Co naše oko nevidí. Projektanti: Nela Brynychová. Konzultant: Mgr. Petr Kácovský. Veronika Valešová

Co naše oko nevidí

Projektanti:

Nela Brynychová

Veronika Valešová

Konzultant:

Mgr. Petr Kácovský

1 Co naše oko nevidí, Nekoř 2013

Obsah Obsah…………………………………................................................................................ 1. Poděkování……………………………………………………………………………... 2. Cíl projektu / anotace…………………………………………………………………... 3. Pomůcky a materiály…………………………………………………………………… 4. Trocha teorie na úvod………………………………………………………………… 4.1. Elektromagnetické záření……………………………………………………. 4.2. Termokamera…………………………………………………………………. 4.3. Příklady použití………………………………………………………………. 5. Postup práce……………………………………………………………………………. 6. Měření a výsledky……………………………………………………………………… 7. Závěr…………………………………………………………………………………… 8. Zdroje informací……………………………………………………………………..

2 3 3 3 4 4 6 9 10 12 41 42


1. Poděkování První a hlavní dík patří našemu konzultantovi Petrovi. Vysvětlil nám princip termokamery, poradil mnoho zajímavých námětů na pozorování a nakonec nám pomohl i s kontrolou dokumentace a prezentace. Další dík patří Fandovi, který s námi strávil asi dva večery, kdy nám propůjčil své dva miláčky – stolní počítače, rozebral je a my jsme je mohly natáčet a zjišťovat, kde a jak moc se zahřívají. Třetí dík patří Zdeňkovi. Poradil nám, jak sestavit nejjednodušeji stativ pro termokameru. Díky patří i Janě – zdravotnici, která nám propůjčila kocourka z měření. Zjistili jsme, že během dne, kdy je beton rozpálený je kocourek chladnější než silnice, ale zároveň je stejně „teplý“ jako tráva a dokonale v ní ve spektru termokamery splyne. Poslední a neméně důležitý dík patří jako vždy mimoňům. Za odpočinkové hry, které rozvíjeli naší kreativitu a nápady. Ještě jednou všem zmíněným velké díky.

2. Cíl projektu/ anotace V tomto projektu se seznámíme s vlastnostmi infračerveného záření a jeho zdroji, podíváme se na svět kolem nás doslova "ve zcela jiném světle"! Výstupem by měla být galerie fotek nebo videí, která srovnají věci a děje kolem nás ve viditelném a v infračerveném světle. Pro zvědavce s dobrými nápady

3. Pomůcky a materiály Termokamera, stojan pro termokameru (vyrobený z polystyrenu), kamera, stativ, fotoaparát, PC, rychlovarná konvice, odměrky, horká/ studená voda, špejle, kostky ledu, svíčky, zápalky, kartony, toaletní papír, zdravotnický (60%) líh, … V průběhu práce dále popíšeme, jak jsme pracovaly a jaké materiály byly třeba k dosažení efektu. 


