Zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
8. Co se děje okolo žádostí o průzkumné území Únor 2014
V loňském roce podala Správa úložišť radioaktivních odpadů na všech lokalitách žádosti o stanovení průzkumného území. První z nich byla v lednu žádost v lokalitě Kraví hora, dalších šest, týkajících se zbylých lokalit, bylo po-
dáno koncem září 2013. Co se kolem žádostí děje a jaký je aktuální stav? V roce 2013 uskutečnila Správa úložišť dvě zásadní úpravy procesu vyhledávání vhodné lokality pro hlubinné úložiště. Jednou z nich bylo rozhodnutí podat žá-
dosti o průzkumné území na všech lokalitách. Druhou modifikací bylo rozdělení geologických průzkumů do tří etap, tak aby každá etapa vedla k zúžení počtu lokalit a na vhodných lokalitách ke zmenšení zájmového území. pokračování na str. 2
z obsahu:
3 Rozhovor se starostou Temelína str.
4 Hledání úložiště ve Švýcarsku str.
5 DOPAS experimentální stavba zátky str.
Zprávy ze Správy 8.
pokračování ze str. 1
Všechny žádosti o stanovení průzkumného území, o něž Správa úložišť v loňském roce zažádala, se vztahují pouze na první etapu geologického průzkumu. Ta je v zákoně o geologických pracích definována jako „etapa vyhledávání“ a zahrnuje jen přípovrchové práce. Žádost o průzkumné území na Kraví hoře První žádost, kterou Správa úložišť podala, se týkala lokality Kraví hora na rozhraní Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Podání proběhlo koncem ledna 2013, koncem února Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyzvalo k doplnění žádosti a 30. května 2013 rozhodlo stanovit průzkumné území Kraví hora podle specifikací uvedených v žádosti. Ve správní lhůtě 15 dnů se proti tomuto
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
rozhodnutí účastníci řízení z řad občanských sdružení odvolali. Následně se proto ustavila rozkladová komise, která se jejich námitkami zabývala. Na další rozhodnutí čekaly Správa úložišť a dotčené obce z lokality více než půl roku. Těsně před koncem loňského roku ministr životního prostředí v demisi, Tomáš Podivínský, původní rozhodnutí o stanovení průzkumného území zrušil a vrátil žádost k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byly podle ministra a rozkladové komise připomínky odvolatelů, s nimiž se MŽP dostatečně nevypořádalo. Ve svém rozhodnutí ministr požaduje, aby se při odůvodnění nového rozhodnutí ministerstvo se všemi námitkami odvolatelů podrobně a přehledně vypořádalo. Správa úložišť uvítala, že se proces stanovení průzkumného území dal opět do pohybu. Důvody,
2
pro které se původní rozhodnutí vrátilo k novému projednání, jsou formálního a správního charakteru a týkají se odůvodnění rozhodnutí samotného ministerstva. MŽP, respektive jeho územní odbor v Brně, pod nějž Kraví hora spadá, bude žádost znovu projednávat a vydá nové rozhodnutí. Správa úložišť je samozřejmě připravena poskytnout k novému projednání veškeré potřebné informace, které ministerstvu pomohou nové řízení řádně dokončit a zohlednit v něm všechny připomínky podle požadavků rozkladové komise ministra životního prostředí. V případě opětovného kladného rozhodnutí mohou obce z lokality Kraví hora začít čerpat zákonné finanční příspěvky ve výši téměř 10 milionů korun ročně. Příspěvky jsou k dispozici od okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
"Příspěvky budou obcím k dispozici, jakmile rozhodnutí nabude právní moci." Žádosti o průzkumné území na dalších lokalitách Žádosti pro ostatních šest lokalit byly prostřednictvím státního podniku DIAMO a firmy GEOMIN podány na patřičné územní odbory MŽP v období mezi 24. až 27. 9. 2013. Správa úložišť předpokládá, že výhrady rozkladové komise v případě stanovení průzkumného území Kraví hora budou MŽP zohledněny a zapracovány při projednávání žádostí o stanovení průzkumných území na ostatních lokalitách, které jsou v tuto chvíli v procesu posuzování. To by mohlo v těchto ostatních případech přispět ke zrychlení správního procesu. O dalším vývoji týkajícím se podaných žádostí bude Správa úložišť obyvatele lokalit prostřednictvím zpravodaje i nadále informovat.
