Citace článku Plevová I, Hlávková M. Alcohol consumption in adolescents. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2016;7(1):377–383. KONZUMACE ALKOHOLU U ADOLESCENTŮ Ilona Plevová1, Michaela Hlávková2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika 2 Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče, Klinika dětského lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava, Česká republika 1
Abstrakt Cíl: Cílem bylo zjistit míru konzumace alkoholických nápojů u vybrané skupiny adolescentů. Design: Výzkum má charakter deskriptivní průřezové studie. Metodika: Ke sběru dat byla použita část standardizovaného dotazníku ESPAD zaměřena na konzumaci alkoholu. Cílovou skupinu respondentů tvořilo 422 studentů ze sedmi středních škol rozdílného typu a zaměření v Ostravě. Pro statistickou analýzu byl použit Chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test (pro n ≤ 5). Zpracování bylo provedeno programem Stata v. 10. Výsledky: Více než polovina respondentů požila alkoholický nápoj již před 15. rokem života. Mezi nejčastější problémy, které vznikly v souvislosti s alkoholem, byl uveden nechráněný sex, snížená výkonnost ve škole a problémy s přáteli a rodiči. Neúplné rodinné zázemí se ukázalo jako významný faktor u adolescentů, kteří preferují a četněji konzumují pivo. Závěr: Šetření potvrdilo výsledky celoevropského průzkumu ESPAD, kdy k první konzumaci alkoholu u adolescentů dochází již před patnáctým rokem života. Klíčová slova: alkohol, adolescent, pohlaví, konzumace, rodinné zázemí. Úvod Konzumace alkoholických nápojů u dospívajících je závažným celospolečenským problémem. První zkušenost s alkoholem má většina dospívajících dětí již na základních školách. Podle výsledků ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) se situace užívání alkoholických nápojů téměř nezměnila od poloviny 90. let minulého století (Úřad vlády ČR, 2012). V posledních sto letech se v rozvinutých zemích urychlil nástup dospívání a také celkový růst populace. Sekulární akcelerace přinesla rychlejší začátek duševního a tělesného dospívání, ale současně se prodloužila doba pro dokončení plného rozvoje všech potencí. Dochází tedy ke zkracování období dětství a oddaluje se nástup plné dospělosti. (Langmeier, Krejčířová, 2006) I přes tyto faktory je stále u dospívající populace alkohol více nebezpečný než pro dospělého člověka, protože adolescent je menších tělesných rozměrů i tělesné hmotnosti a má menší objem krve. Pokud adolescent požije stejné množství alkoholu jako dospělý, dojde u něj k vyšší koncentraci alkoholu v krvi. Navíc dospívající alkohol mnohem pomaleji odbourávají z těla. Dochází u nich rychleji k hypoglykémii, což může mít za následek bezvědomí. Adolescenti se snadněji stávají závislými na alkoholu než dospělý. (Machová, Kubátová 2009) U dospělých se jedná o rozmezí roků, ale u dospívajících řádově měsíců a průběh může být i velmi dramatický, kdy není výjimečná ani intoxikace s následkem smrti. U dospívajících, kteří konzumují alkohol a jsou na něm závislí, dochází k zřetelnému zaostávání v psychosociálním vývoji, především v oblasti citového vyzrávání, sociálních dovedností, vzdělávání, sebekontroly, a je spojeno s problémy v různých životních oblastech.
