CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY SOCIÁLNÍHO VÝVOJE V OBDOBÍ ADOLESCENCE

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY SOCIÁLNÍHO VÝVOJE V OBDOBÍ ADOLESCENCE

OBECNÉ CHARAKTERISTIKY ADOLESCENTA Odmítání podřízené role Odmítání formální nadřazenosti autorit Netolerance k dospělým Vyžadování rovnoprávnosti Snaha o udržení sebeúcty za každou cenu

VZTAHY S RODIČI V OBDOBÍ ADOLESCENCE

Úzce souvisí s citovou vazbou (attachementem) v dětství (resp. její mentální reprezentací u dospívajících) Důležitost a povaha vztahů s rodiči je jiná na začátku a na konci dospívání Vztahy s rodiči je nutno chápat v souvislosti s předchozím vývojem v dětství Nutnost vyhraněného mezigeneračního konfliktu je mýtem!

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY Potřeba sebeprosazení, potřeba potvrdit si svou vlastní hodnotu Snaha o zrovnoprávnění vlastní pozice Analogie s batolecím věkem Jistota citové vazby Otázka k diskusi – jaký bude mít dopad přílišné uvolnění / nedostatečné uvolnění vazby (přílišné nebo nedostatečné hranice)? Jak to bylo u batolete?

CO JE DŮLEŽITÉ?  Celková atmosféra a styl komunikace mezi rodiči a dětmi  Zájem rodičů  Emoční zaangažovanost  Výchovný styl  Důvěra  Svoboda  Respekt

 Vyšší míra autonomie není v rozporu se silnými citovými vazbami k rodičům– autonomie dospívajícího vysoce koreluje s pozitivním vztahem k rodičům!  Budování autonomie – batolecí věk!

CVIČENÍ Pokuste se navrhnout řešení následující konfliktní situace 1. 16 letá mladá dívka opakovaně přišla domů pozdě večer, aniž by rodič věděl kde a s kým se nachází a kdy se vrátí domů – navrhněte řešení z pohledu dcery i rodiče 2. Skupina 17 letých lidí se opila na školním výletě – navrhněte řešení z pohledu učitele i studentů

ZMĚNA V POZDNÍ ADOLESCENCI  Vztahy se stabilizují a diferencují  Postupné dosahování symetrie ve vztahu Vzdalování a větší vlastní autonomie (získaná vlastní identita) Internalizace „dospělých rolí“ vede k přehodnocení původních stanovisek k rodičům (větší porozumění) – přibližují se hodnoty Schopnost náhledu na sebe sama „z pohledu třetího“ – schopnost situace posoudit z obou perspektiv – vede k většímu pochopení a přiblížení

VZTAHY K JINÝM DOSPĚLÝM

Jací další dospělí mohou být důležití pro utváření osobnosti adolescenta?  Učitel  Mentor  Nepříbuzní dospělí (sousedé, kamarádi rodičů, spolupracovníci…)

Hodnocení dospělých  Blízkých vztahů ubývá s mírou formálnosti dospělého  Př. Učitele hodnotí pozitivněji, když se domnívají, že jde o dobrovolníka (vnitřní vs. vnější motivace)

ROLE UČITELE  Méně syceny emočními vztahy než s jinými dospělými  Většina výzkumů poukazuje, že adolescenti nevnímají učitele jako důležité osoby.  Jednou z příčin je rozšíření množství učitelů oproti ZŠ (odosobnění vztahu)  Normy a hodnoty školy (učitelů) X normy a hodnoty vrstevnické skupiny  Problém navázat pozitivní vztah s učitelem a zároveň si udržet pozitivní vrstevnické hodnocení  Fenomén učitelova oblíbence

VZTAH S UČITELEM Co je dobrý vztah s učitelem?  Nízká úroveň konfliktů  Vysoká úroveň blízkosti a podpory

Co zlepšuje vztahy?  Autonomie – ne odstup!  Uznání  Zvyšování pocitu kompetence  Skupinové aktivity, spolupráce pro dosažení společného cíle (být jedním z nich)

ROLE MENTORA X ROLE UČITELE  Učitel je „předepsaná funkce“ – ze strany žáka i učitele je vztah do určité míry daný, předepsaný, nedobrovolný  Mentorem se člověk stává, když se jeho ochota a záměr něčemu dospívající naučit setkává s VOLBOU adolescenta nechat se učit právě tímto člověkem  Vedoucí kroužků, učitel oblíbeného předmětu (výuka mimo běžnou), vedoucí praxe…  Menší emoční náboj - zmírňuje dopady hodnocení mentora na sebehodnocení a zvýšení hodnověrnosti tohoto hodnocení

