CO BIBLE ˇR IK A? doopravdy

ˇ ´ ´ CO BIBLE RIKA

CO BIBLE doopravdy ˇ ´ ´ RIKA? bh-B

CO BIBLE

doopravdy ŘÍKÁ? TATO KNIHA PATŘÍ

Použité fotografie: Strana7: S laskavým svolením American Bible Society Strana 19: Země: fotografie NASA Strany 24,25: fotografie WHO od Edouarda Boubata Strany 88,89: exploze: na základě fotografie USAF; dítě: na základě fotografie WHO od W.Cuttinga

© 2005 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania What Does the Bible Really Teach? © 2005 Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V. Selters/Taunus Co Bible doopravdy říká? Vydání ze září 2013 Tato publikace není určena k prodeji. Je poskytována v rámci celosvětové biblické vzdělávací činnosti, která je podporována dobrovolnými dary. Pokud není uvedeno jinak, jsou biblické citáty převzaty ze Svatého Písma – Překladu nového světa (se studijními poznámkami) What Does the Bible Really Teach? Czech (bh-B) Made in Germany Druck und Verlag: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus Tisk a vydávání: Wachtturm-Gesellschaft, Selters/Taunus

OBSAH KAPITOLA

STRANA ˚ ˇ´ ´ ˇ Opravdu si Buh pral takovy svet? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 3 ´ 1. Jaka je pravda o Bohu? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8

2. Bible je knihou od Boha 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ 3. Jaky ma Buh zamer se zemı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ´ˇ 4. Kdo je Jezıs Kristus? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ´ ´ ˇ ˇ´ 5. Vykupne — ten nejvetsı dar od Boha 9 9 9 9 9 9 9 ´ 6. Kde jsou mrtvı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ 7. Skutecna nadeje pro nase blızke, kterı zemreli ˇ´ ´ ´ 8. Co je Bozı Kralovstvı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ ´ 9. Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“? 9 9 9 9 9 ´ ˇ ´ ´ 10. Jak nas ovlivnujı duchovnı bytosti? 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ 11. Proc Buh pripoustı utrpenı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ ˇ 12. Zijme tak, abychom Bohu delali radost 9 9 9 9 9 ´ ˇ ˇ ˚ 13. Dıvejme se na zivot stejne jako Buh 9 9 9 9 9 9 9 9 ´ ˇ ˇ ´ ˇ 14. Jak dosahnout stestı v rodine? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ´ ˚ ´ ´ ´ ˚ 15. Jaky zpusob uctıvanı Buh schvaluje? 9 9 9 9 9 9 9 ´ ´ ´ ´ 16. Postavte se na stranu praveho uctıvanı 9 9 9 9 9 9 ˇ ˇ ˇ 17. Priblizujte se k Bohu v modlitbe 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˇ ´ ˇ 18. Krest a vas vztah k Bohu 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ˚ ˇ ˇ´ ´ 19. Zustante v Bozı lasce 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 18 9 9 9 9 9 9 9 9 9 27 9 9 9 9 9 9 9 9 9 37 9 9 9 9 9 9 9 9 9 47 9 9 9 9 9 9 9 9 9 57 9 9 9 9 9 9 9 9 9 66 9 9 9 9 9 9 9 9 9 76 9 9 9 9 9 9 9 9 9 86 9 9 9 9 9 9 9 9 9 96 9 9 9 9 9 9 9 9 106 9 9 9 9 9 9 9 9 115 9 9 9 9 9 9 9 9 125 9 9 9 9 9 9 9 9 134 9 9 9 9 9 9 9 9 144 9 9 9 9 9 9 9 9 154 9 9 9 9 9 9 9 9 164 9 9 9 9 9 9 9 9 174 9 9 9 9 9 9 9 9 184

Dodatek 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 194

˚ ˇ ´ ´ ˇ Opravdu si Buh pral takovy svet? ˇ ˇ ˇ ´ PRECTETE si kterekoli noviny. Puste ´ ˇ si televizi nebo radio. Vsude je plno ´ ˇ ´ ´ zprav o zlocinnosti, valkach a terorisˇ ´ ˇ ´ ´ ´ mu. Premyslejte take o svych vlastnıch ˇ ´ ´ ˇ ´ starostech. Mozna jste velmi sklıcenı ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ kvuli tomu, ze nekdo z vasich blızkych ˇ ˇ ´ onemocnel nebo zemrel. Nenı tedy diˇ ´ ´ ˇ ´ vu, jestlize se cıtıte podobne jako dobry ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ clovek Job, ktery o sobe rekl, ze je „pro´ ´ sycen trapenım“. ( Job 10:15) Zeptejte se sami sebe: ˚ ˇ ´ ˇ Opravdu Buh chtel, abych ja a vlastˇ ´ ˇ ´ ne i cele lidstvo zilo v takovych ´ ´ podmınkach? ´ ˇ Kde mohu najıt pomoc, abych se do´ ´ ´ kazal se svymi problemy vyrovnat? ˇ ´ ˇ ´ ˇ Dockame se nekdy na zemi mıru? ´ ˇ ´ Uspokojive odpovedi na tyto otazky obsahuje Bible.

4

ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˚ ´ BIBLE RIKA, ZE BUH ZPˇ USOBI, ABY ˇNA ZEMI DO ˇ ´SLO K TEMTO ZMENAM: ˇ ˇ´ ˇ „Setre jim kazdou slzu z ocı a smrt ˇ ˇ ´ jiz nebude a nebude jiz ani truchlenı ˇ ´ ani krik ani bolest.“ (Zjevenı 21:4)

´ „Chromy [bude] ˇ splhat jako jelen.“ ´ ˇ (Izajas 35:6)

ˇ „Otevrou [se] ˇ ´ oci slepych.“ ´ ˇ (Izajas 35:5)

ˇ ˇ ´ „Vsichni v pametnıch ´ hrobkach . . . vyjdou.“ (Jan 5:28, 29)

ˇ ´ ´ ´ „Zadny usedlık ˇ nerekne: ‚Jsem ´ nemocny.‘ “ ´ ˇ (Izajas 33:24)

´ „Na zemi bude spousta obilı.“ ˇ (Zalm 72:16)

6

ˇ´ ´ Co Bible doopravdy rıka?

ˇ ˇ ˇ ´ ´ MEJTE UZITEK Z TOHO, CO BIBLE RIK A ´ ´ ˇ ´ Vyroky uvedene na predchozıch ´ ´ stranach hned neodmıtejte jako ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ pouhe zbozne pranı. Buh totiz ´ ˇ ´ ´ slıbil, ze takove podmınky skuˇ ˇ ´ ˇ tecne nastolı, a Bible vysvetluje, ˇ ´ jak to udela. ˇ ´ Z Bible se vsak dozvıte ´ mnohem vıc. Obsahuje ´ ˇ klıc k tomu, abychom se ˇ ´ uz nynı mohli radovat ˇ ˇ ´ ze skutecne uspokojujı´ ˇ cıho zivota. Zamyslete ´ se na chvilku nad svy´ mi vlastnımi obavami ˇ ˇ ˇ ´ a tezkostmi. Mozna ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ vas trapı financnı ci rodin´ ´ ´ ´ ne problemy, chatrne zdravı ´ ˇ ´ ˇ ˇ nebo vam mozna zemrel nekdo, ˇ ´ ´ ˚ ˇ koho jste meli radi. Bible vam muze ˇ ´ ´ ´ pomoci, abyste se s dnesnımi problemy dokazali ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ vyrovnat. Muze vam prinest utechu, protoze v nı naˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ jdete odpovedi naprıklad na nasledujıcı otazky: ˇ ´ ˇ Proc trpıme? ´ ˚ ˇ ˇ ˇ Jak se muzeme vyrovnat s zivotnımi stresy? ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ Co muzeme udelat pro to, aby nase rodina ˇ ˇ ˇ´ byla sastnejsı? ´ ˇ Co se s nami stane po smrti? ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ Uvidıme jeste nekdy sve prıbuzne a pratele, ˇ´ ˇ kterı zemreli? ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ Proc si muzeme byt jisti, ze Buh sve sliby ˇ ´ ohledne budoucnosti splnı?

˚ ˇ´ ´ ˇ Opravdu si Buh pral takovy svet?

7

ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Uz z toho, ze ctete tuto knihu, je zrejme, ze byste se radi ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ dozvedeli, co Bible rıka. Kniha, kterou drzıte v ruce, vam ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ v tom pomuze. Vsimnete si, ze na spodnım okraji stranek ´ ´ ˚ ´ ´ jsou otazky k jednotlivym odstavcum. Miliony lidı majı ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ uzitek z toho, ze se svedky Jehovovymi rozebırajı Bibli praˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ve formou otazek a odpovedı. Doufame, ze i vam se to ´ ˇ ´ bude lıbit. Az se te budete dozvıdat, co Bible doopravdy ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ rıka, bezpochyby vas lecktera myslenka prekvapı a zaroˇ ˇˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ven potesı. Prejeme vam tedy pri tom hodne pozehnanı!

˚ ˇ ˇ BIBLI MUZETE POROZUMET ˇ´ ˚ ˇ BIBLI tvorı 66 knih a dopisu. Ty jsou rozdeleny do kapitol ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ a versu, a tak se v Bibli dajı snadno vyhledavat urcite myˇ ˇ ´ slenky. Kdyz jsou v teto publikaci uvedeny odkazy na bib´ ´ ˇ´ ´ ´ licke texty, prvnı cıslo za nazvem biblicke knihy nebo dopiˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ su oznacuje kapitolu a druhe cıslo vers. Naprıklad odkaz ´ ´ „2. Timoteovi 3:16“ znamena druhy dopis Timoteovi, 3. kaˇ pitolu a 16. vers. ´ ´ ´ ´ Budete-li si vyhledavat biblicke texty uvedene v teto pub´ ´ ´ likaci, seznamıte se s Biblı velmi rychle. A co kdybyste Bibli ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zacali cıst kazdy den? Kdyz si z nı denne prectete tri az pet ˇ ˇ kapitol, prectete ji celou za rok.

´

PRVNI KAPITOLA

´ Jaka je pravda o Bohu? ˇ ˇ ˚ ´ ´ ´ Skutecne se Buh o nas zajıma? ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Jaky vlastne je? Ma nejake jmeno? ˇ ´ ˇ ´ˇ Je mozne se k Bohu priblızit? ˇ ˇ ˇ ˇ ´ VSIMLI jste si nekdy toho, jak se deti na vsechno vyptava´ ´ ´ ˇ ˇ´ jı? Mnohe z nich s tım zacnou hned, jak se naucı trochu ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mluvit. Vzhlızejı k vam s vykulenyma, zvedavyma ocima ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ a ptajı se: Proc je obloha modra? ˇ Z ceho jsou udelane ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ hvezdy? Kdo naucil ptaky zpıvat? Clovek se jim snazı odˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ povedet co nejlepe, ale presto se pri tom obcas poradne ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ zapotı. A i ta nejlepsı odpove byva pro deti jen duvodem ˇ´ ´ ˇ k dalsı otazce: Proc? ˇ ´ 2 Ale nejsou to jen deti, kdo klade otazky. ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ S tım, jak clovek nabıra rozum, pta se staˇ´ ˇ ´ le na dalsı veci. Ptame se na cestu, na to, ´ ˇ´ ´ jakym nebezpecım se mame vyhnout, ˇ ˇ ´ nebo proste jen tak ze zvedavosti. Zda ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ se vsak, ze mnozı lide se casem ptat pre´ ´ ´ˇ ˇ ´ stavajı, a to zvlas na veci, ktere jsou ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ nejdulezitejsı. Anebo prinejmensım pre´ ´ ´ ˇ ´ stavajı patrat po odpovedıch. ´ 3 Zamyslete se nad otazkou, ´ ˇ ˇ ˇ ktera je vytistena na prebalu ´ ´ teto knihy, nebo nad otazkami ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 1, 2. Proc je obvykle dobre, kdyz se clovek ˇ ´ na neco pta? ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 3. Proc mnozı lide prestavajı hledat odpovedi ´ ´ ´ ˇ´ ´ na ty otazky, na kterych zalezı nejvıc?

´ Jaka je pravda o Bohu?

9

´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ uvedenymi v predmluve ci na zacatku teto kapitoly. Jsou ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˚ ˇ to jedny z nejdulezitejsıch otazek, jake clovek vubec muze ˇ ˇ ´ ´ ˇ polozit. Presto se mnozı lide vzdali snahy hledat odpoveˇ di. Co je k tomu vedlo? Mohla by ty odpovedi obsahovat ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Bible? Nekterı lide si myslı, ze biblicke vyroky jsou tezko ´ ´ ´ ˇ pochopitelne. Jinı majı obavy se na neco zeptat, aby ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ neztratili tvar nebo se neztrapnili. A jeste jinı jsou presved´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ceni, ze resenı takovych otazek by se melo nechat na ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ nabozenskych vudcıch a ucitelıch. Co si o tom myslıte vy? ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 4 Velmi pravdepodobne vas zajımajı odpovedi na zasad´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ nı otazky tykajıcı se lidskeho zivota. Bezpochyby jste si uz ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ nekdy rıkali: ‚Jaky je smysl zivota? Existuje neco po smrti? ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ Jaky vlastne Buh je?‘ Je dulezite ptat se na takove veci ´ ´ ´ a nevzdavat se, dokud nenajdeme uspokojive, spolehlive ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ odpovedi. Nejproslulejsı ucitel, jaky kdy zil, Jezıs Kristus, ˇ ´ ´ ´ ´ rekl: „Neustale proste, a bude vam dano; neustale hledej´ ´ ˇ te, a naleznete; neustale klepejte, a bude vam otevreno.“ ˇ (Matous 7:7) ´ ˇ ˚ ˇ ´ 5 Pokud ‚neustale budete hledat‘ odpovedi na dulezite ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ otazky, zjistıte, ze takove zkoumanı muze byt velmi uzitec´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ne. (Prıslovı 2:1–5) Bez ohledu na to, co vam k tomu rıkajı ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ostatnı lide, odpovedi na tyto otazky existujı a vy je muzete ´ ˇ ˇ ˇ najıt — a to v Bibli. Ty odpovedi nejsou tezko pochopitel´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne. Navıc cloveku davajı nadeji a radost. Mohou vam take ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ pomoci, abyste uz nynı vedli uspokojujıcı zivot. Uvazujme ´ ´ ˇ ´ nejprve o otazce, ktera zneklidnuje mnoho lidı. ˚ ´ ´ JE BUH LHOSTEJNY A NECITELNY? ´ ˇ ˇ ´ ´ 6 Mnoho lidı´ si myslı, ze odpove na tuto otazku znı ˇ ´ ˚ ´ „ano“. Uvazujı takto: ‚Kdyby se Buh o lidi zajımal, nevyˇ ˇ ˇ ˇ ´ padal by svet jinak?‘ Kdyz se clovek rozhledne kolem sebe, ´ ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˚ ˚ ˇ 4, 5. Ktere otazky patrı k tem nejdulezitejsım, jake vubec muzeme ´ ˇ ˇ ˇ ˇ klast, a proc bychom na ne meli hledat odpovedi? ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ 6. Proc si mnoho lidı myslı, ze Buh je k lidskemu utrpenı lhostejny?

10


´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ vidı svet plny valek, nenavisti a bıdy. A kazdy z nas obcas ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ onemocnı, necım trpı nebo ztratı milovaneho cloveka. ˇ ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ Proto casto slysıme: „Kdyby se Buh o nas a o nase proble´ ´ ´ my zajımal, nezabranil by snad tomu, aby se takove ˇ ˇ veci dely?“ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ 7 Aby toho nebylo malo, nazor, ze Buh je necitelny, ne´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ kdy podporujı i nabozenstı vudci. Jak to? Kdyz nekoho ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ´ ˇ postihne tragedie, reknou mu, ze to je Bozı vule. Takovı uci´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ tele tım vlastne z tragickych udalostı obvinujı Boha. Je ale ˇ ˇ ´ pravda o Bohu skutecne takova? Co o tom Bible doopravdy ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ rıka? Odpove lze najıt u Jakuba 1:13: „Kdyz je nekdo ve ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ zkousce, a nerıka: ‚Jsem zkousen Bohem.‘ Vzdy Buh ne˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ muze byt zkousen zlymi vecmi ani sam nikoho nezkousı.“ ´ ˚ ˇ ´ ˇ Buh tedy nikdy nenı odpovedny za nicemnost, kterou ve ˇ ˇ ´ ˇ svete kolem sebe vidıme. (Job 34:10–12) Je ale pravda, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ spatne veci pripoustı. Jenze mezi tım, kdyz nekdo nejakou ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ situaci pripustı a kdyz ji zpusobı, je velky rozdıl. ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 8 Uvazujme naprıklad o moudrem a laskyplnem otci ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ a o dospelem synovi, ktery jeste bydlı u svych rodicu. Poˇ ´ ´ kud ten syn zacne byt vzpurny a rozhodne se z domova ˇ ´ ´ ˇ ˇ odejıt, otec mu v tom nebude branit. Rekneme, ze syn se ˇ ˇ ˇ ˇ pak v zivote dostane na sikmou plochu a zabredne do pro´ ˚ ´ ˚ blemu. Nese vinu za synovy problemy otec? Vubec ne. ´ˇ ˇ ˚ ´ (Lukas 15:11–13) Podobne Buh lidem nezabranil, aby si ˇ ˇ ˇ sli svou cestou — spatnou cestou —, ale rozhodne nenese ´ ´ ´ ´ ˚ vinu za problemy, ktere si tım lide zpusobili. Vinit Boha ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ z tezkostı, ktere lidstvo zazıva, by proto rozhodne nebylo ´ spravedlive. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ 7. (a) Jak nabozenstı ucitele vedou mnoho lidı k nazoru, ze Buh je ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ´ necitelny? (b) Co Bible doopravdy rıka o utrpenı, ktere snad zazı´ vame? ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 8, 9. (a) Jak byste znazornili rozdıl mezi tım, kdyz nekdo nejakou ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ nicemnost pripustı a kdyz ji zpusobı? (b) Proc by nebylo spravedlive ˇ ˇ kritizovat Boha za to, ze lidstvo nechal, aby si slo svou cestou?


11

˚ ˇ ´ ´ ˚ ˇ 9 Buh mel padne duvody k tomu, ze dovolil, aby se lidˇ ˇ ´ ´ stvo vydalo spatnou cestou. Jakozto moudry a mocny ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˚ Stvoritel nam vubec nemusel vysvetlovat, jake duvody ho ´ ˇ ´ ´ k tomu vedly. Laska ho vsak podnıtila, aby nam to objasnil. ´ ˇ ˚ ´ ˚ ˇ Vıce se o techto duvodech dozvıte v 11. kapitole. Muzeme ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ si ale byt jistı, ze Buh nenı odpovedny za problemy, s nimiz ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ se potykame. Naopak, dava nam spolehlivou nadeji, ze naˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ se svızelna situace bude vyresena. (Izajas 33:2) ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 10 Buh je navıc svaty. (Izajas 6:3) To znamena, ze je ryzı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ a cisty. Nenı na nem ani stopa spatnosti. Proto mu muze´ ˇ ˚ ˇˇ ˇ ˇ´ me bezvyhradne duverovat. To ovsem nelze rıct o lidech, ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ kterı nekdy byvajı zkazenı. Ani ten nejcestnejsı clovek, jenz ˇ ´ ˇ ´ ´ je u moci, casto nenı schopen napravit skody, ktere svym ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ jednanım napachajı spatnı lide. Avsak Buh je Vsemohoucı. ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Muze odstranit veskere nasledky nicemnosti, kterymi je ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ lidstvo poznamenano, a take to udˇela. Az s nicemnostı ˇ ´ ˇ skoncuje, udela to jednou provzdy. (Zalm 37:9–11) ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ JAK SE BUH DIVA NA DNESNI BEZPRAVI? ´ ´ ´ ´ ˚ ´ 11 Prozatım ale k utrpenı dochazı. Co si tedy Buh myslı ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ o udalostech, ktere se dejı ve svete, a o tezkostech, ktereˇ po´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ stihujı nas osobne? Bible rıka, ze Buh „miluje pravo“. (Zalm ´ ´ ˇ 37:28) Proto se velmi zajıma o to, co se deje — o to, zda je to ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dobre, nebo spatne. Veskere bezpravı ze srdce nenavidı. ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ V Bibli se pıse, ze kdyz byla zeme v minulosti naplnena ˇ ´ ˇ´ˇ spatnostı, Boha „v srdci .. . zabolelo“. (1. Mojzısova 6:5, 6) ´ ˇ ´ˇ ˇ ´ ˚ Buh se od te doby nezmenil. (Malachias 3:6) Kdyz vidı, ko´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ lik utrpenı dnes na celem svete je, nenavidı to stejne jako ´ ˇ´ ´ ´ v minulosti. A nesnası ani pohled na utrpenı jednotlivych ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ lidı. Bible rıka, ze Buh „o vas pecuje“. (1. Petra 5:7) ˇ ˚ ˇ ˚ ˇˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ 10. Proc muzeme duverovat tomu, ze Buh odstranı vsechny nasledˇ ky nicemnosti? ˚ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ 11. (a) Jak se Buh dıva na bezpravı? (b) Co Buh cıtı, kdyz vidı trpet ´ jednotlive lidi?


12

ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˚ Proc si muzeme byt jisti, ze pohled na utrpenı Buh ´ ˇ´ ˇ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ opravdu nesnası? Zde je dalsı dukaz. Bible rıka, ze clovek ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ´ byl stvoren k Bozımu obrazu. (1. Mojzısova 1:26) Dobre ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ vlastnosti tedy mame dıky tomu, ze je ma sam Buh. Trapı ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vas naprıklad to, kdyz vidıte nevinne lidi trpet? Jestlize ta´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ kove bezpravı nenı lhostejne vam, muzete si byt jisti, ze ´ˇ´ ˇ ˇ ´ Boha to tızı jeste mnohem vıc. ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ 13 Jednou z neju´ zasn ejsıch schopnostı cloveka je jeho ´ ´ schopnost milovat. I v nı se zrcadlı osobnost Boha. Bible ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ rıka, ze „Buh je laska“. (1. Jana 4:8) My lasku projevujeme ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ dıky tomu, ze ji projevuje Buh. Cozpak by vas laska nepod´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ nıtila k tomu, abyste ukoncili veskere utrpenı a bezpravı, ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ k nemuz ve svete dochazı? Kdybyste ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz se chcete meli potrebnou moc, neudelali byˇ ´ ´ s nekym seznamit, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ste to snad? Samozrejme, ze udelali. nereknete mu snad ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ A stejne jistı si muzeme byt tım, ze nejdrıv sve jmeno? ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ Buh nam sve Buh opravdu s veskerym utrpenım ´ ´ ´ jmeno odhaluje a bezpravım skoncuje. Sliby uvede´ ˇ ˇ ´ v Bibli ne v predmluve teto knihy nejsou ´ ´ ˇ pouhymi sny ani planymi nadejemi. ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Bozı sliby se jiste splnı. Ma-li vsak cloˇ ´ ˚ ˇˇ ´ vek takovym slibum verit, musı Boha, ´ ´ ktery tyto sliby dal, lepe poznat. ˚ ˇ BUH SI PREJE, ABYSTE HO POZNALI ˇ ´ ˇ ˇ 14 Co udel ate, kdyz se chcete s ne´ ´ ˇ kym seznamit? Nereknete mu snad 12

´ ˇ ´ ´ 12, 13. (a) Dıky cemu mame takove zname´ ˇ´ ´ nite vlastnosti, jako je naprıklad laska, a jak ˇ ´ ˇ ˇ tato vlastnost ovlivnuje nas pohled na svet? ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ (b) Proc si muzeme byt jistı, ze se svetovymi ´ ˚ ˇ ˇ ´ problemy Buh opravdu neco udela? ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ 14. Jake je Bozı jmeno a proc bychom je meli ˇ´ pouzıvat?

ˇ´ ´ ˇ Bible rıka, ze Jehova ´ ˇ ´ je laskyplny Stvoritel ´ ´ celeho vesmıru

ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ nejdrıv sve jmeno? A ma nejake jmeno Buh? Mnoha naˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ bozenstvı ucı, ze jeho jmeno je proste „Buh“ nebo „Pan“, ´ ˇ ´ ´ ´ ale takova oznacenı nejsou osobnımi jmeny. Jsou to tituˇ ´ ´ ˇ´ ´ ly, stejne jako vyrazy „kral“ nebo „prezident“. Bible rıka, ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ze Buh ma mnoho titulu. Mezi ne patrı i oznacenı „Buh“ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ nebo „Pan“. Bibleˇ ale take uvadı, ze Buh ma osobnı jme´ˇ ˇ ´ no — Jehova. V Zalmu 83:18 se pıse: „Ty, jehoz jmeno je ´ ˇˇ´ ´ ´ˇ Jehova, ty sam jsi Nejvyssı nad celou zemı.“ Pokud vas ˇ ´ ˚ ˇ ´ preklad Bible toto jmeno neobsahuje, muzete se v teto ´ knize podıvat do Dodatku na strany 195–197, abyste zjisˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ tili proc. Skutecnost je vsak takova, ze Bozı jmeno se ve

14


ˇ ´ ´ ´ starovekych biblickych rukopisech objevuje mnohotisıc´ ˇ ´ krat. Jehova si tedy preje, abychom jeho jmeno znali ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ a abychom je pouzıvali. Dalo by se rıci, ze Bibli pouzil ´ ´ ´ ´ ˇ k tomu, aby se nam na jejıch strankach predstavil. ˚ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 15 Buh sam si dal jmeno, ktere ma hluboky vyznam. Je´ ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ ´ ho jmeno, Jehova, znamena, ze Buh muze splnit kazdy ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ svuj slib a ze muze uskutecnit jakykoli zamer, ktery si ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ predsevzal.1 Bozı jmeno je jedinecne, jedine sveho druhu. ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ Toto jmeno nalezı jedine Bohu. Jehova je vsak jedinecny ˇ ˇ ˇ´ jeste v mnoha dalsıch ohledech. Jak to? ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ 1 Vıce informacı o vyznamu a vyslovnosti Bozıho jmena najdete ´ v Dodatku na stranach 195–197. ´ ´ 15. Co znamena jmeno Jehova?

´ ´ Laska, kterou ma ´ ´ dobr y otec ke svym ˇ detem, je odleskem ˇ ˇ´ ´ daleko vetsı lasky, ´ ˇ ´ kterou nas nebesky ´ ´ ´ Otec cıtı k nam


15

´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ 16 Videli jsme, ze Zalm 83:18 o Jehovovi rıka: „Ty sam ˇˇ´ ˇ ´ jsi Nejvyssı.“ Podobne jen o Jehovovi se mluvı jako ˇ ´ ´ ´ˇ ´ o „Vsemohoucım“. Ve Zjevenı 15:3 se pıse: „Velka a podi´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vuhodna jsou tva dıla, Jehovo Boze, Vsemohoucı. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Spravedlive a prave jsou tve cesty, Krali vecnosti.“ Z toho, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ze Jehova je oznacen jako „Vsemohoucı“, se dozvıdame, ˇ ˇ ˇ´ ´ ze je tou nejmocnejsı bytostı. Jehovova moc je naprosto ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ nesrovnatelna; je vseprevysujıcı. Titul ‚Kral vecnosti‘ nam ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ zase pripomına, ze Jehova jeˇ jedinecny jeste v dalsım ohleˇ ˇ´ ´ ˇ ´ du. Jen on existoval vzdy. Zalm 90:2 rıka: „Od neurciteho ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ casu na neurcity cas [neboli navzdy] jsi Buh.“ Nevzbuzuje ´ ˇ ´ ´ v nas snad tato myslenka posvatnou uctu? ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ 17 Jehova je jedinecny take tım, ze jedineˇ on je Stvoritel. ´ ˇ ´ˇ ˇ Ve Zjevenı 4:11 cteme: „Hoden jsi, Jehovo, ano nas Boze, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prijmout slavu a cest a moc, protoze jsi stvoril vsechny ˇ ´ ˚ ˇ ˇ veci a z tve vule existovaly a byly stvoreny.“ Vsechno, co ´ ´ ´ ˚ vas napadne — od neviditelnych duchovnıch tvoru v nebi ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ pres hvezdy, ktere se trpytı na nocnı obloze, a ovoce ros´ ˇ ´ ´ toucı na stromech, az po ryby, ktere plavou v oceanech ˇ ´ ˇ ´ ˇ a rekach —, to vsechno existuje dıky tomu, ze Jehova je ˇ Stvoritelem. ˚ ˇ ´ ´ ´ MUZETE MIT K JEHOVOVI BLIZKY VZTAH? ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 18 Kdyzˇ nekte rı lide ctou o Jehovovych bazen vzbuzujı´ ´ ´ ˇ ˇ ´ cıch vlastnostech, necıtı se pritom moc dobre. Majı pocit, ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ze Buh je pro ne prılis vyvyseny, a ze se proto k nemu niˇ ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ kdy nebudou schopni priblızit. Mozna si take rıkajı, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ takovemu vznesenemu Bohu na nejakem cloveku ani ne´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ zalezı. Ale je takova uvaha na mıste? Bible ucı presny opak. ˇ´ ´ ˇ ´ ´ O Jehovovi rıka: „Vlastne nenı daleko od nikoho z nas.“ ´ ´ ˇ ˇ 16, 17. Co se o Jehovovi dozvıdame z toho, ze je oznacen jako ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ (a) „Vsemohoucı“ (b) „Kral vecnosti“ (c) „Stvoritel“? ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ 18. Proc majı nekterı lide pocit, ze se k Bohu nikdy nemohou priblıˇ ˇ´ ´ zit, ale co o tom rıka Bible?

16


´ ´ ´ ˇ ˇ (Skutky 17:27) Bible nas dokonce vybızı: „Priblizte se ˇ ´ˇ´ ´ k Bohu a on se priblızı k vam.“ (Jakub 4:8) ˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ´ ´ 19 Jak se mu˚ zete k Bohu priblızit? Predevsım dale pokraˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ cujte v tom, co prave te delate — ucte se o nem. Jezıs rekl: ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ „To znamena vecny zivot, ze prijımajı poznanı o tobe, je´ ´ ´ ˇ´ˇ dinem pravem Bohu, a o tom, ktereho jsi vyslal, Jezısi ˇ´ ´ ˇ ˇ´ Kristu.“ (Jan 17:3) Ano, Bible rıka, ze ten, kdo se ucı o Jeˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ hovovi a Jezısovi, zıska „vecny zivot“. Uz jsme si rekli, ze ˚ ´ ´ ´ „Buh je laska“. (1. Jana 4:16) Jehova ma ale take mnoho ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ dalsıch krasnych a pritazlivych vlastnostı. Bible naprıklad ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ rıka, ze Jehova je „Buh milosrdny a milostivy, pomaly ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ k hnevu a hojny v milujıcı laskavosti a pravde“. (2. Moj ˇ zıˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ sova 34:6) Je „dobry a prichystany odpoustet“. (Zalm ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 86:5) Buh je trpelivy. (2. Petra 3:9) Je verne oddany. (Zje´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ venı 15:4) Kdyz budete dal cıst Bibli, dozvıte se z nı, jak ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Jehova tyto i mnohe dalsı pritazlive vlastnosti projevoval v minulosti a jak je projevuje dnes. ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ 20 Je pravda, ze Boha nemuzeme videt, protoze je to ne´ viditelny duch. (Jan 1:18; 4:24; 1. Timoteovi 1:17) Ale ´ ˇ ´ ´ ´ dıky tomu, co se o nem dozvıdame ze stranek Bible, ho ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ muzeme osobne poznat. Jak rekl zalmista, muzeme ‚poˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ´ ˚ hlızet na Jehovovu p r ıjemnost‘. ( Zalm 27:4; R ıman um ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 1:20) Cım vıc toho o Jehovovi budete vedet, tım skutecˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˚ ˚ ´ nejsı pro vas bude a tım vıc duvodu budete mıt k tomu, ´ ´ abyste ho milovali a cıtili jste se mu nablızku. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 21 Postupne budete stale lepe chapat, procˇ Bible rˇ ık a, ze ´ ˇ ´ ˇ Jehovu mame povazovat za sveho Otce. (Matous 6:9) Neˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ jenze nam dal zivot, ale take si preje, aby nas zivot byl co ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nejlepsı — stejne jako si to pro sve deti preje kazdy laskypl˚ ˇ ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ 19. (a) Jak se muzeme k Bohu priblızit a jaky z toho budeme mıt uzi´ ´ ´ ´ ´ tek? (b) Ktere vlastnosti se vam na Bohu lıbı nejvıc? ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 20–22. (a) Kdyz Boha nemuzeme videt, znamena to, ze se k nemu ˚ ˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ nemuzeme priblızit? Vysvetlete to. (b) Od ceho vas mozna budou odraˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zovat nekterı lide, kterı to s vami myslı dobre, ale co byste meli delat?


17

ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ny otec. (Zalm 36:9) Bible take rıka, ze lide se mohou stat ´ ˇ´ ˇ Jehovovymi prateli. (Jakub 2:23) Jen si to predstavte — ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ muzete se stat prıtelem Stvoritele celeho vesmıru! ˇ ˇ ˇ ´ 22 Kdyz budete ve studiu Bible pokracovat, mozn a se ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ vam stane, ze lide, kterı to s vami myslı dobre, vas od ta´ ˇ ´ ´ ˇ koveho studia budou odrazovat. Mozna majı strach, ze ˇ ´ ˇ ´ prejdete na jinou vıru. Nikomu vsak nedovolte, aby vam ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ branil rozvıjet to nejcennejsı pratelstvı, jake muzete mıt. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 23 Pri zkoumanı Bible pochopitelne narazıte na veci, ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ kterym zprvu nebudete rozumet. Muze byt ponekud poˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ korujıcı pozadat nekoho o pomoc, ale nevahejte se zeptat ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ jen kvuli tomu, ze se mozna stydıte. Jezıs rekl, ze je dob´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ re byt pokorny jako male dıte. (Matous 18:2–4) A vıme, ze ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ deti kladou hodne otazek. Buh si preje, abyste nasli odˇ ˇ ˇ ˇ´ povedi. Bible se pochvalne zminuje o lidech, kterı se ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dychtive snazili dozvedet se o Bohu vıce. Tito lide peclive ´ ˇ ´ ´ zkoumali Pısmo, aby se ujistili, ze to, co se dozvıdajı, je pravda. (Skutky 17:11) ˚ ˇ ˇ ˇ 24 Nejlepsˇ ı´ zpusob, jak se o Jehovovi neco dozvedet, je ˇ ´ ˇ ´ zkoumat Bibli. Ta je odlisna od vsech ostatnıch knih. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ V cem? Tımto nametem se bude zabyvat dalsı kapitola. ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 23, 24. (a) Proc byste meli bez zabran klast otazky k tomu, o cem ˇ´ ´ ˇ ˇ´ se ucıte? (b) Co bude nametem dalsı kapitoly?

ˇ ˇ ˇ ˇ

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˚ ´ ´ ´ ˇ Buh se zajıma o vas osobne. (1. Petra 5:7) ˇ ˇ´ ´ ´ Bozı osobnı jmeno je Jehova. (Zalm 83:18) ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ Jehova vas vybızı, abyste se k nemu priblızili. (Jakub 4:8) ´ ´ ´ ´ Jehova je milujıcı, laskavy a milosrdny. ˇ´ˇ (2. Mojzısova 34:6; 1. Jana 4:8, 16)

´

DRUHA KAPITOLA

Bible je knihou od Boha ´ ˇ ˇ´ V jakych smerech se Bible lisı ˇ ´ od vsech ostatnıch knih? ´ ˚ ˇ Jak nam Bible muze pomoci ´ ´ ´ zvladat osobnı problemy? ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Proc muzeme duverovat proroctvım, ´ ´ ktera jsou v Bibli zapsana? ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ VZPOMENTE si na to, kdyz jste od sveho dobreho prıtele ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ dostali nejaky hezky darek. Pravdepodobne vas to nejen ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ nadchlo, ale take vas to zahralo u srdce. Darek nam totiz ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ neco rıka o darci — prinejmensım to, ze mu na nasem ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ pratelstvı zalezı. Za dobre vybrany darek jste svemu prıte´ ˇ li bezpochyby take podekovali. ˇ 2 Bible je darem od Boha — darem, za ktery´ mu mu˚ ze´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ me byt opravdu vdecnı. Tato jedinecna kniha nam totiz ˇ ´ ˇ ˇ odhaluje veci, ktere bychom se jinak nikdy nedozvedeˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ li. Naprıklad nam vypravı o stvorenı hvezdnych nebes, ˇ ´ ˇ ˇ ´ zeme a prvnıho muze a zeny. Bible take obsahuje spoleh´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ live zasady, ktere nam v zivote pomahajı vyrovnavat se ´ ˇ ˚ ´ ˚ ´ s problemy a obavami. Vysvetluje, jak Buh splnı svuj za´ ˇ ˇ´ mer a jak na zemi zavede lepsı podmınky. Bible je ˇ ˇ ´ skutecne neocenitelnym darem. ´ ˇ ˇ 3 Bible je take´ darem, ktery´ nas zahreje u srdce, protoze ´ ´ ´ ˇ nam leccos odhaluje o svem Darci, Jehovovi Bohu. To, ze ´ ˚ ˇ ˇ nam dal takovou knihu, je dukazem, ze si preje, abychom ´ ´ 1, 2. V jakych ohledech je Bible neocenitelnym darem od Boha? ´ ´ ˇ ´ ˇ 3. Co se o Jehovovi dozvıdame z toho, ze nam daroval Bibli, a proc ´ ˚ ˇ ˇ ˇ nas to muze potesit?

19

´ ´ ˇ ´ ˇ „Svate Pısmo — Preklad noveho sveta“ ´ je k dispozici v mnoha jazycıch

ˇ ´ ˚ ˇ ho dobre poznali. Bible nam opravdu muze pomoci, abyˇ ´ˇ chom se k Jehovovi priblızili. ˇ ´ 4 Pokud doma nejakou Bibli mate, zdaleka nejste jedi´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ nı. Cela Bible nebo jejı casti byly vydany ve vıce nez 2 300 ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ jazycıch a dıky tomu je dostupna vıce nez 90 procentum ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ svetove populace. V prumeru se kazdy tyden mezi lidi rozˇ´ˇ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ sırı pres milion vytisku teto knihy. Do dnesnı doby byly ´ ˚ ´ ´ ˇ´ ´ vyrobeny miliardy vytisku cele Bible nebo jejıch castı. ˇ ´ ´ ´ ´ Zadna jina kniha se v tom Bibli nevyrovna. ´ ´ 5 Bible je navıc ‚inspirovana Bohem‘. (2. Timoteovi ´ ´ ´ ´ 3:16) V jakem ohledu? Na tuto otazku odpovıda Bible ´ ´ ˇ ´ sama: „Lide mluvili z Boha, jak byli unaseni svatym du´ ˇ ´ chem.“ (2. Petra 1:21) Znazorneme si to: Podnikatel ma ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ˇ mozna sekretarku, ktera pro nej pıse dopis. Ten obsahuje ˇ myslenky a pokyny podnikatele. Proto je to jeho dopis, ´ˇ ˇ ´ a ne dopis sekretarky. Podobne Bible obsahuje poselstvı ˇ ´ ˇ´ ´ od Boha, a ne myslenky lidı, kterı toto poselstvı pouze ´ ˚ ˇ´ˇ 4. Co na vas zapusobilo, pokud jde o rozsırenost Bible? ´ ´ 5. V jakem ohledu je Bible ‚inspirovana Bohem‘?

20


´ ˇ ˇ ˇ´ zapsali. Cela Bible je proto skutecne ‚Bozım slovem‘. ˇ ˚ (1. Tesalonicanum 2:13) ´ ˇ ´ JEDNOLITA A PRESNA ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ 6 Bible byla psana v prubehu vıce nez 1 600 let. Jejı pi´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ satele zili v ruznych dobach a pochazeli z nejruznejsıho ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ˇ ´ˇ ´ prostredı. Nekterı z nich byli rolnıci, rybari a pastyri. Jinı ´ ´ byli proroci, soudci a kralove. A pisatel jednoho z evan´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ geliı, Lukas, byl zase lekarem. Bez ohledu na rozlicne ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ prostredı, z nehoz jednotlivı pisatele pochazeli, je Bible ˇ´ ´ od zacatku do konce jednolitym celkem.1 ´ ˇ 7 Prvnı´ biblicka´ kniha nam sdeluje, jak se lidstvo dosta´ ˚ ´ ´ ˇ ´ lo do problemu. Poslednı kniha nam ukazuje, ze cela ˇ ´ ´ zeme se stane rajem neboli zahradou. Cela Bible zahrnu´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ je tisıce let lidskych dejin a z ruznych hledisek pojednava ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ o postupnem uskutecnovanı Bozıho zameru se zemı. ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ Vnitrnı soulad Bible je opravdu pusobivy, ale prave to se ´ ˇ ´ ´ ´ da ocekavat od knihy, ktera je inspirovana Bohem. ˇ ˇ ´ ´ 8 Bible je vedecky presna. Jsou v nı dokonce informace, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ktere znacne predbehly svou dobu. Naprıklad 3. kniha ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ Mojzısova obsahuje zakony dane starovekemu Izraeli, ´ ´ ´ ´ ´ ´ ktere se tykaly karanteny a hygieny, zatımco okolnı naroˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dy nemely o takovych vecech ani ponetı. V dobe, kdy byly ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ rozsıreny mylne predstavy o tvaru zeme, se o nı Bible zmiˇ ´ ˇ ´ novala jako o kruhu neboli kouli. (Izajas 40:22) Bible take ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇˇ ˇ spravne rıka, ze zeme je ‚zavesena na nicem‘. (Job 26:7) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Bible samozrejme nenı zadnou vedeckou ucebnicı. Ale ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ kdyz se dotyka vedeckych temat, je pozoruhodne presˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 1 Nekterı lide sice rıkajı, ze urcite pasaze Bible si navzajem protireˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ cı, ale takova obvinenı jsou nepodlozena. Viz 7. kapitolu knihy Bib´ ˇ´ ˇ ´ le — Slovo Bozı, nebo lidske?, kterou vydali svedkove Jehovovi. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 6, 7. Proc je jednolitost biblicke zpravy zvlas pozoruhodna? ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 8. Na prıkladech ukazte, ze Bible je vedecky presna.

Bible je knihou od Boha

21

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ na. A neocekavali bychom snad prave to od knihy, ktera je od Boha? ˇ ´ ´ ´ 9 Bible je take´ presn a a spolehliva z historickeho hledis´ ´ ´ ´ ´ ´ ka. Jejı zpravy jsou konkretnı. Obsahujı nejen jmena ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ urcitych lidı, ale i jejich rodokmeny.1 Svetstı historikove se ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ obvykle nezminujı o porazkach vlastnıho naroda. Ale bibˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ lictı pisatele jsou na rozdıl od nich uprımnı, a to i tehdy, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ kdyz pojednavajı o svych vlastnıch chybach a o selhanıch ´ ´ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ celeho naroda. Naprıklad ve 4. knize Mojzısove se pisatel ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Mojzıs zminuje o vlastnım vaznem provinenı, za ktere ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ byl prısne pokaran. (4. Mojzısova 20:2–12) Takova uprım´ ˇ ´ ´ ´ ´ nost je v jinych dejinnych zaznamech vzacnostı. V Bibli se ´ ˇ ´ ´ ˇ s nı vsak setkavame proto, ze je to kniha od Boha. ´ ´ KNIHA OBSAHUJICI PRAKTICKOU MOUDROST ´ ˇˇ ´ 10 Bible je inspirovana Bohem, a proto je ‚prospesna ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ k vyucovanı, ke karanı a k urovnavanı vecı‘. (2. Timoteo´ ˇ´ ´ ´ vi 3:16) Ano, je to prakticka kniha. Zracı se v nı hluboke ´ ´ ´ ˇ pochopenı lidske povahy. A nenı divu, vzdy autorem ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ Bible je sam Jehova Buh, ktery cloveka stvoril. Jehova ro´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ zumı nasemu smyslenı a nasim citum lepe nez my sami. ˇ ´ ˇ ˇ ´ Krome toho vı, co potrebujeme, abychom byli sastnı. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ A vı take, jakemu jednanı se mame vyhybat. ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ 11 Uvazujme o Jezısove proslovu, kteremu se rıka Kaza´ ˇ ´ ˇ ´ nı na hore. Je zaznamenan u Matouse, v kapitolach ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ 1 Vsimneme si naprıklad podrobneho Jezısova rodokmenu uvede´ ´ ˇ neho u Lukase 3:23–38. ´ ˇ ´ ˇ ´ 9. (a) V jakych smerech se Bible prokazala jako historicky presna ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ´ a spolehliva? (b) Jaky nazor na Bibli muzeme prijmout dıky uprım´ ˚ nosti jejıch pisatelu? ˇ ´ ˇ ´ 10. Proc nenı divu, ze Bible je prakticka kniha? ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ 11, 12. (a) O jakych nametech mluvil Jezıs ve svem Kazanı na hore? ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ (b) Ktere dalsı prakticke zalezitosti se v Bibli rozebırajı a proc jsou bib´ ˇ ´ licke rady nadcasove?

´ Biblicky pisatel ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Izajas predpovedel ´ ´ pad Babylonu

ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ 5 az 7. V teto mistrne ukazce pusobiveho vyucovanı Jezıs ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mluvil o rade nametu — o tom, jak najıt skutecne stestı, ´ jak urovnavat neshody, jak se modlit a jak si zachovat ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ spravny nazor na hmotne veci. Jezısova slova jsou az doˇ ˚ ´ ´ ˇ dnes stejne pusobiva a prakticka, jako byla v dobe, kdy je pronesl. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 12 Nekter e biblicke zasady se tykajı rodinneho zivota, ´ ´ ˚ ˚ ´ ´ pracovnıch navyku a vztahu s druhymi. Zasady z Bible se


23

´ ˇ ´ ˇ ˇˇ ´ vztahujı na vsechny lidi a jejı rady jsou vzdy prospesne. ˇ ˚ ´ ´ ´ Moudrost obsazenou v Bibli shrnul Buh nasledujıcımi ´ ´ ˇ ´ ˚ slovy, ktera zapsal prorok Izajas: „Ja, Jehova, jsem tvuj ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Buh, Ten, kdo te vyucuje k tvemu prospechu.“ (Izajas 48:17) ´ KNIHA PROROCTVI ˇ ´ ˇ ´ 13 Bible obsahuje bezpocet proroctvı, z nichz mnoha se ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ jiz splnila. Uvazujme o jednom prıkladu. Prostrednictvım ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ proroka Izajase, ktery zil v osmem stoletı pr. n. l., Jehova ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ predpovedel, ze mesto Babylon bude zniceno. (Izajas ´ ˇ ´ ´ ˇ 13:19; 14:22, 23) Ve zmınenem proroctvı bylo e ´ ˇ ´ podrobn ´ ´ ´ ´ ´ popsano, jak k dobytı Babylonu dojde. Utocıcı armady ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mely vysusit babylonskou reku a mely do mesta vpocho´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dovat bez boje. To ale nenı vsechno. V Izajasove proroctvı ´ ´ ´ ´ je dokonce uvedeno jmeno krale, ktery Babylon dobude. ´ ˇ ´ ´ ˇ Ten kral se mel jmenovat Kyros. (Izajas 44:27–45:2) ˇ ´ 14 Asi o 200 let pozdeji, v noci z 5. na 6. rˇ ıjna roku 539 ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ pr. n. l., se v blızkosti Babylonu utaborila dobyvatelska ´ ´ ´ ´ ´ ´ armada. Kdo byl jejım velitelem? Persky kral jmenem Ky´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ros. Scena byla pripravena na to, aby se uzasne proroctvı ´ ´ ´ splnilo. Ale vtrhne v souladu s proroctvım Kyrova arma´ da do Babylonu bez boje? ˇ ´ ´ ´ 15 Tu noc Babylo´ nan e slavili svatek a za mohutnymi ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ mestskymi zdmi se cıtili v bezpecı. Mezitım Kyros chytre ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ odvedl vodu z rıcnıho koryta, ktere mestem prochazelo. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Kratce nato byla reka natolik melka, ze ji Kyrovi muˇ ˇ ˇ ´ zi mohli prebrodit a dostat se tak k mestskym zdem. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Jak ale Kyrova armada babylonske zdi zdola? Z nejakeho ´ ´ ˇ ˇ ´ 13. Jake podrobnosti Jehova zjevil proroku Izajasovi ohledne dobytı ´ Babylonu? ˇ ´ ´ ˇ ´ 14, 15. Jak se splnily nektere podrobnosti Izajasova proroctvı o Ba´ ˇ bylone?

24


˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ duvodu Babylonane bezstarostne nechali otevrene mest´ ´ ske brany. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 16 O Babylon e bylo predpovedeno: „Nikdy nebude ´ ´ ˇ ´ ´ obyvan ani nebude prebyvat po generaci za generacı. ´ ´ˇ ´ A Arab si tam nepostavı stan a pastyri tam nenechajı ´ ´ ´ ˇ ulehnout sva stada bravu.“ (Izajas 13:20) V tomto proroc´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ tvı bylo predpovedeno neco vıc nez jen pad mesta. Je ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ z nej videt, ze Babylon mel byt zpustosen natrvalo. ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ O splnenı techto slov se muzete presvedcit na vlastnı oci. ´ ´ ´ ˇ ´ Neobydlene rozvaliny starovekeho Babylonu, ktere se na´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ chazejı asi 80 kilometru jizne od Bagdadu v Iraku, jsou ˚ ˇ ´ ˇ dukazem toho, ze Jehovova slova pronesena prostrednic´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ tvım Izajase se splnila. Jehova rekl: „Vymetu jej kostetem ´ ´ ˇ vyhlazenı.“ (Izajas 14:22, 23)1 ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ 1 Dalsı informace o biblickych proroctvıch muzete najıt na straˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nach 27–29 v brozure Kniha pro vsechny lidi, kterou vydali svedkove Jehovovi. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 16. (a) Co Izajas predpovedel o konecnem osudu Babylonu? (b) Jak ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ se Izajasovo proroctvı o znicenı Babylonu splnilo?


25

ˇ ˇ 17 Kdyzˇ uvazujeme o tom, ze Bible je knihou spolehli´ ´ ˇ ´ ˇ vych proroctvı, neposiluje to snad nasi vıru? Vzdy ˇ ˚ ´ ´ jestlize Jehova Buh splnil sve sliby v minulosti, mame ´ ´ ˚ ˇˇ ˇ ´ ´ ˚ padne duvody verit tomu, ze splnı take svuj slib o pozem´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ skem raji. (4. Mojzısova 23:19) Skutecne mame ‚nadeji ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ na vecny zivot, jejz pred dlouhotrvajıcımi casy slıbil Buh, ´ ˚ ˇ ´ ktery nemuze lhat‘. (Titovi 1:2)1 ˇ ´ „SLOVO BOHA JE ZIVE“ ´ ´ ˇ ´ 18 Z toho, co jsme si v teto kapitole ukazali, je zrejme, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ze Bible je opravdu jedinecna kniha. Jejı hodnota vsak ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ 1 Znicenı Babylonu je jen jednım prıkladem splneneho biblickeho ´ ˇ´ ˇ´ ˚ ˇ´ ˇ ´ ˇ proroctvı. K dalsım prıkladum patrı znicenı mest Tyros a Ninive. (Eze´ ˇ ˇ ˇ ´ kiel 26:1–5; Sefanjas 2:13–15) Krome toho je v Danielove proroctvı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ predpovedeno, v jakem poradı se na svetove scene objevı jednotlive ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ mocnosti, ktere zıskajı dominantnˇ ı postavenı po Babylone. K temto ˇ ´ mocnostem patrila Medo-Persie a Recko. (Daniel 8:5–7, 20–22) Viz ta´ ´ ´ ´ ´ ˇ ke Dodatek, kde se na stranach 199–201 pojednava o mnoha mesias´ ´ ´ ˇ´ˇ skych proroctvıch, ktera se splnila na Jezısi Kristu. ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 17. Proc splnena biblicka proroctvı posilujı nasi vıru? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 18. Jak se o ‚slovu Boha‘ pusobive vyjadril kresansky apostol Pavel?

´ Rozvaliny Babylonu

26


ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ zdaleka nespocıva pouze v jejım vnitrnım souladu, ve´ ´ ˇ ´ decke a historicke presnosti, prakticke moudrosti a ve ´ ´ ˇ ´ ˇ spolehlivych proroctvıch. Kresansky apostol Pavel naˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ psal: „Slovo Boha je zive a vykonava moc a je ostrejsı nez ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ jakykoli dvojsecny mec a pronika az k rozdelenı duse ˚ ´ ´ a ducha a kloubu a jejich morku a je schopne rozeznavat ˇ ´ ˚ myslenky a umysly srdce.“ (Hebrejcum 4:12) ˇ ˇ´ ´ ˚ ˇ 19 Kdyzˇ v Bibli cteme Bozı ‚slova‘ neboli vyroky, muze ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ to zmenit nas zivot. Dıky Bibli se muzeme prozkoumat ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ tak jako nikdy drıv. Mozna tvrdıme, ze Boha milujeme. ´ ˇ ´ ´ ˇ Ale to, jak doopravdy smyslıme a jake sklony si pestuje´ ˇ ˇ ´ me v srdci, se pozna az podle toho, jak na ucenı Bible, ˇ´ ´ Bozıho inspirovaneho slova, reagujeme. 20 Bible je opravdu knihou od Boha. Proto bychom ji ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ meli cıst, studovat a vazit si jı. Svou vdecnost za tento boz´ ´ ˇ ´ sky dar projevujme tım, ze budeme i nadale zkoumat ˇ ˇ ´ ´ ´ jeho obsah. Kdyz to budeme delat, zıskame hluboke oceˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nenı pro Bozı zamer s lidstvem. Jaky zamer to je a jak se ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ uskutecnı? O tomto nametu bude pojednavat nasledujı´ cı kapitola. ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ 19, 20. (a) Jak se dıky Bibli muzete prozkoumat? (b) Jak muzete dat ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ najevo, ze si Bible jakozto jedinecneho daru od Boha vazıte?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ˇ ˇ Bible je inspirovana Bohem, a proto je pres´ ´ na a spolehliva. (2. Timoteovi 3:16) ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ Informace obsazene v Bozım slove ´ ˇ ´ ˇ ´ˇ jsou prakticke pro kazdodennı zivot. (Izajas 48:17) ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Bozı sliby zaznamenane v Bibli se urcite ´ ˇ´ˇ splnı. (4. Mojzısova 23:19)

ˇ

´

TRETI KAPITOLA

´ ´ ˚ ´ ˇ ´ Jaky ma Buh zamer se zemı? ´ ´ ˚ ´ ˇ Jaky ma Buh zamer s lidstvem? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ Jakemu narcenı musı Buh celit? ˇ Jak bude zivot na zemi vypadat v budoucnosti? ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ BOZI zam er se zemı je opravdu nadherny. Jehova si preˇ ˇ ˇ ´ ´ je, aby zeme byla naplnena sastnymi, zdravymi lidmi. ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ Bible rıka, ze „Buh vysadil zahradu v Edenu“ a ze „dal . . . ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ vyrust . . . kazdemu stromu zadoucımu na pohled a dob´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ remu k jıdlu“. Kdyz Buh vytvoril prvnıho muze a zenu, ˇ ´ ´ Adama a Evu, postavil je do tohoto prekrasneho domova ˇ ´ ˇ ´ ˇ a rekl jim: „Bute plodnı a pribyvejte a naplnte zemi ˇ ˇ´ˇ ˇ´ a podmante si ji.“ (1. Mojzısova 1:28; 2:8, 9, 15) Bozım ´ ˇ ´ ˇ ˇ zamerem tedy bylo, aby lide meli deti, aby hranice zahra´ˇ ˇ´ˇ ´ dy, v nız bydleli, rozsırili po cele zemi a aby se starali ´ˇ o zvırata. ´ ´ ˇ ´ ˇ 2 Co myslıte, bude zamer Jehovy Boha, aby lide zili ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ´ ´ v pozemskem raji, nekdy uskutecnen? Buh rıka: „Dokon´ ˇ ´ ´ ˇ ce jsem o tom mluvil; [a] take to ucinım.“ (Izajˇ as 46:9–11; ˚ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 55:11) Ano, Buh svuj zamer rozhodne splnı. Rıka, ze „neˇ ˇ ˇ ˇ stvoril [zemi] proste nadarmo“, ale ze „ji utvoril, dokonce ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ aby byla obyvana“. (Izajas 45:18) Jacı lide majı podle Boˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ zıho zameru zıt na zemi? A jak dlouho? Bible odpovıda: ´ ´ ˇ ´ „Spravedlivˇ ı budou vlastnit zemi a budou na nı prebyvat ˇ ´ navzdy.“ (Zalm 37:29; Zjevenı 21:3, 4) ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ 1. Jaky ma Buh zamer se zemı? ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ 2. (a) Proc si muzeme byt jisti, ze Bozı zamer se zemı se splnı? (b) Co ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Bible rıka o vecnem zivote lidı?


28

´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Takove podmınky samozrejme jeste nenastaly. Lide ´ ´ ´ ´ ˇ dnes zapası s nemocemi a umırajı, a dokonce proti sobe ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ bojujı a navzajem se zabıjejı. Neco se pokazilo. Buh si ale ˇ ˇ´ ˇ rozhodne nepral, aby zeme vypadala tak jako dnes. Co ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ se stalo? Proc se Bozı zamer se zemı dosud neuskutecnil? ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ To nemuze vysvetlit zadna ucebnice dejepisu napsana ˇ ´ˇ ˇ lidmi, protoze potıze zacaly v nebi. ´ ´ ˇ ´ ODKUD POCHAZI NEPRITEL? ´ ˇ´ 4 Prvnı´ biblicka´ kniha mluvı´ o jednom Bozˇ ım neprıte´ ˇ ˇ li, ktery se objevil v zahrade Eden. Je sice oznacen jako ´ ´ˇ ´ „had“, ale nebylo to pouhe zvıre. Posledn ı kniha Bible ho ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ popisuje jako tvora, „ktery je nazyvan Dabel a Satan, jenz ´ ´ ´ ˇ zavadı na scestı celou obydlenou zemi“. Je oznacen ta´ ˇ´ˇ ´ ke jako „prahad“. (1. Mojzısova 3:1; Zjevenı 12:9) Tento ´ ˇ ´ ´ ˇ mocny andel neboli neviditelny duchovnı tvor pouzil ˇ ˇ hada k tomu, aby mluvil s Evou. Udelal to podobne jako ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ sikovny brichomluvec, ktery vyvolava dojem, ze hlas vy´ ´ ´ ´ ´ ´ chazı z blızke loutky nebo figurıny. Tento duchovnı tvor ˇ ˇ ˚ ˇ byl bezpochyby pri tom, kdyz Buh pro lidi pripravoval zemi. (Job 38:4, 7) ˇ ˇ ´ 5 Vzhledem k tomu, ze vsichni Jehovovi ˇ tvorove jsou ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ dokonalı, vsak vznika otazka, kdo stvoril ‚Dabla‘ neboli ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ‚Satana‘. Strucne receno, jeden z Bozıchˇ mocnych duchov´ ˚ ´ ´ nıch synu se zvrhnul a sam se stal Dablem. Jak je to ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ mozne? Jednoduse, vzdy i dnes se z cloveka, ktery byl ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ drıve slusny a poctivy, muze stat zlodej. Jak k tomu do´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ jde? Takovy clovek mozna dopustı, aby mu v srdci ´ ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ vznikla nespravna touha. Pokud o nı stale premyslı, muze ´ ´ ´ ˇ ´ tato nespravna touha velmi zesılit. A kdyz se pak takove3

´ ´ ´ ´ ´ ´ 3. Jaka politovanıhodna situace je dnes na zemi a jake otazky to vy´ ´ volava? ˇ ˇ ´ 4, 5. (a) Kdo ve skutecnosti mluvil s Evou prostrednictvım hada? ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ (b) Jak se muze ze slusneho, poctiveho cloveka stat zlodej?

´ ´ ˚ ´ ˇ ´ Jaky ma Buh zamer se zemı?

29

ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ mu cloveku naskytne vhodna prılezitost, svou spatnou ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ touhu, o nız do te doby jen premyslel, mozna uskutecnı. (Jakub 1:13–15) ˇ ´ ´ ˇ ˇ 6 To se stalo v prˇ ıpad e Satana Dabla. Bezpochyby slysel ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ Boha, jak Adamovi a Eve rıka, aby meli deti a naplnili ze´ ˇ´ˇ mi svym potomstvem. (1. Mojzısova 1:27, 28) Satan si ˇ ˇ ˇ ´ evidentne pomyslel: ‚Vzdy vsichni tihle lide by mohli ´ ´ ˇ ´ mısto Boha uctıvat me!‘ A tak se mu v srdci uhnızdila ne´ ´ spravna touha. Nakonec podnikl kroky k tomu, aby Evu ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ podvedl, kdyz jı o Bohuˇ napovıdal lzi. (1. Mojzısova ˇ ´ ˇ ´ 3:1–5) Tak se z nej stal „Dabel“, coz znamena „Pomlouˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ vac“. Zaroven se stal „Satanem“, coz znamena „Odpurce“. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 7 Satan Dabel pomocı lzı a lstiveho jednanı primel Adaˇ´ˇ ma a Evu k tomu, aby Boha neposlechli. (1. Mojzısova ˚ ˇ ˇ ˇ 2:17; 3:6) Buh Adamovi a Eve rekl, ze pokud ho nebudou ˇ ˇ ˇ´ poslouchat, postihne je smrt. A presne v souladu s Bozı´ ˇ ˇ´ˇ mi slovy take nakonec zemreli. (1. Mojzısova 3:17–19) ˇ ˇ ˇ ´ Kdyz Adam zhresil, stal se nedokonalym, ˇ ´ a nedokonalost ˇ ˇ ˚ proto zdedili i vsichni jeho potomci. (Rımanum 5:12) Tuˇ ˇ ˇ ´ ˇ to situaci lze prirovnat k tomu, kdyz se v nejake forme ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ pece babovka. Predstavte si, ze ve forme je nejaky dulek. ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Jak bude vypadat kazda babovka, ktera se v takove forme ˇ ˇ ´ ˇ ˚ upece? V kazde bude proste ten dulek neboli nedokonaˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ lost. Podobne kazdy clovek zdedil po Adamovi takovy ˚ ˇ ˇ ´ ´ „dulek“ v podobˇ e nedokonalosti. Proto vsichni lide star´ ´ ´ ˚ nou a umırajı. (Rımanum 3:23) ˇ ˇ ˇ ˇ 8 Kdyz Satan primel Adama a Evu k tomu, aby zhreˇ ˇ ˚ sili proti Bohu, stal se tak vlastne vudcem vzpoury. ˇ ´ ´ ´ ˇ´ 6. Jak se jeden mocny duchovnı Bozı syn stal Satanem Dablem? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 7. (a) Proc Adam s Evou zemreli? (b) Proc starnou a umırajı vsichni Adamovi potomci? ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ 8, 9. (a) Jake vyzyvave tvrzenı Satan vznesl? (b) Proc Buh vzbourenˇ ˇ ˇ ce okamzite neznicil?

30


ˇ ˚ ˚ ´ ˇ Zpochybnil totiz Jehovuv zpusob vlady. Satan v podstate ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ rıkal: ‚Buh je spatny vladce. Vyklada lidem lzi a svym ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ poddanym upıra dobre veci. Lide nepotrebujı, aby jim

ˇ´ˇ Jak by mohl Satan Jezısovi ˇ ´ ´ ´ ˇ nabıdnout vsechna kralovstvı sveta, ˇ ˇ kdyby mu ve skutecnosti nepatrila?


31

´ ˚ ˇ vladl Buh. Sami si totiz mohou rozhodovat o tom, co ´ ˇ ´ ˚ ´ je dobre a co spatne. A vubec, pod mou vladou by se jim ˇ ´ ˇ ˚ darilo mnohem lepe.‘ Jak se mel Jehova Buh s takovou ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ vyzyvavou kritikou vyporadat? Nekterı lide se domnıvajı, ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ze Buh mel vsechny vzbourence proste usmrtit. Byla by ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ to vsak uspokojujıcı odpove na Satanovo vyzyvave ´ ´ ´ ˚ ˇ ˚ ´ ´ tvrzenı? Dokazal by tım Buh, ze jeho zpusob vladnutı je ´ ´ spravny? 9 Dokonaly´ smysl pro spravedlnost Jehovovi nedovolil ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ usmrtit vzbourence okamzite. Buh rozhodl, ze pokud ma ´ ´ ´ ˇ byt na Satanovu vyzvu poskytnuta uspokojiva odpove ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ a pokud se ma dokazat, ze Dabel je lhar, musı uplynout ˇ ´ ˇ ˚ ˇ nejaky cas. Buh tedy lidem dovolil, aby si po urcitou do´ ´ ˇ bu vladli pod Satanovym vlivem sami. Proc to Jehova ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ udelal a proc pripustil, aby resenı zmınenych spornych ´ ˇ ´ otazek trvalo tak dlouho? Vysvetlenı najdete v 11. kapi´ ˇ ´ tole teto knihy. Te se ale zamysleme nad jinou vecı: ˇ ˇ ˇˇ Rozhodli se Adam s Evou dobre, kdyz uverili Satanovi, ´ ˇ ´ ˇ ktery pro ne nikdy nic dobreho neudelal? Bylo od nich ´ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ spravne uverit tomu, ze Jehova, kteremu vdecili za vsechˇ ´ ´ˇ ´ ˇ no, co meli, je kruty lhar? Co byste na jejich mıste ˇ udelali vy? ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 10 Je dobre, kdyz o techto vecech premyslıme, protoze ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ i dnes pred podobnymi otazkami stojı kazdy z nas. Ano, ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ mame prılezitost odpovedet na Satanovo vyzyvave tvrze´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ nı tım, ze se postavıme na stranu Jehovy. Muzeme Jehovu ´ ´ ´ ˇ ´ˇ ˇ uznat za sveho Vladce a ukazat, ze Satan je lhar. (Zalm ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 73:28; Prıslovı 27:11) Je vsak smutne, ze z tech miliard li´ ˇ´ ˇ ´ ´ dı, kterı dnes na zemi zijı, se pro to rozhodl jen malokdo. ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ Vznika tedy dulezita otazka: Doopravdy Bible rıka, ze toˇ ´ muto svetu vladne Satan? ´ ´ ˚ ˇ 10. Jak se ve sporne otazce, kterou Satan vznesl, muzete postavit na stranu Jehovy?

