Oligopol
Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: • • •
•
malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní (diferencovaný oligopol) vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti - produkce každé z nich představuje značný tržní podíl, Každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí existují významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) – bariéry vstupu: úspory z rozsahu, limitní ceny, právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd.
•
oligopolní firma je tvůrce ceny
Bariéry vstupu – kapacita trhu 2 firmy v odvětví, homogenní produkce, křivka D - tržní poptávka, křivka AC firmy vytváří prostor pouze pro dvě firmy
Bariéry vstupu – limitní cena • Firmy v oligopolu mohou jako bariéru vstupu ostatních konkurentů použít tzv. limitní cenu.
• Ta je stanovena na nižší úrovni než cena, při které by oligopolní firmy maximalizovaly zisk, kdyby nebyly ohrožovány vstupem firem z jiných odvětví. • Při této cenové politice se oligopolní firmy vzdávají vyššího krátkodobého zisku, aby jeho úroveň byla zvýšena v dlouhém období.
Vybrané modely oligopolu •
Koluzivní (s tajnou dohodou) – Kartel – snaha o maximalizaci zisku celého odvětví, nejen jedné firmy; většinou nestabilní – odstředivé tendence a snaha o zvýšení tržního podílu a zisku jedné firmy
•
Oligopol s dominantní firmou (a konkurenčním lemem) – konkurenční lem přebírá od dominantní firmy cenu a podle ní stanovuje svou produkci
•
Model oligopolu se zalomenou křivkou poptávky
•
Cournotův model
•
Modely založené na teorii her – Nashova rovnováha
Kartel • Kartel - organizace prodávajících, která společně rozhoduje o cenách produkce, výrobních kvótách, rozdělení trhů apod. • Cílem kartelu je maximalizovat zisk odvětví jako celku (nikoli jednotlivých firem) π = P.Q – [TC1(q1) + TC2(q2) +…+ TCn(qn)] MR(Q) = MCi(qi)
• Chování firem těsně spojených v kartelu připomíná chování monopolu. • Výhodami oligopolních firem, plynoucími z koordinace činnosti na základě dohod, jsou větší možnosti zvyšování zisku, upevnění bariér vstupu do odvětví a snížení nejistoty.
Rovnováha kartelu MR(Q) = MCi(qi) CZK/Q
Firma 2
CZK/Q
Firma 1
CZK/Q
MC1
MC2 AC2
Kartel
∑MC
AC1
PK D MR(Q)
q2
q
q1
q
Q*
• celý kartel bude realizovat produkci Q* • tato produkce se rozdělí mezi jednotlivé firmy v kartelu – firma 1 bude dodávat množství q1, firma 2 množství q2
Q
Zásadní problémy kartelu Kartel je značně nestabilní uspořádání oligopolního trhu • je většinou nelegální • tudíž nelze právně vymáhat dodržování kartelové dohody • v případě nestejných zisků firem v kartelu, odstředivé tendence • tendence firem stanovit nižší cenu než je cena kartelu a tím zvýšit svůj tržní podíl a zisk
Oligopol s dominantní firmou • dominantní firma (cenový vůdce) – firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv. konkurenčním okraji (konkurenční lem), neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh. • konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy (podmínky jako v DK) - chovají se jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální. • max. zisk pro dominantní firmu: MR=MC • max. zisk pro konkurenční lem: P=MCi(qi)
Oligopol s dominantní firmou ∑MC=SKO
P
MC
P1
PD DD P2 MR QKO
QD QT
Dominantní firma bude dodávat množství, při kterém se rovnají její MR a MC, čili množství QD, za cenu PD Konkurenční okraj přejímá cenu PD a bude při ní dodávat množství QKO DT Q
Celkové tržní množství při ceně PD je dáno součtem produkce dominantní firmy a produkce konkurenčního okraje: QT= QD+QKO Při ceně P1 a vyšší bude veškerou poptávku uspokojovat pouze konkurenční okraj Při ceně P2 a nižší bude výstup konkurenčního okraje nulový, Q D = QT
Oligopol s dominantní firmou • Optimální Q a P odvodí dominantní firma z pravidla MCD = MRD, tomu odpovídá výstup QD a cena PD. Firmy na konkurenčním okraji nabízejí výstup QKO a celkový Q odvětví je QT = QD + QKO. • Firmy v konkurenčním okraji respektují cenu stanovenou dominantní firmou – při vyšší riskují ztrátu značné části svých zákazníků, – při nižší by mohly mít problémy vzhledem ke svým nákladovým podmínkám, nebo by rozpoutaly cenovou válku
Oligopol s dominantní firmou • Pokud cena stanovená dominantní firmou umožňuje firmám v konkurenčním okraji realizovat pozitivní ekonomický zisk, pak po určité době některé z nich mohou realizovat výhody, spojené s úsporami z rozsahu a rozšiřovat svůj výstup na úkor dominantní firmy. • V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují ostatní firmy v oligopolním odvětví, může být firma, která je největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno apod.
Model se zalomenou křivkou poptávky PŘEDPOKLADY: • firmy vyrábějí diferencovaný produkt • sníží-li firma cenu, ostatní ji budou následovat • zvýší-li firma cenu, ostatní ji následovat nebudou Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou.
