Cestovní ruch seniorů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Cestovní ruch seniorů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Mrkosová

Ctirad Koudelka

Brno 2013

Zde bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kláře Mrkosové za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování práce. Také děkuji všem respondentům za jejich čas strávený při vyplňováním dotazníku.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Cestovní ruch seniorů“ vypracoval samostatně pod vedením své vedoucí bakalářské práce a za použití zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2013

__________________

Abstract KOUDELKA, C. Senior tourism. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2013. This bachelor thesis focuses on the senior tourism. The main point is to determine preferences of seniors through marketing research. The obtained data will be used to make a recommendation for tour operators. The thesis consists of two parts. The first part is theoretical and it consists of review of the literature. The second part is practical and consists analysis of current offer in Czech Republic and results obtained from marketing research Keywords Senior tourism, preferences, behaviour, marketing research.

Abstrakt KOUDELKA, C. Cestovní ruch seniorů. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Tato bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem seniorů. Hlavním cílem je zjistit preference seniorů za pomoci marketingového výzkumu. Získané informace následně poslouží pro vytvoření doporučení cestovním kancelářím. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část, která obsahuje přehled odborné literatury a praktickou část, v níž je uvedena současná nabídka v České Republice a výsledky marketingového výzkumu. Klíčová slova Cestovní ruch seniorů, preference, chování, marketingový výzkum.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod 1.1

2

3

13

Úvod ......................................................................................................... 13

Cíl práce a metodika

14

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 14

2.2

Metodika .................................................................................................. 14

Literární rešerše 3.1

17

Cestovní ruch ........................................................................................... 17

3.1.1

Typologie cestovního ruchu ............................................................. 17

3.1.2

Trh cestovního ruchu .......................................................................18

3.2

Marketingový mix ....................................................................................18

3.2.1

Produkt cestovního ruchu ................................................................18

3.2.2

Cena .................................................................................................. 19

3.2.3

Distribuce produktu ........................................................................ 20

3.2.4

Marketingová komunikace ............................................................. 20

3.3

Služby v cestovním ruchu ........................................................................ 21

3.4

Mezinárodní cestovní ruch ..................................................................... 22

3.4.1 3.5

Cestovní ruch a evropská unie ........................................................ 23

Segmentace trhu ..................................................................................... 24

3.5.1

Fáze životního cyklu rodiny ............................................................ 24

3.5.2

Demografie a stárnutí ..................................................................... 24

3.6

Seniorský cestovní ruch .......................................................................... 27

3.6.1

Segmenty ......................................................................................... 28

3.6.2

Formy cestovního ruchu pro seniory .............................................. 29

3.6.3

Specifika a preference ..................................................................... 29

3.6.4

Potřeby ............................................................................................ 30

3.7

Chování spotřebitele ................................................................................ 31

3.7.1

Způsoby trávení volného času ......................................................... 31

3.7.2

Rozhodovací proces ........................................................................ 32

10

4

Obsah

Vlastní práce 4.1

33

Nabídka cestovních kanceláří..................................................................33

4.1.1

Specifická nabídka ...........................................................................33

4.1.2

Dotovaná dovolená .......................................................................... 35

4.1.3

Slevy .................................................................................................36

4.2

Výsledky dotazníkového šetření .............................................................. 37

4.3

Produkt ....................................................................................................52

4.4

Doporučení cestovním kancelářím ......................................................... 54

5

Diskuze

55

6

Závěr

56

7

Literatura

57

7.1

Tištěné zdroje .......................................................................................... 57

7.2

Internetové zdroje ...................................................................................58

A

Dotazník

62

B

Výsledky otázek

65

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Komunikační mix

21

Obr. 2

Věková skladba obyvatelstva České Republiky

26

Obr. 3

Podíl seniorů v populaci

27

Obr. 4

Věkové složení respondentů

37

Obr. 5

Místo cestování

38

Obr. 6

Regiony ČR

39

Obr. 7

Zdravotní problémy

40

Obr. 8

Druh ubytování

41

Obr. 9

Typy stravování

42

Obr. 10

Samostatné a skupinové cestování

43

Obr. 11

Typ dopravy

44

Obr. 12

Roční výdaje

45

Obr. 13

Preference období

46

Obr. 14

Délka cestování

47

Obr. 15

Využití slev

48

Obr. 16

Forma cestovního ruchu

49

Obr. 17

Trávení volného času

50

Obr. 18

Zdroje informací

51

Obr. 19

Velikost bydliště

65

Obr. 20

Dosažené vzdělání

65

Obr. 21

Počet členů v domácnosti

66

Obr. 22

Zdroje informací na prvním místě

66

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Pohlaví respondentů

15

Tab. 2

Mimopracovní aktivity seniorů nad 65 let věku

32

Tab. 3

Preferované typy stravování

42

Tab. 4

Typ dopravy

44

Tab. 5

Zdroje informací

51

Tab. 6

Produkt

53

Úvod

13

1 Úvod 1.1

Úvod

V dnešní moderní době je oblast cestovního ruchu jedním z nejvíce dynamických odvětví. Pro zajímavost dalším takovým odvětvím je oblast technologií. Nic to ovšem nemění na faktu, že zde více než jinde závisí na náladách a tužbách zákazníků. S časem se mění motiv pro cestu. Zatímco v minulých letech lidé chtěli uniknout realitě a dostat se do vysněného světa bez starostí, dnes spíše preferují nějaké dobrodružství, kde si užijí zábavu a zůstane jim mnoho zážitků. Je to ale bráno dost všeobecně, stejný motiv nemůže být uplatňován na všechny segmenty. Nejjednodušším příkladem budiž motivace dítěte, dospělého člověka a seniora. Pokud se podíváme na nejnovější trendy, zjistíme neustálý rozvoj v cestování seniorů. Demograficky zaměřené studie ukazují nárůst populace na 50 let věku a naproti tomu pokles lidí mladšího věku. Děje se tak zejména ve vyspělých zemích s rozvinutou tržní ekonomikou. Jako hlavní příčiny bývají uváděny nové technologie a pokroky v medicíně, které postupně prodlužují život a jsou schopny vyléčit dříve nevyléčitelné choroby. Mezi neméně důležité také patří snižování plodnosti populace (Žofka, 2006). Zde hledejme původce problému v socioekonomických vztazích. Při větším vzdělání a profesní kariéře se oddaluje vznik rodiny a počet dětí. To vede k přelévání spodní části „stromu života“ do jeho horní části, tedy převaze post reprodukční složky nad složkou dětskou. Tento růst znamená i růst poptávky po specifických službách, které by více vyhovovaly jejich potřebám. Všechny služby se přizpůsobují současným trendům a „struktuře poptávky“. Nemá totiž význam nabízet něco, co si nikdo nekoupí anebo koupí pouze velmi malý počet zákazníků. Postupem času tedy budou dosavadní produkty přeměňovány a nahrazovány aktuálním trendem. Každá společnost chce totiž dosáhnout zisku. Důležitým bodem se stane určení správné nabídky, vhodné pro tento segment zákazníků. A protože jako všude jinde nabídku určuje poptávka, musí se vědět, co starší lidé požadují, jaké jsou jejich preference a vůbec motivy jak pro cestování, tak pro využívání nejrůznějších služeb. I to je jeden z cílů této práce. Téma cestovního ruchu seniorů je dnes velmi aktuální a je třeba se jím zabývat. Zvolil jsem si ho z několika důvodů, ale tím hlavním je bezesporu moje osobní poznání v oblasti trendů demografického vývoje. Nerovnost v rozložení obyvatelstva je prostě zajímavá.

14


2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit doporučení k tvorbě nové nabídky cestovních kanceláří. Bude vytvořen konkrétní produkt, který ukáže preference na straně poptávky a který bude vycházet z jednotlivých dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je právě analyzování poptávky spotřebitele, seniora. Stanovení jeho preferencí, potřeb a motivů pro cestování, které tak zprostředkují vhodnou nabídku služeb a produktů. Dalším dílčím cílem je analýza současné nabídky vybraných cestovních kanceláří disponujících internetovými stránkami. Zjistí se tak mezery na trhu, které nejsou vyplněny, a které vyplní vytvořený produkt.

2.2 Metodika Bakalářská práce je napsána standartním formátem, určeným pro závěrečné práce na Mendelově univerzitě. Člení se na dva oddíly. Literární rešerši a vlastní práci. V první části se vysvětlí pojmy a hesla z oblasti cestovního ruchu. Čerpáno je zejména z odborných děl, článků a internetových zdrojů zaměřených na danou tématiku. Pro popis věkové struktury obyvatel jsou mimo jiné použity grafy z českého statistického úřadu a eurostatu, které slouží k lepšímu pochopení problematiky. V druhé části – vlastní práce – je nejdříve stanovena nabídka vybraných cestovních kanceláří na trhu, které nějakým způsobem zohledňují seniory. Pro tento účel proběhne sekundární sběr informací z jejich internetových stránek. Tato nabídka se dále rozdělí podle šířky nabízených služeb na cestovní kanceláře, které poskytují zájezdy přímo pro seniory, využívají dotací nebo větších slev. Dalším bodem je zjištění seniorských preferencí v cestovním ruchu. Za tímto účelem proběhne kvantitativní výzkum formou dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou. Nejprve proběhne tzv. pretest testovaný na náhodné skupině z věkového segmentu 50 a více let. Samotný dotazník je tvořen 19 uzavřenými a polouzavřenými otázkami. Důležité je dbát zásad pro tvorbu otázek, a tak předejít matoucím nebo zavádějícím výsledkům. Otázky se vytvořily na základě stanovených cílů: Hlavní cíl  Zjištění cestovatelských názorů, postojů a preferencí seniorů.


15

Dílčí cíle  Chtějí senioři cestovat. Kam.  Jaké služby vyžadují/ jaká by měla být úroveň služeb.  Druh ubytování/ stravování.  S kým cestují.  Jakým způsobem chtějí cestovat/ druh dopravy.  Kolik jsou ochotni zaplatit.  Kdy by chtěli cestovat/ na jak dlouho. Rok, měsíc, sezóna, týden.  Co je láká/ druh zábavy (důvod pro cestu). Pasivní/ aktivní program.  Jak je seznámit s informacemi/ zájezdy. Jaké kanály použít. Na začátku dotazníku je umístěna rozřazovací otázka, která určuje věk respondentů. Ostatní demografická kritéria respondentů řešily identifikační otázky umístěné na konci dotazníku, a které zde budou uvedeny pouze ve zkratce. Úplné výsledky jsou přiloženy v příloze. Jedno z nejzákladnějších kritérií, tedy pohlaví respondentů je popsáno v tabulce níže. Tab. 1

Pohlaví respondentů (vlastní práce)

Pohlaví Žena Muž Celkem

Počet respondentů (%) 68,75 31,25 100

Větší zastoupení mají ženy, než muži a jsou tak na internetu aktivnější. Tento poměr nehraje významnou úlohu při porovnávání odpovědí, protože obě skupiny své odpovědi volily velmi podobně. Velikost bydliště respondentů bylo rovnoměrně rozloženo. Podobný podíl měly obce do 10 000 obyvatel, mezi 10 001 až 50 000 obyvateli i města nad 50 001 obyvatel (kolem 30 %). Dosažené vzdělání bylo nejčastější středoškolské (46,63 %) a vyučen (27,98 %). Ostatní odpovědi tvořily výraznou menšinu. Zkoumáno bylo i s kolika lidmi respondenti žijí. Samotných, což jsou vdovy a vdovci, bylo 37,50 % dotázaných. Dále mají velké zastoupení dvě osoby (30,21 %). Vlastní dotazování proběhlo v prostředí internetu na serveru vyplnto.cz a návratnost dotazníků byla 69,3 %, což je pouze orientační údaj, protože není možné přesně určit, kolik respondentů bylo skutečně osloveno. Minimální počet respondentů, kteří by měli vyplnit dotazník, byl stanoven na 200 osob a celkově se sesbíralo 202 platných dotazníků. Vyřazeny byly 3 dotazníky, protože respondenti měli méně než 50 let, jak bude uvedeno i ve vlastní práci. Výsledky budou interpretovány pomocí zanesení do grafů a slovního ohodnocení pro každou otázku zvlášť. Následně se vytvoří zjednodušený produkt vyvozený

16


z nejpreferovanějších odpovědí a v závěru se ještě výsledky dotazníku a nabídky cestovních kanceláří porovnají a bude vytvořeno všeobecné doporučení pro cestovní kanceláře rozdělené na zahraniční a tuzemské zájezdy.