(Nešpor, 2011) V případě, že dojde k otravě alkoholem a dítě je hospitalizováno ve zdravotnickém zařízení, je následně nutná analýza okolnosti akutní intoxikace. Je nutné ji zařadit do širšího kontextu psychosociální anamnézy dítěte a dospívajícího. Tam, kde byla akutní intoxikace jen prvním neuváženým kontaktem s návykovou látkou, stačí v další péči přiměřený pohovor s pacientem a jeho rodinou s poukazem na krátkodobá i dlouhodobá rizika abúzu. V těchto případech bývá závažná intoxikace s nutností hospitalizace většinou dostatečnou výstrahou pro dítě i jeho rodinu a vede k úpravě výchovných postupů, směřujících především k lepší monitoraci volného času a věnování většího času dítěti v mimoškolních aktivitách. (Kabíček, Černá, 2005) Zdravotnictví dle Hladíka (2009) z větší části působí zejména při řešení akutního stavu u intoxikovaného dítěte, následně pak napomáhá v oblasti sekundární nebo terciární prevence. Primární prevenci mají v rukách reprezentanti (i naší) společnosti. Cíl Cílem šetření bylo zjistit míru konzumace alkoholických nápojů u vybrané skupiny studentů středních škol. Dílčími cíli bylo zjistit, kdy měli adolescenti první zkušenost s alkoholem, frekvenci konzumace alkoholických nápojů, problémy adolescentů související s konzumací alkoholických nápojů, vliv rodinného zázemí na konzumaci alkoholu. Metodika Design Výzkum má charakter deskriptivní průřezové studie. Soubor Soubor byl sestaven ze studentů 7 středních škol. Pro výpočet hodnot konzumace alkoholu byli do výzkumu zařazeni studenti ve věkové hranici 16–19 let. Z celkového počtu respondentů 422 (100 %) bylo 275 (65 %) chlapců a 147 (35 %) dívek, podle věku 49 (12 %) respondentů devatenáctiletých, 52 (12 %) osmnáctiletých, 167 (40 %) sedmnáctiletých a 154 (36 %) respondentů šestnáctiletých. Sběr dat Sběr dat byl uskutečněn od března do června 2012. Dotazníky převzali ředitelé, nebo jejich zástupci. Dotazníky za spolupráce učitelů byly rozdány studentům, kteří souhlasili s jejich vyplněním. Z celkového počtu 500 rozdaných dotazníků, jich bylo vyplněno 480 (96% návratnost), z toho 58 dotazníků bylo vyřazeno pro neúplnost dat. Ke sběru dat byla použita část standardizovaného dotazníku modifikované české verze studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, 2009), nástroj, který zjišťuje míru konzumace alkoholu mládeže. Modifikovaný dotazník zahrnoval 20 položek se zaměřením na konzumaci alkoholu. Projekt ESPAD (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) je výsledkem společného úsilí nezávislých výzkumných týmů z více než čtyřiceti zemích Evropy a jedná se největší národní výzkumný projekt na užívání návykových látek dospívajícími ve světě. Celkovým cílem projektu je opakovaně shromažďovat srovnatelné údaje o užívání návykových látek mezi 15–16 letými studenty v co největším počtu evropských zemí. (ESPAD 2012). Česká republika je do projektu zapojena od roku 2003. (Šťastná, 2010). Analýza dat Pro deskriptivní analýzu dat byla použita absolutní (n) a relativní četnost (%), aritmetický průměr (M), směrodatná odchylka (SD), minimální (Min) a maximální (Max) četnost
