Cesta napříč regionem

Příručka pro učitele

Cesta napříč regionem Mgr. Marcela Langerová

Bibliografické citace použitých publikací: POPELKA, Benjamin. Jevický okres Vlastivěda moravská. 1. vydání. Brno. GARN 2007. Stran 228. ISBN 978-8086347-684 BLAŽEK, Štěpán. Já byl v neděli v Jevíčku aneb Jevíčko v próze. Vydal Městský úřad v Jevíčku. Jevíčko. RUSTIKA 1999. Stran 106. SUCHOMEL, Jan. Muzeum a historicko-vlastivědný kroužek v Jevíčku. Jevíčko. HVK Jevíčko 2004. Stran 109. WORLOVÁ, Julie, MACKERLE, Jaroslav. Pohádky z Jevíčka a okolí. 2. vydání. Moravskotřebovská tiskárna – Luboš Crha 2004. Stran 58. JARŮŠEK, Jaroslav. Moravská Třebová a okolí. Materiály pro prvouku a vlastivědu v obecné škole. Stran 84.

Metodické poznámky V příručce pro učitele jsou obsaženy příklady dvou typově odlišných vycházek, konkrétně po obci Jaroměřice. Zpracovány jsou jako projekt s veškerými náležitostmi podléhající RVP ZV. Pro závěrečné prověřování získaných poznatků z těchto vycházek jsou připraveny: omalovánka „Jaroměřice“, pracovní list „Tajenka“, „Hastrmanův botek a čj“, pamětní list, práce na Activ studiu (program ActivInspire). Tyto projekty vycházek mají být návodem pro vytvoření historicko-přírodovědné vycházky v různých částech Moravskotřebovska a Jevíčska. V Příručce naleznete i podklady k vycházce po Jevíčku. Jsou tu jak mapy různých typů, tak informace k památkám, které lze pro jejich zajímavost v Jevíčku navštívit. Připraveny jsou ale taky pracovní listy, na kterých žáci vyvozují místo, které budete chtít po trase navštěvovat. Motivaci, pořadí stanovišť si lze sestavit libovolně. Pro závěrečné opakování, ve třídách, je na tuto trasu připravena omalovánka „Jevíčko“, pracovní list „Tajenka“, či práce v Activ studiu (program ActivInspire). Aby práce byla použitelná pro širší okruh, ne každý jistě pojede do Jaroměřic, jsou připraveny i materiály k mapování celého Moravskotřebovska, souhrn míst této oblasti, návrhy možných stanovišť vycházek v těchto místech, kontakty na obecní a městské úřady, porovnávání míst z hlediska počtu obyvatel, nadmořské výšky apod. K této části práce náleží např. Power pointová prezentace Moravskotřebovska a také prezentace zaměřená na chráněná území této oblasti. Dále „Omalovánka“ se znaky některých obcí či měst Moravskotřebovska, „Pexeso“ znaků, program v Activ studiu (program ActivInspire) s vyvozením typu krajiny této oblasti a dále také hravou formou si co nejvíce zapamatovat o lokalitě Moravskotřebovska. Pro žáky jsou připraveny pracovní listy typově různě zaměřené např. rostliny a zvířata Moravskotřebovska, doplňovačka podle obrázků míst, osmisměrka s utajenými názvy obcí a měst Moravskotřebovska, turistické značky a Polybiova šifra, doplňování vynechaných samohlásek a rozluštění daných míst, porovnávání počtů obyvatel, řazení podle nadmořské výšky apod. Práce obsahuje: 3 omalovánky - Znaky některých obcí a měst regionu, Jaroměřice, Jevíčko. Pexeso - Moravskotřebovsko ve znacích. 3x Power pointová prezentace - Cesta napříč regionem, chráněná území Moravskotřebovska, Procházka po Jaroměřicích. 5x Práce v Activ studiu – Znám dobře tuto vesnici, Ověřování, Typ krajiny, Loučení s Moravskotřebovskem, Moravskotřebovskem proti nudě. 25x pracovní list pro žáky. Příručka pro učitele – podkladové materiály k projektům, Moravskotřebovsko z hlediska Malé Hané (pozn. pro další případnou rozšiřující práci), řešení tajenek a karty míst Moravskotřebovska vhodných k vystřižení a zatavení (pozn. karty mohou sloužit např. při pexesu, kdy si žáci budou doplňovat informace o místech, nebo při jakékoliv činnosti s pracovními listy, mapami, či při prezentaci.

–1–

Projekt Má pověst pravdu?  Název:  Autoři:  Realizace:  Typ projektu: 

Smysl projektu: 

Výstup:  Předpokládané  cíle: 

