Co jsou infekce? What are infections?
Přirozená ochrana člověka proti infekci Tělo zdravého člověka je schopno zamezit vniku patogenů a zabránit rozvinutí infekce. Mikroby, přirozeně osidlující kůži a sliznice, jsou významnou složkou obrany proti infekci. Člověk nosí na svém těle přibližně biliardu (1015), tedy asi 2 kg různých druhů mikrobů. Porušení rovnováhy tohoto ekosystému dává prostor patogenům.
Vznik infekce plic Mezi sliznicemi a vnitřním prostředím, kde mikroby nejsou, existuje účinná bariéra. Infekční nemoci jsou důsledkem jejího prolomení. Vniku mikrobů do těla napomáhá poranění kůže nebo sliznic úrazem, operací nebo bodnutím hmyzem, oslabení jinou závažnou nemocí, duševní a tělesné strádání a špatné hygienické podmínky.
Možnosti přenosu infekce Přenos původců infekce se uskutečňuje přímo, kontaktem s nemocným, nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, vodou, prachem, aerosolem nebo neživými předměty. Infekci může přenášet i hmyz: tak se šíří např. malárie, spavá nemoc, u nás klíšťový zánět mozkových blan či borelióza. Kontaminovanýma rukama se přenáší například virus chřipky.
A healthy individual is naturally protected against the invasion of microbes and onset of infection. Washing out of microbes, production of substances adverse to microbes and above all, bacterial population of skin and mucous membranes that act as an effective barrier against the entry of pathogens, these all participate in the protection. When this protection breaks apart, infection can be transmitted directly by touch or indirectly by contaminated water, food, air or various objects.
Jak se infekce rozpoznávají a léčí How are infections identified and treated Klinický obraz některých infekcí je natolik typický, že k odhadu původce postačuje vzhled nemocného, popis předchorobí (například kontakty s jinými lidmi, pobyt v rizikových zemích), charakter horečky nebo typické projevy infekce na kůži. Účinná léčba infekce předpokládá zjištění její příčiny a lokalizace v těle nemocného. Zobrazovací metody mohou ukázat zasažení orgánů, zjišťují se známky zánětu v krvi a provádějí se mikrobiologická vyšetření cílená na průkaz původce a zjištění jeho citlivosti k antibiotikům. O tom, zda po vniknutí mikrobů do těla vznikne infekce, rozhoduje virulence (útočnost) původce a odolnost hostitele (člověka). Průběh infekce tak může být různě závažný, a řídí se podle něj způsob léčby. Bezpříznakový průběh infekce nevyvolá klinické projevy nemoci, v těle však mohou vzniknout protilátky (proti boreliím, chlamydiím a podobně). Náhodný nález protilátek není důvodem k léčbě. Lehký průběh infekce je charakteristický pro onemocnění, kdy se pacient uzdraví i bez specifické léčby, jako jsou střevní infekce. Středně těžký průběh infekce, například bakteriálního zánětu středního ucha, obvykle vyžaduje léčebný zásah, u rizikových nemocných i podání antibiotik, které většinou vede k uzdravení. Těžký průběh infekce je charakteristický rychlým nástupem závažných příznaků s život ohrožujícím poškozením. Příkladem je meningokoková sepse. Intenzivní léčba včetně nasazení účinných antibiotik je tu nezbytná.
Charakteristické pupínky na dlani syfilitika
Antibiotika zmírňují průběh středně těžkých bakteriálních infekcí a mohou zachránit život pacienta, který onemocní těžkou infekcí.
Clinical features of certain diseases are sufficiently clear to enable diagnosis based on the patient’s appearance and anamnesis. Elsewhere, diagnosis requires the use of imaging technology and laboratory examination. The virulence of the infection agent and the resistance of the host determine the severity of the course of the disease. Antibiotics alleviate the course of mid-severe bacterial infections and they can save the life of a severely ill patient.
Noha dítěte s vrozenou syfilis
Rentgenový snímek zdravých plic
Rentgenový snímek zánětu plic vyvolaného pneumokokem
Infekce v obrazech Images of infection Nemoc a smrt byly vždy ústředním tématem umění. Obrazy infekce – moru, syfilis, tuberkulózy – vyjadřovaly i společenské a duchovní otřesy epochy. 1. „Mor“, řada infekcí od pravého moru po neštovice, se do středověkého světa stále vracel. Sv. Roch, ochránce proti moru, byl sám zobrazován s morovým vředem na stehně: jako na morovém sloupu Abrahama Kitzingera v Litoměřicích, postaveném jako dík za přežití velkého moru r. 1680. (Foto: Oblastní muzeum v Litoměřicích.)
2.
2. „Tance“ a „triumfy“ smrti ukazovaly bezmocnost lidí před šířící se infekcí: morem ve středověku, cholerou v 19. století. Guyot Marchand, Vdaná a těhotná žena, z cyklu Danse macabre des femmes (1486) 3. Alfred Rethel, Smrt jako škrtič: příchod cholery na maškarním bále v Paříži 1831 (1851)
1.