a medián. Pro statistickou analýzu byl použit Chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test (pro n ≤ 5), a výpočet 95% intervalu spolehlivosti (95% IS) pro podíl. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Zpracování bylo provedeno programem Stata v. 10. Výsledky První zkušenost s alkoholem Studenti poprvé požili alkoholický nápoj již před patnáctým rokem života. Většina (83 %) ochutnala alkohol před patnáctým rokem života – pivo (82,9 %), alkopops (56,4 %), víno (62,1 %) a destilát (56,9 %). Po patnáctém roku života okusilo poprvé pivo 11,4 % respondentů, alkopops 21,3 %, víno 17,5 % a destilát 29,6 % (tab. 1). Tab. 1 Věk adolescentů, kdy poprvé požili alkoholický nápoj Pivo % Nikdy 14 let či dříve 15 let či později
5,7 82,9 11,4
Alkopops
95% IS 3,5 79,3 8,3
%
7,9 86,5 14,4
22,3 56,4 21,3
Víno
95% IS 18,3 51,6 17,4
%
26,3 61,1 25,3
20,4 62,1 17,5
Destilát
95% IS 16,5 57,4 13,9
24,2 66,7 21,2
% 13,5 56,9 29,6
95% IS 10,2 52,1 25,2
16,8 61,6 34,0
IS – interval spolehlivosti
Frekvence konzumace alkoholických nápojů v posledních 30 dnech Při sledování frekvence konzumace alkoholických nápojů v posledních 30 dnech jen 23 % studentů uvedlo, že nepili nic. Ostatní pak uváděli jistou frekvenci konzumace (1 den/30 dnů = 14,5 %, 2 dny/30 dnů = 16,4 %, 3 dny/30 dnů = 20,1 %, 1 den v týdnu = 9,7 %, 2 dny v týdnu = 10,9 %, 3–4 dny v týdnu = 4,7 %, každý nebo skoro každý den/30 dnů = 1 %). Konzumace alkoholických nápojů dle pohlaví Nebyly potvrzeny významné rozdíly v četnosti konzumace alkoholu mezi dívkami a chlapci (p = 0,1051) (tab. 2), nebyly potvrzeny rozdíly ani v konzumaci alkoholu během posledních 12 měsíců (p = 0,0539). Signifikantní rozdíl byl potvrzen pouze v konzumaci alkoholu během posledních 30 dní (p = 0,0377), kdy chlapci konzumovali alkohol častěji než dívky. Tab. 2 Četnost konzumace alkoholických nápojů dle pohlaví Četnost Během posledních 12 měsíců Během posledních 30 dní
Pohlaví
Muž Žena Muž Žena
Nikdy n (%)
1–2x n (%)
3–5x n (%)
6–9x n (%)
10–19x n (%)
20–39x n (%)
25 (9,09) 11 (7,48) 72 (26,18) 40 (27,21)
35 (12,73) 28 (19,05) 83 (30,18) 62 (42,18)
42 (15,27) 26 (17,69) 60 (21,82) 27 (18,37)
39 (14,18) 24 (16,33) 31 (11,27) 12 (8,16)
66 (24,00) 31 (21,09) 24 (8,73) 4 (2,72)
25 (9,09) 19 (12,93) 5 (1,82) 0 (0,00)
40x a více n (%) 43 (15,64) 8 (5,44) 0 (0,00) 2 (1,36)
phodnota
0,0539
0,0377
Problémy adolescentů související s konzumací alkoholických nápojů Mezi problémy související s konzumací alkoholu, které studenti nejčastěji uváděli, patřil nechráněný sex, snížená výkonnost ve škole, rvačky a problémy s přáteli a s rodiči (tab. 3). Zastoupeny byly i nehody, úrazy nebo zranění či nesnáze s policií. Jen minimum studentů (M = 1,05) se stalo obětí loupeže nebo krádeže, či byli přijati do nemocničního nebo krizového centra.
Tab. 3 Problémy adolescentů jako následek po požití alkoholických nápojů (posledních 12 měsíců) Položka Rvačka Nehoda, úraz, zranění Problémy s rodiči Problémy s přáteli Snížená výkonost ve škole Oběť loupeže nebo krádeže Nesnáze s policií Přijetí do nemocnice či krizového centra Sex bez ochrany Sexuální zkušenost, jíž jste druhý den litoval/a
Počet 422 422 422 422 422 422 421 422 422 422
Medián 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
M 1,44 1,33 1,45 1,46 1,35 1,05 1,17 1,05 1,56 1,24
SD 0,93 0,63 0,90 0,91 0,95 0,28 0,60 0,32 1,38 0,67
Min 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Max 7 4 7 7 7 5 7 5 7 7
M – průměr, SD – směrodatná odchylka, Min – minimální, Max – maximální