Má pověst pravdu?  Marcela Langerová   Třída   Obec Jaroměřice a okolí   Podle délky:                                 krátkodobý ( cca třídenní)   Podle prostředí:                          školní a mimoškolní   Podle počtu zúčastněných:       společný (třídní)   Podle organizace:                       vícepředmětový   Podle navrhovatele:                   uměle připravený   Podle informačních zdrojů:      vázaný   Podle účelu:                                směřující k získání dovednosti  Děti  na  základě  místní  pověsti  zjistí,  zda  se  zakládá  alespoň  částečně na pravdě. Za pomoci kronikářky a mapy najdou konkrétní  místo, a to pramen zdravé čisté vody, která je zásobou pitné vody  pro  obec  Jaroměřice.  Odebrané  vzorky  vody  porovnají  se  vzorky  z jiných  vodních  zdrojů.  Pomoci  dětem  poznat  okolí  a  uvědomit  si  vliv člověka na životní prostředí.  Najít  a  zakreslit  do  makety  mapy  naší  vesnice  vodní  přítok  s pramenem,  doplnit  pořízenými  fotografiemi  a  vytvořit  výzvu  pro  ostatní spolužáky.   Sociální: žáci:   Spolupracuje ve skupině   Obhajuje své názory   Příjme názor druhých   Naváže kontakt s dospělými   Psychomotorické: žáci:   Podílí se na vytvoření myšlenkové mapy   Společně se spolužáky napíše dopis   Vyhledává na mapě   V terénu se pohybuje podle mapy   Odebere vzorky vody   Zakresluje do mapy   Pořídí fotografie tohoto místa   Za  dodržení  bezpečnosti  a  pod  dozorem  učitele vyčistí okolí od případných nečistot  Afektivní:  žáci:   Vysvětlí pojem pramen   Nebojí  se  požádat  o  pomoc  na  obecním  úřadě   Dává věci do souvislostí   Kognitivní: žáci:   Sestaví dopis s žádostí na obecní úřad   Na  základě  získaných  informací 

–2–

vyhledává a zakresluje na mapě   Orientuje se podle mapy   Vyhledává,  třídí  a  zapíše  informace  o  vodních tocích   Za pomoci počátečních informací najde  pramen   Vysvětlí,  proč  je  pramen  položen  výše  než další tok   Vyjmenuje různé vodní plochy   Pořídí fotografii   Pověst o „Hastrmanově botku“ (motivace)  Předpokládané   Motivační rozhovor (Kde leží zmíněná vila? Myslíte si, že je  činnosti:  to  pravda  nebo  ne?  Dá  se  ověřit  její  pravdivost?  Jak?  A  odkud nám tedy v naší obci přitéká voda? ….)   Rozhovor o možném způsobu řešení a zodpovězení otázky   Práce  s myšlenkovou  mapou  (společné  vytvoření  myšlenkové mapy)   Sestavení dopisu s žádostí o pomoc paní kronikářky    Sestavení dopisu na obecní úřad s žádostí o zachycení vily do  mapy  z katastrálního  úřadu  (tento  dopis  osobně  předá  některá  ze  skupinek  žáků  v odpoledních  hodinách  během  úředních hodin)   Zakreslení stanoviště vily podle získaných informací   Vyhledání informací o vodních tocích (začátek, konec, pravý  levý břeh,..)   Podle mapy v terénu najít vilu   V okolí vily naleznout potůček   Na  základě  informací  rozhodnout  o  dalším  postupu  cesty  (proti proudu, k prameni – počátku toku)   Odebrání vzorků vody   Pořízení fotografií   Úklid okolí studánky   Průběh cesty zaznamenávat na mapě    Doplnění informací do připravené makety   Sepsání výzvy pro žáky   Prezentace s fotografiemi   Zhodnocení projektu  Organizace výuky: Skupinová výuka, individuální práce;  Práce ve třídě, mimo školu, prezentace v budově školy.   Metody  slovní  –  rozhovor,  diskuze,  metody  práce  s textem  Předpokládané  (knihou, encyklopedií, kronikou,..)  výukové metody:   Metody  praktické  –  grafické  a  výtvarné  činnosti,  pracovní  činnosti (odebírání vzorků, úklid v okolí studánky)   Metody  názorně  demonstrační  –  pozorování,  předvádění  činnosti   Metody řešení problému 

–3–

Předpokládané  pomůcky: 

Způsob  prezentace  projektu:  Způsob  hodnocení: 

Kritéria  hodnocení: 

Kniha:“Pohádky  z Jevíčka  a  okolí“,  dopisní  papíry,  mapa  z katastrálního úřadu (1x v menším provedení, které pošlou žáci na  obecní úřad, 1x velké provedení, do které budou děti zakreslovat a  později  prezentovat,  příruční  –  podle  počtu  žáků  ‐  pro  každého  žáka),  kronika  obce,  skleničky  s uzávěrem  k odebrání  vzorků,  pozorovací sklíčka, určovací klíče, zápisníky, psací potřeby,  igelitové  pytle, gumové rukavice, mikroskop  Vystavení vytvořené makety mapy obce Jaroměřice se zachycením  zdroje  pitné  vody  s jejím  pramenem  v budově  školy,  s doplněním  informacemi o důležitosti péče o její čistotu.   Výzva pro ostatní žáky k starosti nejen o tuto studánku a její okolí  za pomoci pořízené fotodokumentace.  Vzájemné  hodnocení  samotnými  žáky  v průběhu  činnosti  a  při  prezentaci.   Hodnocení učitele – práci žáků, jejich píli, snahu a ochotu, ale také  vynalézavost,  nápady,  organizační  schopnosti,  postavení  se  problému čelem.  Ostatní žáci – ocenění poskytaných informací a nabídky ke společné  spolupráci.  V projektu jsou uvedeny práce dětí, včetně jejich písemností.  Prezentace je doplněna o fotodokumentaci.  K prezentaci je potřeba cca 5´.  Prezentace je součástí výzvy pro ostatní žáky. 