3.
4.
4. Syfilis do Evropy přinesly námořní výpravy: má být zobrazena i na Dürerově obrazu z r. 1496. 5. Starozákonního Joba postihl nebeský „žalobce“ „zlými vředy“ a mnoha dalšími příznaky, aby ukázal, že Jobova důvěra v Boha závisí na zdraví a blahobytu. Jeho nemoc byla často ztotožněna s leprou. Job na německém kramářském tisku, asi 1500. (Kupferstichkabinett, Staatliche Museen zu Berlin.)
6.
5.
6. Mexická malířka Frida Kahlo (19071954) utrpěla v mládi mnohočetná poraněni páteře a končetin a po mnoha operacich nakonec podlehla infekci. Bezmocnost a ztrátu nevinnosti zobrazila v autoportrétech skrze osobní zkušenost infekční nemoci. V obraze Sin esperanza (Bez naděje, 1945) jsou bakterie na jeji pokrývce viděny okem mikroskopu. (Museo Dolores Olmedo Patiño, Ciudad de México.) 7. Zdravotníci sami se objevovali na obrazech vždy: s rozvojem medicíny stále častěji malíři oslavovali konkrétního lékaře a jeho objev. Lékař s ochrannou maskou proti morové nákaze na ilustraci Paula Fürsta (1656) 8. Arabský chirurg Albucassis doporučoval vypalování kůže pro léčbu dlouhotrvající lepry. Ilustrace z perského rukopisu 12. století.
7.
8.
9.
9. Théobald Chartran, T. H. Laennec vyšetřuje tuberkulózního pacienta stetoskopem před svými studenty v Hôpital Necker (1816)
For visual arts, infectious diseases were always a key theme. From medieval statues of plague patrons, through “dances of death” across the centuries or Dürer’s image of disease coincident with the maritime imperial expansion, to Frida Kahlo’s self-portraits, in which disease gives form to the loss of innocence and helplessness, images of infection expressed social and spiritual crises of the epoch. Heroic portraits of the health professional spread with the progress of medical science.
Objev mikrobů a jejich významu Microbes and their importance discovered
Mikroorganismy (mikroby) náhodně objevil v roce 1674 holandský kupec Antonie van Leeuwenhoek (1632-1723). Ve vlastnoručně zhotoveném drobnohledu složeném z lupy a držátka pozoroval různé, pouhým okem neviditelné objekty, včetně živých organismů. Jan Verkolje, Antonie van Leeuwehoek, 1686 (National Institutes of Health)
Ve stěru z povlaku zubů objevil van Leeuwenhoek mnoho pohyblivých stvořeníček různého tvarů a délky, které nazval „animalculae“. Význam tohoto objevu pro zjišťování příčin infekčních nemocí byl však poznán až po více než dvou stoletích. Nákres z Leeuwenhoekova dopisu, 1683.
Francouzský fyzik Louis Pasteur (1822-1895) prokázal, že původci hniloby či kvašení, například vína, jsou mikroby, které nevznikají v látkách „samy od sebe,“ ale jsou rozptýleny ve vnějším prostředí a přicházejí z něj. Právě tak infekční nemoci způsobují mikroby, přenášené z vnějšku. G. - F. Tournachon, portrét L. Pasteura, 1889.
Pasteur použil baňku naplněnou sterilní živnou půdou, jejíž otevřené hrdlo bylo protaženo do kapiláry a esovitě prohnuto (tzv. labutí krk) takže mikroby nemohly vniknout dovnitř (a). Půda v této baňce v pařížském Pasteurově ústavu se dodnes nezakalila, zatímco stejnou živnou půdu v baňce se širokým otevřeným hrdlem (b) mikroby osídlily již po několika dnech.
b.
a.
b.
a.
c.
Mikroskop zůstal dodnes jedním z hlavních nástrojů k určení příčiny infekce. Optické mikroskopy jsou schopny zvětšovat pozorované objekty až 1000 krát, elektronové mikroskopy zvětšují i více než 1 000 000 krát. Optický mikroskop (a) a zobrazení koků v optickém (b) a elektronovém (c) mikroskopu
In the 17th century, Antonie van Leeuwenhoek’s discovery of microbes opened the investigation of a world too small to see. It took 200 years before Louis Pasteur proved the role of microbes in causing infectious diseases. Today, microscopic demonstration continues to be vital in identifying the cause of infections.
Rozmanité tvary mikrobů Microbes in all forms and shapes Mikroskop umožňuje zařadit původce infekce do jedné ze čtyř hlavních skupin mikrobů, které se liší složením buňky, tvarem a velikostí. Nejmenší jsou viry (a), pak bakterie (b), nižší houby (plísně a kvasinky), (c) a konečně paraziti, z nichž např. tasemnice může dosáhnout až několika metrů.
viry (0,03-0,3 μm) (a)
bakterie (0,3-10 μ m) (b)
nižší houby (4-40 μ m) (c)
Původce infekce je však zapotřebí určit přesněji. Bakterie se proto nechávají množit a vytvářet kolonie v živných půdách (a), obvykle při tělesné teplotě v normální atmosféře, při podezření na anaerobní infekci bez přístupu kyslíku. Na pevných půdách lze pouhým okem pozorovat jednotlivé kolonie. Jedna kolonie ze stamiliónů (109) potomků vyrůstá za 18-24 hodin (b). Další testy zjistí druh bakterie přesně.