3
Starosta Temelína Petr Macháček: Díky elektrárně se rozvíjíme O výstavbě Jaderné elektrárny Temelín rozhodla československá vláda v roce 1980. O sedm let později byla stavba zahájena. Tehdy elektrárna byla "nepřítelem". Postoj místních se od té doby zcela zásadně změnil, říká starosta obce Temelín Petr Macháček. Temelínští už nyní netrpělivě ve valné většině očekávají dostavbu dalších dvou bloků a odklady rozhodování o dostavbě se jim nelíbí. Vy jste ale už nyní obcí s téměř nulovou nezaměstnaností. To všichni od vás pracují v elektrárně? Ale kdepak. Díky finanční podpoře elektrárny se rychle rozvíjíme. Hodně se u nás staví. To láká firmy, které zakázky realizují a rády zaměstnávají místní lidi, protože tím ušetří. Vedle toho infrastruktura obce láká firmy z jiných oborů, které si u nás vytváří pevné zázemí. I pro ně jsou naši lidé zajímaví.
"Díky finanční podpoře elektrárny se rychle rozvíjíme." Obec Temelín má včetně všech svých šesti místních částí zhruba 900 obyvatel. Pokusme se o krátkou rekapitulaci toho, co jste již stihli vybudovat. Připomínám, že bez úvěrů. Položím vám otázku, na kterou jste již určitě odpovídal mnohokrát. Jak se žije na dohled od temelínských chladicích věží? Dobře. A potvrdí vám to kdokoli, koho zde potkáte. Myšlení lidí se za poslední tři dekády změnilo zcela radikálně. Časem zmizely předsudky a začali jsme žít v reálném světě. Elektrárna je naším dobrým sousedem. Díky ní si můžeme dovolit investice a rozvojové programy, o kterých by si jiné obce naší velikosti mohly jen nechat zdát. Máme zároveň podrobné informace o provozu elektrárny. Díky této naprosté otevřenosti panuje mezi námi a lidmi z elektrárny, potažmo ze společnosti ČEZ, partnerský vztah založený na důvěře.
Je toho hodně, ale pokusím se být stručný. Už vzhledem k tomu, že v dalších investicích pokračujeme a díky finanční podpoře budeme pokračovat. Veškeré inženýrské sítě máme v zemi, vybudovali jsme veřejné osvětlení. Revitalizovali jsme celou náves, včetně chodníků a silnic. Následovala oprava či výstavba obecních budov, obecní úřad, škola, mateřská škola. Zcela jsme zmodernizovali a dostavěli sportovní areál s fotbalovým hřištěm, dětským hřištěm, tenisovými kurty spolu s patřičným zázemím. Vybudovali jsme novou kanalizaci
a čistírnu odpadních vod, objekt se čtyřmi sociálními byty a domov pro seniory. Mohl bych pokračovat v detailech ještě dlouho. Nechceme usnout na vavřínech, takže máme i další plány. To vše jsou investice do rozvoje obce. Můžete uvést příklad, jaké výhody nabízíte přímo obyvatelům? Například, kanalizaci jsme lidem zavedli zdarma až do domu, naši občané neplatí za svoz komunálního odpadu či poplatky za domácí zvířata. Obec rovněž jednorázově přispívá deseti tisíci za narození dítěte. Máme bohatý spolkový život, který obohacuje kulturní dění v obci. Díky řadě pořádaných akcí se lidé vzájemně setkávají a baví se. Prozraďte, kam budou směřovat vaše další investice? Plánů je mnoho, ovšem často nás brzdí legislativa. Konkrétně letos chceme v každém případě rekonstruovat objekt staré školy, kde sídlí hudebka, knihovna a je zde k dispozici tělocvična. Na seznamu je i výstavba čistírny odpadních vod ve Lhotě pod Horami a dokončení modernizace kanalizace v Kočíně. Tam, kde se nevyplatí centrální čistička, instalujeme na náklady obce jednotlivým obyvatelům malé domovní čistírny odpadních vod či septik s pískovým filtrem. Vypadá to, že můžete být spokojeni. Je něco, co vás trápí? Již jsem to zmínil. Nejistota kolem rozhodnutí o dostavbě elektrárny. To nesporně brzdí náš další rozvoj. Nehledě k tomu, že to destabilizuje zájem investorů o naší ekonomiku, a to určitě není v zájmu nikoho v celé České republice.