   

–4–

Cesta za historií naší obce Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Místo, kde žijeme Učivo: Minulost a současnost obce Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova -

sociální rozvoj – poznávání lidí, práce ve skupině - komunikace, aktivně naslouchá, komunikuje v různých situacích, komunikuje verbálně, neverbálně Environmentální výchova

-

vztah člověka k prostředí, vnímá přírodu a kulturu obce

Kompetence:  Kompetence k učení – vyhledává a třídí informace, operuje s obecně užívanými znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí  Kompetence komunikativní – formuluje a vyjadřuje své myšlenky, rozumí různým typům textů a obrazovým materiálům, naslouchá promluvám druhých  Kompetence soc. a personální – spolupracuje ve skupině VVC:      

Žák vysvětlí pojem „historická památka“ Najde na mapě naší obce důležité budovy a místa Pojmenuje historické památky obce Interpretuje pověst O Bešterencovi Na příkladech porovnává minulost a současnost Vytvoří za pomoci přírodního materiálu, dle vlastní fantazie prostorový objekt

Místo realizace:  Třída během motivace  Terén – obec Časová dotace:  5 vyučovacích hodin Pojmy opěrné:  obec, místo, kde žiji, budova, pověst, mapa, rým Pojmy nové:

–5–

 historie, historická památka, věrozvěstové, Cyril a Metoděj, slovanské písmo HLAHOLICE, sgrafity, rozdíl mezi minulostí a současností, regionální pověst Dovednosti:     

žák pracuje s mapou, fotografiemi a pohlednicemi naší obce poznává historické památky a vyhledává je na mapě obce pracuje ve skupině pozorně naslouchá při interpretaci povídky a historie obce přiřazuje pojmy k obrázkům

Didaktické prostředky:  knižní publikace o historii a vývoji obce Jaroměřic, mapy obce z katastrálního úřadu, pohlednice a fotografie památek obce, pověst O Bešterencovi, kreslicí potřeby, čtvrtky papíru, lístečky na anketu, tajný dopis, svitek s ukázkou písma a početního příkladu, lístečky s čísly 8, 6, 3, lístek s textem na doplňování, ukázka písem: hlaholice, cyrilic, krátká básnička Skopec a kopec, přírodní materiál (na místě určeném – na stanovišti), pamětní list, tajenka, lístek s vizitkou, obrázky k pojmenování, určení a přiřazování, fotoaparát k pořízení fotodokumentace během akce, fiktivní dopis skřítka lesa, hudební nahrávka Úvod:  organizační záležitosti – pozn. jsou uvedeny ve vlastních aktivitách během vycházky  motivace – Žáci dostanou fiktivní dopis od skřítka lesa, který pak také sám za dětmi dojde a požádá je sám o pomoc. Žádost spočívá v tom, že se spolu všichni vydají na cestu po stopách historie naší obce, kdy žáci budou jako jedna velká parta kamarádů, která pomůže skřítkovi, který se teprve nedávno probudil z dlouhého spánku, seznámit se s obcí , ve které se ocitl. Žáci pak vytvoří krátký zápis o celé akci, aby se dochovaly potřebné informace pro další skřítky. O svých poznáních napíší článek. Cíl:  Vzbudit u žáků zájem o historii obce Jaroměřice a chovat se s úctou k památkám, které tu pro nás a naše generace zanechali naši předkové.  Na základě pozorování historických památek a současných staveb si uvědomit proměnu způsobu bydlení.  Poznat památky obce a najít je na mapě. Závěr:  K zhodnocení hodiny využít následující den opakovací hodinou, ve které žáci využijí získané vědomosti.  Úkolem č.1 bylo utvoření vizitky na horu Kalvárii. Zde nejen pracovali s pojmem, který je jeden z důležitých stěžejních pilířů historie naší obce, ale museli najít vhodná slova-přídavná jména, která ji charakterizují.  Úkolem č.2 byla tajenka, která obsahovala pouze pojmy a názvy, které byly použity během předešlé vycházky, výsledek tajenky je název obce – Jaroměřice.  Úkolem č.3 bylo vzpomenout si, která památka obce se jak správně jmenuje.  Na závěr této akce a pro vzpomínku dostanou žáci Pamětní list, vytvořen z poskytnuté fotografie kronikáře obce. –6–

Fáze hodiny

Činnosti vedoucí Forma k naplnění výukových cílů

Metoda

Čas Did.prostředky

Úvod

Rozhovor na předešlou hromadná motivační hodinu

rozhovor

10

Povídka o Bešterencovi

 Lístečkyhistor.památky, budovy  Povídka o Bešterencovi  Zachycení jeho podobypředstava žáků Hlavní část

Závěr

 Práce s mapou obce  Vyhledávání význ.budov a trasy vycházky  Příprava na cestu  Přemístění  1.zastávka ZÁMEČEK, didaktická hra  Přemístění  2.zastávka POMNÍK CYRILA A METODĚJE,di daktická hra  Přemístění  3.zastávka HORA KALVÁRIE,di daktická hra  Přemístění

Lístečky

Výkresy, barvy

Vyhledávání a práce s mapou

skupinová

20

Mapa Jaroměřic

10

hromadná Orientace v prostoru, čtení textu s porozuměním

hromadná skupinová

hromadná skupinová

Vyhledávání informací, doplňování do textu, tvoření rýmů

hromadná skupinová

hromadná

 Opakovací Individuální hodina  Závěrečné hromadná shrnutírozhovor, předání pamětního listu

