TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 11. ÚNORA 2013 | CENA: 6 KÈ
6
2
3
7
SPOLUPRÁCE OS KOVO jednal s FTM-CGT
DOKUMENT Jaká je vize IG Metall
DOPLATEK NA BYDLENÍ Kdo a kdy má na nìj nárok DÙCHODY Starobní a invalidní sou
èasnì?
Chceme dále zlepšovat Kováka Redaktoøi èasopisu Kovák se zúèastnili pracovní porady vedoucích Regionálních pracovišť OS KOVO, která se uskuteènila dne 6. 2. 2013 v Praze. Tématem jejich jednání se zástupci regionù byly kromì pøipravovaných i probíhajících zmìn grafiky a obsahu èasopisu hlavnì pøíspìvky z jednotlivých regionù a specializované poradenské èlánky krajských odborníkù. I anketa, kterou redakce èasopisu Kovák uspoøádala mezi ètenáøi na pøelo-
Na setkání redaktorù èasopisu Kovák a vedoucích regionálních pracovišť OS KOVO se probíraly zejména èlánky krajských pøispìvatelù.
mu tohoto a minulého roku ukázala, že ètenáøi tyto žánry velmi oceòují. Zejména zmínìné poradny specialistù OS KOVO jim pomáhají v rùzných životních situacích. Bez regionálních autorù a jejich tvorby se èasopis prostì neobejde. Souèástí jednání o spolupráci byl mimo jiné i harmonogram odevzdávání
èlánkù z krajù do èasopisu Kovák v roce 2013. Bezesporu obohatí a zlepší jeho obsah. (ev)
funkèní, a mìl by se proto zrušit jako celek. Kritici se pøitom opøeli i o stanovisko Úøadu pro ochranu osobních údajù, který konstatoval, že projekt porušuje právo na ochranu osobních údajù tím, že poskytuje citlivá data soukromému subjektu. Proti ministerstvu bylo zahájeno správní øízení a hrozí mu pokuta až do výše 10 miliónù korun. Pokud resort nesjedná nápravu do stanovené lhùty,
hrozí další sankce. Ministrynì Müllerová výtky uznala a i když stále odmítá sKartu poslat k ledu jako celek, chystá zmìny. Jinými slovy: sKartì, jak ji pøipravil tým exministra Drábka, zvoní umíráèek. Kolik tento další paskvil èlenù Neèasovy vlády stál a o kolik ještì pøipraví spoleènou pokladnu, tìžko odhadnout. Jisté je, že odpovìdní pozùstalí se ke škodám, (fav) které napáchali, opìt nehlásí.
GLOSA
Pohøeb bez pozùstalých Více než pìt desítek senátorù – a tedy nadpolovièní vìtšina, se podepsalo pod ústavní stížnost proti sociálním kartám. Považují je za nepøípustný zásah do soukromí pøíjemcù pøíspìvkù a podpor od státu. Celý projekt sKaret je podle nich protizákonný, diskriminaèní a zcela ne-
Jde o budoucnost automobilek v Evropì Kovák na toto téma hovoøil s místopøedsedou OS KOVO Jaroslavem Souèkem Evropský automobilový prùmysl se potácí ve vleklé krizi. Ta na nìj tvrdì dopadá a úsporné politiky Evropské unie situaci zhoršují. V jihoevropských zemích, kde jsou zavádìny škrty ve výdajích, je domácí poptávka stlaèena nejvíce. V Bruselu se ve dnech 23. – 24. ledna 2013 konala na téma krize v automobilovém prùmyslu konference, kterou poøádala federace industriAll European Trade Union. Zabývala se perspektivami zejména evropského automobilového prùmyslu v budoucím období. „Diskutu-
jící kritizovali pøedevším otázku koupìschopnosti obyvatel v Evropì. To znemožòuje kupování nových vozù a orientaci obrací na ojeté vozy,“ øekl nám místopøedseda OS KOVO Jaroslav Souèek, který se konference zúèastnil.
Místopøedseda OS KOVO J. Souèek na konferenci o budoucnosti evropského automobilového prùmyslu v Bruselu.
Jaké jsou aktuální projevy krize v tomto prùmyslovém odvìtví? V kontinentální Evropì není vìtšina výrobcù schopna obhájit hodnotu výrobku pøed poptávkou obyvatel a to v segmentech A, B i C. Ti se pak hromadnì obracejí k ojetým vozidlùm. Obhajoba se zatím podaøila VW, ostatním ne. Šrotovné nepomohlo. Stavìní jednotlivých závodù do konkurenèního støetu vùèi sobì je však špatné. Tøeba Brazilcùm se podaøilo orientací na vnitøní trh odolat tlaku ze strany automobilek v USA. pokraèování na str. 2
2 | KOVÁK èíslo 6 | 11. února | Zaznamenáno
pokraèování ze str. 1
Pøíkladem úspìchu je i spolupráce VW se Suzuki v Indii. To ale nevyøeší strukturální problémy Evropského autoprùmyslu. Pokud se nezvýší mzdy, nezvýší se poptávka. Pokud se nepøijme šrotovné v dalších zemích a strukturované šrotovné v zemích, kde již bylo uplatnìno, poptávka se rovnìž nezvýší. Vlastníci a akcionáøi by mìli umožnit jednotlivým firmám pøizpùsobit cenu vozu koupìschopnosti obyvatel. Zatím je to tak, že ceny aut rostou a zisky vlastníkù a akcionáøù rostou ještì více. Otevírají se i nové provozy, nebo se pouze omezuje výroba? Vývoj je znaènì turbulentní. Ve Velké Británii Ford zavøel firmu na karoserie, LandRover a Jaguar naopak pøijali 800 nových zamìstnancù, Honda propustila 800 zamìstnancù ve Švédsku. V problémech je Italský Fiat a francouzské automobilky. Pøedevším v Jižní Evropì je v souèasné dobì mnoho nevyužitých kapacit (závodù). Pokud by došlo k jejich trvalému uzavøení, je zøejmé, že by Evropa ztratila pracovní místa z tìchto kapacit natrvalo a to je velký problém. Stále èastìji jsou v rámci firemních úspor pøijímáni zamìstnanci pøes agentury. Odboráøi ve Velké Británii si kladou otázku, jak i tyto pracovníky odborovì organizovat. Vìdí o organizování v Rakousku a Nìmecku, ale mají stejné problémy, jako máme v ÈR,
Zkvalitnìní se škrty? Plány jsou to hezké, ale to podstatné v nich chybí. Tak by se dal ve struènosti shrnout obsah brífinku, na který novináøe 7. února pozvali pøedseda ÈMOS pracovníkù ve školství František Dobšík a jeho zástupkynì Markéta Vondráèková. Týkal se programu pro zlepšení stavu èeského školství, který 5. února pøed-
vè. snahy nìkterých zamìstnavatelù obcházet zákony. Ve firmì BMW v Oxfordu øešili skuteènost, že zamìstnanci agentury mìli mít nižší mzdy než kmenoví zamìstnanci. Po hrozbì stávky od tohoto zámìru firma ustoupila. Ve firmì Bentley zjistili, že agenturní zamìstnanci mají o tøetinu nižší mzdu, než kmenoví zamìstnanci. Organizovali snahu zavést chartu k úpravì pravidel agenturního zamìstnávání. Výsledkem bylo, že firma BMW nakonec podepsala dohodu o stejných mzdových podmínkách pro všechny, a to ve všech jejích poboèkách po celém svìtì. Firma Honda se pokusila zbavit ve svém závodì ve Velké Británii odborù – došlo k soudnímu øešení a odborové organizaci se podaøilo tento proces zastavit.