Obyvatelé z okolí se tedy temelínské elektrárny nebojí? Určitě ne. Řekl bych, že jsou spíše nervózní z té nerozhodnosti v souvislosti s rozhodnutím o dostavbě dalších dvou bloků elektrárny. Jako při každé velké stavební investici, i během dostavby se na jedné straně objeví nějaká negativa, například v oblasti zvýšené dopravy. Zde oceňuji přístup ČEZ i Jihočeského kraje, kdy oba počítají se stavbou obchvatů kolem jedenácti obcí. Naše obec je jednou z nich. Na druhé straně je zde řada pozitiv. V první řadě zde můžeme mluvit o otázce zaměstnanosti, což je jeden z hlavních faktorů, proč má dostavba tak silnou podporu. Už debaty o dostavbě zvýšily obrovsky zájem o nákup pozemků v našem okolí pro výstavbu rodinných domků. V Záluží a zde v Temelíně připravujeme asi 40 nových stavebních parcel. V současné době o ně již evidujeme stejný počet žádostí. Dostavba elektrárny nebude pracovní příležitostí jen pro nás, ale pro lidi z celé České republiky. Když si k tomu připočtete služby, počet pracovních příležitostí prudce roste.
Autor fotky: Vaclav Brom
Zprávy ze Správy 8.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
4
Hledání hlubinného úložiště ve Švýcarsku tech či desetiletích případně opět vyzvednout a použít jako zdroj k výrobě elektřiny v modernějších reaktorech. Celkové náklady na výstavbu úložiště jsou odhadovány na 13,5 miliardy švýcarských franků, tedy zhruba na třináct miliard dolarů. Výzkum vysoko v Alpách
Přestože Švýcarsko výstavbu nových jaderných elektráren neplánuje a ty staré chce nechat dožít, proces hledání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů zde velmi pokročil. V roce 2011 švýcarská vláda v reakci na fukušimskou havárii rozhodla ukončit rozvoj jaderné energetiky. Svých pět elektráren, které dodávají 40 % elektřiny, postupně nechají Švýcaři dožít. Poslední reaktor v Leibstadtu skončí v roce 2034, možná o něco později. Jako zodpovědná a ekologicky orientovaná země chce Švýcarsko do té doby vybudovat hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Do roku 2005 odesílaly švýcarské jaderné elektrárny své vyhořelé palivo na přepracování do Francie (odpady z přepracování se vracely do Švýcarska), nyní však až do roku 2016 platí na jakýkoliv vývoz vyhořelého paliva moratorium. Do roku 2000 se použité palivové kazety přechovávaly v meziskladech přímo v areálech jaderných elektráren. V uvedeném roce Švýcaři zprovoznili jen několik kilometrů od Curychu centrální mezisklad ZZL Zwilag. Zde se shromažďuje vyhořelé palivo nejen ze všech jaderných elektráren, ale i další radioaktivní odpady ze zdravotnictví, průmyslu a vědy. Švýcarsko ročně vyprodukuje přes 200 tun radioaktivního odpadu včetně vyhořelého paliva z elektráren. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady předpokládá výstavbu hned dvou úložišť: jedno pro nízko a středněaktivní odpady a jedno pro vysokoaktivní odpady. Uvažuje se rovněž o variantě jediného úložiště pro všechny typy radioaktivních odpadů. Projekt přípravy úložišť má na starost společnost NAGRA složená ze zástupců státu a energetických společností. Plán, jak při výběru vhodných lokalit postupovat, schválila federální vláda. Výběr vhodné lokality Výběr lokality probíhá podle plánu ve třech fázích. V první fázi (2008–2011) identifikovala NAGRA na základě přísných geologických kritérií šest oblastí s vhodným podložím. Tyto lokality jsou vhodné pro uložení nízko a středněaktivních odpadů, tři z nich jsou zároveň vytipovány jako vhodné pro hlubinné ukládání odpadů vysokoaktivních. V těchto oblastech NAGRA zároveň navrhla 20 možností, kde umístit nadzemní areál. Nyní probíhá druhá fáze, jejímž cílem je vzájemné srovnání vybraných šesti oblastí. Kromě
