Zeptali jsme se... ...ředitelů VOŠ, děkanů či rektorů vysokých škol i ředitelů jazykovek na jejich školy. Chtěli jsme zjistit, proč se máte hlásit právě k nim. Všichni dotázaní odpovídali na stejné otázky: PROČ BY SI UCHAZEČI O STUDIUM MĚLI VYBRAT PRÁVĚ VAŠI ŠKOLU? ČÍM JE NABÍDKA VAŠÍ ŠKOLY ZAJÍMAVĚJŠÍ, NEŽ NABÍDKA OSTATNÍCH? Hana Slámová, zástupkyně ředitele VOŠIS Praha 4 „Nabízíme ve spolupráci s VŠE a FF UK dva denní bakalářské programy z oblasti informačních systémů a knihovnictví. Dále pak prakticky orientované programy VOŠ knihovnictví a výstavnictví, a to i dálkově. Pro absolventy VOŠ pak jednoroční dálkový bakalářský program ve spolupráci s irským Institute of Technology Sligo. V uplynulých 14 letech si nás vybralo více než 2000 mladých talentovaných lidí. I to je důvod, proč studovat u nás. Uplatníte se kdekoli.“
Miroslav Zapletal, ředitel VOŠ Pardubice „Nabízíme čtyři technické obory a obor Sociální práce. Lékařská elektronika je jediný obor vyššího odborného studia v České republice, který je zaměřen na problematiku medicínské techniky a jejího užití v praxi. Ostatní obory stojí na pevných pilířích výpočetní techniky, která je velmi silnou stránkou naší školy. Za dobu naší existence máme vybudovanou spolupráci s firmami v celé České republice, což se projevuje ve velmi kvalitní půlroční odborné praxi a uplatnění absolventů. Pro všechny studenty máme kvalitní infrastrukturu včetně knihovny s profesionálním personálem, studovny a dalšího vybavení.“
Alena Dofková, ředitelka VOŠ a OA Tomáše Bati, Zlín „Naše škola se zabývá po 70 let své existence výukou ekonomických disciplín. Máme již 13 000 absolventů, kteří byli a jsou vždy dobře připraveni pro praxi. Od roku 1992 nabízíme vyšší odborné studium marketingu, finančního řízení a účetnictví. V obdobných oborech nabízíme ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně i profesně zaměřené bakalářské programy. Potřeby ekonomiky kraje, ale i celé republiky průběžně zohledňujeme skladbou volitelných předmětů. Jsme škola, kam má smysl
chodit – získané vědomosti a dovednosti vám zabezpečí, že se v praxi neztratíte.“
Aleš Stránský, zástupce ředitele VOŠ a SOŠ G. Habrmana Česká Třebová „Klademe důraz na praktickou orientaci výuky, proto spolupracujeme s firmami po celé ČR. Dlouhodobé praxe studentů v organizacích mají důležité místo v profilu absolventa. Jsme aktivní na mezinárodní scéně, škola získala za kvalitní výuku jazyků evropskou cenu LABEL. Máme nadstandardně vybavené učebny výpočetní techniky. Ve studovně mají studenti k dispozici odbornou literaturu, časopisy i počítače s volným přístupem na internet. Pokud máte zájem o síťové technologie, můžete u nás ve vzdělávacím středisku Cisco síťová akademie absolvovat příslušné distanční studium zdarma.“
Jiří Uherek, zřizovatel SVOŠ Goodwill, Frýdek Místek „K nástupu nejsou třeba přijímací zkoušky, máme nízké školné. Pořádáme různé kurzy zdarma (letuška, animátor, průvodce, základy podnikání, různé jazyky). Škola zajišťuje ubytování i praxi studentů v zahraničí s možností výdělku. Součástí školy je také cestovní agentura. Máme levná vlastní skripta i materiály ke studiu a sportovní aktivity zdarma – krytý bazén, kryté i venkovní kurty, fitnes, tělocvičny.“
Ladislav Jirků, rektor Vysoká škola polytechnická, Jihlava „VŠPJ je veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu a jejím charakteristickým rysem je praktické zaměření výuky. Toho je dosaženo také dlouhou studijní praxi, díky níž získají mnozí studenti první kontakty na budoucí zaměstnavatele. Vzhledem ke své velikosti poskytuje škola osobní přístup ke studentům. Ten je podporován i kvalitní a zavedenou psychologickou poradnou. Studium je doplněno
řadou volitelných aktivit v oblasti sportů a pobytu v přírodě. Jihlava je ale i příjemným městem s bohatou kulturní nabídkou.“
Ignác Hoza, rektor Univerzita Tomáše Bati, Zlín „Jsme mladá univerzita, charakteristická svou extrémní dynamikou a otevřeností světu. Vychováváme absolventy širokého spektra oborů, kteří si bez obtíží najdou uplatnění. Velký důraz klademe na studium jazyků, univerzita je dvojjazyčná, působí u nás řada zahraničních pedagogů a vědců. Naši studenti mají možnost strávit část studia v zahraničí.“