novou práci s dùrazem na osobní odpovìdnost každého zamìstnance za svou budoucnost. Vznikla pracovní skupina, ve které bylo zastoupení zamìstnancù firmy i odborníkù z prùmyslu. Firma Bosch investovala do tohoto projektu 30 mil. Eur výrobních investic. Stát se podílel hrazením nákladù na pøeškolení zamìstnancù. V souèasné dobì vyrábí tato firma roènì 600 tisíc modulù fotovoltaických panelù. Zaznamenal evropský automobilový prùmysl alespoò v nìkterých zemích v posledním období úspìchy? Oèekává se, že v roce 2015 dosáhne produkce osobních aut ve Velké Británii výše 2,2 mil. ks, z èehož 50% pùjde na export. Už nyní se zde vyrábí více aut, než ve Francii. Ve firmì LandRover, kam investovali Indové, byly provedeny velké investice. Dále v této zemi produkuje VW a Nissan a byly zde zachovány velké objemy výroby pøi nízkých investicích. Úspìšná je také výroba vyšších segmentù aut (Premium), které se uplatòují nejen na trhu Velké Británie, ale i na ostatních svìtových trzích. Dìkujeme za odpovìdi (ev)
Byly na konferenci jmenovány i jiné úspìšné pøíklady, kdy se odborùm povedlo zabránit napøíklad v propouštìní lidí? Napøíklad v Jižní Francii se firma Bosch rozhodla uzavøít poboèku, kde vyrábìla komponenty do dieselových motorù. Odbory se rozhodly zachránit všech 450 pracovních míst. Boj trval 18 mìsícù. Nejprve byla provedena provìrka kompetencí zamìstnancù a poté se hledaly nové možnosti zamìstnávání. Souèástí byla osvìta pro veøejnost, pøesvìdèování investorù o možnosti pøeškolit zamìstnance na novou výrobu, pøesvìdèování zamìstnancù o akceptování pøeškolení a pøechodu na
Dalším závažným tématùm, které se projednávaly na konferenci poøádané federací industriAll European Trade Union v Bruselu, se budeme vìnovat i v následujícím èísle èasopisu Kovák.
stavil ministr školství Petr Fiala a pojmenoval ho „2×5 krokù ke kvalitnímu vzdìlávání“. Nejde jen o to, že v plánu žalostnì chybí konkretizace toho, jak vytýèené pøemìnit ve skuteènost. Jak uvedli zástupci školských odborù, zásadním nedostatkem ministrovy vize je, že na ni nebudou peníze. Èeské školství je už dnes podfinancováno a plán by se mìl uskuteèòovat v dobì, kdy se rozpoèet dále
otesává. Jen regionální školství má v pøíštích dvou letech dostat celkem o 8 miliard ménì než letos. Obdobnì jsou na tom i jiné položky. Takže dokud plán neschválí ministr financí Kalousek a nedá na nìj potøebné prostøedky, bude se podle pøedstavitelù školských odborù stav školství zhoršovat. Z hezké vize zbude opìt jen papír. Doplatí na to školáci a tím budoucnost ÈR. (fav)
Foto: Milan Scheer
S FTM-CGT o prohloubení spolupráce Odbory v ÈR a Francii øeší velmi podobné problémy V ústøedí OS KOVO 4. a 5. února probìhlo jednání s tøíèlennou delegací francouzského odborového svazu FTM-CGT, vedenou zástupcem jeho generálního tajemníka Frédericem Sanchezem. Šlo o již druhé podobné setkání. Bìhem toho souèasného zaznìlo, že odbory v obou zemích øeší s podobné, ne-li stejné problémy: pokles ekonomiky a s tím související nejistý vývoj prùmyslu, rozšiøování agenturní práce, nárùst konkurence mezi zamìstnanci, pokles popularity vlád, omezování práv zamìstnancù, úbytek pokrytí podnikù a zamìstnancù kolektivními smlouvami, restrukturalizace v oblasti oceláøství, nárùst nezamìstnanosti, pøesuny výrob, atd. Oba
svazy v tomto smìru zaujímají èasto totožné postoje. Byla také projednána celá øada témat týkajících se evropské (IndustriAll Europe) a svìtové federace (IndustriAll Global). Ne náhodou se proto nyní v Praze jednalo i možnosti spolupráce mezi Východním regionem IndustriAll Europe, do nìhož spadá ÈR, Polsko, Slovensko, Maïarsko a Slovinsko a regionem Jihozápadní Evropy, v nìmž jsou Francie, Španìlsko a Portugalsko. Tato spolupráce je dùležitá i s ohledem na pùsobení francouzských nadnárodních spoleèností v evropských zemích a tedy pro výmìnu informací o chování tìchto spoleèností a pro navázání konkrétní spolupráce zástupcù zamìstnancù v úrovni
Bìhem pøijetí delegace FTM-CGT u pøedsedy OS KOVO J. Støeduly
podnikù. Byla pøedbìžnì dohodnuta jedna spoleèná regionální aktivita, která se v pøípadì schválení uskuteèní letos na podzim v Praze. Na historicky prvním spoleèném zasedání regionu Východní a Jihozápadní Evropy by mìlo být projednáno zejména téma „Agenturní práce a rizikové formy (red) zamìstnávání“.