32


´ ˇ KDO VL ADNE TOMUTO SVETU? ˇ ´ 11 Jezˇ ı´ sˇ nikdy nepochyboval o tom, ze vladcem tohoto ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ sveta je Satan. Ten jednou nejakym zazracnym zpusobem ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jezısovi ukazal „vsechna kralovstvı sveta a jejich slavu“. ´ ˇ ´ ˇ ˇ Potom mu slıbil: „To vsechno ti dam, jestlize padnes ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a prokazes mi akt uctıvanı.“ (Matous 4:8, 9; Lukas 4:5, 6) ´ ´ ´ ˇ´ˇ Zamyslete se nad tım. Byla by takova nabıdka pro Jezıse ˇ ´ ˇ ´ ´ pokusenım, kdyby Satan nad temito kralovstvımi ne´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ˇ panoval? Jezıs nepopıral, ze tyto svetske vlady patrı ˇ ˇ ˇ ˇ Satanovi. To by ovsem urcite udelal, kdyby Satan nebyl ˇ ´ ´ ´ tou mocnou sedou eminencı, ktera za nimi stojı. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ 12 Samozrejme, ze Vsemohoucı Buh a Stvoritel u´ zas´ ´ ´ neho vesmıru je Jehova. (Zjevenı 4:11) Bible ale nikde ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ nerıka, ze Jehova Buh nebo Jezıs Kristus jsou panovnıky ˇ ´ ˇ ´ ˇ tohoto sveta. Prave naopak. Jako ‚panovnıka tohoto sveˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ta‘ Jezıs vyslovn ˇ ´ e oznacil Satana. (Jan 12:31; 14:30; 16:11) Bible Satana Dabla popisuje dokonce jako ‚boha tohoto ´ ˇ ´ ˚ ˚ systemu vecı‘. (2. Korinanum 4:3, 4) O tomto odpurci, ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ Satanovi, kresansky apostol Jan napsal: „Cely svet lezı ˇ ´ v moci toho nicemneho.“ (1. Jana 5:19) ˚ ˇ ˇ JAK BUDE SATANUV SVET ODSTRANEN ˇ ´ ´ ˇ ´ 13 S kazdym uplynulym rokem je tento svet stale nebezˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ pecnejsı. Je zaplaven valcıcımi armadami, nepoctivymi ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ politiky, pokryteckymi nabozenskymi vudci a zatvrzelyˇ ˇ mi zlocinci. Svet jako celek nelze napravit. Bible ukazuje, ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ze je blızko doba, kdy Buh tento nicemny svet odstranı ´ ´ ´ ˇ´ v armagedonske valce. Tım vytvorı prostor pro vznik ´ ´ ˇ ´ spravedliveho noveho sveta. (Zjevenı 16:14–16) ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 11, 12. (a) Jak je z pokusenı, kteremu Jezıs celil, videt, ze panov´ ˇ ˇ ˇ ˇ nıkem tohoto sveta je Satan? (b) Co jeste dokazuje, ze Satan je ´ ˇ panovnıkem tohoto sveta? ˇ ˇ ´ ˇ 13. Proc potrebujeme novy svet?


33

˚ ˇ´ˇ ´ 14 Jehova Buh vybral Jezıse Krista, aby se stal Vladcem ´ ´ ´ ´ ´ ´ jeho nebeskeho Kralovstvı. Toto Kralovstvı je vlada. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ V Bibli bylo jiz davno predpovedeno: „Narodilo [se nam] ´ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ ´ dıte, byl nam dan syn; a na rameni bude mıt knızecı pan´ ´ ´ ´ˇ stvı. A jeho jmeno bude nazvano . . . Knıze pokoje. ´ˇ ´ ´ Hojnosti knızecıho panstvı a pokoje nebude konec.“ (Iza´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ jas 9:6, 7) Jezıs ucil sve nasledovnıky, ze se majı o tuto ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vladu modlit. Sam v modlitbe prosil: „A prijde tve kra´ ´ ˚ lovstvı. A se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zemi.“ ˇ ´ ´ ´ ˇ (Matous 6:10) Jak bude v teto knize ukazano pozdeji, Boˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ zı Kralovstvı jiz brzy odstranı vsechny vlady tohoto sveta ´ ´ ´ a samo je nahradı. (Daniel 2:44) Toto Kralovstvı pak na´ ´ stolı na zemi raj. ´ ˇ NOVY SVET JE NA DOSAH ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ 15 V Bibli dostav ame nasledujıcı ujistenı: „Jsou . . . nova ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ nebesa a nova zeme, ktere ocekavame podle [Bozıho] sliˇ ˇ ´ bu, a v tech bude prebyvat spravedlnost.“ (2. Petra 3:13; ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ Izajas 65:17) Slovo „zeme“ se v urcitych pasazıch Bible ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ˇ pouzıva k oznacenı lidı, kterı na zemi zijı. (1. Mojzısova ´ ´ ˇ ˇ ´ 11:1) Spravedliva „nova zeme“ je tedy spolecnost lidı, ´ ˚ ktere Buh schvaluje. ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ 16 Jezˇ ı´ sˇ slıbil, ze lide, kterı budou mıt Bozı schvalenı, ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ v nadchazejıcım novem svete zıskajı dar v podobe ‚vec´ ˇ ˇ ´ neho zivota‘. (Marek 10:30) Najdete si prosım v Bibli ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ Jana 3:16 a 17:3 a prectete si, co podle Jezısovych slov ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ musıme delat, abychom vecny zivot zıskali. Uvazujte ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇˇ te s Biblı v ruce o pozehnanı, z nehoz se budou tesit ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ lide, kterı budou splnovat potrebne pozadavky, aby ˚ ´ ´ ´ 14. Koho Buh vybral, aby byl Vladcem jeho Kralovstvı, a jak to bylo ˇ ˇ ˇ predpovedeno? ´ ˇ 15. Co je „nova zeme“? ´ ´ ´ ˇ´ ´ 16. Jaky neocenitelny dar dostanou od Boha lide, kterı majı jeho ´ ´ ´ ˇ ˇ schvalenı, a co musıme delat my, abychom tento dar obdrzeli?

34


´ ´ ´ ´ ´ v nadchazejıcım pozemskem raji mohli od Boha dostat ´ ˇ ´ tento uzasny dar. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 17 Nicemnost, valky, zlocinnost a nasilı budou vecı minuˇ ´ ˇ ´ ´ losti. „Nicemn y jiz nebude . . . Ale mırnı, ti budou vlastnit ˇ ´ zemi.“ (Zalm 37:10, 11) Na zemi bude vladnout pokoj, ˇ ˚ ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ protoze ‚Buh zpˇusobı, aby valky ustaly az do nejzazsıho ˇ ´ ˇ ˇ konce zeme‘. (Zalm 46:9; Izajas 2:4) Potom „bude rasit ´ ˇ ´ spravedlivy a hojnost pokoje, dokud nepomine mesıc“ — ˇ ´ ˇ to znamena navzdy. (Zalm 72:7) ´ ˇ´ ´ 18 Jehovovi ctitele´ budou zˇ ıt v bezpecı. Dokud izraelsky ´ ´ ´ ˇ narod v biblickych dobach Boha poslouchal, zil v bezˇ´ ˇ´ˇ ˇˇ ´ pecı. (3. Mojzısova 25:18, 19) Tesit se z podobneho ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ bezpecı v raji bude opravdu nadherne. (Izajas 32:18; Mi´ ˇ cheas 4:4) 19 Nebude nedostatek potravin. „Na zemi bude spousta ´ ´ ˇ obil vrcholku hor bude nadbytek.“ ˇ ı,“ zpıval zalmista, „na ˚ ´ ˇ (Zalm 72:16) Jehova Buh bude spravedlivym ˇ lidem zehˇ ˇ ´ ˚ ´ nat a „sama zeme jiste vyda svuj vynos“. (Zalm 67:6) ´ ´ ´ ´ 20 Cela´ zemeˇ se stane rajem. Uzemı, ktera kdysi byla ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ zpustosena hrısnymi lidmi, se zmenı v zahrady s pek´ ´ ´ ˇ ´ nymi novymi domy. (Izajas 65:21–24; Zjevenı 11:18) ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Jednotlive casti nası planety, ktere budou premeneny ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ v raj, se budou s postupem casu rozsirovat, az bude cela ˇ ´ ˇ zemekoule nadhernou a plodnou zahradou, podobne ˚ ˇ ´ jako Eden. A Buh nikdy neprestane ‚otev ırat svou ruku ˇ ˇ ˇ ´ a uspokojovat touhu vseho ziveho‘. (Zalm 145:16) ˇ ´ ´ 21 Mezi lidmi a zvı´ raty budou pokojne vztahy. Divoka ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ i domacı zvırata se budou krmit spolecne. Dokonce ani ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ 17, 18. Dıky cemu si muzeme byt jisti, ze na cele zemi zavladne poˇ´ koj a bezpecı? ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ 19. Jak vıme, ze v Bozım novem svete bude dostatek jıdla? ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 20. Proc si muzeme byt jisti, ze cela zeme se stane rajem? ˇ ˇ ˇ ´ˇ 21. Z ceho je videt, ze mezi lidmi a zvıraty bude pokoj?

36


´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ˇ ´ male dıte nebude mıt duvod bat se zvırat, ktera jsou dnes ˇ ´ ´ ˇ nebezpecna. (Izajas 11:6–9; 65:25) ˇ ´ ˇ´ 22 Zmizı´ vsechny nemoci. Jako Panovnık Bozıho nebes´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ keho Kralovstvı bude Jezıs uzdravovat lidi v daleko vetsım ˇˇ´ ˇ ˇ ˇ merıtku, nez kdyz byl na zemi. (Matous 9:35; Marek ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ 1:40–42; Jan 5:5–9) Pak jiz „zadny usedlık nerekne: ‚Jsem ´ ´ ˇ nemocny.‘ “ (Izajas 33:24; 35:5, 6) ´ ´ ˇ ´ ´ 23 Mrtvı´ lide´ znovu zıskaj ı zivot a budou mıt vyhlıdku na ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ to, ze uz nikdy nezemrou. Vsichni lide, kterı spı ve smrti ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ a jsou v Bozı pameti, budou privedeni zpet k zivotu. ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ Bible rıka, ze „bude vzkrısenı spravedlivych i nespraved´ livych“. (Skutky 24:15; Jan 5:28, 29) ´ ˇ ˇ ´ 24 Ti, kdo se rozhodnou poznavat naseho Vzneseneho ˇ ˇ Stvoritele, Jehovu Boha, a kdo se rozhodnou mu slouzit, ˇˇ ´ ´ ´ ˇ se budou tesit z nadherne budoucnosti. Prave o tomto ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ pozemskem raji Jezıs mluvil, kdyz zlocinci, ktery umıral ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ vedle nej, slıbil: „Budes se mnou v raji.“ (Lukas 23:43) ˚ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ Je velmi dulezite, abychom se toho o Jezısi Kristu dozveˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ deli vıce, protoze prave skrze nej vsechny ty zmınene ´ ˇ ˇ´ dobre veci obdrzıme. 22. Co se stane s nemocemi? ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ 23. Proc budeme mıt pri vzkrısenı neskonalou radost? ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ 24. Jak na vas pusobı to, ze budete moci zıt v raji na zemi?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Bozı zamer, aby zeme byla rajem, se naplnı. ´ˇ (Izajas 45:18; 55:11) ˇ ´ ˇ ´ ˇ Dnesnımu svetu vladne Satan. (Jan 12:31; 1. Jana 5:19) ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ V prichazejıcım novem svetˇ e Buh lidstvu poˇ ´ ˇ zehna v mnoha smerech. (Zalm 37:10, 11, 29)

ˇ ´ CTVRTA KAPITOLA

ˇ´ˇ Kdo je Jezıs Kristus? ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ Jakou zvlastnı ulohu Jezıs ma? ˇ ˇ Odkud prisel? ´ ˇ ˇ Jaky to byl clovek? ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ NA SVETE existuje mnoho slavnych lidı. Nekterı z nich ˇ ´ ´ ˇˇ´ ´ ´ ˇ ˇ jsou dobre znamı v nejblizsım okolı, ve svem meste, ne´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ bo dokonce v cele zemi. Jinı jsou znamı po celem svete. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Ale to, ze vıme, jake ma nejaka osobnost jmeno, jeste ne´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ znamena, ze toho cloveka skutecne zname. Neznamena ˇ ˇ ´ ˇ ´ to, ze podrobne zname jeho minulost a ze vıme, jakou ´ ma povahu. ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 2 Ackoli Jezıs Kristus zil na zemi jiz asi pred 2 000 lety, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ neco o nem slyseli lide po celem svete. Presto mnozı ´ ˇ ˇ z nich nemajı jasno v tom, kdo to vlastne byl. Nekdo ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ rıka, ze to byl pouze dobry clovek. Jinı lide tvrdı, ze to byl ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ´ zkratka prorok. A jeste jinı verı, ze Jezıs je Buh a ze ma byt ´ ´ uctıvan. Je to opravdu tak? ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ 3 Znat o Jezısovi pravdu je dulezite. Proc? Protoze Bibˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ le rıka: „To znamena vecny zivot, ze prijımajı poznanı ´ ˇ ´ ´ o tobe, jedinem pravem Bohu, a o tom, ktereho jsi vyslal, ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Jezısi Kristu.“ (Jan 17:3) Ano, kdyz clovek zna pravdu ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ o Jehovovi Bohu a Jezısi Kristu, muze zıskat vecny zivot ´ ´ ´ ˇ´ˇ v pozemskem raji. (Jan 14:6) Jezıs navıc poskytl ten ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 1, 2. (a) Proc to, ze vıme o nejakem slavnem cloveku, jeste nezna´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ mena, ze ho skutecne zname? (b) Jake rozdılne nazory majı lide na ˇ´ˇ Jezıse? ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ˇ 3. Proc je dulezite poznat pravdu o Jezısovi?


ˇ´ ˇ´ ˇ´ nejlepsı prıklad v tom, jak zıt a jak ´ ´ jednat s druhymi. (Jan 13:34, 35) Prvnı ´ ´ ´ kapitola teto knihy pojednavala o Bohu. Nynı ˇˇ ˇ´ ´ ˇ´ se zamerme na to, co Bible doopravdy rıka o Jezıˇ si Kristu. ´ ´ ´ ˇ SLIBENY MESIAS ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ 4 Davno pred tım, nez se Jezıs narodil, bylo v Bibli ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ predpovedeno, ze na zem prijde clovek, ktereho Buh ´ ˇ ´ ´ ˇ 4. Co znamenajı oznacenı „Mesias“ a „Kristus“?

ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ Pri svem krtu se Jezıs stal ´ ˇ Mesiasem neboli Kristem

ˇ´ˇ Kdo je Jezıs Kristus?

39

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vysle jako Mesiase neboli Krista. Obe oznacenı — ´ˇ ´ ˇ ´ „Mesias“ (z hebrejskeho slova) i „Kristus“ (z reckeho ´ ´ ´ ´ slova) — majı shodny vyznam a znamenajı „Pomaza´ ´ ´ ˇ ´ ´ ny“. Tento slıbeny posel od Boha mel byt pomazan ´ˇ ´ ´ neboli ustanoven Bohem do zvlastnıho postavenı. V dalˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ˇ sıch kapitolach teto knihy se o dulezite uloze Mesiase ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ ´ ´ pri splnovanı Bozıch slibu dozvıme vıce. Take zjistı´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ me, jake pozehnanı nam Jezıs muze zprostredkovat uz ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ v dnesnı dobe. Ale jeste predtım nez se Jezıs narodil, se ´ ´ ´ ˇ bezpochyby mnozı lide ptali: ‚Kdo se prokaze jako ´ˇ Mesias?‘ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 5 V prvnım stoletı naseho letopoctu byli ucednıci Jeˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ zıse z Nazaretu pevne presvedceni, ze predpovedenym ´ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ Mesiasem je prˇ ave Jezıs. (Jan 1:41) Jeden z jeho ucednı˚ ´ ˇ ˇ ˇ ku jmenem Simon Petr mu otevrene rekl: „Ty jsi ˇ ˇ ´ Kristus.“ (Matous 16:16) Jak si ale tito ucednıci mohli ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ byt jisti, ze Jezıs skutecne je slıbenym Mesiasem? A proc ˚ ˇ ´ ´ si tım muzeme byt jisti i my dnes? ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 6 Bozˇ ı´ proroci, kterˇ ı´ zili pred Jezısem, predpovedeli ´ˇ ´ ˇ ´ o Mesiasovi mnoho podrobnostı, podle nichz jej lide ˚ ˇ ´ ´ ´ mohli rozpoznat. Muzeme si to znazornit na nasledujıˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ cım prıkladu: Rekneme, ze vas nekdo poprosı, abyste na ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ rusnem autobusovem ci vlakovem nadrazı nebo na letisˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ti vyzvedli nejakeho cloveka, ktereho jste nikdy predtım ˇ ´ ˇ nevideli. Nepomohlo by vam snad, kdybyste se o nem ˇ ˇ ˇ ´ ˇ dozvedeli urcite podrobnosti? Podobne dal Jehova proˇ ´ ´ ˚ ´ strednictvım biblickych proroku docela podrobny popis ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ toho, co Mesias udela a co zazije. Kdyz se tato pocetna ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ ˇ proroctvı splnila, vernı ucednıci mohli Mesiase jasne rozpoznat. ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 5. O cem byli Jezısovi ucednıci pevne presvedceni? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 6. Znazornete, jak Jehova pomohl vernym lidem rozpoznat Mesiase.


40

ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ Uvazujme alespon o dvou prıkladech. Za prve, vıce ˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ nez 700 let predem prorok Micheas predpovedel, ze slı´ ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ beny Mesias se narodı v Betleme, malem meste v judske ´ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ zemi. (Micheas 5:2) A kde se Jezıs narodil? Bylo to prave ´ ˇ ˇ ´ ´ v Betleme. (Matous 2:1, 3–9) Za druhe, mnoho stoletı ˇ ´ ´ ´ ˇ predem bylo v proroctvı u Daniela 9:25 poukazano presˇ ´ˇ ´ ne na ten rok, kdy se Mesias objevı — na rok 29 n. l.1 ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ Splnenı techto a dalsıch proroctvı dokazuje, ze Jezıs skuˇ ˇ ´ ´ ´ˇ tecne byl slıbenym Mesiasem. ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ˇ ˇ 8 Dalsˇ ı´ dukaz toho, ze Jezıs je Mesias, vysel najevo kon´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ cem roku 29 n. l. Prave v tom roce Jezıs prisel k Janu ˇ ˇ ´ ˇ ´ Krtiteli, aby se dal pokrtıt v rece Jordan. Jehova Janovi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ slıbil, ze mu da znamenı, podle nehoz bude schopen ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ Mesiase rozpoznat. Toto znamenı Jan videl pri Jezısove ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ krtu. Bible popisuje, co se stalo: „Kdyz byl Jezıs pokrten, ˇ ihned vystoupil z vody; a pohleme, otevrela se nebesa ˇ ˇ´ ˇ a videl Bozıho ducha, jak sestupuje jako holubice a pri´ ´ ˇ ´ ´ ˇ chazı na nej. Pohleme, byl take hlas z nebes, ktery rekl: ˚ ´ ˇ ´ ˇ ‚To je muj Syn, milovany, jehoz jsem schvalil.‘ “ (Matous ˇ ˇ ˇ ˇ 3:16, 17) Kdyz Jan videl a slysel, co se stalo, nemel nejˇ´ ˇ ˇ´ˇ ´ mensı pochybnosti o tom, ze Jezıs byl na zem vyslan ˇ ˇ´ˇ Bohem. (Jan 1:32–34) V okamziku, kdy byl na Jezıse vyˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ˇ lit Bozı duch neboli cinna sıla, se Jezıs stal Mesiasem ´ ˚ neboli Kristem — tım, kdo byl ustanoven jako Vudce ´ ´ˇ a Kral. (Izajas 55:4) ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 9 Splnen a biblicka proroctvı a osobnı svedectvı Jehovy ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ Boha jsou jasnym dukazem, ze Jezıs byl onım slıbenym ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ Mesiasem. Bible vsak odpovıda jeste na dve dalsı dule7

ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ 1 Vysvetlenı Danielova proroctvı, ktere se v souvislosti s Jezısem ´ splnilo, najdete v Dodatku na stranach 197–199. ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ 7. Naprıklad ktera dve proroctvı se splnila v souvislosti s Jezısem? ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 8, 9. Jaky dukaz, ze Jezıs je Mesias, vysel najevo pri jeho krtu?


41

ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ zite otazky ohledne Jezıse Krista: Odkud prisel? A jaky to ˇ ˇ byl clovek? ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ODKUD JEZIS PRISEL? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ 10 Bible ukazuje, ze pred tım, nez Jezıs prisel na zem, ˇ ´ˇ ˇ ´ˇ ´ zil v nebi. Micheas prorokoval, ze Mesias se narodı v Bet´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ˚ leme, a take rekl, ze jeho puvod je „od ranych casu“. ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ (Micheas 5:2) Sam Jezıs pri mnoha prılezitostech vysvetˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ lil, ze pred tım, nez se narodil jako clovek, zil v nebi. (Jan ´ ˇ 3:13; 6:38, 62; 17:4, 5) Jako duchovnı tvor v nebi mel ´ˇ ´ k Jehovovi zvlastnı vztah. ˇ ˇ´ˇ ´ ˇˇ´ 11 Jehova povazuje Jezıse za sveho nejdrazsıho Syna ´ ´ ´ ˚ ˇ´ˇ ´ ´ a ma k tomu padny duvod. Jezıs byl prvnı bytostı, kterou ˚ ˇ ´ ´ ˇ Buh stvoril, a proto je nazvan „prvorozenym vseho stvoˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ renı“.1 (Kolosanum 1:15) Tento Syn je vsak jedinecny ˇ ˇ ´ ´ ´ jeste v jinem ohledu — je ‚jedinym zplozenym Synem‘. ´ ˇ ˇ ˚ ˇ´ (Jan 3:16) To znamena, ze jenom jej stvoril Buh prımo. ´ ˇ´ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Dale je Jezıs jedinym, koho Buh pouzil pri tvorenı vsech ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ostatnıch vecı. (Kolosanum 1:16) Je take oznacen jako ˇ ˇ ˇ „Slovo“. (Jan 1:14) Z toho je videt, ze Bohu slouzil jako ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ mluvcı. Nepochybne tedy predaval zpravy a pokyny dalˇ´ ´ ˚ ´ ´ sım Otcovym synum, a to jak duchovnım, tak lidskym. ´ ´ ˇ ˇ´ 12 Je prvorozeny´ Syn Bohu roven, jak to rˇ ıkaj ı nekterı ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ lide? To Bible neucı. V predchozım odstavci jsme si rekli, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ze Syn byl stvoren. Je tedy jasne, ze mel pocatek, za´ ˚ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ tımco Jehova Buh zadny pocatek nema a nema ani ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ 1 Jehovovi se rıka Otec, protoze je Stvoritelem. (Izajas 64:8) Jezıs ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˚ byl stvoren Bohem, a proto je nazyvan Bozı Syn. Z podobneho duvo´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ du jsou jako synove Boha oznacovani i dalsı duchovnı tvorove, a doˇ ˇ ´ ˇ konce i clovek Adam. (Job 1:6; Lukas 3:38) ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ 10. Co Bible rıka o Jezısove predlidske existenci? ˇ ˇ´ˇ ´ ˇˇ´ 11. Jak Bible ukazuje, ze Jezıs je Jehovovym nejdrazsım Synem? ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 12. Z ceho poznavame, ze prvorozeny Syn nenı roven Bohu?

42


ˇ ´ ´ konec. (Zalm 90:2) Jedineho zplozeneho Syna nikdy ani ´ ˇ nenapadlo, aby se svemu Otci pokousel vyrovnat. Bible ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ jasne rıka, ze Otec je vetsı nez Syn. (Jan 14:28; 1. Ko˚ ˇ ˇ ´ ˚ rinanum 11:3) Jedine Jehova je „Vsemohoucı Buh“. ˇ´ˇ ´ ˇ ´ (1. Mojzısova 17:1) Proto nema nikoho sobe rovneho.1 ˇ ˚ ˇ ´ 13 Jehova a jeho prvorozeny´ Syn se teˇ sili z duverneho ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ spolecenstvı po miliardy let, tedy uz davno pred tım, nez ˇ ˇ ´ ˇ ´ byla stvorena hvezdna nebesa a zeme. Jeden druheho ´ ´ ´ proto musı mıt opravdu velmi radi. (Jan 3:35; 14:31) ´ ˇ ˇ Tento milovany Syn byl presne jako jeho Otec. Proto ˇ´ ´ ˇ ´ Bible rıka, ze Syn je „obrazem neviditelneho Boha“. ˚ ˇ ´ ˚ ˇ (Kolosanum 1:15) Ano, stejne jako lidsky syn muze ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ v mnohem verne pripomınat sveho otce, tento nebesky Syn zrcadlil Otcovy vlastnosti a jeho osobnost. ˚ ´ ´ ˇ 14 Jehovuv jediny zplozeny Syn ochotne opustil nebe ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ a sestoupil na zem, aby na nı zil jako clovek. Mozna si ale ˇ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ rıkate: ‚Jak se muze duchovnı tvor narodit jako clovek?‘ ˇ ´ ´ ´ ´ Jehova toho dosahl pomocı zazraku. Zivot sveho prvoro´ ˇ ˚ ˇ ´ zeneho Syna prenesl z nebe do luna zidovske panny, ´ ´ ˇ´ ´ ktera se jmenovala Marie. Nepodılel se na tom zadny lid´ ´ sky otec. Marie proto porodila dokonaleho syna a dala ´ ˇ´ˇ ´ˇ mu jmeno Jezıs. (Lukas 1:30–35) ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ JAKYM CLOVEKEM JEZIS BYL? ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ 15 Jezˇ ı´ se muzeme dobre poznat z toho, co behem sveˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ho zivota na zemi rıkal a co delal. Jeho prostrednictvım ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ 1 Dalsı dukazy toho, ze prvorozeny Syn nenı roven Bohu, najdete ´ v Dodatku na stranach 201–204. ´ ˇ ´ ˇ ˇ 13. Co je v Bibli mıneno tım, ze Syn je oznacen jako ‚obraz nevidi´ telneho Boha‘? ˇ ˇ ˚ ´ ´ 14. Jak doslo k tomu, ze se Jehovuv jediny zplozeny Syn narodil jako ˇ ˇ clovek? ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ 15. Proc lze rıci, ze prostrednictvım Jezıse muzeme lepe poznat Jehovu?


43

´ ˚ ˇ ´ ´ navıc muzeme lepe poznat samotneho Jehovu. Jak to? ˇ ˇ ´ ´ Vzpomenme si, ze tento Syn je dokonalym obrazem sveˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ho Otce. Proto Jezıs jednomu svemu ucednıkovi rekl: ˇ ˇ ´ ˇ ˇ „Kdo videl mne, videl take Otce.“ (Jan 14:9) O zivote, ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ cinnosti i osobnıch vlastnostech Jezıse Krista se hodne ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ dozvıdame ze ctyr biblickych knih znamych jako evanˇ ´ˇ gelia — jsou to knihy Matous, Marek, Lukas a Jan. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 16 Jezıs byl dobre znam jako „Ucitel“. (Jan 1:38; 13:13) ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ Co ucil? Predevsım „dobrou zpravu o kralovstvı“ — tedy ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ o Bozım Kralovstvı, coz je nebeska vlada, ktera bude pa´ ´ ˇ ´ ˇ novat nad celou zemı a ktera poslusnym lidem prinese ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ nekonecne pozehnanı. (Matous 4:23) Od koho tato ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ zprava pochazela? Jezıs sam rekl: „Co vyucuji, nenı moˇ´ ´ ˇ je, ale patrı tomu, ktery me poslal“, tedy Jehovovi. (Jan ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 7:16) Jezıs vedel, ze jeho Otec si preje, aby lide dobrou ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ zpravu o Kralovstvı slyseli. O Bozım Kralovstvı a o tom, ´ ´ ´ co vykona, se vıce dozvıme v 8. kapitole. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ 17 Kde Jezıs vyucoval? Vsude, kde byli lide — na venkoˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ve, ve mestech, na vesnicıch, na trzistıch i u lidı doma. ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Jezıs od lidı neocekaval, ze oni prijdou za nım. Naopak, ˇ ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ on sel k nim. (Marek 6:56; Lukas 19:5, 6) Proc Jezıs pri ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ kazanı a vyucovanı vyvıjel takove usilı a travil tım tolik ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ´ˇ casu? Protoze to byla vzhledem k nemu Bozı vule. Jezıs ˇ ˇ ´ ˇ vzdy delal to, co chtel jeho Otec. (Jan 8:28, 29) Kazal ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ´ ˇ vsak jeste z jineho duvodu. Se zastupy lidı, kterı k nemu ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ prichazeli, mel totiz soucit. (Matous 9:35, 36) Nabozenˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ´ stı vudci, kterı meli tyto lidi ucit pravdam o Bohu ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ a o jeho zamerech, je zanedbavali. Jezıs vedel, jak moc ti´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ to lide potrebujı poselstvı o Kralovstvı slyset. ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ 16. Jakou zpravu Jezıs predevsım oznamoval a odkud jeho ucenı po´ chazelo? ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 17. Kde Jezıs vyucoval lidi a proc pri tom vynakladal tak velke usilı?

ˇ ´ ˇ´ˇ ´ Jezıs kazal vsude, kde byli lide

ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Jezıs byl clovek s vrelym, neznym zajmem o druhe ´ ´ ˇ ˇ´ ´ a s hlubokymi city. Lide proto poznali, ze je prıstupny ´ ˇ ´ ´ ˇ a laskavy. Dokonce i deti se s nım cıtily dobre. (Marek ˇ´ˇ ´ ´ ˇ 10:13–16) Jezıs nebyl stranicky. Nenavidel korupci a neˇ ˇ ˇ´ ˇ spravedlnost. (Matous 21:12, 13) V jeho dobe se prılis ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ neprojevovala ucta k zenam, a ty mely jen mala prava. ˇ´ˇ ˇ ˇ Jezıs s nimi vsak jednal uctive. (Jan 4:9, 27) Byl opravdu ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ pokorny. Pri jedne prılezitosti umyl svym apostolum ˇ ´ ´ ´ˇ nohy, coz byla prace, kterou obvykle vykonaval ponıze´ ny sluha. ´ ´ ˇ ´ ´ 19 Jezˇ ı´ sˇ byl vnımav y k potrebam druhych. To se proje´ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ vovalo zvlaste tehdy, kdyz pod pusobenım Bozıho ducha ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ zazracne uzdravoval. (Matous 14:14) K Jezısovi naprıklad 18

´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 18. Ktere Jezısovy vlastnosti povazujete za nejpritazlivejsı? ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ 19. Z kterych prıkladu je videt, ze Jezıs byl vnımavy k potrebam dru´ hych?

45

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ prisel malomocny muz a rekl: „Jestlize jen chces, muzes ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ me ocistit.“ Bolest a utrpenı tohoto muze vnımal Jezıs ˇ ´ ´ ˇ ´ osobne. A tak ho lıtost podnıtila, aby k nemu vztahl ruˇ ˇ ˇ ku a dotkl se ho se slovy: „Chci. Bu ocisten.“ A tento ´ ˇ ˇ ´ nemocny clovek byl uzdraven. (Marek 1:40–42) Umıte si ˇ ˇ ´ predstavit, jak se ten muz asi cıtil? ˇ ´ ˇ VERNY AZ DO KONCE ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ 20 Jezˇ ı´ sˇ byl tım nejlepsım prıkladem cloveka, ktery ˇ ˇ ´ ´ ˚ Boha verne poslouchal. Svemu nebeskemu Otci zustal ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ verny za vsech okolnostı, i navzdory veskeremu odporu ´ ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ´ ˇ a utrpenı. Pevne a uspesne odolaval Satanovym pokuse´ ˇ ˇ´ˇ ´ nım. (Matous 4:1–11) Jednou v Jezıse neprojevili vıru ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ani jeho vlastnı prıbuznı, a dokonce o nem rekli, ze se ´ ´ ˚ ˇˇ „pomatl“. (Marek 3:21) Od prace, kterou mu Buh sveril, ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 20, 21. Jaky prıklad dal Jezıs v projevovanı verne poslusnosti Boha?

46


´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ se tım vsak Jezıs nedal odradit. Navzdory urazkam a osoˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ covanı si zachoval sebeovladanı a nikdy se nesnazil ´ ˚ ˚ ˇ svym odpurcum uskodit. (1. Petra 2:21–23) ˚ ˇ ´ ˇ ´ 21 Jezˇ ı´ sˇ zustal verny az do smrti, kterou mu krutym ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ a bolestivym zpusobem privodili jeho nepratele. (Filipa˚ ˇ ˇ ´ ´ num 2:8) Uvazujme o tom, co zazil v poslednı den sveho ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ lidskeho zivota. Byl zatcen, obvinen falesnymi svedky, ´ ˇ ˇ odsouzen zkorumpovanymi soudci, zneucten posme˚ ˇ ´ ˇ ˚ chem luzy a mucen vojaky. Nakonec byl pribit na kul, ´ ˇ kde z poslednıho dechu zvolal: „Je dovrseno!“ (Jan ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ 19:30) Avsak tretı den po sve smrti byl Jezıs opet priveden ˇ´ ´ ˇ ´ k zivotu. Jeho nebesky Otec jej vzkrısil jako duchovnıho ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ tvora. (1. Petra 3:18) O nekolik tydnu pozdeji se Jezıs vraˇ´ ˇ ˇ til do nebe. Tam se „posadil . . . po Bozı pravici“ a cekal, az ˚ ´ ´ ˚ mu Buh da kralovskou moc. (Hebrejcum 10:12, 13) ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ 22 Ceho Jezˇ ı´ sˇ dosahl tım, ze zustal verny az do smrti? ´ ´ ´ ˚ Dıky jeho smrti se nam v souladu s Jehovovym pu´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ vodnım zamerem vlastne otevıra moznost zıt vecne ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ v pozemskem raji. Proc je to dıky Jezısove smrti mozne? ´ ´ ´ ´ ´ O tom pojednava nasledujıcı kapitola. ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ 22. Ceho Jezıs dosahl tım, ze zustal verny az do smrti?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Svedectvı samotneho Boha a splnena proroc´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ˇ tvı dokazujı, ze Jezıs je Mesias neboli Kristus. ˇ (Matous 16:16) ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ Jezıs zil v nebi jako duchovnı tvor dlouho ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pred tım, nez prisel na zem. (Jan 3:13) ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jezıs byl ucitel, byl to muz s neznymi city ˇ´ ´ ˇ a poskytl prıklad dokonale poslusnosti Boha. ˇ (Matous 9:35, 36)

´ ´

PATA KAPITOLA

´ ´ ˇ ˇ´ Vykupne — ten nejvetsı dar od Boha ´ ´ Co je vykupne? ˇ Jak bylo opatreno? ´ ´ ˚ ˇ ´ Jaky vyznam muze mıt ´ ´ ´ vykupne pro vas? ˚ ˇ ´ Jak muzeme davat najevo, ˇ ´ ˇ´ ze si ho vazıme? ˇ ˇ ˇ´ ´ CO POVAZUJETE za ten nejcennejsı dar, ktery jste kdy do´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ stali? Cenny dar vubec nemusı byt drahy. Vzdy prava ˇ ´ ˇ ´ hodnota nejakeho daru se casto neda posuzovat podle ´ ´ ´ ˇ toho, kolik stal. Velkou hodnotu ma pro nas osobne tako´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vy dar, ktery nam udela radost nebo ktery je prakticky ˇ a opravdu ho vyuzijeme. ˇ ´ ˇ ˇ 2 Mezi temi mnoha dary, ktere si lze predstavit, vsak ˇ ´ ´ jeden neporovnatelne vynika. Je to dar, ktery dal lidstvu ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ sam Buh. Jehova nam daroval mnoho vecı, ale tım ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ nejvetsım darem od nej je vykupnı obe jeho Syna Jezıˇ ˇ ´ ´ ˇ se Krista. (Matous 20:28) V teto kapitole uvidıme, ze ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ vykupne je tım nejcennejsım darem, jaky jsme kdy ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ mohli dostat, protoze nam muze prinest nevyslovne ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ stestı a muze uspokojit nase nejdulezitejsı potreby. Vy´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ kupne je skutecne tım nejvetsım projevem Jehovovy ´ ´ lasky k nam. ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 1, 2. (a) Dıky cemu ma pro nas osobne nejaky dar velkou hodnoˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ tu? (b) Proc lze rıci, ze vykupne je tım nejcennejsım darem, jaky jsme kdy mohli dostat?

48


´ ´ CO JE V YKUPNE? ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ 3 Strucn e receno, vykupne je Jehovuv prostredek ´ ´ ˇ ˇ´ k osvobozenı neboli zachrane lidstva od hrıchu a smrti. ˚ ´ ´ ´ (Efezanum 1:7) Abychom pochopili vyznam teto biblicke ˇ ˇ ˇ nauky, je treba si pripomenout, co se stalo v zahrade ˇ´ ˇ ´ ˇ Eden. Nejdrıv totiz musıme porozumet tomu, co Adam ˚ ´ ˇ´ kvuli svemu hrıchu ztratil, a teprve pak budeme schopni ˇ ´ ´ ´ plne docenit, jak velkym darem vykupne je. ˇ ˇ ˇ 4 Kdyz Jehova stvoril Adama, dal mu neco opravdu ´ ˇ ´ ´ ˇ cenneho — totiz dokonaly lidsky zivot. Zamysleme se nad ´ ˇ ´ ˇ tım, co to pro Adama znamenalo. Mel dokonale telo ˇ ´ i mysl, a proto by nikdy neonemocnel, nezestarnul ani ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nezemrel. Jako dokonaly clovek mel k Jehovovi zvlast´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ nı vztah. Bible rıka, ze Adam byl ‚Bozım synem‘. (Lukas ˇ ´ ´ 3:38) S Jehovou Bohem mel tedy blızky vztah — podob´ ´ ´ ´ ´ ´ ny, jako ma syn se svym milujıcım otcem. Jehova se svym ´ ´ ´ ´ pozemskym synem komunikoval, daval mu zajımave ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ pracovnı ukoly a poucil ho o tom, co od nej ocekava. ˇ´ˇ (1. Mojzısova 1:28–30; 2:16, 17) ˇ ´ ˇ´ ˇ´ˇ 5 Adam byl udel an „k obrazu Bozımu“. (1. Mojzısova ˇ ´ ˇ ´ 1:27) To vsak neznamena, ze se Bohu podobal svym vzhle´ ´ ˇ ˇ ˇ dem. V prvnı kapitole teto knihy jsme se dozvedeli, ze ´ ´ ˇ Jehova je neviditelny duch. (Jan 4:24) Nema tedy telo ˇ ˇ ´ ˇ´ z masa a krve. To, ze byl Adam udelan k Bozımu obrazu, ´ ˇ ˇ ´ ´ znamena, ze byl stvoren s podobnymi vlastnostmi, jake ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ma Buh. K temto vlastnostem patrı laska, moudrost, spra´ ˇ ˇ ´ vedlnost a moc. Adam se svemu Otci podobal jeste v jinem ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ dulezitem ohledu — mel totiz svobodnou vuli. Nebyl pro´ ´ ˇ ´ ˇ 3. Co je vykupne a cemu musıme porozumet, abychom ocenili hodnotu tohoto daru? ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 4. Z ceho se Adam tesil dıky tomu, ze byl dokonaly? ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 5. Co je v Bibli mıneno slovy, ze Adam byl stvoren „k obrazu Bozımu“?

´ ´ ˇ ˇ´ Vykupne — ten nejvetsı dar od Boha

49

´ ´ ´ ˇ ˇ to jako stroj, ktery vykonava jen to, k cemu je urcen nebo ´ ´ ˇ naprogramovan. Mısto toho se mohl osobne rozhodovat ´ ´ ˇ ´ a sam si vybrat mezi dobrym a spatnym. Pokud by se rozˇ ˇ ˇ ˇ ´ hodl Boha poslouchat, zil by vecne v raji na zemi. ˇ ´ ˇ ˇ 6 Je tedy zrejme, ze kdyz Adam Boha neposlechl a byl ´ odsouzen k smrti, zaplatil velmi vysokou cenu. Na´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ sledkem sveho hrıchu prisel o dokonaly lidsky zivot ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ i o veskere pozehnanı. (1. Mojzısova 3:17–19) Je smutne, ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ze o tento cenny dar prisel nejen Adam, ale kvuli nemu ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ take veskere jeho budoucı potomstvo. Bozı slovo rıka: ˇ ˇ ˇ ˇ´ „Skrze jednoho cloveka [Adama] vstoupil do sveta hrıch ˇ´ ˇ´ˇ ˇ a skrze hrıch smrt, a tak se smrt ˇ ´ roz˚ sırila na vsechny lidi, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ protoze vsichni zhresili.“ (Rımanum 5:12) Ano, kazdy ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ z nas zdedil od Adama hrıch. Proto Bible rıka, ze Adam se´ ´ ˇ´ beˇ i sve potomky do otroctvı hrıchu a smrti ‚zaprodal‘. ´ ˚ ˇ´ ´ (Rımanum 7:14) Pro Adama a Evu neexistovala zadna naˇ ´ ˇ ´ deje na napravu, protoze jejich rozhodnutı neposlouchat ´ ´ ˇ´ ˇ Boha bylo svevolne. Jak je to ale v prıpade jejich potom˚ ´ ku, tedy i nas? ˇ ´ ˇ ´ ´ 7 Jehova opatril lidstvu zachranu prostrednictvım vy´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ kupneho. Co je vykupne? Myslenka o vykupnem se tyka ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ v zasade dvou vecı. Za prve, vykupne je cena zaplacena za ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ necı propustenı nebo za vykoupenı nejake veci. Lze to ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ prirovnat k cene, ktera se zaplatı za propustenı valecneho ´ ´ ´ ´ ´ ˇ zajatce. Za druhe, vykupne lze take chapat podobne jako ´ ´ ´ ˇ odskodne. Je to cena, kterou se pokryjı neboli uhradı urˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ cite naklady. Podoba se to cene, jez se nekomu zaplatı za ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ujmu na zdravı. Pokud nejaky clovek naprıklad zavinı ne´ ˇ ´ ´ hodu, bude muset zaplatit obnos, ktery plne odpovıda ´ ˇ ˇ neboli se rovna hodnote toho, co bylo poskozeno. ˇ ´ ˇ 6. Co Adam ztratil, kdyz neposlechl Boha, a jaky dopad to melo na jeho potomky? ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 7, 8. Jakych dvou vecı se v zasade tyka vykupne?

50


ˇ´ ´ ´ ´ 8 Cım by se dala pokryt neboli nahradit ta nesmırna ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ztrata, kterou Adam zpusobil nam vsem? A dıky cemu by´ ´ ˇ´ chom mohli byt osvobozeni z otroctvı hrıchu a smrti? ˇ ´ ´ ´ Uvazujme o vykupnem, ktere Jehova poskytl, a o tom, ´ ´ ´ ˇ ´ ´ jaky vyznam ma pro kazdeho z nas. ˇ ´ ´ JAK JEHOVA OPATRIL V YKUPNE ˇ 9 Jelikozˇ byl ztracen dokonaly´ lidsky´ zivot, nemohl tu´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ to hodnotu koupit sv ym zivotem zp et z adn y nedokonal y ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ clovek. (Zalm 49:7, 8) Bylo potreba vykupneho, jehoz hodnota by se rovnala tomu, co bylo ztraceno. To je ´ ´ ´ ´ v souladu se zasadou dokonaleho prava, ktera je zazna´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ menana v Bozım slove a rıka: „Duse bude za dusi.“ ˇ´ˇ ´ (5. Mojzısova 19:21) Co tedy pokryje hodnotu dokonale ´ ˇ ˇ ´ ´ lidske duse neboli zivota, ktery Adam ztratil? ‚Odpovıda´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ jıcım vykupnym‘, jez bylo nutne opatrit, byl dokonaly ˇ ´ ´ ˇ lidsky zivot nekoho jineho. (1. Timoteovi 2:6) ˇ ´ ´ 10 Jak Jehova opatril vykupne? Poslal na zem jednoho ´ ´ ´ ˚ ˇ ze svych dokonalych duchovnıch synu. Jehova vsak neˇ ´ ´ vyslal jen tak nejakeho duchovnıho tvora. Vyslal toho, ˇ ˇˇ´ ´ ´ ´ jenz mu byl nejdrazsı, sveho jedineho zplozeneho Syna. ˇ ˚ ´ (1. Jana 4:9, 10) Tento Syn ochotne opustil svuj nebesky ˚ ˇ ´ ´ domov. (Filipanum 2:7) V predchozı kapitole teto knihy ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ jsme se dozvedeli, ze Jehova vykonal zazrak, kdyz zivot ´ ˇ ˚ ´ ˚ ´ ˇ´ sveho Syna prenesl do Mariina luna. Dıky pusobenı Bozı´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ho svateho ducha se Jezıs narodil jako dokonaly clovek, ˇ´ ´ ˇ ´ a nepodlehal tedy trestu za hrıch. (Lukas 1:35) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 11 Jak ale mu˚ ze byt jeden clovek vykupnym za mnoho ´ ´ ˇ´ ´ jinych, dokonce za miliony lidı? Nejdrıv je nutne se za´ ´ ˇ´ˇ ´ myslet nad tım, jak se ty miliony lidı staly hrısnıky. ´ ´ ´ ´ ˇ 9. Jaky druh vykupneho bylo nutne opatrit? ˇ ´ ´ 10. Jak Jehova opatril vykupne? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 11. Jak mohl jeden clovek poslouzit jako vykupne za miliony lidı?


51

ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ Vzpomenme si, ze Adam kvuli svemu hrıchu ztratil dra´ ˇ ´ ˇ ´ hocenny dar v podobe dokonaleho zivota. Proto ho svym ˚ ˇ ´ ˇ potomkum nemohl predat. Mısto toho jim predal pouze ˇ´ ˇ´ˇ ´ ˇ hrıch a smrt. Ale Jezıs, ktereho Bible oznacuje jako ‚po´ ´ ´ ˇ slednıho Adama‘, dokonaly lidsky zivot vlastnil a na ´ ˇ ˇ ˚ rozdıl od Adama nikdy nezhresil. (1. Korinanum 15:45) ˇ´ˇ ˇ ´ Jezıs tedy v urcitem smyslu Adama zastoupil neboli na´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ hradil, aby nam poskytl zachranu. Jezıs bezvyhradne ˇ ˇ ˚ ´ ˇ poslouchal Boha, a tak kdyz obetoval svuj dokonaly zivot, ´ ˚ ˇ´ ´ zaplatil tım cenu za Adamˇ uv hrıch. Tak Adamovym po˚ ˇ ˇ ´ ˚ ˚ tomkum prinesl nadeji. (Rımanum 5:19; 1. Korinanum 15:21, 22) ´ ´ ˇ´ˇ 12 Bible podrobneˇ popisuje utrpenı, ktere Jezıs musel ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ snaset pred tım, nez zemrel. Zakusil nemilosrdne bico´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ vanı, byl krute pribit na mucednicky kul a v bolestech ˇ ˇ na nem zemrel. (Jan 19:1, 16–18, 30; Dodatek, strany ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ 204–206) Proc bylo nutne, aby Jezıs tolik trpel? V jedne ˇ´ ´ ´ ˇ z dalsıch kapitol teto knihy se dozvıme, ze Satan zpochybˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ nil skutecnost, ze nekdo z lidı zustane Jehovovi verny ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ˇ i navzdory zkouskam. Jezıs vsak vytrval i tvarı v tvar hroz´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nemu utrpenı a tak na Satanovu vyzvu odpovedel tım ˇ´ ˚ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nejlepsım zpusobem. Jezıs dokazal, ze dokonaly clovek se ˚ ´ ˚ ˇ ˇ svobodnou vulı muze Bohu zachovat ryzost za vsech okol´ ˇ ´ ˇ ´ nostı, bez ohledu na to, co udela Dabel. Jehova se musel ˇ ´ ˚ ˇ ´ velmi radovat z toho, ze mu jeho drahy syn zustal verny. ˇ´ ´ (Prıslovı 27:11) ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 13 Jak bylo vykupn e zaplaceno? Ctrnacty den zidovskeˇ ´ ˚ ho mesıce nisanu roku 33 n. l. Buh dovolil, aby byl jeho ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ dokonaly a bezhrısny Syn popraven. Jezıs tak obetoval ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˚ svuj dokonaly lidsky zivot „jednou provzdy“. (Hebrejcum ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ 10:10) Tretı den po sve smrti byl Jezıs Jehovou vzkrısen ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ 12. Co bylo dokazano Jezısovym utrpenım? ´ ´ 13. Jak bylo vykupne zaplaceno?

´ Jehova za nas ´ ´ dal sveho jedineho ´ zplozeneho Syna ´ ´ jako vykupne


53

´ ´ ˇ ˇ jako duchovnı tvor. V nebesıch predlozil Bohu hodnotu ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ sveho dokonaleho lidskeho zivota, ktery obetoval jako ´ ´ ´ ˇ ˚ vykupne vymenou za Adamovy potomky. (Hebrejcum ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ 9:24) Jehova hodnotu Jezısovy obeti prijal jako vykupne, ´ ˇ ´ ktere bylo potreba zaplatit,ˇ aby lidstvo mohlo byt osvoboˇ´ ´ ˚ zeno od hrıchu a smrti. (Rımanum 3:23, 24) ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ JAKY VYZNAM MUZE MIT V YKUPNE PRO VAS ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ 14 I navzdory tomu, ze jsme hrısnı, se dıky vykupnemu ˚ ˇ ˇˇ ´ ´ ˇ ´ ´ muzeme tesit z nevyslovneho pozehnanı. Zamysleme se ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nad nekterymi dobrymi vecmi, ktere na zaklade tohoto ˇ ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ nejvetsıho daru od Boha muzeme zıskat jiz nynı a take v budoucnosti. ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˚ ˇ ˇ ´ 15 Odpust enı hrıchu. Kvuli zdedene nedokonalosti mu´ ´ ˇ sıme opravdu bojovat o to, abychom jednali spravne. ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ Vsichni hresıme — a uz slovem, nebo skutkem. Prostred´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ nictvım Jezısovy vykupnı obeti vsak muzeme zıskat ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ˚ „odpustenı svych hrıchu“. (Kolosanum 1:13, 14) Pokud ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ale mame takove odpustenı zıskat, musıme davat najevo ´ ´ ˇ ´ ´ ´ opravdove pokanı. Musıme se take pokorne obracet na ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jehovu a v modlitbach ho prosit o odpustenı na zaklade ´ ´ ˇ vykupnı obeti jeho Syna. (1. Jana 1:8, 9) ˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ 16 Ciste´ svedom ı pred Bohem. Zatızene svedomı muze ´ ˚ ˇ snadno vest k pocitum beznadeje a bezcennosti. Jehova ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nam ale na zaklade vykupneho odpustil a tım nam lasˇ ˇ ˇ kave umoznil, abychom jej i pres svou nedokonalost ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ uctıvali s cistym svedomım. (Hebrejcum 9:13, 14) Dıky ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ tomu mame vuci Jehovovi volnost reci. Proto se k nemu ˚ ˇ ´ ˚ ˇ muzeme bez zabran modlit. (Hebrejcum 4:14–16) Kdyz si ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 14, 15. Co musıme delat pro to, abychom zıskali „odpustenı svych ˇ´ ˚ hrıchu“? ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ 16. Dıky cemu muzeme Boha uctıvat s cistym svedomım a jakou ma ´ ˇ ´ takove svedomı cenu?

´ ˚ ˚ Jednım ze zpusobu, ˚ ˇ jak muzeme projevit ˇ ´ ˇ ocenenı pro dar v podobe ´ ´ ˇ vykupneho, je to, ze se o Jehovovi budeme ´ ´ dozvıdat vıce

´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ uchovavame ciste svedomı, dava nam to pokoj mysli, se´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ beuctu a prispıva to k nasemu stestı. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 17 Nadeje na vecny zivot na rajske´ zemi. „Mzda, kterou ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˚ ´ ˇ platı hrıch, je . . . smrt,“ rıka se v Rımanum 6:23. Tentyz ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vers pokracuje slovy: „Ale dar, ktery dava Buh, je vecny ziˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ vot skrze Krista Jezıse, naseho Pana.“ Ve tretı kapitole teto ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ knihy se pojednavalo o pozehnanı, ktere je pro lidi pripra´ ´ ´ ´ ´ ´ veno v nadchazejıcım pozemskem raji. (Zjevenı 21:3, 4) ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Veskere toto pozehnanı, vcetne vecneho zivota v dokona´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ lem zdravı, budeme moci zazıt dıky tomu, ze Jezıs za nas ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇˇ ´ zemrel. Mame-li se z tohoto pozehnanı tesit, musıme si ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ daru v podobe vykupneho vazit a davat to najevo. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ JAK MUZEME DAVAT NAJEVO VDECNOST? ˇ ´ ´ ´ 18 Procˇ bychom meli byt Jehovovi za vykupne hluboce ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vdecnı? Nejaky dar je zvlaste cenny tehdy, jestlize na jeho ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ obstaranı darce vynalozil mnoho casu, usilı nebo penez. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Jsme velmi vdecnı, kdyz z nejakeho daru vidıme, ze jeho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ darce nas ma opravdu rad. Vykupne je tım nejcennejsım ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ 17. Jake pozehnanı budeme moci zazıt dıky tomu, ze Jezıs za nas zeˇ mrel? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 18. Proc bychom meli byt Jehovovi vdecnı za to, ze opatril vykupne?


55

˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ darem vubec, protoze Buh pri opatrovanı tohoto daru ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˚ prinesl tu nejvetsı moznou obe. Jan 3:16 rıka: „Buh . . . ˇ ˇ ´ ´ ´ tak velice miloval svet, ze dal sveho jedineho zplozeneho ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ Syna.“ Vykupne je tım nejvyznamnejsım dokladem toˇ ´ ´ ˚ ´ ho, ze Jehova nas miluje. Je to take dukaz lasky, kterou ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ma Jezıs, protoze za nas ochotne polozil svuj zivot. (Jan ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 15:13) Dar v podobe vykupneho by nas proto mel preˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ svedcit o tom, ze Jehova a jeho Syn milujı kazdeho z nas ˇ ˚ osobne. (Galaanum 2:20) ˇ ´ ˇ ˇ 19 Jak tedy mu˚ zeme davat najevo, ze si daru v podobe ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ vykupneho vazıme? Za prve tım, ze se lepe seznamıme ´ ´ s velkym Darcem Jehovou. (Jan 17:3) Studium Bible po´ ´ ´ ˚ ˇ ´ mocı teto publikace vam v tom pomuze. S tım, jak budete ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Jehovu stale lepe znat, poroste i vase laska k nemu. Ta ve ´ ´ ˇ vas zase vzbudı touhu delat mu radost. (1. Jana 5:3) ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ 20 Projevujme vıru v Jezısovu vykupnı obe. O Jezısovi cte´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ me: „Kdo projevuje vıru v Syna, ma vecny zivot.“ (Jan ˚ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ 3:36) Jak muzeme vıru v Jezıse projevovat? Takova vıra se ˇ´ ´ ´ neprokazuje pouze slovy. Jakub 2:26 rıka: „Vıra bez skut˚ ´ ´ ku [je] mrtva.“ Ano, pravou vıru prokazujeme ‚skutky‘, ´ ´ ´ ´ ˚ ˚ ˚ ˇ tedy svym jednanım. Jednım ze zpusobu, jak muzeme ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ukazat, ze v Jezıse mame vıru, je to, ze se ho ze vsech sil ˇ´ ˇ´ ´ snazıme napodobovat nejen v tom, co rıkame, ale i v tom, ´ jak jedname. (Jan 13:15) ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 21 Zu´ castn ete se vyrocnı slavnosti zvane Panova vecere. ˇ ˇ´ˇ ´ˇ ´ Vecer 14. nisanu roku 33 n. l. Jezıs zavedl zvlastnı slav´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ nost, kterou Bible nazyva ‚Panova vecere‘. (1. Korinanum ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ 11:20; Matous 26:26–28) Tomuto zvlastnımu shromazde´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ nı se rıka take Slavnost na pamatku Kristovy smrti. Jezıs ji ´ ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ 19, 20. Jakymi zpusoby muzeme dat najevo, ze si vazıme Bozıho daˇ ´ ´ ru v podobe vykupneho? ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ 21, 22. (a) Proc bychom se meli zucastnit vyrocnı slavnosti zvane ´ ˇ ˇ ˇ Panova vecere? (b) Co bude vysvetleno v 6. a 7. kapitole?


56

ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ zavedl proto, aby apostolum i vsem pravym kresanum ˇ ˚ ˇ ˇ pomohl uchovat si v pameti jednu dulezitou myslenku: ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Kdyz zemrel jako dokonaly clovek, dal tım k dispozici svou ˇ ˇ ´ ´ dusi neboli zivot jako vykupne. V souvislosti s touto slav´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nostı Jezıs svym ucednıkum prikazal: „Stale to cinte na ´ ´ˇ ˇ ´ ´ mou pamatku.“ (Lukas 22:19) Pri Pamatne slavnosti si ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ pripomıname velkou lasku, kterou Jehova i Jezıs ve spoje´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ nı s vykupnym projevili. Svou vdecnost za vykupne ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ muzeme ukazat tım, ze se Slavnosti na pamatku Jezısovy ´ ˇ ´ smrti zucastnıme.1 ˇ ˇ ´ ´ 22 To, ze Jehova opatril vykupne, je opravdu neoceni´ ˚ ˇ ´ telny dar. (2. Korinanum 9:14, 15) Z tohoto nezmerneho ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ daru mohou mıt uzitek dokonce i lide, kterı jiz zemreli. ˇ ´ ˇ V 6. a 7. kapitole bude vysvetleno, v jakem smeru. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 1 Vıce informacı o vyznamu Panovy vecere najdete v Dodatku na ´ stranach 206–208.

ˇ ˇ ˇ ˇ

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ˇ ´ ˇ Vykupne je prostredkem, ktery Jehova pouzil ´ ˇ´ k osvobozenı lidstva od hrıchu a smrti. (Efe˚ zanum 1:7) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Jehova opatril vykupne tım, ze poslal sveho ´ ´ jedineho zplozeneho Syna na zem, aby za ´ ˇ nas zemrel. (1. Jana 4:9, 10) ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Dıky vykupnemu nam mohou byt odpusˇ ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ teny hrıchy a muzeme zıskat ciste svedomı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ a nadeji na vecny zivot. (1. Jana 1:8, 9) ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ Sve ocenenı pro vykupne muzeme davat na´ ˇ ´ ´ ´ jevo tım, ze se lepe seznamıme s Jehovou, ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ze budeme projevovat vıru v Jezısovu vykup´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nı obe a ze se zucastnıme Panovy vecere. (Jan 3:16)

ˇ ´ SESTA KAPITOLA

´ Kde jsou mrtvı? ´ ˇ Co se s nami stane pri smrti? ˇ ´ ´ Proc umırame? ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ Proc muze byt utechou, ˇ ´ kdyz zname pravdu o smrti? ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ O TECHTO otazkach lide premyslejı uz po cela tisıciletı. ˚ ˇ ´ ´ Jsou to dulezite otazky. Bez ohledu na to, kdo jsme nebo ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ kde zijeme, se odpovedi tykajı kazdeho z nas. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ 2 V predchozı kapitole se pojednava o tom, jak vykupn ı ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ obe Jezıse Krista otevrela cestu k vecnemu zivotu. Take ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ jsme se dozvedeli, ze Bible predpovıda dobu, kdy „smrtˇ jiz ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nebude“. (Zjevenı 21:4) Zatım ale vsichni umırame. „Zivı ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ si . . . uvedomujı, ze zemrou,“ rekl moudry kral Salomoun. ˇ´ ˚ ˇ ´ (Kazatel 9:5) Snazıme se proto zustat nazivu co nejdele. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Presto nas zajıma, co se s nami stane, kdyz zemreme. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 3 Kdyzˇ nam zemre milovany clovek, truchlıme nad ´ ´ ˇ ´ ´ jeho ztratou. A zaroven se nam mohou do mysli vkradat ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ otazky: Co se s nım stalo? Trpı nejak? Dıva se na nas? Muˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zeme mu nejak pomoci? A uvidıme se s nım jeste nekdy? ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ Svetova nabozenstvı nabızejı na tyto otazky nejruznejsı ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ odpovedi. Nektera z nich ucı, ze pokud jste byli dobrı, ˇ´ ˚ ˇ ´ pujdete do nebe, ale pokud jste byli spatnı, skoncıte v oh´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ nivem pekle, kde budete trpet. Jina nabozenstvı ucı, ze ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ pri smrti lide prechazejı do duchovnı rıse a tam se pripo´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ jujı ke svym predkum. Jeste jina nabozenstvı rıkajı, ze ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 1–3. Jake otazky lide kladou v souvislosti se smrtı a jake odpovedi ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ nabızejı ruzna nabozenstvı?

58


´ ˇ ´ ˇ ˇ mrtvı jdou do podsvetı, kde jsou souzeni, a pak se prevte´ ˇ ´ ´ lı — tedy ze se znovu narodı jako jine bytosti. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 4 Vsem temto nabozenskym naukam je spolecna jedna ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ zakladnı myslenka — totiz ze nejaka cast cloveka prezıva ´ ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ smrt fyzickeho tela. Temer vsechna nabozenstvı, jez kdy ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ existovala a existujı, ucı, ze v nejake forme zijeme navzdy ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ a ze i po smrti stale mame schopnost videt, slyset a preˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ myslet. Ale jak to? Vzdy nase smysly i nase myslenky ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ jsou svazany s cinnostı mozku. A pri smrti prece mozek ˇ ´ ´ ˇ ´ prestava pracovat. Nase vzpomınky, pocity a smysly po ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ odumrenı mozku dale nepretrvavajı. Nejsou totiz na jeho ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ cinnosti nejakym tajuplnym zpusobem nezavisle. ˇ ˇ CO SE DOOPRAVDY DEJE PRI SMRTI? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ 5 To, co se pri smrti deje, nenı ovsem zadnym tajem´ ˇ ´ stvım pro Jehovu, Stvoritele mozku. On zna pravdu a ve ´ ˇ ˇ ´ ´ svem Slove, Bibli, vysvetluje, v jakem stavu mrtvı jsou. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ Bible jasne ucı toto: Kdyz clovek zemre, prestane proste exiˇ ´ ´ ˇ´ stovat. Smrt je opakem zivota. ı nic nevidı, neslysı ˇ ´ Mrtv ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ani nemohou premyslet. Zadna cast cloveka neprezıva ˇ ˇ ˇ ´ ˇ smrt tela. Clovek nema nesmrtelnou dusi ani nesmrtel´ neho ducha.1 ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 6 Pote, co Salomoun rekl, ze zivı si uvedomujı, ze zeˇ ´ ˇ ´ mrou, dodal: „Pokud jde o mrtve, ti si neuvedomujı ´ ´ ˚ ˇ naprosto nic.“ Tuto zakladnı pravdu pak zduraznil sdele´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nım, ze mrtvı nemohou ani milovat, ani nenavidet a ze ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ v hrobe „nenı prace ani vymyslenı ani poznanı ani ˇ ˇ ˇ´ ´ moudrost“. (Kazatel 9:5, 6, 10) Podobne Zalm 146:4 rıka, ´ ´ ˇ 1 Pojednanı o slovech „duse“ a „duch“ najdete v Dodatku na stra´ nach 208–211. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 4. Jakou zakladnı spolecnou myslenku ohledne smrti vyucujı mno´ ´ ˇ ´ ha nabozenstvı? ˇ´ ´ ´ 5, 6. Co Bible rıka o stavu mrtvych?

´ Kde jsou mrtvı?

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ze kdyz clovek zemre, „opravdu zanikajı ˇ ´ jeho myslenky“. Jsme smrtelnı, a smrt ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ sveho tela nemuzeme nijak prezıt. Nas zi´ ˇ ˇ vot je jako plamen svıcky. Kdyz plamen ˇ ´ ´ ˇ ˇ zhasne, nikam neprechazı. Jednoduse uz ´ nenı. ˇ ˇ ´ˇ CO REKL O SMRTI JEZIS? ´ ´ 7 K tomu, v jakem stavu jsou mrtvı, se ´ ˇ ˇ´ˇ vyjadril i Jezıs Kristus. Mluvil o Lazarovi, ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ktereho dobre znal a ktery zemrel. Jezıs ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ svym ucednıkum rekl: „Nas prıtel Lazar ˇ ˇ ˇ ´ si sel odpocinout.“ Ucednıci si mysleli, ˇ ˇ ˇ´ ze Lazar si sel zdrımnout, aby se zota´ ˇ ˇ´ˇ vil po nemoci. Mylili se vsak. Jezıs jim ˇ ˇ Kam zmizel ten vysvetlil: „Lazar zemrel.“ (Jan 11:11–14) plamen? ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ Vsimneme si, ze Jezıs zde prirovnal smrt ˇ ´ k odpocinku a ke spanku. Lazar nebyl ani v nebi, ani ´ ˇ ´ v ohnivem pekle. Nesetkal se ani s andely, ani se svymi ˇ ˇ ˇ ˇ ´ predky. Lazar se rovnez nenarodil znovu jako nekdo jiny. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Odpocıval ve smrti, podobne jako kdyz clovek upadne do ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ hlubokeho spanku, pri nemz nema zadne sny. I ji´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ne biblicke texty prirovnavajı smrt ˇ ke spanku. Kdyz ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ byl naprıklad ukamenovan ucednık Stepan, Bible rıka, ˇ ˇ ˇ ze „usnul“. (Skutky 7:60) Podobne apostol Pavel psal ˇ ˇ ˇ ´ ´ o nekterych lidech ve sve dobe, ze „usnuli“ ve smrti. ˚ (1. Korinanum 15:6) ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 8 Bylo Bozım zamerem, aby lide umırali? Ani v nejˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ mensım! Jehova vytvoril cloveka proto, aby na zemi zil ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ vecne. Jak jsme se v teto knize docetli jiz drıve, Buh posta´ ´ ´ ´ ´ ´ vil prvnı lidsky par do nadherneho raje. Dal Adamovi ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ 7. Cemu se podle Jezısovych slov podoba smrt a proc? ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ 8. Jak vıme, ze Buh nechtel, aby lide umırali?

60


ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ a Eve dokonale zdravı. Jehova si pro ne pral jen to nejlepˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ sı. Cozpak by si nejaky milujıcı rodic pral, aby jeho deti ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ trpely bolestmi vyplyvajıcımi z vysokeho veku a aby zeˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mrely? Urcite ne. Jehova sve deti miloval a chtel, aby se ˇˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ na zemi tesily z nekonecneho stestı. O lidech Bible rıka: ˇ ´ ˇ ˇ „Neurcity cas [Jehova] vlozil do jejich srdce.“ (Kazatel ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ 3:11) Buh nas vytvoril s touhou zıt navzdy. A take se poˇ ˇ staral o to, aby tato nase touha byla naplnena. ˇ Jehova vytvoril lidi proto, ˇ ˇ aby na zemi zili navzdy

´ Kde jsou mrtvı?

