Cloud Computing. Alternativní strategie zajišťování firemních ICT

Cloud Computing Alternativní strategie zajišťování firemních ICT

Obsah

3 1. Abstrakt 4 2. Úvod do cloud computingu 4 2.1 Historické pozadí 5 2.2 Definice 7 3. Flexibilní ICT služby – víc než jen sen 7 3.1 Firemní potřeby jako hnací síla cloud computingu 11 3.2 Současný stav 12 3.3 Shrnutí - přidaná hodnota cloud computingu 14 4. Oblasti a příklady použití 14 4.1 Cloud computing v nově založených společnostech 14 4.2 Cloud computing ve společnostech s vybudovanou infrastrukturou 15 4.3 Cloud computing s vazbou na zásadní business aplikace 17 5. Dynamic Services – cloud computing nejvyšší kvality 19 6. Shrnutí 20 7. Glosář 22 8. Seznam obrázků 23 9. Seznam použitých zdrojů

1. Abstrakt

Termín „cloud computing“ byl poprvé zmíněn před méně než 2 roky v souvislosti se službami či prostředky infrastruktury, které je možno smluvně zajistit prostřednictvím sítě. Myšlenka upřednostňující pronájem informačních technologií (IT) před jejich zakoupením tedy není nic nového. Nikoho nepřekvapí, že i cloud computing měl mnoho předchůdců a stejně tolik bylo i pokusů o jeho definici. Hlavními hráči ve velkém světě cloud computingu jsou poskytovatelé softwaru jako služby (SaaS), outsourcingu a hostingu, sítí a IT infrastruktury a zejména společnosti, jejichž jména jsou úzce spojena s prudkým komerčním rozvojem Internetu. Všechny tyto služby pak dohromady tvoří kompletní balíček služeb známý jako cloud computing, a to v závislosti na zdroji s příslušným zaměřením. Řešení pro soukromé subjekty, které bylo před nějakou dobou etablováno na Internetu, nyní přitahuje pozornost obchodních subjektů. Nejen vývojáři a nově založené společnosti, ale také velké společnosti s mezinárodním působením uznávají, že cloud computing představuje mnohem víc než jen marketingovou bublinu. Cloud computing nabízí možnost přístupu k IT prostředkům a službám s pozoruhodnou lehkostí a rychlostí. Toto řešení přináší uživatelům služby, jež lze využívat na požádání a fakturovat pouze tehdy, jsou-li využívány. Výhodou pro dodavatele cloud služeb je naopak to, že jejich IT prostředky jsou využívány v daleko větší míře a ve svém důsledku přinášejí další úspory z rozsahu. Pro nasazení cloud computingu existuje několik zásadních argumentů: trvalé zlepšování struktury nákladů, rychlejší reakce na změny trhu a potenciál pro zvyšování produktivity. Cloud computing nabízí flexibilitu při současném snižování nákladů, a to vše s pozitivním vedlejším účinkem ve formě trvalé udržitelnosti rozvoje.

!

„Datové centrum budoucnosti je možno vybudovat v cloudu.“ (Jason Staten, Forrester) [Herrmann 2008] Mnohé možnosti cloud computingu jsou však zatím pouhou vizí. To je zřejmé zejména v případě, kdy velké společnosti chtějí naplno využívat všech možností a zajímají je otázky, týkající se bezpečnosti a úrovně kvality služby, nebo zda nabídnuté služby mohou účinně splňovat jejich požadavky na podporu obchodních procesů. Zákonné aspekty, týkající se např. uchovávání dat, tak rychle nabývají na důležitosti. Profesionální poskytovatelé cloud computingu pro podnikové zákazníky musí nejen splnit tyto výzvy, ale také vyvíjet koncepty,, které zajistí transparentnost a nákladovou efektivnost.

3

2. Úvod do cloud computingu

2.1 Historické pozadí Datum 24. srpna 2006 pravděpodobně jednou vejde do dějin jako den zrození cloud computingu, protože právě v tento den zpřístupnil Amazon testovací verzi svého řešení Elastic Computing Cloud (EC2) pro veřejnost [Business Week 2006]. Tato nabídka poskytující flexibilní IT prostředky (výpočetní kapacitu) znamenala zásadní milník v dynamických obchodních vztazích mezi uživateli a poskytovateli IT. Nabídka společnosti Amazon byla směrována na vývojáře, kteří nechtěli vlastnit IT infrastrukturu a místo toho si raději pronajali stávající infrastrukturu Amazonu přes Internet.

!

„Cloud computing reprezentuje spíše evoluci než revoluci.“ V této době ještě nikdo nemluvil o cloud computingu. Termín si začal získávat oblibu až v roce 2007, což dokládá i první záznam o tomto výrazu v anglické verzi internetové encyklopedie Wikipedia ze 3. března 2007, který opět obsahoval odkaz na efektivnější využívání zdrojů v podnikových sítích (utility computing). V té době se společnost Dell pokusila zaregistrovat tento termín jako ochrannou známku. To se ji v červenci toho roku také podařilo, ale tato registrace byla o několik dnů později zrušena. V roce 2008 se oblast cloud computingu již těšila velké oblibě zájemců. Dnes se po zadání termínu cloud computing do Googlu najde téměř 33 miliónů odkazů. Rozsah cloud computingu se rozšířil od jednoduchých infrastrukturních služeb, jako jsou úložiště a pronájem výpočetní kapacity, až k aplikacím. Do označení cloud computing se dále zahrnují i předchůdci tohoto řešení, např. poskytování aplikačních služeb a software jako služba.

Poskytování aplikací

Na počátku vývoje bylo postupné přesunutí IT služeb z lokálních počítačů na Internet, nebo obecněji, do sítí. Cloud computing ve svém důsledku vlastně realizoval vizi, kterou se již zabývala společnost Sun Microsystems ještě před rozmachem cloud computingu „Síť je počítač.“

Poskytování aplikačních služeb

Poskytování aplikačních služeb

Virtualizace infrastruktury

Cloud Computing Utility Computing Grid Computing

2001

2002

2003

2004

2005

Obr. 1: Sbližování dvou trendů vede ke vzniku cloud computingu. 4

2006

2007

2008

Stávající technologie, jako je grid computing, utility computing apod., tvoří první zástavku infrastruktury na cestě vedoucí ke cloud computingu. Poskytování aplikačních služeb a softwaru jako služby ukazuje připravenost na straně aplikací. V současných diskuzích věnovaných cloud computingu se často přehlíží skutečnost, že pro konstrukci cloudu představují nezbytný základ vysoce výkonné sítě. V důsledku toho j třeba dávat počátek cloud computingu do souvislosti s rozvojem Internetu. Různé přístupy a pohledy na cloud computing a jejich původ vedly ke vzniku různých definic a ještě výraznějším rozdílům ve vnímání tohoto pojmu veřejností. Důležitost tohoto tématu je však čím dál více zřetelnější, neboť se o něm zmiňují nejen specializovaná média, ale také populární časopisy.