Karel Suchý, proděkan pro ped. činnost Zem. fak. Jihočeské univ., Č. Budějovice „Nabízíme atraktivní strukturu oborů, včetně moderních disciplin z oblastí biotechnologií a ekologie zemědělské krajiny. V Evropě unikátním oborem, vymykajícím se zažitým představám o zemědělských disciplinách je Biologie a chov zájmových organismů. Výhodou fakulty je možnost ubytování všech studentů prvních ročníků a koncentrace veškerých výukových, ubytovacích, stravovacích a sportovních prostor v univerzitním kampusu.“
Ivan Barančík, rektor Vysoká škola logistiky, Přerov „VŠLG nabízí studentům možnost seznámit se s nejnovějšími poznatky, závěry a výstupy v oboru logistika. LOGISTIKA je pojmem budoucnosti, perspektivním a novátorským pojetím řízení s širokým uplatněním v praxi, také proto, že to vše v oboru logistika zatím nenajdete na jiné vysoké škole ČR nebo SR. Navíc za relativně nízké školné.“
Maya Kopecká, ředitelka Caledonian School, Praha 5 „Garantujeme studentům kvalitní výuku, kvalifikované lektory s pedagogickým vzděláním a praxí. Výuka probíhá v malých skupinkách a větší část hodiny učí rodilý mluvčí. Studenti mají zdarma přístup do naší knihovny a konverzačního klubu. K dispozici je studentská kavárna. V loňském roce jsme připravili nejvyšší počet studentů v ČR ke cambridgeským zkouškám.“
Pavel Chabičovský, ředitel Lingua Centrum jaz. škola, Olomouc „Díky své velikosti vám zaručujeme, že kurz vždy otevřeme, navíc studium angličtiny pro nejméně čtyři stupně pokročilosti. Učebnice v hodnotě 600 Kč dostanete zdarma. Vyučují kvalifikovaní lektoři s praxí a osvědčení rodilí mluvčí. Není nutné skládat přijímací zkoušky.“
Eva Mocová, ředitelka Bohemia Institut, Praha 10 „Jsme centrem celoživotního vzdělávání. Pomaturitní jazykové studium u nás lze vhodně kombinovat se studiem akreditovaných odborných kvalifikací. V jazykových kurzech nabízíme různé stupně pokročilosti. Vše realizujeme pod jednou střechou, v moderně vybavených prostorách studenti naleznou nejen učebny, ale také studovnu, kopírku, internet, i prostory pro coffee break…“
Jiří Kubeš, ředitel První soukromá škola jazyků, Chrudim „Vyučují u nás jen kvalifikovaní učitelé, máme dlouhodobé zkušenosti s pomaturitním studiem, sídlíme v centru města v bývalém klášteře s ‘Rajskou zahradou‘“.
www.ssvs.cz
7
Vy‰‰í odborné ‰koly: – studium s praxí Vyšší odborné školy jsou pro velkou část maturantů zajímavou alternativou ke studiu na vysoké škole. Každoročně nabízí místa pro zhruba třináct tisíc uchazečů. Vyšší odborné studium je určené absolventům všech typů středních škol, kteří úspěšně složili maturitu. Absolventi získají ucelenou kvalifikaci, potřebnou pro úspěšné uplatnění v řídících funkcích i na místech, která vyžadují samostatnou práci a rozhodování. Charakteristikou studia na VOŠ je praktická orientace a důraz na využití teoretických poznatků v praxi. Ve skutečnosti to znamená, že jako student vyššího odborného studia se seznámíte s potřebnými teoretickými základy, nebudete však nutně pronikat do všech jejich hlubin a tajů. Spíše se soustředíte na to, jak jsou tyto poznatky uplatňovány v praxi daného oboru, abyste je mohli později bez problémů využít ve svém zaměstnání či podnikání. Měli byste se naučit vést a řídit tým spolupracovníků, rozhodovat se a svoje rozhodnutí
ké studium baví zjišťovat, jak věci fungují v praxi, může pro vás být vyšší odborné studium dobrou volbou. Hlavní charakteristiky vyššího odborného studia jsou již poměrně známé. Nový Školský zákon, platný od ledna 2005, přinesl ale některé drobné, nikoli však nepodstatné změny. Zkusme si tedy shrnout hlavní znaky studia: • Délka denní formy studia je tři roky, u některých zdravotnických oborů až tři a půl roku. Je možné studovat i dálkově, večerně, distančně či kombinací těchto forem, studium je pak čtyřleté. Kromě dálkového studia jsou další formy zatím spíše výjimečné.
ších letech akreditací, která by měla garantovat odpovídající úroveň studia. • Studijní plány obsahují povinné i volitelné předměty nebo moduly umožňující studentům specializaci a profilaci. Některé školy přešly na kreditní systémy, které vám umožní lepší volbu studijní cesty a flexibilitu při plánování vlastního studia. • Specifickým znakem je odborná praxe jako součást studia. Je organizována různě, neměla by být kratší než několik měsíců. Praxe vám nejenom pomůže zjistit, jak to vypadá v oboru ve skutečnosti, ale může vám pomoci i k prvním kontaktům s budoucím zaměstnavatelem. Z praxe můžete čerpat náměty a podklady při přípravě absolventské práce.