Nárůst Staphylococcus aureus na krevním agaru (a)
Detail kolonie obklopené hemolýzou (b)
Bakterie vytvářejí mnoho látek, které potlačují nebo hubí jiné mikroby. Většinu z dnes používaných antibiotik produkují členové rodů Streptomyces, Penicillium a Bacillus, látku pyocyanin s antibiotickým účinkem vytváří Pseudomonas aeruginosa.
Streptomyces griseus, producent streptomycinu
Pseudomonas aeruginosa. Zelený pyocyanin pod kulturou v tekuté půdě (foto Y Tambe)
Kolonie mají typický tvar, velikost, zbarvení i zápach. Objevitel penicilínu Alexander Fleming (1881-1955), sám amatérský malíř, vytvářel z bakterií na Petriho miskách výtvarná díla. Naočkoval různobarevné mikroby do živné půdy tak, aby dozrály ve stejnou dobu: přetrvaly jen tak dlouho, dokud jedna kolonie nepřerostla do druhé. (Courtesy of Kevin Brown, Alexander Fleming Laboratory Museum Curator, Imperial College London.)
The four major groups of microorganisms – viruses, bacteria, lower fungi and parasites – differ in size, shape and cell composition. By these traits, a microbe can be identified. Certain kinds of microbes produce substances that suppress or kill other microbes, and can be cultivated as producers of antibiotics. Alexander Fleming, the discoverer of penicillin, used the typical colors of microbial colonies to create self-growing, transient paintings.
Jak se zjišťuje příčina infekce How to identify the cause of an infection Jen několik infekčních onemocnění, např. syfilis, lepra, malárie nebo AIDS, má typický průběh, podle kterého lze poznat původce infekce. Většinu infekcí mohou způsobit různé mikroby. Od poznání původce se odvíjí způsob léčby: například antibiotika lze použít jen u infekcí bakteriálních. Příčinu infekce je proto třeba vyšetřit v mikrobiologické laboratoři.
Původce infekce (virus, bakterie, houba nebo parazit) bývá typicky přítomen v určité oblasti těla. Právě odtud je nutno odebrat vzorek pro laboratorní vyšetření.
čelní dutiny (zánět dutin) hnis z ucha (zánět ucha)
Typické tvary některých bakterií a příklady onemocnění. Při bakteriální infekci se z odebraného vzorku zhotovuje mikroskopický preparát a pro lepší zvýraznění bakterií se obarví. Charakteristické tvary bakterií umožňují rychle rozpoznat pravděpodobného původce infekce. Nejužívanější Gramovo barvení dělí bakterie podle složení buněčné stěny na růžové (gramnegativní) a modrofialové (grampozitivní).
Schematický obrázek
Obvyklé onemocnění
výtěr z krku (angina)
plíce (zápal plic)
Staphylococcus aureus grampozitivní koky v hloučcích
Impetigo
Diplokoky
Neisseria meningitidis, gramnegativní koky ve dvojicích
Sepse s gangrénou, zápal mozkových blan
Klostridie
Clostridium tetani, grampozitivní anaerobní tyčka se sporou
Tetanus
Spirochety
Borrelia burgdorferi, gramnegativní spirála
Borelióza
koky
krev (sepse) střevo (infekční průjem)
Obrázek z mikroskopu
mozkomíšní mok
pohlavní orgány (pohlavní nemoci) močová trubice (zánět močových cest) klouby (zánět kloubů) stěr z kůže (hnisavé procesy
Místa na těle pro průkaz původce infekce.
Some infections have a characteristic course: their treatment can begin immediately. In case of most infections, a sample must be taken from the place in the patient’s body where the infectious agent is typically found. In the microbiological lab, the sample is dyed and investigated under the microscope. The disease agent is identified by its shape and color. To identify the agent conclusively, further tests are usually necessary.
Antibiotika a jejich použití Antibiotics and their Use Antibiotika jsou látky biologického nebo syntetického původu, které zabíjejí mikroby, nebo alespoň zabraňují jejich množení. Současně nejsou toxické pro vyšší organismy, takže je lze bezpečně podat člověku nebo zvířeti a využít je pro účinnou léčbu infekčních onemocnění.
Spotřeba antibiotik v České republice v roce 2010 Humánní medicína: 66 340 kg za rok
Veterinární medicína: 67 692 kg za rok
Většinu antibiotik dnes předepisují praktičtí lékaři, převážně pro léčbu běžných, nezávažných infekcí.