Uplatnění fantazijních prvků, vytvoření prostorového objektu

–7–

10 35

35

10 35

Fotografie zámečku, sgrafity, tajný dopis, papír, tužka Fotografie, ukázka písem, svitek, text k doplňování, nedokončená báseň Fotografie, přírodní materiál, puzzle Kalvárie

10 45 5

Tajenka, doplňovačka, fotografie, pamětní list

Příprava na vycházku Nejprve v hodině vlastivědy žáci napíší na lístečky, co si myslí, že v obci Jaroměřice patří mezi historické památky nebo významné budovy. Tyto lístečky potom nosí na mapu obce, pozn. mapu obce přiložena zmenšená. Následuje diskuse na téma:“Proč si myslím, že právě tato místa jsou historická a významná? V rámci motivace přečíst pověst O Bešterencovi. Po krátké povídce si žáci v rámci výtvarné výchovy nakreslí, jak si myslí, že Bešterenec mohl vypadat - technika libovolná. Výsledné práce poté vystavíme. Téma této výstavy bude nazváno:“Historie obce očima našich dětí“ Po úvodní přípravě se pustíme do samotné přípravy na cestu. S dětmi si na slepé mapce Jaroměřic budeme společně zakreslovat trasu, po které se brzy vydáme. Každý žák dostane mapku svou a ještě budeme mít na magnetickém tabuli, kterou jsme tam již umístili, když jsme si povídali o historických místech naší obce, a kam jsme dávali lístečky s názvy těchto míst.

–8–

Povídka o Bešterencovi Pod jaroměřickým zámkem jsou hluboká sklepení, z něhož se několika směry rozbíhají podzemní chodby. Jedna vede do sklepa hospody při silnici k Jevíčku, ale i ta je dnes zazděna právě tak jako v zámku, aby nelákala odvážné a neděsila bázlivé…… Už je tomu hezká řádka let, co v hospodě sloužila jedna děvečka z Uhřic. Byla spokojená, jen se bála chodit do sklepa, rozlehlého a tmavého. Kdykoliv ji sem hospodský pro něco poslal, hned se vymluvila, nebo poprosila čeledína, aby za ni zaskočil. Tenkrát se v zámečku objevoval divný přízrak-jezdec na koni, v jedné ruce otěže, v druhé vlastní uťatou hlavu-Bešterenec, šlechtic, pykající věčným nepokojem za smrtelný hřích. „Co kdyby se přízrak objevil ve sklepě hospody“, myslela si děvečka, „Co bych si počala, snad bych z toho měla smrt…….“ Jednou nebylo vyhnutí. Nebylo, kdo by došel pro brambory. Nerada a plna bázně sestupovala s ošatkou a lampičkou po schodech tmavého sklepa. Neohlížela se, spěchala, aby byla brzy hotova. Když chtěla odejít, lekla se, upustila ošatku a hrozivě vykřikla. Stála jak přimražena, zírala strnule do jednoho místa, pak skočila ke schodům a pádila ven. Domácí, kteří slyšeli, vyběhli na chodbu. Do náručí jim padlo děvče s očima vyvřeštěnýma, tvářím potlučenou. Odvedli ho do kuchyně, děvče stále jen opakovalo:“Tam, chlap-be-bebešterenc…“ Mužští sestoupili do sklepa. Na sudu hořela lampička, kolem se válely rozházené brambory. Prohledali sklep, nikoho nenašli- jen vchod do chodby k zámečku se na ně nepříjemně šklebil. Vrátili se, a tu děvečka, když se vzpamatovala, vypravovala, že se jim tam najednou zjevil vysoký muž v aksamitovém kabátci, úzkých nohavicích, jezdeckých botách s ostruhou, jenž držel svou oddělenou hlavu ve své pravici….  

–9–

– 10 –

Přibližný náčrt Jaroměřic

1. zastávka ZÁMEČEK

- Zámeček patří mezi historické památky a významné stavby obce. Na místě bývalé tvrze, na návrší nad obcí nechal r. 1592 Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova vystavět renesanční zámek se vzácnou sgrafitovou výzdobou. Nad vchodem je portál s erbem a českým citátem z bible. V druhé polovině 17. století náleželo jaroměřické panství rodu Šubířů z Chobyně. V e vlastnictví rodu setrval majetek až do 18. století. V roce 1756 koupil statek Karel Otto Salm Neuburk. Roku 1874 přešel k držení rodu Taxisů, majitelů sousedního biskupského panství. V roce 1954 byl statek rodu konfiskován (zabaven). V zámečku se dnes nachází obecní úřad a mateřská škola. V roce 1990 byla vzácná renesanční sgrafita zrestaurována.

SGRAFITY Po krátkém seznámení s historií zámečku se podíváme i do jeho prostor, převážně sklepa, kde se odehrává náš příběh s bezhlavým rytířem Bešterencem. Zde se také počne jedna z didaktických her na cestě dobrodružství.  Didaktická hra: TAJNÝ DOPIS - hra na rozvoj myšlení a paměti. Žáci hledají ukrytou obálku (předem umístěno), právě v prostorách sklepa, až jí najdou, tak následně její úkoly potom plní venku, před budovou zámečku. V případě, že některé dítě bude mít strach jít do sklepa, dostane náhradní úkol, zajít za panem starostou (opět předem dohodnuto), který úřaduje v zámečku v prvním patře, a donést ukázku erbu vesnice a umět vysvětlit význam značení na erbu. Obálka Tajného dopisu obsahuje lístečky s otázkami na danou tématiku. Ten, kdo dopis našel, rozdá lístečky jednotlivým skupinám dětí. Žáci odpovídají na otázky. Nejlepší skupina má nejvíce informací.