2.2 Definice Najít všezahrnující definici termínu „cloud computing“ je téměř nemožné. Z hlediska oblasti svého zájmu vyzdvihují poskytovatelé softwaru, služeb či infrastruktury různé aspekty. Např. Salesforce.com používá pro přiblížení vize cloudu dobře známý přístup SaaS (Software as a Service, software jako služba). Naopak IBM s „Blue Cloud“ dává na přední místo podpůrnou IT infrastrukturu. Dennis Byron, analytik společnosti Research 2.0, zabývající se výzkumem trhu, k tomu říká: „Podstata cloudu vyžaduje kombinaci grid computingu, v němž jde vlastně o pronájem výkonu, a SaaS.“ Výzkumná společnost Gartner vidí velký potenciál pro změnu, která přichází s touto koncepcí, a výstižně popisuje cloud computing jako „poskytování škálovatelných IT služeb po Internetu pro potenciálně velký počet externích zákazníků.“ Její konkurent Forrester Research se za účelem vytvoření definice dotázal přibližně 30 společností aktivních v rámci tohoto nového tržního segmentu a na základě zjištěných výsledků definoval cloud computing jako „fond abstraktní, vysoce škálovatelné a spravované IT infrastruktury, který poskytuje zákaznické aplikace a fakturace je uskutečňována na základě jejich používání.“ K tomuto vymezení se také hlásí Frank Sempert z výzkumné a poradenské společnosti Saugatuck Technology: „Zatímco poskytovatelé SaaS se soustředili pouze na aplikace, poskytovatelé cloud computingu propojili pro své zákazníky celou řadu dalších komponent. Mezi ně patří např. síťě, datová úložiště, vypočetní kapacity, a také příslušné dohody s dodavateli.“ Výsledkem je pak propojení celého IT světa jedním cloudem [Herrmann 2008]. Všechny definice se shodují na tom, že za termínem „cloud computing“, který je i v současnosti z hlediska širšího trhu stále vnímán jako velmi teoretický a abstraktní, stojí škálovatelné a standardizované IT aplikace, IT platformy a IT infrastruktury, poskytované na vyžádání uživatele ve formě služeb v prostředí Internetu. Poskytovatel nedodává příslušné prostředky ve fyzické podobě - aplikace a výpočetní a paměťová kapacita jsou zpřístupňovány přes Internet z fondu produktů metaforicky označovaného jako „mrak“ (cloud). Na základě tohoto základního poznání se pokusíme jako první krok v rámci tohoto dokumentu vyslovit ucelenější definici tohoto pojmu. Nezaměříme se přitom jen na IT aspekty, ale zahrneme také veškeré telekomunikační služby. Na cloud computing tedy bude nahlíženo jako na nabídku, která může uspokojit veškeré požadavky kladené na informační a komunikační technologie. Definice T-Systems: „Pojem cloud computing chápeme jako pronájem infrastruktury, softwaru i přenosových kapacit na základě podmínek definovaných pro příslušnou službu. Tyto komponenty by mělo být možno denně přizpůsobovat potřebám zákazníka a nabízet při zachování co nejvyšší míry dostupnosti a zabezpečení. Součástí cloud computingu jsou 5

také end-2-end dohody o úrovni služeb (SLA) a fakturace v závislosti na míře využívání příslušné služby.“ U cloud computingu je dále nezbytné, aby zákazník dostával ucelená řešení a ne jen komponenty, s jejichž pomocí může taková řešení sám vytvářet [Zeitler 2008]. V rámci cloud computingu existují různé komponenty (viz obr. 2), ale pro to, aby se mohlo jednat o cloud computing, musí být nabízeny z cloudu podpůrných služeb. Tyto

IT infrastruktura

Aplikace

TC páteřní síť*

Přístup

Zabezpečení

Autentizace

Účtování

Cloud Computing *uvnitř cloudu

Obr. 2: Cloud computing v dnešní podobě komponenty tvoří ve stejné míře předem definovaná a abstraktní infrastruktura (typickými znaky je jejich poskytování přes Internet, externí provozování a úložiště (poskytovatel), snadné používání prostřednictvím uživatelského rozhraní (webový prohlížeč), jako i software či aplikace dynamické infrastruktury (typické znaky: snadná implementace v reálném čase samotnými uživateli (s minimálními znalostmi IT), velká škálovatelnost (objem, životnost, atd.) a snadná integrace s dalšími, např. vnitropodnikovými systémy). Dle potřeby by pak měla být v nabízených službách podpory zahrnuta i páteřní telekomunikační síť, včetně jednoduchého, ale přesto zabezpečného přístupu, autentizace a automatizované účtování za použité služby. Tyto komponenty by ideálně měly mít vysokou výkonnost a zabezpečení na základě definovaných SLA (typické znaky: účtování na základě spotřeby, žádné dlouhodobé smlouvy). Obecně lze ale říci, že mnoho nabídek na dnešním trhu tyto požadavky nesplňuje. Z pohledu poskytovatele služeb bude cloud computing chápán jako „1-to-many“, tzn. poskytovatel musí být schopen nabízené služby zpřístupnit velkému počtu zákazníků. Pro cloud computing je také důležitý způsob dodání IT služeb a prostředků. Spolehlivé širokopásmové sítě jsou základem cloud computingu. Poskytovatel sítě může v závislosti na požadavcích zákazníků na zabezpečení a dostupnost nabízet přenosové trasy s různými vlastnostmi. Zhruba lze také rozlišovat podle přístupnosti „veřejné cloudy“ a „privátní cloudy“, vyhrazené pro konkrétní uživatele.

6

3. Flexibilní ICT služby – víc než jen sen

3.1 Firemní potřeby jako hnací síla cloud computingu Podle názoru společnosti Gartner promění cloud computing trh. Ale proč k tomu dochází právě teď a co motivuje společnosti zaměřovat se na oblast cloud computingu intenzivněji než v minulých letech? Nejprve byly k dipozici potřebné technologie. Podle jednoho tvrzení přichází éra cloud computingu proto, že mnohé klíčové technologie, často nazývané „enablery“, byly otestovány a dokončeny až nyní [Herrmann 2008]. Skutečná hybná síla však vychází ze současných firemních potřeb. Aby společnosti mohly být konkurenceschopné, musí na trzích reagovat flexibilně a rychle. Mezi tyto potřeby patří zlepšení struktury nákladů, schopnost reagovat na tržní změny a dosahování vyšší produktivity. Vylepšení struktury nákladů Globální společnosti v současnosti zaznamenávají v důsledku celosvětové konkurenční situace prohlubující se pokles cen doprovázený rostoucími náklady na energie, zaměstnance a suroviny. Celkovou situaci navíc stupňuje finanční krize vedoucí k oslabení či stagnaci růstu trhu. Společnosti jsou v důsledku toho nuceny přizpůsobovat změněné situaci strukturu svých nákladů. Přizpůsobení zpravidla znamená snižování nákladů. Také snižování počtu pracovních sil nebo omezování nevýnosných oblastí podnikání není v této souvislosti nic neobvyklého. Přeměna fixních nákladů na variabilní však může významně přispět k dlouhodobému zlepšení nákladové situace, aniž by bylo nutno přijímat zásadní socioekonomická opatření, jakými je např. propouštění zaměstnanců. Výsledkem této přeměny je zlepšení likvidity společnosti. Také finanční prostředky, které byly původně vázány na konkrétní investice, je možné využít jinak. Je-li to možné, využijí se k odvrácení platební neschopnosti, nebo ke zvýšení základního jmění, čímž se sníží finanční rizika společnosti. Snížení nákladů na ICT má v důsledku vysokého pronikání ICT do fungování dnešních společností přímý účinek na strukturu nákladů celé společnosti. Příkladem nákladů, které je možno snížit, jsou náklady na správu ICT nebo náklady na energie. Kvalita používaných ICT služeb však nesmí být úsporami nákladů nikterak snížena. Další místem pro snižování nákladů na ICT je omezování nevyužité či volné kapacity a nebo naopak vyšší a tudíž lepší využívání stávající infrastruktury ICT. U infrastruktury, která se dlouhodobě vyvíjela, a je ve vlastnictví společnosti, je obojí velmi problematické. Významné snížení nákladů na ICT je možno dosáhnout pouze nákupem ICT služeb škálovatelných na základě potřeb a účtovaných dle skutečného využití - a to vše slibuje cloud computing. Zvládnutí změn na trhu Dnešní společnosti jsou nuceny se prosadit na dynamicky se měnících trzích. Nové produkty přitom vstupují na trh ve stále kratších cyklech. Stávající produkty i odborné znalosti mnohem rychleji zastarávají a dříve dosažený náskok rychle mizí. To vše nutí společnosti přicházet s novými nápady ve stále kratších intervalech. Rychlejších proměn také doznávají trhy a jejich účastníci. Cesta na nové trhy (např. přes regionální expanzi do zemí skupiny BRIC) a zapojení do hodnotových řetězců přináší vznik stále více společných podniků. Spolu s dalšími důvody to vede k častému prodeji a akvizicím společností nebo jejich částí. Objevují se nové business modely a zakládají se nové společnosti, které obsazují nová odbytiště. V případě poklesu poptávky nebo při strategických rozhodnutích, která stanovují nový směr, jímž se budou společnosti ubírat, mohou společnosti naopak usilovat o redukci. Společnosti, pokud chtějí být na trhu úspěšné, musí na všechny tyto změny reagovat. Tím se zvyšuje tlak nejen na vedení společností, ale také na ICT, které musí být schopno rychle a pružně reagovat na nové okolnosti ve všech business procesech, které podporuje. 7