Vliv rodinného zázemí na frekvenci konzumace alkoholu V rámci studie bylo zjišťováno, kolik respondentů žije v úplné či neúplné rodině (úplná rodina – rodina tvořena oběma rodiči žijícími ve společné domácnosti, bez ohledu na tom, zda jsou biologičtí; neúplná rodina – rodina tvořena jedním rodičem na příčině neúplné rodiny). Z celkového počtu 312 (74 %) studentů uvedlo, že žije v úplné rodině (198 chlapců, 114 dívek). V neúplné rodině žilo 110 (26 %) studentů (77 chlapců a 33 dívek). V tabulce 4 je prezentováno, jak často si studenti kupují pro svou vlastní spotřebu alkoholický nápoj, a to v souvislosti s rodinným zázemím. Statisticky významné rozdíly mezi studenty z úplných a neúplných rodin byly potvrzeny u nakupování alkoholu pro vlastní potřebu – piva (p = 0,0415), alkopopsu (p = 0,0306) a destilátů (p = 0,0361), kdy alkoholické nápoje častěji kupovali adolescenti z neúplných rodin. Tab. 4 Četnost nákupu alkoholických nápojů adolescenty (posledních 30 dnů) Druh alkoholu
Rodina
Neúplná Pivo Úplná Neúplná Alkopops Úplná Neúplná Víno Úplná Neúplná Destiláty Úplná
Nikdy n (%) 56 (50,91) 194 (62,18) 76 (69,09) 249 (79,81) 89 (80,91) 226 (85,26) 64 (58,18) 214 (68,59)
1-2x n (%) 30 (27,27) 69 (22,12) 23 (20,91) 38 (12,18) 18 (16,36) 34 (10,90) 27 (24,55) 68 (21,79)
Četnost 3-4x 6-9x n n (%) (%) 12 9 (10,91) (8,18) 24 12 (7,69) (3,85) 9 2 (8,18) (1,82) 19 1 (6,09) (0,32) 2 1 (1,82) (0,91) 4 3 (1,28) (0,96) 11 6 (10,00) (5,45) 11 7 (3,53) (2,24)
10-19x n (%) 2 (1,82) 7 (2,24) 0 (0,00) 2 (0,64) 0 (0,00) 3 (0,96) 2 (1,82) 7 (2,24)
20x a více n (%) 1 (0,91) 6 (1,92) 0 (0,00) 3 (0,96) 0 (0,00) 2 (0,64) 0 (0,00) 5 (1,60)
p-hodnota
0,0415
0,0306
0,3296
0,0361
Preference alkoholických nápojů adolescenty Statisticky významné rozdíly mezi chlapci a děvčaty byly potvrzeny u konzumace piva (p < 0,001), alkopopsu (p = 0,001) a vína (p = 0,002). Pivo konzumují chlapci (56 %) výrazně více než dívky (32 %) a dívky naopak konzumují alkopops (27 %) a víno (24 %) častěji než chlapci. Statisticky nevýznamný rozdíl byl zjištěn mezi chlapci a dívkami, kteří nikdy nepili alkoholický nápoj (p = 0,843) a těmi, kteří nepili destiláty (p = 0,656) (tab. 5).
Tab. 5 Alkoholické nápoje požité adolescenty v posledních dnech Druh alkoholu Nikdy nepiju Pivo Alkopops Víno Destiláty
Pohlaví muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena
n 24 12 157 47 38 40 33 35 73 42
% 8,64 8,16 56,52 31,96 13,68 27,20 11,88 23,80 26,28 28,56
p-hodnota 0,843 <0,001 0,001 0,002 0,656
Diskuse Výsledky šetření potvrdily závažnost problému týkající se konzumace alkoholických nápojů u mladistvých. Více jak polovina respondentů uvedla u každého druhu alkoholu, že jej okusili před patnáctým rokem života. Varující je zejména to, že téměř všichni (94 %) požili alkohol. Zjištění týkající se první zkušenosti s alkoholem korespondují se zprávou studie ESPAD. Téměř šest z deseti 15–16 letých studentů se alespoň jedenkrát napili alkoholu ve věku 13 nebo méně let, 12 % z nich již bylo v tomto věku opilých. Podobné tendence byly zaznamenány ve všech zemích, které byly ve studii zahrnuty (ESPAD 2012). Dle zprávy z roku 2006 amerického šetření National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism má zkušenost s alkoholem 75 % 17–18letých, více než dvě třetiny 15–16letých a dvě pětiny 13– 14letých dětí a adolescentů. Významně se snížil průměrný věk mladých jedinců, kdy poprvé ochutnali alkoholický nápoj – z 17,5 let (v roce 1965) na 14 let (v roce 2003). (NIAAA, 2006) K podobným výsledkům došli také Ferreira, Torgal (2010), Swendsen et al. (2012), kdy téměř 30 % středoškoláků mělo první zkušenost s alkoholickým nápojem před dosažením 13 let. Méně než polovina dotázaných vypila pět nebo více alkoholických nápojů jednou nebo dvakrát každý víkend. Přitom přibližně 6 % z 1 500 sledovaných adolescentů