Chrám sv. Mikuláše v Lounech ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D.
Císařský otisk stabilního katastru z roku 1843
chrám sv. Mikuláše v datech polovina 13. stol.
založení města Loun a nového farního kostela, který byl jedním z nejbohatších v zemi
1279/1290
poprvé zmíněn lounský farář
1332
první zmínka o kostele
1347
stavba věže po požáru kostela
1383
1419
první zmínka o zasvěcení kostela sv. Mikuláši (v 80. letech byl kostel přestavován) husité ničí kláštery a k záduší kostela přidán jejich majetek
25. 3. 1517
velký požár města – celý kostel vyhořel
1517–1521
oprava věže
Významní lounští faráři Heřman z Kinšperka
1342
kaplan a notář Karla IV.,
Mistr Reimbot z Hradu
1354–1363
osobní lékař Karla IV.
Mistr Vavřinec z Březové
1391–1402
nebyl knězem, dvořan a překladatel, později husitský kronikář
Mistr Václav z Dráchova
1440–1448
kazatel v Betlémské kapli
Jindřich
1520–1525
1523 administrátor konsistoře
Mistr Martin Klatovský
1536–1539
děkan, administrátor konsistoře
Louny před velkým požárem 1517 představa Jana Havránka z roku 1830
Benedikt Rejt (Reid) = Beneš z Loun cca 1484-1534
• odborník na opevnění a klenby • Pražský hrad, Křivoklát, Švihov, Rabí, Blatná • Vladislavský sál, • chrám sv. Barbory v Kutné Hoře • 1520-1538 kostel v Lounech Pavel z Pardubic, Filip z Wimpfen • Benedikt Rejt zemřel v Lounech asi 29. října 1534 vyobrazen ve svatováclavské kapli katedrály sv. Víta
V miniatuře písmene T ze svátku Posvěcení chrámu zachytil iluminátor snad nejstarší podobu lounského kostela. Škoda, že se v té době teprve začínalo pracovat na konstrukci krovu a kolem zdí bylo lešení. Střechu chrámu si malíř musel domyslet. Latinský graduál lounských literátů od Pavla Mělnického z roku 1530.
Jan Willenberg – detail veduty z roku 1602
detail plánku z roku 1727
křtitelnice – Václav Klatovský 1518 Mariánský zvon
stanová střecha
K výhodám patřil především podstatně menší objem střechy, tedy i nižší váha krovu (zároveň úspora dřeva) a zejména nižší zatížení větrem, které bylo u vysokých gotických střech velkým problémem. Anno Domini 1533 krow postawil I. H. Z P. Tesař a mlynář Jan Heliáš z Prahy
1540 kruchta a kazatelna
chrám sv. Mikuláše v datech 1561
postavena dřevěná kruchta českých literátů
1625
v rámci rekatolizace z kostela odstraněny kališnické symboly: oltář, kruchta českých literátů, 1627 stesány reliéfy kalichů na věži
1639
klenotnice ve věži vyloupena Švédy
1664
barokní varhany
1668
patronátní právo ke kostelu odňaté po Bílé Hoře konečně vráceno městu
1684
městu vráceny zkonfiskované zádušní vesnice
1693–1694 barokní lavice
Unikátní modely tří lounských oltářů z roku 1700 (dnes v Národním muzeu) malíř Kristián Šebestián Dittmann z Lavensteinu † 1701
TŘI OLTÁŘE 1701-1706 • truhlář Marek Nonnenmacher • sochaři Jeroným Kohl a František Preiss • malíř Jan Jiří Schummer
• hl. oltář Narození Páně • postranní oltáře patří mezi nejstarší a největší akantové oltáře • nikdy nedošlo k barevné úpravě
1765 přistavěna barokní sakristie
Významné osobnosti pokřtěné v kostele 18. února 1853 Emil Frida pozdější Jaroslav Vrchlický
14. února 1869 Kamil Hilbert
1885–1892 Josef Mocker oprava exteriéru a střechy
východní vikýř snad od J. Mockera
1887 novogotické varhany skříň arch. Josef Mocker varhanář Emanuel Štěpán Petr
1900–1903 Kamil Hilbert nově upraven jižní portál
1920–1926 kostel užíván katolickou i československou církví
Od roku 1920 v Lounech postupně přestoupilo ¾ věřících do nově založené církve československé. Lounský kaplan Rudolf Pařík byl zvolen biskupem, v Lounech mělo být jeho sídlo a chrám sv. Mikuláše se měl stát biskupskou katedrálou. Šest let kostel sloužil oběma církvím, ale kvůli ostrým sporům musel být v letech 1926–1928 zcela uzavřen.
Bohoslužba církve čs. v tělocvičně
Chrámový betlém Byl vyroben asi roku 1928 v mnichovské dílně prof. Sebastiana Osterriedera
1936 zaplynování oltářů kyanovodíkem
1939 Křížová cesta Mistrovským dílem je soubor čtrnácti zastavení Křížové cesty (1939) od sochaře Františka Charváta z Kutné Hory, jehož dřevěné reliéfy dokonale korespondují s oltářem. Předlohou byly obrazy Martina von Feuersteina, pozdního představitele nazaretského uměleckého směru, který do svých romantickonáboženských děl přebíral již i secesní prvky.
1965-1992 poslední generální oprava
1990 liturgická úprava presbytáře kameník Jiří Rusý děkan Milan Bezděk Lustr zhotovil Jiří Kubát z Kamenického Šenova
1995 skleněný procesionální kříž s ostatkem sv. Zdislavy
zhotovila sochařka a restaurátorka Barbara M. Mutter-Šupitarová
1996 nové svícny
1996 nové zvony Václav a Zdislava
V prosklené kapli roku 2003 přibylo barokní sousoší Kalvárie z lounského kostela 14 sv. Pomocníků z 1. poloviny 18. století.