Servis | 11. února | KOVÁK èíslo 6 | 3
Sardinie: Za divokou pøírodou i za luxusem I takto se dá relaxovat na Sardinii, pøezdívané též „Jurský park Evropy”.
Cala Luna – Jedna z nejúchvatnìjších pláží na ostrovì.
Potápìní na sardinských útesech mùže být nezapomenutelným zážitkem.
Je to skoro fenomén: bílé pláže, prùzraèné zátoky a køemenný písek, jaký lze prošlapovat snad leda na ostrovech Karibského moøe. A pøece nejste v Karibiku! „Jen“ v Karibiku Støedomoøí – takový název se vžil pro jeho druhý (po Sicílii) nejvìtší ostrov, italskou Sardinii. Pøímý charterový let z Pražské Ruzynì trvá pouhé dvì hodiny. Jste mezi Apeninským poloostrovem, francouzskou Korsikou a africkým Tuniskem. Slunce a teplé moøe je tu i v øíjnu. Do nosu vniká vùnì rozmarýny, levandule nebo myrty, které zde hojnì rostou spolu se šalvìjí a jalovcem a linou se z místních kuchyní. Symbolem ostrova je pivoòka. Na ovce narazíte snad na každém kroku, je jich tu dvakrát více než 1,6 miliónu samotných obyvatel. Doma jsou tu také hejna plameòákù, s trochou štìstí mùžete spatøit i endemického bílého oslíka. Poznáte nuraghy – kruhová kamenná opevnìní, za nimiž Sardové pøed 3 tisíci lety odolávali nájezdùm nepøátel. Vyskytují se pouze na Sardinii. Jméno Sardinie je dokonce odvozeno od slova Shardana, oznaèující útoèné moøské národy. Na Sardinii se jezdí též za luxusem. Špièkovou úroveò dovolené zaruèuje na èlenitém severním pobøeží Smaragdová riviéra – Costa Smeralda – vyhlášená oblast turismu v Evropì. Na 50 km nádherných pláží ústí do vyhlášeného pøístavu Porto Cervos, kde kotví nejvíce mohutných jachet z celého Støedomoøí. Jsou tu i obchody nejdražších svìtových znaèek. Mezi typickými žulovými skálami najdete zátoky s ukrytými plážièkami s výhledem na souostroví La Maddalena. Tam se jezdí za potápìním k úžasným korálùm. Dovolenou mùžete na Sardinii prožít koupáním v prùzraèném moøi, užíváním bohatého servisu špièkových hotelových støedisek nabízejících vše možné od golfu,
welness, pøes dokonalé dìtské atrakce, a nemìlo by pøekvapit, že služby vycházejí mnohdy z místní tradice minimalismu a jednoduchosti. Nebo se podnikají výlety do hor, k vodopádùm, jeskyním a soutìskám. Èlenité pobøeží ukrývá neèekané opuštìné zátoky, k nimž se dá èasto dostat jen pìšky v dobré obuvi po nìkolika hodinách. Urèitá námaha však stojí za to, abyste spatøili impozantní vápencovou soutìsku Gola di Goroppu èi vyhlášenou Cala Lunu – Mìsíèní zátoku. Oblíbenými cíli jsou pláž u San Teodoro, záliv Budoni a Orosei. Fascinující národní rezervace Barbagia, prý srdce celé Sardinie, je jedno z nejménì osídlených míst v Evropì. Ostrov Sant´Antioco, spojený se Sardinií asi 3 km dlouhou šíjí, pøipomíná vysokými útesy a zátokami bohem zapomenutou krajinu. Mìsto Alghero se støedovìkým opevnìním, známé pod pøezdívkou „Malá Barcelona“, vypadá totiž katalánsky a mluví se tu katalánštinou. Zážitkem, který nelze na Sardinii vynechat, je jízda místní turistickou železnicí, která protíná nejvyšší pohoøí Monti del Gennargentu. Na Sardinii se nezapomíná i pro zážitky z jídla. Skvìlé jsou rybí speciality, langustu tady dìlají neopakovatelnì. Jen tady peèou køupavý a rozmarýnou provonìný chléb carasau, tak tenký, že se mu øíká carta da musica, „notový papír“. Okusíte k nìmu místní skvìlé víno i jeden z proslulých sýrù pecorino. Místní stolování trvá i tøi hodiny, tøeba na pláži, a u jídla se vìtšinou všichni mezi sebou baví – mlèet u stolu se považuje dokonce za neslušnost. Extrapanenský sardinský olivový olej fruttato a víno bývá èastým suvenýrem, vhodným dárkem je národní nápoj Mirto v ruènì vyrobené lahvi, obalené korkem. Typickým dárkem mùže být støíbrný èi zlatý šperk s polodrahokamem nebo korálem. Až budete pak tøeba po nákupech pozorovat západ slunce nad