Literární rešerše

17

3 Literární rešerše 3.1 Cestovní ruch Jako v mnoha dalších oblastech, tak i v cestovním ruchu se neobjevila ihned jednotná definice a ustálený názor na to, co všechno by měla obsahovat. Postupně se tedy vyvíjela a navazovala na práci dřívějších autorů. Pomineme-li tvůrčí snahy o originalitu, můžeme jako zásadní a aktuální definici předložit práci švýcarského profesora Kaspara, který cestovní ruch chápe jako „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání“. Tato se také stala oficiální definicí AIEST - Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu (Hesková, 2006). Další sjednocující snaha na sebe nenechala dlouho čekat. Byla uspořádána konference v Ottawě r. 1991, kterou organizovala Světová obchodní organizace a hledala se definice z hlediska statistiky. Nakonec byl přijat návrh, že cestovním ruchem se rozumí „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Hesková, 2011). 3.1.1

Typologie cestovního ruchu

Cestovní ruch se dělí na mnoho dílčích forem a druhů, které podrobněji popisují jednotlivé oblasti, motivy a kategorie. Formy cestovního ruchu podle Ryglové (2011) odpovídají potřebám svých účastníků, přičemž se rozdělují v návaznosti na šíři požadavků účastníka:  Rekreační CR – přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka  Kulturně poznávací CR – je cíleny na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků  Sportovně-turistický CR – využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech  Léčebný a lázeňský CR – je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce  Specifické formy CR – cestovní ruch dětí a mládeže, cestovní ruch na venkově, kongresový, kosmický, golfová turistika, seniorský cestovní ruch, outdoorový turismus aj.

18


Druhy cestovního ruchu zahrnují různé charakteristiky. Ryglová (2011) je dělí následovně podle způsobu financování:  Volný cestovní ruch (komerční) – účast není nijak podmíněna, ale účastník si ji plně hradí ze svého vlastního rozpočtu. K dispozici má veškeré vybavení pronajímané za dohodnuté ceny.  Vázaný cestovní ruch (sociální) – naproti volnému zde musí účastník splňovat určitou podmínku. Jedná se například o nějaké členství v organizaci. V takovém případě dostává finanční podporu na úhradu služeb z nejrůznějších fondů nebo z pojištění. Může jít o podnikovou rekreaci, lázeňskou péči aj. Podle počtu účastníků na individuální (turista cestuje sám, případně s rodinou) a kolektivní (cestuje skupina více osob). A podle ročního období na sezónní a mimosezónní, kde sezónnost znamená podobnou změnu, která se opakuje každý rok ve stejném období. Zejména v cestovním ruchu jsou tyto změny patrné. Nabídka i poptávka po produktech se mění, není tedy celoročně stabilní. Závisí například na složení segmentů a jejich ochotu cestovat v různých klimatických podmínkách nebo časových možnostech. Zamezení vlivů sezónnosti alespoň částečně se stává důležitým cílem objektů cestovního ruchu. Mezi mnohými nástroji, určenými ke snižování těchto vlivů uvádí Jang (2004)1 tvorbu mimosezónních produktů a vhodný segment, který by je využíval. Následně Pásková (2012) poukazuje na možnost „finanční podpory pro mimosezónní dovolenou seniorů či jiných skupin obyvatel.“ 3.1.2

Trh cestovního ruchu

Trh je souhrnem všech institucí působících jak v cestovním ruchu, tak i mimo něj. Ovlivňují ho tedy i ekonomické či politické veličiny, které udávají tempo i proměnlivost tohoto trhu. Účastníci se dělí podle mnoha faktorů. Důležitá je znalost jejich chování a rozhodování, kterou lze typologicky podle Heskové (2006) rozdělit následovně: Turisté – objevitelé, elitní turisté, neobvyklí turisté, individuální turisté, masoví turisté, charteroví turisté.

3.2 Marketingový mix 3.2.1

Produkt cestovního ruchu

„Za produkt se považuje to, co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání nebo ke spotřebě, co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu druhých lidí.“ (Americká marketingová asociace)2. Podle Heskové (2006) je to 1 2

In Zelenka (2012) In Jakubíková (2009)


19

vše, co je nabízeno k uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu. Zejména je to pak souhrn služeb v dané lokalitě. Samotná služba z ekonomického hlediska znamená statek, jehož podstatou je činnost a hodnota tohoto statku je dána užitkem, který přináší. Od výrobku se liší tím, že je nemateriální a není možné jej skladovat. Vývoj nového produktu – pro rozvoj cestovního ruchu je zapotřebí obměny v poskytovaných službách a produktech. Časem se totiž mění preference a složení účastníků. Nejprve se provede analýza trhu, a pokud je zjištěna nějaká mezera způsobená novým myšlenkovým proudem, demografickým vývojem, změnou nabídky dodavatelů aj. (Hesková, 2006), navrhne se nový produkt, který tuto mezeru zaplní. Z hlediska tvorby se podle Gúčika (2004) rozděluje produkt na všeobecný, očekávaný a širší. Je přitom nevyhnutelné nejdřív poznat základní potřeby zákazníka, navrhnout jejich očekávání, a to vhodně rozšířit.  Všeobecný produkt je pokládán za samozřejmost. Jedná se o základní stravovací, ubytovací, dopravní a další služby.  Očekávaný produkt odlišuje prostředí svého poskytovatele od konkurence. Znamená naplnění očekávání hostů před příjezdem a realitou. Patří sem i ochota, kvalita, prostředí aj.  Širší produkt je to, co dostane zákazník navíc, to co neočekával. Různé slevy, akce apod. 3.2.2

Cena

Cena je hodnota, jíž se zákazníci vzdají výměnou za získání požadovaného produktu (Solomon, 2006)3. Existuje mnoho forem, které musí mít vždy pro druhou stranu určitou hodnotu. Stanovení ceny se provádí podle různých metod. Jakubíková (2009) uvádí tři hlavní:  Tvorba cen podle nákladů  Tvorba cen podle poptávky  Tvorba cen podle konkurence Následně se tyto ceny upravují podle rozličných strategií. Dle Sniščáka (1997)4 to jsou:  Diference cen podle segmentu klientely (podle času, místa)  Průnikové ceny (počáteční nízká cena)  „Ceny sbírání smetany“ (počáteční vysoká cena) 3

In Jakubíková (2009)

20


 Linkové ceny (mírná odchylka od konkurence)  Psychologické ceny a další… 3.2.3

Distribuce produktu

Jedna věc je produkt vytvořit, druhá je dostat ho ke koncovým zákazníkům. Podstatou distribuce je přiblížit produkt co nejvíce k zákazníkům (Jakubíková, 2009). Producent může využít podle Heskové (2006) různé distribuční kanály, jejichž výběru by měl věnovat patřičnou pozornost. Jedná se o distribuci přímou a nepřímou. V přímé distribuci jedná producent přímo s konečným spotřebitelem. Využívá se při poskytování stravovacích, dopravních nebo ubytovacích služeb. Zákazník má k dispozici rezervační systém bez zásahu třetí strany. Klasifikována jako přímá může být i distribuce cestovních kanceláří, které sestaví vlastní balíky služeb z množství menších služeb od producentů, a ty pak vystupují jako nové služby ve formě zájezdů aj. Pro nepřímou distribuci je naopak příhodné využití nějakého mezičlánku mezi producentem a zákazníkem. Může se jednat o cestovní kanceláře, různá informační centra nebo agentury. Není výjimkou, kdy je těchto mezičlánků i více. Předpokládá se přitom efektivnější působení na trhu. Producentovi se sníží náklady na administraci nebo se tím zajistí jeho větší pokrytí na trhu. To je umožněno existencí jakéhosi know-how mezičlánku v oblasti distribuce a jeho bližšímu přístupu ke konečnému spotřebiteli. Důležitý je také výběr správného prodejního místa má důležitý vliv na rozhodování zákazníka při koupi. Již při úvahách o jeho vybudování se musí dbát na to, jak bude materiální a nemateriální prostředí působit. Proto takovým úvahám předchází analýza nákupního chování zákazníka a faktorů, které na něj působí. Může to být například atmosféra místa (barvy, světla, zařízení, vůně, hudba, aj.) nebo jeho umístění (Jakubíková, 2009). 3.2.4

Marketingová komunikace

Marketingová komunikace má seznámit cílovou skupinu s produktem a přesvědčit ji o nákupu. Přitom je důležité použít správné nástroje, viz obr. 1. Jakubíková (2009) dále dělí komunikaci na osobní a masovou:  Osobní komunikace se obrací přímo na zákazníka. Využívá interaktivní postupy formou diskuzí, rozhovoru, emailu, dopisu apod.  Masová komunikace naproti tomu není osobní. Snaží se zasáhnout co největší počet potencionálních zákazníků. Využívají se ostatní nástroje jako TV, rozhlas, billboardy, plakáty, tiskoviny aj.


Obr. 1

21

Komunikační mix (Jakubíková, 2009)

3.3 Služby v cestovním ruchu Ubytovací služby a zařízení Jedním z důležitých aspektů při cestování jsou ubytovací služby. Samotné sice nebývají obvykle cílem cesty, ale poskytnutí ubytování je její nedílnou součástí. Dělení podléhá mnoha faktorům. Pro naše účely je to hotel, motel, penzion, botel, kemp, chatová osada, turistická ubytovna a také pohyblivé a individuální ubytovací zařízení. Liší se hlavně velikostí a typem poskytovaných služeb. Zde slouží ke klasifikaci tzv. „hvězdičky“. Platí pravidlo čím více, tím vyšší úroveň poskytovaných služeb a také vyšší cena (Ryglová, 2011). Stravovací služby Stravování je úzce spjato s ubytovacími službami. Moderně se označuje jako gastronomie a čím dál častěji bývá samotným motivem pro cestování – gastronomická turistika. Stravování lze rozdělit do dvou poddruhů: individuální a společné (Ryglová, 2011). V případě společného stravování jej Jakubíková (2009) dále dělí podle intenzity, jakou je v ubytovacích zařízeních poskytováno:  snídaně  polopenze  plná penze  all inclusive Cestovní kanceláře a agentury Cestovní kancelář neboli touroperátor má za úkol „připravit a zajistit kombinaci služeb cestovního ruchu pro konečného zákazníka“ (zájezd). Agentury tento zájezd pouze prodávají. Obě přitom ještě disponují přidruženými službami (Ryglová, 2011).

22


Dopravní služby v cestovním ruchu Dopravní služby jsou jedním ze základních prvků pro cestování. Bez nich by nemohly tak velké počty osob cestovat na tak velké vzdálenosti, protože je rychlá, kvalitní i bezpečná. Představuje tedy faktor, bez nějž by cestovní ruch prakticky neexistoval (Vystoupil, 2011). Jejím hlavním rysem je propojení dvou oddělených míst či oblastí, jak píše Page (1998):  Oblastí, z nichž pocházejí účastníci cestovního ruchu (tj. tam kde se generuje poptávka – většinou vyspělá místa s vysokou urbanizací4)  Oblastí, v nichž se nacházejí zdroje cestovního ruchu (tj. tam kde je koncentrována nabídka – místa s kulturně-historickými památkami, přírodními atraktivitami aj.) Děje se tak na každé úrovni, ať už v lokálních mezinárodních nebo globálních podmínkách. Musíme si uvědomit, že doprava je i pěší chůze. Pro cestování se využívají různé druhy dopravy. Na jedné straně to může být technologicky vyspělá letecká doprava, na druhé straně právě nejjednodušší doprava pěší. Pokud jde o systém cestovního ruchu, nelze říci, že doprava slouží pouze k přepravě z bodu A do bodu B. Její účel je ve skutečnosti komplikovanější, protože sama o sobě může představovat hlavní náplň cestovního ruchu. I když je někdy těžké rozlišit, kdy se jedná o turistické a kdy o ryze účelové využití dopravy. Jako ukázka poslouží pravidelně organizované jízdy Orient Expresu (Vystoupil, 2011) nebo nedávná „trabantová cesta“ (cestovani.idnes, 2013) českých nadšenců do Jižní Ameriky, která obě nastíněná využití spojuje do jednoho velkého zážitku. Druhy se rozlišují: 

Železniční doprava



Silniční doprava



Letecká doprava



Vodní (lodní) doprava

3.4 Mezinárodní cestovní ruch Základní charakteristiku hledejme podle místa realizace cestovního ruchu. Vyhodnocujeme tak pojmy jako je domácí cestovní ruch nebo zahraniční cestovní ruch. Nejširší pojetí je pak mezinárodní cestovní ruch. Cesty do zahraničí jsou stále aktuálnějším tématem a organizace UNWTO pro tyto účely rozdělila svět do 5 turistických regionů: Afriku, Ameriku, Asii a Pacifik, Evropu a Střední východ (Indrová, 2007). Samotný mezinárodní cestovní ruch nebo také mezinárodní turismus podle Palatkové (2011) „označuje účast na turismu, kdy dochází k překročení hranice národního státu.“ Podobně jej definuje i Malá (2002), kdy 4

