CHRÁNĚ NÁ ÚZEMÍ. hlavní téma :

Zastaví Natura 2000 úbytek biodiverzity v Evropě? Létající černokněžník z Českého Švýcarska Sněhulák jako zásobárna vody Co se naučí učitelé na Rychtě Všechny barvy botanické zahrady Zvířata v naší mysli Historická naučná stezka Toulání po školních zahradách Unikátní katalog biotopů Videoučebnice Na Vydří stezce

hlavní téma :

CHRÁ NĚ NÁ Ú Z EM Í

Chráněnou krajinnou oblastí Český ráj prochází desetikilometrová Naučná stezka Údolí Plakánek. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky k ní vydala speciálního dětského průvodce. Je to zároveň pracovní sešit a vlastně i nápady, co dělat na vycházce přírodou kdekoli…

vysoká? Jaké má květy? Jak voní? Kde roste? Roste sama nebo ve skupinách? Čím tě zaujala? Zpátky se vracíš kolem Pilského ryblíka. Skály tu obývá výr. Na květinách uvidíš babočky síťkované ve dvou barevných odchylkách. Motýli s převládající červenožlutou se vylíhli z kukel, které přezimovaly. U letošní generace převažuje na křídlech černá. Zaposlouchej se i tady do zvuků. Můžeš si je porovnat s těmi od Semtinské lípy. Poznáš na obrázku zvířata, která zde žijí? Pozorně se rozhlížej, jestli je spatříš. Určitě znáš ten krásný pocit volnosti upro- Pokud zahlédneš jiná, nakresli je na volnou stránku průvodce. Po celém střed rozkvetlé louky, na vrcholu kopce nebo Plakánku jsou roztroušeny skalní stěny, kde se lámal pískovec. Vznikl na břehu rybníka. Vezmi s sebou mámu, tátu, usazováním na dno moře, které se v Českém ráji rozlévalo v druhokamarády nebo spolužáky horách. Když ustoupilo, vítr a pány učitele a pojďte se proa déšť začaly odnášet částečky jít malebnou krajinou mezi pískovce, obrušovat jej a moSobotkou a Kostí. delovat skalní město. Tomu se Na začátku stojíš na svahu říká eroze. Probíhá stále. kopce Pelánku, na jehož vrZastav se na vesecké návsi cholu nechal v sedmnáctém se 17 památnými stromy. století hrabě Humprecht Jan Protože je ve Vesci mnoho Černín postavit zámeček. Pak zachovalých lidových staveb se zastavíš v Nepřívěci, jedné i neporušené uspořádání z nejkrásnějších vesnic Sobovesnice, byl vyhlášen vesnictecka. Rozhlédni se po návsi, kou památkovou rezervací. jaký má tvar? Zkus ho nakresJaký tvar má náves? Zkus ji lit. Krajina kolem je nesmírně nakreslit a porovnat, v čem se pestrá – lesy, potoky, rybníky, liší od té z Nepřívěci. skály, mokřady, obhospodaNa samém konci naučné řovaná pole a louky a v nich stezky se vrať o několik strározeseté vesnice. Cesty lemují nek zpět. Máš výsledky svého stromořadí. Aby zdejší kramalého vědeckého výzkumu jina zůstala zachovaná, byla ze tří různých míst. Můžeš v roce 1955 vyhlášena Chráporovnat, jak se liší. Jaká zvíněná krajinná oblast Český řata a rostliny žijí v lese, na ráj. Kraji donedávna vévodila poli, na louce, kolem rybníka 35 metrů vysoká Semtinská a ve skalách. Všimni si, že lípa vysazená pravděpodobně každý druh potřeboval trov roce 1728. Padla ve vichřici chu jiné prostředí, byl v odroku 2000 a teď tu roste nová. Posaď se do trávy, domluv se s kamarády, lišných společenstvech rostlin a živočichů. že chvíli nebudete mluvit a zavřete oči. Poslouchej. Zaznamenej si, jaké Takovému celku se vzájemně propojenými různé zvuky slyšíš, jak na tebe působí, jestli jsou ti příjemné nebo ně- vztahy se říká ekosystém. který překvapil. Zkus si připravit čichový koktejl. Zkoumej cestou vůně Doufáme, že se tvoje výprava zdařila, že různých přírodnin a ty pak shromažďuj do dlaně nebo do papírového jste se pobavili a něco nového poznali. A napytlíku. Dej k vytvořenému koktejlu přivonět kamarádům a povídejte shledanou i v jiných koutech než v údolí Plasi, kde jste kterou vůni našli, co vám připomíná. kánku… Pusť se do vědeckého výzkumu. Cestou po louce, kolem rybníka a v blízkosti skal zaznamenávej, jaké druhy živočichů a rostlin spatříš Lukáš Bílek, Petr Kareš nebo zaslechneš. Přicházíš do údolí Plakánku. Nad tebou se na pískovVybráno a upraveno –redcové skále vypíná hrad Kost. Na chvilku se posaď a přečti si pověst, jak Dětský průvodce naučnou stezkou Údolí hrad obléhala Žižkova vojska a musela ustoupit, protože ten „hrad je Plakánek, ZO ČSOP Křižánky 2002, ilustrace tvrdý jako kosť a ta patří jen psu“. Dnes patří Kost hraběti Kinskému dal Lukáš Bílek, Robert Smolík, 36 str. A5 Borgo. Na hradě vlaje jeho vlajka, v průvodci si ji můžeš vybarvit. Objednávky: ZO ČSOP Křižánky, Na Jihu 532, Údolí Plakánku bylo dříve uprostřed lesů. Dnes z nich zbyly jen malé 506 01 Jičín části. Tam, kde se údolí rozšiřuje ve vlhké louky, rostou i chráněné drue-mail [email protected] hy jako upolín obecný, prstnatec májový nebo všivec bahenní. Vyber si jednu květinu a napiš si: Jak se jmenuje? Jak bys ji pojmenoval ty? Jak je

Vážení čtenáři, zatímco Evropu po kolenou pročesávají tisíce biologů, aby jim neunikla ani rostlinka nebo ptáče, stěhuje Čína milióny lidí z jejich domovů, aby ta místa mohla zaplavit největší přehradou na Zemi. Takový je svět v červnu 2003. Připravovat Bedrník je pokaždé to, čemu se říká dobrodružství poznání. Tentokrát jsem prostudovala kdeco o vznikající evropské soustavě chráněných území Natura 2000. Vyplynulo z toho, že Evropa jde cestami, jaké svět zatím neprošlapal. Soudí tak i poslanec Parlamentu a odborník na ochranu přírody František Pelc. Můžete si to přečíst. Natura 2000 má znamenat rozhodný krok k záchraně evropské biologické rozmanitosti – podepsali vedoucí představitelé evropských států. Dostatečná biologická rozmanitost je předpokladem fungování ekosystémů, fungování veškerenstva na Zemi, shodli se ekologové. Ekosystémy nám umožňují žít a hospodařit – poskytují vodu, hlínu, potravu, udržují ve snesitelných mezích klima, skýtají estetické a duchovní zážitky i odpočinek. Na počátku třetího tisíciletí se ekologové světa sešli v nezávislém sdružení nad projektem Millenium Ecosystem Assessment a snaží se o přesnější poznání významu a kapacity ekosystémů na Zemi. Ale o tom až jindy. Vraťme se z glóbu ke kontinentálnímu rozměru. Natura 2000 staví na dvou progresivních principech. Jednak se výběr území k ochraně zakládá na odborné objektivitě, má být prost politických vlivů. Mnohý stát už v tom udělal zkušenost s důsledností Evropského soudního dvora. Vzkaz zněl: Myslíme to vážně. Za druhé si Evropa zakládá na široké účasti občanů; na dobrovolné, vědomé a informované účasti. Člověk, který v chráněných územích žije a hospodaří, má být plnoprávným partnerem. Ti, jejichž prací je rozumět biodiverzitě, mají ke své profesionalitě přiřadit umění sdělovat své poznatky lidem, jejichž prací je něco jiného – ať už pěstovat obilí, péct chleba, vyrábět stroje, řídit obec, zkoumat vesmír nebo učit děti. Že má smysl informovat místní obyvatele o důvodech a podobě ochrany přírody, ukázal pilotní projekt české Natury 2000, který loni proběhl v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy. Chránit přírodu a biodiverzitu totiž někdy znamená prostě jen pokračovat ve stejném hospodaření jako dosud. Jindy pomůže dohoda, že louka se poseká o

tři týdny později než obvykle, a ještě jindy stačí nedělat vůbec nic. K tomu, aby bylo možno nedělat nic, je ale občas třeba vyvinout velké úsilí a vynalézavost… Jako v prastarém jedlobukovém lese v Bílých Karpatech. Dosáhl právě věku, kdy ho podle obvyklých hospodářských plánů vlastník může vykácet a ze tří čtvrtin nahradit nepůvodními smrky. Zmizely by nejen impozantní jedle, ale taky vyvážené společenstvo s orchidejemi a lýkovcem, domov pro neméně vzácné živočichy. Český svaz ochránců přírody Kosenka se rozhodl tento les vykoupit pomocí veřejné sbírky, první takové v České republice. Podaří-li se, nebude se kácet a vlastníkem

se stane pozemkový spolek. Částkou 400 korun zachráníte 25 m2 lesa, částkou 1 600 zachráníte 100 m2 atd. Jsou ho čtyři hektary. Aby mohla vzniknout první soukromá lesní rezervace u nás, musí se do konce roku shromáždit 650 000 korun. Aktuální stav účtu je na www.zachranles.cz. Úspěšnou zkušenost s touto formou ochrany přírody má na Slovensku sdružení Vlk. Po jednotlivých stromech se mu podařilo vykoupit 22 hektarů jedlobukového lesa v pohoří Čergov a vytvořit soukromou rezervaci Vlčia. Britští ochránci přírody vyhlašují podobné sbírky už čtyřicet let a za tu dobu získali třetinu ostrovního pobřeží.

Evropa hledá nové cesty ochrany přírody a biodiverzity. Pomyslný protipól však nejsou Spojené státy, jak praví zažité klišé, ale spíš nevyzpytatelná Čína. Dští k nebi síru a skleníkové plyny z uhelných elektráren, chce auta a zboží pro svůj velký národ, kde přitom ale člověk neznamená nic. Jak by jinak bylo možné vystěhovat z domovů na dva milióny lidí kvůli přehradě? Nejspíš ještě večer před tím, než se v údolí Tři soutěsky zavřela vrata na dlouhé řece Jang-c´-ťiang, nesl hubený námezdník Ao Mao-kuo na zrezivělou loď kotvící uprostřed toku ovoce a ryby v proutěných košících, pečlivě vyvážených na bambusové tyči, a snil: „Lodě vysoké jako věžáky budou připlouvat z Šanghaje a přinesou nám bohatství.“ 1. června 2003 se voda řeky zastavila. Největší budování od dob čínské zdi vyvrcholilo, spotřebovalo 27,15 milionu m3 cementu a 354 000 tun betonářské oceli, vyžádalo si přemístit 102,6 milionu m3 kamene a zeminy. Má skoncovat s povodněmi, které vzaly statisíce životů, má nahradit deset tepelných elektráren a zajistit práci pro několik tisíc lidí. Pod vodní hladinou mizí stovky vesnic, měst a podniků, o neopakovatelných archeologických památkách a nikdy neobjevených přírodních hodnotách vzácných ekosystémů ani nemluvě, celkem 1000 km2. Číňané prý proti 650 miliardové investici zásadně neprotestují. Na místo Feng-tu, města duchů z čínských legend, si postavili moderní výškové budovy, byty a nemocnice. Proč by neměli chtít taky stejný podíl aut na obyvatele, jako mají Spojené státy – připomněla o den později evropská komisařka pro životní prostředí Margot Walströmová, když zahajovala v Bruselu Zelený týden diskusí a konferencí o udržitelné spotřebě a výrobě. Je to přirozené právo usilovat o lepší život. V tom případě ale nebude stačit ani nyní těžený objem ropy… Číňanů je 1,3 miliardy. Přinesou jim Tři soutěsky, lodě jak mrakodrapy a auta skutečně štěstí a blahobyt? Tak se ptá svět. Lidem žijícím v Číně by ale možná stačilo, aby to přineslo prostou obživu. Drtivá většina z nich nejspíš v životě neslyšela slovo biodiverzita, natož něco o tom, že tušíme její fatální význam. Léto bezstarostnější než pouť světem v červnu 2003 přeje Hana Kolářová

Klub ochrany dravců a sov při sdružení Dět i Země už od roku 1990 org anizuje akci Fa Dobrovolníci lco. střeží hnízda vzácných dravců před vykradením a rušením. Za dobu trvá ní akce strážc i zabránili několika poku sům o vykrad ení. Z hlídaných h nízd vyletělo 43 mladých raro hů, 20 sokolů a 20 orlů královských.

Vůně poznání z údolí Plakánek.......................................................................... II

INSPIRACE Z chráněných území ....................................................................................... 5 Třeboňsko ................................................................................................... 5 České Švýcarsko ....................................................................................5 Lužické hory ......................................................................................... 7 České středohoří ............................................................................. 8 Co říkají místní lidé Natuře 2000 ...................................................................................9 Vodu! Vodu! .............................................................................11

PROMĚNY co je a kde se vzala Natura 2000 .....................................................................12 Předobraz globální soustavy ochrany přírody ...................................17

NÁZORY

ní Mezinárod vé ra d projekt Z iovala ic in rý ace, město, kte ká organiz ic tn o v ra d zaci Světová z ckou reali ti k ra p je u představ rozvoje ve y ržitelného d u y k ti 1988, kd li o p . Od roku h c e n io g re měst městech a ojilo 1 300 p a z j ě n o d dní síti vznikl, se s je v Náro á n U . h íc osti 32 ve 30 zem v současn R Č t s ě m ionů zdravých první z reg o k Ja t. s ě stal kraj obcí a m sítě u nás se členem Vysočina.

Chtějí náctiletí do Evropy? ............................19 Češi chtějí více chráněných lesů ..............................................19 Záchrana drobných památek ............... 20

DIDAKTIKA Příroda není jen v národních parcích .................................21 Když o prázdninách prší... ................22

KALENDÁŘ ............................................ 23 NABÍDKA.............................................. 25 Rezervace není konzervace : kosení vstavačových luk .............. III

[4]

Pojem národní park d osud znamenal něco jiného v USA a něco jiného v Evropě. Mezin árodní svaz pro ochran u přírody a pří rodních zdrojů IUCN ny ní nově zavád í pro všech 40 000 přírodní ch rezervací na světě jednotné tříděn í podle stupňů : zcela nedotčená pří roda (prales, d ivočina), národní park, národní přírod ní památní biosférická reze rvace, chráněná k, ie Diakon pívá p ov řis nitární Broum uma áhlé h dnosti za s z o r vedle pově jekt ti k zod řila pro ch činnos tředí. Vytvo žitý ky pou í pros životn blikové ban h potřeb a íc pu celore raček, školn ných pro h d , oděvů ateriálů vho iakonie m . h ely D jinýc ární úč tor získala it n a m hu sek iskový aders za nez Business Le í n . oceně Forum

minimální.