geologie podloží jsou důležitým kritériem také socioekonomické dopady a vliv na životní prostředí. V druhé fázi (2012-2015) by NAGRA měla v úzké spolupráci s dotčenými kantony a místní veřejností vybrat minimálně dvě kandidátní lokality. Výsledkem poslední pětileté fáze procesu bude výběr finální lokality. Jak je v zemi obvyklé, o úložišti se bude rozhodovat pomocí referend. Kanton, na jehož území by úložiště mělo stát, má zatím právo veta. Federální vláda však připravila novelu energetického zákona, který má moc kantonů ve schvalovacím procesu omezit. V roce 2030 Švýcaři plánují zprovoznit centrální úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Od roku 2040 chtějí začít vozit první ukládací kontejnery i do hlubinného úložiště. Při výběru vhodné horniny se rozhodovali mezi žulou a jílovcem. Nakonec zvolili opalinové jílovce na severu země. V hloubce zhruba 600 až 900 metrů je zde suchá hornina stará asi 180 milionů let, která by byla pro vybudování soustavy tunelů o ploše dvou kilometrů čtverečních ideální. Úložiště vysokoaktivních odpadů má sloužit sto let od zahájení svého provozu. Pojmout by mělo zhruba 100 tisíc metrů krychlových radioaktivního materiálu, přičemž nejvíce zabere vyhořelé palivo z jaderných elektráren. Podmínkou je možnost palivo v dalších le-
Z doby rozhodování o nejvhodnější hornině zůstaly v provozu dvě výzkumné laboratoře: Monterri pro výzkum opalinových jílovců a Grimsel pro výzkum v žule. Ve štolách vodní elektrárny Grimsel pod stejnojmenným sedlem v Bernských Alpách, ve výšce téměř 2000 metrů nad mořem a 400 metrů pod zemí, probíhají výzkumy vlivu radioaktivních odpadů na okolí. Jde o jediné místo na světě, kde probíhají i testy s konkrétními radionuklidy. Zkoumá se zde například rychlost průniku horninou, jejich přetváření, vliv na podzemní vodu apod. V současné době v Grimsel Test Site probíhá 18 mezinárodních projektů, na nichž spolupracují vědci z dvanácti zemí (např. Finsko, Německo, Kanada, Švédsko, Japonsko, Korea, Velká Británie, USA, Francie). Probíhají zde například testy koroze kontejnerů na radioaktivní odpad, či testy dlouhodobé difúze radioaktivních látek a roztoků do okolních hornin. Jednou ze zemí, která se na mezinárodních projektech podílí, je i Česká republika. Prostřednictvím Správy úložišť realizuje dlouhodobý experiment zaměřený na zpomalení pohybu radionuklidů z puklin s proudící vodou do matrice krystalinických hornin. V současné době připravuje Správa úložišť v Grimselu další dva projekty. Jeden se zaměří na dlouhodobý monitoring vnějších změn (například tekto-seismických změn) na strukturní změny krystalinických hornin. Druhý bude dlouhodobě hodnotit rychlost a mechanismus koroze materiálů obalových souborů využívaných jako primární bariéra proti úniku radionuklidů v hlubinném úložišti. Důležitým cílem Správa úložišť je výzkumem v Grimselu získat potřebné zkušenosti a poznatky pro provádění obdobných experimentů v ČR. Podobný výzkum SÚRAO připravuje v plánovaném podzemním výzkumném pracovišti Bukov na Dolní Rožínce. Alena Adámková
5
DOPAS - experimentální stavba zátky pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů představuje systém několika bariér, které dohromady zajistí bezpečnou izolaci odpadů od životního prostředí po dobu až sto tisíc let. Jedná se o velmi složitý a rozsáhlý projekt, jehož budoucí realizace vyžaduje již nyní uskutečnit mnoho výzkumných a experimentálních prací. Velmi cenná je možnost spolupracovat se zahraničními partnery. Příkladem výzkumu realizovaného Správou úložišť je mezinárodní projekt DOPAS (Full – Scale Demonstration of Plug and Seals) zaměřený na výzkum a vývoj různých typů zátek a těsnicích systémů pro potřeby ukládání vysokoaktivních odpadů. Jeho cílem je detailně popsat hydraulické vlastnosti a mechanické chování materiálů použitých při konstrukci zátky v podmínkách hlubinného úložiště. filtr
V konceptu českého hlubinného úložiště je navrženo několik typů zátek. Jejich úkolem je bezpečné uzavření a utěsnění jednotlivých ukládacích prostor, a to nejen po celou dobu provozu úlo-
České sdružení parterů (Správa úložišť radioaktivních odpadů, ČVUT, ÚJV Řež, a. s.) realizuje experiment výstavby zátky v Regionálním podzemním výzkumném centru Josef, které se nachází nedaleko Dobříše.