moøem u nìjaké zátoky Sardinie – této „Perly Støedomoøí“ – popíjet lahodné èervené a pøikusovat proslulý ovèí sýr, øeknete si – tohle stálo za to. Rady na cestu Sardové jsou patrioti a ctí tradice, každé mìsteèko si pìstuje svùj folklor. Mùžete pozorovat øemeslníky, jak vyrábìjí postaru sudy, nebo se proplétat mezi vozy s vínem, taženými voly. Domluvit se s vnitrozemci bývá obtížné, hovoøí totiž èistou sardštinou, jen podobnou italštinì Ceny v eurech se podobají pevninským, obecnì sever ostrova je dražší Ve vìtšinì obchodù, úøadù a bank ctí polední siestu èasto až do ètyø odpoledne. Bìžné je platit kartou, ve vnitrozemí s ní ale mùžete narazit na potíže Chcete-li poznávat ostrov samostatnì, pøi cestì autem je tøeba poèítat s tím, že asfaltové silnice nenadále pøecházejí v polní cesty, které se mohou náhle ztratit úplnì. Je nutné vždy jezdit s dobrou mapou. Ovšem jako pro každý ostrov i zde platí, že nikdo doopravdy zabloudit nemùže V letních mìsících panují až tropická horka nad 30°C Hodinky si po pøíletu na Sardinii posuòte dopøedu o jednu hodinu (lab) Foto: archiv, autorka Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email:
[email protected];
[email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605
4 | KOVÁK èíslo 6 | 11. února | Servis
Vize IG Metall pro Nìmecko i Evropu Nìmecká odborová organizace IG Metall vydala stanovisko k tomu, jak èelit krizi v Nìmecku a uchovat tuto zemi jako lokomotivu rùstu v Evropì. Analyzuje v nìm souèasnou situaci a ukazuje hlavní páky, jak tohoto cíle dosáhnout. Vzhledem k významu nìmecké ekonomiky i pro ÈR jsme se v Kováku rozhodli zveøejnit vybrané pasáže z toho významného dokumentu, který v mnohém pøipomíná Vizi ÈMKOS pro ÈR. Jsou jistì podnìtem k zamyšlení i u nás. Tøeba i z ohledu rámcové odpovìdnosti politiky za hospodáøský vývoj. Jaká je situace Nìmecká ekonomika v prvním pololetí roku 2012 zaznamenala rùst – ve 2. ètvrtletí o 0,3 procenta a v 1. ètvrtletí o 0,5 procent. Motorem dobrého vývoje byli spotøebitelé. K nárùstu spotøeby domácností pøispìlo zvyšování mezd a stabilizovaná situace na pracovním trhu. Nìmecko se tak odpoutalo od celkovì negativního vývoje v eurozónì. I pøes rùst nejvìtší evropské ekonomiky došlo v eurozónì ve 2. ètvrtletí k poklesu o 0,2 procenta. OECD oèekává, že dojde ke stagnaci i nìmecké ekonomiky. Proto je dùležité nìmeckou ekonomiku stabilizovat. K tomu pøedkládá IG Metall návrhy a vyzývá spolkovou vládu, aby stabilizovala Nìmecko jako kotvu rùstu v Evropì: Klíèem je zamìstnanost Stabilní vývoj zamìstnanosti s dobrými pøíjmy je motorem konjunktury v Nìmecku. Aby tomu tak bylo i nadále, je zapotøebí aktivní politika zamìstnanosti, která bude vytváøet pracovní pøíležitosti, zabrání propouštìní v závodech a zajistí pøíjmy obyvatelstva. Zároveò se IG Metall obrací k politikùm s následujícími požadavky: V posledních letech v Nìmecku výraznì vzrostl podíl prekérních pracovních míst. To se musí zmìnit. Tarifní smlouvy IG Metall o agenturní práci jsou první vlaštovkou v této oblasti. Ale i spolková vláda musí provést opatøení, která zajistí všem zamìstnancùm stabilní úroveò mezd. Je proto nezbytnì nutné zavést zákonnou minimální mzdu a zákonnou úpravu stejné mzdy pro agenturní zamìstnance. Chybné pobídky, jako napø. minijobs, zahnaly pøedevším ženy do kategorie málo placených zamìstnání. Zde musí spolková vláda zasáhnout pomocí regulací, aby se i pro ženy zavedly regulérní pracovní pøíležitosti na plný pracovní úvazek jako normální pracovní pomìr. K tomu se váží investice do zlepšení péèe o dìti.
Své pøedstavy o zmìnách IG Metall pøedstavila i na mezinárodní konferenci loni v prosinci v Berlínì. Vystoupil na ní i pøedseda OS KOVO J. Støedula
Potøebujeme ustanovení o prodloužení pobírání odmìny za práci na zkrácený úvazek. V jádru zdravé firmy nesmìjí propouštìt dobøe kvalifikované pracovníky. Nesmí se ohrozit inovativní síla nìmeckého prùmyslu. Nejvìtší zátìž oslabení konjunktury ponesou agenturní zamìstnanci a lidé zamìstnaní na dobu urèitou. Pøijdou o zamìstnání jako první, jestliže se situace zhorší. IG Metall proto požaduje zavést práci na zkrácený úvazek i pro agenturní zamìstnance. Plynulý tok investic Prùmyslová tvorba hodnot je dùležitým zdrojem blahobytu Nìmecka. Závisí na ní každé tøetí pracovištì. Aby se mohl nìmecký prùmysl i do budoucna dobøe rozvíjet, je zapotøebí investice do infrastruktury, ale i do vzdìlání a vìdy. V této oblasti se v posledních letech udìlalo málo. IG Metall vyzývá spolkovou vládu, aby zrušila investièní stop a v souèasné nestabilní situaci investovala anticyklicky. Spolková vláda rozhodla o nové energetické politice. Pro její realizaci bude zapotøebí investice. Tyto investice by se mìly provést ve zrychleném schvalovacím øízení (podobnì jako výstavba Východu). Totéž platí pro výstavbu síťové infrastruktury (širokopásmové sítì) a dopravních sítí. Úroveò veøejných investic se v pøíštích letech musí ustálit na evropském prùmìru. To vyžaduje stabilní pøíjmy obcí, neboť na nì pøipadají 2/3 investic do infrastruktury. Základem úspìšného hodnototvorného procesu v Nìmecku je vysoký potenciál motivovaných lidí s dobrým vzdìláním. Proto IG Metall vyzývá spolkovou vládu