Zvyšování produktivity Vzhledem k nynějšímu velkému provázání ICT a obchodních procesů společností je možno právě ICT považovat za kriticky důležité pro úspěch společnosti. Kolísání kvality, např. dostupnosti ICT služeb, je ihned patrné. Jsou-li systémy pro řízení zboží či e-mailovou komunikaci nedostupné, firemní procesy se opožďují a spolupráce vázne. V důsledku toho, jak se prodlužuje doba potřebná k uvedení produktů na trh, se pak snižuje konkurenceschopnost firmy. Na ICT jsou tedy kladeny vyšší požadavky. Musí být nejen rychlé a jednoduché, ale také musí usnadňovat spolupráci – jak přímou (spolupráce nad dokumenty, týmové porady s účastníky z jiných kontinentů, atd.), tak i strukturální (přístup z jakéhokoliv místa, žádné nadbytečné ukládání dat, atd.). Vyhovět těmto požadavkům je v rychle se měnících podmínkách obtížný úkol. Splnění všech těchto obchodních potřeb vyžaduje rychle dostupné ICT prostředky a dynamickou adaptaci na konkrétní okolnosti. Strnulé, historicky vzniklé firemní ICT infrastruktury tyto možnosti nenabízejí. Mimoto pouze málo společností si může dovolit trvale investovat potřebné objemy peněžních prostředků do provozování nejnovějších technologií. Vysoce kvalitní ICT služby na druhou stranu zvyšují efektivitu a účinnost a díky nižší náchylnosti k poruchám také snižují náklady a zvyšují konkurenceschopnost. Společnosti jsou tedy v současnosti nuceny klást na ICT zvláštní nároky. ICT musí společnosti zajistit nejen tržní příležitosti, ale také zaručit bezpečnost a spolehlivost. Informační a komunikační technologie a s nimi související služby musí vykazovat tyto charakteristiky: rychlost, flexibilitu, škálovatelnost, bezpečnost, nákladovou efektivnost a transparentnost.

Podnět

Tlak na náklady

Tlak trhu Zvýšená produktivita

■■Přeměnit fixní náklady a variabilní ■■Snížit administrativní náklady IT ■■Zvýšit likviditu

■■Rychlost a snadná obsluha ■■Spolupráce ■■Tým. spolupráce ■■Zdokonalený přístup ■■Nová technologie

■■Zvládnutí nové konkurence ■■Nové trhy (expanze) ■■Nové obchodní modely ■■Konsolidace

Požadavky Požadavky na ICT ■■Rychlost ■■Flexibilita ■■Škálovatelnost Řešení

■■Bezpečnost ■■Nákladová efektivnost ■■Transparentnost

Cloud Computing

Obr. 3: Podněty a požadavky na současné ICT - z pohledu cloud computingu 8

Rychlost a flexibilita Stále rychleji se měnící trhy představují jednu z hlavních výzev, se kterou se společnosti musí potýkat. Úspěch přichází, jsou-li společnosti schopny včas rozeznat příležitosti na trhu a rychle na ně zareagovat. Tyto příležitosti jsou hybnou silou, která formuje trh. Z tohoto důvodu se organizační a obchodní procesy v úspěšných společnostech orientují právě na agilitu a flexibilitu. V mnoha společnostech lze pozorovat neschopnost informačních a komunikačních technologií držet krok a dosahovat agility, kterou vyžaduje podnikání. Místo toho, aby ICT optimálně podporovaly obchodní proces, se informační a komunikační technologie v kritických fázích ukazují jako nedostatečné. Výrobní procesy a systémy společností jsou v mnoha případech připraveny zvládnout budoucí výzvy, ale pokud jde o informační a komunikační technologie, často převládají řešení odpovídající počátkům nasazování ICT. Pracovníci odpovídající za ICT ve společnosti tak řeší dilema - požadavky na vyšší kvalitu podnikání a nutnost snižovat náklady vypadají jako dva vzájemně protichůdné cíle. S nepružnými strukturami ICT je dosažení mobility a dynamického přizpůsobování takřka nemožné. Úspěšné společnosti optimalizují přidanou hodnotu za pomoci inovativních metod pro zajišťování zdrojů a outsourcingem těch činností, které je neodlišují od ostatních společností nebo ve kterých nejsou principiálně schopné konkurence. V obou případech je potřeba spolupráce s poskytovatelem služeb, který má odborné znalosti a současně může díky specializaci docílit úspor z rozsahu. Řešení problému tedy spočívá ve vytváření modelů otevřené spolupráce. To dokládají úspěšné firmy, které velmi zřídka pracují jako uzavřené monolitické systémy, ale spíše jako dynamické a přizpůsobivé sítě. Cloud computing splňuje požadavky kladené společnostmi na ICT služby tehdy, pokud je na základě SLA zaručeno rychlé a flexibilní poskytování prostředků a služeb na jedné straně a současně flexibilní přizpůsobení kvantity – škálovatelnost - na straně druhé. Služby poskytované v rámci cloudu tedy musí být navrženy tak, aby mohly být pružně přizpůsobovány daným požadavkům. Škálovatelnost Vedle flexibility, která společnostem umožňuje rychle a účinně plnit požadavky na ICT z hlediska obchodních procesů, představuje právě škálovatelnost zásadní požadavek kladený na moderní ICT služby. Přitom nehraje roli, zda jsou tyto služby poskytovány prostřednictvím vlastního ICT útvaru nebo zajišťovány externě. Škálovatelnost v tomto případě znamená přizpůsobování výkonu systému jak horizontálně, tak vertikálně v závislosti na příslušných aplikacích. Díky tomu by technologické riziko společnosti mělo být co nejmenší. Klasický model klientské části ICT infrastruktury, umožňující škálovatelnost, vyžaduje zejména u vertikální škálovatelnosti počáteční investici do hardwaru a softwaru, který ale nebude zčásti využíván a zůstane po určitý čas ležet ladem. Tato investice se zhodnotí až v pozdějších fázích, kdy bude nutno poskytnout další zdroje. Pokud se ale trh bude vyvíjet jinak, než se předpokládalo, nebo dojde ke změně strategie podnikání, tyto prostředky pak často není možno až do konečného odepsání smysluplně využít. Při zajišťování ICT služeb prostřednictvím cloudu je starost o potřebnou rezervu přenesena na poskytovatele. Ušetřené investice pak lze využít jiným způsobem (viz „Vylepšení struktury nákladů“ na str. 7). 9