– 11 –

2. zastávka SOUSOŠÍ CYRILA A METODĚJE

- V dobách minulých tímto krajem vedla důležitá obchodní a strategická cesta, která spojovala Moravu s Čechami. Lidová tradice vypráví, že tudy se ubírali i slovanští věrozvěstové, bratři sv. Cyril a Metoděj. Na návsi u potoka je starobylý kamenný kříž a u něj prý věrozvěstové kázali a křtili.  Didaktická hra: HÁDEJ, CO JSEM - žáci se rozdělí do skupinek podle lístečků, na kterých budou čísla 8, 6, 3. Poté dostanou svitek s ukázkou hlaholice a cyrilice, kde budou mít nejprve za úkol vypočítat jeden jednoduchý příklad a po výpočtu výsledek doplní do textu. Zde také doplní i další informace, které bude vždy vybírat na základě nápověd.

2007

-1144 ----------

863

Píše se rok______. Dostáváme se na Velkou Moravu. Právě vládne kníže Rastislav, který pochází z rodu___________________(1. Přemyslovců 2. Nováků 3. Rohlíků). Na své území povolává __________ a _____________, aby zde šířili křesťanství ve slovanském jazyce. Jeden z nich sestavil nové slovanské písmo_________________________ ( HLA HO LI CE ).

– 12 –

Ukázka hlaholice a cyrilice

Krátká básnička, do které děti doplní slova, se stane vodítkem, pro naši další cestu. SKOPEC A KOPEC NENAJDE SE JEDEN ___________, CO NEZDOLÁ STATNÝ SKOPEC. PROTO HORY, PROTO ____________ MAJÍ RÁDY ČILÉ SKOPCE. SKOPEC MEČÍ: DÍKY, KOPČE. KOPEC BRUČÍ: SKÁKEJ, SKOPČE! NEBÝT HORY, NEBÝT ____________, SE SKOPCI BY TO ŠLO Z KOPCE 3. zastávka HORA KALVÁRIE

- Poutním místem jsou Jaroměřice od morové epidemie v roce 1683. Roku 1784 zde byla zřízena administratura a roku 1809 fara. Farní kostel na Kalvárii je zasvěcen Povýšení sv. Kříže, filiální kostel sv. Duchu.  Didaktická hra: LESNÍ OBRÁZKY - děti pracují přímo v lese, kdy se snaží využít přírodní materiál ( dbát na to, aby se chovaly tiše, neničili přírodu ). Nejprve si najdou místo – malý plácek – plochu, kde budou tvořit svou výtvarnou práci. Z nasbíraných přírodnin, jako jsou listy, šišky, kůry, klacíky, atd. na připravené ploše sestavují útvary, jako např. letící ptáky, ryby v rybníce, slunce, mráčky, motýla aj. Vznikne tak lesní obrazárna.

– 13 –

Puzzle

OPAKOVACÍ HODINA Tato hodina nebude probíhat ve formě „písemky“, ale způsobem soutěže AZ-kvízu, kde i zde bude jisté ohodnocení. Opakování se tak stává motivační i pro žáky slabší, kterým dělá problémy si zapamatovat více informací. A proto je i forma opakování připravena tak, aby tento úkol zvládli docela všichni. K tomu pomohou fotografie, obrázky a dětem blízké tajenky. Na závěr děti získají odměny a pamětní list, vytvořený z původního nákresu hory Kalvárie.

Úkol č. 1 VIZITKA - utvoř vizitku na název naší hory – KALVÁRIE – 14 –

-

nejprve si napiš pod sebe velkými tiskacími písmeny toto slovo, a potom ke každému počátečnímu písmenu napiš libovolné přídavné jméno, nejlépe takové, které bude tímto písmenem začínat a bude ji i jistým způsobem charakterizovat. Př. KRÁSNÁ ATRAKTIVNÍ LÁKAVÁ VELKOLEPÁ

ROMANTICKÁ ILUSTRUJÍCÍ EMOČNÍ Úkol č. 2 TAJENKA                          

                           

                            

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

                            

                             

                                 

                               

                              

jméno zakladatele Jaroměřic z jakého období pochází zámeček jak se jmenuje místní hora jméno jednoho věrozvěsta u nás kázajícího písmenko M jméno bezhlavého rytíře z pověsti čí rod nechal postavit Kalvárií jsme město nebo vesnice jaká televize natočila o nás pořad

– 15 –

                            

                          

                         

                         

                        

                        

Úkol č. 3 PŘIŘAZOVÁNÍ OBRÁZKŮ 1. zámeček 2. Kalvárie 3. pomník Cyrila a Metoděje 4. vila dr. Skřipského 5. Rovnerovo uzenářství A

B

C

D

E

– 16 –

– 17 –

 

 

  

  

 

 

 

  

  

 

 

 

  

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

  

 

 

  

  

  

 

 

 

 

 

  

  

 

 

  

  

  

 

 

 

 

 

  

  

  

 

  

  

  

 

 

 

jméno zakladatele Jaroměřic z jakého období pochází zámeček jak se jmenuje místní hora jméno jednoho věrozvěsta u nás kázajícího písmenko M jméno bezhlavého rytíře z pověsti čí rod nechal postavit Kalvárií jsme město nebo vesnice jaká televize natočila o nás pořad

