Cesta na Balkán………
aneb jak jsem nedbal varování Letošní zima za ala skv le. V p lce listopadu za alo mrznout, nakydal sníh a když to vypadalo na dlouhou bílou zimu, p ipravil jsem si b žky a t šil se na to, kdo bude letos první v Lov tín v hospod . Po týdnu zima ustoupila a teplo zblblo i p írodu M ne! B žky jsem op t uložil do kouta, o vánocích jsme si dali tradi ní procházku na boudu do Lhotky a za átkem ledna jsem vytáhl kolo!!!!!!!!! Do Lov tína jsme letos dorazili jako první 8. ledna 2005, ale na kolech. Touto dobou nebyl sníh ani na horách, a tak jsme m li obavy, zda bude na em lyžovat, nebo každý rok v p lce ledna jezdím s partou na podnikovou chatu do Krkonoš. Ut šovalo m , že i kdyby nebyl sníh, tak s dobrou partou bude co d lat, hlavn vypít 5 sud Gambá e, 2 bedny rumu, n co vína a 2 uzené vep ové kýty…..! Jako vždy jsme m li št stí, nebo druhý den po našem p íjezdu za alo sn žit a tak jsme denn jezdili (n kte í se už dokonce pokoušeli pilovat tzv. carving) na erstvém prašanu. V den odjezdu bylo vše sežráno i vypito (až na karton mléka, špatn jsme odhadli d tskou spot ebu). P i odjezdu jsem si zopakoval každoro ní hledání auta na parkovišti pod hromadou sn hu. B hem tohoto týdne jsme s Liborem došli k rozhodnutí, že se nep ipojíme ke zbytku party, jedoucí na lyže do Francie, ale pr kopnicky zkusíme Bulharsko. Po návratu dom m pot šilo, že už i u nás za ala lyža ská sezóna, a tak jsem pravideln st ídal sjezdovky, b žky, hospodu, posilovnu i tvrte ní fotbálek. Se svými „teoretickými znalostmi“ jsem dusil své 2 pubertální nete e na snowboardech v Mrákotín . Na 2 víkendy jsem si odsko il na sjezdovky do Krkonoš a už nedo kav vzhlížel k pond lí 7. b ezna, dnu našeho odletu. B hem února vykrystalizovala sestava výpravy…..zbyli jsme klasicky 2….já a Libor. V p lce února jsem (Liborovi, který vy ídil nahlásil a na cestovce zaplatil) nahlásil na cestovku osobní údaje, íslo pasu, zaplatil 12130 K za letenku, ubytování, skipas, polopenzi a letištní poplatky a vym nil jsem Eura. Jelikož byl odlet v pond lí v 10 hod z Ruzyn , domluvili jsme si nocleh z ned le na pond lí u známých kousek od Prahy, kde jsme mohli nechat i auto, a tudíž jsme nemuseli vyšilovat v ranních zácpách na D1 a Jižní spojce. Lyže jsem dovezl v pátek Liborovi, který provedl poslední voskování s tím, že odjíždíme v ned li 6. b ezna v 15 hod. Po sobotní oslav MDŽ u Ruma jsem v ned li po ob d za al cpát p ipravené hromádky do báglu. Po sbalení a následném p ekontrolování sbalených v cí jsem cht l vyndat ze skrýše Eura a pas. Eura jsem našel, pas ne!!!!!!!!!! Nastalo hore né p ehrabování pracovního stolu v pracovn , nebo pas byl naposledy spat en práv zde. P ed 15 hod jsem volal Liborovi, a nesp chá, že až pas najdu, tak mu zavolám. Za p l hodiny p ijel, to už jsem m l 2 x p erovnaný st l a projeté sk í ky. Libor byl nemluvný, spíš nasraný, a jindy srší humorem. (Nic jiného stejn nezbývalo). Spolu jsme pracovnu p erovnali ješt jednou,(až 5krát) a když v 17 hod pas stále nebyl, domluvili jsme se, že on jede ku Praze, já budu dál hledat a pokud najdu, sejdeme se ráno na Ruzyni. Po jeho odjezdu jsem podnikl poslední zoufalý pokus, jak získat pas. Zavolal jsem známému, který mi b hem ned lního ve era domluvil vystavení náhradního pasu s tím, že v pond lí v 7:00 hod. mám být se 2 fotkama a 600 K u p epážky.