VRSTEVNICKÉ VZTAHY V DOSPÍVÁNÍ

VÝZNAM VRSTEVNÍKŮ  Prudce stoupá význam vrstevníků (většinou na úkor vztahů s rodiči)  Emocionální podpora (poskytování emocí – empatie, porozumění)  Hodnotící podpora (hodnocení, zpětná vazba – utváří základ sebehodnocení)  Informační podpora – zprostředkování informací a rad pro vyrovnání se s osobními problémy  Instrumentální podpora – praktické druhy pomoci

 Hlavní role ve vytváření identity (minulá přednáška)

VÝVOJ KAMARÁDSKÝCH VZTAHŮ 1. Izosexuální skupiny – 4-6 blízkých přátel 2. Setkávání dívčích a chlapeckých skupin při různých aktivitách 3. Širší heterosexuální skupiny vrstevníků 4. Vytváření širšího vrstevnického kontextu – setkávání jednotlivých heterosexuálních skupin při aktivitách 5. Vytváření prvních párů – menší skupinky tvořené z dvojic

INTERNET A KAMARÁDSKÉ VZTAHY  Mění se význam slova „přítel“ – přátelé na FB  ? Hloubka vztahů s kamarády ve virtuálním prostředí?  Výpovědi adolescentů  Čistě virtuální vztahy – nereálné, těžko použitelné  Nikdo neoznačil jako skutečné přátelství, někteří se zdráhají nazývat kamarádstvím, považují za povrchní X vědí více intimních informací než reálných dobrých kamarádech

 Virtuální kamarádství se zdají být zcela novým specifickým druhem vztahu

Vztah s rodiči – snaha o zrovnoprávnění X vztahy s vrstevníky – snaha o vlastní zhodnocení Snaha o identifikaci s určitou skupinou vrstevníků (někam patřit)

KAM PATŘÍM? Identita: KDO JSEM, JAKÝ JSEM, KAM SMĚŘUJI KAM PATŘÍM! Mimořádný vliv vrstevnické skupiny Mimořádná potřeba někam patřit – uspokojení především ve vrstevnické skupině Vymanění z rodinných pout – nutno nahradit jinou příslušností Hledání identity v různých skupinách

„KAM PATŘÍM?“  Snaha po uspokojení potřeby někam patřit  Celoživotní potřeba (viz Maslow)

 Potřeba zaujetí pozice ve skupině  Potřeba intimních vztahů (nyní již mimo rodinu) – zaplnění místa rodiny  Evoluční kořeny  Kořeny v raném dětství – attachement  Neuspokojení této potřeby – základ mnoha psychických a sociálních problémů!  Nutnost vyrovnat se s příslušnost ve více skupinách

ŘEŠENÍ OTÁZKY „KAM PATŘÍM?“ Party – kamarádi, spolužáci Subkultury mládeže Virtuální party Patologická seskupení (narkomani, jiné sociálně-patologické jevy)

ŘEŠENÍ KONFLIKTU „JSEM JEDINEČNÝ“ A „JSEM JAKO OSTATNÍ“ Rozdělení rolí ve skupině (patřím do skupiny, ale mám jedinečnou roli) Náležitost k jedinečné skupině mě činí jedinečným (typické pro vegetariány) Vlastní styl uvnitř skupiny (typické pro umělecky zaměřené skupiny) Jsem více „pravým“ členem než ostatní

Přestávka 15 minut

SUBKULTURY MLÁDEŽE Proč k tomu dospívající tíhnou? Potřeba někam patřit (sounáležitost) Vymezení sociální identity Útočiště pro nesocializované jedince Období hledání vlastní identity je obvykle prožíváno v určité vrstevnické skupině Získání sociální identity (i když dočasné) pomáhá k budování osobní identity Pokud někam patřím, mohu vytvářet svou jedinečnost

CO JE SUBKULTURA?