žiště. Zátka musí odolat vysokým tlakům vznikajícím v důsledku hydrostatického tlaku a objemových změn inženýrských bariér i po definitivním uzavření úložiště.
Koncept českého experimentu je založen na primárním využití českých materiálů a technologií. Technické řešení zátky navrhlo Centrum experimentální geotechniky ČVUT v Praze a vychází z konstrukčního návrhu v Referenčním projektu 2011 Správy úložišť. Skládá se z několika vrstev, z nichž staticky nejdůležitější je betonový segment zhotovený z cementu s nízkou hodnotou pH. Následuje zóna zhutněných bentonitových (jílových) pelet a těleso zátky uzavírá druhý betonový segment.
bentonitové pelety
betonový segment 3D model zátky Projekt DOPAS iniciovala Technologická platforma (IGD–TP) a financuje Evropská unie. Účastní se ho 14 organizací z 8 evropských států. Délka trvání projektu je čtyři roky (2012-2016).
Fotografie povrchu minerálů ze scanovacího elektronového mikroskopu
Práce na projektu probíhají už od roku 2013, kdy se podrobně zmapovalo horninové prostředí v místech realizace experimentu (viz. obr. Fotografie povrchu). Poté následovaly injektáže pro zlepšení kvality horninového masívu v okolí blízkého kontaktu s budoucí zátkou. Na tuto činnost naváže výstavba české experimentální zátky, která bude dokončena a uvedena do provozu v druhé polovině 2014. Od této doby bude probíhat kontinuální monitoring. Získaná data se využijí k detailnějšímu návrhu konstrukčních systémů zátek v hlubinném úložišti. V rámci projektu se postaví tři další zátky ve Finsku, Švédsku a Francii, které budou mít odlišné konstrukční řešení. Jednotliví partneři budou sdílet všechna naměřená data i následné matematické modely a vyhodnocení bezpečnostních analýz. Tím načerpají informace pro své další výzkumné a experimentální projekty.
Zprávy ze Správy 8.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Letem světem... Slovensko
6
Víte, že...
Na Slovensku jsou v provozu čtyři jaderné reaktory s celkovým výkonem 1950 MW, které pokryjí 56 % výroby domácí energie. Dva reaktory pracují v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice, dva v elektrárně Mochovce. Všechny provozuje společnost Slovenské elektrárne, a. s.
Slovenština je považována za esperanto slovanských jazyků: odborníci ji považují za nejsrozumitelnější pro lidi hovořící slovanským jazykem. Slovenština je úředním jazykem rovněž ve Vojvodině (území na severu Srbska). Nejvyšším bodem Slovenska je Gerlachovský štít (2655 m n. m.), nejnižším je Klín nad Bodrogom (94 m n. m.) Na Slovensku je registrováno 228 hradů.
jaderná elektrárna Mochovce
V Mochovcích probíhá výstavba dvou nových bloků, jejichž spuštění se plánuje v letech 2014-2015. V Jaslovských Bohunicích stojí i první československý reaktor A1, který byl uveden do provozu roku 1972. Po dvou nehodách, k nimž došlo při výměně paliva v letech 1976 a 1977, byl reaktor A1 vládním rozhodnutím z roku 1979 definitivně odstaven a v současnosti probíhá druhá etapa jeho vyřazování z provozu. Vyřazovací práce probíhají rovněž na nejstarší československé elektrárně V1. Její dva bloky byly odstaveny na základě dohody s Evropskou unií během přístupových rozhovorů o vstupu Slovenska do EU. I v Jaslovských Bohunicích se připravuje výstavba nových bloků jako náhrada za odstavenou V1. Vyřazování jaderných zařízení z provozu, nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, úpravu, zpracování a také samotné ukládání nízko a středněaktivních odpadů má na starost společnost JAVYS, a. s. (původně Jadrova vyriadovacia společnost). Veškeré nízko a středněaktivní odpady se ukládají v Republikovém úložišti radioaktivních odpadů (RÚ RAO) Mochovce. Úložiště slouží asbestos, runa, Ady, Upoutat Ivar, tokáta, pozornost Gut, Manjak
Angl. „azbest“
Sloven. „ztráta“
Královna krásy
Maďar. básník
Národní listy (zkr.)