Interne tová stránka www.ar Noemo kive.org.uk je v Obsahu a archa 21. sto je inform let ace o ne í. ohrožen jv ý íce c h d živočich r ů. Je zd uzích rostlin a e i jediný film o v zacho yhy posledn nulém vakovlk vaný í záběry ovi a zla o které se soud té ropuchy, í, že ji mezi vy hynulé ž patří druhy.

Z chráněných území

Z chráněných území I. Třeboňsko: Na Vydří stezce Správa Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko, Český nadační fond pro vydru a IRIS, o. p. s., připravily na letošní rok již 5. ročník pobytových terénních kurzů ekologické výchovy pro žáky základních a studenty středních škol v rámci projektu Proměny. Pobyty probíhají v okolí terénní stanice Hajnice u Mirochova u Staňkovského rybníka. Terénní kurzy jsou dvoudenní (pro studenty středních škol mohou být třídenní). Cílem projektu je podpořit aktivní a tvůrčí přístup dětí k poznávání přírody. Volíme prožitkovou formu. Děti pří-

Jde o výčet některých aktivit, se kterými se děti na školní naučné stezce setkají. Součástí je také přednáška o Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko s promítáním diapozitivů. Celý kurz vede lektor. Kurzům každoročně předchází seminář pro pedagogy. Na závěr dětem dáváme možnost vyjádřit prožitky tvůrčím způsobem – výtvarně nebo literárně. Vybrané výtvarné a literární výtvory zamýšlíme prezentovat na výstavě a uvažujeme o jejich vydání formou kalendáře či pohlednic. Na projektu Proměny s námi v letošním roce spolupracuje a finančně ho podpořila Nadace na ochranu zvířat. Jana Jandová Správa CHKO a BR Třeboňsko

Z chráněných území II. České Švýcarsko: Den otevřených dveří a mezinárodní tábor Na Den Země pořádá Správa Národního parku České Švýcarsko tradičně Den otevřených dveří v budově Správy NP v Krásné Lípě. Na ten letošní si v suterénních proNa objevné výpravě po Vydří stezce

rodu objevují, pozorují, dotýkají se jí, zapojují při svých objevech všechny smysly. Program doplňují hry a soutěže. Pobyt podněcuje spoluzodpovědnost za stav životního prostředí. Děti se učí také spolupracovat v týmu, diskutovat a obhajovat výsledky své práce. Na objevné výpravě po Vydří stezce se děti seznámí se zástupci hmyzu, ptáků, plazů, obojživelníků, savců, prozkoumají proces sukcese a objeví tajuplný svět lišejníků. Vyprávíme si příběh stromu, pátráme po původních a nepůvodních dřevinách, zamýšlíme se nad hospodařením v lesích. Formou hry děti pochopí složité vztahy a vazby v přírodě, seznámí se s potravní pyramidou. U Staňkovského rybníka navštíví vydru a pátrají po jejích pobytových značkách. Děti samy loví v rybníku drobné vodní živočichy a učí se je určovat podle klíče. Nezapomínáme na orientaci v přírodě, děti si zkusí práci s mapou a buzolou.

Den otevřených dveří v Krásné Lípě

storách mohli návštěvníci prohlédnout klubovnu oddílu Ranger a zahrát si několik her, při kterých si vyzkoušeli své znalosti o přírodě. Pracovníci obecně prospěšné spo[5]

lečnosti České Švýcarsko zase představili své internetové stránky a publikace. Hlavním lákadlem v přízemí bylo promítání diapozitivů z národního parku, které svým zasvěceným výkladem doprovodil jejich autor Václav Sojka. Pro zájemce o historii a stavitelství připravila Natálie Belisová výstavu o lidové architektuře Českého Švýcarska. V kanceláři pracovníka GIS se mohl zastavit ten, kdo měl zájem dozvědět se něco o tom, jak se tvoří elektronická mapa, co je to GPSka apod. Nejatraktivnější byly ale určitě ukázky z geologických a entomologických sbírek Správy NP v prvním patře. Dalšími lákadly se staly výstavy o přírodě a historii CHKO Labské pískovce a prodejní stánek obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Program doplnila soutěž o atraktivní cenu: knihu Milostava Nevrlého Chvály Zadní země. Stačilo odpovědět na deset otázek (pro pozorného návštěvníka to byla hračka) a pak už jen doufat, že se štěstěna při losování vítěze přikloní na správnou stranu. Výhercem se nakonec stal Ondřej Mráz, žák ZŠ Krásná Lípa. Po obědě probíhalo na terénní základně ČSOP v Krásném Buku soutěžní odpoledne pro děti, které vyvrcholilo otevřením dětské naučné stezky za účasti ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody. V českých, německých a rakouských příhraničních velkoplošných chráněných územích probíhá od února loňského roku projekt „Komunikace a ekologická výchova v českých a německých národních parcích a chráněných krajinných oblastech“, finančně podpořený Česko-německým fondem budoucnosti a Spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU). Účastní se ho i Správa NP České Švýcarsko.

myšlenku pravidelného konání mezinárodních setkání mladých ochránců přírody, kterou formulovali již v roce 1997 zástupci Národního parku Saské Švýcarsko, NP Bavorský les, NP a CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce. Od té doby proběhly dva mezinárodní tábory, ovšem pouze v německých národních parcích. Součástí česko-německého projektu jsou i pravidelná několikadenní pracovní setkání. Zatím poslední proběhlo v březnu v Národním parku Podyjí. Hlavním tématem byla komunikace s veřejností v chráněných územích

Krajina Českého Švýcarska u Jetřichovic s nejvyšším vrcholem Národního parku (Růžovský vrch – 619 m n. m.)

a zpracování koncepcí ekologické výchovy. Komunikace je na západ od naší státní hranice brána už dávno jako efektivní nástroj ochrany přírody. V naší republice jsme v této oblasti ještě stále ve stádiu „prvních vlaštovek“. Jednou z nich je i tento projekt. Richard Nagel Správa NP České Švýcarsko Foto autor a Václav Sojka www.npcs.cz

Mládě káně lesní

Cílem je vedle výměny zkušeností v oblasti ekologické výchovy také realizace vybraných modelových přeshraničních projektů a seznámení se s moderními trendy ochrany přírody, které kladou důraz na spolupráci a komunikaci s obyvateli a návštěvníky chráněných území. Důležitým výstupem projektu bude rovněž zpracování koncepcí ekologické výchovy zúčastněných chráněných území. Správa NP České Švýcarsko se jako hostitel zapojila především do projektu mezinárodního česko-německého tábora mládeže, který proběhne na přelomu července a srpna tohoto roku. Chceme se tak pokusit navázat na [6]

Národní park České Švýcarsko se svými rozsáhlými lesy, hlubokými skalními roklemi a říčními soutěskami je místem stvořeným pro život řady druhů živočichů, od drobounkého hmyzu až třeba po rysa ostrovida nebo jelena. V tomto minikvízu se ale podíváme za těmi, kteří ovládli oblohu. Je mezi nimi řada vzácných a chráněných druhů i jedinců, kteří nás zaujmou svým neobvyklým způsobem života. Přejeme mnoho radosti z objevování nových informací o ptačích obyvatelích Národního parku!

VLÁDCE NOCI Ve dne spí a v noci létá, ale netopýr to není. Loví zajíce i ptáky, ale liška to není. Houká, ale lokomotiva to není. Hnízdí na skalách, ale orel skalní to není. V lese se ho skoro všichni bojí, ale myslivec to není. Ještě netušíte? Je to naše největší sova. Tak teď už určitě víte, o kom je řeč. a) sovice sněžní b) výr velký c) kalous ušatý

Z chráněných území III. Lužické hory: ekologie v letohrádku Chráněná krajinná oblast Lužické hory o rozloze 270 km2 byla vyhlášena roku 1976 mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem, při státní hranici se SRN. Západní část

Nevelké pohraniční pohoří zvané Lužické hory (něm. Lausitzer Gebirge) svůj název odvozuje od praslovanského označení pro luh, močálovitou louku. Nejvyšším bodem Lužických hor je hora Luž (793 m n. m.), nejnižším pak údolí říčky Kamenice (290 m n. m.). Malá část pohoří na území SRN se nazývá Žitavské hory (Zittauer Gebirge). Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 63 km2 je od roku 1958.

Soutěžní výtvarná práce patnáctileté Elišky Toušlové ze ZŠ Cvikov

Bredovský letohrádek

KRÁL LESŮ Lesy Českého Švýcarska obýval ještě před pár lety jeden statný ptačí druh. Borové lesy se spoustou brusinek a borůvek, jeho oblíbenou potravou, mu vyhovovaly. Je to však plachý druh, a protože v Českém Švýcarsku přibývalo turistů (a také lovců) a ubývalo vhodných míst, král lesů musel ustoupit. Zbarven je nenápadně (samec černě, samice rezavě hnědě), ale může se pochlubit jinou ozdobou: na jaře samci roztahují svůj ocas do nádherného vějíře. V Národním parku se snažíme vrátit přírodu do původního stavu, a tak doufáme, že se nám snad jednou podaří vrátit do lesů i jejich krále. Víte, o koho jde? a) jeřábek lesní b) drop velký c) tetřev hlušec

PTAČÍ STÍHAČKA Tento nejrychlejší dravec se do Národního parku vrátil v posledních deseti letech. Je tak rychlý, že svou kořist (holuby, kosy i jiné ptáky) loví výhradně ve vzduchu. Kdyby se za ní vrhal na zem, náraz v tak velké rychlosti by nepřežil. Hnízdí na nepřístupných skalách a jeho hnízda jsou v Národním parku přísně střežena. Znáte jeho jméno? a) orel skalní b) jestřáb lesní c) sokol stěhovavý

S ekologickou výchovou a osvětou žáků základních a středních škol se Správa CHKO Lužické hory v přede-

PLACHÝ DUCH LESA V Národním parku hnízdí i jeden dost velký, přesto obtížně pozorovatelný pták. Hnízdo z klacků si staví někde v klidu, daleko od lidí na vysokých stromech nebo skalách. Je to velmi plachý obyvatel lesa, a pokud se vám náhodou podaří ho zahlédnout, tak nejspíš brzy ráno nebo navečer u říček a potoků, kde si hledá potravu (ryby, žáby, slimáky). Tento druh s dlouhým červeným zobákem se jmenuje: a) čáp bílý b) čáp černý c) ibis skalní

LÉTAJÍCÍ ČERNOKNĚŽNÍK Patří k nejinteligentnějším ptačím druhům. V zajetí se dokonce naučí velmi dobře napodobovat lidský hlas. Je to velký, černě zbarvený pták s mohutnou hlavou a zobákem. U nás v Národním parku si staví hnízda na skalách. A hnízdit začíná již velmi brzy – v únoru. To proto, že začátkem jara, kdy se klubou mláďata, je v lese dostatek jeho oblíbené potravy – mršin zvířat, která nepřežila zimu. Je to druh, který tvoří rodičovské páry na celý život. Jmenuje se: a) krkavec velký b) havran polní c) kavka obecná připravil Richard Nagel

Správné řešení: 1b, 2c, 3c, 4b, 5a

leží v Ústeckém, východní pak v Libereckém kraji. Kromě charakteristických kupovitých vrchů a protáhlých hřbetů i vzácných druhů rostlin a živočichů v Lužických horách najdeme také četné stavby lidové architektury. Průčelí domu s podstávkou proto tvoří i znak CHKO. Sídlo Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory se nachází v Jablonném v Podještědí.

[7]

šlých letech vypořádávala formou přednášek a promítání diapozitivů. Nejčastěji se pořádaly exkurze po stávajících naučných stezkách – Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory (2001), Okolím Studence (2002), naučný okruh Obnova mokřadů na Brazilce (1999). Pokusem o rozšíření nabídky se stal projekt využití objektu Bredovského letohrádku, který se nachází nedaleko zámku Lemberk. Před čtyřmi lety zde byla instalována stálá výstava Vlastivědného muzea a galerie (VMG) v České Lípě s názvem Příroda a lidé Lužických hor, zaměřená na historii

2003 vystaveny ve výstavní síni Bredovského letohrádku u zámku Lemberk. Slavnostní vyhlášení vítězů výtvarné soutěže Ekologická pohlednice a předání cen doprovodilo hudební vystoupení, divadelní představení a ukázky dravých ptáků a plazů. Samotný Den pro ekologii se uskutečnil 19. června 2003 v areálu Bredovského letohrádku. Program byl určen pro 150 žáků pátých a šestých tříd z pěti základních škol Rynoltice, Jablonné v Podještědí, Cvikov a Nový Bor. Součástí akce byla přírodovědná vycházka po okolí letohrádku, poznávání přírodnin, problematika třídění odpadů, návštěva zámku Lemberk a výtvarná soutěž na téma Dopravní prostředek budoucnosti. Klára Mrštíková Správa CHKO Lužické hory Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí Tel. 487 762 355, 487 762 356 e-mail [email protected], [email protected] Foto Tomáš Besta a archív Správy CHKO Lužické hory

Z chráněných území IV. České středohoří: přírodní zahrady Nahlédněte s námi pod pokličku hrnce, ve kterém se připravují programy ekologické výchovy spojené s přírodou Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je to hrnec pořádně velký, tak jako rozloha samotné CHKO 1 063 km2, a zasahuje na území sedmi okresů (Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem). Jakmile však zvednete pokličku, zjistíte že obsah vyplňuje hrnec jen několik centimetrů nade dnem. To proto, že veškerá spolupráce a činnost na poli ekologické výchovy byla doNaučná stezka pod hradem Opárno se zbytky keltské těžby kamenů na žernovy

osídlení a přírodu Lužických hor. Prvotní záměr počítal také s využitím objektu pro ekologickou výchovu v okrese Česká Lípa, ale nebyl realizován. V roce 2003 vzešla ze spolupráce Správy CHKO Lužické hory, Občanského sdružení přátel Lužických hor, VMG v České Lípě, Městského úřadu Nový Bor a učitelů základních škol myšlenka založení tradice Dnů pro ekologii v areálu Bredovského letohrádku. Projekt získal finanční podporu Libereckého kraje v rámci grantového Programu podpory ekologické výchovy a osvěty. Součástí projektu Den pro ekologii bylo vyhlášení výtvarné soutěže na téma Ekologická pohlednice, určené žákům základních škol z okolí Jablonného v Podještědí, Novoborska a Českolipska. Ze 49 základních škol se do soutěže zapojilo osm. Ze tří set zaslaných výtvarných prací porota vybrala dvacítku nejzdařilejších. Mezi autory najdeme žáky pátých až sedmých tříd, ale také několik prvňáčků. Jako odměnu získají nejen hodnotné ceny, ale osm z nich se navíc bude moci pochlubit vlastní pohlednicí. Vybraná soutěžní díla se totiž vydají jako pohlednice a organizátorům soutěže poslouží k propagaci. Zaslané soutěžní práce jsou od června do konce října [8]