splnilo kritéria pro diagnózu zneužívání a závislosti na alkoholu. Věk první konzumace alkoholu před patnáctým rokem života potvrzuje i německá zpráva ze studie KiGGS (Studie zur Gesundheit von Kindern und Jugendlichen in Deutschland) zahrnující 17 641 dětí a adolescentů mladších 18 let. V jedenácti letech už mělo zkušenost s alkoholem 10 % dívek a 20 % chlapců, ve 12 letech 25 % dívek a 33 % chlapců, v patnácti letech už mělo zkušenosti s pitím 85 % respondentů a v 17 letech pak prakticky každý. V porovnání s naším šetřením, kdy před patnáctým rokem života okusilo alkohol 82,9 % respondentů, je zjištění německé zprávy o něco nižší (70 %). (Bergmann et al., 2013) Studie Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků, která vychází z mezinárodní výzkumné studie WHO HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), mapuje determinanty životního stylu u dětí z roku 2010. Data z posledního šetření prokazují, že české děti se do kontaktu s alkoholem dostávají ve velmi útlém věku, alkohol poprvé okusí do věku 13 let. (Kalman et al., 2010) Více než 50 % studentů z našeho šetření uvedlo, že v posledním měsíci pili v průměru alkoholický nápoj méně než jedenkrát týdně. Každý sedmý student pil alkohol několikrát týdně (2–4 x) a přibližně procento adolescentů (1,36 %) pili každý, nebo téměř každý den. Mezinárodní studie ESPAD (2011) nenabízí přímé srovnání. Nicméně zjišťuje procento adolescentů, kteří konzumovali alkohol v posledních 30 dnech. V ČR je nejvyšší konzumace alkoholických nápojů. Kalman et al. (2010) uvádějí, že v 15 letech pijí tři ze čtyř dětí bez rozdílu pohlaví alkohol každý měsíc a pití alkoholu roste s věkem, a to poměrně výrazně. V jedenácti letech je to zhruba 8 %, ve 13 letech kolem 20 % a v patnácti letech takto pije v průměru každé druhé dítě. Co se týče množství vypitého alkoholu při jedné příležitosti lze za nadměrnou hodnotu považovat pět a více sklenic. Ve výsledcích našeho šetření za posledních 30 dní vypilo pět
a více sklenic alkoholu téměř třetina studentů. Téměř desetina studentů uvedla, že vypila při jedné příležitosti deset a více sklenic alkoholu (1 sklenice 2 dcl – pivo a víno, 0,25 dcl – destilát), což odpovídá například deseti pivům nebo půl litru destilátu. Obdobné výsledky byly také prezentovány v polské části studie ESPAD 2011, kdy pětina studentů ve věkové kategorii 15–16 let vypila za posledních 30 dnů při jedné příležitosti pět a více sklenic alkoholu a ve věkové v kategorii 17–18 let to byla třetina studentů. (Sierosławski, 2011) Studie Clarka (2004) potvrzuje, že s postupujícím dospíváním se nárazové pití a pití do opilosti, stává poměrně časté. Starší studie ESPAD z roku 2007 nabízí v rámci ČR také srovnání mezi jednotlivými kraji. Zpráva udává, že k nejčastějším pravidelným konzumentům patřili studenti z Prahy a Středočeského kraje, kdy více než třetina z nich pila alkohol 5x za měsíc, nejméně udávali časté pití alkoholu studenti z Moravskoslezského kraje (16 %) a Karlovarského kraje (19,3 %). (Csémy, Chomynová, Sadílek, 2009) Rozdíl v konzumaci alkoholu mezi dívkami a chlapci nebyl v našem šetření výrazný. Signifikantní rozdíl byl potvrzen v konzumaci alkoholu během posledních 30 dní, kdy chlapci konzumovali alkohol častěji než dívky. Studie ESPAD (2011) i autoři Ferreira a Torgal (2010) došli k podobným zjištěním. Sierosławski (2011) zjistil rozdíly v konzumaci mezi chlapci a dívkami, kdy v obou věkových kategoriích adolescentů (15–16 let; 17–18 let) pili více