la Fêlure du Papillon (Rozpolcení motýla)
© Tomá
Bo il
Koprodukce : les alentours rêveurs, Institut Français de Prague, Divadlo Ponec a Tanec Praha, stská ast Praha 3, Ballet National de Marseille (accueil studio 2004), Ballet de l’opéra national du Rhin - Centre Chorégraphique National - Accueil Studio 2004 , Conseil Général de la Nièvre, Maison de Bourgogne de Prague. Spolupráce s : Association la Folia /Christine Bastin, la Chapelle - Montpellier, Mairie de Corbigny, Centre National de la Danse - Pantin pour le prêt de studio.
la Fêlure du Papillon (Rozpolcení motýla)
Choreografie pro dva interprety a monitor
Choreografie : Serge Ambert Video : Sláva Sobotovi ová Sv telný design : Patrick Debarbat Kostýmy : Magdalena Prousková Zvukový design : AltiM Tan í : B tka Májová a Serge Ambert Sv telná technika: David Havel Zvuková technika: Jan Burian Asistenti produkce: Bára Látalová a Sophie Ripoche
Serge AMBERT 22 rue des Halles 75001 PARIS (Francie) mobil : (+33) 662.17.52.40 e-mail :
[email protected]
ü A dále … Touha vyjád it se o uzav ení, deformovaném obraze reality, dualit a o vnit ním boji odehrávajícím se v ka dém z nás. Vycházet z tématu schizofrenie. Hledat vnit ní pohyb, pohyb disharmonii. Riskovat.
pící se uvnit a vytvá ející
Konfrontace s vnit ním bytím (bytostí), kolísání, vy erpání, vybujelá radost …z edi do barev.
© Tomá
Bo il .
„ Co je ta bolest, jen m svírá? Ta ukrytá bolest? Kam vede ta chodba plná dve í vedoucích zas jen do labyrintu? Kdo je ten druhý ve mn , plný barev a ivota, který mi pohlí í do o í skrz mé vlastní ero? “
ü asový plán …
Podzim 2003 : za átek tvorby a hledání, studio skupiny Christin Bastin Leden 2004 : pracovní prezentace v Pantin, v rámci „Danse en chantier“ pod vedením organizace Danse dense. Srpen : rezidence v Chapelle v Montpellier Od 9. do 19. zá í : zkou ení v Centre National de la Danse v Pantin Od 20 do 26. zá í : rezidence v Národním baletu Marseille Od 27. zá í do 10. íjna : rezidence v opatství Corbigny za podpory s Conseil Général de la Nièvre Od 11. do 24. íjna rezidence v v Národním baletu opery v Rhin Mulhouse Od 25. íjna do 7. listopadu : zkou ení v Praze Od 8. do14. listopadu : sv telné a technické zkou ky v divadle Ponec v Praze 15. a 16. listopadu 2004 premiéra v divadle Ponec v Praze Jaro 2005 : turné po eské republice ve spolupráci s Alliances françaises a Maison de Bourgogne
ü Schizofrenie…
Slovo, které v r. 1911 poprvé pou il výcarský psychiatr Eugène Bleurer. Byl to pojem, který podle n j nejlépe vyjad oval rozd lení n kterých psychických funkcí. „Schizo“ pochází z tiny a znamená roz pit, odd lit a „phren“ znamená du e.
ü Úryvky z text ...
« But what is wrong with me, that in order to save my life I must bury it within wheels, wheels strung on radials forming compartments-allotments !- containing only dead things, fetid, empty chambers where shadows and feathers, coal dust and dead flies, drift about, where the smell of gas is pervasive.” Patrick McGrath : « Spider »
(Ralph Fienes in « Spider » from David Cronenberg)
« Il y aurait en nous deux créatures distinctes. Selon Swedenborg, l’ange serait l’individu chez lequel l’être intérieur réussit à triompher de l’être extérieur. Un homme veut-il obéir à sa vocation d’ange, dès que la pensée lui démontre sa double existence, il doit tendre à nourrir l’exquise nature de l’ange qui est en lui. Si, faute d’avoir une vue translucide de sa destinée, il fait prédominer l’action corporelle au lieu de corroborer sa vie intellectuelle, toutes ses forces passent dans le jeu de ses sens extérieurs, et l’ange périt lentement par cette matérialisation des deux natures. Dans le cas contraire, s’il substante son intérieur des essences qui lui sont propres, l’âme l’emporte sur la matière et tâche de s’en séparer. Quand leur séparation arrive sous cette forme que nous appelons la mort, l’ange, assez puissant pour se dégager de son enveloppe, demeure et commence sa vraie vie. Les individualités infinies qui différencient les hommes ne peuvent s’expliquer que par cette double existence. »
Honoré de BALZAC : « Louis Lambert »