Na farmách se aplikují antibiotika na předpis veterinárního lékaře, zamíchaná v pitné vodě nebo krmných směsích. Mají zabránit ekonomickým ztrátám v důsledku infekcí
U život ohrožujících infekcí rozhodují antibiotika o osudu nemocného. Pacient s infuzní antibiotickou léčbou na jednotce intenzivní péče
Antibiotika se také používají v sádkách při chovu lososovitých a kaprovitých ryb. Použití je i zde vázáno na předpis veterinárního lékaře.
Někdy jsou antibiotika podávána preventivněpřed chirurgickým výkonem: jediná dávka účinného antibiotika omezí riziko vzniku infekce v ráně.
V mnoha zemích světa je stále povoleno přidávání antibiotik do krmiva jako tzv. růstových stimulátorů. V Evropské unii byl tento způsob použití zakázán v roce 2005.
Množství antibiotik, která jsou každoročně podána lidem, se počítá na tuny. Předepisují je praktičtí lékaři, jsou podávána pacientům v nemocnicích. Jejich aplikace nemusí být jenom léčebná, často se podávají i preventivně. Pro současnou medicínu jsou nepostradatelná: některé léčebné postupy by bez nich vůbec nemohly existovat. Značné množství antibiotik se však použije také v zemědělství. Produkce potravin, které běžně nakupujeme v obchodech, by byla bez antibiotik ohrožena.
Each year, tons of antibiotics are being prescribed to human patients and to animals, both therapeutically and preventively. In the agriculture of many countries, antibiotics are still employed as growth stimulants in animal husbandry, thus introducing even larger amounts of them into the environment. The European Union prohibited the latter practice in 2005.
Obrana bakterií proti antibiotikům Bacteria resisting antibiotics Všude kolem nás bakterie mezi sebou bojují o prostor k životu. Některé se v průběhu miliónů let naučily omezovat množení konkurenčních bakterií: začaly produkovat antibiotika. Postižené bakterie se naopak naučily bránit a staly se k antibiotikům odolné, rezistentní. Tento přirozený proces začal dávno předtím, než antibiotika začal používat člověk. Bakterie se antibiotikům brání různě: nejčastěji je ničí svými enzymy. Jiné bakterie se chrání „štítem“ - sníží propustnost své buněčné stěny, obrní se velkým množstvím slizu - nebo upraví místo v buňce, na něž antibiotikum nasedá. Spojením více mechanismů se bakterie mohou ubránit většině dnes dostupných antibiotik
I bakterie potřebují soukromí. Žádné vetřelce tu nechci!
Naštěstí mu můj repelent nesvědčí…
Ale no to to….
Představme si účinek antibiotika na bakterii jako dobývání pevnosti.
Bakterie obrní svůj povrch a nevpustí nepřítele za brány.
Pronikne-li antibiotikum, musí ještě dospět k místu svého účinku.
V pevnosti však přestavěli zdi a antibiotikum si neví rady.
Jindy narazí antibiotikum na enzymy, ozbrojence z pevnosti, kteří ho ochromí.
Některé bakterie mají i efluxní pumpu, katapult, jímž vymrští dobyvatele ven.
Mmm! Jaká krásná rána!
Jéé! To bude hostina...
Mňam, mňam! To je ráj! Ještě kdyby se objevil nějaká ten fešák...
Tady mě máš, má krásná tyčinečko!
Chtěl bych si tě vzít a mít s Tebou děťátko...
Možná i dvě...tři...
Odolnost k antibiotikům si každá bakterie nese zapsané ve své genetické informaci – DNA. Genetický kód zodpovědný za rezistenci („geny rezistence“) si však mohou bakterie mezi sebou vyměňovat. Rezistentní k antibiotikům je tedy bakterie, nikoliv člověk. Rezistence je často pro bakterii zátěží. Bakterie musí produkovat látky navíc; „štítem“ proti antibiotikům nepronikají ani živiny. Jako voják v plné polní se snadno unaví a má snahu se zátěže zbavit. Přestanou-li se podávat antibiotika lidem zbytečně, citlivé bakterie postupně nahradí bakterie odolné. Častým místem pro výměnu genetické informace může být rána pacienta, do níž dotyk kontaminované ruky přenese různé bakterie.
Antibiotic resistance is a natural process that took place long before people began using antibiotics. Bacteria destroy antibiotics with enzymes or “close” their cell wall against antibiotics. Others reshape the place in the cell where the antibiotic attaches itself. Antibiotic resistance is coded in the DNA of the cell. Bacteria are able to share this genetic information and to become resistant to various antibiotics. However, resistance is a burden to them and bacteria sensitive to antibiotics thus tend to be more viable than the resistant ones.
Jak se odolné bakterie šíří Spread of resistant bacteria Používáním antibiotik člověk urychluje šíření rezistentních bakterií. To, co by jindy trvalo tisíciletí, se zrychlí na dobu několika let. Odolné bakterie se mohou šířit špatnými hygienickými návyky, stále častějším cestováním na delší vzdálenosti i potravními řetězci. Šíření bakterie Streptococcus pneumoniae rezistentní k penicilínu z jediného zdroje, pravděpodobně v důsledku cestování. (Zdroj: Otto Cars, se2009.eu.)