4. Trocha teorie na úvod

4.1. Elektromagnetické záření Pro elektromagnetické vlnění používáme také termín elektromagnetické záření. Nemá jen vlnové vlastnosti, ale projevují se i jeho částicové (korpuskulární) vlastnosti. Elektromagnetické záření různých vlnových délek tvoří spektrum elektromagnetického záření. Rozlišujeme několik druhů elektromagnetického záření. Elektromagnetické záření Vlnová délka ve vzduchu rádiové záření 30 km až 30µm infračervené záření 0,3 mm až 760 nm světlo 760 nm až 390 nm ultrafialové záření 400 nm až 10 nm rentgenové záření 10 nm až 1 pm záření gama < 300 pm Mezi jednotlivými druhy elektromagnetického záření není ostrá hranice, přechody mezi nimi jsou plynulé nebo se oblasti jednotlivých druhů záření i překrývají. Každý druh elektromagnetického záření má určité charakteristické vlastnosti. Jejich znalost je důležitá jak pro praktické využití elektromagnetického záření, tak pro ochranu před jeho případnými nežádoucími vlivy na lidský organismus. Rádiové záření má nejdelší vlnovou délku. Infračervené záření zaujímá oblast mezi nejkratšími rádiovými vlnami a světlem. Zdrojem infračerveného záření jsou tělesa zahřátá na vyšší teplotu. Při pohlcování infračerveného záření probíhá tepelná výměna a ozářené těleso se zahřívá. Tak je tomu např. u infrazářiče, jehož topné těleso hřeje, ale nesvítí. Pro infračervené záření platí stejné zákony jako pro světlo. To umožňuje konstrukci optických soustav, v nichž se používají optické prvky (čočky) zhotoven ze speciálních materiálů (např. NaCl). Poněvadž infračervené záření vyzařují prakticky všechna tělesa, můžeme použít infračervený dalekohled i k pozorování ve tmě. Infračervené záření také snadněji proniká zakaleným prostředím (např. mlhou) než světlo. Známé jsou také snímky povrchu Země, pořizované meteorologickými družicemi. Infračervené záření našlo uplatnění i v elektronice a sdělovací technice. Příkladem může být dálkové ovládání televizních přijímačů a dalších přístrojů spotřební elektroniky. Ovladač obsahuje generátor impulzů, které nesou zakódovaný pokyn k příslušné činnosti, např. ke změně hlasitosti reprodukce zvuku. Impulzy jsou vysílány do prostoru polovodičovou diodou, která vyzařuje infračervené záření. Signál je přijímán čidlem zabudovaným v čelní stěně ovládaného zařízení. Světlo zaujímá ve spektru elektromagnetického záření jen úzkou oblast o celkové šířce přibližně 400 nm. Pro člověka však má rozhodující význam jako zdroj informací o světě. Ultrafialové záření je elektromagnetické záření o vlnové délce kratší, než má světlo fialové barvy. Jeho nejkratší vlnové délky zasahují do oblasti rentgenového záření. 4 Co naše oko nevidí, Nekoř 2013

Pro oko je ultrafialové záření neviditelné, avšak na zrakový orgán působí škodlivě. Proto je nutné chránit oči před účinky ultrafialového záření brýlemi se speciálními skly. Ozáření pokožky vyvolává vznik ochranného pigmentu, což se projevuje při opalování zhnědnutím. Na ozáření tělo reaguje produkcí vitaminu D. Velké dávky ultrafialového záření však lidskému organismu škodí. Je prokázán vliv ultrafialového záření na vznik rakoviny kůže. Ultrafialové záření ničí choroboplodné mikroorganizmy. Proto se používá při sterilizaci. Zdrojem ultrafialového záření jsou tělesa zahřátá na vysokou teplotu (Slunce, elektrický oblouk) nebo speciální výbojky naplněné párami rtuti (horské slunce). Obyčejné (tzv. draselné) sklo však ultrafialové záření pohlcuje. Proto se výbojky zhotovují ze skla křemenného. Rovněž atmosféra ultrafialové záření silně pohlcuje. Ve vysokých vrstvách atmosféry způsobuje ionizaci vzdušného kyslíku a to je příčinou vzniku ozonu a jeho obnovování. Vrstva atmosféry s velkou koncentrací ozonu (ozonosféra) se nachází ve výšce 22 km až 25 km a zamezuje pronikání ultrafialového záření k zemskému povrchu. Tím umožňuje existenci života na Zemi. Některé plynné sloučeniny fluoru (tzv. freony), které unikají do ovzduší při určitých výrobních postupech nebo při používání sprejů, se s ozonem v atmosféře slučují. Tím se zmenšuje koncentrace ozonu v ozonosféře a snižuje se její schopnost pohlcovat ultrafialové záření. V atmosféře vznikají ozonové díry, jimiž v některých oblastech ultrafialové záření proniká ve větší míře až k povrchu Země a ohrožuje zdraví lidí. Proto je třeba zamezit unikání freonů do ovzduší. Podobný účinek na ozonosféru mají i oxidy dusíku obsažené v plynech, které se do ovzduší dostávají při činnosti spalovacích motorů dopravních prostředků. Rentgenové záření má ještě kratší vlnovou délku než ultrafialové záření a zaujímá poměrně širokou oblast spektra. Rentgenové záření delších vlnových délek se označuje jako měkké záření a oblast rentgenového záření krátkých vlnových délek se označuje jako tvrdé záření. To představuje pro lidský organismus značné nebezpečí. Záření gama zčásti zasahuje vlnovou délku do oblasti rentgenového záření a na krátkovlnném konci elektromagnetické spektrum uzavírá. Na rozdíl od rentgenového záření, které vzniká při energetických přeměnách v elektronovém obalu atomu, jsou zdrojem záření gama radioaktivní přeměny v jádrech atomů.