Přírodní zahrada v Libverdě

posud „Popelkou“, kterou se nám teprve během několika posledních let daří pozvolna probouzet k životu. A co, že se skrývá v té trošce? Největší díl tvoří spolupráce se středisky a centry ekologické výchovy. Velmi dobře se „vaří“ se Střediskem ekologické výchovy SEVER Litoměřice, kde se snažíme napomáhat při tvorbě zahrady, jež reprezentuje přírodní poměry Českého středohoří, a umožňuje tak dětem vnímat přírodu všemi smysly. Dále se podílíme na přípravě soutěží a na zajišťování přírodních podkladů pro výukové programy. V budoucnu bychom rádi obohatili

naši spolupráci i o tvorbu výukových listů, které by přibližovaly přírodu nejbližšího okolí města Litoměřice. Další velmi zdařilou a zajímavou „kuchyní“ je spolupráce s Ekologickým centrem Meluzína RC AB, které sídlí při Střední zahradnické a Střední zemědělské škole A. E. Komerse v Děčíně–Libverdě. Zde v areálu školy vzniká též Přírodní zahrada, která reprezentuje přírodu Českého středohoří a Labských pískovců. Což znamená, že i žáci a studenti ze škol na Děčínsku budou moci odhalovat tajemství přírody na jednotlivých biotopech zahrady. V rámci této spolupráce jsme se rozhodli vyzkoušet i další „recept“, a to Výstavba fóliovníku jako centra ekologické výchovy. Uvedený „recept“ je realizován na základě českoněmeckého projektu Ekologická výchova a komunikace v národních parcích a chráněných krajinných oblastech a navazuje na již běžící projekt Škola pro udržitelný život. A z čeho je složen zbývající díl? Z vlastních aktivit Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Jedná se o výstavy pořádané v sídle Správy CHKO České středo-

hoří v Litoměřicích, exkurze, jež umožňují poznat i skryté krásy Středohoří, přípravu a údržbu naučných stezek. V neposlední řadě vydáváme zpravodaj Správy CHKO s charakteristickým názvem Středohoří. Víme, že ekologická výchova a komunikace s veřejností je nezbytným nástrojem a pomocníkem v ochraně přírody. K naší velké radosti se obsah hrnce rok od roku zvětšuje. Šárka Nobilisová Správa CHKO České středohoří Foto autorka

Chráněné krajinné oblasti a Národní parky České republiky

Co říkají místní lidé Natuře 2000 Zahraniční zkušenosti ukazují, že ochranu přírody lze dlouhodobě a efektivně uskutečňovat jen za přispění místních obyvatel a široké veřejnosti. V České republice se v současné době připravuje zavedení evropské soustavy chráněných území Natura 2000. A tak v Beskydech a Bílých Karpatech jako součást tohoto procesu probíhal během roku 2002 pilotní projekt informační kampaně. Cílem bylo účinně obeznámit místní obyvatele s tím, co Natura 2000 je a co není. Pojetí se záměrně v obou oblastech lišilo.

Bílé Karpaty Na území CHKO Bílé Karpaty se organizátoři projektu snažili obsáhnout plošně celé území a co nejširší spektrum obyvatelstva.

Nejprve vytvořili barevný leták, který pomocí jednoduchých otázek a odpovědí informuje občana o soustavě Natura 2000. Individuálně hovořili s některými vlastníky a uživateli pozemků, telefonicky kontaktovali zástupce obcí, většinou starosty. Ve všech případech se oslovení s pojmem Natura 2000 setkávali poprvé. S nimi organizátoři probrali možnosti, jakou nejúčinnější formou informovat širokou veřejnost. Velmi účinný způsob představovaly besedy na veřejných jednáních zastupitelstev, avšak nízká byla návštěvnost. Proto se ukazuje dobré spojit takové besedy například s představením CHKO, promí[9]

táním diapozitivů či objasňováním možností dotací na péči o chráněná území. Jinou možností šíření informací je pravidelné setkávání starostů a pracovníků ochrany přírody. Jako účinný způsob pro největší počet lidí se osvědčily články v místních novinách, chybí však zpětná vazba. Naopak pro účely plošné osvěty málo významná forma, ale ideální z hlediska zpětné vazby, byl náhodný přímý kontakt odborníků s lidmi při terénním mapování biotopů pro Naturu 2000. Zahrnoval předání letáku a diskusi. Tímto způsobem byli osloveni obyvatelé zejména v oblasti Moravských Kopanic, v okolí obcí Rudinov a Kladná−Žilín. Dostatečným přínosem projektu v CHKO Bílé Karpaty bylo, že se uskutečnilo setkání s některými klíčovými lidmi. Těm se dostalo vysvětlení, jaké jsou přínosy Natury 2000 a případná omezení pro vlastníky a uživatele. Důležité pro ně bylo, že soustava nepřináší další zpřísnění ochranného režimu. Poměrně pozitivní odezvu ze strany občanů realizátoři projektu považují za nadstandardní. Z diskusí však vyplynul nedostatek konkrétních informací o režimu v budoucích lokalitách Natury 2000.

CHKO Beskydy V Beskydech organizátoři zvolili jiný způsob. Zaměřili se především na jedno modelové území v CHKO – obec Velké Karlovice, která má jeden z největších katastrů v České republice. Důležité zde bylo oslovit všechny místní obyvatele a získat představu, jak věc vnímají. Zdejší letáček měl obsah shodný s letáčkem vydaným pro Bílé Karpaty. V Beskydech ale pracovní skupiny nejprve shromáždily fotografie z Velkých Karlovic, které by místní zaujaly. Těmi byl ilustrován. Letáčky se doručovaly prostřednictvím pošty do všech domácností ve Velkých Karlovicích. Přikládaly se k nim dotazníky s otázkami: Je pro vás leták Natura 2000 srozumitelný? Znáte projekt Natura 2000? Pokud ano, tak odkud? Domníváte se, že může projekt Natura 2000 přispět k rozvoji regionu? Máte zájem zapojit se do dalších aktivit spojených s projektem Natura 2000? Dotazníky sloužily zároveň jako vstupenka do muzea na výstavu Velké Karlovice – lidé a krajina. Návratnost však byla velmi malá, nepodařilo se tedy zjistit dostatečně mínění oslovených. Posléze však strukturované rozhovory s obyvateli prozradily, že letáčky svůj účel splnily, asi polovina obyvatel se o Natuře 2000 soyv2d2la jejich prostřednictvím. Větší odezvu měly plakáty se shodným obsahem jako letáčky na obecním úřadu, v informačním centru, v knihovně a Karlovském muzeu, u kterých se vybralo více vyplněných dotazníků. Z odpovědí a též z rozhovorů vyplynulo, že informovanost o soustavě Natura 2000 je velmi nízká, prakticky žádná. Nejvíc lidí zná Naturu právě z letáčku nebo plakátu. Jen mizivé procento se o ní [10]

dozvědělo prostřednictvím televize, rozhlasu nebo tisku. Organizátoři uspořádali v obci rovněž schůzku s obyvateli a navštívili vybrané hospodáře, pro něž může mít Natura 2000 význam. S nimi vedli strukturovaný rozhovor. Také v Beskydech se osvědčil coby nejúčinnější kontakt mapovatelů s lidmi. Navíc byli obyvatelé v CHKO informováni například při setkáních spojených s projekty, jako je Pastva ovcí a koz či Nekrmte vlka, kde cílovými skupinami jsou drobní zemědělci. Nejvíc o Natuře vědí lidé, kteří se o ní dozvěděli na informativní schůzce nebo od mapovatelů. Forma osobního kontaktu se potvrdila jako nejúčinnější – obyvatelé pak o soustavě Natura 2000 nejen vědí, ale pochopí i její význam. Nejvíc se o věc zajímali lidé s vlastním hospodářstvím, od Natury 2000 si slibují další možnosti podpory. Přejí si však, aby vyhlašování lokalit s nimi bylo předem projednáno. Podle zkušeností z CHKO Beskydy tedy je vhodné kombinovat více různých způsobů informování obyvatel. Osvědčilo se osobní předání letáčku. Plakáty na veřejně přístupných místech jsou dobré, pokud jsou spojeny s dotazníkem a personál na ně upozorní. Vhodné je podpořit informování v místním tisku. Následovat by mělo setkání s obyvateli. Je dobré najít osoby, kteří podnikají, pořádají kulturní akce, vedou kroniku, učí ve škole a jsou obecně známí, mají vliv. Jejich prostřednictvím lze informovat větší množství obyvatel a také mohou usnadnit získáni zpětné vazby – domluví schůzku pro rozhovor s dalšími. Lidé se v takovém případě předem naladí, jsou méně nervózní a více sdílní. Také v Beskydech se realizátoři projektu setkali s příznivým ohlasem. Obyvatelé byli spokojeni, že dostali včas informace a ocenili možnost spolupráce s pracovníky ochrany přírody.

Informovaní lidé přijímají ochranu přírody Celý projekt ukázal zcela jasně nutnost komunikace správ CHKO, případně nevládních organizací s místními obyvateli a důležitost včasného informování o věcech ochrany přírody, které se lidí dotýkají. Správy CHKO se tak mohou vyhnout problémům. Na základě rozhovorů s obyvateli vidí realizátoři informační kampaně v CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy právě nevědomost a nedostatečnou informovanost jako největší nebezpečí pro vyhlášení soustavy Natura 2000 a pro další spolupráci s místními obyvateli při ochraně přírody. Projekt realizovaly Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty a ZO ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a Společností pro přírodu a krajinu Actaea za podpory Nadace Partnerství v rámci projektu „Budování partnerství v komunitách“. –redSouhrnná zpráva z projektu Informační kampaň o soustavě Natura 2000 v Beskydech a Bílých Karpatech, www.natura2000.cz

Vodu! Vodu! Vím, že taky na začátku léta cítíte to volání povadlé zahrady po mlaskavém přívalu. Zalévání je těžkou prací. Navzdory počítačovému věku jsme stále závislí na rozmarech přírody. Začínáme snad i chápat, že si za ně vlastně můžeme sami, myslím my lidé jako celek, že to nejsou jen výplody chorých mozků umanutých ekologů. Ruku na srdce, mnohdy se základní životodárnou tekutinou nehorázně plýtváme. Máme možnost to změnit? K přemýšlení se nabízí mnoho námětů. Pokud naše zahrada leží blízko domu, kam odchází voda ze střech? Nedaly by se najít další způsoby jejího zachycení a udržení na suché období? Nekončí z větší části v „černé díře“ s honosným jménem dešťová kanalizace? Není lépe investovat do barelů a nádrží než naříkat nad účtem za vodné? Nejlepší je, pokud při tom můžeme využít svahu a vodu pouštět samospádem, kam potřebujeme. Můžeme samozřejmě dosáhnout spádu i umístěním nádrže a systémem pozvolných kanálků pod cestičkami mezi záhony. Na vhodném místě můžeme vybudovat i jezírko, které kromě zachycení většího přívalu vody zpříjemní pobyt na naší zahradě nejen nám, ale i ptákům, obojživelníkům i dalším živáčkům. Neplýtváme pitnou vodou? Nedala by se využít na splachování záchodu, mytí podlah a podobně použitá voda z koupelny (takzvaná šedá voda)? Chce to jen určitý kyblíkový systém a časové sladění prací. Dokonce i zavlažování rostlin se dá provádět vodou z koupelny a kuchyně. Prvním předpokladem je používání biologicky odbouratelných mycích, čisticích a pracích prostředků. Takovou vodu necháme napřed vyčistit. Nelekejte se, domácí čistírna by vás přišla draho. Ale skvělými pomocníky jsou kořeny rostlin v jezírku nebo bažince. Odtok pak může být bez obav rozveden kanálky jako v předešlém případě nebo zaveden do dalšího jezírka, kde se bude dařit i rybám. Příklad takového systému můžete vidět třeba v Brně-Jundrově na zahradě Rozmarýnku. Ani zahrádky daleko od domu nejsou bez šance, i když možnosti chytat vodu jsou omezené. Ze sněhové nadílky můžeme na vhodném místě vytvořit zásobu na jarní období. Ideální je v podobě sněhuláka nebo iglů, kde si i děti přijdou na své. Holý povrch záhonků rychle vysychá. Proto veškerou nezarostlou půdu chráníme mulčem, ať už organickým (posečenou trávou, plevely, kůrou, chvojím, listím nebo slámou a podobně) nebo folií. Také mulčování kartonem chrání půdu velmi dobře před vysycháním. V mezidobí mezi plodinami využíváme zelené hnojení, výhodou jsou hlavně hluboko kořenící rostliny, které si vodu vytáhnou z hlubších vrstev. Mezi takové rostliny pak můžeme i sázet nebo sít, pro první citlivé období tak budou mít naše plo-

diny ochranu a obejdou se s minimálním množstvím vody. Samozřejmě je podobně možno využít i plevelů, jen je třeba pohlídat jejich vysemenění. Některé drobnosemenné druhy se sejí lépe do vyčištěného záhonu, pak přijde ke slovu „zalévání motykou“ u našich předků dobře známé. Zkypřená půda totiž neodpařuje tolik vody jako škraloup, lépe zachycuje i srážky včetně rosy. Rosa má v suchém období velký význam. Kdo chodí přírodou s otevřenýma očima, jistě si všiml, že více rosy najdeme v prohlubních a členitém terénu. Proto je vhodné prostor na zahrádce rozčlenit, utvořit zákoutí chráněná před větrem i částečně zastíněná s různými mikroklimaty. Pokud se spoléháme jen na zalévání, je třeba dát pozor na to, že častým krátkým zalitím rostliny jen zchoulostivíme. Rozprostřou kořeny po povrchu, kde mají nejčastěji vláhu a prodlení v přísunu vody pak pro ně skončí katastrofou. Lépe je zalévat v nejnutnějším případě, o to pak vydatněji. Rostliny si pak utvoří kořeny až ve spodních vrstvách a jsou schopné přežít i bez naší dennodenní pomoci. Zalévání povrchu záhonu je také často plýtváním, proud vody z hadice navíc rozbije strukturu půdy a zaviní tvorbu škraloupu. U větších rostlin si můžeme pomoci zakopáním obrácené PET lahve s uřezaným dnem a s otvory přesně u kořenů nebo kapkovou závlahou. Nakonec je třeba dobře zvážit, co vlastně chceme a hlavně co bez problémů můžeme v našich podmínkách pěstovat. Na vysýchavých pozemcích můžeme třeba vypěstovat lepší cibuli, a tu pak vyměnit za mrkev se sousedem apod. Samozřejmě pomůže i přizpůsobení doby setí a sázení počasí. Proto je dobré mít cestičky umožňující pohyb po zahradě i těsně po dešti. Na svažitých pozemcích můžeme rychle odtékající vodu zachytit pomocí dlouhých zavodňovacích příkopů podél vrstevnic, které nemusí být ani příliš hluboké. Jejich dno vyložíme štěrkem nebo ho alespoň kypříme, aby se voda mohla dobře vsakovat. Vykopanou zeminu navršíme pod příkopem. Takto vytvořené kopečky můžeme osít nebo ještě lépe osázet stromky nebo keři. Příkop se postupně bude plnit humusem z opadaných listů a zaroste tak, že nebude pozorovatelný, ale jeho schopnost zachycovat vodu se ještě zlepší. Nakonec bych chtěla navázat na krásnou myšlenku pana Waltera o sázení stromů. Trochu se zapomíná, že právě ony jsou „akumulátory“ vody, ať už v krajině, nebo na zahradě. A kde se moc nedaří zelenině, uplatní se často lépe stromky nebo třeba keře rybízu. Kolem jejich kmínku, který obložíme pro jistotu kameny jako ochranou proti zahnívání i před hlodavci, pak zamulčujeme kruh. Ten kromě zadržování vody bude mnohem lepším místem pro pěstování salátu nebo kadeřávku než vyprahlý záhon. Přeji krásné léto prostřídané „krásným“ deštěm a také, abyste čas ušetřený namáhavým rytím nebo zaléváním využili k pozorování přírodních procesů. Je to napínavá „kniha“ a určitě stojí za to ji pozorně číst - ne všechno najdete na internetu! Helena Vlašínová [email protected] [11]

Co je a kde se vzala

Natura 2000

Na začátku 90. let byla pro nás Evropa vzdálenou metou. Uplynulo něco přes deset let a fakticky jsme u cíle. Ne sice zatím jako součást Evropské unie oficiálně, ale prodělali jsme už neuvěřitelnou proměnu zákonů, technických a dalších norem, klidně se můžeme srovnávat. Začínají pomalu platit i nepsané evropské normy chování. „Končí éra neomezeného rozhodování o veřejném zájmu z pozice síly…“ napsal Petr Roth z Ministerstva životního prostředí v článku „Natura 2000 v Evropě a u nás“ v téměř legendárním ochranářském časopisu Nika. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou právě teď Evropská unie buduje na nových principech. Zakládá ji i Česká republika. „Při její přípravě na území ČR nelze přejímat jakýkoli vyzkoušený a doporučený vzor. Lze jen sbírat zkušenosti z jednotlivých členských zemí a snažit se vyvarovat chyb, které tyto státy přivedly buď před Evropský soudní dvůr, nebo vyvolaly rozsáhlý odpor místní veřejnosti i politiků,“ říká biolog Mojmír Vlašín v neméně věhlasném ekologickém časopisu Sedmá generace. V tomto ohledu už zkrátka jsme v Evropě a společně s ostatními zeměmi vyšlapáváme nové cesty ochrany přírody budováním soustavy Natura 2000.