a zemì, aby investovaly v této oblasti. Tyto prostøedky by mìly èinit 100 euro na obyvatele a mìly by být vázány na investice do škol a vìdy. Je v odpovìdnosti státu, aby se spolupodílel na prùmyslové promìnì. Pro IG Metall platí: Prùmyslová základna Nìmecka je pøíliš dùležitá na to, než aby korektury mohly být ponechány pouze trhu. Spravedlivìjší rozdìlování Státy mìnové unie dosud nebyly schopny vyøešit problémy financování jednotlivých zemí eurozóny. V domnìní, že pøíèinou krize je vysoké zadlužení státu, byla uèinìna rozsáhlá úsporná opatøení. Místo aby to krizi odstranilo, ještì ji to prohloubilo. Nedostateèné státní výdaje a úspory v sociálních dávkách mnoha zemí konjunkturu zaškrtily. Dùsledkem byl nižší daòový výbìr státu a eskalace situace ve financování. Kapitál není vázán ke státu. Základní pøesvìdèení, že trhy optimálnì øídí alokaci kapitálu, je chybné. Správnì je, že pøíliš mnoho na zisk orientované likvidity zesiluje krize. I proto IG Metall požaduje: znovuzavedení majetkové danì ve výši 2 procent na majetek pøes 1 milion euro zvýšení daòové sazby pro bohaté na 49 procent od pøíjmu nad 150 000 euro vyšší dìdickou daò Podle DIW vlastní 10 procent obyvatelstva SRN asi 60 procent majetku. Za pøedpokladu, že 10 procent majetku pøipadá na majetek nad milion euro, vygenerovalo by zavedení majetkové danì ve výši 2 procent pøíjmy v pøibližné výši 20 miliard euro. Ani v mezinárodním srovnání by vyšším zdanìním majetku konkurenceschopnost Nìmecka neutrpìla. Tyto danì pøedstavují v Nìmecku 0,9 procent HDP, zatímco ve
Servis | 11. února | KOVÁK èíslo 6 | 5
Francii nebo USA èiní tato kvóta 3 procenta a prùmìr OECD je 1,8 procenta. Za solidární Evropu Krize Evropské unie je dnes také krize státního zadlužení. Ta je dùsledkem hospodáøských krizí a záchrany bank. Ukazuje se, že nejvìtší pøekážkou pro pøekonání krize bylo vytvoøení eurozóny jako výluènì mìnové unie bez politické unie se silným parlamentem. EU se nachází v závažné krizi identity. „Evropská myšlenka“ je stále více diskreditována, šíøí se euroskepse a nacionalismus. Kritické postoje lidí vùèi EU živí pøedevším neoliberální politika Evropské komise a øady èlenských zemí. Jednostranná politika úspor v Evropì není vhodná k tomu, aby pøekonala hluboké problémy a jejich negativní vliv na prùmysl a pracující. Právì naopak: Tato jednostranná politika úspor krizi umocòuje v nejvíce postižených zemích a neúnosným zpùsobem zatìžuje pracující. Enormnì je postižena mládež a mladí pracující. Pouze kombinace odbourávání dluhu a cíleného prorùstového programu vytvoøí pøedpoklady k tomu, abychom mohli pøekonat krizi bez nepøijatelných sociálních nákladù. Evropský prùmysl se pro zajištìní své budoucnosti musí otevøít sociálnì-ekonomickým promìnám a výstavbì. Zavedení eura bylo spojeno s oèekáváním, že se hospodáøský vývoj, produktivita a inflace v eurozónì srovná jakoby „sama od sebe“. To vedlo k dramatickému zklamání. Spoleèný mìnový prostor mùže fungovat jen tehdy, jestliže eurozóna harmonizuje hospodáøskou a sociální politiku. IG Metall požaduje demokraticky kontrolovanou hospodáøskou politiku Evropy a hospodáøskou vládu, demokraticky legitimizovanou evropským parlamentem. Tato hospodáøská vláda bude koordinovat hospodáøskou a sociální politiku èlenských zemí a posílí tak akceschopnost exekutivy, což umožní popohnat integraèní proces EU smìrem k politické unii. I odbory musejí pøispìt ve spoleèné mìnové unii svou koordinaèní èinností. To platí zvláštì pro koordinaci mezd. Pro stabilizaci mìnového prostoru je zapotøebí odsouhlasit mzdovou politiku mezi státy eurozóny. Na evropském trhu práce je nutno vytvoøit nový øád. Ten musí nejen chránit a podporovat pracovní pomìry, založené na tarifních smlouvách, nýbrž by mìl pøispìt k zamezení dalšího šíøení prekérních pracovních pomìrù. Záchrana eura Podstatnou pøíèinou situace, v níž se nachází øada státù eurozóny, je jednostranná konstrukce maastrichtské smlouvy.