Po ukonãení Absolvování vyššího odborného studia vytváří dobrý základ pro nalezení zaměstnání. Není ale vyloučeno další studium na vysoké škole. Novinkou je, že u přijímacího řízení na vysoké školy mohou mít absolventi VOŠ stanoveny zvláštní podmínky, které respektují předchozí výsledky ve vyšším odborném studiu. V praxi by to mohlo znamenat urychlení postupu při vysokoškolském studiu, i když některým teoretickým předmětům z nižších ročníků se zřejmě nevyhnete. Tento přístup není závazný, je dán vysokým školám jako možnost. Jak k němu jednotlivé fakulty veřejných vysokých škol přistoupí, ukáže až čas. Dá se čekat, že této možnosti využijí především soukromé vysoké školy a nabídnou rychlé dosažení bakalářského titulu.
umět prosadit, zapojit se do týmové práce, formulovat myšlenky. To vše by kromě nezbytného teoretického základu mělo studium zajistit právě svou praktickou orientací, praktickým procvičováním teoretických poznatků, dlouhodobou praxí v podnicích, důrazem na znalost jazyků, výpočetní techniky, sociálních a komunikačních dovedností, prací na případových studiích a projektech. Pokud vás spíše než teoretické, akademic-
8
• Studium je zakončeno absolutoriem. To sestává ze zkoušky z odborných předmětů, cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Po absolvování obdržíte diplom s vyznačením školy a oboru a získáte nárok psát si za jménem neakademický titul diplomovaný specialista, ve zkratce DiS. • Cíle a obsah studia si určují školy samy, vycházejí přitom z požadavků profesní sféry. Studijní obory prochází a projdou v nejbliž-
Jak se pfiihlásit ke studiu? Podmínkou přijetí ke studiu je maturita. Škola si může stanovit vlastní podmínky pro přijímací zkoušky odpovídající znalostem absolventů středních škol. Některé školy přijímací zkoušky nedělají. Uzávěrka přihlášek pro první kolo přijímacího řízení musí být do 31. května, přijímačky pak obvykle následují ve druhé polovině června. Mnohé školy ale vyhlašují další kola přijímacího řízení v průběhu prázdnin, nejčastěji koncem srpna. U některých škol naleznete tyto informace v části věnované jejich prezentaci. Poslední termín přijímacího řízení ke studiu je možný nejpozději do 30. září. Přihlášku ke studiu na vyšší odborné škole byste měli dostat na střední škole, případně o ni můžete požádat příslušnou vyšší odbornou školu, na niž se chcete přihlásit. Jistě bude vyhovovat i přihláška ke studiu na vysoké škole. Formulář můžete také koupit v některé
z prodejen SEVT (www.sevt.cz). Běžně ale většině škol stačí, když jim svůj zájem s příslušnými údaji (jméno, bydliště, střední škola, zvolený obor apod.) včetně kontaktu dáte najevo nějakou kulturní formou. Přihlášky po internetu nejsou u VOŠ zatím příliš rozšířené. Počet škol, na něž se můžete hlásit, není omezen. Zpravidla budete požádáni o uhrazení administrativního poplatku za přijímací řízení. V případě přijetí Vás škola požádá o zaplacení první splátky školného do 15 dnů od obdržení rozhodnutí o přijetí.
Kolik to stojí? Na studium každého studenta dostává každá vyšší odborná škola příspěvek ze státního rozpočtu. Přesto je pro pokrytí nákladů na studium vybíráno i na veřejných vyšších odborných školách školné, které se pohybuje v rozmezí od 2500 do 5000 Kč ročně v závislosti na příslušném studijním oboru. Ředitel školy může ve výjimečných případech odpustit ze školného až 50 procent. Soukromé školy vybírají školné vyšší, podle vlastní kalkulace. Jeho výše se pohybuje zhruba mezi 15 a 30 tisíci Kč za rok. V inzertní části brožury informující o jednotlivých školách je často výše školného uvedena. Další náklady souvisí s dojížděním, ubytováním, studijními potřebami a podobně. Ty s sebou přináší každé studium. U dopravy může být výhodou, že síť škol je poměrně hustá, takže snad najdete vhodnou školu v blízkosti Vašeho bydliště. Anebo naopak co nejdál od rodičů. To závisí na preferencích. Přejeme Vám dobrou volbu a úspěch při přijímačkách i studiu.