Bezpečnost Obecně platí, že společnosti, které využívají nebo chtějí využívat externí ICT prostředky a služby, mají obavu z této formy poskytování služeb a mají proto vysoké požadavky na bezpečnost takto podporovaných procesů i firemních dat. Tyto služby proto musí být spolehlivé a dostupné, aby nemohlo dojít k ohrožení firemních procesů. Firemní data v současnosti představují pro mnoho společností jeden z klíčových výrobních faktorů. Nejsou-li okamžitě k dispozici, firemní procesy nemohou fungovat vůbec nebo dochází ke zpožděním. Aby k této situaci nedošlo, požaduje mnoho společností zvláštní ochranu vytvářených dat, a to nejen při jejich ukládání, ale také během jejich zpracování a přenosu.

!

Zajištění bezpečnosti je jedním z hlavních úkolů poskytovatele cloudu. (Jason Staten, Forrester) [Herrmann 2008] Technologie ukládání dat musí být na výši doby. Uložená data musí být zabezpečena proti fyzickým i logickým chybám. To mj. zahrnuje i požadavky na výstavbu a provoz datových center. U stávajících datových center hraje rozhodující roli z hlediska příslušných zákonů (na ochranu dat, atd.) také jejich umístění. Data uložená u poskytovatele, musí být navíc při přenosu zabezpečena - např. vhodným šifrováním. Bezpečné uložení dat je však pouze základním požadavkem. Např. služby lze využívat pouze, pokud jsou funkční všechny potřebné části - od úložiště, přes zpracování dat a aplikace až po připojení ke společnosti. To znamená, že bude potřeba uzavřít koncovou dohodu o úrovni služby (end-2-end SLA). Pro společnosti všech velikostí je tedy spolehlivost a kvalita příslušné cloud služby klíčová. Dalším požadavkem společností je rovněž zajištění bezpečnosti dat. Podstatná tedy není jen skutečnost, zda jsou data bezpečná, ale také to, jakým způsobem se takového zabezpečení dosahuje a kde jsou data umístěna. Tyto druhy otázek tvoří součást certifikace. Tato oblast je obzvlášť diskutabilní, protože zatím neexistují žádné jednotné zákony či předpisy, které by upravovaly tuto záležitost v rámci Evropské unie. V tomto případě se uplatňují místní nařízení a předpisy. Náklady a transparentnost Jedním z hlavních důvodů, proč odebírat ICT služby od poskytovatele, je snižování nákladů. Dynamizace vztahů s dodavateli nabízí společnostem možnost hradit pouze ty služby či prostředky, které jsou byly skutečně spotřebovány nebo objednány. To vyžaduje mimo jiné celkovou transparentnost vlastní spotřeby resp. požadavků, včetně účtovacího modelu, který zohledňuje pouze skutečnou spotřebu. Transparentnost nákladů umožňuje zákazníkům rozdělovat interní náklady podle služeb či organizačních jednotek nebo nákladových středisek. Takto získaný přehled o nákladové situaci pomáhá identifikovat, kde dochází k největší spotřebě, a v případě potřeby rozšiřovat potenciál pro možné úspory. Nezbytným předpokladem však je detailní monitoring a reporting ze strany poskytovatele. Z hodnot udávajících, kolik prostředků a služeb bylo skutečně spotřebováno, pak mají užitek jak poskytovatelé, tak i uživatelé služeb. Vedle výše zmíněné komerční transparentnosti, kterou by měly nabízet společnosti poskytující ICT služby, je vyžadována také „transparentnost technická“. Přesný popis příslušných rozhraní umožňuje integrovat pořízenou ICT službu do zavedených ICT infrastruktur a procesů společnosti. Tak lze dosáhnout toho, aby pořízené služby nebyly pouze izolovaným ostrovem, ale byly organicky začleněny do stávajících struktur ICT společnosti. To je

10

vyžadováno zejména v případě, kdy pořizované služby musí spolupracovat s historickými systémy zavedenými ve společnosti.

!

„Model cloudu umožňuje společnostem mnohem efektivněji pořizovat a využívat své informační technologie.“ (Frank Gens, IDC) [Prehl 2008] Požadavky se hodnotí různě v závislosti na druhu a velikosti společnosti, která potřebuje ICT služby. V podnikovém prostředí je zejména třeba odlišovat nové začínající firmy od zavedených společností (viz. scénáře použití v části 4).

3.2 Současný stav Pro internetové uživatele, aniž si to uvědomují, je globální cloud již dlouhou dobu realitou. Pro převážnou většinu z nich jsou informace o tom, kde se nachází server, na němž je jejich schránka Google mailu a kde mají uloženy fotografie nebo videoklipy na YouTube, zcela nezajímavé. To, že tyto služby vyžadují vysoce škálovatelnou výkonnou infrastrukturu, distribuovanou v celosvětovém měřítku, je začíná zajímat až tehdy, kdy jim začne vadit dlouhá doba odezvy těchto služeb [Eriksdotter 2008]. Ohledně používání cloud computingu jsou však společnosti spíše opatrné. Důvodů je několik - mezi typické důvody lze zařadit nedostatek konkrétních zkušeností, nevyspělost cenových/výkonnostních modelů a zejména vyčkávání, zda nejde o marketingovou bublinu [Sohn 2008]. Na základě toho je možno vyvodit závěr, že služby cloud computingu, které jsou v současnosti dostupné na trhu, stále vykazují nedostatky na to, aby mohly být přijaty velkými společnostmi, nebo zatím nejsou komunikovány tak, aby byl cloud computing a všechny jeho výhody dostatečně společnostem přiblíženy. Je faktem, že většina současných nabídek cloud computingu splňuje požadavky na zabezpečení zákazníků z nadnárodních společností pouze částečně. Společným rysem všech řešení je to, že zákazník je do cloudu

!