Nerovnováhu v ekonomické výkonosti èlenských zemí už nebylo možné vyrovnávat devalvací národních mìn. Mzdová politika jako vyrovnávací mechanismus už nefungovala. IG Metall se výslovnì zasazuje za další existenci eura. Zásadnì pléduje za spoleèné záruky pro zajištìní dlouhodobého solidárního financování deficitních zemí a snížení rizika insolvence. Tím lze snížit finanèní zátìž deficitních zemí. Pøísná kontrola spoleèenství nad národními rozpoèty a spoleèné ruèení jdou ruku v ruce. To vyžaduje zmìny v suverenitì národních státù vùèi evropským institucím. IG Metall žádá rozšíøení demokratických rozhodovacích struktur pøes Evropský parlament a integraci možnosti pøímé participace obèanù Evropy. Pøi žá-
dostech o pomoc u ESM (a ESFS) jakožto i ECB se zemì eurozóny dosud podøizují fakticky ekonomické vládì, ovšem bez demokratické legitimace a kontroly. Regulace finanèních trhù Naléhavì je nutné zlepšit finanènì-politické rámcové podmínky evropského prùmyslu. Banky musí sloužit reálné ekonomice. Spoleèenská úloha bank spoèívá v zajištìní financování podnikù, a nikoliv ve spekulaci s vysoce riskantními a neprùhlednými finanèními produkty. Banky se coby spoluviník krize musí podílet na nákladech k jejímu pøekonání. IG Metall žádá rozsáhlou regulaci evropských finanèních trhù. Evropa potøebuje úèinný evropský bankovní dozor. V èlenských zemích EU je nutné závaznì zavést systémy pojištìní vkladù. U systémovì relevantních a celoevropsky operujících bank je nutný celoevropský systém pojištìní vkladù. EU potøebuje evropskou ratingovou agen-
turu, která se musí etablovat coby veøejná (nikoliv soukromá) instituce. IG Metall se zasazuje za oddìlený bankovní systém. Pro omezení „systémových“ rizik v dùsledku chybných investic univerzálních bank by se mìlo striktnì oddìlit investièní bankovnictví od tradièních bankovních obchodù. Sociální pakt IG Metall žádá, aby se Evropa koneènì zaèala zabývat vìcmi pracujících. Základní sociální práva, tak jak je definuje Charta základních práv v Lisabonské smlouvì, musí koneènì získat pøednost pøed svobodou byznysu. IG Metall požaduje spoleènì s evropskými odbory „klausuli o sociálním pokroku“ coby integrální souèást evropského primárního práva. Tím se zajistí národní výdobytky jako jsou odborová práva a systémy tarifních smluv. Prioritou sociální Evropy musí být vytvoøení spoleèných, vysokých, sociálních, minimálních standardù. IG Metal proto navrhuje sociální pakt pro Evropu. Sociální pakt obsahuje tyto podstatné prvky: Zaprvé je tøeba vytvoøit øád na evropském trhu práce. Zadruhé musíme skoncovat se sociálním dumpingem. Zatøetí požaduje IG Metal silnìjší participaci zástupcù pracujících a jejich odborù v èlenských zemích a na evropské úrovni. Silný evropský prùmysl a služby potøebují silné, akceschopné odbory a kompetentní zástupce pracujících. EU potøebuje politickou unii Vývoj od vypuknutí finanèní krize až po krizi refinancování státního dluhu odhalil závažné nedostatky v konstrukci institucí Evropské hospodáøské a mìnové unie. Zaèalo být zøejmé, že další pokraèování unie bez prohloubení politické integrace není možné. Zásadním cílem institucionálních reforem by mìla být samostatná, demokraticky legitimizovaná hospodáøská politika na evropské úrovni. Prvním centrálním pilíøem evropské ekonomické vlády je fiskální unie s rozšíøenými legislativními kompetencemi v daòové politice resp. unie s vlastní daòovou suverenitou. IG Metal požaduje další výrazné posílení Evropského parlamentu, který je nutno vybavit rozsáhlými kontrolními a iniciativními pravomocemi. Cílem evropské integrace nemùže být podle souèasného stavu vìcí federální stát nìmeckého typu. Historicky podmínìná specifika èlenských zemí EU takovou perspektivu nepøipustí. IG Metal podporuje návrh na vytvoøení „Evropského konventu“, který na základì široké spoleèenské diskuse a rozsáhlé demokratické participace vypracuje smluvní bázi pro politickou a sociální EU. (úpravy redakce Kováka) Foto: IGM
6 | KOVÁK èíslo 6 | 11.února | Servis
Co je dobré vìdìt
Doplatek na bydlení V minulém vydání Kováka jsme s pøedsedou Sdružení nájemníkù ÈR (SON) ing. Milanem Tarabou hovoøili o pøíplatku na bydlení. Další formou pomoci je doplatek na bydlení. Jak uvedl M. Taraba, jde o dávku pomoci v hmotné nouzi, která spoleènì s vlastními pøíjmy obèana a pøíspìvkem na bydlení pomáhá uhradit odùvodnìné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je pøitom stanovena tak, aby po zaplacení odùvodnìných nákladù na bydlení (tj. napø. nájemného, služeb s bydlením spojených a nákladù za dodávky energií) zùstala osobì èi rodinì èástka živobytí. Kdo má na doplatek nárok? Je to vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a jehož pøíjem (nebo pøíjem spoleènì posuzovaných osob) je po úhradì odùvodnìných nákladù na bydlení nižší než èástka jeho živobytí. Okruh spoleènì posuzovaných osob je pro úèely doplatku na bydlení stejný jako pro úèely pøíspìvku na bydlení. Ve zvláštních pøípadech mùže pøíslušný úøad rozhodnout, že se za nájemce považuje i osoba dlouhodobì užívající jinou než nájemní formu bydlení (napø. podnájem) Doplatek na bydlení lze poskytnout i u ubytování v domech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem, v chránìném bydlení podle zákona o sociálních službách, v pøípadì podnájmu apod. Kdy vzniká nárok na doplatek a jak je vysoký? Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na pøíspìvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze však pøi-
znat i osobì, které pøíspìvek na živobytí nebyl pøiznán, protože její pøíjem (nebo pøíjem spoleènì posuzovaných osob) pøesáhl èástku živobytí osoby (nebo spoleènì posuzovaných osob), ale nepøesáhl 1,3 násobek této èástky. Lze ho pøiznat i tomu, kdo využívá jinou než nájemní formu bydlení maximálnì však do výše normativních nákladù na bydlení podle zákona o státní sociální podpoøe. Výše doplatku na bydlení se vypoète tak, že se od èástky odùvodnìných nákladù na byd-
U drahých podnájmù již nabídka pøekroèila poptávku a tak pøicházejí na øadu slevy (oznaèené èervenì).