Pas jsem nenašel, a tak v pond lí ráno mi byl b hem 5 ti minut vystaven náhradní cestovní pas a ješt s horkým pasem jsem vyrazil p es Jihlavu na D1 a sm r Praha. S radostí jsem Liborovi ohlásil, že mám pas a po dálnici valím na Prahu. Ale m j optimismus nebyl na míst . Kousek p ed Humpolcem prudce brzdím v kolon a po chvilkové jízd krokem se kolona zastavuje. Za ínám být „lehce“ nervozní“(V telefonu to vypadalo, že to lehce je jako kapka v mo i), prodírám se do odstavného pruhu a tla ím se kup edu. Po chvilce se zasekávám i já a uzav en v kolon jsem bezmocný. Z hovoru ostatních idi zjiš uju, že p ed námi je nap í dálnice kamion a místo nehody se objet nedá. Smí en s osudem volám Liborovi, že jsem v zácp a že letadlo asi nestihnu.(Po zdlouhavém procesu b hání se zástupcem cestovky na letišti, n kolika telefonátech se Zde kem a editelem CK.) Je mi sd leno, že v 11:40 hod odlétá do Sofie letadlo SA, ve kterém cestují klienti stejné cestovky. Následn mi volá šéf cestovky, že je schopen pozdržet letadlo o p l hodiny. S díky odmítám, nebo kolona se rozjíždí v 9:15 hod a na Ruzyni budu nejd ív v 10:45 hod. Tam m eká zástupce BulgarAir, který mi vy izuje letenku s SA s tím, že musím doplatit 8000,- K . eším dilema, zda mám nechat propadnout zájezd za 12 tisíc, nebo doplatit letenku a užít si lyžování. Po krátké úvaze kupuji letenku a jdu na odbavení. Letadlo má hodinu zpožd ní, ekáme na p ípoj z Madridu, ve kterém se vrací bulharská reprezentace z halového ME v atletice. Let probíhá bez problém do okamžiku, kdy letadlo prudce m ní sm r letu a no íme se do mrak . Letuška oznamuje, že v Sofii je sn hová bou e a tudíž p istaneme v Plovdivu. A jsme ješt ve vzduchu, letadlo se t ese jak p i pojezdu po startovací dráze, a když mizí p lka k ídla v mracích, mi dochází, že po así asi nic moc. P istáváme ve sn hové vánici, kolem dráhy se míhají rakety, vrtulníky, radary. Po p istání je nám sd leno, že jsme na vojenském letišti, po así v Sofii se zlepšuje a po dotankování paliva p eletíme do Sofie. Po hodin ekání startujeme a za chvilku jsme v Sofii, hurááááááááá!!!!!! V Sofii zatím vrcholila sn hová kalamita, a tak 160 km do Banska jsme po rozbitých, zasn žených a ucpaných silnicích urazili za 4 hodiny. Zde už m ekal Libor a ve e e. Po vylí ení mé cestovní anabáze konstatoval, že oni stejnou trasu jeli 5 hodin a b hem cesty mu pr vodkyn pr b žn hlásila moje sou adnice.(P i cest upozornila pr vodkyn CK,že pan Drastich p iletí do Sofie a má zajišt n odvoz do Banska o n co pozd ji. V tom okamžiku mi p ichází zpráva :Cha cha cha p istáli jsme v Plovdivu.Po p e tení se sm ji a na dotaz ostatních emu tu zprávu celému autobusu,který v záp tí vybuchuje salvou smíchu a k iku.) V úterý po vydatné snídani jsme nedo kav vyrazili skibusem ke kabinkové lanovce a po p l hodin v kabince jsme stáli na lyžích na slunných pláních. Na rozjetí jsme dali trasu hlubokým prašanem pod seda kovou lanovkou, nebo , jak tvrdil Libor, panenská sn hová plá se nedá nejet. Po vyválení se v prašanu( lov k musí taky v d t jak funguje bulharský prašan. A m žu zodpov dn íci že úpln stejn jako ten náš,padá se jak do pe inky a potom ho máte všude.) jsme postupn projížd li všechny sjezdovky. Nejvyšší partie areálu nad 2500 m n.m. byly uzav eny z d vodu zavátí sn hem p estupní stanice seda kové lanovky (2 dny rolbou odhrnovali sníh – až 5 metr hluboká záv j). Po únav z lyžování jsme po ve e i dali každý 0,7 l dobrého erveného a kolem p lnoci jsme vytuhli.(Jak kdo. Viz. P idané foto) Do pátku probíhal sled událostí obdobn – vydatná snídan , kabinkou do areálu, lyžování do ob da, dv piva a tatranka k ob du u kiosku na sjezdovce, opalování, odpolední lyžování a kolem 16 hod sjezd po lyža ské „dálnici“ do Banska. V pátek jsme jeli do termál , vnit ní 25 ti metrový bazén s vodou 33 oC, venkovní „t ka“ s vodou 46 oC s roznáškou piva až do vody! Ve er jsme se rozlou ili u erveného a Natašou a její kamarádkou (ob léka ky na kardiochirurgické klinice v B lehradu).