61

ˇ ´ ´ ´ PROC LIDE UMIRAJI ´ ´ ´ 9 Procˇ tedy lide´ umıraj ı? Abychom si na tuto otazku ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ mohli odpovedet, musıme nejdrıv uvazovat o tom, co se ˇ ˇ ˇ ˇ stalo, kdyz na zemi zil pouze jeden muz a jedna zena. ˇ ˚ ˚ ´ ˚ Bible vysvetluje: „Jehova Buh dal . . . vyrust ze zemske puˇ ´ ˇ´ ´ ´ dy kazdemu stromu zadoucımu na pohled a dobremu ´ ˇ´ˇ ˇ ´ k jıdlu.“ (1. Mojzısova 2:9) Stanovil vsak jedno omezenı. ˇ ˇ ´ ´ˇ Adamovi rekl: „Z kazdeho stromu zahrady smıs do sytosti ´ ´ ´ ´ ˇ ´ jıst. Ale pokud jde o strom poznanı dobreho a spatneho, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ˇ z toho jıst nebudes, nebo v den, kdy z neho pojıs, urcite ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ zemres.“ (1. Mojzısova 2:16, 17) Dodrzovat tento prıkaz ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ nebylo vubec tezke. V zahrade rostla spousta jinych stro˚ ´ ´ ´ mu, ze kterych Adam s Evou jıst mohli. Ale nynı dostali ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ zvlastnı prılezitost projevit svou vdecnost Tomu, kdo jim ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dal vsechno, vcetne dokonaleho zivota. Svou poslusnostı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ by take ukazali, ze respektujı autoritu sveho nebeskeho ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ Otce a ze se chtejı rıdit jeho laskyplnymi pokyny. ˇ ´ 10 Zel, prvnı´ lidsky´ par se rozhodl Jehovu nepoˇ ´ slechnout. Satan se prostrednictvım hada Evy zeptal: ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ „Skutecne Buh rekl, ze nesmıte jıst z kazdeho stromu ˇ ˇ ˚ ´ zahrady?“ Eva odpovedela: „Z ovoce stromu zahrady smı´ ´ ´ ˇ me jıst. Ale o jedenı z ovoce stromu, ktery je uprostred ˚ ˇ ˇ ´ zahrady, Buh rekl: ‚Nebudete z neho jıst, ani se ho nedoˇ ˇ´ˇ tknete, abyste nezemreli.‘ “ (1. Mojzısova 3:1–3) ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ 11 „Urcit e nezemrete,“ rekl Satan. „Buh . . . vı, ze v ten ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ den, kdy z neho pojıte, se vam zcela jiste otevrou oci ˇ ˚ ´ ´ ˇ a zcela jiste budete jako Buh a budete znat dobre a spat´ ˇ´ˇ ˇ ˇˇ ˇ ne.“ (1. Mojzısova 3:4, 5) Satan chtel, aby Eva uverila, ze ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ jı prospeje, kdyz bude zakazane ovoce jıst. Podle jeho slov ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ ´ 9. Jake omezenı Jehova Adamovi ulozil a proc nebylo obtızne tento ˇ´ ˇ prıkaz dodrzovat? ˇ ´ ´ ´ ˇ 10, 11. (a) Jak se stalo, ze prvnı lidsky par neposlechl Boha? (b) Proc ˇ ´ ˇ ˇ ´ byla neposlusnost Adama a Evy vaznou vecı?

62


´ ´ ´ ´ si mohla sama rozhodovat, co je spravne a co nespravne, ˇ ´ ˇ a delat si, co chce. Satan take napadl Jehovu, protoze ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ tvrdil, ze Buh lidem lhal, kdyz jim rekl, jake nasledky bu´ ´ ˇˇ ˇ de jedenı ovoce mıt. Eva Satanovi uverila. A tak si zacala ˇ ´ ´ neco z ovoce brat a jedla je. Potom ho dala i svemu manˇ ´ ˇ ˇ zelovi a ten je jedl take. Nejednali v nevedomosti. Dobre ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ vedeli, ze delajı presne to, o cem jim Buh rekl, ze to delat ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ nemajı. Kdyz jedli zakazane ovoce, svevolne neposlechli ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ jednoduchy a rozumny prıkaz. Dali tım najevo, ze svym ´ ´ ´ nebeskym Otcem a jeho autoritou opovrhujı. Takova ne´ ´ ´ ˇ ´ ucta k jejich milujıcımu Stvoriteli byla neomluvitelna. ˇ Adam z prachu vzesel ´ a do prachu se vratil

´ Kde jsou mrtvı?

63

´ ˇ ´ 12 Znazorn eme si to. Jak byste se cıtili, kdybyste vycho´ ˇ ˇ vavali syna nebo dceru a dobre se o ne starali, ale oni by ´ ´ ˚ ˇ ˇ vas pak neposlouchali, a to takovym zpusobem, z nehoz ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ by prımo cisela neucta a naprosty nedostatek lasky ´ ´ ˇ ˇ k vam? To by vas jiste velmi bolelo. Predstavte si tedy, jak ´ ´ ˇ zklamany musel byt Jehova, kdyz se Adam i Eva postaviˇ li proti nemu. ˇ ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ 13 Jehova nemel zadny duvod udrzovat neposlusneho ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Adama a Evu nazivu donekonecna. Zemreli, prave jak jim ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ to Buh rekl. Adam a Eva prestali existovat. Nepresli do ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ˇ zadne duchovnı rıse. Muzeme to tvrdit proto, ze potom, ˚ ˇ ˇ co Buh Adama volal k odpovednosti za jeho neposlusˇ ´ ´ˇ ´ ˚ ´ nost, mu rekl: „[Vratıs se] do zemske pudy, nebo z nı jsi ˇ ´ ´ˇ ˇ´ˇ byl vzat. Jsi totiz prach a do prachu se vratıs.“ (1. Mojzıso˚ ˇ ˇ va 3:19) Jehova Buh Adama vytvoril z prachu zeme. ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ (1. Mojzısova 2:7) Predtım Adam neexistoval. Proto kdyz ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jehova Adamovi rekl, ze se vratı do prachu, mel tım na ˇ ´ ´ ˇ mysli, ze Adam se vratı do stavu neexistence. Adam mel ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ byt bez zivota, podobne jako prach, z nehoz byl vytvoren. ´ ˇ 14 Adam a Eva mohli zˇ ıt dodnes. Ale oni zemreli, protoˇ ˇ ˇ ze se rozhodli Boha neposlouchat a tak zhresili. My ´ ´ ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ umırame proto, ze Adamuv hrısny stav e smrt se preˇ ´ a tak ˇ ˚ nesly na vsechny jeho potomky. (Rımanum 5:12) Tento ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ hrıch se podoba hrozne dedicne nemoci, ze ktere pro ni´ ´ ´ ˇ´ koho nenı uniku. Nasledkem hrıchu je smrt a ta je ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˚ prokletım. Smrt nenı prıtel, ale neprıtel. (1. Korinanum ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 15:26) Muzeme byt Jehovovi opravdu vdecnı, ze opatril ´ ´ ´ ´ ˇ´ vykupne, aby nas od tohoto hrozneho neprıtele osvobodil. ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ 12. Co nam pomuze porozumet tomu, jak se Jehova cıtil, kdyz se ˇ Adam a Eva postavili proti nemu? ´ ˇ ´ ˇ 13. Co se podle Jehovovych slov melo stat s Adamem pri smrti a co ´ to znamena? ˇ ´ ´ 14. Proc umırame?

64


´ ZNAT PRAVDU O ´ ˇ SMRTI ˇ ´ JE PRO NAS UZITECNE ´ ˇˇ ´ ´ 15 To, co Bible ucˇ ı´ o stavu mrtvych, je utesujıcı. Jak jsme ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ videli, mrtvı netrpı bolestı ani se nicım netrapı. Nenı te˚ ´ ˇ ´ ´ˇ dy duvod se jich bat, protoze nam nemohou ublızit. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Nepotrebujı nasi pomoc a rovnez oni nemohou pomoci ´ ˚ ˇ nam. Nemuzeme s nimi mluvit a oni nemohou mluvit ´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ s nami. Mnoho nabozenskych vudcu vsak lzive tvrdı, ze ´ ´ ˇ´ ˇˇ´ jsou schopni mrtvym pomoci, a lide, kterı tomu verı, pak ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ temto duchovnım davajı penıze. Ale kdyz v tomto smeru ´ ´ ´ ´ zname pravdu, chranı nas to, abychom nebyli podvedeni ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ lidmi, kterı takove lzi vyucujı. ˇ ´ ˇ ´ ´ 16 Shodujı´ se nauky vaseho nabozenstvı s tım, co je ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ o mrtvych napsano v Bibli? U vetsiny nabozenstvı to tak ´ ˇ ˇ ˇ nenı. Proc? Protoze jejich nauky jsou ovlivneny Satanem. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ Ten falesne nabozenstvı pouzıva k tomu, aby lidi primel ˇˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ verit, ze po smrti budou zıt dal v duchovnı rısi. To je jedˇ´ ´ ˇ´ ´ na ze lzı, kterymi se Satan snazı lidi odvratit od Jehovy ˇ ´ Boha. Jak to dela? ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ 17 Jak jsme si rekli jiz drıve, nektera nabozenstvı ucı, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ pokud nekdo jedna spatne, po smrti pujde do ohniveho ´ ´ ´ ˇ ˇ mısta trapenı, kde bude navzdy mucen. Touto naukou je ˚ ´ ´ ˚ ´ Buh zneuctıvan. Jehova je Buh lasky a nikdy by lidi neneˇ ´ ˚ chal trpet takovym zpusobem. (1. Jana 4:8) Co byste si ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ mysleli o cloveku, ktery by sve neposlusne dıte trestal ´ ˇ ˇ ˇ ´ tım, ze by mu drzel ruku v ohni? Meli byste k takovemu ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ˇ ´ cloveku uctu? A chteli byste se s nım vubec blıze seznaˇ ˇ ˇ ˇ ´ mit? Urcite ne. Jiste byste ho povazovali za velmi kruteho. ˇˇ ˇ ˇ´ A Satan chce, abychom verili, ze Jehova mucı lidi v ohni ˇ ˇ ˇ´ naveky — ze je tam mucı miliardy let! ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 15. Proc je utesujıcı znat pravdu o smrti? ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ 16. Kdo ovlivnuje nauky mnoha nabozenstvı a jakym zpusobem? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 17. Proc nauka o vecnych mukach zneuctıva Boha?

´ Kde jsou mrtvı?

65

´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 18 Satan pouzˇ ıv a nektera nabozenstvı take k tomu, aby ˇ ˇ ˇ ˇ ´ lidi presvedcil, ze po smrti se z nich stanou duchove, kte´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ rym zivı musı prokazovat cest a uctu. Podle teto nauky se ´ ´ ´ ´ ˇ´ duchove mrtvych mohou stat pro lidi mocnymi prateli ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ nebo hruzu nahanejıcımi neprateli. Mnoho lidı teto lzi ˇˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ verı. Bojı se mrtvych, a proto jim prokazujı cest a uctıva´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ jı je. Bible naopak ucı, ze mrtvı spı a ze uctıvatˇ bychom ˇ ˇ ˇ ˇ ´ meli jedine Boha Jehovu, naseho Stvoritele a Zivotodar´ ce. (Zjevenı 4:11) ´ ´ ´ ´ ´ 19 Zname-li o mrtvych pravdu, chranı nas to, abychom ´ ´ ˇ ´ ´ nebyli zavedeni na scestı nabozenskymi podvody. Take ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nam to pomaha porozumet jinym biblickym naukam. ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Pokud naprıklad vıme, ze lide po smrti neprechazejı do ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zadne duchovnı rıse, pomaha nam to pochopit skutecny ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ smysl slibu, ze lide budou zıt vecne na rajske zemi. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 20 Pred davnymi casy vznesl spravedlivy Job tuto otazku: ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ „Jestlize zdatny muz zemre, muze opet ozıt?“ (Job 14:14) ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Muze byt mrtvy clovek, ktery spı ve smrti, opet priveden ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇˇ k zivotu? To, co Bible o tomto nametu rıka, je velmi utesu´ ´ ˇ ´ ´ ´ jıcı. Budeme o tom uvazovat v nasledujıcı kapitole. ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 18. Na jake nabozenske lzi je zalozeno uctıvanı mrtvych? ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ 19. Kterym dalsım biblickym naukam muzeme porozumet dıky toˇ ´ mu, ze zname pravdu o smrti? ´ ´ ´ ´ ´ 20. Jakou otazkou se budeme zabyvat v nasledujıcı kapitole?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ Mrtvı nevidı, neslysı ani nemohou premyslet. (Kazatel 9:5) ´ ˇ´ ´ ´ ˇ Mrtvı odpocıvajı; nijak netrpı. (Jan 11:11) ´ ´ ˚ ˇ ˇ Umırame kvuli ˇ tomu, ze jsme po Adamovi ˇ ˇ´ ´ ˚ zdedili hrıch. (Rımanum 5:12)

´

SEDMA KAPITOLA

ˇ ´ ˇ ˇ Skutecna nadeje pro nase ´ ´ ˇ´ ˇ blızke, kterı zemreli ˇ ˚ ˇ ´ ´ Proc si muzeme byt jistı, ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ze ke vzkrısenı skutecne dojde? ´ ´ Jake ma Jehova pocity, ˇ´ˇ ´ ´ pokud jde o vzkrısenı mrtvych? ˇ´ˇ Kdo bude vzkrısen? ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ PREDSTAVTE si, ze prchate pred rozlıcenym neprıtelem. Je ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ mnohem silnejsı a rychlejsı nez vy. Vıte o nem, ze je nemi´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ losrdny, protoze jste videli, jak zabil nektere vase pratele. ˇ´ ´ ´ ´ˇ ´ˇ ´ A se mu snazıte uniknout sebevıc, je stale blız a blız. Zda ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ se, ze nemate zadnou sanci. Nahle se vsak vedle vas objevı ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ nejaky zachrance. Je daleko silnejsı nez vas neprıtel a slibuˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ je, ze vam pomuze. Urcite pocıtıte ohromnou ulevu. ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ 2 V urcit em smyslu takovym neprıtelem pronasledovani ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ skutecne jsme — kazdy z nas. V predchozı kapitole jsme se ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ dozvedeli, ze Bible oznacuje jako neprıtele smrt. Nikdo ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ z nas jı nemuze uniknout ani ji premoci. Vetsina z nas viˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ dela, jak tento neprıtel pripravil o zivot lidi, ktere jsme meli ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ radi. Ale Jehova je daleko mocnejsı nez smrt. Je milujıcım ´ ´ ˇ ´ ˇ Zachrancem, ktery jiz v minulosti prokazal, ze tohoto neˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ prıtele dokaze porazit. A slibuje, ze s tımto neprıtelem, tedy ´ ˇ ˇ´ ´ se smrtı, skoncuje jednou provzdy. Bible rıka: „Jako posled´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ nı neprıtel ma byt privedena vnivec smrt.“ (1. Korinanum ˇ ˇ ´ ´ 15:26) To je skutecne dobra zprava. ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 1–3. Jaky neprıtel pronasleduje kazdeho z nas a proc nam uvaha ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ o tom, co Bible rıka, prinese urcitou ulevu?

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ Skutecna nadeje pro nase blızke, kterı zemreli

67

´ ´ ´ ˚ ´ ˇ 3 Zamysleme se kratce nad tım, jak to na nas pusobı, kdyz ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ nam smrt vezme nekoho blızkeho. Dıky teto uvaze pocho´ ˇ ˇ ´ ´ ˇˇ´ pıme urcitou skutecnost, ktera nas velmi potesı. Jehova ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ˇ totiz slibuje, ze mrtvı lide znovu ozijı. (Izajas 26:19) Budou ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ privedeni zpet k zivotu. Majı tedy nadeji na vzkrısenı. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ KDYZ NAM ZEMRE NEKDO BLIZKY ˇ ´ ˇ ˇ ´ 4 Zemrel vam nekdo, koho jste meli moc radi? Ta boˇ ˇ ´ ´ lest, zal a pocit beznadeje se mohou zdat nesnesitelne. ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ V takove situaci potrebujeme utechu z Bozıho slova. ˚ ´ ´ ´ ˇ (2. Korinanum 1:3, 4) Bible nam pomaha predstavit si, ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ co cıtı Jehova a Jezıs, kdyz vidı nekoho umırat. Jezıs, kte´ ´ ˇ ˇ ´ ry dokonale zrcadlil osobnost sveho Otce, vedel, jaka ´ ˇ ˇ ´ bolest je spojena s tım, kdyz nekoho ztratıme. (Jan 14:9) ˇ ´ ´ ˇ ˇ Kdyz byval v Jeruzaleme, mel ve zvyku zastavit se u Laˇ´ ˇ ´ ´ zara a jeho sester Marie a Marty, kterı zili v blızkem ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˚ mestecku zvanem Betanie. Z Jezıse a techto sourozencu ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ se stali blızcı pratele. Bible rıka: „Jezıs miloval Martu a jejı ˇ ´ sestru a Lazara.“ (Jan 11:5) V predchozı kapitole jsme se ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vsak dozvedeli, ze Lazar zemrel. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ 5 Co Jezıs cıtil, kdyz o sveho prˇ ıtele prisel? Zprava rıka, ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ze kdyz Lazarovi prıbuznı a pratele truchlili nad jeho ztraˇ´ˇ ˇ ˇ tou, Jezıs se za nimi vydal. Kdyz je videl, hluboce jej to ´ ´ zarmoutilo. „Zastenal v duchu a znepokojil se.“ Dale ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˚ ´ zprava rıka, ze „Jezıs dal pruchod slzam“. (Jan 11:33, 35) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Kdyz truchlil, znamenalo to snad, ze nema zadnou nadeˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ji? Ani v nejmensım. Jezıs naopak dobre vedel, ze se stane ˇ ´ ˇ ´ ˇ neco uzasneho. (Jan 11:3, 4) Presto pocioval onu bolest ´ ´ ´ ˇ ´ a zarmutek, ktere jsou se smrtı nekoho draheho spojeny. ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ 4. (a) Proc lze rıci, ze z Jezısovy reakce na smrt milovaneho cloveka ˚ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ muzeme zjistit, co cıtı Jehova? (b) Jake duverne pratele Jezıs zıskal? ˇ´ˇ ˇ 5, 6. (a) Jak Jezıs reagoval na smrt Lazara, kdyz byl s jeho truch´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˚ ´ lıcımi prıbuznymi a prateli? (b) Proc je pro nas Jezısuv zarmutek ´ povzbuzenım?


68

ˇ´ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ Jezısuv zarmutek je pro nas v urcitem smeru povzbu´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ zenım. Vidıme z nej totiz, ze Jezıs a jeho Otec Jehova smrt ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ nenavidı. Jehova Buh je vsak schopen s tımto neprıtelem ´ ˚ ˇ´ˇ bojovat a porazit ho. Podıvejme se na to, co Buh Jezısovi ˇ ˇ umoznil udelat. ˇ „LAZARE, POJD VEN!“ ˇ ´ ˇ ´ ´ 7 Jezˇ ı´ sˇ prik azal, aby byl odstranen kamen, kterym byl ˇ ´ˇ ˇ zatarasen vchod do jeskyne, v nız byl Lazar pohrben. ´ ˇ ˇ ˇ Marta proti tomu vznesla namitku, protoze po ctyrech ˇ ˇ ˇ ˇ ´ dnech se Lazarovo telo uz jiste zacalo rozkladat. (Jan ´ ´ ˇ ´ 11:39) Z lidskeho hlediska se situace zdala beznadejna. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 8 Kamen vsak byl odvalen a Jezıs zvolal silnym hlasem: ˇ ´ ˇ ´ „Lazare, poj ven!“ Co nasledovalo? „Clovek, ktery byl ˇ ˇ mrtev, vysel.“ (Jan 11:43, 44) Dovedete si predstavit, ja´ ´ ˇ kou radost museli mıt lide kolem? A uz byl Lazar jejich ˇ´ ´ ˇ´ ˇ bratrem, prıbuznym, prıtelem nebo sousedem, vsichni ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ vedeli, ze zemrel. A presto tam najednou pred nimi stal! ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Byl to on, tentyz muz, ktereho meli tak radi. Muselo jim ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ to pripadat jako sen, jako neco prılis krasneho, nez aby to ´ ´ ˇ ˇ byla pravda. Mnozı lide Lazarovi bezpochyby nadsene ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ padli kolem krku. Bylo to skutecne velkolepe vıtezstvı ´ nad smrtı! ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ 9 Jezˇ ı´ sˇ netvrdil, ze tento uzasny zazrak vykonal ze sve ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vlastnı sıly. Tesne pred tım, nez Lazara vyzval, aby vysel ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ z hrobky, se Jezıs pomodlil. A v teto modlitbe jasne rekl, ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ ˇ ze Puvodcem vzkrısenı je Jehova. (Jan 11:41, 42) To vsak ´ ˇ´ ˇ ´ nebyl jediny prıpad, kdy Jehova pouzil svou moc tım˚ ˇ´ˇ ´ ´ ´ to zpusobem. Vzkrısenı Lazara je pouze jednım z devıti 6

ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 7, 8. Proc se lidem, kterı vedeli, ze Lazar zemrel, zdala situace bezˇ ´ ˇ´ˇ ˇ nadejna, ale co Jezıs udelal? ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ 9, 10. (a) Jak Jezıs ukazal, kdo je Zdrojem moci potrebne ke vzkrıˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ senı Lazara? (b) V jakych smerech mame uzitek ze ctenı biblickych ´ ˇ´ˇ ´ zprav o vzkrısenı?

ˇ ˇ´ Apostol Petr vzkrısil ˇ kresanku Dorkas. (Skutky 9:36–42) ´ ˇ ˇ´ ´ Elijas vzkrısil syna jedne vdovy. ´ ´ (1. Kralovska 17:17–24)

ˇ´ˇ ´ Vzkrısenı Lazara ´ vedlo k velke radosti. (Jan 11:38–44)

70


ˇ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ takovych zazraku, ktere jsou v Bozım slove popsany.1 Cıst ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇˇ ´ tyto prıbehy a studovat je prinası cloveku potesenı. Do´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ zvıdame se z nich totiz, ze Buh nenı stranicky, protoze ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ vzkrıseni byli lide mladı i starı, muzi i zeny, Izraelite i lide ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ z jinych narodu. A ta radost, ktera na nas z techto prıbeˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˚ ´ ´ hu dycha! Naprıklad kdyz Jezıs vzkrısil z mrtvych jednu ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ dıvku, jejı rodice „byli bez sebe velkym nadsenım“. (Maˇ ˇ ´ ˚ rek 5:42) Jehova jim tehdy skutecne dal takovy duvod ´ ˇ k radosti, na ktery nikdy nezapomneli. ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ ˇ 10 Lide, ktere Jezıs vzkrısil, nakonec samozrejme znovu ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˚ zemreli. Znamena to tedy, ze byli vzkrıseni zbytecne? Vu´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ bec ne. Uvedene biblicke zpravy totiz potvrzujı dulezite ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ pravdy a zaroven nam davajı nadeji. ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ ´ POUCENI ZE ZPRAV O VZKRISENI ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 11 Bible rˇ ık a, ze mrtvı „si neuvedomujı naprosto nic“. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Nejsou nazivu ani nejsou pri vedomı nekde jinde. Zprava ˇ ˇ ˇ o Lazarovi tuto skutecnost jen potvrzuje. Kdyz Lazar ozil, ˇ ˇ ´ popisoval snad nadsene, jak to vypada v nebi? Nebo snad ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ lidem nahanel strach vypravenım hruznych historek ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ o ohnivem pekle? Ne, zadna takova Lazarova vyjadrenı ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ Bible neobsahuje. Behem tech ctyr dnu, kdy byl mrtvy, si ˇ ˇ Lazar ‚neuvedomoval naprosto nic‘. (Kazatel 9:5) Proste zesnul neboli usnul ve smrti. (Jan 11:11) ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ 12 Zprava o Lazarovi take ukazuje, ze vzkrısenı je skuˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ tecnost, a ne pouhy mytus. Jezıs Lazara vzkrısil pred ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˚ zastupem ocitych svedku. Dokonce ani nabozenstı vudci, ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ 1 Dalsı zpravy o vzkrısenı jsou zaznamenany v 1. Kralovske ´ ´ ˇ ´ ˇ 17:17–24; 2. Kralovske 4:32–37; 13:20, 21; Matousovi 28:5–7; Lukaso´ vi 7:11–17; 8:40–56 a ve Skutcıch 9:36–42 a 20:7–12. ´ ˇ ˇ´ˇ ´ 11. Jak zprava o Lazarove vzkrısenı potvrzuje pravdu zapsanou v Kazateli 9:5? ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 12. Proc si muzeme byt jistı, ze ke vzkrısenı Lazara skutecne doslo?


71

ˇ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ kterı Jezıse nenavideli, nemohli tento zazrak poprıt. Proˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ to si rıkali: „Co mame delat, protoze ten clovek [Jezıs] ´ ´ ´ ´ ´ provadı mnoho znamenı?“ (Jan 11:47) Mnozı lide se ˇ´ˇ ´ ´ ˚ chodili na vzkrıseneho Lazara dıvat. A v dusledku toho ˇ ˇ ´ ˇ ˇˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ jich jeste vıce zacalo verit v Jezıse. Lazar byl pro ne zivym ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ dukazem toho, ze Jezıs byl na zem poslan Bohem. Tento ˚ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dukaz byl tak silny, ze nekterı zatvrzelı zidovstı nabozenˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ stı vudci chteli Jezıse i Lazara zabıt. (Jan 11:53; 12:9–11) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ 13 Je snad nerealisticke, kdyz clovek prijıma vzkrısenı ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ jako fakt? Nenı, protoze Jezıs rekl, ze jednoho dne budou ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ vzkrıseni „ti vsichni v pametnıch hrobkach“. (Jan 5:28) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Jehova je Stvoritelem veskereho zivota. Melo by tedy byt ´ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ obtızne verit tomu, ze dokaze zivot obnovit? Do znacne ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ mıry to samozrejme zalezı na Jehovove schopnosti pamaˇ ´ ˇ tovat si urcite veci. Je tedy Jehova schopen pamatovat si ´ ´ ˇ ´ ´ mrtve lidi, ktere jsme meli radi? Vesmır je poset nespoˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ cetnymi biliony hvezd, a Buh presto kazdou z nich nejak ´ ˇ ˚ ˇ ˇ pojmenoval. (Izajas 40:26) Z toho muzeme usoudit, ze ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ Jehova Buh si o nasich blızkych, kterı nam umreli, pamaˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ tuje kazdy detail a ze je pripraven jim zivot vratit. ´ ˇ ´ ˇ ´ 14 Jake pocity vsak Jehova ma, pokud jde o vzkrˇ ı´ sen ı ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ mrtvych? Bible rıka, ze Jehova se toho uz nemuze dockat. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Verny muz Job se zeptal: „Jestlize zdatny muz zemre, muˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ze opet ozıt?“ Job mluvil o tom, ze bude cekat v hrobe, ˇ ˇ ˇ ˚ dokud neprijde cas, kdy si na nej Buh vzpomene. Jehovoˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vi rekl: „Zavolas, a ja ti odpovım. Budes prahnout po dıle ´ svych rukou.“ (Job 14:13–15) ˇ ˇ ˇ 15 Vsimli jste si? Jehova skutecne prahne po tom, aby ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ mrtvym lidem vratil zivot. Nenı to snad uzasne, ze Jehova ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇˇ ˇ ˇ ˇ ´ 13. Na jakem zaklade muzeme verit tomu, ze Jehova skutecne dokaˇ ˇ´ ´ ze vzkrısit mrtve? ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ 14, 15. Jake pocity ma Jehova ohledne vzkrısenı mrtvych a jak to do´ ´ kreslujı slova, ktera pronesl Job?

72


´ ´ ´ ˇ´ chova k mrtvym lidem takove city? Ale jak to bude se vzkrıˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ senım, k nemuz ma teprve dojıt? Kdo bude vzkrısen a kam? ˇ ˇ ´ ´ „VSICHNI TI V PAMETNICH HROBKACH“ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ 16 Biblicke´ zpravy o vzkrısenych lidech nam mnohe na´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ povıdajı i o vzkrısenı, k nemuz ma teprve dojıt. Lide, kterı ´ ˇ ˇ v minulosti znovu zıskali zivot zde na zemi, se opet shledali ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ se svou rodinou a prateli. Budoucı vzkrısenı bude podob´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ne — jenze jeste mnohem lepsı. Ve tretı kapitole jsme se ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dozvedeli, ze Bozım zamerem je, aby cela zeme byla preˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ menena v raj. Mrtvı lide proto nebudou vzkrıseni do sveta ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ plneho valek, zlocinu a nemocı. Budou mıt moznost zıt na ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ teto zemi navzdy v pokojnych podmınkach a ve stestı. ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 17 Kdo bude vzkrˇ ı´ sen? Jezıs rekl, ze „ti vsichni v pamet´ ´ ˇ´ ˇ´ˇ ˚ nıch hrobkach uslysı jeho [Jezısuv] hlas a vyjdou“. (Jan ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ 5:28, 29) Podobne Zjevenı 20:13 rıka: „More vydalo mrtve, ˇ´ ˇ ´ ´ ´ kterı byli v nem, a smrt a hades vydaly mrtve.“ Slovo „haˇ ´ des“ se vztahuje na spolecny hrob lidstva. (Viz Dodatek, ˇ ´ ´ ˇ strany 212 a 213.) Tento spolecny hrob bude vyprazdnen. ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ´ Vsechny ty miliardy lidı, kterı tam odpocıvajı, budou znoˇ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ vu zıt. Apostol Pavel rekl: „Bude vzkrısenı spravedlivych ´ ´ i nespravedlivych.“ (Skutky 24:15) Co to znamena? ´ ´ 18 Pojem ‚spravedlivı‘ se vztahuje na mnoho lidı, o kte´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ rych cteme v Bibli a kterı zili pred tım, nez na zem prisel ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Jezıs. Mozna vas napadnou takova jmena jako Noe, Abra´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ ´ ham, Sara, Mojzıs, Rut, Ester a mnoho dalsıch. O nekterych ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ techto muzıch a zenach vıry se pojednava v 11. kapitole do˚ ´ ˇ ˇ´ ´ pisu Hebrejcum. Mezi ‚spravedlive‘ vsak patrı take Jehovovi ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ sluzebnıci, kterı umreli v dnesnı dobe. Dıky nadeji na vzkrıˇ ´ ´ ´ ˚ ˚ senı tedy nemusıme mıt ze smrti hruzu. (Hebrejcum 2:15) ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ 16. V jakych podmınkach budou vzkrısenı lide zıt? ´ ´ ˇ´ˇ ´ 17. Jak rozsahle bude vzkrısenı? ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ 18. Kdo patrı mezi ‚spravedlive‘, kterı majı byt vzkrıseni, a jak nadeˇ´ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ je na vzkrısenı pusobı na vas osobne?


73

ˇ ˇ 19 A co bude s temi, kdo Jehovovi neslouzili ani ho nepoˇ ˇ ˇ slouchali, protoze ho nikdy nemeli moznost poznat? Ani ´ ´ na tyto miliardy „nespravedlivych“ lidı Jehova nezapome´ ˇ´ˇ ˇ ne. Take oni budou vzkrıseni a dostanou cas na to, aby ´ ˇ ´ ˇ´ mohli poznat praveho Boha a slouzit mu. Mrtvı budou krıˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ seni behem obdobı tisıce let a dostanou prılezitost pripojit ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ se k vernym lidem na zemi, kterı uz Jehovovi slouzı. Bude ´ ´ ´ ´ to nadherna doba. O tomto obdobı Bible mluvı jako ´ o Soudnem dnu.1 ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 20 Znamena´ to tedy, ze vzkrısen bude kazdy clovek, ktery ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ kdy zil? Ne. Bible rıka, ze nekterı lide jsou v ‚gehenne‘. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ (Lukas 12:5) Pojem „gehenna“ pochazı z nazvu skladky od´ ˇ ´ ´ padu, ktera byla za hradbami starovekeho Jeruzalema. ´ ´ ˇ ˇ Palily se tam mrtvoly a odpadky. Mrtve lidi, jejichz telo byˇ ´ ˇ ´ ˇ lo hozeno do gehenny, Zide povazovali za nehodne pohrbu ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ a vzkrısenı. Gehenna je proto prilehavym symbolem vec´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ neho znicenı. Ackoli urcitou ulohu pri souzenı zivych ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ i mrtvych bude hrat Jezıs, konecnym soudcem je Jehova. ˇ ˇ´ ´ ´ (Skutky 10:42) Rozhodne nevzkrısı nikoho, koho posoudı ˇ ´ ´ jako nicemneho a nenapravitelneho. ´ ˇ ´ ˇ ´ NEBESKE VZKRISENI ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 21 Bible mluvı´ jest e o jinem druhu vzkrısenı, pri nemz ´ ´ ´ ˇ ´ ´ lide zıskajı zivot jako duchovnı tvorove v nebi. V Bibli je ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ popsan pouze jeden prıpad tohoto druhu vzkrısenı — ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ vzkrısenı Jezıse Krista. ˇ ´ 22 Kdyzˇ byl Jezˇ ı´ sˇ zabit, Jehova nedovolil, aby jeho vern y ˇ´ ´ ´ ´ ˇ 1 Dalsı informace o Soudnem dnu a o tom, na jakem zaklade bu´ ´ dou lide souzeni, najdete v Dodatku na stranach 213–215. ´ ˇ´ ˇ ˇ 19. Kdo jsou ‚nespravedlivı‘ a jakou prılezitost jim Jehova laskave poskytne? ´ ˇ 20. Co je gehenna a kdo je do nı uvrzen? ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ˇ 21, 22. (a) O jakem dalsım druhu vzkrısenı se v Bibli pıse? (b) Kdo ˇ´ˇ ´ ˇ ´ byl vzkrısen k duchovnımu zivotu jako prvnı?

74


˚ ˇ ˇ ˚ Syn zustal v hrobe. (Zalm 16:10; Skutky 13:34, 35) Buh Jeˇ´ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ zıse vzkrısil, ale nikoliv jako cloveka. Apostol Petr vysvetlil, ˇ ˇ ˇ ze Kristus byl „usmrcen v tele, ale oziven v duchu“. (1. Petˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ra 3:18) To byl skutecne obrovsky zazrak. Jezıs znovu ozil ´ ´ ˚ jako mocna duchovnı osoba. (1. Korinanum 15:3–6) Byl ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ prvnı, kdo takove slavne vzkrısenı zazil. (Jan 3:13) Nemel ´ ´ ´ ale byt tım poslednım. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 23 Jezˇ ı´ sˇ ved el, ze se brzy vratı do nebe, a proto svym ver´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nym nasledovnıkum rekl, ze jim tam ‚pripravı mısto‘. (Jan ˇ ˇ´ˇ 14:2) O tech, kdo jdou do nebe, Jezıs mluvil jako o ‚ma´ ´ ´ˇ ´ ´ ˇ lem stadu‘. (Lukas 12:32) Z kolika lidı se ma tato relativne ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ mala skupina vernych kresanu skladat? Ve Zjevenı 14:1 ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ apostol Jan rıka: „Videl jsem, a pohleme, Beranek stal na ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ hore Sion a s nım sto ctyricet ctyri tisıce tech, kdo majı ´ ˇ ´ ´ ´ na svem cele napsano jeho jmeno a jmeno jeho Otce.“ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ ´ 24 Techto 144 000 kresanu, k nimz patrı i Jezısovi vernı ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ apostolove, ma byt vzkrıseno k zivotu v nebi. Kdy ma ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ k tomuto vzkrısenı dojıt? Apostol Pavel napsal, ze to buˇ ˇ´ ˚ de behem Kristovy prıtomnosti. (1. Korinanum 15:23) ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ V 9. kapitole se dozvıme, ze v tomto obdobı prave nynı ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ zijeme. Kdyz tedy dnes nekdo ze zbyvajıcıho maleho poˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ctu tech, kdo patrı k onem 144 000, zemre, je okamzite ˇ´ˇ ˇ ˚ ´ vzkrısen k zivotu v nebi. (1. Korinanum 15:51–55) Velka ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ vetsina lidstva vsak ma vyhlıdku na budoucı vzkrısenı ˇ ´ k zivotu v raji na zemi. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ 25 Ano, Jehova skutecn e porazı naseho neprıtele, a smrt ˇ ˇ ˇ ´ˇ pak bude uz jednou provzdy patrit minulosti. (Izajas 25:8) ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ Mozna si ale rıkate: ‚Kdyz majı byt nekterı lide vzkrıseni ˇ ˇ ´ ˇ do nebe, co tam budou delat?‘ V nebi budou tvorit uzas´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nou nebeskou vladu neboli Kralovstvı. O teto vlade se vıce ´ ˇ´ dozvıme v dalsı kapitole. ˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ 23, 24. Kdo tvorı Jezısovo „male stado“ a kolik lidı do nej patrı? ˇ ´ ˇ´ 25. O cem bude pojednavat dalsı kapitola?


ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Biblicke zpravy o vzkrısenı nam davajı spoˇ lehlivou nadeji. (Jan 11:39–44) ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Jehova touzı privest mrtve zpet k zivotu. (Job 14:13–15) ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Vzkrıseni budou vsichni lide, kterı jsou ve ˇ ´ ˇ spolecnem hrobe lidstva. (Jan 5:28, 29)

´ ´ V raji budou mrtvı vzbuzeni ´ ´ ´ ´ a znovu se setkajı se svymi blızkymi

75

´

OSMA KAPITOLA

ˇ´ ´ ´ Co je Bozı Kralovstvı? ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ Co Bible rıka o Bozım Kralovstvı? ˇ´ ´ ´ ˇ ´ Co Bozı Kralovstvı udela? ˇ ´ ´ ´ Kdy se prostrednictvım tohoto Kralovstvı ´ ˇ´ ˚ bude na zemi dıt Bozı vule? ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ MILIONY lidı po celem svete dobre znajı modlitbu, jız se ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ casto rıka Otcenas neboli Panova modlitba. Obe tato ˇ ´ ´ ´ oznacenı se vztahujı na znamou modlitbu, kterou pro´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ nesl sam Jezıs a kterou dal svym ucednıkum jako vzor ´ ´ ´ ´ toho, jak se majı modlit. Tato modlitba ma hluboky vyˇ ˇ ´ ˇ ´ znam. Kdyz budeme uvazovat o prvnıch trech prosbach, ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ jez jsou v nı obsazeny, pomuze nam to dozvedet se vıce ˇ´ o tom, co Bible doopravdy ucı. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ 2 V uvodu zmınene vzorove modlitby Jezıs Kristus sve ˇ ´ ´ˇ posluchace vybıdl: „Budete se tedy modlit takto: ‚Nas ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Otce v nebesıch, a je posveceno tve jmeno. A prijde tve ´ ´ ´ ˚ kralovstvı. A se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zeˇ ´ ´ ´ ˇ ´ mi.‘ “ (Matous 6:9–13) Jaky vyznam majı tyto tri prosebne ˇ´ zadosti? ´ ´ ˇ ˇ ˇ 3 O Bozˇ ım jmenu Jehova jsme se toho dozvedeli jiz ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ hodne. A do urcite mıry jsme si take vysvetlili, jaka je Boˇ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ zı vule — tedy co uz Buh pro lidstvo udelal a co jeste ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ udela. Co vsak mel Jezıs na mysli tım, ze nas vybıdl, abyˇ ´ ´ ´ ˇ chom se modlili: „A prijde tve kralovstvı.“ Co vlastne ´ ´ 1. Kterou znamou modlitbou se budeme zabyvat? ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ 2. O ktere tri veci se meli Jezısovi ucednıci podle jeho slov modlit? ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ 3. Co bychom meli vedet o Bozım Kralovstvı?

ˇ´ ´ ´ Co je Bozı Kralovstvı?

77

ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ Bozı Kralovstvı je? Jak se jeho prıchodem posvetı Bozı ´ ´ ˇ´ ´ ´ jmeno? A jakou souvislost ma prıchod Kralovstvı s vyko´ ´ ˇ´ ˚ nanım Bozı vule? ˇ ´ ´ ´ CO JE BOZI KRALOVSTVI? ´ ´ ´ ´ 4 Bozˇ ı´ Kralovstv ı je vlada ustanovena Jehovou Bohem, ´ ´ ´ ´ ´ ´ ktery do nı take dosadil Krale. Kdo je tımto Kralem? Je ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ to Jezıs Kristus. Jakozto Kral je Jezıs mocnejsı nez vsichni ˇ ´ ´ ˇ lidstı panovnıci dohromady, a proto je oznacen jako ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ „Kral tech, kdo kralujı, a Pan tech, kdo panujı“. (1. Ti´ ´ ˚ ˇ moteovi 6:15) Dıky sve moci muze vykonat mnohem ´ ´ ˇ ´ ´ vıce dobra nez jakykoli lidsky vladce — dokonce i ten ˇ´ nejlepsı. ´ ´ 5 Odkud bude Bozˇ ı´ Kralovstv ı panovat? Odtud, kde je ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Jezıs. Urcite si vzpomınate, ze po sve smrti na mucednic´ ˚ ˇ´ˇ ´ kem kulu byl vzkrısen. Kratce nato vystoupil do nebe. ˇ´ ´ ´ (Skutky 2:33) A proto i Bozı Kralovstvı je v nebi. To je ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ duvod, proc o nem Bible mluvı jako o ‚nebeskem kralov´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ stvı‘. (2. Timoteovi 4:18) Ale prestoze je Bozı Kralovstvı ´ ´ ´ v nebi, bude vladnout nad zemı. (Zjevenı 11:15) ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 6 Dıky cemu je Jezıs vyjimecnym Kralem? Za prve dıky ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ tomu, ze nikdy nezemre. Bible o Jezısovi ve srovnanı ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ s lidskymi krali rıka, ze je „jediny, jenz ma nesmrtelnost, ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ktery prebyva v neprıstupnem svetle“. (1. Timoteovi ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ 6:16) Z toho vyplyva, ze vsechny dobre veci, ktere Jezıs ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ udela, pretrvajı. A Jezıs takove velkolepe veci rozhodˇ ´ ˇ ne udela. ´ ´ ´ ´ 7 Zamysleme se nad nasleduj ıcım proroctvım, kte´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˚ re o Jezısovi rıka: „Usadı se na nem Jehovuv duch, ˇ ´ duch moudrosti a porozumenı, duch rady a moci, duch ˇ´ ´ ´ ˇ ´ 4. Co je Bozı Kralovstvı a kdo je v nem Kralem? ˇ´ ´ ´ ˇ´ 5. Odkud Bozı Kralovstvı panuje a nad cım? ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ 6, 7. Dıky cemu je Jezıs vyjimecnym Kralem?

78


´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇˇ ´ ´ poznanı a bazne pred Jehovou; a bude mıt potesenı v bazˇ ´ ´ ´ ni pred Jehovou. A nebude soudit podle pouheho zdanı ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ svych ocı ani karat proste podle toho, co slysı jeho usi. ´ˇ ´ ´ ˇ´ ´ A ponızene bude soudit se spravedlnostı a s prımostı ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ bude muset udılet pokaranı ve prospech mırnych zeme.“ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ (Izajas 11:2–4) Z techto slov je patrne, ze Jezıs ma byt ´ ´ ´ ˇ ´ spravedlivym a soucitnym Kralem lidı na zemi. Chteli by´ ´ ´ ste mıt takoveho panovnıka? ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 8 Dalsı skutecnostı v souvislosti s Bozˇ ım Kralovstvım je ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ to, ze Jezıs v nem nebude vladnout sam. Bude mıt spolu´ ˇ´ ˇ ´ ´ vladce. Naprıklad apostol Pavel svemu spolupracovnıkovi ˇ ´ ´ ´ Timoteovi napsal: „Jestlize vytrvavame, budeme take spolu kralovat.“ (2. Timoteovi 2:12) Ano, Pavel, Timoteus ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ a dalsı vernı kresane, ktere Buh vybral, budou v nebes´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ kem Kralovstvı vladnout spolu s Jezısem. Kolik jich bude ´ ´ mıt tuto vysadu? ´ ´ ´ ˇ 9 Jak jizˇ bylo ukaz ano v 7. kapitole teto knihy, apostol ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ Jan dostal videnı, v nemz spatril‚ jak „Beranek [Jezıs Kris´ ˇ ´ ´ ´ ´ tus] stal na hore Sion [ve svem kralovskem postavenı ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ v nebi] a s nım sto ctyricet ctyri tisıce tech, kdo majı na ´ ˇ ´ ´ ´ svem cele napsano jeho jmeno a jmeno jeho Otce“. Kdo ˇ ´ je tech 144 000? Sam Jan to objasnil slovy: „To jsou ti, kdo ´ ´ ´ ´ neustale nasledujı Beranka, a jde kamkoli. Ti byli koupeˇ ´ ´ ni zprostred lidstva jako prvnı ovoce Bohu a Berankovi.“ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ (Zjevenı 14:1, 4) Ano, jsou to vernı nasledovnıci Jezıse ˇ´ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ Krista, kterı byli zvlaste vybrani k tomu, aby s nım vladli ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ v nebi. Po svem vzkrısenı k nebeskemu zivotu „majı kra´ ´ ˇ ˇ ˚ ˚ lovat nad zemı“. (Zjevenı 5:10) Jiz od doby apostolu Buh ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ vybıral verne kresany, aby z nich sestavil vladu, ktera bu´ ˇ ˚ de mıt 144 000 clenu. ´ ˇ´ˇ 8. Kdo bude vladnout s Jezısem? ´ ˚ ˇ´ˇ ´ ˚ ˇ ´ 9. Kolik spoluvladcu bude Jezıs mıt a kdy je Buh zacal vybırat?


79

ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ 10 To, ze lidstvu bude vladnout Jezıs a 144 000 vzkrıse´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ nych lidı, je od Jehovy velmi laskave. Jezıs totiz vı, jake ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ to je, byt clovekem a trpet. Pavel rekl, ze Jezıs nenı ne´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ kym, „kdo nemuze projevovat ucast s nasimi slabostmi, ´ ˇ ˇ ale [tım], kdo byl zkousen ve vsech ohledech jako my, ale ˇ´ ˚ ´ ˇ´ˇ bez hrıchu“. (Hebrejcum 4:15; 5:8) Take Jezısovi spolu´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vladci, kdyz zili na zemi, prochazeli trpkymi zkouskami, ˇ ´ ´ ´ a presto vytrvali. Navıc museli zapasit s vlastnı nedokona´ ˚ ´ ˇ lostı a s ruznymi nemocemi. Proto rozhodne budou ´ ´ ´ ´ ˇ ´ chapat problemy, kterym lide celı. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ CO BOZI KRALOVSTVI UDEL A? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ 11 Kdyzˇ Jezˇ ı´ sˇ rekl, ze se jeho ucednıci majı modlit o prıˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ chod Bozıho Kralovstvı, dodal, ze se majı modlit take ˇ ˇ´ ˚ o to, aby se dela Bozı vule — „jako v nebi, tak i na zemi“. ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Buh je v nebi a jeho vuli tam vzdy vykonavali vernı ande´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ le. Ve 3. kapitole teto knihy jsme se vsak dozvedeli, ze ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ jeden nicemny andel Bozı vuli konat prestal a primel ˇ ˇ ˇ ´ Adama a Evu zhresit. V 10. kapitole se o tomto ˇ ´ nicemn´ em ˇ ´ ´ ´ andelovi, ktery je znamy jako Satan Dabel, dozvıme ´ ˇ ´ ´ ˚ z Bible vıce. Satanovi a andelskym duchovnım tvorum, ˇ´ ´ ´ ˇ kterı se rozhodli ho nasledovat a ktere Bible oznacuje ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ jako demony, bylo dovoleno jeste nejaky cas v nebi zuˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ stat. Proto jiz ne vsichni tvorove, kterı v nebi zili, konali ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ Bozı vuli. To se ale melo zmenit s prıchodem vlady Bozıˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ho Kralovstvı. Nove dosazeny Kral Jezıs Kristus mel vest ´ ´ se Satanem valku. (Zjevenı 12:7–9) ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 12 Nasledujıcı prorocka slova popisujı, co se melo stat: ˇ ´ ´ ˇ ´ „Slysel jsem silny hlas v nebi, ktery rekl: ‚Nynı nastala ˇ ´ ´ ˇ ´ 10. Proc je od Jehovy laskyplne, ze jako krale nad lidstvem dosadil ˇ´ˇ ˇ´ˇ ´ ´ Jezıse a 144 000 vzkrısenych lidı? ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ 11. Proc Jezıs rekl, ze se jeho ucednıci majı modlit o to, aby se Bozı ˚ ˇ vule dela v nebi? ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ 12. Ktere dve dulezite udalosti jsou popsany ve Zjevenı 12:10?

80


´ ´ ´ ˇ zachrana a moc a kralovstvı naseho Boha a autorita jeho ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ Krista, protoze byl svrzen zalobce nasich bratru, ktery na ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ne dnem i nocı zaluje pred nasım Bohem!‘ “ (Zjevenı ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ 12:10) Vsimli jste si tech dvou velmi dulezitych vecı po´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ psanych v tomto biblickem versi? Za prve, Bozı Kralovstvı ˇ´ˇ ˇ´ ´ ´ ´ v rukou Jezıse Krista zacına vladnout. Za druhe, Satan je ´ ˇ z nebe vyhnan a svrzen k zemi. ˇ ˇ ´ 13 K cemu tyto dve udalosti vedly? O tom, co se stalo ˇ v nebi, cteme: „Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ prebyvate!“ (Zjevenı 12:12) Ano, vernı andele v nebi se ´ ˇ ´ ˇ ˇ radujı, protoze Satan a jeho demoni jsou pryc, a tak kaz´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ dy tvor, ktery v nebesıch zije, verne chvalı Jehovu. V nebi ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ tedy panuje uplny a nicım neruseny pokoj a soulad. Bozı ˚ ˇ vule se tam jiz naplnila. ˇ ´ ´ ˇ´ ´ 14 Ale co zeme? Jak to ma vypadat na nı? ˇ Bible rıka: ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ „Beda zemi a mori, protoze k vam sestoupil Dabel a ma ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ velky hnev, nebo vı, ze ma kratke casove obdobı.“ (Zje´ ˚ ˇ ´ ˇ venı 12:12) Kvuli tomu, ze byl z nebe vyhnan a ze mu ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ zbyva uz jen malo casu, ma Satan vztek. ˇ Ve svem hnevu ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ pusobı na zemi tısen neboli ‚bedu‘. Ceho se tato „be´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ da“ tyka, se dozvıme v prıstı kapitole. Mozna se vsak ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ptate: ‚Kdyz tedy Satan pusobı na zemi takove problemy, ´ ˇ ´ ´ ´ ´ jak se zde pak ma prostrednictvım Kralovstvı dıt Boˇ´ ˚ zı vule?‘ ˚ ˇ 15 Pamatujme na to, jak ma´ podle Bozˇ ı´ vule zivot na zemi vypadat. Mluvili jsme o tom ve 3. kapitole. V Edenu ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Buh ukazal, ze chce, aby zeme byla rajem naplnenym ´ ˇ´ ´ ˇ spravedlivymi lidmi, kterı nebudou umırat. Satan vsak ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Adama a Evu primel k tomu, aby zhresili, coz melo vliv ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ´ ˚ na uskutecnovanı Bozı vule na zemi. Bozı vule vzhledem ˇ ˇ ´ 13. K cemu vedlo to, ze Satan byl vyhnan z nebe? ˚ ˇ ˇ 14. Co se stalo kvuli tomu, ze byl Satan svrzen na zem? ˇ´ ˚ ´ 15. Co je Bozı vulı vzhledem k zemi?


81

ˇ ˇ ´ k zemi se vsak nezmenila. Jehova neupustil od sveho ˇ ´ ˇ ´ predsevzetı, ze „spravedlivı ˇ budou vlastnit zemi a budou ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ na nı prebyvat navzdy“. (Zalm 37:29) A Bozı Kralovstvı ´ ´ ˚ toho dosahne. Jakym zpusobem? ˇ ´ ´ 16 Podıvejme se na proroctvı u Daniela 2:44. Cteme ˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ´ ˚ ´ ´ tam: „Za dnu tech kralu zrıdı nebesky Buh kralovstvı, kte´ ˇ ´ ´ ˇ re nebude nikdy zniceno. A kralovstvı nebude preneseno ˇ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ na zadny jiny lid. Rozdrtı a ukoncı vsechna tato kralov´ ´ ˇ ´ ˇ stvı a samo bude stat na neurcite casy.“ Co se z toho ˇ´ ´ ´ ´ ´ o Bozım Kralovstvı dozvıdame? ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˚ 17 Za prve, ze Bozı Kralovstvı melo byt zrızeno „za dnu ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ tech kralu“, tedy v dobe, kdy existujı jeste jina kralovstvı. ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ Za druhe se dozvıdame, ze Bozı Kralovstvı ma trvat ˇ ´ ˇ navzdy. Nikdy nebude nikym porazeno ani nebude naˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ hrazeno nejakou jinou vladou. Za tretı vidıme, ze mezi ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Bozım Kralovstvım a kralovstvımi tohoto sveta dojde ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ k valce. Z nı ale Bozı Kralovstvı vyjde vıtezne. A nakonec ´ ´ ´ ´ to bude jedina vlada nad celym lidstvem. Pak se lide buˇˇ ´ ˇ´ ´ dou tesit z te nejlepsı vlady, jakou kdy poznali. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ 18 O prav e zmınene zaverecne valce mezi Bozım Kra´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ lovstvım a pozemskymi vladami toho Bible rıka hodne. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Naprıklad ukazuje, ze s priblizujıcım se koncem budou ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ nicemnı duchove sırit lzi za ucelem oklamat ‚krale cele ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ obydlene zeme‘. S jakym cılem? ‚Shromazdit tyto krale ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ k valce velikeho dne Boha Vsemohoucıho.‘ Kralove zeme ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ se majı shromazdit „na mısto, ktere se hebrejsky nazyva ´ ˚ Har-Magedon“. (Zjevenı 16:14, 16) Kvuli tomu, co je uveˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ deno v techto dvou versıch, se zaverecnemu konfliktu ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ mezi lidskymi vladami a Bozım Kralovstvım rıka bitva Har-Magedon neboli Armagedon. ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ 16, 17. Co nam o Bozım Kralovstvı rıka Daniel 2:44? ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ 18. Jak se rıka zaverecne valce mezi Bozım Kralovstvım a vladami toˇ hoto sveta?

82


ˇ ´ ´ ´ ´ 19 Ceho Bozˇ ı´ Kralovstv ı dıky Armagedonu dosahne? ˇ ˇ ˇ´ ˚ ´ Znovu si pripomenme, co je Bozı vulı vzhledem k zemi. ˚ ˇ ˇ ´ Jehova Buh chce, aby zeme byla naplnena spravedlivymi, ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ dokonalymi lidmi, kterı mu budou slouzit v raji. Proc se ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ to ale nestane uz te? Za prve, jsme hrısnı, a proto mame ´ ´ ˇ ˇ ˇ nemoci a umırame. V 5. kapitole jsme se vsak dozvedeli, ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ze Jezıs za nas zemrel, abychom mohli zıt vecne. Prav´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ depodobne si vzpomınate na slova zapsana v Janove ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ evangeliu, kde se rıka: „Buh . . . tak velice miloval svet, ze ´ ´ ´ ˇ´ ´ dal sveho jedineho zplozeneho Syna, aby zadny, kdo ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ v nej projevuje vıru, nebyl zahuben, ale mel vecny zivot.“ (Jan 3:16) ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ 20 Jiny´ problem spocıva v tom, ze mnoho lidı jedna niˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ cemne. Lzou, podvadejı a dopoustejı se nemravnosti. ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ Takovı lide nechtejı jednat v souladu s Bozı vulı. Lide, ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ kterı jednajı niˇ cemne, budou usmrceni v Bozı valce, v Arˇ´ ˚ ˇ ´ magedonu. (Zalm 37:10) Bozı vule se na zemi nedeje take ˚ ˇ ´ z toho duvodu, ze vlady nevedou lidi k tomu, aby v sou˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ladu s touto vulı zili. Naopak, mnohe vlady jsou krute, ´ ´ ˇ zkorumpovane nebo nemajı potrebnou autoritu. Bible ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ otevrene rıka: „Clovek panuje nad clovekem k jeho skoˇ de.“ (Kazatel 8:9) ´ ´ 21 Po Armagedonu bude mıt cele lidstvo pouze jednu ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ vladu — Bozı Kralovstvı. Toto Kralovstvı vykona Bozı ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ vuli a prinese lidstvu nadherne pozehnanı. Naprıklad ´ ´ ´ ´ odstranı Satana a jeho demony. (Zjevenı 20:1–3) Dıky ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ hodnote Jezısovy obeti pak vernı lide jiz nebudou podle´ ´ ´ ´ hat nemocım ani umırat. Mısto toho budou mıt pod ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ vladou Kralovstvı moznost zıt navzdy. (Zjevenı 22:1–3) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Zeme bude premenena v raj. Tak Bozı Kralovstvı vyko´ ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ na na zemi Bozı vuli a posvetı Bozı jmeno. Co to vsak ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ´ 19, 20. Co branı tomu, aby se Bozı vule dela na zemi uz nynı? ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ 21. Jak se prostrednictvım Kralovstvı bude dıt Bozı vule na zemi?

´ Satan a jeho demoni byli ´ ˚ vyhnani z nebe a to zpusobilo ˇ ´ na zemi bedu. Tyto problemy ˇ´ ale brzy skoncı

84


´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ znamena? V podstate to, ze pod vladou Bozıho nebeskeho ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Kralovstvı budou vsichni zivı tvorove vzdavat Jehovovu ´ ˇ jmenu cest. ˇ ´ ´ ´ ´ KDY BOZI KRALOVSTVI ZASAHNE? ˇ ´ ´ ´ ˚ 22 Kdyzˇ Jezˇ ı´ sˇ rekl svym nasledovnıkum, aby se modlili ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ „a prijde tve kralovstvı“, bylo jasne, ze toto Kralovstvı ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ tehdy jeste neexistovalo. Prislo snad v dobe, kdy Jezıs vyˇ ˇ ˇ stoupil do nebe? Ne, protoze jak Petr, tak Pavel rekli, ze ˇ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ po Jezısove ˇ vzkrısenı se na Kristu splnilo proroctvı zazna´ ˚ ´ ´ ´ menane v Zalmu 110:1: „Jehovuv vyrok k memu Panu je: ´ ˇ´ ´ ˇ´ ‚Posa se po me pravici, dokud nepolozım tve nepratele ˇ ´ ´ jako podnoz tvym noham.‘ “ (Skutky 2:32–35; Hebrej˚ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ cum 10:12, 13) Jezıs mel tedy po urcite obdobı cekat. ˇ ´ ˚ ˇ ´ 23 Jak dlouho to melo byt? V prubehu 19. a 20. stoletı ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ uprımnı badatele Bible postupne rozpoznali, ze toto ob´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ dobı cekanı skoncı v roce 1914. (Vıce informacı o tomto ´ ˇ ´ roku najdete v Dodatku na stranach 215–218.) Svetove ´ ´ ˇ ´ ´ udalosti, ktere se v roce 1914 zacaly odehravat, potvrzujı, ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ 22. Jak vıme, ze Bozı Kralovstvı neprislo v dobe, kdy byl Jezıs na ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ zemi, ani bezprostredne po jeho vzkrısenı? ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ 23. (a) Kdy zacalo Bozı Kralovstvı panovat? (b) O cem bude pojed´ ˇ´ navat dalsı kapitola?

´ ´ ´ ˇ´ ˚ ´ Pod vladou Kralovstvı se bude Bozı vule dıt ˇ ˇ ˇ na zemi, stejne jako se jiz deje v nebi


85

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ Bozı Kralovstvı je nebeska vlada, v nız je Kraˇ´ˇ ˇ´ˇ ´ ´ lem Jezıs Kristus a 144 000 vzkrısenych lidı, ˇ´ ´ ´ ´ kterı budou vladnout spolu s nım. (Zjevenı 14:1, 4) ´ ´ ˇ ´ ˇ Kralovstvı zacalo vladnout v roce 1914 a tehˇ ´ dy byl Satan svrzen z nebe k zemi. (Zjevenı 12:9) ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ Bozı Kralovstvı brzy znicı lidske vlady, a zeˇ ´ ´ me se stane rajem. (Zjevenı 16:14, 16)

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ ze porozumenı techto uprımnych badatelu Bible bylo ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ spravne. Splnovanı biblickych proroctvı ukazuje, ze v ro´ ˇ ˇ ˇ´ ce 1914 se Kristus stal Kralem a ze v tom roce zacalo Bozı ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Kralovstvı panovat. Z toho vyplyva, ze zijeme v ‚kratkem ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ casovemˇ obdobı‘, ktere Satanovi jeste zbyva. (Zjevenı ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ 12:12; Zalm 110:2) Muzeme take s jistotou rıci, ze Bozı ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Kralovstvı jiz brzy zakrocı proti nicemnosti a zajistı, aby ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ se Bozı vule dela i na zemi. Je to podle vas pro lidi dobra ´ ˇˇ´ ˇ ˇ´ ´ zprava? A verıte, ze to je pravda? V dalsı kapitole se dozvıˇ ˇ ˇ´ ´ te, ze Bible tyto veci doopravdy rıka.

´

´

DEVATA KAPITOLA

ˇ Opravdu zijeme ´ v „poslednıch dnech“? ´ ´ Jake udalosti byly v Bibli ˇ ˇ ˇ ˇ predpovedeny pro nasi dobu? ˇ´ ˇ´ ´ ´ Co Bozı slovo rıka o vlastnostech lidı ´ v „poslednıch dnech“? ´ ˇ ´ ´ Co dobreho Bible predpovıda, ´ pokud jde o ‚poslednı dny‘? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ UZ JSTE si nekdy pri sledovanı televiznıch zprav rıkali: ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ‚Kam ten svet speje?‘ K tragickym udalostem dochazı tak ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ nahle a neocekavane, ze zadny clovek nemuze predpoveˇ ´ det, co bude zıtra. (Jakub 4:14) Jehova ale budoucnost ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zna. (Izajas 46:10) Ve svem Slove, Bibli, jiz davno predpoˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ vedel nejen spatne veci, k nimz dochazı dnes, ale take ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nadherne pomery, ktere nastanou v blızke budoucnosti. ´ ´ ´ ´ 2 Jezˇ ı´ sˇ Kristus mluvil o Bozˇ ım Kralovstvı, ktere skoncuˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ je s nicemnostı a premenı zemi v raj. (Lukas 4:43) Lide ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ si vzdy prali vedet, kdy toto Kralovstvı prijde. Vzdy ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ i ucednıci se Jezıse zeptali: „Co bude znamenım tve prı´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ tomnosti a zaveru systemu vecı?“ (Matous 24:3) Jezıs jim ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ rekl, ze to, kdy nastane konec tohoto systemu vecı, vı ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ presne jen Jehova Buh. (Matous 24:36) Zaroven ale predˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ povedel, k jakym vecem bude na zemi dochazet tesne ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ pred tım, nez Kralovstvı nastolı skutecny mır a bezpecı. ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ A veci, ktere Jezıs predpovedel, se dejı prave dnes. ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 1. Odkud se muzeme dozvedet, co nas ceka v budoucnosti? ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ 2, 3. Jakou otazku polozili ucednıci Jezısovi a jak na ni odpovedel?

ˇ ´ Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“?

87

´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 3 Nicmen e jeste nez prozkoumame doklady toho, ze zi´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ jeme v „zaveru systemu vecı“, uvazujme kratce o valce, ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ kterou zadny clovek nemohl pozorovat. Tato valka se toˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ tiz odehrala v neviditelne duchovnı rısi. Jejı vysledek ˇ ´ ˚ ˇ vsak pociujeme na vlastnı kuzi. ´ VALKA V NEBI ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ 4 V predchoz ı kapitole jsme se dozvedeli, ze Jezıs Kristus ´ ´ se v roce 1914 stal v nebi Kralem. (Daniel 7:13, 14) Kratce ´ ˇ ´ ˇ pote, co obdrzel kralovskou moc, zacal jednat. „V nebi vy´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ pukla valka,“ rıka Bible. „Michael [coz je dalsı jmeno Jeˇ zıse ˇ ´ ´ Krista] a jeho andele vedli bitvu s drakem [Satanem Dabˇ ´ lem] a drak a jeho andele vedli bitvu.“1 Satan a jeho ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nicemnı andele neboli demoni tuto valku prohrali a byli ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ z nebe vyhnani a svrzeni k zemi. Vernı duchovnı synove ˇ ´ Boha se radovali z toho, ze Satan a jeho demoni jsou ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ konecne pryc. Lide ale zadnou takovou radost zazıvat neˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ meli. Mısto toho Bible ˇ predpovedela: „Beda zemi . .. , ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ protoze k vam sestoupil Dabel a ma velky hnev, nebo vı, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ze ma kratke casove obdobı.“ (Zjevenı 12:7, 9, 12) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 5 Vsimn eme si, k cemu mela valka v nebi vest. Satan ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ mel ve svem rozlıcenı pusobit lidem na zemi bedu neboˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ li tezkosti. Jeste dale v teto kapitole si vysvetlıme, ze ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ v dobe zmınenych tezkostı zijeme my dnes. Toto obdo´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ bı vsak nema trvat dlouho. Jak Bible rıka, ma to byt ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ „kratke casove obdobı“. A Satan si to dobre uvedomuje. ˇ ´ Bible tuto dobu oznacuje jako ‚poslednı dny‘. ˇ ´ (2. Ti´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ moteovi 3:1) Muzeme byt opravdu radi, ze s Dablovym ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ 1 Vysvetlenı toho, ze Michael je dalsı jmeno Jezıse Krista, najdete ´ v Dodatku na stranach 218 a 219. ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ 4, 5. (a) Co se stalo v nebi kratce po dosazenı Jezıse na kralovsky ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ trun? (b) Co melo byt podle slov ve Zjevenı 12:12 vysledkem valky v nebi?

88

´ ˚ zhoubnym vlivem na zemi Buh brzy ˇ ˇ ´ skoncuje. Uvazujme te o nekterych ´ ˇ ˇ udalostech, jez byly v Bibli predˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ povedeny a k nimz dochazı prave ˇ ´ ˇ ˇ ˚ v dnesnı dobe. Jsou totiz dukazem toˇ ˇ ´ ho, ze zijeme v poslednıch dnech ˇ ˇ ´ ˇ´ a ze tem, kdo milujı Jehovu, Bozı ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Kralovstvı brzy prinese vecne pozeh´ ´ ˇ´ ˇ ˇ nanı. Prozkoumejme nejdrıve ctyri ˇ ´ ´ ˇ rysy slozeneho znamenı, jimiz se poˇ ˇ ˇ´ˇ ´ dle Jezısovych slov mela vyznacovat ´ ˇ doba, ve ktere zijeme. ´ ˇ ´ ´ VYZNACNE ´ UDALOSTI V POSLEDNICH DNECH ´ ´ 6 „Povstane . . . narod proti narodu ´ ´ ´ ´ ˇ a kralovstvı proti kralovstvı.“ (Matous ˇ ´ ´ 24:7) Behem uplynuleho stoletı byly ´ ´ ´ ve valkach zabity miliony lidı. Je´ ´ ´ den britsky historik napsal: „Dvacate ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ stoletı bylo tım nejvrazednejsım ob´ ´ ˇ ´ dobım v zaznamenanych dejinach. . . . ´ ´ ˇˇ ˇ ˇ ´ Bylo to stoletı temer nepretrziteho ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ valcenı, v nemz bylo jen nekolik ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ malo kratkych prestavek, kdy zad´ ´ ´ ny organizovany ozbrojeny konflikt ´ ´ neprobıhal.“ Zprava z Worldwatch In´ ´ ´ ´ ´ stitute uvadı: „Ve valkach vedenych ˇ ´ ˇ ´ behem [20.] stoletı bylo zabito trikrat ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ vıc lidı nez ve vsech valkach, ktere se ´ ´ ˇ vedly od prvnıho stoletı n. l. az do ˇ ´ ˇ´ˇ ´ 6, 7. Jak se dnes splnujı Jezısova slova o val´ kach a nedostatku potravy?