Přesídlování lidí z venkova do měst


23

„jde o nejširší pojem cestovního ruchu z hlediska jeho územní realizace. Zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy a regiony bez konkrétního teritoriálního určení.“ Jednou z mnoha příčin tohoto cestování je demografická změna obyvatelstva. Jako další příčiny lze uvést například ekonomické faktory, politické faktory, technologické faktory, ekologické faktory a také motiv k cestování. Vývoj a růst těchto turistů a návštěvníků se prudce zrychluje. Naproti této stoupající poptávce, stoupá i nabídka, takže se rozvíjí infrastruktura a doprovodné služby, i když vždy s mírným zpožděním. Trend je tedy stoupající a počty lidí se zvyšují, ale také diverzifikují. Struktura účastníků je více a více různorodější. Za významné segmenty se specifickými potřebami řadíme seniory, segment osamělých a segment handicapovaných (Indrová, 2007). O demografických příčinách cestování se v tomto směru zmiňuje i Palatková (2011) a uvádí, že „ stárnutí populace v rozvinutých ekonomikách představuje příležitost stejně jako oslabování tradičního modelu domácnosti.“ 3.4.1

Cestovní ruch a evropská unie

EU se aktivně zabývá problematikou cestovního ruchu, jež je pevně zakotvená v Lisabonské smlouvě. Vydává zprávy, dokumenty či směrnice, které upravují činnosti v cestovním ruchu a každý členský stát se jimi musí řídit. Také jsou vydávány „dokumenty o EU ve vztahu k CR“, které navrhují intenzivnější pozornost k jednotlivým činnostem a aktivitám. Jako například „podporovat seniory ve vedlejší sezoně“ (Novacká, 2011). Rozvíjí se evropské produkty cestovního ruchu. Novacká (2011) uvádí 4 programy pro jejich rozvoj:  EDEN (European Destination of Excellence) – označení destinace, která splňuje náročná kritéria nejvyšší kvalita. Význam spočívá v nalezení relativně nové destinace, kterou by navštěvovali turisté ze známých přetížených destinací. Každý rok jiná téma a tedy jiná reprezentující destinace  Evropské hlavní město kultury – důležitou roli zde hraje revitalizace měst podporující jejich rozvoj a návštěvnost. Kulturní obohacení pro občany napříč evropskými městy. Každý rok jsou takto označena dvě různá města.  Calypso – cestovní ruch pro všechny – vytváří podmínky pro cestování pro znevýhodněné občany. „Filozofie tohoto programu spočívá v racionálním propojení nevyužitých volných kapacit ve službách cestovního ruchu mimo sezóny a v tvorbě příležitosti cestovat pro lidi, kteří mají čas v daném období.“ Jedním ze segmentů jsou senioři nad 65 let.5  Dunajský region – sdružuje země kolem řeky Dunaj. Spolupráce probíhá v lodní dopravě, udržitelném rozvoji, infrastruktuře cestovního ruchu aj.

5

In ec.europa.eu (2013)

24


Jeden z novějších programů podporující cestovní ruch seniorů je i Europe Senior Tourism. Vychází z programu Calypso a je tak spíše podprogramem nebo iniciativou. Jeho hlavním cílem je poskytnout možnosti pro trávení volného času a snížení sezónnosti. Má jasně evropský dosah a bude se snažit zahrnout všechny země Evropské unie. Určen je pro seniory nad 55 let, kteří pocházejí z některé z členských zemí. Pro ještě větší usnadnění cesty se turistům platí část cestovních nákladů (europeseniortourism, 2008).

3.5 Segmentace trhu Zúžení celého trhu do menších charakteristických skupin nazýváme segmentací. Základní segmentační kritérium pro seniorský cestovní ruch je demografická segmentace, kterou lze nejsnáze změřit. Segmentace probíhá podle rozdílu pohlaví, průměrného ročního příjmu, věku, rasy, vzdělání, aj. (Jakubíková, 2009). Podle Palatkové (2006) následně nestačí použít původní segmentační kritéria, ale uplatňovat přístupy zaměřené na tzv. multiopčního klienta. Protože klasické třízení neodpovídá skutečnosti, kde se zákazník chová daleko více podle psychografických kritérií a až následně se dá zařadit popis na základě sociodemografických kritérií. 3.5.1

Fáze životního cyklu rodiny

Teorie rodinných hnízd jsou jedním z nejpoužívanějších postupů segmentace. Jednotlivé fáze souvisí s požadavky na ubytování, stravování nebo průměrných výdajů na osobu a promítají se tak do marketingového mixu. Cyklus se rozděluje podle Ryglové (2011) na:  Mládenecké období (svobodně žijící člověk)  Novomanželský stupeň bez dětí (prázdné hnízdo)  Plné hnízdo I (nejmladší dítě do 5 let)  Plné hnízdo II (nejmladší dítě 6-11 let)  Plné hnízdo III (nejmladší dítě 11-18 let)  Prázdné hnízdo I (bez dětí, pár okolo 50 let)  Prázdné hnízdo II (starší nepracující pár) Pro seniorských cestovní ruch je příznačné prázdné hnízdo I s pracujícími páry, které si ještě chtějí užít života a více utrácejí. A také prázdné hnízdo II převážně s páry a vdovy/vdovci v důchodu. 3.5.2

Demografie a stárnutí

Demografii lze podle Vystoupila (2004) vymezit dvojím způsobem:


25

 „Jako elementární obor, poznávající zákonitosti vývoje demografických systémů, tj. demografické reprodukce jako omezeného výsledného procesu  Jako obor různé časové komplexity, zahrnujícího do předmětu svého studia nejen vývoj demografických systémů, jako výsledný proces, ale i podmínky a důsledky tohoto procesu, a to nejen v bezprostřední návaznosti na demografickou reprodukci“ Struktura obyvatelstva podle věku – jedná se o rozdělení žen a mužů do jednoletých a víceletých skupin. Při grafickém znázornění se používá dvojitého histogramu, z kterého lze snadno vytvořit tzv. „strom života“. Pomocí tohoto grafu lze rozpoznat, jak některé důležité události působily na danou populaci. (Sundbärg, 1900)6 si všiml jisté pravidelnosti v této struktuře a rozdělil obyvatelstvo do 3 základních skupin:  Dětská (0-14 let)  Reprodukční (15-49 let)  Postreprodukční (50 a více let) Stárnutí je novodobý trend, který se v minulosti nevyskytoval. Podle Rabušice (1995) jej můžeme charakterizovat jako „proces, v jehož průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité geografické jednotky takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let.“ Není přitom zcela jasné, zda právě horní limit 60 let označuje stáří. Nejlepším možným určením této hranice je odchod do důchodu, ale i ten se v každé zemi liší. Příčinou těchto změn je porodnost, úmrtnost a migrace obyvatel. Čím více ženy porodí dětí, tím méně se bude projevovat demografické stárnutí. Dnes je obvyklé, že každý stát má spočítanou průměrnou porodnost, v ČR je to 1,49 na jednu ženu (ČSÚ, 2010). Úmrtnost byla hlavně v minulosti regulátorem lidské populace, protože se ale více a více snižuje, lidé žijí déle a je jich více. Migrace je docela specifická. Může výrazně kompenzovat druhé dva faktory, nicméně i v zahraničí půjde v budoucnu vývoj podobným směrem jako ve vyspělých ekonomikách a migrace starých obyvatel už k omlazení nepřispěje. Tato postupná změna věkové struktury s sebou přináší i řadu problémů. K těm nejzávažnějším patří „vznik mohutné skupiny ekonomicky závislé populace se specifickým životním stylem a specifickými potřebami v oblasti spotřeby, zdravotní péče, bydlení“ (Rabušic, 1995). Zajímavým tématem je jak určit věkovou hranici pro odchod do důchodu. Peter Uhlenberg (1987) nabízí hned několik možností:  Výpočet dle toho, kolik let ještě zbývá do smrti.  Stanovení tak, aby se tento věk rovnal věku, kdy naděje na dožití se rovná jedné čtvrtině délky naděje na dožití ve dvaceti letech. 6

In Vystoupil (2004)

26


 Stanovit fixní poměr proporcí populace staré a populace středního věku.  Věk stanovit tak, aby se v populaci udržoval konstantní podíl starých osob. „V České republice, na rozdíl od některých jiných států, neexistuje žádná věková hranice povinného odchodu do důchodu. To znamená, do důchodu jít nemusíme, do důchodu jít můžeme“ (Tošnerová, 2009). Na následujícím grafu je zobrazen strom života. Znázorňuje věkové složení obyvatelstva České Republiky rozdělené na muže a ženy. Z celkového počtu 10 503 408 obyvatel je ve věku 50 a více let 3 791 730 žen a mužů, tedy více než jedna třetina všech obyvatel.

Obr. 2

Věková skladba obyvatelstva České Republiky (ČSÚ, 2010)

Podle databáze Eurostatu počet seniorů každým rokem roste. Na obrázku níže je zobrazen procentuální podíl skupiny 50+ v poměru k celkové populaci České Republiky. Zatímco v roce 2001 to bylo 32,5 procent, v roce 2012 se podíl zvýšil na 36,6 procent. V následujících letech se dá očekávat pozvolný růst s výrazným skokem po r. 2025, kdy se začne stávat seniory silná věková skupina mezi 30 a 40 rokem, viz obr. 2.


Obr. 3

27

Podíl seniorů v populaci (Eurostat, 2012)

3.6 Seniorský cestovní ruch Turisté v seniorském cestovním ruchu patří do skupiny, která při cestě preferuje nějakou činnost, pro ni zajímavou, a věnuje se oblíbeným koníčkům. Stále častěji vyhledávají nejen rekreační turistiku, ale i outdoorové sportovní aktivity. Pro takovou skupina je obvyklé vytvořit specializovaný zájezd nebo také specializovanou dovolenou. Ta musí uspokojit jejich potřeby, ať už jde o nákupy, umění či sport. Jde o rychle rostoucí segment trhu. Typickým nástrojem pro oslovení zákazníků je výklenkový7 marketing, pomocí něhož oslovíme sice menší počet lidí, za to zainteresovanějších a věrnějších (Pásková, 2012). Samotný seniorský cestovní ruch patří do specifických forem. Zaměřuje se na lidi v poproduktivním věku, kteří mají dostatek volného času a požadují osobní přístup (Malá, 1999). Je tedy realizován starší generací, která je také označována pojmem turisté třetího věku. Nabídka na trhu se přizpůsobuje jejich potřebám, zájmům a v neposlední řadě fyzickým a finančním možnostem jako je výše důchodu a úspor. Obvykle požadují vyšší standart služeb spojený s přiměřenou náročností programu a důrazu na poznávání. Tento druh cestovního ruchu patří již dnes k nejrychleji se rozvíjejícím segmentům ať už do velikosti nebo různorodosti programů. Běžně se tak setkáme s aktivnějším programem. „V Evropě je podporován programem Calypso, v ČR podprogramem „Cestovní ruch pro všechny“ Národního programu podpory cestovního ruchu“ (Pásková, 2012).

7

Oslovuje velmi úzkou cílovou skupinu

28


Podle Ryglové (2011) tato specifická forma poroste i v budoucnu rychlým tempem. Zatímco mladší senioři do 60 let věku jsou zcela nezávislí a cestují individuálně, ve starších letech už vyhledávají spíše skupinové cestování, kde součástí programu bývají různé asistenční a zdravotní služby. Preferují vysokou kvalitu služeb a cestování mimo hlavní sezonu. Dále píše, že „senioři jsou typickou cílovou skupinou pro poznávací autokarové zájezdy, nenáročnou pěší turistiku a cruising.“ Cestování seniorů je podle czechtourismu (2009) řazeno do kategorie sociálního cestovního ruchu. V rámci výběru cílových skupin se pak zohledňuje užší segmentace podle věku. Pojem senior totiž nemá jednoznačné vymezení a liší se podle okolností a vývoje v čase. Pro někoho může být seniorem člověk nad 50 let, pro někoho nad 60 let a pro jiného nad 65 let. 3.6.1

Segmenty

Bližší rozdělení seniorů podle věku přináší server osludmila (2010):  55-64 let: stále pracují a chtějí si odpočinout a rekreovat se. Na zájezdě si chtějí užít a pobavit se. Jezdí bez dětí a vyhledávají aktivity, které dělali dříve, ale právě kvůli dětem na ně nezbyl čas (jako např. návštěva divadla, barů i nočních klubů).  65-74 let: senioři bez práce pobírající důchod, přes celý rok mají dostatek času a chtějí jej využít k poznávání nových krajin, stejně jako vzdělání například z historie a umění  nad 75 let: zde už se projevuje vysoký věk doprovázený zhoršenou zdravotní a psychickou kondicí, podle které se musí upravit jejich požadavky jak pro cíl cesty, tak i program Jiný pohled na segmentaci seniorů lze najít u Ryglové (2009), která je rozděluje na následující věkové skupiny:  Seniory ve věku 50 a více let – ještě pracující a finančně nezávislí, vcelku aktivní  Věkovou skupinu nad 60 let – většinou již lidé v důchodu a s dostatkem volného času  Seniory ve věku 70 let a starší – nutnost věnovat jim větší pozornost Ve stáří nastává změna denního programu i společenského statusu. Příliš se ale nemění vzorce chování a životní styly od jedinců ve středním věku, a ty se přenáší pak do seniorského věku. Pro seniory jsou typické hlavně jiné hodnoty a priority. Nechávají za sebou svou pracovní kariéru a otázku peněz. Stávají se vnímavější k otázkám sociálních vazeb, zdraví a smysluplně využitého volného času, který jim ubývá, a tak přemýšlí o smyslu života a svého konání (Rabušic, 1999).