Většina poskytovatelů cloudu nenabízí žádné záruky na dostupnost a dohody o úrovni služeb jsou na tomto mladém trhu spíše výjimkou. (Jason Staten, Forrester) [Herrmann 2008] připojen přes Internet, většinou prostřednictvím VPN. Přímé propojení ve formě dvoubodového spojení není ve většině případů možné. Často také není zcela zřejmé, kde, tj. v jakém datovém centru, se nacházejí data a zda přitom nepřekračují hranice. Z tohoto důvodu není možné ověřit, zda jsou splněny příslušné požadavky na zabezpečení dat. V případě ztráty dat, není často upraveno, kdo a jak ručí za ztrátu dat a jaké bude jeho plnění a ani zda mohou mít k datům přístup i třetí strany, pokud tak vyžadují místní zákony. Podstatou cloud computingu je ale distribuovaný charakter ukládání dat. V důsledku toho nabídky cloudu pro nadnárodní korporace musí v případě pochybností – zcela protismyslu definice cloudu – určovat, kde budou data ukládána. 11

Vedle těchto legislativních nejistot neposkytuje většina poskytovatelů cloudu svým zákazníkům ani komplexní (celofiremní) SLA, jak je běžnou praxí v outsourcingu. Koncové SLA (pokrývající kompletní ICT službu, tj. i se síťovým připojením) jsou spíše výjimkou. Tyto dohody jsou však důležité proto, aby společnosti mohly objektivně posoudit kvalitu a spolehlivost ICT služby. Spolu se zajištěním kvality a bezpečnosti je důležitý rovněž rozsah služeb nabízených v rámci cloudu. Pro velké společnosti je podstatné, aby nabízené služby konkrétně podporovaly jejich procesy, a to nikoli za pomoci proprietárních řešení, ale ověřených standardních aplikací.

3.3 Shrnutí - přidaná hodnota cloud computingu Globální společnosti si od cloud computingu slibují zvýšení efektivity a snižení nákladů, pokud budou moci nahradit svoje vlastní ICT službou poskytovanou přes Internet. A přesně to cloud computing skutečně dělá - kromě technologické přidané hodnoty, jako je škálovatelnost, výkonnost, atd. nabízí také snížení nákladů a flexibilitu (jako prostředek zvyšování efektivity). Hledisko nákladů Studie ukazují, že velké společnosti mohou díky cloud computingu dosahovat značných úspor. Jejich přesný rozsah závisí na situaci konkrétního zákazníka. Na snižování nákladů má zejména vliv, do jaké míry bylo před nasazením cloud comptuingu využito virtualizace ICT infrastruktury. V případě cloud computingu není hlavní důraz kladen jen na přímo dosažené úspory nákladů, ale spíše na úspory vlastních investic do ICT. Samotný charakter cloud computingu – de facto pronájem prostředků - tuto část nákladů odbourává. Uvolněný kapitál je pak možno použít pro jiné investice. Díky tomu a kontinuálnímu monitoringu služeb společnost dosahuje vysoké transparentnosti nákladů, čímž se zároveň významně zjednodušuje jejich plánování. Podobně se uplatní další výhody dosahované při tradičním outsourcingu či outtaskingu - např. nižší náklady na energie, nájemné nebo investice do nemovitostí a možné snížení nákladů na zaměstnance. Hledisko flexibility Dalším dobrým argumentem pro realizaci cloud computingu je získání flexibility v několika směrech. Prvním z nich je lepší sladění ICT s požadavky společnosti. Díky krátkodobému zajištění vyšší kapacity lze zvládnout i špičky v poptávce. Podobně je možno krátkodobě pronajmout nižší ICT kapacity v době, kdy je poptávka z důvodu probíhajícího vývoje společnosti, trhu nebo ekonomiky nízká. Doby nadměrně dimenzovaných ICT zdrojů pro období rychlého růstu tedy končí. Další složkou zlepšení efektivity je zvýšení rychlosti, jakou jsou společnosti schopny zareagovat na změny. Pokud je možno do hodiny či během jednoho dne přizpůsobovat ICT prostředky, drasticky se zkrátí i reakční doby. Tím společnosti využívající cloud computing získají mnohem vyšší stupeň agility, např. v projektování nebo při organizačních změnách, jako je fúze nebo akvizice, a také při snižování míry investic. Flexibilita také zahrnuje třetí složku, s níž se tradiční poskytovatelé outsourcingu obtížně vyrovnávají. Hloubka vztahu mezi poskytovateli a uživateli je menší. Cloud Computing podporuje na úkor dlouhodobých obchodních partnerství spíše krátkodobější obchodní vztahy v závislosti na situaci. Uživatelé ICT ve formě cloud computingu mají podstatně větší okruh možných poskytovatelů, tedy mohou důsledněji řídit ICT. Rychlost vytváření a rozvazování obchodních vztahů, jakož i svoboda při rozhodování v důsledku změny podmínek poskytuje cloud computingu výhodu oproti zakládání a udržování tradičních outsourcingových partnerství. Svoboda při rozhodování je 12

větší a mnohem více rozhoduje zákazník. Společnosti však musí s rostoucím rozsahem svobody při rozhodování také budovat rozhodovací schopnosti. Další hlediska Vizí cloud computingu je dodávat ICT prostřednictvím datových sítí, podobně jako je tomu u elektřiny nebo vody. Zákazníci poskytovatele cloudu používají „surové“ IT a TC prostředky nebo kompletní službu. Technologie na pozadí této služby pozbývá na důležitosti. To, co se počítá, je poskytnutí služby a garance její spolehlivosti. Hlavním zájmem poskytovatelů cloudu je dodávat plně funkční a aktuální aplikace pro podnikové procesy. Cloud computing se však kromě všeho ostatního zabývá také aspektem trvalé udržitelnosti. ICT šité na míru potřebám uživatele přinášejí společnostem flexibilitu a pomáhají zachovat přírodní zdroje. Snižuje se spotřeba energie, z čehož profitují nejen pro poskytovatelé a zákazníci, ale i celé životní prostředí; klesají emise CO2. Jednání šetrné k životnímu prostředí může mít následně vliv i na hodnocení ratingovými agenturami a přispívá k dobrému jménu společnosti.

13

4. Oblasti a příklady použití

Cloud computing lze používat v mnoha oblastech. Je však nutno podotknout, že společnosti (zejména ty větší) již zpravidla mají k dispozici funkční ICT infrastrukturu. Cloud computing tedy musí jít hladce začlenit do stávajících systémů. Níže budou popsány scénáře možného použití, které ukazují zavedení cloud computingu ve firemním prostředí se stávajícími systémy nebo bez nich, jelikož cloud computing může představovat jak vše zahrnující řešení, tak i jediný proces v rámci cloudu.