V sobotu 12. 03. 2005 jsme se probudili do v trného rána, a po snídani op t vyrazili ke kabince. Už pohled na webkamery p i nástupu do kabinky dával tušit, že po así nám nep eje – vítr 12 – 18 m/s. Naho e jsme zjistili, že jezdí krátká 4 seda ka a 2 kotvy, a jsou šílený fronty. Sedli jsme ke kiosku s tím, že po káme a pokud se nic nezm ní, v poledne to balíme a jedem dol . V 11 hod. pustili seda kové lanovky do nižší ásti areálu, a tak jsme dopili a vyrazili. Po opušt ní seda ky jsme na sjezdovce jako jedni z prvních a tak si užíváme upravené, tém netknuté sjezdovky. Pouštím Libora p ed sebe, nebo po našem lo ském vzájemném sest elení se na liduprázdné sjezdovce na Hochkaru ho mám rad j p ed sebou.(Zde kova stopa a pohyby na lyžích se nedají íst a tak nikdy nevím, co bude následovat.) Pouštím to a dojíždím po rovince k ostrému zlomu, kde pravideln zastavujem. Nasazuju pravoto ivý zpomalovací(carvový) oblouk, když najednou vidím zprava cizí špi ky lyží na mých lyžích. Pokouším se u úhybný manévr vlevo, ale kombinace rychlosti, odst edivé síly a zrušeného náklonu koná dílo zkázy. Uv domuji si, že ležím hubou na sjezdovce, bez lyží a s p íšernou bolestí v levé ruce. Pokouším se vstát, ale bolest m kroutí do klubí ka a tak se po kolenou plazím na kraj sjezdovky. Nevnímám d j kolem sebe, jen myšlenka „je to v prdeli“!! B hem chvilky u m n kdo zastavuje, pomáhá mi vstát a zjiš uje, co mi je. Nemluvím, ukazuju na levý rameno a z mého výrazu chápe…..! Byl to asi n kdo z místní horské služby, nebo vysíla kou volá sk tr. To už Libor vyšlápl 50 metr zpátky a snáší moje lyže, h lky a rukavice. B hem 5 ti minut p ijíždí sk tr se san mi, sedám za idi e, lyže a h lky dává Libor na sán a jedem. Požitek z jízdy žádnej, jsem zkroucenej za idi em a „uchcávám“ bolestí. Vezou m p ímo ke kabinový lanovce, zde ješt vypl ujou záznam o zásahu horský služby, já dopisuju svoji adresu, protože bulhar prost T eš napsat nedokáže. Pak m posadili do kabinky, kde jsem si prožil snad nejdelší p lhodinu svého života. Dole v Bansku už na m ekali, lyže jsem nechal na nástupišti kabinek a vedli m o patro níž, kde byla ordinace. Ani jsem ne ekal, byl jsem dnes asi první, a stál jsem v ordinaci. Byly drobné komunika ní problémy, nakonec jsme se shodli, že nejlépe porozumím bulharštin . Svlékala m p íjemná sest i ka, mladej doktor mi prohmátl levou ruku a snažil se m položit na lehátko, aby to mohl zrentgenovat. Po prohlídce prvního snímku si m doktor znovu položil a znovu rentgenoval. Z naší vzájemné komunikace jsem pochopil, že mám vykloubené levé rameno. P izval si na pomoc sani áka, p es hrudník mi protáhli prost radlo, narovnal mi zkroucenou ruku (znovu „uchcávám“ bolestí) a za ali. Sani ák m držel p es prost radlo zprava, doktor m tahal za záp stí zleva. Postupn p idávali na síle tak, až se oba zapírali nohou o st l, na kterém jsem sténal. Potil jsem se já i doktor, cht l po m , abych se uvolnil………jak asi, když se o m p etahovali. Pak mi doktor pooto il rukou a v ten okamžik jsem byl schopen i zdrhnout, a m oba drželi!!!! Po této p etahované mi to ješt jednou zrentgenovali a ruku znehybnili obvazem p es loket a kolem krku. Úleva od bolesti to byla nesmírná. Ješt jsem se sest i kou vyplnil zprávu pro pojiš ovnu, zatelefonoval do Prahy na asisten ní službu, a sanitkou i s lyžemi m odvezli na penzion s tím, že mám v ned li p ijít na kontrolu. Neplatil jsem nic, vše si vy ídili s pojiš ovnou sami. Na penzionu jsem p i zouvání lyžák zjistil, že je mám stále zapnuté na tvrdo – ty 3 hodiny jsem si to ani neuv domil. Sotva jsem se po 15 hod. sta il p evléct, byl zpátky Libor. Vypráv l mi, jak hledal m , lyže, zjiš oval, kam m odvezli. Na shledání jsme si dali antidepresivum - velkej hlt rumu.(No bylo to skoro p l lahve) Na ve e i jsem musel n kolikrát vypráv t mou story, ústní podání se ší ilo docela rychle. Ve er jsme už nehý ili, noc jsem probd l v sed ,(za stálého sténání,k u ení a vzdychání) ješt že byl k dispozici hudební kanál MTV. V ned li ráno po snídani jel Libor lyžovat, já šel s pr vodkyní na kontrolu a pak jsem se poflakoval po Bansku. Ch ze byla tou nejmén bolestivou inností. Libor se vrátil kolem 14 hod s tím, že byla vich ice a tak v bec nepustili seda ky. „Alespo jsem už o moc nep išel“, myslel jsem si v duchu. P ed ve e í jsme šli nakoupit dárky a utratit poslední leva, nebo