chlapci se zhruba čtyřprocentní převahou. Podle Felize (2010) vidí dospívající dívky, více než chlapci, výhody v užívání drog a alkoholu. Mezi nejčastějšími výhodami byla uváděna možnost zapomenout na problémy vyskytující se v jejich životě, jako jsou např. deprese, rodinné problémy, stres ze zkoušek. Dívky se tak stávají náchylnější k zneužívání drog a alkoholu. Mezi možné problémy vznikající jako následek požití alkoholických nápojů v posledním roce uváděli studenti nejčastěji, že měli nechráněný sex, sníženou výkonnost ve škole, rvačky a problémy s přáteli, problémy s rodiči. Ve studii ESPAD (2011) byly nejčastěji uváděnými problémy snížená výkonnost ve škole nebo práci a vážné problémy ve vztazích s přáteli nebo s rodiči. V polské studii ESPAD byly mezi nejrozšířenějšími problémy v důsledku pití alkoholu u 15–16letých studentů problémy s rodiči, horší studijní výsledky, problémy s přáteli, rvačky a nehody nebo zranění. Ve skupině 17–18letých se nejčastěji objevovaly horší studijní výsledky, problémy s rodiči, rvačky, problémy s přáteli a sex bez ochrany. (Sierosławski, 2011). Clark (2004) uvádí, že poruchy způsobené užíváním alkoholu se prakticky nevyskytují u dětí mladších čtrnácti let. Ve věku 14–18 let měla více jak pětina respondentů alespoň jeden symptom zneužívání alkoholu nebo závislost na něm dle klasifikace DSM-IV (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, 4th Edition). Esposito-Smythers a Spirito (2004) uvádějí jako další závažný následek konzumace alkoholu sebevraždu. Mezi adolescenty, kteří sebevraždu spáchali, nebo se o ni alespoň pokusili, je zvýšené procento konzumentů alkoholu a jiných návykových látek. V oblasti nákupu alkoholických nápojů studenti z úplných rodin nakupovali méně alkoholických nápojů pro svou vlastní potřebu než studenti z rodin neúplných. Krch a Csémy (2006) se ve studii HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) zaměřili na vztah mezi rodinnou strukturou a rozvojem některých zdraví ohrožujících návyků. Děti vyrůstající v úplné rodině vykazovaly relativně méně zdraví ohrožujících návyků. Ve srovnání s ostatními dětmi častěji uváděly, že se stravují společně s někým z rodiny, zpravidla nevynechávaly hlavní jídlo, měly více fyzické aktivity, častěji s rodiči sportovaly, méně kouřily a pily alkohol. Výsledky studie dokládají, že ztráta jednoho z rodičů představuje rizikový faktor v rozvoji životního stylu dítěte. Ve sledovaném kontextu se rodina projevovala jako komplexní faktor, kde významnou roli hraje i atmosféra v rodině a vzdělání rodičů. Neúplné rodiny překvapivě vykazovaly více společných aktivit a větší kontrolu nad některými rizikovými návyky dětí než rodiny s jedním nevlastním rodičem. Preference druhu alkoholických nápojů v našem šetření mezi chlapci a děvčaty byla rozdílná.
Chlapci výrazně více preferovali pivo, dívky konzumovaly častěji alkopops a víno, což potvrzují i studie ESPAD (2011) a Sierosławski (2011). Dle Kalmana et al. (2010) je pivo výrazně preferovanějším nápojem u obou pohlaví ve všech věkových kategoriích než víno. Postupně s věkem se k úrovni konzumace vína blíží destiláty a míchané nápoje. V patnácti letech pijí pivo dva z pěti chlapců a každá pátá dívka. Preferování konzumace jednotlivých druhů alkoholu souvisí s tzv. kulturou pití, která může být podmíněna historickými, kulturními a společensko-ekonomickými faktory. Ferreira a Torgal (2010) řadí mezi nejčastější nápoje konzumované mezi studenty bez ohledu na pohlaví destiláty.