89

ˇ ´ ´ roku 1899.“ Od roku 1914 se obetı vaˇ ˚ ´ ˇ ´ lek stalo pres 100 milionu lidı. Mozna ´ ˇ ´ ´ si umıme predstavit, jaky zarmutek je ´ ´ ´ ´ spojen se ztratou jedineho blızkeho ˇ ˇ ´ ´ cloveka, ktery je ve valce zabit. Ale ˇ ´ ´ kdyz to vynasobıme mnohomilion´ ´ ´ krat, utrpenı a bolest dosahnou tak ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ zavratnych rozmeru, ze si to lze predˇ ˇ´ stavit jen stezı. 7 „Bude nedostatek potravy.“ (Maˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ tous 24:7) Odbornıci rıkajı, ze behem ´ ˇ poslednıch triceti let se produkce ´ ˇ ´ ˇ potravin velmi zvysila. Nicmene neˇ ´ ´ ˇ dostatek potravy pretrvava, protoze ´ ´ ˇ mnoho lidı nema dost penez na ´ to, aby si jıdlo mohli obstarat nebo aby si mohli koupit pozemek, na ´ ˇ ˇ kterem by si sami neco vypestova´ ´ ´ ´ li. V rozvojovych zemıch musı vıce ˇ ´ ˇ ´ nez miliarda lidı vystacit s dennım ˇ´ ˇ ˇ prıjmem jednoho dolaru nebo jeste ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ mensım. Vetsina techto lidı trpı trva´ ˇ ´ ´ lym hladem. Svetova zdravotnicka ˇ ´ ˇ organizace odhaduje, ze podvyziva ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ hraje hlavnı roli v umrtı vıce nez peti ˚ ˇ ´ ˇ ´ milionu detı kazdy rok. ˇ ˇ ´ ´ˇ 8 „Budou velka´ zemet resenı.“ (Lukas 21:11) Podle agentury U.S. Geological ˇ ´ ˚ ˇ ˇ Survey dojde kazdy rok prumerne ´ ´ ˇ ˇ ´ k devatenacti velkym zemestresenım. ´ ˇ ˇ Ta jsou natolik silna, ze pri nich jsou ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ 8, 9. Z ceho je videt, ze se splnuje Jezısovo ´ ˇ ˇ ´ ´ proroctvı o zemetresenıch a nemocıch?

90

ˇ ´ poskozeny budovy a vznikajı trhliny ˚ ˇ ˇ ´ v zemi. A v prumeru kazdy rok do´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ chazı k nejakemu zemetresenı, pri ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nemz jsou budovy totalne zniceny. ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ Z dostupnych zaznamu vyplyva, ze ˇ ˇ ´ ˇ´ zemetresenı si od roku 1900 vyzadala ˇ ˇ ˚ pres dva miliony zivotu. Jeden pra´ ´ men uvadı: „Pokroky v technologii ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ snızily pocet obetı jen nepatrne.“ 9 „Budou . . . mory.“ (Luka´ sˇ 21:11) ˚ ´ Navzdory pokrokum v oblasti medicıˇ ´ ny je lidstvo suzovano nemocemi — ˇ ´ ´ ´ jak dobre znamymi, tak i novymi. ´ ´ ˇ Podle jedne zpravy se dvacet dobre ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ znamych nemocı — vcetne tuberkulo´ ´ zy, malarie a cholery — v poslednıch ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ desetiletıch vyskytuje casteji nez drıve ˇ ´ ˇ ´ ´ a nektere typy techto nemocı je stale ´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ obtıznejsı lecit. Objevilo se navıc tri´ ´ ´ ´ ˇ´ cet novych nemocı, ktere lide drıve ˇ ´ neznali. Na nektere z nich dosud ne´ ˇ ´ existuje lecba a jsou smrtelne. ´ ´ LIDE V POSLEDNICH DNECH ˇ ˇ 10 Kromeˇ toho, ze v Bibli bylo predˇ ˇ ´ ´ povedeno, jake udalosti se budou ´ ˇ ´ ´ ˇ odehravat na svetove scene, obsahuje ´ ˇ ´ ˇ tato kniha take popis urcitych zmen, ´ ´ ˇ ke kterym dojde v lidske spolecnosˇ ˇ ´ ti. Apostol Pavel totiz popisuje, jake ˇ ˇ ´ ´ vlastnosti bude vetsina lidı mıt. Ve ´ ˇ ˇ ˇ ´ 10. Jake vlastnosti predpovedene ve 2. Timoˇ ´ ´ teovi 3:1–5 pozorujete u dnesnıch lidı?

91

ˇ 2. Timoteovi 3:1–5 cteme: „V posled´ ´ ˇ nıch dnech tu budou kriticke casy, ˇ ˇ ˇ ´ s nimiz bude tezke se vyrovnat.“ Pa´ ˇ ˇ ˇ ´ vel konkretne rekl, ze lide budou ˇ milovat sami sebe ´ ˇ milovat penıze ˇ ´ ˇ ˚ ˇ neposlusnı rodicu ˇ ´ ˇ nevernı ˇ ´ ´ ˇ bez prirozene naklonnosti ´ ´ ´ ˇ bez sebeovladanı ´ ˇ surovı ´ˇ ˇ ˇ ˇ spıse milovat rozkose nez milovat Boha ´ ˚ ˇ ´ ˇ mıt zpusob zbozne oddanosti, ´ ´ ˚ ˇ ale vuci jejı sıle se budou proˇ ´ kazovat jako falesnı ˇ ´ ´ 11 Jsou lide´ ve vasem okolı takovı? ´ ˇ ´ Bezpochyby ano. Lide se spatnymi ˇ ˇ vlastnostmi jsou vsude. To vsak pouze ˇ ˚ ´ dokazuje, ze Buh brzy zasahne, protoˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ze Bible rıka: „Kdyz nicemnı rası jako ´ ´ ˇ rostlinstvo a rozkvetajı vsichni, kdo ´ ˇ konajı to, co ublizuje, je toˇ proto, aby ˇ byli navzdy vyhlazeni.“ (Zalm 92:7) ´ POZITIVNI RYSY ´ ˇ ˇ ´ 12 Poslednı dny jsou skutecn e plne ´ ˇ ˇ ´ utrpenı, presne v souladu s tım, co ˇ 11. Jak Zalm 92:7 popisuje to, co se stane niˇ ´ cemnym lidem? ˇ ˇ´ ˇ 12, 13. Jak se v nynejsım ‚case konce‘ roz´ ´ ´ hojnilo „prave poznanı“?

92


ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ bylo v Bibli predpovedeno. V tomto rozbourenem svete ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vsak existujı take urcite pozitivnı rysy, a ty lze najıt mezi ´ Jehovovymi ctiteli. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 13 „Prave´ poznan ı se rozhojnı,“ predpovıda biblicka kniˇ ´ ˇ ˇ ha Daniel. Kdy se to melo stat? Behem „casu konce“. ´ ˇ ˇ ´ ˇ (Daniel 12:4) Zvlaste od roku 1914 Jehova pomahal tem, ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ kdo mu chteli slouzit, aby zıskavali hlubsı porozumenı ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Bibli. Dıky tomu si tito lide stale vıce vazili cennych ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ pravd, ktere se tykajı Bozıho jmena a zameru, vykupnı ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ obeti Jezıse Krista, stavu mrtvych a vzkrısenı. Ctitele Jeho´ ˇ ´ ˇ´ ´ vy se navıc naucili, jak majı zıt, aby to jim samotnym ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ prinaselo uzitek a Bohu chvalu. Jasneji take pochopili ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ulohu Bozıho Kralovstvı a to, jak tato vlada urovna zaleˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ zitosti na zemi. Jak s takovym poznanım Bozı ctitele ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ nalozı? Tato otazka nas privadı jeste k dalsımu proroctvı, ´ ´ ´ ˇ ktere se nynı, v poslednıch dnech, splnuje. ´ ´ ´ ´ ´ ´ 14 „Tato dobra zprava o kralovstvı se bude kazat po cele ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ obydlene zemi,“ rekl Jezıs Kristus ve svem proroctvı ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ o „zaveru systemu vecı“. (Matous 24:3, 14) Dobra zprava ´ ´ ´ ´ ˇ ´ o Kralovstvı — tedy o tom, co toto Kralovstvı je, co udela ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ a jak mohou lide zazıt pozehnanı, ktere jeho vlada prine´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ se — se kaze po cele zemekouli nejmene ve 230 zemıch ´ ˇ ´ ´ ´ ´ a ve vıce nez 400 jazycıch. Dobrou zpravu o Kralovstvı ˇ ´ ˇ ˚ ´ horlive oznamujı miliony svedku Jehovovych. Ti po´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ ´ ˚ chazejı „ze vsech narodu a kmenu a lidı a jazyku“. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ (Zjevenı 7:9) Svedkove vedou bezplatna domacı studia ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ Bible s miliony lidı, kterı se chtejı dozvedet, co tato kniha ˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ doopravdy rıka. To je skutecne pusobive splnovanı Jezıˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ sova proroctvı — zvlaste kdyz vezmeme v uvahu Jezısova ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ prorocka slova, ze pravı kresane budou „predmetem ´ ˇ ´ ´ ˇ nenavisti vsech lidı“. (Lukas 21:17) ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 14. V jakem rozsahu se dnes kaze dobra zprava o Kralovstvı a kdo ji ´ ˇ kaze?

´ ´ „Tato dobra zprava ´ ´ ´ o kralovstvı se bude kazat ´ ´ po cele obydlene zemi.“ ˇ (Matous 24:14)

94


ˇ ´ CO UDEL ATE VY? ˇ ˇ ´ 15 Vzhledem k tomu, ze se dnes splnuje tolik biblickych ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ proroctvı, nesouhlasıte snad s tım, ze zijeme v poslednıch ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dnech? Az bude dobra zprava oznamena do te mıry, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ze s tım bude Jehova spokojen, urcite prijde „konec“. ˇ ´ ´ ˇ ˚ (Matous 24:14) Slovem „konec“ se mını cas, kdy Buh ˇ ˇ ´ ˇ skoncuje s veskerou nicemnostı, jez na zemi existuje. Jeˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ hova znicı vsechny lidi, kterı se mu svevolne stavejı ´ ´ ˇˇ ˇ´ˇ na odpor, a vykonanım tohoto rozsudku poveril Jezıse ´ ˇ ˇ ˚ a mocne andely. (2. Tesalonicanum 1:6–9) Satan a jeho ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ demoni jiz nebudou zavadet narody na scestı. Potom Bozı ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Kralovstvı prinese pozehnanı vsem, kdo se podrizujı jeho ´ ´ ˇ ´ spravedlive vlade. (Zjevenı 20:1–3; 21:3–5) ´ ˇ ´ ˇ ´ 16 Konec Satanova systemu vec ı je jiz blızko, a proto byˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ chom si meli polozit otazku: ‚Co mam delat ja?‘ Je ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ moudre, kdyz se budeme dozvıdat dalsı veci o Jehovovi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ a o tom, co od nas ocekava. (Jan 17:3) Peclive studujte Bibˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ li. Zvyknete si pravidelne se schazet s dalsımi lidmi, kterı ´ ˇ´ ˇ´ ˚ ˚ ˇ ´ se take snazı konat Bozı vuli. (Hebrejcum 10:24, 25) Prijı´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ mejte rozsahle poznanı, ktere Jehova Buh zprıstupnil ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ lidem po celem svete, a podniknete nezbytne zmeny ve ´ ˇ ˇ ˇˇ ˇ´ ˇ´ ˇ svem zivote, abyste se mohli tesit z Bozı prızne. (Jakub 4:8) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 17 Jak Jezˇ ı´ sˇ predpov edel, doklady toho, ze zijeme v po´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ slednıch dnech, vetsina lidı nebere v uvahu. Ke znicenı ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ zlych lidı dojde nahle a neocekavane. Tento rozsudek zaˇ ˇ ´ ˇ ˇ stihne vetsinu lidı naprosto nepripravenou, podobne ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ jako zlodej, ktery prichazı v noci. (1. Tesalonicanum 5:2) ˇ´ˇ ´ ˇ´ Jezıs varoval: „Jako byly Noemovy dny, takova bude prıˇˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ 15. (a) Verıte tomu, ze dnes zijeme v poslednıch dnech? Proc? (b) Co ˇ ´ bude „konec“ znamenat pro ty, kdo se stavejı Jehovovi na odpor, a pro ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ty, kdo se vlade Bozıho Kralovstvı podrizujı? ´ ˇ 16. Co by bylo moudre delat? ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 17. Proc znicenı zlych lidı zastihne vetsinu lidstva naprosto nepripravenou?

ˇ ´ Opravdu zijeme v „poslednıch dnech“?

95

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ tomnost Syna cloveka. Jako totiz byli v tech dnech pred ˇ ˇ ˇ ´ potopou, kdy jedli a pili, muzi se zenili a zeny se vdavaly, ˇ ˇ az do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovsimli si, doˇ ˇ ˇ ´ kud neprisla potopa a vsechny je nesmetla, takova bude ˇ´ ˇ ˇ ˇ prıtomnost Syna cloveka.“ (Matous 24:37–39) ´ ˇ ˚ ˇ ´ 18 Proto Jezˇ ı´ sˇ svym posluchacum rekl: „Davejte . . . na ˇ ´ˇ ˇ ´ ´ sebe pozor, aby vase srdce nikdy nebylo obtızeno prejıda´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nım a silnym pitım a uzkostnymi zivotnımi starostmi ´ ´ ˇ ˇ ˇ a aby na vas nahle, v jednom okamziku, neprisel ten den ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ jako lecka. Prijde totiz na vsechny, kdo bydlı na tvari cele ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ zeme. Zustante tedy bdelı a v kazde dobe upenlive prosˇ ˇ ˇ ´ ˇ te, aby se vam podarilo uniknout vsem temto vecem, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ jimz je urceno, aby nastaly, a stat [schvalenı] pred Synem ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ cloveka.“ (Lukas 21:34–36) Je moudre vzıt si Jezısova sloˇ ˇ ´ ´ ´ va k srdci. Proc? Protoze ti, kdo majı schvalenı Jehovy ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ Boha a ‚Syna cloveka‘, Jezıse Krista, majı vyhlıdku na to, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ze prezijı konec Satanova systemu vecı a ze budou zıt naˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vzdy v nadhernem novem svete, ktery je bezprostredne ´ ˇ pred nami. (Jan 3:16; 2. Petra 3:13) ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ 18. Ktere Jezısovo varovanı bychom si meli vzıt k srdci?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ˇ ´ ´ ˇ Poslednı dny se vyznacujı valkami, nedostatˇ ˇ ´ ˇ kem potravy, zemetresenımi a mory. (Matous ´ˇ 24:7; Lukas 21:11) ´ ´ ´ ´ ˇ V poslednıch dnech mnozı lide milujı sami ´ ˇ sebe, penıze a rozkose, ale ne Boha. (2. Timoteovi 3:1–5) ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ Behem techto poslednıch dnu se po celem ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ svete kaze dobra zprava o Kralovstvı. (Maˇ tous 24:14)

´

´

DESATA KAPITOLA

´ ˇ ´ Jak nas ovlivnujı ´ duchovnı bytosti? ´ ´ ˇ ´ Pomahajı lidem andele? ˚ ´ ˇ ´ ´ Jak na lidi pusobı nicemnı duchove? ˇ ˇ ´ ˚ ´ Meli bychom se nicemnych duchu obavat? ˇ ˇ ´ ´ ´ KDYZ se s nekym chceme seznamit, obvykle k tomu take ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ patrı dozvedet se neco o jeho rodine. Podobne pokud chce´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ me lepe poznat Jehovu Boha, meli bychom se rovnez blıze ´ ˇ ˇ seznamit s jeho „rodinou“ tvorenou andely. V Bibli jsou ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ andele oznaceni jako „Bozı synove“. (Job 38:7) Jake mısto ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tedy majı v Bozım zameru? Ovlivnovali nejak lidske dejiˇ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ny? A ovlivnujı nejak vas osobnı zivot? Pokud ano, jak? ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ 2 Bible se o andelech zminuje ve stovkach versu. Podıˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ˇ vejme se na nektere z techto biblickych odkazu blıze, ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ abychom se o andelech dozvedeli neco vıc. Odkud ande´ ´ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ le pochazejı? V Kolosanum 1:16 se rıka: „Prostrednictvım ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ [Jezıse Krista] byly stvoreny vsechny ostatnı veci v nebe´ ˇ ´ ´ ˇ ´ sıch a na zemi.“ Vsichni duchovnı tvorove oznacovanı ˇ ´ ˇ ˇ ˇ jako andele tedy byli jednotlive stvoreni Jehovou prostred´ ´ ˇ ˚ ˇ nictvım jeho prvorozeneho Syna. Kolik andelu vlastne ˇ ˇ existuje? Bible odhaluje, ze jich byly stvoreny ˇ stovky mili˚ ˇ ˇ ´ ´ onu a ze kazdy z nich ma ohromnou moc. (Zalm 103:20)1 ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ 1 Zjevenı 5:11 o spravedlivych andelech rıka: „Jejich pocet byl my´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ riady myriad“ neboli „deset tisıc krat desetitisıce“. (Poznamka pod ca´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ rou) Z Bible tedy opravdu vyplyva, ze byly stvoreny stamiliony andelu. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 1. Proc bychom se toho meli o andelech dozvedet vıc? ˇ ´ ´ ´ 2. Odkud andele pochazejı a kolik jich je?

´ ˇ ´ ´ Jak nas ovlivnujı duchovnı bytosti?

97

´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ 3 Bozˇ ı´ slovo, Bible, nam rıka, ze kdyz byla zakladana neˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ boli tvorena zeme, „vsichni Bozı synove zacali pochvalne ˇ ˇ ˇ ´ ˇ kricet“. (Job 38:4–7) Andele tedy existovali jiz dlouho ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ pred tım, nez byli stvoreni lide, a dokonce dlouho pred ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ tım, nez byla stvorena samotna zeme. Z teto biblicke pasaˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ze je take videt, ze andele majı city, protoze je zde receno, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ze tyto bytosti „spolu radostne provolavaly“. Vsimneme si ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ take toho, ze „vsichni Bozı synove“ se radovali spolecne. ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ V te dobe tedy vsichni andele byli soucastı jednotne rodi´ ˇ ny, ktera slouzila Jehovovi Bohu. ˇ ´ ´ ANDELE POSKYTUJI PODPORU A OCHRANU ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 4 Vern ı duchovnı tvorove se uz od chvıle, kdy byli svedky ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ stvorenı prvnıch lidı, zive zajımali o rostoucı lidskou rodi´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ nu a o to, jak se splnı Bozı zamer se zemı. (Prıslovı 8:30, 31; ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 1. Petra 1:11, 12) Postupem casu vsak andele videli, ze vetˇ ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ sina clenu lidske rodiny se od sveho milujıcıho Stvoritele ´ ˇ ´ ˇ odvratila. Verne andely to bezpochyby velmi mrzelo. Na ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ druhe strane, kdyz se nejaky clovek, by jediny, k Jehovovi ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vratı, ‚nastava mezi andely radost‘. (Lukas 15:10) Andele si ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ze srdce prejı, aby se lidem, kterı slouzı Bohu, vedlo dobre. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ Proto nenı divu, ze Jehova prostrednictvım andelu sve ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ verne sluzebnıky na zemi posiloval a chranil. (Hebrejcum ˇ ˇ ´ ˇ´ 1:7, 14) Uvazujme o nekterych prıkladech. ˇ ´ ´ ˇ 5 Dva andele pomohli spravedlivemu muzi Lotovi a jeho ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dceram prezıt znicenı mravne zpustlych mest Sodomy ˇ ´ ˇ a Gomory, a to tak, ze je z dane oblasti vyvedli pryc. (1. Mojˇ´ˇ ´ ˇ zısova 19:15, 16) O mnoho stoletı pozdeji byl prorok Daniel ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vhozen do lvı jamy. Vyvazl vsak bez zranenı, a proto rekl: ˚ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˚ „Muj vlastnı Buh poslal sveho andela a zavrel lvum tlamy.“ ˇ ´ ´ 3. Co se o andelech dozvıdame z Joba 38:4–7? ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 4. Jak je z Bible videt, ze vernı andele se zajımajı o cinnost lidı? ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ 5. Jake prıklady toho, ze andele podporovali verne lidi, nachazıme v Bibli?

98


´ ´ ˇ ˇ (Daniel 6:22) V prvnım stoletı naseho letopoctu jeden anˇ ˇ ´ ˇ del vysvobodil z vezenı apostola Petra. (Skutky 12:6–11) ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ Andele navıc podporovali Jezıse na zacatku jeho pozemske ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ sluzby. (Marek 1:13) A kratce pred tım, nez Jezıs zemrel, se ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ mu objevil andel a „posılil ho“. (Lukas 22:43) Jezıse to mu´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ selo v tomto nesmırne dulezitem okamziku jeho zivota ˇˇ velmi utesit. ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ ´ 6 Dnes se andel e Bozım ctitelum na zemi jiz neobjevujı. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ Avsak prestoze jsou tito mocnı tvorove lidem neviditelnı, ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ i dnes Bozı sluzebnıky chranı, a to zvlaste pred jakoukoli ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ duchovnı ujmou. Bible rıka: „Andel Jehovy taborı kolem ˇ ˇ ´ ˇ ˇ tech, kdo se ho bojı, a vyprosuje je.“ (Zalm 34:7) Proc by ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nam tato slova mela poskytovat utechu? Protoze existujı ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ take nicemnı duchovnı tvorove, kterı nas chtejı znicit. Co ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ jsou zac? Odkud pochazejı? A jak se nam snazı skodit? ´ ´ ˇ Abychom to zjistili, zamysleme se kratce nad tım, k cemu ˇ ˇ´ ´ ˇ doslo hned na zacatku lidskych dejin. ´ ´ DUCHOVNIˇ BYTOSTI,ˇ ´ KTERE JSOU NASIMI NEPRATELI ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 7 Ve tret ı kapitole jsme se dozvedeli, ze jeden z techto ˇ ˚ ˇ ´ ´ andelu si vypestoval touhu vladnout nad ostatnımi tvory, ˇ ˇ a tak se postavil Bohuˇ na odpor. Pozdeji se tento andel stal ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ znamym jako Satan Dabel. (Zjevenı 12:9) V prubehu sest´ ´ ´ ˇ nacti stoletı od chvıle, kdy oklamal Evu, se mu podarilo ´ ´ ˇˇ ˇ ˇ ˇ ˇ odvratit od Boha temer vsechny lidi, krome nekolika ver´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ nych jednotlivcu, k nimz patrili naprıklad Abel, Enoch ˚ a Noe. (Hebrejcum 11:4, 5, 7) ˇ ˇ ˇ ˇ 8 V Noemove dobeˇ se proti Jehovovi vzbourili jeste dalˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 6. (a) Jak andele chranı Bozı sluzebnıky v dnesnı dobe? (b) O jakych ´ ´ ´ ˇ otazkach nynı budeme uvazovat? ´ ´ ˇ ´ 7. Do jake mıry se Satanovi podarilo odvratit lidi od Boha? ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ 8. (a) Jak se z nekterych andelu stali demoni? (b) Co byli demoni ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nuceni udelat, aby si pri potope v Noemovych dnech zachranili zivot?


99

ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ sı andele. Opustili sve mısto v Bozı nebeske rodine, sestou´ ˇ ˇ ˇ pili na zem a vzali na sebe hmotna tela. Proc to udelali? ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ V 1. Mojzısove 6:2 cteme: „Synove praveho Boha [si] zaˇ ˇ´ ´ ˇ ´ cali vsımat lidskych dcer, ze byly pohledne; a brali si ˇ ˇ ˇ ´ ˚ manzelky, totiz vsechny, ktere si vyvolili.“ Jehova Buh ale ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ neponechal jednanı techto andelu a naslednou mravnı ˇ ˇ ´ ˚ ˇ zkazenost lidstva bez povsimnutı. Zpusobil celosvetoˇ ˇ ´ ´ vou potopu a vsechny nicemne lidi smetl ze zemskeho ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ povrchu. Nazivu zachoval pouze sve verne sluzebnıky. ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ (1. Mojzısova 7:17, 23) Vzpurnı andele neboli demoni tak ˇ ´ ´ ˇ ´ byli donuceni odlozit sva hmotna tela a vratitˇ se do nebe ´ ´ ´ jako duchovnı bytosti. Postavili se na stranu Dabla, ktery ´ ´ ˚ ˇ se tak stal ‚panovnıkem demonu‘. (Matous 9:34) ´ ˇ ˚ ´ ˚ „Muj vlastnı Buh poslal sveho andela ˇ ˚ a zavrel lvum tlamy.“ (Daniel 6:22)

100


ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Kdyz se neposlusnı andele vratili do nebe, Jehova s niˇ ˇ ´ mi jednal jako s vyvrzenci, stejne jako s jejich panovnıkem ˇ ´ ˇ Satanem. (2. Petra 2:4) Ackoli nynı na sebe uz nemohou ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ brat lidska tela, stale na lidi pusobı velmi spatnym vlivem. ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ Satan s pomocı svych demonu „zavadı na scestı“ dokon´ ce „celou obydlenou zemi“. (Zjevenı 12:9; 1. Jana 5:19) ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ Jak? Demoni k tomu pouzıvajı nejruznejsı taktiky. (2. Ko˚ ˇ ´ rinanum 2:11) Zamysleme se nad nekterymi z nich. ´ ´ ˇ ´ ´ JAK DEMONI ZAVADEJI NA SCESTI ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 10 Demoni zavadejı lidi na scestı pomocı spiritismu. ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Provozovanı spiritismu je kontakt s demony, a uz prımy, ˇ ´ ´ ´ nebo zprostredkovany lidskym mediem. Bible spiritismus ´ ´ ˇ odsuzuje a varuje nas, abychom se vyhybali vsemu, co je ´ ˚ ´ s nım jakkoli spojeno. (Galaanum 5:19–21) Pro demony ´ ˇ ´ˇ ´ ´ˇ ˇ´ ´ je spiritismus totez, co pro rybare navnada. Rybar pouzıva ˚ ´ ´ ˚ ´ ruzne druhy navnad, aby chytil ruzne druhy ryb. Podobˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˚ ´ ne nicemnı duchove pouzıvajı ruzne druhy spiritismu, ˚ ˚ ´ ´ aby pod svuj vliv dostali ruzne druhy lidı. ´ ´ ´ ˇ´ ´ 11 Jednım druhem navnady, kterou demoni pouzıvajı, ˇˇ ˇ ´ je vestenı. Co to je? Je to snaha zjistit budoucnost nebo ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ nejake nezname skutecnosti. Mezi urcite formy vestenı paˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ trı astrologie, pouzıvanı tarokovych karet nebo krisalove ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ koule, hadanı z ruky a hledanı tajemnych znamenı ve ˇ ´ ˇ ´ ´ snech. Ackoli mnoho lidı povazuje provozovanı spiritismu ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇˇ za neskodne, Bible ukazuje, ze vestci a nicemnı duchove ´ ˇ ´ ˇ´ ´ vzajemne spolupracujı. Naprıklad ve Skutcıch 16:16–18 ´ˇ ´ ˇˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ se pıse o ‚demonovi vestby‘, ktery jedne dıvce umoznoval ˇ ´ ˇ ´ ˇ praktikovat „umenı predpovıdat“. Tuto schopnost vsak ˇ ´ ´ ´ ztratila, kdyz z nı byl demon vyhnan. 9

´ ˇ ´ ˇ 9. (a) Co se s demony stalo, kdyz se vratili do nebe? (b) O cem bu´ ˇ deme v souvislosti s demony uvazovat? 10. Co je spiritismus? ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 11. Co je vestenı a proc bychom se mu meli vyhybat?

´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˚ Demoni pouzıvajı k podvadenı lidı ruzne prostredky

´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Demoni zavadejı lidi na scestı take tım, ze je nabadajı, ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ aby se dotazovali mrtvych. Lide, kterı truchlı nad smrtı ne´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ koho blızkeho, byvajı klamani nespravnymi nazory na to, ´ ´ ´ ´ ´ ´ v jakem stavu se mrtvı nachazejı. Spiritisticke medium ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ muze takovym truchlıcım lidem sdelovat urcite informace. ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ Nejaky duch zase muze mluvit hlasem, ktery zdanlive pa´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ trı zesnulemu cloveku. V dusledku takovych zazitku mnozı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ lide nabyli presvedcenı, ze mrtvı jsou vlastne nazivu, a ze ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ˚ kdyz s nimi pozustalı budou v kontaktu, zmırnı tım svuj ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zarmutek. Veskera takova „utecha“ je vsak ve skutecnosti ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ falesna a zaroven nebezpecna. Proc? Protoze napodobovat ´ ´ ´ hlas mrtve osoby a poskytnout spiritistickemu mediu in´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ formace o zesnulem cloveku nenı pro demony zadny ´ ˇ ´ problem. (1. Samuelova 28:3–19) V seste kapitole jsme ˇ se ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ navıc dozvedeli, ze mrtvı lide prestali existovat. (Zalm ˇ ´ ´ ˇ 115:17) Proto kazdy, „kdo se dotazuje mrtvych“, byl nicem´ ´ ´ ˇ´ ´ nymi duchy zaveden na scestı a jedna v prımem rozporu 12

ˇ ˇ ´ ˇ ´ 12. Proc je nebezpecne pokouset se komunikovat s mrtvymi?

˚ ˇ JAK MUZETE VZDOROVAT ˇ ´ NICEMN ˚ YM DUCHUM?

ˇ Zbavte se

´ spiritistickych ˇ ˇ ˚ predmetu ˇ Studujte Bibli

ˇ Modlete se k Bohu


103

ˇ´ ˚ ´ ˇ´ˇ ´ˇ ´ s Bozı vulı. (5. Mojzısova 18:10, 11; Izajas 8:19) Davejte si te´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ dy dobry pozor a teto nebezpecne navnade, kterou demoni ˇ´ ´ ˇ ´ pouzıvajı, se rozhodne vyhybejte. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ 13 Nicemn ı duchove vsak lidi nejen zavadejı na scestı, ale ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ take je zastrasujı. Satan a jeho demoni vedı, ze nez budou ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ uvezneni, zbyva jim uz jen „kratke casove obdobı“. Proto ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nynı zurı vıc nez kdy jindy. (Zjevenı 12:12, 17) Navıc tisıce ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ lidı, kterı kdysi zili v kazdodennım strachu z takovych ˇ ´ ˚ ´ nicemnych duchu, se z jejich vlivu vymanilo. Jak to doka˚ ˇ ˇ ˇ zali? A co muze udelat ten, kdo se do spiritismu uz zapletl? ˇ ´ ˚ JAK LZE NICEMNYM DUCHUM VZDOROVAT ˇ ˇ 14 V Bibli jsou obsazeny rady nejen k tomu, jak lze nicem´ ˚ nym duchum vzdorovat, ale i jak se z jejich vlivu vymanit. ˇ ˇ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ ˇ Uvazujme o prıkladu kresanu z prvnıho stoletı, kterı zili ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ve meste Efez. Nez se stali kresany, nekterı z nich provozoˇ ˇ ˇ vali spiritismus. Co vsak udelali, kdyz se rozhodli od ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ spiritismu osvobodit? Bible rıka: „Znacny pocet tech, kdo ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ provozovali magicka umenı, snesl sve knihy a prede vsemi ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ je spalil.“ (Skutky 19:19) Tım, ze tito novı kresane sve kniˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ hy o magii znicili, dali prıklad vsem, kdo by se nicemnym ˚ ´ ˇ ´ duchum radi postavili na odpor dnes. Ti, kdo si prejı slouˇ ´ ˇ ˇ zit Jehovovi, se musı zbavit vseho, co se spiritismem nejak ´ ˚ ˇ ˇ ´ souvisı. Muze se jednat o knihy, casopisy, filmy, plakaty ´ ´ ´ ´ ´ ´ nebo hudebnı nahravky, ktere povzbuzujı k provozovanı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ spiritismu a vykreslujı jej jako neco pritazliveho a zabav´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ neho. Patrı k tomu i amulety a dalsı predmety, ktere se nosı ˇ ˚ pro ochranu pred zlem. (1. Korinanum 10:21) ˇ ˇ ´ ˇ ´ 15 Nekolik let potom, co kresane v Efezu znicili sve ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˚ ´ 13. Co se podarilo mnohym lidem, kterı se drıve demonu bali? ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ 14. Jak se muzeme osvobodit od vlivu nicemnych duchu, podobne ´ ´ ˇ ˇ ´ jako to v prvnım stoletı udelali kresane v Efezu? ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 15. Co musıme delat, abychom uspesne vzdorovali nicemnym du´ ´ chovnım silam?

104


´ ´ ˇ knihy o magii, jim apostol Pavel napsal: ‚Zapasıme proti ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ nicemnym duchovnım silam.‘ (Efezanum 6:12) Demoni ´ ˇ ´ ˇ ˇ se tehdy nevzdali. Stale se snazili zıskat nad kresany urci´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tou nadvladu. Co jeste tedy museli tito kresane udelat? ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Pavel rekl: „Predevsım uchopte velky stıt vıry, kterym ˇ ´ ˇ ˇ budete schopni uhasit vsechny ohniv nicemˇ ´ e strelyˇ toho ´ ˚ ´ ˇ´ ´ neho [Satana].“ (Efezanum 6:16) Cım je stıt nası vıry ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ pevnejsı, tım rozhodneji budeme nicemnym duchovnım ´ ˇ silam vzdorovat. (Matous 17:20) ˇ ´ 16 Jak ale mu˚ zeme svou vıru posilovat? Studiem Bible. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Pevnost nejake zdi do znacne mıry zavisı na pevnosti je´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ jıch zakladu. Podobne pevnost nası vıry velmi zavisı na ´ ˚ ˇ ´ ´ pevnosti zakladu, na nichz je postavena. A takovym zaklaˇ ´ ´ ´ ˇ´ dem je presne poznanı Bozıho slova, Bible. Pokud Bibli ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ cteme a studujeme denne, bude nase vıra pevna. Podobne ´ ´ ´ ´ ´ ˇ jako silna ze nas bude takova vıra chranit pred vlivem niˇ ´ ˚ cemnych duchu. (1. Jana 5:5) ´ ´ ˇ ´ 17 Co bylo dalsˇ ım krokem, ktery museli kresane v Efeˇ ˇ ˇ ˇ zu podniknout? Potrebovali jeste jinou ochranu, protoze ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ zili ve meste ktere bylo demonismem prımo prosakle. ˚ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ Z tohoto duvodu Pavel tamnım kresanum rekl: „Pri kaz´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ de prılezitosti [se] v duchu budete stale modlit kazdym ´ ˇ ´ ˚ druhem modlitby a upenlive prosby.“ (Efezanum 6:18) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ I my zijeme ve svete, ktery je doslova prosakly demonis˚ ˇ ´ mem, a proto je velmi dulezite, abychom se k Jehovovi ˇ ´ ˇ ˇ ´ vroucne modlili o ochranu. Jen tak dokazeme nicemnym ˚ ´ ´ ˇ ˇ duchum vzdorovat. Ve svych modlitbach samozrejme ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ musıme pouzıvat Jehovovo jmeno. (Prıslovı 18:10) Meli ´ bychom se tedy k Bohu vytrvale modlit ˇ o to, aby ‚nas ˇ ´ ´ ˇ osvobodil od toho nicemneho‘, Satana Dabla. (Matous ˚ ˇ ´ 16. Jak muzeme svou vıru posilovat? ´ ´ ˇ ´ 17. Co je dale nezbytne, abychom byli schopni vzdorovat nicemnym ˚ duchum?


105

´ ´ ˇ 6:13) ˇNa takove vroucı modlitby bude Jehova jiste reagovat. (Zalm 145:19) ˇ ´ ´ ˇ ´ 18 Nicemn ı duchov nebezpecnı, ale pokud se ˇ ´ e jsouˇ sice ´ ´ˇ´ ´ ˇ postavıme proti Dablu a priblızıme se k Bohu tım, ze bu˚ ´ ´ ˚ ´ deme konat jeho vuli, nemusıme se demonu bat. (Jakub ´ ´ 4:7, 8) Jejich moc je omezena. Byli potrestani v Noemo´ ´ vych dnech a Jehova nad nimi v budoucnosti vykona ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ zaverecny rozsudek. (Juda 6) Pamatujme take, ze ma´ ´ ˇ ˚ ´ ´ me ochranu Jehovovych mocnych andelu. (2. Kralovska ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ 6:15–17) Temto andelum velmi zalezı na tom, abychom ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇˇ ˇ nicemnym duchum vzdorovali uspesne. Spravedlivı anˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ dele nas obrazne receno povzbuzujı. Zustanme proto ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ Jehovovi a jeho rodine vernych duchovnıch tvoru nablızˇ ˇ ´ ´ ku. Rozhodne se snazme vyhybat jakemukoli druhu ˇ ˇ ˇ´ spiritismu a vzdy uplatnujme rady z Bozıho slova. (1. Pet´ ´ ra 5:6, 7; 2. Petra 2:9) Pak si budeme moci byt jisti tım, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ze v boji proti nicemnym duchovnım bytostem zvıtezıme. ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ 19 Procˇ ale Buh pripustil, aby nicemnı duchove dale ˚ ˚ ˇ ˇ ´ ´ existovali a pusobili zlo, kvuli nemuz lide tak trpı? Na tuto ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ otazku zıskame odpove v prıstı kapitole. ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 18, 19. (a) Proc si muzeme byt jisti tım, ze v boji proti nicemnym ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ duchovnım bytostem lze zvıtezit? (b) Ktera otazka bude zodpovezeˇ´ˇ ´ na v prıstı kapitole?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ Vernı andele pomahajı tem, kdo slouzı Jeho˚ vovi. (Hebrejcum 1:7, 14) ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Satan a jeho demoni zavadejı lidi na scestı ´ ´ a odvracejı je od Boha. (Zjevenı 12:9) ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ Pokud jedname ˇ ´ v souladu s Bo´ zı vulı a sta´ vıme se proti Dablu, ten od nas uprchne. (Jakub 4:7, 8)

´

´

JEDENACTA KAPITOLA

ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ Proc Buh pripoustı utrpenı? ˚ ´ ˇ ˇ ˚ Je puvodcem utrpenı ve svete Buh? ´ ´ ´ Jaka sporna otazka byla ˇ vznesena v zahrade Eden? ˚ ´ ˇ ´ Jak Buh odstranı vsechny nasledky ´ ´ lidskeho utrpenı? ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ V PRUBEHU jedne udesne bitvy v jiste zemi rozervane val´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ kou byly zabity tisıce civilistu — zen a detı. Tyto obeti byly ˇ ´ ˇ pohrbeny do masoveho hrobu, jehoz hranice byly vyznaˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ceny malymi krızi. Na kazdem z nich byl napis: „Proc?“ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ Nekdy je to ta nejpalcivejsı otazka ze vsech. Lide si ji s zaˇ ˚ ´ ˇ´ ´ lem v srdci kladou tehdy, kdyz jim kvuli valce, prırodnı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ katastrofe, nemoci nebo nasilnemu cinu zemre nekdo mi´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ lovany, kdyz kvuli takovym vecem prijdou o strechu nad ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˚ ˇ´ ´ ´ hlavou nebo kdyz z nejakych jinych duvodu zazıvajı nevy´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ slovne utrpenı. Lide chtejı vedet, proc se jim takova ´ ˇ tragedie prihodila. ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 2 Procˇ Buh pripoustı utrpenı? Jestlize je Jehova vsemo´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ houcı, laskyplny, moudry a spravedlivy Buh, proc je svet ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ plny tak velke nenavisti a bezpravı? Premysleli jste uz ˇ o tom nekdy? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ 3 Je neco spatneho na tom, kdyz se clovek pta, proc Buh ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ pripoustı utrpenı? Nekterı lide se bojı tuto otazku polozit, ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 1, 2. S jakymi druhy utrpenı se dnes lide setkavajı a jake otazky to ´ ´ v mnoha z nich vyvolava? ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 3, 4. (a) Z ceho je videt, ze nenı nic spatneho na tom, kdyz se cloˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ vek pta, proc Buh pripoustı utrpenı? (b) Jak Jehova vnıma nicemnost ´ a utrpenı?

107

ˇ ´ ´ Jehova skoncuje s vesker ym utrpenım

ˇ ˇ ´ ´ ´ protoze to povazujı za projev nedostatku vıry a ucty k Boˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ hu. Kdyz ale budete cıst Bibli, zjistıte, ze podobne otazky ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ napadaly i verne lidi, kterı meli zboznou bazen. Naprıklad ˇ ´ ´ˇ ˇ prorok Habakuk se Jehovy ptal: „Proc mi davas videt to, ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ co ublizuje, a stale hledıs na pouhe tezkosti? A proc je preˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ de mnou plenenı a nasilı a proc se vyskytujı hadky a proc ˇ se vede rozepre?“ (Habakuk 1:3) ˇ ´ 4 Vyhuboval snad Jehova vern emu proroku Habakukoˇ ´ ´ ´ ˚ vi za to, ze takove otazky kladl? Ne. Mısto toho Buh nechal ˇ´ ´ ´ ´ Habakukova uprımna slova zapsat do inspirovane biblicke ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ zpravy. Take mu pomohl dane zalezitosti jasneji porozuˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ met a posılil jeho vıru. Jehova chce udelat totez i pro vas. ˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ Pamatujte, ze Bible rıka, ze Buh „o vas pecuje“. (1. Petra ˇ ´ ´ ´ ´ ´ 5:7) Nicemnost a z nı plynoucı utrpenı Jehova nenavidı ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ˇ ˇ daleko hloubeji nez kterykoli clovek. (Izajas 55:8, 9) Proc ˇ ˇ ´ je tedy ve svete tolik utrpenı? ˇ ´ PROC JE TOLIK UTRPENI? ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ 5 Otazku, proc je tolik utrpenı, kladou lide ruznych vy´ ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ˚ ´ ˇ ´ znanı svym duchovnım vudcum a ucitelum nabozenstvı. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ 5. Jak byva vysvetlovana otazka, proc lide trpı, ale co o tom rıka Bible?

108


ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ Jako odpove casto slysı vysvetlenı, ze utrpenı je Bozı vulı ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ a ze Buh uz davno predurcil vsechno, co se ma stat, vcetˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ne tragickych udalostı. Mnoha lidem byva receno, ze Bozı ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ cesty jsou nevyzpytatelne a ze Buh nechava lidi umırat, ´ ˇ ˇ ´ ˇ aby si je mohl vzıt k sobe do nebe — deti nevyjımaje. Uz ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ jsme se vsak dozvedeli, ze Jehova Buh nikdy nenı puvodˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ cem spatnych vecı. Bible rıka: „A je vzdaleno od praveho ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Boha, ze by jednal nicemne, a od Vsemohoucıho, ze by ´ ˇ jednal protipravne.“ (Job 34:10) ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 6 Vıte, proc se lide´ dopoust ejı te chyby, ze z veskereho ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ utrpenı, ktere na svete existuje, obvinujı Boha? Mnohdy si ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ totiz myslı, ze Vsemohoucı Buh je panovnıkem tohoto ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ sveta. Takovy nazor majı proto, ze neznajı jednu prostou, ˚ ˇ ale dulezitou pravdu odhalenou v Bibli. Tuto pravdu jste ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ poznali ve tretı kapitole teto knihy. ˇ ´ Skutecnym panovnıˇ ˇ kem tohoto sveta je totiz Satan Dabel. ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ 7 Bible jasneˇ rˇ ık a: „Cely svet lezı v moci toho nicemneˇ ˇ ´ ´ ho.“ (1. Jana 5:19) Kdyz o tom uvazujete, nenı to logicke? ˇ ˇ ´ ´ ´ V tomto svete se zrcadlı povaha neviditelneho duchovnı´ ´ ´ ´ ho tvora, ktery „zavadı na scestı celou obydlenou zemi“. ´ ´ ´ ´ ´ (Zjevenı 12:9) Satan je nenavistny, prolhany a kruty. A tak ˇ ´ ´ ´ ´ i svet, ktery je pod jeho vlivem, je plny nenavisti, podvaˇ ´ ˚ ˚ ˇ denı a krutosti. To je jeden z duvodu, proc je dnes tolik ´ utrpenı. ´ ˚ ˇ ´ ˇ 8 Druhym duvodem, proc existuje tolik utrpenı, je to, ze ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ lidstvo je uz od vzpoury v zahrade Eden nedokonale a hrıs´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ne. Mluvili jsme o tom ve tretı kapitole. Hrısnı lide majı ´ ´ ´ ´ ´ sklon zapasit o moc a to vede k valkam, utlaku a utrpenı. ˇ ´ ˚ ˇ ´ (Kazatel 4:1; 8:9) Tretım duvodem, proc existuje utrpenı, je ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ 6. Proc se mnoho lidı mylne domnıva, ze vinu za veskere utrpenı ve ˇ ˇ ˚ svete nese Buh? ˇ ˇ ´ ´ 7, 8. (a) Jak se ve svete zrcadlı povaha jeho panovnıka? (b) Jak k utr´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ penı prispıva lidska nedokonalost spolu s ‚casem a nepredvıdanou ´ ´ udalostı‘?

ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ Proc Buh pripoustı utrpenı?

109

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ to, ze kazdeho postihuje „cas a nepredvıdana udalost“. (Kaˇ ˇ ´ ´ zatel 9:11) Jehova tomuto svetu nepanuje jako ochranujıcı ´ ˚ ´ ˇ ˇ Vladce, a v dusledku toho mohou lide trpet, kdyz se ocit´ ´ ´ ´ ˇ nou v nespravnou dobu na nespravnem mıste. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ 9 Je pro nas utechou, kdyz vıme, ze utrpenı nepusobı ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Buh. Nenı odpovedny za valky, zlociny, utlak, a dokonce ˇ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ani za prırodnı katastrofy, kvuli kterym lide tolik trpı. Presˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ to vsak stale zustava nezodpovezena otazka: Proc Jehova ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vsechno to utrpenı pripoustı? Jestlize je vsemohoucı, ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ muze prece s utrpenım skoncovat. Proc to tedy jeste neˇ ˚ ´ ´ ˇ udelal? Poznali jsme, ze Jehova Buh je laskyplny, a proto ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ k tomu musı mıt nejaky padny duvod. (1. Jana 4:8) ´ ˇ ´ ´ ´ JE VZNESENA KLICOVA SPORNA OTAZKA ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ 10 Mame-li zjistit, proc Buh pripoustı utrpenı, musıme ´ ´ ´ ´ ˇ se vratit k udalostem, ktere se odehraly v dobe, kdy utrpe´ ˇ ˇ nı zacalo. Kdyz Satan svedl Adama a Evu k tomu, aby ˇ ˚ ˇ ´ Jehovu neposlechli, vznesl pri tom dulezitou otazku. Ne´ ˇ ´ ˇ zpochybnil Jehovovu moc. Sam dobre vı, ze Jehovova ´ ´ ˇ moc je neomezena. Satan vsak zpochybnil Jehovovo pra´ ´ˇ ´ ´ ´ vo vladnout. Nazval Boha lharem, ktery svym poddanym ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ upıra dobre veci, a tım vlastne Jehovu obvinil, ze vladne ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ spatne. (1. Mojzısova 3:2–5) Satan naznacil, ze by se lidem ´ ˚ ´ ˇ´ ´ ´ vedlo lepe, kdyby jim Buh nevladl. To byl prımy utok na ´ ´ Jehovovu svrchovanost — na jeho pravo vladnout. ˇ ˇ 11 Adam a Eva se proti Jehovovi vzbourili. V podstate ˇ ˇ ´ ´ rekli: „Nepotrebujeme, aby nam vladl Jehova. My sami si ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ muzeme rozhodovat o tom, co je spravne a co spatne.“ Ja´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ kym zpusobem mel Jehova tuto spornou otazku vyresit? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Jak mel vsechny inteligentnı tvory poucit o tom, ze ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ 9. Proc si muzeme byt jisti, ze Jehova ma padny duvod k tomu, ze ´ ´ utrpenı nezabranil? ˇ 10. Co Satan zpochybnil a jak to udelal? ˇ ˇ ˇ ˇ 11. Proc Jehova vzbourence v Edenu proste neznicil?

ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ Je zak chytrejsı nez ucitel?

ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ vzbourenci nemajı pravdu a ze jeho vlastnı zpusob jedna´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ˚ nı je opravdu ten nejlepsı? Nekdo by mohl rıci, ze Buh ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ mel vzbourence proste znicit a ze mel zacıt nanovo. Jehoˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ va vsak jiz predtım vyjadril svuj zamer, ze zeme ma byt ˇ ˇ´ ˇ´ naplnena potomky Adama a Evy, kterı budou zıt v pozemˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ skem raji. (1. Mojzısova 1:28) Jehova sve zamery vzdy ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˚ uskutecnı. (Izajas 55:10, 11) A navıc, kdyby se vzbourencu ˇ v Edenu zbavil, nebyla by poskytnuta odpove na vznese´ ´ ´ ´ nou otazku, zda ma pravo vladnout. ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 12 Uvazujme o nasledujıcım znazorn enı. Predstavte si, ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ze ucitel svym zakum vysvetluje, jak vyresit nejaky slozity ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ problem. Jeden chytry, ale vzpurny zak tvrdı, ze zpusob reˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ senı, ktery ucitel predklada, je spatny. Ve snaze dokazat, ze ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ucitel je neschopny, tvrdı, ze on sam zna mnohem lepsı ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ resenı daneho problemu. Nekterı jeho spoluzaci si myslı, ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ze ma pravdu, a tak se k nemu v reptanı pripojı. Co by mel ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ucitel udelat? Pokud rebely vykaze ze trıdy ven, jak to za˚ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ pusobı na dalsı zaky? Nebudou si pak take myslet, ze ´ ˇ ˇ 12, 13. Znazornete, proc Jehova Satanovi dovolil, aby se stal panov´ ˇ ˇ ˇ ´ nıkem tohoto sveta, a proc lidem umoznil, aby si vladli sami.


111

ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ jejich spoluzak a ostatnı reptalove meli vlastne pravdu? ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Vsichni zbyvajıcı zaci ve trıde mohou k uciteli ztratit uctu, ˇ ˇ ˇ ´ protoze to bude vypadat, ze se ucitel bojı pravdy. Ale co ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ kdyz ucitel reptalovi umoznı, aby trıde ukazal, jak by dany ´ ˇ ˇ problem resil on? ˇ 13 Jehova se zachoval podobneˇ jako takovy´ ucitel. Pamaˇ ˇ ´ tujme, ze vzbourenci v Edenu nebyli jedinı, koho se ´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ vznikla situace tykala. Prihlızely tomu take miliony ande˚ ˚ ´ ˇ lu. (Job 38:7; Daniel 7:10) Zpusob, jımz se Jehova se ˇ´ ˇ ˇ ˇ vzpourou vyporadal, mel na vsechny tyto andely a vlastˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne i na cele inteligentnı stvorenı obrovsky vliv. Co tedy ˇ ˇ ´ ˇ Jehova udelal? Umoznil Satanovi, aby sam predvedl, jak ˇ´ ˇ by nad lidstvem panoval. A lidem dal prılezitost, aby si ´ ´ ´ pod Satanovym vedenım vladli sami. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 14 Ucitel v nasem znazornen ı samozrejme dobre vı, ze ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ onen reptal a jeho spoluzaci, kterı se ke vzpoure pridali, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jsou na omylu. Zaroven si vsak uvedomuje, ze pokud jim ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ da prılezitost, aby se pokusili sve nazory dokazat, bude ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ z toho mıt uzitek cela trıda. Kdyz se reptalove dostanou do ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ uzkych, vsichni uprımne smyslejıcı zaci uvidı, ze jedine jeˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ jich ucitel ma na to, aby trıdu vyucoval. A kdyz potom ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ucitel rebely ze trıdy vykaze, vsichni zaci budou chapat, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ proc to udelal. Podobne si Jehova uvedomuje, ze vsichni ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ uprımne smyslejıcı lide i andele budou mıt uzitek z toho, ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ kdyz uvidı, ze Satan a ostatnı vzbourenci, kterı se k nemu ˇ ˇ ˇ ´ ´ pridali, nemeli pravdu a ze lide si nejsou schopni vladˇ ´ˇ ˇ ´ nout sami. Stejne jako Jeremjas ve staroveku se i takovı ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ uprımnı lide presvedcı o nasledujıcı dulezite skutecnosˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ti: „Dobre vım, Jehovo, ze pozemskemu cloveku nepatrı ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ´ ˚ jeho cesta. Muzi, ktery kracı, ani nepatrı, aby rıdil svuj ´ˇ krok.“ (Jeremjas 10:23) ´ ˇ ˇ ˇ 14. Jaky uzitek vyplyne z toho, ze Jehova se rozhodl umoznit lidem, ´ aby si vladli sami?

112


ˇ PROC TAK DLOUHO? ˇ ´ 15 Procˇ vsak Jehova dovolil, aby utrpenı trvalo tak dlouˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ho? A proc spatnym vecem predem nezabranı? Vzdy by ˚ ˇ ˇ ˇ je vubec nemusel pripustit. Zamysleme se nad dvema vecˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ mi, ktere ucitel v nasem znazornenı nikdy neudela. Za ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ prve, nezarazı vzpurneho zaka hned, jakmile zacne pred´ ˚ ´ ´ ˇ kladat svuj nazor. A za druhe, nebude reptalovi pri ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ dokazovanı jeho namitek pomahat. Podobne uvazujme ˇ ˇ ´ ´ o dvou vecech, ktere se Jehova rozhodl neudelat. Za prve, ˇ ˇ ˇ ˇ Satana a ty, kdo se k nemu pridali, nezarazil okamzite. Na´ ˇ ´ opak jim dovolil, aby se pokusili dokazat, ze majı pravdu. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ K tomu ale bylo treba nechat uplynout nejaky cas. Behem ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tech tisıciletı lidskych dejin si lide mohli vyzkouset vsech´ ˇ ˇ ´ ˇ ny druhy vlad. Lidstvo udelalo urcity pokrok na poli vedy ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ i v jinych oblastech sve cinnosti, avsak bezpravı, chudoba, ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ zlocinnost a valky presto nabırajı stale hrozivejsıch rozme´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ru. Nynı se tedy jasne prokazalo, ze vlada lidı selhala. ´ ˇ ´ ´ ´ 16 Za druhe, Jehova Satanovi pri vladnutı nad tımto ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ´ svetem nepomaha. Pokud by Buh zabranil naprıklad ´ ˇ ˚ ´ ˇ hroznym zlocinum, nepostavil by se tım vlastne na stranu ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vzbourencu? Nepodporil by tım snad domnenku lidı, ze ´ ˇ si jsou schopni vladnout sami, aniz to povede ke katastro´ ´ ´ ˚ ´ ˚ falnım vysledkum? Kdyby Jehova jednal tımto zpusobem, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ podılel by se pri tom na lzi. Jenze ono „je nemozne, aby ˚ ˚ Buh lhal“. (Hebrejcum 6:18) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 17 Co ale vesker e ty skody, ktere behem dlouheho obdo´ ´ ´ ˇ bı vzpoury proti Bohu byly napachany? Jak k tomu vsichni ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ti postizenı lide prijdou? Nezapomenme, ze Jehova je vse´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ mohoucı. Proto muze veskere nasledky lidskeho utrpenı ˇ ´ 15, 16. (a) Proc Jehova dovolil, aby utrpenı trvalo tak dlouho? ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ (b) Proc Jehova nezabranil naprıklad hroznym zlocinum? ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 17, 18. Co Jehova udela s veskerymi neblahymi nasledky lidskeho ´ ´ vladnutı a Satanova vlivu?


113

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ odcinit, a take to udela. Jiz jsme se dozvedeli, ze nase planeˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ta prestane byt nicena a ze naopak bude premenena v raj. ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ Nasledky hrıchu budou odstraneny prostrednictvım vıry ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ v Jezısovu vykupnı obe a ucinky smrti budou zahlazeny ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˚ ˇ´ˇ ˇˇ´ ´ dıky vzkrısenı. Buh tedy Jezıse poverı tım, aby „rozbil Dab´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ lova dıla“. (1. Jana 3:8) Jehova to vsechno zpusobı presne ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ v pravy cas. Muzeme byt vdecnı, ze nezasahl drıve, proˇ ´ ˇ ˇ toze dıky jeho trpelivosti jsme dostali moznost poznat ˇ pravdu a slouzit mu. (2. Petra 3:9, 10) Po celou tu dobu ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Buh aktivne vyhledaval uprımne ctitele a pomahal jim ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ snaset jakekoli utrpenı, ktere je v tomto svete plnem pro´ ˚ ˚ blemu potkalo. (Jan 4:23; 1. Korinanum 10:13) ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 18 Nekte rı lide se vsak mozna zeptajı: „Nedalo se ale ves´ ´ ˇ ´ ˚ keremu tomu utrpenı predejıt, kdyby Buh Adama a Evu ˇ ˇ ˇ ´ ´ vytvoril tak, aby se vzbourit nemohli?“ Pri hledanı odpoˇ ´ ´ ˇ vedi na tuto otazku musıme pamatovat na to, ze Jehova ´ dal lidem cenny dar. ˇ ´ JAK NALOZITE S DAREM OD BOHA? ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 19 V pat e kapitole jsme si uz rekli, ze lide byli stvoreni se ˚ ´ ˇ ´ ˚ svobodnou vulı. Uvedomujete si, jak cenny dar to je? Buh ˇ ˇ ´ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ vytvoril bezpocet zvırat a ta seˇ rıdı prevazˇ ˇ´ ´ ˇ ne instinktem. (Prıslovı 30:24) Clovek zase ˇ´ ´ zkonstruoval roboty, kterı se dajı naprograˇ ´ ˇ´ ´ movat tak, aby vykonali kazdy prıkaz. Lıbilo ´ ´ ˚ ˇ ˇ by se vam, kdyby nas Buh vytvoril stejne? ´ ˇ ´ Asi ne, vite? Jsme proto radi, ze mame ˚ ˇ ˚ ˇ svobodnou vuli a ze se muzeme sa´ mi rozhodnout, jakymi lidmi ´ ´ 19. Jaky drahocenny dar jsme ˇ od Jehovy dostali a proc byˇ ´ ˇ chom si ho meli vazit?

´ ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ´ Buh vam pomuze utrpenı snaset

114


ˇ ´ ´ ´ ´ budeme, jakou zivotnı drahu si zvolıme, s kym se budeme ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ pratelit a tak dale. Vazıme si toho, ze do urcite mıry mame ˚ ˇ ´ svobodu, a Buh si preje, abychom se z nı radovali. ˇ ´ 20 Jehova nechce, abychom mu slouzili z donucenı. ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ (2. Korinanum 9:7) Znazorneme si to: Co udela rodici ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vetsı radost? Kdyz mu dıte rekne „Mam te rad“, protoze ˇ ´ ˇ ˇ mu to nekdo nakazal, nebo kdyz to rekne samo od sebe? ´ ´ ˚ ´ Otazka tedy znı: Jak se svobodnou vulı, kterou jste od Jeˇ ˇ´ hovy dostali, nalozıte vy osobne? Satan, Adam a Eva svou ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˚ svobodnou vuli pouzili tım nejhorsım moznym zpusoˇ ´ bem. Zavrhli Jehovu Boha. Co udelate vy? ˚ ˚ ˇ ˇ´ ´ 21 Podivuhodny´ dar svobodne´ vule muzete vyuzıt tım ˇ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ nejlepsım zpusobem. Mate totiz moznost pripojit se k mi˚ ´ ˇ´ ˇ ´ lionum lidı, kterı se postavili na stranu Jehovy. Delajı ˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ Bohu radost, protoze aktivne dokazujı, ze Satan je lhar a ze ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ jako vladce naprosto selhal. (Prıslovı 27:11) I vy to muzete ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ dokazovat tım, ze si zvolıte spravny zpusob zivota. Bude ˇ ˇ ´ ´ ´ o tom rec v nasledujıcı kapitole. ˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ´ ˚ 20, 21. Jak muzeme dar svobodne vule vyuzıt tım nejlepsım zpusoˇ ˇ ˇ bem a proc bychom se o to meli snazit?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ Puvodcem spatnych podmınek, ktere ve sveˇ ´ ´ ˚ te panujı, nenı Buh. (Job 34:10) ´ˇ ˇ Satan nazval Boha lharem a obvinil jej z toˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ho, ze svym poddanym upıra dobre veci, ˇ´ ˇ ´ ´ cımz zpochybnil Jehovovo pravo vladnout. ˇ´ˇ (1. Mojzısova 3:2–5) ˇˇ ´ ˇ ´ ˇ Jehova poveril sveho Syna, aby jakozto Vlad´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ce Mesiasskeho Kralovstvı ukoncil veskere ´ ´ ´ lidske utrpenı a aby odstranil jeho nasledky. (1. Jana 3:8)

´

´

DVANACTA KAPITOLA

ˇ Zijme tak, abychom ˇ Bohu delali radost ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ Jak se muzeme stat Bozımi prateli? ´ ´ ´ V jakem ohledu se sporna otazka, ´ ´ ´ ˇ kterou vznesl Satan, tyka vas osobne? ´ ´ ´ ´ ´ Jake jednanı se Jehovovi nelıbı? ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Jak by mel clovek zıt, aby Bohu delal radost? ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ JAKEHO cloveka byste si vybrali za prıtele? Velmi pravdeˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ podobne by to byl nekdo, kdo se na veci dıva stejne jako ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vy a kdo ma stejne zajmy a hodnoty. A urcite byste se cıtili ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ dobre s clovekem, ktery ma takove pekne vlastnosti, jako ˇ´ je naprıklad poctivost a laskavost. ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ 2 Nekter e lidi si za sve duverne pratele vybral v prubehu ˇ ´ ˚ ´ ˇ´ ˇ´ dejin i sam Buh. Jehova nazval svym prıtelem naprıklad ´ˇ ´ ˚ Abrahama. (Izajas 41:8; Jakub 2:23) Take o Davidovi Buh ˇ ˇ´ ´ ˇ mluvil jako o ‚muzi prıjemnem jeho srdci‘, protoze David ˇ ´ ´ mel povahu, ktera se Jehovovi lıbila. (Skutky 13:22) A na ´ˇ ˇ ˇ´ proroka Daniela Jehova pohlızel jako na ‚nekoho velmi za´ doucıho‘. (Daniel 9:23) ˇ 3 Procˇ Jehova povazoval Abrahama, Davida a Daniela za ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ sve pratele? Odpove je patrna z toho, co rekl Abrahamo´ ˇ´ˇ vi: „Naslouchal [jsi] memu hlasu.“ (1. Mojzısova 22:18) ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Jehova se tedy stava prıtelem tech lidı, kterı pokorne delajı ˇ ´ ´ ˚ ˚ ˇ to, co od nich ocekava. Izraelitum Buh rekl: „Poslouchejte ˚ ˇ´ ´ muj hlas, a stanu se vasım Bohem a vy se stanete mym ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 1, 2. Naprıklad ktere lidi Jehova povazoval za sve blızke pratele? ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 3. Na zaklade ceho si Jehova nektere lidi vybıra za sve pratele?

116


´ˇ ´ ˚ lidem.“ (Jeremjas 7:23) Pokud Jehovu poslouchame, muˇ ˇ´ ´ zeme se jeho prateli stat i my. ´ ˇ ´ JEHOVA SVE PRATELE POSILUJE ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ 4 Prem yslejme o tom, co to znamena, kdyz je nekdo prıˇ´ ´ ˇ ´ˇ´ ˇ´ ˇ telem Boha. Bible rıka, ze Jehova vyhlızı po prılezitostech ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ‚ukazat svou sılu ve prospech tech, jejichz srdce je vuci ne´ ´ ˚ ˇ mu uplne‘. (2. Paralipomenon 16:9) Jak muze Jehova ´ ´ ´ˇ ˇ ˚ ´ ukˇ azat svou sılu ve vas prospech? Jeden zpusob je popsan ˇ ˇ´ ´ ˚ ´ ˇ v Zalmu 32:8, kde cteme Bozı vyrok: „Zpusobım, abys mel ´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ˇ ´ pochopenı, a budu te poucovat o ceste, po nız bys mel jıt. ˇ ´ Budu radit s okem uprenym na tebe.“ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 5 To je skutecne pusobive´ vyjad renı zajmu, ktery o nas ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Jehova ma. Poskytuje nam potrebne vedenı a strezı nas, ˇ ˇ ˚ ´ ´ kdyz jeho rady uplatnujeme. Buh nam chce pomahat, ˇ aby´ ˇˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ chom uspesne prekonavali zkousky a trapenı. (Zalm ˇ´ ´ ´ 55:22) Pokud tedy Jehovovi slouzıme s uplnym srdcem, ˚ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ muzeme mıt stejnou duveru jako zalmista, ktery rekl: „Je´ ˇ ´ ´ hovu si stale stavım pred sebe. Jeˇ po me pravici, a proto ˇ ´ ´ nebudu priveden k potacenı.“ (Zalm 16:8; 63:8) Ano, Je´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ hova nam muze pomahat, abychom mu svym zpusobem ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zivota delali radost. Jiz jsme se vsak dozvedeli, ze existuje ˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ jeden Bozı neprıtel, ktery by nam v tom rad zabranil. ´ ´ ´ SATANOVO VYZYVAVE TVRZENI ´ ´ ˇ ´ ˚ 6 V jedenact etlili, jakym zpusoˇ ´ e kapitole jsme siˇ ´ vysv ´ ´ ´ bem Satan Dabel zpochybnil Bozı pravo byt Svrchovanym ´ ˇ ˇ ˇ´ Panovnıkem. Satan Boha obvinil z toho, ze lze, a neprımo ˇ ˇ ´ ˇ ˇ naznacil, ze Jehova nejedna s Adamem a Evou cestne, proˇ ´ ´ toze jim nedovolil rozhodovat si o tom, co je spravne ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ a co spatne. Kdyz Adam s Evou zhresili a zeme se zacala ˇ ´ zalidnovat, Satan zpochybnil pohnutky celeho lidstva. ´ ˇ ´ ˚ 4, 5. Jak Jehova ukazuje svou sılu ve prospech svych ctitelu? ´ ´ ´ ´ 6. Jake vyzyvave tvrzenı o lidech Satan pronesl?

ˇ ˇ Zijme tak, abychom Bohu delali radost

117

ˇ ´ ˇ´ ´ V podstate tvrdil: „Lide Bohu neslouzı z lasky. Pokud k toˇ ˇ´ ˇ ´ ´ mu dostanu prılezitost, odvratım od Boha kohokoli.“ Ze ˇ ˇ ˇ ´ v to Satan skutecne doufal, je videt ze zpravy o Jobovi. Kdo ´ ´ ´ ´ to ale byl a jak se ho Satanovo vyzyvave tvrzenı tykalo? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 7 Job zil asi pred 3 600 lety. Byl to dobry clovek, protoze ˇ ˇ ´ ˇ Jehova o nem rekl: „Na zemi nenı nikdo jako on, muz bez´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ uhonny a prımy, ktery se bojı Boha a odvracı se od ˇ ´ ˇ spatneho.“ (Job 1:8) Job delal Bohu radost. ˇ ˇ 8 Jobovy pohnutky ke sluzbe Bohu. ˇ ´ Satan zpochybnil ˇ ´ Dabel Jehovovi rekl: „Nepostavil jsi sam plot okolo [Joba] ˇ ´ ˇ ´ a okolo jeho domu a okolo vseho, co ma vsude kolem? Dıˇ ´ˇ ´ ´ˇ lu jeho rukou jsi pozehnal a jeho hospodarska zvırata se ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ rozsırila po zemi. Ale naprahni, prosım, pro zmenu ruku ˇ ´ ˇ ˇ´ a dotkni se vseho, co ma, a viz, zdali te neprokleje prımo ˇ do obliceje.“ (Job 1:10, 11) ´ ˇ ˇ´ 9 Satan vlastneˇ namıtal, ze Job Bohu slouzı jen z vypoˇ´ ˚ ˇ ´ cˇ ıtavosti — tedy kvuli tomu, co od nej na oplatku dostane. ´ ´ ˇ Dabel Joba obvinil take z toho, ze kdyby byl vystaven ˇ ´ zkousce, obratil by se proti Bohu. Jak se Jehova se Satano´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ vym vyzyvavym tvrzenım vyporadal? Sporna otazka se ´ ´ tykala Jobovych pohnutek, a proto Jehova Satanovi dovoˇ ˇ ˇ lil, aby Joba vyzkousel. Jedine tak se mohlo jasne projevit, zda Job Boha miluje, nebo ne. ˇ ´ JOB JE PODROBEN ZKOUSKAM ˇ ˚ ´ ˚ 10 Satan Joba brzy vyzkousel mnoha ruznymi zpusoby. ˇ ´ ´ˇ ´ Jobovi byla ukradena nektera zvırata. Jina byla zabiˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ta. Vetsina jeho sluhu byla povrazdena. To pro Joba ´ ˇ ˇ ´ znamenalo ekonomicke tezkosti. Dale Joba postihla tra´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ gedie, kdyz vsech jeho deset detı zahynulo pri vichrici. ˇ´ ´ ´ ˇ 7, 8. (a) Cım Job vynikal mezi ostatnımi lidmi ve sve dobe? (b) Jak Satan zpochybnil Jobovy pohnutky? ´ ´ ´ ˇ 9. Jak na Satanovo vyzyvave tvrzenı Jehova reagoval a proc? ´ ˇ ˇ 10. Jake zkousky Joba postihly a jak na ne reagoval?