èástku živobytí osoby (nebo spoleènì posuzovaných osob). Jak dlouho mùže být doplatek na bydlení poskytován? Podobnì jako u pøípatku je i výplata doplatku na bydlení je èasovì omezena na 84 mìsícù a v posledních 10 kalendáøních letech. Stejné jsou i výjimky z tohoto omezení (viz Kovák è.5). Co se zapoèítává do odùvodnìných nákladù na bydlení? Do nich se zapoèítává nájemné, popøípadì obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotøeby energií (napø. elektøina, plyn, pøípadnì výdaje na další druhy paliv)
lení pøipadající na aktuální kalendáøní mìsíc (snížené o pøíspìvek na bydlení náležející za pøedchozí kalendáøní mìsíc) odeète èástka, o kterou pøíjem osoby (nebo spoleènì posuzovaných osob) vèetnì vyplaceného pøíspìvku na živobytí, pøevyšuje
Jak a kde žádat o doplatek na bydlení? Žádosti se stejnì jako v pøípadì pøíplatku podávají na pøíslušných tiskopisech MPSV a vyøizují je krajské poboèky a kontaktní pracovištì Úøadu práce ÈR (ÚP ÈR). I v pøípadì doplatku žádost mùžete podat kterémukoliv Úøadu práce ÈR. Pøipravil: fav
Daòová odpovìdna | Jindra Plesníková, specialistka na danì, úsek odborové politiky OS KOVO
Zdanìní vkladù u bank Máme nìkolik úètù v naší základní organizaci. Jedná se jak o bìžný úèet, tak o úèet spoøící, ale i úèet termínovaný. Chtìli bychom vìdìt, jak se tyto jednotlivé úèty zdaòují. Ve vztahu na vkladový spoøící úèet jsme obdrželi dvì rùzné odpovìdi na dvou finanèních úøadech. H J., Strakonice V pøípadì bìžného úètu je to dáno jednoznaènì zákonem. V souladu s ustanovením § 18 odst. 4 písm. c zákona è. 586/1992 Sb. o daních z pøíjmù v platném znìní nejsou úroky z bìžných úètù pøedmìtem danì. Z daného je zøejmé, že termínované vklady jsou pøedmìtem danì a tu-
díž je nutné podávat daòové pøiznání a tyto pøíjmy pøiznávat jako zdanitelný pøíjem. Co se týèe tzv. vkladových nebo spoøících úètù i my jsme se setkali s nìkolika výklady. Jeden výklad byl, že pokud mohu kdykoliv vybírat a vkládat je to vlastnì obdoba bìžného úètu a druhý, který se množí v poslední dobì, že ani
z jednoho tohoto úètu nemohu platit faktury apod., tudíž se jedná vlastnì o obdobný vklad jako je termínovaný úèet. S ohledem na princip opatrnosti tedy doporuèujeme v pøípadì spoøících a vkladových úètù se chovat jako u úètù termínovaných a i v tomto pøípadì podat daòové pøiznání a tyto úrokové pøíjmy pøiznat ke zdanìní.
Servis | 11. února | KOVÁK èíslo 6 | 7
Sociální rubrika | Ing. Marcela Høíbalová, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO
Starobní a invalidní dùchod souèasnì? Po nepracovním úrazu mám trvalé následky a byl mi pøiznán invalidní dùchod I. stupnì. Stále jsem zamìstnán, ale práce mì zmáhá. Do dùchodu mi chybí ještì více než dva roky. Pokud bych skonèil práci, mohl bych pøípadnì pobírat pøedèasný dùchod a invalidní dùchod v nekrácené výši? A jak dlouho? K. J., Kladno Z dùchodového pojištìní se poskytují ètyøi druhy dùchodù. Jedná se o tyto druhy dùchodù. * starobní, * invalidní (I., II. a III. stupnì), * vdovský a vdovecký, * sirotèí. Každý dùchod se skládá ze základní výmìry a z procentní výmìry. Základní výmìra se stanoví procentní sazbou z prùmìrné mzdy a procentní výmìra se stanoví procentní sazbou z výpoètového základu, nebo z procentní výmìry dùchodu zemøelého, jedná-li se o pozùstalostní dùchody. Soubìh nárokù na dùchody a jejich výplatu upravuje § 58 zákona è. 155/1995 Sb., o dùchodovém pojištìní. Zde jsou uvedeny v podstatì všechny možnosti souèasného nároku na rùzné dùchody. Složitìjší je úprava soubìhu ná-
roku na pozùstalostní dùchody, zejména na sirotèí. Jsou-li však souèasnì splnìny podmínky nároku na výplatu více dùchodù téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního dùchodu, platí, že se vyplácí se jen jeden dùchod, a to vyšší. Pokud tedy váš pracovní pomìr skonèí a vy požádáte o starobní dùchod pøed dosažením dùchodového vìku (pøedèasný starobní dùchod), invalidní dùchod vám již nebude vyplácen a pøedèasný starobní dùchod bude vypoèten s trvalým krácením. Výše pøedèasného starobního dùchodu se skládá ze základní výmìry a z procentní výmìry. Základní výmìra je stejná pro všechny dùchody a èiní 2 330 Kè. Výše procentní výmìry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištìní náleží pojištìnci 1,5 % výpoètového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje za ka-
ždých i zapoèatých 90 kalendáøních dnù z doby ode dne, od kterého se pøiznává starobní dùchod, do dosažení dùchodového vìku o: * 0,9 % výpoètového základu za období prvních 360 kalendáøních dnù, * 1,2 % výpoètového základu za období od 361. kalendáøního dne do 720. kalendáøního dne, * 1,5 % výpoètového základu za období od 721. kalendáøního dne Krácení by ve vašem pøípadì bylo znaèné, navíc byste pøišel o výplatu invalidního dùchodu I. stupnì. Nemohl byste do dosažení dùchodového vìku být navíc ani výdìleènì èinný. Doporuèujeme vám proto zaevidovat se na nìjakou dobu jako uchazeè o zamìstnání u úøadu práce, invalidní dùchod I. stupnì vám mùže být vyplácen vedle podpory v nezamìstnanosti a zároveò vám, pokud jste ji již nevyèerpal v minulosti, „pobìží“ náhradní doba dùchodového pojištìní.