Skupina mladých lidí, která má společného něco, co je odlišuje od ostatních sociálních skupin Formují tzv. ideové paradigma, v němž si jedinec utváří hodnoty, postoje a vztahy k okolnímu světu a k sobě samému

NEJČASTĚJŠÍ SOUČASNÉ SUBKULTURY Hippies Skinheads Fotbaloví chuligáni Punk Taneční scéna (Techno) Gothic Emo

HIPPIES A PSEUDOHIPPIES  Hlásání míru, lásky a nenásilí  Spontánnost a volnost  Charakteristický vzhled – „máničky“  Hudba  Dnes se vyskytují spíš pseudohippies – oblečení a hudba zůstává, ale neznají historii tohoto směru, neznají ani původní filozofii.  Snaží se „být v podohě“ a „nic neřešit“, ale není to to původní hippies  Film „Hair“

HIPPIES A PSEUDOHIPPIES II Vztah k jiným subkuturám – neutrální, nemají specifické nepřátele, ale distancují se od jiných skupin, především taneční scény Ve školním kolektivu si budou hledat „neutrální“ nebo stejné vrstevníky Nebudou utvářet vztahy s příslušníky jiných kultur Rizika? Drogy? Promiskuitní chování?

SKINHEADS Holá hlava a násilné jednání Mnoho podskupin (některé bojují proti sobě navzájem) U nás především ultrapravicoví a apolitičtí Silná skupinová identita, potlačení individualismu Hudební skupiny (Orlík) Původně spjatost s ultralevickovým punkem

SKINHEADS Alkohol, fotbal, někdy odpor k Hippies – pozor, tady může vzniknout konflikt Někdy rasistické postoje (hlavně Romové a přistěhovalci) Ultrapravice – málokdy mají nějak ucelené povědomí o původu svých myšlenek, často se jedná o nekonzistentní komplex rasistických předsudků, provokativní přihlašování se k zakazované ultrapravicové ideologii a agresivitě.

SKINHEADS – RIZIKA PRO ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ Často vysoce konfliktní Další skupiny ve třídě – Punk, Romové či přistěhovalci, (Hippies) Zvláštní pozor na skupinové vztahy a dynamiku Zvláštní zřetel na skupinovou práci a na spolupráci s metodikem prevence Filmy: Kult hákového kříže, Romper Stomper

FOTBALOVÍ CHULIGÁNI  Původně symbióza se skinheads – dnes oddělené skupiny  Cílem není fanouškovství ani fotbal, ale násilné střety s příznivci protivníka, pořadateli a policií  Nálepky (např. i ve škole – může vyvolávat konflikty)  Nejde o fanoušky  Zpravidla psychicky narušení jedinci (emocionální nevyrovnanost, abnormální temperament) – spolupráce s odborníky – velká rizika

FOTBALOVÍ CHULIGÁNI 2  Násilí má zásadní význam pro formování identity v těchto skupinách  umožňuje projevit mužnost mladým mužům s malou šancí uspět ve škole nebo v práci, aby dosáhli pocitu osobní důležitosti a identity skrze uznání svých „přátel“ fotbalové tribuny jsou v tomto smyslu místy alternativních kariér  Hlavní rizika  Mimořádná agresivita  Střet příznivců různých skupin na 1 škole  Filmy: Football factory, Green street hooligans

PUNK Protest proti komunistickému režimu Odpor k byrokracii, státní mašinerii, nedůvěra v instituce Nechtějí patřit do společnosti Myšlenky anarchismu Specifická móda Podobná rizika jako předešlé skupiny – agresivita, potyčky s jinými skupinami (Skinheads) Filmy: Joe Strummer: The future in unwritten

GOTHIC ROCK Kořeny v černém gotickém romantismu a literárním hnutí 18. století Charakteristika Obdivování temna a tajemna Záliba navštěvovat hřbitovy Hororová image Image – černá barva, světlý make-up a černé stíny (vnitřní diferenciace – stylů je více) Hudba – temné monotónní melodie

GOTHIC ROCK Víra a hra na upíry Prvky fetišismu a sadomasochismu Ženy – síťové punčochy, latexové oblečení, obojky Fascinovaný přístup ke smrti Pocity – zoufalství, zmar, vztek, deprese a sebepoškozování Prezentace pomocí blogů Ne satanisti! Ne delikventi a kriminálníci

EMO  Od slova emotivní  Podstyl Gothic rocku  Melancholičtí, frustrovaní a psychicky nevyrovnaní  Velký význam hudby (cesta k vlastním emocionálním prožitkům)  Image – černé rovné vlasy, ofina do očí, piercing, make-up a oční stíny, černé nehty(i chlapci)  Citlivost až přecitlivělost vůči okolnímu světu  Pocit osamění, nepochopení – uchylování k virtuálnímu prostředí (blogy)

EMO - RIZIKA Izolace ve školní třídě (okrajoví členové) Přecitlivělost – na reakce spolužáků, ale i učitele Sebevražedné jednání Důležité projevení zájmu, rozhovory, spolupráce s rodiči, v případě podezření na vážná rizika zásah odborníka!