Z dějin ochrany přírody „Ve starověku se chránily posvátné háje, památná místa, královské honitby,“ píší Marie Maršáková-Němejcová a Štefan Mihálik v klasické publikaci z roku 1977 Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. A vybírají další zajímavé momenty z historie ochrany přírody: Roku 1488 prosadil curyšský starosta zákon, který zakazoval odlesňování a kácení mladých stromků v kantonálních, obecních a soukromých lesích. Dřevo se smělo těžit jenom podle pokynů lesníka. Takový zásah do soukromého hospodářství se jevil v té době nepřípust[12]

ný a v roce 1489 Waldmann na popravišti zaplatil svou hlavou za první moderní lesnický zákon na světě. Avšak v roce 1542 už z vůle svých obyvatel vyhlásil švýcarský kanton Glarus „svobodným“. tj. chráněným územím pohoří Kärpf u Schwanden. Tato oblast si zachovává status myslivecké rezervace více než záviděníhodných 400 let. Koncem 18. století zavládlo rousseauovské volání po návratu k divoké, nenarušené přírodě a jejím krásám. Tento sentiment motivoval ochranu ojedinělých skal, unikátních stromů, případně nápadných a vyhubením ohrožených druhů po celém světě. První rezervace vznikla v roce 1852 v Arkansasu v USA, kde byla vymezena čtyři pozoruhodná území s termálními prameny. Jako první chráněné území v dnešním slova smyslu byl na popud malířů vyhlášen les ve Fontainebleau jižně od Paříže v roce 1853. Prvním národním parkem na světě se 1. března 1872 stal Yellowstonský národní park. K jeho vyhlášení stačila ani ne dvouletá kampaň. Následovala poté, co několik nadšenců v roce 1870 prozkoumávalo po 6 týdnů Skalisté hory a nadchlo se pro oblast teplých gejzírů, bizonů, medvědů a třitisícových hor kolem. Až do 19. století oblast znali jen indiáni z kmene Šošonů. Poté se stala Mekkou lovců a dobrodruhů, mezi nimiž figuroval i známý John Bridger. „Všichni byli fascinováni úchvatnými scenériemi, a tak se v roce 1871 do míst vypravila státní expedice. Provázeli ji fotograf William Henry Jackson a malíř Thomas Moran, kteří krásy tohoto kusu země zachytili ve fotografiích a malbách. Umělecká díla měla velký vliv na rozhodnutí o zřízení národního parku,“ zaznamenává

agentura ČTK 130. výročí vzniku Yellowstonského národního parku. Park byl podle zakládací listiny nejen „vyjmut z možnosti osídlení, obsazení nebo prodeje“, ale také byl zřízen jako “místo pro blaho a potěšení lidu“. Následovníkem se stal Královský národní park v Austrálii v roce 1879.

Sysel obecný, okolí Orlíku nad Vltavou

V roce 1892 vybojoval v parlamentu jihoafrický prezident Krüger nově pojatou ochranu Sabi Game Reserve, oázy pro zachování zvířat i květeny jinde drancovaných a hubených, dnes světoznámého Krügerova národního parku. Přestože Krüger byl prezidentem, musel usilovat celých 18 let o prosazení národního parku proti pytlákům, lovcům a farmářům, kteří v krajině viděli pouze zásobárnu. Dalšími průkopníky zákonné ochrany divočiny v Evropě jsou severské země, jejichž systémy patří k nejdokonalejším na světě. Švédsko přijalo zákon na ochranu přírody 24. května 1909. „Až do konce 2. světové války se ochrana přírody na celém světě omezovala hlavně na zřizování chráněných území a ochranu vzácných a existenčně ohrožených druhů,“ říkají Maršáková-Němejcová a Mihálik. Teprve nástup ekologie jako samostatného vědního oboru podnítil ochranu přírody jako celku. Vyvstala potřeba mezinárodní spolupráce. U její kolébky stál Švýcar Paul Sarasin, který v roce 1913 svolal do Bernu Mezinárodní konferenci o ochraně přírody. Ale teprve po dvou válečných katastrofách byla 5. října 1948, symbolicky ve Fontainebleau, ratifikována dohoda o vytvoření mezinárodní instituce – Mezinárodní unie pro ochranu přírody a jejích zdrojů. Dnes se nazývá Světový svaz ochrany přírody, World Conservation Union (IUCN), a sídlí ve švýcarském Glandu. Sdružuje vlády i nevládní organizace (roku 1998 přes 900 členů ve 138 státech světa) k ochraně rozmanitosti přírody a trvale udržitelnému užívání přírodních zdrojů. Vědecké poznání jako základ ochrany přírody odsunulo sentiment do pozadí. Počet a rozloha chráněných území se stále zvětšují. Například Austrálie koncem roku 2002 oznámila, že se rozhodla vyhlásit dosud největší mořskou přírodní rezervaci, a to na území

Heardova a McDonaldova ostrova a v okolních subantarktických vodách o celkové ploše 65 000 km2. V rezervaci bude zcela zakázán komerční lov ryb i většina dalších lidských aktivit včetně průzkumu nerostných zdrojů. Omezen bude i vědecký výzkum. Hledají se nové formy ochrany přírodně cenných území a biodiverzity. Mnohonárodní evropský projekt z počátku 90. let 20. století na vytvoření soustavy chráněných území Natura 2000 má už zcela jiné než romantické pohnutky. Unie jej zakládá na důkladném vědeckém poznání a právní důslednosti. Neméně nové a důležité je, že do věci ochrany ubývajících přírodních hodnot jsou vtahováni vlastníci a uživatelé chráněných území. Dalším podstatným momentem je zřetelné vymezování vztahů mezi rozvojovými investičními záměry a ochranou přírody. Podle podobných zásad jako Natura 2000 vytvářejí soustavu chráněných území Emerald (česky Smaragd) na základě Bernské úmluvy o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z r. 1979 i další evropské státy, které nejsou členy Unie, ale berou tuto úmluvu vážně. Soustava se tak do určité míry rozšíří i na Norsko, Island, Rusko, Ukrajinu či Balkán. Zapojeno je i Turecko a v budoucnu se počítá se státy severní Afriky. Mohl by tak vzniknout pozoruhodný systém kontinentální soustavy chráněných území… Emerald je však dobrovolná aktivita Rady Evropy a kritéria pro tuto soustavu se poněkud liší od Natury 2000. Je to soustava výběrová, tedy státy, zapojené do této aktivity, mohou a nemusí lokality vybrat, nahlásit a posléze snad i chránit. To je samozřejmě obrovská slabina ve srovnání s Naturou 2000, která je povinná. Závazek vybrat a chránit lokality se v případě Natury 2000 vztahuje na všechny, které přicházejí podle kritérií v úvahu, nejen na ty, které se stát z propagandistických důvodů rozhodne vydávat za vzorové a často třeba jenom naoko je chránit.

U nás První záměrné snahy o ochranu přírody projevili v 18. století šlechtičtí vlastníci lesů: Adam Schwarzenberg vydává v roce 1721 dílčí opatření k ochraně medvědů na Šumavě. V roce 1838 Jiří Augustin Langueval Buquoy nařizuje ochranu pralesů Žofín a Hojná Voda v Novohradských horách. Boubín začal chránit teprve o 20 let později Jan Schwarzenberg. Do vzniku samostatného Československa přibyla zhruba dvacítka dalších rezervací, mezi léty

Přirozené vodní plochy bohaté na živiny, Lužnice

[13]

1918 a 1938 pak více než stovka. Po 2. světové válce začaly zákony o státní ochraně přírody č. 1/1955 Zb. pro Slovensko a č. 40/1956 Sb. pro Česko chránit přírodu na vymezených územích, ohrožené druhy živočichů a rostlin a také krajinu s typickými znaky. Budovala se síť chráněných území. Ještě před vydáním těchto zákonů vznikl Tatranský národní park a CHKO Český ráj a Moravský kras. Zákon z roku 1956 byl nahrazen v roce 1992 novým zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Ten mimo jiné zavedl současné kategorie chráněných území: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Česká republika může být spokojena se svou soustavou chráněných území. Dnes ji tvoří 28 velkoplošných a kolem 2 000 maloplošných zvláště chráněných území a pokrývá 15,6 % území ČR. Podle Mojmíra Vlašína však „celkové pojetí české ochrany přírody bohužel nebrání tomu, aby byla některá chráněná území velmi vážně poškozována… Proto je národní soustava i přes své vysoké mezinárodní renomé a poměrně vysokou reprezentativnost značně zranitelná. Zahrnutí povinností vyplývajících z předpisů EU do české legislativy a pokrytí… evropskou soustavou Natura 2000 proto bude pro Českou republiku jednoznačným kladem.“ V souvislosti se zaváděním Natury 2000 je také nutná novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanec František Pelc k tomu v dubnu 2003 říká: „Chci prosadit, aby nevládní organizace dostaly možnost pronajímat si státní pozemky v chráněných územích a pečovat o ně… Tato praxe je v Evropě běžná.“ K obavám, že zapracování evropských směrnic na ochranu přírody do českého práva bude znamenat další zásah do vlastnických práv a omezení možností rozvoje území, dodává: “Zkušenosti z Evropy jsou zcela opačné, řada států se do soustavy Natura 2000 snaží prosadit co největší území, protože to přináší určité finanční výhody.“

Co je Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu, dovíme se na internetových stránkách www.natura2000.cz. Vzniká v současné době na území členských a kandidátských zemí EU. Cílem je zachovat biologickou rozmanitost prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíc ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentu zachovalo. Členské státy jsou povinny najít nejhodnotnější území s výskytem vybraných rostlinných a živočišných druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich zákonnou i skutečnou ochranu. Území, která budou tvořit soustavu Natura 2000, se vybírají podle dvou směrnic EU. Na základě směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků se vybírají tzv. ptačí oblasti (Special Protection Area, SPA). Podle směrnice č. 92/43EHS o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť se vybírají území k ochraně ostatních druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť, tzv. území významná pro Společenství (Sites of Community Importance, SCI). Ptačí oblasti SPA a ostatní lokality SCI tvoří dohromady soustavu Natura 2000. Návrh vybudovat tuto soustavu jednomyslně schválilo v roce 1992 tehdejších 12 členských států Evropské unie. Dříve či později po podpisu dohod o přistoupení ji koncem 90. let [14]

začaly připravovat i kandidátské země včetně Česka. Do soustavy Natura 2000 mohou, ale nemusí být zahrnuta území, která jednotlivé státy již chrání. „Základním požadavkem směrnic je povinnost vymezit území Natura 2000 bez ohledu na jakékoliv politické a ekonomické zájmy,“ konstatuje Mojmír Vlašín. Podle něj v dosavadní praxi ochrany přírody byla chrá-

Ťuhýk obecný, Břeclavsko

něná území v různých státech vybírána různým způsobem. U nás se často vymezovala jen na základě obecného povědomí o kvalitě přírody či hrozícího stavebního záměru, a teprve poté se zjišťovaly jejich přírodní hodnoty. Naproti tomu území Natury 2000 se vymezují výhradně na základě vědeckých kritérií. Natura 2000 má zahrnovat nejcennější území s výskytem nejpočetnějších populací vybraných chráněných druhů a nejzachovalejších přírodních stanovišť z celoevropského hlediska. Téměř vždy však to budou území přírodně významná i z hlediska národního. Natura 2000 chrání na území celé Evropské unie 253 nejohroženějších typů přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a zvláště také 181 druhů ptáků. Z toho se v České republice vyskytuje 58 typů přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků. Podle směrnic je k ochraně prostřednictvím Natury 2000 vybrán z ptačích druhů například ťuhýk obecný, čáp černý, orel mořský, skřivan lesní, slavík modráček, sýc rousný, tetřívek obecný, z ostatních živočichů sysel obecný, vydra říční, netopýr velký, sekavec písečný, piskoř pruhovaný, mihule potoční, čolek velký, vážka jasnoskvrnná, jasoň červenooký, tesařík alpský, tesařík obrovský, potápník široký či perlorodka říční, z rostlin včelník rakouský, popelivka sibiřská, sinokvět chrpovitý, střevíčník pantoflíček, hlízovec Loeselův, koniklec otevřený, pelyněk Pančičův a další a ze stanovišť horská rašeliniště, suťové lesy, dubohabřiny, slaniska, mokřadní či horské kosené louky. Soustava Natura 2000 se skládá ze dvou typů chráněných území – ptačích území (SPA) a území významných pro Společenství (SCI). Ptačí území vybírá členský stát Unie, samostatně je vyhlašuje a Evropské komisi je pouze nahlašuje. Mají to být území, která svým počtem a rozlohou nejlépe zajistí ochranu vybraných druhů ptáků. V okamžiku vstupu kandidátských zemí do EU už musí být ptačí oblasti vyhlášeny. U ostatních stanovišť (SCI) je postup složitější. Stát navrhne podle předem daných odborných kritérií národní

seznam lokalit a předloží ho Evropské komisi. Ta ze seznamu vybere lokality významné pro Evropské společenství, případně navrhne ještě další lokality, které stát nenahlásil. Po schválení Evropskou komisí vyhlásí každý stát do šesti let ochranu těchto území podle svých vlastních zvyklostí. V kandidátských zemích však mají být území vybrána a jejich ochrana zajištěna už v okamžiku vstupu země do Evropské unie.