4.2. Teermokam mera K Kamera – čelní pohled

Kam mera – bočníí pohled

N Nejdůležitěj ější součást projektu, p beez níž, by see projekt nemohl uskuttečnit. H Horní dva obrázky o nám m přibližují technické parametry p kamery a budde následov vat bližší popis ceelého zařízeení. 

6 Co našee oko nevidíí, Nekoř 2013

1

Infračerrvený objek ktiv

2

Páčka k otevření a zavření kryytu objektiv vu

3

Spoušť k ukládání snímků

4

Kryt koonektorů a slotu s pro pam měťovou kaartu microS SDTM

5

Kryt prrostoru pro baterii b

6

Poutko k uchyceníí popruhu prro zavěšení na ruku


1 2

3 4

5

6 7

8

Tlačítkko: Archiv Funkcce:  Stisknutím m se otevře archiv sním mků. Tlačítkko: šipka do oleva (na naavigační plo ošce) Funkcce:  Stisknutím m tlačítka přejdete doleva v nabídkách,, podnabíd dkách a dialogový ých oknech.  Stisknutím m procházejjte archivem m snímků. Levé volící tlaččítko. Totoo tlačítko je j kontexto ové, jeho aaktuální fu unkce je zobrazzována na obrazovce o nnad tlačítkem m. Tlačítkko: šipka naahoru (na naavigační plo ošce) Funkcce:  Stisknutím m tlačítka přejdete nahoru v nabídkách,, podnabíd dkách a dialogový ých oknech.  Stisknutím m zobrazíte archiv sním mků (po stissknutí tlačítkka Archiv). m zvyšujetee /měníte ho odnotu.  Stisknutím Tlačítkko: šipka do oprava (na nnavigační plošce) p Funkcce:  Stisknutím m tlačítka přejdete doprava v nabídkáchh, podnabíd dkách a dialogový ých oknech.  Stisknutím m procházejjte archivem m snímků. Pravé volící tlaččítko. Totoo tlačítko je j kontexto ové, jeho aaktuální fu unkce je zobrazzována na obrazovce o nnad tlačítkem m. Tlačítkko Zap/Vyp p. Funkcce:  Stisknutím m tlačítka kaameru zapn nete.  Stisknutím m a podrženním tlačítkaa po dobu více v než jedn dné sekundy y kameru vypnete. Tlačítkko: šipka do olů (na naviigační plošcce) Funkcce: 8

Co našee oko nevidíí, Nekoř 2013

Stisknnutím tlačíttka přejdetee dolů v nabídkách, n podnabídkáách a dialogových oknecch. Stisknnutím snižujjete/měníte hodnotu.

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Syystém nabíddek Výýsledek měřření Inndikátor nappájení Daatum a čas M Mezní hodnota pro teplo otní stupnicii Sttupnice teploot Akktuálně nasttavená hodn nota emisiviity nebo vlaastních mateeriálů Akktuální funkkce pravého o volicího tllačítka Akktuální funkkce levého volicího v tlaččítka

4.3. Přříklady pooužití IInfračervennou kamerou u je často m možné deteko ovat poškozzení domu vvlhkostí a vodou. Částečnně je to protto, že poško ozená oblastt má jiné vllastnosti přii vedení teppla a částečn ně proto, že má roozdílnou teppelnou akum mulační schhopnosti nežž okolní materiál.