Tucet rad, jak si vybrat dobrou vy‰‰í odbornou ‰kolu Mezi jednotlivými vyššími odbornými školami mohou být rozdíly, ať už v pojetí studia, atmosféře, nabídce služeb pro studenty ... Předkládáme Vám několik rad, či spíše charakteristik, k nimž můžete přihlédnout při výběru vhodné vyšší odborné školy. Ačkoli je oproti vysokým školám šance na přijetí na vyšší odbornou školu v průměru vyšší, i zde jsou v zájmu o jednotlivé obory rozdíly. Málokoho asi překvapí, že větší zájem je obecně o umělecké a humanitní obory, menší naopak o technické, zdravotnické a zemědělské obory. Ale rozdíly jsou i mezi školami s podobnými obory. Šance navíc jsou poměrně dobré. Informace o zájmu o studium v roce 2007 najdete na www.ssvs.cz. Mnohé vyšší odborné školy jsou samo2. statné instituce, některé sdílejí prostory se střední školou. I na nich se snaží obě úrovně rozlišovat, a to i prostorově, nicméně ne vždy to je jednoduché. Zvažte, nakolik Vám něco takového vyhovuje či vadí a nakolik se škole daří obě části oddělovat. Studium by se mělo blížit svou organi3. zací a pojetím výuky studiu na vysokých školách. To znamená, že školní rok je rozdělen na semestry a zkoušková období, lze jasně odlišit přednášky a cvičení. Podívejte se na studijní plány oboru. Pro přípravu na praxi a povolání je pod4. statný prostor pro samostatnou práci studentů, praktické projekty nebo diskuse při seminářích. Zkuste se podívat na studijní plány, rozvrh studia, zkuste se zeptat známých. Počet vyučovacích hodin – mělo by jich být kolem šestadvaceti týdně, záleží na oboru – a vůbec celé uspořádání studia by měly vytvářet prostor pro tyto aktivity. Z hlediska profesní profilace podle zá5. jmu studenta je podstatná volitelnost studijních předmětů nebo bloků, především ve vyšších ročnících. To je ale často podmíněno dostatečným počtem studentů v ročníku. Z tohoto pohledu se ukazuje, že by mělo být alespoň šedesát studentů v ročníku, pokud nejde například o umělecký obor se speciálními podmínkami. Údaje o počtu přijímaných Vám škola jistě sdělí. Odborná praxe by měla být souvislá 6. a rozhodně by neměla trvat méně než několik měsíců. Teprve v takovém případě může student hlouběji nahlédnout do prostředí, dostat se k samostatným úkolům a samostatné práci. To využije při přípravě absolventské práce, kterou na závěr studia obhajuje. Studenti často během praxe získají kontakt na budoucího zaměstnavatele. Některé školy nabízejí dobrým studentům možnosti praxí v zahraničí a taková zkušenost je jistě neocenitelná. Informace o délce praxe jistě na škole zjistíte. Podívejte se na web školy, jaké jsou tam informace o odborných praxích, kde probíhají, jaký je jejich obsah. Nebo se ptejte na škole. Pedagogové působící na vyšší odbor7. né škole mají používat jiné metody práce a jiný přístup ke studentům než učitelé na školách středních. Koneckonců i hloubka specializace je zde na zcela jiné úrovni. 1.
Proto, pokud vyšší odborná škola existuje společně se školou střední, měli by se přednášející na vyšší stupeň studia specializovat (ne tedy učit jednu hodinu na vyšší a další na střední škole). U samostatně existujících vyšších odborných škol je v tomto ohledu situace přehlednější. V každém případě by měli se školou spolupracovat – i při výuce – specialisté z praxe. Odpovídá to praktickému zaměření tohoto typu studia. V poslední době stále více VOŠ nabízí společně s vysokými školami bakalářské programy, v takových případech je profilace pedagogů zcela nezbytná. Dobrá vyšší odborná škola by měla být 8. dostatečně materiálně zabezpečena. To znamená, že by zde měla být knihovna se studovnou a dostatkem literatury pro samostudium a samostatnou práci. Samozřejmostí by měl být přístup studentů k výpočetní technice a internetu, a to i mimo výuku. Nejlepší je vypravit se na školu, podívejte se, jestli nabízí den otevřených dveří. Vyšší odborné školy by měly spolupra9. covat s obdobnými školami v zahraničí, tedy s vysokými a vyššími školami, spolupráce se středními školami v tomto ohledu příliš nenapoví. To jim umožňuje vysílat část studentů na zahraniční stáže, respektive odborné praxe. Mnohé školy se snaží pochlubit mezinárodními kontakty na svých webových stránkách. Celkový počet studentů přijímaných do 10. prvního ročníku, ale i studentů na celé škole může ovlivňovat kvalitu a pestrost studia. Větší škola může nabídnout svým studentům větší pestrost, více volitelných prvků a snáze zabezpečí potřebnou profilaci vyučujících. Malá škola si těžko bude vydržovat odborníka na úzkou speciální oblast, řešením může být dohoda s externistou. Počet přijímaných jste zjišťovali již po přečtení bodu 5. Školy by měly mít pro zájemce připrave11. né vlastní informační materiály tak, aby se každý adept mohl se školou seznámit – a to nejen co se týká cílů či parametrů studia. Nakonec, proč si neověřit, jak školní realita odpovídá tomuto desateru. Mnohé informace lze najít na webových stránkách škol. Určitě dobrým vysvědčením pro vyšší 12. odbornou školu je dobré hodnocení její kvality externí institucí. V současnosti mnoho informací není. Něco mohou napovědět inspekční zprávy, které najdete na www.csicr.cz. V minulosti byly některé školy oceněny certifikátem kvality programu EVOS po hodnocení komisí odborníků ze školství a praxe. Více na www.ssvs.cz. Některé školy podstoupily certifikaci kvality, jiné hodnocení zahraničních institucí nebo zahraničních škol. Nejlepší je ale zkusit zjistit názory známých mezi současnými studenty, máte-li tu možnost.