3.6.2

29

Formy cestovního ruchu pro seniory

Při cestách senioři preferují odlišné formy cestovního ruchu (zájezdy), než ostatní věkové skupiny. Kolektiv autorů (2008)8 jmenuje nejoblíbenější z nich:  Rekreační cestovní ruch v přímořských oblastech  Lázeňský a zdravotní cestovní ruch za účelem regenerační a preventivní léčby  Kulturní cestovní ruch, zaměřující se na hlavní města Evropské Unie  Poznávací cestovní ruch v podobě autokarového zájezdu  Sportovní cestovní ruch, zejména pak pěší turistika  Dobrodružství ve formě cest do vzdálených míst s úmyslem užít si život  Náboženský cestovní ruch – nejčastěji poutní akce  Nákupní cestovní ruch ve střední Evropě  Okružní plavby 3.6.3

Specifika a preference

V minulosti se dalo převážně cestovat pouze v rámci „bloku“. Dnes se zdá, že lidé, co tehdy zameškali, se jakoby snaží dohnat nyní. Přesto je příznačné cestování do zemí, kde se dokáží dorozumět jako například Slovensko, Polsko, Bavorsko, Rakousko nebo Maďarsko. Protože prožili velmi rychlý technologický pokrok, snaží se spíše vyhledávat místa, která nejsou tak zatížená moderní dobou. Běžně se lze setkat s opovržením vůči ryze seniorskému produktu. Naopak kombinované a mezigenerační nabídky ocení. Chtějí totiž být v kontaktu s mladšími generacemi. Na předních příčkách u nich stojí zdraví, jen to totiž zaručuje prožití aktivního života. Za důležité také pokládají získání dostatečného množství informací o místě, kam chtějí vyrazit. Rádi poznají něco nového, ale nesmí to být nepříjemné překvapení, a tak s předstihem studií materiály a informují se (Reidl, 2012). Vzhledem ke zvyšujícím se příjmům senioři nehledí pouze na ceny jako v minulosti, ale hledají kvalitní dovolenou, a protože se ještě necítí staří, chtějí ji prožít aktivně. Některé specifické rysy podle Ryglové (2009):  Cestování ve skupinách (nejčastěji s rodinou nebo přáteli)  Služby vysoké kvality, pohodlí  Cestování mimo sezónu (dostatek volného času, možnost slev)  Ochota cestovat mimo dny pracovního volna  Preference komplexně zajištěných služeb (speciální seniorské programy) Doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc., Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.,Doc. Ing. Alžbeta Kiráľová, Ph.D., Ing. Lena Mlejnková, Ing. Zdenka Petrů, Ing. Radka Štěpanovská, Ph.D. 8

30


 Fyzickou zátěž je třeba přizpůsobit možnostem skupiny a jednotlivců  Při sestavování itineráře je nutno brát v potaz odlišný denní režim Czechtourism (2009) dodává:  Plánují a nakupují dopředu (ideální využití pro nabídku „first minute“)  Vyžadují bezchybnou organizaci cesty (v organizovaném zájezdě)  Preferují kamenné obchody před internetovými A další specifika uvádí i osludmila (2010):  Při stravování využití švédských stolů a jídelních lístků, podpora speciálního stravování, tedy diet  Požadavky na vyšší záruku bezpečnosti  Sportovní aktivity vhodné pro danou věkovou skupinu  Odjezd i příjezd z místa bydliště Czechtourism (2009) dále poukazuje ne to, že starší turisté uskutečňují během svých dovolených větší počet přenocování, než ostatní věkové skupiny. V roce 2006 to bylo 24,3 přenocování za rok. Na jednu dovolenou je to pak 11,7 přenocování. Swarbrooka (2007) ještě zmiňuje motivaci pro cestování, která je pro starší generaci odlišná. Preferují podle něj spíše sedící aktivity jako bingo a jsou téměř posedlí nostalgií. Dle Kaynaka (1996)9 hledají klidnější destinace s možností prohlídky místních atraktivit. 3.6.4

Potřeby

Senioři mají stejná požadavky a potřeby jako jiné skupiny. Je to možnost být s rodinou, s přáteli, relaxovat nebo poznávat nová místa a prožívat dobrodružství. Tyto požadavky lze rozdělit do časových úseků před, v rámci a po účasti na cestovním ruchu. Fáze před účastí na cestovním ruchu v sobě zahrnuje především získávání informací. Důležitými faktory jsou přístupnost destinace, poskytované služby, přístup k zařízením cestovního ruchu apod. Potencionální účastníci tento druh informací získávají ze zdrojů jako je internet, ze zkušeností v rodině, od známých apod. Lidé se specifickými potřebami musejí znát detailnější informace, které získávají od zaměstnanců cestovních kanceláří. Mohou to být informace o stavu chodníků, chodeb nebo stravovacích možnostech atd. V rámci fáze účasti na cestovním ruchu jde o uspokojení potřeb v rámci dopravy, stravování a ubytování. Je zde nejpatrnější nesoulad mezi získanými informacemi a skutečností. Z hlediska potřeb se musí věnovat dostatečná pozornost plánování a výběru dovolené. Pro zvýšené zdravotní nároky musí být při9

In Swarbrooke (2007)


31

způsobeno zařízení. Jednat se může o zdvižné plošiny, masážní křesla, ale i podhlavníky a prostěradla proti proleženinám. Při stravování je nutné zajistit například různé druhy diet a také samotný způsob výběru jídla. Pokud některé takové služby nebudou dostupné, zákazník se obrátí jinam (Kolektiv autorů, 2008).

3.7 Chování spotřebitele Každý spotřebitel bez rozdílu věku se chová podle určitých předpokladů. Podle Jakubíkové (2009) toto chování lze vysvětlit:  Na základě ekonomické racionality. Zde spotřebitel prokazuje naprosto racionální uvažování, které směřuje a dbá na ekonomickou výhodnost.  Na psychologickém základě. Sledují se různé potřeby, přání a okolnosti spotřebního chování. Koupě pak může být chápána jako výsledek uspokojení potřeb.  Z pohledu sociologie. Vliv na rozhodnutí mají i vnější vlivy sociologického prostředí. Spotřebitel je tak neustále ovlivňován každým, s kým přijde do kontaktu, nejvíce však rodinou, blízkými přáteli, spolupracovníky nebo spoluhráči a dalšími. Dle chování se dají senioři rozdělit podle kolektivu autorů (2008) na dvě skupiny:  Dynamičtí (aktivní), kteří mají dobrou fyzickou kondici, nevyžadují zvláštní režimy, ale poměrně často přecení dvé síly  Pasivní, kteří jsou zvyklí, aby se na ně braly ohledy, a vyžadují pomoc při namáhavějším programu 3.7.1

Způsoby trávení volného času

Dnes se všeobecně podporuje aktivní stáří. Je to z toho důvodu, že zapojení do společnosti a aktivity v ní konané obohacují život. Vše nasvědčuje tomu, že zejména městská populace starších osob žije do vysokého věku velmi aktivně. Sledují televizi, čtou noviny a zajímají se o současné dění. Většina chodí pravidelně na procházku nebo ještě sportují (Zavázalová, 2001). Aktivity seniorů shrnuje v následující tabulce:

32


Tab. 2

Mimopracovní aktivity seniorů nad 65 let věku (Zavázalová, 2001)

Mimopracovní aktivity Procházky Cvičení, sport Četba novin, časopisů Poslech rozhlasu či televize Kontakt s dětmi, vnoučaty Kontakt s jinými osobami

Podíl osob (v %) 75,4 12,0 95,4 98,4 87,7 87,1

Další aktivity jsou spíše výjimečné a závisí na různých zálibách a postojích jedinců. Přitom rozdíly mezi ženami a muži nejsou nijak výrazné. Více zapojení do společnosti a aktivního životního stylu jsou lidé žijící s partnerem či partnerkou. Lidé s vyšším dosaženým vzděláním prožívají stáří aktivněji a prudce padá až v nejvyšším věku. O možnostech volnočasových aktivit se zmiňuje i Bočková (2011). Zejména pokud jde o provozování fyzické aktivity, která zlepšuje jejich zdravotní stav a kondici. Kvůli omezujícím limitům stáří si ale musejí vybírat z takových sportů a cvičení, které odpovídají jejich možnostem. Mezi takové druhy patří například turistika, jízda na kole, plavání, běžkování, tanec, rehabilitační nebo zdravotní cvičení, jóga nebo tai-chi. 3.7.2

Rozhodovací proces

Rozhodnutí ke koupi je komplexní proces ve všech věkových kategoriích. Je to výsledek mnoha faktorů působících na spotřebitele. Také různorodé a vzájemně závislé charakteristiky mnoha turistických produktů dělají z rozhodnutí složitý jev. Tento fakt je dobře znázorněn v následujících otázkách, o kterých musí turisté přemýšlet. Jedná se o široké spektrum rozhodnutí, které spotřebitelé dělají při výběru dovolené (Swarbrooka, 2007).  Jakou destinaci vybrat (země, region, letovisko)  Který dopravní prostředek zvolit (linkové lety, charterové lety, železnice, auto, autobus, trajekt apod.)  Jaký typ ubytování zvolit (se servisem, bez servisu)  V jakém období v roce na dovolenou jet (v sezónu, měsíc)  Sestavená dovolená nebo individuální cesta  Kterou cestovní kancelář zvolit (při sestavované dovolené)

Vlastní práce

33

4 Vlastní práce 4.1 Nabídka cestovních kanceláří V této části bakalářské práce bude určena současná nabídka cestovních kanceláří na tuzemském a zahraničním trhu. Jedná se o české cestovní kanceláře, které mají internetové stránky a nějakým způsobem zvýhodňují seniorskou klientelu. Vzhledem k tomu, že nabídky se od sebe dost odlišují, budou rozděleny do dílčích skupin. Nejdříve se shrne vlastní nabídka vytvořená speciálně pro seniory, následně se probere dotovaná dovolená fungující v rámci Europe Senior Tourismu a jako poslední bude uveden výčet cestovních kanceláří poskytujících alespoň trochu význačné slevy pro seniory. 4.1.1

Specifická nabídka

Středně velká cestovní kancelář Atis zaměřená spíše na domácí a příjezdový cestovní ruch. Ve své vizi chce mimo jiné poskytovat cenově a ekonomicky výhodné produkty pro všechny sociální vrstvy. Ceny se pohybují kolem 5 000 hranice na týden. Svoje produkty distribuuje pomocí internetu a tištěných katalogů pro jednotlivé sezóny a země (ČR, SR, Maďarsko) zvlášť. Dopravu nezajišťuje. Speciálně pro seniory má několik projektů např. „dovolená pro zralý věk,“ určený lidem od 50 let. Jedná se o pobyty s výhodnými podmínkami i pro doprovod dětí do 15 let, zejména mimo školní prázdniny. Některé výhody (Atis, 2013):  Pobyt na dobu 7 nocí se stravou je za cenu 6denního a 14denní za cenu 11denního  Pobyt s plnou penzí se platí jako pobyt s polopenzí – a polopenze jako snídaně  Při neobsazení lůžka v pokoji se neúčtuje příplatek, neúčtuje se ani rekreační příplatek nebo poplatek za psa  Dítě do 5 let zdarma a dítě do 15 let má 50% slevu, v případě dvou seniorů je třetí dítě do 15 let zdarma  V rámci hotelů jsou vybírány klidné části a při absenci výtahu je poskytnut pokoj v přízemí  Toalety a koupelny jsou speciálně upraveny protiskluzovými podložkami a madly  Jednou denně je poskytována káva nebo čaj zdarma každý pobytový den Na takovéto pobyty v rámci projektu už se nedá uplatnit žádná jiná sleva, jako například sleva 5 % pro seniory. Jiné programové pobyty jsou: senior program nad 50 let, nad 55 let, nad 60 let, aktivní senior, spa senior, relax senior uváděné u vybraných ubytovacích zařízení a lišící se poskytovanými službami (Atis, 2013).

