Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují, že jsou n které kompetence, ve kterých studenti opakovan vykazují slabiny. Jedná se p edevším o cizí jazyky, praktické zkušenosti a socio-kulturní dovednosti ili „soft skills“. Krom problematiky uplatn ní absolvent vysokých škol na trhu práce se stále ast ji hovo í o tom, jak jsou absolventi po ukon ení studia p ipraveni na výkon svého povolání v praxi. V eské republice probíhají výzkumy jak na celostátní úrovni (nap íklad Centrum pro studium vysokého školství v Praze), tak si ankety zam ené na absolventy provád jí vysoké školy i fakulty samotné. P estože se zpravidla jedná o výzkumy zkušeností absolvent r zných obor a r zných vysokých škol, lze pozorovat tendence, které se v opakují v ase a jsou všem obor m spole né. V této souvislosti je nutno p ipomenout, že se o své absolventy i o postoje zam stnavatel více zajímají školy technického a ekonomického zam ení spíše než obory spole enskov dní. estože je tento p ísp vek zam en p edevším na slabé stránky absolvent , p esto alespo stru

nazna íme, s ím m žeme být relativn spokojeni. V tšinou je velmi p ízniv absolventy

i jejich zam stnavateli hodnocena teoretická p ipravenost. Absolventi našich vysokých škol mají velmi dobré specifické znalosti oboru a také pom rn

dobrý všeobecný p ehled. Mnoho

prostoru ke zlepšení však skýtají t i následující oblasti - znalost cizích jazyk , praktické zkušenosti a socio-kulturní dovednosti i chceme-li „soft skills“. V první ad je bohužel nutno konstatovat, a týká se to zvlášt technických škol, že mnoho vysokoškolák nedostate

ovládá alespo jeden cizí jazyk tak, aby bylo schopno v n m na

dostate né úrovni komunikovat, íst, psát a prezentovat. Jak z pr zkum vyplývá, znalost cizího jazyka, obzvlášt angli tiny, z stává tím nejzávažn jším problémem. Vinu však v tomto p ípad není možno nechat na vysokých školách samotných. Jazyková vybavenost by se m la stát spíše lánek publikován na www.alevia.cz Copyright © 2003 Aleš Vlk, kontakt: [email protected]

záležitostí st edních škol. Vysokoškolák by m l bez výjimek cizí jazyk ovládat už p i p íchodu na vysokou školu. Druhým nej ast ji zmi ovaným nedostatkem je to, že výuka na vysokých školách je nez íkda odtržena od reálného života. Vysokoškoláci opakovan volají po v tším zapojení odborník z praxe a také po rovnom rn jším pom ru a vhodn jší návaznosti mezi ist teoretickými a více prakticky orientovanými p edm ty. etí oblastí, ve které spat ují absolventi slabou stránku svého vzd lávání, je oblast sociokulturních dovedností v etn ur itých manažerských kompetencí. Respondenti výzkum velmi asto uvád jí, že by p ivítali více p edm v t chto sm rech: schopnost správn

i formu výuky, které by jim pomohly se zdokonalit komunikovat, p esv

iv

prezentovat, prosadit sv j

názor, pracovat v týmu, vést kolektiv, p ijímat zodpov dnost a správná rozhodnutí ve správný as, být iniciativní atd. Podívejme se nyní blíže na konkrétní p íklady. Ve druhé polovin lo ského roku prob hl výzkum absolvent i na Vysoké škole-chemicko technologické v Praze. Anketa m la za úkol komplexn analyzovat uplatn ní absolvent školy na trhu práce a také jejich spokojenost se strukturou a kvalitou studijního programu. Absolventi krom jiného vyjad ovali své p edstavy o tom, co pot ebuje absolvent VŠCHT v praxi a také to, co by se dalo do budoucna ve výuce zlepšit. Jak vidíme na následujícím obrázku, skupinu kompetencí, považovanou respondenty za zcela nezbytnou pro praxi, tvo í znalost cizích jazyk , práce s po íta em, technické myšlení a také schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi. Jak d ležité jsou podle Vás následující faktory pro uplatn ní absolventa VŠCHT v praxi?

lánek publikován na www.alevia.cz Copyright © 2003 Aleš Vlk, kontakt: [email protected]

znalost cizích jazyk znalost práce s PC schopnost "technicky myslet" schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi dostate ný obecný p ehled znalost specializovaných disciplin znalost obecných chemických disciplin znalost ekonomických disciplin znalost teoretických disciplín (matematika, fyzika, fyzikální chemie) 0% velmi d ležité

spíše d ležité

20%

spíše ned ležité

40%

60%

80%

100%

zcela ned ležité

i porovnání toho, co absolventi považují za d ležité pro praktické uplatn ní, a toho, co je škola nau ila, se objevily ur ité rezervy. Dotazovaní nejvíce volali po zintenzivn ní a zlepšení jazykové výuky - zejména angli tiny. Dalším nám tem pro zlepšení bylo zavedení v tšího po tu volitelných p edm