4.1 Cloud computing v nově založených společnostech Začínající firmy často nemají žádnou infrastrukturu ICT a zřídkakdy vědí, jak ji realizovat a provozovat. Na druhou stranu jsou to právě začínající firmy, které k realizaci svých podnikatelských nápadů vyžadují spolehlivé a plně funkční ICT služby v krátkém časovém horizontu. Takové služby musí nabízet nejvyšší možnou škálovatelnost a flexibilitu pro případ nepředvídatelného růstu, aby byly schopny splnit požadavky „nových“ trhů. Dalším důvodem je, že stále méně investorů (držitelů spekulativního kapitálu) je ochotno investovat do hardwaru a softwaru, který bude nutné několik let na odepisovat. Flexibilní pronajatelná infrastruktura ICT si tedy po právu zasluhuje pozornost začínajících firem, zejména pokud se taková společnost sama ocitá v pozici poskytovatele ICT služeb, jak je velmi běžné v éře Webu 2.0. Ústředním místem, kde společnosti nabízejí svoje produkty či služby, jsou jejich webové stránky. Pokud využívají webový server v cloudu, již nemusí investovat do svých vlastních serverových systémů. Mohou také současně využívat stávající zabezpečovací mechanismy od poskytovatele cloudu. Začínající firmy mohou rovněž zajímat flexibilní softwarová řešení a možnosti ukládání dat, které lze denně přizpůsobovat využívanému objemu služeb. Začínající společnost tedy může fungovat, aniž by byla nucena během nejisté fáze začátku své činnosti udržovat rezervy ICT prostředků. Dojde-li pak k poklesu poptávky, na bedrech společnosti nezůstavají zbytečné náklady, protože si může pohodlně pronajmout menší kapacity. Ušetřený kapitál pak lze použít na hlavní činnosti. Pro začínající firmy samozřejmě existují i další možné scénáře použití. Společnosti zpravidla mají zpočátku přístup pouze k jednotlivým aplikacím v rámci cloudu. Klasickým příkladem jsou poskytovatelé e-mailových služeb, které jsou mezi spotřebiteli již dobře známy. Tyto služby nabízejí uživatelům přístup k jejich e-mailům odkudkoliv a kdykoliv. Mnoho začínajících malých společností také může kromě toho získat přístup k softwaru v cloudu (např. ve formě řešení SaaS). Např. textový procesor je volně dostupný bez jakýchkoliv licenčních poplatků a výdajů na instalaci. Většina softwarových řešení pro nadnárodní společnosti je navíc dostupná i pro použití ve formě aplikací v cloudu, zde stojí za zmínku zvláště využití standardizovaných CRM řešení.

4.2 Cloud computing ve společnostech s vybudovanou infrastrukturou Oproti začínajícím firmám ve velkých společnosti ve většině případů existují ICT útvary, které mají dost potřebných znalostí a zkušeností pro provozování ICT služeb. Tyto útvary si často více cení aspektů bezpečnosti ICT než samotné flexibility. Důvodem je to, že firemní data obsahují odborné znalosti a know-how, které společnost shromažďovala po dlouhou dobu. Tato data je tedy nutno neustále chránit a mít k dispozici, protože pro společnost představují zásadní výrobní hodnotu, bez níž by mohla být ohrožena celá její existence. Vedle snížení nákladů prostřednictvím cloudu pak společnosti mohou těžit z vyšší transparentnosti svých systémů - mohou např. vidět, jaké prostředky mají k dispozici a které z nich aktuálně používají. Společnost s vybudovanou ICT infrastrukturou také může přejít do role poskytovatele - v rámci cloudu totiž mohou být nevyužité prostředky poskytovány dalším společnostem. 14

Většina společností s vybudovanou infrastrukturou upřednostňuje při zavádění nových technologií a postupů otázku zabezpečení. Jelikož v infrastrukturách vyvíjených v průběhu let existuje mnoho procesů a systémů, které se vzájemně ovlivňují, je moudré při nasazování cloud computinu postupovat krok za krokem tak, aby nedošlo k narušení stávajících procesů. K dispozici jsou relativně uzavřené logické celky, např. platformy pro spolupráci či mailing, ale např. také CRM či virtualizace koncových stanic. Jako klasický příklad může posloužit středně velká poradenská firma, která rychle expandovala díky rychlému růstu a akvizicím na úkor jednotné ICT infrastruktury. Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců je v kanceláři jen výjimečně a převážně pracuje na paralelně probíhajících projektech pro více zákazníků, je velmi důležité, aby každý zaměstnanec měl vždy a všude k dispozici veškeré informace. Z důvodu heterogenní IT infrastruktury a velké řady různých CRM a BI nástrojů nelze vůbec mluvit o optimální distribuci informací. Mnoho konzultantů, kteří potřebují získat informace, raději tyto nástroje všemožně obchází. V průběhu času je možné vysledovat, že se také mnoho informací ztratí a jejich kvalita rovněž citelně trpí. Standardizace ICT systémů a provoz jednotného CRM a BI systémů by vyžadoval značnou počáteční investici. V dobách ekonomické nejistoty si žádná společnost nepřeje zbytečně blokovat velkou částku kapitálu. Jednou z možností, jak řešit tento problém, je zavedení řešení na základě cloudu. V tomto případě je software umístěn na serveru poskytovatele. Zaměstnanci mají možnost získat požadovaná data buď ze svého počítače, nebo jsou-li na cestách, např. z mobilního telefonu s připojením na Internet. Toto řešení by tedy na jedné straně nevyžadovalo žádnou vysokou investici, a na druhé straně by přineslo citelně lepší kvalitu díky lepší komunikaci. Pomocí řešení na bázi cloudu lze také odstranit problémy s heterogenní IT infrastrukturou, udržet investiční náklady na nízké úrovni a současně zvýšit přehled o vlastních znalostech.

4.3 Cloud computing s vazbou na zásadní business aplikace Vedle celé řady „jednoduchých“ aplikací a malých okrajových systémů některé společnosti již používají cloud pro klíčové aplikace pro své podnikání nebo je samy vytvářejí v privátních zabezpečených cloudech. Např. Deutsche Telekom v současnosti využívá z cloudu ICT služby pro některé ze svých klíčových obchodních procesů. Při rozhodování o použití cloud computingu (v tomto případě řešení T-Systems Dynamic Services, viz kapitola 5) bylo hlavním cílem zřídit systém odpovídající potřebám společnosti pro správu pohledávek, který bude registrovat faktury a platební transakce, a také spravovat zákaznické účty a pohledávky. Systém denně zpracuje více než 1,5 miliónu plateb pro přibližně 30 miliónů zákazníků. Aplikace pro správu pohledávek (DKK) je jednou z největších SAP aplikací na světě. Společnost T-Systems přenesla původní infrastrukturu s dvěma mainframy zajišťujícími zpracování až 50.000 jednotek SAPS do vysoce standardizovaného řešení Dynamic Services for SAP s flexibilní úpravou služby. Výkonnost se zvýšila o více než 20 %, přičemž náklady poklesly o 30 %. Zákazník si může během jediného dne zvýšit či snížit počet ICT prostředků. S cílem co nejvíce zajistit odolnost proti výpadku bylo v samostatné lokalitě v druhém datovém centru zavedeno řešení pro obnovu po havárii. Systém v současnosti obhospodařuje 9 TB dat. 15

Snížení nákladů umožnila standardizace hardwaru nezávislá na výrobci s využitím běžných komponent pro konstrukci clusteru, nasazení uložiště s integrovaným zálohováním a standardizace pracovních postupů na nejvyšší možnou úroveň.

!

Díky nezávislému řešení Dynamic Services Deutsche Telekom nyní těží z vysoké flexibility svých IT služeb. Měřitelná, spíše technicky orientovaná, přidaná hodnota je vyjádřena zkrácením doby odezvy serveru až o 45 % a doby zpracování dávek o 40 %. I doba odezvy klientské aplikace se zkrátila o 10 %. Podařilo se tak výrazně překročit cíl zvýšení výkonnosti celého systému o 20 %. Dynamické prostředí cloudu se v tomto případě ukázalo jako mnohem účinnější a efektivnější než klasické prostředí.