Rezistence se u bakterií může šířit dvěma základními mechanizmy: horizontálním přenosem genů rezistence mezi bakteriemi, šířením klonu - potomků jediné rezistentní bakterie. Odolné mikroby se takto šíří v nemocnicích. Pokud si zdravotníci nebo návštěvy špatně umyjí ruce, bakterie se snadno přenese z jednoho pacienta na druhého. Antibiotika jsou všude kolem nás: jsou nadužívána v chovu zvířat, pronikají i do odpadních vod. Mikroby přicházejí do styku s dávkami antibiotik, které je nemohou usmrtit, a snadno si na ně zvyknou. Citlivé populace bakterií tyto dávky nepřežijí a poskytnou prostor pro množení těch odolných.
Antibiotikum zničí jen citlivé bakterie, bakterie rezistentní přežijí a množí se i v přítomnosti antibiotika.
V různých zemích je rezistence bakterií k antibiotikům různá: závisí na dostupnosti antibiotik, jejich nadužívání, jejich použití ve veterinární péči i nastavení zdravotního systému. Míra odolnosti bakterie Klebsiella pneumoniae, způsobující vedle pneumonie řadu dalších infekcí především u oslabených pacientů, k fluorochinolonům. ČR patří mezi tři země, které jsou na tom nejhůře. (Zdroj: ECDC – EARS-net)
Procento rezistence
pod 1%
1% -< 5%
5% -< 10%
10% < 25%
25% < 50%
≤50%
data nejsou k dispozici
Lichtenštejnsko
nezkoumáno
Lucembursko Malta
Wrong hygienic habits, travel or worldwide food chains can all spread antibiotic resistant microbes. The proliferation of resistant bacteria is influenced by the overuse of antibiotics, by healthcare systems, antibiotic use in veterinary medicine and further factors. Countries differ markedly in the level of antibiotic resistance.
Od výzkumu k výrobě From research to production Cílené vyhledávání antibiotik umožnilo až zjištění, že příčinou infekcí jsou mikroby. Látky s antibiotickým účinkem lidé znali odedávna. Až roku 1929 však sir Alexander Fleming zaznamenal potlačení růstu stafylokoků plísní z rodu Penicillium a teprve ve čtyřicátých letech začala výroba antibiotika.
Jeden ze způsobů vyhledávání nových látek s antibiotickým účinkem. Na pevnou půdu naočkovanou testovací bakterií se vpichem očkují různí mikrobi. Zábrana růstu testovací bakterie kolem vpichu svědčí o produkci látky s antibiotickým účinkem. Po objevu penicilinu byly vyhledávány další látky bezpečné pro člověka, potlačující v nízkých koncentracích růst a množení mikrobů. Největší počet antibiotik vytvářejí plísně a některé bakterie, přítomné v půdě. Některá antibiotika se syntetizují také uměle.
Po objevu penicilinu byly vyhledávány další látky bezpečné pro člověka, potlačující v nízkých koncentracích růst a množení mikrobů. Největší počet antibiotik vytvářejí plísně a některé bakterie, přítomné v půdě. Některá antibiotika se syntetizují také uměle. (Podle O. Carse, se2009.eu.) Zlatá éra antibiotik trvala zhruba čtyřicet let, od objevu penicilinu po syntézu trimethoprimu počátkem 70. let minulého století. Potom vysoké náklady na výzkum a vývoj nových antibiotik tento rozvoj prudce zbrzdily. Výzkum antibiotik se stal ekonomicky nevýhodným.
Chloramfenikol
Tetracykliny
Makrolidy
Aminoglykosidy
1929
Objev penicilinu
Trimetoprim
Streptograminy
Glykopeptidy
Lipopeptidy
Chinolony
Oxazolidinony
Linkosamidy
Betalaktamy
Sulfonamidy
Zlatý věk antibiotik
1930
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
Vývoj nového antibiotika začíná hledáním „jehly v kupce sena“: látky, která ve správném bodu v procesu onemocnění zablokuje jejího původce. Klinickým zkouškám pak předcházejí laboratorní testy a testy na zvířatech. Fáze I klinických testů zjišťuje bezpečnost látky pro zdravého člověka, fáze II bezpečnost a účinnost látky v cílové skupině nemocných. Jen tyto fáze trvají kolem 3 let, stojí více než 30 miliónů dolarů a mají úspěch u každé třetí slibné látky. Fáze III definitivně potvrzuje účinnost léku na rozsáhlém vzorku pacientů: teprve potom lze žádat regulační úřad (jako je SÚKL) o jeho schválení. Ve fázi IV je lék testován v běžné praxi.