 

 

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

 

 

  

  

  

  

  

  

  

  

 

  

  

  

  

 

  

  

  

  

     

 

 

 

 

 

  

  

 

  

 

  

  

  

  

 

 

 

  

 

 

  

 

  

 

  

  

 

 

 

  

 

 

  

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

– 18 –

 

– 19 –

Poklady u Staré kašny U staré kašny, kde je ta červená skála, bývaly dříve pastviny. Chodili sem pást krávy tři chlapci z Jevíčka. Ti se dovedli honit a škádlit. A dnes si právě vybrali pro zlobení toho nejmenšího, němého. Na pokraji skály byla hluboká díra a do té z rozpustilosti hodili tomu němému čepici. Ten plakal, ale co naplat. Bez čepice domů nesměl a tak nezbývalo než pro čepici vlézt. Chlapci svázali provazy od krav a kamaráda spustili dolů. Opatrně se soukal dolů úzkou dírou, ale najednou se díra rozšiřuje a bílé světlo chlapce oslňuje. Co to jenom tady je! Stojí zde dřevěná káď plná zlata, na ní sedí kohout, vedle stojí druhá, vedle třetí a tolik zlata a pokladů! Honem si nabral plné kapsy, sebral čepici a hajdy zpátky dírou ven, na světlo. Chlapcům však nahoře nic neřekl. Doma po práci si sedl pěkně na dvůr a hrál si se zlaťáky, co si ze skály přinesl. Uviděl to hospodář. A hned na chlapce, odkud je má. Tak z chlapce dostal, že ze skály z té díry. Hospodář zlato sebral a šel se na faru poradit. Zatím se to však rozneslo po celém městě. Kde kdo chtěl lacino přijít k penězům. A tak až přišel Velký pátek, kdy se poklady otvírají, vypravilo se z Jevíčka celé procesí, aby si rozebrali ten poklad. To prý se ale nesmí cestou ani ohlédnout. To prý by poklad ihned zmizel. Již bylo procesí v zátočině. Již se začínali číst pašije….Ale vtom jede kolem nějaký starý žid a na trakaři veze starou židovku. Tak jim to kolečko podivně skřípá, až to kosti proniká. Nikdo se neohlédl. Jen poslední babička, taková malá, co musela všechno vědět, ta to zvědavostí nevydržela a po očku se ohlédla…ale žid už nikde…zmizel. Nikomu se s tím nepochlubila, to se ví…ale když přišli ke skále, byla už zavřená…a poklady nikde. A tak bavička svou zvědavostí zavinila, že ze skály zmizely všechny poklady a že se skála od té doby – ani na Velký pátek – neotvírá.

– 20 –

Franta Žlibků loupežník V lese ,, lópežniku“ býval kdysi loupežník Franta, který přepadával pocestné a byl na ně velice zlý. Jednou šla jedna panímáma ze Šubířova a v lese se zkrátka bála, byla proto ráda, když najednou potkala pocestného. Hned se s ním pustila do řeči a hned mu vysypala, koho se bojí. Že ten Franta Žlibků je takový zbojník a darebák a že lidem pokoje nedá. „A kampak vlastně dete panímámo? “ zeptal se Franta. „ No do Jevíčka pantáto.“ „ Do Jevíčka? No to beste mně tam mohla kópit kornót cvočku. Akorát je potřebujo. Já tade na Vás počkám“, řekl panímámě Franta A babička šla a přinesla. A tu se dal Franta poznat … spustil na babičku hrůzu a ta z toho byla celá pryč … Franta jí poručil naskládat cvočky na pařez, pěkně vedle sebe hlavičkami dolů. „A teď si, panímámo, na ten pařez sednite, ale hebno, hebno … “, poručil Franta. A babička si sedla a ouvej … ouvej …. Už utíkala pryč i s cvočky. A Franta za ní ještě volal: „ To máš na památko na Franto Žlibkoviho!“

          Pohádky z Jevíčka a okolí, Julie Worlová – Jaroslav Mackerle,2004, Franta Žlibků loupežník   

– 21 –

 

– 22 –

 

– 23 –

Jevíčko – ZNAK MĚSTA Znak města Markraběcí stříbrně a červeně šachovaná orlice vpravo hledící, v modrém poli, se zlatou korunkou a zbrojí (tj. zobákem a spáry). Na prsou má štítek s písmenem "G" (značí v novočeštině "J"). O udělení městského znaku nemáme žádné zprávy, pravděpodobně se tak stalo v 13. stol.

– 24 –

– 25 –

Jevíčko – MĚSTSKÁ VĚŽ

– 26 –

Jevíčko – bývalá SYNAGOGA V Jevíčku je několik památek, které ukazují, že zde bývala židovská obec. Kromě zbytků židovského hřbitova zde můžeme najít i bývalou synagogu. Ta byla postavena v roce 1794 v klasicistním slohu a nahradila starou dřevěnou synagogu, která podlehla ohni při požáru města v roce 1747. Za okupace byl v budově uskladněn zabavený židovský majetek, po válce pak sloužila jako skladiště továrny na holící čepelky. Materiál na stavbu synagogy částečně pocházel ze zbořeného farního kostela v Jevíčku. V současné době patří budova Církvi čsl. husitské, kromě toho se zde pořádají výstavy a koncerty. Synagoga je památkově chráněna.