34

Vlastní práce

Cestovní kancelář Rekrea zaměřená hlavně na pobyty v ČR a okrajově také v zahraničí. Propagaci zajišťuje pomocí internetových stránek a katalogů. Doprava je vlastní, ale u většiny objektů není potřeba platit parkovné. Stravování závisí na typu ubytování – nejčastěji polopenze. Speciální služby zahrnují lékařskou prohlídku nebo předepsání procedur, které jsou ovšem poskytovány jen ve vybraných ubytovacích zařízeních. Pro seniory poskytuje pobyty v tuzemsku s cenovou relací od 400 Kč do 1 600 Kč/noc. Na výběr je asi 40 hotelů a penzionů s různou kvalitou služeb, které se nacházejí zejména v lázeňských oblastech. Na Slovensku nabízí srovnatelnou nabídku pobytů v penzionech, hotelích a apartmánech s cenami od 350 Kč do 1 200 Kč. Ty jsou v okolí Tater a lázní. Poslední nabídka pro seniory je v Maďarsku. Jedná se o pobyty s podobnými cenami a opět s lázeňskou tématikou (Rekrea Ostrava, 2013). CK ABC – Tours je menší CK nabízející mnoho druhů zájezdů do zahraničí. V nabídce jsou poznávací, relaxační, pobytové a tematické zájezdy, z nichž některé jsou označeny jako vhodné pro seniory. Neposkytuje tedy speciální slevy nebo služby. Samotné ceny se pohybují od několika set za 1 denní zájezd až po 10 000 Kč za 10 denní zájezd. Dopravu zajišťuje ABC – tours výhradně autobusem. Stravování ve většině případů vlastní. Při delších zájezdech ubytování v chatkách, penzionech, apartmánech a hotelích. V některých případech není místo ubytování uvedeno a kvalita služeb je na nižší úrovni (ABC-Tours, 2013). OK-Tours se zaměřovala hlavně na příjezdovou turistiku. Vytvořila však komplexní projekt „Cestování pro seniory,“ kde poskytuje pobyty a dovolenou pro domácí cestovní ruch i zahraniční dotované pobyty. Nabídka platí pro seniory nad 60 let (zahraniční pobyty 55 let). Doprava je vlastní s možností zlevněného jízdného u ČD. Ceny se pohybují od 3 000 Kč – 9 000 Kč za osobu pro různý počet dnů. Zájezdy se člení podle tematického zaměření (OK-Tours, 2013):  Kultura a památky – cestování za kulturou zejména hlavního města Prahy. Poznávací zájezdy během celého roku na 3 až 5 dnů se snídaní. Mladší doprovod za stejnou cenu a jednolůžkový pokoj bez příplatku.  České hory – pobytové zájezdy i do některých lázní. Stravování polopenzí nebo plnou penzí. Možnost turistiky (nordic walking), běžkování nebo programu na lyžování.  „Nejsme sami“ – možnost navázat nové kontakty s ostatními seniory. Vycestovat s domácími mazlíčky zdarma nebo si udělat pánskou/ dámskou jízdu.  Vzdělání a zájmy – navrhnuto pro seniory, kteří se chtějí dále rozvíjet a seberealizovat. Podle CK jsou možné kurzy jako práce s počítačem, dějiny umění, kresba, fotografování, aj. Je zde úzká spojitost se zájezdy s tematikou kultura a památky.

Vlastní práce

35

 „Cítím se dobře“ – jsou ozdravné a relaxační pobyty s možností zacvičit si tai-chi nebo pilates. Využívá především lázní a vyzdvihována je opět aktivita nordic walking. Cestovní kancelář Quality tours se profiluje jako první a jediná CK, která se zaměřuje na organizované zájezdy klientely nad 55 let. Poskytuje zahraniční dotované dovolené i tuzemské. Má vytvořen klub 55+, ve kterém je možné získat slevu od 3 % - 15 % podle objemu nakoupených zájezdů. Pro tuzemsko má vytvořeno 10 zájezdů s lázeňskou tematikou, z nichž jeden je zaměřený na agroturistiku. Vycestovat je možné během celého roku. Ceny se pohybují od 3 000 Kč s polopenzí na 4–7 dnů podle druhu zájezdu. Žádné další speciální služby neposkytuje – doprava vlastní (Quality tours, 2013). 4.1.2

Dotovaná dovolená

Mnoho cestovních kanceláří nabízí zájezdy podporované místními vládami a Evropskou unií. Tyto aktivity spadají pod program Europe Senior Tourism a vyznačují se stejnými znaky. Účastníci těchto zájezdů musí být z členského státu. Být starší 55 let a jeden spolucestující takové osoby může vycestovat za stejnou cenovou nabídku, i když je mladší. Zájezdy jsou mimosezónní (jaro a podzim). Většinou se jedná o přímořské destinace s leteckou dopravou a ubytováním v nejméně 3 hvězdičkovém hotelu. Pomocí veřejně dostupných informací z jejich webových stránek uvedu vybrané cestovní kanceláře poskytující dotované dovolené:  CK Delfin travel (2013) – pobytové zájezdy do Španělska, na Sicílii a také seniorské plavby. Možnost výletů za příplatek. Cena v hotelech se pohybuje od 8 000 do 26 000 Kč. Týdenní i 14denní zájezdy.  CK Kovotour (2013) – Černá Hora letecky i autokarem. Bulharsko, Řecko, Turecko a Kréta letecky. Ubytování v hotelech s nejméně plnou penzí – většinou švédské stoly. U všech zájezdů výlet zdarma. Ceny od 7 000 Kč do 15 000 Kč pro 8denní, 10denní a 11denní zájezdy. Seniorská balíček do ČR za 5 500 Kč s polopenzí v hotelu v Beskydech.  CK Conti (2013) – široká nabídka zájezdů oproti předešlým navíc do Norska, Malty a Portugalska. Možnost letecké i autokarové dopravy. Nejen pobytové, ale i poznávací zájezdy (Norsko, Turecko). Ceny 5 000 Kč až 16 000 Kč. Vybrané lokality mají výlet v ceně.  CK Datour (2013) – Španělsko, Sicílie a poznávací 2 až 5denní zájezdy do Rakouska. Ostatní zájezdy jsou do 8 dnů s polodenním výletem zdarma.  CK Venezia tour (2013) – pořádá zájezdy do přímořských destinací s podobnou cenovou relací jako předchozí CK na dobu 8 dnů. Stravování se různí dle destinací. Zvláštností je, že u některých zájezdů není předem znám hotel k ubytování. U některých zájezdů jsou vybrané výlety v ceně.

36

Vlastní práce

 CK Canaria travel (2013) – specializovaná na Kanárské ostrovy. Nabízí týdenní pobyty na vybraných ostrovech od 16 000 Kč do 17 000 Kč. Stravování nejméně plnou penzí a zájezdy se konají i v hlavní sezóně.  CK Snail Travel (2013) – cestovní kancelář poskytují zájezdy do středomořských destinací. Na výběr jsou i 2 hvězdičkové hotely s různým stravováním. Ceny se pohybují od 10 000 Kč do 19 000 Kč za týdenní pobyt.  CK – Fisher (2013) kombinuje několik možností pro seniory. Nabízí pobyty u moře od 10 000 Kč do 15 000 Kč na 7 dnů s polopenzí a výletem zdarma. Spolucestující osoba pod 55 platí ceníkovou cenu. Je zde vytvořen „Klub Fun & Active 55+“ s animačními programy pro straší generaci. Probíhá po celou dobu pobytu a zahrnuje mimo jiné pěší procházky po okolí, asistenci lékaře nebo hry. Tyto programy jsou nabízeny pouze ve třech hotelech (Ibiza, Kréta, Rhodos). Dále u všech zájezdů (kromě programu výše) je možné čerpat slevu 1 500 Kč pro seniory nad 60 let. 4.1.3

Slevy

CK vtt (2013) – specializace na Řecko a Kypr. Má speciální slevový program označený jako „Dovolená pro dědečka – za babku“. Je určený pro cestovatele nad 60 let. Senioři s ním mají nárok na slevu ve výši 15 % platnou po celý rok. Nelze ji slučovat s žádnou jinou slevou a u zájezdu musí být označení „slevový program“ a „všechny generace“. Nově také všem nabízí zlevněné pobytové zájezdy na Kypr v období jara a podzimu pod názvem „zájezdy nejen pro seniory, levně pro všechny“. CK ČEDOK (2013) – jedna z největších cestovek v ČR nabízí 25% slevu pro seniory nad 55 let. Jedná se pouze o letecké zájezdy ve vybraných termínech (mimosezónně) a do vybraných ubytovacích kapacit (evropské země). Sleva platí pro jednoho seniora ve dvou a více lůžkových pokojích, přičemž spolucestující tj. i senioři musí zaplatit normální cenu. Nelze ji slučovat s jinou slevou. CK Alex (2013) – pro osoby starší 50 let nabízí slevu 14 % a v případě členství ve VIP clubu 17 % z katalogové ceny zájezdu. Sleva je celoroční na vybrané druhy zájezdů do Evropy, Tuniska, Maroka a Turecka. V rámci všech zájezdů je možné využít slevy 2 000 Kč pro každého spolucestujícího nad 50 let. Také nabízí 16 zájezdů do Španělska a Itálie nad 55 let – dotovaná dovolená. CK Alexandria (2013) – tato větší cestovní kancelář poskytuje hlavně letecké zájezdy do zahraničí, případně s možností vlastní dopravy. Pro seniory nabízí „senior program“, což je sleva 40 % pro osobu starší 60 let, i pokud s ní cestuje osoba mladší. Není možné ji kombinovat s žádnou jinou slevou ani akcí. Vyhrazeno je několik vybraných zájezdů s kapacitním omezením.

Vlastní práce

37

4.2 Výsledky dotazníkového šetření Všechna získaná data jsou převedena do grafické nebo tabulkové podoby vyjádřené pomocí procent. Ta je podrobně okomentována a v případě, že některé otázky spolu souvisejí, je tato souvislost uvedena. Každá otázka se tak promítne do celkového hodnocení. Stěžejním cílem bylo zjištění cestovatelských preferencí vybrané věkové skupiny, proto byla jako první zvolena identifikační otázka zkoumající stáří respondentů, a ti se tak rozdělili do užších segmentů. Palatková (2006) sice nabádá k segmentaci podle psychografických kritérií, ale vzhledem k zaměření této bakalářské práce je zvoleno klasické demografické kritérium. Bližší specifikace tohoto segmentu je pak rozvedena při návrhu produktu, kde jsou již známy výsledky samotných seniorů. Věkové složení respondentů Je důležité, aby na dotazník odpovídala jen ta skupina dotázaných, která patří do segmentu seniorů. Proto je jako první uvedena otázka „Váš věk?“, která je předpokladem k správné vypovídací hodnotě celého dotazníku. Formulována byla jako rozřazovací a umožňuje dotazník vyplnit pouze osobám nad padesát let. Tato věková hranice byla zvolena podle Sundbärga (1900) a Ryglové (2009), jak je uvedeno v literární rešerši.

Obr. 4

Věkové složení respondentů (vlastní práce)

Věková struktura je rozdělena na čtyři segmenty. Na první pohled je patrné, že většina respondentů (83,66 %) má věk mezi padesátým až šedesátým čtvrtým rokem. Tato převaha je pravděpodobně dána vyšším výskytem mladších seniorů na internetu, kde byl dotazník dáván k vyplnění. Senioři vyššího důchodového

38

Vlastní práce

věku v rozmezí šedesát pět až sedmdesát pět let se umístili na druhém místě ovšem s pouhými 12,38 %. Poslední skupinu, nad sedmdesát pět let, platnou pro dotazník tvoří 2,48 %. Lidé s méně než padesáti roky (1,49 %) další otázky nezodpovídali. Kam nejčastěji cestujete? V případě cestování je nutné rozlišit mezi cesty do tuzemska a zahraničí. V tuzemsku je zažité jezdit spíše na chaty, které zde vznikaly v minulosti. V popředí stojí i návštěva památek a nádrží. Do zahraničí se pak jezdí hlavně k moři a za poznáním. Rozlišovat se musí i ceny destinací zejména kvůli dopravní vzdálenosti. Tato otázka je také částečně rozřazovací, kde se při výběru zahraničí pokračuje otázkou číslo čtyři (Jak daleko v rámci ČR cestujete).

Obr. 5

Místo cestování (vlastní práce)

Více se ukázalo preferování České Republiky, kterou zvolilo 65,83 % všech dotázaných, zatímco do zahraničí raději cestuje 34,17 % dotázaných. Osobně jsem myslel, že preference zahraničí bude vyšší. Z Německa a dalších vyspělých států proudí do okolních zemí velké množství seniorů, takže se dá předpokládat růst i v České Republice. Z dotazníku dále vyplynulo, že ani jeden respondent nad sedmdesát let nepreferuje zahraničí. Zajímavé je, že se stoupajícím vzděláním roste preference cestování do zahraničí před tuzemskem

Vlastní práce

39

Jak daleko v rámci ČR cestujete? Další otázka vychází z té předchozí, kde rozebírá přesnější místo pro cestování v tuzemsku. Klade si za cíl zjistit, jestli se jezdí jen do okolí nebo i do vzdálenějších míst v republice.