TANEČNÍ SCÉNA Roztříštěné subkultury, nejpopulárnější – TECHNO Nemá zásadní ideu – nepotřebuje, je především prožitkem Nepřijetí norem většiny, snaha se emancipovat Ilegální parties Liberální přístup k sexu, taneční drogy (z velké části mýtus) Hlavní riziko – drogová závislost

SUBKULTURY - SHRNUTÍ Většinou jde jen o potřebu sounáležitosti a pocit, že NĚKAM PATŘÍM Image bez obsahu a skutečného naplňování atributů dané subkultury Většinou jde pouze o neškodné projevy skupinové identity Je nutné vědět o rizicích, umět rozeznat varovné signály a včas situaci řešit

NA CO BYSTE MĚLI ZNÁT ODPOVĚĎ?  Jak poznáte skinheada? Na co si dáte pozor? Kdy zpozorníte?  Proč se někteří jedinci v dospívání uchylují k subkulturám mládeže?  Jaká jsou hlavní rizika u jedince hlásící se k jednotlivým skupinám? Co by měl učitel monitorovat?  Jakou potřebu může uspokojovat subkultura Fotbalových chuligánů?  Jak se zřejmě bude v kontaktu s učitelem projevovat jedinec hlásící se ke skupině EMO?

SHRNUTÍ K SUBKULTURÁM MLÁDEŽE

Pozor na skupinovou dynamiku – přesně proto je důležité, aby učitel znal podstatu jednotlivých subkultur, aby si dovedl představit, co se ve třídě může dít!

ZÁVĚREČNÉ CVIČENÍ K SUBKULTURÁM MLÁDEŽE  Vymyslete postup práce se třídou, ve které se vyskytuje problémový jedinec dle zadání (vyberte si jedno z nich)  EMO sociálně vyčleněný jedinec – kolektiv ho nepřijímá  PUNK a SKINHEAD v jedné třídě – běžné komunikace ve výuce a o přestávkách  Více příslušníků Taneční scény v jedné třídě – situace školního výletu     

Jaká hrozí rizika Co bude učitel monitorovat Kdy začne být zvýšeně ostražitý Co udělá v případě velkého rizika a v případě skutečného problému Jak budete komunikovat se třídou

SAMOSTUDIUM

Nastudujte si: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí Vyhláška o poskytování poradenských služeb – kompetence PPP, školní psycholog, metodik prevence, výchovný poradce (oboje najdete na internetu)

Přestávka 15 minut

RANĚ PARTNERSKÉ VZTAHY V DOSPÍVÁNÍ

První lásky Většinou přechodný a proměnlivý charakter Přemýšlením o aktuálním nebo vysněném partnerovi tráví vysokoškoláci 5-8 hodin týdně

VLIVY  Attachement – jistá vazba – předpoklad navázání jistého vztahu – nejistá vazba – zvýšená pravděpodobnost vnímání dalších vztahů jako nejistých  Vztah rodičů – model vzorců komunikace, řešení problémů (přijetí nebo odmítnutí)  Mezigenerační přednos partnerského chování  Kamarádské vztahy  První vztahy vznikají ve vrstevnické (kamarádské) skupině  Vrstevnická skupina poskytuje prostor pro získávání zkušenosti v komunikaci s 2. pohlavím  Poskytování informací (ochrana před hrozícím odmítnutím)  Ovlivnění výběru partnera (schválení)

 Předchozí zkušenosti

CO ZNAMENÁ CHODIT S NĚKÝM? V rámci rozhovoru položeny dotazy: “Co to podle Tebe znamená chodit s někým?” „ A co Ty, chodíš s někým?” Pokud ne – „ A chtěl bys?”

REPREZENTACE POJMU „CHODIT S NĚKÝM“ U TŘINÁCTILETÝCH Kategorie

% chlapců % dívek

1.

Emoční blízkost

64,0

74,7

2.

Společné aktivity, komunikace, sociální reprezentace vztahu

41,3

41, 5

3.

Fyzická přitažlivost

19,4

28,3

4.

Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

11,0

7,2

5.

Jiné, nezařaditelné

9,9

5,3

6.

Péče, podpora

6,7

7,2

7.

Ne/žádoucí vlastnosti partnera/ky

4,9

6,8

8.

Společná budoucnost, závazek

2,8

2,6

9.