Natura jako cukr a bič Členské státy měly startovní čáru pro Naturu 2000 v roce 1994, kdy vstoupila v platnost směrnice o stanovištích. Měly v této směrnici i závazný harmonogram: do r. 1995 navrhnout lokality Natury 2000, které měly být v r. 1998 Evropskou komisí schváleny. Realita: členské země dodaly po řadě urgencí, sankčních řízení Komise i žalob u Evropského soudního dvora návrhy lokalit teprve v roce 2002, schválení Evropskou komisí se předpokládá 2004. ČR na tom, stejně jako ostatní kandidátské země, byla podstatně hůře. V roce 1998 začaly první přípravy, 1999 jsme požádali o přechodné období, protože povinnosti směrnic nebylo možné stihnout do vstupu. V roce 2001 bylo přechodné období zamítnuto: 1. května 2004 bychom měli dodat kompletní návrh lokalit. Zatímco členské státy tedy mohly o 7 let přetáhnout závazný harmonogram, my máme datum vstupu jako definitivní termín. Důvodem této přísnosti ze strany EU je zřejmě snaha co nejdříve začít chránit některá dosud velmi dobře zachovalá území, která se v kandidátských zemích udržela. Jiným důležitým prvkem Natury 2000 je snaha o pochopení smyslu ochrany území místními obyvateli a ochrana území ve spolupráci s nimi − v daleko větší míře, než jsme byli zvyklí. Při vytváření soustavy je proto důležité, aby odborníci a zodpovědné instituce zastupující stát dobře informovali a vyjednávali s místními obyvateli. Natura 2000 nebude soustavou přísných rezervací. Její součástí je pravidelná řízená péče o území – tzv. mana-

O kosení a údržbu cenných luk na státních pozemcích se mohou starat nevládní organizace, například Společnost pro ochranu motýlů ve VÚ Boletice. (Foto Alois Pavlíčko)

gement. Ve většině území budou moci lidé pokračovat v obvyklých činnostech, a to včetně sběru lesních plodů, klestu, turistiky. Jen v některých případech bude nutné usměrnit hospodaření. Například s kosením horských luk se bude čekat až na odkvět vzácných rostlin, jinde se nebude smět vysazovat smrk na úkor buku. V případě, že to omezí vlastníky či uživatele v hospodaření, stát má zajistit kompenzace. Za způsob hospodaření a managementu v územích soustavy Natura 2000 nese odpovědnost stát.

Ten také uzavírá s vlastníky či uživateli území smlouvy o péči a v případě potřeby na ně má poskytnout finanční prostředky. Výrazněji než dosavadní hospodaření Natura 2000 ovlivní investiční záměry. Jakýkoli projekt, který by mohl poškodit lokality Natury 2000, bude muset projít speciálním procesem posouzení vlivů, přísnějším, než je posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), vše na účet investora. V případě, že alternativní řešení by mělo menší nebo žádný dopad, původní investiční záměr nesmí být povolen. Zvlášť se to bude týkat staveb silnic a podobných velkých investic.

Cíl důležitější než pravidla Směrnice, podle nichž Natura 2000 vzniká, „neukládají všeobecné přísné ochranné podmínky pro území soustavy, ale stanovují cíl, který je nutné dodržet, a je na členském státu, jaké zvolí prostředky k dosažení tohoto cíle,“ zdůrazňuje František Pojer, hlavní koordinátor přípravy soustavy Natura 2000 z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Cílem je, aby vzácný typ přírodního stanoviště, živočišný nebo rostlinný druh byl v daném území dlouhodobě zachován. Vlastníkům a uživatelům je třeba právě toto objasnit: proč a jak tyto přírodní hodnoty zachovat. Součástí Natury 2000 bude trvalé monitorování stavu jak jednotlivých lokalit, tak i druhů a stanovišť obecně. Členské státy EU budou na základě monitoringu povinně každých šest let, u ptačích oblastí v intervalu tří let, podávat Evropské komisi hlášení o stavu lokalit Natury 2000 a chráněných fenoménů. Tento stav smí být pouze stejný nebo lepší ve srovnání s okamžikem vyhlášení. Jaká bude kontrola a případné sankce, se zatím neví. Ale dosavadní praktický vývoj ukazuje, že ke slovu přijde důslednost v dodržování dohodnutých pravidel. Na vymáhání práva může Evropská unie používat žaloby u Evropského soudního dvora a různé sankce. Natura 2000 se ale zabezpečuje také pozitivní motivací. Soustava nebude levná. Menší prostředky na ni poskytuje evropský program LIFE. Vede se diskuse o změně financování na evropské úrovni, ta však je na samém počátku.V ČR existuje snaha prosadit financování některých opatření prostřednictvím programů rozvoje venkova, jak však bude úspěšná, se zjistí až v roce 2004. Na chráněných územích se nepřestane hospodařit, nejde o zakonzervování stavu. „Většina typů stanovišť má svůj původ v tisícileté činnosti člověka. Řada z nich bez takové činnosti vůbec nemůže existovat; jako příklad uveďme bělokarpatské orchidejové louky, které bez kosení rychle zaniknou a přemění se v sice ekologicky stabilnější, avšak podstatně méně cenný les,“ komentuje Petr Roth. Vhodné hospodaření či péče se zajistí pomocí plánů managementu území, které budou odborníci utvářet ve spolupráci s vlastníky a uživateli území. „Každý vlastník nebo hospodář, kterého se Natura 2000 dotkne, by se měl nejen dozvědět o povinnosti chránit na svém pozemku to či ono. Měl by také vědět, že o způsobu managementu může (a má) spolurozhodovat a že na hospodaření šetrné k přírodě může dostat finanční podporu,“ napsal Jan Plesník z AOPK ČR. Hospodářem v území by mohly být i nevládní organizace a pozemkové spolky, landtrusty. Tato forma péče, při níž [15]

je nevládní organizace k chráněné lokalitě vázaná nějakou formou vlastnického nebo nájemního vztahu, pochází z Velké Británie, si získala popularitu také v USA a šíří se v dalších zemích. U nás se jí věnuje ČSOP v rámci programu Místo pro přírodu a Nadace Partnerství. Příkladem hledání efektivní komunikace mezi odborníky a místními obyvateli může být pilotní projekt Informační kampaň o soustavě Natura 2000 realizovaný v CHKO Bílé Karpaty v CHKO Beskydy (podrobněji v rubrice Inspirace).

Česká Natura 2000 Za přípravu soustavy Natura 2000 v České republice odpovídá Ministerstvo životního prostředí. Odborné podklady zajišťuje z jeho pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Na přípravě se podílejí také nevládní organizace, zejména Česká ornitologická společnost, Český svaz ochránců přírody a další. V rámci přípravy Natury 2000 vznikl katalog biotopů České republiky. V naší literatuře se tak vůbec poprvé objevila publikace s vyčerpávajícím přehledem všech typů přírodního prostředí České republiky (podrobněji v rubrice Nabídka). Je to unikátní dílo určené i širší veřejnosti. Evropské směrnice totiž poskytují obecné vodítko, ale konkrétní rozhodnutí o tom, jaký je obsah jednotlivých typů stanovišť, je na každém státu. Česko zvolilo cestu vypracování Katalogu na vysoké odborné úrovni, což má dvojí přínos. Jednak umožňuje jednoznačnou identifikaci přírodních stanovišť v terénu, navrhování lokalit Natury 2000 je potom možné opřít o nezpochybnitelný vědecký základ. A jednak ke spolupráci na katalogu byli vyzváni všichni přední čeští odborníci, takže odborná část přípravy Natury 2000 má jednoznačnou podporu vědecké obce. Samotný proces výběru lokalit soustavy Natura 2000 vyžaduje zjistit nesmírné množství údajů. Znamená uskutečnit biologické mapování vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť, jaké nemá v našich dějinách ochrany přírody obdoby. Mapování provádí několik stovek specialistů na plný úvazek. Stejně jako zpracování dat se neobejde bez spolupráce stovek dalších odborníků. „Oslovili jsme nejlepší specialisty, kteří v ČR jsou, a vznikla tak síť spolupracovníků a institucí, zejména organizací ochrany přírody, vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR,“ říká hlavní koordinátor v AOPK ČR František Pojer. V další fázi přípravy se vybírají území, která mají dobrou perspektivu pro zachování daných přírodních hodnot. Tím vznikne tzv. národní seznam, který se předá Evropské komisi. Pro ni vyhodnocuje a zpracovává data členských států Evropské tematické středisko pro ochranu přírody a biodiverzity v Paříži. Je to odborná instituce, která si najímá nezávislé znalce. Aktuální stav mapování přírodních stanovišť zobrazuje mapa na www.natura2000.cz. Pro ptačí území u nás podklady připravuje ve spolupráci s AOPK ČR Česká společnost ornitologická. Ptačích území máme v současné době navrženo 41. Příprava ptačích území pravděpodobně bude hotová včas. Větší problémy z časového hlediska jsou s přípravou území podle směrnice o stanovištích (SCI). [16]

Přístupy a problémy Obdobně jsou na tom i další kandidátské země, jak na základě osobní korespondence a rozhovorů s kolegy z Polska, Litvy a Estonska shrnuje Vlastimil Karlík z nevládní organizace Arnika: V Polsku za přípravu národního seznamu lokalit zodpovídá Institut ochrany přírody Polské akademie věd. Silné kritice ho podrobovaly nevládní organizace především pro nedostatečnost dat. Poláci totiž vycházeli z průzkumů provedených již dříve a podle poněkud jiných kritérií. Některé údaje proto byly již neaktuální, jiné zcela chyběly. Litva také vycházela z již existujících dat, ale podobně jako Česká republika zároveň zahájila intenzívní terénní mapování. Za nejzávažnější byly v Litvě označeny potenciální problémy při vyhlašování lokalit mimo stávající chráněná území a nejistota, v jaké podobě a zda vůbec budou nezbytné legislativní změny schváleny Parlamentem. V Estonsku, stejně jako v ostatních zemích, byl jako velký problém pociťován nepoměr mezi velkým množstvím požadovaných dat a krátkostí času na jejich pořízení. „Zatímco Polsko spoléhá při identifikaci území na existující údaje, ostatní pobaltské země a Česká republika se opírají o rozsáhlé terénní práce. Tento přístup nám sice může ztížit pozici vzhledem ke krátkosti termínu, na druhé straně nám může ušetřit řadu obtíží a konfliktů v budoucnu, neboť jen takto lze zajistit aktuálnost a dostatečnou průkaznost vstupních dat,“ uzavírá Vlastimil Karlík. Pokud Evropská komise s pomocí nezávislých odborníků a nevládních organizací zjistí při oponentuře opomenutí či zatajení určitých lokalit, požádá stát o jejich doplnění. V případě, že nedojde k nápravě, následuje soudní řízení. Evropský soudní dvůr dosud ve všech případech rozhodl žaloby Evropské komise v neprospěch vlád a uložil povinnost doplnit neúplné seznamy. Po dalším soudním řízení už následují tvrdé sankce: od 15 000 do Jasoň červenooký 100 000 eur za den za (Foto Alois Pavlíčko) nesplnění povinností. Těžkosti se směrnicí o stanovištích má všech 15 členů Evropské unie. Německo dodalo národní seznam lokalit s pětiletým zpožděním a evidentně nedostatečný. Francouzský seznam byl rovněž shledán nedostatečným, a to i přes poctivý a odborně podložený přístup; způsobil to politický zásah do odborného procesu. Belgie nezahrnula do procesu přípravy vlastníky pozemků. Finsko odevzdalo příliš nerovnoměrně rozložené lokality – většinu v řídce osídleném Laponsku. Irské nevládní organizace tvrdí, že vláda navrhla pouze 60 % lokalit splňujících kritéria. Británie navrhla lokality příliš malé a chyběla jí řada povinných údajů. Jak zdůrazňuje Mojmír Vlašín, „rozsudek Evropského soudního dvora proti Británii kon-

statuje, že je naprosto nepřípustné politicky či ekonomicky omezovat počet a polohu lokalit. Lze však s klíčovými vlastníky, uživateli a obcemi v území dohodnout vymezení tzv. předmětu ochrany a především plán péče, závazný dokument, podle něhož bude území spravováno.“ Verdikty Evropského soudního dvora jsou důležité, protože v Evropské unii platí tzv. precedenční právo. Rozsudky tedy předznamenávají, jakými cestami se praxe bude ubírat. Lze je najít na www.curia.eu.int. Natura 2000 se promítá už i do národního soudnictví. Například ve Francii síť ekologických organizací France Nature Environement (FNE) předložila nejvyššímu soudu případ regionu Alsase, jehož součástí je lokalita Natury 2000. Podle www.environmentdaily.com zde soud pozastavil v červenci 2001 rozvojové plány Ministerstva zemědělství na rozšiřování vinic. K oficiálním návrhům lokalit Natury 2000 vznikají také alternativy. Světový fond na ochranu přírody World Wildlife Fund (WWF) vytváří tzv. stínové seznamy a předává je v rámci oponentury Evropské komisi. Během přípravy národních lokalit mají nevládní organizace šance uplatnit se, avšak za předpokladu, že jsou jejich návrhy či oponentury precizně podloženy odbornými argumenty. V Polsku například vypracovaly nevládní ekologické organizace v oblasti Odry svůj návrh založený na terénních pracích, který se od oficiálního seznamu podstatně lišil.

Ambiciózní projekt Vytvořit jednotným postupem, se snahou o odbornou objektivitu a důslednost ochrany přírody, na celém území Evropské unie soustavu chráněných území Natura 2000 je ambiciózní projekt. Deset let poté, co se pro něj Evropa rozhodla, představitelé zúčastněných zemí 9. května 2002 podepsali Deklaraci z El Teide. V jejím úvodu uznávají závazek „…podniknout rozhodné kroky k zastavení úbytku evropské biologické rozmanitosti – a skutečnost, že tento úkol má prioritu v VI. akčním programu pro životní prostředí“. Zároveň však uznávají, „že úspěch Natury 2000 bude vyžadovat podporu občanů Evropy, zvláště místního obyvatelstva a vlastníků pozemků, a jejich účast na rozhodování o způsobu ochrany a řízené péče o příslušné oblasti“.