Obr. 6

Regiony ČR (vlastní práce)

Odpovídali pouze respondenti, kteří upřednostňují ČR před zahraničím (65,83 %). V okolí bydliště cestuje 12,21 %. Tuto možnost volili převážně starší senioři. Souvislost může být v horším zdravotním stavu. Odpověď „váš region“ volilo 19,08 % a jiné regiony označilo 68,70 % dotázaných. Nejčastěji se tak jezdí za vzdálenějšími atraktivitami. Pokud tomu nebrání fyzická kondice, dá se předpokládat touha po poznání i jiného, než vlastního regionu.

40

Vlastní práce

Jsou zdravotní problémy důvodem pro hledání specifických služeb při cestování? Zdraví je tedy při cestování důležité. Nejenže určuje vzdálenost, kam až je člověk ochoten se vydat, ale také souvisí s nabídkou služeb. Při zdravotních obtížích se budou vyhledávat služby, které umožní bezpečné cestování i pobyt mimo domov. Následující graf ukáže, zda jsou takové služby žádány.

Obr. 7

Zdravotní problémy (vlastní práce)

Specifické služby nehledá 78,65 % respondentů, což znamená, že jsou v dobré fyzické kondici nebo si to alespoň myslí. Nepotřebují tak jiné služby, než mladší věkové skupiny. Tento podíl bude dále narůstat, jak se postupně posouvá hranice aktivního stáří a delšího dožití. Specifické služby hledá 21,35 % dotázaných. Dále vyplynulo, že čím vyšší věk měli respondenti, tím více bylo kladných odpovědí a potvrzuje se tak předešlý výrok. Které typy ubytování preferujete? Pobyt v destinaci souvisí obvykle s přenocováním. Další otázka tedy zní: „Které typy ubytování preferujete?“ Cílem není rozebírat úroveň jednotlivých zařízení, ale určit, zda senioři spíše vyhledávají vybavené hotely nebo jednoduše zařízené kempy. Respondenti zde mohli zvolit více odpovědí s důvodů možné preference více typů zařízení.

Vlastní práce

Obr. 8

41

Druh ubytování (vlastní práce)

Výsledky jsou zobrazeny z celkového počtu odpovědí, nikoliv respondentů, jinak by přesahovaly sto procent. Jako nejvíce preferovaný byl zvolen penzion (33,88 %). Je spojován s přijatelným komfortem a cenou. Populární je i hotel (25,71 %). Za komfortnější služby si tedy nebojí připlatit. Třetí velkou položkou bylo ubytování individuální (22,04 %). To dokládá oblíbenost chat a chalup, které jsou levné a přináší dostatek soukromí. Kemp preferuje 11,84 %. U poslední možnosti „jiné“ (6,53 %) se dala dopsat vlastní odpověď. Nejčastěji bylo zmiňováno ubytování u přátel a známých. Následovaly je ubytovny a nechyběly ani odpovědi typu „ volná příroda“ anebo „jak se mi kde líbí a co mi napoví peněženka“. Seřaďte, jaký typ stravování při cestování preferujete více a jaký méně? Další otázka vyhodnocuje typ stravování. Respondenti museli seřadit, jaký typ stravování při cestování preferují více a jaký méně. Zatímco dělení na kolektivní nebo individuální stravování je spíše spjato s ubytováním. Druh jídla úzce souvisí s destinacemi, po kterých cestují. Následující tabulka ukazuje nejvíce preferované druhy.

42 Tab. 3

Vlastní práce Preferované typy stravování (vlastní práce)

pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

druh stravování místní speciality česká kuchyně vlastní rychlé občerstvení jiné

První v pořadí jsou místní speciality, za kterými těsně následuje česká kuchyně. Třetí je vlastní stravování, čtvrté rychlé občerstvení a páté jiné druhy. Pro lepší pochopení pořadí následuje graf s procentuálním vyjádřením.

Obr. 9

Typy stravování (vlastní práce)

Nejvíce na první místo respondenti volili českou kuchyni (32,92 %) následovanou místními specialitami (32,30 %). Dále vlastní stravování (19,88 %), jiné stravování (9,32 %) a nejméně rychlé občerstvení (5,59 %). Umístění se liší od předešlého, kde jsou započítány všechny hodnoty a započítány do konečného pořadí. Jako druhé v pořadí byli nejpreferovanější místní speciality (27,66 %). Třetí se nejvíce dávalo „jiné“ (29,09 %), čtvrté rychlé občerstvení (37,35 %) a na poslední pozici umístilo 46,81 % všech dotázaných jiné stravování. Zajímavé jsou souvislosti se vzdáleností při cestování. Do zahraničí cestuje 65,38 % všech, kteří preferují místní speciality a pouze 3,77 % s oblibou česká kuchyně. Chtějí tedy vyzkoušet něco nového. Naopak 96,23 % respondentů nejvíce preferujících českou kuchyni cestuje v tuzemsku.

Vlastní práce

43

S kým nejčastěji cestujete? S kým senioři cestují nebo zda vůbec s někým pojednává otázka: „S kým nejčastěji cestujete?“ Vyhodnocení může přinést cenné informace pro určení vhodné nabídky.

Obr. 10

Samostatné a skupinové cestování (vlastní práce)

Cestování s přáteli preferuje nejvíce seniorů (38,66 %). Téměř stejný počet (37,63 %) se vyjádřilo k odpovědi „s rodinou“. Všeobecně se dá tedy říci, že je oblíbené cestování se svými blízkými a užívat si dovolenou společně. Pro samostatné cesty se vyslovilo 17,01 % dotázaných. Ve skupině pak 6,7 %. To mě velice překvapilo a je také možné, že se zde otázky překrývají. Respondenti cestující s přáteli, s nimi mohou jet v organizované skupině, jen pro ně nebyla tato odpověď přednější. Dále odpověď „s rodinou“ zvolila polovina respondentů cestujících v okolí bydliště. Bude se tedy jednat o rodinné vycházky nebo návštěvu příbuzných, kteří bydlí nedaleko. Seřaďte, jaký typ dopravy preferujete více a jaký méně? Způsob dopravy specifikuje další otázka, kde bylo nutné seřadit odpovědi. Vybíralo se „ jaký typ dopravy preferujete více a jaký méně?“ Nejdříve je znázorněna tabulka výsledného pořadí.

44 Tab. 4

Vlastní práce Typ dopravy (vlastní práce)

pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

druh dopravy autem letadlem vlakem autobusem jinak

Nejvíce preferovaným dopravním prostředkem je auto. Druhé se umístilo letadlo, třetí vlak, čtvrtý autobus a pátý jiný způsob dopravy. Podrobnější procentové vyjádření najdeme v grafu níže.

Obr. 11

Typ dopravy (vlastní práce)

Podle grafu je ihned patrné, že nejpreferovanější je auto, které zvolilo přes polovinu (55,87 %) respondentů a nejméně preferovaný je jiný způsob dopravy (53,13 %). Za odpověď „jinak“ se považuje pěší túra, cyklistika, ale i lodní doprava. Letecká doprava je nejvíce kontroverzní. Upřednostňuje ji 21,79 % a jako poslední ji zvolilo 25 %. Dále úzce souvisí s cestami do zahraničí, kam směřuje 82,05 % všech, kteří ji nejvíce preferují. Na druhém místě se nejčastěji objevuje autobus (32,91 %) a hned za ním vlak (29,11 %), který moc respondentů nedávalo první ani poslední, ale v druhé, třetí a čtvrté příčce se o něm stabilně uvažovalo (okolo 30 %). Dále je nutno podotknout, že přesně 82 % respondentů jezdících nejvíce v autě, cestuje jen v tuzemsku.

Vlastní práce

45

Kolik nejvíce jste ochotni ročně utratit za cestování? Výdaje na cestování jsou bezmála jedním z nejvíce důležitých kritérií. Zabývá se jimi otázka: „Kolik nejvíce jste ochotni ročně utratit za cestování?“ Potom se může odhadnout, jaké služby je vhodné nabízet. Pro osoby s nižšími výdaji není potřeba vytvářet drahé (exotické, komfortní, aj.) zájezdy.

Obr. 12

Roční výdaje (vlastní práce)

Na tomto grafu můžeme vidět poměrně rovnoměrné rozložení. Největšího počtu dosáhly výdaje mezi 5 000–10 000 Kč (28,04 %). Na druhém místě jsou výdaje od 10 001–15 000 Kč (27,51 %). O něco méně respondentů utrácí ročně do 5 000 Kč (18,52 %) a mezi 15 001–20 000 Kč (17,46 %). Nejmenší počet dotázaných (8,47 %) volilo odpověď „více než 20 000 Kč“. Téměř polovina tedy utratí ročně za cestování jen částku do 10 000 Kč. Výdaje souvisí s řadou dalších otázek. Do zahraničí necestuje nikdo s ročními výdaji nižšími než 5 000 Kč. Při možnosti 5 000–10 000 Kč to bylo pouze 10,3 %. Čím větší jsou výdaje, tím spíše se jezdí za hranice a průměrná útrata činí asi 16 500 Kč. Naopak v místě bydliště jsou výdaje pod 5 000 Kč běžné (62,5 %), což je logické vzhledem k ceně za dopravu. Méně utrácejí například senioři jezdící sami.

46

Vlastní práce

Ve kterém období nejčastěji cestujete? Zajímavé je, kdy během roku senioři nejvíce cestují. Cílem bude potvrzení nebo vyvrácení ustáleného názoru, že senioři jezdí na dovolenou hlavně mimo sezónu. Důležité tedy nebudou roční období, ale sezónnost.

Obr. 13

Preference období (vlastní práce)

Mimo sezónu necestuje nejvíce seniorů (23,66 %), i když jsem podle literárních zdrojů myslel, že ano. Svou roli zde možná sehrála věková skladba respondentů. Nejvíce jich preferuje letní sezónu, a to 39,25 %. Druhé v pořadí se nachází cestování kdykoliv během roku (33,87 %) a nerozlišují jednotlivá období. Poslední je s pouhými 3,23 % zimní sezóna, takže oblíbenější je spíše teplejší klima. Na jak dlouhou dobu obvykle cestujete? Následující otázka „na jak dlouhou dobu obvykle cestujete?“ přispěje k zhodnocení délky pobytu. Všeobecně by měli mít senioři větší časový fond a cestovat déle, ve výběru je ovšem dost stále pracujících seniorů.

Vlastní práce

Obr. 14

47

Délka cestování (vlastní práce)

Výsledek potvrzuje preferenci delší dovolené. Možnost „8–15 dnů“ označilo 41,80 % dotázaných. Právě na tuto dobu cestuje většina zahraničních cestovatelů (72,06 %). Potom se nejvíce dávalo 4–7 dní (31,75 %). Následovaly 1–3 dny (21,16 %) a poslední zůstala volba na více dní (5,29 %), u které respondenti mohly dopisovat možnosti. Nejméně zde dopisovali do dvaceti dnů a nejvíce na dva měsíce. Využíváte slevy při cestování? (např. pro seniory, hromadné, mimosezónní atd.) Zákazníkům jsou nabízeny různé druhy slev. Jedná se o first minute, last minute, seniorské, skupinové, věrnostní a mnoho dalších. Obvykle bez možnosti je kombinovat. V další otázce se určí, zda senioři vůbec nějaké slevy používají. Může se totiž stát, že nabídka se slevou není právě to, co hledají.

48

Obr. 15

Vlastní práce

Využití slev (vlastní práce)

Přímou odpověď zřejmě nevyvodíme, výsledky jsou půl na půl. Pro možnost „ne“ se vyjádřilo 51,05 % dotázaných a pro možnost „ano“ jen o něco méně (48,95 %). Z grafu ovšem vyplývá ochota si připlatit za zájezd bez slevy, v případě, že je v jiných ohledech přijatelnější, než ten se slevou. Vznikla zde souvislost s otázkou, jestli je zdravotní stav důvodem pro hledání specifických služeb. Z respondentů, kteří odpověděli kladně, využívá těchto slev 61 %. Pro slevy se také vyslovilo 62,9 % seniorů s menšími výdaji než 5000 Kč. Při vyšších výdajích slevy používají méně často. Dále se využívá slev při cestování mimo sezónu (68,2 %). Na jaký typ cest obvykle jezdíte? Typologie cest byla inspirována formami cestovního ruchu dle Ryglové (2011). Přitom samotní senioři by neuvedli, že se účastní například seniorského cestovního ruchu. Odpovědi byly tedy upraveny a určují spíše důvod k vycestování. Otázka byla definována následovně: „Na jaký typ cest obvykle jezdíte?“ Nechyběla ani možnost vlastní odpovědi.

Vlastní práce

Obr. 16

49

Forma cestovního ruchu (vlastní práce)

S jasnou převahou dominuje rekreační typ cesty (46,03 %), to znamená odpočinek a relaxace. Spolu s poznávacím typem (30,16 %) tvoří většinu všech odpovědí. V menšině se nalézá turistika a sport (12,70 %), jiný typ cesty (6,88 %) a s nejmenším podílem (4,23 %) lázně, wellness. Lázně tedy nejsou tak oblíbené, jak by se mohlo zdát a jezdí tam spíše lidé s horším zdravotním stavem. Jako „jiný“ byla označována návštěva příbuzných a známých, pobytový a pracovní zájezd, expedice nebo některé kombinace předepsaných. Jak obvykle trávíte čas na dovolené? Podobná a navazující na předešlou je otázka způsobu využití času na dovolené. Bude se potom moci určit, jaký typ programu je pro tento segment nejvhodnější. Zda po celou dovolenou preferují více relaxování nebo jsou ochotni provozovat i nějaké vycházky či vyjížďky po okolí.