odjezd byl stanoven na pond lí 14.03. v 03:20 hod. Cesta do Sofie na letišt i odbavení prob hlo bez problém , p i odbavení mi sle na za p epážkou p i pohledu na mou ruku dala sedadlo „D“, tj. levou rukou do uli ky. Let dopadl dob e, i ob erstvení jsem zpracoval jen pravou rukou. P i výstupu z letadla na Ruzyni jsem potkal zástupce Bulgar Air, který se mnou shán l p ed týdnem letenku. Odvoz už na nás ekal, zajeli jsme pro Liborovo auto a vyrazili jsme na Jihlavu. V toto pond lí se ješt odstra ovaly následky víkendové sn hové kalamity, a tak jsme míjeli i dvoumetrové záv je kolem cesty u áslavi. V Jihlav na chirurgii m znovu zrentgenovali, naznali, že vykloubené rameno je ošet eno kvalitn , dostal jsem ortézu a vyrazil dom .(To ješt netušil, že v zá í p jde na operaci). Doma o mých zran ních nev d li, necht l jsem je zbyte n plašit p edem. Lyže jsem uložil do kouta s tím, že letošní lyža ské sezóna pro m skon ila. P.S. V úterý za alo tát, v sobotu kulminovaly eky na 3stupni povod ové aktivity, ale vodácká sezóna pro m již také skon ila………. V b eznu roku 2005 prožil a v dubnu roku 2005 sepsal Od kv tna do ervence po chvílích redigoval a upravoval
ZDEN K LIBOR
………diagnóza Po návratu dom s ortézou jsem týden spíše proležel, u obvo áka jsem si vy ídil neschopenku (první od ukon ení pracovního procesu v roce 1992) a užíval si života jako neschopný – byl jsem „láskypln “ koupán svou drahou polovi kou, v restauracích jsem po ve erech svým kamarád m a známým lí il mou bulharskou story, musel jsem vyslechnout posm šné poznámky o amatérech od p átel, lyžujících soub žn ve Francii, no prost byl o m zájem…! Nau il jsem se i s ortézou ídit auto, i PC jsem postupn byl schopen ovládat. Po 3 týdnech jsem pln nedo kavosti sundal ortézu s odhodláním co nejd íve se zrehabilitovat. Místní chirurg mi provedl první rentgen, zkonfrontoval to se snímky z Bulharska, a odeslal m na rehabilitaci. Za al jsem poctiv docházet každý den na rozcvi ování, ráno i ve er jsem cvi il ruku doma s v domím, že vše je na dobré cest . Po 14 ti dnech jsem na kontrole konstatoval zlepšení pohyblivosti ramene, i když na rentgenových snímcích bylo vid t odtržený a posunutý odšt pek velkého ramenního hrbolu. Na m j dotaz jsem byl ubezpe en, že to ni emu nevadí a není nutno s tím nic d lat. Každodenním cvi ením se rameno postupn rozhýbávalo a v pr b hu dubna jsem byl schopen i pozvednout p llitr piva k úst m levou rukou (toto byla od mých p átel oblíbená zkouška mé rehabilitace). Trochu m vyvedlo z míry, když jedna známá po vyhozeném ramenu a 3 týdnech ortézy byla za 1 m síc pln „funk ní“. P i dalších kontrolách jsem byl stále ubezpe ován, že je vše v po ádku. Stále jsem denn chodil na rozcvi ování, za al jsem chodit op t do posilovny a zkoušel jsem to i na kole. Ke konci dubna i kv tna jsem se šel ukázal obvo ákovi, že a na neschopence, tak žiju. Za átkem ervna jsem se dostal s rozcvi ováním ruky do fáze, že další zlepšení pohyblivosti se nedostavovalo, a byl jsem odeslán na kontrolu k místnímu vyhlášenému ortopedovi. Ten po prohlídce rentgen a po utrazvuku vy kl krutý verdikt: Odlomená ást velkého ramenního hrbolu m la být po úrazu operativn vrácena do p vodní polohy a fixována šroubem. V sou asném stavu je operace už bezp edm tná a musím se smí it s tím, že budu mít trvale omezenou hybnost ramene. Ani jsem se ho nesta il zeptat, pro m v Jihlav na chirurgii po správné diagnóze – odlomení ásti velkého ramenního hrbolu – lé ili jen na vykloubené rameno? Tento verdikt m vybudil k následujícím krok m:
1. už jsem ani nešel k chirurgovi sd lit výsledek z ortopedie 2. ukon il jsem každodenní docházku na rozcvi ování 3. za al jsem shán t kontakt na dávného rodinného známého, který je nyní léka em na 1. ortopedické klinice fakultní nemocnice v Motole 4. šel jsem se s p áteli opít Po týdnu jsem se kone n dovolal na jeho mobil, p edstavil jsem se s tím, zda si m ješt pamatuje. Pamatoval!!! Dal mi termín, kdy ho mám navštívit v Motole v ordinaci. S tímto výsledkem jsem šel k obvo ákovi, dal jsem mu p e íst zprávu od ortopeda a sd lil mu, že mám domluvené vyšet ení v Praze na ortopedii. Domluvili jsme se, že ke konci ervna ukon íme neschopenku a že mu po návšt v Prahy eknu, jak jsem dopadl. V pond lí 27. ervna jsem asn ráno vyrazil ku Praze a po absolvování ranní dopravní špi ky jsem se p es Karlák dostal na starou plze skou a celkem bez problém jsem dojel do Motola. P i vstupu do obrovské modré budovy jsem si vzpomn l na mou dávnou návšt vu, a tak jsem se zorientoval a ordinaci našel bez problém . Po n kolikahodinovém ekání jsem byl p ijat rodinným známým, který s tituly asistent (na fakult ). MUDr….CSc je vedoucím léka em 3. l žkového odd lení ortopedické kliniky. Návšt va prob hla rychle – vylí il jsem mu, co se mi stalo, p e etl si zprávu od ortopeda, prostudoval si rentgeny a prohlédl si mé rameno. Sd lil mi, že mi operativn odstraní odlomenou ást velkého ramenního hrbolu, uvolní zatuhlý ramenní kloub, a dál záleží na tom, jak to rozcvi ím. Dal mi termín operace na 13. zá í s tím, abych m l hotové p edopera ní vyšet ení. Odcházel jsem po dlouhé dob od léka e pln optimismu a s pocitem, že pro n to je banální opera ní zákrok. Obvo ákovi jsem sd lil výsledek mé cesty, trochu se divil, jak jsem se dostal až na ortopedii do Motola, a k poslednímu ervnu jsem ukon il neschopenku. Léto jsem prožil celkem intenzívn – 2 víkendy se známými na raftu na Vltav , rodinná dovolená na vod (kde jinde než na Vltav ), a Tonda m n kolikrát vytáhl i na kajak! Postupn jsem zvládl na kole vyjet až na Javo ici (836 m.n.m.), pokud dovolilo po así, tak jsem plaval. Doma jsem pr b žn dokon oval terénní úpravy zahrady, stihl jsem i položit dlažbu pod pergolou a zaspárovat. V jezírku se mi rozmnožily závojnatky, sice bez mého p i in ní, ale pot šilo m to. Každoro ní tradi ní výlov jsem naplánoval na 8. íjna, abych už byl fit po operaci, koncem srpna jsem podstoupil p edopera ní vyšet ení a pomalu hled l k datumu 12. zá í, kdy jsem m l nastoupit do nemocnice. Poslední víkend p ed operací jsem prožil lou ením s p áteli a úklidem kancelá e, nebo lov k nikdy neví…. V sobotu 10. zá í jsme slavili „silvestr“ u Ruma (minulý víkend jsme prožili „vánoce“ na tábo e v ídelov , a jak známo, týden po vánocích je silvestr)! Po p lnoci jsem ješt „zkontroloval“ nete na místní tane ní zábav v kulturáku, s n kolika známými jsem dal po ko alce a domu jsem se vracel nad ránem. Ned lní dopoledne jsem prospal, odpoledne jsem odvezl nete s kamarádkou dom , domluvil jsem poslední detaily cesty se sousedem, který jel do Rakovníka a slíbil m dopravit do Motola. V noci mi nebylo nejlíp, bolelo m v krku, ale p i ítal jsem to následk m sobotního hý ení. V pond lí ráno jsem byl naložen a kolem 9 hod. ranní vyložen v Motole. Nahlásil jsem se na odd lení, a p i vypisování papír se m sest i ka ptala, zda nemám akutní zdravotní problémy. P iznal jsem no ní bolest v krku. P ivolala si na pomoc anesteziologa, ten m prohlídl a pravil, že v tomto stavu m uspávat nebude!!! Poradil mi, abych za ínající angínu dolé il a doporu il operaci odložit. Po 10 hod. jsem stál op t p ed nemocnicí, po chvilkovém tápání jsem se zorientoval v m stské doprav , autobusem a metrem B jsem dorazil na Florenc. Odjezd autobusu jsem zjiš oval b hem jízdy metrem mobilem s kolegyní v kancelá i, vše klaplo a tak jsem byl po 13 hod. doma. Trochu se doma divili, pro jsem zp t. Ješt jsem stihl v ordinaci obvo áka, nasadil mi silný 24 hodinový antibiotika. Doma jsem ulehl a do tvrtka jsem se potil a lé il. Omezil jsem