Vlevo podíl mikroorganismů odolných vůči antibiotikům: MRSA (Staphylococcus aureus, k meticilinu), VRE (enterokok, k vankomycinu), FQRP (Pseudomonas aeruginosa, k fluorochinolonu). Vpravo počet nových schválených antibiotik. Podle Centers for Disease Control and Prevention. Do dnešních dnů bylo objeveno více než 6000 molekul se slibným antibiotickým účinkem. Vývoj nového antibiotika je však dlouhý, složitý a nákladný proces. Vyžaduje 10-15 let výzkumu a testů a více než miliardu dolarů. Rychlý nástup rezistence mikrobů přitom zkracuje dobu použitelnosti léku. Stále méně firem antibiotika vyvíjí a počet nově registrovaných látek klesá. Tím spíše je třeba uchovat účinnost stávajících antibiotik.
The development of a new antibiotic presents a true scientific challenge. The process from discovering a new antibiotic to registering it for the market is a complex, lengthy and expensive one. In each case, resistance of microbes will sooner or later develop, calling for more restrictive use. The increase and spread of antibiotics resistance may be the greatest health threat in Europe today. Given low profits, the pharmaceutical industry has not been able to respond to the threat: in the last forty years, only two classes of new antibiotics have been introduced. Instead, pharmaceutical companies have chosen to focus on more profitable medicinal products. The more important it is to preserve the potency of existing antibiotics.
Hrozba závažných bakteriálních infekcí je stále aktuální The continuing threat of severe bacterial infections Přestože máme k dispozici antibiotika, vakcíny a další léčebné či preventivní postupy, stále lze onemocnět život ohrožující bakteriální infekcí. I mladý jedinec, který nikdy vážněji nestonal, se může setkat s mikroorganismem schopným vyvolat smrtící infekci, již nezvládnou ani antibiotika. Takové situace jsou sice vzácné, ale přesvědčivě ukazují, že musíme s nebezpečnými bakteriálními patogeny stále počítat. Bakterie stejného druhu se může chovat velmi rozdílným způsobem – od bezpříznakového osídlení sliznic, přes banální, samoúzdravná onemocnění nevyžadující podávání antibiotik, až po těžké infekce s vysokou smrtností.
Streptococcus pyogenes je bakterie, která vyvolává angínu nebo spálu. U některých osob může být přítomna na sliznici hltanu, aniž by vyvolala onemocnění. Některé kmeny mohou vyvolat vzácné, život ohrožující onemocnění - streptokokový toxický šok. Ten může jinak zdravého jedince usmrtit během několika hodin. Riziko úmrtí je značné i při neodkladném nasazení antibiotik.
Normální hltan a krční mandle
Pohled do hltanu nemocného se streptokokovou angínou
Nekróza prstů ruky u pacientky postižené streptokokovým toxickým šokem
Nekróza dolních končetin u pacientky postižené streptokokovým toxickým šokem před amputací
Even today, in the age of antibiotics and vaccines, a healthy individual can contract a life-threatening bacterial disease. Bacteria of one species, such as Streptococcus pyogenes, can live harmlessly on mucous membranes, cause a banal disease with no need for antibiotic treatment or trigger a severe illness with high fatality rate. Streptococcal toxic shock can kill within hours.
Vyspělá medicína se bez účinných antibiotik neobejde Advanced medicine cannot do without effective antibiotics Současná medicína dokáže zázraky. K dalšímu rozvoji však nezbytně potřebuje účinná antibiotika. Úspěšná léčba závažných onemocnění, vznikajících u oslabených pacientů, mnohdy vyžaduje invazivní léčebné a diagnostické postupy. To zvyšuje riziko vzniku infekce. V důsledku tzv. infekcí spojených se zdravotní péčí v zemích Evropské unie každoročně umírá asi 37 000 hospitalizovaných pacientů, což je více než u dopravních nehod. Původci těchto infekcí jsou často vysoce odolní k antibiotikům.
Intenzivní medicína dnes dokáže nahradit základní životní funkce těžce nemocných pacientů a vyřešit stavy dříve neslučitelné se životem. Závažné onemocnění je však spojeno s rizikem infekce, často vyvolané bakteriemi odolnými k antibiotikům. Výsledek nákladné péče tak může být ztracen, například v důsledku zánětu plic , vzniklého v souvislosti s umělou plicní ventilací.
Mikroskopický nález Pseudomonas aeruginosa v hnisavém sektetu odsátém z průdušnice
Kolonie Pseudomonas aeruginosa na agarové půdě
Osoby těžce poraněné při autonehodách dnes dokáže medicína zachránit.
Pacient s mnohočetnými poraněními vyžaduje dlouhodobou intenzivní péči.
Snímek plic pořízený počítačovou tomografíí s nálezem hnisavého plicního zánětu vyvolaného kmenem Pseudomonas aeruginosa odolným k antibiotikům (ložisko označeno kružnicí) Uměle ventilovaný pacient se selhávajícími životními funkcemi může onemocnět těžkým zánětem plic (odsávání hnisavého sekretu z dýchacích cest)
Contemporary medicine may work miracles: for that, it requires effective antibiotics. Invasive procedures that save the lives of many patients increase the risk of infection. Agents of healthcare associated infections, killing more people in the EU than road accidents, are often highly resistant to antibiotics. A ventilated patient can succumb to a lung infection caused by a multi-drug resistant strain of Pseudomonas aeruginosa.