5. Postup práce Nejdříve jsme se museli seznámit s termokamerou. Petr nám vysvětlil, že má rozsah pouze do 270 °C a že s ní nesmíme mířit do Slunce, aby se nespálila LED. Jiné zdroje tepelného záření jsou v pořádku a termokameře neublíží. Maximálně oheň – svíčka, zápalka může přesáhnout daný horní okraj rozmezí, ale termokameře neublíží. Následovalo studování teorie, kde jsme se dozvěděli něco více o infračerveném záření. O místech či předmětech, které můžou být zajímavé ke sledování a focení termokamerou. Následovala menší konstrukční část našeho projektu. Termokamera dokáže fotit, ale videa s ní pořizovat nejdou. Pro některé děje jsou videa zajímavější než jen fotografie. Proto jsme si museli postavit stativ pro termokameru. Dřeva či jiný materiál by byl vhodný, nic méně bylo by docela pracné si s ním vyhrát, aby byl stejně dokonalý, jako naše druhá verze. Na námět Zdeněka Poláka jsme ho vytvořili z polystyrenu. V dílně jsme si našli kvádr o rozměrech zhruba 135x350x375 mm. Ve vzdálenosti asi 50 mm od okraje jsme si vydlabali válcový otvor – kruhová podstava má průměr 65mm a výška válce je asi 90 mm. Do této díry se nám pohodlně vejde rukověť termokamery a stativ je tím pádem hotov. Následovná měření probíhala následovně: celý projekt jsme si rozdělili na dvě velké skupiny na: a) Fotografie se pořizovaly jednodušeji, zamířily jsme na určitý objekt a vyfotili. b) Videa byla o něco složitější. Nejdříve jsme si musely naškálovat stupnici na termokameře. Nejtěžší byl vždy odhad, kam až se teplota vyšplhá. Kdyby se v průběhu natáčení měnila teplotní škála, byl by problém. Nebylo by zřejmé, které části se o kolik zahřály. Po té jsme si na určité místo donesli vše potřebné. Pořadí předmětů při měření a natáčení bylo následující: sledovaná věc, termokamera v polystyrenu a kamera ve stativu otočená o 90°, aby mohla zachytit co nejvíce z displeje termokamery. Zpracování fotografií – k termokamerovým fotografiím je umístěna vždy fotografie pořízená v běžném spektru. Zpracování videí – otočení, sestříhání, zrychlení a přidání hudby zabralo o mnoho víc času než zpracování fotografií.


O Obrázky náám ukazujíí, jak vypaadal stativ pro termo okameru a jak vypad dala celá aparaturra při natáčeení videa – předmět, teermokameraa a kamera.


6. Měěření a výýsledky V naší práci jsme se zaaměřili na footografován ní a vytvářen ní videí pom mocí termok kamery. Vždy k uvedené footografii z termokamer t ry, uvádímee i fotografiie z „normáálního“ foto oaparátu. U někteerých fotogrrafií se vždy y naskýtá m mnoho náměětů, co by to o asi mohloo být, proto nejdříve zkuste hhádat a až pak se podív vat na fotogrrafii pořízen nou v běžnéém světle. 

F Fotografie jsou j pořízeny z Hexu / PC Labu.. Na fotografiích z term mokamery je j vidět, jak se nnám již znám má elektroniika jeví ve zzcela jiném spektru.


P Poznáte, coo je termohrneček a kteerá skleničk ka má studen nou/ teplou vodu? Příp padně, že jsou naa stole viděět siluety dvou d mužů?? Krom těcchto postřeh hů jsou takké krásně viditelné v tepelné odrazy skleeničky a hrn nečku na stoole. 13 Co našee oko nevidíí, Nekoř 2013

K Kdo z vedooucích odborného progrramu se na vás usmíváá? Nebo že bby to bylo ve v středu večer, kkdy zjistil, že ž nikdo nem má k projekktu napsanou u dokumenttaci?


K Kdo pozná co je na obrázku? o Assi málo kdo o tušil, že je j to vyfoc ený kbelík s teplou vodou. 

A co člověěk? Z obrázzku je patrnno, že stud dent na Sou ustředění m mladých mattematiků a fyzikůů, musí stálee přemýšlett, být kreatiivní a hlavn ně být stále ve střehu. PProtože nik kdy neví, co si naa něj mimooni vymyslí..  Proto jje na obrázk ku z termok kamery viddět, že je hlava více „zahřátáá“ než ostattní části tělaa.


N Nyní se naacházíme v koupelně. Na prvním m obrázku je vidět voodovodní kohoutek k s tekouccí horkou vodou, v druh hý nám ukaazuje horkéé vodovodn ní potrubí a na třetím je vidět plechovvka, která se s ohřála od d tekoucí hhorké vody. Poslední obrázek náám v běžném m světle ukazujee vše z minuulých termofotografií. 16 Co našee oko nevidíí, Nekoř 2013

U Uhodli bystte? Aneb, kd dyž kluci poo večerech mají moc volného časuu a hrají fotb bálek.


K Kdo by nem měl chuť naa studený nnápoj v hork kém letním m dni? Kostiičky ledu jiiž dávno vyšly z módy, alee takové hv vězdičky. N Na prvním m obrázku vidíme v hvěězdičky z leedu pod termokaamerou a naa druhém obrázku o je vvidět tepeln ná paměťov vá stopa na stole, kde původně p šablonaa s ledem stáála.