hospodské kontakty s p áteli i pití alkoholu na technologické minimum. Po týdnu jsem volal na ortopedii ohledn nového termínu operace, bylo mi sd leno, že nejd íve 14 dní po dobrání antibiotik, což vycházelo na první týden v íjnu, t sn p ed výlovem. Našt stí našli volný termín až 10. íjna, takže jsem sta il vylovit rybník, u Ruma jsme ud lali rybí hody, a s omezenou konzumací alkoholu jsem se rad j o p lnoci rozlou il, aby se neopakovala situace z minula. V pond lí 10. íjna jsem podnikl druhý pokus. Do nemocnice jsem se dostal hladce, vstupní prohlídka negativní, a tak jsem p ed polednem odložil civilní šat a ulehl na l žko. P ekvapilo m , že jsem dostal ob d – docela dobrá koprovka s knedlíkem. V dob konzumace ob da jsem netušil, že je to nadlouho mé poslední jídlo. Po ob d jsem byl na rentgenu, byl jsem navštíven a pou en anestezioložkou a p i odpolední vizit si na m našel chvilku asu i operatér. Po vizit propustili spolupacienta a tak jsem z stal na pokoji sám. Po dlouhé dob jsem m l as i na tení. Místo ve e e jsem dostal 2 ípky k aplikaci v podve er (místo klystýru) , jednorázový holící strojek k vyholení ramena a pou ení, že od p lnoci nesmím ani pít. Na noc jsem dostal injekci do b icha. Ráno prob hla vizita a bylo mi sd leno, že operace bude kolem poledne. V 11 hod. p išel z ízenec a byl jsem odvezen i s postelí. Dovezl m k otvoru podobnému výdejovému okénku v jídeln , p elezl jsem na pult, otev ela se p epážka, byl jsem vtáhnut dovnit a p epážka se op t zav ela. P ipomn lo mi to scénu z krematoria, jenže bez hudby a bez poz stalých. Uložili m na pojízdnej st l, na p edopera ním mi napíchli žílu na pravý ruce na kapa ky. Z opera ního sálu jsem slyšel konec p edchozí operace (ukli te ten bordel, tady je vody – co je mokrý, to je istý, bolí m hlava, dejte mi n jakej prášek). Potom m p evezli na opera ní sál, šoupli pod lampy, napojili kapa ku a anestezioložka praví, a se nadýchnu erstvého vzduchu. Str ila mi p ed umák náústek, ješt jsem sta il kouknout na hodiny, bylo 11:35 hod. Probudil jsem se na pokoji po 14 té hodin , a tup zírajíc jsem se snažil zorientovat. Ležel jsem na pravém boku, levé rameno podloženo polštá em, v krku bolest jak p i angín , nad postelí visela kapa ka s hadi kou do mých žil, z ramena mi vedl drén do plastový piksly a na stolku ležel bažant. První vjem byl – operaci jsem p ežil!!! Objevila se sest i ka, zm ila mi tlak (110/60), vzáp tí p išla anestezioložka a pravila mi, že jsem m l problematickou intubaci a museli použít násilí (to vysv tluje bolest v krku). P i odpolední vizit p išel doktor s tím, že operace dopadla dob e a že v pond lí to probereme. Jak jsem byl ješt zblblej, tak jsem se na žádnej dotaz ohledn operace nezmohl. K ve e i jsem nedostal op t nic, tak jsem vzal mobil a rozeslal SMS (viz dále). Obratem se mi vracely odpov di povzbudivé i nasírací, ale byl jsem rád za každej kontakt se známými a p áteli. Na noc jsem dostal injekci proti bolesti, noc prob hla relativn v poklidu. Ráno, už zna n vyhladov n (40 hodin p stu) jsem netrp liv ekal na snídani. Abych se p iznal, m l jsem potíže to sníst. Ne že by toho bylo moc, ale asi se mi scvrkl žaludek. Po velké vizit mi na pokoj p ibyli 2 spolubydlící, a tak bylo alespo trochu živo. Od rána jsem m l povoleno vstávat, ale díky