Cena za používání antibiotik – nově se objevující infekce The price we pay for antibiotic use: New infections Důsledkem častého používání antibiotik není jenom narůstající odolnost bakterií. Antibiotika rovněž mění spektrum původců infekcí i k jejich schopnost vyvolat těžká onemocnění. Nebezpečné kmeny bakterie Clostridium difficile vyvolaly v posledním desetiletí vážné epidemie těžkých onemocnění tlustého střeva v kanadských a britských nemocnicích. V současnosti se celosvětově šíří. Také těžké infekce vyvolané kvasinkami narůstají na významu a vážně ohrožují pacienty s oslabenou imunitou. V obou případech je hlavním rizikovým faktorem časté, dlouhodobé nebo opakované podávání antibiotik.
Clostridium difficile, bakterie odolná k antibiotikům, se vyskytuje ve střevě části zdravých lidí. Některé kmeny produkují toxiny poškozující střevní sliznici. Podávání antibiotik potlačuje přirozené bakteriální osídlení střeva, odolné Clostridium difficile se pomnoží a vyvolá onemocnění. Nové typy této bakterie způsobují těžké stavy s vysokou smrtností. V nemocnicích vyvolávají epidemie a celosvětově se šíří.
Normální sliznice tlustého střeva při endoskopickém vyšetření
Sliznice tlustého střeva poškozená toxiny Clostridium difficile
Úspěšná léčba infekce Clostridium difficile a neodkladné zavedení protiepidemických opatření vyžaduje rychlý laboratorní průkaz původce a jeho toxinů ve stolici.
Frequent use of antibiotics that increases resistance in bacteria changes also the spectrum of disease agents. Clostridium difficile, a resistant bacterium sometimes present in the large intestine of healthy individuals, multiplies at the expense of other bacteria killed by antibiotics and causes highly lethal infections. In the last decade, serious epidemics caused by virulent Clostridium difficile developed in hospitals around the world.
Pacienti infikovaní Clostridium difficile musí být ošetřováni ve zvláštním režimu, který zabrání šíření infekce.
Zachování účinnosti antibiotik je společnou zodpovědností nás všech We are all responsible for preserving the potency of antibiotics Antibiotika jsou v medicínské praxi často nadužívána. V primární a ambulantní péči se používají při virózách, jakkoliv jsou vůči virům neúčinná. V nemocnicích jsou podávána v obavě před komplikacemi, i když jim nedokáží zabránit. Účinnost antibiotik lze zachovat omezením jejich nevhodného používání. Mikroby se mezi pacienty v nemocnicích nejčastěji přenášejí rukama zdravotnického personálu nebo kontaminovanými pomůckami. Dodržování hygienických opatření a pečlivé provádění hygieny rukou účinně zabraňuje šíření rezistentních mikrobů.
Zachování účinnosti antibiotik je společnou zodpovědností lékařů, zdravotnického personálu, pacientů i laické veřejnosti.
Francouzská kampaň proti nadužívání antibiotik v primární a ambulantní péči Před 10 lety měla Francie nejvyšší spotřebu antibiotik a nejvyšší rezistenci v Evropě. Díky plošné kampani podporované státem a zdravotními pojišťovnami, zaměřené na lékaře i laickou veřejnost, se podařilo nadužívání antibiotik výrazně omezit. Rezistence původců infekcí v současnosti klesá. Jedno Euro investované do kampaně ušetřilo francouzskému zdravotnímu systému nejméně 14 Euro: za léta 2002-2007 to bylo celkem 850 miliónů Euro.
Trend v ambulantní spotřebě antibiotik ve Francii v letech 1998-2008, v definovaných denních dávkách na 1000 obyvatel a den (Zdroj: European Surveillance of Antibiotic Consumption.)
Omezení výskytu infekcí vyvolaných rezistentními původci v britských nemocnicích V nemocnicích ve Velké Británii došlo během devadesátých let minulého století k prudkému nárůstu výskytu infekcí vyvolaných rezistentními kmeny Staphylococcus aureus (MRSA). O 10 let později se objevily závažné infekce vyvolané Clostridium difficile. Kampaň zaměřená na zlepšení hygienických podmínek v nemocnicích a na důsledné dodržování zásad hygieny rukou významně snížila výskyt těchto infekcí.
Pokles výskytu infekcí vyvolaných rezistentními stafylokoky (MRSA) a Clostridium difficile v britských nemocnicích, 2007-2010. Počet případů na 10 000 ošetřovacích dnů v období duben-březen, National Health Service (Zdroj: Health Protection Agency, UK.)
Úspěchy praktických dětských lékařů ve zlepšování preskripce antibiotik v ČR Česko sice nepatří mezi země s extrémní spotřebou antibiotik, studie provedené před 10 lety však prokázaly, že bezmála polovina těchto léků je předepisována nevhodně. Praktičtí dětští lékaři dokázali v posledním desetiletí podstatně zlepšit předepisování antibiotik, což vede k významnému poklesu rezistence Streptococcus pyogenes k erytromycinu a dalším makrolidovým antibiotikům.