ˇ Job byl za svou vernost ˇ ˇ odmenen


119

ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Navzdory temto hroznym udalostem vsak „Job nezhresil ˇ ˇ ˇ ´ ani nepripsal Bohu nic nepatricneho“. (Job 1:22) ˇ ˇ 11 Satan se ale nevzdal. Musel si myslet, ze i kdyz Job do´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ kazal snest ztratu sveho majetku a smrt svych sluhu i detı, ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ urcite se proti Bohu postavı v prıpade, ze onemocnı. Jehova tedy Satanovi dovolil, aby Joba postihl odpornou, ´ ˇ ´ bolestivou nemocı. Avsak ani potom Job vıru v Boha ne´ ˇ ´ ztratil. Mısto toho pevne prohlasil: „Dokud nevydechnu ˇ ´ naposled, nepripravım se o svou ryzost!“ (Job 27:5) ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ 12 Job si neuvedomoval, ze jeho tezkostı je ˇ p´ uvodcem ˇ ´ ´ ´ Satan. Neznal podrobnosti o Dablove vyzyvavem tvrzenı, ´ ˇ ´ ˚ ˚ a proto se obaval, ze zdrojem jeho problemu je Buh. (Job ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 6:4; 16:11–14) Presto vsak zustal Jehovovi verny. A Satano´ ˇ ˇ´ ´ ˚ ˚ vo tvrzenı, ze Job slouzı Bohu ze sobeckych duvodu, se ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ dıky Jobove vernosti prokazalo jako lzive. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ 13 Job svym vernym jednanım Jehovovi umoznil, aby ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ na Satanovo vyzyvave tvrzenı razne odpovedel. Job se ´ ˚ ˇ´ ˚ ˇ opravdu prokazal jako Jehovuv prıtel a Buh ho za jeho verˇ nost odmenil. (Job 42:12–17) ´ ´ ´ JAK SE TO T YKA NAS? ´ ´ ˇ ´ ˚ 14 Sporna´ otazka vznesena Satanem — totiz zda lide zuˇ ´ ˇ ´ˇ stanou Bohu vernı — vsak nebyla namırena jenom proti ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ Jobovi. Tyka se i nas. To je jasne patrne ze slov v Prıslovıch ´ ´ ´ ˚ 27:11, kde Jehovovo slovo uvadı: „Bu moudry, muj synu, ´ ´ ˇ a rozradostni me srdce, abych mohl dat odpove tomu, ´ ˇ ´ ˇ ktery me popichuje.“ Tato slova byla zapsana az stovky let ˇ ´ ˇ po Jobove smrti a ukazujı, ze Satan i tehdy popichoval ´ ˇ´ ˇ ´ 11. (a) Jake dalsı obvinenı Satan vznesl proti Jobovi a jak na to Jehoˇ ´ va reagoval? (b) Jak se Job zachoval, kdy bolestiva nemoc? ˇ ´ z ho postihla ˇ ´ ´ ´ 12. Jakou odpove Job poskytl na Dablovo vyzyvave tvrzenı? ˇ ˇ 13. K cemu vedla Jobova vernost? ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ 14, 15. Proc muzeme rıci, ze Satanovo vyzyvave tvrzenı ohledne Jo´ ´ ˇ ´ ba se tyka vsech lidı?

120


ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Boha a obvinoval jeho sluzebnıky. Kdyz zijeme tak, aby´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ chom se Jehovovi lıbili, vlastne tım prispıvame k odpovedi ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ na Satanova falesna obvinenı a delame Bohu radost. Jak to ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ na vas pusobı? ˇ Nenı snad pro nas ctı, ze muzeme prispet ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ k odpovedi na Dablova lziva tvrzenı, i kdyz je s tım mozna ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ spojena nutnost udelat ve svem zivote urcite zmeny? ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 15 Vsimn eme si, ze Satan rekl: „Vsechno, co clovek ma, da ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ve prospech sve duse.“ (Job 2:4) Satan pouzil slovo „cloˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ vek“ a tım jasne ukazal, ze sve obvinenı namıril nejen proti ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Jobovi, ale proti vsem lidem. To je velmi dulezita myslenka. ˇ ˇ ´ ´ Satan zpochybnil i vasi vernost Bohu. Rad by dosahl toho, ´ ˇ ˇ ´ abyste Boha neposlouchali a abyste se v obdobı tezkostı od´ ´ ˇ´ ´ klonili od spravedlivych zasad. Jak se toho snazı docılit? ´ ´ ´ ˇ ˇ´ 16 V desat e kapitole jsme si ukazali, ze Satan se snazı lidi ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ odvratit od Boha pomocı ruznych taktik. Na jedne strane ´ ˇ´ ˇ ´ ´ utocı „jako rvoucı lev a hleda, koho by pohltil“. (1. Petra ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ´ 5:8) Satanuv vliv tedy muzete pocıtit tehdy, kdyz se vam ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ pratele, prıbuznı a dalsı lide snazı branit ve studiu Bible ˇ ´ ´ ´ ´ ´ a v uplatnovanı toho, co se z nı dozvıdate.1 (Jan 15:19, 20) ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Na druhe strane se Satan „stˇ ale promenuje v andela ˚ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ svetla“. (2. Korinanum 11:14) Dabel se muze snazit nenaˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ padne vas zavest na scestı a od bohulibeho zpusobu zivota ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vas odlakat. Muze vyuzıvat take sklıcenost a mozna se po´ ´ ˇ ˇ´ kusı vyvolat ve vas pocit, ze nejste dost dobrı na to, aby ´ ˚ ´ ˇ´ ´ ˇ z vas Buh mohl mıt radost. (Prıslovı 24:10) Ale a uz Satan ´ ˇ ´ ˇ ˇ jedna jako „rvoucı lev“, nebo jako ‚andel svetla‘, jeho vyˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ ´ zyvave tvrzenı zustava porad stejne. Satan tvrdı, ze kdyz ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 1 To neznamena, ze lide, kterı vam odporujı, jsou osobne ovladani ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ Satanem. Satan je vsak bohem tohoto systemu vecı a cely svet lezı ˚ ˚ ˇ ˇ ´ v jeho moci. (2. Korinanum 4:4; 1. Jana 5:19) Muzeme tedy ocekavat, ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ze vest bohuliby zpusob zivota bude nepopularnı a nekterı lide se nam ˇ ´ v tom budou snazit branit. ´ ˇ´ ´ 16. ˇ (a) Jakymi taktikami se Satan snazı odvratit lidi od Boha? (b) Jak ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ se Dabel muze pokouset pouzıvat tyto taktiky proti vam?


121

´ ˇ ˇ ´ ˇ se setkame se zkouskami nebo pokusenımi, prestaneme ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Bohu slouzit. Jak muzeme na toto obvinenı odpovedet ˇ ´ ˇ ˇ ´ a podobne jako Job dokazat, ze jsme Bohu vernı? ˇ ´ ´ ´ POSLOUCHEJME JEHOVOVA PRIKAZANI ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ 17 Na Satanovo vyzyvav e tvrzenı muzete odpovedet tım, ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ze budete zıt tak, jak se to Bohu lıbı. Co k tomu patrı? Bib´ ´ ˇ ´ ´ le odpovıda: „Budes milovat Jehovu, sveho Boha, celym ´ ˇ´ ˇ ´ svym srdcem a celou svou dusı a celou svou zivotnı silou.“ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ (5. Mojzısova 6:5) S tım, jak poroste vase laska k Bohu, bu˚ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ de rust take vase touha delat to, co od vas Buh ocekava. ˇ ´ ´ ˇ Apostol Jan napsal: „Laska k Bohu . . . znamena, ze zacho´ ´ ˇ ´ ´ ´ vavame jeho prikazanı.“ Pokud budete Jehovu milovat ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ celym srdcem, zjistıte, ze „jeho prikazanı .. . nejsou bremenem“. (1. Jana 5:3) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 18 Jaka´ prik azanı Jehova lidem dal? Nektera z nich se ty´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ kajı chovanı, kteremu se musıme vyhybat. Vsimneme si ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ naprıklad ramecku na strane 122, nazvaneho „Zavrhnete ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ jednanı, ktere Jehova nenavidı“. Je v nem vyjmenovano, ´ ´ ´ ˇ ´ ´ jake chovanı Bible jasne odsuzuje. Na prvnı pohled se vam ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ muze zdat, ze nektere uvedene skutky nejsou zase tak spat´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ne. Kdyz ale budete rozjımat o pripojenych biblickych ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ versıch, pravdepodobne si uvedomıte, ze Jehovovy zako´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ny jsou moudre. Zmenit sve chovanı pro vas mˇuze byt tım ˇ ˇˇ´ ´ ˇ ´ ´ nejtezsım ukolem, pred jakym jste kdy stali. Zivot v souˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ladu s Bozımi pozadavky vsak cloveku prinası velke ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ uspokojenı a stestı. (Izajas 48:17, 18) A udelat takove zmeˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ny je ve vasich silach. Proc to muzeme rıci? ´ ´ ˇ 19 Jehova po nas nikdy nechce vıc, nez jsme schopni ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ udelat. (5. Mojzısova 30:11–14) Nase moznosti a omezenı ´ ´ ´ ˚ ˇ 17. Z jakeho zakladnıho duvodu bychom meli poslouchat Jehovova ˇ ´ ´ ´ prikazanı? ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 18, 19. (a) Co naprıklad patrı k Jehovovym prikazanım? (Viz rameˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ cek na strane 122.) (b) Jak vıme, ze Buh po nas nechce prılis mnoho?


122

ˇ ´ ´ ˇ ´ zna lepe nez my sami. (Zalm 103:14) Jehova je navıc scho´ ´ ´ pen dat nam sılu k tomu, abychom ho poslouchali. ˇ ˚ ˇ ´ ´ Apostol Pavel napsal: „Buh je verny a nedovolı, abyste byli ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ pokouseni nad to, co muzete snest, ale spolu s pokusenım ´ ´ ´ˇ poskytne take vychodisko, abyste je mohli snaset.“ (1. Ko˚ ´ ´ rinanum 10:13) Jehova nam chce pomahat, abychom ´ ˚ ˇ ´ ´ vytrvali, a proto nam muze dat „moc, ktera je nad to, co je ´ ´ ˚ normalnı“. (2. Korinanum 4:7) Pavel snesl mnoho zkouˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ sek, a tak mohl rıci: „Ke vsemu mam sılu mocı toho, kdo ´ ˇ ´ ´ ˚ mi sılu predava.“ (Filipanum 4:13)

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ZAVRHNETE JEDNANI, KTERE JEHOVA NENAVIDI ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Vrazda. (2. Mojzˇ ı´ sova 20:13; Nasilı. (Zalm 11:5; Prˇ ıslov ı 21:22, 23)

´ ´ Sexualnı nemravnost.

ˇ´ˇ (3. Mojzısova 20:10, 13, 15, 16; ˇ´ ˚ Rımanum 1:24, 26, 27, 32; ˚ 1. Korinanum 6:9, 10) ˇ Spiritismus. (5. Mojzˇ ı´ sova ˚ 18:9–13; 1. Korinanum ˚ 10:21, 22; Galaanum 5:20, 21) ´ ˇ ´ ˚ Modlarstvı. (1. Korinanum 10:14) ´ ˚ Opilstvı. (1. Korinanum 5:11) ´ ˇ ˇ Kradez. (3. Mojzˇ ı´ sova 6:2, 4; ˚ Efezanum 4:28) ´ ´ ´ Lhanı. (Prˇ ıslov ı 6:16, 19; Kolo˚ ´ sanum 3:9; Zjevenı 22:15)

Chamtivost. (1. Korina˚ num 5:11)

´ ˇ 22:24, 25; Malachias 2:16; Gala˚ anum 5:20, 21) ´ Nevhodna mluva. (3. Mojzˇ ı-´ ˇ ˚ sova 19:16; Efezanum 5:4; Kolo˚ sanum 3:8) ˇ´ ´ ´ ˇ Zneuzıvanı krve. (1. Mojzˇ ı´ sova 9:4; Skutky 15:20, 28, 29)

ˇ Neochota zaopatrit svou rodinu. (1. Timoteovi 5:8) ´ ˇ ´ ´ Ucast ve valkach nebo ´ v politickych sporech tohoˇ to sveta. (Izaja´ sˇ 2:4; Jan 6:15; 17:16)

ˇ´ ´ ´ ´ Uzıvanı tabaku nebo tak´ ˇ ´ zvanych mekkych drog. (Marek 15:23; 2. Korina˚ num 7:1)


123

ˇ ´ PESTUJME BOHULIBE VLASTNOSTI ´ ˚ ˇ 20 Mame-li Jehovovi pusobit radost, je treba, abychom ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ delali neco vıc, nez jen se vyhybali vecem,ˇ ktere nenavidı. ´ ´ ´ ˚ Musıme take milovat to, co miluje on. (Rımanum 12:9) ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Necıtıte se snad pritahovani k lidem, kterı majı stejne ´ ´ ´ ´ ˇ nazory, zajmy a hodnoty jako vy? Jehova to cıtı stejne. ˇ ˇ ´ ´ ˇ Ucme se tedy milovat veci, ˇ kterych si Jehovaˇ cenı. Nekte´ ´ re z nich jsou popsany v Zalmu 15:1–5, kde cteme o tom, ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ 20. Ktere bohulibe vlastnosti bychom meli rozvıjet a proc jsou duˇ ´ lezite?


124

´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ´ jake lidi Buh povazuje za sve pratele. Jeho pratele projevu´ ´ ´ ´ ˇ´ jı vlastnosti, ktere Bible nazyva „ovoce ducha“. Patrı k nim ´ ˇ ´ „laska, radost, pokoj, trpelivost, laskavost, dobrota, vıra, ´ ´ ´ ´ ˚ mırnost [a] sebeovladanı“. (Galaanum 5:22, 23) ˇ ´ ´ 21 Bohulibe´ vlastnosti mu˚ zeme rozvıjet pomocı pravi´ ˇ ´ ˇ ´ ´ delneho ctenı a studia Bible. A kdyz zjistıme, co od nas ˚ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ Buh ocekava, pomuze nam to uvest sve myslenkyˇ do sou´ ´ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ladu s tım, jak smyslı on. (Izajas 30:20, 21) Cım vıce ´ ´ ˇ ˇ´ budete svou lasku k Jehovovi prohlubovat, tım vetsı bude ˇ ˇ´ ˇ vase touha zıt tak, abyste mu delali radost. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ 22 Ma-li z nas mıt Jehova radost, musıme vyvıjet usilı. ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Bible zmenu zpusobu zivota prirovnava ke svlekanı star ˇ e ´ ´ ´ ´ ˚ osobnosti a k oblekanı nove. (Kolosanum 3:9, 10) Zalˇ ´ ˇ ´ ´ ´ mista vsak o Jehovovych prikaz ˇ anıch napsal: „V jejich ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dodrzovanı je velka odmena.“ (Zalm 19:11) I vy zjistıte, ze ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ kdyz clovek zije tak, aby Bohu delal radost, prinası to ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ velkou odmenu. Kdyz si takovy zpusob zivota zvolıte, od´ ´ ´ ´ ´ ´ povıte tım na Satanovo vyzyvave tvrzenı a rozradostnıte Jehovovo srdce. ´ ˚ ˇ ´ ´ 21. Co uze rozvıjet bohulibe vlastnosti? ˇ vam pom ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ 22. Ceho dosahnete tım, ze budete zıt bohulibe?

ˇ ˇ ˇ ˇ

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ Prateli Boha se muzeme stat tehdy, kdyz jej budeme poslouchat. (Jakub 2:23) ˇ ´ Satan zpochybnil ryzost vsech lidı. (Job 1:8, ˇ´ ´ 10, 11; 2:4; Prıslovı 27:11) ´ ´ ´ ´ Musıme zavrhnout jednanı, ktere se Bohu ´ ´ ˚ nelıbı. (1. Korinanum 6:9, 10) ˚ ˇ ˇˇ ´ ˇ ´ ´ Jehovu muzeme potesit tım, ze nenavidıme ´ ´ ˇ to, co nen ı on, a ze milujeme to, co on ˇ avid ´ ˚ miluje. (Rımanum 12:9)

ˇ

´

´

TRINACTA KAPITOLA

´ ˇ Dıvejme se na zivot ˇ ˚ stejne jako Buh ´ ´ ´ ˚ ˇ Jaky nazor ma Buh na zivot? ˚ ´ˇ´ Jak Buh pohlızı na potrat? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ Jak muzeme davat najevo, ze si zivota vazıme? ˇ ˚ ˇ ´ˇ ˇ ´ je vpravde Buh,“ rekl prorok Jeremjas. „Je zivy ˚ ´ˇ ´ ˇ ˇ Buh.“ (Jeremjas 10:10) Jehova je navıc Stvoritelem vseho ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ziveho. Nebestı tvorove mu rıkali: „Stvoril [jsi] vsechny ve´ ˚ ˇ ´ ci a z tve vule existovaly a byly stvoreny.“ (Zjevenı 4:11) ´ ´ ´ ´ ˇ Kral David ˇ v pısni chv ˇ aly Bohu zpıval: „U tebe je zdroj zivota.“ (Zalm 36:9) Zivot je tedy darem od Boha. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 2 Jehova nam take dava vsechno, co k zivotu potrebuje´ ´ ´ ´ me. (Skutky 17:28) Obstarava nam potravu k jıdlu, vodu ´ ´ ´ ´ ˚ ´ˇ ˇ k pitı, vzduch, ktery dychame, a pudu, na nız zijeme. ˇ ˇ ´ (Skutky 14:15–17) Jehova to vsechno udelal tak, aby nas ˇ ˇˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ zivot tesil. Ma-li nam vsak zivot prinaset plne uspokoje´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ˇ nı, musıme poznat Bozı zakony a rıdit se jimi. (Izajas 48:17, 18) ˇ ´ PROJEVUJME K ZIVOTU UCTU ˚ ˇ ´ ˇ ´ 3 Buh chce, abychom si zivota vazili, a to jak sveho vlast´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ nıho, tak i zivota druhych. Na pocatku lidskych dejin se ˇ´ ˇ ´ naprıklad Kain, syn Adama a Evy, velmi rozhneval na sveˇ´ ˇ ho mladsıho bratra Abela. Jehova Kaina varoval, ze jeho ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ hnev muze vest k vaznemu hrıchu. Kain ale na toto „JEHOVA

ˇ ˇ ˇ ´ 1. Kdo vytvoril vsechno zive? ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ 2. Ktere veci potrebne k zivotu nam Jehova obstarava? ˚ ´ ˇ 3. Jak se Buh dıval na vrazdu Abela?

´ ˇ ´ UCTU K ZIVOTU PROJEVIME

´ ˇ ˇ ˇ tım, ze nevezmeme zivot ´ ´ ˇ nenarozenemu dıteti

´ ˇ ´ ˇ tım, ze se zbavıme ˇ ´ ´ ˚ necistych navyku

´ ˇ ´ ˇ tım, ze ze sveho ˇ ´ srdce vykorenıme jakoukoli ´ nenavist k dru´ hym lidem

´ ˇ ˇ ˚ Dıvejme se na zivot stejne jako Buh

127

´ ´ ´ varovanı nedbal. „Napadl sveho bratra Abela a zabil ho.“ ˇ´ˇ ˇ (1. Mojzısova 4:3–8) Za tuto bratrovrazdu Jehova Kaina ˇ´ˇ potrestal. (1. Mojzısova 4:9–11) ´ ˇ ˚ ´ ´ 4 O tisıce let pozdeji dal Jehova Izraelitum zakony, ktere ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ jim mely pomahat, aby mu slouzili prijatelnym zpuso´ ˚ ˇ ´ bem. Tyto zakony jim Buh dal prostrednictvım proroka ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ Mojzıse, a proto se jim nekdy rıka mojzıssky Zakon. Jedna ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ ˇ´ˇ cast tohoto Zakona znela: „Nezavrazdıs.“ (5. Mojzısova ´ ˇ ˚ ´ ˇ 5:17) Z toho mohli Izraelite poznat, ze Buh si lidskeho zi´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vota vazı a ze i lide si musı vazit zivota druhych. ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ 5 A jak je to s zivotem nenarozeneho dıtete? Mojzıssky ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ Zakon rıkal, ze usmrcenı dıtete v lune jeho matky je spat´ ´ ˇ ´ ne. Ano, dokonce i takov cenny. ˇ y zivot je pro Jehovu ˇ´ˇ ´ ˇ (2. Mojzısova 21:22, 23; Zalm 127:3) To znamena, ze pod´ ´ stoupit potrat je nespravne. ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 6 Mıt uctu k zivotu znamena´ mıt take spravny postoj ke ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ svym bliznım. Bible rıka: „Kazdy, kdo nenavidı sveho ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ bratra, je zabijak, a vıte, ze zadny zabijak v sobe trvale ne´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ma vecny zivot.“ (1. Jana 3:15) Chceme-li zıskat vecny ˇ ´ ´ ˇ ´ zivot, musıme ze sveho srdce vykorenit jakoukoli nenavist ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ k ostatnım lidem, protoze nenavist je nejcastejsı prıcinou ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ nasilı. (1. Jana 3:11, 12) Je nesmırne dulezite, abychom se ˇ ´ naucili jeden druheho milovat. ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ 7 Jak mu˚ zeme davat najevo, ze si vazıme sveho vlastnıˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ho zivota? Lide bezne nechtejı umrıt, ale nekterı z nich ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ˇˇ ´ ´ ˇ´ svuj zivot ohrozujı jen kvuli potesenı. Mnoho lidı naprıˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ klad kourı, zvyka nebo snupe tabak, cicha toluen nebo ´ ´ ´ ˇ ´ bere drogy. Takovymi latkami si lide ˇ poskozujı organis˚ ´ ´ ˇ ´ ´ mus a mnohdy kvuli tomu i umırajı. Clovek, ktery ma ve 4. 5. 6. 7.

ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˚ ´ ´ ´ ˇ Jak v mojzısskem Zakone Buh zduraznil spravny nahled na zivot? ´ ´ ˇ ´ Jaky nazor bychom meli mıt na potrat? ˇ ˇ ´ ˇ ´ Proc bychom nemeli nenavidet ostatnı lidi? ´ ˇ ´ ˇ Z jakych praktik je videt neucta k zivotu?

128


´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ zvyku zmınene latky uzıvat, nepovazuje zivot za posvatny. ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ Tyto praktiky jsou v Bozıch ocıch neciste. (Rımanum 6:19; ˚ ´ ˇ ˇ ˇ 12:1; 2. Korinanum 7:1) Mame-li Bohu slouzit prijatelne, ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ musıme s takovym jednanım skoncovat. To sice muze byt ˇ ˇ ´ ´ velmi tezke, ale Jehova je schopen nam poskytnout poˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ trebnou pomoc. A velmi si vazı usilı, ktere vynakladame, ˇ ˇ ˇ abychom mu dali najevo, ze zivot povazujeme za drahoˇ ´ cenny dar od nej. ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ 8 Pokud si zivota vazıme, budeme mıt na mysli, ze je ˇ ˇ ˇ ´ ˇ potreba svedomite dbat na bezpecnost. Nebudeme lehko´ ˇˇ ´ ˚ myslnı a nebudeme riskovat jen pro potesenı nebo kvuli ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vzrusenı. Budeme se vyhybat nebezpecnym a nasilnym ˚ ´ ˚ ˇ´ ´ sport emu zpusobu rızenı automobilu. ˇ um i lehkomysln ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ (Zalm 11:5) Bozı zakon dany starovekemu Izraeli uvaˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ del: „V prıpade, ze budes stavet novy dum [s plochou ˇ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ strechou], udelas take na svou strechu zabradlı [neboli zıd˚ ˚ ˇ ku], abys na svuj dum neuvedl vinu krve, protoze by ˇ ˇ ˇ´ˇ z neho mohl spadnout nekdo, kdo by upadl.“ (5. Mojzıso´ ˇ ´ ˇ va 22:8) V souladu se zasadou obsazenou v tomto zakone ˇ ´ ˇ´ ´ tedy udrzujme v dobrem stavu naprıklad schody ve svem ˇ ˇ ´ ˇ ˇ dome, aby na nich nekdo nezakopl, nespadl a vazne se ne´ ´ ´ zranil. Pokud mate auto, dbejte o jeho dobry technicky ´ ´ˇ ˚ ˇ stav. Davejte pozor, aby vas dum ani auto nepredstavovaˇ´ ´ ´ ly nebezpecı pro vas ani pro ostatnı lidi. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 9 A co zivot zvırat? I ten je pro Stvoritele posvatny. Je ˇ ˚ ´ˇ ´ ˚ pravda, ze Buh lidem dovolil, aby zvırata zabıjeli kvuli ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ potrave, oblecenı a kvuli tomu, aby se chranili pred ˇ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ nebezpecım. (1. Mojzısova 3:21; 9:3; 2. Mojzısova 21:28) ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Nicmene ten, kdo se zvıraty zachazı krute nebo je zabıjı ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jen ze zaliby, jedna nespravne a dava tım najevo hrubou ´ ˇ ˇ´ ´ neuctu ke svatosti zivota. (Prıslovı 12:10) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 8. Proc bychom meli svedomite dbat na bezpecnost? ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ˇ 9. Jestlize mame k zivotu uctu, jak budeme zachazet se zvıraty?


129

´ PROJEVUJME UCTU KE KRVI ´ ´ ˇ 10 Pote, co Kain zabil sveho bratra Abela, mu Jehova rekl: ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ „Krev tveho bratra kricı ke mne ze zemske pudy.“ (1. Mojˇ´ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ zısova 4:10) Kdyz Buh mluvil o Abelove krvi, mel na mysli ˇ ˇ ´ ˇ ´ jeho zivot. Kain Abelovi zivot vzal a nynı mel byt potres´ ˇ ˇ ˇ tan. Bylo to, jako by Abelova krev, neboli zivot, kricela ˇ ´ ´ ´ k Jehovovi a dozadovala se zjednanı prava. Spojitost mezi ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zivotem a krvı opet vystoupila do popredı po potope v Noe´ ˇ ´ movych dnech. Pred potopou lide jedli pouze ovoce, ˚ ´ ˇ ˇ ˇ zeleninu, obilniny a ruzne orechy. Po potope vsak Jehova ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Noemovi a jeho synum rekl: „Kazdy pohybujıcı se zivoˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ cich, ktery je nazivu, a vam slouzı k jıdlu. Jako v prıpade ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ zeleneho rostlinstva vam to opravdu vsechno davam.“ Buh ´ ´ ´ ´ ´ ale take stanovil nasledujıcı omezenı: „Pouze maso s jeho ˇ´ ˇ ´ ´ dusı [neboli zivotem] — jeho krvı — nebudete jıst.“ (1. Mojˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zısova 1:29; 9:3, 4) Z toho je tedy jasne videt, ze zivot ˇ ´ ´ ´ nejakeho tvora Jehova velmi uzce spojuje s jeho krvı. ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 11 Uctu ke krvi dav ame najevo tım, ze ji nejıme. V Zakoˇ ´ ˚ ˇ´ ne, ktery Jehova dal Izraelitum, jim narıdil: „Pokud jde ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ o kterehokoli muze . . . , jenz na lovu chytı divoke zvıre neˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ bo nejake ptactvo, ktere se smı jıst, ten v ˇtom prıpade vylije jeho krev a pokryje ji prachem. . . . Rekl jsem .. . ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ izraelskym synum: ‚Nebudete jıst krev tela zadneho druˇ´ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ´ hu.‘ “ (3. Mojzısova 17:13, 14) Zakaz jıst zvırecı krev, ktery ˚ ´ ˇ´ ´ Buh dal poprve Noemovi asi o 800 let drıve, byl stale ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ v platnosti. Jehova svuj nazor vyjadril jasne: jeho sluzeb´ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ nıci mohli jıst zvırecı maso, ale ne krev. Tu meli vylıt na ´ ˇ ´ ´ zem — jakoby tım zivot zabiteho tvora vratit Bohu. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 12 Podobny prıkaz se vztahuje i na kresany. Apostolov e ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 10. Jak Buh ukazal, ze existuje uzka spojitost mezi zivotem a krvı? ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ 11. Jaky zakaz ohledne krve Buh vydal jiz v Noemove dobe? ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 12. Jaky prıkaz ohledne krve, ktery platı dodnes, byl prostrednictvım ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ svateho ducha dan kresanum v prvnım stoletı?

130


ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ i dalsı muzi, kterı poskytovali vedenı mezi Jezısovymi na´ ´ ´ ˇ ´ sledovnıky v prvnım stoletı, se sesli, aby rozhodli, ktere ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ prıkazy musı poslouchat vsichni kresane ve sboru. Tito ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ muzi dospeli k nasledujıcımu zaveru: „Svaty duch a my ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ sami jsme .. . uznali za dobre nepridavat vam zadne dalsı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ bremeno krome techto nutnych vecı: Abyste se zdrzovali ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vecı obetovanych modlam a krve a zardouseneho [nevy´ ´ krvaceneho masa] a smilstva.“ (Skutky 15:28, 29; 21:25) ´ ˇ ˇ´ ˇ´ Musıme se tedy ‚zdrzovat krve‘. V Bozıch ocıch je to ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ´ ´ stejne dulezite jako vyhybat se modlarstvı a sexualnı nemravnosti. ´ ˇ 13 Vztahuje se prˇ ıkaz zdrzovat se krve i na transfuze? ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Ano. Znazorneme si to. Dejme tomu, ze lekar vam rekl, ˇ ´ ´ ˚ abyste se zdrzovali alkoholickych napoju. Znamenal by ta´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ kovy prıkaz proste jen to, ze byste nemeli alkohol pıt, ´ ´ ˇ´ ˇ zatımco kdybyste si ho pıchli do zıly, bylo by vsechno ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ v poradku? Samozrejme ze ne. Podobne prıkaz zdrzovat se ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ krve znamena vubec krev neprijımat do sveho tela. Tento ˇ´ ´ ˇ ´ ´ prıkaz tedy znamena, ze nikomu nedovolıme, aby nam ˇ krev transfundoval do zil. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 14 Ale co kdyzˇ je kresan vazne zranenˇ nebo potrebuje ne´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ jaky rozsahlejsı chirurgicky zakrok? Rekneme, ze lekari ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ tvrdı, ze takovy kresan musı dostat transfuzi krve, protoze ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ jinak zemre. On si samozrejme nepreje umrıt. Chce zustat ˇ ˇ ˇ ˇ ´ nazivu, protoze zivot povazuje za drahocenny dar od Boˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ha, a tak prijme jine druhy lecby, pri nichz ke zneuzıvanı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ krve nedochazı. Pokud je takova lecba dostupna, vyhleda ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ji, a mısto krve prijme ruzne alternativnı lekarske postupy. ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ 15 Mel by snad kresan porusit Bozı zakon jen proto, aby ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ v tomto systemu vecı zil o neco dele? Jezıs rekl: „Kdokoli ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ 13. Znazornete, proc se prıkaz zdrzovat se krve tyka i krevnıch trans´ fuzı. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 14, 15. Jestlize lekari kresanovi tvrdı, ze musı dostat transfuzi krve, ˇ jak bude reagovat a proc?


´ ˇ chce . . . zachranit svou dusi [neboli ˇ ´ ˇ ´ ´ zivot], ztratı ji; kdokoli vsak ztracı ˇ ˚ ˇ svou dusi kvuli mne, nalezne ji.“ (Maˇ ˇ´ tous 16:25) Nechceme umrıt. Pokud ˇ ˇ ´ bychom se vsak snazili zachranit si ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ soucasny zivot za cenu porusenı Bozı´ ´ ho zakona, ohrozili bychom tım svou ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vyhlıdku na zıskanı vecneho zivota. Je ´ ˚ ˇˇ ˇ ˇ´ tedy moudre duverovat tomu, ze Bozı ´ ´ ´ ˇ ´ zakon je spravny, a plne se spolehat na ˚ ˇ ˇ ´ to, ze pokud ˇ z nejakeho duvodu zeˇ ´ ˇ ´ ´ mreme, nas Zivotodarce na nas bude ˇ ˇ´ˇ ´ pamatovat pri vzkrısenı a drahocen´ ˇ ´ ´ ´ ny dar zivota nam vratı. (Jan 5:28, 29; ˚ Hebrejcum 11:6) ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ 16 Vern ı Bozı sluzebnıci jsou dnes ˇ ˇ ˇ´ pevne rozhodnuti dodrzovat prıkaz, ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ktery Buh v souvislosti s krvı stanovil. Kdyby vam lekar ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Nejedı krev v zadne forme. A do tela ji rekl, ze se mate ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ neprijımajı ani ze zdravotnıch duvozdrzovat alkoholu, ˚ ˇ ˇ ´ nechali byste si ho du.1 Jsou si jisti, ze Stvoritel krve vı, co ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ zav est prımo do zil? je pro ne nejlepsı. Myslıte si to take? ´ ´ ´ ˇ ´ JEDINE SPRAVNE POUZITI KRVE ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ 17 V mojzısskem Zakone bylo zdurazn eno, ze krev se ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ´ smı pouzıt jen jednım zpusobem. Jehova od starovekych ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ Izraelitu vyzadoval urcity zpusob uctıvanı, k nemuz patˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ rilo i dodrzovanı nasledujıcıho prıkazu: „Duse [neboli ˇ´ ´ ˇ 1 Dalsı informace o alternativach k transfuzi krve najdete v brozu˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ re Jak muze krev zachranit nas zivot? na stranach 13–17. Brozuru vyˇ ´ dali svedkove Jehovovi. ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ 16. Jakeho rozhodnutı ohledne krve se Bozı sluzebnıci pevne drzı? ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ 17. Jedine jakym zpusobem, ktery byl Jehovovi Bohu prijatelny, se ˇ ´ ˇ ˇ´ ve starovekem Izraeli smela pouzıvat krev?

132


ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ zivot] tela je totiz v krvi a ja sam jsem ji dal vam na oltar, ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ abyste vykonali smırenı za sve duse, protoze je to krev, ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ jez vykonava smırenı.“ (3. Mojzısova 17:11) Kdyz Izraelite ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ zhresili, mohli zıskat odpustenı tım, ze obetovali zvıre ´ˇ ´ ˇ a trochu jeho krve dali na oltar ve svatostanku a pozdeji ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ v Bozım chramu. Krev se tedy smela pouzıvat jedine k obet´ ´ ˇ ˚ nım ucelum. ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ 18 Pravı´ kresan e nejsou pod mojzısskym Zakonem, ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ ´ a proto Bohu nepredkladajı zvırecı obeti ani nedavajı krev ´ˇ ´ˇ ˚ ´ ˇ ´ zvırat na oltar. (Hebrejcum 10:1) Nicmene vykropenı krve ´ˇ ˇ ˇ ´ na oltar v dobe starovekeho Izraele poukazovalo na bu´ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ doucı drahocennou obe Bozıho Syna Jezıse Krista. V pate ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ kapitole teto knihy jsme se jiz dozvedeli, ze Jezıs za nas dal ˇ ˚ ˇ svuj zivot a dovolil, aby jeho krev byla prolita jako obe. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ 18. Jaky uzitek a jake pozehnanı muzeme zıskat dıky prolite krvi ˇ´ˇ Jezıse?

´ ˚ ˇ ´ ˇ Jak muzeme davat najevo uctu k zivotu a ke krvi?


133

ˇ ˇ ˇ Potom vystoupil do nebe a jednou provzdy predlozil hod´ ´ ˚ ´ notu sve prolite krve Bohu. (Hebrejcum 9:11, 12) Tım byl ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ polozen zaklad pro odpustenı nasich hrıchu a otevrela se ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nam cesta k vecnemu zivotu. (Matous 20:28; Jan 3:16) To, ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ze Jehova pouzil krev takovym zpusobem, ma pro nas ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ skutecne nesmırny vyznam. (1. Petra 1:18, 19) Jedine dıky ´ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ vıre v hodnotu Jezısovy prolite krve totiz muzeme zıskat ´ zachranu. ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 19 Za laskypln y dar v podobe zivota muzeme byt Jehovoˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vi Bohu velmi vdecnı. A nemelo by nas to snad podnecovat ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ k tomu, abychom o moznosti zıskat vecny zivot na zaklade ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ vıry v Jezısovu obe vypraveli druhym? Budeme-li to delat ˇ ´ ´ ´ ´ s nadsenım a horlivostı, napodobıme tak Boha, ktery se ˇ ´ ´ ´ o zivot lidı velmi zajıma. (Ezekiel 3:17–21) Pokud tuto svou ˇ ˇ ´ ˇ odpovednost pilne plnıme, budeme moci podobne jako ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ apostol Pavel rıci: „Jsem cisty od krve vsech lidı, nebo jsem ˇ ´ ˇ ˇ´ se nezdrzel, abych vam nesdelil celou Bozı radu.“ (Skutky ´ ˇ 20:26, 27) Mluvit s lidmi o Bohu a o jeho zamerech je jed´ ´ ˚ ˚ ˚ ˇ ´ nım ze znamenitych zpusobu, jak muzeme davat najevo, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ze si zivota a krve nanejvys cenıme. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 19. Co musıme delat, abychom byli ‚cistı od krve vsech lidı‘?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ˇ ´ ˇ Zivot je darem od Boha. (Zalm 36:9; Zjevenı 4:11) ´ ´ ˇ ˇ ˇ Podstoupit potrat je nespravne, protoze zivot ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ nenarozeneho dıtete je v Bozıchˇ ocıch draho´ ˇ´ˇ cenny. (2. Mojzısova 21:22, 23; Zalm 127:3) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Uctu k zivotu davame najevo tım, ze s nım ˇ ´ ˇ´ˇ nehazardujeme a ze nejıme krev. (5. Mojzısova 5:17; Skutky 15:28, 29)

ˇ ´ ´ CTRNACTA KAPITOLA

´ ˇ ˇ ´ ˇ Jak dosahnout stestı v rodine? ´ ´ ˇ Jak se pozna dobry manzel? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ Jak muze byt zena dobrou manzelkou? ˇ ´ ´ ˇ Podle ceho se pozna dobry rodic? ´ ˇ ˇ ´ ˇ Jak mohou k rodinne pohode prispıvat deti? ˚ ˇ ˇ ˇ ´ JEHOVA BUH si preje, aby vase rodina byla sastna. Jeho ˇ ´ ˇ Slovo, Bible, poskytuje rady kazdemu clenu rodiny a uka´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ zuje, jakou ulohu mu v tomto usporadanı Buh pridelil. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Kdyz kazdy v rodine plnı svou ulohu v souladu s tım, co ˚ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ˇ Buh rıkˇ a, vede to k velmi uspokojujıcım vysledkum. Jezıs ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ rekl: „Sastnı jsou ti, kdo slysı Bozı slovo a dodrzujı je!“ ´ˇ (Lukas 11:28) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 2 Stest ı v rodine zavisı do znacne mıry na tom, zda si ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ ´ ´ uvedomujeme, ze Puvodcem rodinneho usporadanı je Je´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ hova — ten, ktereho Jezıs nazval ‚nasım Otcem‘. (Matous ˇ ´ ´ ˇ ´ 6:9) Kazda rodina na zemi existuje dıky nasemu nebeske˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ mu Otci a muzeme si byt jisti, ze on vı nejlepe, co ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ k rodinnemu stestı prispıva. (Efezanum 3:14, 15) Co tedy ´ ´ ˇ ˚ ˇ´ ´ o uloze jednotlivych clenu rodiny Bible rıka? ˇ RODINA BYLA STVORENA BOHEM ˇ ´ 3 Jehova vytvoril prvnı lidi, Adama a Evu, a spojil je ˇ ´ ´ ´ ´ manzelskym poutem. Na zemi jim dal nadherny rajsky do´ ˇ ˇ mov — zahradu Eden — a vybıdl je, aby meli deti. „Bute ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 1. Co je klıcem ke sastnemu rodinnemu zivotu? ´ ˇ ´ ˇ 2. Co si musıme uvedomovat, chceme-li mıt sastnou rodinu? ´ ˇ ˚ ˇ ´ 3. Jak Bible popisuje vznik lidske rodiny a proc si muzeme byt jisti, ˇ ze je to pravda?

´ ˇ ˇ ´ ˇ Jak dosahnout stestı v rodine?

135

´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ plodnı a pribyvejte a naplnte zemi,“ rekl Jehova. (1. Mojzıˇ ´ ´ ˇ sova 1:26–28; 2:18, 21–24) To nenı pouha povest ani ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ mytus. Sam Jezıs totiz ukazal, ze to, co se o pocatku rodin´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ neho zivota dozvıdame z Prvnı knihy Mojzısovy, je pravda. ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˚ (Matous 19:4, 5) Prestoze dnes zazıvame mnoho problemu ´ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ a nas zivot nevypada tak, jak si to Buh pral, prozkoumejme ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ otazku, jak je mozne stestı v rodine dosahnout. ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 4 Kazd y clen rodiny v nı muze prispet ke stestı tım, ze ´ ´ ´ ´ napodobuje Boha v projevovanı lasky druhym. (Efeza˚ ˚ ˇ ˇ num 5:1, 2) Jak ale muzeme Boha napodobovat, kdyz ho ´ ˚ ˚ ´ ´ ˚ ˇ nevidıme? Jehovuv zpusob jednanı muzeme pochopit ´ ˇ ˚ ´ dıky tomu, ze Buh poslal z nebe na zem sveho prvoroze´ ˇ ˇ´ˇ neho Syna. (Jan 1:14, 18) Kdyz byl tento Syn, Jezıs Kristus, ´ ˇ ˇ na zemi, napodoboval sveho Otce tak dokonale, ze videt ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ Jezıse a naslouchat mu bylo stejne, jako kdyby clovek byl ´ ˇ´ v prıtomnosti Jehovy a naslouchal jemu samotnemu. (Jan ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ 14:9) Proto kdyz se dozvıdame, jak Jezıs projevoval lasku, ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ a kdyz se jej snazıme napodobovat, muze kazdy z nas priˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ spet k tomu, ze jeho rodina bude sastnejsı. ˇ VZOR PRO MANZELY ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 5 Bible rıka, ze manzel by mel se svou manzelkou jednat ˇ ´ ˇ ´ stejne, jako Kristus jednal se svymi ucednıky. Zamysleme ´ ´ ´ ´ ˇ ´ se nad nasledujıcı biblickou vybıdkou: „Manzele, milujte ´ ˇ ´ ´ ˇ stale sve manzelky, prave jako i Kristus miloval sbor a vyˇ ˇ ˇ ´ ´ dal se za nej . . . Takto by meli manzele milovat sve ˇ ´ ´ ˇ ˇ manzelky jako sva vlastnı tela. Kdo miluje svou manzelku, ˇ ´ ´ miluje sebe, nebo nikdo nikdy nemel v nenavisti sve ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vlastnı telo; ale zivı je a nezne je chova, stejne jako i Krisˇˇ ˇ ´ ˚ tus nezne chova sbor.“ (Efezanum 5:23, 25–29) ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 4. (a) Jak muze kazdy clen rodiny prispıvat k jejımu stestı? (b) Proc ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ je pro dosazenı stestı v rodine tak dulezite poucit se ze zivota Jezıse? ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ 5, 6. (a) Jaky prıklad si mohou manzele vzıt z toho, jak Jezıs jednal ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ se sborem? (b) Co musıme delat, aby nam Buh odpoustel hrıchy?

136


´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ Tım, jak Jezıs miloval sbor svych ucednıku, dal doko´ ˇ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ naly prıklad vsem manzelum. Sve ucednıky ‚miloval az ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ do konce‘ a obetoval za ne svuj zivot, a to i presto, ze ani ´ ˇ zdaleka nebyli dokonalı. (Jan 13:1; 15:13) Podobne jsou ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ manzele vybızeni: „Manzele, neustale milujte sve manzelˇ ˇ ˇ ´ ˚ ky a nebute na ne horce rozhnevanı.“ (Kolosanum 3:19) ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Co manzelovi pomuze, aby tuto radu dokazal uplatnovat, ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ a to zvlaste ve chvılıch, kdy jeho manzelka nejedna zrovˇ ˇ ´ ´ na s rozvahou? Mel by pamatovat na to, ze on sam ma ´ ˇ ˚ ´ ´ take chyby, a ze pokud mu je Buh ma odpustit, musı pro ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ to jako manzel sam neco udelat. Co by to melo byt? Musı ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ odpoustet tem, kdo se prohresili proti nemu, a mezi tako´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ve lidi patrı i jeho manzelka. Ta by samozrejme mela ˇ ˇ ´ ´ ˇ jednat stejne. (Matous 6:12, 14, 15) Chapete nynı, proc ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ nekterı lide rıkajı, ze sastne manzelstvı je svazkem dvou ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ lidı, kterı si umejı odpoustet? ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ 7 Manzele by take nemeli prehlednout to, ze Jezıs byl ke ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ svym ucednıkum vzdy ohleduplny. Bral v uvahu jejich ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ omezenı a telesne potreby. Naprıklad kdyz byli unavenı, ˇ ˇ ˇ ´ ´ rekl jim: „Pojte sami soukrome na osamele mısto a trochu ˇ ˇ ˇ ˇ´ si odpocinte.“ (Marek 6:30–32) I manzelka si zaslouzı, aby ´ ˇ ˇ ˇ s nı manzel jednal ohleduplne. Bible manzelku popisuje ˇ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ jako ‚slabsı nadobu‘, jız by mel manzel prokazovat „cest“. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Proc? Protoze jak manzele, tak i manzelky se rovnym dılem ˇˇ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ tesı z „nezaslouzene prızne zivota“. (1. Petra 3:7) Manzele ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ by meli pamatovat na to, ze Buh ocenuje ˇ vernost cloveka, ˇ ˇ ˇ a ne to, zda je nekdo muz nebo zena. (Zalm 101:6) ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 8 Bible rˇ ık a, ze manzel, ktery „miluje svou manzelku, miˇ ˇ ˇ ˇ luje sebe“. Je to tak proto, ze muz a jeho manzelka „jiz ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ nejsou dva, ale jedno telo“, jak rekl Jezıs. (Matous 19:6) 6

ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ 7. Co bral Jezıs v uvahu a jaky prıklad tım dal manzelum? ˇ ˇ ´ ˇ 8. (a) Jak to, ze manzel, ktery „miluje svou manzelku, miluje sebe“? ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ (b) Co znamena vyrok, ze manzel a manzelka jsou „jedno telo“?


137

´ ´ ´ ´ ´ ˇ Sexualnı uspokojenı tedy musı hledat vyhradne jeden ´ ˇ´ ´ ˚ u druheho. (Prıslovı 5:15–21; Hebrejcum 13:4) To se jim ˇ ˇ ˇ ´ bude darit za predpokladu, ze budou projevovat nesobecky ´ ˇ ´ ˚ zajem o potreby sveho partnera. (1. Korinanum 7:3–5) Za ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ pozornost stojı take nasledujıcı pripomınka: „Nikdo nikdy ´ ˇ ˇˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ nemel v nenavisti sve vlastnı telo; ale zivı je a nezne je cho´ ˇ ´ ´ ˇ va.“ Manzele majı milovat svou manzelku jako sami sebe ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ a mıt pri tom na pameti, ze i oni jsou odpovednı sve hlaˇ ˇ´ˇ ˚ ˚ ve — Jezısi Kristu. (Efezanum 5:29; 1. Korinanum 11:3) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 9 Apostol Pavel mluvil o ‚nezne naklonnosti, jakou ma ˚ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ Kristus‘. (Filipanum 1:8) Jezısova neznost byla pro druhe ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ obcerstvujıcı. Byla to vlastnost, ktera k nemu pritahovala ˇ ˇ ´ zeny, jez se staly jeho nasledovnicemi. (Jan 20:1, 11–13, 16) ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ A manzelka touzı po nezne naklonnosti sveho manzela. ˇ ´ ˇ PRIKLAD PRO MANZELKY ˇ ´ ˇ ´ ´ 10 Rodina je urcit a organizacnı jednotka, a pokud ma ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ fungovat hladce, musı v nı byt vedenı. I Jezıs se podrizuje ´ vedenı od Toho, kdo je jeho hlavou. „Hlavou Krista je . . . ˚ ˇ ˇ ˇ Buh“, a stejne tak „hlavou zeny je . . . muz“. (1. Korina˚ ˇ´ˇ ˇ ´ num 11:3) V tom, jak se Jezıs podrizuje vedenı od Boha, je ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ pro nas znamenitym prıkladem, protoze kazdy z nas se ne´ ˇ komu musı podrizovat. ˇ ´ ˇ 11 Nedokonaly´ muzˇ del a chyby a jako hlava rodiny casto ´ ˇ ˇ ani zdaleka nedosahuje idealu. Jak by na to mela manzelka ˇ ´ ˇ ˇ reagovat? Nemela by sveho manzela snizovat ani se pokouˇ ˇ ´ ´ ´ set prevzıt jeho ulohu a chopit se kormidla. Moudra ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ manzelka vı, ze z Bozıho stanoviska ma velkou hodnotu ˇ ´ ´ ´ to, kdyz projevuje ticheho a mırneho ducha. (1. Petra 3:4) ´ ˇ´ˇ ˇ ´ˇ ˚ ˇ 9. O ktere Jezısove vlastnosti se pıse ve Filipanum 1:8 a proc by manˇ ˇ ´ ˇ zel mel tuto vlastnost projevovat sve manzelce? ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ 10. Jaky prıklad dava Jezıs manzelkam? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 11. Jaky postoj by manzelka mela mıt ke svemu manzelovi a k cemu ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ muze jejı jednanı vest?

138


´ ˇ ˇ´ ˇ S takovym postojem pro ni bude snadnejsı projevovat zbozˇ´ ´ˇ ´ ´ ´ nou podrızenost, a to i za obtıznych okolnostı. Bible navıc ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ rıka: „Manzelka by mela mıt ke svemu manzelovi hlubo´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ kou uctu.“ (Efezanum 5:33) Ale co kdyz manzel neprijıma ˇ ´ ´ ˇ Krista jako svou Hlavu? Bible manzelky vybızı: „Podrizujte ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ [se] svym vlastnım manzelum, aby nekterı, jestlize nejsou ˇ ´ ´ ´ ´ ´ poslusni slova, byli zıskani beze slova chovanım svych ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ manzelek, protoze jsou ocitymi svedky vaseho cudneho ´ ´ ´ chovanı spolu s hlubokou uctou.“ (1. Petra 3:1, 2) ˇ ˇ ´ ˇ 12 A uzˇ manzel je kresanem, nebo ne, nenı od manzel´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ky projevem neucty, pokud taktne vyjadrı odlisny nazor. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Jejı pohled na veci muze byt spravny, a kdyz manzel sve zeˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ne nasloucha, muze z toho mıt uzitek cela rodina. Abraham ´ ˇ ˇ ´ sice nesouhlasil s tım, kdyz mu jeho manzelka Sara navrho´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ vala prakticke resenı urciteho problemu, ktery v jejich ´ ˚ ˇ domacnosti vznikl, ale Buh Abrahamovi rekl: „Naslouchej ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ jejımu hlasu.“ (1. Mojzısova 21:9–12) Pokud vsak manzel ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ udela v nejake zalezitosti konecne rozhodnutı, ktere nenı ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ v rozporu s Bozımi zakony, jeho manzelka se podrıdı a ta´ ´ ˇ´ ˚ kove rozhodnutı podporı. (Skutky 5:29; Efezanum 5:24) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ 13 Kdyz manzelka dobre plnı svou ulohu, muze toho ˇ ˇ ˇ´ ˇ pro rodinu udelat hodne. Bible naprıklad ukazuje, ze vda´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ne zeny majı ‚milovat sve manzely, milovat sve deti, byt ´ ´ ´ ´ ˇ zdrave mysli, cudne, doma pracovite, dobre a podrizovat ´ ´ ˇ ˚ ˇ se svym vlastnım manzelum‘. (Titovi 2:4, 5) Manzelce ´ ´ ´ ˚ ´ a matce, ktera jedna takovym zpusobem, bude jejı rodina ´ ´ ˇ´ ´ ˇ trvale projevovat lasku a uctu. (Prıslovı 31:10, 28) Manzel´ ˇ ´ ´ ˇ ´ stvı je vsak svazkem nedokonalych lidı, a proto nektere ´ ´ krajnı situace mohou vyustit v rozluku nebo rozvod. Za ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ urcitych okolnostı Bible rozluku pripoustı. Presto ji nenı ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mozne brat na lehkou vahu, protoze Bible radı: „Manzelˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ 12. Proc nenı nespravne, kdyz manzelka uctive vyjadrı svuj nazor? ˇ ´ ´ ´ ˇ 13. (a) K cemu vybızı vdane zeny rada v Titovi 2:4, 5? (b) Co Bible ˇ´ ´ rıka o rozluce a rozvodu?

´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ Jaky znamenity prıklad dala manzelkam Sara?

ˇ ´ ´ ˇ ˇ ka [by] nemela odejıt od sveho manzela .. . a manzel by ˇ ˇ ˚ nemel opustit svou manzelku.“ (1. Korinanum 7:10, 11) ´ ˚ A biblickym duvodem k rozvodu je pouze smilstvo jedno˚ ˇ ho z partneru. (Matous 19:9) ´ ˇ DOKONALY VZOR PRO RODICE ˚ ˇ ˇ´ 14 Dokonaly´ vzor dal Jezˇ ı´ sˇ i rodicˇ um. Je pro ne prıklaˇ ˇ ˇ ´ ˇ dem v tom, jak jednal s detmi. Kdyz ucednıci nechteli ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ malym detem dovolit, aby prichazely k Jezısovi, ten rekl: ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ „A ke mne male deti prichazejı; nepokousejte se je zastaˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vit.“ Bible rıka, ze potom „bral deti do naruce a zacal jim ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ zehnat a vkladat na ne ruce“. (Marek 10:13–16) Jezıs si na ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ male deti udelal cas. Nemeli byste si ho tedy na sve vlast´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nı syny a dcery najıt i vy? Deti potrebujı, abyste si na ne ˇ ˇ ´ ´ ´ vyhradili hodne casu, a ne jen kratke chvilky. Musıte si ˇ ˇ ´ ˇ ˇ udelat cas take na to, abyste je vyucovali, protoze Jehova ˇ ˚ ˇ ˇ´ˇ to od rodicu vyzaduje. (5. Mojzısova 6:4–9) ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ 15 Tento svet je stale nicemnejsı, a proto deti od svych ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ rodicu potrebujı ochranu pred zlymi lidmi, kterı by jim ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ 14. Jak Jezıs jednal s detmi a co deti od svych rodicu potrebujı? ˇ ˇ ´ ˇ ´ 15. Co mohou rodice udelat pro ochranu svych detı?

140


ˇ ´ˇ ´ ˇ ˚ ˇ´ ˇ´ chteli ublızit. K takovym zlocincum patrı naprıklad ti, kdo ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ deti sexualne zneuzıvajı. Uvazujme o tom, jak Jezıs chranil ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ sve ucednıky, kterym s laskou rıkal „deatka“. Kdyz byl ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zatykan a brzy ho cekala poprava, umoznil svym ucednı˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ kum, aby utekli.ˇ (Jan 13:33; 18:7–9) Kazdy rodic musı byt ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ve strehu pred Dablovymi pokusy ublızit malym detem. ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ Sve deti musıte predem varovat.1 (1. Petra 5:8) Nikdy drıˇ ˇ ´ ´ ´ ve detem nehrozilo v telesnem, duchovnım a mravnım ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ohledu vetsı nebezpecı nez dnes. ´ ˇ ´ ˇ ˇ 16 Poslednı noc pred tım, nezˇ Jezˇ ı´ sˇ zemrel, se jeho ucedˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 1 Uzitecn´ e rady, jak sve´ deti ˇ chranit, najdete ve 32. kapitole knihy ´ ˇ ´ Co se dozvıdame od Velkeho ucitele, kterou vydali svedkove Jehovovi. ˇ ˇ ˇ´ˇ 16. Co se mohou rodice naucit z toho, jak Jezıs reagoval na nedoko´ ˇ ´ ˚ nalost svych ucednıku? ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ Co se rodice mohou naucit z toho, jak s detmi jednal Jezıs?


141

´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ nıci preli, kdo je mezi nimi vyznamnejsı. Jezıs se na ne ale ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ nerozzlobil. Mısto toho se dal laskyplne snazil pusobit ´ ´ ˇ´ ´ ˇ na jejich srdce svymi slovy i svym prıkladem. (Lukas ˇ ˇ 22:24–27; Jan 13:3–8) Pokud jste rodici, vsimli jste si, jak ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ byste mohli Jezıse napodobovat, kdyz sve deti usmernujeˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ te? Je pravda, ze deti ukaznovanı potrebujı, ale rodice by ˇ ´ ´ˇ jim ho meli poskytovat „ve vhodne mıre“, a nikdy ne ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ v hnevu. Nikdy by nemeli mluvit neuvazene, protoze to by ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ se podobalo ‚bodanı mecem‘. (Jeremjas 30:11; Prıslovı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 12:18) Sve dıte byste meli ukaznovat tak, aby pozdeji videˇ ´ ˇ ˚ ˚ lo, ze to bylo na mıste. (Efezanum 6:4; Hebrejcum 12:9–11) ˇ VZOR PRO DETI ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 17 Mohou se od Jezıse neco naucit i deti? Ano, rozhodˇ ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ne mohou. Svym prıkladem Jezıs ukazal, ze deti majı ˇ ´ ˇ ˇ ˇ poslouchat rodice. „Prave jak me Otec naucil, tak mlu´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ vım,“ rekl Jezıs. Pak dodal: „Vzdy delam to, co se mu lıbı.“ ˇ´ˇ ´ ´ (Jan 8:28, 29) Jezıs poslouchal sveho nebeskeho Otce, ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ a Bible vybızı deti, aby poslouchaly sve rodice. (Efezanum ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ 6:1–3) Jezıs byl sice dokonalym dıtetem, ale sve rodice Joˇ ˇ ´ ˇ´ˇ sefa a Marii poslouchal i presto, ze byli nedokonalı. Jezıs ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ svou poslusnostı jiste prispel k tomu, ze jejich rodina byla ˇ ´ ´ˇ sastna. (Lukas 2:4, 5, 51, 52) ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ 18 Mohou se deti poucit, jak se vıc podobat Jezısovi a poˇˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tesit tak sve rodice? Pripusme, ze pro mlade lidi je nekdy ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ tezke sve rodice poslouchat, ale prave to od nich Buh oce´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ kava. (Prıslovı 1:8; 6:20) Jezıs sveho nebeskeho Otce ˇ ´ˇ ´ ´ poslouchal vzdy, dokonce i za obtıznych okolnostı. Jedˇ ˇ´ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ nou, kdyz bylo pro Jezıse obzvlas tezke jednat v souladu ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ s Bozı vulı, rekl: „Odstran ode mne tento pohar [urcity poˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ zadavek].“ Nicmene Jezıs udelal to, co po nem Buh chtel, ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ´ ˇ 17. V jakych smerech Jezıs poskytl dokonaly prıklad detem? ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 18. Proc Jezıs vzdy poslouchal sveho nebeskeho Otce a komu deti de´ ˇ ´ ´ ˇ lajı radost, kdyz poslouchajı sve rodice?

142


ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ protoze si uvedomoval, ze jeho Otec vı, co je nejlepsı. (Lu´ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kas 22:42) Kdyz se deti ucı byt poslusne, delajı velkou ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ radost nejen svym rodicum, ale take svemu nebeskemu ˇ´ ´ Otci.1 (Prıslovı 23:22–25) ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ 19 Dabel pokousel Jezıse, a my si muzeme byt jistı, ze ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ k nespravnemuˇ jednanı bude svadet i mlade lidi. (Matous ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ 4:1–10) Satan Dabel vyuzıva tlak vrstevnıku, protoze tako´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ vemu tlaku je casto tezke odolat. Je tedy velmi dulezite, ˇ ´ ˇ ˇ ´ aby se deti nestykaly se spatnou spolecnostı. (1. Korina˚ ´ ´ ˇ´ num 15:33) Jakobova dcera Dina se stykala s lidmi, kterı ´ ˚ ´ ´ ˚ neuctıvali Jehovu, a zpusobila si tım spoustu problemu. ˇ´ˇ ˇ (1. Mojzısova 34:1, 2) Mejme na mysli, jak hluboce mo´ ˇ ´ ˇ ˇ hou byt clenove rodiny zraneni, kdyz se jeden z nich ´ ´ ˇ´ ´ zaplete do sexualnı nemravnosti. (Prıslovı 17:21, 25) ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ KLIC KE STESTI V RODINE ´ ´ ´ 20 S rodinnymi problemy se lze vyrovnat mnohem leˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ pe, kdyz vsichni clenove rodiny uplatnujı biblicke rady. ˇ 1 Neposlechnout rodice by by´ ´ ˇ lo spravne jedine tehdy, kdyˇ ´ ˇ ˇ by rodic od dıtete vyzadoval, ˇ ˇ´ ´ aby porusilo Bozı zakon. (Skutky 5:29) ´ ´ ´ 19. (a) Jak Satan svadı mlade ˚ ˇ ˇ ´ lidi? (b) Jak muze spatne cho´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ vanı detı pusobit na rodice? ´ ˇ ´ ˇ 20. Co musı kazdy clen roˇ diny delat, aby rodina byla ˇ ´ sastna?

ˇ ´ ´ O cem by mladı lide ˇ ˇ ´ ˇ ˇ meli premyslet, kdyz ˇ ´ jsou v pokusenı?


143

ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Uplatnovanı techto rad je vlastne klıcem k rodinnemu ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ stestı. Manzele, milujte tedy svou manzelku a jednejte s nı ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ stejne, jako Jezıs jedna se svym sborem. Manzelky, podri´ ´ ˇ ˇ´ zujte se vedenı sveho manzela a napodobujte prıklad ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ schopne manzelky popsane v Prıslovıch 31:10–31. Rodice, ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ poucujte sve deti. (Prıslovı 22:6) Otcove, ‚predsedejte sve ´ ´ ´ ˚ vlastnı domacnosti znamenitym zpusobem‘. (1. Timoteoˇ ´ ˇ ˚ vi 3:4, 5; 5:8) A deti, poslouchejte sve rodice. (Kolosanum ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 3:20) Nikdo v rodine nenı dokonaly, a tak vsichni delajı ´ ´ chyby. Proto bute pokornı a proste jeden druheho o odˇ ˇ ´ pustenı. ˇ ˇ ´ ˇ 21 Bible skutecn e obsahuje spoustu cennych rad a pouce´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nı tykajıcıch se rodinneho zivota. Krome toho mluvı ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ o Bozım novem svete a o pozemskem raji naplnenem sast´ ˇ´ ´ ´ nymi lidmi, kterı budou uctıvat Jehovu. (Zjevenı 21:3, 4) ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ To je skutecne nadherna vyhlıdka. A pokud uplatnuje´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ me pokyny zaznamenane v Bozım slove, Bibli, muzeme se ˇ ´ ´ ˇ ˇˇ ˇ ze sastneho rodinneho zivota tesit uz dnes. ´ ´ ´ ´ ˇ 21. Jakou nadhernou vyhlıdku do budoucnosti mame a dıky cemu ˇ ˚ ˇ ˇˇ ˇ ´ ´ ˇ se uz dnes muzeme tesit ze sastneho rodinneho zivota?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ´ ˇ ´ ˇ Manzel ma milovat svou manzelku jako sve ´ ˇ ˚ vlastnı telo. (Efezanum 5:25–29) ˇ ˇ ˇ Manzelka by mela milovat svou rodinu ´ ´ ´ ˇ a mıt uctu ke svemu manzelovi. (Titovi 2:4, 5) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Rodice majı milovat, poucovat a chranit sve ˇ ˇ´ˇ deti. (5. Mojzısova 6:4–9) ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ Deti majı poslouchat sve rodice. (Efezanum 6:1–3)

´

´

PATNACTA KAPITOLA

´ ˚ ´ ´ ´ Jaky zpusob uctıvanı ˚ Buh schvaluje? ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Lıbı se Bohu vsechna nabozenstvı? ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jak muzeme poznat prave nabozenstvı? ´ ´ ´ Kdo dnes na zemi uctıva praveho Boha? ˚ ´ ´ ´ ˇ JEHOVA BUH se o nas hluboce zajıma a preje si, abychom ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ meli uzitek z jeho laskyplneho vedenı. Pokud jej uctıvame ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ spravne, budeme sastnı a vyhneme se v zivote mnoha ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ problemum. Od Jehovy take zıskame pozehnanı a po´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ moc. (Izajas 48:17) Existujı vsak stovky nabozenstvı, ktera ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ tvrdı, ze o Bohu ucı pravdu. Presto se vsak jejich ucenı ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ o tom, kdo je Buh a co od nas ocekava, od sebe velmi lisı. ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 2 Podle ceho muze clovek zjistit, jak ma Jehovu spravneˇ ´ ´ ˚ ´ uctıvat? Nemusıme kvuli tomu studovat a srovnavat nauky ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ vsech tech ruznych nabozenstvı. Stacı pouze zjistit, co ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ o pravem uctıvanı doopravdy rıka Bible. Znazorneme si to. ´ ´ ˇ ´ ˇ V mnoha zemıch jsou problemy s padelanymi penezi. Kdy´ ˇ´ ˇ ´ byste dostali za ukol vytrıdit falesne bankovky, jak byste ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ postupovali? Ucili byste se nazpame vsechny mozne zpuˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ soby falsovanı? Ne. Svuj cas byste vyuzili lepe, kdybyste ´ ´ ˇ ´ ´ studovali prave penıze. A az byste zjistili, jak prave penıze ´ ˇ doopravdy vypadajı, snadno byste rozeznali i padelky. Poˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ dobne kdyz se dozvıme, jak rozpoznat prave nabozenstvı, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ pak rozezname i ta nabozenstvı, ktera jsou falesna. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 1. Jaky uzitek nam prinese to, kdyz budeme Boha uctıvat spravne? ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ 2. Podle ceho muzeme zjistit, jak mame Jehovu spravne uctıvat, a dı´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ky kteremu znazornenı to muzeme pochopit?

´ ˚ ´ ´ ´ ˚ Jaky zpusob uctıvanı Buh schvaluje?