nízkému tlaku jsem se motal jak vítr v bedn . Pr b žn mi byl m en tlak, byl stále nízký. Ob d jsem už sn dl bez problém , ob as jsem si etl a docela se nudil. Odpoledne mi vytáhli z rány drenáž, p elepili, sest i ka napo ítala 9 steh a odnesla bažanta. Po ve e i jsme m li povoleno jít na televizi (viz druhá SMS) – dávali fotbal s Finskem a tak jsem doufal, že se roz ílím a stoupne mi tlak. Fotbal byl bez nerv a tak mi nic nestouplo. Na noc jsem op t dostal oblbovací injekci a tak jsem spal dob e, i když nevím, jestli ne moc hlasit . Ale spoluležící si nest žovali. Ve tvrtek po snídani p išla velká vizita a s ní i šok. Oznámili mi, že m propouští dom , s ímž jsem nepo ítal. P elepili mi ránu, rehabilita ní sestra mi vysv tlila, jak cvi it s ramenem, dostal jsem propoušt cí zprávu s tím, že za 3 týdny kontrola a p ed 10 tou jsem stál p ed nemocnicí. M l jsem sice domluvený odvoz, ale až pozd odpoledne, a tak jsem se p esunul na Florenc, kde mi v 10:40 hod. jel autobus. V bufetu jsem dal koblížek s kávou a nahlásil jsem se doma na
ob d. M j asný p íjezd (druhý den po operaci) byl p ekvapivý. Ve er jsem šel kouknout do haly na fotbálek a potom, jako tradi n ve tvrtek, za p áteli na pivko. Byli trochu mimo z mého ne ekaného návratu, ale byl jsem p ijat zp t do kolektivu. V pátek jsem se byl nahlásit obvo ákovi a domluvit s ním p evazy a vyndání steh . V sobotu jsem už ile dokon oval spárování dlažby pod pergolou a v podve er jsem se vydal do Sedlejova na výlov. Pivo už mi chutnalo, p estal jsem se motat a tak jsem rehabilitoval ruku i tancem. N kolikrát denn jsem dle pokyn rozcvi oval rameno, byl jsem na p evazu a další pátek mi byly vyndány stehy. Za al jsem chodil hrát fotbal, rameno jsem protahoval i v posilovn . Po 14 ti dnech bylo znát zlepšení hybnosti ramene a tak to vypadalo, že op t budu mít plnohodnotnou kon etinu (levou ruku). V íjnu 2005 doplnil Zden k
P.S. Dnes, v den výro í V
SR – tj. 7. listopadu, jsem byl na kontrole v nemocnici, léka vyjád il spokojenost a rehabilita ní sestra mi ukázala další uvol ovací cviky. Jsem pln optimismu ohledn úsp šnosti rehabilitace. Ve er jsem pohladil lyže, už ekám na první sníh….
Výb r z SMS 11. 10. 2005
Operaci jsem p ežil, žádná tryzna nebude! Žádné d ležité orgány neodebrány! Cht j m vyhladov t – už 30 hodin ani sousto! Na pokoji jsem sám, návrat v pond lí! Zden k
18:25:08 Gratuluju k zachování orgán . Kdo spí, jako by jedl. Tak zkus ákou sest i ku k sežrání. 18:30:59 V tom p ípad gratuluji, ale myslím, že hladovky bys zvládl i 30 dní. 18:32:45 Plním slib a zdravím maroda v nemocnici. Heslo dne: Jedna ruka netleská 18:33:09 Žádná smute ní hostina? Tak jsme se t šili. Vy i ošet ujícímu personálu, a pokra ují v diet . 18:33:18 Blahop eji za state nost a p ežití. Jseš si jist s orgánama? Nepot ebuješ nápov du? Sest i kám moc nev , ty toho nakecaj. Tak a ti daj rad ji dlabanec místo kontroly trenek! Musíš více oblbovat, tak nezlob, a se hojíš! 18:33:43 Tak hurá, ale má to chybku, nestihneš Vav inec. Dík za zprávu, m j se dob e 18:34:51 Copak jsi provád l, že jsou na tebe všichni zlí? Tak veselou mysl, poslouchej pana doktora a v nuj se uzdravování. Zdravím op t z JI. 18:40:44 Tak zase s tebou žádný kšeft neud lám! Ach jo. Drž se, dietka ti neuškodí. A je vše v po ádku. T ším se na setkání a pozdrav zdviženou rukou. Ahojky. (zam stnankyn poh ební služby) 18:42:37 P eju brzké uzdravení. Musíme to n kde spole n zapít.. 18:45:30 Jsme rádi, žes to p ežil a neboj – hlady neum eš, máš p ece dostate né zásoby. Rozjímej a odpo ívej a m j se. 18:46:36 Nev d li jsme a jsme rádi, že to dopadlo dob e a na tvoji po est sníme te pizzu a pak jemn nakrájený b ek a zapijem to bur ákem. 18:50:00 No sláva! Tak žiješ! A co tam budeš sám celý týden d lat? ekni jim, že pot ebuješ KOLEKTIV!!!