Zákony, naøízení, vyhlášky Právní novinky – leden 2013 | Mgr. Iva Slavìtinská, právnièka, úsek odborové politiky OS KOVO Z právních dokumentù, které byly vydány v mìsíci lednu mohly by vás zajímat, jsme vybrali: * 6/2013 Sb. Sdìlení Ministerstva financí, jímž se urèují emisní podmínky pro Státní dluhopis Èeské republiky, 2013–2019, 1,50 % Tímto sdìlení urèuje Ministerstvo financí emisní podmínky pro vydání státních dluhopisù na období 2013–2019, kdy jednotlivé dluhopisy jsou o jmenovité hodnotì 10 000 Kè s pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,5% p.a. * 9/2013 Sb. Naøízení vlády, kterým se mìní naøízení vlády è. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pøi práci, ve znìní pozdìjších pøedpisù Dochází ke zmìnì pøípustného hygienického limitu pro prùmìrné minutové poèty pohybù drobných svalù ruky a prstù pøi prùmìrnì smìnové hodnotì vynaklá-
daných svalových sil 6 % Fmax, a to z 60 na 90 pohybù za minutu. Dále se tímto naøízením v pøíloze upravuje Seznam chemických látek a jejich pøípustné expozièní limity (PEL) a nejvyšší pøípustné koncentrace (NPK-P) a Postup pøi stanovení pøípustného expozièního limitu smìsi chemických látek. * 13/2013 Sb. Vyhláška, kterou se mìní vyhláška è. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištìní bezpeèného stavu podzemních objektù Touto vyhláškou se mj. upravují ustanovení o ovìøování bezpeèného stavu podzemních objektù a ustanovení pøílohy o identifikaèních údajích podzemního objektu, novì se zavádí ustanovení o plánu zdolávání závažných provozních nehod. * 14/2013 Sb. Sdìlení Ministerstva financí o vydání výmìru MF è. 01/2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
Ministerstvo financí informuje o vydání výmìru MFè.01/2013, ve kterém uvádí pøehled zboží, u nìjž jsou stanoveny maximální ceny. Týká se napø. mléèných výrobkù pro žáky, maximálních cen vnitrostátní veøejné osobní železnièní dopravy, služeb spojených s užíváním nájemního bytu zøízeného do roku 1958. Dále jsou v tomto vìstníku uvedeny maximální ceny, které mohou stanovit obce a kraje, jedná se napø. o mìstskou hromadnou dopravu, zpracování prùkazù energetické nároènosti budov, odtahové služby a dalších. * 15/2013 Sb. Sdìlení Ministerstva financí jímž se urèují emisní podmínky pro Státní dluhopis Èeské republiky, 2013–2016, 0,50 % Tímto sdìlením urèuje Ministerstvo financí emisní podmínky pro vydání státních dluhopisù na období 2013–2016, kdy jednotlivé dluhopisy jsou o jmenovité hodnotì 10 000 Kè s pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,5% p.a.
8 | KOVÁK èíslo 6 | 11. února | Zajímavost/køížovka
Nejhorší bombardování Prahy Na Popeleèní støedu (14.2.) roku 1945 zažila Praha nejvìtší bombardování ve svých dìjinách. K náletu došlo tìsnì po poledni a provedlo jej asi šedesát amerických letounù B-17, letících ze základny v anglickém Nuthampsteadu. Praha byla podle mnohých historikù bombardována omylem, cílem údajnì mìly být Drážïany, avšak došlo k navigaènímu omylu. Zaèal už nad Nizozemím a u nìmeckého Erfurtu èinila odchylka od stanoveného kurzu již 120 kilometrù. Špatná viditelnost po celou dobu letu, pøi kterém navigace spoèívala jen v odhadu vzdálenosti podle doby letu, mohla zpùsobit pøesvìdèení, že letouny se ocitly místo nad Prahou nad Drážïany a pumovnice se otevøely. Teprve pozdìji vyšla najevo osudová tragédie zástupce vedoucího skupiny tìchto letounù, který byl rodilým Pražanem, a jehož navigátorovi se nepodaøilo pøesvìdèit vedoucí letoun, kterému navíc vysadil radiolokátor, o možnosti navigaèního omylu. Pøes sto padesát tun bomb dopadlo na obydlené èásti Prahy. Nálet neznièil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti. Obyvatele sice varoval letecký
poplach, ale poplachy byly za války tak èasté, že je mnoho Pražanù èasem pøestalo brát vážnì. Domnívali se také, že Praze – jakožto èeskému mìstu – nehrozí Vybombardovaný Emauzský klášter
Rozbitý dùm na Vinohradské
skuteèné nebezpeèí. A tak do krytù moc nepospíchali. Nutno dodat, že na to ani nemìli pøíliš èasu. Už pìt minut po sirénì, dopadly v Jinonicích první bomby. Letadla pak v jejich shazování pokraèovala pøes Pankrác, horní èást Nového Mìsta a Vinohrady. K nièivosti útoku pøispìl i fakt, že pražský hasièský sbor musel o den døíve odjet pomáhat hasit hoøící Drážïany. Podle tehdejší úøední zprávy bylo pøi náletu zabito 701 osob a ranìno 1184 osob,
z toho 372 tìžce. Symbolické rozlouèení s èeskými obìťmi náletu 18. února na námìstí Míru (tehdy Øíšském námìstí) bylo zneužito protektorátní propagandou, která bombardování vydávala za akt teroru. Dne 25. bøezna 1945 americké létající pevnosti útoèily na Prahu znovu. Bombardovány byly tentokrát strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysoèanech. Bylo usmrceno 235 osob a dalších 417 bylo zranìno. Objevují se spekulace o tom, že bombardování mìlo zmaøit výrobu zaøízení pro nìmeckou atomovou bombu (cyklotronu), které se vyrábìlo v pražské firmì Marconi Radioslavia ve Vysoèanech. (fav)
Správné znìní tajenky z èísla 4: Mladí ležáci, staøí žebráci. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìl Josef Marek z Rokytnice nad Jizerou. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 20. února). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 20. února na doruèovací adrese redakce nebo na emailu:
[email protected]