Vzestup a pokles rezistence Streptococcus pyogenes k erytromycinu v České republice, 1996 – 2010 (rezistence v procentech) (Zdroj: Národní referenční laboratoř pro antibiotika SZÚ.)
In medical practice, antibiotics are often overused or misused. To limit improper use of antibiotics – against viral infections in outpatients, in fear of post-operative complications they cannot prevent in inpatients– is to preserve their efficacy. Abiding by hygienic standards and careful practising of hand hygiene stops the spread of resistant microbes. In the last decades, successful campaigns to this effect took place in France, Britain or the Czech Republic.
Jak čisté jsou vaše ruce? How Clean Are Your Hands? Aktivity Světové zdravotnické organizace
WHO program Patient Safety / Bezpečí pacientů byl zahájen v říjnu 2004 s cílem snížit nežádoucí zdravotní a sociální dopady zdravotní péče. Cílem celosvětové výzvy, kterou program formuloval, je prosadit účinné postupy hygieny rukou, bezpečné chirurgie a užívání antibiotik a na celém světě tak snížit rizika vzniku a šíření infekcí spojených se zdravotní péčí.
Clean Care is Safer Care / Čistá péče je bezpečnější péče je první fází výzvy a soustředí se na hygienu rukou v nemocnicích.
Global Handwashing Day / Světový den mytí rukou byl poprvé uspořádán 15. října 2008 jako světový veřejno-soukromý projekt podpořený celou řadou významných institucí. První fáze výzvy tento projekt plně podporuje. Každý, a především děti, může začít u sebe a připojit se ke světovému dni mytí rukou. Naše ruce nám pomáhají každý den. Snadno se však mohou z pomocníků změnit v nepřátele, kteří ohrozí zdraví nás všech. V přenosu infekce hrají rozhodující roli. Správná hygiena rukou je nutná jak ve zdravotnictví, tak v každodenním životě. Rozhlédněme se i ve svém okolí, rozhlédněme se doma. Dodržují naše děti to, co je učíme? Myjí si ruce po použití toalety a před jídlem?
Zdraví máme ve svých rukou doma, v práci, ve škole
Projekt e-Bug e-Bug je celoevropský, volně dostupný vzdělávací program určený učitelům a žákům základních škol. Obsahuje detailně rozpracované plány výukových lekcí a aktivity pro žáky, animace, fotografie, filmy i prezentace, které jsou volně ke stažení. Projekt podpořila Evropská komise a DG Sanco. V České republice jej MŠMT schválilo jako rámcový vzdělávací program pro základní školy. Chcete-li se o programu dozvědět více, navštivte www.e-bug.eu.
Chraňme životy čistýma rukama – v nemocnici Lékaři a medici začali používat chlorovou vodu na omývání rukou v polovině 19. století. Průkopníkem hygieny rukou v nemocnici byl Ignaz Philipp Semmelweis (1818 - 1865). Ruce mají klíčovou úlohu v přenosu infekce i v nemocnici. Jejich prostřednictvím se mohou šířit nemocniční bakterie, na které běžná antibiotika neúčinkují. Správně prováděnou hygienou rukou chrání zdravotníci pacienty i sebe. Změnu může ovlivnit každý. Požádejte personál, aby si vydezinfikoval ruce, pokud se domníváte, že by to měl udělat. A tam, kde je to třeba, např. kvůli infekčnímu onemocnění, dezinfikujte si ruce tak, jak Vám to bylo vysvětleno.
Hygiena rukou je jednoduchý postup, který chrání životy.
Pět základních situací pro provádění hygieny rukou při poskytování péče pacientům (Podle materiálů WHO: www.who.int.)
Save Lives: Clean Your Hands / Chraňme životy čistýma rukama je kampaň, která každoročně k datu 5. 5. (pět situací pro hygienu pěti prstů) propaguje správné postupy v hygieně rukou v nemocnicích.
Od roku 2009 se k činnostem spojeným s 5. květnem, světovým dnem hygieny rukou, přidalo více než 12 600 nemocnic, dvacet z nich v České republice. Česká republika by se rovněž měla připojit k 124 členským státům Světové zdravotnické organizace, které od roku 2005 podpisy ministrů zdravotnictví oficiálně podpořily výzvu a vyjádřily tak jasnou podporu programům zaměřeným na bezpečí pacientů.
WHO First Global Patient Safety Challenge: Clean Care is Safer Care Clean Care is Safer Care aims at ensuring infection control is acknowledged universally as a solid and essential basis towards patient safety and supports the reduction of health care-associated infections and their consequences. As a global campaign to improve hand hygiene among health-care workers, Save Lives: Clean Your Hands is a major component of the challenge. It advocates the need to improve and sustain the right hand hygiene practices of health-care workers to help reduce the spread of potentially life-threatening infections in health-care facilities.