Závěr Přestože legální pitný věk, který představuje minimální věk, kdy podle zákona můžeme zakoupit alkohol, je v ČR 18 let, užije více než polovina dětí alkohol poprvé před patnáctým rokem života. Zjistili jsme také, že není výrazný rozdíl v četnosti konzumace alkoholu mezi chlapci a dívkami. Neúplné rodinné zázemí se ukázalo jako významným faktorem u adolescentů, kteří preferují a četněji konzumují pivo. Česká společnost je tradičně velmi tolerantní nejen vůči pravidelnému pití, ale také vůči pití excesivnímu. Tolerantní normy dospělých pak utvářejí postoje dětí a mladých lidí k alkoholu, kteří potom velmi brzy přijímají pití alkoholu jako normální, a často společensky nezbytnou součást sociálních kontaktů. Etické aspekty a konflikt zájmu Ve studii byla dodržena doporučená etická pravidla. Všichni respondenti byli informováni o cílech studie, způsobem zveřejnění výsledků a zachování jejich anonymitě. Účastníci se zapojili dobrovolně a podali písemný souhlas se zpracováním poskytnutých informací. Autoři prohlašují, že si nejsou vědomi žádného konfliktu zájmu. Poděkování Článek je dedikován projektem „Projekt MS kraje č. 02679/2014/RRC Podpora talentovaných studentů doktorského studia a absolventů tohoto studia“. Autorský podíl Koncepce a design (MH, IP), sběr dat (MH), analýza a interpretace dat (MH), zpracování návrhu rukopisu (IP), kritická revize rukopisu (IP, MH), finální dopracování článku (IP). Bibliografické odkazy Bergmann KE, Bergmann RL, Richter R, Schlack R. Alkohol und Jugendliche. Die Drogenbeauftragte der Bundesregierung. 2013 [cited 2013 Oct 29]. Available from: http://drogenbeauftragte.de/drogen-und-sucht/alkohol/alkohol-und-jugendliche.html Clark DB. The natural history of adolescent alcohol use disorders. Addiction. 2004;99(2):5– 22. Csémy L, Chomynová P, Sadílek P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky; 2009. ESPAD – The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs. 2012 [cited 2015 Jan 6]. Available from: http://www.espad.org/ Esposito-Smythers C, Spirito A. Adolescent substance use and suicidal behavior: a review with implications for treatment research. Alcoholism: Clinical and Experimental Research. 2004;28(5 Suppl):77S–88S. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2011: mezinárodní zpráva. Drogy-info.cz. [cited 2012 Dec 30]. Available from: http://www.drogy-
info.cz/index.php/info/press_centrum/evropska_skolni_studie_o_alkoholu_a_jinych_drogach _espad_2011_mezinarodni_zprava Feliz J. National study: new data show teen girls more likely to see benefits in drug and alcohol use. 2010 [cited 2012-11-05]. Available from: http://www.drugfree.org/newsroom/national-study-new-data-show-teen-girls-more-likely-tosee-benefits-in-drug-and-alcohol-use/ Ferreira MM, Torgal MC. Tobacco and Alcohol Consumption among Adolescents. Revista Latino-Americana de Enfermagem. 2010;18(2):255–261. Hladík M. Alkohol – problém u dětí a mladistvých. Pediatrie pro praxi. 2009;10(1):48–50. Kabíček P, Černá O. Intoxikace alkoholem u dětí a dospívajících. Lékařské listy. 2005;1– 2:12–14. Kalman M, Sigmund E, Sigmundová D, Hamřík Z, Beneš L, Benešová D, Csémy L. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2011. Krch D, Csémy L. Rodinná struktura a životní styl českých dětí. Praktický lékař. 2006;86(12):676–670. Langmeier J, Krejčířová D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing; 2006. Machová J, Kubátová D. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing; 2009. Nešpor K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. 4. vyd. Praha: Portál; 2011. Sierosławski J. Używanie alkoholu i narkotyków przez młodzież szkolną. Warszawa: 2011 [cited 2012 Dec 30]. Available from: http://www.cinn.gov.pl/portal?id=166545 Swendsen J, Burstein M, Case B, Conway KP, Dierker L, He J, Merikangas KR. Use and abuse of alcohol and illicit drugs in US adolescents: results of the National Comorbidity Survey–Adolescent Supplement. Archives of general psychiatry. 2012;69(4):390–398. Šťastná L. Nástroje pro evaluaci preventivních a léčebných programů. Dotazník používaný v rámci studie ESPAD. 2010 [cited 2015 Nov 11] Available from: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/586/1771/Dotaznik-pouzivany-v-ramci-studieESPAD Tisková konference 20. února 2012 – ESPAD. Vláda ČR. Praha: Úřad vlády ČR, 2012 [cited 2012 Dec 30]. Available from: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogovapolitika/media/tiskova-konference-20--unora-2012---espad-93013/ Underage Drinking: Why Do Adolescents Drink, What Are the Risks, and How Can Underage Drinking Be Prevented? In: National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. 2006 [cited 2013 Jan 29]. Available from: http://pubs.niaaa.nih.gov/publications/AA67/AA67.htm