„Natura 2000 pravděpodobně zvýší rozlohu chráněných území. Nemusí to ale nutně znamenat rozšíření oblastí s omezeními a zákazy – alespoň pro jejich obyvatele a návštěvníky… Natura 2000 však bude mít zásadní dopady na investory, zvláště velkých staveb… Vyplývá to z článku 6 směrnice o stanovištích… První zkušenosti z členských zemí EU ukazují, že článek 6 je brán velmi vážně… Končí éra neomezeného rozhodování o veřejném zájmu z pozice síly,“ vracíme se s Petrem Rothem z MŽP ČR k úvodu tohoto článku. „V každém případě se investoři musí připravit na to, že činnosti potenciálně ohrožující lokality Natury 2000 budou mít tvrdé dopady na jejich peněženku již dávno před tím, než vůbec bude možné uvažovat o realizaci jejich záměrů… Nikdo se však nepozastaví nad nutností důmyslné a drahé ochrany uměleckých předmětů v galeriích před zloději včetně omezení přístupu návštěvníků; každý ví, že je to nutné, aby tyto předměty mohly být dlouhodobě obdivovány tou „slušnější“ většinou veřejnosti. S ochranou přírody je tomu podobně: např. nepovolení horské lanovky, která by sloužila řádově tisícům lidí ročně, umožní zachovat přírodní hodnoty sloužící miliónům návštěvníků.“ Perspektivní stránku rozvoje zdůrazňuje hlavní koordinátor Natury 2000 z AOPK ČR František Pojer takto: „Velmi důležité je pozitivně motivovat vlastníka k péči o území. V dlouhodobějším výhledu by to mělo být i ekonomicky výhodné – například přirozená skladba lesa se po letech ukazuje jako hospodářsky nejlepší… V některých státech jsou zemědělci motivováni k tomu, aby na svém poli měli chráněné druhy, protože za to pak dostávají často nemalé finanční prostředky z agroenvironmentálních programů. Sami se pak snaží pečovat třeba o louku, kterou někteří ptáci potřebují k vyvedení mláďat.“ S použitím v textu uvedených zdrojů Hana Kolářová Spolupráce RNDr. Petr Roth, CSc., Ministerstvo životního prostředí ČR

Předobraz globální soustavy ochrany přírody Na otázky Bedrníku o vznikající evropské soustavě chráněných území Natura 2000 odpovídá z pohledu poslance Parlamentu ČR František Pelc a z pohledu nevládní organizace Arnika Vlastimil Karlík. Jak hodnotíte současný stav utváření Natury 2000 v České republice a celkově v Evropě? Vlastimil Karlík: Co se týče odborného návrhu území Natury 2000, domnívám se, že Česká republika zvolila velmi rozumný přístup

a že budeme v tomto směru patřit k nejlepším nejen mezi kandidátskými státy. Nepříjemné je zpoždění přípravných prací, a to nejen návrhu území, ale především nutných legislativních změn. K datu vstupu do Evropské unie by Česká republika měla vyhlásit tzv. oblasti ochrany ptáků a zaslat Evropské komisi seznam území navrhovaných podle směrnice o stanovištích. V obou případech se předpokládá projednání s vlastníky, což již bude téměř nemožné stihnout.

Směrnice o ptácích a stanovištích, na jejichž základě se soustava Natura 2000 vytváří, bývají hodnoceny jako nejobtížněji realizovatelné směrnice EU. Mnohé by se mohlo urychlit poté, co Evropská unie uskuteční navrhované změny ve finančních nástrojích pro podporu Natury 2000 − krátkodobě by měly být pro financování Natury adaptovány strukturální fondy, ve střednědobém výhledu by měl zásadní roli hrát reformovaný program LIFE, označovaný jako LIFE +. [17]

František Pelc: Přes určité metodické nedostatky je to dobrý systém. Čeští přírodovědci a ochranáři při rozpracovávání na naše podmínky po stránce teoretické přispěli určitě k jeho rozvinutí. Naši krajinu máme asi s trochou zpoždění oproti původním představám rozmapovanou a většinou již víme, kde jednotlivá evropsky významná stanoviště jsou a kde se nalézají i významné ptačí oblasti. Myslím, že toto zvládneme. Trochu obavy spíše mám, zda se nám potenciální plochy Natury podaří korektně a důkladně projednat s vlastníky. Bez identifikace privátních vlastníků s těmito evropsky významnými chráněnými územími to prostě není možné. Snadnější situace by měla být v případě státních pozemků a státní hospodáři by péči o plochy Natury měli automaticky brát jako veřejnou zakázku mj. ospravedlňující jejich existenci a existenci státního vlastnictví pozemků. Ochranáři mají vhodnou příležitost zlepšit svoje vztahy s lesníky a zemědělci, které k optimu mají leckdy daleko. Až nyní projednáváme v Parlamentu ČR evropskou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a Natura je její klíčovou součástí. Přes existenci více než 200 pozměňovacích návrhů, předložených z velmi rozdílných příčin, se domnívám, že se nám nakonec podaří tento zákon schválit v přijatelné podobě. V Evropě lze najít značné rozdíly v přístupu k Natuře, ale celkově ten systém je rozvíjen dobře.

hospodářsky marginálních regionů, zvláště lesníků a zemědělců. O tom musí být ještě podrobnější diskuse s praktickými výsledky. Vlastimil Karlík: Význam Natury 2000 je určen strategickým rozhodnutím Evropské unie zastavit pokles biologické rozmanitosti v Evropě do roku 2010. V budoucnu bude muset být zvýšená pozornost věnována celistvosti soustavy Natura 2000. Očekávám její vývoj směrem k plnohodnotné ekologické síti, tedy doplnění soustavy chráněných území o ochranná pásma a biokoridory. Můžete srovnat soustavu Natura s jinými současnými systémy ochrany ochrany přírody, např. na severoamerickém kontinentu, v Africe či jinde? Vlastimil Karlík: Myslím, že je třeba zdůraznit dva aspekty. Jednak Natura 2000 je poprvé v historii ochrany přírody vytvářena jako ucelená soustava v měřítku jednoho světadílu, podle společných principů a kritérií, s cílem zachování biodiverzity. Za druhé je pro Evropu specifické, že chráněné přírodní hodnoty vznikaly a udržovaly se za současného silného vlivu člověka a jeho aktivit. V Evropě se nejedná tolik o ochranu rozsáhlých oblastí skutečně divoké, nedotčené přírody jako na jiných kontinentech. Z toho také vyplývá silný důraz, který je kladen na spolupráci s místními obyvateli, jednání

s vlastníky a uživateli, na podporu udržitelných forem hospodaření v území. František Pelc: Podle toho, co vím, nic obdobného v Severní Americe a v Africe není v praxi rozvíjeno. V Americe mají obdobu územních systémů ekologické stability a velmi rozpracovanou územní ochranu přírody podobně jako v některých afrických zemích, ale to je poněkud o něčem jiném. V jižní Africe se pokoušejí některé národní parky propojovat do velmi zajímavých a poměrně rozsáhlých systémů chráněných území zpravidla přeshraničního charakteru, ale ucelená soustava reprezentující určitou distribuci přírodních stanovišť v chráněné podobě to není. Budeme-li to myslet vážně s ochranou přírodního prostředí a životadárných funkcí přirozených ekosystémů, na kterých jsme bytostně závislí, budeme muset Naturu 2000 nejen zdokonalit, ale budeme muset na celém světě napříč jednotlivými biomy a biogeogragickými oblastmi vytvořit promyšlenou a dostatečně rozsáhlou a reprezentativní soustavu celoplanetárně významných chráněných území nazvanou třeba Global 2000. Myslím, že to není sience fiction, ale v globalizovaném světě se všemi jeho zápory a klady spíše racionální potřeba. Připravila Hana Kolářová

Jaký očekáváte vývoj či význam Natury do budoucna? František Pelc: Díky velké rozmanitosti našich chráněných území je jisté že náš vklad do Natury bude jedním z neoddiskutovatelných pozitivních vkladů do společného evropského přírodního dědictví. Po zhruba šesti letech stabilizace tohoto systému bude nutné provést určitou syntetickou analýzu stavu zpracování, teoretických východisek v rámci celé EU a následně udělat korekci podle nových poznatků. Obecně je Natura 2000 šancí nejen pro ochranu přírodního prostředí a ekologické stability, ale i pro prosperitu

[18]

RNDr. František Pelc (1962) je poslanec Parlamentu ČR, místopředseda výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Pracoval jako vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (1990−95) a ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR (1995−2002), předseda správní rady a zakladatel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Specializuje se na krajinnou ekologii, zvláště obnovu imisemi a lesním hospodařením poškozených horských oblastí a koexistenci chráněných území a regionálního rozvoje. Ing. Vlastimil Karlík vystudoval elektrotechniku na VUT Brno. Ochraně přírody se věnuje od roku 1998, nejprve v rámci organizace Děti Země, od roku 2001 v Arnice. Tam je předsedou a vedoucím programu Ochrana přírody. Arnika se v souvislosti s Naturou 2000 věnuje především praktické ochraně a osvětě ve vytipovaných potenciálních územích Natury 2000 v ČR, podpoře spolupráce mezi nevládními organizacemi na národní a mezinárodní úrovni a jejich vzdělávání.

Chtějí náctiletí do Evropy? Měsíc před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie uspořádal Dětský parlament ve Vsetíně referendum pro žáky II. stupně základních škol a pro studenty středních škol. Referendum proběhlo na devíti vsetínských základních a středních školách od 12.–15. května 2003. Celkem se

ho zúčastnilo na 2 000 žáků a studentů. A jak hlasovali? Chtějí i náctiletí vstoupit do EU? Přesvědčete se sami ve výsledných tabulkách.

Tisková zpráva 16. 5. 2003, upraveno –redDětský parlament Vsetín, Rokytnice 153, 755 01 Vsetín. Tel. 571 417 752

Češi chtějí více chráněných lesů Udržitelné lesní hospodaření, Bedrník 4/2003) Přední světová organizace pro ochranu přírody WWF publikovala v dubnu 2003 ve Vídni výsledky nezávislého průzkumu veřejného mínění ve 12 evropských zemích. Vyplynulo z něj že 80 % Čechů chce, aby se více lesů v zemi stalo národními parky nebo podobnými chráněnými územími, 61 % dotázaných odmítá kácení a 60 % je proti stavbám typu nových silnic či lyžařských vleků v takových územích. „Výsledky znamenají jasné poselství české vládě, aby rozšířila síť lesních chráněných území a zlepšila péči o ně. Kácení, jaké probíhá v Národním parku Šumava, nesmí v srdci chráněného území připadat v úvahu,“ řekl Marc

Niggemeyer, expert WWF na lesy. „Šumava je proslulá po celé Evropě jako smutný příklad špatné péče, včetně těžby a stavby cest v mimořádně citlivých částech národního parku,“ pokračoval Marc Niggemeyer. “Je velmi důležité zlepšit zonaci i péči o národní park, a zajistit tak kvalitní ochranu jeho vzácných lesů.“ Silnou ochranu lesů ve své zemi požaduje 99 % Čechů, což je nejvyšší procento ze všech zemí zařazených do průzkumu (Česká republika, Francie, Lotyšsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Turecko, Velká Británie). „Češi si svých lesů váží ještě více než průměrní Evropané,“ uzavírá hodnocení průzkumu [19]

Marc Niggemeyer. V průměru 56 % Evropanů nesouhlasí s kácením v chráněných územích typu národních parků

(Česká republika: 61 %). Proti výstavbě je 54 % Evropanů (Česká republika: 60 %). V České republice i evropském průměru si 80 % lidí přeje, aby více lesů v jejich zemi bylo vyhlášeno za chráněnou oblast. Z tiskové zprávy WWF, upraveno –redDalší informace: Andreas Beckmann, WWF International, tel. +43-676-83-488-238

Záchrana drobných památek (Děti a kamenní svědkové, Bedrník 4/2003) Koho by nepotěšila pravdivá zpráva o jeho práci, ocenění a pochvala zvlášť v seniorském věku. Nemenší radostí pak pro mne bude, když podobných kroužků bude v naší zemi pracovat víc. Proto také cítím za svou povinnost poprosit o uveřejnění poděkování členům ekologicko-historicko-turistického kroužku při ZŠ Raspenava. Bez jejich práce bych toho sám mnoho nenadělal. Dále patří velký dík za pochopení a spolupráci Městskému úřadu Raspenava, kte-

Ukázka třídění drobných památek D - drobné památky DR – dřevěné kříže - chebské, misijní FU – funerální památky – márnice, hrobky HM – mezníky a hraničníky KA – kamenné kříže – barokní, křížové cesty, kalvárie KK – křížové kameny MD – boží muka – dřevěná ME – menhiry MK – monolitické kříže – smírčí kříže MS – boží muka – zděná PA – památníky – pomníky, náhrobky, náhrobníky PO – právní památky – pranýře, popraviště SK – skulptury – sochy, sloupky se sochou, reliéfy SY – stély - kruhové kříže ZE – železné kříže – litinové, kované

[20]

O – fotografické soubory DA – události – průvody, požáry, slavnosti, volby RO – rodinná fotografie – děti, dovolená, svátky SD – stroje, přístroje, dopravní prostředky SO – ze života – osoby, lidé ST – historické fotografie – fotografie do r. 1918 T – technické památky GS – pevné geometrické sítě KC – silniční – mosty, cesty, milníky, směrníky PV – vodohospodářské – náhony, studny, štoly, kašny, fontány PZ – železniční – drážní stavby, vpusty, viadukty TO – továrny – haly, komíny, tovární budovy ZS – těžba a zpracování surovin – lomy, cihelny, vápenky, hamry

rý je neodmyslitelným pomocníkem při kácení suchých stromů, spojování rozlomených památníků, výrobě latí na oplocení. Vedle starosty p. Lžičaře jsou velkými příznivci této činnosti tajemník MÚ p. Hajný a vedoucí odboru životního prostředí p. Černý. Oni to byli, kteří navrhli, že na evidenční karty objektů provedou zápis souřadnic GPS přístrojem pro přesné určení místa. A ještě poznámka důležitá pro následovníky a zájemce: Tato událost stejně jako články v Bedrníku a časopisu Krkonoše – Jizerské hory posílila můj zápal pro věc. Dostal jsem pak dopis od Společnosti pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši od pana Adolfa Kučery, který je správcem souboru drobných památek. Dal mi cenné rady pro evidenci a povzbudil mě v práci. Dopisujeme si a spolupracujeme. Zde je kontakt pro všechny, kdo by s ním chtěli navázat spolupráci, účastnit se mapování a záchrany drobných svědků minulosti : tel. 499 888 290, e-mail [email protected]. Petr Hušek učitel, ZŠ Raspenava

Příroda není jen v národních parcích Lidé si zvykli považovat za přírodu pouze hory a lesy, kam vyjíždějí za rekreací jednou za čas. Velmi krásné části přírody se však dají objevit i v těsné blízkosti našich domovů. Jen málo lidí považuje za přírodu příkopy, remízky, břehy potoků, lemy křovin, větrolamy, mokřady a bažiny často se vyskytující v našem okolí. Je proto velmi důležité zajímat se nejen o přírodu chráněných území která je atraktivní, ale především nezapomínat na kousky přírody, se kterými žijeme v těsném kontaktu a které navíc hrají v krajině nezastupitelnou roli. Bez těchto na první pohled nepříliš vábně vypadajících drobných biotopů by krajina byla mnohem chudší. Lidé, kterým záleží na stavu naší přírody, se zabývají ochranou nejen zvláště chráněných území, jako jsou chráněné krajinné oblasti nebo národní parky, ale snaží se co možná nejvíce stabilizovat i krajinu našeho nejbližšího okolí. Tyto problémy by měl řešit územní systém ekologické stability.