50

Obr. 17

Vlastní práce

Trávení volného času (vlastní práce)

Respondenti s nadpoloviční většinou (56,99 %) preferují kombinaci odpočinku s aktivitou. Jen aktivní dovolenou si představuje 18,82 % dotázaných a jen pasivní dovolenou preferuje 24,19 % dotázaných. Lze snadno vyvodit, že alespoň minimum pohybu si na dovolené přeje 75,81 % všech seniorů. Cestu za ryze aktivním programem do zahraničí uvedlo jen 7,4 % dotázaných. Pasivnější program je pro tyto turisty oblíbenější. Z těch, co mají raději aktivní cestování, jezdí 65,7 % do jiných regionů v tuzemsku a 62,9 % z nich tvoří muži. To je zajímavé, protože respondentů – mužů odpovídalo podstatně méně než žen. Seřaďte, z kterých zdrojů si přejete získávat informace o zájezdech, dovolených atd.? Cílem další otázky je zjistit, jakými komunikačními kanály informovat seniory o zájezdech a službách cestovního ruchu. Respondenti museli „seřadit, z kterých zdrojů si přejí získávat informace.“ Nejčastěji volené pořadí ukazuje tabulka níže.

Vlastní práce Tab. 5

51

Zdroje informací (vlastní práce)

pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

zdroje internet osobní dotazování adresované katalogy noviny/časopisy televize rádio

Nejpreferovanějším zdrojem je internet, druhé je osobní dotazování, které většina respondentů pochopila jako osobní sdělení buďto svých blízkých anebo v kamenné prodejně. Na třetí pozici jsou katalogy doručované domů a následně zdroje z novin, televize a rozhlasu. Detailnější výsledky jsou v grafu níže.

Obr. 18

Zdroje informací (vlastní práce)

Pro vyjádření zdrojů, umísťovaných nejčastěji na první místo je použit obrázek č. 21 přiložený v příloze. Na obr. 18 můžeme vidět, že internet jako první označilo nejvíce respondentů (46,58 %). Následovalo osobní dotazování (31,06 %), které bylo často dáváno i na druhé místo (28,40 %), ale i na poslední (27,38 %), což je způsobeno tím, že někteří respondenti si pod tímto pojmem představovali dotazování ve stylu podomního prodavače. Zasílání katalogů nejvíce preferuje 14,91 % dotázaných a na druhém místě 20,99% dotázaných. Podobné zastoupení má ovšem i na méně preferovaných příčkách. Z televize, novin a rádia se nejlépe hodnotily noviny a časopisy. Jako první tento zdroj získal pouze 1,86 %, ale druhý v pořadí jej volilo už 14,81 % dotázaných.

52

Vlastní práce

4.3 Produkt Vytvoření jednoho konkrétního produktu pro všechny by bylo velmi složité, neli nemožné. Preference a záliby jednotlivců se liší, což lze dobře vypozorovat v dotazníku. Jednotlivé výsledky ovšem odhalily nejčastější návyky a preference zvoleného segmentu – seniorů. Je tak možné vytvořit produkt pro specifickou skupinu. Od méně četných odpovědí bude abstrahováno, protože i tato skupina není ve svých zálibách zcela jednotná. Vytvoří se tedy produkt na míru pro zvolenou cílovou skupinu. Určen bude spíše pro mladší seniory ve věku 50–64 let. Jejich nejčastější cesty vedou do tuzemska, a to do jiných regionů, než kde trvale pobývají. Cítí se v dobré fyzické kondici a nepotřebují zvláštní zacházení ani přítomnost lékaře. Nebojí se proto cestovat sami, ale přesto raději jezdí na cesty se svými blízkými a přitom využívají automobilovou dopravu, která sice není nejbezpečnější, ale za to nejpohodlnější. Při cestách tito senioři preferují delší pobyty nejlépe na 8–15 dnů. V případě tak dlouhých pobytů upřednostňují vyšší kvalitu služeb a vybírají si tak ubytování v hotelích, případně v penzionech. Očekávají zde také určitou kvalitu stravování a v oblibě mají místní speciality, což je mnohdy česká kuchyně, kterou ovšem ve svém regionu nemají. Za takovou dovolenou se nebojí utratit více finančních prostředků, ale většinou nepřesáhnou 10 000 Kč, protože doprava není tak drahá. Mladší senioři ještě nemají tolik volného času, a proto preferují letní dovolenou, ale pokud je na jaře nebo podzim teplé počasí, vyjedou si i v tomto období. V případě tematiky na dovolené zůstávají u klasické rekreace, která je zde (v tuzemsku) zažitá. Rádi si na takové dovolené vyrazí na pěší túru, aby poznali okolní krajinu a protáhli se. Tyto vycházky prokládají s relaxací a odpočinkem, aby měli dostatek sil. Pro podávání informací tomuto segmentu o možnostech cestování je nejvhodnější použít internetu. Ten jim už dávno není cizí a dobře se na něm orientují. Rádi si ovšem nechají poradit osobně v kanceláři.

Vlastní práce Tab. 6

53

Produkt (vlastní práce)

Název: Dovolená po padesátce Samotný produkt Místo: Ubytování: Stravování: Termíny: Počet nocí: Doprava:

Česká Republika Penziony, hotely v přírodních oblastech polopenze Česká kuchyně plná penze all inclusive březen - říjen 6 – 15 vlastní

Turistický program po okolí – plánování cest na míru. Relaxace po příchodu. Zdarma parkovné, zvýhodněná cena pro spolucestující Cena 7 dní: 4 990 Kč 14 dní: 9 490 Kč Distribuce  Přímá komunikace se zákazníky  Síť prodejen po celé ČR Marketingová komunikace  Internetové stránky s možností rezervace  Doporučení Samotné seniory nelze takto oslovovat, zejména když se jedná o věkovou skupinu už od 50 let, která se za seniory nepovažuje. Služby pro ně je tedy nutné poskytovat opatrně (např. 50+). Předem musí být znát program zájezdu s popisem výletů. Zde je dobré být flexibilní a umožnit dílčí změny samotnými seniory, kteří zájezd zkoumají už dlouho dopředu. V produktu výše je cena vytvořena za pomoci poptávky a psychologických cen, ale v závislosti na konkurenčních cenách může být ještě snížena. Vždy záleží na konkrétních službách, které budou poskytovány. Pro komunikaci se zákazníkem je pak důležité, aby byl už od začátku vytvořen dobrý dojem. V případě cestovní agentury leckdy senior neví, od které cestovní kanceláře zájezd vlastně pochází.

54

Vlastní práce

4.4 Doporučení cestovním kancelářím Při pohledu na cestovní kanceláře lze každé něco vytknout. I specializované CK mají drobné mezery. Všeobecně se dá říci, že dohromady uspokojují současnou poptávku ze strany seniorů. Musí však oslovit více potencionálních zákazníků – seniorů – pomocí reklamních sdělení umístěných na specializovaných serverech a nalákat tak ty, kteří služeb cestovních kanceláří ještě nevyužívají nebo využívají takové, které nejsou zaměřeny přímo na ně. Velký rozdíl je mezi zahraničními a tuzemskými zájezdy. Do zahraničí jsou poskytovány téměř výhradně pobytové zájezdy do zemí, které poskytují dotace. Tyto zájezdy se liší jen nepatrně a jejich realizace spočívá na hostitelských zemích. CK zde hraje spíše roli prostředníka. Namísto toho doporučuji začít myslet flexibilněji. Upravovat zájezdy podle přání seniorů například při délce pobytu, která je často fixní, a tak chybí možnost volby. Většina seniorů cestuje právě na dobu delší než týden, která je poskytována. To je může odradit od dané CK. Nutná je také větší informovanost a výběr stravování. Samotné internetové stránky sice stačí k navázání kontaktu, ale senioři se o nich musí dozvědět. V případě stravování má zákazník obvykle pouze možnost polopenze a nelze zvolit jinou variantu. O tom jaký druh jídla mu bude servírován, přitom nemá dostatečné informace. Změny by měly zasáhnout i tematiku zájezdů. Poskytovat seniorské pobyty je první krok, ale toto demografické kritérium nevypovídá nic o povaze nebo zálibách při cestování. Třeba poznávací zájezdy pro seniory nabízí minimum CK s malou možností výběru. Tuzemský trh je na tom o poznání lépe. Zejména v oblasti preference typu ubytování, délky pobytu, dopravy a dalších. Více informací by měl obsahovat popis stravování, stejně jak je tomu u zahraničních zájezdů. Tematické zájezdy dosahují vyšší úrovně, než v zahraničních zájezdech. I tak ale zůstává dominantní lázeňská turistika, která je podle dotazníku nejméně oblíbená. Tuzemské zájezdy by tedy měly rozšířit nabídku zájezdů o horské oblasti nebo rekreaci u vodních nádrží a nezapomínat, že senioři jen nelenoší, ale aktivně chodí na túry a poznávací výlety. Některé cestovní kanceláře si to již uvědomily. Zejména potom CK Atis poskytuje ubytování v různých přírodních lokalitách s vhodným programem a možností výletů. Tuto nabídku by bylo vhodné rozšířit i na letní sezónu.

Diskuze

55

5 Diskuze Toto téma již není ničím novým. Aktivně se jím zabývá mnoho institucí nejen z řad cestovních kanceláří. Existují celoevropské programy, které seniory podporují a pomáhají jim. I přesto patří tento segment v cestovním ruchu k těm mladším a neustále se rozvíjí. Mnoho zemí s ním ještě nepočítá a nepřizpůsobuje jim svou nabídku služeb nebo ji má nepřesně nastavenou. V České Republice například působí i cestovní kanceláře, které se zaměřují přímo na seniory. Po hlubším prozkoumání ale bylo zjištěno, že nabízejí produkty zaměřené na velmi úzký okruh seniorů. Ignorují přitom fakt, že preference se neustále mění a senior ve věku 55 let pojede mnohem raději na hory, než do lázní. Mají tedy malý počet produktů, které jsou ještě k tomu zaměřeny stejně. Tyto cestovní kanceláře by měly dělat výzkumy a ankety mezi svými zákazníky na místo sběru zastaralých sekundárních dat. Tvorba takového výzkumu je jedním z cílů této práce. Samotní senioři vědí nejlépe, co jim vyhovuje a co mají rádi. Při sbírání odpovědí se ukázala vysoká aktivita seniorů na internetu, kde šetření probíhalo. Celkově bylo sesbíráno 202 odpovědí s originálními názory a preferencemi, podle kterých se dal vyvodit produkt určený přímo pro ně. Ten byl tedy určen pro specifickou skupinu zákazníků a přitom pojat všeobecně, aby se dal využít jako výchozí bod pro všechny cestovní kanceláře, které jsou uvedené v nabídce, ale i pro ty, které zde umístěné nejsou. To by zároveň mohl být problém, neboť vytvořený produkt není dostatečně konkrétní a měl by posloužit spíše jako impuls, než jako konkrétní zájezd určený k prodeji. U výsledků dotazníkového šetření je vhodné zmínit podobný výzkum Dubovové (2013), která zkoumala preference seniorů nad 60 let. I když je většina závěrů podobná, lze najít odlišnosti mezi jednotlivými otázkami. Respondenti zde uváděli, že cestují spíše mimo letní sezónu, volili více týdenní dovolenou a roční útrata se vyšplhala až na 15 000 Kč. Tyto rozdíly jsou signálem k tomu, aby žádný produkt nebyl jednostranně vyhrazený a daly se u něj dělat jisté úpravy, jako je možnost více termínů na různě dlouho dobu. Důležitým cílem také byla analýza nabídky cestovních kanceláří, která byla udělána výhradně z jejich internetových stránek a elektronických katalogů s aktuálními nabídkami zájezdů. Nemohlo tak dojít ke zkreslení informací třetí stranou a data reflektují skutečnou situaci na trhu. Doporučení těmto kancelářím by jim mělo pomoci zlepšit svou nabídku služeb a oslovit více potencionálních zákazníků než doposud. S ohledem na množství seniorů, kteří jsou každým rokem stále aktivnější, znamená špatné zacílení na tuto skupinu zbytečně ušlé tržby. Práce může také posloužit jako zdroj sekundárních dat i pro jiné instituce, než jsou cestovní kanceláře, jako například samotné ubytovací a stravovací zařízení, poskytovatelé ostatních služeb v cestovním ruchu, ale i sociálně zaměřené organizace.