145

˚ ˇ ´ ´ 3 Je dule zite uctıvat Jehovu tak, jak to on schvaluje. ´ ´ ˇˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Mnozı lide verı, ze Bohu se lıbı vsechna nabozenstvı. Bible ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ale nic takoveho nerıka. A rovnez nestacı, jestlize nekdo ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ o sobe pouze prohlasuje, ze je kresan. Jezıs rekl: „Ne kazdy, ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ kdo mi rıka: ‚Pane, Pane‘, vstoupı do nebeskeho kralovstvı, ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ale ten, kdo cinı vuli meho Otce, ktery je v nebesıch.“ Ma´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ me-li tedy zıskat Bozı schvalenı, musıme zjistit, co od nas ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Buh ocekava, a delat to. O lidech, kterı nejednajı v souladu ˇ´ ˚ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ s Bozı vulı, Jezıs rekl, ze se ‚dopoustejı nezakonnosti‘. (Maˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ tous 7:21–23) Podobne jako padelane penıze, ani falesne ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ nabozenstvı nema zadnou skutecnou hodnotu. A co je jes´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ te horsı, takove nabozenstvı dokonce lidem skodı. ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 4 Jehova dav a kazdemu cloveku moznost zıskat vecny ˇ ´ ˇ ˇˇ ˇ ´ ˇ ´ zivot. Mame-li se vsak tesit z nekonecneho zivota v raji, ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ musıme Boha uctıvat spravne a musıme jiz nynı zıt v sou´ ˇ ´ ´ ˇ ladu s tım, co je Bohu prijatelne. Je smutne, ze mnoho ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ lidı to odmıta. Proto Jezıs rekl: „Vchazejte uzkou branou, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ protoze siroka a prostorna je cesta, jez vede do znicenı, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ a mnoho je tech, kdo se po nı vydavajı; zatımco uzka je ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ brana a stısnena cesta, jez vede do zivota, a malo je tech, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ kdo ji nalezajı.“ (Matous 7:13, 14) Prave nabozenstvı vede ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ k vecnemu zivotu. Falesne nabozenstvı vede ke znicenı. ˇ Jehova si nepreje, aby byl kdokoli zahuben, a proto lidem ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ po cele zemi dava prılezitost, aby se o nem dozvedeli. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ (2. Petra 3:9) Je to tedy skutecne tak — zpusob, jımz uctı´ ˇ vame Boha, povede bu k zivotu, nebo ke smrti. ´ ´ ˇ ´ JAK ROZEZNAT PRAVE NABOZENSTVI ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ 5 Jak lze najıt onu ‚cestu k zivotu‘? Jezıs rekl, ze prave naˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ bozenstvı se jasne projevı v zivote tech, kdo je vyznavajı. ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇˇ 3. Co musıme v souladu s Jezısovymi slovy delat, mame-li se tesit ˇ´ ´ ´ z Bozıho schvalenı? ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ 4. Co znamenajı Jezısova slova o dvou cestach a kam kazda z nich vede? ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 5. Podle ceho muzeme rozeznat ty, kdo vyznavajı prave nabozenstvı?

146


´ ˇ ˇ ´ ´ „Poznate je podle jejich ovoce,“ rekl. „Kazdy dobry strom ´ ˇ ´ nese znamenite ovoce.“ (Matous 7:16, 17) Jinymi slovy, ty, ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kdo vyznavajı prave nabozenstvı, bude mozne rozeznat po´ ˇˇ´ ´ ´ ´ ´ dle nauk, kterym verı, a podle jejich chovanı. Pravı ctitele ´ ˇ ´ Boha nejsou sice dokonalı a delajı chyby, ale jako skupiˇ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ na se snazı jednat v souladu s Bozı vulı. Uvazujme nynı ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ o sesti rysech, podle nichz lze prave nabozenstvı rozeznat. ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 6 Bozˇ ı´ sluzebn ıci zakladajı sve ucenı na Bibli. Sama Bible ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇˇ ´ rıka: „Cele Pısmo je inspirovano Bohem a je prospesne ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ k vyucovanı, ke karanı, k urovnavanı vecı, k ukaznovanı ˇ´ ˇ ˇ ˚ ´ ve spravedlnosti, aby Bozı clovek byl zcela zpusobily, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ uplne vyzbrojeny pro kazde dobre dılo.“ (2. Timoteovi ˇ ´ ˇ ˚ 3:16, 17) Apostol Pavel svym spolukresanum napsal: ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ „Kdyz jste obdrzeli Bozı slovo, ktere jste slyseli od nas, neˇ ´ ´ ˇ ˇ´ prijali jste je jako lidske slovo, ale prave jako to, cım po ˇ ˇ´ ˇ ˚ pravde je, jako Bozı slovo.“ (1. Tesalonicanum 2:13) Na´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ uky praveho nabozenstvı a jednanı jeho clenu tedy nejsou ˇ ´ ´ ´ ´ zalozeny na lidskych nazorech ani na tradici. Pochazejı ˇ´ ´ z Bozıho inspirovaneho slova, Bible. ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 7 Vynikajıc ı prıklad v tom, jak zakladat sve vyucovanı ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ na Bozım slove, dal Jezıs Kristus. Kdyz se modlil ke svemu ´ ˇ ´ nebeskemu Otci, rekl: „Tve slovo je pravda.“ (Jan 17:17) ˇ´ˇ ˇ´ ˇˇ ˇ ˇ ´ Jezıs Bozımu slovu veril a vsechno, co vyucoval, bylo s Pısˇ´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ mem v souladu. Jezıs casto rıkal: „Je napsano.“ (Matous ˇ ´ ´ ˇ ˇ 4:4, 7, 10) Potom citoval nejaky biblicky vers. Podobne ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ani pravı Bozı ctitele dnes nevyucujı svoje vlastnı myˇ ˇˇ´ ˇ ˇ´ ´ slenky. Naopak verı, ze Bible je Bozı slovo, a proto sve ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ vyucovanı pevne zakladajı na tom, co rıka Pısmo. ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 8 Ti, kdo patrˇ ı´ k pravemu nabozenstvı, uctıvajı jedine Je´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ hovu a oznamujı druhym jeho jmeno. Jezıs prohlasil: ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ 6, 7. Jaky nazor majı Bozı sluzebnıci na Bibli a jaky prıklad v tomto ˇ´ˇ ohledu dal Jezıs? ˇ´ ´ ´ ´ 8. Co patrı k uctıvanı Jehovy?

´ ´ CTITELE PRAVEHO BOHA

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ

´ ´ ´ ˇ ´ zakladajı sve ucenı na Bibli ´ ´ ˇ ´ ´ ´ uctıvajı jedine Jehovu a oznamujı druhym jeho jmeno ´ ´ ´ si navzajem projevujı pravou lasku ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ prijımajı Jezıse jako Bozı prostredek k zachrane ˇ´ ´ ˇ nejsou castı tohoto sveta ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ kazou o Bozım Kralovstvı jako o jedine nadeji pro lidstvo

148


´ ˇ ´ ´ „Jehovu, sveho Boha, budes uctıvat a jemu samotnemu ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ budes prokazovat posvatnou sluzbu.“ (Matous 4:10) Bozı ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ sluzebnıci tedy neuctıvajı nikoho jineho nez Jehovu. K to´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ muto uctıvanı patrı take to, ze lidem oznamujı jmeno ´ ˇ ´ ´ ˚ prav a vysvetlujı jim, jakou ma Buh osobnost. ˇ eho Boha ˇ´ ´ ˇ ´ ´ Zalm 83:18 rıka: „Ty, jehoz jmeno je Jehova, ty sam jsi ˇˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ Nejvyssı nad celou zemı.“ Jezıs nam poskytl vzor v tom, ´ ´ ´ jak mame druhym lidem pomahat, aby Boha poznali. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ V modlitbe totiz rekl: „Zjevil jsem tve jmeno lidem, ktere ˇ ˇ ´ ´ jsi mi dal ze sveta.“ (Jan 17:6) Podobne ctitele praveho ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ Boha dnes ucı druhe o Bozım jmenu a take o Bozıch zaˇ merech a vlastnostech. ´ ´ 9 Bozˇ ı´ ctitele´ si navzajem projevujı opravdovou, nesobec´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ kou lasku. Jezıs rekl: „Podle toho vsichni poznajı, ze jste ˇ ´ ´ ´ moji ucednıci, budete-li mıt mezi sebou lasku.“ (Jan 13:35) ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Takovou lasku meli mezi sebou i prvnı kresane. Laska ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ zalozena na biblickych zasadach prekonava rasove, soci´ ´ ´ ´ ´ ´ alnı a narodnostnı bariery a stmeluje lidi nezlomnym ´ ˚ ˇ´ ˇ ´ ˇ poutem prave jednoty. (Kolosanum 3:14) Prıslusnıci fales´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ nych nabozenstvı takove laskyplne bratrske vztahy nemajı. ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˚ ´ ´ ´ Proc to muzeme rıct? Kvuli narodnostnım a etnickym ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ odlisnostem totiz jeden druheho zabıjejı. Pravı kresane ´ ´ ´ ˇ ´ ´ naproti tomu odmıtajı vzıt do ruky zbran a nezabıjejı ani ´ ˇ ´ ´ ´ ´ sve kresanske bratry, ani nikoho ˇ jineho. Bible uv ˇ ´ adı:´ „Poˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ dle toho jsou zrejme Bozı deti a Dablovy deti: Zadny, kdo ´ ´ ´ ´ nesetrvava ve spravedlnosti, nepochazı z Boha, ani ten, ´ ´ ´ ´ kdo nemiluje sveho bratra. . . . Mame mıt jeden k druhemu ´ ´ ´ ˇ ´ lasku; ne jako Kain, ktery pochazel z toho nicemneho a za´ bil sveho bratra.“ (1. Jana 3:10–12; 4:20, 21) ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 10 Mıt pravou lasku znamena pochopitelne vıc nez jen ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ nezabıjet druhe lidi. Pravı kresane nesobecky vyuzıvajı ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ 9, 10. Jakymi zpusoby si kresane navzajem projevujı lasku?


149

˚ ˇ ´ ˇ ´ svuj cas, energii a hmotne prostredky k tomu, aby si navza´ ˚ jem pomahali a povzbuzovali se. (Hebrejcum 10:24, 25) ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Vzajemne si pomahajı take v dobach tısne a s druhymi jed´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ najı vzdy cestne. Vlastne tak ve svem zivote uplatnujı ˇ ˚ biblickou radu: „Konejme dobro vsem.“ (Galaanum 6:10) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ 11 Pravı´ kresan e prijımajı Jezıse Krista jako Bozı prostredek ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ k zachrane. Bible rıka: „V zadnem jinem nenı zachrana, ne´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ bo pod nebem nenı zadne jine jmeno, jez bylo dano mezi ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ lidmi, jımz mame byt zachraneni.“ (Skutky 4:12) Jak jsme ˇ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ´ videli v 5. kapitole, Jezıs dal svuj zivot jako vykupne za poˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ slusne lidi. (Matous 20:28) Jezıs je navıc Kralem, ktereho ˚ ´ ´ ´ ´ Buh ustanovil, aby v nebeskem Kralovstvı vladl nad celou ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ zemı. A pokud chceme zıskat vecny zivot, Buh od nas oce´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ kava, ze budeme Jezıse poslouchat a ze budeme uplatnovat ˇ ˇ´ ´ ´ to, co ucil. Proto Bible rıka: „Kdo projevuje vıru v Syna, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ma vecny zivot; kdo neposloucha Syna, neuvidı zivot.“ (Jan 3:36) ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ 12 Pravı´ ctitele´ nejsou cˇ ast ı sveta. Kdyz byl Jezıs souzen ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ pred rımskym mıstodrzitelem Pilatem, rekl: „Me kralov´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ stvı nenı castı tohoto sveta.“ (Jan 18:36) Jezısovi pravı ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nasledovnıci se jeho nebeskemu Kralovstvı podrizujı bez ´ ˇ ´ ´ ´ ohledu na to, ve ktere zemi zijı. Vzhledem k politickym zaˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ lezitostem tohoto sveta proto zustavajı prısne neutralnı. ´ ˚ ´ ˇ Nezapojujı se do jeho konfliktu. Jehovovi ctitele vsak dru´ ´ ´ ´ hym nebranı v tom, aby vstoupili do politicke strany, aby ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ kandidovali na nejaky urad nebo aby se ucastnili voleb. ´ ´ ´ ´ ´ Ctitele praveho Boha jsou tedy neutralnı v politickych ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ zalezitostech, ale zaroven dodrzujı zakony. Proc? Protoˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ze Bozı slovo kresanum prikazuje, ˇ aby ‚se podrizovali‘ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ vladnım „nadrazenym autoritam“. (Rımanum 13:1) Kdyz ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ ´ 11. Proc je dulezite prijımat Jezıse Krista jako Bozı prostredek k zaˇ chrane? ´ ´ ˇ´ ´ ˇ 12. Co znamena nebyt castı sveta?

150


ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˚ vsak dojde ke stretu zajmu mezi tım, co vyzaduje Buh, ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ a tım, co vyzaduje politicky system, pravı ctitele se rıdı prıˇ ˚ ˇ´ ˇ ´ kladem apostolu, kterı rekli: „Musıme poslouchat Boha ´ ´ˇ ˇ jako panovnıka spıse nez lidi.“ (Skutky 5:29; Marek 12:17) ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ 13 Jezˇ ı´ sovi pravı nasledovnıci kazou o Bozım Kralovstvı ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ jako o jedine nadeji pro lidstvo. Jezıs predpovedel: „Tato ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ 13. Jak se Jezısovi pravı nasledovnıci dıvajı na Bozı Kralovstvı, a jaˇ ´ ´ ´ kou cinnost proto v souvislosti s nım vykonavajı?

ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz budete Jehovovi slouzit spolecne s jeho lidem, ´ ´ ´ ˇ zıskate mnohem vıc, nez byste kdy mohli ztratit


151

´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ dobra zprava o kralovstvı se bude kazat po cele obydlene ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ zemi na svedectvı vsem narodum; a potom prijde konec.“ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ (Matous 24:14) Pravı nasledovnıci Jezıse Krista nepovzbu´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ zujı lidi k tomu, aby vzhlızeli k lidskymˇ vladam, protoze ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ty nedokazou vyresit jejich problemy. (Zalm 146:3) Kres´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ane naopak ohlasujı, ze jedinou nadejı pro lidstvo je Bozı ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ nebeske Kralovstvı. Jezıs nas ucil, abychom se o tuto doko´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ nalou vladu modlili, kdyz rekl: „A prijde tve kralovstvı. A ´ ˚ ˇ se stane tva vule, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matous 6:10) ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Bozı slovo predpovıda, ze nebeske Kralovstvı „rozdrtı ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ a ukoncı vsechna tato [soucasna] kralovstvı a samo bude ´ ˇ ´ ˇ stat na neurcite casy“. (Daniel 2:44) ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ 14 Na zaklad e toho, co jsme se dozvedeli, si muzeme poˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ lozit otazky: ‚Ktera nabozenska skupina zaklada sveˇ ucenı ´ ˇ ´ ´ vyhradne na Bibli a oznamuje Jehovovo jmeno? Clenove ´ ´ ´ ˇ ktere skupiny majı mezi sebou lasku zalozenou na biblic´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ kych zasadach, projevujı vıru v Jezıse, nejsou castı sveta ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ a ohlasujı Bozı Kralovstvı jako jedinou skutecnou nadeji ˇ ´ ˇ ´ ´ pro lidstvo? Ktera nabozenska skupina z tech mnoha ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ nabozenstvı na zemi odpovıda vsem temto kriteriım?‘ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Skutecnosti jasne ukazujı, ze to jsou svedkove Jehovovi. ´ˇ (Izajas 43:10–12) ˇ ´ CO UDEL ATE VY? ´ ´ ˇ´ ˇ ˇˇ ˇ 15 Mame-li se Bohu lıbit, nestacı v nej pouze verit. Vzdy ˇ´ ´ ˇ ´ ˇˇ´ ˇ ˚ Bible rıka, ze dokonce i demoni verı, ze Buh existuje. (Jaˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ kub 2:19) Zjevne vsak nejednajı v souladu s Bozı vulı ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ a nemajı Bozı schvalenı. Ma-li clovek Bozı schvalenı zıs´ ˇˇ ˇ ˚ ´ kat, musı nejen verit, ze Buh existuje, ale take jednat ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ v souladu s jeho vulı. Musı se rovnez vymanit z vlivu fales´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ neho nabozenstvı a zapojit se do praveho uctıvanı. ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 14. Ktera nabozenska skupina podle vas odpovıda vsem kriteriım pro ´ ´ ´ ´ prave uctıvanı? ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 15. Co od nas Buh ocekava krome vıry v to, ze existuje?

152


ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Apostol Pavel ukazal, ze se na falesnem uctıvanı ne´ ´ ˇ ˇ smıme podılet. Napsal: „ ‚Vyjdete proto z jejich stredu ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ a oddelte se,‘ rıka Jehova, ‚a prestante se dotykat neciste´ ´ ˇ ˚ ´ˇ ho‘, ‚a ja vas prijmu.‘ “ (2. Korinanum 6:17; Izajas 52:11) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Pravı kresane se proto vyhybajı vsemu, co ma s falesnym ´ ´ ´ uctıvanım jakoukoli souvislost. ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ 17 Bible ukazuje, ze vsechny ty ruzne formy falesneho ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ nabozenstvı jsou soucastı ‚Velkeho Babylonu‘.1 (Zjevenı ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 17:5) Toto jmeno nam pripomına staroveke mesto Baby´ ´ ˇ ´ ´ lon, ktere se po potope v Noemovych dnech stalo kolebkou ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ falesneho nabozenstvı. Mnoho nauk a praktik, jez jsou ve ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ˚ falesnych nabozenstvıch nynı bezne, ma svuj davny puvod ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ v Babylone. Babylonane naprıklad uctıvali trojice nebo´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ li triady bohu. Dnes je ucenı o Trojici klıcovou naukou ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ mnoha nabozenstvı. Bible vsak jasne rıka, ze existuje jen ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ jediny pravy Buh, Jehova, a ze Jezıs Kristus je jeho Syn. ´ ˇ ´ ´ ˇˇ ˇ ´ ´ (Jan 17:3) Babylonane take verili, ze lide majı nesmrtelnou ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ dusi, ktera prezıva smrt tela a ktera muze trpet v nejakem ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ mıste trapenı. Dnes vetsina nabozenstvı ucı, ze nesmrtel´ ˇ ˇ ´ na duse nebo duch mohou trpet v pekelnem ohni. ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 18 Zpusob, jakym uctıvali sve bohy starovecı Babyloˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ nane, se rozsıril po cele zemi, a proto je vhodne, ze ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ novodoby Velky Babylon je ztotoznovan s celosvetovou rıˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ sı falesneho nabozenstvı. Buh predpovedel, ze tuto rısi ´ ´ ´ ´ ˇ postihne nahly konec. (Zjevenı 18:8) Chapete, proc je ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ nutne, abyste se od kazde slozky Velkeho Babylonu odde˚ ˇ ´ ´ ˇ lili? Jehova Buh si preje, abyste ‚z Velkeho Babylonu vysli‘ ˇ ˇ ˇ ´ rychle, dokud je jeste cas. (Zjevenı 18:4) 16

ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ 1 Dalsı informace o tom, proc Velky Babylon znazornuje celosveˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ tovou rısi falesneho nabozenstvı, jsou uvedeny v Dodatku na stra´ nach 219 a 220. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 16. Jak bychom se meli stavet k falesnemu nabozenstvı? ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 17, 18. Co je „Velky Babylon“ a proc je nalehave, abyste ‚z neho vysli‘?


153

ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 19 Kdyzˇ se rozhodnete opustit falesn e nabozenstvı, neˇ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ kterı lide se kvuli tomu s vami mozna prestanou stykat. ˇ ˇ Pokud vsak budete slouzit Jehovovi spolu s jeho lidem, ´ ´ ´ ˇ ˇ zıskate mnohem vıc, nez byste kdy mohli ztratit. Podobne ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ jako Jezısovi prvnı ucednıci, kterı opustili jine veci, aby ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ mohli Jezıse nasledovat, i vy zıskate mnoho duchovnıch ˚ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ bratru a sester. Stanete se soucastı obrovske celosvetove ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˚ ˇ´ ´ rodiny skladajıcı se z milionu pravych kresanu, kterı vam ´ ´ ´ ´ ´ budou projevovat opravdovou lasku. Navıc zıskate nadˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ hernou nadeji na vecny zivot „v budoucım systemu vecı“. ´ ˚ ˇ´ ´ˇ (Marek 10:28–30) A ti, kdo vas kvuli vası vıre opustili, ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ mozna casem zjistı, co Bible rıka, a v uctıvanı Jehovy se ´ ˇ ´ k vam pripojı. ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ 20 Bible rıka, ze Buh brzy skoncuje s tımto nicemnym ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ systemem vecı a nahradı jej spravedlivym novym svetem ´ ´ ´ ´ pod vladou sveho Kralovstvı. (2. Petra 3:9, 13) Bude to ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ skutecne nadherna doba! A v tomto spravedlivem novem ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ systemu vecı bude existovat pouze jedine nabozenstvı — ´ ´ ´ to prave. Nebylo by tedy moudre podniknout nezbytne ˚ ´ ˇ kroky k tomu, abyste se k ctitelum praveho Boha pripojili ˇ ´ uz nynı? ´ ´ ´ ˇ ˇ 19. Co zıskate dıky tomu, ze budete slouzit Jehovovi? ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 20. Co ceka v budoucnosti ty lidi, kterı vyznavajı prave nabozenstvı?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ˇ ´ ˇ Existuje pouze jedno prave nabozenstvı. (Maˇ tous 7:13, 14) ´ ´ ˇ ´ ˇ Prave nabozenstvı lze rozeznat podle jeho ´ ´ ˇ ˚ ˇ nauk a chovanı jeho clenu. (Matous 7:16, 17) ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Svedkove Jehovovi se venujı uctıvanı, ktere ˚ ´ˇ Buh schvaluje. (Izajas 43:10)

ˇ ´ ´ SESTNACTA KAPITOLA

Postavte se na stranu ´ ´ ´ ´ praveho uctıvanı ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ Co Bible rıka o pouzıvanı obrazu a soch? ´ ´ ´ ˇ ´ Jaky nazor majı kresane ´ ˇ ´ ´ na nabozenske svatky? ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jak muzete sve nabozenske ´ ˇ ´ nazory vysvetlovat druhym lidem, ˇ aniz byste se jich dotkli? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ PREDSTAVTE si, ze byste zjistili, ze cele okolı vaseho ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ bydliste je zamoreno nejakymi jedy. Nekdo tam tajne vy´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ hazoval toxicky odpad, ktery nynı ohrozuje zivot lidı v te ˇ ˇ ˇ ˇ oblasti. Co byste udelali? Pokud by to slo, urcite byste se ˇ ´ ´ odtud odstehovali. Ale i potom by vam v mysli hlodala zaˇ ´ ´ ´ ˇ ´ vazna otazka: ‚Nemam ty jedy v tele i ja?‘ ´ ´ ˇ ´ 2 Podobna´ situace vyvstav a i v souvislosti s falesnym ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nabozenstvım. Bible rıka, ze takove uctıvanı je kontami´ ˇ ´ ˚ novano necistymi naukami a zvyklostmi. (2. Korinanum ˚ ˇ ´ ´ ´ 6:17) Proto je dulezite, abyste z ‚Velkeho Babylonu‘, ceˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ losvetove rıse falesneho nabozenstvı, vysli. (Zjevenı ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ 18:2, 4) Uz jste to udelali? Pokud ano, zaslouzıte si uznanı. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Ale je potreba udelat neco vıc nez jen se od falesneho naˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ bozenstvı oddelit nebo z nej vystoupit. Je totiz nutne ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ polozit si take otazku: ‚Neulpely na mne nejake stopy faˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ lesneho uctıvanı?‘ Podıvejme se, jak by k tomu naprıklad ´ mohlo dojıt. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ 1, 2. Jakou otazku si musı clovek polozit, kdyz opustı falesne naˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ bozenstvı, a proc je to podle vas dulezite?

155

´ ´ ´ ˇ ˚ SOCHY, OBRAZY A UCTIVANI PREDKU ˇ ´ ´ˇ ˇ 3 Nekdo ma doma sochy, obrazy nebo oltare uz mnoho ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ let. Platı to i o vas? Pokud ano, muze se vam zdat divne, ´ ´ ˇ ˇ ˇ nebo dokonce nespravne, ze by se clovek k Bohu modlil bez ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ takovych viditelnych pomucek. K nekterym z tech predme˚ ˇ ´ ´ ˇ tu mozna mate dokonce urcitou citovou vazbu. Ale o tom, ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ jak mame Boha uctıvat, rozhoduje on, a Bible rıka, ze Buh ˇ´ ˇ´ nechce, abychom pouzıvali sochy nebo obrazy. (2. Mojzıˇ ˇ ´ ˇ sova 20:4, 5; Zalm 115:4–8; Izajas 42:8; 1. Jana 5:21) Na ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ stranu praveho uctıvanı se tedy muzete postavit tım, ze zniˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ cıte vsechny sve predmety, ktere souvisejı s falesnym ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ uctıvanım. Kazdopadne se na ne zacnete dıvat stejne jako ˇ ´ ˇ´ˇ Jehova — jako na neco ‚odporneho‘. (5. Mojzısova 27:15) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 4 V mnoha falesnych nabozenstvıch je bezne´ take´ uctı´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vanı predku. Nekterı lide jeste pred tım, nez poznali ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ 3. (a) Co Bible rıka o pouzıvanı soch a obrazu a proc muze byt pro ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ nekoho tezke prijmout na tyto veci Bozı nazor? (b) Co byste meli udeˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ lat se vsemi svymi predmety, ktere souvisejı s falesnym uctıvanım? ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ 4. (a) Dıky cemu vıme, ze uctıvanı predku je zbytecne? (b) Proc Je´ ´ ´ ´ ˇ hova svemu lidu zakazal podılet se na jakekoli forme spiritismu?

156


ˇˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ biblickou pravdu, verili tomu, ze mrtvı existujı v nejake ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ neviditelne duchovnı rısi a ze mohou zivym pomahat ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ nebo skodit. Mozna i vy jste vynakladali hodne usilı, aby´ ˇ ´ˇ ´ ste si mrtve predky usmırili. V 6. kapitole teto knihy jsme ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ se ale dozvedeli, ze mrtvı nejsou pri vedomı a nikde nezi´ ˇ ´ ´ jı. Veskere pokusy o komunikaci s nimi jsou tedy marne. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Jakekoli zpravy, jez zdanlive pochazejı od nekoho z nasich ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ blızkych, kterı jsou po smrti, pochazejı ve skutecnosti od ´ ˚ ˚ ˇ´ demonu. Proto Jehova Izraelitum narıdil, aby se nepokouˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ seli mluvit s mrtvymi a aby se nepodıleli ani na zadne jine ˇ ˇ´ˇ forme spiritismu. (5. Mojzısova 18:10–12) ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ 5 Pokud jste drˇ ıve pri uctıvanı pouzıvali sochy ci obrazy ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ nebo jste se venovali uctıvanı predku, co muzete udelat? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Prectete si biblicke pasaze, ktere ukazujı, jak se na takove ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ veci dıva Buh, a pak o techto zpravach premyslejte. Denne ´ ´ se k Jehovovi modlete o sılu postavit se na stranu praveho ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ uctıvanı a proste Boha, aby vam pomohl smyslet stejne ´ˇ jako on. (Izajas 55:9) ´ ˇ ˇ ´ ´ PRVNI KRESTANE NESLAVILI VANOCE ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 6 Neˇ cˇ ı´ zpusob uctıvanı by mohl byt znecisten falesnym ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nabozenstvım v tom smyslu, ze by se takovy clovek podı´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ lel na slavenı popularnıch svatku. Jako prıklad si uveme ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ Vanoce. V tom obdobı se udajne pripomına narozenı Jezıˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ se Krista a temer vsechna nabozenstvı, ktera se prohlasujı ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ za kresanska, Vanoce slavı. Presto neexistuje zadny dukaz, ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ze by takovy svatek slavili Jezısovi ucednıci v prvnım sto´ ´ ´ letı. Kniha Sacred Origins of Profound Things (Posvatny ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ puvod hlubokych vecı) uvadı: „Behem celych dvou stole˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ 5. Co muzete delat, pokud jste drıve pri uctıvanı pouzıvali sochy ci ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ obrazy nebo pokud jste se venovali uctıvanı predku? ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ 6, 7. (a) Co se udajne pripomına o Vanocıch? Slavili je Jezısovi uced´ ´ ´ ˇ´ ˇ nıci v prvnım stoletı? (b) S cım byly oslavy narozenin spojeny v dobe ´ ˇ ´ ˚ ˇ´ˇ prvnıch ucednıku Jezıse?

´ ´ ´ ´ Postavte se na stranu praveho uctıvanı

157

´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ tı po narozenı Krista nikdo nevedel, kdy presne se Kristus ´ ´ ´ narodil, a navıc to malokoho zajımalo.“ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ 7 I kdyby Jezˇ ı´ sovi ucednıci znali presne datum Jezısova ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ narozenı, neslavili by ho. Proc ne? Protoze jak rıka The ´ ˇ ´ ˇ World Book Encyclopedia, prvnı kresane „povazovali sla´ ´ ´ venı jakychkoli narozenin za pohansky zvyk“. Bible se ˇ ´ ˇ´ zminuje pouze o dvou oslavach narozenin, a ty poradali ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ vladci, kterı Jehovu neuctıvali. (1. Mojzısova 40:20; Marek ˇ´ ´ ˇ 6:21) Oslavy narozenin se poradaly take na pocest ˇ ´ po-´ ´ ˇ ˇ´ ˇ hanskych bozstev. Naprıklad 24. kvetna slavili Rımane ˇ ´ ´ ´ narozeniny bohyne Diany. Nasledujıcı den slavili naroˇ ´ ´ zeniny slunecnıho boha Apollona. Oslavy narozenin tedy ´ ˇ ´ byly spojeny s pohanstvım, a nikoli s kresanstvım. ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ 8 Existuje ale jeste jeden duvod, proc kresane v prvnım ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ stoletı Jezısovy narozeniny neslavili. Jezısovi ucednıci ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ pravdepodobne vedeli, ze oslavy jsou spojeny ˇ narozenin ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ˚ ˇ s poverami. Naprıklad mnoho Reku a Rımanu ve staroveˇˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ku verilo, ze pri narozenı cloveka je prıtomen nejaky duch, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ktery pak toho cloveka po cely zivot chranı. „Tento duch ˇ ´ ˇ ´ ˇ mel mysticky vztah k bohu, o jehoz narozeninach se dotyc´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ny clovek narodil,“ rıka kniha The Lore of Birthdays (Lidova ˇ ˇ ˇˇ´ ˇ´ ´ tradice narozenin). Jehovu urcite nepotesı zadna osla´ ˇ´ˇ ˇ ´ˇ va, ktera by Jezıse spojovala s poverami. (Izajas 65:11, 12) ´ ´ ´ ´ Jak se tedy Vanoce staly tak popularnım svatkem? ˚ ´ PUVOD VANOC ˇ ´ ˇ ˇ ´ 9 Lide´ si Jezˇ ı´ sovo narozenı zacali pripomınat 25. prosin´ ˇ ´ ˇ ˇ ce az stovky let pote, co Kristus zil na zemi. Nenı to vsak ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ datum Jezısova narozenı, protoze k tomu zjevne doslo ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ v rıjnu.1 Proc byl tedy vybran prave 25. prosinec? Ti, kdo 1 Viz Dodatek, strany 221 a 222. ˇ ˇ 8. Vysvetlete spojitost mezi oslavami narozenin a poverami. ˇ ˇ´ˇ ´ ´ 9. Proc byl pro oslavu Jezısova narozenı vybran 25. prosinec?

158


ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ se pozdeji prohlasovali za kresany, pravdepodobne „chteˇ´ ´ ´ li, aby se [toto] datum shodovalo s rımskym pohanskym ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ svatkem na pocest ‚zrozenı nepremozitelneho slunce‘“. ˇ ´ (The New Encyclopædia Britannica) V zime, kdy se zdalo, ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ze slunce je nejslabsı, se pohane snazili pomocı obradu ˇ ˇ ˇ ´ ´ primet tento zdroj tepla a svetla k navratu z jeho dalekych ˇ´ ´ ˇ ´ cest. A za den, kdy se slunce zacına vracet, byl povazovan ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ 25. prosinec. Nabozenstı vudci se snazili obratit pohany ˇ ´ ´ ˇ na kresanstvı, a proto tento svatek prijali a pokusili se mu ´ ˇ ´ ´ dat „kresansky“ kabat.1 ´ ˚ ´ ´ ˇ 10 O pohanskem puvodu Vanoc se vı jiz dlouho. ´ ˇ ´ ´ V 17. stoletı byly v Anglii a v nekterych americkych kolo´ ´ ˚ ´ ´ ˚ ´ ´ niıch Vanoce kvuli svemu nebiblickemu puvodu zakazany. ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ Dokonce kazdy, kdo na Bozı hod vanocnı (25. prosince) ˇ ˚ nesel pracovat a zustal doma, musel zaplatit pokutu. Sta´ ˇ re zvyky vsak byly brzy obnoveny ˇ ˇ ˇ´ ´ Snedli byste a pribyly k nim dalsı. Vanoce se znovu ´ ´ ´ ´ ´ ´ lızatko, ktere jste staly popularnım svatkem a v mnoha ˇ ˇ ˇ nasli ve skarpe? ´ ˇ ˇ zemıch to tak je az dodnes. Avsak li´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ de, kterı se chtejı lıbit Bohu, Vanoce ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ani zadny jiny svatek, jenz ma pohan´ ˚ ´ ˇ ´ sky puvod, neslavı, protoze takove ´ ´ ˇ ´ ´ svatky majı spojitost s falesnym naˇ ´ bozenstvım.2 ˇ ´ ˇ ´ 1 Pri vyberu 25. prosince sehraly svou roli ´ ´ ´ ˇ ˇ´ take saturnalie. Tento svatek na pocest rım´ ˇ ˇ ´ ´ skeho boha zemedelstvı probıhal od 17. do ˇ ´ ´ 24. prosince. Pri saturnaliıch se hodovalo ´ ´ ´ a lide se veselili a davali si darky. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 2 Pojednanı o tom, jak se pravı kresane dı´ ˇ´ ´ ´ ´ vajı na dalsı popularnı svatky, najdete v Do´ datku na stranach 222 a 223. ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ 10. Proc v minulosti nekterı lide Vanoce neslavili?


159

˚ ˇ ´ ´ JE PUVOD N ˇ EJAK ˇ EHO ˚ ˇ SVATKU ´ SKUTECNE DULEZIT Y? ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 11 Nekte rı lide souhlası s tım, ze takove svatky jako Va´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ noce majı pohansky puvod. Presto si ale myslı, ze nenı nic ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ spatneho na tom, kdyz je slavı. A vetsina lidı si navıc osla˚ ´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ vu ruznych svatku vubec s falesnym uctıvanım nespojuje. ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ Krome toho se rodiny pri techto prılezitostech majı moz´ ´ ´ ´ nost sejıt. Mate takovy nazor i vy? Pokud ano, pak postavit ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ se na stranu praveho uctıvanı se vam zrejme nebude zdat ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ tezke kvuli nejake naklonnosti k falesnemu nabozenstvı, ´ˇ ˚ ´ ˇ ´ ale spıse kvuli naklonnosti k rodine. Jehova, ktery je ˚ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ puvodcem rodinneho usporadanı, si rozhodne preje, aby´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˚ chom se svymi prıbuznymi meli dobre vztahy. (Efezanum ´ ˇ ˇ ´ ´ 3:14, 15) Rodinna pouta je vsak mozne posilovat i jinymi ˚ ´ ´ ˚ ˇ zpusoby — takovymi, ktere Buh schvaluje. Apostol Pavel ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ psal o tom, co by pro nas melo byt nejdulezitejsı. Uvedl: ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ „Presvedcujte se dal o tom, co je prijatelne Panu.“ (Efeza˚ num 5:10) ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˚ ´ ´ ˚ ´ 12 Mozn a se vam zda, ze puvod ruznych svatku ma dnes ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ uz maloco spolecneho s tım, jak se tyto svatky slavı. Je ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ tedy puvod nejakeho svatku skutecne dulezity? Ano. Znaˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zorneme si to. Dejme tomu, ze ve skarpe uvidıte lezet ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ nejake lızatko. Vzali byste si ho a snedli ho? Samozrejme, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ze ne. To lızatko je prece spinave. Podobne jako takove lı´ ´ ´ ˇ ´ ´ zatko, i svatky mohou vypadat lakave, ale byly „sesbırany“ ˇ ´ ´ ´ na necistych mıstech. Mame-li se tedy postavit na stranu ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ praveho uctıvanı, musıme mıt stejny postoj jako prorok ´ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ´ Izajas, ktery pravym Bozım ctitelum rekl: „Nedotykejte se ˇ ˇ ´ ´ˇ niceho necisteho.“ (Izajas 52:11) ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 11. Proc nekterı lide slavı svatky, ale na cem by nam melo zalezet ´ nejvıc? ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ 12. Znazornete, proc bychom se meli vyhybat zvykum a oslavam, ´ ´ ˇ ´ ˚ ktere majı spatny puvod.

160


ˇ ´ ROZLI SOVAC ˇ ´ I´ SCHOPNOST ´ PRI JEDNANI S DRUHYMI ˇ ˇ ´ ´ 13 Kdyzˇ se rozhodnete, ze nektere svatky slavit nebudete, ˚ ´ ˇ´ ˇ mohou kvuli tomu vzniknout problemy. Naprıklad vasi ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kolegove v praci se mohou divit, proc se neucastnıte urci´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ tych oslav na pracovisti. A co kdyz vam nekdo chce dat ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ darek k Vanocum? Bylo by nespravne jej prijmout? Nebo ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ co kdyz vas manzelsky partner nesdılı vasi vıru? Jak muze´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ te zabranit tomu, aby vase deti nemely pocit, ze o neco ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ prichazejı, kdyz urcite svatky neslavıte? ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 14 Aby clov ek dokazal spravne zvladnout kazdou situaci, ˇ ˇ ´ ´ ˇ potrebuje k tomu rozlisovacı schopnost. Pokud vam neˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ kdo pri nahodnem setkanı popreje v souvislosti s nejakym ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ svatkem hodne stestı, muzete takovemu cloveku proste ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ podekovat. Ale predpokladejme, ze vam k svatkum preje ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ clovek, se kterym pracujete nebo s nımz prichazıte do konˇ ´ ˇ ´ taktu pravidelne. V takove situaci se mozna rozhodnete ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ rıct vıce. V kazdem prıpade vsak bute taktnı. Bible da´ ´ ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ va nasledujıcı radu: „A je vas vyrok vzdy s milostivostı, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ okoreneny solı, abyste vedeli, jak byste meli kazdemu ˇ ˇ ˚ ´ odpovedet.“ (Kolosanum 4:6) Davejte si pozor, abyste s ni´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ kym nejednali neuctive. Mısto toho taktne vysvetlete svuj ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ postoj. Ujistete druhe, ze nejste proti davanı darku ani proˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ti spolecenskym setkanım, ale ze se tomu venujete radeji ˇ ´ ˇ´ ˇ pri jinych prılezitostech. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ 15 A co kdyzˇ vam nekdo chce dat darek? Mnohe zalezı na ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ˇ okolnostech. Darce muze rıct: „Ja vım, ze ty to neslavıs. Ale ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ presto ti chci dat tohle.“ Mozna dojdete k zaveru, ze pri´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ jmout darek za takovych okolnostı nenı totez jako nejaky ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ svatek slavit. Pokud vsak darce nezna vase nabozenske ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ 13. Jake problemy mohou vzniknout kvuli tomu, ze se clovek nepo´ ´ ˇ ´ ´ dılı na urcitych oslavach? ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 14, 15. Co muzete udelat, kdyz vam nekdo v souvislosti s urcitym ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ svatkem popreje hodne stestı nebo vam chce dat darek?


161

´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ nazory, muzete mu vysvetlit, ze dany svatek neslavıte. Po˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ muzete mu tım pochopit, proc jste pri urcite prılezitosti ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ nejaky darek sice prijali, ale sami jste nikomu zadny neda´ ˇ ´ ´ ´ ˇ li. Na druhe strane bude moudre takovy darek neprijmout, ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ pokud vam ho nekdo dava s jasnym umyslem dokazat, ze ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ se nebudete sveho presvedcenı drzet nebo ze slevıte ze ´ ˇ ´ ´ ´ svych zasad, kdyz z toho budete mıt hmotny zisk. ˇ ´ ˇ ´ A CO CLENOVE VASI RODINY? ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 16 Co kdyzˇ vasi vıru nesdılejı clenove rodiny? Opet bu´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ te taktnı. Nenı nutne delat spornou otazku z kazdeho ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ zvyku nebo oslavy, ktere vasi prıbuznı chtejı dodrzovat neˇ ´ ´ ˚ ´ ´ bo slavit. Uznejte, ze majı pravo na svuj vlastnı nazor, ˇ ´ ˇ stejne jako i vy chcete, aby oni respektovali vas. (Matous ´ ´ ´ ´ ˇ 7:12) Vyhybejte se jednanı, kterym byste se na oslave po´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dıleli. Zaroven ale bute rozumnı, pokud jde o veci, jez ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ s danym svatkem nesouvisejı. Vzdy byste samozrejme meli ˇ ´ ˇ ´ jednat tak, abyste si zachovali ciste svedomı. (1. Timoteovi 1:18, 19) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 17 Co mu˚ zete udelat pro to, aby vase deti nemely pocit, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ze o neco prichazejı, kdyz nebiblicke svatky neslavıte? ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ Hodne zalezı na tom, co delate jindy behem roku. Nekterı ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ rodice davajı pri ruznych prılezitostech svym detem darky. ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ A k nejlepsım darum, ktere svym detem muzete dat, patrı ´ˇ ˇ ´ vas cas a naklonnost. ˇ ´ ´ ´ ´ VENUJTE SE PRAVEMU UCTIVANI ´ ´ ´ 18 Mame-li se Jehovovi Bohu lıbit, musıme zavrhnout ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ falesne uctıvanı a postavit se na stranu uctıvanı praveho. ˇ´ ˇ´ ˇ´ ´ ´ Co k tomu patrı? Bozı slovo rıka: „Dbejme jedni o druhe, ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 16. Jak muzete projevit takt, kdyz resıte zalezitosti souvisejıcı se svatky? ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 17. Co muzete udelat pro to, aby se vase deti necıtily o neco osize´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne, kdyz vidı, ze ostatnı slavı nejake svatky? ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ 18. Jak vam ucast na kresanskych shromazdenıch pomuze postavit ´ ´ ´ ´ se na stranu praveho uctıvanı?

162


ˇ ´ ´ ˚ abychom se podnecovali k lasce a znamenitym skutkum, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ a neopoustejme sve shromazovanı, jak nekterı majı ve ´ ´ ´ ˇ zvyku, ale povzbuzujme jeden druheho, a to tım vıce, kdyz ´ ˇ ´ˇ´ ˚ ˇ vidıte, ze se ten den blızı.“ (Hebrejcum 10:24, 25) Kres´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ anska shromazdenı nam poskytujıˇ prılezitost radostne ´ ´ ´ uctıvat Boha tak, jak se mu to lıbı. (Zalm 22:22; 122:1) Na ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ techto shromazdenıch dochazı mezi vernymi kresany ke ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ‚vzajemne vymene povzbuzenı‘. (Rımanum 1:12) ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ 19 Na stranu praveho uctıvanı se muzete postavit jeste ji´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ nym zpusobem — tak, ze sve poznatky zıskane pri studiu ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ Bible se svedky Jehovovymi budete predavat dalsım lidem. ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Mnozı z nich skutecne „vzdychajı a stenajı“ nad nicem´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nostı, kterou je dnesnı svet zaplaven. (Ezekiel 9:4) Mozna ´ ˇ ´ ´ ´ znate nekoho, kdo takove pocity ma. Nebylo by dobre pro´ ´ ˇ ˇ mluvit si s nım o biblicke nadeji do budoucnosti? Kdyz se ´ ´ ˇ ´ budete schazet s pravymi kresany a mluvit s druhymi ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ o nadhernych biblickych pravdach, jez se dozvıdate, zjis´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ tıte, ze jakykoli stesk po zvycıch spojenych s falesnym ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ uctıvanım, ktery snad jeste cıtıte, se postupne vytratı. Po´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ kud se postavıte na stranu praveho uctıvanı, urcite budete ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ velmi sastnı a zıskate velke pozehnanı. (Malachias 3:10) ˇ ´ ´ ˇ ´ 19. Proc byste o tom, co se z Bible dozvıdate, meli mluvit s druhymi?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ Obrazy, sochy ani uctıvanı predku nemajı ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ v pravem uctıvanı zadne mısto. (2. Mojzısoˇ´ˇ va 20:4, 5; 5. Mojzısova 18:10–12) ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Podılet se na oslavach, ktere majı pohansky ˚ ´ ´ ˚ puvod, je nespravne. (Efezanum 5:10) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ Kdyz pravı kresane vysvetlujı sve nabozen´ ´ ´ ˇ ´ ´ ske nazory druhym, meli by byt taktnı. ˚ (Kolosanum 4:6)

´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ Prave uctıvanı prinası ˇ ´ ˇ ˇ ´ lidem skutecne stestı

´

´

SEDMNACTA KAPITOLA

ˇ ˇ ˇ Priblizujte se k Bohu v modlitbe ˇ ˇ Proc bychom se meli k Bohu modlit? ´ ˇ ´ ˚ Co musıme delat, aby nam Buh naslouchal? ˚ ˇ ´ ´ Jak Buh na nase modlitby odpovıda? ´ ´ ´ ´ ˇ V POROVNANI s ohromnym vesmırem je nase planeta ´ ´ ´ ˚ velmi mala. Cele narody jsou pro Jehovu, ˇ „Puvodce nebe ˇ ˇ ´ ˇ a zeme“, jen kapkou vody z vedra. (Zalm 115:15; Izajas ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ 40:15) Presto Bible rıka: „Jehova je blızko vsech, kdo ho ´ ´ ˇ ´ ´ vzyvajı, vsech, kdo ho vzyvajı v opravdovosti. Touhu ˇ ´ ´ ´ ´ tech, ˇkdo se ho bojı, vyplnı a jejich volanı o pomoc uslyˇ´ ˇ ´ sı.“ (Zalm 145:18, 19) Jen si predstavme, co to znamena! ˇ ´ ˇ ´ ´ Vsemohoucı Stvoritel je nam nablızku, a pokud jej ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ budeme ‚vzyvat v opravdovosti‘, uslysı nas. Moznost priˇ ˇ ´ ´ stupovat k Bohu v modlitbe je tedy jedinecna vysada. ˇ ˇ ´ 2 Pokud vsak chceme, aby Jehova nasim modlitbam ´ ˇ naslouchal, musıme se k nemu modlit tak, jak to on urˇ ˇ ´ ˇ´ cil. Abychom to ale mohli delat, musıme nejdrıv zjistit, ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ co o modlitbe rıka Pısmo. Vedet, co se v Bibli o tomto naˇ ´ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ metu pıse, je dulezite, protoze dıky modlitbe se muzeme ˇ ´ˇ k Jehovovi priblızit. ˇ ´ PROC SE MAME K JEHOVOVI MODLIT? ˇ ˇ ˇ´ 3 K Jehovovi bychom se meli modlit predevsım proto, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ze nas k tomu on sam vybızı. Jeho Slovo nas povzbuzu´ ´ ˇ ´ ´ je: „O nic nebute uzkostlivı, ale ve vsem davejte sve ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 1, 2. Proc bychom meli modlitbu povazovat za velkou vysadu a proc ´ ˇ ˇ´ ´ musıme zjistit, co o modlitbe rıka Bible? ´ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ 3. Z jakeho duleziteho duvodu bychom se meli k Jehovovi modlit?

165

ˇ ˚ „Puvodce nebe a zeme“ je ochoten naslouchat ˇ ´ nasim modlitbam

´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ prosebne zadosti na vedomı Bohu modlitbou a upenli´ ˚ ´ ´ ˇ´ ´ vou prosbou spolu s dıkuvzdanım, a Bozı pokoj, ktery ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ prevysuje vsechno myslenı, bude strezit vase srdce a vase ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ myslenkove sıly prostrednictvım Krista Jezıse.“ (Filipa˚ ´ ´ ´ ´ num 4:6, 7) Takovou laskavou nabıdku, kterou nam dava ´ ´ ´ ´ ˇ Svrchovany Panovnık celeho vesmıru, rozhodne ne´ chceme odmıtnout. ˇ ˇ ´ 4 K Jehovovi bychom se meli pravidelne modlit take ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ proto, ze tım posilujeme svuj vztah k nemu. Pravı pratele ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ spolu mluvı nejen tehdy, kdyz neco potrebujı. Dobrı pra´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ tele se jeden o druheho zajımajı. A kdyz si vzajemne bez ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ zabran sdelujı sve myslenky, starosti a pocity, jejich pratel´ ´ ˇ ˇ ´ ´ stvı se tım utuzuje. V nekterych ohledech se takova situace ´ ˇ ´ ´ podoba nasemu vztahu s Jehovou Bohem. Pomocı teto ˇ ˇ ˇ ´ knihy jste se jiz dozvedeli mnoho noveho o tom, co Bible ´ ˇ ˇ´ ´ o Jehovovi, jeho osobnosti a zamerech rıka. Poznali jste jej ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ jako skutecnou osobu. Dıky modlitbe muzeme nasemu ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nebeskemu Otci sdelovat sve myslenky a nejvnitrnejsı ˇ ˇ ˇ pocity a tak se k nemu priblizujeme. (Jakub 4:8) ´ ´ ˇ ´ ˇ 4. Jak se dıky pravidelne modlitbe posiluje nas vztah k Jehovovi?

166


´ ˇ ´ ˇ JAKE POZADAVKY MUSIME SPLNOVAT? ˇ ´ 5 Nasloucha´ Jehova vsem modlitbam? Zamysleme se ´ ˇ ´ ˚ ˇ nad tım, co rekl vzpurnym Izraelitum v dobe proroka Iza´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ jase: „I kdyz vznasıte mnoho modliteb, nenasloucham; ˇ ´ ´ ˇ vase ruce, ty se naplnily krveprolitım.“ (Izajas 1:15) Pro´ ˇ ˚ ˇ to pokud bychom jednali nespravne, Buh by nasim ´ ˇ ˇ modlitbam nenaslouchal. Jestlize tedy chceme, aby nase ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ modlitby vyslychal, musıme splnovat urcite zakladnı ˇ pozadavky. ´ ˇ ´ 6 Prvotnım pozadavkem je projevovat vıru. (Marek ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ 11:24) Apostol Pavel napsal, ze ‚bez vıry je nemozne lıbit ˇ ˇ ˇ ´ ˇˇ se Bohu, nebo ten, kdo se k nemu priblizuje, musı verit, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ze je a ze se stava darcem odmeny tem, kdo ho s opravdo´ ´ ˚ ´ ´ ´ vostı hledajı‘. (Hebrejcum 11:6) Mıt pravou vıru znamena ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ vıc nez jen vedet, ze Buh existuje, ze nasloucha modlit´ ˇ ˇ ´ ´ bam a ze na ne reaguje. Svou vıru dokazujeme svymi ´ ´ ˇ ´ ˇ skutky. Musıme ji davat jasne najevo ve svem kazdoden´ ´ ´ nım jednanı. (Jakub 2:26) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 7 Jehova take´ ocek ava, ze ti, kdo se k nemu modlı, to ˇ ˇ´ ´ ´ ´ budou delat s pokorou a uprımnostı. Nemame snad pad´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ne duvody byt pokornı, kdyz s Jehovou mluvıme? Pokud ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ lide majı prılezitost mluvit s nejakym kralem nebo prezi´ ˇ ˇ ´ ˇ dentem, obvykle se chovajı uctive a uvedomujı si, ze ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ takovy clovek ma vysoke postavenı. Oc vıce bychom tedy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ meli projevovat uctu Jehovovi, kdyz k nemu pristupuˇ ´ ˇ ˇ ˇ jeme v modlitbe! (Zalm 138:6) Vzdy je to „Vsemohoucı ˚ ˇ´ˇ ˚ Buh“. (1. Mojzısova 17:1) Ze zpusobu, jak se k Bohu ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ modlıme, by melo byt patrne, ze pokorne uznavame ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 5. Z ceho je patrne, ze Jehova nenasloucha vsem modlitbam? ´ ˇ ˚ ˇ 6. Co je prvotnım pozadavkem pro to, aby Buh naslouchal nasim ´ ˚ ˇ ˇ modlitbam, a jak jej muzeme splnovat? ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 7. (a) Proc bychom meli byt uctivı, kdyz s Jehovou mluvıme v modˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ litbe? (b) Jak muzeme dat pri modlitbe najevo pokoru a uprımnost?

ˇ ˇ ˇ Priblizujte se k Bohu v modlitbe

167

´ ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ sve ponızene postavenı. Takova pokora nas take poveˇ´ ´ de k tomu, abychom se modlili s uprımnym srdcem ´ ´ ˇ ˇ a abychom se vyhnuli rutinnım modlitbam, pri nichz by´ ˇ chom se stale opakovali. (Matous 6:7, 8) ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ 8 Ma-li nam Buh naslouchat, musıme splnovat jeste ˇ´ ˇ ´ ´ dalsı predpoklad — musıme v souladu se svymi modlit´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ bami jednat. Jehova od nas ocekava, ze udelame vse, co je ˇ ´ ˇ ´ ´ v nasich silach, abychom toho, oc se modlıme, dosahli. ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Kdyz se naprıklad modlıme: „Dej nam dnes nas chleb na ´ ˇ ´ tento den“, musıme usilovne vykonavat jakoukoli do´ ˇ ˇ stupnou praci, kterou jsme schopni delat. (Matous 6:11; ˇ ˚ ´ ˇ 2. Tesalonicanum 3:10) Pokud se modlıme o pomoc pri ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ prekonavanı nejake telesne slabosti, musıme se dusledne ´ ´ ˇ ´ vyhybat okolnostem a situacım, jez by nas vedly do ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ pokusenı. (Kolosanum 3:5) Krome techto zakladnıch poˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ zadavku existujı jeste dalsı otazky tykajıcı se modlitby, na ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nez je treba si odpovedet. ˇ ˇ ´ ´ ODPOVEDI NA ˇ NEKTERE OTAZKY OHLEDNE MODLITBY ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ 9 Ke komu bychom se meli modlit? Jezıs sve nasledovnıˇ ´ ´ ky ucil, aby se modlili ke ‚svemu Otci v nebesıch‘. ˇ ´ ´ ˇ (Matous 6:9) Sve modlitby tedy musıme adresovat jedine ˇ ˇ ´ Jehovovi Bohu. Jehova si vsak preje, abychom uznavali ´ ´ ´ ˇ´ˇ postavenı jeho jedineho zplozeneho Syna, Jezıse Krista. ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ V 5. kapitole jsme se dozvedeli, ze Jezıs byl poslan na ´ ´ ˇ´ zem, aby poskytl ˇ vykupne a vyplatil lidstvo z hrıchu ´ ˚ a smrti. (Jan 3:16; Rımanum 5:12) Byl ustanoven jako Veˇ ˚ ´ leknez a Soudce. (Jan 5:22; Hebrejcum 6:20) Proto nas ´ ´ ˇ Pısmo vede k tomu, abychom Bohu sve modlitby pred´ ˇ ´ ˇ´ˇ kladali skrze Jezıse. Sam Kristus rekl: „Jsem cesta a pravda ˚ ˇ ´ ´ 8. Jak muzeme jednat v souladu s tım, o co se modlıme? ˇ ˇ ´ 9. Ke komu bychom se meli modlit a prostrednictvım koho?

168


ˇ ˇ ´ ´ a zivot. Nikdo neprichazı k Otci, leda skrze mne.“ (Jan ´ ´ ˇ ˇ ´ 14:6) Majı-li byt nase modlitby vyslyseny, musıme se ˇ ´ ˇ modlit jedine k Jehovovi prostrednictvım jeho Syna. ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 10 Musıme pri modlitbe zaujmout nejakou zvlastnı pozi´ ˇ ´ ˇ ci? Ne. Jehova od lidı nevyzaduje, aby zaujımali nejakou ´ ´ ˇ ´ ´ ´ konkretnı pozici — a uz se to tyka rukou, nebo celeho ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ tela. Bible ukazuje, ze je mozne modlit se v nejruznejsıch ´ ˇ´ ˇ pozicıch, naprıklad vsede, na kolenou, vstoje nebo se ´ ˇ´ poklonit tvarı k zemi. (1. Paralipomenon 17:16; Nehem´ ˇ ˇ ˇ ˇ jas 8:6; Daniel 6:10; Marek 11:25) To, na cem skutecne ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ zalezı, nenı nejaky zvlastnı postoj, ktery mohou druzı ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ lide pozorovat, ale spravny stav srdce. Behem nası kazdo´ ˇ ´ ˇ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ´ dennı cinnosti nebo tvarı v tvar nejakemu nebezpecı se ˚ ˇ ˇ ˇ ´ muzeme tise pomodlit vlastne kdekoli. Jehova takove ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ modlitby slysı, prestoze lide kolem nas si toho, ze se ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ modlıme, nemusı vubec vsimnout. (Nehemjas 2:1–6) ˚ ˇ ˇ 11 O co se muzeme modlit? Bible vysvetluje: „[Jehova] ´ ˇ´ ´ ˚ nas slysı, a prosıme o cokoli podle jeho vule.“ (1. Jana ˚ ˇ 5:14) Muzeme se tedy modlit o cokoli, co je s Jehovovou ˚ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ vulı v souladu. Je ale Bozı vulı, abychom se modlili o sve ´ ˇ ˇ osobnı veci? Rozhodne ano! Modlitba k Jehovovi se ˚ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ muze velmi podobat rozhovoru s duvernym prıtelem. ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ S Bohem muzeme mluvit otevrene a ‚vylevat mu sve srdˇ ´ ˇ ´ ce‘. (Zalm 62:8) Je na mıste prosit o svateho ducha, aby ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ nam pomohl jednat spravne. (Lukas 11:13) Muzeme pro´ ´ ˇ sit take o vedenı, abychom se moudre rozhodovali ˇ ´ ´ ˇ ˇ a abychom meli sılu vyrovnavat se s tezkostmi. (Jakub ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ 1:5) Kdyz zhresıme, meli bychom na zaklade Kristovy ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ obeti prosit o odpustenı. (Efezanum 1:3, 7) Jedinym naˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ metem nasich modliteb by samozrejme nemely byt jen ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ nase osobnı zalezitosti. Sve modlitby bychom meli rozˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ 10. Proc pri modlitbe nenı nutne zaujımat zadnou zvlastnı pozici? ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 11. Naprıklad o jake osobnı zalezitosti je vhodne se modlit?


169

ˇ´ˇ ´ ˇ ´ sırit a modlit se i za druhe lidi — za cleny sve rodiny a za ˇ ˚ spolukresany. (Skutky 12:5; Kolosanum 4:12) ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 12 Prvorad e mısto by v nasich modlitbach mely zaujı´ ˇ ´ ´ ´ ˇ mat zalezitosti, ktere se tykajı Jehovy Boha. Rozhodne ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ mame padne duvody vyjadrovat Bohu uprımnou chvalu ´ ˇ a dıky za veskerou jeho dobrotu. (1. Paralipomenon ˇ ´ ´ 29:10–13) V Matousovi 6:9–13 je zaznamenana vzorova ´ ˇ´ˇ ˇ modlitba, kde nas Jezıs ucil modlit se o to, aby bylo poˇ ˇ´ ´ ´ ´ sveceno Bozı jmeno — aby se s nım zachazelo jako ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ s posvatnym neboli svatym. Dale Jezıs prosil o to, aby pri´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´ slo Bozı Kralovstvı a aby se Bozı vule dela na zemi, stejne ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ jako v nebi. Jezıs pak venoval pozornost osobnım zaleziˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ tostem. Udelal to ale az pote, co se zmınil o dulezitych ˇ ´ ´ ˇ vecech, ktere se tykaly Jehovy. Pokud i my venujeme ve ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ svych modlitbach prvoradou pozornost Bozım vecem, ´ ´ ´ ˇ ´ davame tım najevo, ze nam nejde jen o sebe. ˇ ˇ ´ ´ 13 Jak by nase modlitby mely byt dlouhe? Bible nestanoˇ´ ´ ´ ˇ vuje zadny limit, pokud jde o to, jak dlouhe by nase ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ soukrome nebo verejne modlitby mely byt. Delka mod˚ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ litby muze byt ruzna — od kratkych modliteb pred ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ jıdlem az po dlouhe osobnı modlitby, v nichz vylevame ´ ˇ´ˇ ˇ Jehovovi sve srdce. (1. Samuelova 1:12, 15) Jezıs vsak od´ ˇ´ ˇ soudil samospravedlive lidi, kterı se na verejnosti modlili ´ ´ ˇ ´ dlouze a okazale. (Lukas 20:46, 47) Takove modlitby na ˇ ˚ ´ ´ Jehovu nezapusobı. Podstatne totiz je, abychom se mod´ ´ ´ ´ lili ze srdce. Proto se delka modliteb, ktere majı byt Bohu ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ prijatelne, muze podle potreby a okolnostı lisit. ˇ ˇ ´ ´ ´ 14 Jak casto bychom se meli modlit? Bible nas vybızı, ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 12. Jak muzeme v modlitbach venovat prvoradou pozornost zalezi´ ´ ´ ˇ ´ tostem, ktere se tykajı naseho nebeskeho Otce? ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 13. Co rıka Pısmo o delce modliteb, ktere jsou Bohu prijatelne? ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ 14. Co je v Bibli mıneno tım, ze se mame ‚modlit neustale‘, a proc ´ ˇ ˇ ´ ´ je tato vybıdka utesujıcı?

170


´ ´ abychom se ‚modlili neustale‘, abychom ‚vytrvavali ˇ ˇ ˇ ˇ v modlitb se ‚modlili ustavicne‘. (Matous ˇ ´ e‘ a abychom ˚ ˇ ˚ 26:41; Rımanum 12:12; 1. Tesalonicanum 5:17) Tato ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ vyjadrenı pochopitelne neznamenajı, ze se mame k Jeˇ ´ ´ ´ ˇ hovovi modlit bez prestavky cely den. Bible nas vsak ˇ povzbuzuje, abychom se modlili pravidelne, abychom Je´ ˇ ˚ ˇ ´ hovovi stale dekovali za projevy jeho dobroty vuci nam ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ a abychom u nej hledali vedenı, utechu a sılu. Nenı snad ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ utechou vedet, ze Jehova nam nestanovil zadna omeze˚ ˇ ´ ˇ ´ nı, pokud jde o to, jak dlouho a jak casto s nım muzeme ˇ ˇ ˇ v modlitbe mluvit? Jestlize si daru v podobe modlitby ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ skutecne vazıme, budeme k nasemu nebeskemu Otci ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ promlouvat pri mnoha ruznych prılezitostech. ˇ ˇ´ 15 Procˇ bychom meli na konci modlitby rıct „amen“? Slovo ´ ˇ ˇ ´ „amen“ znamena „jiste“ nebo „tak se stan“. Z biblickych ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ prıkladu je videt, ze rıct „amen“ na zaver osobnı neboˇ veˇ ´ ´ ´ rejne modlitby je spravne. (1. Paralipomenon 16:36; Zalm ˇ ˇ ´ ´ 41:13) Kdyz rekneme „amen“ na konci sve osobnı mod´ ˇ ´ ´ ˇ ´ litby, potvrzujeme tım, ze jsme sva vyjadrenı mysleli ˇ´ ˇ ´ uprımne. A slovem „amen“ — pronesenym v duchu nebo ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ nahlas — na konci necı verejne modlitby davame najevo, ˇ ´ ˇ ´ ze s vyslovenymi myslenkami souhlasıme. (1. Korina˚ num 14:16) ˚ ˇ ´ ´ JAK BUH NA NASE MODLITBY ODPOVIDA? ˇ ˇ ´ ´ ˇ 16 Skutecn e Jehova na modlitby odpovıda? Rozhodne ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ano. Muzeme si byt jisti, ze ‚Ten, ktery slysı modlitbu‘, ´ ´ ˇ´ ´ ˚ ´ ˇ odpovıda na uprımne modlitby milionu lidı. (Zalm 65:2) ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ Jehova muze na nase modlitby odpovedet mnoha ruzny˚ mi zpusoby. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 15. Proc bychom meli soukrome i verejne modlitby zakoncit slovem „amen“? ˚ ˇ 16. Na co se muzeme spolehnout, pokud jde o modlitby?


171

´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ 17 Jehova na modlitby odpovıd a prostrednictvım andelu ´ ´ ˇ ´ ˚ ˚ nebo svych pozemskych sluzebnıku. (Hebrejcum 1:13, 14) ´ ´ ˇ ´ ˇ Mnoho lidı ma zkusenost s tım, ze se modlili k Bohu, aby ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ jim pomohl porozumet Bibli, a zakratko je navstıvil nejaky ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ svedek Jehovuv. Z takovych zkusenostı je videt, ze kazanı ´ ´ ˇ ´ o Kralovstvı je vedeno andely. (Zjevenı 14:6) Na modlit´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ by, ktere pronasıme v casech tısne, muze Jehova reagovat ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ tak, ze podnıtı nekoho z nasich spolukresanu, aby nam ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ 17. Proc muzeme rıct, ze Buh na nase modlitby odpovıda prostred´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˚ nictvım andelu a svych pozemskych sluzebnıku?

ˇ ˚ ˇ Jehova muze nase ˇ modlitby slyset kdykoli

ˇ ˚ ˇ Jehova muze na nase modlitby ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ odpovedet tak, ze podnıtı nejakeho ˇ ´ kresana, aby nam pomohl

ˇ´ ´ pomohl. (Prıslovı 12:25; Jakub 2:16) ˚ ´ 18 Jehova Buh odpovı´ ´ da na modlitby svych ˇ ´ ˚ ´ ˇ sluzebnıku take prostred´ ´ nictvım svateho ducha ´ ˇ a sveho Slova, Bible. Kdyz ´ se k Bohu modlıme, aby ´ nam pomohl vyrovnat se ˇ ˚ ˇ se zkouskami, muze odˇ ˇ ´ ˇ ´ povedet tım, ze nam jeho ´ ´ ˚ duch poskytne vedenı a sılu. (2. Korinanum 4:7) Odpoˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ve na sve modlitby o vedenı casto zıskame z Bible, jejımz ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ prostrednictvım nam Jehova pomaha moudre se rozhodoˇˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ vat. Prospesne biblicke texty muzeme najıt pri svem ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ osobnım studiu Bible a pri ctenı kresanskych publikacı, ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ k nimz patrı i tato kniha. Biblicke myslenky, o nichz byˇ ˇ ´ ´ ˇ chom meli uvazovat, nam mohou byt pripomenuty na ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ kresanskych shromazdenıch nebo nam je muze predat ´ ´ ˇ´ ˚ vnımavy starsı ve sboru. (Galaanum 6:1) ´ ´ ˇ ˇ 19 Pokud se nam zda, ze Jehova na nase modlitby neod´ ´ ´ ˚ ˇ povıda, nikdy to nenı kvuli tomu, ze by toho nebyl ´ ´ˇ ˇ schopen. Musıme spıse pamatovat na to, ze Jehova na mod´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ litby odpovıda podle sve vule a v case, ktery on sam urcı. ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Zna na lepe nez my, jak je uspokoˇ se pot´ reby a v´ ı mnohem ´ ´ jit. Casto nas nechava ‚neustale prosit, hledat a klepat‘. ´ ˇ ´ ˇ (Lukas 11:5–10) Svou vytrvalostı totiz Bohu dokazujeme, ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 18. Jak Jehova pouzıva svateho ducha a sve Slovo, kdyz odpovıda na ´ ˇ ´ ˚ modlitby svych sluzebnıku? ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 19. Na co bychom meli pamatovat, kdyz se nam nekdy zda, ze Jehoˇ va na nase modlitby nereaguje?