16

5. Dynamic Services – cloud computing nejvyšší kvality

Produkt Dynamic Services jsou dynamické ICT služby od společnosti T-Systems, vytvořené v řízeném privátním cloudu v datových centrech. Tento cloud současně využívá několik společností (sdílené prostředí), přičemž veškerou správu a řízení přístupu provádí T-Systems. T-Systems navíc podporuje společnosti i při výběru a konfigurování příslušných služeb. Základ Dynamic Services spočívá v dynamických datových centrech, kde se za pomoci virtualizačních metod a vysokého stupně automatizace a standardizace vytváří požadované ICT služby. Produkt Dynamic Services staví na infrastrukturních službách vytvářených podle procedur cloudu. Aby bylo možno dosáhnout dynamiky na všech úrovních, v oblasti nasazení služeb cloudu je současně provedena vizualizace ICT zdrojů. To umožňuje společnosti T-Systems rychle a flexibilně poskytovat zákazníkům aplikace ve formě kompletní služby. Díky tomuto přístupu lze produkt Dynamic Services upravit dle zvláštních požadavků společnosti. A i po přechodu bude zajištěna optimální a bezproblémová podpora business procesů. Dynamic Services propojují výhody plynoucí z flexibility a dynamiky se schopností přizpůsobit se specifickým potřebám zákazníků. Ve srovnání s většinou balíčků na bázi cloudu, které jsou v současnosti na trhu, nabízí Dynamic Services dohodu o úrovni služeb, která odpovídá současnému outsourcingovému standardu. Přitom nezáleží na tom, zda jde o plnohodnotnou náhradu existujícího ICT nebo jen o rozšíření ke stávajícímu outsourcingu nebo internímu ICT. Na požádání může být nabídnuta i vhodná end-2-end dohoda o úrovni služeb. an appropriate end-2-end SLA will be offered.

Zabezpečení prostřednictvím dedikovaných sítí a důvěryhodných datových center

Zkušenosti s tradičním outsourcingem a dynamickými službami

Právní jistota a odpovědnost dle legislativy EU

Dynamický cloud T-Systems pro firemní zákazníky Interoperabilita se stávajícími systémy Spolehlivá kvalita od datového centra až po desktop (koncové SLA)

Široký rozsah standardních business aplikací

Figure 4: Dynamic Services address all of the requirements of Cloud Computing... and more.

Obr. 4: Dynamic Services si poradí s veškerými požadavky na cloud computing … a zvládnou i víc Spojení služeb cloud computingu s existující ICT infrastrukturou vyžaduje otevřená, nikoliv pouze webová rozhraní, aby bylo možno provést přímé propojení systémů. Ne všechny systémy, které společnosti používají, je však možno přenést do (standardního) cloudu. Systémy většinou mívají technická omezení, kladou podmínky na hardwarové komponenty, jako např. komunikační rozhraní, nebo vyžadují staré operační systémy nebo jejich verze. 17

Dynamic Services od společnosti T-Systems je možno propojit nejen s dalšími ICT službami, ale i s „klasicky“ provozovanými systémy - od Dynamic Web Application Services, přes Dynamic Services for SAP až po Dynamic Desktop a virtualizaci desktopů T-Systems. Nezbytné bezpečnostní oddělení je uskutečněno prostřednictvím firewallů. S cílem garantovat dostupnost Dynamic Services po celém světě jsou služby cloudu provozovány v mnoha zemích, např. v Německu, USA, Brazílii, Malajsii a Šanghaji. Vlastní služby jsou pak poskytovány ve všech datových centrech na základě stejných postupů a procesů.

18

6. Shrnutí

I přes dosud typičtější použití cloud computingu pro jednotlivce řeší tato technologie s ohledem na její výhody pramenící z flexibility a snižování nákladů také základní požadavky kladené na ICT v podnikatelské a veřejné sféře. Ale i zde, stejně jako v předchozím případě, existují jistá omezení na straně zákazníků při převádění jejich ICT do cloudu. Také protokoly o poruchách služeb Salesforce.com nebo Amazon S3 rozšiřování této technologie nijak neusnadňují, přesto, že data v infrastruktuře provozované vlastními silami společností jsou často více ohrožena než data v cloudu. Je tedy nezbytné ještě pracovat na zvýšení akceptovatelnosti myšlenky cloud computingu [Bayer 2008]. Pro dosažení tohoto cíle musí poskytovatelé i podle IDC udělat více, aby byl cloud computing považován za víc než jen bublinu. IDC je dále přesvědčena, že cloud služby si najdou své trvalé místo mezi metodami používanými pro zajišťování zdrojů ICT a stanou se užitečným a důležitým doplňkem zavedených koncepcí pořizování ICT. Vedoucí představitelé ICT útvarů se brzy přestanou ptát, zda by se cloud služby měly či neměly používat, a místo toho budou chtít vědět, jak nejlépe dosáhnout rovnováhy mezi interním ICT, outsourcingem a cloud službami ve své vlastní společnosti [Kraus 2009].

!

Podle IT vizionáře Nicholase Carra budou IT prostředky v budoucnu dostupné stále více online. Veřejné i soukromé sítě hrají v cloud computingu rozhodující roli. Jejich kapacita je základem pro přenos dat a dostupnost služeb, jejich bezpečnost pak tvoří základní předpoklad pro přijetí cloud computingu. Cloud computing změní tradiční obchodní vztahy v rámci outsourcingu. Novým trendem bude navazování krátkodobých vztahů ad-hoc. Cloud computingu se však nepodaří zcela nahradit klasické přímé vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem. Tomu budou bránit zákonná ustanovení a otázky důvěry. Aby společnost mohla optimálně využívat cloud computing, je potřeba, aby byla na straně zákazníka věnována řízení a integraci zdrojů patřičná pozornost. Velké společnosti, které plánují používat cloud computing, by měly na přípravě úzce spolupracovat s partnerem, který má zkušenosti s klasickým outsourcingem a zároveň umí využívat možnosti dynamických ICT služeb. Zkušenosti v oblasti ICT podpory obchodních procesů jsou zcela zásadní: obchodní procesy musí být převedeny způsobem, který uspokojí typické požadavky, jako legislativní, bezpečnostní a nároky na kvalitu. Za další plus se považuje, pokud je poskytovatel navíc schopen přidat do kompletního balíčku i veškeré síťové služby. V případě Dynamic Services od T-Systems obdrží firemní zákazníci balíček služeb, který pamatuje na všechny tyto požadavky.

19

7. Glosář

20

1-to-many

Jeden poskytovatel obsluhuje více zákazníků.

BRIC

Brazílie, Rusko, Indie a Čína

CIO

Chief Information Officer – nejvýše postavený vedoucí ICT útvaru

CRM

Řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management) popisuje postup a technologie, pomocí kterých je možno řídit vztah mezi zákazníkem a dodavatelem.

Customizace

Přizpůsobení produktu či služby specifickým potřebám zákazníka

Desktop Services

Služby týkající se počítačů jednotlivých uživatelů

End-2-End SLA

(Koncová dohoda o úrovni služeb) centrální řízení procesu orientovaného na produkt nebo řešení poskytovatelem služby od začátku do konce dle předem definovaných podmínek poskytování služby

ERP

Termín Enterprise Resource planning (Plánování podnikových zdrojů) označuje úkol společnosti účinně využívat v provozním procesu prostředky a zdroje, které jsou ve společnosti dostupné (kapitál, vybavení, personál, aj.); často je tak přímo označována skupina podpůrných ICT systémů.