ü Itinéraire
Serge AMBERT (choreograf, interpret)
Pro ivotní dráhu Serge Amberta je charakteristická rozmanitost obor , kterými pro el a znorodost tane ních styl , se kterými se konfrontoval. Pochází z um leckého prost edí, jeho matka Nicole Ambert byla profesorkou tance. V dospívání byl p itahován spí e sportem a divadlem. Tan it se rozhodl ji v 16ti letech, proto e tanec pro n j spojuje um ní a fyzi no. Je to v divadle, kde za íná svoji kariéru s Brigitte Mercier v Lyonu a s Hans Peter Cloosem v Aubervilliers. V roce 1983 je v ak anga ován do Baletu Opery v Lyonu, kde se setkává s neoklasickým, ale i klasickým repertoárem moderního tance « Zelený st l » chor. Kurt Joos. V roce 1985 se setkává s Christian Taulellem a stává se interpretem v jeho skupin Ballet Théâtre Populaire. Od roku 1988 tan í s Andy Degroatem a sou asn za íná s vlastní choreografickou tvorbou. Potkává Wilfride Piollet a Jean Guizerixe, u nich tan í «la Conjuration».Poté objevuje barokní tanec a p t let spolupracuje s Ris et Danceries a do roku 1993. Nalézá nový styl, ve kterém se setkává s Francine Lancelot, François Raffinotem, Béatrice Massin a s Ana Yepes. « Atys », (1992)« Zarandanzas ». V roce 1993 ho Christine Bastin anga uje pro op tné nastudování role v «Gueule de loup», následují dv kreace «la Polka du Roi» (1996), « Première Neige » (1997) a «Be» (1999). V této dob tan í také s Jean-Claude Gallottou et Jean-Marc Matosem a ú astní se kreace « Charpentier des ténèbres » s Béatrice Massin a skupinou Compagnie Fêtes Galantes. V roce 1997 za íná spolupracovat s Jacques Fargearelem jako tane ník, ale také jako tv rce zvuku pod jménem AltiM. Podílí se na dvou p edstaveních «Entre Terre et Ciel» (1998) a «le Soleil des innocents» (2000). V roce 1999 ho znovu p ivádí do divadla objev textu Gilles Ribadeau-Dumase «T'as tort Totor», hra je uvedena v Avignonu v Théâtre du Chien qui fume a potom znovu inscenována v rámci setkání Charles Dullin. Na za átku roku 2001 vytvá í choreografii sóla «la Sentinelle» (Hlídka). Dále tan í s Christine Bastin a s Jacques Fargearelem a ú astní se poslední kreace Frédéric Lescura « Vents vivants ». V lednu 2003 asistuje a vytvá i zvukový design k projektu Christine Bastin « Elle et Lui ». V kv tnu 2003 vytvá í choreografii « Cestou s ní », která je jeho první francouzsko- eskou spoluprácí a v Praze je uvedena v divadle Alfred ve dvo e a NoD.
ü Itinéraires bis Sláva SOBOTOVI OVÁ (výtvarnice, videoart)
Slovenská výtvarnice Sláva Sobotovi ová vystudovala V VU v Bratislav a ve svých studiích pokra ovala na AVU v Praze. Zú astnila se n kolika výstav jako nap .: 1998 1999 2000 2002 2003
2004
« Diplomanti »Praha, « Zelená »Praha, « Sport Gallery »Praha, « Trezory »Praha, « 99CZ »Praha, « Citlivá vrstva »Brno « ivot jí slu í »Praha (s M. P chou kem), « Human touch »Cheb, « Z krabic ven! » eské Bud jovice « Stalo se jedné noci »Plze « eskoslovensko »Bratislava, « IN-OUT » (festival digitálního obrazu) Praha « Kompression » (Prinzallee 25/26Berlin -Wedding) « Mesiac fotografie »Bratislava « Obsese sb ru »Jihlava « Zelený Veltlín » Preproduction, Berlin « Parealita »Praha
tka MÁJOVÁ (interpretka)
Mladá eská tane nice B tka Májová vystudovala tane ní konzervato Duncan Center v Praze. hem studia se zú astnila r zných projekt a workshop (Jan Kodet, Mitja Fedotenko, Andre Jolles, Benedette Reuter, Gilles Jobin, Sumako Koseki, Jean Cebron, Virginia Heinen, Piedro Machado-Candoco, Julien Moss, Sophie Ripoche). Svá studia na Duncan Centru ukon ila choreografií « Nezti itelná íz n nekone na ». Na podzim roku 2002 spolupracovala s Claudem Brumachonem na p edstavení « Le Témoin», uvedeno v Praze a v Nantes. Na ja e 2003 se zú astnila projektu « Cestou s ní » (Voyage avec Elle). V srpnu 2003 tan ila v ope e « La Belle et la Bête » brat í Forman v Národním divadle v Praze. V roce 2004 se zú astnila stá e EX.E.R.CE 2004 v Národním choreografickém centru v Montpellier, kde pracovala nap . S Lluis Ayet, Dominique Brun, Frédérique Wolf-Michaud, Lisa Nelson, Mathilde Monnier, Odile Duboc a Mark Tompkins.
ü Momenty
© Tomá
Bo il