www.ssvs.cz
9
Jak si vybrat správnou
VYSOKOU ·KOLU? Někteří z vás mají už možná jasno, který obor chtějí studovat. Avšak stále před nimi stojí nelehký úkol vybrat vhodnou školu, která ho nabízí. I nezasvěceným je totiž jasné, že studium ekonomie na VŠE v Praze bude odlišné od stejného oboru na jihlavské polytechnice. Oboje má své výhody i nevýhody. Podle jakých kritérií tedy zvolit správnou školu? I když to děkanové fakult neradi slyší, studium na vysoké škole je v současné době určitým druhem životního stylu. Není jen přípravou na budoucí povolání, ale velkou a důležitou částí života. Studiem si prodlužujeme mládí, studium nám umožňuje cestovat, trávit čas s kamarády a věnovat se zálibám. Škola, kterou si vybíráme, přitom zásadně ovlivní nejen nejbližší roky, ale celý náš život. Proto stojí za to zamyslet se, jestli náš výběr školy není postaven jen na jednom kritériu, například obtížnosti přijímaček. Podle rozsáhlých průzkumů mezi vysokoškoláky se ukazuje, že mnoho z nich podávalo přihlášky na základě náhlého vnuknutí, rady kamaráda nebo strachu z nepřijetí. Po roce pak zjišťují, že je studium na oné škole nebaví, a ocitají se v situaci, kdy si mohou volit jen ze samých nevábných alternativ: nové přijímačky na jinou vysokou školu, dokončení školy, která je však nemotivuje, či úplné ukončení studia. Pokud se chcete podobné situace vyvarovat, pečlivě zvažte veškerá pro a proti jednotlivých fakult. Abyste si byli jisti, že jste některé závažné kritérium výběru školy nepřehlédli, nabízíme několik důležitých otázek, které byste si – coby uchazeči o studium – měli položit.
Jaká je ‰ance na pfiijetí? Je-li reálná pravděpodobnost přijetí menší než 15 procent a nejste zrovna dítě štěstěny nebo génius, raději si dejte ještě jednu přihlášku na jinou fakultu. Na některých školách je bohužel výsledek přijímací zkoušky stále spíše dílem náhody než vašich schopností. Jaká je na dané ‰kole mortalita 2. neboli úmrtnost? Mortalita znamená počet studentů, kteří zanechají studia nebo jsou vyhozeni. Skládá se ze dvou složek. První tvoří studenti, kteří na danou látku prostě nestačili. Druhá složka je tvořena studenty, kteří se sami od sebe rozhodli studia zanechat nebo se vyhodit z nejrůznějších důvodů nechali. Mortalita je velmi důležitým ukazatelem náročnosti školy. Je třeba si uvědomit, že náročnost školy vůbec nesouvisí s náročností přijímacích zkoušek. Ve většině případů je to právě naopak, tj. když s trochou štěstí uděláte extrémně těžké přijímačky, následujících pět let se pro vás stane procházkou růžovým sadem. Na druhé straně jsou školy, na něž vás přijmou téměř automaticky, za rok jste však na dlažbě, i když jste nedělali nic jiného, než studovali haldy skript a odborných knih. 1.
10
Jak je studium ãasovû nároãné? Kolik hodin týdně připadá na přednášky, cvičení a semináře? Kolik času je potřeba strávit přípravou na výuku? Kolik času zabere učení na zkoušku? Na tyto otázky je těžké odpovědět, škola od školy se zásadně liší. Jaká je kvalita v˘uky? 4. Jsou profesoři na škole na slovo vzatými odborníky ve svých oborech? Umějí své znalosti dobře zprostředkovat? Čtou na přednáškách pouze skripta, nebo se dostanou i k doplňujícím informacím a zajímavostem? Dávají na konci přednášky prostor k diskusi? Nepožadují u zkoušky absurdní podrobnosti? To vše rozhoduje nejen o tom, jak se budete muset učit, ale i jak vás to bavit či otravovat. Jací jsou na ‰kole studenti? 5. Vybírají si školu studenti spíše s lepším, nebo horším prospěchem ze střední školy? Jsou tu spíš studenti, které daná škola baví, nebo ti, kteří se jinam nedostali? Je obvyklé chodit často do hospody, nebo se tráví čas ve školní knihovně? Je na škole více studentek, nebo studentů? Navštivte nějakou přednášku, i na první pohled se dá leccos poznat. Kolik studentÛ je v jednom 6. roãníku? Na školách, kde je v prvním ročníku na jednom oboru 700 studentů, se člověk cítí jinak než na škole s oborem pro patnáct studentů. Jaké jsou moÏnosti ubytování? 7. Dnes už nejsou koleje příliš nedostatkovým zbožím, ale záleží na ceně a kvalitě, kterou od ubytování očekáváte. Do pár měsíců by měli všichni zájemci najít vhodné mís3.