K Kdo pozná,, co to v dálce tak září ? Nejlepší se s bude zep ptat našeho jídelního náčelníka n Romanaa. Ano, nesppletli jsme se, s je to lednnička s mik krovlnkou.

P Pohled na leednici ze zaadní strany. Topná spirála se nezap pře. 


O Opět známáá elektronik ka, jen v jinném spektru u. Na prvním m obrázku je vidět fottoaparát, s kterým m jsme pořizzovali fotod dokumentacci, na druhém m je krásněě vidět nabíjječka s baterkami.


H Hledání infformací, čteení materiállů k projekttům, psaní dokumentac d ce či prezen ntace, to vše dá notebooku docela zab brat, tak se nesmíme divit, proč pak tak krrásně hřejí. A proč v zimním m období jeej používám me někdy míísto topení.


H Hledání infformací, nab bíjení baterrie u počítačče, to vše se opět ukážže na termo okameře, zvláště ppak místa, která k jsou nejvíce n zatížžená.


T Tepelné stoopy na plošee u kuliček s tolního fotbálku. Pro lidi l s menšíí fantazií, naa prvním obrázkuu je nápis:“A AHOJ“.


K Kdo to poozná vyhraj aje.  Vít e kudy see nejvíce chodí c na v ečerní settkání do univerziitních zahraad? Kde je vyšlapaná v ceestička?


N Nějaké nápady? Náčellníku šéf kuuchyně? Nicc? Chodíte sem, když máte na něěco hlad, chuť, kddyž je potřeeba led. Stáále nic? Truubky s vodo ou nad ledn ničkou. Vítee v čem se od sebe liší?


P Pánové, kteeří rádi hraají stolní footbálek, užž jistě mají nějaké pootuchy a ti ostatní? Nápadyy? Paměťovéé stopy to nejsou. n Jsouu to opravdu u zahřáté tyčče od stolníhho fotbálku.


T Tušíte? Pam měťové stop py a „přím mý“ zdroj zááření? Tráv víme zde čaas při předn náškách, večernícch setkáníchh, večerních h čteních a ddalších akcíích. Univerzzitní zahraddy / klubovn na.


K Kdopak to tu seděl? A jak? Vítte? No jistěě, po všech h přednáškáách po nás ty židle vypadajjí stejně, příípadně jsou více zahřátté. Ale tepellné stopy jso ou vidět ješště po 5 min nutách.


A Aneb když člověk přijde ráno do botárny … Hned je mu u jasné, že se mimoni nenudili a že je ppřipravená nějaká n skvělá hra, jako vždy. 


JJe vidět, ktteré místo během b dne opravdu neevychladne.  Zvláštěě pak, jedná-li se o dveře doo botárny.


C Co se v Labbu / Hlupárn ně nenajde. Aneb, co see zahřívá neejvíce. 


T To je šelmaa co? Je viděět, že má daaleko světleejší – tepeln ně více vyzaařují oční jam mky než u člověka. A kdyžž si kotě ho oví? Vypaddá dosti pod dobně jako člověk. Taaky má kon nčetiny o něco chhladnější, neež je zbytek těla.


K Každý den se u něj alespoň na hoddinku zastav víte. Píšete si s ním, chhodíte za ním m pro radu, m máte ho rádi. Náš velký domácí mazzlíček – PC C.


D Další zajím mavé fotograafie, které siice již nejso ou spárovanéé, ovšem si myslím, žee všichni poznátee o co jde. 

V Vidíte zde lidské l stopy y? Nezdá se vám to. Člo ověk opravd du vyzařujee mnoho eneergie, která je dostatečně vnímatelnáá termokameerou.

T Takové tepllé máme ruččičky. Tak uuž asi víme, od kdy se začalo použžívat, že lid dé mají „zlaté ruučičky“. Myyslím, že dů ůkaz je zcel a nezvratný ý. 


T Takovou šeelmu mít u objektu. o To se jen tak nevidí. n  An neb „Matičkka příroda“ to zařídila velmi šikovvně. Kotě když k odpole dne loví, taak ve spektru u termokam mery téměř splývá s s okolím m.

Velká ppráce na proj ojektech. An neb uhodnette, kdo to jee? 


N Náčelníku, pozor, někd do ti leze doo revíru! Ry ychle za ním m!!! Co asi ddokáže ledn nička, mrazák a lidská rukka.

N Nad horou svítá, s začínáá nový den … Tak proč ne, Sluncee když vstávvá nebo kdy yž jde za kopcce spát, tak vždy v na obloze najdem me podobné barevné speektrum.