56

Závěr

6 Závěr Práce se zabývá cestovním ruchem seniorů, který se rychle rozvíjí a je třeba mít neustále aktuální informace. V současné době je trendem posouvání hranice stáří, kdy senioři bývají aktivní do vyššího věku. Objevují se stále častěji dotované programy jednotlivými státy a cestovní kanceláře na ně reagují. Z těchto důvodů bylo záměrem práce zjistit požadavky, preference a chování seniorů při cestování a zhodnotit, zda cestovní kanceláře poskytují takové služby, které jejich poptávku zvládnou pokrýt. Pro tento účel byl stanoven hlavní cíl vytvořit doporučení cestovním kancelářím, které by jim pomohlo přizpůsobit své produkty reálné poptávce na trhu. Jedním z cílů byla analýza současné nabídky cestovních kanceláří. Z produktů umístěných na jejich internetových stránkách se odvodily typické charakteristiky jako způsob dopravy, destinace, cena aj. Výsledky se pak zaznamenaly podle šířky poskytovaných služeb a cíl byl tak splněn. Dalším cílem bylo stanovení seniorských preferencí v oblasti cestování. K tomu bylo použito dotazníkového šetření. Toto šetření probíhalo na internetu v diskuzích se seniory, internetových časopisech a sociálních sítích, aby bylo zajištěno oslovení správné cílové skupiny. Nakonec se sesbíralo 202 dotazníků, kde 3 byly vyřazeny. Takový vzorek je dostačující a odpovědi se zaznamenaly. Na základě získaných dat byly vyvozeny preference seniorů v cestování. Ukázalo se, že upřednostňují rekreační typy dovolené v ČR, přitom ale nemají zájem o lázeňskou turistiku. Naopak s oblibou vyrážejí na vycházky s přáteli a rodinou kombinované s odpočinkem. Nejčastěji cestují v létě na dobu do dvou týdnů a průměrné roční útratě od 5 do 10 tisíc Kč. Zjišťovány byly i preferované služby, kde jako ubytovací zařízení je nejvíce využíván penzion s dobrou kuchyní – nejčastěji místními specialitami. V případě dopravy volí senioři vlastní auto. Zjištěním těchto preferencí byl tak splněn i další cíl. V návaznosti na něj se vytvořil specifický vzorový produkt podle principů klasického marketingového mixu, určený k tomu, jak by měl vypadat produkt vhodný pro tento segment. Nejvíce se mu přiblížila CK Atis se svými tuzemskými penziony a hotely. Splněním prvních dvou cílů bylo umožněno navrhnout doporučení ke změně nabídek CK, aby tak oslovily větší počet seniorů a zvýšily svoji rentabilitu na trhu.

Literatura

57

7 Literatura 7.1

Tištěné zdroje

GÚČIK, M a i. Krátky slovník cestovného ruchu: Knižnica cestovného ruchu 6. Banská Bystrica: Slovensko-švajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. ISBN 80-88945-73-9. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2. upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. INDROVÁ, J. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 92 s. ISBN 978-80-245-1287-7. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. MALÁ, V. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999, 83 s. ISBN 80-7079-443-7. MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu, VŠE Praha 2002, ISBN 80-2450439-1. NOVACKÁ, Ľ. Cestovní ruch a Evropská unie. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7452-016-7. PAGE, S. Transport for Recreation and Tourism. In HOYLE, B.; KNOWLES, R. (eds). Modern Transport Geography. 2nd Edition. Chichester: John Wiley & Sons, 1998, s. 217–240. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. Manažer. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, 1. vydání, 224s, Praha 2011, ISBN 978-80-247-3750-8 RABUŠIC, L. Česká společnost stárne. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 192 s. ISBN: 80-210-1155-6. RABUŠIC, L. Vstupujeme do století seniorů. Sociální politika, Česká republika: MPSV Praha, 1999, roč. 25, č. 3, s. 2-3. ISSN 0049-0961. REIDL, A. Senior - zákazník budoucnosti: marketing orientovaný na generaci 50+. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 256 s. ISBN 978-80-265-0018-6. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978807-4180-286. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.

58

Literatura

SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer behaviour in tourism. 2. vyd. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2007, 428 s. ISBN 0-75066735-4. TOŠNEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta, Nechte se inspirovat konkrétními radami, tipy a zkušenostmi generace 50+, Brno: Computer press, 2009. 240 s. ISBN 978-80-251-2104-7. UHLENBERG, P. How old is „old age“? The Public Interest, 82 s. 1987, str. 6778. VYSTOUPIL, J. TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 150 s. ISBN 8021036176. VYSTOUPIL, J. ŠAUER, M. et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. ZAVÁZALOVÁ, H. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s ISBN 8024603268.

7.2 Internetové zdroje BOČKOVÁ, Lenka, Šárka HASTRMANOVÁ a Egle HAVRDOVÁ. 50 aktivně: fakta, inspirace a rady do druhé poloviny života [online]. Praha: Respekt institut, 2011, 95 s. [cit. 2013-03-11]. ISBN 978-80-904153-2-4. Dostupné z: http://www.respektinstitut.cz/wpcontent/uploads/50plusAktivne_web.pdf CESTOVANI.IDNES: Trabanti, jawa a maluch vyjely do světa, projedou Jižní Ameriku. In: [online]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/trabanti-pincek-a-maluch-vyjely-do-sveta-mirido-jizni-ameriky-p6j-/online.aspx?online=1005038 CK ABC TOURS: Zájezdy vhodné pro seniory [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.euvikendy.cz/zajezdy/zajezdy-vhodne-pro-seniory/ CK ALEX [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.ckalex.cz CK ALEXANDRIA: Souhrn všech akcí a slev CK Alexandria [online]. [cit. 2013-0419]. Dostupné z: http://www.alexandria.cz/akce-a-slevy#senior_program CK ATIS: Dovolená pro zralý věk od 50 let [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.atis.cz/vypis-produktu-tema/dovolena-pro-zraly-od50/?CatalogueID=11&Katalog=Ano CK CANARIA TRAVEL: Zájezdy pro seniory 55+ [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.canariatravel.cz/cs/aktivity/seniorum-55/ CK CONTI: Zájezdy pro seniory [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.ckconti.cz/zajezdy-pro-seniory/

Literatura

CK

59

ČEDOK: Slevy zájezdů [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/sluzby/slevy.aspx CK DATOUR: Senioři k moři [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.seniorikmori.cz/ CK DELFINTRAVEL: Španělsko pro seniory [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.delfintravel.cz/spanelsko-pro-seniory/ CK FISHER: Speciální nabídka pro klienty ve věku 55+ [online]. [cit. 2013-0419]. Dostupné z: http://www.fischer.cz/dovolena-seniori CK KOVOTOUR PLUS: Pobyty pro seniory [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.kovotour.cz/dotovane-pobyty-pro-seniory/?FullText=senior CK OK TOURS: Cestováni pro seniory [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.cestovaniproseniory.cz/ CK QUALITYTOURS [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.qualitytours.cz/ CK REKREA OSTRAVA [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ckrekrea.cz CK SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL: Zájezdy pro seniory [online]. [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://www.snailtravel.cz/zajezdy-pro-seniory/ CK VENEZIA TOUR: Zájezdy pro seniory [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.veneziatour.cz/oblasti/zajezdy-pro-seniory/ CK VTT: Specialisté na Řecko a Kypr [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.vtt.cz/informace/slevovy-program CZECHTOURISM. Světové trendy v cestovním ruchu - 9. díl: Cestování seniorů. [online]. 2009 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/clanky/09_03_09_seniorsky _cr.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Obyvatelstvo. [online]. 2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010. [online]. 2010 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_ro ce_2010 DUBOVOVÁ, L. Volný čas a cestování seniorů (výsledky průzkumu) [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://volny-cas-a-cestovanisenior.vyplnto.cz EUROPE SENIOR TOURISM. [online]. 2008 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.europeseniortourism.eu EUROPEAN COMMISSION: Tourism [online]. 2010 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/calypso/index.en.htm

60

Literatura

EUROSTAT: Počet obyvatel podle věkových skupin [online]. 2012 [cit. 201303-17]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tps00010#aV INDROVÁ, J, L JAROLÍMKOVÁ, A KIRÁĽOVÁ, L MLEJNKOVÁ, Z PETRŮ A R ŠTĚPANOVSKÁ. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2013-02-10]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2ea43007314a2e/GetFile14_1.pdf OS LUDMILA: Seniorský cestovní ruch. [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.osludmila.cz/ ŽOFKA, J. Socioekonomické dopady demografického stárnutí: Demografické stárnutí. In: [online]. 2006 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=383

Přílohy

61

Přílohy

62

Dotazník

A Dotazník Dobrý den, jmenuji se Ctirad Koudelka a jsem studentem Mendelovy univerzity. Rád bych Vás tímto požádal o vyplnění následujícího dotazníku, který je součástí mojí bakalářské práce na téma seniorský cestovní ruch. Všechny data zůstanou anonymní a vyplnění nezabere více než 5 minut. Děkuji za spolupráci. 1. Váš věk? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o méně než 50 let o 50-64 let o 65-74 let o nad 75 let (Pokud jste zaškrtli možnost méně než 50 let, dotazník dále nevyplňujte, přesto děkuji za Vaši ochotu.) 2. Kam nejčastěji cestujete? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o Česká republika o Zahraničí (v případě této odpovědi prosím pokračujte otázkou č. 4) 3. Jak daleko v rámci ČR cestujete? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o okolí bydliště o váš region o jiné regiony 4. Jsou zdravotní problémy důvodem pro hledání specifických služeb při cestování? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o ano o ne 5. Který typ ubytování preferujete? / Můžete zaškrtnout více odpovědí.  hotel  penzion  kemp  individuální  jiné (dopište jaké) ……………………………………………………………………… 6. Seřaďte, jaký typ stravování při cestování preferujete více a jaký méně? / K odpovědím přiřaďte čísla od 1 do 5, kde 1 je nejvíce a 5 nejméně.  místní speciality  česká kuchyně  rychlé občerstvení  vlastní  jiný (dopište jaký) …………………………………………………….……………….

Dotazník

63

7. S kým nejčastěji cestujete? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o sám o s rodinou o s přáteli o ve skupině (organizovaný zájezd) 8. Seřaďte, jaký typ dopravy preferujete více a jaký méně? / K odpovědím přiřaďte čísla od 1 do 5, kde 1 je nejvíce a 5 nejméně.  autobusem  vlakem  letadlem  autem  jinak (dopište jak) …………………………………………………….………………. 9. Kolik nejvíce jste ochotni ročně utratit za cestování? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o méně než 5 000 Kč o 5 000-10 000 Kč o 10 001-15 000 Kč o 15 001-20 000 Kč o více než 20 000 Kč 10. Ve kterém období nejčastěji cestujete? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o zimní sezóna o letní sezóna o mimo sezónu o kdykoliv během roku 11. Na jak dlouhou dobu obvykle cestujete? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o 1-3 dny o 4-7 dnů o 8-15 dnů o více (dopište kolik) …………………………………………………….………………. 12. Využíváte slevy při cestování? (např. pro seniory, hromadné, mimosezónní atd.) / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o ano o ne 13. Na jaký typ cest obvykle jezdíte? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o rekreační o poznávací o turistická, sportovní

64

Dotazník

o lázně, wellness o jiný (dopište jaký) …………………………………………………….………………. 14. Jak obvykle trávíte čas na dovolené? / Zaškrtněte pouze jednu odpověď. o aktivní program (např. túry, cyklistika,…) o pasivní program (např. odpočinek u moře, relaxace,…) o kombinace předchozích 15. Seřaďte, z kterých zdrojů si přejete získávat informace o zájezdech, dovolených atd.? / K odpovědím přiřaďte čísla od 1 do 6, kde 1 je nejvíce preferovaný zdroj a 6 nejméně.  z televize  z novin/ časopisů  z rádia  z internetu  zasíláním katalogů přímo pro Vás  osobním dotazováním 16. Pohlaví: o žena o muž 17. Jak velké je Vaše bydliště? o do 10 000 obyvatel o 10 001 až 50 000 obyvatel o nad 50 001 obyvatel 18. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o základní o vyučen o středoškolské s maturitou/ bez maturity o vyšší odborné o vysokoškolské 19. Počet členů Vaší domácnosti? o žiji sám o 1 osoba o 2 osoby o 3 osoby o 4 a více osob Ještě jednou děkuji za vyplnění dotazníku.

Výsledky otázek

B Výsledky otázek Jak velké je Vaše bydliště?

Obr. 19

Velikost bydliště (vlastní práce)

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Obr. 20

Dosažené vzdělání (vlastní práce)

65

66

Výsledky otázek

Počet členů Vaší domácnosti?

Obr. 21

Počet členů v domácnosti (vlastní práce)

Zdroje informací, které byly označovány jako nejpreferovanější

Obr. 22

Zdroje informací na prvním místě (vlastní práce)

Cestovní ruch seniorů

Recommend Documents