to. Spíš si rozmyslete, kolik můžete za bydlení platit. Na soukromých školách přistupují k zabezpečení ubytování pro studenty různě, od zajištění kolejí přes doporučení možností bydlení až po ponechání této otázky na samostatnosti studentů. Roste zájem o ubytování v soukromí, ale pro takové řešení zpravidla potřebujete najít další do party a i to může chvilku trvat. Spolupracuje ‰kola se 8. zahraniãními vysok˘mi ‰kolami? Pokud má škola nějakého zahraničního partnera, je to alespoň v omezené míře záruka kvality. Navíc budete moci chodit na přednášky v cizím jazyce a také pro vás bude jednodušší v budoucnu se někam do zahraničí na studia nebo praxi dostat. Jaké budu mít po ‰kole 9. uplatnûní? Jak˘ má ‰kola kontakt s praxí? O většině českých vysokých škol bohužel stále platí, že jimi poskytované vzdělání je příliš akademické a vzdálené od praxe. Na některých to můžete dohnat brigádami či stážemi ve svém volném čase, na jiných to však z časových důvodů není možné. Některé, především neuniverzitní vysoké školy mají odbornou praxi jako součást studia. Líbí se mi ta ‰kola? 10. Zkuste školu navštívit v době výuky, abyste získali představu o atmosféře, která tu panuje. Výběr školy je vaše svobodné rozhodnutí, jímž dáváte najevo, že se do akademické obce školy rádi zařadíte. Pokud je vám tato představa jen trochu proti mysli, radši se na ni ani nehlaste. Mnohé informace můžete získat na studijních odděleních a internetu. Určitě nezapomeňte na den otevřených dveří, během něhož se dozvíte zásadní informace pro přijímací řízení. Když si vše rozmyslíte, máte šanci vybrat dobře.
Základní informace o pfiijímacích zkou‰kách Přijímací řízení je zcela v kompetenci vysoké školy. Přijímací zkoušky jsou téměř vždy písemné. Některé typy škol (například humanitního zaměření) navíc vyžadují zkoušky ústní a na uměleckých školách probíhá ještě praktické ověřování talentových dispozic. U mnoha škol počet uchazečů vysoce převyšuje nabídku studijních míst (někdy i více než pětkrát). Na vybraných školách (jejich počet stoupá) používají test obecných studijních předpokladů. Ubývá škol, na nichž přihlížejí ku prospěchu během studia na střední škole a k maturitnímu vysvědčení.
Řada škol si přijímací zkoušky (testy) zajišťuje sama, některé školy používají testy vytvořené společností Scio. Přihlášku na vysokou školu musíte podat obvykle do konce února příslušného roku. Soukromé školy si stanovují termíny samy. Na umělecké obory a architekturu je již kvůli talentovým zkouškám letos pozdě. Na školy, o které je malý zájem, se však lze hlásit ještě v červenci. Každý uchazeč může podat neomezený počet přihlášek. Termíny přijímacích zkoušek mohou ale vzájemně kolidovat a to, že má člověk zkoušky jinde, není důvod k omluvě.
5
dÛvodÛ neúspûchu u pfiijímaãek
Podali jste si přihlášku na školy, kam je velmi těžké se dostat. Je-li reálná pravděpodobnost přijetí menší než 15 %, raději si dejte ještě jednu přihlášku jinam. Na některých školách je bohužel výsledek přijímací zkoušky stále spíše dílem náhody než vašich schopností.