18:50:32 Gratuluji, ale n co ti odebrat mohli. Pak se ožerem! 18:59:56 Hlavn , že ses probral z narkozy a abys to rameno m l v po ádku, tak se drž. 19:21:46 Práv si v práci pe u marinovaná ku ecí prsí ka. Sežeru je se vzpomínkou na tvoji hladovku. Jen aby jsme t poznali, až se vrátíš. M li by jsme tu úsp šnou operaci zapít, aby se ti ty potíže s ramenem nevrátily. auves. 19:27:21 To je dob e, že to máš za sebou. A ti to utíká, ahoj. 19:30:38 Gratuluji k úsp šnému zákroku a k radikální diet ! 19:38:31 au, tak tebe necht jí, že t pustí už v pond lí dom ?Až p ijdeš, tak si t VYKRMÍME. M j se, au.. 19:39:03 Jeee… ješt žes p ežil… pak si dáš do nosu, jen se mrkni, jestli ti nevzali žaludek… m l bys po radostech obžerství… pa 19:41:38 Tak to bohužel budeme muset v sobotu absolvovat bez tebe (výlov a žranice v Sedlejov ). Zítra už je st eda, tak ti to ute e. Zítra ti zavolám. P eji bezbolestnou dobrou noc. auky. 20:00:42 Zdravím marody. Blahop eji k znovunarození, zas bude o jeden státní svátek víc. M taky neuva í, asi máme blbou pojiš ovnu. au. 20:07:38 Vyhladov t se nenech, lak na no ním stolku je jedlý. Prohlédni se po ádn , n co um jí vzít velmi šikovn , všimneš si, až to pot ebuješ. Dobrou noc! 21:01:59 Do prdele, já už jsem koupil v nec! No nic, schovám si ho pro sebe. Takže gratuluji, s tím tvrzením o orgánech bych tolik nesp chal!
12.10.2005
Dnes jsem byl kone n nasycen, za ínám rozcvi ovat rameno! Mám nízký tlak, tak si ho jdu zvýšit sledováním fotbalu! Zden k 16:57:02 Tak co, jak je? Parte zatím nedošlo, tak už t asi nakrmili. Zdravím.. 17:18:56 Tož fandi po ádn , a se ti tlak zvedne… 17:19:41 9 štich je operace klí ovou dírou. Tlak se dá zvýšit alkoholem, pokud se Ti ze sest i ek nep ekrvuje jen kousek organismu. 17:20:07 Jen se neboj, po fotbale se ti zvedne. (Tlak. Víš, že nic jiného už se ti nezvedá) 17:20:39 Taky odjíždím na fotbal. Na tlak by to cht lo ferneta a b ek, sko si do lékárny. 17:20:56 Fotbal ti krevní tlak ur it zvedne. M j se a neši cvi ení. 17:21:30 No vida, jak jsi šikovný a jak ti chutná jíst. Tak to jsi už zdráv. Na pevnou stabilitu si vem pod k ídlo sest i ku. M j se. 17:21:59 Tak si dej panáka, a se motáš alespo po n em p íjemném. ekni doktorovi, že jsi zvyklý na pravidelný p ísun lihovin! 17:22:29 Nízký tlak je OK, to se lé í vínem. M j se. 17:27:52 Tak to bys mohl v sobotu podepsat revers! 17:30:45 Je jasné, PRO máš nízký tlak, od ízli t od zdroje a do kapa ky nic nep idali, to jsou šoky pro organizmus, co? Vydrž, brzy budeš doma a bude dob e! 17:49:10 Tak dej bacha, a nespadneš a nepomlátíš se znova – znáš se! 18:32:13 Ahoj, jsem ráda, že operace prob hla po všech stránkách úsp šn . Brzy se uzdrav, a t tam moc netrápí a a na tebe daj sest i ky pozor. Moc je neprohán j. Ahoj. 20:16:41 au pacoši. To tak, abys p išel zpátky stejný, p kn jim tam n co nech, michelinku dofouknem doma a sedlejovský ryby necháš jiným. Zdravím. 20:29:17 Tak jsme p išli z vít zné bitvy. Vyhráli jsme 3:0. Proboha, už se uzdrav a hned razíme na disko. 21:32:04 au, zdravím t z práce. Jinak pohoda, donesl jsem košík hub, dej si n co k jídlu, a moc nezhubneš. Ahoj. 22:19:18 Ahoj Zdendo. Fajn, žes to p ežil. Bude d vod k opití. Už nehladov, a nám nezhubneš. M j se.