Bezpečnost
k ukládání odpadů, vznikajících především při provozu a vyřazování jaderných elektráren, ale také z výzkumu a zdravotnictví. Jde o multibariérové povrchové úložiště, které je v provozu od roku 2001. Vyhořelé jaderné palivo se po vyjmutí z reaktoru umístí na dobu minimálně tří let do bazénů přímo v bloku jaderné elektrárny. Poté se převeze do tzv. mokrého meziskladu v Jaslovských Bohunicích, kde se dlouhodobě skladuje až do doby, kdy se definitivně uloží. Mezisklad je zde v provozu od roku 1987. V přípravných fázích je také výstavba suchého meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Stejně jako v jiných zemích, i na Slovensku se strategicky uvažuje o hlubinném úložišti, včetně mezinárodní varianty. Intenzívní práce na programu hlubinného ukládání i geologických průzkumů potencionálně vhodných lokalit probíhaly v letech 1996-2001. Z různých organizačních důvodů a kvůli změnám v systému jaderné energetiky se program přípravy hlubinného úložiště až do roku 2013 přerušil. Poté se veškeré rešeršní studie, jejichž cílem je do roku 2016 připravit plán projektu hlubinného úložiště na Slovensku, obnovily. Výzkum mínění
Někdo (kniž.)
Srbské sídlo
Opět
Sonda
Zápor
Prchání (z místa)
Hudební skladba
Cizí mužské jméno
Tatínek
Podstrčit proti vůli Býv. čes. hokejista
Starogermán. znak 1.�díl tajenky
Kutím spojit Mongol. pastevci
Pokrývky stolů
Část kůže
Oddávat se spaní Žlutý pták
Kontra Obeznámená
Ničivá mořská vlna Světový pohár (zkr.)
Podsvinče
Školní předmět
Název sykavky
Uvnitř
Šatní škůdce
Elán
Kód let. Muscle S.
Vření
Neklid Vojenská jednotka
Jaro (bás.) Iniciály Kryla
Moje
Pampeliška
Skupenství�vody
Mezi významné slovenské vynálezce patří např.: Štefan Banič (první použitelný padák), Ján Bahýl´ (koncept helikoptéry) či Jozef Murgaš (první rádiový přenos mluveného slova). Slovenské kořeny měla či má celá řada světově známých lidí, např. malíř Andy Warhol, herci Paul Newman, John Malkovich či Angelina Jolie, zpěváci Paul Simon a Peter Dvorský, supermodelka Adriana Sklenaríková, či tenisová šampionka Martina Hingisová.
Evropský ostrovní stát
Ložiska opálu (jediného evropského drahokamu) se nacházejí ve Slánských vrších v dubnických opálových dolech.
ČR
Jm. Langerové Angl. „uživatel“
SPZ�Ústí n.�Orlicí
Test (zdrob.)
Usekávati (hlavu)
Jm. Adamovské Ž. jméno (-i-)
Jméno literáta Pavla
Roku 1762 byla v Banské Štiavnici založena Hornická akademie, která se stala první technicky zaměřenou školou na světě.
Člen letec. posádky
Rasa
Odplata
Slovensko má na seznamu památek UNESCO zapsáno (mimo jiné) 5 veřejně přístupných jeskyní a 9 dřevěných kostelíků ze slovenské části Karpatského oblouku. Řada těchto kostelů byla postavena bez použití železných nástrojů.
Největším říčním ostrovem Evropy je Žitný ostrov (132 612 ha) mezi řekou Dunaj a jejím levým ramenem Malým Dunajem na jihu Slovenska.
Barvení textilu Nečistota
Osvědčení
Angl. „džíny“
V městečku Kolárovo přes řeku Váh se nachází nejdelší krytý dřevěný most ve střední Evropě. Měří 86 metrů.
Předložka (k) 2. díl tajenky
Žlutohnědé barvivo
Odpočinek
Tajenka: švédská spisovatelka a jméno jednoho z jejích hrdinů
Kulturní dům (zkr.)
? Nápady a náměty ? Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail:
[email protected]
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.
www.surao.cz
Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail:
[email protected]