Typy vysoko‰kolsk˘ch institucí a studia Univerzita: Tradiční vysoká škola s různými fakultami Celkem 27 škol v ČR se 151 fakultami a ústavy Obvykle větší instituce s tisícovkami studentů Studium vychází z klasických akademických hodnot spojujících výuku s vědou a výzkumem Nabízí vám bakalářské, magisterské a později doktorandské studium, často stupňovitě, na sebe postupně navazující Univerzity jsou převážně veřejné vysoké školy, za studium tedy neplatíte Statut univerzity získávají postupně i soukromé vysoké školy, které prokázaly potřebnou úroveň V roce 2007 přijaly na 93 tisíc uchazečů z celkem 131 tisíc zájemců, 72 tisíc z nich se pak zapsalo na jednu či více fakult Šance na úspěch se stále zvyšují, vloni byly přijaty dvě třetiny uchazečů, u bakalářských programů v denní formě dokonce tři čtvrtiny. Jsou velké rozdíly mezi atraktivními obory (práva, ekonomie, medicína či umění), méně atraktivními obory (technické, zemědělské) i jednotlivými školami Neuniverzitní vysoká ‰kola: vysoké školy, nečlení se na fakulty 42 škol v ČR Zpravidla menší instituce s nejvýše stovkami studentů a odpovídající atmosférou Přináší spojení teoretických základů s praktickým pohledem, studium má být více zaměřeno na aplikace teorie v praktickém životě Nabízí Vám především bakalářské programy, ale můžete najít i navazující magisterské programy Neuniverzity jsou především soukromé, za Nové
studium zaplatíte školné od třiceti tisíc korun ročně výše, existují už ale nově i dvě veřejné neuniverzitní vysoké školy, kde můžete studovat bezplatně V roce 2007 přijaly 12,9 tisíce uchazečů ze 16 tisíc přihlášených, přes 11,5 tisíce přijatých se pak ke studiu skutečně zapsalo Převis zájmu takřka neexistuje, i když i zde se najde škola s dvojnásobným zájmem Bakaláfiské studium na vy‰‰í odborné ‰kole: Studium probíhá ve spolupráci s některou vysokou školou, budete formálně studenty vysoké školy – její vysokoškolský diplom na konci studia také získáte Studium probíhá na vyšší odborné škole s využitím jejího zázemí i pedagogů, kteří se střídají s vysokoškolskými přednášejícími Jedná se zhruba o 20 škol v ČR Zpravidla jsou to menší školy s nejvýše několika stovkami studentů Obvykle jde spíše o praktičtěji zaměřený program včetně odborné praxe, vše ale závisí na dohodě mezi VOŠ a příslušnou vysokou školou Nabídnou vám zde výhradně bakalářské programy Spolupracuje-li při poskytování oboru vyšší odborná škola s veřejnou vysokou školou, jako student této vysoké školy za studium neplatíte, jedná-li se o spolupráci se soukromou vysokou školu, počítejte se školným Počty přijatých nejsou známé, neboť jsou započítáni do údajů o přijímacím řízení na vysokých školách, odhadem může jít zhruba o dva až tři tisíce studentů ročně Převis zájmu bude pravděpodobně o něco nižší než na odpovídající fakultě vysoké školy, takže máte větší šanci na přijetí.
Odmítáte alternativu studia na VOŠ nebo soukromých vysokých školách. Mezi mnohými studenty panují předsudky o nízké kvalitě soukromých škol a studia na vyšších odborných školách. Doporučujeme zajít se podívat na dny otevřených dveří do těchto škol. Vyberte si ty, které vás zaujmou nabízeným oborem a neodradí vysokým školným. Výhodou VOŠ a soukromých vysokých škol jsou dobré podmínky pro přijetí. Ty však neznamenají, že se celou dobu studia po vás nic nevyžaduje! Nejste o své volbě přesvědčeni. Nemáte žádné specifické zájmy a jen zkoušíte, jestli vás někde vezmou. Pro studium na většině vysokých škol je potřeba mít silnou motivaci, která se projevuje v přečtené literatuře, praxích či jiných mimoškolních aktivitách. Přijímací komise se u ústních pohovorů na tuto složku rády zaměřují. Pokud si nejste s výběrem oboru či školy jisti, běžte se poradit s odborníkem. Bližší informace vám podá váš výchovný poradce nebo psycholog v pedagogicko-psychologické poradně. Maturovali jste z jiných předmětů, než ze kterých děláte přijímací zkoušky, a nestihnete se připravit. Nedostatečná příprava je logicky příčinou každého neúspěchu u přijetí. Jak ale zvládnout nastudovat ty nekonečné hory knih? Studijních materiálů pro maturanty je neskutečné množství a není snad v lidských silách se důkladně připravit na maturitu z dějepisu, zeměpisu, angličtiny a češtiny a potom udělat úspěšně přijímačky na medicínu. Proto při zvažováni maturitního předmětu myslete na svou volbu vysoké školy. Ulehčíte si tím práci a zvýšíte šanci na úspěch u přijímaček ! Nepodali jste odvolání nebo vaše odvolání nebylo dobře napsané. Jakmile spatříte své jméno mezi nepřijatými, nemusíte hned věšet hlavu. Pokud se nenachází zrovna na 2658. místě od čáry, je zde možnost, že uspějete s dobře napsaným odvoláním. Jak napsat odvolání, vám poradí buďto odborník (právník), nebo se můžete nechat inspirovat vzorovými odvoláními na internetu.
www.ssvs.cz
11
Pomaturitní studium jazykÛ: ‰ance nejen pro nepfiijaté uchazeãe Dokončili jste střední školu a nebyli jste přijati k dalšímu studiu? Nebo se zatím takové možnosti jenom obáváte a přemýšlíte, co si pak počít? Odpovědí by vám mohla být možnost navštěvovat celý další školní rok jazykovou školu a zdokonalit se v cizí řeči. Intenzivní denní výuka výrazně zlepší vaše znalosti a přitom neztratíte sociální výhody studentů. V ročním pomaturitním studiu si můžete prohloubit znalosti získané na střední škole nebo začít s úplně novým jazykem. Stačí si vybrat z nabídky více než 120 jazykových škol po celé republice. Ty umožňují čerstvým maturantům (a nejen jim) strávit rok denním studiem jazyka. Do školy se chodí zpravidla na čtyři hodiny denně, při nichž se věnujete studiu hlavního zvoleného jazyka. Tím bývá nejčastěji angličtina nebo němčina. Většina jazykových škol, které roční pomaturitní kurzy nabízejí, uvádí tyto dva jazyky jako nejžádanější. V nabídce mají ale i další jazyky, nejčastěji francouzštinu, španělštinu, ruštinu nebo italštinu.
