních dnù se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Èerná vìž a pøedevším unikátní románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly. Èerná vìž byla postavena ze sopeèného tufu z Komorní hùrky. Zájemci o historii budou potøebovat minimálnì pùl hodiny pro prohlídku hradní kaple. Uvnitø kaple poskytují informaèní tabule mnoho hodnotných informací. Výkresy v kapli dokumentují, pokaždé ve
Chebský hrad
ètyøech pohledech, stavební vývoj a ukazují hrad v letech 1150, 1180, 1215, 1500, 1750 a v dnešní podobì. Témata dalších informaèních tabulí jsou zamìøená na rod Štaufù a století jejich øíšského vládnutí, jejich vliv v Poohøí, Fridricha Barbarossu, císaøe Fridricha II., Øíšský snìm v Chebu jakožto shromáždìní øíšských knížat v roce 1213, legendární „zlatou bulu Chebskou“ z 12. 7. 1213 – smlouvu mezi císaøem a papežem, a obsazení Poohøí èeským králem Otakarem II. z rodu Pøemyslovcù. V zime je areál hradu pøístupný pouze o víkendech, od dubna do øíjna dennì kromì pondìlí.
V prostoru bývalé krajinné výstavy 12 , pod hradem na bøehu øeky Ohøe, se dají podnikat dlouhé procházky. Areál je celoroènì zdarma pøístupný. Cheb nabízí tak mnoho pamìtihodností, že mìsto stojí za více než jen jednu návštìvu.
Dìjištì bývalé krajinné výstavy pod hradem
35
Trocha nìmèiny na cesty V bavorském pøíhranièí se lze setkat s tím, že øada lidí mluví èesky. Díky realizaci rùzných spoleèných pøeshranièních projektù je v území u èetných turistických atraktivit také celá øada informaèních tabulí s èeským pøekladem. Kdo se snaží porozumìt øeèi sousední zemì, získá rychle sympatie jejích obyvatel. Níže jsou uvedeny pøíklady výslovnosti (ukázka nìmecké gramatiky). Dále v brožuøe jsou i èesko-nìmecká slovní spojení související s cestováním. dlouhé samohlásky Píšeme:
Vyslovujeme:
aa á ee é ie í oo ó dále samohlásky pøed písmenem "h", které se nevyslovuje dále pøízvuèné samohlásky na konci slova a pøed jednou souhláskou
Pøíklady:
Haar (vlas, chlup) Tee (èaj) sie (ona) Boot (èlun) nehmen (brát, vzít; èteme némen), wohl (dobøe, snad, asi; èteme vól) so (tak; èteme só), hoch (vysoký; èteme hóch)
dvojhlásky Píšeme:
ei, ai eu
Vyslovujeme:
aj oj
Pøíklady:
dein (tvùj), Mai (kvìten) treu (vìrný)
souhlásky Píšeme:
Vyslovujeme:
ck di chs -ig ni s
k dy ks -ich ny z
ß/ss sch sp
s š šp
st
št
ti tion tsch tz v
ty cion è c f v v c
w z
Pøíklady:
backen (péct) dick (tlustý) sechs (šest) na konci slova - neugierig (zvìdavý) nichts (nic) na zaèátku slova - sein (být) mezi samohláskami - Hose (kalhoty) beißen (kousat), lassen (nechat) schwer (tìžký) pouze na zaèátku slova - sprechen (mluvit) jako kmenová slabika - aussprechen (vyslovit) pouze na zaèátku slova - stehen (stát) jako kmenová slabika - aufstehen (vstát) Studentin (studentka) Nation (národ) Tschechien (Èesko) jetzt (teï) vier (ètyøi) u nìkterých cizích slov - Vase (váza) werfen (házet) zwischen (mezi)
pøehlasované samohlásky a dvojhlásky Píšeme:
ä ö ü äu
36
Vyslovujeme:
e e y oj
Pøíklady:
spät (pozdì) schön (hezký) Tür (dveøe) Häuser (domy)