Územní systém ekologické stability Metoda územního systému ekologické stability (ÚSES) vznikla na konci 80 let v Česku. Jejími autory jsou Löw, Buček a Lacina. Autoři vycházeli z toho, že v přírodní krajině rozeznáváme přírodní soustavu, v kulturní krajině rozeznáváme kromě přírodní soustavy navíc ještě soustavu sociální (tvořenou člověkem). Tyto dvě soustavy jsou vzájemně propojeny – sociální soustava ovlivňuje přírodní soustavu a naopak. Vysvětleme si základní pojmy: Stabilita krajiny Přírodní krajina má dva typy stability: Endogenní stabilita je stálost určitého ekosystému k normálním a přirozeným vlivům přírody, např. změně klimatu. Nejstabilnější jsou ekosystémy sukcesně zralé (stabilní), klimax. Exogenní stabilita je stabilita ekosystému při mimořádných změnách prostředí, na něž během svého vývoje nebyl ekosystém adaptován (připraven), jsou nepředvídatelné, např. sopka, zemětřesení. Dnes však mají často charakter antropogenní (způsobený člověkem). U nás dnes převažují endogenně (přirozeně) méně stabilní ekosystémy. Člověk je udržuje neustálým dodáváním energie.

Mez ekologické stability V přírodě existují určité hranice, za které není možné dále jít. Tyto hranice však nejsou známé! Člověk svou činností určitý ekosystém využívá, při jeho nadměrném využívání se může stát, že se překročí pomyslná mez stability a celý ekosystém není schopen se vrátit do původního stavu před zásahem člověka. Takto může velmi lehce nastat „ekologická katastrofa“. Územní systém ekologické stability je systém přirozených přírodních prvků krajiny, který by měl vytvořit nezbytné předpoklady pro ekologickou stabilitu krajiny. Je to nepravidelná síť endogenně ekologicky stabilnějších částí krajiny, které v ní jsou na základě předem stanovených funkčních a prostorových kritérií účelně rozmístěny. Kostra ekologické stability Jsou to v současné době existující endogenně ekologicky stabilnější části krajiny. Jinak řečeno všechny stabilnější ekosystémy, které v krajině jsou. Významný krajinný prvek (VKP) Je to ta část krajiny, která je tvořena relativně stabilnějším ekosystémem. VKP mohou mít různou rozlohu, velikost, tvar i význam v lokálním nebo globálním měřítku. Rozlišujeme například: Biocentrum je VKP, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu krajiny. Např. větší lesík, remízek, část CHKO ap. Biokoridor je VPK, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou biocentra. Většina organismů není schopna trvale v biokoridoru žít. Ochranná zóna má za úkol zabránit pronikání negativních antropogenních vlivů do biocenter a biokoridorů. Interakční prvek je většinou liniový segment krajiny, který zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu. Jeho hlavním úkolem je vytvářet alespoň minimální existenční podmínky pro organismy v méně stabilní krajině. Např. protierozní pás ap. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Je to vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. [21]

Územní ochrana přírody Přírodní park je část krajiny k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, která není zvláště chráněna. Přechodně chráněná plocha je území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů. Zvláště chráněná území podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: Národní park je rozsáhlé území v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě dochovanými památkami historických osídlení. Národní přírodní rezervace je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a

jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Sborník materiálů k cyklu seminářů Ochrana příroda v praxi. Vybráno a upraveno –redKontakt: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, 698 01 Veselí nad Moravou. Tel. 518 322 545, e-mail [email protected], www.bilekarpaty.cz/vis

Když o prázdninách prší… …a děti z nudy tropí neplechu, nezoufejte. Poradí vám Jiří Bureš z pardubického Ekocentra Paleta a jeho tým. Když v roce 1996 vydali publikaci Ekologická výchova v mateřských školách, plnou návodů, jak připravit pro děti předškolní a ve věku 1. stupně základní školy zábavné a zároveň nenápadně výchovné aktivity, byl to úspěch. Takový, že loni vydali pokračování s novými návody na kompletní programy ekologické výchovy i drobné výrobní aktivity, hry a hříčky. Například tu najdete návod, jak si udělat na ohni pravý indiánský popkorn, jak rozchodit sochy moai, vypravit se do mravenčího království, postavit v přírodě pec nebo jak zaříkávat déšť…

Deštíček Hra pro rozvoj představivosti, koordinace a spolupráce ve skupině na 10 minut pro neomezený počet dětí. Zvuková aktivita na chvíli přivede déšť, ne-li bouřku, až do domu. Děti si stoupnou čelem do kruhu. Lektor pomalu obchází vnitřkem a postupně jednomu hráči po druhém ukazuje, jaké zvuky má rukama vydávat. Začíná se šustěním − tření dlaní o sebe. Pak přicházejí drobné kapky – ťukání dvěma prsty o dlaň, větší kapky – tleskání dlaní, liják – plácání o stehna, bouřka − plácání o stehna a dusot nohou. S každým zvukem lektor obejde celý kruh a děti se postupně přidávají. Každé dítě má za úkol dělat jen ten zvuk, který mu lektor ukázal (tzn. ne všichni najednou, ale postupně, jak jde lektor po kruhu). Vydržet s prováděním zvuku musí tak dlouho, dokud k němu lektor opět nedojde a neukáže nový zvuk. Po bouřce postupně déšť opadává, takže lektor ukazuje zase zvuky v opačném pořadí – liják, velké kapky, [22]

drobné kapky, zpět k šustění a k úplnému tichu. Posloucháme přitom, jak do domu přichází a odchází bouřka.

Hmatky Hra pro rozvoj hmatového vnímání a paměti, rozlišení materiálů, struktur, podnícení hmatové zvídavosti pro neomezený počet hráčů libovolného věku na 15−30 minut. Pomůckou je plátěný pytlík s drobnými předměty nebo jejich částmi (kulička hliněná, kovová, skleněná, papírová, dřevěná, z alobalu, žaludy, šípky, různé šišky, šupiny ze šišek, ořechy i jádra, semena dýně, čočky, kukuřice, škeble, šnečí ulity, kamínky, guma, kus polystyrénu, molitan, kůže, svlečená hadí košilka, kousek kožešiny, parůžek, svíčka atp. kromě předmětů, které by mohly poranit). Děti po řadě vyzveme, aby sáhly do pytlíku a po nahmatání prvního předmětu zkusily bez zrakové kontroly určit, oč se jedná. Teprve potom mohou předmět vytáhnout. Kdo určil správně, má bod nebo pochvalu (preferujeme-li nesoutěživou formu hry). Zkoušíme tak dlouho, dokud máme v pytlíku nějaké předměty. Zpestřením je hra na zahradníka – určujeme, zda lze nahmátnutou věc úspěšně zasadit a co z toho vyroste. Můžeme se také pokusit určit, zda se jedná o přírodninu či věc umělou nebo zda věc patří do lesa či ne. Děti pak brzy kolem sebe objeví další „hmatky“ a pytlík bude skrývat nová překvapení. Jiří Bureš (editor), Ekologická výchova v mateřských a základních školách. Ekocentrum Paleta, Pardubice 2002. Kontakt: Ekocentrum Paleta, Štolbova 2665, 530 02 Pardubice. Tel. 466 614 352, e-mail [email protected], www.paleta.cz Vybráno a upraveno -red-

Kurz pro učitele – Člověk a prostředí

Řemeslné léto na Rychtě I 4.–11. červenec

Obsahem týdenního kurzu DEV Lipka Brno bude zhruba toto: spřádání vlny, tkaní na rámu, patchwork, tisk na látku, krabičky z lepenky, síťování, filcování ovčí vlny, svíčky z včelího vosku, ruční papír, sádrové masky a pohlednice z přírodnin. Lektorka Zuzana Arsenjevová.

Informace: Lenka Appelová, Slaměnka – tvořivý klub Lipky, Lipka − dům ekologické výchovy, Lipová 20, 602 00 Brno. Tel. 543 211 264, e-mail [email protected], www.lipka.cz

Cestičky aneb prošlapávaná s úsměvem Na kurzu Hnutí Brontosaurus je možno získat tyto kvalifikace: Organizátor Hnutí Brontosaurus – praktikant pro Brontosauří dětské oddíly, Organizátor Hnutí Brontosaurus pro Brontosauří dětské oddíly (vyšší stupeň), Hlavní táborový vedoucí - dle požadavků ministerstva školství. Jedním z poslání kurzu je naučit se základní potřebné věci pro vedení dětského oddílu či pro práci s dětmi obecně. Cílem je však zároveň udělat zajímavý program plný náročných i zábavných her pro věkovou skupinu 17−22 let.

Zdarma vzdělávací akce (akreditace MŠMT) pro učitele 1. a 2. stupně ZŠ a SŠ se zájmem o environmentální výchovu, 9.–15. výchovu k udržitelnému rozvoji ve Střesrpen disku ekologické výchovy a etiky SEVER Horní Maršov v Krkonoších. Program Člověk a prostředí (Člověk mezi lidmiProcházka po Zemi, Co máme za humny, Pán, správce nebo součást, Co si pamatuje krajina, Je jen jedna Země, Meze růstu, Člověk jako občan). Zařazení ekologické výchovy do jednotlivých předmětů, do chodu školy, školní projekty, simulačky, diskuse, tvořivost, terénní pozorování, exkurze po NP Krkonoše. Informace: Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Nám. Dr. E. Beneše 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail [email protected], www.liberec.cz

Řemeslné léto na Rychtě II

27. červenec – 5. srpen

Přihlášky: ZČ HB BRĎO Vlkani Mikulčice, 696 19 Mikulčice 184. Tel. 518 321 502 – Dalimil Toman, e-mail [email protected], http:/www.mikulcice.cz/brontosaurus

Letní škola Rezekvítku pro učitele 4. ročník akreditované vzdělávací akce určené koordinátorům ekologické výchovy na školách, učitelům, vychova28. červenec – telům a pedagogům volného času ve 3. srpen Středisku ekologické výchovy Rychta Krásensko na Drahanské vrchovině. Tvořivě pojatý pobyt, terénní praktika v různých biotopech, Natura 2000, praktické náměty pro výuku, ekohraní, ekologická etika, domácí ekologie, ekologizace provozu školy, školní ekologické plány, ukázky práce s přírodninami, škola jako komunitní centrum. Akci vede Aleš Máchal z Lipky Brno, kvalifikovaní lektoři (mj. Mojmír Vlašín, Dana Kellnerová, Jan Beránek, Dita Dražilová, Jana Ištvanová, Jakub Patočka, Dáša Zouharová). Informace: Aleš Máchal, Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno. E-mail [email protected], tel. 543 211 264, www.lipka.cz

11.–17. srpen

Obsahem týdenního kurzu bude zhruba toto: vosková batika, tkaní na rámu, patchwork, frivolitky, drhání, práce s kůží, malba na sklo, textilní panenky, drobnosti z filcu, obrázky z lýka. Lektorky Zuzana Arsenjevová, Alena Uhříčková. Garant Lenka Appelová.

Informace: Lenka Appelová, Slaměnka – tvořivý klub Lipky, Lipka − dům ekologické výchovy, Lipová 20, 602 00 Brno. Tel. 543 211 264, e-mail [email protected], www.lipka.cz

Učitelský víkend v KRNAPu Klub ekologické výchovy pořádá ve spolupráci s Krkonošským národním parkem na Rýchorách v Krkonoších 5.–7. seminář pro školní koordinátory ekolozáří gické výchovy a učitele přírodopisu a biologie. Z programu: Krkonošský národní parku a jeho statut biosférické rezervace UNESCO, Natura 2000, ekosystémové přístupy k učení o přírodě, celodenní odborná exkurze, diskuse k obsahu učení o přírodě v rámcových vzdělávacích programech. Předběžné přihlášky na adresu: [email protected]

Udržitelný rozvoj na univerzitách International Association of Universities pořádá ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí v pražském 10.–11. Karolinu mezinárodní konferenci Eduzáří cation for a Sustainable Future. Cílem setkání je otevřít prostor pro učitele i management univerzit, ve kterém budou moci sdílet zkušenosti a hledat další cesty, jak ve vy[23]

sokoskolskem vzdelavani uplatnit myšlenku udržitelného rozvoje. Jednání bude probíhat v pracovních skupinách, zaměřených na různé stupně vzdělávání (Bc., Mgr., Ph.D., celoživotní vzdělávání, vzdělávání učitelů), na výzkum, podnikání a řízení univerzit. Pracovní skupiny se budou zabývat hledáním možností jak učit studenty nahlížet na svět očima udržitelného rozvoje, jak tomu uzpůsobit učební plány a metody, jak směrovat výzkum k trvalé udržitelnosti a jak hospodařit v institucích, jako jsou univerzity, udržitelným způsobem. Informace: Ing. Iva Hönigová, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, U Kříže 8, 158 00 Praha 5. Tel. 251 080 355, fax 251 620 441, e-mail [email protected], http://www.czp.cuni.cz/en/vzdel/conferences/ESF/default.htm, http://www.unesco.org/iau/conference/prague/index.html

Všechny barvy botanické zahrady III Cyklus dílen a přednášek o barvířských rostlinách Pražské botanické zahrady v Troji. Malá exkurze do historie bar13. vení pomocí rostlin od pravěku až po září současnost. Ukázky barvení barvířskými rostlinami, kvetoucími v létě – světlicí barvířskou, babtisií, rezedou, kručinkou barvířskou, plody opuncie, kořeny mořeny a svízele syřišťového... Výroba vzorníčku. Každý účastník obdrží doprovodný text. Informace: Pražská botanická zahrada, oddělení pro styk s veřejností, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 - Troja. Tel. 233 54 02 99, e-mail [email protected], www.botgarden.cz

Zvířata v naší mysli Seminář pořádá v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Správa Krkonošského národního parku − Kr17.–19. konošské středisko ekologické výchovy září Rýchorská bouda, zaměřeno na žáky II. stupně ZŠ a SŠ. Cílem programu je rozvíjení odpovědnosti, hledání starostlivých postupů a budování společnosti, která si cení všeho živého a respektuje všechno živé. Program směřuje k prevenci před krutostí a k podpoře laskavosti ke zvířatům. Semináře jsou určeny nejen pro učitele přírodopisu, ale i jiných předmětů, obsahují aktivity využitelné ve všech předmětech. Mohou se zúčastnit rovněž všichni, kteří pracují s dětmi a mládeží ve volném čase, a studenti pedagogických škol. Každý účastník obdrží zdarma publikaci Zvířata v naší mysli. Lektoři: PaedDr. Helena Leblochová (Správa KRNAP, KSEV Rýchorská bouda), Ing. Jiří Novák (Ústřední komise pro ochranu zvířat, MZe), Ing. Tomáš Hajnyš (ZOO Dvůr Králové n. L.), Dita Michaličková, Společnost pro zvířata. Akce je dotována Správou KRNAP. Informace: PaedDr. Helena Leblochová, tel. 499 895 107, e-mail [email protected]

17.–20. září

[24]

Ekologická výchova na Slovensku a v Maďarsku Exkurzi do slovenských a maďarských škol vypravuje Klub ekologické výchovy z Prahy a Brna. Z programu: exkurze his-

torickou částí Bratislavy s průvodcem, návštěvy základních škol specializovaných na ekologickou výchovu, hospitace, výměna zkušeností a výukových materiálů, seznámení se s pojetím výuky na víceletém gymnáziu v Esztergomu, které je zaměřeno na ekologickou výchovu, návštěva historické památky Visegrádu s prohlídkou. Odborný garant exkurze doc. RNDr. Milada Švecová, CSc., vedoucí katedry didaktiky biologie PřF UK, místopředsedkyně KEV. Předběžné přihlášky na e-mail: [email protected]

Papírování pro sluchově postižené Výrobu ručního papíru zdobeného rostlinami pro sluchově postižené pořádá Pražská botanická zahrada v Troji. Tlumočení do znakové řeči zajišťuje SOU pro sluchově posti18 žené. září

Informace: Pražská botanická zahrada, oddělení pro styk s veřejností, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 - Troja. Tel. 233 54 02 99, e-mail [email protected], www.botgarden.cz

Ošatky z pediku 20. září

Pedik je vnitřní část liány Calamus rotang (u nás zvaný také ratan). Jednodenní kurz pro začátečníky. Vyplétat budeme dno i stěny. V ceně je kromě lehkého oběda i veškerý materiál. Lektor i garant Alena Uhříčková.