Grid computing

Forma distribuovaného computingu, v němž je z clustru volně připojených počítačů vytvořen „virtuální superpočítač“.

ICT

Informační a komunikační technologie

Legacy systém

Systém zavedený ve společnosti a vyvíjený v průběhu času, který už nevyužívá moderní technologie.

Outsourcing

Převzetí úkolů společnosti a struktur společnosti třetí stranou.

Outtasking

Externí poskytovatelé služeb provádějí individuální úkoly, zatímco společnost si ponechává řízení procesu (odpovědnost za personál a majetek).

Poskytování aplikačních služeb

Provozování aplikací (např. systému ERP) prostřednictvím veřejné nebo privátní sítě

SaaS

Software poskytovaný jako služba. V tomto případě se software využívá jako hostovaná služba, která je dostupná přes Internet. SaaS může zahrnovat cokoli počínaje např. IIS nebo Apache, přes software pro spolupráci až po specifické oborové aplikace.

SAPS

Jednotka výkonu „SAP Application Performance Standard“ definovaná společností SAP, tj. standard výkonnosti aplikací SAP. Označuje index, který udává, kolik položek příkazového řádku je SAP systém schopen zpracovat za jednotku času.

Spekulativní kapitál

Rizikový kapitál. Soukromý kapitál, který je poskytnut přidruženou společností zejména pro rizikové aktivity.

Škálovatelnost

Flexibilní a přesné přizpůsobení hardwarového/softwarového řešení měnícím se potřebám zákazníka

TCO

Total Cost of Ownership - celkové náklady na vlastnictví jsou součástí postupu kalkulace nákladů a pomáhají spotřebitelům a společnostem odhadnout veškeré náklady plynoucí z investičního majetku (software, hardware, atd.).

Trvalá udržitelnost

Pojem trvalá udržitelnost zahrnuje používání obnovitelného systému, který si uchovává své základní funkce a umožňuje další přirozený růst.

Twin Core

Nezávislá, geograficky oddělená datová centra, v nichž jsou zrcadleny systémy a data za účelem zajištění bezvýpadkového provozu a ochrany před katastrofami.

SLA, Dohoda o úrovni služeb

Service Level Agreement, Dohoda o úrovni služeb. Tento formálně dohodnutý dokument je zpravidla součástí smlouvy o poskytování ICT služeb. Kvantitativně (či kvalitativně) specifikuje měřené ukazatele, které jsou v pravidelných intervalech vyhodnocovány v rámci kontrol poskytování služby.

Utility Computing

Technologie a business modely, pomocí kterých může dodavatel poskytovat IT řešení zákazníkům jako službu a účtovat jim za používání.

VPN

Virtuální privátní síť označuje počítačovou síť, jejíž soukromá data jsou, nejčastěji v šifrované podobě, přenášena prostřednictvím veřejné sítě (např. Internetu).

21

8. Seznam obrázků

Obr. 1: Sbližování dvou trendů vede ke vzniku cloud computingu Obr. 2: Cloud computing v dnešní podobě Obr. 3: Podněty a požadavky na současné ICT - z pohledu cloud computingu Obr. 4: Dynamic Services si poradí s veškerými požadavky na cloud computing … a zvládnou i víc

22

9. Seznam použitých zdrojů

Bayer 2008 Business Week 2006 ECIN 2008 Eriksdotter 2008 Fritsch 2008 Herrmann 2008 Howard 2008 IDC 2009 Koller 2008

Kraus 2009 Monse 2008 Mrksa 2008 ORF 2008 Pauly 2008 Prehl 2008 Reti 2008 Sohn 2008

Zeitler 2008

IT auf dem Weg in die Wolke, Martin Bayer, Computerwoche ze dne 13. února 2008 (http://www.computerwoche.de/knowledge_center/software_infrastruktur/1856879/) Jeff Bezo’s Risky Bet, Robert D. Hof, Business Week, 13. listopadu 2006 (http://www.businessweek.com/magazine/content/06_46/b4009001.htm) Vier bedeutende Trends des IT-Markts, ECIN, 21. října 2008 (http://www.ecin.de/news/2008/10/21/12480/?rcol) Cloud Computing: Wie es funktioniert und was es bedeutet, Holger Eriksdotter, CIO, 3. listopadu 2008 (http://www.cio.de/index.cfm?webcode=859626) Cloud Computing als IT-Architektur und Outsourcing-Option, Dr. Werner Fritsch, Informationweek, 19. května 2008 (http://informationweek.de/showArticle.jhtml?articleID=207800804&pgno=1) Cloud Computing – das Buzzword des Jahres?, Wolfgang Herrmann, Computerwoche, 9. dubna 2008 (http://www.computerwoche.de/knowledge_center/software_infrastruktur/1860108/) Die Wolke und Du – was bringt Cloud Computing?, Chris Howard und Kathrin Schmitt, Burton Group, 8. října 2008 IDC Multi-Client-Projekt: „Cloud Computing und -Services“ – Status Quo und Trends in Deutschland 2009 (Proposal), IDC, 2009 Cloud Computing: Begriffsverwirrung vernebelt Anwendern die Sicht auf die Vorzüge, Peter Koller, Computerzeitung, 2008 (http://www.computerzeitung.de/articles/ cloud_computing_begriffsverwirrung_vernebelt_anwendern_die_sicht_auf_die_vorzuege:/2008041/31672173_ha_CZ.html?thes=&tp=/themen/middleware/) Cloud Computing – Innovativer Weg aus der Wirtschaftskrise?, Mathias Kraus, PC Welt, 2. ledna 2009 (http://www.pcwelt.de/190292) Cloud Computing kommt – und bleibt, Prof. Kurt Monse, ECIN Blog, 9. října 2008 (http://www.ecin.de/blog/user/2) Cloud Computing „light“, Denis Mrksa, CIO, 26. ledna 2008 (http://www.cio.de/markt/analysen/863989/index.html) Amazon mit Cloud Computing zufrieden, ORF Futurezone, 9. ledna 2008 (http://futurezone.orf.at/stories/313444/) Das Konzept und Funktionsweise von Software-as-a-Service (SaaS), Dr. Michael Pauly, WissenHeute, 10/2008, 2008 Finanzkrise kurbelt Service- und Hardwaregeschäft an, Sabine Prehl, Computerwoche, 21. října 2008 (http://www.computerwoche.de/subnet/t-systems/1876430/) Cloud Computing und T-Systems, Dr. Martin Reti, 10. října 2008 Wundermittel oder Sicherheitsrisiko – Cloud Computing polarisiert IT-Chefs, Kommentar zur CIO.com Studie zu Cloud Computing, Gunnar Sohn, The Hypertimes, 4. prosince 2008 (http://hypertimes.de/News-sid-Wundermittel-oder-Sicherheitsrisiko-Cloud-Computingpolarisiert-IT-Chefs-1649.html) Cloud Computing krempelt den Markt um, Nicolas Zeitler, CIO, 2008 (http://www.cio.de/strategien/methoden/857112/index.html)

23

T-Systems Czech Republic a.s. [email protected] www.t-systems.cz Tel.: +420 236 099 111 Fax: +420 236 099 999 rev. 01/2010CZ

Na Pankráci 1685/17, 19 140 21 Praha 4 Česká republika