Nezralost

2,1

4,9

SUBJEKTIVNÍ DŮLEŽITOST ROMANTICKÉHO VZTAHU PRO DOSPÍVAJÍCÍ MEZI 13. A 15. ROKEM

100 90 80 70 60 50

chlapci dívky

40 30 20 10 0 13 let (%)

15 let (%)

chtěl/a by "chodit s někým"

JAK SE VZTAHY MĚNÍ Pubescence: Příležitost pro relaxaci, zábavu, získání sexuální zkušenosti, dosažení sociálního statutu  Především sdílení volnočasových aktivit  Důležitým parametrem je fyzická přitažlivost Adolescence: Partnerství jako zdroj podpory  Vzrůstá důležitost silné citové vazby, pouta, péče

ARNETTŮV POHLED – VZTAHOVÁ IDENTITA VE VYNOŘUJÍCÍ SE DOSPĚLOSTI Postupné hledání partnera v období dospívání Rozdíl mezi pubescencí, adolescencí a vynořující se dospělostí Adolescence: S kým by mě bavilo být, tady a teď?“ Vynořující se dospělost: „Jaký jsem člověk a jaký člověk by byl nejlepší ke mně jako partner pro život?“ Hledání nových zážitků- současný trend

VLIVY INTERNETU SPECIFIKA SEZNAMOVÁNÍ NA INTERNETU

OTÁZKA DO DISKUSE Výhody a nevýhody internetového seznamování pro dospívající

RANDE.CZ APOD.  Předpřipravené formuláře pro zadávání informací o sobě – snazší charakterizování „jaký vlastně jsem“ vůči druhému pohlaví  Stírání rozdílu mezi veřejnými a privátními informacemi (př. „kamasutra“ jako součást formuláře  Velký dopad na proces seznamování  Diskuse – jaké informace sdělujeme na 1. schůzce X co na sebe prozradíme v informačním formuláři?  Intimní informace mnohem dříve X „veřejné“ informace (první dojem) mnohem později

SPECIFIKA VIRTUÁLNÍHO VZTAHU  Soukromé se stává veřejným a veřejné soukromým  Velmi snadné navazování vztahů  Vztah s představou, nikoliv s reálnou bytostí  Zklamání – specifická situace reálného seznámení s virtuálním „partnerem“  Nízká odpovědnost za vztah (lze kdykoliv bezpečně ukončit)

 Výhody virtuálního seznamování  „ Tréningový prostor“ – nebát se komunikovat, umět reagovat…,

ale ne vždy lze převést  Nezávislost na lokalitě – poznávání různých mentalit a kultur  Výhoda pro jakkoliv handicapované jedince

MOBILNÍ KOMUNIKACE

SPECIFICKÉ VÝZNAMY MOBILU V ADOLESCENCI  Co je podle Vás na nejdůležitějším parametrem mobilu?  Melodie vyzvánění - ukázka  Mobilní telefon jako plyšový medvěd – nutnost mít ho neustále u sebe  Symbolický význam vypnutého mobilu – ukázka  Zvláštní funkce uvítacích zpráv  Užívání mobilů jako volnočasová aktivity  Uložené sms jako nová forma deníků

MOBILNÍ KOMUNIKACE A VZTAHY  Rozdílná funkce dle toho, s kým komunikují  S rodiči –instrumentální funkce  S vrstevníky – expresivní funkce (udržování pocitu sounáležitosti vyjadřováním emočních stavů)

   

Dostat sms = být členem skupiny Sms jako psaníčka Prozvánění jako sdílení emočního sladění Sms komunikace mezi partnery  Vyjadřování hlubších citů v sms než osobně  Řešení sporů přes sms (menší emoční náboj, možnost rozmyslet si reakci)  Začátky vztahů přes sms (možnost převést na hru a vyhnutí se trapnosti)

SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY

 Vztahy s rodiči  Charakteristické znaky  Zdroje a důvody konfliktů, vazba na předchozí vývojová stádia  Výchovné zásady

 Vztahy s jinými dospělými  Vztahy s vrstevníky  Charakteristiky, potřeby, které uspokojují  Vliv internetu

 Rané partnerské vztahy  Působící vlivy  Pohled dospívajících na partnerské vztahy  Rozdíl mezi pubescenty a adolescenty

 Virtuální seznamování  Význam mobilních telefonů pro dospívající

ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA LITERATURA  MACEK, Petr a Lenka LACINOVÁ. Vztahy v dospívání. Brno: Barrister & Principal, o.s., 2012. ISBN 978-80-87474-46-4.  HAVLÍČKOVÁ, Hana. Analýza seznamování na internetu v kontextu konceptu vynořující se . Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce David Šmahel.  SMOLÍK, Josef. Subkultur y mládeže. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2907-7.

Přestávka 15 minut