, v tší d raz na praktické dovednosti a znalosti a také více projektových

úkol . V neposlední ad absolventi upozor ovali na nutné zlepšení v oblasti rozvoje sociokulturních kompetencí i „soft skills“. Záv re ná zpráva z výzkumu je pro zájemce voln k dispozici na internetové adrese http://www.vscht.cz/anketa. Slabiny v kompetencích absolvent byly potvrzeny i v pr

hu celostátní konference student

vysokých škol, která se konala ve dnech 28.-29. listopadu 2002 na Vysokém u ením technickém v Brn . Hlavním tématem konference byla vazba vysokých škol na absolventy a zam stnavatele. Filip Endal, národní tajemník IAESTE opakovan

zmi ují

R, nap íklad uvedl, že studenti technických obor

ty i oblasti, ve kterých sami cítí slabiny. V první ad

je to stále

nedostate ná jazyková vybavenost. Dále vzr stající tlak na odbornou praxi, zaostávání p íliš teoretické výuky za praxí a nedostatky v komunika ních schopnostech, týmové práci, schopnostech ídit a v manažerských dovednostech. Roman Kozel z Infocentra Vysoké školy bá ské - Technické univerzity Ostrava prezentoval, jak se na p ipravenost absolvent na vstup do praxe dívají zam stnavatelé. Zatímco velmi dob e i lánek publikován na www.alevia.cz Copyright © 2003 Aleš Vlk, kontakt: [email protected]

dob e hodnotí u absolvent teoretickou p ipravenost a speciální znalosti oboru, jako spíše slabší vnímají jejich praktické dovednosti, jazykové znalosti a schopnost pracovat s lidmi. Následující obrázek ukazuje, jak vybraní zam stnavatelé hodnotili kompetence absolvent Ekonomické fakulty VŠB-TUO. Známkovalo se jako ve škole na stupnici od jedné do p ti, kde 1 znamenala nejlepší známku.

znalosti z oblasti organizace a ízení znalosti z oblasti práce s lidmi práce s PC jazykové znalosti praktické dovednosti speciální znalosti oboru teoretická p ipravenost 0,0

0,5

1,0

1,5 pr

2,0

2,5

3,0

3,5

rná známka

Jeden ze zástupc zam stnavatel , Karel Chadt ze spole nosti Škoda Auto a.s., uvedl, že ur itý prostor ke zlepšení našich student vidí v oblasti sebeprosazení, argumenta ních schopnostech, sociálních kompetencích, komunika ních dovednostech a ve znalosti cizích jazyk . Shrnutí ísp vk a záv

konference je možné najít na internetové adrese http://www.acsa.vutbr.cz.

Musíme však dodat, že s podobnými problémy se setkávají i vysokoškoláci v ostatních vysp lých zemích. Pouze s tím rozdílem, že naši studenti krom

nerozvíjených soft skills zápasí

s nedostatky ve znalostech cizích jazyk a zásadních prezenta ních kompetencích. Jaké pou ení bychom si z výše uvedených záv

mohli odnést? Zkusme si to demonstrovat na práv na

íkladu soft skills. Obsah výuky na vysokých školách se v souvislosti s rozvojem socio-kulturních, p ípadn manažerských dovedností, nejeví jako zásadní problém. Je žádoucí, aby úrove teoretických lánek publikován na www.alevia.cz Copyright © 2003 Aleš Vlk, kontakt: [email protected]

odborných znalostí z stala na stávající úrovni. V žádném p ípad však neuškodí, když budou nap íklad na technických školách do studijních program ve v tší mí e zavedeny p edm ty jakými jsou ú etnictví, psychologie, marketing, ekonomie, management i právo. Nikoliv z toho vodu, že by n jakým výrazným zp sobem rozvíjely tolik žádané specielní dovednosti. Jde o to, že rozši ují rozhled student , znamenají odlišný úhel na realitu než ist technické p edm ty a leckdy umož ují používat odlišný zp sob výuky a hodnocení znalostí. Možnosti k náprav je nutno hledat spíše ve zm

formy výuky, schopné reflektovat nároky na

rozvoj soft skills požadovaných od absolvent v praxi. Na n kterých vysokých školách už k t mto zm nám dochází. Jedná se o výuku, která je zam ena na seminá e, kritickou diskusi, prezentaci výsledk

v písemné i ústní podob , týmovou práci a obecn v tší míru interakce jak mezi

vyu ujícím a studenty, tak mezi studenty samotnými. Samoz ejm p i zachování obsahu a dostate né míry náro nosti na odborné znalosti. Nejsou to však pouze znalosti, které se v kone né fázi hodnotí. Jsou to také zp soby, jakými se znalostmi i obecn informacemi dokáže student pracovat. V tomto sm ru by se m l snížit podíl ímé výuky ve velkých skupinách a klást od po átku studia d raz na samostatnou a tvo ivou práci. V podstat to znamená, že dojde ke zvýšení nárok na samotné studenty, a to zvlášt v t ch sm rech, které nejsou sou asným studiem tolik rozvíjeny - intenzivní práce v pr celého roku, samostatná p íprava, práce s literaturou, prezentace, diskuse o výsledcích apod. Aleš Vlk

lánek publikován na www.alevia.cz Copyright © 2003 Aleš Vlk, kontakt: [email protected]

hu