Dvacet hodin t˘dnû Výuka hlavního vámi zvoleného jazyka probíhá 20 hodin týdně. Většina škol ale nabízí ještě doplňkové jazyky nebo předměty. To například znamená, že můžete chodit čtyřikrát týdně na němčinu a k tomu si přidat čtyři hodiny angličtiny. Jako doplňkový předmět se dá v nabídce jazykovek nalézt třeba i příprava k přijímacím zkouškám na vysokou školu, matematika, práce s počítačem, arabština atd. Záleží v podstatě jenom na vašem zájmu, časových a finančních možnostech. Roční výuka hlavního jazyka může ve školním roce 2007/08 stát od 22 do 35 tisíc
korun a studium doplňkového předmětu, což může být další jazyk nebo odborně zaměřený předmět, dalších pár tisíc. Na některých školách se dá školné uhradit ve více splátkách.
Zaãáteãníci i pokroãilí Denní pomaturitní studium začíná v září a trvá do konce června. Před zahájením výuky jsou zájemci o studium rozřazováni do skupin podle úrovně znalostí. To je podle jazykových lektorů nezbytné pro kvalitu výuky. Na školu, kde se rozřazovací testy nekonají, by si uchazeči měli dát pozor. Školy testy organizují v různých termínech v podstatě až do zahájení lekcí. U kurzů angličtiny i němčiny, které jsou nejrozšířenější, si většinou vyberou všichni zájemci. Pokud se chcete soustředit na méně obvyklý jazyk, může se stát, že budete muset kontaktovat více škol. Jste-li v jazyce dostatečně pokročilí, najdete kurzy, které vás připraví na státní nebo – nyní žádanější a uplatnitelnější – mezinárodní jazykové zkoušky. Osvědčení o absolvování kurzu, či dokonce o složení některé ze zkoušek se vám může hodit jak v případě dalšího studia, tak při hledání zaměstnání. Student se v‰ím v‰udy Jste-li čerstvý absolvent střední školy, je pro vás výhodné, že neztratíte nárok na veškeré sociální výhody studentů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. To za vás nadále bude platit stát. Zůstane vám také nárok na studentské slevy. Studovat pomaturitní jazykové kurzy můžete samozřejmě i v případě, že jste střední školu ukončili dříve než letos. Školné budete platit stejné jako ostatní, nebudete mít ale sociální výhody studentů. Výhodou pomaturitních jazykových kurzů je i to, že si jejich účastníci mohou vedle studia přivydělávat nebo se připravovat na další přijímačky na vysokou či vyšší odbornou školu. O atraktivitě jazykových kurzů vypovídají i údaje o počtu studentů, které se – podle Ústavu pro informace ve vzdělávání – drží již několik let na úrovni kolem 8,5 tisíce frekventantů. Nabídku některých jazykových škol naleznete v inzertní části naší přílohy, v samostatné sekci věnované jazykovým školám. Zaãáteãníci i pokroãilí V případě nepřijetí na vybranou školu je také možné rozšířit během roku svoje znalosti a dovednosti v některém
12
Kde získáte informace o nabízen˘ch kurzech? www.jazykovky.cz www.jazyky.cz www.jazykoveskoly.com www.vzdelani.cz
Jak poznat dobr˘ pomaturitní jazykov˘ kurz?
jazyková škola má být „uznána“ ministerstvem školství, tj. měla by být zařazena do příslušné vyhlášky studenti by měli být rozřazováni do skupin podle úrovně znalostí výuka musí probíhat po celý školní rok (září–červen) minimálně 20 hodin týdně
ve skupině by nemělo být více než 20 studentů škola by měla studentům umožňovat složení státních nebo mezinárodních jazykových zkoušek vyučovat by měli kvalifikovaní (i zahraniční) lektoři poplatky za 20 hodin vyučování hlavního jazyka se pohybují od 22 000 do 35 000 korun z pomaturitních kurzů. Nejčastěji jsou zaměřeny na oblast ekonomie, práva, informačních technologií. Rozsah a hloubka studia se u jednotlivých kurzů značně liší, od několika hodin týdně po pravidelnou docházku, od seznámení se základy práce s počítačem po komplexnější studium účetnictví či vybraných oblastí ekonomie. Některé kurzy vedou k osvědčení, jehož je možné využít při dalším studiu doma či v zahraničí nebo při hledání zaměstnání. Cena pomaturitních kurzů je závislá na parametrech studia a nabídce souvisejících služeb. Může se pohybovat od několika tisíc po desetitisíce ročně. Oproti pomaturitnímu studiu jazyků nemají účastníci jiných kurzů hrazeno sociální a zdravotní pojištění státem a musí si jej platit sami. Podrobnosti je vždy lepší zjistit přímo na vybrané škole.