                          

– 27 –

JUDAISMUS Toto náboženství vzniklo přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l. Vychází z hebrejské bible, která je rozdělena na tři části: Tóra, Proroci a Spisy. Podle Tóry jsou židé potomky Abrahamovými, Izákovými a Jákobovými. Jákob měl 12 synů, ze kterých vzniklo 12 kmenů, které se nazývaly Izrael. Tyto kmeny byly kvůli hladu nuceny přejít do Egypta, zde se ale dostaly do otroctví. Jedním z hlavních proroků judaismu je Mojžíš, který vysvobodil izraelitský lid z otroctví a vyvedl ho z Egypta. Na konci cesty, která vedla napříč Sinajskou pouští a trvala 40 let, na ně čekala země jejich předků, Kanaán, země zaslíbená. Právě během tohoto putování, na úpatí hory Sinaj, dal Mojžíš židům Boží zákon – Tóru a Desateru přikázání. To je považováno za vznik judaismu jako náboženství. Židovským posvátným místem je synagoga, místo kde se židé schází k modlitbám a učení. Synagogy se od sebe mohou lišit, ale mají některé společné rysy. Nejdůležitějším je, že vždy jedna strana synagogy musí být obrácena směrem k Jeruzalému. Prostor synagogy se považuje za posvátný, nesmí se zde například jíst, pít, spát, „tlachat“ nebo uzavírat obchody. Nikdy nesmí být použita jako úkryt před špatným počasím. Nejdůležitějším místem v synagoze je ozdobná skříň, v níž se přechovávají svitky Tóry. Židovskými učiteli jsou rabíni, ti zodpovídají za šíření a vysvětlování zásad judaismu. Po staletí židé neměli svou vlastní zemi a žili roztroušeni po celém světě, až v roce 1948 vznikl stát Izrael, kam se postupně vystěhovalo mnoho židů.

– 28 –

Židovské symboly Jedním z nejznámějších symbolů židů, judaismu a státu Izraele je šesticípá Davidova hvězda. Skládá se ze dvou rovnostranných trojúhelníků, které se překrývají, a symbolizuje mnoho věcí: souhvězdí, pod kterým se čeká na Mesiáše, šest pracovních dní (přičemž střed znamená šabat), rovnováhu (trojúhelník s vrcholem nahoru znázorňuje oheň a mužskou energii a trojúhelník s vrcholem dolů značí vodu a ženskou energii, jejich základny symbolizují vzduch a zemi), život (taktéž věčný život, a proto se hvězda umisťuje i na hroby). Název Davidova hvězda vznikl dle legendy, kdy se David při souboji s Goliášem chránil štítem ve tvaru šesticípé hvězdy. Za druhé světové války byli židé nuceni nosit hvězdu na viditelném místě, aby byli snadno rozpoznatelní od ostatních.

– 29 –

Dalším známým židovským symbolem je kipa (neboli jarmulka). Je to pokrývka hlavy, kterou nosí židé na základě svého náboženství (úcta k Bohu). Židé jsou povinni nosit Kipu při modlitbě. V současné době záleží na každém, pro jakou kipu se rozhodne (háčkovaná, sametová, barevná, atd.). Speciální kipy se šijí na slavnostní události (např.svatba) - většinou v bílé a modré barvě.

– 30 –

Tradičním symbolem judaismu je menora (svícen). Svícen bývá buď sedmi nebo devítiramenný. Sedm ramen svícnu znázorňuje sedm dnů stvoření. Symbolizuje také hořící keř, který spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj.  

                                                   

– 31 –

Židovské přísloví Vědomosti, za které se platí, se zapamatují na delší dobu. rabín Nahmán

Kdo nedělá víc, než je povinen, nedělá ani to, co je povinen. Bochja

Chytrý je ten, kdo se učí od každého. Ben Zoma

Moudrý hovoří o tom, co viděl. Hlupák o tom, co slyšel. Chasdaj

Nestarej se, co bude zítra. Raději naprav, co bylo včera. Přísloví

             

– 32 –

Řešení pro učitele: Které z uvedených přísloví by se hodilo k tomuto obrázku?      

 

   

 

                                 

Moudrý hovoří o tom, co viděl. Hlupák o tom, co slyšel. Chasdaj    

– 33 –

Které z uvedených přísloví by se hodilo k tomuto obrázku?                 

Vědomosti, za které se platí, se zapamatují na delší dobu. rabín Nahmán  

Pokuste se zakreslit podobně další přísloví.

– 34 –

Pro učitele.

Spoj správné pojmenování tradičních symbolů judaismu.        