Informace: Alena Uhříčková, Slaměnka – tvořivý klub Lipky, Lipka − dům ekologické výchovy, Lipová 20, 602 00 Brno. Tel. 543 211 264, e-mail [email protected], www.lipka.cz

Zpracování lnu Seminář Pražské botanické zahrady v Troji pro předem přihlášené školy (27. září pro veřejnost). Přírodní materiály 20. jsou stále módnější, ale víte, jak se získají září ze lnu nitě? Budete si moci vyzkoušet, co bylo třeba udělat, než se mohla začít spřádat nit. Pro pokročilejší přadleny bude ke zpracování přichystána také kopřiva. Možnost zakoupit si vlastní vřeteno. Pro účastníky bude připravena brožura. Informace: Pražská botanická zahrada, oddělení pro styk s veřejností, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 - Troja. Tel. 233 54 02 99, e-mail [email protected], www.botgarden.cz

X. veletrh ekologických výukových programů Jubilejní ročník Veletrhu se uskuteční v Prčicích, respektive pár kroků od Prčic. Jako každý rok půjde o přehlídku nových 25.–28. či osvědčených ekologických výukových září programů pro různé věkové kategorie, semináře (především na témata výchova, šetrný rozvoj regionů), pomůcky k ekologické výchově, které se užívají od Šumavy k Tatrám. Informace: Živá planeta, Miroslav Novák, tel. 272 942 467, e-mail [email protected]

PUBLIKACE Katalog biotopů České republiky Tento katalog je neobyčejná věc. Je to v naší literatuře první publikace s vyčerpávajícím přehledem všech typů přírodního prostředí České republiky, s charakteristikami jejich vegetace, hlavních ekologických faktorů a shrnutím současných znalostí o rozšíření. Podobně jsou zpracovány převody na evropské systémy klasifikace biotopů i na systém fytocenologický, geobiocenologický a systém lesnické typologie. Základní členění obsahu publikace: Vodní toky a nádrže, Mokřady a pobřežní vegetace, Prameniště a rašeliniště, Skály, sutě a jeskyně, Alpínské bezlesí, Sekundární trávníky a vřesoviště, Křoviny, Lesy, Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Publikace vznikla jako základní podklad pro vytvoření dvou evropských soustav chráněných území, zvaných Natura 2000 a Smaragd, v České republice. Na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ji sestavilo dvanáct předních odborníků na klasifikaci vegetace z Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu AV ČR s přispěním mnoha dalších spolupracovníků. Katalog je sestaven především jako terénní příručka pro mapování biotopů. Současně je ale použitelný i jako stručný přehled vegetace České republiky pro středoškolské a vysokoškolské studenty přírodovědného zaměření nebo jako průvodce českou přírodou pro každého zájemce o její bližší poznání. Publikace je k dispozici na www.natura2000.cz Podle www.natura2000.cz -red-

Cesta labyrintem financování EU Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) vydala knihu Průvodce fondy EU pro neziskové organizace, která je první svého druhu v České republice. Překlad z anglického originálu je doplněn o informace specifické pro české prostředí. Na 230 stranách nabízí: Praktické rady pro organizace ucházející se o finanční podporu z rozpočtu EU. Nejširší a nejkomplexnější přehled grantů, programů a finančních fondů EU pro neziskové organizace působící ve všech oblastech a sektorech. Seznam a přehled kontaktů (včetně internetových odkazů) na zodpovědné pracovníky Evropské komise, kteří spravují grantové programy EU, na evropské nadace a další finanční zdroje v Evropě.

Průvodce fondy EU pro neziskové organizace je každoročně vydáván v Bruselu organizací European Citizen Action Service (ECAS), u které NROS zakoupila autorská práva. Česká verze je tak po Estonsku teprve druhým národním vydáním v budoucích nových členských zemích. Cena publikace je 70 Kč, což je snížená cena díky finanční podpoře Ministerstva zahraničních věcí v rámci komunikační strategie ČR před vstupem do EU a Nadace VIA z prostředků programu Trust pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě. Objednávky on line na dobírku http://www.ngo-eu.cz/ objednavka.asp, osobně v Nadaci rozvoje občanské společnosti, Jelení 196/15, Praha. Informace: David Stulík, tel. 603 149 741, e-mail [email protected], www.ngo-eu.cz Tisková zpráva NROS, upraveno –red-

Čistá energie u vás doma Karel Polanecký: Čistá energie u vás doma. Praktický rádce Hnutí DUHA. 90. str., Hnutí DUHA knihu nabízí za cenu poštovného. Lze také stáhnout na www.hnutiduha.cz/publikace/ studie/jak_vyuzivat_OZE.pdf

Užitečný průvodce pro každého, kdo zvažuje, že doma postaví solární kolektor, obec, jež plánuje kotel na biomasu, nebo zájemce o stavbu větrné elektrárny. Autor o knize řekl: „Je určena především laikům, kteří o technické stránce věci mnoho nevědí, ale chtějí na střeše instalovat solární kolektor, postavit doma kotel na dřevo nebo vybudovat větrnou elektrárnu a prodávat proud několika sousedům. Zaměřuje se hlavně na praktické rady, nikoli sčítání ekologických přínosů. Čtenář se dozví, co může od kterého zařízení očekávat, praktické technické rady i na kolik jej přijde, kdy se mu investice vrátí, kde může získat státní dotace a kontakty na dodavatele.“ Informace: Karel Polanecký, Hnutí Duha, tel. 545214431 Zpráva Hnutí Duha, upraveno -red-

POMŮCKY Videoučebnice Chcete učit moderně? Pak jsou tu pro vás videoučebnice Les, Rybník a Louka, pastvina, pole. Videoučebnice Les zahrnuje 14 dílů. Každý má délku 10 minut a je natočen podle učebnice ekologického přírodopisu, jak naznačují názvy jednotlivých dílů: Poznáváme přírodu, Les a světlo, Houby a lišejníky, Mechy a kapradiny, Jehličnany, Lesní byliny a keře, Listnaté stromy a les[25]

ní patra, Bezobrtalí v lese (měkkýši, pavoukovci atd.), Bezobratlí v lese (hmyz), Obratlovci v lese (obojživelníci, plazi), Obratlovci v lese (ptáci), Obratlovci v lese (savci), Les jako celek, Rozmanitost lesů a lesní hospodářství. Tuto videoučebnici připravilo občanské sdružení Ekologická multimedia za přispění s. p. České lesy. Cena všech dílů v celkové délce 80 minut je 800 Kč. Videoučebnice Rybník věnovaná vodnímu ekosystému má šest dílů: Vlastnosti vodního prostředí, Rybník a jeho rostliny, Bezobratlí živočichové rybníka, Obratlovci v rybníku a v jeho okolí, Vodní ekosystémy – rybník, Vodní ekosystémy – řeka a potok. Cena všech dílů videoučebnice Rybník v celkové délce 60 minut je 600 Kč. Videoučebnice Louka, pastvina, pole má pět dílů: Louky, pastviny a pole, Rostliny travních společenstev, Bezobratlí živočichové travních společenstev, Obratlovci na loukách, pastvinách a polích, Vztahy v travních ekosystémech. Cena videoučebnice Louka, pastvina, pole v čisté délce 60 minut je 600 Kč. Videoučebnice učí poznávat přírodu nikoliv podle systematických skupin, ale podle ekosystémů – přírodních celků – s nimiž se každý ve svém životě v naší vlasti setkává. Učí chápat složitost, rozmanitost i zranitelnost přírody, uvědomovat si lidskou odpovědnost za jednání v prostředí, myslet v souvislostech. Jsou koncipovány podle učebnic ekologického přírodopisu schválených MŠMT. Jsou využitelné i pro tradiční výuku přírodopisu. Scénáře videoučebnic připravila RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., nositelka mezinárodního ocenění GLOBAL 500 UNEPu (agentury OSN pro životní prostředí) a předsedkyně Klubu ekologické výchovy. Objednávky: Ing. L. Krušková, Pertoldova 3373, 143 00 Praha 4. E-mail [email protected] Zpráva Klubu ekologické výchovy, upraveno –red-

EXKURZE Historická naučná stezka v Třebíči Historická naučná stezka umožní od tohoto roku návštěvníkům poznat 900 let starou historii města Třebíče. Pro zastavení při procházce po historickém centru města se nabízí sedm zajímavých míst, kde na návštěvníky čeká řada otázek. Stezku totiž doprovází pracovní listy „Poznej město Třebíč aneb Sedmero zastavení“. Jsou určeny především pro 3–6 členné kolektivy mládeže. Z účasti se však nevylučují ani jednotlivci, dospělí či rodiny s dětmi. Pracovní listy přimějí děti i dospělé k tomu, aby naučnou stezkou pouze neproběhli, ale prošli ji s otevřenýma očima. Otázky jsou různé obtížnosti a nepředpokládá se, že všichni zodpoví vše. Stezku bude možno využívat i v rámci [26]

školních výletů, má sloužit k procvičení a doplnění znalostí ze zeměpisu, dějepisu a dalších předmětů. Stezku připravilo středisko Chaloupky za podpory Města Třebíče, v rámci programu Zdravé město. Návštěvníci pak mohou pokračovat v poznávání Třebíče a jejího okolí na naučné stezce v lesích Bažantnice, kterou připravily Lesy ČR, s. p., Lesní správa Třebíč. I k této stezce jsou vyhotoveny pracovní listy. Soňa Křivská Středisko Chaloupky

SOUTĚŽ Škola a energie Občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) uspořádalo soutěž Škola a energie. Cílem je zvýšit informovanost o možnostech úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů energie v řadách žáků, studentů a učitelů základních a středních škol Jihočeského kraje a pomoc školám v otázce správného hospodaření s energiemi. ECČB nabízí v rámci soutěže bezplatně poradenství pro školy na téma úspory energií ve škole a pomoc učitelům při výuce. Pokud učitelé projeví zájem, navštíví odborník z oblasti energetiky vyučování a žákům a studentům představí vybrané téma (Palivové články, Kondenzační kotle, Kogenerační jednotka – výroba tepla a elektřiny nebo CNG – Pohon aut na zemní plyn). Vyučovací hodina bude odborně metodicky a didakticky zpracována a žáci a studenti se budou moci seznámit se zajímavými ukázkami a názornými modely. Podmínkou účasti v soutěži je vyplnění dotazníku. Tyto dotazníky byly rozeslány všem základním a středním školám, gymnáziím a středním odborným učilištím, základním uměleckým školám a speciálním školám v Jihočeském kraji. Dotazník je také na internetové stránce www.eccb.cz. Uzávěrka pro zaslání dotazníků je 30. června 2003. Vítězné školy obdrží osobní počítače a publikace o úsporách energií. Kritériem výběru je aktivní účast školy a co největšího počtu žáků a studentů a originalita a pestrost jejich nápadů. Informace: Poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, tel. 387 312 580, fax 387 312 581, e-amil [email protected], www.eccb.cz Ivana Hlinková

Ceník reklamy v Bedrníku celá vnitřní strana (černobílá + 1 barva) .2 500,- Kč ½ vnitřní strany .................................. 1 250,- Kč atd. celá strana obálky (barevná) .......................5 000,- Kč sponzoring celého čísla, tj. reklama do velikosti celé strany + text + logo firmy v tiráži: „Vydání celého čísla podpořil…“ ....................... 25 000,- Kč

Rezervace není konzervace: kosení vstavačových luk ČSOP Kněžice se již řadu let střídavě stará o 4 – 5 maloplošných chráněných území. Jsou to dvě pastviny s výskytem hořečku českého a jedna pastvina, kde roste jalovec. Naprosto nepřetržitě pečuje o podmáčené louky Urbánkův palouk a Na Podlesích s výskytem prstnatce (vstavače) májového. Český svaz pořádá brigády pro dobrovolníky třikrát do roka. V červnu začínáme víkendovkou Jarní probuzení, následuje na přelomu července a srpna desetidenní Kosení (letos 20. července – 2. srpna) a v listopadu následuje Podzimní uložení (21.–23. listopadu 2003). O Jarním probuzení začínáme s kosením okrajů, na kterých kopřivy dorůstají závratných výšek, vyřezáváme bodláky, případně uděláme drobné zásahy na některé z pastvin. Největší akcí je letní Kosení. Louky to nejsou veliké, ale podmáčený a nerovný terén práci dosti ztěžuje. Sušší a rovnější části poseká v doprovodu zkušeného vodiče naše sekačka Miluška. Občas to ale vzdá

BEDRNÍK červen/2003 časopis pro ekogramotnost www.pavucina-sev.cz Vydává středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina

Toto číslo vyšlo 18.června 2003

Uzávěrka příštího čísla 1.8.2003, tematické zaměření DOPRAVA

na samém začátku, a pak vše závisí na rukou brigádníků a brigádnic, ještě víc však na jejich silné vůli a odhodlání. Žádná sranda vstávat v půl páté, pak se po kolena ve vodě, v roji muchniček a komárů ohánět kosou. Když konečně obě louky lehnou, začíná méně oblíbená etapa. Posekanou trávu je třeba vynosit na, aby alespoň trochu oschla. Ta tráva, kterou by pohrdla i nejhladovější kravka, jde rovnou na hnojiště, ostatní se snažíme úplně usušit a odvézt na okraje, aby měla přes zimu co žrát chaloupecká zvířena. Podzimní uložení názvem naznačuje, že se dokončí práce na loukách, vyštípou se vrbové pruty, odklidí poslední stařina z pastvin, udělá se prořezávka. Ale brigády na Chaloupkách nejsou jen samá práce. Vždycky si najdeme čas i zábavu. Někteří měří své síly v turnajích stále oblíbenější hry pétanque, někteří sedí na stromě a cpou se třešněmi (ano, u nás na Vysočině jsou třešně ještě na konci července), po práci vyrážíme na výlety do okolí, večer je věnován náročným společenským hrám jako Člověče, nezlob se, Žofka či Na vraha. O loňském Kosení jsme dokonce vyjeli na výlet na nedalekou ukázkovou kozí farmu, která má certifikát bio. Zveme tímto všechny nadšence a dobrovolníky na letošní letní kosení. Iveta Vorlíčková ZO ČSOP Kněžice, [email protected], tel. 568 870 434, fax 568 870 359

Grafická úprava, sazba, ilustrace na titulní straně : Petr Kutáček, ([email protected])