Model se zalomenou křivkou poptávky P
D2
MC2 MC1
A
P*
D1
D
MR1
D
Q*
D1: pokud firma zvýší cenu, ostatní firmy ji nebudou následovat. Poptávka bude elastická.
MR2
Q
D2: pokud firma sníží cenu, ostatní firmy ji budou následovat. Poptávka bude méně elastická a pokles ceny bude mít menší přínos.
•
Pokud firma zvyšuje cenu, pohybuje se po D1, pokud cenu snižuje, pohybuje se po D2
•
Rovnovážné množství bude Q*, jakékoli jiné znamená nerovnováhu. Rovnovážná cena bude P*, to odpovídá rovnovážnému množství.
•
Model vysvětluje rigiditu cen na oligopolních trzích (ta se nemusí změnit, změní-li se náklady), nevysvětluje ovšem formování ceny.
Model se zalomenou křivkou poptávky •
Na grafu jsou dvě křivky poptávky: D1 a D2. Poptávková křivka D konkurenti nebudou následovat změnu ceny uskutečněnou jednou z firem oligopolu. Poptávková křivka D2- konkurenční firmy budou sledovat změnu ceny, kterou provede tato firma.
•
Poptávková křivka oligopolu je elastičtější když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto poptávková křivka D1 bude elastičtější než poptávková křivka D2.
•
Z předpokladů, že firmy budou snižovat cenu, pokud tak učiní jedna z nich, avšak nebudou následovat žádnou z nich, která přistoupí ke zvýšení cen, vyplývá zalomený tvar poptávkové křivky D, jejíž zlom je v bodě A.
•
V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka mezního příjmu spojitá.
Cournotův model PŘEDPOKLADY: 1. v odvětví existují pouze 2 firmy (duopol) 2. produkce obou firem je homogenní → stejné nákladové křivky 3. firmy znají tržní poptávku 4. firmy považují výstup konkurenční firmy za konstantní, tzn. firmy neodhadují vzájemné reakce na změnu výstupu a ceny 5. MC = AC = 0 (pro zjednodušení)
Cournotův model – nastolování rovnováhy 1. firma vstoupí na trh a domnívá se, že je na trhu sama – firma zná tržní poptávku. Na základě rovnosti MR1 a MC bude realizovat 50 jednotek produkce P 2. firma vidí, že 1. firma realizuje 50 jednotek, ví že tržní poptávka je 100, z čehož odvodí svou poptávkovou křivku a bude realizovat 25 jednotek (MR2=MC)
D2'
1. firma vidí, že druhá firma realizuje 25 jednotek. Upraví tedy svou poptávkovou křivku: 100-25=75 a bude realizovat 37,5 jednotek (MR1'=MC)
D2
D1' 25
50 MR2
MR2'
D1 100
Q
AC=MC
MR1 MR1'
2. firma vidí, že 1. firma realizuje 37,5 jednotek a upraví svou poptávkovou křivku: 10037,5=62,5, bude realizovat 31,25 jednotek (MR2'=MC)
Cournotův model – rovnovážný stav Poptávkové křivky obou firem se budou přibližovat, až splynou. Poté bude každá firma dodávat na trh stejné množství za stejnou cenu. P
P1=P2
D1=D2 q1=q2
MR1 = MR2
DT Q
AC=MC
Nashova rovnováha • • • •
modely založené na teorii her hráč – strategie – výsledky chování firem: kooperativní X nekooperativní kooperativní chování – firmy mohou uzavřít dohodu o volbě strategie • nekooperativní chování – firmy nemohou uzavřít dohodu o volbě strategie • uvažujeme 2 firmy, každá volí mezi 2 strategiemi
Nashova rovnováha Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení – takové, které je nenutí měnit své chování Nashova rovnováha nastává, jestliže: máme dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a firmou A V Nashově rovnováze má vzájemná informovanost firem nulový význam
Nashova rovnováha • Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz. „vězňovo dilema“ • vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se • nabídka: „když se přiznáš, budeš propuštěn, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 36 měsíců“
Vězňovo dilema B
Vězeň A
Přiznat se
Nepřiznat se
Přiznat se
24 ; 24
0 ; 36
Nepřiznat se
36 ; 0
6;6
Oba podezřelí na nabídku reagují racionálně, čili se přiznají – nemohli uzavřít dohodu o strategii – oba jdou na 24 měsíců do vězení Strategie přiznat se/přiznat se představuje Nashovu rovnováhu – není však Pareto efektivní Pokud by se oba mohli dohodnout na strategii, volili by nepřiznat se/nepřiznat se, čímž by si oba mohli polepšit – toto řešení by bylo Pareto efektivní
Vězňovo dilema – aplikace na strategii 2 firem B
Firma A
P=10
P=15
P=10
10 ; 8
18 ; 3
P=15
5 ; 17
15 ; 12
Firma A preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou B za P=15 Firma B preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou A za P=15 Obě firmy mají zájem prodávat svou produkci za 10, což představuje Nashovu rovnováhu, ale nejde o Pareto efektivní řešení Pokud by se mohly firmy dohodnout, prodávaly by obě svou produkci za 15 což by oběma přineslo vyšší zisky