173

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze nase touha je velmi hluboka a ze nase ´ ´ ´ ˚ ˇ vıra je opravdova. Jehova navıc muze ˇ ˇ ˇ ˚ na nase modlitby odpovedet zpusobem, ´ ˇ ˇ ktery hned nepostrehneme. Kdyz se naˇ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ prıklad modlıme kvuli nejake konkretnı ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ zkousce, Jehova muze odpovedet tak, ze ´ ´ ´ namısto toho, aby problem odstranil, nam ´ ´ ´ ´ da sılu, abychom se s nım dokazali vyrov˚ nat. (Filipanum 4:13) ˇ ´ ´ ˇ ˇ 20 Mu˚ zeme byt velmi radi, ze Stvoritel ´ ˇ ´ ´ ´ celeho nezmerneho vesmıru je nablızku ˇ ˇ´ ´ ´ ˚ vsem lidem, kterı ho spravn ˇ ym zpuso´ ´ ˇ bem vzyvajı v modlitbe. (Zalm 145:18) ˇ ´ ´ ´ ˇ´ Plne tedy teto drahocenne vysady vyuzıˇ ´ ´ vejme. Pokud to budeme delat, zıskame ´ ˇ ´ radostnou vyhlıdku na to, ze k Jehovovi — Tomu, ktery ˇ´ ´ ´ ˇˇ´ slysı modlitbu — budeme mıt stale blizsı vztah. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 20. Proc bychom meli drahocennou vysadu v podobe modlitby plne ˇ´ vyuzıvat?

ˇ ˇ ˇ ˇ

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ˇ ´ ˇ Kdyz se k Jehovovi pravidelne modlıme, priˇ ´ ˇ blizuje nas to k nemu. (Jakub 4:8) ´ ˚ ˇ ´ Ma-li Buh nasim modlitbam naslouchat, mu´ ´ ˇ´ ´ sıme se modlit s vırou, pokorou a uprımnostı. (Marek 11:24) ´ Musıme se modlit pouze k Jehovovi, a to proˇ ´ ˇ strednictvım jeho Syna. (Matous 6:9; Jan 14:6) ´ ˇ´ Jehova — ‚Ten, ktery slysı modlitbu‘ — odpo´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ vıda na modlitby prostrednictvım andelu, ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ svych pozemskych ˇ sluzebnıku, svateho ducha ´ a sveho Slova. (Zalm 65:2)

´

´

OSMNACTA KAPITOLA

ˇ ´ ˇ Krest a vas vztah k Bohu ˇ ´ ´ Jak se krest provadı? ´ ´ ˇ ˇ ˇ Ktere kroky musı clovek udelat, ´ ˇ ˇ aby mohl byt pokrten? ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ Jak se clovek muze Bohu zasvetit? ´ ˇ ˇ ´ ˚ Zvlaste z jakeho duvodu by se ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ clovek mel dat pokrtıt? ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ „POHLED, voda; co mi bran ı byt pokrten?“ Tuto otazku ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ vznesl v prvnım stoletı jeden etiopsky dvornı urednık. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ Kresan, ktery se jmenoval Filip, mu totiz ukazal, ze Jezıs ´ ´ ´ ˇ ˚ je slıbeny Mesias. Na Etiopa hluboce zapusobilo to, co se ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 1. Proc se jeden etiopsky dvornı urednık chtel dat pokrtıt?

ˇ ´ ˇ Krest a vas vztah k Bohu

175

´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ z Pısma dozvedel, a pohnulo jej to k jednanı. Chtel se dat ˇ ´ pokrtıt. (Skutky 8:26–36) ˇ ˇ ˚ ´ 2 Pokud jste s pomocı´ nekoho ze svedku Jehovovych ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ peclive prostudovali predchozı kapitoly teto knihy, mozˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ na se i vy zacınate ptat: ‚Co branı mne, abych byl ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ pokrten?‘ Nynı uz znate biblicky slib o vecnem zivote ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ v raji. (Lukas 23:43; Zjevenı 21:3, 4) Dozvedeli jste se ta´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ke pravdu o stavu mrtvych a o nadeji na vzkrısenı. ˇ ˇ ˇ ˇ (Kazatel 9:5; Jan 5:28, 29) Pravdepodobne se jiz nejakou ´ ´ ˇ ´ dobu schazıte se svedky Jehovovymi na jejich sboro´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ vych shromazdenıch a sami pozorujete, jak se venujı ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ pravemu uctıvanı. (Jan 13:35) Ale nejdulezitejsı je, ze ˇ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ jste si zrejme jiz zacali vytvaret osobnı vztah k Jehovovi Bohu. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ 3 Jak mu˚ zete dat najevo, ze chcete Bohu slouzit? Jezıs ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ svym nasledovnıkum rekl: „Jdete . . . a cinte ucednıky ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ z lidı vsech narodu, krtete je.“ (Matous 28:19) On sam ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ poskytl prıklad tım, ze se dal pokrtıt ve vode. Nebyl vodou jen pokropen a ani mu nebylo trochu vody pouze ˇ ˇ ´ ´ ´ vylito na hlavu. (Matous 3:16) Slovo „pokrtıt“ pochazı ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ z reckeho vyrazu, jehoz vyznam je „namocit“. Krest tedy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ znamena, ze clovek je uplne namocen neboli ponoren do vody. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 4 Krest ve vode je pozadavkem pro vsechny, kdo chte´ ´ ˇ ´ ˇ´ jı mıt vztah k Jehovovi Bohu. Je to verejny projev vası ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇˇ´ touhy Bohu slouzit ˇ a je z nej patrne, ze vas tesı ko˚ ˇ ˇ nat Jehovovu vuli. (Zalm 40:7, 8) Abyste vsak pro krest ˇ ˇ ´ ˇ ´ splnovali potrebne pozadavky, musıte podniknout urˇ ´ cite kroky. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 2. Proc byste meli vazne premyslet o krtu? ´ ˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ 3. (a) Jaky prıkaz dal Jezıs svym nasledovnıkum? (b) Jak se krest ve ˇ ´ ´ vode provadı? ˇ ˇ ˇ 4. Projevem ceho je krest ve vode?

176


´ ´ ´ ´ ´ NEZBYTNE JE MIT POZNANI A VIRU ˇ ˇ ˇ ´ 5 Prvnı´ krok na cesteˇ ke krtu jste jiz udelali. O jaky ˇ ´ ´ ´ ˇ krok jde? Zacali jste prijımat poznanı o Jehovovi Bohu ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ a Jezısi Kristu — mozna prostrednictvım systematic´ ˇ keho studia Bible. (Jan 17:3) O Bohu se vsak toho ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ musıte dozvedet jeste vıc. Kresane chtejı byt „naplneˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ ˚ ni presnym poznanım [Bozı] vule“. (Kolosanum 1:9) ´ ´ ˇ Velkou pomocı v tomto ohledu je ucast na sboroˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vych shromazdenıch svedku Jehovovych. Chodit na ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˚ tato shromazdenı je dulezite. (Hebrejcum 10:24, 25) Poˇ ˇ ˇ ´ ´ kud to budete delat pravidelne, vase poznanı Boha se ´ prohloubı. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 6 Ma-li clovek splnovat pozadavky pro krest, nemusı saˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ mozrejme znat vsechno, co je v Bibli napsano. Etiopsky ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ dvornı urednık sice jiste poznanı mel, ale presto potreboˇ ´ ˇ´ ´ val pomoc, aby urcite casti Pısma pochopil. (Skutky ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 8:30, 31) Podobne i vy se jeste musıte dozvedet mnoho ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vecı. O Bohu se vlastne neprestaneme ucit nikdy. (Kazaˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ tel 3:11) Nez vsak budete moci byt pokrteni, musıte ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ poznat a prijmout prinejmensım zakladnı biblicke na˚ ˇ ´ ˇ´ uky. (Hebrejcum 5:12) K temto naukam patrı pravda ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ o stavu mrtvych a pochopenı toho, jak dulezite je Bozı ´ ˇ´ ´ ´ jmeno a Bozı Kralovstvı. ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ 7 Samotne´ poznan ı vsak nestacı, protoze „bez vıry ˇ ´ ´ ˚ je . . . nemozne lıbit se“ Bohu. (Hebrejcum 11:6) Bible ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nam rıka, ze kdyz obyvatele starovekeho mesta Korintu ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇˇ slyseli kresanske poselstvı, nekterı z nich „zacali verit ˇ ˇ ´ a byli pokrteni“. (Skutky 18:8) Dıky studiu Bible byste ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 5. (a) Co je prvnım krokem k tomu, aby clovek splnoval pozadavky ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ pro krest? (b) Proc jsou kresanska shromazdenı dulezita? ´ ˇ ˇ 6. Kolik toho musıte z Bible poznat, abyste splnovali pozadavky pro ˇ krest? ´ ˇ ˇ 7. Jak by nas studium Bible melo ovlivnovat?


177

´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ meli byt i vy naplneni vırou, ze je to Bozı inspirovane slo´ ˇ ´ ´ vo. Studium Bible by vam melo pomoci zıskat vıru ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ v Bozı sliby a v to, ze Jezısova obe nam muze zprostred´ kovat zachranu. (Jozue 23:14; Skutky 4:12; 2. Timoteovi 3:16, 17) ´ ˇ ´ MLUVTE O BIBLICKE PRAVDE S DRUHYMI ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ 8 S rostoucım poznanım bude vzrustat i vase vıra, a vy ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ zjistıte, ze je tezke nechat si zıskane poznatky pro sebe. ´ˇ (Jeremjas 20:9) Budete pociovat silnou touhu mluvit ´ ˇ ´ o Bohu a o jeho zamerech s druhymi lidmi. (2. Korina˚ num 4:13) ˇ ˇ´ ˇ ´ 9 O biblicke´ pravdeˇ mu˚ zete zacıt taktne mluvit se svyˇ´ ´ ˇ´ ´ mi sousedy a spolupracovnıky. ˇ prıbuznymi, prateli, ´ ´ ˇ ´ ´ Casem se budete chtıt ucastnit organizovane kazatelske ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ cinnosti spolecne se svedky Jehovovymi. V tom prıpade ´ ˇ ´ ´ si bez zabran promluvte s kresanem, ktery s vami vede ´ ´ ˇ ˇ ˇ biblicke studium. Pokud se zda, ze splnujete pozadavky ˇ ´ ˇ ˇ ´ pro to, abyste se na verejne sluzbe mohli podılet, sejdou ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ se s vami a s vasım ucitelem dva sborovı starsı. ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ 10 Dıky tomu se s nekterymi kresanskymi starsımi, ˇ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ kterı pastyrsky pecujı o Bozı stado, lepe seznamıte. ˇ´ (Skutky 20:28; 1. Petra 5:2, 3) Pokud tito starsı dojdou ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ k zaveru, ze rozumıte zakladnım biblickym naukam a veˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ rıte v ne, a pokud uvidı, ze zijete v souladu s Bozımi ´ ˇ ´ ˇ zasadami a ze se opravdu chcete stat svedkem Jehovo´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ vym, sdelı vam, ze se muzete ucastnit kazatelske sluzby ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ jako nepokrtenı zvestovatele dobre zpravy. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 8. Co vas podnıtı k tomu, abyste o vecech, ktere se dozvıdate, mlu´ vili s druhymi? ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ 9, 10. (a) S kym muzete zacıt mluvit o biblicke pravde? (b) Co byˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ste meli udelat, pokud se chcete ucastnit organizovane kazatelske ˇ ˇ ˚ ´ cinnosti svedku Jehovovych?

178


´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 11 Mate-li vsak byt zpusobilı verejne kazat, musıte moz´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ na udelat jeste nektere zmeny ve svem zivotnım stylu ´ ´ ´ ´ ˇ ´ nebo ve svych navycıch. To znamena, ze snad musıte ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ skoncovat jeste s nekterymi zvyklostmi, o nichz druzı ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ lide nevedı. Nez tedy pozadate o to, abyste mohli slouzit ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ jako nepokrtenı zvestovatele, musıte svuj zivot ocistit od ´ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ vaznych hrıchu, k nimz patrı sexualnı nemravnost, opil´ ´ ˚ ˚ stvı a branı drog. (1. Korinanum 6:9, 10; Galaanum 5:19–21) ´ ´ ´ ´ POKANI A OBRACENI SE ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 12 Pokud ma´ nekdo splnovat pozadavky pro krest, ˇ ˇ musı ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ podniknout jeste dalsı kroky. Apostol Petr rekl: „Cinte . . . ´ ´ ˇ ˇ´ ´ pokanı a obrate vase hrıchy vymazany.“ ˇ se, aby´ byly ´ ´ ´ ˇ´ ´ (Skutky 3:19) Cinit pokanı znamena cıtit uprımnou lıˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ tost nad necım, co clovek udelal. Pokanı je rozhodne na ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mıste, jestlize clovek vedl nemravny zivot. Je vsak nezbyt´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ne i tehdy, kdyz v mravnım ohledu zil relativne ciste. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ Proc? Protozeˇ vsichni lide jsou hrısnıci a potrebujı Bozı ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ odpustenı. (Rımanum 3:23; 5:12) Predtım nez jste zacaˇ´ ˚ li studovat Bibli, jste neznali Bozı vuli. Mohli jste tedy ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zıt v plnem souladu s nı? Jiste ne, a proto je pokanı ne´ zbytne. ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 13 Po pokan ı musı nasledovat ‚obracenı se‘. Je vsak tre´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ´ ba vıc nez jen cıtit lıtost. Musıte zavrhnout svuj drıvejsı ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zpusob zivota a byt pevne rozhodnuti, ze od nynejska jiz ´ ´ ´ ´ ´ budete jednat v souladu s tım, co je spravne. Pokanı a ob´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ racenı se jsou kroky, ktere musıte udelat jeste pred tım, ˇ ´ ˇ ´ nez se date pokrtıt. ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 11. Jake zmeny snad musı nekterı lide jeste udelat, aby mohli verejˇ ´ ne kazat? ˇ ´ ´ ´ 12. Proc je pokanı nezbytne? ´ ´ 13. Co je obracenı se?


179

ˇ ˇ ˇ OSOBNE SE BOHU ZASVETTE ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ 14 Pred krtem vsak musıte podniknout jeste dalsı duleˇ ˇ ´ ´ zity krok. Musıte se Jehovovi Bohu zasvetit. ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ 15 Kdyzˇ se Jehovovi v uprˇ ımn e modlitbe zasvetıte, slı´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ bıte mu tım, ze mu budete navzdy projevovat vylucnou ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ oddanost. (5. Mojzısova 6:15) Proc by to vsak mel clovek ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ udelat? Predstavte si, ze nejaky muz zacne mıt znamost ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ se zenou. Cım vıc ji poznava a pozoruje jejı znamenite ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ vlastnosti, tım silneji se k nı cıtı pritahovan. A proto je ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ jen prirozene, ze ji casem pozada o ruku. Je sice pravda, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ze s manzelstvım prichazejı i dalsı povinnosti, ale lasˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ka tohoto muze podnıtı k tomu, aby takovy dulezity ˇ krok udelal. ´ ´ ˇ´ ´ 16 Kdyzˇ poznav ate Jehovu a zacınate ho milovat, pak ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ take cıtıte touhu plne mu slouzit a uctıvat jej bez jakych´ ˇ ´ ´ ˇ´ koli vyhrad. Kazdy, kdo chce nasledovat Bozıho Syna, ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ Jezıse Krista, musı ‚sam sebe zaprıt‘. (Marek 8:34) Sami ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ sebe zapırame tım, ze sve osobnı touhy a cıle davame ´ ´ ´ ˇ ˇ stranou, aby nam nebranily poslouchat vylucne Boha. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ Nez se tedy date pokrtıt, musı konanı Jehovovy vule za´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ujımat ve vasem zivote prvnı mısto. (1. Petra 4:2) ˇ ´ ´ PREKONEJTE STRACH ZE SELHANI ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 17 Nekte rı lide se zdrahajı zasvetit se Jehovovi, protoze ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ se ponekud obavajı podniknout tak zavazny krok. Majı ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ strach, ze jako zasvecenı kresane ponesou pred Bohem ˇ ´ ˇ ˇ odpovednost. Bojı se, ze selzou a Jehovu zklamou, a pro´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ to si myslı, ze nejlepsı bude, kdyz se mu nezasvetı. ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 14. Jaky dulezity krok musı clovek podniknout jeste pred tım, nez se ´ ˇ ´ da pokrtıt? ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 15, 16. Co znamena zasvetit se Bohu a co cloveka podnıtı, aby to ˇ udelal? ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ 17. Proc se nekterı lide zdrahajı zasvetit svuj zivot Bohu?

ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Zıskavat presne poznanı ˇ´ ˚ ˇ ´ z Bozıho slova je dulezitym krokem k tomu, aby se ˇ ˇ ´ ˇ ´ clovek mohl dat pokrtıt

´ ˇ ´ Vıra by nas mela ˇ podnecovat, abychom ´ ˇ ˇ ˇ ´ o svem presvedcenı ´ mluvili s druhymi

ˇ Budete-li se ucit milovat ˇ Jehovu, poroste vase touha zaˇ ˇ ˇ ˇ ´ svetit se mu a delat vse, co je ve vasich silach, abyste ´ ˇ ´ ˇ ˇ v souladu se svym zasvecenım zili. (Kazatel 5:4) Az se Boˇ ´ ˇ ˇ´ hu zasvetıte, jiste si budete prat ‚chodit hodni Jehovy, ˇ ´ ˚ ˇ abyste se mu plne lıbili‘. (Kolosanum 1:10) Kdyz bude´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ te Boha milovat, nebude vam pripadat prılis tezke konat ˚ ˇ jeho vuli. Bezpochyby budete souhlasit s apostolem ´ ´ ´ ˇ Janem, ktery napsal: „Laska k Bohu . . . znamena, ze za´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ chovavame jeho prikazanı; jeho prikazanı vsak nejsou ˇ bremenem.“ (1. Jana 5:3) 18

´ ´ ´ ˇ 18. Co vas podnıtı k tomu, abyste se Jehovovi zasvetili?


181

ˇ ˇ ˇ ´ ´ 19 Aby se clov ek mohl zasvetit Bohu, nemusı byt doko´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ naly. Jehova zna nase omezenıˇ a nikdy od nas neocekava ´ ˇ ˇ ´ vıc, nez ceho jsme schopni. (Zalm 103:14) Chce pro nas ˇ´ ´ ´ ´ to nejlepsı, a proto nas bude podporovat a pomahat nam. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ (Izajas 41:10) Muzete si byt jisti, ze pokud budete Jehovo˚ ˇˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ vi duverovat celym svym srdcem, ‚on sam naprımı vase ˇ´ ´ stezky‘. (Prıslovı 3:5, 6) ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ 19. Proc se nemusıte obavat zasvetit Bohu svuj zivot?

ˇ ˇ Zasvetili jste se osobne ˇ Bohu v modlitbe?

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Krest znamena, ze clovek ˇ ´ umre vzhledem ke svemu ˇ´ ˇ ˇ´ ˚ drıvejsımu zpusobu ˇ ˇ ´ zivota a ozije s cılem ˇ´ ˚ konat Bozı vuli

182


´ ˇ ´ ˇ SVE ZASVECENI BOHU SYMBOLIZUJTE KRTEM ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 20 Kdyzˇ budete prem yslet o vecech, ktere jsme prave pro˚ ˇ ´ ˇ ˇ brali, pomuze vam to, abyste se Jehovovi osobne zasvetili ˇ ˇ ´ ´ ´ v modlitbe. Kazdy, kdo Boha doopravdy miluje, musı take ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ ‚ucinit verejne prohlasenı k zachrane‘. (Rımanum 10:10) ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ Jak to ale clovek muze udelat? ´ ˇ ˇ 21 Pokud chcete byt pokrt eni, informujte o tom koordi´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ natora rady starsıch vaseho sboru. Ten zarıdı, aby s vami ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ nekterı starsı probrali otazky tykajıcı se zakladnıch biblic´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kych nauk. Pokud tito starsı usoudı, ze splnujete potrebne ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇˇ´ ˇ´ ˇ pozadavky, sdelı vam, ze muzete byt pri nejblizsı prılezitos´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ti pokrteni.1 Obvykle pritom byva prednesen proslov o vyˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ znamu krtu. Recnık potom vsechny uchazece o krest vyzve, ˇ ˇ ˇ ´ ´ aby odpovedeli na dve jednoduche otazky. To je jeden ze ˚ ˚ ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ´ˇ zpusobu, jak mohou ucinit „verejne prohlasenı“ o sve vıre. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 22 Prave krest verejne oznacuje cloveka jako toho, kdo ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ se zasvetil Bohu a je nynı jednım ze svedku Jehovovych. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ To, ze se zasvetili Jehovovi, dajı uchazeci o krest verejne ˇ ˇ najevo tak, ze jsou zcela ponoreni pod vodu. ´ ˇ ˇ VYZNAM VASEHO KRTU ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 23 Jezˇ ı´ sˇ rekl, ze jeho ucednıci budou krteni „ve jmenu ´ ˇ Otce a Syna a svateho ducha“. (Matous 28:19) To zname´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ na, ze uchaze c o krest uznava autoritu Jehovy Boha a Jezıse ˇ ˇ ˇ ´ ´ Krista. (Zalm 83:18; Matous 28:18) Uvedomuje si take uloˇ´ ´ ˇ ´ ´ hu Bozıho svateho ducha neboli cinne sıly a to, jak tento ˚ ´ ˚ duch pusobı. (Galaanum 5:22, 23; 2. Petra 1:21) ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˚ 1 Krty neodmyslitelne patrı ke krajskym a oblastnım sjezdum, kte´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ re svedkove Jehovovi poradajı kazdy rok.

ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ 20. Proc zasvecenı se Jehovovi nenı jen soukromou zalezitostı? ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ˇ 21, 22. Jak muzete ucinit „verejne prohlasenı“ o sve vıre? ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 23. Co to znamena, dat se pokrtıt „ve jmenu Otce a Syna a svateho ducha“?


183

ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 24 Krest vsak nenı pouha koupel. Je to symbol neceho ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ velmi duleziteho. To, ze je clovek ponoren pod hladinu, ˇ ˇ ˇ ´ symbolizuje skutecnost, ze zemrel vzhledem ke svemu ˇ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ drıvejsımu zpusobu zivota. To, ze je z vody vyzdvizen, ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ zase znamena, ze nynı zije proto, aby konal Bozı vuli. ´ ˇ ˇ ´ Pamatujte take na to, ze jste se zasvetili samotnemu Jehoˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ vovi Bohu, ne nejake praci ani urcite pravnı otazce, lidem ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ci organizaci. Vase zasvecenı a krest jsou zacatkem velmi ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ´ blızkeho pratelstv ı s Bohem — zacatkem duverneho vztaˇ ˇ hu k nemu. (Zalm 25:14) ˇ ´ ´ ´ ˇ 25 Krest nenı zarukou zachrany. Apostol Pavel napsal: ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ „Pracujte stale na sve vlastnı zachrane s baznı a chvenım.“ ˚ ˇ ˇ´ ´ (Filipanum 2:12) Krest je teprve zacatek. Otazkou je: Jak ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ ˚ ´ clovek muze v Bozı lasce zustat? Na to si odpovıme v po´ slednı kapitole. ˇ ´ ´ 24, 25. (a) Co krest symbolizuje? (b) Na jakou otazku si musıme odˇ ˇ povedet?

ˇ ˇ

ˇ ˇ

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Krest je uplne ponorenı do vody, ne pouhe ´ ˇ pokropenı. (Matous 3:16) ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ Ke krokum, ktere vedou ke krtu, patrı prijımat ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ poznanı a projevovat vıru, cinit pokanı, obraˇ ˚ ˇ tit se a zasvetit svuj zivot Bohu. (Jan 17:3; Skutky 3:19; 18:8) ˇ ´ ˇ´ Ten, kdo se chce Jehovovi zasvetit, musı zaprıt ´ ˇ ˇ ´ sam sebe, stejne jako sami sebe zapreli lide, ˇ´ ˇ ´ ˇ´ˇ kterı chteli nasledovat Jezıse. (Marek 8:34) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Krtem se symbolizuje to, ze clovek zemrel ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ vzhledem ke svemu drıvejsımu zpusobu zivoˇ ´ ˇ´ ˚ ta a ozil s cılem konat Bozı vuli. (1. Petra 4:2)

´

´

DEVATENACTA KAPITOLA

˚ ˇ ˇ´ ´ Zustante v Bozı lasce ´ Co znamena milovat Boha? ˚ ˇ ˚ ˇ´ ´ Jak muzeme zustat v Bozı lasce? ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ Jak Jehova odmenı ty, kdo zustavajı v jeho lasce?

ˇ Budete behem ´ ˇ ´ teto bourlive doby hledat ´ ˇ ˇ ˇ utociste u Jehovy?

ˇ ˇ ˇ PREDSTAVTE si, ze jdete po ceste, je zataˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ zeno a vy vıte, ze za chvıli prijde bourka. ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ´ Obloha je stale temnejsı. Zacına se blyskat, ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ slysıte hrmenı a potom se spustı provazy ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ deste. Date se do behu a zoufale se snazıte ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ najıt nejake utociste. Pak najednou u cesty ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ uvidıte prıstresek. Je bytelny a je tam sucho ´ ´ ˇ ´ ´ a utulno. Za takovy bezpecny ukryt byste ˇ ˇ ´ ˇ jiste byli velmi vdecnı. ˇ ˇ ´ ˇ 2 My dnes zijeme v bourlive dobe. Situˇ ˇ ´ ˇ ˇ ace ve svete se stale zhorsuje. Existuje vsak ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jeden bezpecny ukryt, utociste, ve kterem ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ muzeme najıt ochranu pred vsım, co by ´ ˚ ˇ nam mohlo zpusobit trvalou skodu. Co je ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ tım utociˇ stem? Vsimneme si, co o tom rıka ´ ´ ˇ ˇ Bible: „Reknu Jehovovi: ‚Ty jsi me utocisˇ ´ ˚ ˚ ˇ ˇ te a ma pevnost, ˇ muj Buh, v nehoz budu ˚ ˇˇ duverovat.‘ “ (Zalm 91:2) ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ 3 Jen si to predstavte! Nasım utocistem se ˚ ˇ ´ ˇ ´ muze stat Jehova — Stvoritel a Svrchovany ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ Panovnık celeho vesmıru. Muze nas ochraˇ ˇ ˇ´ ˇ nit, protoze je daleko mocnejsı nez kdokoli ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ 1, 2. Kde dnes muzeme najıt bezpecne utociste? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 3. Jak muzeme u Jehovy hledat utociste?

˚ ˇ ˇ´ ´ Zustante v Bozı lasce

185

˚ ˇ ´ nebo cokoli, co se muze postavit proti nam. Dokonce ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ i kdyz utrpıme nejakou ujmu, Jehova muze odstranit ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ vsechny jejı spatne nasledky. Jak ale muzeme u Jehovy hle´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇˇ ´ ´ dat utociste? Musıme v nej duverovat. Bible nas navıc ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ vybızı: „Zachovavejte se v Bozı lasce.“ (Juda 21) Ano, musı˚ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ me zustat v Bozı lasce a posilovat laskyplny vztah k nasemu ´ ´ ˇ nebeskemu Otci. Pak budeme mıt jistotu, ze Jehova je na˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ sım utocistem. Jak si ale muzeme takove pouto vytvorit? ´ ˇ ´ ´ VNIMEJME BOZI L ASKU A REAGUJME NA NI ´ ˇ´ ´ ˚ ´ ˇ 4 Mame-li v Bozı lasce zustat, musıme si uvedomit, jak ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nam Jehova svou lasku dal najevo. Premyslejme o nekte´ ´ ´ ´ ´ ´ rych biblickych naukach, ktere jsme poznali pomocı teto ˇ ´ ´ ´ knihy. Jehova je Stvoritel a dal nam nadherny domov — ´ planetu Zemi. Naplnil ji spoustou jıdla a vody, mnoˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ha prırodnımi zdroji, uzasne rozmanitymi zivymi tvory ´ ´ ˇ´ ´ ´ a nadhernymi prırodnımi sceneriemi. Je Autorem Bible ´ ´ ´ ´ ´ ˇ a v nı nam zjevil sve jmeno a odhalil sve vlastnosti. Krome ˇ ˇ ´ ´ ´ toho nam ve svem Slove ukazuje, ze poslal sveho milova´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˚ neho Syna Jezıse na zem, aby za nas trpel a polozil svuj ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zivot. (Jan 3:16) Jaky vyznam pro nas tento dar ma? Dava ´ ˇ ´ nam nadeji na krasnou budoucnost. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 5 Nase nadeje do budoucnosti vsak zavisı jeste na necem ˇ´ ´ ˚ ˇ dalsım, co pro nas Buh udelal. Jehova ustanovil nebeskou ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ vladu — mesiasske Kralovstvı. Tato vlada brzy skoncuje ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ s veskerym utrpenım a zpusobı, ze ze zeme se stane raj. Jen ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ˇ si to predstavte! Muzeme tam zıt navzdy, a to pokojne ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ a sastne. (Zalm 37:29) Buh nam vsak uz dnes dava vedenı, ´ ´ ´ ˇ´ abychom mohli zıt co nejlepe. Poskytl nam take dar v poˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ dobe modlitby, dıky ktere s nım muzeme komunikovat ´ ˇ´ ˚ kdykoli a kdekoli. To je jen par prıkladu toho, jak Jehova ´ ˇ ´ ´ ˇ projevil lasku lidstvu jako celku i kazdemu z nas jednotlive. ´ ˚ ´ ´ 4, 5. Jakymi zpusoby nam Jehova projevil lasku?


´ ˇ ´ ´ Klıcova otazka, nad kterou ˇ ˇ ´ ´ by se mel kazdy z nas zamyslet, ´ ˇ znı: ‚Jak bych mel na Jehovovu ´ ´ ´ lasku reagovat?‘ Mnozı lide by ˇ ˇ ˇ ˇ odpovedeli: „Samozrejme bych ´ ˇ ´ na oplatku mel i ja milovat Je´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ hovu.“ Je to i vas nazor? Jezıs rekl, ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ze nejvetsı prikazanı ze vsech znı: „Budes ´ ´ ´ milovat Jehovu, sveho Boha, celym svym srdcem a celou ˇ´ ´ ˇ ´ svou dusı a celou svou myslı.“ (Matous 22:37) I vy mate ˚ ˚ ˇ bezpochyby mnoho duvodu, proc Jehovu Boha milujete. ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ Ale stacı takovou lasku pouze cıtit? Lze pak rıci, ze Jehovu ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ skutecne milujeme celym srdcem, dusı a myslı? ˇ ´ ´ ˇ 7 Bible ukazuje, ze laska k Bohu je mnohem vıc nez jen ˇ ´ ´ ´ ´ ´ nejaky pocit. Laskyplne city, ktere k Jehovovi chovame, ´ ´ ˇ ˇ ˇ jsou sice zakladem pro nas vztah k nemu, ale presto jsou ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ pouze pocatkem skutecne lasky k Bohu. Jablecne jaderko ´ ˚ ´ ˇ ˇ je zakladem pro rust plodne jablone. Pokud byste ale meli ˇ ´ ´ chu na jablko, stacilo by vam, kdybyste dostali pouhe ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ jaderko? Asi stezı, vite? Podobne i laskyplne city k Jehoˇ´ ˇ´ ´ ´ vovi jsou jen zacatkem. Bible rıka: „Laska k Bohu . . . ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ znamena, ze zachovavame jeho prikazanı; jeho prikazanı ˇ ˇ ´ ´ vsak nejsou bremenem.“ (1. Jana 5:3) Opravdova laska ´ ´ ´ ˇ ˇ k Bohu se pozna podle znameniteho ovoce, ktere clovek ´ ´ ´ ˇ ˇ nese. Musı byt vyjadrena skutky. (Matous 7:16–20) ´ ´ ˇ ´ ´ 8 Svou lasku k Bohu dokazujeme tım, ze zachovavame ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jeho prikazanı a uplatnujeme jım stanovene zasady. Zıt ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ v souladu s nimi nenı prılis tezke. Jehovovy zakony nejsou ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ani zdaleka nejakou prıtezı. Naopak, dostali jsme je proto, ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ abychom mohli vest ˇ kvalitnı, sastny a uspokojuj´ ıcı zivot. ´ ˇ (Izajas 48:17, 18) Zijeme-li v souladu s Jehovovym vede6

˚ ˇ ´ ´ 6. Jak muzeme reagovat na lasku, kterou nam Jehova projevil? ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 7. Zahrnuje laska k Bohu pouze pocity, ktere clovek ma? Vysvetlete to. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ 8, 9. Jak muzeme dat Bohu najevo, ze jej milujeme a ze si ho vazıme?


187

´ ´ ˇ ´ ´ nım, dokazujeme tım, ze sveho nebeskeho Otce ˇ milujeme ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ a ze si opravdu vazıme vseho, co pro nas udelal. Zel, takove ˇ ´ ´ ´ ocenenı dnes projevuje jen malokdo. Nechceme byt neˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ vdecnı jako nekterı Jezısovi soucasnıci. Kdyz Jezıs uzdravil ´ ´ ˇ deset malomocnych, jen jeden se vratil, aby mu podekoval. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ (Lukas 17:12–17) Jiste se chceme podobat tomu vdecnemu ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ cloveku, a ne tem devıti nevdecnıkum. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ 9 Ktera Jehovova prikazanı bychom tedy meli poslou´ ´ chat? O mnoha z nich se pojednavalo v teto knize. A tak si ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ nektera pripomenme. Pokud budeme Bozı prikazanı doˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ drzovat, pomuze nam to zachovavat se v Bozı lasce. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ PRIBLIZTE SE K JEHOVOVI JESTE VIC ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ 10 Poznav anı Jehovy je dulezitym krokem k tomu, abyˇ ˇ ´ˇ ˇ chom se k nemu priblızili. Tento proces by nikdy nemel ˇ ´ ˇ´ skoncit. Kdybyste venku travili mrazivou noc a zahrıvali se ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 10. Vysvetlete, proc je dulezite, abychom o Jehovovi ´ ˇ ´ ´ ´ Bohu stale prijımali poznanı.

´ ˇ ´ ´ Ma-li vase laska k Jehovovi stale planout, ˇ ˇ ´ musıte ji posilovat, podobne jako je treba ˇ ´ ˇ prikladat polena do ohne

188


ˇ ˇ ˇ u ohne, nechali byste drevo vyhoret a plameny vyhasnout? ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Urcite ne. Do ohne byste prikladali polınka, a tak jej udrzo´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vali jasny a hrejivy. Vzdy by vam mohlo jıt i o zivot! Stejne ˇ ˇ´ ´ ˚ ˇ ´ jako se ohen rozhorı dıky polenum, tak i nase laska k Jeho˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ vovi muze planout dıky „poznanı Boha“. (Prıslovı 2:1–5) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 11 Jezıs si pral, aby jeho nasledovnıci milovali Jehovu ´ ´ a jeho drahocenne Slovo pravdy z celeho srdce — aby jejich ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ laska stale jasne planula. Po svem vzkrısenı Jezıs vyˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ svetloval dvema ucednıkum nektera proroctvı, jez byla ´ ´ ´ ˇ zaznamenana v Hebrejskych pısmech a splnila se na nem. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ K cemu to vedlo? Tito ucednıci pozdeji rekli: „Nehorelo ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ snad nase srdce, kdyz k nam po ceste mluvil, jak nam plne ´ ´ ´ˇ otevıral Pısma?“ (Lukas 24:32) ˇ ˇ ˇ´ ´ 12 Kdyzˇ jste se dozved eli, co Bible doopravdy rıka, nezaˇ ˇ ´ ´ ´ horelo snad vase srdce radostı, horlivostı a laskou k Bohu? ´ ˇ ´ ´ ˇ Bezpochyby ano. Mnoho lidı melo stejne pocity. Nynı vsak ˇ ´ ´ ´ ˇ pred sebou mate ukol si tuto hlubokou lasku udrzet a roz´ ˇ ´ ˇ vıjet ji. Nechceme napodobovat postoj dnesnıho sveta. ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ Jezıs totiz predpovedel, ze „ochladne laska vetsıho mnoz´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ stvı“. (Matous 24:12) Co ale clovek muze udelat pro to, aby ´ ´ ´ jeho laska k Jehovovi a k biblickym pravdam neochladla? ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 13 O Jehovovi Bohu a Jezısi Kristu stale prij ımejte po´ ´ ´ ˇ ´ ˇ znanı. (Jan 17:3) Rozjımejte neboli hluboce premyslejte ˇ´ ´ ´ o tom, co se z Bozıho slova dozvıdate, a ptejte se sami ˇ ´ ˇ´ ˚ sebe: ‚Co se z toho mohu o Jehovovi naucit? Jaky dalsı du´ ˇ ´ ´ ´ vod mi tato pasaz dava k tomu, abych jej miloval celym ´ ´ ´ svym srdcem, myslı a silou?‘ (1. Timoteovi 4:15) Dıky ta´ ´ ´ ´ ´ ˇ kovemu rozjımanı budete Jehovu stale vrele milovat. ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ 14 Dalsım zpusobem, jak si k Jehovovi udrzet vrelou las´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 11. Jaky ucinek melo Jezısovo vyucovanı na jeho nasledovnıky? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 12, 13. (a) Co se u vetsiny dnesnıch lidı stalo s jejich laskou k Bohu ˚ ˇ ˇ ˇ ´ a k Bibli? (b) Co muzeme udelat pro to, aby nase laska neochladla? ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 14. Jak si muzeme dıky modlitbe zachovat k Jehovovi vrelou lasku?


189

ˇ ˇ ˚ ku, je pravidelne se modlit. (1. Tesalonicanum 5:17) ˇ ˇ ˇ ´ V 17. kapitole jsme se dozvedeli, ze modlitba je cennym ˇ ˇ darem od Boha. Podobne jako se vztah mezi dvema lidmi ˇ ´ ´ˇ posiluje pravidelnou otevrenou komunikacı, i nas vztah ´ ˇ ˇ k Jehovovi se prohlubuje tım, ze se k Bohu pravidelne ´ ˚ ˇ ´ ˇ modlıme. Je velmi dulezite, aby nase modlitby nikdy ne´ ´ ´ ´ byly mechanicke — aby to nebyly pouhe fraze, ktere ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ bychom bezmyslenkovite a bez opravdovych citu odrıka´ ˇ ˇ vali stale dokola. K Jehovovi bychom meli mluvit stejne, ´ ˇ ´ ´ ´ jako dıte mluvı se svym milovanym otcem. S Jehovou saˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ mozrejme chceme mluvit uctive, ale zaroven otevrene, ˇ ˇ´ ˇ ´ uprımne a ze srdce. (Zalm 62:8) Ano, osobnı studium Bib´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ le a vroucı modlitba jsou dulezitymi strankami naseho ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ uctıvanı Boha a pomahajı nam zustat v jeho lasce. ´ ´ ´ ´ V UCT IVANI JEHOVY NACHAZEJTE RADOST ´ ´ ´ 15 Osobnı´ studium Bible a modlitba jsou akty uctıv anı, ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ktere muzeme vykonavat v soukromı. Nynı se ale zamysleˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ me nad urcitym rysem naseho uctıvanı, ktery je viditelny ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ ´ na verejnosti — totiz nad tım, ze o sve vıre mluvıme s dru´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ hymi lidmi. Mluvili jste jiz o nekterych myslenkach z Bible ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ s druhymi? Pokud ano, tato jedinecna vysada vam jiste ˇ ´ˇ ˇ prinesla radost. (Lukas 1:74) Kdyz pravdu o Jehovovi Bohu ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇˇ ´ sdelujeme druhym, plnıme tım velmi dulezite poverenı, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇˇ ´ ´ ktere dostali vsichni pravı kresane. Tım poverenım je ka´ ˇ´ ´ ´ ˇ zat dobrou zpravu o Bozım Kralovstvı. (Matous 24:14; 28:19, 20) ˇ ˇ ´ ˇ ´ 16 Apostol Pavel se na sluzbu dıval jako na neco cenne˚ ho, nazval ji dokonce pokladem. (2. Korinanum 4:7) ´ ´ ˇ Mluvit s druhymi lidmi o Jehovovi Bohu a o jeho zameˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ rech je ta nejlepsı prace, kterou clovek muze vykonavat. Je ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ to sluzba tomu nejlepsımu Panovi a prinası ten nejvetsı ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 15, 16. Proc muzeme kazanı pravem povazovat za vysadu a poklad?

190


ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ uzitek. Tım, ze se na teto cinnosti podılıme, pomahame ˇ´ ´ ˇ ´ˇ ˇ ´ uprımnym lidem, aby se priblızili k nasemu nebeskemu ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Otci a vydali se po ceste vedoucı k vecnemu zivotu. Ktera ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ jina prace by nam mohla prinest vetsı uspokojenı? Navıc ˇ ´ ´ ˇ ´ kdyz vydavame svedectvı o Jehovovi a o jeho Slovu, roste ´ ˇ ´ ˇ tım nase vıra a prohlubuje se nase ´ ˇ laska k Bohu. A Jehova si naseho ˚ ´ ´ ´ ˇ´ usilı velmi vazı. (Hebrejcum

Jehova chce, abyste se radovali ze ˇ ´ „skutecneho ˇ zivota“. Budete?


191

ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 6:10) Pokud se touto sluzbou plne zamestnavame, poma´ ´ ˚ ˇ´ ´ ˚ ha nam to zustat v Bozı lasce. (1. Korinanum 15:58) ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 17 Musıme mıt na pameti, ze kazat o Kralovstvı je oprav´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ du nalehave. Bible rıka: „Kaz slovo, nalehave se toho drz.“ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ (2. Timoteovi 4:2) Proc je to tak nalehave prave v dnesnı ˇ ˇ´ ˇ ˚ ´ ´ dobe? Bozı slovo vysvetluje: „Jehovuv velky den je blızko. ´ ˇ ´ ´ˇ Je blızko a velice specha.“ (Sefanjas 1:14) Ano, doba, kdy ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Jehova ukoncı cely tento system vecı, se velmi rychle blıˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zı. Lide musı byt varovani. Musı se dozvedet, ze nynı je cas ´ ´ ´ pro to, aby si jako sveho Svrchovaneho Panovnıka zvolili ˇ ´ Jehovu. Konec se totiz „neopozdı“. (Habakuk 2:3) ˇ ˇ ˇ ´ 18 Jehova si preje, abychom jej verejne uctıvali spolu ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ s pravymi kresany. Proto ve svem Slove rıka: „Dbejme ´ ˇ ´ jedni o druhe, abychom se podnecovali k lasce a zname´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ nitym skutkum, a neopoustejme sve shromazovanı, jak ˇ ˇ´ ´ ´ nekterı majı ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druheho, ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ˇ´ ˚ a to tım vıce, kdyz vidıte, ze se ten den blızı.“ (Hebrejcum ˇ ˇˇ´ ´ ´ ´ ˇ 10:24, 25) Kdyz se se spoluverıcımi schazıme na kresan´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ skych shromazdenıch, mame tam vynikajıcı prılezitost ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ chvalit a uctıvat naseho milovaneho Boha. Na shromazˇ ´ ´ ´ denıch take povzbuzujeme a posilujeme jeden druheho. ´ ´ ˇ´ ˇ 19 Kdyzˇ se schaz ıme s dalsımi ctiteli Jehovy, upevnujeme ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ tım ve sboru laskyplne vztahy a vzajemna pratelstvı. Je ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ dulezite, abychom se snazili hledat na druhych dobre vlastˇ ´ ´ ˇ ´ nosti, stejne jako je Jehova hleda na nas. Neocekavejte od ´ ˇˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ svych spoluverıcıch dokonalost. Pamatujte, ze ruznı lide ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ dosahli ruzneho stupne duchovnı zralosti a ze kazdy z nas ˇ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ dela chyby. (Kolosanum 3:13) Snazte se duverne spratelit ˇ ´ ´ ´ ˇ s temi, kdo majı hlubokou lasku k Jehovovi. Pak zjistıte, ze ´ ˇ ´ ˇ i vy v duchovnım ohledu delate pokroky. Ano, kdyz budete ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ 17. Proc je dnes kresanska sluzba tak nalehavou cinnostı? ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 18. Proc mame Jehovu uctıvat verejne spolu s pravymi kresany? ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ 19. Jak muzeme posilovat laskyplna pouta v kresanskem sboru?

192


´ ´ ´ Jehovu uctıvat se svymi duchovnımi bratry a sestrami, po˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ muze vam to zustat v Bozı lasce. Jak ale Jehova odmenı ty, ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ kdo jej verne uctıvajı a zustavajı v jeho lasce? ˇ ´ ˇ USILUJTE O ‚SKUTECNY ZIVOT‘ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 20 Jehova odmeˇ nuje sve verne sluzebnıky tım, ze jim da´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ va zivot. O jaky zivot se ale jedna? Cozpak nynı nezijeme? ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Vetsina z nas by rekla, ze to je prece jasne. Vzdy dychame, ´ ˇ ´ ˇ ˇ jıme a pijeme. Tak je snad samozrejme, ze jsme nazivu. ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ A kdyz zazıvame okamziky stestı, mozna si dokonce rıkaˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ me: „To je skutecne zivot, jak ma byt!“ Z Bible ale vyplyva, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ze skutecny zivot dnes v urcitem smyslu nema nikdo. ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ 21 Bozˇ ı´ slovo nas vybızı, abychom se „skutecneho zivota“ ˇ ´ ˇ „pevne chopili“. (1. Timoteovi 6:19) Tato slova ukazujı, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ‚skutecny zivot‘ je necım, co s nadejı ocekavame teprve ˇ ´ v budoucnosti. Ano, az dosahneme dokonalosti, budeme ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ zivı v plnem smyslu tohoto slova, protoze budeme zıt tak, ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ jak to Buh puvodne chtel. Az zıskame zivot v pozemskem ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ raji a budeme mıt dokonale zdravı, pokoj a stestı, pak koˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ necne pozname, co to znamena radovat se ze „skutecneho ˇ ˇ ´ ˇ´ zivota“ — zivota, ktery nikdy neskoncı. (1. Timoteovi 6:12) ´ ´ ´ ˇ Nenı to nadherna nadeje? ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 22 Jak se muzeme ‚skutecn eho zivota pevne chopit‘? ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ Ve stejne pasazi Pavel kresany vybızel, „aby pusobili ´ ´ ´ k dobru“ a „byli bohatı ve znamenitych skutcıch“. (1. Ti´ ˇ ´ ˇ´ ´ moteovi 6:18) Mnohe tedy zjevne zalezı na tom, do jake ´ ˇ ´ ˇ mıry uplatnujeme pravdy, ktere jsme z Bible poznali. Mel ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ tım ale Pavel na mysli, ze ‚skutecny zivot‘ si dıky svym ˇ´ ´ ˚ ˇ ´ znamenitym skutkum zaslouzıme? Ne, protoze tato nad´ ´ ˇ ´ ´ herna vyhlıdka do budoucnosti ve skutecnosti zavisı na ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ tom, zda prijımame Bozı ‚nezaslouzenou laskavost‘. (Rıˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 20, 21. Co je ‚skutecny zivot‘ a proc je nadeje na nej nadherna? ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 22. Jak se muzete ‚pevne chopit skutecneho zivota‘?


193

˚ ˇ ˇˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ manum 5:15) Jehovu vsak tesı, kdyz dava odmenu tem, ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ kdo mu verne slouzı. Velmi si preje, abyste ‚skutecny zi´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ vot‘ zıskali. Z takoveho sastneho a pokojneho vecneho ˇ ˇˇ ˚ ´ ´ ˇ´ ´ zivota se budou tesit ti, kdo zustavajı v Bozı lasce. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 23 Kazd y z nas by si mel polozit otazku: ‚Uctıvam Boha ´ tak, jak to on stanovil v Bibli?‘ Pokud dbame na to, aby´ ´ ˇ chom tak jednali den co den, pak jsme na spravne ceste. ˚ ˇ ˚ ˇˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ Muzeme duverovat tomu, ze Jehova je nasım utocistem. ˇ ´ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ Behem obtıznych poslednıch dnu tohoto stareho systemu ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ vecı svuj verny lid ochranı. Bezpecne nas take uvede do ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ sveho nadherneho noveho systemu vecı, ktery je nynı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ tak blızko. Az ta doba prijde, bude to jedinecny zazitek! ´ ˇ ˇ ˇ A budeme opravdu radi, ze jsme se behem techto posled´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ nıch dnu rozhodli jıt po spravne ceste. Pokud po nı ˇ´ ˇ ˇ ´ vykrocıte uz te, budete se moci radovat ze „skutecneho ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ zivota“ — takoveho zivota, jaky si pro nas Jehova Buh pral ˇ ˇ´ ˇ ˇˇ ˇ ˇ jiz na pocatku. A budete se z nej tesit po celou vecnost! ˇ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ 23. Proc je dulezite zustat v Bozı lasce?

ˇ ´ ´ CO BIBLE R IKA ´ ´ ˇ Opravdovou lasku k Bohu projevujeme tım, ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ze zachovavame jeho prikazanı a uplatnuje´ ´ ´ me jım stanovene zasady. (1. Jana 5:3) ˚ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ Zustat v Bozı lasce nam pomuze to, kdyz ˇ´ ˇ budeme studovat Bozı slovo, vroucne se k Jeˇ ˇ ´ hovovi modlit, vyucovat o nem druhe lidi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ a uctıvat ho na kresanskych shromazdenıch. ˇ (Matous 24:14; 28:19, 20; Jan 17:3; 1. Tesaloˇ ˚ ˚ nicanum 5:17; Hebrejcum 10:24, 25) ˚ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ Ti, kdo zustavajı v Bozı lasce, majı nadeji ˇ ´ ˇ na ‚skutecny zivot‘. (1. Timoteovi 6:12, 19; Juda 21)

DODATEK ´ ˇ NAMET

STRANA

ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ Bozı jmeno — Jak jej pouzıvat a jaky ma vyznam 9 9 9 9 9 9 9 9 195 ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Co je v Danielove proroctvı predpovedeno ˇ´ ´ ˇ o prıchodu Mesiase 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 197 ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ Jezıs Kristus — slıbeny Mesias 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 199 ´ Pravda o Otci, Synovi a svatem duchu 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 201 ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ Proc pravı kresane nepouzıvajı pri uctıvanı krız? 9 9 9 9 9 9 9 204 ´ ˇ ˇ ´ ´ Panova vecere — vzpomınkova slavnost, ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ktera prinası Bohu cest 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 206 ˇ „Duse“ a „duch“ — Co tyto pojmy ´ doopravdy znamenajı? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 208 ˇ ´ Co je seol a hades? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 212 ´ Co je Soudny den? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 213 ´ ´ ´ ´ Rok 1914 — vyznamny rok v biblickem proroctvı 9 9 9 9 9 9 9 9 215 ˇ Kdo je archandel Michael? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 218 ´ ´ Co je „Velky Babylon“? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 219 ˇ´ˇ Narodil se Jezıs v prosinci? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 221 ˇ ´ Meli bychom slavit svatky? 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 222

195

ˇ´ ´ ˇ´ Bozı jmeno — Jak jej pouzıvat ´ ´ ´ a jaky ma vyznam ˇ ´ ´ ˇ ˇ JAK je ve vasˇ ı´ Bibli prelo zen Zalm 83:18? Ve Svatem Pısmu — ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Prekladu noveho sveta tento vers znı nasledovne: „Aby lide poˇ ˇ ´ ´ ˇˇ´ znali, ze ty, jehoz jmeno je Jehova, ty sam jsi Nejvyssı nad celou ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ zemı.“ Nektere dalsı preklady Bible znı podobne. Bezpocet pre˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ kladu zde vsak jmeno Jehova vynechava a mısto neho uvadı ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ tituly jako „Pan“ nebo „Vecny“. Jak ma tedy tento vers spravne ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ znıt? Ma v nem byt uveden nejaky titul, nebo jmeno Jehova? ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ Ve zmınenem versi se mluvı o jmenu. Velka cast Bible byla ´ ˇ ˇ ˚ ´ napsana v hebrejstine, a v puvodnım textu se objevuje Boˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zı jedinecne osobnı jmeno. Napsano hebrejskymi pısmeny ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vypadalo takto ˘˙˘˝ (JHVH). V cestine se toto jmeno bezne vyˇ ´ slovuje „Jehova“. Objevuje se vsak pouze v tomto biblickem ˇ ˚ ´ ´ versi? Ne. V puvodnım textu Hebrejskych ´ ´ ˇˇ ´ pısem se vyskytuje temer 7 000krat. ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ Jak dulezite Bozı jmeno je? Zamysleme se nad vzorovou modlitbou, kterou proˇ´ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ nesl Jezıs Kristus. Zacına slovy: „Nas Otce Bozı jmeno ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ v nebesıch, a je posveceno tve jmeno.“ v hebrejstine ˇ ˇ ˇ´ˇ (Matous 6:9) Pozdeji se Jezıs k Bohu modˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ lil: „Otce, oslav sve jmeno.“ Buh na tuto prosbu odpovedel tak, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ze z nebe bylo slyset hlas, ktery rekl: „Oslavil jsem je a opet je ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ oslavım.“ (Jan 12:28) Z toho je videt, ze Bozı jmeno je nesmırˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ne dulezite. Proc potom mnozı prekladatele toto jmeno ze ´ ˇ ˚ ˚ ´ svych prekladu Bible vypustili a nahradili ho ruznymi tituly? ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ Vedly je k tomu zrejme dva hlavnı duvody. Za prve, mnozı li´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ de tvrdı, ze Bozı jmeno by se nemelo pouzıvat, protoze dnes jiz ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ nezname jeho puvodnı vyslovnost. Staroveka hebrejstina se toˇ ´ ˚ ˇ tiz psala bez samohlasek. Proto dnes nikdo nemuze s jistotou ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ rıct, jak lide v biblickych dobach hlasky JHVH presne vyslovoˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˚ vali. Meli bychom se vsak pouzıvanı Bozıho jmena kvuli tomu ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ vyhybat? V biblickych dobach se jmeno Jezıs mozna vysloˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ vovalo Jesua nebo snad Jehosua. Nikdo to dnes nemuze rıct

˘˙˘˝

196


ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˚ ´ s jistotou. Presto lide po celem svete pouzıvajı ruzne formy ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ jmena Jezıs a vyslovujı ho tak, jak je to v jejich jazyce bezne. ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ Nezdrahajı se toto jmeno pouzıvat, i kdyz nevedı, jak se vyslo´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vovalo v prvnım stoletı. Pokud byste prijeli do nejake cizı zeme, ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ mohlo by i vase vlastnı jmeno znıt v tamejsım jazyce ponekud ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ jinak. Proto skutecnost, ze presne nevıme, jak se Bozı jmeno vyˇ ´ ˚ slovovalo ve staroveku, nenı duvodem k tomu, abychom je ˇ´ nepouzıvali. ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ Druhym duvodem, ktery se casto uvadı na podporu toho, ze ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ se Bozı jmeno z Bible vypou st ı, je dlouhotrvaj ıc ı zidovsk a tradi´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ce. Mnozı Zide totiz zastavali nazor, ze Bozı jmeno by se nikdy ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nemelo vyslovit. Takovy nazor je vsak ocividne zalozen na ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ nespravnem uplatnenı biblickeho zakona, ktery rıka: „Nepouˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ zijes jmeno Jehovy, sveho Boha, nehodnym zpusobem, nebo ´ ˇ´ ´ ´ Jehova nenecha bez trestu toho, kdo pouzıva jeho jmeno ne´ ˚ ˇ´ˇ hodnym zpusobem.“ (2. Mojzısova 20:7) ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ Tento zakon zakazuje zneuzıvanı Bozıho jmena. Ale zname´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ na to snad, ze zakazuje take jeho uctive pouzıvanı? Vubec ne. ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ Vsichni pisatele hebrejske casti Bible („Stareho zakona“) byli ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ vernı muzi, kterı zili v souladu se Zakonem, jejz dal Buh ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ starovekym Izraelitum. Presto Bozı jmeno casto pouzıvali. Naˇ´ ˇ ˚ ´ ´ ˚ prıklad je zapsali do mnoha zalmu, ktere zastupy ctitelu nahlas ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ´ zpıvaly Bohu. Jehova svym sluzebnıkum dokonce narıdil, aby ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ jeho jmeno vzyvali. A vernı lide to skutecne delali. (Joel 2:32; ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ Skutky 2:21) Proto ani dnesnı kresane nevahajı Bozı jmeno ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ ˇ ´ pouzıvat. Delajı to vsak s uctou, podobne jako Jezıs. (Jan 17:26) ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˚ ´ Kdyz prekladatele Bible nahradili Bozı jmeno ruznymi tituly, ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ dopustili se tım vazne chyby. Pricinili se tak o to, ze mnoha ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ lidem Buh pripada vzdaleny a neosobnı. Bible vsak ˇ lidi vybı´ ˇ ˚ ˇ ´ zı, aby si k Jehovovi pestovali „duverny vztah“. (Zalm 25:14) ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ Vzpomente si na nejakeho sveho duverneho prıtele. Jak blız´ ´ ˇ ˇ ˇ cı byste si navzajem byli, kdybyste ani nevedeli, jak se vlastne ´ ´ ´ ´ ten druhy jmenuje? A mohou se snad lide stat opravdu blız´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ kymi prateli Boha, kdyz neznajı jeho jmeno Jehova? Navıc ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ kdyz lide Bozı jmeno nepouzıvajı, nemohou znat ani jeho po´ ´ ˇ´ ´ ´ divuhodny vyznam. Co tedy Bozı jmeno znamena?

Dodatek

197

´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ Vyznam sveho jmena vysvetlil sam Buh, a to svemu verneˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ˇ mu sluzebnıkovi Mojzısovi. Kdyz se Mojzıs Boha ptal na jeho ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ jmeno, Jehova odpovedel: „Prokazi se byt tım, cım se prokazi ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ byt.“ (2. Mojzısova 3:14) Rotherhamuv preklad rıka: „Stanu se, ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ cım chci.“ Jehova se tedy muze stat tım, kym je potreba, aby ˚ ´ ˇ splnil svuj zamer. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ´ Rekneme, ze byste se mohli stat cımkoli, cım byste si prali. ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Co byste v takovem prıpade udelali pro sve pratele? Kdyby ne´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ kdo z nich vazne onemocnel, mohli byste se stat zkusenym ´ ˇ ˇ ´ lekarem a uzdravit ho. Kdyby se zase nekdo jiny dostal do fiˇ ´ ´ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ nancnıch potızı, mohli byste se stat stedrym sponzorem ´ ˇ ˚ ˇ a pomoci mu. Pravda je ale takova, ze v tom, co muzeme pro ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ druhe udelat, mame sve hranice. Ano, ma je kazdy z nas. Kdyz ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ale budete studovat Bibli, urcite vas velmi prekvapı zjistenı, ze ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Jehova se stava kymkoli, kym je treba, aby splnil sve sliby. ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ A kdyz svou moc pouzıva ve prospech lidı, kterı jej milujı, teˇ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ sı ho to. (2. Paralipomenon 16:9) Pred lidmi, kterı Bozı jmeno ´ ˇ ´ ´ neznajı, jsou vsak tyto nadherne rysy Jehovovy osobnosti skryty. ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ Je tedy jasne, ze jmeno Jehova do Bible patrı. Kdyz vyznam ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ tohoto jmena chapeme a kdyz pri uctıvanı Bozı jmeno bez zaˇ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ bran pouzıvame, nas duverny vztah k nasemu nebeskemu Otci ´ ´ ˇ Jehovovi se tım vyznamne posiluje.1 ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ 1 Vıce informacı o Bozım jmenu, jeho vyznamu a duvodech, proc je ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ pri uctıvanı mame pouzıvat, najdete v brozure Bozı jmeno, ktere pretrva ˇ ˇ ´ navzdy. Vydali ji svedkove Jehovovi.

ˇ ´ Co je v Danielove proroctvı ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ predpovedeno o prıchodu Mesiase ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ PROROK Daniel zil vıce nez 500 let pred narozenım Jezıse. Jeˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ hova vsak Danielovi zjevil informace, ktere umoznujı presne ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ urcit dobu, kdy mel byt Jezıs pomazan cili ustanoven jako Me´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ sias neboli Kristus. Danielovi bylo receno: „Mel bys vedet a mıt


198

´ ˇ ´ pochopenı, ze od vyjitı slova, aby byl obnoven a znovu posta´ ˚ ´ ˇ ´ ˚ ´ ven Jeruzalem, do Vudce Mesiase bude sedm tydnu, take ˇ ´ ´ sedesat dva tydny.“ (Daniel 9:25) ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ Pokud mame urcit cas Mesiasova prıchodu, musıme nejdrıv ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zjistit vychozı bod, od nejz se ma obdobı vedoucı k Mesiasi poˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ cıtat. V proroctvı se rıka, ze to je „od vyjitı slova, aby byl ´ ˇ obnoven a znovu postaven Jeruzalem“. Kdy toto ‚slovo vyslo‘? ´ ´ ˇ Podle biblickeho pisatele Nehemjase bylo slovo o tom, aby by´ ´ ´ ly obnoveny zdi kolem Jeruzalema, proneseno „ve dvacatem ´ ´ ˇ ´ roce krale Artaxerxa“. (Nehemjas 2:1, 5–8) Historikove potvr-

´ ´ ˚ „SEDMDESAT T YDNU“ 490 let ´ ˚ 7 tydnu

´ ˚ 62 tydnu

´ 1 tyden

(49 let)

(434 let)

(7 let)

455

406

ˇ & pr. n. l. n. l. )

‚Slovo, aby byl obnoven ´ Jeruzalem‘

´ Jeruzalem znovu postaven

29

33

36

ˇ´ Prıchod ´ ˇ Mesiase ´ ˇ Mesias ˇ´ „odrıznut“ Konec ´ ‚sedmdesati ´ ˚ tydnu‘

Dodatek

199

´ ˇ ´ ´ ´ ´ zujı, ze prvnım uplnym rokem Artaxerxovy vlady byl rok 474 ˇ ´ ´ ´ ˇ pr. n. l. Proto dvacatym rokem jeho vlady byl rok 455 pr. n. l. ´ ´ ´ Dostali jsme se tedy k vychozımu bodu Danielova proroctvı ´ ˇ ´ ˇ o Mesiasi, a tım je rok 455 pr. n. l. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ Daniel uvadı, jak dlouho ma obdobı vedoucı k prıchodu ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ „Vudce Mesiase“ trvat. Podle proroctvı to melo byt „sedm ty˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ dnu, take sedesat dva tydny“ — celkem tedy 69 tydnu. Jak ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ dlouhe casove obdobı je tım mıneno? V nekterych prekladech ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Bible je uvedena poznamka, ze zmınene tydny nemajı sedm ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dnu, ale ze jsou to tydny let. To znamena, ze kazdy tyden predˇ ´ ˇ ´ stavuje sedm let. Myslenka o tydnech letˇ neboli o casovych ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ jednotkach trvajıcıch sedm roku, byla Zidum ve staroveku ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ znama. Naprıklad kazdy sedmy rok byl rokem sabatnım. ˇ´ˇ ´ ´ ˚ ´ (2. Mojzısova 23:10, 11) Proto 69 prorockych tydnu trva 69 ´ ´ krat 7 let, to znamena celkem 483 let. ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ A te uz musıme jen pocıtat. Jestlize od roku 455 pr. n. l. poˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ cıtame 483 let, dostavame se do roku 29 n. l. Presne v tom roce ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ se dal Jezıs pokrtıt a stal se Mesiasem.1 (Lukas 3:1, 2, 21, 22) ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Nenı snad splnenı tohoto biblickeho proroctvı podivuhodne? ˇ ˇ ˇ 1 Od roku 455 pr. n. l. do roku 1 pr. n. l. je 454 let. Od roku 1 pr. n. l. do roku 1 n. l. je jeden rok (rok nula neexistuje). A od roku 1 n. l. do roˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ku 29 n. l. je to 28 let. Kdyz tato tri cısla secteme, vyjde nam 483 let. Jeˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ zıs byl „odrıznut“ tım, ze byl usmrcen, a k tomu doslo v roce 33 n. l. — ˇ ´ ´ ´ behem sedmdesateho tydne let. (Daniel 9:24, 26) Viz 11. kapitolu knihy ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Venujte pozornost Danielovu proroctvı! a publikaci Hlubsı pochopenı Pısˇ ˇ ´ ma, 2. svazek, strany 629–631. Obe publikace vydali svedkove Jehovovi.

ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ Jezıs Kristus — slıbeny Mesias ˚ ˇ ´ˇ JEHOVA Buh chtel lidem pomoci rozpoznat Mesiase, a pro´ ˚ to mnoho biblickych proroku inspiroval k tomu, aby ´ ˇ ˇ ´ ´ zapsali detaily o narozenı, sluzbe a smrti slıbeneho Osvoˇ ´ ´ ˇ´ˇ boditele. Vsechna tato biblicka proroctvı se splnila na Jezısi ˇ ˇ ´ ´ Kristu. Jsou pozoruhodne presna a podrobna. Abychom si


200

´ ´ ˇ PROROCTVI O MESIASOVI ´ UDALOST

´ PROROCTVI

ˇ ´ SPLNENI

Narozen v kmeni Juda

ˇ´ˇ 1. Mojzısova 49:10

´ ˇ Lukas 3:23–33

Narozen z panny

´ ˇ Izajas 7:14

ˇ Matous 1:18–25

´ Potomek krale Davida

´ ˇ Izajas 9:7

ˇ Matous 1:1, 6–17

´ ´ Jehova jej prohlasil za sveho Syna

ˇ Zalm 2:7

ˇ Matous 3:17

ˇˇ ˇ Neuverili v nej

´ ˇ Izajas 53:1

Jan 12:37, 38

´ˇ ´ ´ Vjızdı do Jeruzalema na oslu

´ ˇ Zecharjas 9:9

ˇ Matous 21:1–9

´ ´ ˇ ´ Zrazen blızkym spolecnıkem

ˇ Zalm 41:9

Jan 13:18, 21–30

˚ ˇ´ Zrazen za 30 kousku strıbra

´ ˇ Zecharjas 11:12

ˇ Matous 26:14–16

ˇ ´ ˇ ˇ´ Pred svymi zalobci mlcı

´ ˇ Izajas 53:7


´ ˇ Metan los o jeho odevy

ˇ Zalm 22:18

ˇ Matous 27:35

ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ Kdyz visı na kulu, lide mu spılajı

ˇ Zalm 22:7, 8


ˇ ´ ´ Zadna kost mu nebyla zlomena

ˇ Zalm 34:20

Jan 19:33, 36

ˇ ´ Pohrben u bohatych

´ ˇ Izajas 53:9


ˇ ˇ Vzbuzen pred rozkladem tela

ˇ Zalm 16:10

Skutky 2:24, 27

´ ˇ ˇ´ Vyvysen k Bozı pravici

ˇ Zalm 110:1

Skutky 7:56

ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ to priblızili, uvazujme o nekolika proroctvıch, v nichz byly ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ ´ ´ predpovedeny udalosti souvisejıcı s Mesiasovym narozenım ˇ ´ a detstvım. ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ Prorok Izajas predpovedel, ze Mesias bude potomkem krale ´ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Davida. (Izajas 9:7) A Jezıs se v Davidove rodove linii skutecne ˇ narodil. (Matous 1:1, 6–17)

Dodatek

201

´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Micheas, dalsı Bozı prorok, predpovedel, ze z tohoto dıtete se ´ ˇ ´ ´ ˇ nakonec stane vladce a ze se narodı v ‚Betleme Efrata‘. (Mi´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ cheas 5:2) V dobe Jezısova narozenı byla v Izraeli dve mestecka ´ ´ ´ˇ ´ ˇ´ s nazvem Betlem. Jedno bylo poblız Nazaretu v severnı casti zeˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ me a to druhe se nachazelo blızko Jeruzalema v Jude. Betlem ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ poblız Jeruzalema se drıve nazyval Efrata. Jezıs se narodil prave ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ v tomto meste, presne v souladu s proroctvım. (Matous 2:1) ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ V jinem biblickem proroctvı bylo receno, ze Bozı Syn bu´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ de povolan „z Egypta“. V dobe, kdy byl Jezıs jeste dıtetem, jej ˇ ˇ ´ ˇ do Egypta vzali jeho rodice. Po Herodove smrti se s nım vsak ´ ´ ´ ´ ˇ vratili do Izraele, a tım se proroctvı splnilo. (Ozeas 11:1; Maˇ tous 2:15) ˇ ´ V tabulce na strane 200 jsou pod nadpisem „Proroctvı“ uve´ ´ ´ ´ ˇ deny biblicke texty, ktere obsahujı podrobnosti o Mesiasovi. ´ ´ Porovnejte je prosım s texty uvedenymi pod nadpisem „Splˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ nenı“. Pokud to udelate, posılı se tım vase vıra v pravdivost ˇ´ Bozıho slova. ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Pri zkoumanı techto textu mejte na mysli, ze prorocka slova ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ byla napsana stovky let pred Jezısovym narozenım. Jezıs rekl: ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ „Musı [se] splnit vˇ sechno napsane o mne v Mojzısove zakone ´ ´ ˇ ´ ´ a v Prorocıch a v Zalmech.“ (Lukas 24:44) Ve sve vlastnı Bibli si ˇˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ muzete overit, ze vsechna tato proroctvı se skutecne splnila — ˇ´ a to do nejmensıho detailu.

´ Pravda o Otci, Synovi a svatem duchu ˇˇ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ TI, KDO verı nauce o Trojici, rıkajı, ze Buh se sklada ze trı ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ osob — z Otce, Syna a Ducha svateho. O kazde z techto trı osob ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ se tvrdı, ze je rovna ostatnım dvema, ze je vsemohoucı a ze ´ ˇ´ ˚ ˚ nema pocatek. Podle nauky o Trojici je Otec Buh, Syn je Buh ´ ˚ ˇ ˚ a Duch svaty je Buh, a presto je to pouze jeden Buh. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Mnozı zastanci Trojice pripoustejı, ze toto ucenı nejsou ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ schopni vysvetlit. Presto si vsak myslı, ze tato nauka vychazı

202


´ ˇ ´ ˇ ˚ z Bible. Stojı ale za povsimnutı, ze slovo „Trojice“ se v Bibli vu´ ˇ ˇ ´ ´ bec nevyskytuje. Lze tedy v Bibli najıt alespon nejaky zaklad ˇ ´ pro myslenku o Trojici? Abychom si na tuto otazku mohli odˇ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ povedet, podıvejme se blıze na jeden text, ktery zastanci nauky ˇ ´ o Trojici casto citujı. ˚ „SLOVO BYLO BUH“ ˇ´ ´ ˇ´ Jan 1:1 rıka: „Na pocatku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ to Slovo bylo Buh.“ (Ekumenicky preklad) Dale v teze kapitole ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ apostol Jan jasne ukazuje, ze „Slovo“ je Jezıs. (Jan 1:14) Slovo je ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ vsak oznaceno jako Buh, a proto nekterı lide dochazejı k zaveˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ru, ze Syn a Otec musı byt soucastı tehoz Boha. ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ Nezapomenme vsak, ze tato cast Bible byla puvodne na´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ psana v rectine. Prekladatele recky text pozdeji prelozili do ´ ˚ ˇ ˚ ´ ´ jinych jazyku. Mnoho prekladatelu Bible ale slovnı spojenı ˚ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ „Slovo bylo Buh“ nepouzıva. Proc? Protoze na zaklade svych ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ znalostı biblicke rectiny jsou presvedceni, ze vyjadrenı „Slovo ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ bylo Buh“ by se melo prelozit jinak. Jak? Zde jsou nektere ˇ´ ˇ ´ prıklady: „Logos [Slovo] byl bozsky.“ (A New Translation of ˚ the Bible) „Slovo bylo buh.“ (The New Testament in an Im´ ˇ proved Version) „Slovo bylo u Boha a bylo teze podstaty.“ (The ˇ ˇ ˚ ´ Translator’s New Testament) Podle techto prekladu Slovo nenı ˇ ´ ´ ´ ´ totozne se samotnym Bohem.1 Slovo ma mezi Jehovovym ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ stvorenım vyvysene mısto, a proto se o nem mluvı jako o „bo´ ˚ ˇ´ ˇ ´ hu“ (s malym „b“). Pojem „buh“ v tomto prıpade znamena ˇ ´ „nekdo mocny“. ˇ ´ ˇ ´ ZJISTETE SI VICE SKUTECNOSTI ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Vetsina lidı biblickou rectinu nestudovala. Jak tedy lze zjistit, ˇ ˇ ˇ ´ ´ co mel apostol Jan opravdu na mysli? Uvazujme o nasledujı´ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ cım prıkladu: Ucitel svym studentum vysvetluje nejakou latku. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Po hodine se vsak studenti dohadujı, jak vykladu ucitele spravˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ne rozumet. Jak mohou studenti svuj spor vyresit? Mohou ´ ˇ ´ ˇˇ ˇ´ ˇ ˇ 1 Dalsı rozbor Jana 1:1 en ve Strazne vezi z 1. listopadu 2008, ˇ byl uverejn ´ ´ ´ ˇ ´ na stranach 24 a 25. Casopis vydavajı svedkove Jehovovi.

Dodatek

203

ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ucitele pozadat, aby jim toho o danem nametu rekl vıc. Kdyz ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ zıskajı dalsı informace, budou probırane latce bezpochyby roˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ zumet lepe. Podobne pokud chcete lepe porozumet vyznamu ˚ ˇ ´ slov v Janovi 1:1, muzete se podıvat do Janova evangelia a vyˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ hledat si v nem dalsı informace o Jezısove postavenı. Kdyz se ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ o tomto nametu dozvıte vıce, pomuze vam to dospet ke sprav´ ´ ˇ nemu zaveru. ˇ ˇ´ ´ ´ Uvazujme tedy naprˇ ıklad o tom, co Jan napsal dale v prvnı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ kapitole, ve versi 18: „Zadny clovek nikdy nevidel [Vsemohou´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ cıho] Boha.“ Ale Jezıse, Syna, lide prece videli, protoze Jan rıka: ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ „Slovo [Jezıs] se stalo telem a prebyvalo mezi nami. Spatrili ´ ´ jsme jeho slavu.“ (Jan 1:14, EP) Jak by potom Syn mohl byt ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ soucastı Vsemohoucıho Boha? Jan take rıka, ze Slovo bylo ´ ´ ˇ ´ ˇ „u Boha“. Jak by ale nekdo mohl byt u nekoho jineho a zaroˇ ´ ´ ´ ´ ´ ven byt tou osobou, u ktere je? Navıc z Jana 17:3 se dozvıdame, ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ze Jezıs delal jasny rozdıl mezi sebou a svym nebeskym ´ ´ ´ ´ ´ Otcem. Sveho Otce nazyva ‚jedinym pravym Bohem‘. A ke ´ ´ ˇ konci sveho evangelia Jan shrnuje svou vypove slovy: „Tato ´ ˇˇ ˇ ˇ´ˇ [slova] byla zapsana proto, abyste verili, ze Jezıs je Kristus, Boˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ zı Syn.“ (Jan 20:31) Vsimneme si, ze Jezıs zde nenı oznacen ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ´ jako Buh, ale jako Bozı Syn. Tyto doplnujıcı informace obsaze´ ˇ ´ ´ ´ ne v Janove evangeliu nam ukazujı, jak mame textu v Janovi ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˚ 1:1 spravne rozumet. Jezıs neboli Slovo je „buh“ v tom smysˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ lu, ze ma vysoke postavenı, ale nenı totozny se Vsemohoucım Bohem. ˇ ˇ OVERTE SI FAKTA ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Vrame se k nasemu znazornenı s ucitelem a studenty. Predˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ stavte si, ze nekterı studenti majı stale pochybnosti, prestoze si ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ od ucitele vyslechli doplnujıcı vyklad. Co mohou udelat? Mo´ ´ ˇ ´ ´ ˇ hou zajıt za jinym ucitelem a v souvislosti s danym nametem ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ se ho zeptat jeste na dalsı podrobnosti. Pokud druhy ucitel vy´ ´ ˇ ˇ ˚ klad sveho kolegy potvrdı, pochybnosti vetsiny studentu se ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ pravdepodobne rozptylı. Podobne pokud si nejste jistı, co mel ´ ˇ biblicky pisatel Jan doopravdy na mysli, kdyz mluvil o vztahu ˇ´ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ mezi Jezısem a Vsemohoucım Bohem, muzete se obratit na

204


´ ˇ´ ˇ ˇ jineho pisatele Bible a dalsı informace si zjistit od nej. Uvazujˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ me naprıklad o tom, co napsal Matous. Kdyz mluvil o zaveru ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ systemu vecı, citoval Jezısova slova: „O tom dni a hodine nevı ˇ ´ ˇ ´ ˇ nikdo, ani nebestı andele, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matous ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ 24:36) Jak je z techto slov patrne, ze Jezıs nenı Vsemohoucım Bohem? ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ Jezıs rıka, ze Otec toho zna vıc nez Syn. Kdyby vsak Jezıs byl ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ soucastı Vsemohoucıho Boha, vedel by totez, co jeho Otec. ´ ˇ ˇ´ ´ Proto si tedy Otec a Syn nemohou byt rovni. Nekterı lide ale ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ reknou: ‚Jezıs ma dve podstaty. A zde mluvı jako clovek.‘ Ale ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ i kdyby to tak bylo, co svaty duch? Jestlize je to soucast tehoz ˇ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Boha jako Otec, proc Jezıs nerıka, ze svaty duch zna totez co Otec? ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ Kdyz budete ve studiu Bozıho slova pokracovat, seznamıte ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ se s mnoha dalsımi biblickymi pasazemi, ktere o tomto naˇ ´ ´ ´ ´ metu pojednavajı. Tyto usekyˇ Bible potvrzujı pravdu o Otci, ´ Synovi a svatem duchu. (Zalm 90:2; Skutky 7:55; Kolosa˚ num 1:15)

ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ Proc pravı kresane nepouzıvajı ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ pri uctıvanı krız? ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ KRIZ je oblıbeny a uznavany mezi miliony lidı. Encyclopædia ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ Britannica oznacuje krız jako „hlavnı symbol kresanskeho ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ nabozenstvı“. Nicmene pravı kresane krız pri uctıvanı nepouˇ´ ´ ˇ zıvajı. Proc? ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ım duvodem je to, ze Jezıs na zadnem krızi nezemrel. ˇ Hlavn ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ Recke slovo, ktere se vetsinou preklada jako „krız“, je stau·ros. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ V podstate je tım mınen „vztyceny kul nebo tyc“. Biblicky ˇ ´ ´ preklad The Companion Bible uvadı: „[Stau·ros ] nikdy nezna´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ mena dva tramy prekrızene navzajem v jakemkoli uhlu . . . ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ V [novozakonnı] rectine nenı nic, co by dokonce jen naznacoˇ ´ ´ valo, ze se jedna o dva tramy.“

Dodatek

205

´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ K popisu nastroje, na nemz Jezıs zemrel, pouzili biblictı pi´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ satele v nekolika textech jeste jiny vyraz. Je to recke slovo ˚ xylon. (Skutky 5:30; 10:39; 13:29; Galaanum 3:13; 1. Petra ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ 2:24) Toto slovo proste znamena „klada“, poprıpade „tyc, kyj nebo strom“. ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ Kniha Das Kreuz und die Kreuzigung (Krız a ukrizovanı) od ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Hermanna Fuldy uvadı vysvˇ etlenı, proc byl k popravam casto ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ´ ´ pouzıvan jednoduchy kul. Rıka se tam: „Na mıstech, ktera by´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ la vybrana jako verejna popraviste, ne vzdy byly stromy. Proto ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ do zeme zarazili obycejny tram. Lide, kterı byli vydani zakonu, ˇ ˇ ´ ˇ pak na nej byli se zdvizenyma rukama za ruce a casto i za nohy ˇ ´ ´ ˇ privazani nebo pribiti.“ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ Nejpresvedcivejsı dukaz vsak poskytuje Bozı slovo. Apostol ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ Pavel rıka: „Kristus nas koupı propustil z kletby Zakona tım, ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ze se stal kletbou mısto nas, protoze je napsano: ‚Proklety je ´ ˇ ˇ ´ ˇˇ ´ ˚ ˇ ˇ kazdy poveseny na kulu [„na dreve“, Ekumenicky preklad].‘ “ ˚ ˇ´ˇ (Galaanum 3:13) Zde Pavel cituje 5. Mojzˇ ısovu 21:22, 23, ˇ ´ ˚ ˇ´ˇ ˇ ´ kde se jasne mluvı o kulu, nikoli o krızi. Clovek popraveny ´ ˚ ´ ´ takovym zpusobem byl „kletbou“, a proto nenı vhodne, ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ aby kresane zdobili svuj domov znazornenımi ukrizovaneho Krista. ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Neexistuje zadny doklad toho, ze behem prvnıch 300 let po ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ Kristove smrti by lide, kterı se prohlasovali za kresany, krız poˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ uzıvali pri uctıvanı. Ve ctvrtem stoletı vsak rımsky cısar ´ ˇ ´ Konstantin konvertoval k odpadlemu kresanstvı a prosazoval ˇ´ˇ ˇ krız jako jeho symbol. A uz byly Konstantinovy pohnutky ja´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ kekoli, krız nema s Jezısem Kristem pranic spolecneho. Krız ´ ´ ˇ ´ ˚ ma ve skutecnosti pohansky puvod. Dılo New Catholic Encycloˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ pedia pripoustı: „Krız nachazıme jak v predkresanskych, tak ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ˇ i v nekresanskych kulturach.“ Mnozı dalsı ucenci spojujı krız ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ s uctıvanım prırody a s pohanskymi sexualnımi ritualy. ˇ ´ ´ Proc tedy byl tento pohansky symbol tak propagovan? ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ Zjevne proto, aby pro pohany bylo snadnejsı prijmout „kres´ ´ ˇ ´ ´ anstvı“. Nicmene oddanost jakemukoli pohanskemu symbolu ˇ ˚ ´ je v Bibli jasne odsouzena. (2. Korinanum 6:14–18) Pısmo

206


´ ˇ ´ˇ ´ ˇ´ˇ take zakazuje vsechny druhy modlarstvı. (2. Mojzısova 20:4, 5; ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ 1. Korinanum 10:14) Pravı kresane proto majı padne duvody ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ k tomu, aby krız pri uctıvanı nepouzıvali.1 ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ˇ 1 Podrobnejsı pojednanı o krızi najdete v knize Rozmluvy z Pısem na ´ ˇ ´ stranach 144–148. Knihu vydali svedkove Jehovovi.

´ ˇ ˇ ´ ´ Panova vecere — vzpomınkova slavnost, ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ktera prina sı Bohu cest ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ´ KRESTANE dostali prıkaz, aby poradali Slavnost na pamat´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ku Kristovy smrti. Teto vzpomınkove slavnosti se rıka take ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ „Panova vecere“. (1. Korinanum 11:20) Co je na nı tak vy´ ˇ znamneho? Kdy a jak by se mela slavit? ˇ´ˇ ´ ˇ Tuto slavnost zavedl Jezıs Kristus v roce 33 n. l. v tentyz veˇ ˇ ´ ´ cer, kdy se slavil zidovsky svatek Pasach. Ten se slavil jen ˇ ´ ˇ ´ ˇ jednou za rok, a to 14. dne Pri staˇ ´ zidovskˇ eho m´ esıce nisanu. ´ ´ ´ novovanı tohoto data Zide zjevne vychazeli z jarnı ˇ ˇ ˇ rovnodennosti. To je den, kdy je priblizne 12 hodin ˇ ´ ´ svetlo a 12 hodin tma. Prvnı pozorovatelne novo´ ´ˇ ´ ˇ lunı nejblıze jarnı rovnodennosti oznacovalo ˇ´ ˇ ´ ´ zacatek mesıce nisanu. Pasach se slavil o 14 dnı ˇ ´ pozdeji, po zapadu slunce. ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ Kdyz Jezıs oslavil Pasach se svymi apostoly, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ poslal Jidase Iskariotskeho pryc a zavedl Paˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ novu veceri. Tımto jıdlem byl zidovsky Pasach ´ nahrazen, a proto by se Slavnost na pamatku Krisˇ tovy smrti mela konat jen jednou do roka. ˇ ˇ ´ˇ ˇ´ˇ V Matousove evangeliu se pıse: „Jezıs vzal ´ ˇ ˇ chleb, a kdyz vyslovil pozeh´ ´ ´ ´ nanı, rozlamal jej, daval jej ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ucednıkum a rekl: ‚Vezme´ ´ ˇ te, jezte. To znamena me telo.‘ ´ ´ ˇ ´ Take vzal pohar, a kdyz vzdal dıky,

Dodatek

207

ˇ ˇ ˇ ´ dal jim jej a rekl: ‚Pijte z neho vy vsichni; nebo to znamena ´ ´ ´ ˇ mou „krev smlouvy“, ktera ma byt vylita ve prospech mno´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ hych na odpustenı hrıchu.‘“ (Matous 26:26–28) ˇ ˇ´ ´ ˇˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ Nekterı lide verı tomu, ze Jezıs premenil chleb ve sve doslov´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ne telo a ze vıno premenil ve svou krev. Nicmene kdyz Jezıs ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ podaval svym ucednıkum chleb, bylo jeho doslovne telo stale ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ nedotcene. Jedli tedy Jezısovi apostolove skutecne Jezısovo fy´ ˇ ˇ zicke telo a pili jeho doslovnou krev? Ne, protoze to by byl ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ kanibalismus a porusenı Bozıho zakona. (1. Mojzısova 9:3, 4; ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ 3. Mojzısova 17:10) Podle Lukase 22:20 Jezıs rekl: „Tento pohar ´ ´ ´ ´ ´ ´ znamena novou smlouvu mocı me krve, ktera ma byt vylita ve ´ ˇ ˇ ´ vas prospech.“ Stal se tento pohar doslova ‚novou smlouvou‘? ´ ˇ ˇ ´ Nemohlo to tak byt, protoze smlouva je urcita dohoda, a ne ´ ˇ ˇ hmatatelny predmet. ´ ´ ´ ˇ Jak chleb, tak vıno jsou tedy pouze symboly. Chleb predsta´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ vuje Kristovo dokonale telo. Jezıs pouzil chleba, ktery zbyl po ´ ´ ˇ ´ jıdle Pasach. Tento chleb byl pripraven bez jakehokoli kvasu ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ neboli bez drozdı. (2. Mojzısova 12:8) Kvas je v Bibli casto poˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ uzit jako symbol hrıchu a zkazenosti. Chleb proto znazornuje ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ dokonale telo, ktere Jezıs obetoval. Jeho telo nebylo poskvrneˇ´ ˇ ˚ no hrıchem. (Matous 16:11, 12; 1. Korinanum 5:6, 7; 1. Petra 2:22; 1. Jana 2:1, 2) ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ Cervene vıno predstavuje Jezısovu krev. Tou je stvrzena plat´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ nost nove smlouvy. Jezıs rekl, ze jeho krev ma byt vylita „na ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ odpustenı hrıchu“. Lide tedy mohou mıt pred Bohem ciste ´ ´ ´ postavenı a mohou byt zahrnuti do nove smlouvy s Jeho˚ ´ ´ ˇ vou. (Hebrejcum 9:14; 10:16, 17) Dıky teto smlouve neboli ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ dohode muze jıt 144 000 vernych kresanu do nebe. Tam ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ budou slouzit jako kralove a knezı, kterı budou zprostredkovaˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ vat pozehnanı celemu lidstvu. (1. Mojzısova 22:18; Jeremjas ´ 31:31–33; 1. Petra 2:9; Zjevenı 5:9, 10; 14:1–3) ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ Kdo by si mel na Pamatne slavnosti brat ze symbolu? Chleb ´ ˇ ˇ ´ a vıno by logicky meli prijımat pouze ti, kdo jsou zahrnuti do ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ nove smlouvy — to znamena ti, kdo majı nadeji, ze pujdou do ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nebe. Tito kresane majı jistotu, ze byli vybrani jako kralove,

208


ˇ´ ´ ´ ´ ˇ´ kterı budou ˇ v nebi vladnout. Takovou jistotu jim dava Bozı sva´ ´ ˚ ´ ty duch. (Rımanum 8:16) Jsou zahrnuti take do smlouvy ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ o Kralovstvı, kterou s nimi uzavrel Jezıs. (Lukas 22:29) ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ A co ti lide, kterı majı nadeji na vecny zivot v pozemskem ´ ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ raji? I oni poslouchajı Jezısuv prıkaz a ucastnı se Panovy vecere. ˇ ´ ´ ´ ´ Ale prichazejı tam jako uctivı pozorovatele, nikoli jako ti, kdo si ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ berou ze symbolu. Svedkove Jehovovi poradajı Panovu veceri ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ jednou rocne po zapadu slunce v den, ktery odpovıda 14. niˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ sanu. I kdyz nebeskou nadeji vyznava dnes na celem svete jen ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ nekolik tisıc Jehovovych sluzebnıku, tato slavnost je vyznam´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ na pro vsechny kresany. Je to prılezitost k tomu, aby kazdy ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ z nich rozjımal o vseprevysujıcı lasce Jehovy Boha a Jezıse Krista. (Jan 3:16)

ˇ „Duse“ a „duch“ — Co tyto pojmy ´ doopravdy znamenajı? ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ KDYZ slysıte slova „duse“ a „duch“, co se vam vybavı? Mnozı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ lide si myslı, ze tato slova oznacujı neco neviditelneho ´ ˇ ˇˇ´ ˇ a nesmrtelneho, co existuje v nasem nitru. Verı, ze tato nevi´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ditelna soucast cloveka opoustı pri smrti telo a zije dal. Tento ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ nazor je velmi rozsıreny, a proto jsou mnozı lide prekvapeni, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ kdyz se dozvedı, ze Bible nic takoveho nerıka. Co je tedy poˇ ˇ´ dle Bozıho slova duse a co duch? ˇ ˇ ´ ´ JAK SE SLOVO „DUSE“ POUZIVA V BIBLI? ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Uvazujme nejdrıve o dusi. Mozna si vzpomınate, ze Bible ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ byla puvodne napsana prevazne v hebrejstine a rectine. Kdyz ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ biblictı pisatele psali o dusi, pouzıvali hebrejske slovo nefes ˇ ´ ´ ´ nebo recke slovo psy·che. Tato slova se v Bibli vyskytujı vıce ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ nez 800krat a v Prekladu noveho sveta se soustavne prekladajı ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ slovem „duse“. Kdyz prozkoumame zpusob, jakym se v Pısmu ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ slovo „duse“ (a v jednotnem nebo v mnoznem cısle) pouzı´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ va, bude zrejme, ze tento pojem se v zasade vztahuje 1) na lidi,

Dodatek

209

´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ˇ 2) na zvırata nebo 3) na zivot cloveka ci zvırete. Zamysleme se ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nynı nad nekterymi biblickymi texty, z nichz jsou videt tyto ˇ ˚ ´ ´ ˇ tri ruzne vyznamy slova „duse“. ´ ´ ˇ ´ ˇ Lide. „V Noemovych dnech . . . bylo nekolik lidı, totiz osm ˇ´ ˇ ˇ dusı, bezpecne neseno vodou.“ (1. Petra 3:20) Zde se slovo ˇ ˇ ˇ „duse“ jednoznacne vztahuje na lidi — na Noema, jeho manˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ zelku, jeho tri syny a jejich manzelky. Ve 2. Mojzısove 16:16 ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ jsou zaznamenany pokyny predane Izraelitum ohledne sbıra´ ˇ ˇ ´ nı manny. Bylo jim receno: „Nasbırejte toho trochu, . . . podle ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ poctu dusı, ktere ma kazdy z vas ve svem stanu.“ Mnozstvı ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ sesbırane manny tedy odpovıdalo poctu lidı v kazde rodine. ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ Nektere dalsı prıklady toho, ze slovo „duse“ se v Bibli pouˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ zıva k oznacenı jednoho cloveka nebo vıce osob, lze ˇ najıt ˇ´ˇ ˇ ´ ´ v 1. Mojzısove 46:18; Jozuovi 11:11; Skutcıch 27:37 a Rıma˚ num 13:1. ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ Zvırata. V biblicke zprave o stvorenı cteme: „Buh prikrocil ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ k tomu, aby rekl: ‚A se vody zahemzı hemzenım zivych dusı ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ a a letajıcı tvorove letajı nad zemı na prednı strane nebeske˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ho prostoru.‘ A Buh prikrocil k tomu, aby rekl: ‚A zeme vyda ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ˇ ´ ´ zive duse podle jejich druhu, domacı zvıre a pohybujıcıho se ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ zivocicha a divoke zemske zvıre podle jeho druhu.‘ A stalo se ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ tak.“ (1. Mojzısova 1:20, 24) V teto pasazi jsou ryby a domacı ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ i divoka zvırata oznaceny stejnym slovem — „duse“. O ptacıch ˇ´ ´ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ a dalsıch zvıratech se mluvı jako o dusıch take v 1. Mojzısove ˇ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ 9:10; 3. Mojzısove 11:46 a 4. Mojzısove 31:28. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Zivot nejake osoby. Nekdy se slovem „duse“ oznacuje zivot ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nejakeho cloveka. Jehova Mojzısovi rekl: „Vsichni muzi, kterı ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ lovili tvou dusi, jsou mrtvı.“ (2. Mojzısova 4:19) Co Mojzısovi ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ nepratele lovili? Usilovali Mojzısovi o zivot. V drıvejsı dobe, ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ kdyz Rachel rodila sveho syna Benjamına, „jejı duse vychaze´ ˇ ˇ ˇ´ˇ la (protoze zemrela)“. (1. Mojzısova 35:16–19) V tu chvıli tedy ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ Rachel prisla o zivot. Uvazujme take o Jezısovych slovech: „Ja ´ ´ˇ ´ ´ˇ ´ ´ ´ jsem ten znamenity pastyr; znamenity pastyr se vzdava sve ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ duse ve prospech ovcı.“ (Jan 10:11) Jezıs dal svou dusi neboˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ li zivot ve prospech lidstva. V techto biblickych pasazıch se

210


ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ slovo „duse“ ocividne vztahuje na zivot nejakeho cloveka. ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Dalsı prıklady pouzitı slova „duse“ v tomto vyznamu lze najıt ´ ´ ˇ v 1. Kralovske 17:17–23; Matousovi 10:39; Janovi 15:13 a Skut´ cıch 20:10. ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ Pri dalsım studiu Bozıho slova zjistıte, ze v souvislosti ´ ˇ ´ ˇ´ ´ s vyrazem „duse“ se v cele Bibli nikde nepouzıva slovo „ne´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ smrtelna“ ani „vecna“. Pısmo naopak rıka, ze duse je smrtelna, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ tedy ze umıra. (Ezekiel 18:4, 20) Proto se o cloveku, ktery ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ zemrel, v Bibli mluvı proste jako o „mrtve dusi“. (3. Mojzısova 21:11) CO JE „DUCH“ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Uvazujme nynı o tom, jak se v Bibli pouzıva vyraz „duch“. ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Nekterı lide si myslı, ze „duch“ je jen jinym vyrazem pro „duˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ si“. Nenı to vsak pravda. Bible objasnuje, ze „duse“ a „duch“ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ´ jsou dve ruzne veci. V cem se tedy od sebe lisı? ˇ ´ ´ˇ´ ˇ´ ´ ´ Kdyz pisatele Bible pısı o „duchu“, pouzıvajı hebrejske sloˇ ´ ´ ˇ vo ruach nebo recke slovo pneuma. Vyznam ˇ techto slov je ˇ ´ ´ ˇ´ vysvetlen v Pısmu samotnem. Naprıklad v Zalmu 104:29 se ´ˇ ˇ ˇ pıse: „Jestlize [Jehovo] odejmes jejich ducha [ruach], vydechˇ ´ ˇ´ ´ nou naposled a jdou zpet do sveho prachu.“ A Jakub 2:26 rıka, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ze „telo [je] bez ducha [pneuma] mrtve“. V techto versıch ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ tedy „duch“ oznacuje neco, co dava telu zivot. Bez ducha je ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ telo mrtve. Proto se vyraz ruach v Bibli preklada nejen slovem ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ „duch“, ale take slovem „sıla“ neboli zivotnı sıla. Naprıklad ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ o potope v Noemovych dnech Buh rekl: „Ja privedu na zemi ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ potopu vod, abych znicil vsechno telo pod nebesy, v nemz je ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ zivotnı sıla [ruach] cinna.“ (1. Mojzısova 6:17; 7:15, 22) Slovo ˇ ´ ˇ ´ ´ „duch“ tedy oznacuje neviditelnou sılu (zivotnı jiskru), ktera ´ ´ ˇ ˇ ˚ dava zivot vsem tvorum. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Duse a duch tedy nejsou totozne. Telo potrebuje ducha stejˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ne, jako radio potrebuje elektricky proud. Bez nej by totiz ˇ ˇ ˇ nemohlo fungovat. Abychom si to jeste dokreslili, uvazujme ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ o prenosnem radiu. Kdyz do nej date baterie a zapnete ho, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ elektricka energie ulozena v monoclancıch radio obrazne ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ receno „ozivı“. Bez bateriı je vsak radio „mrtve“ neboli

Dodatek

211

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nefunkcnı. A stejne je to i s jinym typem radia, kdyz ho vy´ ´ ´ ˇ ´ ´ pojıme z elektricke zasuvky. Podobne duch je sıla, ktera ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ozivuje nase telo. A stejne jako elektricky proud, ani duch ne´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ma zadne city a nemuze premyslet. Je to neosobnı sıla. Avsak ˇ ´ ´ ˇ ˇ bez tohoto ducha neboli zivotnı sıly nase telo ‚vydechne naˇ ´ ˇ posled a jde zpet do sveho prachu‘, jak napsal zalmista. ˇ ˇ ´ ˇ O smrti cloveka je v Kazateli 12:7 napsano: „Prach [jeho te´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ la se] vratı do zeme, prave jak byl, a duch sam se vratı ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ k pravemu Bohu, ktery jej dal.“ Kdyz duch neboli zivotnı sıla ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ opoustı telo, clovek umıra a jeho telo se vracı tam, odkud vzeˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ slo — do zeme. Podobne zivotnı sıla se ˇ vracı tam, kde je jejı ˚ ˇ puvod — totiz k Bohu. (Job 34:14, 15; Zalm 36:9) To ale ne´ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ znamena, ze zivotnı sıla doslova putuje do nebe. Spıse to ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ znamena, ze veskera nadeje zesnul eho cloveka na budoucı ziˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ vot zavisı na Jehovovi Bohu. Zivot tohoto cloveka je obrazne ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ receno v Bozıch rukou. Duch neboli zivotnı sıla se muze do ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ toho cloveka vratit jedine dıky Bozı moci, a takovy clovek pak ´ ˇ ˇ´ bude mıt moznost znovu zıt. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ Je velkou utechou vedet, ze presne to Buh udela pro ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ vsechny lidi, rı odpocıvajı „v pametnıch hrobkach“. (Jan ˇ kte ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ 5:28, 29) Cloveku, ktery spı ve smrti, Jehova pri vzkrısenı vyˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tvorı nove telo a privede ho opet k zivotu tım, ze do tohoto ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ tela vlozı ducha neboli zivotnı sılu. To bude opravdu radost´ na doba! ˇ Pokud byste se o pojmech „duse“ a „duch“ a o tom, jak jsou ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ v Bibli pouzıvany, chteli dozvedet vıce, cenne informace ´ ˇ k tomuto nametu najdete ´ ˇ ˇ v brozure Co se s nami staˇ ˇ ´ ne, kdyz zemreme? a take ´ v knize Rozmluvy z Pısem ´ na stranach 69–73 a 77–81. ˇ ˇ Obe publikace vydali sved´ kove Jehovovi.

212

ˇ ´ Co je seol a hades? ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ V PUVODNICH jazycıch se hebrejske slovo seol a jeho recky ´ ´ ˇ ´ ´ ekvivalent haides objevujı v Bibli vıce nez 70krat. Oba vyrazy ´ ´ ˇ ´ ˇ souvisejı se smrtı. V nekterych prekladech Bible jsou tato sloˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ va prelozena jako „hrob“, „peklo“ nebo „jama“. Vetsina jazyku ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ vsak nema slova, ktera by presne a uplne vystihovala vyznam ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ tohoto hebrejskeho a reckeho vyrazu. Preklad noveho sveta ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ proto pouzıva slova „seol“ a „hades“. Jaky vyznam tyto vyrazy ˇ ´ ´ ˇ ˚ ve skutecnosti majı? Podıvejme se na to, jak jsou pouzity v ruz´ ´ ´ ˇ´ nych biblickych pasazıch. ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Kazatel 9:10 rıka: „Nenı prace ani vymyslenı ani poznanı ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ani moudrost v seolu, v mıste, k nemuz jdes.“ Znamena snad ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ tento vyrok, ze slovo „seol“ se vztahuje na konkretnı hrob ne´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ jakeho cloveka, ktery tam byl pohrben svymi blızkymi? Ne. ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ Kdyz se v Bibli pıse o konkretnım pohrebnım mıste neboli ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ o hrobu, nepouzıva se vyraz seol ani haides, ale jine hebrej´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ske a recke slovo. (1. Mojzısova 23:7–9; Matous 28:1) Slovo ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ „seol“ Bible nepouzıva ani v prıpade, ze se mluvı o hrobu, kde ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ je pohrbeno nekolik lidı spolecne — naprıklad kdyz se mlu´ ´ ´ ˇ´ˇ vı o rodinne hrobce nebo masovem hrobu. (1. Mojzısova 49:30, 31) ´ ´ ˇ ˇ´ Na jake mısto se tedy slovo „seol“ vztahuje? Bozı slovo ukaˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ zuje, ze vyrazy „seol“ a „hades“ oznacujı neco, co je daleko ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ rozsahlejsı nez velky masovy hrob. Naprıklad v Izajasovi 5:14 ˇ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ se pıse, ze seol je ‚prostorny a bezmezne rozevrel usta‘. Seol ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ obrazne receno pohltil bezpocet mrtvych lidı, a presto se ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ´ ´ zda, ze stale nenasytne touzı po dalsıch. (Prıslovı 30:15, 16) ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Na rozdıl od doslovneho pohrebnıho mısta, do nejz lze po´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ chovat jen omezeny pocet osob, ‚se seol nenasytı‘. (Prıslovı ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ 27:20) Toˇ znamena, ze seol se nikdy nenaplnı. Nema zadne ´ ˇ´ ´ ´ ´ hranice. Seol a hades tedy nejsou zadnym doslovnym mıstem ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ nekde na zemi. Tyto vyrazy spıse oznacujı spolecny hrob ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ mrtveho lidstva, tedy obrazne mısto, kde vetsina lidı spı ve smrti.

Dodatek

213

ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jeste hlubsı porozumenı vyznamu slov „seol“ a „hades“ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ ˇ nam poskytuje biblicka nauka o vzkrısenı. V Bozım slove se ´ ˇ ´ ´ ´ ´ˇ vyrazy „seol“ a „hades“ spojujı s takovou smrtı, z nız budou ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ lide vzkrıseni.1 (Job 14:13; Skutky 2:31; Zjevenı 20:13) Bozı ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ slovo take ukazuje, ze k lidem, kterı jsou v seolu neboli hadu, ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ patrı nejen Jehovovi sluzebnıci, ale takˇe bezpocet tech, kdo ˇ ˇ´ˇ Bohu neslouzili. (1. Mojzısova 37:35; Zalm 55:15) Bible teˇ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ dy rıka, ze bude „vzkrısenı spravedlivych i nespravedlivych“. (Skutky 24:15) ´ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ 1 Naproti tomu o mrtvych, kterı vzkrıseni nebudou, se rıka, ze jsou ˇ ˇ ´ ˇ „v gehenne“, a ne v seolu neboli hadu. (Matous 5:30; 10:28; 23:33) Stejˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ne jako seol a hades, ani gehenna nenı doslovnym mıstem.

´ Co je Soudny den? ˇ ´ ´ ´ ˇ JAK si predstavujete Soudny den? Mnoho lidı si myslı, ze miˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ liardy dusı budou jedna po druhe privedeny pred Bozı trun ˇ ˇˇ´ ˇ ˇ a tam bude nad kazdou z nich vynesen rozsudek. Verı, ze neˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ kterı lide dostanou odmenu v podobe nebeske blazenosti, ale ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ jinı budou odsouzeni k vecnym mukam. Bible vsak Soudny ´ ˇ ´ ˇ ˇ den vykresluje v uplne jinem svetle. Nepopisuje ho jako neja´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ke hruzne obdobı, ale jako cas nadeje a obnovy. ´ ˇ ´ Ve Zjevenı 20:11, 12 cteme o tom, jak Soudny den popsal ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ apostol Jan: „Videl jsem velky bıly trun a toho, ktery na nem ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ sedel. Z mısta pred nım uprchla zeme a nebe a nebylo pro ne ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nalezeno mısto. A videl jsem mrtve, velke a male, jak stojı pred ˚ ˇ ˇ ˇ´ trunem, a byly otevreny svitky. Ale byl otevren dalsı svitek; ˇ ´ ´ ˚ ˇ je to svitek zivota. A mrtvı byli souzeni podle svych skutku z ve´ ´ ´ ´ ´ cı napsanych ve svitcıch.“ Kdo je tım Soudcem, ktery je zde ´ popsan? ˇˇ´ ˚ ´ ´ Nejvyssım Soudcem lidstva je Jehova Buh. Samotne souzenı ˇ ˇˇ ˇ ´ ´ ´ vsak sveril nekomu jinemu. Podle zaznamu ve Skutcıch 17:31 ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ apostol Pavel rekl, ze Buh „stanovil .. . den, v nemz zamyslı ˇ ´ soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti muzem, ktereho

214


´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ustanovil“. Tımto ustanovenym Soudcem je vzkrıseny Jezıs ´ ´ ˇ´ Kristus. (Jan 5:22) Kdy ma ale Soudny den zacıt? A jak dlouho ´ potrva? ´ ˇ ´ ˇ´ ´ Kniha Zjevenı ukazuje, ze Soudny den zacına po armage´ ´ ´ˇ ˇ ˚ ´ ´ donske valce, v nız bude znicen Satanuv system.1 (Zjevenı ´ 16:14, 16; 19:19–20:3) Po Armagedonu budou Satan a jeho de´ ˇ ˇ ˇ ´ moni tisıc let uvezneni v propasti. Behem te doby bude ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ 144 000 Jezısovych nebeskych spoludedicu soudit lidstvo a bu´ ´ dou ‚kralovat s Kristem tisıc let‘. (Zjevenı 14:1–3; 20:1–4; ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ Rımanum 8:17) Soudny den tedy nenı nejaka uspechana zaleˇ ´ ´ ´ ´ zitost trvajıcı pouhych 24 hodin. Bude trvat tisıc let. ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ Behem tohoto tisıcileteho obdobˇ ı bude Jezıs Kristus ‚soudit ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zive a mrtve‘. (2. Timoteovi 4:1) ‚Zivı‘ budou tvorit „velky za´ ˇ ˇ ´ ˇ stup“, ktery prezije Armagedon. (Zjevenı 7:9–17) Apostol Jan ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ videl take „mrtve . .. , jak stojı pred trunem“ soudu. V souladu ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ s Jezısovym slibem ti, kdo jsou „v pametnıch hrobkach, uslyˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ sı [Kristuv] hlas a vyjdou“ prostrednictvım vzkrısenı. (Jan ´ ´ ˇ ˇ ˇ 5:28, 29; Skutky 24:15) Na jakem zaklade vsak budou vsichni souzeni? ˇ ´ ˇ ˇ ´ Podle videnı apostola Jana „byly otevreny svitky“ a „mrtvı ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ byli souzeni podle svych skutku z vecı napsanych ve svitcıch“. ˇ ´ ´ ´ ´ Jsou snad v techto svitcıch zapsany minule skutky souzenych ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ lidı? Ne. Lide nebudou souzeni na zaklade toho, co delali pred ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ tım, nez zemreli. Jak to vıme? Bible rıka: „Kdo .. . zemrel, je ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ´ˇ ´ ´ zprosten sveho hrıchu.“ (Rımanum 6:7) Vzkrısenı lide proto ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vstupujı do zivota obrazne receno s cistym stıtem. Zmınene ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ svitky tedy musı predstavovat dalsı Bozı pozadavky. Pokud ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ majı vzkrısenı lide a ti, kdo prezijı Armagedon, zıskat vecny ziˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vot, budou muset dodrzovat Bozı prikazanı vcetne jakychkoli ´ ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ´ ´ novych pozadavku, ktere Jehova v prubehu toho tisıciletı sta´ ´ ´ ˇ ˇ novı. Lide tedy budou souzeni na zaklade toho, co budou delat ˇ ´ behem Soudneho dne. ˇ´ ´ ´ 1 Vıce informacı o Armagedonu naleznete v publikaci Hlubsı pochope´ ´ ´ nı Pısma, 1. svazek, strany 576, 577, 829 a 830, a ve 20. kapitole knihy Uctı´ ´ ˇ ˇ ´ vejme jedineho praveho Boha. Obe publikace vydali svedkove Jehovovi.

Dodatek

215

´ ´ ´ ˇ´ ˇ V Soudnem dnu miliardy lidı poprve dostanou prılezitost ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ ˚ dozvedet se, jaka je Bozı vule a jak se jı majı prizpusobit. To ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ znamena, ze bude probıhat rozsahla vzdelavacı cinnost. Ano, ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ „obyvatele urodne zeme se jiste budou ucit spravedlnosti“. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ´ (Izajas 26:9) Ne kazdy vsak bude ochoten prizpusobit se Bozı ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ vuli. Izajas 26:10 rıka: „I kdyby byla nicemnemu projevena prıˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ zen, proste se nenaucı spravedlnosti. V zemi prımocarosti bude ´ ˇ ´ ˇ ´ jednat protipravne a neuvidı Jehovovu vznesenost.“ Takovı niˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ cemnı lide budou behem Soudneho dne jednou provzdy ´ ˇ usmrceni. (Izajas 65:20) ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Na konci Soudneho dne poslusnı lide ‚ozijı‘ v plnem smysˇ ´ ´ ˇ lu slova, protoze budou dokonalı. (Zjevenı 20:5) Behem ´ ˇ ´ ˚ Soudneho dne tedy bude lidstvo privedeno do sveho puvod´ ˚ nıho stavu dokonalosti. (1. Korinanum 15:24–28) Potom ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nastane zaverecna zkouska. Satan bude propusten ze sveho ˇ ´ ´ ´ vezenı a Jehova mu dovolı, aby se naposledy pokusil zavest ´ ´ ´ lidstvo na scestı. (Zjevenı 20:3, 7–10) Ti, kdo mu odolajı, se ˇˇ ´ ˇ ´ ´ budou tesit z dokonaleho splnenı biblickeho slibu: „Spraved´ ´ ˇ ´ ˇ livˇ ı budou vlastnit zemi a budou na nı prebyvat navzdy.“ ´ ´ ˇ ´ (Zalm 37:29) Ano, Soudny den bude pro cele verne lidstvo ˇ ´ ´ pozehnanım.

´ ´ Rok 1914 — vyznamny rok ´ ´ v biblickem proroctvı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ DESITKY let predem badatele Bible verejne oznamovali, ze ´ ´ ´ ´ ´ v roce 1914 dojde k vyznamnym udalostem. O jake udalosti ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ slo a z jakych dokladu vyplyva, ze rok 1914 byl skutecne vy´ ´ znamnym milnıkem? ´ˇ ´ ˇ´ˇ ´ V Lukasovi 21:24 jsou zapsana Jezısova slova: „Jeruzalem ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ bude poslapavan narody, dokud se nenaplnı ustanovene casy ´ ´ ˚ ˇ ´ ˚ ´ narodu [„casove pohanu“, Kralicka Bible].“ Jeruzalem byl ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ hlavnım mestem zidovskeho naroda — kralovskym sıdlem


216

ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ panovnıku z rodove linie krale Davida. (Zalm 48:1, 2) Tito kra´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ˚ ˇ ˇ love vsak byli na rozdıl od panovnıku jinych narodu v necem ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ vyjimecnı. Sedeli totiz na „Jehovove trunu“ jako predstavitele ´ ´ samotneho Boha. (1. Paralipomenon 29:23) Jeruzalem byl ´ ´ tedy symbolem Jehovova panovanı. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ Jak a kdy vsak zacaly ‚narody poslapavat‘ Bozı panovanı? ˇ ˇ ´ Stalo se to v roce 607 pr. n. l., kdyz byl Jeruzalem dobyt Baby´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ lonany. Na „Jehovove trunu“ od te doby jiz nesedel zadny ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ panovnık, a kralovska linie Davidovych potomku byla preruˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ sena. (2. Kralovska 25:1–26) Melo toto ‚poslapavanı‘ trvat ˇ ˇ ˇ ´ ´ navzdy? Ne, protoze v Ezekielove proroctvı se o poslednım je´ ´ ´ ´ˇ ´ˇ ˇ ruzalemskem krali Sedekjasovi pıse: „Odstran turban a sejmi ˇ ˇ ˇ korunu. . . . Jiste [to] nebude patrit nikomu, dokud nepri´ ´ ´ ´ ´ jde ten, kdo ma zakonne pravo, a jemu to dam.“ (Ezekiel ´ ´ ´ ´ 21:26, 27) Ten, kdo ma „zakonne pravo“ na davidovskou ko-

ˇ ˚ „SEDM CASU“ 2 520 let 606 a 1/4 roku

ˇ´ ˇ rıjen 607 pr. n. l. ˇ ˇ az 31. prosince 1 pr. n. l. 607

´ „Jeruzalem bude ˇ ´ ´ poslapavan ´ narody“

ˇ & pr. n. l. n. l. )

1 913 a 3/4 roku 1. ledna 1 n. l. ˇ ˇ´ az rıjen 1914 1914

ˇ ´ ´ ´ ‚Prichazı ten, kdo ma ´ ´ ´ zakonne pravo‘

Dodatek

217

ˇ´ˇ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ runu, je Jezıs Kristus. (Lukas 1:32, 33) ‚Poslapavanı‘ tedy melo ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ skoncit tehdy, az se Jezıs stane Kralem. ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ Kdy melo k teto slavne udalosti dojıt? Jezıs vysvetlil, ze po´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ hane budou vladnout po urcitou dobu, jejız delka je pevne ´ ´ ˇ stanovena. Zprava ve 4. kapitole knihy Daniel obsahuje klıc ´ ´ ´ k pochopenı toho, jak dlouho bude toto obdobı trvat. Je v nı ´ ´ ´ ´ ´ popsan prorocky sen babylonskeho krale Nebukadnecara. Viˇ ´ ´ ˇ ´ del obrovsky strom, ktery byl podat. Parez, ktery po stromu ˇ ˇ ˇ ´ zbyl, vsak nemohl obrazit, protoze na nem byly dva pasy — jeˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ den ze zeleza a druhy z medi. Andel prohlasil: „A nad nım ˇ ˚ ˇ prejde sedm casu.“ (Daniel 4:10–16) ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ V Bibli stromy nekdy znazornujı ruzna panstvı. (Ezekiel ´ ´ ´ 17:22–24; 31:2–5) Podetnutım symbolickeho stromu je znaˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zorneno, jak bude Bozı panovanı — predstavovane krali ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ v Jeruzaleme — preruseno. Ve videnı je vsak ukazano, ze ‚poˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ slapavanı Jeruzalema‘ bude docasne — ze potrva „sedm casu“. ´ ´ Jak dlouhe obdobı to je? ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ Zjevenı 12:6, 14 ukazuje, ze tri a pul casu odpovıda ‚tisıci ˇ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ ˚ ´ ´ dvema stum sedesati dnum‘. „Sedm casu“ proto trva dvakrat ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ dele, tedy 2 520 dnu. Pohanske narody vsak neprestaly ‚poˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ slapavat‘ Bozı panstvı po pouhych 2 520 dnech od padu ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Jeruzalema. Je tedy zjevne, ze toto proroctvı se tyka mnohem ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ delsıho casoveho obdobı. Na zaklade 4. Mojzısovy 14:34 a Eze´ ˚ ˇ kiela 4:6, kde se mluvı o pravidle „den za rok“, muzeme ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ dospet k zaveru, ze „sedm casu“ se vztahuje na 2 520 let. ˇ ˇ ˇ´ ˇ Techto 2 520 let zacalo v rıjnu roku 607 pr. n. l., kdy byl Jeru´ ´ ˇ ´ ´ zalem dobyt Babylonany a kdy byl kral z Davidovy rodove linie ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ sesazen z trunu. Zmınene obdobı skoncilo v rıjnu roku 1914. ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ´ˇ „Ustanovene casy narodu“ tehdy skoncily a Jezıs Kristus se stal ˇ ˇ´ ´ ´ Bozım nebeskym Kralem.1 (Zalm 2:1–6; Daniel 7:13, 14) ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ 1 Od rıjna 607 pr. n. l. do rıjna 1 pr. n. l. uplynulo 606 let. Rok nula ˇ´ ˇ ˇ´ neexistuje, a proto od rıjna 1 pr. n. l. do rıjna 1914 n. l. uplynulo 1 914 ˇ ´ let. Secteme-li 606 a 1 914 let, dostaneme 2 520 let. Informace o padu Je´ ˇ ruzalema v roce 607 pr. n. l. najdete pod heslem „Chronologie“ v encykˇ´ ´ ´ ˇ ´ lopedii Hlubsı pochopenı Pısma, kterou vydali svedkove Jehovovi.

218


ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ Presne v souladu s Jezısovou predpovedı se jeho ‚prıtomnost‘ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ v postavenı nebeskeho krale zacala vyznacovat dramatickyˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mi svetovymi udalostmi — valkou, hladem, zemetresenımi ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ´ a mory. (Matous 24:3–8; Lukas 21:11) Takovy vyvoj udalostı je ´ ´ ˇ ˇ mocnym potvrzenım skutecnosti, ze v roce 1914 opravdu ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ doslo ke zrozenı Bozıho nebeskeho Kralovstvı a ze zacaly ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ‚poslednı dny‘ nynejsıho nicemneho systemu vecı. (2. Timoteovi 3:1–5)

ˇ Kdo je archandel Michael? ´ ´ ˇ O DUCHOVNIM tvoru jmenem Michael se Bible nezminuje ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ prılis casto. Ale kdyz uz o nem mluvı, popisuje ho v akci. ´ ´ ´ ˇ ´ V knize Daniel je Michael popsan, jak zapası s nicemnymi anˇ ˇ ´ ´ dely, vˇ dopise Judy se pre se Satanem a ve Zjevenı vede valku ´ ´ ˚ ´ ´ proti Dablovi a jeho demonum. Michael branı Jehovovo pan´ ˇ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ ˇ stvı a bojuje proti Bozım nepratelum, a tım ukazuje, ze zije ´ ´ ´ ˚ v souladu s vyznamem sveho jmena — „Kdo je jako Buh?“ Ale ˇ kdo vlastne je Michael? ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Lide nekdy byvajı znamı pod vıce nez jednım jmenem. Naˇ´ ´ ´ ´ ˇ prıklad patriarcha ˇ Jakob je znam take jako Izrael a apostolu ˇ´ ˇ´ˇ ˇ Petrovi se rıkalo Simon. (1. Mojzısova 49:1, 2; Matous 10:2) ˇ ˇ ˇ´ ´ Bible ukazuje, ze podobne i Michael je jen dalsı jmeno pro Jeˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ zıse Krista. Tımto jmenem je oznacovan v dobe pred svym ˇ´ ´ prıchodem na zem a po vystoupenı do nebe. Prozkoumejme ´ ´ ˇ biblicke doklady pro tento zaver. ˇ ˇ´ ´ Archandel. Bozı slovo mluvı o Michaelovi jako o ‚archanˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ delovi‘. (Juda 9) Tento vyraz znamena „prednı andel“. Slovo ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ´ „archandel“ se v Bibli pouzıva pouze v jednotnem cısle; nikdy ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ne v mnoznem. Z toho vyplyva, ze takovy andel je pou´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ze jeden. S postavenım archandela je navıc spojovan Jezıs. ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ´ˇ V 1. Tesalonicanum 4:16 se o vzkrısenem Panu Jezısi Kristu ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ pıse: „Sam Pan sestoupı z nebe s prikazujıcım zvolanım,

Dodatek

219

ˇ ˇ´ˇ ˚ ´ s hlasem archandela.“ Jezısuv hlas je zde popsan jako hlas ˇ ˇ ˇ archandela. Tento text tedy ukazuje, ze archandel Michael je ´ ˇ´ˇ samotny Jezıs. ˚ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Vojevudce. Bible rıka, ze ‚Michael a jeho andele vedli bitvu ˇ ´ s drakem a jeho andely‘. (Zjevenı 12:7) Michael je tedy Voje˚ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ vudcem armady vernych andelu. V knize Zjevenı je vsak jako ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ˇ ´ Vojevudce armady vernych andelu popsan take Jezıs. (Zjevenı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 19:14–16) Rovnez apostol Pavel se vyslovne zminuje o ‚Panu ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Jezısi‘ a ‚jeho mocnych andelech‘. (2. Tesalonicanum 1:7) Bib´ ˇ ´ le tedy mluvı jednak o Michaelovi a ‚jeho andelech‘, ale take ˇ´ˇ ˇ ˇ o Jezısovi a ‚jeho andelech‘. (Matous 13:41; 16:27; 24:31; ˇ ˇ´ ˇ ˇ 1. Petra 3:22) A jelikoz Bozı slovo nikde nenaznacuje, ze by ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ v nebi existovaly dve ruzne armady vernych andelu — pricemz ˇ´ˇ ´ ˇ jednu by vedl Michael a druhou Jezıs —, je logicke usuzovat, ze ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ Michael nenı nikdo jiny nez Jezıs Kristus ve svem nebeskem ´ postavenı.1 ˇ´ ˇ ´ ˇ´ 1 Dalsı informace o tom, ze jmeno Michael se vztahuje na Bozıho ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ Syna, si muzete vyhledat v Hlubsım pochopenı Pısma, 1. svazek, strany ˇ ´ 1198–1199. Tuto publikaci vydali svedkove Jehovovi.

´ ´ Co je „Velky Babylon“? ´ ´ ´ ´ ˇ KNIHA Zjevenı obsahuje vyroky, ktere nelze chapat doslovne. ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ (Zjevenı 1:1) Zminuje se naprıklad o zene, jez ma na cele na´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ ˇ ´ psano jmeno „Velky Babylon“. O teto zene se pıse, ze sedı na ´ ´ ´ ´ ‚zastupech a narodech‘. (Zjevenı 17:1, 5, 15) Takovy popis se ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ nemuze vztahovat na zadnou doslovnou zenu, a proto Velky ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Babylon musı byt nejaky symbol. Co tedy tato symbolicka neˇ ˇ vestka predstavuje? ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Ve Zjevenı 17:18 je tataz obrazna zena popsana jako „velke ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mesto, jez ma kralovstvı nad krali zeme“. Vyraz „mesto“ ukaˇ ´ ´ ´ zuje, ze se jedna o organizovanou skupinu lidı. Toto „velke ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ mesto“ ma vladu nad „krali zeme“, a proto zena nazvana

220


´ ´ ´ ´ ˇ ´ Velky Babylon musı znazornovat vlivnou organizaci mezina´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ rodnıho charakteru. Pravem ji lze oznacit za svetovou rısi. ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ O jakou rısi se jedna? O nabozenskou. Vsimneme si, jak tento ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ zaver podporujı nektere dalsı pasaze z knihy Zjevenı, jez ´ ˇ ´ ´ o tomto nametu pojednavajı. ˇ ´ ˇ´ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ Nejaka rıse m uze mıt charakter politicky, obchodnı nebo ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nabozensky. Zena nazvana Velky Babylon nenı politickou ˇ´ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ rısı, protoze Bozı slovo rıka, ze „kralove zeme“ neboli poli´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ticke slozky tohoto sveta se s nı dopoustejı „smilstva“. ´ ´ ´ ´ ˇ Vyrazem „smilstvo“ se myslı spojenectvı, ktere tato zena ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ uzavıra s pozemskymi panovnıky, a je tım take vysvetleno, ˇ ´ ˇ ´ proc je nazvana „velkou nevestkou“. (Zjevenı 17:1, 2; Jakub 4:4) ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ´ ˇ Velky Babylon nemuze byt ani obchodnı rısı, protoze „kupˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ci zeme“ predstavujıcı obchodnı slozky tohoto sveta budou ˇ ´ ´ ´ ´ ´ nad znicenım Velkeho Babylonu truchlit. O kralıch i kup´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ cıch se rıka, ze pri znicenı Velkeho Babylonu stojı „opodal“. ´ ´ ´ (Zjevenı 18:3, 9, 10, 15–17) Proto je rozumne domnıvat se, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ ze Velky Babylon nenı ani politicka, ani obchodnı rıse, ale rıse ˇ ´ ´ nabozenska. ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ To, ze jde o nabozenskou rısi, doklada take vyrok, ze Velky ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Babylon zavadı vsechny narody na scestı prostrednictvım ´ ´ ´ ´ ˇ svych ‚spiritistickych zvyklostı‘. (Zjevenı 18:23) Vsechny ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ formy spiritismu jsou nejakym zpusobem svazany s nabozen´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ stvım a jsou inspirovany demony, a proto nenı prekvapujıcı, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ze Bible oznacuje Velky Babylon jako ‚bydliste demo´ ˇ´ˇ ´ ˚ ´ ˇ´ˇ nu‘. (Zjevenı 18:2; 5. Mojzısova 18:10–12) O teto rısi je take ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ napsano, ze se stavı proti pravemu nabozenstvı a ze prona´ ´ ´ ´ sleduje ‚proroky‘ a ‚svate‘. (Zjevenı 18:24) Velky Babylon ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ doopravdy nenavidı prave nabozenstvı, a to do te mıry, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ nasilne pronasleduje, a dokonce vrazdı ‚Jezısovy svedky‘. ˇ ´ ´ ´ ´ (Zjevenı 17:6) Zena pojmenovana Velky Babylon tedy jednoˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ znacne predstavuje celosvetovou rısi falesneho nabozenstvı, ´ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ k nız patrı vsechna nabozenstvı stavejıcı se Jehovovi Bohu na odpor.

221

ˇ´ˇ Narodil se Jezıs v prosinci? ´ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ BIBLE nam nerıka, kdy se Jezıs narodil. Uvadı vsak dulezite ˇ ˇ ˇ ´ okolnosti, z nichz je videt, ze v prosinci to byt nemohlo. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Uvazujme o tom, jake pocası byva v prosinci v Betleme, ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Jezısove rodisti. Zidovsky mesıc kislev (ktery odpovıda listopaˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ du/prosinci) se vyznacoval chladnym a destivym pocasım. ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Nasledujıcı mesıc byl tebet (prosinec/leden). Byly v nem nejˇˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nizsı teploty v roce a na vysocine obcas padal snıh. Podıvejme ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ se, co nam o podnebı ve zmınene oblasti rıka Bible. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Biblicky pisatel Ezra ukazuje, ze kislev se skutecne vyznaˇ co´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ val chladnym a destivym pocasım. Ezra uvadı, ze zastup Zidu ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ se shromazdil v Jeruzaleme „v devatem mesıci [kislevu], dva´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ caty den mesıce“ a ze je „mrazilo . . . kvuli desovym sprskam“. ˇ ´ ´ ´ ´ O povetrnostnıch podmınkach v tomto obdobı roku sami

ˇ ˇ´ˇ Kdyz se Jezıs narodil, ´ ˇ ´ pastyri byli v noci se svymi ´ ´ stady na polıch

222


´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ shromazdenı lide rekli: „Je obdobı desovych sprsek, a ne´ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ nı mozne stat venku.“ (Ezra 10:9, 13; Jeremjas 36:22) Nenı ˇ ˇ ´ˇ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ tedy divu, ze kdyz se blızil prosinec, pastyri zijıcı v te casti ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ sveta jiz nezustavali pres noc venku a nenechavali tam ani ´ ´ sva stada. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ Bible vsak uvadı, ze behem noci, kdy se Jezıs narodil, byli ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ˇ pastyri se svymi stady na polıch. Biblicky pisatel Lukas dokonˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ce rıka, ze v blızkosti Betlema pastyri „zili venku a v noci drzeli ´ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ hlıdky nad svymi stady“. (Lukas 2:8–12) Vsimneme si, ze pasˇ ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ tyri venku zili, ne ze venku pobyvali jen behem dne. Meli sva ´ ´ ´ ´ˇ ˚ ˇ ´ ´ stada na polıch i v noci. Da se tento popis pastyru zijıcıch se ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ svymi stady venku skloubit s chladnym a destivym pocasım, ´ ´ ´ ´ ´ ´ ktere v okolı Betlema byva v prosinci? Ne, neda. Proto ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ z okolnostı spojenych s Jezısovym narozenım vyplyva, ze se v prosinci nenarodil.1 ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ Bozı slovo nam sice presne rıka, kdy Jezıs zemrel, ale uvadı ´ ´ ´ ˇ jen velmi malo informac ı o tom, kdy se narodil. To nam priˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ pomına slova krale Salomouna: „Jmeno je lepsı nez dobry ˇ ´ ´ olej, a den smrti nez den narozenı.“ (Kazatel 7:1) Nenı tedy ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ zadnym prekvapenım, ze Bible uvadı mnoho podrobnostı ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ o Jezısove sluzbe a smrti, ale obsahuje jen malo detailu o tom, kdy se narodil. ´ ˇ´ ´ 1 Dalsı informace najdete v knize Rozmluvy z Pısem na stranach ˇ ´ 318–321. Tuto publikaci vydali svedkove Jehovovi.

ˇ ´ Meli bychom slavit svatky? ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ OBLIBENE nabozenske a svetske svatky, ktere dnes slavı lide ˇ´ ˇ ´ ˚ ˚ v mnoha castech sveta, nemajı svuj puvod v Bibli. Kde tedy ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ majı tyto oslavy koreny? Pokud mate prıstup do nejake ˇ ´ ´ ´ ´ ´ knihovny, mozna vas zaujme, co se o svatcıch, ktere jsou po´ ´ ˇ ´ˇ ˚ ´ ´ pularnı v oblasti, kde zijete, pıse v ruznych encyklopediıch. ˇ ´ ˇ´ Zamysleme se nad nekterymi prıklady.

Dodatek

223

´ ´ ´ ˇ Velikonoce. Dılo The Encyclopaedia Britannica uvadı, ze ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ „v Novem zakone nic nenaznacuje, ze by se zachovavaly veˇ ´ ´ ˇ ˚ likonocnı svatky“. Jak se tedy Velikonoce zacaly slavit? Svuj ˚ ´ ´ ´ ´ ´ ´ puvod majı v pohanskem uctıvanı. Tento svatek se sice povaˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ´ˇ ´ ´ zuje za pripomınku Jezısova vzkrısenı, ale zvyky spojene ˇ ´ ˇ´ ´ ´ s Velikonocemi kresanske nejsou. Naprıklad o oblıbenem ˇ ´ ´ ˇ ´ „velikonocnım zajıckovi“ se v dıle The Catholic Encyclopedia ´ ´ ˇ ˇ´ ´ rıka: „Zajıc je pohansky symbol a vzdycky byl symbolem plodnosti.“ ´ ˚ ´ ´ Oslavy Noveho roku. V ruznych zemıch se datum a zvyky ´ ˇ ´ ˇ´ ´ spojene s novorocnımi oslavami lisı. Dılo The Book Enˇ ´ World ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ cyclopedia o puvodu techto oslav rıka: „Rımsky cısar Julius ˇ ´ ´ ˇ Caesar ustanovil 1. leden jako Novy rok v roce 46 pr. n. l. Rı´ ˇ ˇ´ ˇ´ ˚ ´ mane ten den zasvetili bohu bran, dverı a pocatku, ktery se ˇ ´ jmenoval Janus. Mesıc leden [latinsky januarius] byl pojme´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ novan prave po tomto Janovi, ktery mel dva obliceje — jeden ˇ ˇ ´ ´ hledel dopredu a druhy dozadu.“ Oslavy Noveho roku jsou ˇ ´ ´ tedy zalozeny na pohanskych tradicıch. ˇ´ ´ Halloween. The Encyclopedia Americana rıka: „Prvky zvy˚ ´ ´ ˇ ku spojenych se svatkem Halloween lze sledovat az ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ k druidskym obradum v predkresanskych dobach [druidove ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ byli knezı starovekych Keltu]. Keltove meli svatky pro dva ´ ´ ˇ hlavnı bohy — boha slunce a boha mrtvych . . . , jehoz ´ ˇ´ ´ ´ svatek se slavil 1. listopadu, na pocatku keltskeho noveho ro´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ku. Svatek mrtvych byl postupne vclenen do kresanskeho ´ ritualu.“ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Dalsı svatky. Nenı mozne zde pojednat o vsech oslavach, ´ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ktere se v ruznych castech sveta konajı. Nicmene svatky, pri ˇ ˇ ´ ´ ´ nichz jsou vyvysovani lide nebo lidske organizace, jsou ˇ ´ ´ ˇ Jehovovi neprijatelne. (Jeremjas 17:5–7; Skutky 10:25, 26) Pa´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ matujme take, ze to, zda se nejaka nabozenska slavnost Bohu ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ lıbı, nebo ne, zavisı na jejım puvodu. (Izajas 52:11; Zjevenı ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 18:4) Biblicke zasady, o nichz pojednava 16. kapitola teto kni˚ ´ ˇ´ ´ ´ ´ hy, nam pomohou zjistit, jak Buh pohlızı na ty svatky, ktere ´ ˇ majı svetskou povahu.

ˇ ˇ ˇ ´ Chteli byste se dozvedet vıc?

ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Svedky Jehovovy muzete kontaktovat prostrednictvım ´ ´ webovych stranek www.jw.org.

CO BIBLE ŘÍKÁ

Využijte nabídku bezplatného studia Bible.

CO BIBLE

doopravdy

bh-B

bh-B 131211

ŘÍKÁ?

CO BIBLE ˇR IK A? doopravdy

Recommend Documents