   

menora

kipa

                                                                     

Davidova hvězda 

(jarmulka)

 

Doplň tajenku.           Jak se nazývá bible, která je  společná pro židovství a křesťanství 

   

 

H 

E 

B 

R 

E 

J 

S 

K 

Á 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

R 

 

A 

 

B 

 

Í 

Y 

   

N 

 

 

 

          židovský učitel   

 

 

 

 

   

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

T 

 

Ó 

 

R 

E 

A 

G 

Y 

 

P  T 

 

                   jedna ze tří částí hebrejské bible                        kam musely kmeny potomků židů přejít             jedna z částí hebrejské bible  

 

 

 

 

 

 

P 

R 

O 

R 

 

 

 

 

 

 

 

 

G 

 

 

 

 

 

 

I 

Z 

R 

A 

E 

O  C 

 

   

L 

 

– 35 –

I 

 

 

       

 

 stát, kam bylo postupně vystěhováno mnoho  židů, založeno 1948 

Jevíčko – SANATORIUM Stavba byla započata roku 1913. Za vypuknutí světové války r. 1914 stála již jedna z hlavních budov pod střechou, stavební práce však byly přerušeny, většina zaměstnaného dělnictva byla povolána k vojsku. Roku 1917 se začal projevovat nedostatek nemocnic pro raněné vojíny, a proto byla stavba rozestavěných budov v tomto areálu narychlo dokončena a začali se tu léčit ranění a nemocní vojíni. Po skončení války byly budovy definitivně upraveny na moderní léčebnu plícních chorob pro ženy. Brzy se léčebna v Jevíčku stala známou u nás i v zahraničí. Původní lůžková kapacita přestala stačit a musely být přistavěny další léčebné pavilony. Ústav je ve své historii nadále modernizován a spektrum lékařské péče rozšiřováno. V roce 1972 se stává jediným zařízením v Čechách, které se věnuje léčbě i mimoplicní TBC. V roce 1995 se zdravotní péče rozšiřuje o další významný obor - léčebnou rehabilitaci.

– 36 –

– 37 –

Kontakty na obecní (městské) úřady obcí (měst) Moravskotřebovska a Jevíčska

 Bezděčí u Trnávky

 Janůvky

 Radkov 

 Biskupice  461 326 521

 Jaroměřice 

 Rozstání 

 Jevíčko 

 Rychnov na Moravě

 Bělá u Jevíčka

 Koruna 

 Slatina

 Březina 

 Kunčina 

 Staré Město 

[email protected]

[email protected]

 Borušov

461 312 142 [email protected] 461 325 624 www.belaujev.net

461 321 117 [email protected]

 

[email protected]

461 327 813        [email protected] 461 327 812 [email protected] 461 324 145 [email protected] 461 318 321 [email protected]

461 329 207 [email protected] 461 329 024 [email protected] 461 100 455 [email protected]

461 321 115 [email protected] 461312315 [email protected]

 Březinky

 Křenov         [email protected]



Třebařov

 Chornice

 Linhartice



Vranová Lhota

 Dlouhá Loučka

 Malíkov



Vrážné

 Dětřichov u M.T

 Mladějov na Moravě



Vysoká

 Gruna

 Moravská Třebová 461 353 111



Víska u Jevíčka

 Městečko Trnávka 



Útěchov

461 6 491

461 327 807 [email protected]

461 321 105 [email protected] 461312322 [email protected] 724182944 [email protected]

 Hartinkov

461 326 255 [email protected]

461 316 860 [email protected] 461 329 102 [email protected] 461 323 160 [email protected]

[email protected]

416329119 [email protected]

 

 

– 38 –

461 324 120 [email protected] 461 328 279 [email protected] 464620820 [email protected] [email protected]

461 326 194 [email protected] 461 310 088 [email protected]

– 39 –

– 40 –

– 41 –

– 42 –



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.



25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

Městečko Trnávka NA Cimburk 1290–1776 Petrůvka NA J Wenze1 – zastřelen – pomník Vraní Hora do 1497 Vranová Lhota – 1406 Železná ruda do 1870 Stará Roveň – brusný pískovec 1945 u Vrážného vápenka tamtéž krápníkové útvary Vrážné – ochranné hra. Chornice – slovanská keramika U Nectavy doly galenitu 1655, 1938 Plankenberk 1361–1500 Biskupice „Hrubé kolo” Biskupice, zámek 1713, palírna 1716, kostel 1776 Jaroměřice renes. zámek 1592, kostel, Kalvárie 1713, 1734 dtto NA Úsobrno Durana Xlll. stol. sklárny 1827 Mořicův dvůr (Stachwitz ze Šebetova 1842) Šebetov zámek 1842, kaple (1711) 1842 Šebetov pila 1899 „Vejštice” u Vážan (408 m) Boskovice, kostelík 1505, kostel sv. Jakuba 15. stol., synagoga 1698, rezidence 1720, zámek 1826 Boskovice českobr. kostel 1941, hrad ze 14. stol. uhlí, žel. ruda Sudice NA, železářské pece Vanovice NA, písek (na dálnici) dtto, evangelický kostel 1844 Borotín NA dtto uhlí, hematit dtto uhlí, hematit Velká Roudka, železitá voda Velké Opatovice, hradisko (514 m) dtto NA, zámek 1757 lupek štola Stanislav Smolná, kamenec (1813), lupek (1914) Jevíčko pomník pohřebiště 1910 dtto NA, zámek 1559, kostel 1766, synagoga 1793, věž 1593 Jevíčko u kostelíčka NA „U Červené luže” tuha tuha, uhlí Bělá, nad Bělou uhlí, lupek dtto (dvě šachty lupek) uhlí, kamenec, lupek Březiny uhlí, lupek od 1852 Křenov, kaple 1705 Santini, kostel 1729, pranýř, fara 1732 Mařín, velké hradisko (565 m) o rozloze 24,12 ha, osada Mařín z r. 1790 se studnou 70 m hlubokou z r. 1792. – 43 –

 

– 44 –

Cesta napříč regionem Mgr. Marcela Langerová Region Moravskotřebovska a Jevíčska, 2012 NEPRODEJNÉ