N Není to náhhodou Mléčn ná dráha? Č Či jiná galax xie? Barvy tomu t snad i odpovídajíí nebo ne? Hyppotézy to jsoou krásné, jen to má paar vad na krráse. Vesmír a další gallaxie jsou příliš vzdálenné na to, abyychom je mo ohli takto vy vyfotit. P Po odpolednní hře jsme si půjčili haadici se stud denou vodo ou a nastříkaali jsme ji na teplou příjezdoovou cestu. A výsledek k? Vidíte jej na obrázcích.

m od oken, měřeno kollem 21 hodiiny. Záření sstromů, odraazy stromům


L Louka a les a Mesíček,, jaká to rom mantika. 

Z Záření květtinek a jedno otlivých kvíítků. 38 Co našee oko nevidíí, Nekoř 2013

H Hoření svíččky a záření již zhaslé ssvíčky.

Motoor auta.


M Motor auta,, hadičky s olejem o a Faanda před sv vým autíčkeem.


7. Závěr Díky termokameře jsme objevili nový úhel pohledu na okolní svět. Nyní již lépe víme, jak moc okolní svět vyzařuje teplo a jak dlouho se zachovávají tepelné paměťové stopy – obtisk ruky na stěně cca 1 minutu až po stopy na židlích po přednáškách cca 5 minut. V uvedených fotografiích a přiložených videích je patrné, jak moc se předměty ohřívají a jak moc se jejich teplota mění. U některých věcí nás to až překvapilo, jako např. u stolního počítače. Uvedeme i několik nejzajímavějších příkladů: 1. Les a louka – Přes den, zvláště pak v horkých letních dnech jsou výkyvy na louce značné. Přes den je louka teplejší než les, naopak v noci se v lese drží teplo a krásně svítí. 2. Vesmír – Při západu Slunce nebo při jeho východu je krásně vidět, jak se postupně obloha „ohřívá“, jak se mění tepelné záření a jak okolní obloha, díváme-li se přímo nad sebe, je dosti možné a reálné naměřit hodnoty kolem 25 °C. 3. Měsíček – Měli jsme štěstí a pár dní před úplňkem byla zcela jasná noc. Nikdo z vedoucích nám v tomto ohledu nevěřili, dokud se nepodívali sami.  4. Počítače – Krom notebooků, jsme měřili i stolní počítače. Na videích jsou zcela jasně vidět, které části se zatěžují nejvíce a také pak nejvíce „hřejí“ (grafická karta, větráček, …). 5. Hoření – Měření svíčky, zápalky, toaletní papír, kartón. Plamen vždy dosáhne vyšší hodnoty, než je horní mez termokamery – 270 °C. Myslím si, ž nám videa krásně vyšly a že mohou demonstrovat, jak rychle se oheň šíří a do jak velké vzdálenosti ještě zasahují tepelné stopy, které již pouhým kolem v běžném spektru nejsou viditelné. 6. Voda – Pokusů s vodou bylo nepočítaně. Do studené vody se lila horká voda a naopak, do horké vody jsme dali kostky ledu či na led jsme nalévali horkou vodu. Vždy nám z toho vznikly zajímavé fotografie. 7. Elektrolýza – Základní myšlenka byla následující: jestliže do vody přidáme NaCl a připravíme nasycený roztok, bude schpen vést elektrický proud. Vložíme anodu a katodu – Cu a Fe a připojíme je k 4,5 V baterii. Voda by se v místě mezi kovy měla zahřívat. Změny teploty zde opravdu byly, ale v rámci desetin stupně, takže na termokameře téměř nezměřitelné. Ale místo teplotních rozdílů, jsme dostali rozdíly vizuální a to v podobě změny barvy. Z průhledného roztoku se stal oranžový. Mohli bychom uvádět i další, ale to by bylo ještě na déle, takže zůstaneme u těchto 7 nejzajímavějších.


8. Zdroje informací [1] doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc.,Fyzika pro gymnázia – Optika.Dotisk 3., přepracované vydání.Nakladetelství Prometheus, spol. s. r. o.,2006. ISBN – 80-7193-237-6 [2] Manuál termokamera FLIR.pdf


Co naše oko nevidí. Projektanti: Nela Brynychová. Konzultant: Mgr. Petr Kácovský. Veronika Valešová

Recommend Documents